Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Bioplynové stanice jako součást rozvoje regionů Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor bakalářské práce:
Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Lenka Filipová
2014
ZADÁNÍ
Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci „Bioplynové stanice jako součást rozvoje regionu“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne 26. května 2014
_______________________
Poděkování Děkuji tímto Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné připomínky, podnětné rady, trpělivost a za čas, který mi věnovala. Moje poděkování patří lidem Ing. Ivo Jahodovi, který mi pomohl získat údaje a data pro vypracování bakalářské práce, Ing. Františku Zvěřinovi a Michalu Horákovi, kteří mi dali příležitost zúčastnit se exkurze s odborným výkladem bioplynové stanice ve Švábenicích a Velešovicích. Mé díky patří i všem respondentům, kteří se trpělivě podíleli na empirickém šetření.
Autorka:
Lenka Filipová
Název bakalářské práce:
Bioplynové stanice jako součást rozvoje regionů
Title of the bachelor’s thesis: Biogas plants as part of the regions Studijní obor:
Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu
Vedoucí práce:
Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2014
Abstrakt Filipová, L. Bioplynové stanice jako součást rozvoje regionů. Bakalářská práce. Brno, 2014. Práce pojednává o obnovitelných zdrojích energie. Popisuje jejich historický vývoj, současný stav zásob a jejich využití. Z obnovitelných zdrojů je práce zaměřena na biomasu. Důležitým pojmem je biomasa, bioplyn a s tím související bioplynové stanice. Jsou srovnány výhody a nevýhody v souvislosti k životnímu prostředí a regionálnímu rozvoji. Pozornost je zaměřena na situaci v obci Pozořice, kde mělo dojít ke stavbě bioplynové stanice. V závěru práce je shrnutí dosažených poznatků a diskuze s občany Pozořic. Klíčová slova Obnovitelné zdroje, biomasa, bioplynové stanice, SWOT analýza, Pozořice. Abstract Filipova, L. Biogas as part of regional development. Bachelor thesis. Brno, 2014. This Bachelor thesis deals with renewable energy sources. Describes the historical development, current status of stocks and their use. Regarding renewable sources, it is focused on the biomass. An important feature is the biomass, but also the biogas and related biogas plant. The advantages and disadvantages are compared in relation to the environment and regional development. The attention is focused on the situation in the village Pozorice, which should lead to the construction of biogas plants. The conclusion is a summary of the findings and discussion with citizens of Pozorice. Keywords Renewable energy sources, biomass, biogas plants, SWOT analysis, Pozorice.
Obsah 1.
Úvod ........................................................................................................................ 9
2.
Cíl a motiv práce ................................................................................................... 10
3.
Přehled problematiky ............................................................................................ 11 3.1
Trvale udržitelný rozvoj ............................................................................... 11
3.2
Energie ......................................................................................................... 12
3.3
3.2.1
Energetický problém lidstva .............................................................. 12
3.2.2
Pohled na udržitelnou energetiku ...................................................... 13
Obnovitelné zdroje energie .......................................................................... 15 3.3.1
Historie využívání obnovitelných zdrojů .......................................... 16
3.3.2
Současnost a budoucnost obnovitelných zdrojů ................................ 16
3.3.3
Sociální a ekonomické přínosy využívání obnovitelných zdrojů ...... 19
3.4
Biomasa........................................................................................................ 20
3.5
Bioplyn ......................................................................................................... 21
3.6
Stručný popis bioplynové stanice ................................................................ 23
3.7
3.6.1
Historie bioplynových stanic ............................................................. 23
3.6.2
Vývoj bioplynových stanic ................................................................ 23
Členění bioplynových stanic ........................................................................ 26 3.7.1
Podle druhů vstupů bioplynové stanice rozdělujeme BPS na: .......... 26
3.7.2
Zemědělské BPS (farmářské BPS) .................................................... 26
3.7.3
Průmyslové BPS (kofermentační) ..................................................... 27
3.7.4
Komunální BPS ................................................................................. 27
3.7.5
Hlavní přínosy pro společnost ........................................................... 27
3.7.6
Přínosy pro obec, občany, region ...................................................... 27
3.7.7
Příprava stavby .................................................................................. 29
3.7.8
Právní předpisy vztahující se k výstavbě a provozu bioplynových stanic ................................................................................................. 30
3.7.9
Dotace pro bioplynové stanice .......................................................... 31
3.7.10 Provozovatelé BPS jsou dotčeni základními právními předpisy...... 32 4.
Metodika ................................................................................................................ 33
5.
Obec Pozořice........................................................................................................ 35 5.1
6.
Výstavba bioplynové stanice v obci Pozořice ....................................................... 36 6.1
7.
Historie obce Pozořice ................................................................................. 35
Občanské sdružení – referendum v obci ...................................................... 40
Hodnocení situace v obci Pozořice na stavbu BPS – kvalitativní šetření ............. 42 7.1
Základní informace o respondentech ........................................................... 42 7.1.1
Otázky a odpovědi respondentů ........................................................ 42
7.1.2
Víte co je to bioplynová stanice a jaký je její účel? .......................... 43
7.1.3
Věděli jste o plánované stavbě BPS, jakým způsobem jste se o BPS
dozvěděli?
43
7.1.4
S jakými informacemi jste byli obeznámeni od obce? ...................... 43
7.1.5
Zúčastnili jste se informační schůzky o BPS? ................................... 43
7.1.6
Chtěli byste BPS v obci? ................................................................... 44
7.1.7
Souhlasíte s umístěním BPS? Pokud ne, jakou lokalizaci byste
zvolili?
44
7.1.8
Věděli jste o založení občanského sdružení? Podepsali jste petici? .. 44
7.1.9
Co považujete za kladné a záporné vlastnosti BPS pro obec? .......... 44
8.
Výsledky a zhodnocení ......................................................................................... 46
9.
Diskuze .................................................................................................................. 48
10.
Závěr ...................................................................................................................... 50
11.
Summary ............................................................................................................... 53
12.
Zdroje .................................................................................................................... 54
13.
Seznam .................................................................................................................. 59
Seznam zkratek ............................................................................................................... 59 Seznam obrázků .............................................................................................................. 61 Seznam tabulek ............................................................................................................... 61 Seznam grafů .................................................................................................................. 61 Seznam použitých příloh ................................................................................................ 61
1. Úvod Jedním z nejvíce diskutovaných problémů současnosti je ochrana životního prostředí, které je neustálo narušováno a devastováno člověkem a jeho potřebami. Člověk se snaží uspokojit svůj blahobyt, ale nebere v úvahu možné následky pro další generace. Kromě klimatických změn dochází k rekordnímu růstu ceny ropy a zemního plynu, neboť tyto zdroje již nestačí pokrývat spotřebu člověka. Tento stav nutí najít co nejrychleji jiné alternativy těchto surovin. Řešením jsou obnovitelné zdroje. Ty by mohly komplexně nahradit současné zdroje energie. Často však panuje nedůvěra, že tyto obnovitelné zdroje energie nemohou zabezpečit plnohodnotnou alternativu. V současné době jsou nejvíce využívanými zdroji tzv. fosilní paliva – uhlí, ropa a zemní plyn. Tyto zdroje patří mezi zdroje neobnovitelné a reálně hrozí, že při současné, stále se zvyšující spotřebě, budou brzo spotřebovány a člověk bude odkázán pouze na zdroje obnovitelné. Obnovitelné zdroje představují nevyčerpatelný zdroj energie a z toho důvodu získávají stále větší pozornost. Je proto nezbytné se zaměřit na využívání energie z obnovitelných zdrojů a nalézt efektivní řešení jejich využití. Se vstupem České republiky do EU musela přijmout některé její unijní zákony a podpořit získávání energie z obnovitelných zdrojů. Například takovým dokumentem je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně. Jednou z možností jak získat energii z obnovitelných zdrojů je využitím bioplynových stanic. Stanice fungují na principu zpracování biomasy, jehož výsledkem je bioplyn, který je zatím nejčastěji využíván k efektivní výrobě elektřiny a tepla. V současné době se počet bioplynových stanic na území ČR zvyšuje, ale ne tak, jak tomu je v západních zemích EU. Jedna z takových stanic měla být postavena na periferii obce Pozořice. Měla to být jedna z největších bioplynových stanic na Jižní Moravě. Kladný posudek vyjádřil i Krajský úřad Jihomoravského kraje k životnímu prostředí. Komise posuzující záměr stavby tudíž nenašla pádný důvod, proč by nemohlo dojít ke stavbě. Tento záměr se však nesetkal s kladným přijetím od místních občanů. Občané Pozořic založili Občanského sdružení a sepsali petici proti výstavbě této bioplynové stanice. 9
2. Cíl a motiv práce Tato bakalářská práce se zaměřuje na využívání obnovitelných zdrojů energie. Jedním z cílů práce je popsat vývoj bioplynových stanic v České republice od historie po současnost a možnost využitelnosti biomasy, bioplynu a zejména bioplynových stanic ve smyslu environmentálním, sociálním a ekonomickém. Na tato zjištění navazuje seznámení s problematikou vyčerpatelnosti neobnovitelných zdrojů a poukazuji na důležitost získávání energie z obnovitelných zdrojů. Jedním z důvodů, které vedly k vybrání tohoto tématu pro bakalářskou práci, je stále aktuálnější téma vyčerpatelnosti fosilních paliv. Aktuálnost tématu podpořila plánovaná výstavba bioplynové stanice v Pozořicích. Pozořice jsou mým rodným místem a trvalým bydlištěm dodnes, a proto mi není lhostejné dění v obci a její budoucnost. V praktické části provádím hodnocení zjištěných poznatků získaných od místních občanů na téma, jak souhlasí s plánovanou výstavbou bioplynové stánice právě zde v Pozořicích. Sama jsem se osobně zúčastnila referenda, jehož tématem byla budoucnost bioplynové stanice. Tato záležitost byla centrem několika diskuzí po dobu šesti měsíců. Zúčastněné pozorování bylo podnětem pro zpracování zjištěných názorů, týkajících se této záležitosti. Z vlastního zájmu jsem se chtěla dozvědět přesné informace na toto téma a vytvořit si představu o okolnostech a podmínkách plynoucích pro obec a vytvořit objektivní názor.
10
3. Přehled problematiky 3.1 Trvale udržitelný rozvoj Termín trvale udržitelný rozvoj má několik definic. Udržitelný rozvoj je podle Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (1987) „takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení potřeb budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby“. A Evropský parlament definuje udržitelný rozvoj jako „takový rozvoj, který přináší zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“ (Nováček, 2010). Strategie udržitelného rozvoje EU se zaměřuje na následující témata: klimatické změny, čistá energie, udržitelná doprava, udržitelná spotřeba a výroba, zachování přírodních zdrojů a hospodaření s nimi, veřejné zdraví, sociální začlenění, demografické otázky migrace a chudoba ve světě (Nováček, 2010). Jednu z definic uvádí Ivan Rynda: „Je také komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy.“ (MMR, Základní pojetí konceptu udržitelného rozvoje, cit. 2014-05-08). První československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek (2003) tvrdí: „chceme-li dospět k trvale udržitelnému způsobu života, musíme analyzovat dosavadní neudržitelný rozvoj. Je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou“. Podle zprávy „Pečujeme o Zemi“ (s podtitulem „Strategie udržitelného žití“, kterou v roce 1991 vydaly společně IUCN, UNEP a WWF) jsou základní principy udržitelného rozvoje následující: úcta ke společenství života a péče o ně, zlepšování kvality lidského života, ochrana vitality a rozmanitosti Země, dodržování mezí únosnosti Země, změna osobních přístupů a praktik, poskytování možností obcím (komunitám) pečovat o jejich vlastní životní prostředí, budování národních struktur pro integraci rozvoje a ochrany, vytvoření globální aliance na podporu udržitelnosti (Nováček, 2010).
11
V roce 2002 se konala Celosvětová konference OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu, která zdůraznila podstatu udržitelného rozvoje v zajištění rovnováhy třech základních pilířů: sociální, ekonomický a environmentální (MMR, Základní pojetí konceptu udržitelného rozvoje, cit. 2014-05-08). Al Gore (2006) uvádí v knize „Nepohodlná pravda“ (An Unconvenient Truth) některé příklady, jak je možné přispět k ochraně klimatu, a tím i k prosazování udržitelného rozvoje: 1. Omezení emisí z našeho bydlení (výběr energeticky efektivního osvětlení a spotřebičů při jejich nákupů, správný provoz a údržba domácích spotřebičů, efektivní vytápěni domu či bytu, kvalitní izolace domu či bytu, omezení spotřeby teplé vody). 2. Úspornější doprava, nahrazení cest automobilem chůzí, jízdou na kole nebo hromadným dopravním prostředkem všude, kde je to možné (úspornější jízda a provoz auta, při koupi nového auta ohled na co nejúspornější režim, koupě hybridního vozu, je-li to možné, používání alternativního pohonu, kde je to možné, jako je plyn, vodík, etanol…, sdílení jednoho auta s více lidmi při cestování do zaměstnání, omezeni cestování letadlem). 3. Omezení spotřeby (kupování věcí s dlouhou dobou životnosti, kupování věcí, které mají dopředu vyřešenu recyklaci obalových materiálů, minimalizace těchto obalových materiálů) (Nováček, 2010).
3.2 Energie Celý prognostický scénář pro Českou republiku je zachycen v Energetické politice. 3.2.1 Energetický problém lidstva Problémy lidského pokolení se promítají nejen v otázce životního prostředí, ale i uvnitř populace samotné. Globální problémy neexistují izolovaně a nezávisle na sobě, ale často jeden problém je podmiňován jiným. Je třeba najít způsob jak tyto problémy začít společně řešit. Vyřešit co je způsobuje a zabránit opětovanému vzniku, nikoliv zaměřit se pouze na řešení vzniklých dopadů. Jedním z největších problémů, který se nachází po celém světě je závislost 12
člověka na neobnovitelných zdrojích energie a jejich blížící se vyčerpání. Vlk (in Vyskot, 2013) zdůraznil následující energetické problémy:
Vzrůstající spotřeba energií o elektrická energie
vyčerpatelnost zásob fosilních paliv o hnědé uhlí do 50 až 110 let (podle množství těžby) o černé uhlí do 40 až 100 let (podle těžby a lokality) o ropa – některá ložiska jsou na pokraji ropného zlomu o zemní plyn do 50 až 80 let
zvýšení energetické náročnosti o vyšší nároky lidí k životním podmínkám
spalování uhlí, ropy a zemního plynu o znečišťování ovzduší a devastace krajiny – emise o globální změna klimatu – CO2
jaderná energetika o jaderné záření do okolí – ovzduší, voda o likvidace vyhořelého paliva – výstavba skladů o hrozba havárie a teroristických útoků Na výše zmíněné problémy poukazuje i Quasching (2010) „rychlý růst světové
populace, zvyšující se blahobyt a s tím související hlad po energii, rázem zvýšily spotřebu energie. Zatímco se až doposud problémy životního prostředí omezovaly pouze na úroveň jednotlivých regionů, v důsledku nekontrolovatelného hladu po energii nabyly globálních rozměrů“. Tyto problémy se nedají vyřešit ze dne na den. Mezi hlavní řešení patří zpracování vhodné strategie. Účinnou strategií může být snížení spotřeby materiálů a energií, trvale zajistit udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo třeba podpořit vesnický způsob hospodaření. 3.2.2 Pohled na udržitelnou energetiku Většina vyspělých evropských států včetně ČR se zavázala na postupném zvyšování podílů energetické produkce z obnovitelných zdrojů. 13
Vlk (in Vyskot, 2013) zdůraznil, že rozvoj současné energetiky musí být založen na principu udržitelnosti energetických odvětví s respektováním environmentálních a ekonomických zákonů. K zajištění udržitelnosti je důležitá podpora orgánů veřejné správy, které stanoví principy promítnuté do ekonomických, legislativních a administrativních nástrojů. V oblasti energetiky je nezbytná součinnost Ministerstva životního prostředí ČR, které stanovuje základní podmínky pro její rozvoj nejen s ohledem na stav životního prostředí, ale i z hlediska ekonomického rozvoje. Mezi cíle plánování udržitelné energetiky je stanovení hledisek s hodnotami, které musí respektovat strategické plány, jako jsou ochrana klimatu, snižování emisí škodlivých látek, rozvoje průmyslové a podnikatelské sféry, snižování energetické náročnosti a zásadní podmínkou plánování je požadavek na dodržování standardů kvality životního prostředí, zaručují nepřekročení únosnosti zatížení území stanovenými limity.
14
Obrázek 1: Princip energetického systému Zdroj: Vlk in Vyskot, 2013
3.3 Obnovitelné zdroje energie Podle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů se obnovitelnými zdroji rozumí: „Obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu“. Musil (2009) charakterizoval obnovitelné zdroje jako: „zdroje, které lze využívat opakovaně, čili zdroje, které jsou v jiném slova smyslu neomezené. To je beze sporu jejich velká výhoda. OZE mají ovšem i své limity. Těmi jsou zejména geografické a klimatické podmínky. Například oblasti kolem polárního kruhu budou jen stěží využitelné pro získávání sluneční energie, na druhou stranu horské hřebeny a přímořské oblasti jsou poměrně dobré lokality pro provoz větrných elektráren.“ Vyskot ve své práci popisuje, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody obnovitelných zdrojů: „Mezi výhody obnovitelných zdrojů patří nevyčerpatelnost, nízké náklady na provoz, šetrnost k životnímu prostředí. Mezi nevýhody se řadí vysoké investiční náklady, v současné době nemohou konkurovat klasické energetice, instalace podle místních podmínek“ Vlk (in Vyskot, 2013).
15
3.3.1 Historie využívání obnovitelných zdrojů Využívání energie má dlouhé kořeny. Kromě svalové síly tažných zvířat a palivového dřeva se až do začátku 20. století intenzivně využívalo obnovitelných zdrojů energie (Quaschning, 2010). Obnovitelné zdroje energie byly až do průmyslové revoluce jediné energetické zdroje, které lidstvo využívalo. Větrná a vodní energie byla starověkými civilizacemi využívána již tisíce let před naším letopočtem. Už jeskynní lidé spalovali dřevo, i když tomu nejspíše neříkali „energetické využití biomasy“, jako dnes my (Srdečný a Truxa, 2000). Obnovitelné zdroje energie však úplně nové nejsou, novým je jen poznání, že jsou z dlouhodobého hlediska jedinou alternativou spolehlivého získání energií, které je zároveň šetrné k životnímu prostředí (Quaschning, 2010).
3.3.2 Současnost a budoucnost obnovitelných zdrojů Od obnovitelných zdrojů energie se očekává významný příspěvek do struktury celkové spotřeby primárních zdrojů a snížené environmentální zátěže. Jednou z jejich hlavních kapitol je zajištění dostatku energie pro člověka. Éra udržitelného rozvoje zatím netrvá dlouho. Nachází se ve fázi počátečního nadšení a z těchto důvodů jsou možnosti obnovitelných zdrojů přeceňovány. Mezi nejsilnější argumenty oponentů patří názory typu: „nemohou vyřešit náš energetický problém, jsou nespolehlivé – závislé na výkyvech větru/slunce, drahé a ekonomicky nerentabilní.
Proto jsou možnosti
obnovitelných zdrojů často přeceňovány, a to nejen laickou veřejností. Jedná se o novou problematiku, která je prezentována jako spolehlivá cesta k nové budoucnosti. Vize jsou potřebné a nezbytné, které nesmí být nereálné (Noskievič a Kaminský, 2004). Slunce je považováno za nevyčerpatelný zdroj, jehož existence je odhadována ještě na 5 miliard let, proto by měl být potenciál slunce využit k výrobě energie. Všechny obnovitelné zdroje, kromě geotermálních, potřebují Slunce. V dalším století by mělo dojít k co největšímu využívání zdrojů (Quaschning, 2010) Přírodní procesy přemění část sluneční energie na jiné obnovitelné formy energie, jako je vítr, biomasa nebo vodní energie. Kromě těchto forem energie je možnost využít geotermální energie, energie přílivu a odlivu. Všechny obnovitelné zdroje překračují v souhrnu potenciál fosilních paliv nebo nukleární energie několikanásobně (Quaschning, 2010).
16
Obrázek 2: Porovnání roční obnovitelné nabídky zdrojů energií a celosvětové primární spotřeby energie s úhrnem celého množství konvenčních nosičů energie
Zdroj: Quaschning, 2010 V květnu roku 2012 byl Parlamentem ČR schválen zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie. Rozvoj jednotlivých OZE je také regulován Národním akčním plánem pro OZE. V národním akčním plánu pro energii z obnovitelných zdrojů si Česká republika stanovila cíl zvýšit podíl OZE na hrubé konečné spotřebě v roce 2020 na 13,5 %. Podíl výroby elektřiny z OZE na tuzemské výrobě elektřiny k datu 31. července 2012 dosáhl 10,2 %. Podíl bioplynu na OZE dosáhl hodnoty 14,1% (Štambaský, 2012). Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl – do roku 2020 pokrýt 20 % své energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Česká republika pak musí z čistých zdrojů pokrývat 13 % své spotřeby. Ještě v roce 2007 činil podíl obnovitelných zdrojů v ČR 7 %. V loňském roce už stoupl na 10,8 %. Během února 2010 zveřejnily evropské vlády zprávy o rozvoji obnovitelných zdrojů v jednotlivých zemích. Česká vláda nešetří optimismem – v roce 2012 měl podíl obnovitelných zdrojů stoupnout na 7,5 %, v roce 2014 na 8,2 %, 2016 na 9,2 % v roce 2018 na 10,6 %. V klíčovém roce 2020 bychom tak měli těsně dosáhnout stanoveného cíle 13 %. Pro srovnání v tabulce č. 1 dosáhnutý podíl obnovitelných zdrojů a kurzívou vyznačený předpokládaný vývoj do budoucna (Archalous, 2010).
17
Tabulka 1: Podíly OZE na konečné spotřebě energie Národního akčního plánu České republiky
Zdroj: Černoch a Vlček, 2012 Rok
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Podíl (%)
6,1
6,2
7,0
7,0
7,4
8,3
9,4
10,1
Rok
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
Podíl (%)
10,8
11,3
11,8
12,1
12,5
12,9
13,2
13,5
V letech 2015–2025 je předpokládán podíl z obnovitelných zdrojů energie ve vyspělých zemích 10 % až 15 % celkové spotřeby (Pastorek, Kára a Jevič, 2004).
Graf 1: Podíly jednotlivých zdrojů energie v České republice v roce 2010
Zdroj: Archalous, 2008 Graf č. 1 zobrazuje procentuální využití zdrojů energie v ČR. Nejvíce spotřebovávanou surovinou je uhlí, které tvoří 57 % celkové spotřeby. Naopak nejméně jsou zastoupeny obnovitelné zdroje a to pouze 6 %. Tento poměr není pouze záležitostí ČR, ale je „problémem“ celosvětovým. Využívání obnovitelných zdrojů je prioritou energetické koncepce EU, kde panuje oprávněná obava z rostoucí závislosti na dovozu energetických surovin. V roce 2030 by to mělo být 70 %, a to již představuje vážné ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek energie v Evropě. Dovozní závislost ČR se v témže roce odhaduje na 60 %, ovšem již dnes je závislost na dovozu ropy, zemního plynu a jaderného paliva prakticky 100% (Noskievič a Kaminský, 2004). 18
Od obnovitelných zdrojů energie se očekává významný příspěvek do struktury celkové spotřeby primárních zdrojů (s důrazem nevyčerpatelnosti) a snížení environmentální zátěže. Optimistickou vizi energeticky bezproblémové budoucnosti lidstva předkládá Howard Geller ve svém díle Energy Revolution: „Koncem tohoto století bude veškerá spotřeba energie kryta z obnovitelných zdrojů,“ předpovídaný vývoj uvádí graf č. 2.
Graf 2: Vývoj světové spotřeby energie v budoucnosti
Zdroj: Noskievič a Kaminsky, 2004 3.3.3 Sociální a ekonomické přínosy využívání obnovitelných zdrojů Výdaje průměrné domácnosti na elektřinu a teplo představovaly v roce 2008 asi 10 % všech výdajů. Když si uvědomíme, o kolik vzrostla cena energie do konce roku 2013, může být toto číslo dnes již dvojnásobné. Velká část těchto peněz odchází mimo obec, velkým energetickým společnostem a z části do zahraničí. Při použití obnovitelných zdrojů tyto platby přicházejí obvykle lokálním podnikatelům. Peníze obíhají na lokální úrovni a zvyšuje se úroveň v regionu. Tím, že peníze více obíhají na lokální úrovni, se zvyšuje životní úroveň v regionu. Pokud například obec nahradí plynové vytápění výtopnou na dřevo, bude nakupovat dřevo od místních producentů (těm se zvýší příjem) nebo může dřevo získávat z vlastních lesů a vytvořit nová pracovní místa. Je-li projekt dobře navržen, může
19
konečná cena tepla pro občany klesnout, zbude jím více peněz (ty mohou použít třeba na opravu domu, při které zaměstnají místní firmu). Naopak se samozřejmě může stát, že nový zdroj bude mít na ekonomiku negativní vliv. I v ČR lze najít projekty, kdy je teplo z výtopny na biomasu dražší, než bylo ze starého zdroje. Výdaje občanů tak stoupají, což může vést k tomu, že se některé domy od zdroje odpojí. Tím klesne odběr tepla a jeho cena dále stoupne. Při schvalování podobných projektů by obce měly obezřetně sledovat ekonomiku projektu a případně vyžadovat záruky týkající se budoucích cen tepla. Typickým příkladem je větrná elektrárna, kterou vlastní soukromý majitel se sídlem mimo region. Kromě stavebních příležitostí (vybudování základů, přístupové cesty, přípojky k síti) už elektrárna regionu žádný přímý prospěch nepřináší. Na základě této a podobných zkušenosti dnes již obce souhlas s výstavbou podmiňují nějakou pravidelnou platbou, například formou nájmu pozemků. Využití obnovitelných zdrojů přináší nová pracovní místa. Nejde jen o obsluhu elektráren, výtopen či jiných zařízení, ale především o práci při výrobě a montáži zařízení. Během posledních deseti let se počet firem montujících solární systémy zvýšil asi na desetinásobek. V zemědělství pomáhá produkce energetické biomasy udržet existující pracovní místa, další pracovní příležitosti vznikají při zpracování biopaliv. Evropská komise odhaduje, že dosažení cíle Evropské unie vyrábět pětinu energie z obnovitelných zdrojů povede k celkovému počtu 2,8 mil. pracovních míst v roce 2020 (resp. až 3,4 mil. pracovních míst v roce 2030. Z toho připadá na ČR necelých 50 tisíc pracovních míst (MŽP, © 2008 - 2014).
3.4 Biomasa Podle zákona č. 165/2012 Sb. se biomasou rozumí: „Biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětví, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a rovněž biologicky rozložitelná část vytříděného průmyslového a komunálního odpadu“. Podle Pastorka je biomasa definována jako substance biologického původu, pěstování rostlin v půdě nebo ve vodě, chov živočichů, produkce organického původu, organické odpady. Biomasa je záměrně získávána jako výsledek výrobní činnosti, nebo se jedná o využití odpadů ze zemědělské, potravinářské a lesní výroby, z komunálního 20
hospodářství, z údržby krajiny a péče o ní. K energetickým účelům lze biomasu využít na teplo vázané na nosič, generátorový plyn, bioplyn, metylester, bioolej (Pastorek, Kára a Jevič, 2004). Současná globální a environmentální politika, která směřuje společnost k využívání obnovitelných zdrojů energie, pohlíží na biomasu jako na energetický zdroj, určený k energetické transformaci (Mareček, 2013). Energetické využití biomasy je po právní stránce řízeno základními právními normami a koncepčními materiály z oboru požadavků na výrobky, odpadů, energetiky, podnikání, ochrany životního prostředí a zemědělství (Pastorek, Kára a Jevič, 2004). Lidé po celou dobu své existence využívali především energie biomasy, tedy energie získané procesem fotosyntézy. V posledních dvou stoletích umíme využívat ve velkém energii fosilních paliv (Nováček, 2010). Jeskynní člověk objevil oheň již před 790 000 lety. Stejně tak dlouho využíváme energii hořícího dřeva. Biomasa je tedy nejdéle používaný zdroj energie, a až do 18. století tím vůbec nejdůležitějším. Přesto jsou i v současné době země, které pokrývají většinu primární spotřeby energie tzv. tradiční biomasou. Na začátku 21. století, když došlo k výraznému růstu cen ropy, přišlo i v průmyslově vyspělých zemích využití biomasy ke cti (Quaschning, 2010).
3.5 Bioplyn Straka (Straka 2003) tvrdí, že pro člověka, který nemá dostatečný přísun informací z oblasti energetiky je bioplyn páchnoucí, ale užitečný čistý plyn, který vzniká působením živých organismů. Biologický rozklad organických látek je složitý vícestupňový proces, na jehož konci vzniká působením mikroorganismů bioplyn, který se skládá ze dvou plynných složek, metanu (CH4) a oxidu uhličitého (CO2). (Pastorek, 2004) Bioplyn je bezbarvý plyn, který je těžší než vzduch. Bioplyn lze získat ze všech druhů biomasy. Energeticky se využívá k výrobě elektřiny, tepla a plynných biopaliv jako palivo v dopravě. Producenty bioplynu jsou bioplynové stanice, na kterých je zpracovávána cíleně pěstovaná rostlinná biomasa (kukuřice, tráva, víceleté pícniny atd.) nebo vedlejší produkty živočišné výroby (kejda, hnůj, atd.) stabilizovaný fermentační zbytek, tzv. digestát1, je možno využít jako hodnotné hnojivo (Štambaský, 2012).
1
Je tuhý zbytek, který vzniká při výrobě bioplynu.
21
Dle Schultze je hlavní výhodou bioplynu to, že bioplyn je možné uschovat a následně bez ztrát využít. K dalším výhodám bioplynu patří vysoký obsah vodíku v metanu, což je důležité pro životní prostředí. Nevýhodou však je mála hustota energie v poměru k objemu (Schulz, 2004). K výrobě bioplynu dochází v bioplynových stanicích, jejichž hlavní část (nazývaná jako fermentor či reaktor) si můžeme představit jako velikou nádrž, kde se zředěná a rozmělněná organická masa promíchává a zahřívá (na cca 42 °C), přičemž dochází k rozkladným procesům a současné produkci bioplynu. Uvolněný bioplyn je následně odváděn do plynojemu, kde se dále upravuje a čistí. Energeticky se využívá k výrobě tepla, elektřiny a plynových paliv a jako palivo v dopravě (autobusy, automobily, vlaky, zemědělská technika (EkoBonus, 2011). Přestože bioplyn zatím není schopen vytlačit fosilní paliva z jejich dominantního postavení na trhu s energiemi, má na rozdíl od nich zcela neomezené perspektivy pro budoucí využití. Bioplynové systémy představují energetické zdroje s vysoce pozitivními přínosy pro ochranu a tvorbu životního prostředí (Straka, 2003). Využití energetického potenciálu biomasy a následně bioplynu má mnoho kladných dopadů. Mezi ty nejhlavnější patří snížení skládkování biologicky rozložitelných odpadů, využití vedlejších produktů ze zemědělství a navazujícího průmyslu, zvýšení energetické účinnosti díky produkci energie v místě spotřeby, udržení tradičního českého zemědělství a lesnictví, zvýšení konkurenceschopnosti díky výhodné produkci energií a úspoře na likvidaci odpadů a v neposlední řadě snížení schodku mezinárodního obchodu díky produkci finálních výrobků ze zemědělské prvovýroby. Přidají-li se k těmto kladům navíc i argumenty, že energetické využití biomasy a bioplynu pomáhá rozvoji venkova, zvyšuje zaměstnanost, přináší investice a je přísunem peněz do regionu, pak není možné, aby se co nejdříve neuzavřel politický konsenzus (Křepelka, 2013).
Z obnovitelných zdrojů Energetický regulační úřad
stanovil minimální sazbu výkupních cen pro bioplyn částku je 2,50 Kč/kW .he. Tato částka má významný vliv na rozhodování výstavby bioplynových stanic. Díky energetickému využití biomasy je příznivý vliv na omezení kumulace CO2 v atmosféře. Při produkci biomasy je CO2 spotřebován při fotosyntéze a následně uvolněn při energetickém využití biomasy zpět do atmosféry. Tím se uzavírá časově krátký koloběh CO2 (Pastorek, Kára a Jevič, 2004). 22
3.6 Stručný popis bioplynové stanice Dle Bačíka (Bačík, 2008): „Bioplynové stanice (dále jen „BPS“) jsou moderní, ekologická zařízení a technologie, která se běžně provozují v celé Evropské unii. Zpracovávají odpady organického původu prostřednictvím procesu anaerobní digesce (za nepřístupu vzduchu) v uzavřených reaktorech. Výsledkem procesu je vznik bioplynu, jeho spalování v kogenerační jednotce za vzniku elektřiny a tepla.“ Jako vstupní organické suroviny se využívají kukuřičná siláž, senáže z cíleně pěstovaných plodin včetně travních senáží, cukrovarské řízky, chlévská mrva, různé komunální odpady a kejda eventuálně močůvka hospodářských zvířat. Podle zpracování vstupního materiálu se dělí BPS na suché a mokré. Suchá fermentace je vhodná pro zpracování zemědělských komodit (slamnaté hnoje, kukuřičné, travní a obilní siláže). Mokrá fermentace je vhodná do provozu čistíren odpadních vod a ke zpracování odpadních kalů (Bačík, 2008). 3.6.1 Historie bioplynových stanic První systematický výzkum bioplynu byl proveden kolem roku 1770. Teprve v poválečné době bylo jako potenciálním dodavatelem bioplynu objeveno zemědělství. Nejvíce stanic bylo vybudováno v letech 1980-1985 (Šritrová, © 2011). První BPS na našem území byla uvedena do provozu v roce 1974 v Třeboni. Vstupem do EU se Česká republika zavázala zvýšit podíl využití OZE na 8 %. Bioplynové stanice z počátku 21. století byly v ČR často konstruovány neprofesionálně a získaly pověst producentů zápachu navzdory skutečnosti, že obdobné projekty u nás i v zahraničí naopak zápach snižují. V zemích západní Evropy, včetně sousedních zemí jako Německo, či Rakousko nebývají s projekty BPS větší problémy. Tyto bioplynové stanice jsou velmi podporovány (Bioplyn Sezemice, © 2012). 3.6.2 Vývoj bioplynových stanic Na počátku roku 2007 začaly vznikat první zemědělské bioplynové stanice. Od tohoto roku dochází k jejich rychlému rozvoji. V lednu 2010 bylo v ČR 91 zemědělských bioplynových stanic. Na konci ledna 2010 bylo v ČR 57 ČOV (Štambaský, 2012).
23
Mareček (2013) uvádí, že v roce 2003 bylo v České republice pouze 81 bioplynových stanic o celkovém výkonu 25 MW, do konce roku 2012 došlo ke zvýšení počtu BPS na 487 o celkovém výkonu 363,24 MW a s výrobou elektřiny 1 406 GWh. Česká bioplynová asociace uvádí 500 bioplynových stanic v České republice k 1. 1. 2014, včetně ČOV a skládkového plynu. Podíl bioplynu na OZE je 22,1 % (Česká bioplynová asociace, cit. 2014-03-06). V Evropě bylo na počátku roku 2013 celkem evidováno okolo 13800 bioplynových stanic. Česká republika se umístila na 5. místě za Německem, Itálií, Švýcarskem a Francií (Stupavský, 2014). V tabulce č. 2 je celkový počet bioplynových stanic, včetně kalového plynu a ČOV od roku 2005 až 2012.
24
Tabulka 2: Počet bioplynových stanic v ČR
Zdroj: Upraveno dle České bioplynové asociace 2013 BPS/ROK
2005
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Komunální
0
1
3
4
5
5
6
7
Průmyslové
9
10
10
10
10
10
11
11
Zemědělské
8
12
20
54
94
133
202
317
Celkem
17
23
33
68
109
148
219
335
Skládkový plyn
34
34
35
38
38
55
55
55
ČOV
82
84
92
97
97
97
97
97
Celkem
133
141
160
203
244
300
371
487
Vývoj bioplynových stanic v ČR 350 300 Komunální
Počet BPS
250 Průmyslové
200
Zemědělské
150
Skládkový plyn
100
ČOV
50 0 2005
2006
2007
2008 2009 Rok
2010
Graf 3: Vývoj bioplynových stanic v ČR
Zdroj: Česká bioplynová asociace, 2013
25
2011
2012
3.7 Členění bioplynových stanic Rozdělení bioplynových stanic bylo zpracováno s pomocí Ing. Františka Zvěřiny. 3.7.1 Podle druhů vstupů bioplynové stanice rozdělujeme BPS na:
zemědělské,
průmyslové,
komunální.
Kromě těchto zmíněných bioplynových stanic, vznikají bioplynové stanice na komunálních skládkách a v čističkách odpadních vod, kde tvoří méně významnou část postavených bioplynových stanic. Tyto bioplynové stanice řeší především využití samovolně vznikajícího bioplynu, který by neměl unikat volně do ovzduší. 3.7.2 Zemědělské BPS (farmářské BPS) Tento druh bioplynových stanic patří k nejrozšířenějším a také jsou nejméně problematické. Zpracovávají pouze vstupy ze zemědělské prvovýroby, zejména statková hnojiva (kejda, hnůj apod.) a cíleně pěstované plodiny (kukuřice, luční tráva, cukrová řepa apod.). Provozovatelé BPS vstupní suroviny buď nakupují, nebo si je vypěstují sami. Vedlejší zemědělské produkty jako kejda nebo hnůj jsou většinou k dispozici zdarma. Vstupní materiál není potřeba upravovat přímo před vstupem do fermentoru. Cíleně pěstované rostlinné komodity je však třeba při sklizni upravit (pořezat) a zesilážovat v silážních žlabech. Ideální případ je ten, kdy zemědělec je současně jako investor. Zemědělec získává dlouhodobý odbyt části své produkce a odpadů z živočišné výroby. BPS tak působí jako důležitý stabilizující prvek v hospodaření zemědělce. Mezi výhody patří více dodavatelů, konkurenční prostředí na trhu technologií i surovin, uplatnění pro dosud nevyužitou biomasu (luční tráva, zbytky z údržby zeleně), možnost využítí digestátu a separátu na vlastních pozemcích. Mezi nevýhody je možné zařadit zvýšenou dopravu v obci vlivem návozu surovin a odvozu druhotného odpadu z BPS, kolísající ceny vstupů a závislost na dodávkách od zemědělců při nákupu (EkoBonus, 2011).
26
3.7.3 Průmyslové BPS (kofermentační) Zpracovávají výhradně nebo v určitém podílu rizikové vstupy, např. jateční odpady, kaly ze specifických provozů, kaly z ČOV, tuky, masokostní moučku, krev z jatek apod. Pro fermentaci těchto vstupů je nezbytné pečlivě zvolit technologii zařízení a zpracovat kvalitní provozní řád zařízení. Povolovací proces by měl být v těchto případech přísnější. Zejména je třeba vyžadovat důsledné plnění požadavků z nařízení EP a Rady č. 1774/2002, které stanovuje hygienická pravidla na nakládání s vedlejšími živočišnými produkty (Bačík, 2008). 3.7.4 Komunální BPS Jsou speciálně zaměřeny na zpracování komunálních bioodpadů, zejména z údržby zeleně, vytříděných bioodpadů z domácností a restaurací a jídelen. Vlastnický podíl v těchto zařízeních by měly mít často přímo obce. Požadavky pro provoz komunálních BPS, by měly ideálně obsahovat určitá zjednodušení a měly by být řešeny samostatným národním předpisem, obdobně jako v Rakousku a Německu (Bačík, 2008). 3.7.5 Hlavní přínosy pro společnost BPS a výroba bioplynu obecně má řadu pozitivních a celospolečenských přínosů. Celospolečenské přínosy: výroba obnovitelné energie, stabilní zdroj obnovitelné elektřiny, využití odpadní biomasy, zachování a znovuvyužití živin, omezení skleníkových plynů, decentralizovaná výroba, výroba energie, využití lokálně dostupných zdrojů, omezení závislosti na dodávkách surovin a energie ze zahraničí (Bioplynové stanice © 2008). 3.7.6 Přínosy pro obec, občany, region Bioplynová stanice může přinést užitek, ale i problémy, jak pro obec, tak či celkově pro region. Záleží na druhu, velikosti, investorovi a na možnostech obce. Je individuální, zda obec příjme nebo nepřijme výstavbu bioplynové stanice na katastru obce. Jaké jsou přínosy výstavby takové stanice:
27
Vytvoření pracovních míst Bioplynová stanice zaměstná cca 3 pracovníky a další pracovní místa podpoří nepřímo,
hlavně
v zemědělství
(garantovaná
poptávka
po
zemědělských
produktech).
Levné teplo Produkované teplo je možné využít k vytápění rodinných domů obyvatel, k vytápění obecních budov – školy, úřady, k provozování obecních zařízení (čistírna odpadních vod). Výhodou je nízká cena. Také se obec nebo region stává nezávislým na dodávkách plynu – dojde ke zmenšení energetické závislosti na okolních zemích či regionech.
Zpracování odpadu z údržby zeleně Odpadové bioplynové stanice je možné využít k likvidaci vytříděného bioodpadu a komunálního odpadu (ze školních jídelen).
Zapojení místních zemědělců Zemědělci z okolních obcí mohou odebírat kvalitní přírodní hnojiva a také mohou být dodavatelem surovin. Využívání lokálně dostupných surovin.
Zlepšení životního prostředí v regionu Zpracováním rozložitelných odpadů ze skládky se omezí emise skleníkových plynů a nebezpečné průsaky.
Nezávislý obnovitelný zdroj energie Stanici zapojenou do energetického systému je možné využít pro dodávky
elektrické energie v době výpadku dodávek (Bioplynové stanice © 2008). Mezi další přínosy bioplynových stanic patří: -
snížení závislosti ČR na fosilních palivech a na jejich dovozu z nestabilních zemí
-
pro obce a města jsou BPS ve vhodných lokalitách efektivním způsobem řešení zpracování bioodpadů a jejich aktivního odklonu ze skládek v souladu s požadavky legislativy
-
pro venkov jsou BPS jednou z možností, jak zajistit jeho rozvoj a podporu zaměstnanosti
-
Zemědělcům nabízejí reálnou alternativu pro smysluplné využití zemědělské půdy a novou podnikatelskou příležitost. 28
-
BPS umožňují realizaci přirozeného koloběhu živin v půdě a náhradu umělých hnojiv.
-
Výsledkem řádného fermentačního procesu je stabilizovaný digestát, který může mít široké uplatnění, zejména jako organické hnojivo (Bačík, 2008)
Obrázek 3: Optimální řešení bioplynové stanice
Zdroj: ProSun, cit. 2014-05-01 Mezi nevýhody řadíme: koncentrace dopravy, estetika, investiční prostředky na zajištění hygienických prostředků, pěstování kukuřice má neblahý vliv na eroze půdy, sezónní záležitost (Šritr, 2011). Další negativní příklad je ten, že bioplynové stanice (solární elektrárny) začali stavět „podnikatelé“ za účelem zisku. Tito podnikatelé se neorientují v zemědělském sektoru, tudíž nemají přehled o mechanismu a dopadech BPS. 3.7.7 Příprava stavby Zřízení BPS a její zpracování vyžaduje pečlivou přípravu po stránce technické, organizační a ekonomické. Claus Rusckert sestavil harmonogram, který je zde ve zkrácené podobě představen. Harmonogram: 1. Zásadní zájem o vlastní výrobu energie z OZE a o bioplynovou technologii. 2. Návštěva bioplynových stanic. 3. Kalkulace nákladů a výnosů provedená odborným pracovištěm. 4. Zjištění možností získat dotaci. 29
5. Zjištění možnosti kofermentace. 6. Smlouva o dodávkách kofermentů. 7. Stanovení typu a velikosti BPS. 8. Projektová příprava a povolení. 9. Zajištění nabídky stavebních prvků pro BPS. 10. Stavba BPS. 11. Uvedení do provozu. 12. Písemný styk. (Schulz, 2004) 3.7.8 Právní předpisy vztahující se k výstavbě a provozu bioplynových stanic Byl vydán Metodický pokyn MŢP k podmínkám schvalování BPS před uvedením do provozu, jehož hlavní náplní je sjednocení postupů při povolování a schvalování v oblasti životního prostředí. MTP slouží úředníkům státní správy a provozovatelům k zajištění
kvalifikovaného
schvalovacího
procesu
a
k
eliminaci
problémů
s umísťováním BPS. Metodický pokyn byl zpracován odborem ochrany ovzduší MŢP ve spolupráci s odborem odpadů, odborem ochrany vod, EIA a IPPC, MZe, ČIŢP, odbornými ústavy a zástupci provozovatelů a prošel oponenturou profesního sdružení CZ BIOM. Taxativní výčet legislativy před zavedením BPS do provozu:
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí
Zákon č. 76/2002 Sb., zákon o integrované prevenci
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a jeho prováděcí vyhlášky
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů
Vyhláška č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy výrobě elektřiny při z biomasy (Švec, 2010).
30
3.7.9 Dotace pro bioplynové stanice OZE jsou podporovány různými dotacemi nebo zvýhodněnými výkupními cenami energie. V České republice investiční přímé dotace na BPS momentálně neexistují. Nyní se používají nepřímé dotace formou výkupních cen, respektive tzv. zelených bonusů2. V roce 2007 začal pětiletý Program rozvoje venkova, v rámci něhož je možné získat dotaci na stavbu bioplynové stanice. Bioplynové stanice patří do pro osy III (Šritr, cit 2014-05-26). Příjmy z provozu BPS jsou tvořeny poplatkem za využití/zpracování bioodpadů, prodejem elektřiny a prodejem tepla. U prodeje elektřiny je třeba uvážit možnosti uplatnění tzv. garantované výkupní ceny či režimu tzv. zelených bonusů dle platné legislativy. Ceny jsou ročně upravovány Energetickým regulačním úřadem. V případě výroby tepla je také možné požádat o podporu tzv. kombinované výroby u Ministerstva průmyslu a obchodu (Fuchs, 2010). Z důvodu předvídatelnosti a transparentnosti dané zákonem č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) Energetický regulační úřad ERÚ oznamuje: „že v souladu s ustanovením § 4 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví provozní podporu elektřiny pro nové zdroje, které vyrábějí elektřinu ze slunečního záření a spalováním bioplynu v bioplynových stanicích a budou uvedeny do provozu od 1. ledna 2014“ (ERÚ, 2013). Podle získaných informací z Ministerstva zemědělství jsou dotace pro bioplynové stanice získány z Programu rozvoje venkova, v rámci kterého jsou poskytovány finanční částky i na výstavbu a modernizaci BPS. Dotace jsou pouze investičního charakteru, nikoli provozního. Nejedná se o podporu výkupních cen elektrické energie, ta je v gesci Energetického regulačního úřadu (MZE, cit. 2014-05-26).
2
Příplatek k tržní ceně elektřiny.
31
Tabulka 3: Podpora BPS v rámci Programu rozvoje venkova od roku 2007 – 2014
Zdroj: Ministerstvo zemědělství, 2014
3.7.10 Provozovatelé BPS jsou dotčeni základními právními předpisy
Vstupní suroviny určené pro metagenezi a materiály (zákon o technických požadavcích na výrobky, zákon o odpadech, zákon o obalech, nařízení EU s vedlejšími živočišnými produkty, plány odpadového hospodářství a navazující realizační programy).
Stabilizovaný fermentovaný materiál – digestát (nitrátová směrnice, zákon o vodách, o ochraně půdního fondu, odpovědnosti za škodu vadnými výrobky, o požadavcích na výrobky, o hnojivech).
Bioplyn (zákon o podpoře využívání OZE, zákon o hospodaření s energií)
Obecné předpisy (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o integrované prevenci, stavební zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, živnostenský
zákon,
zákony
z
oblasti
hospodářského
práva,
o technologických požadavcích na stavby pro zemědělství (Marada, 2007).
32
zákon
4. Metodika V bakalářské práci jsou uvedena teoretická východiska o obnovitelných zdrojích a následné vyhodnocení důsledků a dopadů výstavby bioplynové stanice na život lidí žijící v její blízkosti. Zdrojem teoretické části práce jsou knižní publikace a odborné články. Tyto získané informace bylo nutné roztřídit a seřadit dle sledované problematiky a sjednotit použitou terminologii pro teoretický výklad této bakalářské práce. Současně byly využity poznatky získané z informativní návštěvy bioplynových stanic ve Švábenicích a ve Velešovicích, které leží v Jihomoravském kraji a spadají pod obec s rozšířenou působností Vyškov. Nejvíce informací k bakalářské práci bylo získáno na osobních schůzkách s členy Občanského sdružení, kteří měli údaje k problematice výstavby bioplynové stanice v Pozořicích. Údaje ke zpracování praktické části byly získány z případové studie EIA, která byla vypracována pro bioplynovou stanici v Pozořicích. Tato studie byla zapůjčena u členů Občanského sdružení „Za obyvatelnost Pozořic“. Studie EIA poskytla informace týkající se změny infrastruktury, možného zvýšení provozu dopravy, emisní koncentrace, vstupních materiálů, dále hlukovou studii, rizika zápachu a vliv na krajinu a obyvatelstvo včetně sociálně ekonomických vlivů. Studie je doplněna přílohami, jejichž obsahem je vyjádření příslušného stavebního úřadu, výřez z katastrální mapy, rozptylová studie, stanovisko Krajského úřadu Jihomoravského kraje k systému NATURA 2000
3
a hluková studie. Dokumentace byla doplněna aktuálními
fotografiemi, vlastním terénním šetřením a podpisovým archem pro místní referendum. Pro názornost a ucelenost šetření byla práce doplněna o demografická data obce Pozořice. Pro získání relevantních informací jsem se zúčastnila řady osobních schůzek a diskuzí s kompetentními představiteli Obecního úřadu Pozořice a s iniciátorem Občanského sdružení Ing. Ivo Jahodou. Své vyjádření k danému tématu mi poskytl i starosta obce Pozořice Jaromír Červenka. Pro zjištění postoje obyvatel obce k výstavbě BPS by proveden kvalitativní výzkum formou řízeného rozhovoru, který obsahoval 8 otázek.
3
Soustava chráněných území Evropského významu.
33
1. Víte co je to BPS a jaký je její účel? 2. Věděli jste o plánované stavbě BPS, jakým způsobem jste se o BPS dozvěděli? 3. S jakými informacemi jste byli obeznámeni od obce? 4. Zúčastnili jste se informační schůzky o BPS? 5. Chtěli byste BPS v obci? 6. Souhlasíte s umístěním BPS? Pokud ne, jakou lokalizaci byste zvolili? 7. Věděli jste o založení občanského sdružení? Podepsali jste petici? 8. Co považujete za kladné a záporné vlastnosti BPS pro obec? Odpovědi spoluobčanů byly analyzovány a staly se výsledkem této bakalářské práce. Podrobnější informace o metodice jsou popsány v kapitole č. 7. Přesnou citaci rozhovorů lze nalézt (viz příloha č. 1). V praktické části této bakalářské práce byla vytvořena SWOT analýza, jejímž podkladem jsou právě fakta získané od členů Občanského sdružení. Také byly využity informace z odpovědí od občanů Pozořic z řízeného rozhovoru. Klíčovými daty se staly odpovědi na otázku: „Co považujete za kladné a záporné vlastnosti BPS pro obec?“. Název SWOT analýzy je odvozen z počátečních písmen anglických slov, jejichž vlastnostmi, se analýza zabývá. Podstatou SWOT analýzy je zobrazení silných (Strenghts) a slabých stránek (Wealnesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) vybraného tématu. SWOT analýza zobrazuje přehled podnikatelské aktivity na zvoleném území. Pomáhá si nám uvědomit, jak závažné jsou jednotlivé položky v našem konkrétním případě (Kaňáková, 2008).
34
5. Obec Pozořice Obec Pozořice leží v Jihomoravském kraji a z hlediska správního rozdělení spadá pod okres Brno - venkov. Pozořice jsou součástí mikroregionu Roketnice. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Šlapanice. Pozořice jsou vzdáleny východně 15 kilometrů od centra Brna. Leží při křížení silnic Tvarožná - Pozořice - Rousínov Holubice - Pozořice – Ochoz. Nadmořská výška obce je 365 m.n.m. Celková katastrální plocha obce je 1547 ha, z toho orná půda zabírá pouze dvacet procent, zemědělská půda 384 ha. Dvě třetiny katastru obce jsou pokryté lesem. Dne 10. října 2006 byly Pozořice Parlamentem České republiky povýšeny na městys. Počet obyvatel k 1. 1. 2012 bylo sečteno 2181. Z toho počtu je 2159 občanů a 22 cizinců. K 31. 12. 2013 se počet obyvatel zvýšil na 2 233 (Regionální informační Servis, © 2012 - 2014).
Obrázek 4: Lokalizace Pozořic
Zdroj: Mapy.cz 5.1
Historie obce Pozořice
První zmínky o Pozořicích jsou připsány k 13. století. Z roku 1737 je dochována pozořická pečeť. Pověst vypráví, že jméno Pozořice bylo odvozeno od volání poustevníka, který z kopce Poustka upozorňoval loupeživé rytíře na hradě Vildenberku, že přicházejí říčští kupci. Volal: „Pozor, říčští jedou!“ Jiná verze říká, že říčští byli lapkové, kteří přepadali zdejší obce, a vildenberští rytíři je právem zneškodňovali. 35
Věrohodnější se jeví, že název Pozořice vznikl od osobního jména Pozor, někdejšího zakladatele obce. (Pozořice, cit. 2014-05-17)
6. Výstavba bioplynové stanice v obci Pozořice Následující kapitola čerpala informace ze zpracované studie EIA Zemědělská Bioplynová elektrárna, Pozořice – Chmelnice. Tato studie byla zpracována firmou BIOPROFIT s.r.o. na žádost realizátora stavby, společnosti Goodwill Real Estate, a.s., před plánovanou výstavbou v roce 2010. Zprávu zpracoval Mgr. Jan Čepelík a kol. Předmětem záměru je realizace bioplynové elektrárny zemědělského typu, pro příjem rostlinné biomasy pod dohledem společnosti Goodwill Property Investments, a.s. Vstupním materiálem má být kukuřice. Denně bude potřeba 82 tun kukuřičné siláže, ročně 30 000 tun. Výstavba elektrárny je uvažována na pozemcích v průmyslové zóně za okrajem obce Pozořice. Potřebná plocha pro kukuřice pro BPE Pozořice je cca 500 ha. Produkce elektrické energie bude zhodnocena jejím prodejem do sítě, teplo bude částečně využito pro vlastní potřebu. V budoucnu se počítalo s jeho dalším využitím pro komerční účely (průmyslová zóna Pozořice – Sivice). Vyrobený bioplyn bude sloužit jako ekologický obnovitelný zdroj elektrické energie a tepla po jeho energetickém využití v kogenerační jednotce. Dodavatelem elektrické energie bude společnost EON, a.s. Vyráběná energie bude prodávána do distribuční sítě přes předávací trafostanici. Celkové roční množství elektrické energie vyrobené z bioplynu bude cca 12,90 GWh. Vlastní spotřeba elektrické energie pro provoz zařízení bude max. 1,0 GWh za rok a bude kryta z vlastní výroby. O souhlas k výstavbě bioplynové stanice v obci Pozořice usilovala firma Goodwill Property Investment, se sídlem v Brně. Goodwill Property jednala s Obecním úřadem Pozořice. Od úřadu očekávala získání souhlasu a povolení ke stavbě. V jednání byla obec zastoupena starostou Ing. Jaromírem Červenkou (Čepelík a kol., 2010).
36
Lokace záměru Záměr výstavby byl plánován na pozemních p. č. 364 a část 365 (dle pozemkového katastru). Celková rozloha si vyžádá plochu cca 17 800 m2. Do areálu se mělo vjíždět z hlavní příjezdové komunikace do obce Pozořice II. třídy č. 383.
Kraj: Jihomoravský kraj Správní obec: Pozořice Katastrální území: Pozořice NUTS 4: Brno – venkov (CZ0643)
Obrázek 5: Umístění záměru v katastru obce
Zdroj: Čepelík a kol., 2010 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín pro realizaci a jeho dokončení bylo plánováno v lednu 2011 – leden 2012. Přesné datum mělo být uvedeno, dle procesu posouzení a schválení. Předpokládaná cena Částku 150 000 000 Kč měla hradit firma Goodwill, která usilovala i o získání dotace. Kapacita zařízení Je cca 30.000 tun/rok materiálu za rok. Vstupním materiálem je kukuřičná siláž, které bude potřeba 82,0 t/den. Výkon stanice je 2 x 1,7 MWh elektrické energie.
37
Posuzování vlivů na životní prostředí Podle studie EIA je záměr v souladu s Územním plánem městyse Pozořice. Zájmové území se nachází za východním okrajem Brna v oblasti s dobrou kvalitou životního prostředí. Krajina je v okolí formována na severu Drahanskou Vrchovinou, která se svažuje směrem k jihu k Dyjskosvrateckému úvalu. Negativní vliv na životní prostředí má především tranzitní doprava soustředěná na dálnici D1, blízkost cementárny Mokrá a v minulosti intenzivní zemědělská činnost. Pozemek určený pro výstavbu se nachází v průmyslové zóně Pozořice – Cihelna v blízkosti železniční vlečky do Cementárny Mokrá. Zájmové území částečně zasahuje ochranné pásmo železniční vlečky Cementárny Mokrá. V současnosti je zájmové území využíváno jako polnosti. Vlivy na krajinu Jak uvádí zpracovaná studie EIA, záměr nezasahuje do žádných významných krajinných prvků, jejichž ochrana je obecně stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, nebo do registrovaných významných krajinných prvků. Dle metodiky hodnocení stupně ekologické stability je celkový stupeň ekologické stability 0,036 (segment území 500 × 500 metrů, v jehož středu bude umístěna bioplynová stanice). Jedná se tedy o krajinný prvek s velmi malým významem. Krajina je v bezprostředním okolí bez významných dominant, novou pohledovou dominantu nebude tvořit ani vlastní záměr s max. výškou kupolí fermentorů cca 12 m. Pohledově bude záměr splývat s pozadím stávajících objektů průmyslového areálu. Vliv na krajinný ráz bude malý a lokální. Významné krajinné prvky Z významných krajinných prvků ze zákona (tj. lesů, rašelinišť, vodních toků, rybníků jezer a údolních niv) a evidovaných krajinných prvků se v zájmovém území nenachází žádný. Záměr neleží v Přírodním parku se zvláštním způsobem ochrany krajiny. Stanovisko KÚ k systému NATURA 2000 Společnost Bioprofit, která zpracovala celou studii pro společnost Goodwill, podala žádost 25. 5. 2010. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí jako orgán ochrany přírody, žádost vyhodnotil a vydal stanovisko, že bioplynová stanice nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu, nebo ptačí oblast.
38
Půda V prostoru pozemků pod ochranou ZPF byla provedena skrývka ornice a podorniční vrstvy o mocnosti 0,3 – 0,6 metru. Celkem by bylo skryto 8900 m3 orniční a podorniční vrstvy, která bude využita v souladu s požadavky orgánu ochrany ZPF na rekultivaci neplodné půdy, apod. Realizace záměru si nevyžádá zábor ploch určených k plnění funkcí lesa, ani nezasáhne do ochranného pásma lesa. Zastavěná plocha je 3 554,48 m2; zpevněné plochy komunikace 1500 m2; ostatní plochy zelené 2 737,52 m2; manipulační plocha dávkovače 100 m2; silážní žlab 10 008. Plánovaný stav dopravy Nároky
na
dopravní
infrastrukturu
budou
tvořeny
predevším
zavážením
zpracovávaných materiálů do stanice a odvozem zfermentovaného materiálu na pozemky určené k aplikaci digestátu jako hnojiva. Kontinuální provoz BPS vyžaduje i kontinuální přísun materiálu. V souvislosti s provozem záměru se předpokládá vnitroareálová doprava siláže do vstupního sila BPS, dovoz kejdy, odvoz digestátu během hnojné sezóny a návoz kukuřice do silážního žlabu během sklizně kukuřice. Návoz kukuřice do žlabu: 750 t/den (pouze v době sklizně kukuřice po cca 40 dní v roce) bude dopravováno nákladními automobily a traktory s vlečkou o průměrné kapacitě cca 20 tun, tj. cca 37,5 jízdy/den v době sklizně kukuřice, 90% po silnici č. 383 od silnice č. 430, 10% po silnici c. 383 od Pozořic. Odvoz digestátu: 117 t denně ve vegetačním období (185 dní v roce), traktory s cisternovým vlekem, velkokapacitní cisterna o průměrné kapacitě 20 tun, 5,9 jízdy za den, 85 % po silnici č. 383 k silnici č. 430, 15 % na silnici č. 383 přes Pozořice. Vlastní výstavba BPS bude prováděna během cca 6 měsíců. Při výstavbě dojde v některých úsecích k nárostu dopravní intenzity o cca 1,6 % (stávající intenzita v úseku 5-0488 cca 1437 průjezdů za den). Záření Provozovaná technologie není zdorejem záření. Jediným zdrojem světleného záření ve venkovním prostoru budou pouliční lampy a nové osvětlení objektů bioplynové elektrárny. Záměrem nebude produkována žádná forma záření s výjimkou osvětlení. Umístění areálu a jeho osvětlení nepředstavuje s ohledem na pozici a provozní dobu provozovny omezení nejbližších chráněných objektu jejich osvětlením.K havarijním stavům může hypoteticky dojít v souvislosti s požárem zařízení nebo provozní nekázni obsluhy zařízení. 39
Hluk Bodovým zdrojem hluku z provozu záměru bude především kogenerační jednotka (dále jen „KJ“) a omezeně trafostanice a míchadla a čerpací stanice. Kogenerace budou umístěny v kontejnerovém provedení uvnitř areálu. KJ bude umístěna v kontejneru s protihlukovou úpravou stěn. KJ je uvažována s výkonem cca 800 + 800 kWel. Kontejner je vybaven nuceným systémem ventilace vnitřního prostoru s tlumiči hluku. Výfuk je veden nad prostor kontejneru do výše 8 m. Hluk ze stacionárních zdrojů je 8 nejhlučnějších hodin za den. V noci od 22 – 6 hod je pouze 1 hodina nejhlučnější. S hlukem je spojena doprava. Při běžném provozu bioplynové stanice bude návoz materiálu 38 průjezdů za den. Odvoz fermentačního zbytku ke hnojení bude 6 průjezdů za den a při provozu nakladače a přepravy siláže bude potřeba 30 průjezdů za den.
6.1 Občanské sdružení – referendum v obci Občanské sdružení slouží ke společnému prosazení nějakých cílů nebo k vystupování proti nějakým jevům. Formu občanského sdružení také využívají skupiny lidí ve správních řízeních, kterých se nemohou zúčastnit jako fyzické osoby, příp. hlas takto vytvořené skupiny může obecně mít (i když to tak nemusí být vždy) větší váhu než hlas jednotlivce. Podle zákona 83/1990 Sb. mají občané právo se svobodně sdružovat. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České Republiky. Dle zákona bude referendum vyhlášeno, pokud se podaří získat podpisy alespoň 30% oprávněných voličů obce. Po získání potřebných informací o plánované výstavbě bioplynové stanici bylo založeno Občanské sdružení (dále jen OS), jehož cílem bylo vyvinout aktivitu a iniciativu k uspořádání referenda. OS „Za obyvatelnost Pozořic“ vzniklo 4. 2. 2011 a oficiálně bylo zaregistrováno na Ministerstvu vnitra ČR. Záměrem OS bylo zastavení stavby. Byly připraveny podpisové archy s otázkou: Souhlasíte s výstavbou a provozováním bioplynové stanice v katastrálním území Pozořice? Jak zmínil člen Občanského sdružení Ing. Ivo Jahoda: „Výsledkem petice bylo získání 1077 platných voličů a 1061 platných hlasů. Díky vysokému počtu hlasů, výstavba bioplynová stanice 40
se neuskutečnila.“ Ukončení procesu posuzování vlivu na životní prostředí je doloženo (viz příloha č. Referendum a celý proces proti výstavbě trval šest měsíců. Všichni členové OS nominováni do hlasovací komise se zřekli zákonného nároku na odměnu. Členové sdružení se řídili motem: Vox populi, vox de „hlas lidu, hlas Boží“. Občanské sdružení jednalo s regionálními i se státními médii a s odpovědnými institucemi Jihomoravského kraje (včetně hejtmana), poslanci a senátory zvolenými za tento region a také v neposlední řadě s obecními úřady okolních obcí, které budou provozem bioplynové stanice také zasaženy. Oznámení o záměru stavby bioplynové stanice bylo posláno písemnou formou starostům sousedních vesnic Kovalovice, Viničné Šumice, Sivice, ministrům životního prostředí Mgr. Tomášovi Chaloupkovi a zemědělství Ing. Ivanu Fuksovi, ministrovi pro místní rozvoj Ing. Kamilu Jankovskému, ministrovi financí Ing. Miroslavovi Kalouskovi a členům z projektu Austerlitz4. Dopisy adresované ministrům zůstaly bez odezvy. V příloze číslo…. je ukázka dopisu adresovaného ministrovi pro životní prostředí. Například obec Slavkov u Brna, vyjádřila nesouhlas se stavbou bioplynové stanice, protože by se nacházela na místě, které je součástí Slavkovského bojiště. Od roku 1992 je chráněnou památkovou zónou podle vyhlášky MK ČR č.475/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992. Rovněž okolní obce nesouhlasily se stavbou bioplynové stanice z důvodů rozlehlosti, dopravního zatížení přes jejich obce, zapáchající ovzduší a záporných reakcí obyvatel v jejich obcích.
4
Napoleonské bojiště u Slavkova
41
7. Hodnocení situace v obci Pozořice na stavbu BPS – kvalitativní šetření Jak již bylo uvedeno, vlastní kvalitativní výzkum byl proveden formou řízeného rozhovoru. Tento typ rozhovoru byl vybrán z důvodů možnosti hlubší analýzy. Cílem řízených anonymních rozhovorů bylo zjistit názory občanů Pozořic na bioplynovou stanici. Konkrétně jakým způsobem se dozvěděli o výstavbě, zda by měli zájem o informační schůzku sdružení nebo alespoň by podpořili svůj nesouhlas svým podpisem. Nejvíce informací k vytvoření analýzy a závěru přinesly odpovědi na otázku jaké kladné a záporné vlastnosti podle občanů mají bioplynové stanice. Celkem bylo vybráno 14 respondentů pro zodpovězení zkoumaných otázek. Dvanáct z nich bylo osloveno náhodným výběrem v centru obce Pozořice. Zbylé dva byly vybrány cíleně. Dotazované osoby byly stručně seznámeny s tématem dotazníku, ze kterého byly jejich odpovědi použity pro analýzu v bakalářské práci. Dotazovaní odpovídali na 8 otevřených, přesně položených otázek. Rozhovor trval okolo 20 minut. Šetření probíhalo v časovém intervalu od 7. – 14. dubna 2014.
7.1 Základní informace o respondentech Rozhovory byly provedeny s 10 respondenty z Pozořic, kteří byli náhodně osloveni, dále byl osloven 1 respondent z vedlejší obce Tvarožná. Pro získání odbornějšího názoru byla dohodnuta osobní schůzka s expertem na bioplynové stanice z Pozořic a otázky byly položeny také současnému starostovi obce Pozořice. Následně byl požádán starosta ze sousední obce Kovalovice o kratší rozhovor. Všichni respondenti byli ochotni provést rozhovor a odpovědět na kladené otázky. Věkové rozmezí respondentů se pohybovalo od 23 do 60 let. 7.1.1 Otázky a odpovědi respondentů Následující část vyhodnocuje získané jednotlivé odpovědi z výše položených otázek. Přesné odpovědi respondentů (viz příloha č. 1).
42
7.1.2 Víte co je to bioplynová stanice a jaký je její účel? Dohromady 11 respondentů odpovědělo, že konečným produktem bioplynové stanice je bioplyn, který slouží pro získání energie a tepla. Dále uvedli, že bioplynová stanice je zemědělské zařízení velkého rozsahu a pro její obsluhu je potřeba kvalifikovaná pracovní síla. Respondenti měli reálnou představu o tom, co to bioplynová stanice je, ale nevěděli přesný způsob fungování bioplynové stanice. Záporná odpověď byla získána pouze od jednoho respondenta, který se o tuto problematiku nezajímá. 7.1.3 Věděli jste o plánované stavbě BPS, jakým způsobem jste se o BPS dozvěděli? Stavba se měla uskutečnit v roce 2011. Na tuto otázku i po třech letech, byli schopni respondenti odpovědět. Téměř všichni dotazovaní o bioplynové stanici věděli, včetně respondenta z obce Tvarožná. Pouze v jednom případě respondent o stavbě nevěděl. Způsoby jakým se respondenti dozvěděli o bioplynové stanici, byly velmi různorodé, ale nejvíce k tomu přispěl vznik Občanského sdružení a periodika Pozořický zpravodaj a MF dnes. 7.1.4 S jakými informacemi jste byli obeznámeni od obce? Většina Respondentů odpověděla, že žádné informace od obce nedostali, pouze jeden respondent v důchodovém věku uvedl, že informace získal z místního rozhlas. Z toho vyplývá, že komunikace obce s místními obyvateli byla minimální anebo neúčinná (rozhlas v dopoledních, či odpoledních hodinách). Občanům, kterým se zdáli informace nedostačující museli použít vlastní zdroje nebo se obrátit na občanské sdružení. Vyhodnocením těchto odpovědí se naskýtá otázka, zda obec nemohla sehrát klíčovou roli (asi sehrála negativní) v prosazení výstavby BPS. Vždyť právě (ne)informovanost občanů v nich vyvolává řadu negativních reakcí a je zdrojem spekulací, polopravd a využívání situace pro „vlastní zájmy“ jedinců nebo skupin. 7.1.5 Zúčastnili jste se informační schůzky o BPS? O informační schůzku projevil malý zájem z tázaných. Podle získaných informací účast na schůzce byla minimální. Pouze dva z dvanácti. Neúčast na schůzce byla způsobena nevyhovujícím termínem. 43
7.1.6 Chtěli byste BPS v obci? Téměř všichni respondenti z Pozořic odpověděli, že s bioplynovou stanicí nesouhlasí. Výjimkou je jeden respondent z Pozořic, kterému by výstavba bioplynové stanice nevadila, pokud by ho neomezila a neohrozila. Prvotním názorem starosty z Pozořic bylo schválení a podpora stavby. Po vyjádření občanů a médií od svého názoru upustil. Starostové z Kovalovic a Pozořic se shodli na zamítnutí stavby. Bylo předvídatelné, že oslovený z vedlejší obce, nebude mít námitky proti stavbě, protože bioplynová stanice na něj nemá vliv. 7.1.7 Souhlasíte s umístěním BPS? Pokud ne, jakou lokalizaci byste zvolili? Všech 14 dotazovaných se shodlo na názoru, že bioplynová stanice by byla umístěna několik metrů za obytnou částí. Developerská firma zvolila nevhodné místo. Podle respondentů je nejvhodnějším řešením umístění bioplynové stanice v co největší vzdálenosti od obytných částí obce, nejlépe k lesu, do polí. Většina respondentů věděla o přesné lokalizaci stavby. 7.1.8 Věděli jste o založení občanského sdružení? Podepsali jste petici? Ze všech respondentů 10 jich mělo informace o založení občanského sdružení „Za obyvatelnost Pozořic“. Petici podepsalo 6 dotazovaných a zbylí respondenti nepodepsali z důvodu své nepřítomnosti v době podpisů. Pokud by byla možnost, rádi by ji dodatečně podepsali. Pouze jeden respondent nevěděl o Občanském sdružení a o podpisové listině. 7.1.9 Co považujete za kladné a záporné vlastnosti BPS pro obec? Zde se respondenti víceméně shodovali v odpovědích. Za největší problém, je považován zápach. Lidé si nejsou jisti, jak by bylo možné zabránit tomuto problému. Další nejčastější odpovědí respondenti považovali problém s dopravou, a to nejen při samotné stavbě stanice, ale i během celoročního provozu. K tomu se přičítá současný stav silnic, které nejsou v dobrém stavu, a to jak z pohledu kvality, tak z pohledu bezpečnostních a provozních parametrů. Pravděpodobně by to znamenalo stavbu nových. Negativní postoj převládal i z důvodu snížení cen nemovitostí a stavebních parcel v okolí stavby. Tento postoj je zajisté zajímavý z pohledu výzkumného. Lidé 44
budou vesměs vždy uvažovat hlavně z pohledu vlastní ekonomické výhodnosti. V odpovědích bylo znát i to, že byl průzkum prováděn v oblasti se zemědělstvím. Stanici odmítali také proto, že kukuřice bude dražší, z důvodů spotřeby velkého množství při výrobě bioplynu. Z vyhodnocení také vzešlo (a potvrdilo se to i z informací při práci), obyvatelé nesouhlasí s bioplynovou stanicí o velkém výkonu, ale preferují stanici menší, ve vlastnictví zemědělského družstva, jelikož by využívali biomasu z vlastních zdrojů. Odsuzují soukromé stanice podnikatelů, jejichž existence je pouze za účelem zisku. Mezi dalšími zápory pak zaznělo, že obsluha stanice nabízí pouze 2 pracovní místa a špatná lokalita pro výstavbu. Za jediné klady pro obec respondenti považovali získání elektřiny a tepla a její využití k vytápění obecních budov. Dle mého názoru řada respondentů na tuto otázku odpovídalo s určitou dávkou nejistoty a bylo znát, že jejich celkový přehled o bioplynových stanicích odpovídá pouze základním informacím.
45
8. Výsledky a zhodnocení V této kapitole jsou zpracovány výsledky a zhodnocení všech zjištěných poznatků o bioplynové stanici v obci Pozořice. Na základě informací získaných od obce, Občanského sdružení a z odpovědí respondentů byla sestavena SWOT analýza, která obecně shrnuje výhody, nevýhody, problémy, příležitosti a hrozby stavby takové stanice,
a
to
v kontextu
s problematikou
životního
prostředí,
stavu
zásob
neobnovitelných zdrojů, rozvojem regionu. Lze, ale také konstatovat, že tato SWOT analýza se vztahuje i na ostatní BPS v České republice.
SWOT Analýza BPS v obci Pozořice Tabulka 3: Swot analýza
Zdroj: Vlastní zpracování (S) Silné stránky
(W)Slabé stránky
•tepelná a elektrická energie pro obecní budovy •BPS přispívá k trvale udržitelnému rozvoji (surovina vyrobená na vesnici) •snížení závislosti na dodavatelích elektrické energie a tepla •pro zemědělce trvalým zdrojem příjmů •zaměstnanost pro okolní zemědělské podniky •využití odpadního tepla z chlazení motorů (kogenerační jednotky a odpadního tepla z výfukových plynů - pomocí výměníků) •digestát a separát lze ; použít jako hnojivo na půdu pro zemědělské podniky •využití komunálních odpadních (komunální odad - zbytky jídel z kuchyní, biomasa - tráva) •využití odpadů při čištění obilovin, olejnin a využití ostatních rostliných zbytků (kukuřičná sláma při sklizni kukuřice na zrno)
•pouze 2 zaměstnanci při obsluhování bioplynové stanice • rozloha stavby na cca 17 800 m2 •malá vzálenost od obce (umístění na západní straně) •investiční náročnost •technicky složitá výstavba •administrativně složitý proces při zpracování •malá informovanost od obce •možný problém se zápachem •možný problém s hlukem a emisemi • velká závislost na pěstování kukuřičné siláže •případně závislost na výkupu kukuřičné siláže
(O) Příležitosti
(T) Hrozby
•rozvoj zemědělství •zaměstnání místních firem a dodavatelů •exkurze, turisti v regionu •zviditelnění jména Pozořice •napojení obecních budov na elektřinu a na teplo •získání dotace •příslib investora investovat do dopravní infrastruktury •pravidelný roční příspěvek investora do obecního rozpočtu
•protesty obyvatel obce • narušení vztahů se sousedními obcemi •migrac obyvatel •pokles tržních cen nemovitostí •změna smluvních vztahů v době provozu •technické stárnutí technologie •výrazná změna struktury pěstovaných zemědělských plodin s možností snížení kvality půdního fondu •ničení životního prostředí •zničení a znečištění příjezdové komunikace •dopravní zatížení •převzetí společnosti Bonagro •možná havárie bioplynové stanice
46
Mezi nejsilnější stránky (S) patří získání levného tepla a energie a z toho plynoucí snížení závislosti na jiných dodavatelích tepla a jejich neustálých cenových výkyvech, podpora zemědělců a místních firem a dodavatelů, což má za následek zvýšení zaměstnanosti v regionu. Určitě silnou stránkou je také zužitkování komunálního odpadu. S výstavbou je samozřejmě spojeno i několik negativních dopadů. Řada vyjmenovaných slabých stránek (W) a hrozeb (T) se dala v tomto případě eliminovat, a to větší nebo účinnější informovaností obyvatel. Jak již bylo uvedeno, řadu odmítavých postojů, které vedly až k referendu ze strany obyvatel, vzniklo jen díky neznalosti o využití a výhodách bioplynu a díky neoprávněným obavám z provozu bioplynové stanice. Své sehrála i skutečnost špatně zvoleného místa výstavby (v blízkosti obce). Nezanedbatelná je i možnost získání jak pravidelného ročního příspěvku od provozovatele (investora) pro obec do obecního rozpočtu, jež by se daly využít na modernizaci obce a opravy, tak závazek provozovatele zajistit z důvodu zvýšené dopravy opravy místní komunikace. Proti tomu se staví, jako nezanedbatelné hrozby (T) pokles tržních cen okolních nemovitostí.
Tato a ostatní hrozby mohou přerůst
v nespokojenost obyvatel, a to může vést až k jejich migraci nebo ostrým protestům se sousedními obcemi.
47
9. Diskuze Tato kapitola se zaměřuje na postoje zainteresovaných stran vůči bioplynu. Mezi tyto strany mimo jiné byly vybrány Evropská Unie, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Energetický regulační úřad, investoři a Státní dotační politika. Aktuálním předmětem sporů mezi těmito institucemi je obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynu. Jan Habart, předseda CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu v časopise Zemědělec, konstatoval, že podle MPO ČR je nový zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie nutný, aby se snížili vysoké náklady daňových poplatníků na OZE. Podle oborových asociací nový zákon znamená „začátek konce podpory OZE v ČR“. Dalším důvodem pro předložení nového zákona byl nepřiměřený fotovoltaický boom a v jeho důsledku skokové navýšení cen elektřiny. Tento nový zákon umožňuje ERÚ regulovat výkupní ceny elektřiny, pokud dojde ke skokovému snížení investičních či provozních nákladů. Rozvoj jednotlivých oborů OZE je regulován Národním akčním plánem pro OZE. Pokud některý obor poroste rychleji, než je uvedeno v NAP, bude zastaven. Právě v tomto oboru získání bioplynu z bioplynových stanic byla podpora omezena. (Habart, 2012) Místopředseda ERÚ pro oblast podporovaných zdrojů energie Martin Laštůvka odůvodnil současnou diskutovanou situaci bioplynových stanic: „V oblasti výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren a bioplynových stanic bylo v roce 2011 dosaženo výroby, která překročila limit stanovený Národním akčním plánem pro rok 2013. Tímto byly splněny zákonné podmínky, které stanovují ERÚ povinnost nevypsat podporu pro tyto zdroje na další období. Proto od roku 2014, plně v souladu s platnou legislativou, další podporu pro nové zdroje úřad nestanoví“ (Energetický regulační úřad, 2013). Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek chce ve sněmovně prosadit podporu výroby elektřiny z bioplynu. Hlavním důvodem je podpora zaměstnanosti, protože v živočišné výrobě došlo v Česku k největšímu propadu výroby, a tím i zaměstnanosti, a právě synergie s malou bioplynovou stanicí může pomoci rozměr živočišné výroby udržet, nebo i rozšířit (Parlamentní listy, 2014). Proti tomuto opětovnému zavedení podpory výroby elektřiny z bioplynu je Energetický regulační úřad, který se obává způsobení stejných škod, jako tomu bylo v případě fotovoltaik (ANO, 2014). 48
Objektivně je zřejmé, že ekonomicko-environmentálně-sociální přínosy využití OZE převyšují hodnotu vyplácené podpory. Přistoupení k finanční formě provozní a investiční podpory vedlo ke zvýšení poptávky po bioplynových stanicích u soukromých spotřebitelů. Snížení počtu zákazníků u energetických společností vedlo ke zvýšení tržních cen energie na úkor stálých zákazníků. Vhodnějším přístupem by bylo penalizovat škody na životním prostředí způsobené neobnovitelnými zdroji. Přirozeně by se tak i formovalo povědomí občanů a OZE by získalo na atraktivitě (Křepelka, 2013). Hospodářský výbor na své řádné schůzi zamítl návrh na obnovení podpory výroby elektřiny z bioplynu. Změny se týkaly přesnějšího způsobu účtování poplatků za obnovitelné zdroje, které jsou povinni platit všichni spotřebitelé. Podle MPO by návrh znamenal znovu zavedení časově neomezené podpory bioplynových stanic bez omezovacího regulačního nástroje ze strany ERÚ (Solární novinky, 2014). Od 1. 1. 2014 je podpora pro bioplynové stanice zastavena. Je tedy diskutovaným tématem, jak se tyto zainteresované strany dohodnou. Zda budou opět zavedeny dotace na podporu elektřiny z bioplynu a ze slunečního záření. Jestli bude jejich cílem podporovat udržitelný rozvoj venkova a bioplynové stanice, které přináší užitek provozovateli, obci a regionu.
49
10. Závěr Bakalářská práce si kladla za cíl vyhodnotit situaci v obci Pozořice, kde mělo dojít v roce 2012 k výstavbě 3. největší bioplynové stanice v České republice a zároveň největší na Jižní Moravě. Na straně jedné jsou lidé ze všech stran bombardováni katastrofickými scénáři o změně klimatu, globálním oteplováním a jeho následcích. Ruku v ruce s tím jdou zprávy o krátící se životnosti zásob, přírodních zdrojů, příp. řízeném poklesu těžby těchto zásob vzhledem ke znečišťování ovzduší (hnědé uhlí). Monitorováním, příp. řešením tohoto problému se zabývá řada světových, známých i neznámých institucí. Všichni však doporučují urychleně se orientovat na obnovitelné zdroje. V těchto souvislostech snad každý chápe pozadí změny klimatu, monitoring a mezinárodní jednání, navrhované způsoby řešení, rozložení ekonomických dopadů mezi státy, snad chápeme i vynucování závazků ze strany mezinárodních institucí, dohody ke snižování emisí apod. Chápeme to až do okamžiku, kdy se nás konkrétní řešení přímo nedotkne. A konkrétní řešení vzniklo před několika měsíci právě v obci Pozořice, kdy jedním možných řešení získání energie z obnovitelných zdrojů je výstavba bioplynových stanic. Ze socioekonomického a environmentálního pohledu byly zjištěny důvody nesouhlasu obyvatel obce Pozořice s výstavbou bioplynové stanice, a právě ty byly v této práci analyzovány. Mikroekonomický vliv zde sehrává i fakt, že bioplynové stanice v současné době patří mezi populární podnikatelské záměry. Díky vysokým finanční částkám patří k výhodným podnikatelským stavbám. Bioplynové stanice se staly populárními mezi českými zemědělskými podniky a přilákaly mnoho investorů. Z hodnocení jednoznačně vyplývá, že bioplynové stanice přispívají také k trvale udržitelnému rozvoji venkova, pro zemědělce jsou trvalým zdrojem příjmů, umožňují ekologickou likvidaci živočišných a rostlinných odpadů, provoz bioplynových stanic lze zařadit mezi docela jednoduchý, snižuje možnost kontaminace podzemních vod dusíkem, je trvale místním zdrojem energie, zálohuje například větrné nebo sluneční energie, poskytuje kvalitní hnojivo pro udržení úrodnosti, bioplynem se mohou vytápět budovy,
jsou
prostě
ekologicky
obnovitelným
zdrojem
tepla
a
energie.
Environmentálním přínosem BPS je snížení skleníkového efektu. Největší výhodou se jeví umístění BPS v oblasti zemědělských družstev, kde mohou zemědělské podniky využívat vlastní biomasu ke zpracování. 50
Z analýzy a ze závěrů mého šetření se dá konstatovat, že odmítavý postoj občanů nebyl proti bioplynové stanici jako takové. Vyhodnotili nebezpečí v nedostatečné vzdálenosti od obytné části obce, z možného zápachu a ze ztráty hodnoty svého majetku. Někteří majitelé nemovitostí si za nemalé finanční prostředky nechali vypracovat odborné analýzy ceny nemovitostí u renomovaných odborníků. Např. dům vzdálený 530 m od BPS bude mít podle analytiků tržní hodnotu o 50 % nižší. Svou roli sehrála i pasivita obce při (ne)poskytování informací pro orientaci v této problematice. Se zvýšením dopravního zatížení by se řada občanů smířila, např. pokud by jim odměnou bylo zlepšení, příp. výstavba dopravní infrastruktury. Nebo řešením by bylo postavit bioplynovou stanici právě mimo obytné zóny, aby kamiony nezatížily hlukem i množstvím obytné zóny ve všech dotčených obcích v okolí. Z celé bakalářské práce lze vyvodit následující vyhodnocení. Regionální rozvoj, v souvislosti s bioplynovými stanicemi je stále diskutovanou otázkou a vyvolává spoustu protikladných názorů. Tuto oblast můžeme rozdělit do několika témat z pohledu ekonomického a sociálního. Ekonomické, respektive sociální aspekty jsou dány především lokální potřebou služeb a tím i potřebou pracovních míst. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, při pominutí bioplynových stanic na zpracování odpadů, že jsou stanice koncipovány na spotřebu rostlinné výroby, která by se v regionu udržovala i bez těchto technologií. Z pohledu sociálního, tedy není výskyt bioplynových stanic nijak přínosný. Ekonomické hledisko je již daleko zajímavější téma. Bioplynové stanice jsou v podstatě náhradou živočišné výroby, která zajišťovala průběžné cashflow ve výnosech, díky prodeji mléka. Po jejím potlačení byla jediným zdrojem příjmů sezónní rostlinná výroba. Dále pak umožňuje lépe zhodnotit produkty rostlinné výroby při poklesu cen komodit. Nepřímé investiční dotace do výroby elektrické energie, „POZE5“, jsou pak vlastně další dotací do zemědělství. Z hlediska ekonomiky regionu, je pak tento způsob podnikání přínosný tím, že daňové výnosy jsou alokovány do regionálního rozpočtu. Dále pak bývá zvykem, že obce mají možnost likvidovat biologické odpady zdarma. Ve velmi výjimečných případech pak bioplynové stanice dodávají do obce tepelnou energii za příznivé ceny.
5
Podporované Zdroje Energie
51
Bioplynové stanice v oblastech s méně úrodnou půdou, respektive trvalými travnatými porosty, je pak energie z těchto ploch účelně využívána a souběžně je udržována krajina. Souhrnně řečeno bioplynové stanice jsou zejména významné z hlediska stabilizace zemědělství a nemají žádné významné pozitivní či negativní dopady do života v regionu.
52
11. Summary This bachelor thesis focuses on the use of renewable energy sources. One of the aims of this work is to describe the development of biogas plants in the Czech Republic from history to the present and the possibility of utilization of biomass, biogas and biogas plants especially in terms of environmental, social and economic. These findings follows familiar with the problem of completeness of non-renewable resources and highlights
the
importance
of
obtaining
energy
from
renewable
sources.
Another objective was to describe the situation in the village Pozorice, which should take place in 2012 for the construction of the third largest biogas plant in the Czech Republic
and
the
largest
in
South
Moravia.
Socio-economic and environmental point of view were identified reasons for disagreeing inhabitants Pozorice the construction of biogas plants , and these were analyzed
in
this
project.
Regional development in the context of biogas plants is still an ongoing issue and raises a lot of conflicting views. This area can be divided into several topics from the perspective of economic and social.
53
12. Zdroje Al GORE. Co mohou jednotlivý občané udělat pro trvale udržitelný rozvoj. In: NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 430 s. ISBN 978-802-4425-146. ANO, bude líp. Do hry se vrací státní podpora bioplynových stanic [online]. 2014-0828, © 2013 ANO [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.anobudelip.cz/cs/onas/aktuality/z-medii/do-hry-se-vraci-statni-podpora-bioplynovych-stanic-15914.shtml ARCHALOUS, M. Výroba elektřiny v ČR: Éra uhlí končí, nahradí jej jádro [online]. 2010-07-13
[cit.
2014-01-08].
Dostupné
z:
http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/vyroba-elektriny-v-cr-era-uhli-koncinahradi-jej-jadro.aspx BAČÍK, O. Bioplynové stanice: technologie celonárodního významu [online]. 2008-0114 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynove-stanicetechnologie-celonarodniho-vyznamu. ISSN: 1801-2655. Bioplynové stanice. Přínosy bioplynových stanic [online]. © 2008 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.bioplynovestanice.cz/pro-obec-a-obcany/ BioplynSezemice: Proč Bioplyn [online]. © 2012 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.bioplynsezemice.cz/bioplyn#bioplyn-v-cr ČEPELÍK, J., a kol. Oznámení záměru v rozsahu přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb.: Zemědělská bioplynová elektrárna Pozořice – Chmelnice. Praha: Bioprofit s.r.o., 5. 11. 2010. 78 s. Česká bioplynová asociace [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://www.czba.cz/ Česká bioplynová asociace. Vývoj výstavby BPS v České republice od roku 2005. In: Enviweb [online]. 2013-11-13 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z:
54
EkoBonus: Jak fungují bioplynové stanice [online]. 2011-10-23 [cit. 2013-11-28]. Dostupné z: http://www.ekobonus.cz/jak-funguji-bioplynove-stanice-ukazkovy-prikladzajimaveho-reseni-z-trebone E-mailová
korespondence
s Annou
Hrdličkovou
[online].
2014-05-26.
[online].
2014-05-26.
[email protected] E-mailová
korespondence
s Přemyslem
Šritrem
[email protected]. Energetický regulační úřad. Eru nevypíše provozní podporu pro BPS od 1. 1. 2014. Česká bioplynová asociace [online]. 2013-05-31, © 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.czba.cz/aktuality/eru-nevypise-provozni-podporu-pro-bps-od-11-2014.html ERÚ nevypíše provozní podporu pro BPS od 1. 1. 014. Česká bioplynová asociace: ERÚ
[online].
2013-05-31
[cit.
2014-05-26].
Dostupné
z:
http://www.czba.cz/aktuality/eru-nevypise-provozni-podporu-pro-bps-od-11-2014.html FUCHS, J. Dotační možnosti pro bioplynové stanice [online]. 2010-08-12 [cit. 2014-0113]. Dostupné z: http://energie21.cz/dotacni-moznosti-pro-bioplynove-stanice/ HABART, J. Bioplynová stanice je dobrá investice. Zemědělec. 2012, roč. XX, č. 42. http://www.enviweb.cz/clanek/bioplynky/97577/vyvoj-vystavby-bps-v-ceske-republiceod-roku-2005 KAŇÁKOVÁ, E. Jak efektivně vést porady. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 169 s. Vedení lidí v praxi. ISBN 978-80-247-1625-1. KŘEPELKA, J. Energie z bioplynu pomáhá regionům. In: Zemědělec [online]. 201310-11 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/energie-z-bioplynu-pomaharegionum-2/ Mapy.
Pozořice
[online].
[cit.
2013-07-02].
Dostupné
z:
http://www.mapy.cz/#!q=pozo%25C5%2599ice&t=s&x=16.813125&y=49.212599&z= 11&d=muni_5812_1
55
MARADA, P. X. Zavádění BAT jako podmínka čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. In: Právní požadavky využívání vedlejších živočišných produktů v podmínkách bioplynových stanic, kompostáren a asanačních podniků: sborník z konference a odborného semináře : Brno, 7.- 8. 6. 2007. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007. ISBN 978-80-7375-072-5. MAREČEK, J. Environmentální techniky – obnovitelné zdroje energie z biomasy: odborný kurz. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 55 s. ISBN 978-80-7375-8875. Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní pojetí konceptu udržitelného rozvoje [online]. [cit.
2013-05-08].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/Microsites/PSUR/Uvodni-
informace-o-udrzitelnem-rozvoji/Zakladni-pojeti-konceptu-udrzitelneho-rozvoje Ministerstvo životního prostředí: Sociální a ekonomické přínosy využívání OZE. [online].
©
2008
-
2014
[cit.
2014-01-12].
Dostupné
z:
http://www.mzp.cz/cz/socialni_ekonomicke_prinosy MUSIL, P. Globální energetický problém a hospodářská politika: se zaměřením na obnovitelné zdroje. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2009, xiii, 204 s. ISBN 978-807-4001123. NOSKIEVIČ, P., KAMINSKÝ, J. Fakta a mýty o obnovitelných zdrojích [online]. 2004-04-08 [cit. 2014-01-08]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/1925-fakta-a-myty-oobnovitelnych-zdrojich-i NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 430 s. ISBN 978-802-4425-146. Parlamentní listy. Podpořme bioplyn, říká Babišův Faltýnek. A je zde problém. [online]. 2014-02-26, © OUR MEDIA a.s. 2009-2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: PASTOREK, Z., KÁRA, J., JEVIČ, P. Biomasa: obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC Public, 2004, 286 s. ISBN 80-86534-06-5.
56
Pozořice
[online].
[cit.
2013-09-06].
Dostupné
z:
http://www.pozorice.cz/index.php?id_text=26&search_string=POZOR,__%D8%CD%C 8%8AT%CD__JDOU ProSun. Nejvyšší bezpečnost zařízení [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.prosun.cz/page/20/bioplynove-stanice QUASCHNING, V. Obnovitelné zdroje energií: obnovitelný zdroj energie v krajině. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 82. Stavitel. ISBN 978-80-247-3250-3. Regionální informační servis: Pozořice [online]. © 2012 - 2014 CRR ČR [cit. 2014-0216]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=583677 SCHULZ, Heinz. Bioplyn v praxi: teorie - projektování - stavba zařízení - příklady. 1. české vyd. Ostrava: HEL, 2004, 167 s. ISBN 80-861-6721-6. Solární novinky. O budoucnosti české fotovoltaiky se rozhodne v létě [online]. 2014-0319,
©
2014
[cit.
2014-05-19].
Dostupné
z:
http://www.solarninovinky.cz/?zpravy/2014031903/o-budoucnosti-ceske-fotovoltaikyse-rozhodne-v-lete SRDEČNÝ, K., TRUXA, J. Obnovitelné zdroje energie v Jižních Čechách a Horním
Rakousku, Praha: EkoWATT, 2000, 77 s. STRAKA, F., a kol. Bioplyn: příručka pro výuku, projekci a provoz bioplynových systémů. 1. vyd. Říčany: GAS, 2003, 517 s. ISBN 80-7328-029-9. STUPAVSKY, V. Bioplyn ve fázi II - období podotační [online]. 2014-02-24 [cit. 201405-19]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/biomasa/10891-biomasa-a-bioplyn-ve-fazi-iiobdobi-podotacni STUPAVSKÝ, V. Plán pro biomasu opomíjí využití pelet. Zemědělec. 2012, roč. XX, č. 42. ŠRITR, P. Eko-Konzultace: Lid vs. bioplynové stanice. [online]. 2011-09-22 [cit. 201405-09]. Dostupné z: http://www.ekokonzult.cz/news/lid-vs-bioplynove-stanice/
57
ŠRITROVÁ, Štěpánka. Obnovitelné zdroje energie: Historie užívání obnovitelných zdrojů
energie
[online].
©
2011
[cit.
2014-02-26].
Dostupné
z:
http://ssritrova.webnode.cz/historie/ ŠTAMBASKÝ, J. Dynamický rozvoj bioplynu se zpomalí. Zemědělec. 2012, roč. XX, č. 42. ŠVEC, J. a kol. Využití obnovitelných zdrojů energie v zemědělství – zemědělské bioplynové stanice [online]. Vyd. 1. Chrudim: Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o., 2010,
72
s.
[cit.
2014-02-11].
ISBN
978-80-86832-49-4.
Dostupné
z:
http://eagri.cz/public/web/file/59655/Sbornik_prispevku.pdf VAVROUŠEK, J. Perspektivy lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem
života.
Olomouc.
1993.
[cit.
2013-09-02].
Dostupné
z:
http://www.sustainable.cz/josefvavrousek.htm VLČEK, T., ČERNOCH. F. Energetický sektor České republiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 501 s. ISBN 978-802-1059-825. VLK, V. Strategické zdroje URR, udržitelná energetika, doprava. In: VYSKOT, I. Udržitelný rozvoj regionu: pracovní kolokvia. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 137 s. ISBN 978-80-7375-780-9. Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. In:
Sbírka
zákonů
České
republiky.
31.
ledna
2012.
Dostupné
z:
http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24254 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. In: Sbírka zákonů České republiky. 27. března 1990. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1505/z83_1990.pdf Zemědělec. Praha: Profi Press s. r. o. - oddělení odbytu, 2012, XX, č. 42.
58
13. Seznam
Seznam zkratek BPS
Bioplynová stanice
CZT
Centrální zdroj tepla
ČIŽP České inspekce životního prostředí ČOV Čistírna odpadních vod EIA
Posuzování vlivů na životní prostředí
EP
Evropský parlament
ERÚ Energetický regulační úřad EU
Evropská Unie
GWh Gigawatthodina HDP Hrubý domácí produkt IPPC Integrovaná prevence a omezování znečištění IUCN Světový svaz ochrany přírody KVET Kombinovaná výroba elektřiny a tepla MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu MZ
Ministerstvo zemědělství
MŽP Ministerstva životního prostředí OS
Občanské sdružení
OSN Organizace spojených národů OZE
Obnovitelné zdroje energie
PEZ
Primární energetické zdroje
POZE Podporované Zdroje Energie UNEP Program OSN pro životní prostředí WWF Světový fond pro přírodu ŽP
Životní prostředí
59
60
Seznam obrázků Obrázek 1: Princip energetického systému ..................................................................... 15 Obrázek 2: Porovnání roční obnovitelné nabídky zdrojů energií a celosvětové primární spotřeby energie s úhrnem celého množství konvenčních nosičů energie... 17 Obrázek 3: Optimální řešení bioplynové stanice ............................................................ 29 Obrázek 4: Lokalizace Pozořic ....................................................................................... 35 Obrázek 5: Umístění záměru v katastru obce ................................................................. 37 Obrázek 6: Poloha a rozloha BPS ................................................................................... 72
Seznam tabulek Tabulka 1: Podíly OZE na konečné spotřebě energie Národního akčního plánu České republiky ......................................................................................................................... 18 Tabulka 2: Počet bioplynových stanic v ČR ................................................................... 25 Tabulka 3: Swot analýza ................................................................................................. 46
Seznam grafů Graf 1: Podíly jednotlivých zdrojů energie v České republice v roce 2010 ................... 18 Graf 2: Vývoj světové spotřeby energie v budoucnosti .................................................. 19 Graf 3: Vývoj bioplynových stanic v ČR ....................................................................... 25
Seznam použitých příloh Příloha č. 1 Rozhovory s respondenty .......................................................................... 63 Příloha č. 2 Lokalizace plánované stavby ..................................................................... 72 Příloha č. 3 Fotodokumentace BPS .............................................................................. 73 Příloha č. 4 Občanské sdružení ..................................................................................... 75 0 Dopis adresovaný ministrovi životního prostředí ........................................................... 76 61
Příloha č. 6 Vyjádření Jihomoravského kraje ............................................................... 77
62
Příloha č. 1.
Rozhovory s respondenty
1. Víte co je to BPS a jaký je její účel? 2. Věděli jste o plánované stavbě BPS, jakým způsobem jste se o BPS dozvěděli? 3. S jakými informacemi jste byli obeznámeni od obce? 4. Zúčastnili jste se informační schůzky o BPS? 5. Chtěli byste BPS v obci? 6. Souhlasíte s umístěním BPS? Pokud ne, jakou lokalizaci byste zvolili? 7. Věděli jste o založení občanského sdružení? Podepsali jste petici? 8. Co považujete za kladné a záporné vlastnosti BPS pro obec?
63
Odpovědi respondentů
1. Respondent Ad1) Bioplynová stanice slouží k získání energie a tepla. Ad2) Ano věděla jsem. Dozvěděla jsem se to, jak přišli s podpisovou listinou. Ad3) Chtěla bych říct, že obec moc s obyvateli v té době nekomunikovala. Ad4) Ne nezúčastnila. Ad5) BPS bych v žádném případě nechtěla. Ad6) S umístěním nesouhlasím. Je to velice blízko obce, kdyby to bylo dál za obcí. Ad7) Nepodepsala, protože jsem nebyla doma a o občanském sdružení jsem věděla. Ad8) Hodně lidí mi říkalo, že by to tu smrdělo. A myslím si, že je to pravda. Pokud by BPS zaměstnala lidi z obce, možná bych byla pro, ale nevím kolik zaměstnanců by bylo potřeba. Myslím si, že by BPS neměla pro obec žádné přínosy. Také jsem slyšela, že při pěstování kukuřice hrozí vodní eroze a při větších deštích by mohlo být hodně bláta v okolí. Není to dobrý pro půdu a pro dopravu.
2. Respondent Ad1) Vím, co to je a jak to vypadá, ale říct jak to funguje nevím. A podle mě je to hodně složitý proces. Ad2) Ano věděla jsem. Slyšela jsem to od souseda, který je v členské radě na obci. Ad3) Vím, že byla nějaká schůzka. Říkali to v rozhlase. Ad4) Ne nebyla, jsem celý den v práci a večer už nechci nikam chodit. Ale kdyby to bylo o konkrétní bioplynce, tak bych možná přišla. Ad5) Ne nechci. Jsem zásadně proti. Ad6) Tam kde to mělo stát, je místo, které je moc blízko Pozořicím. Nesouhlasím a ani jinde ji nechci stavět a mít v obci. Ad7) Nepodepsala, nevěděla jsem, že se nějaká petice píše. Ad8) Zápory, tak to je určitě doprava, denně by projelo obcí několik těžkých a velikých aut, není to bezpečné pro děti, kteří se v obci pohybují a také se zhorší ovzduší. Další záporný bod jsou pozemky, které by musela firma nakoupit pro své pěstování kukuřice. Slyšela jsem, že to má být obrovská stavba. Jestli to přinese nějaké přínosy pro obec, vůbec netuším. Nejsem si jistá, ale spíše z 80 % bych ji nechtěla.
64
3. Respondent Ad1) Využívá se pro zpracování odpadů. Ad2) Jo, jo věděla. Četla jsem o tom ve zpravodaji. Ad3) No od obce myslím, že ne. Akorát vím, že o tom psali ve zpravodaji. Bylo to od lidí z obce. Ad4) Na informační schůzku bych nepřišla, protože pracuji jako doktorka a bioplynové stanice mě vůbec netýkají. Ad5) Co myslíte? Asi ne. Co asi. Ne nechci ji tady. Ad6) Nevím to přesně, ale myslím, že to bylo právě hrozně blízko obce, proto vznikla i ta petice, že to lidé nechtěli mít tak blízko. Ad7) Petici jsem podepsala a byla jsem velmi překvapená, že obyvatelé Pozořic založili občanské sdružení a snažili se tomu zabránit. Bylo to od nich velice milé a velice si toho vážím. Díky nim tu nemáme monstrum. Ad8) No, co by to přineslo pro obec, tak to nevím. Dalo by se zařídit, aby obec se napojila na elektřinu a získávala teplo. Museli by se vybudovat nové silnice, hustá doprava. Obec nemá tolik dobrých a přístupných silnic do Pozořic. Silnice jsou rozbité pro osobní automobily, natož i pro obrovská auta.
4. Respondent Ad1) Začnu tím, že bioplynová stanice je technologické zařízení využívající zpracování odpadu, případně jiného biologicky rozložitelného materiálu. Bioplyn se spaluje v kotlích, teplem jsou sice vytápět budovy, ohřívat vodu, ale je to pro mě pořádné ALE. Ad2) Ano věděla jsem o ní. Dozvěděla jsem se to v autobuse od lidí cestou domů z Brna do Pozořic. Ad3) Žádné. Takhle jsem se o to nezajímala. Ad4) Účastníků na schůzce bylo málo. Sama jsem se z časových důvodů neúčastnila. Ad5) Co se týče Pozořic, tak bych ji zde rozhodně nechtěla. Ad6) Ano, věděla jsem, kde to mělo přesně stát, ale teď mě nenapadá jiné místo. Ad7) Na schůzce jsem sice nebyla, tak nemám přesné informace, co tady mělo přesně stát, ale podepsala jsem petici proti plánované stavbě. Ad8) Hlavně z důvodů navážení chlévské kejdy, kukuřičné siláže a dalšího odpadu těžkou technikou, čímž by se nejen ničily komunikace, ale také by bioplynové stanice zatěžovala blízké okolí smradem, hlukem, zvýšenou dopravou a prachem. Plánovaná 65
stavba měla být cca v r. 2011. Klady jsou ohřev, topení, které snižují zápory, které jsem teď zmínila. Mezi zápory bych také zařadila nárůst znečištění životního prostředí, pokles cen nemovitostí v obci a také negativní ovlivnění krajinného rázu obce.
5. Respondent Ad1) Něco jsem o tom slyšela v televizi. Hodně se o tom jeden čas mluvilo, ale co to je nevím. Ad2) Nevěděla jsem o stavbě, takové věci mě zajímají. Ad3) Já jsem se od nich nic nedozvěděla. Ad4) opravdu jsem se o to nezajímala, tak nevím. Ad5) Ne. Ještě by nám tady udělali spalovnu a říkali tomu bioplynka. Dováželi by sem z celé České republiky věci ke spálení. Ad6) Je to jedno kde by to stálo, protože jsem proti. Ad7) Ne, nevěděla. Ad8) Tak to nevím.
6. Respondent Ad1) Představím si, že je to nějaký plyn, který se vyrábí z hmoty. Doveze se tam siláž, ta se zapaří a tím vzniká bioplyn, ale musí na to být určitá technologie. Ad2) Ano věděla, díky občanskému sdružení jsem se dozvěděla informace o bioplynových stanicích. Co to vůbec je. Ad3) S žádnými. Ad4) Ano meetingu jsem se zúčastnila. Chci vědět nějaké nové informace. Novoty mě zajímají. Ad5) Ne nechci ji tady. Ad6) Ne nesouhlasím. Nikde v Pozořicích, ji tady nechci. Správně by měla stát někde u lesa, daleko od obcí, měst. Ad7) Petici jsem podepsala. Organizátoři petice mně všechno vysvětlili. Ad8) Bioplynová stanice slíbila teplo pro školu a pro školku. Myslím si, že to byl tah na lidi a na starostu obce. Dále rozbité silnice, velký nárůst dopravy, žádná zaměstnanost, smrad a také znehodnotili by stavební pozemky v okolí. Kdo si koupí pozemek v blízkosti smradlavé bioplynové stanice. Pozemky by klesly aspoň na 50 %. Byla by to jen spalovna. Jak můžeme vědět, že by tam spalovali jen kukuřici. Bioplynové stanice 66
se budují jen na konci obce nebo u lesa, aby to nikoho nepostihlo. Jedná se tady jen o peníze. Pozořice jsou velmi blízko. Správně by se takové zemědělské stavby měli stavět u JZD.
7. Respondent Ad1) V bioplynce vzniká bioplyn, který je přeměněn na energie. Z bioplynu se vyrábí bioolej, biopaliva, elektřina, teplo. Je to hrozně složitý proces a těžké na pochopení a vysvětlení. Tak to necháme na jindy. Ad2) Věděl jsem. To už nevím. Ad3) Žádné. Na Obecní úřad nechodím. Ad4) Nezúčastnil jsem se, protože pracuji v zemědělství a mám o stanicích přehled. Ad5) Ne nechci. Nejsem se jistý, ale myslím, že to nikdo v obci nechtěl. Vůbec mi není jasné, proč takovou stavbu chtěli stavět zrovna v Pozořicích. Jak na Pozořice přišli. Ad6) Ne, je to nelogické postavit ji hned u obce, ale jsou bioplynové stanice, které stojí hned u vesnice. Tam je rozdíl ten, že ta stanice je malá a stojí hned u zemědělského podniku, to znamená, že je více prospěšná pro všechny. Ad7) Nepodepsal, nebyl jsem doma. Měli to přijít zkusit ještě jednou. O sdružení jsem věděl. Ad8) Takže zápory: několik kamionů za den, nejvíce v létě a na podzim, kdy se pěstuje nebo sklízí kukuřice. Nebo v nejhorším případě, kdyby ji museli dovážet. Já podporuji klasické zemědělství, místní zaměstnance, domácí potraviny pro lidi. NE podnikatele, kteří to dělají pro peníze. Chci, všechno v zemědělství přinášelo užitek.
8. Respondent Ad1) Ano. Ad2) Věděl jsem o tom. Nevím, kdo mi to přesně řekl. Ad3) Asi nic. Ad4) Ano přišel jsem na schůzku. Je to podle mě nová, zajímavá a pro budoucnost přínosná technologie. Ad5) Proč ne. Pokud mě nebude stavba ohrožovat a omezovat nemám, důvod proč ji zde nepostavit. Ad6) Ne. Do polí daleko od obytných částí. Nesmí ohrozit obyvatele. Ad7) O petici nic nevím a nevím, jestli bych ji podepsal. 67
Ad8) Hlavně by byly výpary z komínů. Obec nebude mít finance pro obyvatele. Pro obec to nemá žádný přínos, ale je to z přírody, zdravější, nový způsob, jak získat energií a přitom nevyčerpat neobnovitelné zdroje. A doprava by byla předimenzována. Také jsem slyšel, že by to obsluhoval jeden člověk a tím by nebyly pracovní místa.
9. Respondent Ad1) Je to obrovské zemědělské zařízení, které není na trhu nějak dlouho. Nevím, kdy vznikla první bioplynová stanice, ale nebude to tak dávno. Také hodně zemědělců ji staví, protože jde na ni získat dotace. Jak tam přesně vzniká bioplyn, si nejsem jistý. Myslím si, že je to velmi složitý proces a, že tomu musí rozumět opravdu jen odborník. Pro laika je to složité. Ad2) Jo věděl jsem, věděl. Kdo by o téhle stavbě neslyšel, když se o tom psalo i v novinách. Ad3) Něco ve zpravodaji jsem četl. Ad4) Schůzky jsem se z časových důvodů nedostavil. Přes týden jsem na služebních cestách. A pochybuji, že by ji náš milý pan starosta dělal o víkendu. Ad5) Stanici tu nechci. Neznám nikoho, kdo by ji chtěl. Ad6) Ne nesouhlasím. Díky příjezdové komunikace. Nemáme pro ni silnice. Ať ji postaví u lesa. Ad7) Petici jsem samozřejmě podepsal a moc rád. O občanském sdružení jsem také věděl. Moc dobře to kluci vyřešili. Ad8) Jestli převažují výhody nebo výhody asi posoudit nemohu. Jednalo by se o spotřebu odpadu, levné teplo a energie pro obec. Hlavně ten smrad, to by byla síla, málo zaměstnanců, velké počáteční investice. Nevím, kde by měla elektrárna přesně stát. Záleží lokalitě výstavby. Kdybych ji měl mít hned za domem, tak bych se do toho taky vložil a založil občanské sdružení. Hned bych to začal prostě řešit. Podle tyto stanice jsou něco úžasného dnešní doby, je to super, že z kukuřice si zatopíte nebo svítíte, ale tahle co tady měla stát, se sem do Pozořic opravdu nehodí. Nerozumím tomu, že náš pán starosta na to kývl a chtěl to podepsat. Nevím, co za tím vším bylo, kolik peněz mu slíbili. No nechci to víc rozebírat.
68
10. Respondent Ad1) Přesně bych to nedokázal vysvětlit, ale podstatu chápu. Účelem je vytvoření energie. Ad 2) Ale jó, věděl. Od rodičů jsem se to dozvěděl. Ad3) Nezajímal jsem se o to. Ad4) Nezúčastnil jsem se. Ad5) Nechtěl bych stanici v obci, protože jsou to zbytečně vyhozené peníze a vzniknou škody na životním prostředí. Ad6) Nesouhlasím, protože je blízko rodinných domů. Postavil bych ji u nějaké spalovny, kde by nevadilo zhoršování ŽP. Ad7) Ano věděl jsem o Občanském sdružení. Petici bych klidně podepsal, ale nebyl jsem doma. Ad8) Mezi zápory bych zařadil zbytečné náklady obce, více aut, náklaďáků, zmenšení hodnoty okolních stavebních míst. Kladnou vlastností je nový způsob získávání energie. 11. Respondent z vedlejší obce Tvarožná Ad1) Slouží lidem k úspoře a získání energie a tepla. Do budoucna nahradí zdroje jako uhlí, ropa, zemní plyn. Podle mě je to dobré zařízení. Ad2) Ano věděl. Dozvěděl jsem se to v obchodě ve Tvarožné. Ad3) Žádné. Ad4) Schůzky jsem se nezúčastnil. Ad5) Nevadí mi to, klidně ať ji postaví, protože jsem z vedlejší vesnice a mě by to neohrozilo. Ad6) Vím, že to mělo stát hned za ulicí Nová, kde je teď postaveno mnoho nových rodinných domů. Já bych to nechtěl mít hned také za domem. Ad7) O petici jsem, ale nevěděl, protože jsem z vedlejší obce. Ad8) Zrovna v neděli jsem četl na internet článek, studii z Ameriky o bioplynových stanicích a dozvěděl jsem se, že když se topí kukuřicí a vzniká vice skleníkových plynů než z dřeva nebo z jiných paliv. Kukuřice bude dražší, protože bioplynových stanic je moc a není čím ji krmit. Na Olomoucku se dokola pěstuje kukuřice, ta drancuje půdu, sebere hodně živiny. Jeden rok by se měla vypěstovat kukuřice, 2 roky vojtěška, rok pšenice a rok ječmen a pak zase kukuřice. Kukuřice je potřeba hodně pro bioplynové
69
stanice, tak se sází už za 4 roky a ne za 6 let a drancují se pole, které budou potom bez živin.
12. Expert na bioplynové stanice Ad1) Ano. Ad2) Ano, v první řadě jsem se to dozvěděl od otce, který měl tyto informace z firmy, které se výrazně týkal záměr výstavby BPS. Ad3) Všeobecné info ohledně toho, že neznámá firma chce postavět za obcí vlastní BPS, že se chystá skoupit podnik Bonagro a.s. a že obec je tomuto záměru nakloněna. Ad4) Ne. Ad5) Pokud by to byla BPS ryze zemědělského podniku a věděl bych, že tato BPS tomuto podniku pomůže, co se týká rentability a celkové konkurenceschopnosti podniku, tak ano. Pokud je BPS stavěna se záměrem rychlého výdělku peněz neznámými investory a podnikateli, kteří nemají se zemědělskou výrobou nic společného, tak ne. Ad6) Pokud by zde měla stát, tak jedině jak jsem už řekl, tedy pro zemědělskou firmu, pak by měla stát v areálu zemědělského podniku. Ad7) Posléze jsem se o tomto sdružení dozvěděl. Ano. Ad8) Kladné – finanční pomoc obci, možnost vytápění vyrobeným plynem např. školu a další veřejné budovy. Záporné – velké vytížení obecních komunikací v době sklizně, pěstování monokulturní kukuřice, zvýšený počet divočáků a další zvěře, zvýšené riziko vodní a větrné eroze při neprofesionálním pěstování kukuřice, možný zápach při aplikaci digestátu na pole. Rozpor mezi občany.
13. Starosta obce Kovalovice Milan Blahák Souhlasil jste se stavbou bioplynové stanice v Pozořicích? Na základě informací, které jsem získal o provozu bioplynových stanic a po informaci o způsobu jednání firmy Goodwill Real Esate s firmou Bonagro, a.s. jednoznačně jsem podporoval stanovisko Občanského sdružení ,,Za obyvatelnost Pozořic“. A byl jsem přesvědčen, že byla potřeba využít všech zákonných prostředků a výstavbu v našem region nepovolit. To je všechno co bych chtěl k tomu říci. Přeji Vám pěkný den a děkuji Vám za rozhovor.
70
14. Starosta obce Pozořice Jaromír Červenka 1) Mohl byste mi stručně nastínit situaci výstavby bioplynové stanice v Pozořicích? Jaké pohnutky vedly k vytvoření referenda? Bioplynovou stanici hodlala vystavět developerská firma, občané se proti tomu bouřili. Firma nabídla exkurzi do podobných stanic, exkurze se zúčastnilo asi 30 občanů. Vzhledem k tomu, že vedení radnice bylo pro vznik BPS, občané si na veřejném zasedání zastupitelstva vyžádali k tomuto rozhodnutí občanské referendum, ve kterém se vyslovilo poměrem 1000:3 hlasům proti vzniku. Tedy pro BP stanici hlasovali pouze 3 občané. 2) Jaké zápory nebo klady by bioplynová stanice přinesla pro obec Pozořice, kdyby byla postavena? Zápory. Nárůst kamionové dopravy, převážejících hmotu do BPS, zápach, nadměrná velikost (měla být 3. největší v republice), pouhé pěstování kukuřice a plodin určených pro BP. Klady: nejsou mi známy. 3) Jaký jste měl názor na stavbu? Souhlasil jste se stavbou nebo jste byl proti? Souhlasil jsem, po masové kampani v televizi, v novinách jsem poté obrátil a vyslovil nesouhlas. 4) Myslíte si, že je nakonec dobře, že nedošlo k stavbě bioplynové stanice nebo, že obec promarnila svoji šanci? Ano, je to dobře, určitě obec šanci nepromarnila. Provozovatel BP nabízel, že odpadním teplem se může vytápět Základní škola. Investice by však, byla v řádu několika milionů. Dnes ve škole topíme tepelnými čerpadly, sice též za několik milionů, ale nikdo si toho ani nevšimne. Ve variantě vytápění z BPS by do školy muselo vést vzduchem ošklivé potrubí.
71
Příloha č. 2.
Lokalizace plánované stavby
Obrázek 6: Poloha a rozloha BPS
Zdroj: Čepelík, 2010
72
Příloha č. 3.
Fotodokumentace BPS
Fotografie I: Předpokládané místo výstavby
Fotografie II: Předpokládané místo výstavby
73
Fotografie III: Jedna z příjezdových komunikací k místu předpokládané stavby Fotografie č. I - III: Vlastní zdroj autorky
74
Příloha č. 4.
Občanské sdružení
Složení členů OS: Ing. Aleš Straka
- předseda sdružení
Petr Hromek
- člen, tiskový mluvčí
Martin Kříž
- člen
Ing. Ivo Jahoda
- člen
Josef Zrnečko
- člen
Dr. Michal Pospíšil, MBA
- člen
Obr. Stop stanici Zdroj: Ivo Jahoda
75
Příloha č. 5.
Dopis adresovaný ministrovi životního prostředí
Zdroj: Občanské sdružení – Ivo Jahoda
76
Příloha č. 6.
Vyjádření Jihomoravského kraje
Zdroj: Občanské sdružení – Ivo Jahoda
77
