BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA. SYNTHOS Kralupy a.s

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb.

Generální ředitel:

Zbigniew Warmuz

Podpis:

Září 2009

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Název dokumentu:

Strana 2/124

Bezpečnostní zpráva SYNTHOS Kralupy a.s., ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb.

Za zhotovitele: TLP, spol. s r.o.

……………………… Miroslav Dítě jednatel společnosti

Rozdělovník: Výtisk č. 1.

SYNTHOS Kralupy a.s.

2.

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

3.

TLP, spol. s r.o. (archiv zpracovatele dokumentu)

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s.

Strana 3/124

Seznam změn Číslo změny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Číslo strany

Předmět změny

Platnost od:

Datum Podpis


Strana 4/124

Připomínky Obsah 1.

Základní informace o objektu.......................................................................................... 16 1.1.

Identifikační údaje......................................................................................................... 16

1.2.

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy.................. 17

1.3.

Údaje o činnosti a zaměstnancích................................................................................. 17

1.3.1.

Hlavní a vedlejší provozované činnosti................................................................ 17

1.3.2.

Historie objektu................................................................................................... 18

1.3.3.

Počet zaměstnanců ............................................................................................ 19

2.

Popisné, informační a datové údaje ............................................................................... 23 2.1.

Technický popis objektu................................................................................................ 23 Způsob řízení objektu ......................................................................................... 23

2.1.1. 2.1.1.1. 2.1.1.2.

Organizační schéma ..................................................................................................23 Odpovědnost zaměstnanců v systému řízení bezpečnosti ...........................................23

Základní členění objektu ..................................................................................... 24

2.1.2.

Územní členění objektu..............................................................................................24 Mapy, plány a grafická vyobrazení..............................................................................24

2.1.2.1. 2.1.2.2.

2.1.3.

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu.............................................. 25 Seznam, popis a členění nebezpečných látek .............................................................25 Identifikační údaje o nebezpečných látkách.................................................................25 Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů ....25 Vypouštění a úprava odpadních plynů ........................................................................26 Ostatní manipulace ....................................................................................................26

2.1.3.1. 2.1.3.2. 2.1.3.3. 2.1.3.4. 2.1.3.5.

2.1.4.

Informace o technologii....................................................................................... 27

2.1.4.1. 2.1.4.2. 2.1.4.3.

Postupové diagramy technologických výrob ................................................................27 Popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti............................36 Charakteristiky podmínek technologického procesu ....................................................36

2.1.4.3.1. 2.1.4.3.2. 2.1.4.3.3. 2.1.4.3.4. 2.1.4.3.5. 2.1.4.3.6. 2.1.4.3.7. 2.1.4.3.8.

2.1.4.4. 2.1.4.5. 2.1.4.6. 2.1.4.7. 2.1.4.8. 2.1.4.9. 2.1.4.10.

Parametry chemických látek .......................................................................................73 Popis řídících a kontrolních technologických systémů..................................................73 Materiálové a energetické bilance...............................................................................75 Popis stavebních objektů, ve kterých se nakládá s NL.................................................76 Popis a projektové údaje zařízení, ve kterých se manipuluje s NL................................77 Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení .....77 Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie.....................77

2.1.4.10.1. 2.1.4.10.2. 2.1.4.10.3. 2.1.4.10.4.

2.1.5. 2.1.5.1. 2.1.5.2.

Popis technologie výroby styrenu.................................................................................................. 36 Popis technologie výroby butadienu.............................................................................................. 40 Popis technologie výrobny SKL ..................................................................................................... 50 Výrobna ZPS (zpěňovatelného polystyrenu) ................................................................................ 52 Popis technologie výroby BHPS.................................................................................................... 54 Popis technologie výroby BKPS .................................................................................................... 60 Technologie Koagulace ................................................................................................................. 66 Popis technologie výrobny SKP .................................................................................................... 71

Řídící systémy................................................................................................................................ 77 Detekce úniku NL ........................................................................................................................... 77 Detekce požáru .............................................................................................................................. 77 Stabilní a přenosné hasební prostředky........................................................................................ 77

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie .......................... 78 Přehled a popis hlavních, pro bezpečnost významných činností ..................................78 Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL ............................78


Popis činností souvisejících s manipulací s NL............................................................78 Popis postupů úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním ...........................................................................................................78 Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu ..................................................................................................................................78 Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy ................................................80

2.1.5.3. 2.1.5.4. 2.1.5.5. 2.1.5.6.

2.1.6.

Popis vnitřně zajišťovaných služeb...................................................................... 82

2.1.6.1. 2.1.6.2. 2.1.6.3. 2.1.6.4. 2.1.6.5. 2.1.6.6. 2.1.6.7. 2.1.6.8. 2.1.6.9. 2.1.6.10. 2.1.6.11. 2.1.6.12. 2.1.6.13. 2.1.6.14. 2.1.6.15.

Vnitřní energetická síť ................................................................................................82 Vlastní zdroj elektrické energie ...................................................................................82 Zásobování palivy, skladování paliv............................................................................82 Havarijní dodávky médií .............................................................................................82 Vlastní zdroj vody.......................................................................................................82 Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií................................................83 Požární zabezpečení a záchranné služby ...................................................................83 Zajištění zdravotní pomoci..........................................................................................83 Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu a zařízení ..............................................84 Laboratoře .................................................................................................................85 Údržba a opravy.........................................................................................................85 Ostraha objektu .........................................................................................................85 Kanalizační síť ...........................................................................................................85 Retenční nádrže a úpravna odpadních vod včetně likvidace hasební vody...................86 Komunikační a informační systémy.............................................................................86

2.1.6.15.1. 2.1.6.15.2.

2.1.7.

Komunikační systémy a prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s. .................................................... 86 Informační systémy ........................................................................................................................ 88

Popis externě zajišťovaných služeb .................................................................... 88

2.1.7.1. 2.1.7.2. 2.1.7.3. 2.1.7.4. 2.1.7.5. 2.1.7.6.

Dodávky elektrické energie.........................................................................................88 Dodávky ostatních energetických médií ......................................................................88 Dodávky vody ............................................................................................................88 Zásobování technologickými surovinami .....................................................................88 Ostatní zásobování ....................................................................................................88 Požární zabezpečení a záchranné služby ...................................................................89

2.1.7.6.1. 2.1.7.6.2. 2.1.7.6.3. 2.1.7.6.4. 2.1.7.6.5.

2.1.7.7.

2.1.7.8. 2.1.7.9. 2.1.7.10. 2.1.7.11. 2.1.7.12.

HZS okresu Mělník......................................................................................................................... 89 HZS okresu Mělník, stanice Kralupy nad Vltavou......................................................................... 89 HZS okresu Mělník, stanice Neratovice ........................................................................................ 89 HZS podniku České dráhy, stanice Kralupy nad Vltavou ............................................................. 89 HZS podniku Spolana a.s. Neratovice .......................................................................................... 89

Zdravotní péče...........................................................................................................90

2.1.7.7.1. 2.1.7.7.2.

2.2.

Strana 5/124

Zdravotnická záchranná služba..................................................................................................... 90 Ostatní zdravotnická zařízení v okolí areálu Chemických výrob Kralupy .................................... 90

Laboratorní rozbory....................................................................................................90 Údržba a servisní služby ............................................................................................90 Ostraha objektu .........................................................................................................91 Odkanalizování podniku .............................................................................................91 Komunikační a informační systémy.............................................................................91

Složky životního prostředí v lokalitě objektu .................................................................. 91

2.2.1. 2.2.1.1. 2.2.1.2.

2.2.2. 2.2.2.1. 2.2.2.2.

Popis okolí a životního prostředí ......................................................................... 91 Umístění objektu ........................................................................................................91 Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu..............................................92

Průmyslová a skladovací činnost v okolí ............................................................. 94 Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů na území společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. ..............................................................................................94 Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů v okolí areálu Chemických výrob Kralupy.............................................................................................................98


Strana 6/124

2.2.3.

Meteorologická charakteristika.......................................................................... 100

2.2.4.

Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika...................... 102

2.2.4.1. 2.2.4.2. 2.2.4.3. 2.2.4.4. 2.2.4.5. 2.2.4.6. 2.2.4.7. 2.2.4.8.

Hydrologické poměry................................................................................................102 Hydrogeologické poměry..........................................................................................102 Geologické poměry ..................................................................................................103 Záplavové poměry....................................................................................................103 Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie .............................104 Rizika přeshraničních přenosů..................................................................................105 Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie ................................................105 Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou..........................................105

2.2.5.

Další potenciální specifická ohrožení ................................................................ 106

2.2.6.

Mapy a grafické přílohy (RH)............................................................................. 106

3.

Postup a výsledky analýzy a hodnocení rizika ............................................................ 108 3.1.

Přehled identifikovaných zařízení (zdrojů rizika).......................................................... 108

3.2.

Přehled nebezpečných látek vyskytujících se v objektu............................................... 108

3.3.

Posouzení nebezpečných chemických reakcí ............................................................. 108

3.3.1.

Informace o reaktivitě a stabilitě NL................................................................... 108

3.3.2.

Tvorba toxických zplodin hoření ........................................................................ 108

3.4.

Posouzení možných situací v objektu s potenciálem způsobit závažnou havárii .......... 109

3.5.

Posouzení možných situací mimo objekt s potenciálem způsobit závažnou havárii ..... 109

3.6.

Identifikace a popis zdrojů rizik závažné havárie ......................................................... 109

3.7.

Scénáře událostí s potenciálem vzniku závažné havárie ............................................. 110

3.8.

Odhad následků scénářů závažných havárií ............................................................... 110

3.8.1.

Odhad následků havárií s ohledem na životy a zdraví osob............................... 110

3.8.2.

Odhad následků havárií na majetek .................................................................. 110

3.8.3.

Grafické znázornění možného dosahu havárií................................................... 110

3.8.4.

Následky na hospodářských zvířatech .............................................................. 110

3.8.5.

Následky na životním prostředí ......................................................................... 110

3.9.

Odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií ................................................. 110

3.10.

Posouzení vlivu lidského činitele................................................................................. 110

3.11.

Metodiky použité při analýze rizika.............................................................................. 110

3.12.

Popis použitých veřejně nepublikovaných metodik ...................................................... 111

3.13.

Stanovení míry rizika scénářů závažných havárií ........................................................ 111

3.14.

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií ......................................................... 111

3.15.

Opatření k nepřijatelným zdrojům rizik ........................................................................ 111

3.16.

Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik .............................. 111

3.17.

Posouzení přiměřenosti opatření v souvislosti s existujícími riziky .............................. 111

4.

Systém prevence závažné havárie................................................................................ 112

5.

Preventivní bezpečnostní opatření vzniku a následků závažné havárie..................... 113 5.1.

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů ...................................... 113

5.1.1.

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení..................................... 113

5.1.2.

Detekční poplachové systémy........................................................................... 113

5.1.3.

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem................................. 113

5.1.4.

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek........... 113


Strana 7/124

5.1.5.

Opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím ..................................... 113

5.1.6.

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů......... 113

5.2.

Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření.................................. 114

5.3.

Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky............................................................ 114

5.3.1.

Stabilní technické prostředky ............................................................................ 114

5.3.2.

Mobilní technické prostředky............................................................................. 114

5.3.2.1. 5.3.2.2. 5.3.2.3.

Vybavení HZSP .......................................................................................................114 Přenosné hasicí přístroje..........................................................................................114 Speciální výbava......................................................................................................114

5.3.3.

Dopravní prostředky a speciální mechanismy.................................................... 114

5.3.4.

Zásahové a havarijní materiály.......................................................................... 114

5.3.5.

Osobní ochranné prostředky ............................................................................. 114

5.3.6.

Personální zajištění .......................................................................................... 114

5.4.

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky .......................................... 115

5.4.1.

Mobilní technické prostředky............................................................................. 115

5.4.2.

Dopravní prostředky, speciální mechanismy, zásahové a havarijní materiály..... 115

5.4.3.

Osobní ochranné prostředky ............................................................................. 115

5.4.4.

Personální zajištění .......................................................................................... 115

5.5.

Vyrozumění o havárii a provádění zásahu................................................................... 115

5.5.1. 5.5.1.1. 5.5.1.2.

5.5.2. 5.5.2.1. 5.5.2.2. 5.5.2.3. 5.5.2.4. 5.5.2.5. 5.5.2.6. 5.5.2.7. 5.5.2.8.

5.5.3.

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii ................................. 115 Havarijní zvuková a světelná signalizace ..................................................................115 Havarijní signalizace areálu......................................................................................115

Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii........................................... 116 Nahlášení havárie ....................................................................................................116 Formy nahlášení mimořádné situace (havárie) ..........................................................116 Předání informace osobám a složkám určeným pro zásah ........................................116 Povolání složek působících v záchranném systému ..................................................117 Informování krajského úřadu ....................................................................................117 Informování sousedních úřadů s regionální a republikovou působností ......................117 Podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti............................117 Činnost operačních středisek složek záchranného systému.......................................117

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky..................................... 118

6.

Závěrečné shrnutí.......................................................................................................... 121

7.

Seznam příloh................................................................................................................ 123


Strana 8/124

Seznam tabulek Tab. č. 1 Tab. č. 2 Tab. č. 3 Tab. č. 4 Tab. č. 5 Tab. č. 6 Tab. č. 7 Tab. č. 8 Tab. č. 9 Tab. č. 10 Tab. č. 11 Tab. č. 12 Tab. č. 13 Tab. č. 14 Tab. č. 15 Tab. č. 16 Tab. č. 17 Tab. č. 18 Tab. č. 19 Tab. č. 21 Tab. č. 22 Tab. č. 23 Tab. č. 24 Tab. č. 25

Struktura počet a zaměstnanců SYNTHOS Kralupy a.s................................................. 19 ASŘ v chemických výrobách......................................................................................... 73 ASŘ v provozu Energetika............................................................................................ 74 Popis stavebních objektů, ve kterých jsou umístěny NL ................................................ 76 Seznam provozní dokumentace.................................................................................... 78 Počet a rozmístění detektorů úniku nebezpečných látek ............................................... 81 Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení .......................................... 84 Zeměpisné údaje areálu Chemických výrob Kralupy ..................................................... 92 Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu.................................. 92 Zařízení pro veřejnost v zájmovém území ..................................................................... 93 Správní úřady v zájmovém území ................................................................................. 93 Přehled ostatních hospodářských subjektů v areálu Chemických výrob Kralupy ............ 94 Průmyslová činnost v okolí SYNTHOS Kralupy ............................................................. 98 Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy........................................... 99 Přehled pěstovaných zamědělských kultur a plodin v oblasti ......................................... 99 Přehled chovaných hospodářských zvířat v oblasti........................................................ 99 Meteorologické údaje.................................................................................................. 100 Větrná růžice – tabulková data.................................................................................... 100 Pravděpodobnost výskytu rychlosti větru .................................................................... 102 Pravděpodobnost směrů větru pro třídu stability I........................................................ 102 Pravděpodobnost směrů větru pro třídu stability III...................................................... 102 Pravděpodobnost výskytu tříd stability počasí ............................................................. 102 Toxické zplodiny hoření při nedokonalém spalování.................................................... 108 Seznam jednotek/zařízení vybraných pro QRA ........................................................... 109


Strana 9/124

Seznam obrázků Obr. č. 1 Obr. č. 2 Obr. č. 3 Obr. č. 4 Obr. č. 5 Obr. č. 6 Obr. č. 7 Obr. č. 8 Obr. č. 9 Obr. č. 10 Obr. č. 11 Obr. č. 12 Obr. č. 13

Proudové schéma zpracování C4 frakce extraktivní destilací – výroba butadienu.......... 27 Blokové schéma výroby ethylbenzenu .......................................................................... 28 Blokové schéma výroby styrenu.................................................................................... 29 Schéma výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem ..................................... 30 Schéma výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem................................... 30 Schéma výroby zpěňovatelného polystyrenu suspenzním způsobem............................ 31 Schéma výroby syntetických kaučuků emulzním způsobem .......................................... 31 Blokové schéma provozu Strojovna ZE......................................................................... 33 Blokové schéma Spalovací stanice odpadů .................................................................. 34 Blokové schéma čištení spalin ...................................................................................... 34 Schéma Chladicí stanice .............................................................................................. 35 Srážkový profil v oblasti Kralupy nad Vltavou (pro měřící místa – Spolana, Pšovka).... 100 Větrná růžice .............................................................................................................. 101

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: BOZP BČOV BHPS BL BP BTD ČHMÚ ČOV DMF DMV EPS ETA Fh Fp HAZOP HHS HOR/COR olej HOS olej HOPV HVO HZS HZSP IBS IZS JSDHP LC MaR MR MU MŽP NL OŽPaZ PB PHHS PKČ PO PTK PZH QRA ROS RM RZS SŘJ TBC tDDM VCE

bezpečnost a ochrana zdraví při práci biologická čistírna odpadních vod Blokový houževnatý polystyren bezpečnostní list bezpečnostní program butadien Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod dimethylformamid dolní mez výbušnosti Elektrická požární signalizace Event Tree Analysis frekvence havárie přijatelná frekvence havárie Hazard and Operability Study Hasičsko-havarijní služby Odvod směsi horkého a studeného oleje Přívod horkého oleje hydraulická ochrana podzemních vod Hlavní výrobní objekt hasičský záchranný sbor hasičský záchranný sbor podniku integrovaný bezpečnostní systém integrovaný záchranný systém Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Lethal Concentration měření a regulace míra rizika mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka odbor životního prostředí a zemědělství propan-butan Provoz hasičsko havarijních služeb Pomocné koagulační činidlo požární ochrana Požárně technická komise prevence závažných havárií Quantitative Risk Analysis Rezervně-osmotická stanice risk manager rychlá záchranná služba systém řízení jakosti Tercbutylpyrokatechinu Terc.dodelcylmerkaptan Vapour Cloud Explosion

Strana 10/124

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. VZ ZP ZR ŽP OV OŽP

velitel zásahu Zákoník práce zdroj rizika životní prostředí oddělení vývoje odbor životního prostředí

Strana 11/124


Strana 12/124

Definice pojmů Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: Areál Chemických výrob Kralupy Deflagrace

Detonace

Domino efekt

Ekologická újma

Flare Flash Fire

Frekvence (četnost) Havarijní štáb

Iniciace Iniciační událost

LC50 LPG (Zkapalněné uhlovodíkové plyny)

Nebezpečná látka [1]

Objekt

Se rozumí oplocené území u Kralup nad Vltavou, kde je soustředěna průmyslová výroba převážně chemického charakteru. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna) , které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění NL Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Orgán, složený z vrcholových a výkonných manažerů, určený pro zvládnutí krizových situací, vzniklých při haváriích, požárech, povodních apod. Svolává ho jeho vedoucí nebo výkonný ředitel. Svolání předchází převzetí informace o krizové situace a vyhodnocení její závažnosti. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Pojem LPG (zkapalněné uhlovodíkové plyny) zahrnuje čisté uhlovodíky převážně se třemi a čtyřmi atomy uhlíku v molekule nebo jejich směsi. Použití těchto plynů je rozšířeno jak v oblasti domácností, tak i v průmyslu. V současné době představují moderní a ekologický zdroj tepelné energie a v rostoucí míře se podílejí na trhu s palivy pro pohon automobilů, autobusů a lodí. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k zákonu [1] v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie. Celý prostor popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností v užívání SYNTHOS Kralupy a.s.


Strana 13/124

Okolí SYNTHOS Kralupy a.s. Se rozumí území uvnitř areálu Chemických výrob Kralupy mimo území, kde jsou umístěny objekty SYNTHOS Kralupy a.s. Okolí areálu Chemických Se rozumí území vně areálu Chemických výrob Kralupy. výrob Kralupy Pool fire Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. Poškození ŽP Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Prověrky BOZP Řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za účasti zaměstnanců podle ZP. Kontroly se provádějí jednou ročně na všech pracovištích firmy. Provozovatel [1] Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb. v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Riziko [1] Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Scénář [1] Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Synthos PBR, s.r.o. jednotka výroby polybutadienových kaučuků Skupinové riziko Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Teroristický čin Je konání jednotlivce, ale častěji organizované skupiny, která činem s následnou smrtí osob a destrukcí budov a zařízení zveřejňuje svůj postoj (zpravidla odmítavý) k státnímu zřízení, náboženství, rase apod. Zahrnuje i podezření (např. oznámení o uložení bomby) z teroristického činu. Reakce je stejná. Umístění nebezpečné látky Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována [1] v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie. VCE Výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Zařízení [1] Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Závažná havárie [1] Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo k újmě na

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Zdroj rizika (nebezpečí) [1] Znečištění ŽP

Zaměstnanec odpovědný za řízení systému PZH

Strana 14/124

majetku. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. V podmínkách SYNTOS Kaučuk a.s. za systém PZH odpovídá ředitel úseku Areálové služby


Strana 15/124

Úvod Bezpečnostní zpráva objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je součástí bezpečnostní dokumentace provozovatele, požadované zákonem [1]. Bezpečnostní zpráva byla vypracována ve smyslu § 10 zákona [1], v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 3 vyhlášky [2]. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství č.j.: 121107/2008/KUSK OŽP Bo ze dne 25. 08. 2008 byl objekt SYNTHOS Kralupy a.s. zařazen do skupiny B. Z čehož pro provozovatele, dle zákona [1], vyplývá povinnost vypracovat Bezpečnostní zprávu. Účelem bezpečnostní dokumentace je: –

vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, jak v SYNTHOS Kralupy a.s. tak i pro jeho okolí,

–

posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu,

–

zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případně vzniklé závažné havárie,

–

zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí,

–

zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení,

–

poskytnutí podkladů pro uzavření povinného pojištění, které zákon [1] nařizuje.


1.

Základní informace o objektu

1.1.

Identifikační údaje

Strana 16/124

Společnost je zapsána pod spisovou značkou B 13451 vedenou u rejstříkového soudu v Praze. Obchodní název provozovatele:

SYNTHOS Kralupy a.s.

Sídlo:

Kralupy nad Vltavou

Adresa:

O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou

Adresa pro poštovní styk:

O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou, PSČ 278 01

Kraj:

Středočeský

IČ:

28214790

Datum vzniku:

02. 01. 2008

Statutární zástupce:

Zbigniew Warmuz – místopředseda představenstva

Adresa bydliště:

Gliwice,Czajki Str. 6/8 44114 Polská republika

Spojení:

315 714 770 e-mail: [email protected]

Představenstvo společnosti (statutární orgán společnosti) předseda představenstva:

Dariusz Krawczyk Varšava, Faselowa 32/44, 024 82 Polská republika

místopředseda představenstva:

Zbigniew Warmuz

místopředseda představenstva:

Zbigniew Lange , Lublin,Wielka 2/4 PSČ 20137 Polská republika

Identifikace fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele v oblasti PZH Jméno a příjmení:

Ing. Milan Zárobský

Funkce:

ředitel úseku Areálové služby

Adresa bydliště:

Svrkyně 81, 252 64 Velké Přílepy

Spojení:

tel:

315 714 740

mobil:

736 506 734

e-mail:

e-mail: [email protected]


1.2.

Strana 17/124

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy

Bezpečnostní zprávu objektu SYNTHOS Kralupy a.s. vypracovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci ze zaměstnanci provozovatele, externí odborná firma zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název:

TLP, spol. s r.o.

Adresa sídla:

Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ 100 05

IČ:

43003923

1.3.

Údaje o činnosti a zaměstnancích

1.3.1.

Hlavní a vedlejší provozované činnosti

Předmět podnikání (výpis z obchodního rejstříku, činnosti zapsány 2. ledna 2008): –

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

–

zastupování v celním řízení

–

technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany

–

činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

–

výroba chemických látek a chemických přípravků

–

výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely

–

velkoobchod

–

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím

–

zprostředkování obchodu a služeb

–

skladování zboží a manipulace s nákladem

–

poskytování technických služeb

–

nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)

–

inženýrská činnost v investiční výstavbě

–

výroba stavebních hmot a stavebních výrobků

–

výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

–

poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software

–

správa a údržba nemovitostí


Strana 18/124

–

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti

–

pronájem a půjčování věcí movitých

–

příprava a vypracování technických návrhů

–

provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod užitkové vody

–

testování, měření, analýzy a kontroly

–

činnost technických poradců v oblasti chemického průmyslu a sváření

–

služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

–

ubytovací služby.

V objektu provozují svou podnikatelskou činnost níže uvedení provozovatelé, jejichž činnost spadá pod působnost zákona 59/2006 Sb.: –

ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s.

IČ 62741772

–

Linde Gas a.s.

IČ 00011754

–

VITOGAZ ČR, s.r.o.

IČ 49679597

–

Sartomer Czech, s.r.o.

IČ 27254984

–

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. IČ 64049701

–

Butadien Kralupy a.s.

IČ 27893995

–

SYNTHOS PBR s.r.o.

IČ 28252012

1.3.2.

Historie objektu

–

R. 1954 – rozhodnutí o stavbě závodu syntetického kaučuku v Kralupech.

–

R. 1958 – na ploše bývalého kralupského letiště založena fa Kaučuk.

–

R. 1963 – dokončena výstavba základních provozů, včetně vlastní energetické základny.

–

R. 1963 – zahájena výroba monomerů butadienu a styrenu a emulsního SB kaučuku KRALEX.

–

R. 1964 – zahájena výroba suspenzního polystyrenu KRASTEN.

–

R. 1965 – zahájena výroba zpěňovatelného polystyrenu KOPLEN.

–

R. 1971 – zahájení výstavby provozů Nové Rafinérie Kralupy (NRK).

–

R 1975 – byla uvedena do provozu rafinérie na zpracování ropy s plánovanou kapacitou 3,5 milionu tun ročně.

–

R. 1976 – zahájena výroba ABS – FORSAN.

–

R. 1978 – zahájena výroba butadienu v nové jednotce (licence NIPPON-ZEON).

–

R. 1981 – zahájena výroba MTBE.

–

R. 1985 – zahájena výroba blokového houževnatého polystyrenu ( licence COSDEN).


Strana 19/124

–

R 1986 – intenzifikace výroby BTD.

–

R. 1994 – zahájena výroba motorové nafty CITY DIESEL.

–

R. 1996 (1995) – v souvislosti s privatizací české petrochemie došlo k převodu provozů rafinérie do nové společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

–

R. 1996 – zahájena výroba kapalných PB kaučuků KRASOL.

–

R. 1997 – začlenění KAUČUK a.s., do holdingu UNIPETROL a.s.

–

R. 1998 – zahájena výroba v nové výrobní jednotce STYREN ( licence ABB ), zahájena výroba blokového houževnatého polystyrenu ( licence BP/HŰLS ).

–

R. 2001 – navýšení kapacity výroby styrenu technologií SMART

–

R. 2002 – odkoupení výrobny Etylbenzen I v areálu Chemopetrol a.s. v Litvínově včetně produktovou do majetku KAUČUK a.s.

–

R. 2002 – zahájení výstavby nové výrobny Etylbenzen II v areálu Litvínov.

–

R. 2003 – odprodej výrobny Kapalné kaučuky do majetku firmy TOTAL/SARTOMER Czech, s.r.o.

–

R. 2003 – zahájena výroba etylbenzenu v nové jednotce Etylbenzen II v areálu Chemopetrol a.s. Litvínov (licence ABB/UOP).

–

R. 2004 – rekonstrukce produktovodu etylbenzenu z Litvínova do Kralup.

–

R. 2005 – odprodej novému majiteli: PKN Orlen Polská republika.

–

R. 2007 – odprodej majiteli : Firma Chemiczna Dwory Polská republika.

–

R. 2008 – zahájena výstavba nové jednotky Butadien II (licence JSR) – Butadien Kralupy a.s.

–

R. 2008 – od 01. 01. 2008 je společnost přejmenována na SYNTHOS Kralupy a.s.

–

R. 2008 – 31. 1. 2008 ukončena výroba ABS polymerů.

–

R. 2009 – zahájena výstavba výroby polybutadiénu – SYNTHOS PBR, s.r.o.

1.3.3. Tab. č. 1

Počet zaměstnanců Struktura počet a zaměstnanců SYNTHOS Kralupy a.s.

Přehled fyz. stavu zaměstnanců SYNTHOS Kralupy a.s. k 30. 06. 2009 Úsek Výkonný ředitel

Odbor Právní Úsek Areálové služby

Číslo stř. K41101 K44104 celkem K47103 celkem K41205 K21301 K21302 K22101 K22103

Název střediska Výkonný ředitel Projektoví manažeři Odbor Právní Ředitel ÚAS Sklady ND a PM Sklady surovin a obalů Manipulace s materiálem Dílny speciální techniky

2 5 7 1 1 2 10 4 26 4

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Úsek

Úsek Energetika

Technický úsek

Výrobní úsek

HSE&Q

Číslo stř. K31104 K32101 K32201 K32202 K33201 K43101 K46104 K48101 K48102 K49104 K49107 celkem K41210 K11503 K12201 K12202 K12203 K12204 K12301 K12401 K12601 K31105 celkem K41203 K25501 K25502 K26101 K26102 K43102 K44204 celkem K41209 K11101 K11102 K11103 K11202 K11301 K11302 K11305 K11401 K11402 K11403 K11405 K11406 K33102 celkem K48201 K11601

Název střediska Odbor Celní služby Exp. sklady SBR Exp. sklady PS Exp. sklady ZPS Odbor Logistika Odbor Generel a dokumentace Odbor Spoje Odbor Ochrana Provoz Hasičsko – havarijní služby Správa pozemků a komunikací Osobní doprava Vedení úseku Energetika ABS – ČOV Výroba – Kotelna Výroba – Strojovna Výroba – Elektroprovoz Výroba – Spalovací stanice Vodní hospodářství Chladící stanice Rozvody Odbor Nákup a prodej energií Ředitel TÚ Dílna – měrové středisko Odd. Defektoskopie a diagnostika Odbor Péče o majetek Údržba Odbor Investice Oddělení Chemického inženýrství Ředitel VÚ Vedení provozu Monomery Výroba Styrenu Výroba Etylbenzenu Výroba Butadienu Vedení provozu Elastomery Výroba SBR – KAUČUK Výroba SBR – LATEX Vedení provozu Polystyreny Výroba BHPS Výroba BKPS Výroba ZPS Výroba Granulace Technický servis EPS Vedení HSE&Q Centrální laboratoře Elastomery

Strana 20/124

3 4 2 4 1 10 4 3 67 4 1 149 9 4 22 19 6 13 30 7 10 2 122 1 2 9 3 39 20 4 78 3 5 33 19 22 3 42 53 2 18 10 37 9 2 258 1 13

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Číslo stř. K11602 K24101 K44205 K48202 K48203 K48204 celkem Celkem SYNTHOS Kralupy a.s. Úsek

Název střediska Centrální laboratoře Plasty Centrální laboratoře Hodnocení polymerů Odbor Systém řízení kvality Odbor Ochrana ŽP Odbor Bezpečnostní prevence

Strana 21/124

14 22 11 3 3 3 70 685

Fyzické stavy zaměstnanců Synthos S.A. (organizační složka) k 30. 06. 2009 Číslo stř. S41104 S44101 S45101 S45102 S45103 celkem Personální úsek S41106 S47102 S47104 celkem Odbor Informatika S46102 celkem Marketing a prodej EPS S41102 S31106 S31109 S33102 celkem Marketing a prodej SBR S41107 S31102 S31103 S31108 S33104 S41108 celkem Prodej PS S41103 S31101 S31107 S33101 celkem Prodej XPS S31110 celkem Výzkum a vývoj S33103 S44202 S44203 S44206 celkem Nákup surovin a obalů S21101 Úsek Finanční úsek

Název střediska Ředitel ÚF Odbor Controlling Odbor Finance Kredit Risk Odbor Účetnictví Ředitel PÚ Odbor Personální Odbor PR Odbor Informatika Ředitel Marketingu a prodeje EPS Prodej EPS Manažer prodeje EPS Technický servis EPS Ředitel Marketingu a prodeje SBR Manažer prodeje SBR Marketing a prodej SBR Informační středisko Technický servis SBR Odbor Prodeje Manažer prodeje PS Prodej PS-export Východ Prodej PS-export ČR+Západ Technický servis PS Prodej XPS Technický servis vývoje PS Vývoj SBR Vývoj PS Vývoj EPS Nákup surovin a obalů

1 3 1 2 9 16 1 7 2 10 13 13 1 4 1 1 7 1 1 5 1 1 1 10 1 4 2 3 10 2 2 2 4 10 7 23 2

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. celkem Nákup a smlouvy S21102 celkem Celkem Synthos S.A. (org. složka)

Nákup a smlouvy

Strana 22/124 2 12 12 105


2.

Popisné, informační a datové údaje

2.1.

Technický popis objektu

2.1.1.

Způsob řízení objektu

2.1.1.1.

Organizační schéma

Strana 23/124

Organizační schéma společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. je uvedeno v interním dokumentu R-01 Organizační řád. Organizační schéma společnosti a organizační schéma v systému řízení PZH jsou uvedeny v příloze P-01-01 (schémata odpovídají době zpracování dokumentace). 2.1.1.2.

Odpovědnost zaměstnanců v systému řízení bezpečnosti

Řízení PZH je součástí celkového řízení společnosti a všech jejích aktivit. –

SŘ PZH je popsán Bezpečnostním programem PZH, který je přístupný všem zaměstnancům společnosti a je základem bezpečnostního programu jako komplexního systému ochrany osob, majetku a životního prostředí v objektu a v jeho okolí.

–

Oblastmi, do kterých se promítá SŘ PZH, jsou: organizace a zaměstnanci, stanovení a hodnocení závažných zdrojů rizika, řízení provozu, řízení změn, havarijního plánování, sledování plnění programu, auditů a kontroly.

–

SŘ PZH je založen na důsledné identifikaci nebezpečí, jeho analýze, hodnocení a ocenění rizika.

–

Nástrojem SŘ PZH je soubor technicko-organizačních postupů, provozní dokumentace, pravidel, praktik a dalších aktů řízení společnosti.

–

SŘ společnosti je platný nejen pro všechny zaměstnance společnosti, ale i pro třetí osoby jako jsou externí spolupracovníci, dodavatelé, obchodní partneři, konzultanti a návštěvníci vstupující do prostor objektu společnosti nebo jednající se zaměstnanci společnosti.

–

Základem při tvorbě, změnách a aktualizaci SŘ PZH je identifikace a realizace požadavků právních předpisů, technických norem a ostatních dokumentů.

Organizační strukturu SYNTHOS Kralupy a.s. schvaluje představenstvo společnosti a přidělení příslušných odpovědností a pravomocí v systému řízení politiky PZH zaručuje plnění požadovaných činností v oblastech činnosti SYNTHOS Kralupy a.s., které jsou potenciálem způsobit vznik či eskalaci závažné havárie. –

Obecná působnost vedoucích pracovníků vychází zejména ze zákoníku práce, obchodního zákoníku, bezpečnostních předpisů, předpisů z oblasti požární ochrany a dalších norem.


Strana 24/124

–

V čele útvarů jsou vedoucí se základními atributy řídící činnosti, tj. odpovědnost a kompetence. Ty jsou stanoveny v Rozhodnutí GŘ R-01 „Organizační řád“, jak v části obecné, tak v části zvláštní a rovněž v popisech pracovních funkcí.

–

Další odpovědnosti vyplývající ze systému řízení bezpečnosti a PZH jsou uvedeny i pro externí pracovníky, dodavatele, obchodní partnery a návštěvy pohybující se v areálu společnosti v Bezpečnostním programu PZH.

–

Práva a povinnosti pracovníků při havarijních a mimořádných situacích upravují příslušné podnikové dokumenty (vnitřní havarijní plány apod.).

2.1.2.

Základní členění objektu

Organizačně se SYNTHOS Kralupy a.s. člení (viz příloha P-01-01) dle následujícího schématu: Nejvyšším výkonným zaměstnancem společnosti je výkonný ředitel. Jeho přímému řízení podléhají: –

Projektoví manažeři

–

Odbor Právní

–

Výrobní úsek

–

Technický úsek

–

Úsek Energetika

–

Úsek Areálové služby

–

Úsek HSE&Q

2.1.2.1.

Územní členění objektu

Umístění stavebních objektů v areálu SYNTHOS Kralupy a.s. dle objektové soustavy společnosti viz příloha P-01-02. 2.1.2.2. 1.

Mapy, plány a grafická vyobrazení

Územní plán objektu a jeho okolí –

Přístupové a únikové cesty – viz příloha P-04-02.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Průmyslová a občanská zástavba v okolí objektu – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Infrastruktura v okolí objektu – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Území chráněná podle zvláštních právních předpisů v okolí objektu – viz příloha P-04-07.

2.

Plán objektu –

Umístění objektů důležitých z hlediska procesní bezpečnosti a prevence závažných havárií v areálu Chemických výrob Kralupy (umístění nebezpečných látek, obvyklé umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkami a míst


Strana 25/124

manipulací s nimi, infrastruktura objektu, hlavní kanalizační systémy) – viz příloha P-04-03, P-04-04, P-04-05 a P-04-12. –

Únikové cesty ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení – viz příloha P-04-02 (podrobněji v HP výroben – evekuační plány)

–

Místa určená k řízení činností (místa významná pro řízení technologického procesu a významné objekty infrastruktury – Hasičská zbrojnice jednotky dobrovolného sboru hasičů podniku, místnost pro poskytnutí předlékařské pomoci) – viz příloha P-04-08.

2.1.3.

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu

2.1.3.1.

Seznam, popis a členění nebezpečných látek

Z hlediska zákona [1] je v zařízeních společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. manipulováno s chemickými látkami a přípravky, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické a nebezpečné pro životní prostředí. V objektu je manipulováno nebo se plánuje manipulovat s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1], viz příloha P-01-03. Produkty neřízených procesů Z neřízených procesů lze uvažovat pouze požár. S ohledem na složení umístěných nebezpečných látek a přípravků, lze předpokládat, že produkty hoření budou zejména oxid uhličitý, oxid uhelnatý a vodní pára. Z umístěných látek a přípravků, které mají v molekule obsažen dusík (viz příloha P-01-04, resp. P-01-05), nelze pak při jejich hoření vyloučit vznik kyanovodíku. Z umístěných látek a přípravků, které mají v molekule obsažen chlór (viz příloha P-01-04, resp. P-01-05), nelze pak při jejich hoření vyloučit vznik chlorovodíku nebo fosgenu. 2.1.3.2.

Identifikační údaje o nebezpečných látkách

Identifikační údaje nebezpečných látek ve smyslu zákona [1], jejich klasifikace a některé fyzikálně chemické vlastnosti jsou uvedeny v příloze P-01-04. Další údaje o umístěných nebezpečných látkách jsou uvedeny v Bezpečnostních listech (viz příloha P-01-05) zpracovaných dle zákona č. 356/2003 Sb. v úplném znění. 2.1.3.3.

Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů

V objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je s odpadními látkami zacházeno v rámci zákonné legislativy, z které vycházejí také vnitropodnikové řídící dokumenty: S-57 Integrovaná prevence ochrany životního prostředí, S-58 Ochrana ovzduší, S-59 Nakládání s vodami, S-60 Nakládání s odpady, S-61 Nakládání s obaly. Pro každý druh odpadu je stanoven způsob likvidace. Viz příloha P-01-06. Vznikající plynné odpady jsou buď recyklovány nebo likvidovány na polním hořáku. Kapalné odpady jsou buď jímány v jímkách, odkud jsou v řízeném režimu dopravovány potrubními trasami na biologickou čistírnu odpadních vod.


Strana 26/124

Pevné odpady (obalové materiály od vstupních materiálů – papír, PE folie, plech, smetky, Vapex – jsou shromažďovány v určených předepsaných nádobách a poté jsou odborně likvidovány (recyklace, druhotné materiály, spalovny). Systém nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s. je detailně popsán ve směrnici S 60/01/2 Nakládání s odpady (stanovení odpovědnosti a definování postupů a zásad pro nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s. v rámci platných legislativních požadavků). Povinnosti a pravomoci jednotlivých zaměstnanců při nakládání s odpady vyplývají z následujících platných předpisů: –

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů.

–

Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

–

Vyhláška č. 381/2001 Sb., jíž byl vydán Katalog odpadů a další seznamy odpadů.

–

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Způsob nakládání s odpadem se označuje třímístným číselným kódem dle přílohy č. 1 Pracovního pokynu PP-13/02/2 Třídění odpadů a jejich likvidace. Spalovací stanice odpadů SYNTHOS Kralupy a.s. – je součástí provozu Energetika a slouží pro spalování podnikových odpadů s využitím vznikajícího tepla. Je vybavena zařízením na spalování pevného a kašovitého odpadu v rotační peci. Velikost pevných odpadů nesmí překročit 20 cm v průměru. Dodaný velkorozměrový odpad lze na požadovaný rozměr upravit na drtící lince. Vstupní hrdlo drtiče má rozměr 1 600 × 800 mm. 2.1.3.4.

Vypouštění a úprava odpadních plynů

O vypouštění odpadních plynů lze uvažovat pouze s výskytem poruchy nebo ve fázi najíždění resp. odstavování do/z provozu technologických zařízení. Popř. manipulacích vyžadujících vyprázdnění zbytkového plynu nebo jeho řízené spálení na polním hořáku. Přímo do ovzduší nejsou z výroby vypouštěny žádné nebezpečné plynné látky. 2.1.3.5.

Ostatní manipulace

Žádné jiné zpracovatelské či úpravárenské činnosti než ty, které jsou předmětem popsané činnosti, nejsou v objektu prováděny.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.

Informace o technologii

2.1.4.1.

Postupové diagramy technologických výrob

Strana 27/124

Zpracování C4 frakce Obr. č. 1

Proudové schéma zpracování C4 frakce extraktivní destilací – výroba butadienu


Strana 28/124

Výrobna etylbenzenu Obr. č. 2

Blokové schéma výroby ethylbenzenu

Etylen

Destilace Reakce

Reakční směs Kolona C200

Alkyl átor R101

Recykl PEB

Etylbenzen Kolona C220

Energie

Transalkylátor R111

Recykl benzenu

Kolona C240

Čerstvý benzen

Zákazníci

Plnění ŽC

Etylbenzen

Sklady EB Zásobník H301

Kralupy nad Vlt.

Dálkovod EB

Etylbenzen

Zásobník H302

Etylbenzen

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Výroba styrenu Obr. č. 3

Blokové schéma výroby styrenu

Strana 29/124


Strana 30/124

Výroba polystyrénů Obr. č. 4

Schéma výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem Schema výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem d

b a

3-E 3001 e

c

1-R 2001

4-H 3001

5-H 3002

2-R 2002 f

6- M 3002 P 2001

P 2002

P 3001

P 3002

7-F 4001 g

8-M 4001

9-Z 4001

8-M 4002

1-první reaktor 2 -druhý reaktor, 3 - předehřívač , 4 -první odplyňovač 5 -druhý odplyňovač, 6 - směšovač , 7 - filtr polymeru, 8 -směšovač, 9 - vytlačovací deska P 2001, P 2002, P 3001, P 3002 - čerpadla polymeru a - styren, b - recykl, c - iniciátor,d-barva,e-minerální olej,f- stripovací voda,g-stearát zinečnatý

Obr. č. 5

a

Schéma výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem

b c

5 F2125 4 E2120

6 R2160 1

7 R2161

7 R2162

7 R2163

2

H1125

H1126/1,2

3 P1149/1,2

P 2140/1

P 2141

P 2140

P 2142

12 13 Z3101 10 A2102

10 A2101

9 E2132

14 Z3201

Schema výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem 1 - rozpouštěcí nádrž, 2 - zásobník roztoku, 3 - čerpadlo, 4 - předehřívač, 5 - filtr nástřiku, 6 - předpolymerizátor, 7 - horizontální reaktory, 8 -postreaktor, 9 - předehřívač odplynění 10- odplyňovače, 11- směšovač stripovací vody,12 - filtr, 13 - granulační linka A, 14 - granulační linka B P2140, P2141, P2142, P2143, P2144, P2145, P2146 - čerpadla polymeru

a - styren, b - kaučuková drť, c - pomocné látky

11 M2105 P2145

P2146

8 E2121 P2144/1,2

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Obr. č. 6

Schéma výroby zpěňovatelného polystyrenu suspenzním způsobem

Obr. č. 7

Schéma výroby syntetických kaučuků emulzním způsobem

Strana 31/124


Strana 32/124

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Provoz Energetika Obr. č. 8

Blokové schéma provozu Strojovna ZE

Strana 33/124

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Spalovací stanice odpadů Obr. č. 9

Blokové schéma Spalovací stanice odpadů

Obr. č. 10

Blokové schéma čištení spalin

Strana 34/124

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Obr. č. 11

Strana 35/124

Schéma Chladicí stanice

C40a

C57d C45f

NH3 páry

PI

PI

C57e C45i C45h

Absorbce

Kondenzátor

EX7.1

C42a

Vypuzování Reflux

C57a C45c

H38f

H38e H42a

C45b

V31a

H38d

C45m

Kondenzátor

EX7.2

CHR do absorbéru

Absorber EX1.1

V21b

C42b V31b

V21c

B38i

BR do vypuz.

Absorber EX1.2

C43b

NH3 páry

BR z deflegmát.

V21a

C37b P

C47j

B38e B38f

NH3 páry -12 Propoj k odvzdušňovači

C43c C57f C45l C45k

PI

NH3 páry +7

C37a C45j V23g

P

C57c C45g

Deflegmátor EX6

C40b

Kondenzace

C47i

C35 a,b, c

Dob.a vrac. NH3

NH3 kapalný

V31c

B38g

H38c

PI

B38h

C36a C45d C57b C56

DX5PI

PI

Zvod. NH3

V16

H38b V31d

C45a

CHR do výměňíku

V20b

Absorber EX1.4

V20a

P

C45o

C45p

P

K28a TI

Absorber EX1.5

C45s

C44b C44a

Absorber EX1.6

V41 V78

Tlakov.a odvzduš. potrubí

V23h

B45e,f B45d B45c

Zásobník BR HX1

HX8

TI T

P TI

B37c

K28c V47c

K58a V45d V45e

PI

Zásobník destil.vody

B41d

B45a

V45g B38c B38d

C49a C43a C45a C47b C45t

V45b V45c

B45l B45m

Zásob. NH3 T

B45b

Parní kond.do ZE

Vzduch

V22b V75a V22a V19a

V22d V75b V22c V19b

P

Nádrž parního kondenzátu P

V17 V24b

ŘV V18

V24a

V45a

H38a

H45a H45b

V31f

C39

P

1

P

C45r

C45q

2

K28b

Ventil pouze na lince I. k profouknutí

C57g

P26c

P26d

V31e C45n

P26a C45e

EX4

Absorber EX1.3

??

3

V45f V64a V64b

HX9

V68a V49d V49b V49c V68b

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.2.

Strana 36/124

Popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti

Viz P-02 Analýza rizika SYNTHOS Kralupy a.s. kap. 4. 2.1.4.3.

Charakteristiky podmínek technologického procesu

2.1.4.3.1.

Popis technologie výroby styrenu

Technologie výroby styrenu je umístěna na bl. 23. 2.1.4.3.1.1.

Podstata technologického procesu

Styren se vyrábí katalytickou dehydrogenací ethylbenzenu při vysoké teplotě v přítomnosti zřeďovací páry. V reakce probíhá v třístupňovém reaktoru s radiálním průtokem a oxidačním ohřevem (koncepce SMART) mezi prvním a druhým stupněm a nepřímým ohřevem přehřátou zřeďovací párou mezi druhým a třetím stupněm. Při tomto procesu dochází k následujícím reakcím: C6H5–C2H5 → etylbenzen →

C6H5–CH=CH2 + H2 styren + vodík

Druhý reakční stupeň je tvoří dehydrogenační reaktor SMART s jedním oxidačním a jedním dehydrogenačním ložem. V oxidačním loži kyslík selektivně reaguje s vodíkem v reakční směsi podle reakce: 2 H2 + O2 →

2 H2O

Rozsah dehydrogenační reakce je limitován rovnovážným stavem. Vysoká teplota, vysoké ředění parou, nízká koncentrace vodíku a nízký tlak v systému vytvářejí výhodnější rovnováhu. Vedlejšími produkty dehydrogenace vedle vodíku jsou benzen, toluen, alfametylstyren a vyšší frakce. Dehydrogenační produkty jsou ochlazovány ve výměníku WHE a dále dochlazeny v hlavním vzduchovém chladiči a ve vodním chladiči. Kondenzát je rozdělen v děličce na uhlovodíkovou fázi a vodní chemicky znečištěný kondenzát. Nezkondenzovaný vodík je vypíráním v destilační kapalině1 zbaven zbytků aromátů a pak se spaluje v peci, popřípadě slouží jako zdroj vodíku v rafinérii. Uhlovodíková fáze se dále zpracovává a dělí v systému rektifikačních kolon na styren (rektifikát), vratný etylbenzen, toluen a bentol. Kapalina z paty finální kolony se odčerpává do vakuové filmové odparky, kde se vrací velká většina styrenu zpět do kolony a zbytek, částečně naředěný destilační kapalinou etylbenzenu, se jako destilační kapalina styrenu čerpá do zásobníku. Do zásobníku se rovněž čerpá destilační kapalina etylbenzenu z dehydrogenace. Ze zásobníku se jako destilační kapalina směsi využívá na výrobně Styren jako vedlejší palivo v peci na ohřev páry, popř. se odstraňuje spalováním na spalovací stanici odpadů SYNTHOSu. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ethylbenzenu, styrenu, benzen, toluen a viz příloha P01-04, resp. P-01-05.

1

Destilační kapalina – jedná se o zbytek z výroby etylbenzénu

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.3.1.2.

Strana 37/124

Popis výrobního procesu

Dehydrogenace Čerstvý etylbenzen z SKL je míchán s vratným etylbenzen a je nastřikován do odparky E-105, kde se za přidávání MPP páry vytváří směs etylbenzen-pára, která přechází do H-105, odtud jsou parní podíly vedeny dále do výměníku E-102. Poměr etylbenzenu a MPP se pohybuje mezi 1:1,3 až 1:2,5 a to podle doporučení výrobce katalyzátoru a podle způsobu provozování (tlakový provoz – vakuový provoz). Kapalný podíl z H-105 cirkuluje zpět do E-105 a v závislosti na hladině v H-105 je do E-105 dodávána topná pára. Ve výměníku E-102 se směs etylbenzen-pára přehřívá dehydrogenačními produkty z reaktoru na cca 490 °C a dále se promíchá v mixeru před prvním ložem reaktoru R-101 s dalším podílem přehřáté MPP páry z pece B-101 – část B. Vstupní teplota do reaktoru v závislosti na životnosti katalyzátoru, se pohybuje v intervalu 620–648 °C. Po průchodu směsi radiálním vakuovým reaktorem teplota poklesne vlivem endotermní reakce na 565 °C (SOR) až 595 °C (EOR) po konverzi ethylbenzenu kolem 31,5% hm. Výstup z dehydrogenačního reaktoru R 101 se potom smísí s kyslíkoparní směsí a protéká skrz třístupňový statický směšovač do dehydrogenačního reaktoru SMART (G105A/B/C). Homogenizovaná směs potom vstupuje do oxidačního lože reaktoru SMART s teplotou 525 °C (SOR)/550 °C (EOR), kde protéká směrem dolů vstupní částí a ven radiálně přes oxidační lože. Zoxidovaný proud s teplotou 620/645 °C pokračuje směrem ven přes dehydrogenační lože do vnějšího prstencovitého prostoru a opouští reaktor. Ze vstupujícího ethylbenzenu v tomto druhém loži je konvergováno 38,6% hmotnostních, což dává výstupní teplotu 574°C(SOR)/599°C(EOR). Výstup z dehydrogenačního reaktoru SMART vstupuje do dehydrogenačního reaktoru R-102 a protéká směrem dolů (souproudně s párou) trubkami tepelného výměníku E-101. Reakční směs se ohřívá na 620°C (SOR), 645°C (EOR) a protéká radiálně přes katalytické lože dehydrogenačního reaktoru do vnějšího prstencovitého prostoru, odkud proudí do vstupního hrdla výměníku na odpadní teplo. Teplota poklesne na 589°C (SOR), 614°C (EOR) po konverzi vstupujícího ethylbenzenu kolem 40,6 % hm. Mezi potrubím z předehřívače směsi etylbenzen-pára (E-102) a vstupem do reaktoru R-102 je instalována propojka, která umožňuje a to zejména na konci cyklu, část směsi etylbenzen-pára nastříknout přímo do R-102. Účelem je využít nejméně vyčerpaný katalyzátor v posledním reaktoru. Celková konverze EB v systému je 75 % hm. Molární selektivita na styren monomer je 96 %. Vystupující horký plyn z dehydrogenace (skládající se z organických par, vodní páry a nezkondenzovatelných plynů) s teplotou asi 589 °C (SOR), 614 °C (EOR) prochází trubkovou stranou předehřívače EB/pára (E-102), výměníkem na nízkotlakou (LP) páru, (E103) a výměníkem na velmi nízkotlakou (LLP) páru (E-104), kde je postupně zchlazen na 401 °C, 218 °C a konečně na 157 °C. Dehydrogenační produkty vystupují z E-104 s teplotou 157 °C a jsou dále chlazeny procesním kondenzátem v chladiči G-101 na teplotu nasycení vodou tj. cca 67 °C. Hlavní podíl dehydrogenačních produktů kondenzuje ve vzduchovém chladiči E-106. Do proudu vzduchu nad ventilátory je nainstalováno zařízení zvlhčování vzduchu. Při tlaku cca 20 barů je rozprašována voda ke snižování teploty vzduchu až na hodnotu, která odpovídá výsledné vlhkosti 85–90 %. Jako zdroj vody je použita vystripovaná voda z kolony C-101. Nezkondenzované páry se pak dále ochlazují ve vodních chladičích E-107 a E-107 B. Kondenzáty z chladičů se spojují a odvádějí do děličky H-102. Do par z E-107 se nastřikuje proplachový ethylbenzen pro minimalizaci tvorby polymeru v kompresoru K-101. Před kompresorem K-101 páry procházejí přes H-104, kde se zachytí kapalina, vstřikováním vody do sání kompresoru se udržuje výstupní teplotu 85 °C, což opět snižuje tvorbu polymerů. Kompresor udržuje v systému podtlak (na výstupu z reaktoru R-102 cca 44 kPa), což příznivě


Strana 38/124

ovlivňuje dehydrogenační rovnováhu. Vodík vystupující z kompresoru se chladí v E-109 na teplotu 38 °C a vstupuje do propírací kolony C-102, kde se protiproudně destilační kapalinou etylbenzenu zbavuje aromatických uhlovodíků. Takto vyčištěný vodík odchází přes vodní uzávěr H-106 do směšovače paliva H-110 pro pec na přehřívání páry B-101. Destilační kapalina etylbenzenu z C-102 se stripuje za vakua (35 kPa) ve striperu C-103 nízkotlakou párou. Páry uhlovodíků se vedou před ochlazovač G-101. Destilační kapalina etylbenzenu se po ochlazení opět použije jako sorpční médium v C-102. Aby se zabránilo zvyšování koncentrace vysokovroucích podílů v cirkulující kapalině, část destilační kapaliny etylbenzenu se odčerpává do nádrže destilační kapaliny směsi H-201. Úměrně k tomu se do systému přidává čerstvá destilační kapalina. Veškeré zkondenzované dehydrogenační produkty a voda z procesní páry se shromažďují v děličce H-102. Uhlovodíková fáze nasycená vodou se zde odděluje od vody a odčerpává do zásobníku ve SKL nebo se přímo nastřikuje čerpadlem P-101 A,B do rektifikační kolony C-201. Inhibitory chránící styren před polymerací se přidávají buď před nástřikem do rektifikační kolony nebo přímo do kolony. Dekantovaná vodní fáze z H-102 se čerpá čerpadlem P-102 A,B do oddělovací nádrže H-103, kde probíhá další separace kapalných fází. Část vody z H-103 se čerpá přes filtr kondenzátu F-102 do dochlazovače G-101. Zbývající voda se nastřikuje do striperu procesního kondenzátu C-101. Pára použitá pro stripování odvádí rozpuštěné organické látky z vodního kondenzátu do hlavy kolony C-101, odkud se vrací do H-102. Vystripovaný kondenzát se využívá při výrobě kaučuku, jako chladící voda pro K-101, pro doplňování nádrže H-109 a pro napájení kotlů E-103 a E-104. Rektifikace Oddělená uhlovodíková fáze z děličky H-102 se nastřikuje do náplňové kolony C-201 se 6 sekcemi. Přibližné složení odpovídá 70 % styrenu, 25 % etylbenzenu, 1,5 % toluenu a 0,5 % benzenu. Nástřik je předehříván ve výměnících – ekonomizérech E-219 a E-220 A,B a je veden přes filtry F-201 A,B do prostoru mezi 4. a 5. sekcí. Páry, které vycházejí z hlavy kolony jsou zavedeny do refluxní nádrže H-203, odkud jsou nasávány kompresorem K-201. V kompresoru jsou páry stlačeny a expandují do vařáku E-201, kde kondenzují a předávají teplo vařákové kapalině spodku kolony. Kondenzát je pak veden do sběrné nádrže H-209 a odtud je čerpán čerpadly P-206 A,B přes ekonomizer E-220 A,B a chladič E-221 do refluxní nádrže H-203. Z této nádrže je kondenzát čerpán P-202 A,B jako reflux na kolonu a zbytek je nastřikován na kolonu vratného etylbenzenu C-202. Nezkondenzované podíly hlavových par z vařáku E-201 jsou vedeny přes vodní kondenzátor E-204 a solankový kondenzátor E-202 do vakuové jednotky G-204. Vařáková kapalina z kolony je čerpána do vařáku E-201 pomocí čerpadel P-201 A,B a část odtahované kapaliny jako produkt obsahující 99,7 % styrenu a zbylé těžší podíly je vedena čerpadly P-205 A,B, nebo propojkou z výtlaku P 201 A,B do výtlaku P 205 A,B, přes ekonomizer E-219 do finální kolony C-203 (náplňová, pracující za vakua). Inhibitor je přidáván buď do nástřiku, nebo přímo do kolony z nádrží H-217 A,B čerpadlem P-222 A,B. Páry styrenu přecházejí hlavou kolony C-203 do vodního kondenzátoru E-210 a kondenzát se shromažďuje v refluxní nádrži H-206. Zbylé páry procházejí do solankového výměníku E-211 a nezkondenzovaný plyn je nasáván do vakuového systému jednotky G-204, která zajišťuje vakuum pro kolony C-201 a C-203. Styren z refluxní nádrže se přečerpává do skladu a do kolony jako reflux (0,8 kg refluxu/ 1 kg produkt). Do hlavového potrubí nebo do refluxního potrubí je možno přidávat 2% roztok TBC, aby se zabránilo polymeraci styrenu v refluxním systému, na hlavě kolony a při skladování styrenu rektifikátu. Styren je před skladováním ještě dochlazován na 10 °C v chladiči E-212. Kolona C-203 je vyhřívána vařákem E-209 (pára 0,65 MPa). Kapalina ze spodku kolony je odtahována do filmové odparky E-213. Páry


Strana 39/124

styrenu s podílem alfametylstyrenu se vrací zpět do spodku kolony. Destilační kapalina styrenu z odparky obsahující vysokovroucí podíly, polymery, inhibitory, styren ( do 12 %) a alfametylstyren, odtékají do nádrže odparky H-207 a odtud se odčerpávají do nádrže destilační kapaliny směsi H-201. Destilát kolony C-201 se zpracovává na koloně C-202. Je to 40patrová kolona pracující za tlaku. Nástřik obsahující veškerý benzen, toluen, etylbenzen z dehydrogenační směsi včetně max. cca 1,9 % styrenu se nastřikuje do kolony refluxním čerpadlem P-202A,B. Nízkovroucí podíly z hlavy kolony kondenzují ve vodním chladiči E-208. Kondenzát se jímá v refluxní nádrži H-205 a čerpadly P-208 A,B se čerpá jako nástřik do kolony benzen/toluenu C-204. Přibližně 13,2 kg/kg produktu se vrací do kolony jako reflux. Všechny nezkondenzované podíly odcházejí na polní hořák (fléru). Výše vroucí podíly obsahující většinou etylbenzen, toluen a styren se vrací zpět čerpadly P-209 A,B do dehydrogenační sekce do odpařovače etylbenzenu E-105. Kolona C-202 je vyhřívána vařákem E-207 parou 1,25 MPa. Kolona C-204 je náplňová (Mellapack) se čtyřmi sekcemi. Pracuje za tlaku. Do kolony se nastřikuje hlavový proud z kolony C-202. Páry z hlavy kolony kondenzují ve vodním chladiči E-215 A a kondenzát obsahující především benzen, nízkovroucí podíly a cca 5–10 % toluenu se shromažďuje v refluxní nádrži H-208 a čerpadly P-214 A,B se vrací do kolony 3,1 kg/kg produktu jako reflux a zbytek produktu se čerpá do skladu. Produkt z paty kolony obsahující min. 98,5 % toluenu se čerpá P-215 A,B přes chladič E-216 a E 216 B do skladu. Kolona C-204 je vyhřívána vařákem E-214 parou 1,25 MPa. Kolona C-205 je náplňová kolona sloužící k úpravě směsi styrenu a etylbenzenu a ostatních látek, které produkují blokový polystyren a blokový houževnatý polystyren. Podstatou procesu je snížení obsahu kumenu vakuovou destilací ve zpracovávané směsi. Destilace probíhá v náplňové koloně. Destilační produkt se dále zpracovává v koloně C-201. Nástřik je do kolony C-205 čerpán čerpadly P-1148 A,B, umístěnými mimo výrobnu Styren, přes trubkový prostor předehřívače E-225 a filtr F-212A,B. Nástřik je veden pod třetí lože orientované výplně. Ohřev kolony zabezpečuje vařák E-226 v provedení odparka s padajícím kapalinovým filmem. Vařák je topen nízkotlakou parou (0,5 MPa). Hlavové páry kondenzují v plášti kondenzátoru E-227, odkud je kondenzát veden do refluxní nádrže H-220. Reflux je čerpán zpět do kolony čerpadlem P-234 A,B přes filtr F-213 A,B. Z výtlaku čerpadla je odebírán hlavový produkt buď přímo do kolony C-201, nebo do zásobníků pecního oleje. Produkt paty kolony je čerpadlem P-235 A,B čerpán do trubek vařáku E-226, kde je částečně odpařen a veden zpět do kolony C-205. Část patového produktu je z výtlaku čerpadla čerpán jako destilační zbytek do nádrže H-201. Destilace probíhá při tlaku 10 kPa. Vakuum zabezpečuje vakuová jednotka G-210, která sestává z kapalinokružné vývěvy P-238 AX, BX, nádrže na cirkulační kapalinu H-221X a chladiče cirkulační kapaliny E-229X. Nezkondenzované odplyny jsou z kondenzátoru E-227 vedeny přes dochlazovač E-228 do kapalinokružné vývěvy. Kondenzát z dochlazovače E-228 je sveden do refluxní nádrže H-220. Inhibitor je přidáván z H-217 A,B čerpadlem P-236 A,B přímo do refluxu. Chladící centrum Chladící centrum zajišťuje dodávky chladící vody pro styrenovou jednotku v množství až 1 900 m3/h. Sestává se z bazénu vody H-402 (cca 200 m3) vody a dvou chladicích věží G-401 s ventilátory. Chladící voda je do systému dodávána ponornými čerpadly P-401 A,B,C. Část vody je vedena na boční filtraci do pískového filtru F-401 A a vrácena zpět do bazénu. Kal


Strana 40/124

z filtru je diskontinuálně odváděn do nádrže H-406 a z nádrže čerpadlem P-406 do kalového hospodářství. Na základě měření vodivosti se při zvýšení hodnoty provádí odluh části chladicí vody. Ztráty výparem a odluhem jsou doplňovány filtrovanou říční vodou v množství cca 20 m3/h. Chladící voda je upravována dávkováním chemikálií. 2.1.4.3.2.

Popis technologie výroby butadienu

Technologie výroby butadienu je umístěna v PS 2310. 2.1.4.3.2.1.


Podstatou procesu výroby butadienu z pyrolýzní C4 frakce spočívá je, že složky obsažené v surové C4 frakci jsou oddělovány jednak extraktivní destilací na základě změn jejich relativních těkavostí v rozpouštědle, kterým je dimethylformamid (DMF) a jednak na základě rozdílných bodů varů, rektifikací. Obecně platí, že složky méně rozpustné v DMF než butadien, jsou oddělovány v sekci první extraktivní destilace a složky rozpustné více než butadien jsou pak odstraňovány v sekci druhé extraktivní destilace. V sekci konečné rektifikace butadienu jsou odstraňovány všechny lehčí i těžší podíly, jejichž rozpustnosti v DMF jsou blízké rozpustnosti butadienu. Malá část cirkulujícího rozpouštědla je odtahována z okruhu a je čištěna v sekci čištění rozpouštědla. Vratný BTD je zbavován těžších podílů v sekci destilace vratného butadienu a dále je přepracován spolu s C4 frakcí. Sekce první extraktivní destilace V této sekci jsou v kolonách první extraktivní destilace D 120/125 ze suroviny oddělovány méně rozpustné složky zejména alkany C2–C5. Zplyněná surovina je přiváděna doprostřed systému kolon D 120/125. Proti proudu stéká rozpouštědlo (DMF). Hlavou kolony D 125 odcházejí méně rozpustné složky Rafinát 1, který je po kondenzaci odváděn jako hotový produkt mimo jednotku. Ze spodku systému kolon D 120/125 odchází rozpouštědlo DMF, obsahující butadien a více rozpustné složky do stripovací kolony D 130, ve které jsou z DMF odplyněny. Uhlovodíky z kolony D 130 jsou stlačeny ve dvoustupňovém šroubovém kompresoru V 140 a odváděny do sekce druhé extraktivní destilace. Sekce druhé extraktivní destilace V sekci druhé extraktivní destilace jsou obdobným způsobem jako v sekci první extraktivní destilace oddělovány vícerozpustné složky v DMF od butadienu (BTD). Páry uhlovodíků postupují proti stékajícímu rozpouštědlu v koloně D 150. V tomto případě je nejméně rozpustnou složkou butadien, který jako surový BTD odchází hlavou kolony D 150 do sekce konečné rektifikace BTD. Ze spodku kolony D 150 odchází vedle zbytku BTD zejména acetylény C4 (rozpuštěné v DMF). Zbytky BTD jsou z rozpouštědla odstraněny v následující stripovací koloně D 160 a acetylény jsou z rozpouštědla úplně odplyněny v druhé stripovací koloně D 170. Acetylénový odplyn z kolony D 170 je po smísení s ostatními výrobními odplyny a po stlačení v dmychadlech V 180 odváděn mimo jednotku na spálení. Sekce konečné rektifikace butadienu Surový butadien ze sekce druhé extraktivní destilace je nejprve v rektifikační depropanizační koloně D 220 zbavován níževroucích podílů, zejména se jedná o methylacetylen, jehož rozpustnost v DMF je téměř stejná jako rozpustnost butadienu. Odplyny C3 jako hlavový produkt kolony D 220 se odvádějí do topného plynu. V rektifikačních depentanizačních kolonách D 230/530 jsou spodem odstraňovány těžší složky, zejména uhlovodíky C5, zbytky cis-2butenu a 1,2 butadien. Hlavou kolon D 230/530 odchází hotový produkt 1,3 butadien rektifikát, který po kondenzaci odchází mimo jednotku k dalšímu zpracování.


Strana 41/124

Sekce čištění rozpouštědla DMF V cirkulujícím rozpouštědle DMF se objevují malá množství vody, obyčejně obsažená v surovině a dále také polymery, které se v systému tvoří. Tato sekce se skládá zejména z destilační kolony D 310, která odstraňuje níže vroucí podíly z DMF jako jsou voda a dimer butadienu a odpařovač dehtovitého zbytku E 320, kde se odstraňují polymery a dehtovité látky. Vyčištěné rozpouštědlo je vráceno zpět do cirkulačního okruhu DMF. Do této sekce je zahrnuto shromažďování destil. kapaliny BTD z procesu v zásobnících F 319 a její zpracování, odkud je tato kapalina čerpána mimo jednotku na spalování. Sekce destilace vratného butadienu Vratný butadien z odplynění latexu se zbavuje styrenu na náplňové rektifikační koloně D 210 a je veden do nástřiku suroviny sekce první extraktivní destilace. Sekce pomocných zařízení Do sekce pomocných zařízení jsou zahrnuty všechny pomocné systémy technologického procesu. Jedná se zejména o přípravu pomocných chemikálií, kondenzátové hospodářství, systém odplynu na polní hořák, systém slopu, systém odpadních vod. Sekce míchání dehtů Do sekce míchání dehtů jsou zahrnuty zásobník s míchadlem, zásobník toluenu, čerpadla a další zařízení sloužící ke zpracování dehtovitých zbytků z E 320 v tekutém stavu. 2.1.4.3.2.2.

Sekce první extraktivní destilace

Zahrnuje odpařovač suroviny F 110, kolony první extraktivní destilace D 120/125, první stripovací kolonu D 130, kompresor plynného BTD V 140 a příslušenství. Odpařovač suroviny F 110 Nástřik do odpařovače suroviny se skládá ze surové C4 frakce a předestilovaného vratného BTD. Surová C4 frakce je čerpána čerpadlem suroviny, umístěným ve skladu PS 85/86, jeho množství je měřeno. Předestilovaný vratný BTD je čerpán čerpadlem P 218 A/B a jeho množství je měřeno. Celkové množství nástřiku těchto surovin je měřeno a regulováno pomocí FRC 112. Aparát F 110 slouží k oddělování kapalné a plynné fáze při odpařování suroviny. Vlastní odpaření suroviny probíhá vždy v jednom z vařáků E 113 A/B. Jako topné medium v těchto vařácích je využíváno horkého rozpouštědla DMF, jehož protékající množství je regulováno dle hladiny ve spodku odpařovače F 110. Kapalný zbytek ze spodku odpařovače F 110 je čerpán pomocí čerpadla P 114 A/B (nebo vlastním tlakem) do kolony destilace vratného BTD D 210, průtok je regulován pomocí FIC 114, nebo do zásobníku DKB F 319 A/B. Kolony první extraktivní destilace D 120/125 Odpařená C4 frakce přichází doprostřed systému kolon první extraktivní destilace D 120/125. V podstatě je první extraktivní destilace jednou kolonou, která je z ekonomických důvodů rozdělena na část horní D 125 a část spodní D 120. Obě kolony jsou vzájemně propojeny potrubím na plyn a na kapalinu. Kapalina ze dna kolony D 125 je přivedena na hlavu kolony D 120 pomocí čerpadla P 126 A/B. Plyn z hlavy kolony D 120 pak přichází na dno kolony D 125 vlastním tlakem. Nástřik do první extraktivní destilace, to je odpařená surovina, je zavedena buď na 74. nebo 84. patro kolony D 120, nebo na 6. patro kolony D 125. Za normálního provozu se jako nástřikové patro pro surovinu používá 84. patro kolony D 120.


Strana 42/124

DMF, používaný jako rozpouštědlo pro extraktivní destilaci, je přiveden na 83. patro kolony D 125 s teplotou asi 40 °C. Jeho množství je regulováno. Zároveň do extrakčního rozpouštědla na sání čerpadla P 126 A/B je čerpána antioxidační látka typu ACTRENE EC 3062 B v množství cca 54 g na 1 t BTD. Do sání čerpadel DMF P 195 je přiveden stabilizátor EC 3376 A (disperzant), který zabraňuje usazování pevných látek v zařízení. Reflux je přiváděn na hlavu kolony D 125, tj. na 91. patro. Osm nejvyšších pater kolony D 125 slouží k úplnému odstranění rozpouštědla z destilátu kolony D 125. Plyn odcházející z hlavy D 125 kondenzuje v chladiči E 127 a kondenzát je shromažďován v zásobníku refluxu F 128. Provozní tlak na hlavě D 125 je regulován pomocí PRCA 127-1, který reguluje velikost teplosměnné plochy v E 127. Zkondenzovaný hlavový produkt z F 128 je za čerpadlem F 128 A/B rozdělen na dva proudy. Proud refluxu je přes regulátor zaveden na hlavu kolony D 125. Druhý proud, který je v podstatě Rafinát 1, je regulován pomocí LICA 128 od hladiny v refluxním zásobníku F 128. Jeho množství je měřeno pomocí FR 128 a FQI 128. Rafinát 1 je odváděn do skladu PS 85/86 k dalšímu zpracování na MTBE. Teplo potřebné pro systém první extraktivní destilace je dodáváno vařáky E 123, E 124 A/B. Vařák E 123 je vytápěn horkým DMF. Vařáky E 124 A/B, z nichž jeden je vždy rezervní, jsou vytápěny nízkotlakou párou. Teplota dna D 120 je v závislosti na tlaku v koloně udržována na hodnotě cca 125 °C. Z důvodů udržení nutného koncentračního spádu BTD v systému první extraktivní destilace, je část plynného BTD za kompresorem V 140 přiváděna na spodek kolony D 120. Při správně řízeném režimu první extraktivní destilace obsah 1,3 butadienu v destilátu z hlavy D 125 nepřesahuje hodnotu 0,3 %. Správný režim 1. extraktivní destilace je řízen i pomocí regulátoru, kterým se řídí obsah cis a trans 2-butenů v plynné fázi nad rozpouštědlem uhlovodíků-DMF. První stripovací kolona D 130 V systému 1. extraktivní destilace byly ze suroviny odděleny všechny složky, které jsou v DMF rozpustné méně než 1,3 butadien. Ve spodku kolony D 120 se shromažďuje DMF, v němž je rozpuštěn butadien a více rozpustné složky (zejména acetylény). Tato kapalina ze dna D 120 je přiváděna do kolony D 130 a její množství je měřeno a regulováno. Za normálního provozu je kapalina z D 120 na D 130 dopravována tlakovým spádem mezi kolonami. Při najíždění nebo odstavování (kdy tlakový spád není dostatečný), se k tomu účelu používá čerpadlo. Ve stripovací koloně D 130 jsou z rozpouštědla úplně vystripovány veškeré rozpuštěné uhlovodíky. Páry, odcházející z D 130 jsou chlazeny a kondenzovány v E 137 a E 138. Kondenzátor E 137 je chlazen parním kondenzátem. Chladič E 138 vodou, jejíž množství je regulováno podle teploty kapaliny z E 138. V uvedených výměnících z proudu par vykondenzují DMF, dimer butadienu a obsažená voda. Tyto kapaliny se shromažďují v refluxním zásobníku E 139, odkud jsou čerpadlem dopravovány z větší části jako reflux zpět do D 130 a z menší části do sekce čištění rozpouštědla za účelem odstranění dimeru a vody. Množství refluxu je regulováno a měřeno. Mezi výměníky E 137a E 138 jsou zavedeny zpětné proudy plynného butadienu z F 144 (regulace pracovního tlaku kompresoru V 140), z kolony D 160 (odplyn z butadienového stripru) a z E 311 (odplyn ze sekce čištění rozpouštědla). Hlavní podíl hlavového proudu z kolony D 130 zůstává nezkondenzován a je zaveden z F 139 na sání kompresoru V 140 s teplotou cca 40 °C. První stripovací kolona D 130 je provozována za tlaku cca 30 kPa. Provozní teplota na jejím dně je udržována na teplotě asi 163 °C (bod varu rozpouštědla při tomto tlaku). Potřebné teplo pro stripovací kolonu D 130 je dodáváno ve vařáku E 133, který je vytápěn středotlakou parou, jejíž množství je regulováno pomocí FIC 133. Vařáková kapalina z D 130 je rozpouštědlo, zbavené všech uhlovodíků. Toto rozpouštědlo je odčerpáváno čerpadlem přes filtr F 134 A/B a je


Strana 43/124

používáno jako topné médium v jednotce a po výměně tepla se vrací do systému cirkulace rozpouštědla. Kompresor plynného butadienu V 140 Kompresor plynného butadienu V 140 je šroubový dvoustupňový kompresor, opatřený mezistupňovým chladičem E 141 a odlučovači za oběma stupni. Stlačuje páry uhlovodíků tak, aby mohly být dále zpracovány v sekci druhé extraktivní destilace. Kompresor nemá měnitelný převod, takže může přepravovat pouze konstantní množství plynu, proto je část zkomprimovaného plynu vrácena jednak na vstupu E 138 a jednak na dno D 120. Tlak na sání kompresoru je regulován pomocí regulátoru, který reguluje množství vráceného plynu z výstupu druhého stupně kompresoru do E 138 a množství uvolněného havarijního přebytku na polní hořák. Pokud je tlak na vstupu nižší, množství cirkulovaného plynu vzrůstá a jestliže naopak tlak na sání kompresoru stoupá, potom množství cirkulovaného plynu klesá. Množství vratného plynu na dno kolony D 120 je regulováno a měřeno, takže výstupní tlak kompresoru může být udržován na konstantní hodnotě. Teplota par uhlovodíků za chladičem E 141 je udržována regulací průtoku chladící vody na 40 °C. Kapaliny odloučené v obou odlučovačích kompresoru jsou dopravovány tlakovým spádem z F 142 do F 139. 2.1.4.3.2.3.

Sekce druhé extraktivní destilace

Sekce zahrnuje kolonu druhé extraktivní destilace D 150, stripovací kolonu butadienu D 160, druhou stripovací kolonu D 170, dmychadla odplynu V 180 a příslušenství. Páry uhlovodíků přicházející z kompresoru V 140 do kolony druhé extraktivní destilace D 150 obsahují převážně butadien a další složky, které jsou více rozpustné v DMF (jako jsou vinylacetylen, etylacetylan, butadien 1,2, uhlovodíky C5 a methylacetylen). Úplně se odstraňuje vinylacetylen spolu s určitým množstvím ostatních rozpustnějších složek v sekci druhé extraktivní destilace. Zbytek rozpustnějších složek se pak odstraňuje v sekci konečné rektifikace butadienu. Kolona druhé extraktivní destilace D 150 V koloně D 150 jsou páry uhlovodíků rozdělovány extraktivní destilací na proud surového butadienu z hlavy kolony a na roztok rozpustnějších složek v DMF ze dna kolony. Nástřik par uhlovodíků z kompresoru V 140 je přiváděn buď pod 1. patro (za normálních provozních podmínek), nebo na 4. patro kolony. Jeho množství je regulováno. Kolona D 150 má 60 pater. Horních 10 pater je používáno k úplnému odstranění DMF ze surového butadienu. Na 50. patro kolony je přiváděn čerstvý DMF, jehož množství je regulováno. Na 60. patro kolony D 150 je přes regulátor jpřiváděn reflux. Do kolony je čerpadly dávkována antioxidační látka typu Actrene EC 3062 B v množství cca 26 g na 1 t BTD. Páry surového butadienu z hlavy kolony kondenzují v kondenzátoru E 157. Před E 157 je do par BTD dávkován EC 3336 A v množství cca 95 g na 1 t BTD. Tlak na hlavě kolony D 150 je udržován pomocí regulátoru, který reguluje velikost teplosměnné plochy výměníku E 157. Zkondenzovaný surový butadien stéká do refluxního zásobníku F 158, odkud je vyčerpáván čerpadlem. Část kapaliny se vrací na kolonu D 150 jako reflux, v množství dle výsledků analýz provozního chromatografu. Zbytek kapaliny je odváděn do sekce konečné rektifikace. Potřebné teplo je do kolony D 150 dodáváno ekonomizéry E 153 a E 154. E 153 je ekonomizér, který používá jako topné médium kapalinu ze dna kolony D 150. Vařák E 154 je vytápěn nízkotlakou parou. Kapalina ze dna kolony D 150 prochází ekonomizérem E 153, kde se ochlazuje ze 130 na 80 °C, dále je ochlazován v chladiči E 155 na teplotu asi 50 °C tak, aby mohla vytvářet reflux pro stripovací kolonu butadienu D 160. Za normálního provozu je kapalina mezi kolonami D


Strana 44/124

150 a D 160 dopravována vlastním tlakovým spádem, ale při najíždění a odstavování je k tomuto účelu používáno čerpadlo. Stripovací kolona butadienu D 160 Rozpouštědlo ze dna kolony D 150 obsahuje ještě větší množství rozpuštěného butadienu. Za účelem snížení ztrát butadienu je ještě před druhou stripovací kolonu D 170 zařazena stripovací kolona butadienu D 160. Převážná část butadienu rozpuštěného v DMF je zde oddělena ve formě par z hlavy kolony D 160 a vrácena zpět na sání kompresorů, tj. před E 138. Kolona D 160 má 10 pater, pracuje s vnitřním refluxem, nástřik je veden hlavou této kolony a musí být udržován na takové teplotě, která zajišťuje dostatečný vnitřní reflux bez snížení destilačního efektu. Potřebné teplo je do kolony přiváděno vařákem E 163, který je vyhříván středotlakou parou. Kolona D 160 pracuje za nízkého tlaku a teplota dna je regulována tak, aby obsah vinylacetylenu v hlavovém proudu kolony D 170 byl udržován pod 40 % hm. Kapalina ze dna kolony D 160 je čerpána na druhou stripovací kolonu D 170. Její množství je měřeno a regulováno. Druhá stripovací kolona D 170 Rozpouštědlo obsahující převážně acetyleny, je nastřikováno na 11. patro kolony D 170, která má celkem 20 pater. Potřebné teplo do je kolony D 170 dodáváno vařákem E 173, vytápěného středotlakou parou. Kapalina ze dna kolony D 170, tj. rozpouštědlo DMF, které je zbaveno všech uhlovodíků, je odčerpána čerpadlem na filtry F 134 A/B a dále je vedeno do topného okruhu a zpět do systému cirkulace DMF. Parní fáze, vystupující hlavou z kolony D 170, je tvořena uhlovodíky, tj. acetyleny, butadienem a zčásti také ztrženým rozpouštědlem, dimery butadienu a vodou. Kolona pracuje za nízkého tlaku. Hlavový produkt přichází do výměníku E 177, kde uhlovodíkové plyny jsou ochlazeny a rozpouštědlo vč. dimeru a vody je zkondenzováno. Vzniklý kondenzát se shromažďuje v refluxním zásobníku F 178, větší část je vracena na kolonu D 170 jako reflux, jehož množství je regulováno podle hladiny v refluxním zásobníku F 178. Menší část zkondenzovaného podílu je odváděna do kolony D 310 k odstranění vody a dimeru. Plynné podíly z hlavy D 170, které nezkondenzovaly v E 177, jsou dále dochlazovány v chladiči odplynu E 179. Zde dodatečně zkondenzované podíly jsou odváděny samospádem pod hladinu zásobníku refluxu F 178. Ochlazený plyn z E 179, který obsahuje acetylény, je veden ke dmychadlu topného odplynu V 180 A/B. Protože se jedná o plynné acetyleny, je třeba věnovat zvýšenou pozornost zejména obsahu vinylacetylenu v plynech, aby se zabránilo výbuchu. Jestliže tlak v potrubí stoupne nad hodnotu nastaveného tlaku, je acetylenový odplyn uvolněn na polní hořák. V případě potřeby je možno koncentraci vinylacetylenu snižovat také přiváděním zřeďovacího plynu, tj. zbytkové plynné C4 frakce z F 128 před E 177. Dmychadla odplynu V 180 A/B Plynné podíly – odplyny z extrakce butadienu se spojují do jednoho společného proudu odplynů, které jsou dmychadlem odplynu odváděny na výrobnu Energetika nebo na polní hořák ke spálení. Tento odplyn se především skládá z acetylenového odplynu z E 179, C3 odplynu, obsahujícího převážně methylacetylen z F 228 a zbytkového plynu ze sekce čištění rozpouštědla z aparátů E 317, E 318 a F 319 A/B. Kapalné podíly z odplynů jsou oddělovány před a za dmychadly V 180 A/B v odlučovačích F 182 a F 184. Výstupní tlak dmychadel je regulován s možností odpouštění odplynu také na polní hořák. Pro udržení


Strana 45/124

jmenovitých provozních parametrů dmychadel z hlediska dopravovaného množství slouží obchvat z výtlaku na sání, který je ovládán pomocí regulátoru tlaku na sání dmychadel. Odplyn vrácený na sání dmychadel je dochlazován v E 183. Celkové množství odplynu na spalování je měřeno. Odplyn je zbaven posledních kapalných zbytků na hranici jednotky ve věžovém odlučovači D 185. 2.1.4.3.2.4.

Sekce konečné rektifikace butadienu

Zahrnuje depropanizační kolonu butadienu D 220 a depentanizační kolony butadienu D 230/530 vč. příslušenství. Většina nečistot ze surové C4 frakce byla od butadienu oddělena v sekcích první a druhé extraktivní destilace. Nečistoty, jejichž relativní těkavost k butadienu za přítomnosti DMF se blíží hodnotě 1,0 jsou odstraněny v sekci konečné rektifikace butadienu. Depropanizační kolona butadienu D 220 Depropanizační kolona butadienu D 220 je rektifikační kolona se 30 patry, která ze surového butadienu kvantitativně odděluje především methylacetylen. Nástřik je do kolony přiváděn na 16. patro. Do nástřiku je zavedeno dávkování inhibitoru EC 3336 A, které je v současné době neprovozované (E 157). Plynný hlavový produkt kondenzuje v kondenzátoru E 227. Kondenzát stéká do zásobníku refluxu F 228. Provozní tlak na hlavě kolony je udržován na hodnotě cca 380 kPa. Tlak je regulován množstvím chladicí vody do kondenzátoru E 227. Kapalina ze zásobníku refluxu F 228 je čerpána jako reflux na hlavu kolony D 220. Jeho množství je regulováno podle hladiny v F 228. Určité množství nezkondenzovaných par z hlavy kolony, které obsahují methylacetylen a butadien, je ze zásobníku F 228 odváděno na sání dmychadel V 180 A/B. Na vstup do kondenzátoru E 227 je kontinuálně dávkováno TBC v množství cca 30 ppm/t BTD. Potřebné teplo pro kolonu D 220 je dodáváno ve vařáku E 223 horkým rozpouštědlem DMF, jehož množství je regulováno a měřeno. Kapalina ze dna D 220 je odčerpávána čerpadlem, její průtok je regulován a množství je měřeno. Depentanizační kolony butadienu D 230/D 530 Rektifikační kolony D 230/D 530 mají 85 pater. Nečistoty s vyšším bodem varu než butadien, odcházejí ze dna kolony. Z hlavy kolony je získáván hotový čistý produkt butadien – rektifikát. Nástřik je přiváděn na 56. patro. Teplo do kolony D 230 je dodáváno vařáky E 233 a E 234 a do kolony D 530 vařákem E 533. Vařák E 234 využívá jako topné médium horké rozpouštědlo DMF. Vařák E 233 je vyhříván parním kondenzátem. Vařák E 533 je topen nízkotlakou parou sycenou kondenzátem. Kapalina ze dna kolony D 230, D 530 je odčerpávána čerpadly. Výtlak čerpadel se větví na dva proudy, z nichž jeden je zaveden do kolony destilace vratného butadienu D 210 a druhý proud je odváděn do zásobníku zbytkového oleje F 319 A/B, nebo ke spálení na spalovací stanici odpadů, eventuelně do odpařovače F 110. Butadien rektifikát odchází z hlavy kolony do kondenzátorů a po kondenzaci je jímán v zásobníku refluxu F 238/F 538. Provozní tlak v hlavě kolony je udržován regulací průtoku chladící vody přes kondenzátory E 237, E 537. Kapalina z F 238, F 538 je čerpána čerpadlem přes filtr F 237, F 537 jako reflux na kolonu D 230, D 530, resp. jako hotový produkt – rektifikovaný butadien, jehož kvalita je sledována pomocí provozních chromatografů, přes dochlazovač E 239 přímo do provozu Polymerace a ostatní množství do skladu butadienu PS 85, nebo na výrobnu KK PS 2180-2182. Množství hotového produktu je regulováno podle


Strana 46/124

hladiny v refluxních zásobnících, jeho množství je měřeno. Proud butadienu rektifikátu z hlavy kolony je ještě před kondenzátory stabilizován roztokem TBC, který je kontinuálně dávkován čerpadlem do proudu BTD. Také hotový butadien rektifikát, odcházející z výrobní jednotky, je možno na výstupu stabilizovat roztokem TBC na požadovanou hodnotu pomocí vypočteného dávkování stabilizačního roztoku. Kolony D 230 a D 530 jsou stabilizovány dávkováním inhibiční látky EC 3336 A do proudů refluxu v hodnotách 45 g na 1 t výrobku. 2.1.4.3.2.5.

Sekce čištění rozpouštědla DMF

Zahrnuje odplyňovač rozpouštědla DMF E 311, rafinační kolonu DMF D 310. Vyvařovač dehtovitého zbytku E 320, zásobníky topného oleje F 319 A/B, zásobník míchání dehtovitých zbytků s aromáty a příslušenství. V této sekci je především rafinováno rozpouštědlo DMF, cirkulující v obou sekcích extraktivní destilace. Sekce zahrnuje regeneraci odkalů z procesu a likvidaci vařákových zbytků z procesu. Odplyňovač rozpouštědla DMF E 311 Část rozpouštědla DMF z F 139, která obsahuje dimer a vodu je pomocí čerpadla P 138 dopravována do sekce čištění rozpouštědla DMF. Protože však obsahuje ještě větší množství rozpuštěného butadienu, je třeba před vlastním odstraňováním vody a dimeru butadien z DMF odplynit, aby byly sníženy ztráty butadienu. Odplynění je prováděno v odplyňovači DMF E 311. Množství přiváděného DMF je regulováno podle hladiny v odplyňovači DMF E 311, pomocí LICA 311. Potřebné teplo je dodáváno topným systémem odplyňovače, vyhřívaným DMF z topného systému, jeho množství je regulováno podle teploty v E 311. Rektifikační kolona DMF D 310 Kolona D 310 má 30 pater a slouží k oddělování vody a dimeru od rozpouštědla DMF. Nástřik na kolonu D 310 je tvořen dvěma spojenými kontinuálními proudy z E 311 a P 178. Nástřik je zaveden na 17. nebo 21. patro kolony D 310. Za normálního provozu je jako nástřikové patro používáno 17. Proud par z hlavy kolony D 310, který obsahuje vodu a dimery je kondenzuje v kondenzátoru E 317 a stéká do zásobníku refluxu F 318. Nezkondenzovaný plyn z E 317 a F 318, který obsahuje uhlovodíky, je odváděn dmychadly do topného plynu. Refluxní zásobník F 318 je rozdělen vnitřní přepážkou na dvě komory. Kondenzát, který obsahuje dimer a vodu, je sveden do první komory, kde se rozvrství. Voda z první komory je odčerpávána čerpadlem P 318 A/B jako reflux na kolonu D 310. Přebytečné množství vody je z výtlaku čerpadel do API – odlučovače A 360. Dimer, shromažďovaný ve druhé komoře zásobníku F 318, je odčerpáván čerpadlem do jednoho ze zásobníku zbytkového oleje F 319 A/B. Pro lepší funkci kolony je trvale do kondenzátoru přiváděno až 300 l/h kondenzátu pomocí HC 318. Teplo do kolony D 310 je dodáváno vařákem E 313, kde je jako topné medium používána středotlaká pára. Rozpouštědlo DMF ze dna kolony D 310 je odčerpáváno čerpadlem přes chladič E 314, kde je chlazeno na 40 °C, do zásobníku vyčištěného rozpouštědla DMF F 328. Vyvařovač dehtovitého zbytku E 320 Zařízení slouží k oddělování dehtovitého zbytku, obsaženého v cirkulujícím rozpouštědle. Odpařovač dehtovitého zbytku pracuje většinu času kontinuálně, pouze konečná fáze vakuového zahuštění dehtovitého zbytku a jeho vypuštění z aparátu E 320 se provádí šaržovitě. Do aparátu je při kontinuálním provozu přiváděn proud DMF od E 123. Dle potřeby je také možno do E 320 přivádět DMF ze spodku kolony D 310, případně ze zásobníku sloupu F 330. Teplo je do E 320 dodáváno topným hadem středotlakou parou.


Strana 47/124

Vlastní destilace probíhá ve vakuu, vývěva je napojena na rozvod středotlaké páry. Pára odcházející z vývěvy V 326 je kondenzuje přímým vstřikováním vody v E 326. Páry DMF z E 320 jsou kondenzovány v kondenzátoru E 327 a samospádem stékají do sborníku vyčištěného rozpouštědla F 328, který pracuje jako beztlakový, přičemž sloupec DMF mezi E 327 a F 328 tvoří hydraulický uzávěr. Dehtovitý zbytek po vakuové destilaci se periodicky vyprazdňuje z E 320, DMF ze zásobníku F 328 slouží jako ucpávková kapalina řady čerpadel v jednotce. Ze sborníku F 328 je DMF čerpáno čerpadlem přes filtr F 326 A/B jako ucpávková kapalina do čerpadel: P126 A/B, P134 A, P 164 A/B, P 174 A, P 195 B nebo je čerpáno zpět do okruhu DMF před čerpadlo P 195 A/B. Celkové množství DMF je měřeno. Míchání ředěných dehtů K míchání dehtů v kapalném stavu slouží zásobník F 571 s míchadlem, kam se šaržovitě ze zásobníku F 573 předloží toluen. Vypuštěním dehtů do aromátů se odpaří část organických podílů, která přichází přes chladič E 571, odkud je kapalný podíl sveden do zásobníků F 319 A/B. Toluenový roztok dehtů z F 571 je odvezen v kontejnerech na SSO. Zásobníky destilační kapaliny F 319 A/B Do zásobníků F 319 A/B jsou svedeny dimery z F318 a dále vařákové zbytky z kolony D 210 a D 230, D 530 a odpařovače F 110 a také odplynění z F218. Jednotlivé proudy jsou měřeny. Uvedené plyny obsahují těžší uhlovodíky, dimery, styren a TBC. Přítomné uhlovodíky C4 se v zásobnících F 319 A/B odpařují a ve formě odplynu, jsou zavedeny do topného plynu na sání dmychadel V 180. Teplo do aparátů je dodáváno topnými hady, které jsou vyhřívány parním kondenzátem. Odplyněný obsah je odčerpáván přes filtr F 316 ke spalování na Spalovací stanici. Množství odplynu je měřeno jeho tlak na výstupu z jednotky je regulován. 2.1.4.3.2.6.

Sekce destilace vratného butadienu

Zahrnuje kolonu destilace vratného butadienu D 210 vč. příslušenství. Kolona destilace vratného butadienu D 210 Kolona D 210 slouží k oddělení zbytků styrenu z vratného butadienu, který je čerpán ze skladovacích zásobníků PS 212. Kolona D 210 je náplňová, skládá se ze tří sekcí. Vratný butadien je nastřikován pod střední sekci náplně. Nástřik je měřen a regulován. Před vstupem do D 210 je do nástřiku přiváděn proud těžkých uhlovodíků z odpařovače F 110. Do spodku kolony D 210 jsou dále přiváděny těžké uhlovodíky ze spodku kolony D 230/D 530. Část tohoto proudu (cca 50 l) je zavedena do proudu refluxu kolony ke stabilizaci obsahu celé kolony Těžké uhlovodíky do kolony D 210 jsou přiváděny za účelem zvýšení množství vařákové kapaliny a tím ke snížení ztrát butadienu. Styren, obsažený ve vratném butadienu, je odváděn spolu s ostatními těžkými uhlovodíky ze dna kolony D 210 tlakovým spádem do zásobníků destilační kapaliny F 319 A/B. Teplo je do kolony D 210 dodáváno vařáky E 213 A/B, které jsou vyhřívány parním kondenzátem. Páry butadienu z hlavy kolony D 210 kondenzují v kondenzátoru E 217 a kondenzát stéká do zásobníku refluxu F 218. Provozní tlak v hlavě kolony je měřen a regulován regulátorem, který také reguluje množství chladící vody do kondenzátoru E 217. Kapalina z F218 je vracena do kolony jako reflux. Hlavní část kapaliny z F 218 je pak čerpána do odpařovače surové C4 frakce F 110. Malé množství odplynu je z F 218 zavedeno přímo do F319 – zbavení O2 a inertů.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.3.2.7.

Strana 48/124

Sekce pomocných zařízení

Zahrnuje stáčení a skladování DMF v F190, furfuralu v F 340, toluenu v F 573 a přípravu roztoku silikonového oleje v F 341, přípravu dusitanu sodného v F 342 a přípravu roztoku stabilizátoru TBC v F 543, systém hospodářství parního kondenzátu F 350, topný systém rozpouštědlem DMF, systém odplynů na polní hořák F 331, systém slopu F 330, systém svodu odpadních vod do API odlučovače A 360, bilancování energií a systém nouzového odstavení provozu a příslušenství. Stáčení a skladování DMF Rozpouštědlo DMF je do závodu dopravováno v autocisternách, ze kterých je stáčeno na stáčecí rampě v těsné blízkosti výrobní jednotky do zásobníků F 190 a F 328. Zásobníky F 190 a F 328 jsou v obou směrech propojeny cirkulačním okruhem DMF. Je možno také vyčerpání DMF z F 190 zpět do železničních cisteren. Skladování furfuralu Furfural je do závodu dopravován v autocisternách, ze kterých je stáčen do zásobníku F 340. Dle potřeby je odtud kontinuálně dávkován do okruhu rozpouštědla DMF pomocí pístových dávkovacích čerpadel, tak aby jeho minimální množství v DMF bylo 2,5 % hm. Skladování toluenu Toulen je čerpán z výrobny Styren do zásobníku F 573, odkud je čerpadlem distribuován do přípravy roztoku silikonového oleje a do zásobníku F 571. Příprava roztoku silikonového oleje Silikonový olej je dodáván v kovových sudech po 200 l a pomocí nálevky je přečerpáván do zásobníku F 341. K jeho ředění je používán toluen. K promíchání obsahu zásobníku F 341 slouží míchadlo. Roztok silikonového oleje je čerpán do okruhu rozpouštědla DMF pomocí pístových dávkovacích čerpadel. Ke kontrole dávkovaného množství je zásobník F 341 opatřen skleněným kalibrovaným válcem. V době přípravy roztoku je dávkování prováděno z kalibrované 40 litrové nádržky u dávkovacích čerpadel. Manipulace s dusitanem sodným Dusitan je do závodu dodáván v papírových pytlích v práškovém stavu. Pomocí násypky na zásobníku F 342 je naplněn na síto uvedeného zásobníku a cirkulujícím rozpouštědlem DMF je vyplavován do okruhu. Příprava roztoku TBC Pro stabilizaci procesu i hotového butadienu je používána vodní disperse Tercbutylpyrokatechinu (TBC). Tato disperse je umístěna v zásobníku F 543. Homogenizace roztoku je prováděna pomocí cirkulačního čerpadla přes filtr F 344. Připravený stabilizační roztok je do technologického procesu dávkován pomocí pístových dávkovacích čerpadel. Ke kontrole dávkovaného množství je zásobník F 543 vybaven kalibrovaným válcem. Ke kontrole dávkování TBC do produktu je používána kalibrovaná 70litrová nádržka u dávkovacích čerpadel. Systém hospodaření parním kondenzátem Veškeré parní kondenzáty z vařáků a výměníků tepla jsou shromažďovány v zásobníku parního kondenzátu F 350. Kondenzát do topného okruhu je dopravován čerpadly. Z výtlaku čerpadel je část kondenzátu odvětvena k podtápění rozvodu stabilizačního roztoku TBC.


Strana 49/124

Entalpie topného kondenzátu je dále zvyšována na požadovanou teplotu pomocí středotlaké páry v aparátu V 354. Takto tepelně upravený kondenzát se dále větví k otápění aparátů E 213. Druhý proud je slouží k vytápění aparátů E 233 a E137. Všechny proudy parního kondenzátu, které jsou použity k vytápění se spojují zpět v zásobníku F350. Přebytečný parní kondenzát je odvětven mimo jednotku s možností vracení na teplárně nebo v nouzovém případě do potrubí odpadní chladící vody. Množství parního kondenzátu odváděného z jednotky je regulováno podle hladiny v F 350. Část kondenzátu z F 350 je používána ke zvlhčování středotlaké páry v sytiči středotlaké páry F 351. Potřebný kondenzát k vlhčení je čerpán pomocí čerpadla a tlak kondenzátu na výtlaku uvedených čerpadel je regulován. S ohledem na požadavek vyšší teploty parního kondenzátu je tlak v zásobníku F 350 měřen a regulován a přebytek páry je odváděn do vzduchem chlazeného kondenzátoru F 353, který je odvzdušněn do atmosféry nebo před E 533. Kolona D 530 resp. její topný systém ve vařáku E 533 je tvořen samostatným kondenzátním hospodářstvím tvořeným zásobníkem F 533 a čerpadlem P 533, které zajišťuje jednak sycení nízkotlaké páry v sytiči F 534 a dále všechen kondenzát vzniklý v E 533 odčerpává na podnikovou teplárnu. Topný systém rozpouštědla DMF Ve stripovacích kolonách 1. a 2. sekce extraktivní destilace je nutno rozpouštědlo DMF zahřát až k jeho bodu varu. Za účelem šetření energií je tepelný obsah horkého rozpouštědla DMF využit k vytápění několika vařáků (ekonomizérů) v rámci jednotky. Horký DMF je z kolony D 130 a z kolony D 170 po filtraci ve filtrech F 134 A/B používán k vytápění následujících výměníků tepla: E 123, E 234, E 113 A/B, E 223 a E 311. Potřebný průtok horkého DMF je regulován. Po výměně tepla je DMF ochlazován na provozní teplotu 40 °C v chladiči E 191, teplota je regulována trojcestným regulačním ventilem na obchvatu E 191. Po nadávkování pomocných chemikálií a po filtraci v F 194 je čerpán zpět do obou sekcí extraktivní destilace. Systém odplynů na polní hořák Veškeré výstupy pojišťovacích ventilů uhlovodíků jsou svedeny sběrným potrubím odplynů do odlučovače kapalných podílů odplynu F 331. K odpaření kapalných uhlovodíků je F 331 opatřen topným hadem, který je vytápěn parním kondenzátem. Plynné uhlovodíky z F 331 jsou odváděny potrubím na polní hořák. Jejich tlak je měřen a signalizován. Nezplyněné podíly z F 331 je možno vypustit do systému slopu F 330. Systém slopu Veškeré odkaly z technologického procesu, které tvoří v převážné míře rozpouštědlo DMF z výstupu pojišťovacích ventilů topného okruhu DMF jsou svedeny do sběrného potrubí slopu spolu s odkalem z F 331 přes filtr F 333 do podzemního zásobníku slopu F 330. V případě potřeby je možno přidávat DMF do F 330 pomocí nádrže rozpouštědla F 332. Zásobník slopu F 330 je opatřen dálkovým měřením a signalizací. Kapalina z F 330 (DMF) je čerpána buď do kolony rafinace rozpouštědla D 310 nebo do okruhu DMF nebo do vyvařovače dehtovitého zbytku E 320 a to podle obsahu dehtovitých látek. Odplyny z F 330 jsou zavedeny do systému odplynů na polní hořák. Svod odpadních vod Veškeré odpadové vody z technologického dvora a objektové venkovní kanalizace jsou svedeny do odlučovače API k přečištění.


Strana 50/124

Zde je oddělována vrstva olejů a dimeru a voda spolu s vodou odpadající z rektifikace DMF na D 310 je čerpána jako odpadní voda na čistírnu OV. Čištění vody říční Chladící voda říční je na vstupu do výrobní jednotky kontinuálně filtrována v samočistícím rotačním filtru DDS F 370. Odkal je odváděn do řádu zpětné vody chladící oteplené. V letních měsících je možno najet VŘ i na chlazení aparátu E 107 na Styrenu. Manipulace s EC 3062 B a EC 3336 A Inhibiční směsi typu EC 3062 B a EC 3336 A jsou dopravovány na technologický dvůr z centrálních skladů v přepravních kontejnerech Euro. Zde jsou pracovníkem DP stočeny přenosným čerpadlem do zásobníků F 226A/B, odkud jsou dávkovány do technologického procesu. EC 3062 B: – do 1. ED na sání P 126A/B – do 2. ED za FRC 159 do refluxu CH na D 150 EC 3336 A: – před E157 a dále do D 220 – do refluxu D 230/530 2.1.4.3.3.

cca 54 g/t BTD cca 26 g/t BTD cca 95 g/t BTD cca 45 g/t BTD

Popis technologie výrobny SKL

Technologie výrobny SKL je umístěna v PS 201. 2.1.4.3.3.1.


Základním úkolem výrobny Sklad kapalných látek je zajišťovat skladování kapalných látek, převážně aromatických uhlovodíků (surovin, polotovarů a výrobků) vč. jejich stáčení z/do železničních cisteren, zejména pro výrobu styrenu, ale i pro další výrobny společnosti. Sklad kapalných látek se skládá ze šesti samostatných funkčně odlišných objektů: –

objekt 201a – sklad a čerpací stanice metylalkoholu, etylalkoholu, surového styrenu, mezisklad surového styrenu, pecního oleje a havarijní zásobník, elektrorozvodna

–

objekt 201b – sklad etylbenzenu, styrenu rektifikátu, mezisklad toluenu, etylbenzenu vratného I a II, bentolu, čerpací stanice, jímky odpadních vod, budova s velínem, kancelářemi, sociálním zařízením a elektrorozvodny

–

objekt 201c – stáčecí a plnící rampa železničních cisteren

–

objekt 201d – budova po kompresoru

–

objekt 201e – měřící a regulační stanice dálkovodu etylbenzenu

–

objekt 2011 a 2012 – směšovací a zvyšovací stanice hašení

–

objekt 2013 – sklad propylenoxidu.

–

objekt 2014 – likvidační jednotka odplynů.

2.1.4.3.3.2.

Popis technologického procesu

Provoz zásobníků Beztlaké ocelové nádrže s pevnou střechou v ochranné ocelové vaně, která slouží k zachycení produktů z vnitřní nádrže při jejím poškození. Vstupní a výstupní potrubí produktů jsou


Strana 51/124

zavedena do mezikruží, kde jsou umístěny zdvojené uzavírací armatury z nichž jedno je ovládáno z vnější strany pláště. Zásobníky jsou izolované s opláštěním hliníkovým plechem s vysokou odráživostí světla (více jak 70%). Uzavřené zásobníky jsou na výstupu odplynů osazeny ventily, protizášlehovými pojistkami PROTEGO. Odplyny jsou systémem sběrného potrubí odsávány ventilátorem do spalovací komory likvidační jednotky. Zásobníky jsou vybaveny odkalovacím potrubím, zavedeným do jímky odpadních vod. Zásobníky jsou opatřeny dvojím měřením hladiny a signalizací minima a maxima. Každý zásobník o objemu větším než 250 m3 je dále vybaven protipožárním zařízením (stabilní hasící zařízení mlhové a pěnové). K omezení polymerace styrenu v parním prostoru na stěnách a klenbě zásobníků styrenu rektifikátu jsou všechny skladovací zásobníky styrenu inertizovány dusíkem. Nastavený přetlak na regulátoru PCV je 0,1 kPa. Zásobníky, jejich projektovaný objem a umístěné látky: Zásobník H 260a H 260b H 260c H 265 H 270a H 270b H 295 H 280 H 285 H 290 H 255 H 230a H 230b H 275 H 291 H 300 V 219 H 301 H 402 H 403 H 411 H 250a H 250b H 250c H 250d H 815a H 815b H 350

Objem [m3] 2 177 2 170 2 166 248 250 249 1 111 1 111 1 116 1 107 2 168 433 433 1 109 252 10 10 4 2 170 2 169 100 2 164 2 176 2 180 2 168 25 25 50

Plnění [m3] 2 025 2 018 2 014 231 233 232 1 055 1 055 1 060 1 030 2 016 411 411 1 054 234 8 8 3,5 2 062 2 061 90 2 056 2 067 2 071/2 027 2 060/2 016 20,75 20,75 35

Umístěná látka styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát etylbenzen bentol toluen pecní olej pecní olej,havarijní etylbenzen vratný I etylbenzen vratný II styren surový odpadní vody dešťové vody parní kondenzát metanol metanol/etanol metanolo/etanolové vody, úkapy 29. kolej etylbenzen etylbenzen etylbenzen/styren etylbenzen/styren propylenoxid propylenoxid úkapy z rampy 25. kolej

Likvidační jednotka: max. výkon 500 m3/h odplynů. Analytická kontrola Vzorky jsou odebírány z míst stanovených Plánem kontroly kvality pro výrobu styrenu a v pracovních instrukcích. Analýzy se provádějí v centrálních laboratořích. Cisterny jsou stáčeny nebo expedovány až po schválení kvality analytickou laboratoří.


Strana 52/124

Příjem etylbenzenu z dálkovodu je kontrolován průběžně. V případě nepřetržitého čerpání tři odběry za den. Příjem styrenu rektifikátu do zásobníků H 270a,b, H 265 a H 260a,b,c je v případě čerpání do příslušného zásobníku kontrolován 3× denně, jinak každý den na ranní směně. Při odběru styrenu v rámci společnosti je styren čerpán z uzavřené nádrže a pouze v případech nízké zásoby styrenu požadované kvality (pro zásobníky H 270a,b a H 265 do 20 % celkové kapacity a pro H 260a,b do 15 %) je možno styren čerpat na základě odsouhlasení odběratele a předáka směny SKL. Cisterny se plní vždy z uzavřeného zásobníku. 2.1.4.3.4.

Výrobna ZPS (zpěňovatelného polystyrenu)

Technologie ZPS je umístěna v PS 149 b. V polymerační části provozu se vyrábí dva základní typy zpěňovatelného polystyrenu – typ F a typ FR. Technologický postup výroby uvedených typů ZPS lze rozdělit do těchto operací: –

Skladování a příprava surovin a pomocných látek

–

Polymerace styrenu

–

Příprava suspenze k odstřeďování

–

Odstřeďování suspenze

–

Sušení perliček

–

Třídění perliček

–

Povrchová úprava zpěňovatelného polystyrenu

–

Adjustace, skladování a expedice

2.1.4.3.4.1.


Skladování a příprava surovin a pomocných látek Provozní zásoby styrenu, minerálního oleje a demivody z ROS se skladují v provozních zásobnících, odkud se čerpají do zařízení. Pentan se skladuje v dávkovači (zásoba vždy pro jednu dávku do reaktoru). Ostatní suroviny a chemikálie se skladují ve skladu v budově polymerační části provozu, peroxidy odděleně ve zvláštním skladu. Organické páry ze zásobníku H 601 (styren) a z dávkovače D 01 (pentanová směs) jsou odváděny na spalovací stanici odplynů, kde jsou řízeně spalovány. Polymerace Výroba ZPS probíhá ve 2 fázích – polymerace a tlaková polymerace: –

polymerace probíhá při předepsané teplotě ve stabilní vodní suspenzi do doby, kdy separace organické a vodné části suspenze je nulová. Pak se přidá Spolostan 4P a voda.

–

tlaková polymerace je zahájena po ověření těsnosti reaktoru a dávkováním pentanu (nadouvadla). Tlaková polymerace probíhá nejprve při nižší teplotě a tlaku (intenzivní sorpce pentanu do perel) a dále při vyšší teplotě a tlaku. Po ochlazení na předepsanou teplotu je várka připravena k přetlačování do neutralizační nádrže.


Strana 53/124

Odstřeďování Po přetlačení suspenze perliček ZPS do tzv. neutralizační nádrže A 104 se přidá určené množství saponátového přípravku a případně další předepsané chemikálie. Pak je obsah nádrže připraven k odstřeďování. Odstřeďování perliček zpěňovatelného polystyrenu se provádí na kontinuálně pracujících sítových odstředivkách. Suspenze perliček natéká samospádem z neutralizační nádrže přes regulační ventil do odstředivky. Perličky ZPS je možné při odstřeďování promývat studenou vodou změkčenou technologickou. Pokyn k promývání vydává technolog. Za odstředivkou jsou vlhké odstředěné perličky dopravovány šnekovým dopravníkem do mžikové sušárny. Během této přepravy do mžikové sušárny se dávkuje antistatický prostředek na povrch perlí. Filtráty odtékají z odstředivky potrubím do sběrné jímky, pak jsou odčerpávány na třídič. Po odstranění pevných podílů a jejich vrácení do procesu odstřeďování, jsou kapalné podíly odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV). Sušení Perlový polotovar ZPS se suší v proudu vzduchu, který nesmí být teplejší než 120 °C (v mžikové sušárně) a 50 °C (v rotační bubnové sušárně). Rozhodnutí o teplotě sušení je výlučně v kompetenci technologa. Zařízení je chráněno proti výbuchu systémem EXPRO. Usušený perlový polotovar ZPS je dopravován pneumaticky ve vzduchové atmosféře do série 500 (součást skladu na obj. 515) dalším technologickým operacím. V případě potřeby lze proud perel ze sušící linky „C“ přesměrovat do třidiče perlí, který je součástí tzv. Modelové stanice. Sušící medium (vzduch) s obsahem uvolněného nadouvadla je ze sušáren odtahován a přítomné uhlovodíky následně řízeně spalovány na spalovací stanici odplyn. Třídění a povrchová úprava Perlový polotovar ZPS je do série 500 (součást skladu na obj. 515) v inertní atmosféře tříděn na jednotlivé velikostní frakce. Komerční velikostní frakce jsou uskladňovány v zásobnících, ze kterých jsou postupně odebírány k povrchové úpravě. Odtříděné podíly jsou adjustovány bez povrchové úpravy. Povrchová úprava se provádí nanášením práškovitých a kapalných aditiv na povrch perlí v mísiči. Z mísiče jsou perle samospádem vypouštěny do transportního zásobníku a odtud pak pneumaticky dopraveny v inertní atmosféře dusíku buď do skladovacích sil do série 1000 (součást skladu na obj. 620), nebo přímo do plnících zásobníků. Nespecifikované velikostní frakce ze zásobníků s.500 lze pneumatickou cestou vrátit do neutralizačního kotle zpět k odstředění, usušení a opětnému vytřídění. Nevyhovující produkci v obalech a zbytky materiálu při adjustaci ZPS na sérii 1000 (součást skladu na obj. 620) lze rovněž vrátit pomocí speciálního souboru zařízení pneumatickou cestou ze série 500 (součást skladu na obj. 515) do neutralizačního kotle. Skladování a adjustace Ze skladovacích sil jsou perle ZPS pneumaticky v inertní atmosféře transportovány do plnících zásobníků, při plnění do obalů váženy, v obalech je během procesu snižován objem zboží vibracemi a pak, po dokončení adjustáže, skladovány ve skladě hotových výrobků. Následně je po vystavení vyhovujícího atestu prováděna expedice k zákazníkovi.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.3.5.

Strana 54/124

Popis technologie výroby BHPS

Technologie výroby BHPS je umístěna v PS 142 a. Výrobní jednotka BHPS je vybavena řídícím vizualizačním systémem SIMATIC S7-400, tento systém ovládá veškerá zařízení používaná při výrobě blokového houževnatého polystyrenu. 2.1.4.3.5.1.


Příprava styren-kaučukového roztoku a nástřik do reakce Roztok polybutadienového kaučuku, minerálního oleje a antioxidantu ve styrenu je připravován v nádrži H 1125, opatřené topným pláštěm. Do H 1125 se čerpadlem postupně dávkuje styren přímo ze SKL a minerální olej ze zásobníku A 1101. Současně se může přidat část čerstvého etylbenzenu z množství normálně doplňovaného do zásobníku recyklu A 2103. Následně je dávkován do nádrže antioxidant pomocí násypky, kde je odvážené množství vysypáno.Nakonec je přidáván rozemletý polybutadienový kaučuk. Do typu Krasten 662E a 562E se přidává tDDM. Balíky elastomeru jsou vyjímány z palet a podávány na dopravník, který je dopravuje k drtiči kaučuku. Zde je kaučuk drcen na malé částice, vhodné pro rozpouštění ve styrenu. Na částice kaučuku, padající z drtiče, je nanášena vrstva separačního prostředku (zředěná silikonová emulze), která zabraňuje jejich vzájemnému slepování. Částice kaučuku jsou ventilátorem L 1130 pneumaticky dopravovány do cyklonu U 1155, kde se oddělí od proudu dopravního vzduchu a padají do rozpouštěcí nádrže H 1125. Rozpouštění kaučuku probíhá za míchání v inertní atmosféře po dobu 6–10 hodin při teplotě 25–50 °C. Max. přípustná teplota roztoku před převáděním do H 1126 je 50 °C. Po rozpuštění všech složek je připravený roztok čerpán přes košový filtr F 1120 do zásobníků H 1126.1/2. Nástřik roztoku do polymerační sekce je zajišťován čerpadlem, které čerpá nástřik z jednoho ze zásobníků H 1126 přes předehřívač E 2120, filtr F 1010 a F 2125 do předpolymerizátoru R 2160. Hladina v R 2160 je regulována průtokem styren-kaučukového roztoku pomocí regulačního ventilu. Filtrace nástřiku Styren-kaučukový roztok, čerpaný z nádrže H 1126, se mísí před předehřívačem E 2120 s recyklem. Směs čerstvého roztoku a recyklu prochází předehřívačem E 2120, filtrem F 1010 a F 2125.1/2. Zde se zachycují částice větší než 5-10·10-6 m. Zařízení F 1010 se sestává z osmi rukávcových filtrů, kde se zachycují částice větší než 10·10-6 m. Předehřívání nástřiku Předehřívač nástřiku E 2120 je trubkový výměník, kde se nástřik do předpolymerizátoru předehřívá na teplotu 50–75 °C. Teplonosný olej cirkuluje v plášti, nástřik prochází trubkami. Je nutné aby teplota ohřívacího oleje nepřesáhla 110 °C. Dodržováním této teploty se zabraňuje tvorbě nežádoucích gelů v trubkovém prostoru předehřívače. Cirkulaci oleje zajišťuje čerpadlo. Do teplosměnného okruhu E 2120 přitéká vedle HOS především HOR/COR olej z polymeračních reaktorů, čímž se polymerační teplo styrenu využívá k předehřátí nástřiku. Polymerační sekce Polymerace styren-kaučukového roztoku probíhá ve 4 stupních a v postreaktoru. První stupeň je veden v předpolymerizátoru R 2160 (konverze v rozmezí 19–32 %). Ve třech horizontálních reaktorech je polymerace dovedena do cca 65–85% konverze a v postreaktoru je vedena do cca 90% konverze.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. a)

Strana 55/124

Předpolymerizátor R 2160

Předpolymerizátor R 2160 je nádoba o objemu 39 m3 opatřená míchadlem s plynulou regulací otáček a vnějším topným hadem. Za normálního provozu pracuje pod vakuem -40 až -60 kPa. Hladina v R 2160 je za normálního provozu udržována do 85 % kalibračního rozsahu, tomu odpovídá objem vsádky cca 33 m3. V předpolymerizátoru se vytváří během polymerace kaučukové částice, jejichž velikost a distribuce má zásadní vliv na vlastnosti konečného produktu. Polymerační reakce je v R 2160 dovedena do cca 19–32% konverze. Při těchto konverzích je polymerační směs stabilizována natolik, že nehrozí slévání kaučukových částic do větších celků v dalších reaktorech. Teplota v je během polymerace udržována kontrolovaným odpařováním kapalné fáze (styren, etylbenzen, voda). Uvolněné páry proudí do vratného kondenzátoru recyklu E 2119 a páry, které nezkondenzují v tomto kondenzátoru proudí dále do kondenzátoru E 2122, kondenzát stéká do zásobníku A 2103. Z R 2160 je polymer čerpán hydraulickým zubovým čerpadlem nebo elektrickým zubovým čerpadlem do prvního horizontálního reaktoru R 2161. Při najíždění po odstávkách nebo v případech, kdy dojde k podchlazení vsádky v R 2160 se k vyhřívání násady používá tzv. cirkulační okruh. Je konstruován jako trubkový had přibodovaný k nádobě. Průtok teplonosného oleje je zajišťován čerpadlem. Pro výrobu houževnatých polystyrenů je důležité, aby teplota cirkulačního oleje nepřesáhla 130 °C. Předpolymerizátor je vybaven reverzní průtržnou membránou, která jej chrání před poškozením. b)

Horizontální polymerační reaktory R 2161, R 2162, R 2163

Polymerační proces pokračuje v sérii 3 horizontálních reaktorů. Konstrukce reaktorů (R 2161, R 2162, R 2163) je v podstatě identická, vyjma umístění hrdel. Jsou to horizontální válcové nádoby o objemu 8,1 m3. Každý reaktor obsahuje 32 párů spirálovitých hadů s míchací lopatkou, instalovanou mezi každou dvojicí hadů. Lopatky míchadla zlepšují přestup tepla a zabraňují akumulaci polymeru na topných hadech a stěnách nádoby a zajišťují pístový tok hmoty reaktorem. Otáčky míchadla jsou plynule nastavitelné (hydraulický pohon). Rozmezí polymeračních teplot a konverzí v jednotlivých horizontálních reaktorech jsou uvedeny v následující tabulce: Reaktor R 2161 R 2162 R 2163

Teplota [°C] 120–140 140–165 155–175

Konverze [%] 25–50 45–67 65–85

Polymerační teploty jsou závislé na výrobní rychlosti, vyráběném typu polystyrenu a dalších technologických parametrech. Schéma reaktorového systému je v příloze 2. Reakční směs je z každého reaktoru vynášena ze dna pomocí zubového čerpadla. Tato čerpadla mají možnost nastavitelných otáček. Čerpadla i transportní potrubí jsou oplášťována a vyhřívána cirkulujícím teplonosným olejem. Provozní tlak v horizontálních reaktorech je 40–100 kPa. Reaktory jsou chráněny proti náhlému stoupnutí tlaku průtržnými membránami. V případě protržení membrány je výron reakční směsi sveden potrubím do bezpečnostních havarijních nádrží A 2108, A 2109, A 2110. Odplyňovací systém Částečně zpolymerovaná hmota, opouštějící třetí horizontální reaktor, je čerpána přes postreaktor do předehřívače odplynění E 2121 a do prvního odplyňovače A 2101, kde se


Strana 56/124

odstraňuje většina nezreagovaného monomeru (ETB) a jiných těkavých příměsí. Částečně odplyněný produkt je pak čerpán ze dna prvního odplyňovače A 2101 zubovými čerpadly přes statický směšovač M 2105 do druhého stupně odplynění A 2102, kde dochází k nástřiku tzv. stripovací vody z důvodu snížení zbytkového monomeru v granulátu. První stupeň odplynění A 2101 pracuje pod vakuem přibližně 2 kPa. Produkt, opouštějící první odplyňovač, obsahuje asi 0,25 % nezreagovaného styrenu a etylbenzenu. Druhý stupeň odplynění A 2102 pracuje při vakuu cca 1,4 kPa. Obsah volného monomeru na výstupu z odplyňovací sekce je přibližně 0,03 % hm. a)

Postreaktor

Polymer z reaktoru R 2163 prochází postreaktorem E 2121 do předehřívače odplynění E 2132.V tomto postreaktoru dochází k dopolymerování reakční směsi, proto by teplota polymeru neměla přesáhnou 180 °C. Důvodem je omezení expozice polymerní hmoty na horkém teplosměnném povrchu. Nadměrná expozice při vyšších teplotách by mohla způsobit síťování PB kaučuku, resp. obecnou degradaci polymeru vlivem depolymerace provázenou významným zhoršením fyzikálně-mechanických vlastností polymeru. Teplonosný olej cirkuluje pláštěm E 2121. Přítok horkého a studeného oleje do cirkulačního okruhu je napojen do větve na výtlačné straně cirkulačního čerpadla. b)

Předehřívač odplynění E 2132

Polymer z reaktoru R 2163 a postreaktoru prochází předehřívačem E 2132, kde je jeho teplota zvýšena na 220–235 °C, tj. na teplotu odplynění. Konstrukce E 2132 je provedena tak, aby zdržné doby polymeru ve výměníku byly co nejkratší při minimálních tlakových ztrátách. Důvodem je omezení expozice polymerní hmoty na horkém teplosměnném povrchu. Nadměrná expozice při tak vysokých teplotách by mohla způsobit síťování PB kaučuku, resp. obecnou degradaci polymeru vlivem depolymerace provázenou významným zhoršením fyzikálně-mechanických vlastností polymeru. Při průchodu hmoty předehřívačem E 2132 dochází k varu těkavých látek. Varem polymerní hmoty v trubkách předehřívače se zlepšuje přestup tepla a zamezuje místnímu přehřívání polymeru. Teplonosný olej prochází pláštěm E 2132 bez cirkulačního okruhu. c)

Odplyňovač A 2101

Polymer z E 2132 je přiveden do evakuovaného prostoru prvního odplyňovače A 2101. Odplyňovač A 2101 je stojatá válcová nádoba o objemu 15,3 m3 opatřená vnějším topným hadem. Teplota v odplyňovači je regulována cirkulujícím horkým olejem HOS a je udržována na 230–240 °C. Za provozních podmínek je v A 2101 tlak 1,5–2,5 kPa. Odplyňovač A 2101 je opatřen dvěma vynášecími čerpadly s regulovatelnými otáčkami. Tím je umožněna změna průtoku polymeru do 2. stupně odplynění a regulace hladiny polymeru v A 2101. Hladina polymeru v odplyňovači je udržována na úrovni 0–10 %. Zdržná doba polymeru by měla být co nejkratší, aby polymer nebyl vystavován příliš dlouho vysokým teplotám. d)

Odplyňovač A 2102

Polymer z A 2101 prochází oplášťovaným potrubím, vyhřívaným teplonosným olejem a statickým směšovačem stripovací vody M-2105, kde dochází k nástřiku předehřáté vody do druhého stupně odplynění A 2102. Za směšovačem stripovací vody je na potrubí polymeru umístněn ruční ventil, který udržuje tlak v potrubí polymeru (50–70 bar). Odplyňovač A 2102 je konstrukčně stejný jako A 2101. Odplyňovač pracuje při tlaku 0,1–0,5 kPa a teplotě polymeru do 230 °C. K cirkulaci teplonosného oleje slouží odstředivé čerpadlo. Odplyňovač A 2102 je osazen dvěma vynášecími zubovými čerpadly. Obě čerpadla mají regulovatelné otáčky a dopravují taveninu polymeru dvěma nezávislými potrubími ke granulačním linkám.


Strana 57/124

Je nutné, aby v A 2102 byla hladina udržována na úrovni 0–10 % z důvodu zabezpečení obsahu těkavých látek v konečném produktu. Recykl Styrenové páry vznikající v R 2160 jsou vedeny do horní komory kondenzátoru E 2119. Při průchodu kondenzátorem většina styrenových par zkondenzuje. Nezkondenzované plyny a páry (vzduch pronikající do vakuového systému, dusík a část vodní páry) jsou ze spodní komory kondenzátoru E 2119 odsávány vývěvou přes dochlazovač par E 2129 do kondenzátoru E 2122. Zkondenzovaný styren a malé množství zkondenzované vody odtéká ze spodní komory kondenzátoru přes sifon zpět do R 2160. Nejnižší místo sifonu je napojeno na ústojník H 2119, ve kterém se shromažďuje voda kondenzující v E 2119. Páry styrenu a etylbenzenu uvolněné z odplyňovače A 2101 kondenzují v kondenzátoru E 2122 a dochlazovači par E 2129. Páry styrenu, etylbenzenu a stripovací vody uvolněné z odplyňovače A 2102 jsou odtaženy vývěvou přes kondenzátor E 2128, kde jsou ochlazeny vodou z chladící jednotky Z 6150 na teplotu cca 50 °C. Směs styren/voda je shromažďována v zásobníku A 2186, z tohoto zásobníku je kondenzát čerpán čerpadly P 2183 do dekantéru H 2184.V dekantéru dojde díky rozdílné hustotě styrenu a vody k dělení směsi. Dekantér je opatřen měřením hladiny, které reguluje hladinu recykluj. Oddělená voda odtéká samospádem do jímky odpadních vod na polymerační hale 0 m. Recykl je automaticky odčerpáván do zásobníků recyklu A 1104 a/b. Kondenzátor E 2122 je záměrně předimenzován, na vodní straně dochází k malému oteplení vody. Kondenzát stéká samospádem přes sifon do zásobníku recyklu A 2103. Nejnižší místo sifonu je napojeno na ústojník H 2122, ve kterém se shromažďuje voda kondenzující v E 2122. Hladina zásobníku A 2103 je udržována na konstantní výši pomocí regulátoru hladiny. Recykl je z A 2103 čerpán přes trojcestný regulační ventil zpět do A 2103 nebo přes filtr recyklu F 2126 do předpolymerizátoru R 2160. Protože koncentrace těkavých nepolymerujících složek nástřiku v systému neustále stoupá (např. etylbenzen), provádí se kontinuální odčerpávání malé dávky recyklu z A 2103 do A 2104 a odtud kontinuálně do nádrže A 1104. Přebytečný recykl z A 2103 je kontinuálně čerpán do A 1104. Systém recyklu zahrnující A 2103 , E 2119,E 2129 a E 2122 pracuje pod vakuem 1. stupně odplynění, tj. 1,5–2,5 kPa. Recykl z A 2103 je používán k chlazení vývěvy L 2135 a L 2136. Vakuový systém Primární vakuový okruh sestává z proudových kapalinových ejektorů, nádrže A 2104, z cirkulačních čerpadel a chladiče pohyblivé fáze E 2123. Vždy musí být zapnut hlavní ejektor (pohybující se fáze je chlazena v E 2123 a tak nedojde k přehřátí pohybující se fáze). Pomocný ejektor se používá se ke zlepšení vakua. Jako pohyblivé fáze se za normálního provozu používá recykl; pokud není k dispozici, pak se používá čistý etylbenzen. Na sání ejektoru jsou potrubím přivedeny páry evakuující prostor A 2101, A 2102, A 2103, E 2122, E 2119 z R 2160. Při styku s pohyblivou kapalinou dochází ke kondenzaci par. Ejektory jsou schopny evakuovat odplyňovací systém na absolutní tlak 10 kPa. Velikost vakua závisí na těsnosti systému, na množství nekondenzovatelných plynů a provozní teplotě pohyblivé kapaliny. Je nutné udržovat teplotu pohyblivé fáze na nejnižší možné teplotě, jelikož nízká provozní teplota zabraňuje polymeraci styrenu v systému a tenze par pohyblivé fáze je menší při nižší teplotě což umožňuje dosáhnout vyššího vakua. Výměník E 2123 odnímá kapalině teplo, které se do systému dostalo kondenzací par a disipací energie v čerpadle. Nádrž vakuového systému A 2104 je rozdělena na 3 části – A,B,C. Pohyblivá kapalina cirkuluje z A 2104/B přes E 2123 do A 2104/A. Kapalina přepadá


Strana 58/124

přes hradítko z A 2104/A do A 2104/B. Nekondenzovatelné plyny vstupující s hnací kapalinou do A 2104 odchází odplyňovacím potrubím ze systému. Třetí část vakuového zásobníku A 2104/C pracuje jako dělička vody. Voda se odstraňuje z nástřiku především v předpolymerizátoru R 2160. Jelikož tlak vodních par je mnohem vyšší než tenze styrenu a etylbenzenu, voda nezkondenzuje v E 2122, ale kondenzuje již v kondenzátoru E 2119, kde je odkalována přes ústojník H 2119 do jímky odpadních vod. Voda, která nezkondenzuje v E 2119, zkondenzuje v E 2122 a je odkalována přes ústojník H 2122 do jímky odpadních vod. Cirkulací malého množství pohyblivé kapaliny do třetí komory C zásobníku A 2104 se oddělí voda odpouštěním ze dna. Vodní fáze v A 2104/C vykazuje kyselou reakci. Aby se potlačily korozivní činky, je nutné provádět alkalizaci vody přidáváním roztoku potaše a udržovat pH na hodnotě 7,0. Hladina pohyblivé fáze ve střední sekci A 2104 postupně vzrůstá, jak se zkondenzovaný recykl hromadí ve vakuovém systému. Hladina v A 2104/B je snímána ukazatelem hladiny LI 2109 se signalizací maxima a minima na centrální velín. Při dosažení maximální hladiny je přebytek kapaliny odčerpán čerpadlem P 2148 do zásobníku vratného recyklu A 1104. Signalizace minimální hladiny LAL 2109 upozorňuje obsluhu, že v A 2104 je příliš málo kapaliny k vytvoření dostatečné sací výšky pro čerpadlo P 2148. Pohyblivá fáze může být rychle doplněna recyklem ze zásobníku A 2103. Do okruhu třetí komory C je vřazen filtr F 2127. Zařazením filtru se zamezuje hromadění nečistot v pohyblivé fázi. Jestliže by se tyto nečistoty hromadily, mohly by způsobit erozi ejektoru. Ohřívač teplonosného oleje B 5110 Ohřívač teplonosného oleje B 5110 je trubková pec s nuceným prouděním spalovacího vzduchu. Je konstruován pro alternativní spalování zemního plynu. Průtok teplonosného oleje je zajišťován čerpadlem. Najíždění ohřívače B 5110 je po uvedení stroje pod napětí, řízeno automaticky. Startování hoření se provádí zapálením pilotního plynu elektrickou jiskrou z vysokonapěťové cívky. Průběh hoření je sledován detektorem plamene. Zemní plyn se před vstupem do pece redukuje na tlak 0,3 MPa pomocí redukčních ventilů. Olejový rozvod zajišťuje ohřev a chlazení polymeračních reaktorů, vyhřívání polymerační sekce a bloků změny filtrů SWZ, vyhřívání vytlačovacích hlav granulačních linek, vyhřívání plášťovaných potrubí polymeru, předehřev nástřiku v E 2120, předehřev polymeru E 2132, ohřev nádrže H 1125, vyhřívání odplyňovacího systému. Rozvod je rozdělen do několika okruhů na různých teplotních hladinách. Okruhy jsou vzájemně odděleny regulačními armaturami s možností propojení. Okruh chladicí vody Jednotka BPS je vybavena uzavřeným okruhem chladicí vody. Cirkulující voda je chlazena ve čtyřech chladících věžích s nuceným prouděním vzduchu. Provozní režim je závislý na teplotě chladicí vody a může být řízen automaticky nebo ručně. Při automatickém provozu se při teplotě vody pod +9 °C věže vypínají, při teplotách nad +20 °C se přepínají na rychlé otáčky. Obě limitní hodnoty lze nastavit. Cirkulace chladicí vody je zabezpečována čerpadly. Úbytek chladicí vody činí zhruba 30–80 m3/den a je závislý na ročním období a klimatických podmínkách. Úbytek vody je dán především odparem. Cirkulační voda je přiváděna k těmto spotřebičům: kondenzátor recyklu E 2119, kondenzátor recyklu E 2122, chladič vakuového systému E 2123, chlazení termosifonu ucpávky P 2145, deskový chladič granulační vody linky „A“ E 3121 a deskový chladič granulační vody linky „B“ E 3221. Okruh strojně chlazené vody Chladícím zařízením je JDK- WTE-W2-190 K, ve kterém je jako chladiva použito R404 A.


Strana 59/124

Chladící systém strojně chlazené vody slouží k chlazení kondenzátorů E 2128 a E-2129. Jako chladícího média je použito 40 % ethylenglykolu (Fridex) ve vodě. Chladící systém zaručuje, že do E 2128 a E 2129 bude přiváděn chladící roztok o teplotě nejvýše +2 °C. Kompresorová stanice Tlakový vzduch pro výrobnu Blokového houževnatého polystyrenu je zajišťován z rozvodu společnosti. V případě poruchy je možné zajišťovat výrobu tlakového vzduchu v kompresorové stanici na výrobně BHPS. Zde je vyráběn sušený vzduch pro MaR a pro sekci pytlování a paletování. K dispozici jsou 2 vzduchové kompresory. K pokrytí spotřeby sušeného vzduchu je provozován jeden, druhý slouží jako rezerva. Jako další záskokový zdroj surového vzduchu lze použít tlakový zdroj z výrobny ABS. Systém hydraulických jednotek Pro plynulou regulaci otáček míchadel polymeračních reaktorů a některých zubových čerpadel je na jednotce instalován systém devíti hydropohonů. Hydraulický systém zahrnuje zásobník hydraulického oleje A 2112, baterii devíti hydraulických jednotek a potřebné rozvody. Nastavení hydraulického tlaku se provádí dálkově z řídícího systému In-Touch, počet otáček je rovněž indikován v řídícím systému na velínu. Granulace Tavenina polymeru je čerpána z druhého odplyňovače přes filtr a vytlačovací desku do vodokružné sekačky. Zfiltrovaná tavenina polymeru prochází vytlačovací deskou. Polymer je za deskou sekán rotujícími noži nožové hlavy na granule čočkovitého tvaru. Granule jsou odstředivou silou unášeny k obvodu granulační hlavy, kde proudí chladicí voda. Granulát je vodou ochlazen a dopraven z granulačního prostoru do dalších aparátů linky. Ochlazené granule natékají do předodlučovače, kde se oddělí velká část vody, která odtéká samospádem do zásobníku. Granule se zbytkem vody přichází do odstředivé sušárny. Zde jsou zbaveny veškeré vody a usušeny v proudu vzduchu. Ze sušiče jsou vynášeny na klasifikační síto, kde jsou od hlavního proudu granulí odděleny nadsevy a podsevy. Granulát padá přes měřič průtoku do zásobníku, odkud je přes rotační dávkovač pneumaticky dopravován do analytických sil. Pro granulát mimo specifikaci je vyhrazeno zvláštní silo. Linka naturálního produktu je provozována na výkon 2,5–3,0 t granulátu za hodinu. Pytlování a paletizace a)

Pytlovací zařízení

Pytlovací zařízení sestává z mezizásobníku granulátu, vlastního pytlovacího stroje a pásového dopravníku. Pytlovací stroj je obsluhován jedním pracovníkem. b)

Paletovací automat

Naplněné pytle postupují systémem pásových dopravníků k paletovacímu stroji. Během přepravy prochází potiskovacím zařízením. V paletovacím stroji jsou pytle pomocí rozpěrek a posuvných ramen ukládány do vrstev podle předem zvoleného programu. Maximální hmotnost jedné palety smí být 1 200 kg. Po uložení kompletní palety je paleta po válečkové dráze dopravena do balicího automatu. c)

Balicí linka

Plně automatizovaný balící stroj je určen pro provozy s extrémně vysokou kapacitou balení a vysokými nároky na obal. Zaručuje dokonalou fixaci zboží na paletě při minimální spotřebě


Strana 60/124

fólie. Na rozdíl od klasického balicího stroje, kde se otáčí zboží na točně, u tohoto typu stroje se pohybuje nosič fólie kolem stojícího zboží. To spolu s přítlačným zařízením lépe umožňuje balení nestabilního zboží. Balící stroj je ovládán z ovládacího panelu. d)

Vážní elektronika – oktabinové váhy

Vážní systém na plnění oktabínů se skládá ze dvou plnících a vážících míst a z ovládací elektroskříně. Obsluha umístí paletu s oktabínem na váhu. Poté spustí navažování. Po dosažení požadované hmotnosti se navažovací cyklus automaticky zastaví. 2.1.4.3.6.

Popis technologie výroby BKPS

Technologie výroby BKPS je umístěna v PS 1451. 2.1.4.3.6.1.


Polymerace styrenu se provádí v kaskádě míchaných reaktorů za zvýšené teploty a sníženého tlaku. Vznikající polymerační teplo se prostřednictvím odpařování a zpětné kondenzace monomeru a rozpouštědla odvádí chladící vodou. Nezpolymerovaný styren, etylbenzen a ostatní těkavé látky jsou z polymerační směsi před granulací odstraněny odpařením za vysoké teploty, vakua a pomocí stripovací vody ve dvoustupňovém odplyňovacím systému. Vyrobený granulát je dopravován pomocí pneumatické dopravy do skladovacích sil. Kondenzát z odplynění (nezpolymerovaný styren, etylbenzen a menší množství dalších příměsí) je jako recykl z větší části vracen zpět do polymerace. Určité množství recyklu je čerpáno mimo výrobnu BKPS do podnikové spalovací stanice. 2.1.4.3.6.2.


Příprava nástřiku surovin Nástřik do procesu obsahuje následující složky: styren, etylbenzen, roztok iniciátoru, bílý minerální (parafinový) olej , taveninu stearanu zinečnatého, roztok modřidla, recykl. Současně s kapalnými surovinami jako jsou styren, etylbenzen, a parafinový olej, které jsou na výrobnu čerpány z jiných částí společnosti přímo nebo přes příslušné skladovací zásobníky, musí být připraveno dostatečné množství roztoku iniciátoru a modřidla a dostatečné množství roztaveného stearanu zinečnatého. a)

Dodávka styrenu

Styren je ze skladu kapalných látek čerpán do zásobníku čerstvého styrenu, přičemž čerpané množství je měřeno bilančním průtokoměrem. V zásobníku je udržována dusíková ochranná atmosféra. Zásobník je napojen na odplynový systém výrobny BKPS. Do reaktoru R 2001 dopravují styren nástřiková čerpadla styrenu ze zásobníku H 1005 přes filtry a průtokoměr. b)

Příprava a dávkování roztoku iniciátoru

Roztoky iniciátorů (peroxidů) v EB se připravují v zásobnících H 1003 A,B. c)

Dodávka etylbenzenu

Etylbenzen přichází na výrobnu přes filtr F 1008 ze zásobníku A 1103 z BHPS. Odtud je EB veden přes regulátory průtoku do R 2001, resp. a do R 2002. Dále je EB přiveden k ručně ovládaným zařízením pro přípravu roztoku iniciátoru a modřidla a k dalším, ručně ovládaným armaturám na vstupu do reaktorů R 2001 a R 2002 v havarijních případech. Kromě toho je EB


Strana 61/124

přiveden do separátorů H 8201 A,B, které jsou součástí vývěv a kde je EB použit jako pracovní kapalina pro první náplň vývěv. d)

Dávkování bílého minerálního (parafinového) oleje

Dávkování do reaktorů – parafinový olej je na výrobnu dodáván ze zásobníku H 1006 umístěného mimo výrobnu na sérii 600 SPS. K dávkování zvoleného množství parafinového oleje do reaktorů R 2001 a R 2002 slouží čerpadla, kterými se olej dopravuje z H 1006 přes filtry a průtokoměry. Dávkování na povrchovou úpravu produktu – u všech typů produktu, kromě K 171, je možno použít parafinový olej i pro povrchovou úpravu granulí. V tom případě je olej dávkován přímo do potrubí pneumatické dopravy pomocí čerpadel. e)

Příprava a dávkování taveniny stearanu zinečnatého

Stearan zinečnatý je dodáván v pytlích ve formě šupinek (vloček). Pytle se ručně vyprazdňují do plnícího zásobníku H 1007. Objem zásobníku H 1007 postačuje na dva 25 kg pytle. Prach vznikající při vysypávání pytlů je odsáván ventilátorem a zachycován ve filtru. Ze zásobníku H 1007 je stearan zinečnatý dávkován do tavícího kotle H 1008 pomocí šnekového dopravníku. Dopravované množství je možno regulovat. Tím je zajištěno, že malé množství stearanu je taveno ve velkém objemu taveniny v H 1008 a zabrání se tak místnímu přehřívání stearanu v případě nahromadění velkého množství tuhého stearanu Zn v kotli. K tavení stearanu Zn v H 1008 se používá elektrické topné těleso a teplota při tavení se udržuje kolem 135 °C pomocí regulátoru teploty. Nad hladinou taveniny v tavícím kotli je udržována dusíková atmosféra.Tavenina stearanu Zn je z H 1008 čerpána membránovými čerpadly P 1009 A,B do statického směšovače M 4001. Čerpadla P 1009 A,B pro dopravu taveniny stearanu Zn jsou proti nepovolenému přetlaku chráněna pojistnými ventily. f)

Příprava a dávkování roztoku modřidla

Pro získání křišťálově čirého PS s modravým nádechem je při výrobě použito malé množství modrého barviva Thermoplast blue 684. Aby bylo možno toto barvivo dávkovat s dostatečnou přesností, používá se ve formě zředěného roztoku v etylbenzenu. Roztok modřidla se připravuje v malých objemech. Navážené barvivo (30 g) se nasype do jednolitrové l láhve a přilije se 1000 ml EB. Obsah lahve se nalije do zásobníku H 1001, kde je nadávkováno 50 l EB. Obsah zásobníku se ponechá v klidu 6 hodin. Potom je roztok přetlačen dusíkem z H 1001 do H 1002 tak, že se propojí parní prostory obou zásobníků a otevře se výpust z H 1001. g)

Nástřik recyklu

Ze zásobníku recyklu H 3007 je recykl nastřikován čerpadly přes filtr a regulátor průtoku do proudu čerstvého styrenu čerpaného do reaktoru R 2001. Polymerace V závislosti na použité receptuře jsou styren, recykl, roztok iniciátoru, etylbenzen a bílý minerální (parafinový) olej nepřetržitě nastřikovány do reaktoru R 2001, kde probíhá polymerace do konverze minimálně 50 %. Je-li tato konverze dosahována, je zajištěno, že nebude překročen nominální přetlak v reaktoru R 2001. Reaktor R 2001 je stejně jako reaktor R 2002 vybaven šroubovicovým míchadlem, zpětným (refluxním) chladičem E 2001/E 2002, průtržnou membránou s potrubím společně zavedeným do odtlakovací nádoby H 2003 a potrubím dusíku a EB s ručně ovládanými armaturami. Aby byly reaktory chráněny před


Strana 62/124

přeplněním a přetlakováním, jsou vybaveny hladinoměry, které ovládají uzavírací ventily na všech potrubích jednotlivých vstupních proudů (včetně potrubí polymerního roztoku mezi oběma reaktory). Teplotní režim reaktorů je ovládán odpařováním a kondenzací rozpouštědla a nezreagovaného monomeru (refluxu) pomocí regulátoru tlaku. Kondenzáty (refluxy) vznikající v kondenzátorech E 2001/E 2002 se vrací přes odlučovače zpět do příslušných reaktorů. Tyto odlučovače jsou schopny oddělit všechnu vstupující vodu. Odloučená kapalina je společně s kapalinou z odlučovačů periodicky vypouštěna do děličky. Roztok polymeru je nepřetržitě čerpán z reaktoru R 2001 do reaktoru R 2002 pomocí zubového čerpadla upevněného na spodku reaktoru R 2001. Do druhého reaktoru R 2002 je nepřetržitě nastřikován EB a roztok modřidla a v případě potřeby také minerální olej. Konverze za druhým reaktorem se podle použité receptury pohybuje v mezích 75–90 %. Roztok polymeru se z reaktoru R 2002 dopravuje pomocí zubového čerpadla, upevněného ke spodku reaktoru R 2002, do předehřívače E 3001, který je součástí prvního stupně odplynění. Odplynění Vysoce viskózní polymerní roztok opouštějící reaktor R 2002 je veden do předehřívače. Předehřívač je vyhříván pomocí topného systému. Polymerní roztok je zde protiproudně ohřát na teplotu kolem 290 °C, se kterou vstupuje do prvního odplyňovače H 3001. Odpařování probíhá za vakua a z polymerního roztoku se zde odpaří nezpolymerovaný styren, etylbenzen a ostatní těkavé látky. Výsledný obsah těkavých látek v tavenině je nižší než 1000 ppm. Páry látek z odplyňovače kondenzují v kondenzátoru chlazeném vodou a shromažďovány v zásobníku H 3003 jako recykl. Z prvního stupně odplynění je tavenina polymeru odebírána a tlačena zubovým čerpadlem do statického směšovače. Na vstupu do směšovače je do taveniny zavedena stripovací voda dávkována čerpadly a předehřátá na požadovanou teplotu nejprve v santothermovém a dále v elektrickém předehřívači. Průtok vody je měřen průtokoměrem. Voda je ve statickém směšovači dokonale rozptýlena do polymeru a po uvolnění tlaku za expanzním ventilem se společně s ostatními těkavými látkami odpaří ve druhém odplyňovači H 3002. Vzniklé páry obsahující převážně vodu s malým množstvím styrenu, kondenzují v kondenzátoru chlazeném chladící kapalinou. Kondenzát odtéká do sběrače H 3004. Tavenina polymeru zbavená těkavých látek je z odplyňovače H 3002 čerpána zubovým čerpadlem do sekce granulace. Granulace Tavenina polymeru je pomocí zubového čerpadla protlačována přes filtr a statický směšovač, do kterého je dávkována tavenina stearanu zinečnatého. Odtud je tavenina polymeru vedena do trysek vytlačovací desky, z které jsou vytlačovány struny. Struny jsou temperovány ve vodní lázni, zbavovány vody v sušiči a sekány na válcové granule v granulátoru. Z granulátoru padají granule do sítového vibračního třídiče k oddělení granulí nesprávné velikosti. Nadsítné i podsítné jsou shromažďovány v soudcích H 4004A/B. Granulát požadovaných rozměrů padá od třídiče do meizásobníku pneudopravy ZH 5001. Pneumatická doprava granulátu Z vibračního sítového třídiče U 4002 a mezizásobníku ZH 5001 jsou granule pneumatickou dopravou dopravovány buď do sil pro skladování produktu H 301 J–P nebo do sila pro nestandardní granulát H 5001.


Strana 63/124

Vzduch potřebný pro provoz pneumatické dopravy je nasáván z okolního prostoru, filtrován a dmychadlem stlačován na přetlak 0,07 MPa. Dopravní vzduch je ochlazován na cca 50 °C a veden k turniketu Z 5001. Za normálních podmínek, v závislosti na typu produktu, je přepravováno 2800–3500 kg/h granulátu. Samostatné pomocné jednotky a)

Vakuový systém a sběr odplynů

Celý vakuový systém se skládá z vakuového systému pro polymeraci a z vakuového systému pro odplynění, jejichž hlavním zařízením jsou kapalinokružní vývěvy. Systém sběru odplynů zajišťuje kumulaci všech odplynů a jejich dopravu do plynového kotle, kde se zlikvidují spálením. Vakuum je v polymeračních reaktorech R 2001/2002 vytvářeno dvěma vodokružnými vývěvami. Každá z vývěv je schopna samostatně zabezpečit podmínky pro chlazení polymerace v R 2001 a R 2002. Obě vývěvy jsou však v provozu současně, aby nebyly narušeny podmínky polymerace při výpadku jedné z nich. Na sání vývěv je tlak 50 kPa a teplota 35 °C. Vakuum potřebné pro odlyňování polymerní taveniny je vytvářeno dvěma kapalinokružnými vývěvami, z nichž pouze jedna je v provozu a druhá je záložní. Na sání vývěv je tlak 1 kPa a teplota 27 °C. Do sběrného odplynového potrubí je kromě vakuových plynů zaveden též odplyn ze zásobníků roztoku iniciátoru H 1003 A,B a to společným odplynovým potrubím od zásobníku H 1001 pro přípravu roztoku modřidla. Dále je do odplynového systému zaveden odplyn ze styrenového zásobníku H 1005, od děličky H 3006 a ze zásobníku recyklu H 3007. Hlavní odplynové potrubí je chráněno protizášlehovou pojistkou. Společně s ostatními jsou odváděny i vakuové odplyny. b)

Systém chladící vody cirkulační

Systém chladící vody se skládá z: chladící věže, ventilátoru chladící věže, cirkulačních čerpadel. Systém zajišťuje pro účely výrobny dodávku až 230 m3/h chladící vody o teplotě maximálně 28 °C. c)

Systém chladící kapaliny (strojně chlazená voda a etylenglykol)

Jako chladící kapalina nebo strojně chlazená voda je označován vodný roztok složený ze 40 procent nemrznoucí kapaliny Antifrogen N (etylenglykol) a 60 % změkčené vody. Bod tuhnutí tohoto roztoku je -25 °C Chladící kapalina je nejprve cirkulována pomocí čerpadel přes výparník chladícího agregátu a po ochlazení na +2 °C je čerpána ke spotřebičům. Průtok cirkulačním okruhem je 25 m3/h. V chladící jednotce je jako chladivo použit amoniak. Chladícího efektu se dosahuje odpařováním čpavku ve výparníku. Páry čpavku jsou z výparníku odsávány kompresorem a kondenzují v kondenzátoru. d)

Separační jímka odpadních vod

Separační jímka odpadních vod slouží k oddělení uhlovodíků, olejů a tuhých nečistot, které se mohou dostat do odpadní vody. Olej a tuhé látky se z hladiny a ze dna odsávají fekální cisternou, odpadní voda je průtokem max. 5 m3/h odčerpávána mimo výrobnu do podnikové


Strana 64/124

kanalizace. Odčerpávání odpadní vody z jímky probíhá automaticky do podnikové kanalizace chemicky znečištěných vod. Popis technologie výroby syntetického butadien-styrenového kaučuku V SYNTHOS Kralupy a.s. je od roku 1963 provozována emulzní technologie. Touto technologií je možno standardně produkovat 12 typů E-SBR. Jedná se o následující typy: Základní charakteristika typu SBR 1500 SBR 1501 SBR 1502 SBR 1507 SBR 1706 SBR 1712 SBR 1721 SBR 1732 SBR 1739 SBR 1723 SBR 1783 SBR 1789

Emulgátor Kalafunát:Stearát 9:1 9:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1

Plasticita 50 50 50 38 51 51 51 51 51 51 51 51

Antioxidant zbarvující nezbarvující nezbarvující nezbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující

Nastavení olejem ne ne ne ne 15 % DAE 27,5 % DAE 27,5 % DAE 24,5 % MES 27,5 % TDAE 27,5 % TDAE 27,5 % RAE 27,5 % RAE

Styren-butadienové kaučuky KRALEX se vyrábějí technologií studené emulzní polymerace na bázi směsi mýdel mastných a pryskyřičných kyselin. Typicky obsahuje 23,5 % vázaného styrenu a je koagulovaný systémem kyselina a syntetický koagulant. Některý typy kaučuků obsahují nastavovací oleje. Kaučuky KRALEX jsou stabilizovány barvícími a nebarvícími antioxidanty. Proces výroby styren-butadienových kaučuků je kontinuální a je řízen řídícím technologickým počítačem. Technologii výroby emulzního SBR je možno rozdělit do tří částí: –

příprava emulgátorů (mýdel) a iniciátoru polymerace

–

výroba polymerního latexu emulzní polymerací

–

koagulace latexu

Příprava emulgátorů a iniciátoru polymerace Pro emulzní polymeraci se používají dva typy emulgátorů (tzv. mýdel): –

roztok kalafunátu draselného

–

roztok stearátu draselného

Stearátové mýdlo se vyrábí jednoduchou neutralizací technického stearinu hydroxidem draselným. Draselné mýdlo disproporciované kalafuny je dodáváno v podobě 80% koncentrátu, který se před použitím naředí technologickou vodou na žádanou koncentraci a přidáním hydroxidu draselného je upravena volná alkalita výsledného roztoku. Takto připravená mýdla se dále mísí v různých poměrech podle typu vyráběného kaučuku a čerpají do výrobny Polymerace k dalšímu zpracování.


Strana 65/124

Iniciátor polymerace je připravován oxidací diizopropylbenzenu vzdušným kyslíkem na diizopropylbenzenhydroperoxid. Reakční směs se po vyprání vodou destiluje na finální produkt. Výroba latexu studenou emulzní polymerací Tato část výroby SBR dává celé technologii název „emulzní“. Proces studené emulzní polymerace je kontinuální a probíhá v polymeračních linkách, které jsou tvořeny baterií polymeračních reaktorů. Proces výroby latexů je rozdělen do několika základních částí: –

příprava vodní fáze – kontinuální proces směšování změkčené technologické vody s emulgátory (kalafunátem draselným a stearátem draselným), s pomocným dispergátorem a elektrolytem (chloridem draselný). Takto vzniklá emulgační směs se ohřívá a vstupuje do části přípravy emulze.

–

příprava uhlovodíkové fáze – kontinuální proces směšování monomerů (butadienu a styrenu) v daném poměru obvykle 70% butadien a 30% styrenu včetně vratných monomerů butadienu a styrenu

–

příprava emulze – kontinuální proces směšování vodní a uhlovodíkové fáze a ostatních aditiv účastňujících se polymerační reakce (iniciátor, aktivátor, redukční složka, regulátor ). Takto připravená emulze butadienu a styrenu je kontinuálně dopravováma do jednotlivých polymeračních linek.

–

proces studené emulzní polymerace – emulze butadienu a styrenu prochází postupně jednotlivýmí polymeračními reaktory, kterých je v každé baterii 12. V polymerizátorech dochází k vlastní polymeraci butadienu a styrenu a tvorbě polymeru. Polymerační reakce je exotermní a pro získání správných vlastností výsledného polymeru je nutno udržovat teplotu emulze 5–10 °C. Z tohoto důvodu jsou všechny reaktory vybaveny vnitřní vestavbou ve formě chladícího hadu a navíc jsou konstruovány jako duplikátorové s chlazením pláště. Jako chladící médium se používá roztok solanky o teplotě -8 °C. Když je na polymer přeměněno asi 60–65 % monomerů, polymerační reakce se ukončí nadávkováním roztoku tzv. zastavovače. Tím je vlastní polymerace zastavena a z původní emulze monomerů vznikne tzv. latex, což je polymerní kaučuková disperze ve vodě obsahující 35–40% nezreagovaných monomerů. Na výstupu latexu z polymeračních linek je proces polymerace ukončován dávkováním roztoku zastavovače. Latex pak odchází do částí odplynění latexu.

–

odplynění latexu – jak bylo již zmíněno výše, zastavuje se polymerační rekce při cca 60% přeměně monomerů na polymer. Z tohoto důvodu obsahuje vzniklý latex značné množství nezreagovaných monomerů, které je nutno z latexu odstranit a vrátit zpět do výroby. To se provádí procesem, pro který se vžil název „odplynění latexu“. latex obsahující cca 40% nezreagovaných monomerů vstupuje do hlavy kolony předběžného odplynění. Před vstupem do kolony je latex směšován s nasycenou vodní párou. Směs latexu a páry prochází tubusem kolony vyplněným ocelovými patry a vstupuje do jímky kolony kde dochází k uvolnění především butadienu z latexu. Latex je dále čerpán do kolon vakuového odplynění kde dochází k odstranění styrenu a zbytků butadienu. Odplyněný latex je následně čerpán do skladovacích zásobníků.


Strana 66/124

–

regenerace vratných monomerů a destilace styrenových vod – odplyny z kolon předběžného a vakuového odplynění dále procházejí sérií vodních a solankových kondenzátorů ve kterých dochází především ke kondenzaci vodní a páry a styrenu. Takto vzniklý kondenzát odchází do odlučovačů sloužících k oddělení styrenu od vody. Vzniklý vratný styren je skladován a vstupuje opět do výrobního procesu jako vratný styren. Tzv. styrenová voda odchází do destilace styrenových vod, kde dochází k odstranění styrenu. Odpadní voda dále odchází do čistírny chemicky znečištěných odpadních vod. Butadienový odplyn je před dalším zpracováním zbaven zbytku kapalných podílů a par vedením přes odlučovače kapek a solankový kondenzátor a je komprimován butadienovými kompresory. Komprimovaný plyn je veden přes vodní a solankové kondenzátory, kde dochází ke zkapalnění butadienu. Kapalný butadien je dále skladován a používá se opět do výrobního procesu jako vratný butadien. Zbytkové odplyny jsou vedeny do absorpční kolony, kde je zbytkový podíl butadienu absorbován ve styrenu rektifikátu. Odplyny zbavené butadienu jsou vedeny do jednotky katalytického spalování REGENOX.

–

skladování a výdej latexu – odplyněný latex se skladuje v zásobníkovém poli míchaných latexových zásobníků, kde dochází jeho homogenizaci. Homogenizovaný latex je kontinuálně čerpán k dalšímu zpracování do výrobny Koagulace. Do proudu latexu jsou kontinuálně dávkována přídavná aditiva jako antioxidanty nebo nastavovací oleje.

2.1.4.3.7.

Technologie Koagulace

Technologie výroby Koagulace je umístěna v PS 214. 2.1.4.3.7.1.


Podstatou technologického procesu je izolace kaučuku z latexu a mechanické zpracování kaučukové drtě. Technologický proces výroby spočívá v koagulaci butadienstyrenového latexu v kyselém prostředí kyseliny sírové za přítomnosti syntetického koagulantu. Kyselina sírová rozkládá v koagulační nádrži stabilizující mýdlo na pryskyřičnou nebo mastnou kyselinu, která zůstává v kaučuku. Koagulát latexu ve formě kaučukové drtě postupuje do dozrávací nádrže, kde se dokončí rozklad mýdla kyselinou sírovou. Kaučuková drť postupuje na síta, na kterých se oddělí sérum, zatím co kaučuk postupuje do prací nádrže a část séra, upravená na požadované pH, se vrací zpět do koagulační nádrže. Vypraný kaučuk se oddělí na sítech a jde do šnekových lisů, kde se odvodní a postupuje do kladivových mlýnů, v nichž se rozmělní na jemnou drť, která se potom v tunelových pásových sušárnách suší horkým vzduchem. Vysušená kaučuková drť se lisuje do briket o hmotnosti 33 kg. Brikety SBR v koncové části výroby procházejí detektorem kovů, balí se do PE folie, váží se a potom jsou paletovacími automaty ukládány do 1,2 t celokovových palet (Goodpack) nebo do 0,8 t beden na kovových nebo dřevěných paletách (spodcích). Po provedení výstupní kontroly jakosti, kdy se jednotlivé bedny SBR označí naměřenou hodnotou Mooney, se odvážejí do skladu kaučuku, kde se ukládají podle zdůrazněného znaku viskozity Mooney pro příslušný typ SBR do jednotlivých sektorů. Před expedicí je část hotové produkce SBR dle požadavků zákazníků přebalována po oddělení boků a čel na 0,8 t paletě ovinutím smršťovací PE folií na balícím stroji ROTOMATIC. Brikety SBR, které jsou u balícího automatu vyřazeny do 2. jakosti se ukládají ručně do 0,5 t beden.


Strana 67/124

Odplyny ze sušáren kaučukové drtě jsou zavedeny ke katalytickému spalování do jednotky REGENOX fy Haldor Topsoe. Zařízení je umístěno vedle budovy PS 214 Koagulace a je jeho součástí. Místní ovládací panel jednotky se nachází v budově Koagulace u lisů SBR. Zařízení je možno ovládat také dálkově z hlavního velínu Koagulace z řídícího počítače Foxboro. Do jednotky REGENOX jsou dále zavedeny ke katalytickému spalování odplyny z PS 212 Polymerace a z PS 2180 Kapalné kaučuky. 2.1.4.3.7.2.


Výroba Kralexu 1500 V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1500.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b. a)

Vlastní koagulace, aglomerace a zrání koagulátu

Aglomerace latexu probíhá současně s koagulací v koagulační nádrži H 7. Latex, přicházející ze směšovací stanice PS 216, vtéká do koagulační nádrže H 7 šikmou rourou přímo do víru míchadla, kde je o další půl otáčky skrápěn čerstvým koagulačním cirkulačním sérem dodávaným cirkulačním čerpadlem. Dále je do koagulační nádrže H 7 dávkován samostatným potrubím syntetický koagulant (PKČ). Cirkulační sérum je okyselováno kyselinou sírovou dávkovanou do cirkulačního okruhu koagulačního séra ze zásobníku H 12 membránovým dávkovacím čerpadlem. Množství kyseliny sírové dávkované do cirkulačního séra se řídí podle žádané hodnoty pH koagulace na základě kontinuálního měření hodnoty pH vyčerpaného cirkulačního séra měřeného ve žlabu na výtoku z koagulační nádrže H 7. Doplňování kyseliny sírové do zásobníku H 12 se děje diskontinuálně čerpáním z PS 216 ze zásobníků H 66a,b. V koagulační nádrži H 7 dochází působením kyseliny sírové a PKČ k rozložení emulgátoru a k vysrážení kaučuku ve formě drtě. Suspenze kaučukové drtě ve vyčerpaném cirkulačním séru odtéká přepadovým žlabem do dozrávací nádrže H 8, kde dochází k absorpci pryskyřičných kyselin do kaučuku, k rozložení zbytkového emulgátoru a k vyčeření séra. Zdržná doba reakční směsi v nádrži H 7 a H 8 závisí na hodinovém množství zpracovávaného latexu. Obvykle se pohybuje od 17 do 30 minut. Koagulační nádrž H 7 je opatřena míchadlem s frekvenčním měničem otáček v rozmezí 0–300 ot/min. Celý technologický proces koagulace butadienstyrenového latexu je řídícím počítačem FOXBORO pomocí prvků MaR z velínu vč. otáček míchadla v koagulační nádrži H 7. Míchání v dozrávací nádrži H 8 zajišťuje šestilisté turbínové míchadlo s elektrickým pohonem. Koagulační nádrž H 7 i dozrávací nádrž H 8 jsou opatřeny přívody pracích vod. b)

Filtrace a praní kaučukové drtě, odlisování vody a drcení kaučuku

Suspenze kaučukové drtě ve vyčerpaném séru (vodný roztok kyseliny sírové a solí z emulgačního systému výroby latexu) přepadá žlabem z dozrávací nádrže H 8 na první sekci vibračního síta V 9. Oky síta odteče vyčerpané sérum po skluzu do zásobní nádrže H 10, odkud je zavedeno do sání čerpadla pro cirkulaci cirkulačního séra. Přebytečné, vyčerpané sérum odchází z nádrže H 10 přepadem do sběrného potrubí a odtud do chemické kanalizace. Drobná kaučuková drť, která se dostala do nádrže H 10 z cirkulačního séra je vybírána z nádrže H 10 obsluhou koagulační kaskády a vracena do dozrávací nádrže H 14.


Strana 68/124

Odfiltrovaná kaučuková drť se posunuje po vibračním sítu V 9 na druhou sekci vibračního síta. Použitá prací voda stéká po skluzu do jímací nádrže H 57, odkud přepadem odtéká do sběrného potrubí a odtud do chemické kanalizace. Předepraná kaučuková drť přepadá z vibračního síta V 9 do prací nádrže H 14, která je intenzívně míchána. Prací nádrž H 14 je opatřena nátokem prací vody, dále recyklem prací vody z nádrže H 16 a potrubím pro dávkování 20% NaOH (úprava pH v prací nádrži H 14). Do prací nádrže H 14 je přiváděna prací voda, která se temperuje na teplotu 70–80 °C ve výměnících E 58a,b parním kondenzátem ze sušáren K 21 a parou 0,65 MPa, je dávkována regulačním obvodem z řídícího systému. V prací nádrži H 14 se kaučuková drť zbavuje elektrolytu a dalších rozpustných solí. Zdržná doba drti v nádrži je cca 30 minut. Z prací nádrže H 14 je kaučuková drť vyplavována prací vodou dvěma gravitačními žlaby na vibrační síta V 15, kde se odděluje od prací vody.Odloučená prací voda stéká z van V 15 do nádrže H 16. Pro snížení celkového množství pracích vod potřebných pro praní kaučukové drtě je do prací nádrže H 14 zaveden recykl pracích vod, kterým se z nádrže H 16 vrací cirkulačním čerpadlem zpět do procesu cca 1/3 použité prací vody. Drobná kaučuková drť, která se dostala do nádrže H 16 v odpadních vodách z přepadu V 15 je vybírána z nádrže H 16 obsluhou koagulační kaskády a vracena do prací nádrže H 14. Odpadní voda z nádrže H 16, která není použita pro recykl pracích vod, přepadá do chemické kanalizace a je odváděna na PS 223 Čistírna odpadních vod. Kaučuková drť zbavená prací vody obsahující 40–50 % vlhkosti padá do násypek šnekových lisů Z 18, kde se dále sníží obsah vody v kaučukové drti. Vylisovaná voda odchází do chemické kanalizace a odtéká na čistírnu odpadních vod. Vyždímaná kaučuková drť obsahující 4 až 10 % vlhkosti padá ze šnekových lisů Z 18 do kladivových mlýnů Z 19, kde se před nastávajícím sušením rozmělní a postupuje z kladivového mlýna přes nerezové síto do ejektoru pneudopravy. c)

Sušení a vážení kaučuku

Drť z kladivových mlýnů je dopravována dvěma proudy vzduchu pomocí pneudopravy do tunelové sušárny K21. Sušárna je jednopásová s transportním pasem sestaveným z perforovaných nerezových článků. Sušicí vzduch je vyhříván topnými články (registry ) v jednotlivých sekcích sušárny na předepsanou teplotu pro jednotlivé typy vyráběného SBR parou 0,65 MPa. Ohřátý vzduch prochází přes ventilátory jednotlivých sušících sekcí zespodu pasu kobercem kaučukové drtě. Teplota sušicího vzduchu je regulována dálkově odpouštěním parního kondenzátu odcházejícího z topných článků regulačními obvody z řídícího systému. Teplota kaučuku odcházejícího ze sušárny je regulována ručním nastavením klapky, kterou se reguluje průtok chladného vzduchu sací mřížkou do ventilátoru v 15. sekci tunelové sušárny K 21/1,2,3. Vysušený a rozdrcený kaučuk padá na vibrační reverzační dopravník (VRD). Každé sušárně přísluší jeden VRD a dvě vážící násypky, které slouží k navažování množství kaučuku pro vylisování jedné brikety (33 ± 1 kg). Celý technologický proces sušení kaučuku je řídícím počítačem FOXBORO pomocí prvků MaR z velínu. d)

Briketování kaučuku v BUKO lisech

Na každé lince je vždy provozován jeden lis, druhý slouží jako rezerva. Lisovací forma je vertikálně pohyblivá a uzavíratelná pohyblivým víkem. Při lisování je forma současně s víkem doražena k hlavě lisu. Vlastní lisování provádí razník hnaný pístnicí. Každý lis má vlastní hydraulickou stanici, která je vybavena zásobníkem oleje a dvěma čerpadly. Chod lisu


Strana 69/124

je programovatelný pomocí řídícího systému SIMATIC. Formy lisů jsou vystříkávány 20% vodným roztokem polyethylenglykolu (PEG) k separaci stěn proti nálepům kaučukové drtě. Provozní parametry BUKO lisů: –

Pracovní tlak v lisovací a víkovací jednotce

16,0 MPa

–

Optimální provozní tlak

12,7 MPa

–

Výkon el. motoru

37 kW

–

Technologický čas cyklu

max. 24 s

–

Hodinový výkon lisu

max. 4 950 kg

Lis pracuje desetikrokovým cyklem a jednotlivé operace musí být ukončeny tak, aby mohla začít další operace. BUKO lisy jsou ovládány řídícím systémem SIMATIC. e)

Balení a paletování kaučuku

Od příslušného Bukolisu 1 – 6 pásovým dopravníkem 2.01 – 2.06 (původní) je vylisovaná briketa dopravena na sestavu dvoupatrových válečkových dopravníků s překladači (LV01 – LV06). Horní dráha vede k baličce 1 a dolní dráha k baličce 2. Po průchodu baličkou je zabalená briketa vedena po pásovém dopravníku s váhou (LZ06) přes odsouvací zařízení pro brikety mimo hmotnostní toleranci (LZ07). Brikety jsou přesunuty na válečkový dopravník s centrováním (LZ15), z kterého jsou paletovacím automatem nakládány do dřevěné palety (0,8 tuny), resp. do kovového obalu 1,2 tuny (goodpack). f)

Stavění prázdných beden

Stavění obalů pro SBR se provádí na Plošině stavění beden SX00. Na dráze 1 se stavějí celokovové palety pro 1,2 tuny (Goodpack) a na dráze 2 se stavějí dřevěné palety pro 0,8 t s kovovým nebo dřevěným spodkem a také dřevěné palety pro 0,5 tuny s dřevěným spodkem, které slouží pouze pro SBR vyřazený do II. nebo III. jakosti a pro koagulát určený ke spálení na SSO. Zkompletované obaly jsou vozíkem TV04 převezeny dle potřeby na dráhu 1 nebo 2. g)

Posun beden, nakládání, etiketování a odvoz do skladu

Dráha 1, 2 – Určený obal je dopraven po řetězových dopravnících na váhu, kde je zvážen nejprve prázdný a následně po naplnění. Po „zapáskování“ víka a nalepení etikety s expedičními údaji je obal dopraven do skladu SBR. 2.1.4.3.7.3.

Výroba dalších typů Kralexu SBR

Výroba Kralexu SBR 1501 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1500.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a. Výroba Kralexu SBR 1502 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1502.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a.


Strana 70/124

Výroba Kralexu SBR 1507 Technologické schéma výroby je stejné jako u SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1507.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a. Výroba Kralexu SBR 1706 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1706.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý aromatický nastavovací olej DAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1712 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1712.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý aromatický nastavovací olej DAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1721 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1721.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b Výroba Kralexu SBR 1723 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1723.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a. tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníku H 8c. Výroba Kralexu SBR 1732 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1732.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej MES ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1739 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1739.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b Výroba Kralexu SBR 1783 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1712.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej RAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. 2.1.4.3.7.4.

Spalování odplynů v jednotce REGENOX

Odplyny ze tří sušáren kaučukové drti a malé množství odplynu z PS 212 – Polymerace a PS 2180 – Kapalné kaučuky jsou nasávány ventilátorem L101 do sběrného potrubí a odtahovány na zneškodnění na jednotku REGENOX. Jednotka REGENOX likviduje uhlovodíkové odplyny katalytickým spalováním s využitím regenerace tepla. Tím se snižuje nárok na pomocné palivo (zemní plyn). Odplyn je přiváděn do vstupního rozdělovacího potrubí jednotky a následně do rekuperativní části výměníku R 102, v níž se vyměňuje teplo spalin se vstupujícím proudem pomocí


Strana 71/124

rekuperační náplně (keramické kuličky). Odplyn je ohříván na teplotu cca 300 °C nutnou pro vstup na katalyzátor ZR 102. Ohřátý odplyn prochází do reaktoru R 104, kde se při teplotě cca 350 °C spálí. Odpadní plyny se přihřívají hořákem na zemní plyn, aby se dosáhlo pracovní teploty v reaktoru. Z katalytického lože reaktoru R 104 odchází vyčištěný odplyn do výměníku R 102, kde předá teplo studeným akumulačním kuličkám a odchází do komína. Proces spalování je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen podle teploty ve spalovací komoře. Emise jsou analyzovány kontinuálním měřením zbylých organických látek (TOC analyzátor), jednorázovým měřením certifikovanou laboratoří 1× ročně (znečišťující látky, pro něž jsou stanoveny limity znečištění). 2.1.4.3.7.5.

Skladování a expedice kaučuku SBR

Podmínky pro skladování kaučuku Kaučuk uskladněný v paletách musí být chráněn před světlem a povětrnostními vlivy. Kaučuk je nutno skladovat v suchých, krytých místnostech. Kaučuk nesmí být vystaven sálavému teplu, vzdálenost od topných těles musí být nejméně 2 metry. Topná tělesa a potrubí musí být stíněna. Vnikání denního světla je nutné tlumit nátěrem okenních tabulí červenou nebo oranžovou barvou. Obalové materiály Při balení a uskladňování výrobků jsou používány zejména níže uvedené druhy obalových materiálů, folií nebo palet: –

PE folie čirá a s potiskem pro zabalení 33 kg briket jednotlivých typů SBR,

–

celokovové palety 1,2 t (systém Goodpack)

–

kovové palety 0,8 t, + boky a čela,

–

dřevěné palety 0,8 t, + boky a čela,

–

ovíjecí a překrývací folie,

–

kartónová víka.

2.1.4.3.8.

Popis technologie výrobny SKP

Technologie výrobny SKP je umístěna v blocích 85 86. 2.1.4.3.8.1.


Z hlediska umístění ve výrobním procesu lze blok 85 charakterizovat jako vstupní a výstupní článek výrobního procesu. Slouží pro příjem, skladování a čerpání surové C4 frakce, která je výchozí surovinou pro výrobu butadienu, dále pro skladování a čerpání meziproduktu Rafinátu-1 a pro skladování a čerpání meziproduktu a produktu butadienu 1,3. Pro skladování výše uvedených surovin, meziproduktů a produktů slouží kulové zásobníky umístěné v zásobníkovém poli PS 8501. Zásobníků je celkem 12, každý o objemu 1000 m3. SKP se skládá z následujících samostatných objektů: –

PS 8501 – zásobníkové pole, které je rozděleno na dvě části potrubním mostem. Po každé straně mostu je řada šesti zásobníků. Celá plocha PS 8501 je betonová se spádem do jímek vybudovaných podél celého provozního souboru. Jímky slouží jako zádrž kapalných plynů při havárii. Všechny zásobníky jsou napojeny přes uzavírací armatury a pojistné ventily do centrálního odplynového systému,


Strana 72/124

–

PS 8502 – čerpací stanice pro dopravu zkapalněných plynů, která je vybavena devíti čerpadly,

–

PS 8503 – elektrorozvodna zděná jednopodlažní budova, odkud jsou vedeny elektrorozvody po celém bloku 85,

–

PS 8603 – stáčecí rampa železničních cisteren,

–

PS 8604 – plnící rampa železničních cisteren.

2.1.4.3.8.2.


Příjem C4 frakce surové, její skladování a)

Příjem C4 frakce surové z UNIPETROL RPA, a.s. Litvínov

Příjem C4 frakce surové se uskutečňuje produktovodem, který vede z UNIPETROL RPA, a.s. Litvínov na SKP. Jedná se o izolované potrubí JS 150 na SKP osazené dvěma pojistnými ventily. Potrubí je označeno jako potrubní větev číslo 13. Na bloku 85 je potrubní větev zakončena v rozdělovačích zásobníků určených pro skladování C4 frakce surové. b)

Příjem C4 frakce surové od ostatních dodavatelů

Od ostatních dodavatelů je na SKP C4 frakce surová přepravována v železničních cisternách (ŽC). Stáčení C4 frakce surové se provádí v PS 8603, který je vybaven devíti stáčecími stavy, na které se ŽC napojí a čerpadly se stáčí do zásobníků určených pro skladování C4 frakce surové na PS 8501. c)

Skladování C4 frakce surové a její čerpání

C4 frakce surová se skladuje na PS 8501 v zásobnících ST 104, ST 105, ST 106, ST 108, ST 109 a ST 110. V každém zásobníku může být skladováno maximálně 850 m3 C4 frakce surové. K dalšímu zpracování se C4 frakce surová čerpá na výrobnu butadienu PS 2310, kde se z C4 frakce surové extraktivní destilací odděluje butadien. d)

Opatření pro nakládání se surovinou mimo specifikaci

Surovina, která vykazuje odchylky od specifikace je analyzována v laboratořích společnosti. Na základě analýzy vedoucí výrobny BTD nebo technolog výroby výrobny BTD rozhodnou o uvolnění suroviny do výroby a další manipulaci k možnému zpracování (např. doplnění ST kvalitní surovinou, nebo možnost smísení surovin sjížděním dvou či tří zásobníků najednou apod.). Rozhodnutí je formou písemných příkazů do knihy příkazů. Tyto příkazy jsou dále předány technickému pracovníkovi na SKP, který je zapracuje do knihy příkazů pro obsluhu na SKP. Příjem skladování, čerpání butadienu a rafinátu I a)

Příjem, skladování a čerpání butadienu

Butadien je z PS 2310 čerpán na SKP do zásobníků ST 101, ST 102, ST 103. Zásobníky hotového produktu jsou chlazeny zkrápěním vodou pro zajištění vysoké kvality butadienu po celou dobu skladování. Butadien je čerpán k dalšímu zpracování na provoz Elastomery nebo do společnosti SARTOMER Czech v Areálu chemických výrob Kralupy (ACHVK). Butadien je surovina pro výrobu syntetických elastomerů (styren-butadienové kaučuky KRALEX nebo kapalné kaučuky KRASOL).


Strana 73/124

Přebytek produkce butadienu je plněn do železničních tlakových cisteren k prodeji na evropském trhu. Příjem, skladování a čerpáním rafinátu I

b)

Rafinát-1 je z PS 2310 čerpán na SKP do zásobníků ST 111, ST 112, tyto zásobníky slouží pouze pro skladování rafinátu I. Zásobníky se používají průtočně to znamená že do zásobníku je nepřetržitě rafinát 1 přijímán a ze zásobníku je nepřetržitě čerpán na výrobnu MTBE, podle potřeby však může být příjem do jednoho a výdej nebo expedice z druhého zásobníku. Ve výrobně MTBE je z rafinátu I využit iso-buten, když reakcí s metanolem se vyrábí MTBE. Zbytek rafinát 2 (buten-butanová směs) je čerpán na SKP na PS 8601. Do zásobníků ST 111, ST 112 lze přijímat také rafinát 1 od ostatních dodavatelů. Rafinát 1 přivezený v ŽC se stáčí na PS 8603. c)

Expedice butadienu

Na železniční rampě PS 8604 je Butadien plněn do tlakových ŽC a následně expedován odběratelům. Plní se vždy z jednoho z atestovaných zásobníků ST 101, ST 102 a ST 103. d)

Expedice rafinátu I

Na železniční rampě PS 8604 jsou přebytky rafinátu I plněny do tlakových ŽC a následně expedovány odběratelům. Plní se vždy z jednoho z atestovaných zásobníků ST 111 a ST 112. Seznam a popis zařízení Všechny umístěné zásobníky jsou konstruovány jako tlaková nadzemní kulová nádrž o objemu 1000 m3. Zásobník ST 101 ST 102 ST 103 ST 104 ST 105 ST 106 ST 107 ST 108 ST 109 ST 110 ST 111 ST 112

2.1.4.4.

Umístěná látka butadien butadien butadien frakce C4 surová frakce C4 surová frakce C4 surová havarijní zásobník frakce C4 surová frakce C4 surová frakce C4 surová rafinát 1 rafinát 1

Provozní teplota [°C] -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30

Provozní přetlak [MPa] 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45

Parametry chemických látek

Viz příloha P-01-04, resp. P-01-05. 2.1.4.5. Tab. č. 2 Výrobna Emulgátory BKPS

Popis řídících a kontrolních technologických systémů ASŘ v chemických výrobách Umístění Zařízení (řídící systém) (č. obj.) 110 Foxboro I/A series ver.6.5 – WIN NT 145 Honeywell – TDC 3000

Popis Výroba emulgátorů výroba blokového krystalového polystyrenu v licenci BP/HŰLS. Najetí a regulace

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Výrobna BHPS

Umístění Zařízení (řídící systém) (č. obj.) 145 Simatic S7 – 400 & Intouch

ABS ABS Polymerace Polymerace Koagulace

147 147 212 212 214

SAIA S5 – 135U & Intouch S5 – 100 Foxboro I/A series ver.6.5 – WIN NT Foxboro I/A series

Koagulace

214

S5 – 95U, 100, 115

Koagulace Sklad latexu Pomocné látky

214 216 217

S5 – 115 Foxboro I/A series Foxboro I/A series

Styren Styren

231 231

Honeywell – TPS 3000 FSC 520

Polystyreny s.1000

516

Simatic S7 – 400 & Intouch

Polystyreny

----

S5 – 95U, 100, 115

Polystyreny s500,1000 149a


Polystyreny s500


149a

Polystyreny s500,1000 149a

Simatic S7 – 300

Polystyreny s400

149b


Polystyreny s100

149c

Simatic S7 – 400 & Intouch + InBatch + InSQL Server

Polystyreny s200,600,700 Spalovací Stanice Polystyreny Energetika – VRV

149c


blok 15

Simatic S7 – 300

VRV

Sklad kapalných plynů

8613

Simatic S7 – 300 a S7 – 300 & InTouch Honeywell – PKS Experion

Sklad kapalných plynů

8613

Honeywell – Safety Manager

Polystyreny s620

0620


Polystyreny s400 SKL

149b 201

Simatic S7 – 300 & Intouch Simatic S7 – 400 & Intouch + InSQL Server

SKP

8613

Honeywell Experion PKS

Tab. č. 3

Strana 74/124 Popis

Výroba blokového houževnatého polystyrenu. Najetí a regulace. ABS regulace reaktorů R79 a R80 ABS extrudery polymerace řízení butadienových kompresorů polymerace výroba latexu koagulace výroba SBR typů 15xx a 17xx, najetí, odstavení, regulace koagulace výroba SBR, řízení dopravníků, paletovacích automatů atd. koagulace spalovací stanice Haldor – Topsoe skladování latexu a dalších látek koagulace pomocné látky a úpravna odpadních vod výroba styrenu – najetí a regulace bezpečnostní systém nouzového odstavování (nezávisle integrován s ŘS Honeywell) polystyren ŘS (ZPS) s.1000, vážení a plnění oktabinů včetně tisku etiket, najetí a regulace polystyren řízení různých dávkovacích, balicích a dalších strojů polystyren ŘS (ZPS) s.500 a s.1000, třídění, povrchová úprava, doprava, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.500, nová povrchová úprava Thysen–Henschel, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.500 a s.1000, plynová detekce (hlídání výbušných směsí pentanu a obsahy kyslíku) – odstavení polystyren ŘS s.400 skladové hospodářství (tzv. sila řady 400 a 300) , najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.100, dávkové řízení polymeračních kotlů, dávkování styren, pentan, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.200, s.600 a s.700, sušení atd., najetí a regulace polystyren spalovací stanice Integral, najetí a regulace řízení vodárny říční vody, najetí a regulace sklad kapalných plynů, skladování BTD, RAF1 a C4S sklad kapalných plynů, bezpečnostní odstavovací systém polystyren ŘS (ZPS) s.1000, vážení a plnění oktabinů včetně tisku etiket, najetí a regulace Extruder Z450A, najetí a regulace Sklad kapalných látek, monitoring zásobníků, řízení dávkování na provozy, monitoring spalovací stanice ENETEX, detekce plynů Sklad kapalných plynů, monitoring zásobníků, detekce plynů, stáčení železničních cisteren

ASŘ v provozu Energetika

Výrobna Kotelna Kotelna Kotelna Strojovna

Umístění (č. obj.) Energetika kotel K3 (327) Energetika kotel K4 (327) Energetika kotel K1 (327) Energetika Turbogenerátor TG1 (327)

Řídící systém Contronic S Contronic S Contronic S Contronic S

Strojovna

Energetika Turbogenerátor TG2 (327)

Contronic S

Řízení, monitoring Řízení, monitoring Řízení, monitoring Řízení, monitoring a el. energie Řízení, monitoring a el. energie

Popis a regulace výroby páry a regulace výroby páry a regulace výroby páry a regulace výroby páry a regulace výroby páry

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Výrobna Strojovna

Umístění (č. obj.) Energetika Teplárna-tepel. hosp. (327)

Řídící systém Contronic S

Kotelna Kotelna Kotelna Strojovna

Energetika kotel K3 (327) Energetika kotel K4 (327) Energetika kotel K1 (327) Energetika Turbogenerátor TG1 (327)

Triconex–Tricon v.7 Triconex–Tricon v.7 Triconex–Tricon v.9 Triconex–Trisen v.9

Strojovna

Energetika Turbogenerátor TG2 (327)

Triconex–Trisen v.9

Spalovací stanice

SSO – Spalovací stanice odpadů (3301) SSO – Spalovací stanice odpadů (3301) SSO –řízení Jeřábu (3301)

Contronic P

Spalovací stanice Spalovací stanice Spalovací stanice Bloková kotelna Redukční stanice Solné jímky Otevřený kanál Obchodní měření ČS požární vody Úpravna vody Demistanice Demistanice Chladicí stanice Chladicí stanice Sklad čpavku

SSO –Cementace (3301) SSO – Bloková kotelna (3304) Rozvody – RS plynu (4401) Rozvody – Solné jímky (–) Rozvody – Otevřený kanál Past (026) Rozvody – Obchodní měření plynu (0330) VH -– ČS požární vody (0610) VH – Úpravna vody (224) VH – Demistanice (3410) VH – Demistanice (3410) VH – Chladící stanice (237) VH – Chladící stanice (237) VH – Sklad čpavku (116)

2.1.4.6.

HIMA

Strana 75/124

Popis Řízení, monitoring a regulace úpravy páry a vody pro kotle Bezpečnostní systém odstavení hořáků Bezpečnostní systém odstavení hořáků Bezpečnostní systém odstavení hořáků Bezpečnostní systém odstavení turbogenerátoru Bezpečnostní systém odstavení turbogenerátoru Řízení, monitoring a regulace výroby páry a likvidace odpadů Bezpečnostní systém odstavení hořáků

ProCont v 2.8

Ovládání jeřábu a zavážení odpadů do rot. pece Simatic S5 + Intouch Monitoring likvidace odpadů Simatic S5 Řízení horkovodní stanice Simatic S7–300 Monitoring a regulace ohřevu ZP Simatic S7–300 Monitoring odpadních vod Simatic S7–300 Monitoring odpadních vod Zat 2000 Monitoring spotřeby ZP a přenos dat do Energisu Simatic S5 115H Řízení a monitoring čerpadel GE Fanuc 90–70 Monitoring a řízení výroby upravené vody GE Fanuc 90–70 Monitoring a řízení výroby upravené vody GE Fanuc 90–30 Monitoring a řízení výroby upravené vody MIC 2000 Výroba kapalného čpavku Simatic S7–300 Výroba kapalného čpavku Simatic S7–300 Monitoring a havarijní odstavení

Materiálové a energetické bilance

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie etylbenzen pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 1,059 t 8,21 GJ 0,58 MWH

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie c4 pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 2,15 t 8,8 GJ 0,14 MWh

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie etylén benzen zemní plyn el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,266 t 0,743 t 45 m3 2,5 kWh

Produkt KRALEX

Surovina/pomocná látka/energie olej tmavý olej nízkoaromatický pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,0676 t 0,050 t 8,0 GJ 0,224 MWh

Styren

BTD

ETB

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Produkt BHPS – Krasten 562E

Strana 76/124

Surovina/pomocná látka/energie styren kaučuk Techler Seetec el. energie zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,912 t 0,083 t 93,6 kWh 15,24 m3

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie styren olej minerální el. energie zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,918 t 0,029 t 98 kWh 13,13 m3

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie styren n-pentan hexabromocyclododecane Softenol 0570 el. energie pára zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,926 t 0,070 t 0,005 t 0,003 t 177 kWh 1,553 GJ 7,2 m3

GPPS

EPS

2.1.4.7. Tab. č. 4

Popis stavebních objektů, ve kterých se nakládá s NL Popis stavebních objektů, ve kterých jsou umístěny NL

Číslo Číslo Název SO bloku SO 14 149a Polystyren

14

149b

Polystyren granulace

14

143a

14

143b

Polymerace Blokový houževnatý polystyren Sklad hotových výrobků

14

142a

Blokový houževnatý polystyren

14

142b

Sklad hotových výrobků

23

239a

Velín

23

231

Styren III – velín

Popis konstrukce Nosnou konstrukci objektu tvoří ocelový skelet. Zdivo je výplňové. Objekt je rozdělen do několika částí. 4podlažní výrobní část má zcela otevřenou západní stěnu. Nosná konstrukce objektu je tvořena ocelovým skeletem. Obvodový plášť tvoří porobetonové panely, výplňové zdivo a plechové opláštění. Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonová monolitická rámová konstrukce. Jedná se o dvoupodlažní objekt. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová rámová konstrukce. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová rámová konstrukce. Zdivo tloušťky 45, 30 a 15 cm je tvořeno z cihel. Nosnou konstrukci objektu tvoří monolitická železobetonová rámová konstrukce. Zdivo je cihelné, výplňové. Nosná konstrukce objektu je tvořena z plných cihel. Obvodové stěny tl. 45 cm na maltu M25 a 50, příčky tl. 30; 15 a 10 cm na maltu nastavovanou. Nosnou konstrukci původního objektu tvoří železobetonový skelet, zdivo je výplňové z cihel. Nosná konstrukce přístavby je ocelová, Zdivo je tvořeno z cihel POROTHERM.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Číslo Číslo Název SO bloku SO 23 2310 Výroba butadienu z C4 frakce 21

212

21

214

21

215

21

215a

21

215b

20

201b

85

8501

2.1.4.8.

Strana 77/124

Popis konstrukce

Objekt je dvoupodlažní, nosnou konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet. Zdivo je výplňové z cihel, z vnitřní strany železobetonové. Polymerace latexu Nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet. Zdivo je výplňové ze škvárobetonových tvárnic a cihel, příčky jsou z cihel na maltu vápennou. Koagulace SBR Nosná konstrukce objektu je tvořena z prefabrikovaných prvků, výplňové zdivo ze škvárobetonových tvárnic. Příčky tl. 10 a 15 cm z cihel na maltu nastavovanou. Sklad kaučuku Nosnou konstrukci tvoří prefabrikovaný železobetonový a laboratoře systém. Zdivo je výplňové ze škvárobetonových tvárnic. Hala pro paletování Budova je řešena jako jednopodlažní. Nosnou konstrukci tvoří prefabrikovaný železobeton. Zdivo je výplňové kaučuku z cihel. Expediční sklad kaučuku Nosná konstrukce jednopodlažního skladu je tvořena z oceli. Na západní a severní straně je objekt obezděn, na jižní straně je vyzdívka provedena do výšky 1,5 m doplněná prosklením a oplechováním. Čerpací stanice Jedná se o přízemní objekt, nosnou konstrukci tvoří tvárnicové stěny na vápeno-cementovou maltu. Sklad kapalných plynů Zásobníkové pole – betonová plocha s 12 ocelovými kulovými zásobníky o objemu á 1000 m3

Popis a projektové údaje zařízení, ve kterých se manipuluje s NL

Popis a projektové údaje zařízení, ve kterých se manipuluje s jsou součástí technologických reglementů výroben. 2.1.4.9.

Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení

Viz kapitola 3.3, Tab. č. 13 dokumentu Vyhodnocení možnosti vzniku domino efektů pro objekty: KAUČUK, a.s., ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Linde Technoplyn, a.s., Shell Gas, s.r.o. v rámci areálu KAUČUK, a.s. (říjen 2004). 2.1.4.10.

Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie

2.1.4.10.1.

Řídící systémy

Viz kap. 2.1.4.5 Tab. č. 2 a Tab. č. 3. 2.1.4.10.2.

Detekce úniku NL

Viz Tab. č. 6. 2.1.4.10.3.

Detekce požáru

Viz Příloha P-01-07 – Rozmístnění prostředků EPS v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.4.10.4.

Stabilní a přenosné hasební prostředky

Viz Příloha P-01-08 – Hasební prostředky v objektu SYNTHOS Kralupy a.s.


Strana 78/124

2.1.5.

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie

2.1.5.1.

Přehled a popis hlavních, pro bezpečnost významných činností

Viz příloha P-02 Analýza rizika SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 5.3.4. Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL

2.1.5.2.

Viz příloha P-02 Analýza rizika SYNTHOS Kralupy a.s. kap. 4. Popis činností souvisejících s manipulací s NL

2.1.5.3.

Viz příloha P-02 Analýza rizika SYNTHOS Kralupy a.s. kap. 4. 2.1.5.4.

Popis postupů úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním

Veškeré odpadní vody, které mohou obsahovat nebezpečné látky jsou čištěny na ČOV (obj. č. 1510, 2301, 2302). Veškeré odplyny z technologií jsou spalovány v technologii Spalovací stanice odpadů (obj. č. 3301), Spalovací jednotky odplynů (obj. č. L3837), resp. Polním hořáku (obj. č. 20, 21, L3835). 2.1.5.5.

Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu

Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu je součástí technologických reglementů a souvisejících pracovních instrukcí. Seznam technologických reglementů a souvisejících pracovních instrukcí pro jednotlivé provozní úseky je uveden Tab. č. 5. Tab. č. 5 Evidenční znak Q 33.01 Q 33.02 Q 33.03 Q 33.04 Q 33.05 Q 33.06 Q 33.08 Q 33.10 Q 33.11 Q 33.13 Q 33.16 Q 33.17 Q 33.18 Q 33.19 Q 33.20

Seznam provozní dokumentace Vydání 5 5 3 5 4 5 5 5 6 8 5 3 2 3 3

Název dokumentu Styren Butadien Etylbenzen Plnění cisteren Obsluha pece B 223 Pracovní instrukce výroby latexů PS 214 Koagulace SPS BHPS Sklad kapalných látek BKPS Obsluha spalovny odplynů Obsluha turbíny P222A Obsluha skladů „off-spec“ Obsluha skladů

Platnost od 01. 02. 2009 01. 02. 2009 01. 03. 2009 01. 03. 2009 01. 03. 2009 01. 02. 2009 01. 08. 2003 01. 04. 2008 01. 03. 2008 01. 09. 2008 01. 03. 2008 01. 03. 2009 01. 06. 2005 01. 03. 2009 01. 03. 2009

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Evidenční znak Q 33.22 Q 33.23 Q 33.24 Q 33.27 Q 33.28 Q 33.29 Q 33.30 Q 33.40 Q 33.41 Q 33.42 Q 33.45 Q 33.46 Q 33.47 Q 33.48 Q 33.49 Q 33.50 Q 33.51 Q 33.52 Q 33.53 Q 33.54 Q 33.55 Q 33.56 Q 33.57 Q 33.58 Q 33.59 Q 33.60 Q 33.61 Q 33.62 Q 33.63 Q 33.64 Q 33.65 Q 33.66 Q 33.67 Q 33.68 Q 33.69 Q 33.70 Q 33.71 Q 33.72 Q 33.73 Q 33.74 Q 33.75 Q 33.76 Q 33.81

Strana 79/124

Vydání

Název dokumentu

Platnost od

3 3 2 3 3 3 3 4 4 3 2 4 2 3 2 3 1 2 3 3 5 4 3 2 3 2 2 3 2 2 3 2 1 1 1 1 2 2 2 4 6 2 1

Vodní hospodářství Úpravna vody Provozní řád dálkovodu etylbenzenu Bloková kotelna Spalovací stanice odpadů Chladicí stanice Kalibrace pracovních měřidel Kotel K3 Mazutové hospodářství K1, 3, 4 Promývací stanice Tepelné rozvody Strojovny ZE Kotel K4 Zásobování tlakovým vzduchem ZE Kotel K1 Požární stanice ZE Fekální a dešťová kanalizace Rozvody vod PS 006 a PS 004 Regulační stanice zemního plynu RS 45 000 Horkovodní soustavy města Kralupy nad Vltavou TG1 – parní kondenzační turbína Obsluha a řízení provozu kotelních napáječek Řízení provozu ZE při havarijních stavech Signalizace stavu ČSHV Potrubní mosty a potrubní rozvody ÚEn, PS 004 Výměníkové stanice HVS závod Napájení a základní rozvod podniku Rozvodny vlastní spotřeby teplárny Generátory Náhradní zdroje el. energie Transformační stanice Technologické objekty I Technologické objekty II Práce na elektrozařízení Postup vedoucích směn ZE a VH při mimořádných událostech TG3 – parní protitlaká turbína Parní protitlaké turbíny TG 2 Činnosti provozu údržby manipulačních prostředků Manipulační dělník Skladník hutního materiálu, pomocného materiálu a ND Skladování a expedice výrobků Skladování surovin a obalů pro výrobny a.s. Kaučuk Ovinování palet – výrobek KRALEX Hlavní rozvodny nn v objektech správy budov

31. 03. 2004 15. 03. 2005 01. 03. 2005 01. 03. 2004 01. 03. 2004 10. 03. 2005 01. 06. 2006 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2005 03. 12. 1999 01. 04. 2004 01. 11. 2008 16. 03. 2007 09. 03. 2007 21. 07. 2006 24. 07. 2006 01. 04. 2004 01. 11. 2008 01. 05. 2004 01. 05. 2004 01. 04. 2006 01. 05. 2004 01. 05. 2004 19. 04. 2004 26. 04. 2004 25. 01. 1999 01. 04. 2004 01. 06. 2004 31. 03. 2006 10. 03. 2005 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 04. 2006 01. 04. 2007


Strana 80/124

Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy

Detekční zařízení úniku nebezpečných látek Viz Tab. č. 6. Elektrická požární signalizace Zařízení elektrické požární signalizace (EPS) je soubor hlásičů požáru, ústředen a doplňujících zařízení, vytvářejících systém, kterým se akusticky i opticky signalizuje vzniklé ohnisko požáru nebo vzniklý požár. Signály hlásičů jsou vyvedeny do SO-206, kde je umístěna požární stanice SYNTHOS Kralupy a.s. s ohlašovnou požáru. Rozmístění EPS ve výrobnách SYNTHOS Kralupy a.s. je uvedeno v Příloze P-01-07.

Tab. č. 6

Počet a rozmístění detektorů úniku nebezpečných látek

Číslo objektu 201 201 2310 2310 327 327 326 4401 147 143 212 237 116 212

Název objektu Sklad kapalných látek Sklad kapalných látek Výroba butadienu Budova velínu – klimatizace Teplárna Teplárna Kabelový prostor Vysokotlaká redukční stanice ABS BPS Polymerace Výroba chladu Sklad čpavku Polymerace – výparníková stanice

Typ analyzátoru SIEGER – 910/5701 SIEGER – 910/5701 SENSEPOINT SIEGER – 910/5700 SIEGER – 910/5700 SIEGER – 910/5700 SIEGER – 910/5701 SIEGER – 910/5701 SIEGER – OPTIMA PLUS METREX – MDP Xgard Type 5 Polytron Polytron Polytron

Výrobce Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Manag a.s. Crowcon Drager Drager Drager

Měřené medium uhlovodíky PPOX butadien uhlovodíky zemní plyn acetylen zemní plyn zemní plyn styren zemní plyn butadien amoniak amoniak amoniak

Počet čidel 26 2 16 1 24 4 2 2 1 3 17 14 6 7

2.1.6.

Popis vnitřně zajišťovaných služeb

2.1.6.1.

Vnitřní energetická síť

Dodávky energií (el. energie, tepla) zajišťuje pro všechny provozy společnosti Provoz energetika. V případě výpadku výroby el. energie jsou její dodávky zajištěny z distribuční sítě ČEZ, a.s. 2.1.6.2.

Vlastní zdroj elektrické energie

Dodávky el. energie zajišťuje pro všechny provozy společnosti Provoz energetika. Instalovaný výkon 2× 33 MW + 1× 0,7 MW, tj. 66,7 MW. 2.1.6.3.

Zásobování palivy, skladování paliv

Nákup paliv provádí Odbor nákupu a smluv od vybraných dodavatelů. Druh paliva Zemní plyn Mazut

Způsob zásobování potrubím DN 300, p = 300 kPa potrubím z České rafinérské, a.s.

Acetylenový odplyn Topný plyn z FCC

potrubím z Butadienu potrubím z České rafinérské, a.s.

2.1.6.4.

Způsob skladování neskladuje se 2 ks atmosférický zásobník s topnou vložkou, obj. 3302 neskladuje se neskladuje se

Havarijní dodávky médií

–

el.energie – při výpadku vlastního zdroje je možný odběr distribuční sítě ČEZ, a.s.

–

vzduch – při výpadku dodávky (potrubím) od fy. Linde Gas a.s. je možno zajistit dodávky z vlastní kompresorové stanice.

–

technologická voda – při výpadku vodárny říční vody neexistuje jiná možnost dodávky vody.

–

paliva (těžký topný olej – mazut, zemní plyn, topný plyn, acetylénový odplyn) pro kotelnu – při výpadcích dodávek jednotlivých druhů paliv nelze tato paliva jiným způsobem do kotelny dodávat (jsou dodávána potrubním rozvodem).

–

motorová nafta – je do dodávána autocisternami. Nafta se stáčí do nadzemní dvouplášťové nádrže na motorovou naftu BENCALOR – obj. 117a. Výpadek dodávek je teoreticky nemožný.

2.1.6.5.

Vlastní zdroj vody

Říční voda Říční voda je přiváděna z vodárny na řece Vltavě třemi přivaděči: Přivaděč A – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován dvěma čerpadly o výkonu každého 0,8 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,18 MPa. Přivaděč B – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován dvěma čerpadly o výkonu každého 0,6 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,6 MPa. Přivaděč C – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován třemi čerpadly o výkonu každého 0,9 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,6 MPa.


Strana 83/124

Celkový maximální výkon je omezen filtračním zařízením při maximální hladině v řece a lze uvažovat pro požární účely 2,8 m3·s-1. Ve vodárně lze přivaděče vzájemně propojit. Rozvody vody v areálu společnosti jsou zokruhovány. Pitná voda Pitná voda je do areálu společnosti přiváděna z městského vodovodu potrubím je DN 200. 2.1.6.6.

Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií

Rozvody říční vody jsou uloženy pod zemí. Rozvody upravené vody, páry a vzduchu jsou vedeny potrubími na potrubních mostech. 2.1.6.7.

Požární zabezpečení a záchranné služby

Areál společnosti je protipožárně zabezpečen PBZ, stabilním hasicím zařízením napojeným na rozvody požární vody s možností připojit mobilní techniky HZS na tento rozvod a dále pak přenosnými hasicími přístroji v souladu s požárně bezpečnostním řešení stavby, resp. na základě výpočtu v souladu s § 2 odst. 5 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. o požární prevenci. Společnost SYNTHOS Kralupy a.s. má vlastní HZS s níže uvedeným obsazením směn. Složení směny: –

1 velitel čety

–

2 velitelé družstev

–

7 strojníků

–

3 technici

–

2 hasiči

–

2 dispečeři

–

Celkem směna 17 pracovníků.

Denní zaměstnanci: –

1 vedoucí provozu HHS

–

1 zástupce vedoucího provozu HHS

–

1 mechanik hasicí techniky

–

1 mechanik hasicí techniky

–

Celkem na denní směně 4 pracovníků.

Celkový chod HZS zabezpečují 4 směny, které slouží 12hodinové služby. 2.1.6.8.

Zajištění zdravotní pomoci

Zdravotnická zařízení Po nahlášení mimořádné události vyjíždí sanitní vozidlo HZS, jehož posádka na místě provede klasifikaci úrazu a eventuelní první pomoc. V součinnosti se zdravotnickou záchrannou službou ASČR – Kralupy provede případný transport.


Strana 84/124

Zdravotnické vybavení pro poskytování první pomoci: –

sanitní vozidlo VW Transporter T4 Syncro s vybavením a úpravou výjezdového zásahového vozidla pro RLP:

–

dýchací přístroj Saturn Oxy (podpůrná + řízená UPV)

–

inhalační modul pro inhalaci kyslíku

–

odsávačka Laerdal

–

defibrilátor/monitor

–

vakuová matrace, scoop, dlahy, spotřební obvazový materiál, léky a nástroje

–

výběhový kufr HZS

–

kufr s antidoty

Vybavení pro první pomoc ve zdravotním středisku: –

výběhové kufry praktických lékařů – 1 ks

Vybavení na provozech: –

lékárnička pro první pomoc – základní vybavení

–

antidota na vybraných provozech

–

deky, transportní plachty, nosítka. Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu a zařízení

2.1.6.9.

Základní středisko řízení bezpečnosti objektu jsou dispečink Provozu hasičsko-havarijních služeb a pult centrální ochrany bezpečnostní agentury. Jsou umístěny v obj. 101. Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení jsou velíny příslušných výroben viz Tab. č. 7: Tab. č. 7

Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení Výrobna

Sklad latexu Koagulace Polymerace Polystyren BHPS ČOV Vodárna říční vody Demistanice Spalovací stanice Teplárna Chladicí stanice Úpravna vody Styren Butadien SKP

Číslo SO (kde je umístěn velín výrobny) SO 216 SO 214 SO 212 SO 149a,149b SO 143a SO 1511 SO 011 SO 3410 SO 3301 SO 326 SO 237 SO 224 SO 231 SO 2310 SO 8613


Strana 85/124

Laboratoře

Zaměstnanci laboratoří provádí měření řádných i mimořádných vzorků technologických médií. Provádí veškerá měření, týkající se kvality pracovního prostředí, to je chemických škodlivin, hluku, osvětlení a prašnosti. Dále zajišťuje měření emisí a imisí. Na pokyn dispečinku provádí orientační měření koncentrace škodlivin v ovzduší v místě havárie (benzen, benzín, butadien, čpavek, dimetylformamid, nafta, oxid siřičitý, pentan, sirovodík, styren, toluen, uhlovodíky, xylen). Na základě výsledků měření stanovuje, za jakých podmínek je možný vstup do prostoru havárie (bez ochrany dýchadel, s ochranou dýchadel, zákaz vstupu a pod.). 2.1.6.11.

Údržba a opravy

Údržba a opravy zařízení jsou zajišťovány výhradně externími subjekty. 2.1.6.12.

Ostraha objektu

Ostraha objektu je zajišťována výhradně externím subjektem, jehož činnost je podřízena Odboru Ochrany úseku Areálové služby. Ochranu a ostrahu areálu Chemických výrob Kralupy zabezpečuje odbor OOM za využití externí bezpečnostní služby. 2.1.6.13.

Kanalizační síť

Odkanalizování areálu SYNTHOS Kralupy a.s. (Otevřený kanál) Systém kanalizace otevřeného kanálu sbírá dešťové a odpadní vody z průtočného chlazení teplárny a výrobní technologie a další „čisté“ nekontaminované odpadní vody jako odluhy a odkaly kotlů teplárny, vyčištěné vody z objektu likvidace kalů z úpravny vody, vyčištěné vody z ČOV a alternativně nekontaminované vyčerpané podzemní vody z některých studní HOPV. Do systému otevřeného kanálu jsou vypouštěny vody jak ze SYNTHOS Kralupy a.s., tak i na smluvním základě od dalších výrobních a nevýrobních organizací a firem, které působí v Areálu chemických výrob Kralupy (především ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s., Linde Gas, a.s., SARTOMER Czech, s.r.o., a.s. a další). Systém areálové podzemní kanalizace ústí stokami A, B, C, D, E a F do vlastního otevřeného kanálu, který ústí do řeky Vltava v místech nad jezem Miřejovice. Kanál je osazen nornými stěnami jako protihavarijními opatřeními pro případ úniku závadných látek a je na něm vybudován vzdouvací objekt (tzv. jízek) pro regulaci a uklidnění hladiny. Na jízku je i kontrolní vypouštěcí profil otevřeného kanálu do recipientu, který je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a televizní kamera s přenosem na dispečink). Splašková a chemická kanalizace Areálový systém splaškové kanalizace K I sbírá fekální odpadní vody ze sociálních zařízení. Jsou sem zavedeny i odpadní vody chemicky znečištěné z výroby PS plastů, které byly předčištěny na podnikové čistírně obj. 1510 ČOV PS plastů. Do systému kanalizace K I. jsou vypouštěny vody jak ze SYNTHOS Kralupy a.s., tak i na smluvním základě od dalších výrobních a nevýrobních organizací a firem, které působí v Areálu chemických výrob Kralupy (především ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s., Linde Gas, a.s., SARTOMER Czech, s.r.o. a další). Odpadní vody kanalizace K I. jsou vedeny podzemním řadem na Městskou čistírnu


Strana 86/124

odpadních vod v Kralupech nad Vltavou (MČOV), která je provozována firmou Středočeské vodárny, a.s. Kladno, kde jsou biologicky dočišťovány. Kontrolní profil pro sledování jakosti těchto vod podle limitů kanalizačního řádu MČOV Kralupy nad Vltavou je na úrovni jízku otevřeného kanálu a je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a CHSK s přenosem na dispečink). Systém kanalizace K II sbírá průmyslové odpadní vody z výroben úseku monomery (Butadien, Styren) a z výroby synthetického kaučuku (SBR). Po předčištění na obj. 223 – KG ČOV se vody vedou nadzemním potrubím na Městskou čistírnu odpadních vod v Kralupech nad Vltavou (MČOV), kde jsou biologicky dočišťovány. Kontrolní profil pro sledování jakosti těchto vod podle limitů kanalizačního řádu MČOV Kralupy nad Vltavou je na odtoku odpadních vod z obj. 223 a je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a CHSK s přenosem na dispečink). 2.1.6.14.

Retenční nádrže a úpravna odpadních vod včetně likvidace hasební vody

Klasické retenční nádrže SYNTHOS Kralupy a.s. nemá. Dešťové a chladicí vody odtékají dešťovou kanalizací do otevřeného kanálu a dále do Vltavy. Na otevřeném kanálu je vybudováno zařízení k zachycení případných úniků látek ropného charakteru, kontrola hladiny kamerou, měření pH, teploty a automatický odběr vzorků ve stanoveném režimu. Odpadní vody ze SYNTHOSu odtékají dvěma kanalizacemi: –

FK1 – všechny splaškové vody a odpadní vody z výroby PS a ABS po předčištění na ČOV PS a ABS

–

FK2 – odpadní vody z provozu Elastomerů po předčištění na koagulační ČOV. Tyto vody jsou dále dočišťovány na městské ČOV Kralupy.

V případě zásahu jednotky HZS je hasební voda odváděna výše uvedenými kanalizacemi v daných provozech. 2.1.6.15.

Komunikační a informační systémy

2.1.6.15.1.

Komunikační systémy a prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s.

–

provozní přímé telefony

–

krátkovlnné vysílačky

–

telefonní spojení

–

závodní rozhlas

Provozní přímé telefony: Přímé telefony (hlásky) jsou v počtu 22 umístěny na provozech. Na dispečinku je umístěn dispečerský pult, na který jsou všechny hlásky zavedeny. Dispečer má spojení s těmito provozy: –

SKL – vedoucí

–

SKL – velín

–

C4 frakce – mistři

–

Styren – technolog

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. –

Styren – mistři

–

Polymerace – velín

–

SARTOMER Czech – velín

–

ZPS – velín

–

BHPS – velín

–

Energetika – mistři

–

Energetika – velín

–

Vodárna říční vody – velín

–

Linde Gas a.s. – velín

–

Chladící stanice – velín

–

Laboratoře – denní místnost

–

Laboratoře – mistrovna

–

ČeR – velín

–

SKP – velín

–

HZS – velitel směny

–

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. – věž

–

Koagulace – velín

–

Styren – velín

–

VITOGAZ ČR, s.r.o.

–

Butadien

–

Zkušebna kaučuku

Strana 87/124

Krátkovlnné vysílačky: Počty a umístění vysílaček na HZS: –

12 ks přenosných radiostanic typ GP 900 Ex

–

3 ks přenosných radiostanic typ GP 900 Ex s klávesnicí

–

5 ks mobilních radiostanic typ MAXON PM 150

–

1 ks stacionárních (dispečink HZS) typ MAXON PM 150

–

12 ks záložní radiostanice ( 10× GP 340, 2× SL 500)

Všemi radiostanicemi je možné navázat spojení s HZS okresu Mělník a v radiové síti HZS ČR a to na kanálech –

I – součinnostní (celostátní) frekvence 169,175 MHz

–

K – zásahový (celostátní) frekvence 169,225 MHz

–

N – záložní zásahový (celostátní ) frekvence 169,325 MHz.


Strana 88/124

L – územní HZS Středočeského kraje frekvence 169,275 MHz

Provozní kanály pro jednotku HZS společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. –

duplexní kanál Rx: 156,200 MHz; Tx: 151,700 MHz

–

simplexní kanál: Rx/Tx 166,025 kHz.

Při zásahu jsou přenosnými radiostanicemi vybaveni velitelé a dále členové zasahující jednotky. S radiostanicemi HZS se nelze spojit s jinými radiostanicemi v podniku. V době mimo zásah HZS se radiostanice využívají ke komunikaci při technických zásazích v souladu s Řádem spojení v PO. V případě havárie budou vysílačky k dispozici havarijnímu štábu. Závodní rozhlas: Na každém provozu je několik reproduktorů závodního rozhlasu. Vysílání zajišťuje rozhlasové studio a dispečink. V případě havárie jeho prostřednictvím vyhlašuje dispečer všechny požadavky velitele zásahu či vedoucího havarijního štábu. Všechny reproduktory na pracovištích musí být trvale zapnuty. 2.1.6.15.2.

Informační systémy

Informační systémy (počítačová síť) – má na starosti úsek informační technologie.

2.1.7.

Popis externě zajišťovaných služeb

2.1.7.1.

Dodávky elektrické energie

V případě potřeby je dodávána z distribuční sítě ČEZ, a.s. 2.1.7.2.

Dodávky ostatních energetických médií

Zemní plyn – z distribuční sítě RWE. Kyslík a dusík – společnost Linde Gas a.s. 2.1.7.3.

Dodávky vody

Čerpací stanice infiltrované vody – slouží pro odběr technologické vody pro potřebu SYNTHOS Kralupy a.s. v době odstávky čerpací stanice říční vody. 2.1.7.4.

Zásobování technologickými surovinami

Zásobování technologickými surovinami v malotonážních objemech zajišťují jednotliví dodavatelé surovin silniční dopravou. Jedná se většinou o nákladní automobily s návěsy případně cisterny. Jejich plnění, případně vyprazdňování probíhá dle platných pracovních instrukcí jednotlivých provozů v součinnosti obsluhy vozidla a příslušného zaměstnance společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.7.5.

Ostatní zásobování

Probíhá na základě předem uzavřených smluv s jednotlivými dodavateli.


Strana 89/124

2.1.7.6.

Požární zabezpečení a záchranné služby

2.1.7.6.1.

HZS Středočeského kraje, územní odbor Mělník, stanice Mělník

Spojení:

–

tel.č.: 112, 150, 950 895 135, 950 895 123, 602 448 311

–

radiostanice PME – 100

Dostupná technika pro případ havárie:

2.1.7.6.2. Spojení:

–

2.1.7.6.3.

CAS 32

–

RZS

–

AŽ 30

–

AP 32 BS

–

PPLA

–

CAS 25

–

CAS 32

–

AP 27

–

RZA

HZS Středočeského kraje, územní odbor Mělník, stanice Neratovice –

tel.č.: 112, 150, 950 897 111, 950 897 121

–

CAS 32

HZS podniku České dráhy, stanice Kralupy nad Vltavou

2.1.7.6.4. –

tel.č.: 112, 150, 972 257 466

Dostupná technika pro případ havárie: 2.1.7.6.5. Spojení:

–

tel.č.: 112, 150, 950 896 111, 950 896 121


Spojení:

CAS 25

HZS Středočeského kraje, územní odbor Mělník, stanice Kralupy nad Vltavou


Spojení:

–

–

CAS 32

HZS podniku Spolana a.s., Neratovice –

tel.č.: 112, 150, 315 662 150, 315 664 150


–

CAS 32

–

AP 40 BS

–

PPLA


Strana 90/124

Síly a prostředky jednotky zasahující při havárii určuje HZS Středočeského kraje. Pokud není výjezd organizován tímto operačním střediskem, určuje síly a prostředky k výjezdu velitel jednotky. Dále jsou k dispozici Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí – svolávání dle poplachového plánu obcí (JPO III a V). Počty a druh techniky je dán Poplachovým plánem dle stupně vyhlášeného poplachu. 2.1.7.7.

Zdravotní péče

2.1.7.7.1.

Zdravotnická záchranná služba

Představuje nejbližší, nepřetržitou a rozhodující externí odbornou zásahovou složku pro poskytování potřebné péče při náhlém ohrožení zdraví osob v areálu společnosti. Je vybavena technicky (zásahová sanitní vozidla s kompletní resuscitační výbavou, sanity pro převoz raněných) i personálně pro zásah na místě postižení, stejně tak disponuje spojením (okresní operátorské stanoviště záchranné služby Mělník) s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému, popř. sousedními záchrannými službami vč. letecké záchranné služby. V areálu Chemických výrob Kralupy se počítá s možností přistávání vrtulníku letecké záchranné služby. –

Zdravotnická záchranná služba ASČR Kralupy nad Vltavou – minimální dojezdová doba 6 minut.

–

Zdravotnická záchranná služba Mělník – minimální dojezdová doba 18 minut.

2.1.7.7.2.

Ostatní zdravotnická zařízení v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

–

Nemocnice Kralupy nad Vltavou – vzdálenost cca 2 km. Poskytuje základní lůžkovou péči interní i chirurgickou, vč. resuscitační.

–

Nemocnice s poliklinikou Mělník – vzdálenost cca 25 km. Poskytuje základní lůžkovou péči interní i chirurgickou, vč. resuscitační.

–

Nemocnice s poliklinikou Slaný – vzdálenost cca 25 km. Poskytuje základní lůžkovou péči interní, chirurgickou, resuscitační.

–

Nemocnice na Bulovce Praha – vzdálenost cca 30 km. Schopna poskytnout základní a v řadě oborů i specializovanou akutní péči vč. resuscitační.

2.1.7.8.

Laboratorní rozbory

V případě potřeby se využívá služeb autorizovaných laboratoří, které pracují v součinnosti se specialisty SYNTHOS Kralupy a.s. 2.1.7.9.

Údržba a servisní služby

Úklid areálu Chemických výrob Kralupy zajišťuje odbor správa majetku prostřednictvím externích firem Odvoz a likvidaci vybraných druhů odpadu v SYNTHOS Kralupy a.s. koordinuje Odbor životního prostředí prostřednictvím externích firem, které jsou smluvně zajištěny pro každý druh odpadu.


Strana 91/124

Servis technologických zařízení v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťují mechanici jednotlivých provozů prostřednictvím společnosti K-PROTOS, a.s., ELMEP apod. podle potřebné odbornosti. Servis komunikační techniky v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje odbor spojů prostřednictvím externích firem. 2.1.7.10.

Ostraha objektu

Ochranu a ostrahu areálu Chemických výrob Kralupy zabezpečuje Odbor ochrany majetku za využití externí bezpečnostní služby DORA. Kolem areálu Chemických výrob Kralupy je el. ochrana včetně systému zabezpečení vrat, který je doplněn kamerovým systémem. Vytypované objekty jsou chráněny elektronickými zabezpečovacími systémy. Signál všech zařízení je veden na dispečink bezpečnostní agentury, která v případě poplachu vysílá na místo zásahovou skupinu. Agentura zajišťuje rovněž noční pochůzky. Bezpečnostní služba provádí ostrahu a ochranu formou služeb na určených vrátnicích, kde kontroluje oprávněnost vstupu osob, vjezdu vozidel. Dále zabezpečuje kontrolu oprávněnosti vyvážení materiálu. Pochůzkovou činností zjišťuje stav budov, objektů. Provádí obsluhu perimetrické ochrany areálu Chemických výrob Kralupy včetně zásahů při vzniku poplachových stavů. Reaguje na poplachy v rámci EZS. Jednu směnu tvoří 19 sob ranní směna (pondělí až pátek), o nočních směnách a ranních směnách v sobotu, neděli a ve svátcích 18 osob. V případě, že vznikne průmyslová havárie, je možné využít k zajištění činnosti směnu, která v té době slouží (další pracovníky je možné svolat, ale zaměstnanci bezpečnostní agentury nemají povinnost držet pracovní pohotovost). 2.1.7.11.

Odkanalizování podniku

Odvoz a likvidaci vybraných druhů kapalných odpadů provádí smluvně zajištěné firmy pro každý druh odpadu. 2.1.7.12.

Komunikační a informační systémy

Servis komunikační techniky v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje Odbor spojů prostřednictvím externích firem.

2.2.

Složky životního prostředí v lokalitě objektu

2.2.1.

Popis okolí a životního prostředí

2.2.1.1.

Umístění objektu

SYNTHOS Kralupy a.s. je součástí Areálu chemických výrob Kralupy a.s. Nachází se jihozápadním směrem od obce Kralupy nad Vltavou, na katastrálním území obce Kralupy nad Vltavou cca 300 m odleveno břehu řeky Vltava. Mapa umístění areálu Chemických výrob Kralupy viz příloha P-04-01.

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Tab. č. 8

Strana 92/124

Zeměpisné údaje areálu Chemických výrob Kralupy

zeměpisná šířka zeměpisná délka výška místa nad hladinou moře

Areál SYNTHOS 50° 16´ 20,7´´ severní šířky 14° 19´ 34,4´´ východní délky 170 m

Areál SKP 50° 14´ 46,4´´ severní šířky 14° 20´ 49,6´´ východní délky 200 m

Okolí areálu Chemických výrob Kralupy (vzdálenosti od hranice areálu): –

Severním směrem – ve vzdálenosti cca 100 m obec Veltrusy

–

Severovýchodním směrem – pole

–

Východním směrem – pole

–

Jihovýchodním směrem – pole

–

Jižním směrem – ve vzdálenosti cca 1 000 m obec Chvatěruby

–

Jihozápadním směrem – ve vzdálenosti cca 100 m obec Kralupy nad Vltavou

–

Západním směrem – ve vzdálenosti cca 800 m obec Kralupy nad Vltavou

–

Západním směrem – ve vzdálenosti cca 1 500 m obec Nelahozeves

–

Severozápadním směrem – ve vzdálenosti cca 2 000 m obec Staré Ouholice.

2.2.1.2.

Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu

Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel Místem s největším počtem obyvatel v okolí areálu Chemických výrob Kralupy je město Kralupy nad Vltavou. Převážná část zástavby Kralup nad Vltavou je tzv. městského typu, tj. panelové, resp. cihlové činžovní domy. V menších okolních obcích (Chvatěruby, Veltrusy, Kozomín, Úžice, a Zlončice) je zástavba tzv. venkovského typu, tj. rodinné domy. Město Kralupy nad Vltavou se dělí na pět správních částí o celkové rozloze 2 190 ha. V minulosti k němu byly připojeny okolní obce Lobeč, Lobeček, Mikovice, Minice a Zeměchy. Lobeček, v jehož katastru leží areál Chemických výrob Kralupy, má na svém území také velké sídliště s řadou objektů obchodní sítě a služeb. Tab. č. 9

Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu Obec

Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Veltrusy Nelahozeves

2

2

Počet obyvatel 3

17 246 413 1 776 1 375

Směr od areálu JZ, Z

Vzdálenost [km] 1,5

J S Z

1,0 0,8 1,5

Počet osob v obcích a Kralupech nad Vltavou byl zjištěn na základě podkladů poskytnutých pracovníkem společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. 3

Včetně místní části Lobeček


Strana 93/124

Zařízení pro veřejnost Tab. č. 10

Zařízení pro veřejnost v zájmovém území

Objekt Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Chvatěruby Mateřská škola Veltrusy Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Chvatěruby Základní škola Veltrusy Základní praktická škola Dům dětí a mládeže Dvořákovo gymnázium Hotel ADRIANA Nemocnice RHG, s.r.o. – léčebna dlouhodobě nemocných ZS Asociace Samaritánů ČR Dům s pečovatelskou službou – zelený pavilon Dům s pečovatelskou službou – žlutý pavilon Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců Všestudy Poliklinika Hotel Sport Kino Vltava Městské koupaliště Plavecký bazén Železniční stanice Kralupy

Adresa Kralupy nad Vltavou, U jeslí 520 Kralupy nad Vltavou, nábř.J. Holuba 153 Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 694 Kralupy nad Vltavou, generála Klapálka 976 Kralupy nad Vltavou, Mikovická 501 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Třebízského 523 Kralupy nad Vltavou, Revoluční 682 Kralupy nad Vltavou, Komenského nám. 198 Kralupy nad Vltavou, generála Klapálka 1029 Kralupy nad Vltavou , ul. 28. října 182 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Jodlova 111 Kralupy nad Vltavou, Smetanova 168 Kralupy nad Vltavou, Dvořákovo náměstí 800 Kralupy nad Vltavou, Cesta brigádníků Kralupy nad Vltavou, Mostní 934

Počet osob 55 108 108 123 123 28 80 267 613 479 613 90 34 438 82 60 530 120 120

Kralupy nad Vltavou, Vodárenská ul. 33 Kralupy nad Vltavou, V Luhu 1181

5 78

Kralupy nad Vltavou, V Luhu 1181

80

Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 539 Všestudy 23 Kralupy nad Vltavou, Nerudova 686 Kralupy nad Vltavou, U cukrovaru 1086 Kralupy nad Vltavou, nám. J. Seiferta 709 Kralupy nad Vltavou, Ke Koupališti 600 Kralupy nad Vltavou, Cukrovar 1089 Kralupy nad Vltavou

39 61 42 400 280 1 500 190 507

Jelikož objekty uvedené v Tab. č. 10 nejsou ohroženy závažnou havárií, není k Bezpečnostní zprávě SYNTHOS Kralupy a.s. přiložen příslušný mapový podklad. Objekty správních úřadů a samosprávy a dalších institucí Tab. č. 11

Správní úřady v zájmovém území

Objekt Městský úřad Kralupy nad Vltavou Obecní úřad Chvatěruby Městský úřad Veltrusy Obecní úřad Úžice Obecní úřad Zlončice

Adresa U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou Chvatěruby 46 Palackého 9, Veltrusy Nádražní 198, Úžice Zlončice 35

Počet osob 160 2 10 8 2

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Objekt Obecní úřad Kozomín Obecní úřad Nelahozeves

Adresa Kozomín 22 Školní 3, Nelahozeves

Strana 94/124 Počet osob 2 2

Jelikož objekty uvedené v Tab. č. 11 nejsou ohroženy závažnou havárií, není k Bezpečnostní zprávě SYNTHOS Kralupy a.s. přiložen příslušný mapový podklad. Významné krajinné prvky V blízkém okolí se nevyskytují žádné významné krajinné prvky. Území a objekty chráněné podle zvláštních předpisů V zájmovém území se nachází několik maloplošných chráněných území – Dřínovská stráň (přírodní rezervace), Veltruský luh a navazující Veltruský park a Přírodní park Dolní Povltaví. Viz příloha P-04-06. Z vodohospodářského hlediska je významná CHOPAV Severočeská křída vzdálená cca 7 km severně od areálu Chemických výrob Kralupy. Architektonické památky –

kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v obci Kralupy nad Vltavou

–

dům č.p. 38 v obci Veltrusy

–

dům č.p. 173 v obci Veltrusy

–

kostel narození sv. Jana Křtitele v obci Veltrusy

–

hrobní kaple sv. Kříže v obci Veltrusy

–

část areálu zámku v obci Veltrusy.

Viz příloha P-04-07.

2.2.2.

Průmyslová a skladovací činnost v okolí

2.2.2.1.

Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů na území společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.

V areálu, kde jsou umístěny objekty SYNTHOS Kralupy a.s., provozují průmyslovou a skladovací činnost další hospodářské subjekty. Tyto hospodářské subjekty jsou propojeny jednotnou infrastrukturou. Areál je pro potřeby vnějšího havarijního plánu nazýván „areál Chemických výrob Kralupy“. Tab. č. 12

Přehled ostatních hospodářských subjektů v areálu Chemických výrob Kralupy

Objekt ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Linde Gas a.s. SARTOMER Czech s.r.o. UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. VITOGAZ ČR, s.r.o. SYNTHOS PBR, s.r.o. Butadien Kralupy a.s.

Adresa O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou U Technoplynu 1324, Praha 9 O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou Litvínov – Růžodol č. p. 4, Litvínov Tyršova 535, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou

Počet zaměstnanců 275 40 60 149 7 95 21


Strana 95/124

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Předmětem podnikání společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. je: –

Výroba a zpracování paliv a maziv

–

Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv v spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení (velkoobchod)

–

Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé a senzibilizující

–

Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

Výroba a zpracování chemických látek všeho druhu mimo výrobků uvedených v příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

–

Výroba a rozvod plynu a tepla

–

Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živností volných

–

Činnost ekonomických a organizačních poradců

–

Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb

–

Finanční a operativní leasing.

Linde Gas a.s. Předmětem podnikání společnosti Linde Gas a.s. je: –

výroba technických,speciálních,zkušebních a vysoce čistých plynů

–

projektová činnost pro výrobní, distribuční a skladovací zařízení technických plynů

–

analytické rozbory chemických výrobků

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické.

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující

–

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej – vyjma zboží uvedeného v příloze Zákona č. 455/91 Sb. a zboží tímto zákonem vyloučené

–

montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení a periodické zkoušky nádob na plyny

–

montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny


Strana 96/124

–


–

nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy

–

činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

–

podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

–

nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků

–

výroba kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů.

SARTOMER Czech s.r.o. Předmětem podnikání společnosti SARTOMER Czech s.r.o. je: –

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

výroba chemických látek a chemických přípravků

–

činnost technických poradců v oblasti chemie

–


–

velkoobchod

–


–

výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

–

testování, měření, analýzy a kontroly

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. Předmětem podnikání společnosti UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. je: –

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

–

zprostředkovatelská činnost v režimu živností volných

–

zahraniční zasilatelství

–

pronájem movitých věcí

–

pedagogická a poradenská činnost v dopravě v režimu živností volných

–

čištění a paření dopravních prostředků

–

technická pomoc při odstraňování dopravních nehod a havárií

–

provozování dráhy

–

provozování drážní dopravy


Strana 97/124

–

vnitrostátní zasilatelství

–

nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení – velkoobchod

–

opravy ostatních dopravních prostředků

–

opravy silničních vozidel

–

revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu

–

provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy

–

silniční motorová doprava osobní (vnitrostátní příležitostná

–

osobní provozovaná osobními vozidly, mezinárodní příležitostná

–

osobní provozovaná osobními vozidly)

–

silniční motorová doprava nákladní (vnitrostátní nákladní, mezinárodní nákladní)

–

skladování zboží a manipulace s nákladem

–

služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

VITOGAZ ČR, s.r.o. Předmětem podnikání společnosti VITOGAZ ČR, s.r.o. je: –

činnost organizačních a ekonomických poradců

–

projektová činnost v investiční výstavbě

–

montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení, plnění tlakových nádob na plyny

–

nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu,prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení – velkoobchod

–

silniční motorová doprava nákladní

–

pronájem movitých věcí

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako extrémně hořlavé

–

organizování obchodní činnosti

–

velkoobchod

–

specializovaný maloobchod

–

distribuce plynu

–

činnost technických poradců v oblasti vyhrazených plynových zařízení a plnění tlakových nádob plyny

–

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti


Strana 98/124

SYNTHOS PBR, s.r.o. Předmětem podnikání společnosti SYNTHOS PBR, s.r.o. je: –

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor

–

velkoobchod

–


–


–


–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické.

Butadien Kralupy a.s. –

Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor

–

velkoobchod

–


–


–


–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

2.2.2.2.

Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

Průmyslová činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy Severovýchodním směrem (cca 300 m) jsou umístěny skladové areály a výrobní prostory společnosti Dostav. Ostatní průmyslové výrobny, zařízení a sklady jsou z hlediska bezpečnosti a možnosti ohrožení již méně významné (viz Tab. č. 13). Tab. č. 13

Průmyslová činnost v okolí SYNTHOS Kralupy

Objekt Dostav Feralpi-Praha, s.r.o. Ferostav Praha, s.r.o. WINCANTON TRANS EUROPEAN CZ s.r.o.

Počet osob 20 56 140 90

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Dřevo a Dýhy, s.r.o. Dalších cca 12 malých firem

Strana 99/124

100 180

Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy a.s. Tab. č. 14

Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

Silniční doprava

Železniční doprava

Letecká doprava Produktovody

silnice I. tř. E55 (D8) čerpací stanici pohonných hmot v Kralupech nad Vltavou – Lobečku. čerpací stanici pohonných hmot ve Veltrusích železniční trať Kralupy nad Vltavou–Neratovice vzdálenosti cca 100 m (z hlediska bezpečnosti významná zejména přeprava chlóru) nákladní nádraží železniční dopravy provozované CHEMOPETROL DOPRAVA, a.s. Nad ACHV Kralupy vede letecký koridor pro civilní letectvo (letadla z podniku Aero Vodochody) ropovod Družba ropovod IKL produktovod C4 frakce produktovod etylbenzen produktovod etylenu Tranzitní plynovod

Zemědělská činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy Tab. č. 15

Přehled pěstovaných zamědělských kultur a plodin v oblasti Zemědělská plodina nebo kultura

Obiloviny Kukuřice Cukrovka Brambory Řepka Hořčice Slunečnice Chmel Košťáloviny Tab. č. 16

Přehled chovaných hospodářských zvířat v oblasti

Lokalita

Zlosyň

Adresa Obora (VÚLHM Zbraslav) č.p. 120 (Miloš Šťastný) Fa. VAŠETA č.p. 145 (V+M Homolka)

Úžice

č.p. 145 (Jaroslav Valjent)

Zlončice

č.p. 51 (František Rubeš)

Veltrusy Kozomín

Plocha [ha] 3 000 400 150 150 300 100 300 40 20

Chovaná zvířata dančí zvěř skot prase skot prase skot prase skot

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. 2.2.3.

Strana 100/124

Meteorologická charakteristika

Areál Chemických výrob Kralupy a dotčená oblast jsou z klimatického hlediska součástí oblasti mírně teplé, suché, s mírnou zimou. Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci. Tab. č. 17

Meteorologické údaje

průměrná roční teplota vzduchu maximální teplota vzduchu minimální teplota vzduchu průměrný úhrn srážek maximální dešťové srážky maximální sněhová pokrývka relativní vlhkost vzduchu

9,2 °C 26,85 °C -7,41 °C 473 mm 58,2 mm 320 mm 67–87 %

Sněhové srážky jsou průměrné, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná. Obr. č. 12

Srážkový profil v oblasti Kralupy nad Vltavou (pro měřící místa – Spolana, Pšovka)

60 55 50

Srážky [mm]

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Měsíc Spolana

Tab. č. 18

Pšovka

Větrná růžice – tabulková data

m·s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 0,56 0,00 0,00 0,56

NE 0,90 0,00 0,00 0,90

m·s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 1,40 0,03 0,00 1,43

NE 1,77 0,06 0,00 1,83

I. třída stability – velmi stabilní E SE S SW 1,00 0,45 0,24 0,43 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,00 0,45 0,24 0,43 II. třída stability – stabilní E SE S SW 2,40 1,10 0,82 1,49 0,11 0,04 0,04 0,09 0,00 0,00 0,00 0,00 2,51 1,14 0,86 1,58

W 0,67 0,00 0,00 0,67

NW 0,35 0,00 0,00 0,35

CALM 7,66

W 2,05 0,10 0,00 2,15

NW 1,51 0,07 0,00 1,58

CALM 5,21

7,66

5,21

součet 12,26 0,00 0,00 12,26 součet 17,75 0,54 0,00 18,29

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. -1

m·s 1,7 5,0 11,0 součet

N 1,11 1,21 0,02 2,34

NE 1,49 1,21 0,00 2,70

m·s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 0,44 1,28 0,28 2,00

NE 0,61 0,73 0,00 1,34

m·s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 0,40 0,27 0,00 0,67

NE 0,73 0,50 0,00 1,23

m·s-1 1,7 5,0 11,0 součet

N 3,91 2,79 0,30 7,00

NE 5,50 2,50 0,00 8,00

Obr. č. 13

III. třída stability – izotermní E SE S SW W 2,02 1,11 0,83 1,83 3,02 3,10 1,32 0,71 2,44 3,50 0,03 0,00 0,00 0,04 0,06 5,15 2,43 1,54 4,31 6,58 IV. třída stability – normální E SE S SW W 1,03 0,47 0,39 0,91 1,26 1,69 0,78 0,39 3,55 6,17 0,30 0,10 0,00 0,76 2,04 3,02 1,35 0,78 5,22 9,47 V. třída stability – konvektivní E SE S SW W 0,81 0,38 0,41 0,94 1,20 0,51 0,27 0,16 0,51 0,92 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,32 0,65 0,57 1,45 2,12 Celková růžice E SE S SW W 7,26 3,51 2,69 5,60 8,20 5,41 2,41 1,30 6,59 10,69 0,33 0,10 0,00 0,80 2,10 13,00 6,02 3,99 12,99 20,99

Strana 101/124

NW 1,74 1,75 0,04 3,53

CALM 2,12

NW 0,55 2,43 0,76 3,74

CALM 1,94

NW 0,45 0,34 0,00 0,79

CALM 1,09

NW 4,60 4,59 0,80 9,99

CALM 18,02

Větrná růžice

Z

14 12 10 8 6 4 2 0

S

V

J

Četnosti [%]

2,12

1,94

1,09

18,02

součet 15,27 15,24 0,19 30,70 součet 7,60 17,02 4,24 28,86 součet 6,41 3,48 0,00 9,89 součet 59,29 36,28 4,43 100,00

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. Tab. č. 19

Strana 102/124

Pravděpodobnost výskytu rychlosti větru

Rychlost větru [m·s-1] P [%]

Třída stability I 1,7 5 37,5 0,0

bezvětří 62,5

11 0,0

bezvětří 6,9

Třída stability III 1,7 5 42,8 49,7

11 0,6

Pro atmosférickou stabilitu I byla uvažována rychlost větru 1,7 m·s-1 a pro atmosférickou stabilitu III 5 m·s-1. Tab. č. 20

Pravděpodobnost směrů větru pro třídu stability I

Směr větru P [%] Tab. č. 21

S 4,6

V 8,2

JV 3,7

J 1,9

JZ 3,5

Z 5,5

SZ 2,8

bezvětří 62,5

JZ 14,0

Z 21,4

SZ 11,5

bezvětří 6,9

Pravděpodobnost směrů větru pro třídu stability III

Směr větru P [%] Tab. č. 22

SV 7,3

S 7,6

SV 8,8

V 16,8

JV 8,0

J 5,0

Pravděpodobnost výskytu tříd stability počasí

Třída atmosférické stability (pětistupňová)

Třída atmosférické stability podle Pasquill-Gifforda

I. – velmi stabilní II. – stabilní III. – izotermní IV. – normální V. – konvektivní

F E D, C D, C B, A

Pravděpodobnost výskytu rozptylových podmínek [%] 12,26 18,29 30,70 28,86 9,89

2.2.4.

Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika

2.2.4.1.

Hydrologické poměry

Areál Chemických výrob Kralupy jehož součástí je SYNTHOS Kralupy a.s. a okolí je odvodňováno převážně do řeky Vltavy. Průtok v řece je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou. 2.2.4.2.

Hydrogeologické poměry

Území na němž se nachází areál Chemických výrob Kralupy patří do širšího povodí Vltavy, v užším členění do dílčího povodí 1-12-02-047 Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok. Ve štěrkopískách se vytvořila mělká kvartérní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Zásoby podzemní vody jsou z vodohospodářského hlediska poměrně významné a slouží i k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou (jímací území Lobeček v Kralupech nad Vltavou cca 500 m západně od hranice společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Koeficient transmisivity v řádu x·10-2 m2·s-1 charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností. Hladina podzemní vody leží v převážné většině posuzované lokality v písčitých štěrcích Manínské terasy Vltavy v hloubce 5–8 m.


Strana 103/124

Před umělým zásahem do přírodních poměrů byla Vltava přirozenou erozivní základnou území a odvodňovala podzemní vody vyšších teras Vltavy i údolní nivy. V současné době je již zachováno proudění směrem k Vltavě jen z údolních teras, které nejsou v přímé hydraulické souvislosti s řekou. Prvním umělým zásahem do přirozeného režimu byly práce spojené se splavněním Vltavy vzdutím Miřejovického jezu u Veltrus. V nadjezí pak dnes infiltruje vltavská voda do údolí nivy a po spojení s podzemní vodou z teras protéká směrem na Veltrusy, Všestudy a do Vltavy v podjezí. Druhým významným zásahem do režimu podzemních vod je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony společností SYNTHOS Kralupy a.s. a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Hydrogeologická ochrana podzemních vod (HOPV) byla vybudována v letech 1973–1976 v rámci výstavby rafinérie jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací ropnými látkami. HOPV má i jistý negativní dopad na úroveň hladiny podzemních vod a na poklesu úrovně hladin ve studních obyvatel obcí Kralupy nad Vltavou a Veltrusy, zejména v období sucha. Poklesy způsobené HOPV dosahují hodnot od 0,1–0,5 m dle vzdálenosti studen. Z hodnocení časového i prostorového vývoje úrovní hladin podzemních vod jednoznačně vyplývá, že HOPV plní svoji funkci ochrany vod kvartérních štěrkopískových náplavů Vltavy a především pak vodárenských objektů v Lobečku před znečištěním z provozů v areálu Chemických výrob Kralupy. Z hlediska chemického složení se jedná o podzemní vody alkalické typu, vyžadující složitější úpravu a pro zásobování pitnou vodou jsou nevhodné. 2.2.4.3.

Geologické poměry

Bezprostřední geologická podloží v hodnocené lokalitě tvoří fluviální písčité štěrky maninské terasy Vltavy (stáří střední pleistocén) na plošině východně od dnešního areálu České rafinérské, a.s. a zbytky mladší terasy pod antropogenní navážkou uvnitř průmyslového areálu. Hlubší (podkvarterní) podklad je tvořen arkózami, pískovci a prachovci mladšího proterozoika (karbon), které začínají v hloubce 3–17 m pod povrchem terénu. Ve východní části nasedají na karbon nesouvislé a málo mocné zbytky křídových sedimentů (rozpadavé pískovce). Větší prognózní ložisko štěrkopísků leží východně od státní silnice. Podložní horniny jsou převážně průlinové, karbonské sedimenty též puklinové, propustné s indexem transmisivity 4,8·10-4–1,2·10-2 m2·s-1 (průlinový kolektor kvarterních terasových štěrkopísků) a 5,4·10-5–1,2·10-3 m2·s-1 (hlubší puklinovo-průlinový kolektor karbonských sedimentů). Hladina podzemní vody se nachází v písčitých štěrcích v hloubce 5–8 m pod povrchem terénu, směr proudění podzemních vod je k severozápadu až k severu. Rovinatý reliéf území leží v nadmořské výšce 175–190 m. Přirozená plošina kvarterní říční terasy na východ od areálu Chemických výrob Kralupy je na západě oddělena zalesněným, 10 m vysokým terénním stupněm od antropogenní plošiny uvnitř areálu Chemických výrob Kralupy. Plošina s ornou půdou je na okrajích erodována. 2.2.4.4.

Záplavové poměry

K případnému protržení kaskády na Vltavě může dojít jak následkem přírodní katastrofy (zemětřesení, prudký vzestup množství vody), tak i vlivem ztráty pevnosti hrází (při prudkém nárůstu množství vody), ale nelze vyloučit ani úmyslné narušení (při teroristickém útoku, během války). Ve všech případech je nutno si uvědomit, že protržení hráze na Orlíku by během 6–8 hodin způsobilo zvýšení hladiny vody v Kralupech nad Vltavou o cca 8–10 m (vzhledem k normální hladině vody ve Vltavě). Nutnost urychlené evakuace osob a nebezpečného materiálu (nežádoucí reakce s vodou, rozpuštění a rozptýlení toxických látek


Strana 104/124

ve vodě) je z toho zřejmá a vyžaduje podrobné vypracování harmonogramu útlumu výroby a evakuace podniku. 2.2.4.5.

Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie

Zátopová území Nejnižší bod areálu Chemických výrob Kralupy je v nadmořské výšce cca 175 m, areál SKP pak ve výšce 200 m. Nadmořská výška hladiny Vltavy při normálním průtoku je 168 m. Při povodních v r. 2002, kdy bylo dosaženo úrovně 150leté vody, nebylo území areálu Chemických výrob Kralupy s vlastním výrobním chemickým zařízením zasaženo. Pod vodou se ocitlo pouze cca 10 % území společnosti (odloučený menší sklad pomocných látek, plocha zařízení staveniště pro investiční výstavbu). Zvýšená hladina podzemní vody korespondující s povodňovou vlnou způsobila zaplavení některých sklepních prostor v administrativních budovách. Mimo vlastní území výrobního areálu byly zaplaveny povodňovou vlnou některé podnikové stavby a zařízení, které se nacházely v Kralupech n. Vltavou blíže řece a to především vodárna říční vody a podniková skládka na Strachově. Vodohospodářská díla Vodní díla na Vltavě – jsou na toku Vltavy umístěna nad areálem Chemických výrob Kralupy a.s. Slouží mj. k jímání vod při jarním tání sněhu či při extrémních dešťových srážkách a tím zabraňují povodním. Případná porucha některé z hrází může být příčinou povodně na toku řeky pod příslušnou přehradou. Seismická činnost V dané lokalitě je seismická činnost minimální. Důlní díla V dané lokalitě nejsou žádná důlní díla. Vodoteče a vodní plochy Ve vzdálenosti cca 300 m od areálu Chemických výrob Kralupy protéká řeka Vltava. V dané lokalitě nejsou žádné vodní plochy. Jímací území pitné vody Po zrušení prameniště v Lobečku (r. 2 000) v okolí areálu není žádný zdroj podzemní vody, který by sloužil pro hromadné zásobování pitnou vodou. Ve Veltrusích a Kralupech n.Vlt., které jsou v zájmovém území areálu, mohou být individuální odběry podzemních vod, převážně však jsou využívány k užitkovým účelům. Propustnost podloží pro kontaminanty Z hlediska potřeby sledování kvality podzemních vod v areálu a okolí je významný pouze hlavní kvartérní kolektor vázaný na terasové sedimenty. V terasových sedimentech se vyskytuje jeden spojitý kolektor podzemních vod s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Tento kolektor je napájen především infiltrací povrchové vody z řeky Vltavy, dále přetokem z křídových výše položených kolektorů a srážkovou infiltrací v ploše výskytu terasových sedimentů. Provedenými testy v prostoru areálu byla stanovena propustnost


Strana 105/124

pomocí koeficientu filtrace k = 3,02·10-2 až 9,68·10-4 m·s-1, tudíž poměrně vysoká propustnost i pro kontaminanty. Proto na západní a severní straně areálu je vybudovaná hydraulická ochrana podzemních vod (HOPV), která slouží k zabránění průniku kontaminovaných podzemních vod mimo areál. Sestává z 16 kontinuálně čerpaných studní. Čerpáním se vytvářejí kolem studní depresní kužely, které se vzájemně překrývají a vytvářejí tak depresní příkop, který nepustí případnou kontaminaci mimo areál. U pěti vrtů je možné čerpat volnou fází z hladiny podzemní vody. Funkce HOPV je kontrolovaná pomocí sítě kontrolních vrtů (cca 100 vrtů), které jsou umístěny před a za clonou. Podzemní vody jsou pravidelně kontorolovány a monitorovány (výška hladiny, kvalita) u čerpaných studní denně, u kontroních vrtů podle jejich začlenění do monitorovací sítě měsíčně až ročně. Provozování HOPV vč monitoringu je zajištěno odbornou hydrogeologickou firmou, výsledky jsou uváděny v pravidelných ročních zprávách. 2.2.4.6.

Rizika přeshraničních přenosů

Kontaminace ovzduší V SYNTHOS Kralupy a.s. není manipulováno s NL takové povahy a množství, aby hrozilo riziko přeshraniční kontaminace ovzduší. Kontaminace vod Případnou kontaminací vod Vltavy může dojít ke kontaminaci vod Labe, které dále odtéká na území SRN. Aby se zabránilo znečištění vod Vltavy, je kanál, kterým je vypouštěna voda z celého areálu Chemických výrob Kralupy, tedy také ze SYNTHOS Kralupy a.s. do Vltavy opatřena dvěma nornými stěnami. Kvalita vypouštěných vod je kontinuálně sledována kamerovým systémem a 1× za směnu je prováděna laboratorní kontrola. 2.2.4.7.

Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie

Využití pozemků v okolí SYNTHOS Kralupy a.s., které se nacházejí v dosahu potenciální závažné havárie je následující: Potenciálními závažnými haváriemi technologií SYNTHOS Kralupy a.s. bude zasaženo zejména území Areálu Chemických výrob Kralupy. Viz kapitola 3.3, Tab. č. 13 dokumentu Vyhodnocení možnosti vzniku domino efektů pro objekty: KAUČUK, a.s., ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Linde Technoplyn, a.s., Shell Gas, s.r.o. v rámci areálu KAUČUK, a.s. (říjen 2004). V dosahu závažné havárie způsobené potenciální havárií technologií SYNTHOS Kralupy a.s. se nacházejí i obydlená území, viz příloha P-02. 2.2.4.8.

Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou

Kanalizační síť v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je realizována oddělenými rozvody: –

kanalizační síť průmyslové vody

–

kanalizační síť dešťové vody

–

kanalizační síť splaškové vody

viz kap. 2.1.6.13.


Strana 106/124

Likvidace uniklých NL Veškeré odpadní vody, které mohou obsahovat nebezpečné látky jsou čištěny na ČOV (obj. č. 1510, 2301, 2302). Zajištění likvidace hasební vody Pro likvidaci hasebních vod platí ustanovení Směrnice S-59 Nakládání s vodami (kap. 7 Vypouštění odpadních vod), přičemž pro hasební vody, které jsou vždy mimořádným vypouštěním, platí ustanovení, že v případech mimořádného vypouštění musí být zajištěn souhlas OŽP, který stanoví podmínky takového vypouštění. Současně při manipulaci s hasebními prostředky a hasební vodou se musí dodržovat i pracovní pokyny PP-10 Plán opatření pro případ úniku závadných látek a PP-11 Plán opatření pro případ zhoršení jakosti vypouštěných vod.

2.2.5.

Další potenciální specifická ohrožení

Zdrojem rizika pro vznik závažné havárie v SYNTHOS Kralupy a.s. mohou být: –

Nákladní doprava na železniční trati ČD Kralupy nad Vltavou-Neratovice

–

průmyslová činnost firem ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Linde Gas, a.s., VITOGAZ ČR, s.r.o., SARTOMER Czech, s.r.o.

–

letecké koridory nejsou odkloněny.

Žádná další potenciální specifická ohrožení kromě možného teroristického útoku se nepředpokládají.

2.2.6.

Mapy a grafické přílohy

Relevantní informace uvedené v kapitole 2.2 jsou patrné z přiložených grafických dokumentů, jedná se zejména o následující údaje: –

Situování výrobního areálu v rámci lokality, viz příloha P-04-01.

–

Infrastruktura, průmyslová a občanská zástavba v okolí, viz příloha P-04-01.

–

Situování vodních toků v okolí, viz příloha P-04-01.

–

Objekty chráněné podle zvláštních předpisů, viz příloha P-04-06 a P-04-07.

–

Rajónový plán (dle objektové soustavy), viz příloha P-04-09.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce vně objektu, viz příloha P-04-08.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce uvnitř objektu, viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Umístění nebezpečných látek v objektu, viz příloha P-04-03.

–

Rozvod požární vody, hydranty a vývody pro lafetové proudnice v objektu, viz příloha P-04-11.

–

Kanalizační síť v areálu objektu, viz příloha P-04-04 a P-04-05.

–

Potrubní mosty a energomosty v areálu objektu, viz příloha P-04-10.


Strana 107/124

Jelikož, na základě provedené analýzy rizika, se nepředpokládá ohrožení okolí areálu, ani geologických a hydrogeologických poměrů je bezpředmětné přikládat další podrobné grafické dokumenty typu hydrogeologické mapy, hydrologické mapy, mapy geologických prvků apod.


Strana 108/124

3.

Postup a výsledky analýzy a hodnocení rizika

3.1.

Přehled identifikovaných zařízení (zdrojů rizika)

Viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 2.

3.2.

Přehled nebezpečných látek vyskytujících se v objektu

Přehled NL (včetně klasifikace a vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik), které se vyskytují v objektu SYNTHOS Kralupy a.s., je uveden v popisné části bezpečnostní zprávy, viz kapitola 2.1.3.

3.3.

Posouzení nebezpečných chemických reakcí

V následujících kapitolách jsou uvedeny některé informace o stabilitě a reaktivitě nebezpečných látek a možnosti vzniku nežádoucích látek při eventuálním požáru.

3.3.1.

Informace o reaktivitě a stabilitě NL

Viz příloha P-01-05 Bezpečnostní listy

3.3.2.

Tvorba toxických zplodin hoření

Zplodiny hoření, které mohou vzniknout, jsou určeny především chemickým složením dané látky a dále podmínkami hoření (požáru). Při hoření (požáru) může dojít k situaci, kdy teplota a koncentrace kyslíku jsou dostatečně vysoké, aby zajistily úplnou oxidaci látky. V takovém případě shoří látky, obsahující pouze vodík a uhlík, popř. kyslík, na CO2 a H2O. Při nedokonalém spalování dochází k nedostatečné oxidaci a kromě výše uvedených zplodin vznikají především oxid uhelnatý a saze. Za přítomnosti tuhého uhlíku (sazí) stoupá množství CO ve spalinách v důsledku reakce: V Tab. č. 23 jsou uvedeny možné toxické zplodiny hoření při nedokonalém spalování určitých typů látek. Tab. č. 23

Toxické zplodiny hoření při nedokonalém spalování

Skupina NL Látky obsahující uhlík, vodík, kyslík Látky obsahující dusík Chlór Látky obsahující síru

Toxické zplodiny CO NOx (zejména NO2), HCN, HCl, Cl2, COCl2 (fosgen), SO2, H2S, COS (karbonyl sulfid)

Kromě toho může vzniknout velké množství dalších látek v důsledku vzájemných reakcí mezi primárně vytvořenými zplodinami.


3.4.

Strana 109/124

Posouzení možných situací v objektu s potenciálem způsobit závažnou havárii

Nebezpečné situace v objektu, které mohou vést k havárii viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 5.

3.5.

Posouzení možných situací mimo objekt s potenciálem způsobit závažnou havárii

Nebezpečné situace v objektu, které mohou vést k havárii viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 5.

3.6.

Identifikace a popis zdrojů rizik závažné havárie

Identifikace zdrojů rizik závažné havárie viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 3. Popis zdrojů rizik závažné havárie viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 4. Tab. č. 24 Označení ZR ZC-11 Chj

P-39 ED-S1

P-30 ST 101 ST 102 ST 103 ST 104 ST 105 ST 106 ST 107 ST 108 ST 109 ST 110 ST 111 ST 112

Seznam jednotek/zařízení vybraných pro QRA Zařízení železniční cisterna

Provoz (Úsek) Proces Úsek Energetika stáčení obsahu ŽC do zásobníků chladící jednotka Úsek Energetika zkapalňování plynného amoniaku absorpčním způsobem vt potrubní trasa ze Úsek Energetika přeprava vt zemního SO 033 do SO 4401 plynu do RS 1. extraktivní Butadien oddělování Rafinátu I z C4 frakce a BTD destilace z DMF potrubní trasa z SKP Butadien přeprava C4 frakce do do SO 2310 technologie zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník (záložní) Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování zásobník Monomery skladování

Látka amoniak amoniak

zemní plyn BTD, Raf. 1, C4 frakce, DMF C4 frakce BTD BTD BTD C4-frakce C4-frakce C4-frakce C4-frakce C4-frakce C4-frakce C4-frakce Rafinát 1 Rafinát 1


3.7.

Strana 110/124

Scénáře událostí s potenciálem vzniku závažné havárie

Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 6 a příloha P-02-04 Rozvoj potenciálních havárií metodou ETA.

3.8.

Odhad následků scénářů závažných havárií

3.8.1.

Odhad následků havárií s ohledem na životy a zdraví osob

Odhad následků havárií s ohledem na životy a zdraví osob viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 7.6.

3.8.2.

Odhad následků havárií na majetek

Odhad následků havárií na majetek viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., Kapitola 7.7.

3.8.3.

Grafické znázornění možného dosahu havárií

Viz příloha P-02-07 Dosah účinků potenciálních havárií (mapa).

3.8.4.

Následky na hospodářských zvířatech

V okolí objektu společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. se nachází chov hospodářských zvířat. Viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 7.8.

3.8.5.

Následky na životním prostředí

Následky na životním prostředí viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 7.9.

3.9.

Odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií

Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kapitola 8.

3.10.

Posouzení vlivu lidského činitele

Viz příloha P-02-05 Posouzení vlivu lidského činitele.

3.11.

Metodiky použité při analýze rizika

Metodiky použité při analýze rizika viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 3.1, kap. 5.3, kap. 6 a kap. 7.3.


3.12.

Strana 111/124

Popis použitých veřejně nepublikovaných metodik

Při analýze rizika nebyly použity veřejně nepublikované metodiky.

3.13.

Stanovení míry rizika scénářů závažných havárií

Stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 9.

3.14.

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 9.

3.15.

Opatření k nepřijatelným zdrojům rizik

Opatření k nepřijatelným zdrojům rizik viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 9.3.

3.16.

Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik

Systém trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik je popsán ve směrnici R-16 Systém řízení prevence závažné havárie. Pokyny a opatření zavedené touto směrnicí zajišťují, aby společnost postupovala v souladu se svou politikou PZH, s cíli a úkoly v oblasti PZH. K tomu společnost používá: –

prověřování technických, organizačních a řídících systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení PZH a zvládnutí mimořádných havarijních situací,

–

soustavnou kontrolní činnost na všech stupních řízení, kterou minimalizuje pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií,

–

identifikování příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření.

Postup stanovení opatření k nápravě a preventivních opatření v oblasti PZH je prováděn v souladu se Směrnicí GŘ S-07 Opatření k nápravě a preventivní opatření.

3.17.

Posouzení přiměřenosti opatření v souvislosti s existujícími riziky

Posouzení přiměřenosti opatření v souvislosti s existujícími riziky viz příloha P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 9.2.


4.

Systém prevence závažné havárie

Viz příloha P-03 Program prevence závažné havárie, SYNTHOS Kralupy a.s.

Strana 112/124


Strana 113/124

5.

Preventivní bezpečnostní opatření vzniku a následků závažné havárie

5.1.

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů

5.1.1.

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení viz kap. 2.1.4.5

5.1.2.

Detekční poplachové systémy

Detekční poplachové systémy instalované v SYNTHOS Kralupy a.s. viz kap. 2.1.5.6.

5.1.3.

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem instalované v SYNTHOS Kralupy a.s. viz kapitola 2.1.5.6.

5.1.4.

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek viz kap. 2.1.4.5 a kap. 2.1.5.6.

5.1.5.

Opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím

Neoprávněné vniknutí (tím i neoprávněné manipulace) jsou eliminovány systémem ostrahy celého areálu a elektronickým systémem řízeného vstupu do areálu. Ostraha areálu je na základě smluvního vztahu zabezpečována externí firmou. Všichni zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou školeni, že v prostorech objektu je zakázán pohyb nepovolaných osob bez doprovodu kompetentního zaměstnance, a mají za povinnost zjištění výskytu nepovolané osoby bez doprovodu bezodkladně hlásit svému nadřízenému nebo dispečerské službě, která má za povinnost přijmout příslušná opatření pro zamezení neoprávněných činností. Další ochranou proti neoprávněným manipulacím (resp. proti následkům neoprávněných manipulací) jsou systémy řízení technologických procesů.

5.1.6.

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů

Havarijní ochrana v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je integrována do systému IZS Středočeského kraje. Funkčnost systému je prověřována a nácviky řešení reálných situací jsou prováděny při pravidelných plánovaných součinnostních cvičeních.


Strana 114/124

Funkčnost technických ochranných systémů je pravidelně prověřována v souladu s plánem údržby daného systému.

5.2.

Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření

Viz související dokument Analýza následků havárií a zhodnocení SYNTHOS Kralupy a.s.

5.3.

Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky

5.3.1.

Stabilní technické prostředky


5.3.2.

Mobilní technické prostředky

5.3.2.1.

Vybavení HZSP

Viz příloha P-01-08. 5.3.2.2.

Přenosné hasicí přístroje

Viz příloha P-01-08. 5.3.2.3.

Speciální výbava


5.3.3.

Dopravní prostředky a speciální mechanismy

SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní žádné dopravní a speciální mechanismy pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

5.3.4.

Zásahové a havarijní materiály

SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní, vyjma vybavení jednotky HZSP, zásahové a havarijní materiály pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

5.3.5.

Osobní ochranné prostředky

Zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou vybaveni osobními ochrannými prostředky v souladu s interním dokumentem S-38 Používání osobních ochranných pracovních prostředků.

5.3.6.

Personální zajištění

Pro zajištění organizačních opatření prevence závažných havárií, zabraňování jejich vzniku a provádění ochranných opatření za účelem snížení rozsahu následků v počátcích vznikajících havárií a k likvidaci drobných havárií jsou vyčleněny preventivní požární hlídky. Zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou v případě potřeby nápomocni zasahujícím jednotkám.


Strana 115/124

Pro řešení mimořádných nebo krizových situací je v SYNTHOS Kralupy a.s. ustanoven tzv. havarijní štáb (složení štábu je uvedeno ve směrnici R-09 Vnitřní havarijní plán SYNTHOS Kralupy a.s.).

5.4.

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky

SYNTHOS Kralupy a.s. má vlastní zásahové síly vybavené odpovídajícími materiálními a technickými prostředky.

5.4.1.

Mobilní technické prostředky

SYNTHOS Kralupy a.s. nemá smluvně zajištěny další mobilní technické prostředky.

5.4.2.

Dopravní prostředky, speciální mechanismy, zásahové a havarijní materiály

SYNTHOS Kralupy a.s. nemá smluvně zajištěny další dopravní prostředky, speciální mechanismy, zásahové a havarijní materiály.

5.4.3.

Osobní ochranné prostředky

Osobní ochranné prostředky SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje formou výběrových řízení od různých dodavatelů. Zajišťuje Odbor zásobování, koordinuje Oddělení bezpečnosti práce.

5.4.4.

Personální zajištění

SYNTHOS Kralupy a.s. má smluvně zajištěnu asistenci zaměstnanců bezpečnostní agentury, zajišťující ostrahu areálu. Další personální zajištění je v rámci jednotek IZS.

5.5.

Vyrozumění o havárii a provádění zásahu

5.5.1.

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii

5.5.1.1.

Havarijní zvuková a světelná signalizace

Havarijní zvuková a světelná signalizace mezních stavů detekčních zařízení instalovaných v SYNTHOS Kralupy a.s. a signalizace mezních stavů technologických procesů včetně signalizace EPS je vyvedena na velíny výroben a na dispečink HZSP. 5.5.1.2.

Havarijní signalizace areálu

Sirény Havarijní signalizace podniku (sirény) je ovládána z dispečinku HZSP. Pro varování zaměstnanců a okolí je používán varovný signál, který je vyhlašován stálým nekolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Umístění poplachových sirén v SYNTHOS Kralupy a.s.: –

střecha administrativní budovy obj. 101


střecha centrálního skladu obj. 126

–

dispečerská věž vlečky obj. 142

–

střecha budovy teplárny obj. 325

–

střecha HZS obj. 106.

Strana 116/124

Výstražná světla Výstražná světla jsou umístěna před objektem jednotky HZSP, pro zajištění výjezdu jednotky k zásahu. Další způsoby varování –

ústně

–

telefonem

–

rozhlasem.

5.5.2.

Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii

5.5.2.1.

Nahlášení havárie

Každý, kdo zpozoruje havárii (mimořádnou událost), která by mohla ohrozit bezpečnost osob nebo provozu, popřípadě příznaky takové události, je povinen: –

Okamžitě, dle povahy havárie (mimořádné události) zasáhnout na zdolání havárie, popřípadě na odstranění její příčiny. Pokud tak může učinit sám uvědomit o nebezpečí nejbližší zaměstnance a svého přímého nadřízeného.

–

Co nejdříve uvědomit o havárii (mimořádné události) dispečink HZSP.

Dispečink HZSP je povinen informovat o havárii (mimořádné události) dle Havarijního plánu SYNTHOS Kralupy a.s. 5.5.2.2.

Formy nahlášení mimořádné situace (havárie)

Způsob nahlášení mimořádné situace (havárie): –

ústně,

–

telefonem.

Při nahlašování havárie je nutné vždy uvést: –

jméno a příjmení ohlašujícího,

–

místo havárie,

–

stručně charakterizovat havárii (zda jsou nějaká zranění či úmrtí, zda se jedná o únik plynu, kapaliny, pokud možno určit i druh látky),

–

uvést číslo telefonu, ze kterého je voláno (při telefonickém ohlašování).

5.5.2.3.

Předání informace osobám a složkám určeným pro zásah

Zaměstnanec konající službu na dispečinku HSP vyrozumí:


jednotku HZSP

–

zaměstnance bezpečnostní agentury DORA

–

tým krizového řízení

–

příslušného vedoucího zaměstnance provozu/odboru

–

zaměstnance ostrahy na hlavní vrátnici

–

zaměstnance (osoby) dle havarijního plánu SYNTHOS Kralupy a.s.

5.5.2.4.

Strana 117/124

Povolání složek působících v záchranném systému

Složky IZS jsou k zásahu povolány z rozhodnutí: –

Velitele zásahu

Složky IZS povolává: –

Dispečer HZSP z rozhodnutí velitel zásahu

Povolání složek záchranného systému je prováděno telefonicky. 5.5.2.5.

Informování krajského úřadu

Osoby oprávněné a zodpovědné za informování krajského úřadu: –

Ředitel úseku Areálové služby (pověřen vedením společnosti komunikovat s orgány státní správy a samosprávy v oblasti havarijní bezpečnosti)

Pravidla pro poskytování informací jsou dána § 26, zákona č. 59/2006 Sb. Informování bude provedeno formou předepsanou vyhláškou č. 256/2006 Sb. Ministerstva životního prostředí. –

Písemné hlášení o vzniku závažné havárie (ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb.) doručit do 24 hodin.

–

Konečnou písemnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie.

5.5.2.6.

Informování sousedních úřadů s regionální a republikovou působností

Informování úřadů s regionální a republikovou působností, včetně požárních a ostatních služeb IZS se provádí, dle § 18, odst. 1 zákona 239/2000 Sb., přes dispečink HZSP dostupnými prostředky. 5.5.2.7.

Podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti

Osoby oprávněné poskytovat informace o závažné havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti: – 5.5.2.8.

Tiskový mluvčí společnosti. Činnost operačních středisek složek záchranného systému

Dle § 13 zák. č. 328/2001 Sb. plní operační a informační středisko následující úkoly:


Strana 118/124

–

zabezpečuje obsluhu telefonní linky tísňového volání čísla 150 a v případech určených ministerstvem také obsluhu telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání 112 (§ 7 odst. 6 zák. č. 239/2000 Sb.),

–

dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,

–

spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému,

–

udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,

–

vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou událostí,

–

předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a

–

zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona (§ 7 a § 10 zák. č. 239/2000 Sb.).

5.5.3.

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky je dán následujícími interními dokumenty: –

Havarijní plán SYNTHOS Kralupy a.s. s jeho přílohami (Plán varování a vyrozumění, Povodňový plán, Výron zkapalněných uhlovodíků, Havarijní plán stáčení a skladování hořlavých kapalin, Plán fyzické ochrany osob, Havarijní plán vodního hospodářství, Havarijní plán energetiky, Havarijní plány výroben, Evakuační plány výroben).

Všeobecné povinnosti zaměstnanců Právní a morální povinností každého občana je poskytnutí první pomoci zraněným, což je souhrn rychlých opatření k ochraně života postižených osob. První pomoc musí být poskytnuta v případě každého poranění, otravy nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu, zejména v případech, kdy bez včasného poskytnutí první pomoci by bylo vážně ohroženo zdraví nebo život postiženého. První pomoc musí být poskytnuta s ohledem na bezpečnost postiženého i zachránce a to buď na místě úrazu, nebo na nejbližším bezpečném místě tak, aby přesunem postiženého nebyla nutná opatření první pomoci oddálena. Každá osoba vyskytující se ve výrobním areálu je povinna počínat si tak, aby nezpůsobila vznik požáru, výbuch či únik látek ze zařízení. Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí vznik požáru nebo nebezpečí výbuchu je povinen: –

jestliže zpozoruje požár, použít k jeho uhašení všechny dostupné prostředky,

–

jestliže zjevně nestačí fyzicky sám požár zlikvidovat či lokalizovat neprodleně přivolat jednotku HZSP prostřednictvím ohlašovny požáru podniku a o takové události informovat svého nejbližšího nadřízeného,

–

postupovat podle schváleného havarijního plánu,


na havárii upozornit své spolupracovníky,

–

dbát pokynů velitele zásahu,

–

plnit příkazy svého nadřízeného.

Strana 119/124

Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí únik NL ze zařízení, nebo zjistí prostor zamořený NL, je povinen: –

zamořený prostor s použitím ochrany dýchadel urychleně opustit (ve směru kolmo nebo šikmo proti větru),

–

po opuštění zamořeného prostoru upozornit na nebezpečí všechny pracovníky okolí,

–

do zamořeného prostoru nevstupovat bez ochranných prostředků,

–

podle uvedené zásady vyprostit ze zamořeného prostoru zasažené osoby a poskytnout jim první pomoc,

–

zdroj úniku nebo místo zamoření neprodleně ohlásit nejbližšímu nadřízenému, v případě nebezpečí z prodlení přímo dispečinku HZSP.

Činnost mistra směny a)

Při požáru a výbuchu:

–

zajistit bezpečnost osob, vyproštění postižených osob, poskytnutí první pomoci a následně kvalifikované lékařské péče zraněným,

–

při vzniku požáru organizovat jeho likvidaci vlastními prostředky a neprodleně přivolat informovat dispečink HZSP,

–

prostřednictvím dispečinku PHHS varovat přilehlé objekty, ohrožené případnými následky požáru,

–

při likvidaci požáru řídit se pokyny velitele zásahu,

–

podnikat opatření k minimalizaci následků havárie,

–

respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předat všem zaměstnancům.

b)

Při úniku NL:

–

v ohrožených objektech vyhlásit (zajistit hlášení) zákaz prácí s otevřeným ohněm,

–

zajistit bezpečnost osob, vyproštění osob ze zamořeného prostoru, poskytnutí první pomoci,

–

varovat pracovníky přilehlých objektů, externích firem,

–

o vzniku, rozsahu a následcích nehody informovat bezpečnostní službu,

–

podnikat opatření k zamezení dalšímu úniku NL,

–

respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předat všem pracovníkům.

Odstraňování následků závažné havárie SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní žádné speciální technické prostředky pro odstraňování následků případné závažné havárie. Likvidaci následků závažné havárie zajišťuje Havarijní štáb společnosti ve zvláštním režimu.


Strana 120/124

Způsob likvidace kontaminovaného materiálu a odpadů je v mnoha případech úzce specializovaná záležitost, u které je nezbytná asistence odborných sanačních firem, které asanační práce provedou a mohou rovněž doporučit nejefektivnější způsoby asanace zasažených míst. Výběr odborné firmy bude proveden dle aktuální poptávky služby.


6.

Strana 121/124

Závěrečné shrnutí

Předložená Bezpečnostní zpráva objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je vypracována ve smyslu zákona [1], respektuje všechny požadavky tohoto zákona a jeho prováděcí vyhlášky [2]. Bezpečnostní zpráva je souhrnem důležitých aspektů bezpečného provozování objektu SYNTHOS Kralupy a.s., v němž jsou manipulovány nebezpečné látky s potenciálem ohrožení okolí v důsledku vzniku závažné havárie některého ze zdrojů rizika. Bezpečnostní zpráva je dokladem: –

důsledného poznání zajištěnosti provozované činnosti z bezpečnostního hlediska,

–

provedení důsledné analýzy existujících rizik, jejich vzájemného ovlivňování a hodnocení jejich míry přijatelnosti,

–

posouzení adekvátnosti přijatých a navrhování nových opatření k omezování analyzovaných rizik vzhledem k okolí objektu (v případě potřeby),

–

prokázání funkčnosti uplatňovaného systému prevence závažné havárie,

–

prokázání připravenosti reagovat na situaci v případě vzniku závažné havárie.

V objektu SYNTHOS Kralupy a.s. se provádějí manipulace s NL, které jsou klasifikovány jako látky zdraví škodlivé, toxické, vysoce toxické, hořlavé, vysoce hořlavé, extrémně hořlavé, výbušné, oxidující, karcinogenní, mutagenní a nebezpečné pro životní prostředí. Hlavním předmětem činnosti v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je výroba syntetických kaučuků a činnosti spojené s příjmem a výdejem surovin, tj. stáčení resp. plnění cisteren (železničních i automobilových). Kapacitní množství umístěných nebezpečných látek, při použití vzorce pro sčítání poměrných množství skupin nebezpečných látek, odpovídá zařazení do skupiny B, ve smyslu zákona [1]. Popisná část dokumentu je koncipována tak, aby poskytovala relevantní údaje a informace o bezpečném způsobu řízení objektu, umístěné technologii a o okolí objektu. Systém požární a havarijní represe je založen zejména na vlastní jednotce HZSP. V případě potřeby jsou povolány jednotky IZS Středočeského kraje. BZ obsahuje údaje potřebné pro analýzu a zhodnocení reálného rizika, které objekt představuje pro své okolí. Podrobná analýza a hodnocení rizika byla provedena standardním způsobem za použití doporučených relevantních metodik, výpočetních programů a databází. Výsledkem provedené analýzy a hodnocení rizika jsou následující skutečnosti, zjištění a závěry: 1.

Byla provedena identifikace všech zařízení, ve kterých jsou umístěny nebezpečné látky, čímž byly definovány jednotlivé zdroje rizika (procesní zařízení byla rozčleněna na jednotky z hlediska reálného úniku NL). Přehled identifikovaných zdrojů rizika je uveden v příloze P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s., Tab. č. 1 až Tab. č. 10.

2.

Za použití výběrové metody [3] byla provedena selekce zdrojů rizika s cílem vybrat nejzávažnější zdroj (zdroje) rizika. Selektivní analýzou bylo vybráno 17 zdrojů rizika, viz Tab. č. 24, pro které byla vypracována podrobná analýza QRA.


Strana 122/124

3.

Analýza a zhodnocení rizika, vč. následků havárií, je součástí kap. 3 této BZ, resp. přílohy P-02.

4.

Analýzou rizika byly pro jednotlivé scénáře havárií stanoveny odhad následků na životech osob, majetku, hospodářských zvířatech a životním prostředí. Dále byl proveden odhad frekvencí uvažovaných scénářů. Výsledkem pak bylo stanovení míry skupinového (společenského) rizika. Dle tzv. nizozemského přístupu, kdy míra přijatelného rizika je stanovena hodnotou 10-3 (hodnota pro stávající objekty), se jeví všechny stanovené míry rizika jako přijatelné (viz kap. 9 přílohy P-02).

Kapitola 4 Systém prevence závažné havárie (resp. příloha P-03 Program prevence závažné havárie, SYNTHOS Kralupy a.s.) popisuje zavedený systém prevence závažné havárie. Zde jsou kromě vymezení systému PZH uvedeny také hlavní cíle a zásady PZH a je zde rovněž definována politika PZH, kterou si vedení společnosti vytýčilo.


7.

Strana 123/124

Seznam příloh

1.

P-01-01 Organizační schéma SYNTHOS Kralupy a.s.

2.

P-01-02 Objektová soustava SYNTHOS Kralupy a.s.

3.

P-01-03 Množství a umístění nebezpečných látek v SYNTHOS Kralupy a.s.

4.

P-01-04 Vlastnosti nebezpečných látek umístěných v objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

5.

P-01-05 Bezpečnostní listy SYNTHOS Kralupy a.s.

6.

P-01-06 Nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s.

7.

P-01-07 Rozmístnění prostředků EPS v SYNTHOS Kralupy a.s.

8.

P-01-08 Hasební prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s.

9.

P-01-09 Seznam citovaných směrnic

10.

P-02 Analýza rizika objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

11.

P-02-01 Vypočtená selektivní čísla na hranicích areálu a v nejbližší obydlené oblasti

12.

P-02-02 Umístění vybraných zdrojů rizika v areálu

13.

P-02-03 Záznamy bezpečnostní analýzy HAZOP na vybraných zdrojích rizika

14.

P-02-04 Rozvoj potenciálních havárií metodou ETA

15.

P-02-05 Analýza lidského činitele SYNTHOS Kralupy a.s.

16.

P-02-06 Dosah havárií SYNTHOS Kralupy a.s.

17.

P-03 Program PZH objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

18.

P-04 Mapové přílohy


Strana 124/124

Literatura 1.

Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změněn některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

2.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 256 ze dne 31. května 2006, o podrobnostech systému prevence závažných havárií

3.

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment („Purple Book“), CPR 18E, First Edition, Haag, 1999

4.

Guidelines for Integrated Risk Assessment and Managment in Large Industrial Areas, IAEA-TECDOC-994, Vienna, Austria, 1998

5.

Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Determination of possible damage to people and Objects Resulting from Releases of Hazardous Materials, („Green Book“), CPR 16E, Voorburg, 1989

6.

Software EFFECTS, verze 4.0, TNO-MEP, Netherlands

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA. SYNTHOS Kralupy a.s

Recommend Documents