2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. SYNTHOS Kralupy a.s. SVAZEK č

Klient:

SYNTHOS Kralupy a.s.

Investor:

SYNTHOS Kralupy a.s.

BTD DESTILACE Oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

SVAZEK č. 1 – Základní svazek

Tebodin Czech Republic, s.r.o. / www.tebodin.com Autor: RNDr. Stanislav Lenz - Telefon: +420 251 038 300 - E-mail: [email protected]

always close

19. srpna 2016 Zakázkové číslo: 22T07071.00 Číslo dokumentu: 2330-00-036-01-0 Revize: 0

1

Tebodin Czech Republic, s.r.o. SYNTHOS Kralupy, BTD destilace Oznámení ve smyslu zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Zakázkové číslo: 22T07071.00 Číslo dokumentu: 2330-00-036-01-0 19. srpna 2016 Strana 2 / 63

08/ 2016

RNDr. Stanislav LENZ

RNDr. Stanislav LENZ

Ing. Dušan ČUKAN

Zodpovědný projektant

Vedoucí projektu

Ing. Michaela VÍTKOVÁ, Ph.D.

Datum

Vypracoval

Vedoucí oddělení

2


OBSAH 1

A. Údaje o oznamovateli

6

2

B. Údaje o záměru

6

2.1

Základní údaje

6

2.1.1

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

6

2.1.2

Kapacita (rozsah) záměru

7

2.1.3

Umístění záměru

7

2.1.4

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

8

2.1.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 8

2.2

2.3

3

2.1.6

Popis technického a technologického řešení záměru

2.1.7

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

13

2.1.8

Výčet dotčených územně samosprávných celků

13

2.1.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních celků, které budou tato rozhodnutí vydávat

14

9

Údaje o vstupech

14

2.2.1

Půda

14

2.2.2

Voda

15

2.2.3

Ostatní surovinové a energetické zdroje

15

2.2.4

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

16

Údaje o výstupech

17

2.3.1

Ovzduší

17

2.3.2

Odpadní vody

21

2.3.3

Odpady

23

2.3.4

Ostatní výstupy

27

2.3.5

Doplňující údaje

29

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

29

3.1

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

29

3.2

Stručná charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

30

3.2.1

Ovzduší a klima

30

3.2.2

Voda

34

3.2.3

Půda

35

3.2.4

Geofaktory životního prostředí

36

3.2.5

Fauna a flóra

38

3.2.6

Územní systém ekologické stability a krajinný ráz

41

3


4 4.1

3.2.7

Krajina

43

3.2.8

Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

43

3.2.9

Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

46

3.2.10 Ochranná pásma

47

3.2.11 Architektonické a historické památky, archeologická naleziště

47

3.2.12 Jiné charakteristiky životního prostředí

48

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

49

Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

49

4.1.1

Vlivy na ovzduší a klima

49

4.1.2

Vlivy na hlukovou situaci

53

4.1.3

Vlivy na povrchové a podzemní vody

55

4.1.4

Vlivy na půdu

56

4.1.5

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

56

4.1.6

Vlivy na chráněné části přírody

57

4.1.7

Vlivy na faunu a flóru a ekosystémy

57

4.1.8

Vlivy na krajinu

58

4.1.9

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

58

4.2

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

58

4.3

Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

59

4.4

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní

4.5

prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné

59

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

61

5

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

61

6

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

61

7

ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

62

8

ČÁST H – PŘÍLOHA

63

PŘÍLOHY VÁZANÉ

1)

Situace širších vztahů

2)

Ortofotomapa zájmového území

3)

Situace záměru

4)

Řezy

4


5)

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

6)

Stanovisko dle § 45i ods. 1 zák. č. 114/1992 Sb.

7)

Rozptylová studie

8)

Analýza rizik

6491-000-20/3310012 PŘÍLOHY VOLNÉ

6491-000-20/3310013

Příloha (svazek 2) - Hluková studie

5


1

A. Údaje o oznamovateli

Obchodní firma: SYNTHOS Kralupy a.s. IČ

250 53 272

Sídlo:

O. Wichterleho 810 278 01 Kralupy nad Vltavou - Lobeček

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele: Norbert Eichler Vedoucí provozu HSE&Q SYNTHOS Kralupy a.s. +420 736 506 876

2

B. Údaje o záměru

2.1

Základní údaje 2.1.1

[email protected]

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Název záměru: BTD destilace Zařazení dle přílohy č. 1 zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů: kategorie II 10.4 Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t Oznámení bylo zpracováno v rozsahu dle přílohy č. 3 zák. č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Příslušným úřadem je dle zák. č. 100/2001 Sb. Krajský úřad Středočeského kraje.

6


2.1.2

Kapacita (rozsah) záměru

Kapacita skladování Nová jednotka destilace butadienu (BTD) je plánovaná jako předřazená sekce pro čištění vstupního butadienu do ostatních výrobních jednotek skupiny SYNTHOS. Základem čištění je odstranění vlhkosti azeotropickou destilací. Vysušený butadien bude dopravován do provozního zásobníku o celkovém objemu 80 m3, maximální pracovní objem nádoby bude 60 m3. Dále bude instalován záložní zásobník o stejném objemu. Celkové množství vysušeného butadienu tedy bude 60 m3, t.j. cca 40 t butadienu.

Kapacita provozu nové jednotky destilace butadienu Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/hod při roční plánované provozní době 8000 hodin. Roční kapacita zpracování vlhkého butadienu bude činit 120 000 t/rok.

Nároky na plochy Betonová plocha pro umístění technologie Betonová plocha pro umístění chladící věže Celkem nové betonové plochy

2.1.3

365 m2 55 m2 420 m2

Umístění záměru

Záměr je navrhován v Areálu chemických výrob (ACHV) Kralupy, provozovatelem bude SYNTHOS Kralupy a.s.

Kraj:

Středočeský kraj

Město:

Kralupy nad Vltavou

Katastrální území: Lobeček Navrhovaná stavba bude situována na pozemcích parcel. čísla 1437, 1438 a 938 ve střední části ACHV Kralupy. (viz. příloha č. 1).

7


2.1.4

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Záměr je navrhován do nezastavěného pozemku na bloku 23 umístěném v Areálu chemických výrob Kralupy, k.ú. Lobeček, obec Kralupy nad Vltavou. Nová jednotka destilace butadienu je navrhována jako předřazená sekce pro čištění vstupního butadienu do ostatních výrobních jednotek skupiny SYNTHOS a.s. v ACHVK. Předmětem záměru je odstranění vlhkosti z butadienu azeotropickou destilací. Vysušený butadien bude ukládán v provozním zásobníku o celkovém objemu 80 m3, maximální pracovní objem nádoby bude 60 m3. Dále bude instalován záložní zásobník o stejném objemu. Jiné změny procesu nejsou navrhovány, kapacita výroby se nemění. Rovněž nedochází ke změně dopravní zátěže. Z hlediska vlivů připadají v úvahu emise, které ale budou nízké a budou eliminovány spalováním na fléře. Vzhledem k tomu, že účelem navrhované jednotky je odstranění vlhkosti z butadienu, bude z procesu odpadat určité množství odpadní vody, které bude čištěna na stávajících instalovaných kapacitách. Z hlediska kumulace vlivů byla uvažována kumulace záměru „Fluidní kotle“ (Oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb., 10/2014) a „Zvýšení kapacity produkce PBR“ (Oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb., 10/2015). Vzhledem k charakteru záměru přichází potenciálně v úvahu zejména kumulace vlivů výše uvedených záměrů na hlukovou situaci a kvalitu ovzduší, resp. zdroji hluku a znečištění ovzduší. Jedná se především o hluk a emise ze stacionárních zdrojů. V předkládané dokumentaci jsou vyhodnoceny relevantní kumulativní vlivy s nově navrhovaným předmětným záměrem.

2.1.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměrem investora je zvýšení kvality procesu a produkce. Jednotka destilace butadienu bude předřazená jednotka do následujícího navazujícího procesu. Z hlediska umístění a technologického řešení záměru byla zpracovateli předložena jedna varianta řešení, která je předmětem posouzení vlivů na životní prostředí v této dokumentaci. Z hlediska územně plánovací dokumentace je záměr v souladu s ÚPD, lokalizovaný do areálu ACHV Kralupy.

8


2.1.6

Popis technického a technologického řešení záměru

2.1.6.1 Popis technologického řešení

Vlhký butadien bude přiváděn stávajícím potrubím ze stávajícího skladu kapalných plynů do nové jednotky pro destilaci butadienu. V nové jednotce destilace bude butadien zbaven vlhkosti, rozhodující parametr je obsah vody v butadienu, který nesmí být větší než 5 ppm.

Kapacita provozu nové jednotky destilace butadienu Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/hod při roční plánované provozní době 8000 hodin. Roční kapacita zpracování vlhkého butadienu bude činit 120 000 t/rok.

Seznam jednotlivých zařízení nové jednotky destilace butadienu je uveden v následující tabulce.

Tab. č. 1: Seznam zařízení nové jednotky destilace butadienu

C11

Destilační kolona

kolona s náplní, tlaková nádoba

E51

Předehřívač nástřiku

trubkový výměník tepla s pláštěm, tlaková nádoba

E52

Vařák, jednoduchý


E53

Dochlazovač suchého butadienu


E54

Kondenzátor butadienu


E55

Výměník tepla butadienu


E56

Dochlazovač destilátu


H21

Retenční nádoba, tlaková

stojatá válcová, klenutá dna

1,2 m3

9


ležatá válcová s kalníkem, vestavba koalescér

50 m3

Zásobník suchého butadienu

tlaková nádoba, ležatá válcová, kalník

2 x 80m3 ( 1 ks provozní, 1 ks záložní )

Vyvařovač

tlaková nádoba, stojatá, válcová, topný had

Refluxní nádoba, tlaková

H22

H23

H24

10 m3

Popis procesu Vlhký butadien bude přiváděn stávajícím potrubím ze skladu kapalných plynů do nové jednotky pro destilaci butadienu. Butadien bude natékat do refluxní nádrže H22 regulovaně od snímané hodnoty hladiny v obvodu LC, který bude aktivovat řídící ventil na jeho nátoku. Tlak v refluxní nádobě bude udržován na konstantní hodnotě. Jeho hodnota bude snímaná a vyhodnocovaná v obvodu PC, který bude působit na činnost řízeného ventilu v potrubí nátoku dusíku a také na činnost řízeného ventilu v potrubí odplynů z refluxní nádoby do systému likvidace odplynů. Při poklesu tlaku se připustí dusík, při jeho vzrůstu se uvolní odplyn. V refluxní nádrži se čerstvý butadien smísí s destilátem (refluxem). Konstrukce refluxní nádoby umožní separaci vodní fáze od fáze uhlovodíkové. Oddělená voda bude jímána v kalníku nádoby, z kterého bude řízeně periodicky odpouštěna do vyvařovače H24 od hodnoty hladiny vodní fáze snímané v kalníku refluxní nádrže. Směs čerstvého butadienu a refluxu bude podávána čerpadlem P61 do koalescéru F71, kde dojde o oddělení zbytkové vodní fáze, na výměnu tepla v rekuperátoru E55, kde si smění teplo se suchým butadienem, odcházejícím ze spodku kolony do jednoho ze dvou provozních zásobníků suchého butadienu H23, a posléze na předehřívač nástřiku E51. Stálé tlakové poměry nástřiku na kolonu bude zajištěn prostřednictvím regulovaného recyklu nastřikovaného butadienu zpět do refluxní nádrže a to od hodnoty tlaku snímané na výtlaku čerpadla P61. Množství nastřikovaného refluxu na kolonu je řízeno ventilem ovládaným v obvodu FIC. Snímač teploty předehřátého nástřiku reguluje průtok topné páry na předehřívač nástřiku E51, které teplota bude ještě snížena od teploty regulovaným nástřikem kondenzátu do jejího proudu. Kolona bude mít 12 teoretických pater náplně Raschig 50 mm, které budou nasypány do 2 lůžek po 4800 mm. Odpar butadienu bude zajišťovat vařák zapojený jako termosifon. Teplota páry pro vytápění vařáku kolony bude snížena úpravou tlaku v obvodu PIC a dále pak ještě od teploty regulovaným nástřikem kondenzátu do parního proudu. Hlavou kolony bude odcházet pára azeotropu butadien voda. Páry z hlavy kolony budou kondenzovat v kondenzátoru E54. Kondenzát bude mít teplotu 30 až 35 °C. Zkondenzovaný butadien bude stékat do refluxní nádrže H22. Suchý butadien o teplotě cca 50 °C bude odváděn ze spodku kolony C11 rekuperátorem tepla E55, kde odevzdá teplo proudu tekoucímu jako nástřik kolony a bude dochlazen v chladiči suchého butadienu E53 na teplotu cca 10 °C. Ochlazený butadien bude následně veden přes analyzátor vlhkosti a retenční nádobu H21 do provozního zásobníku

10


suchého butadienu H23 A, B a pokud nevyhoví předepsanému parametru jakosti – vlhkosti, pak bude posílán zpět do refluxní nádrže H22 k redestilaci. Oddělená voda z refluxní nádrže H22 a koalescéru F71 bude periodicky odpouštěna od hladiny do vyvařovače H24, kde se z vody vyvaří butadien. Vyvařený butadien bude odváděn do odplynového systému, kde bude likvidován ve stávajícím zařízení (polní hořák, tj. fléra). Voda zbavená butadienu se bude vypouštět do chemické kanalizace. Vyvařovač butadienu je navržen tak, že umožňuje přípravu a cirkulaci dusitanového pasivačního roztoku. Pro odloučení kapaliny z odplynu bude instalován koncový odlučovač H27. Vzhledem k tomu, že se předpokládá přítomnost kapalného butadienu v odplynu, bude tento odlučovač opatřen vnějším topným hadem.

Provozní zásobníky suchého butadienu Tok ochlazeného butadienu, který vyhovuje zkoušce na vlhkost v analyzátoru vlhkosti, bude usměrněn do provozního zásobníku suchého butadienu. Budou instalovány celkem dva kusy zásobníků H23 A, B; jeden zásobník bude provozní, druhý zásobník bude záložní. Každý z těchto zásobníků bude mít maximální pracovní objem 60m3, celkový objem jedné nádoby bude 80 m3. Do další technologie bude suchý butadien čerpán jedním z čerpadel P61 a, b. Jedno z nich bude v činnosti, druhé bude tvořit pohotovostní technologickou zálohu. Tlak v zásobníku bude řízen v režimu „split range“, kdy bude snímán tlak v nádobě a od snímané hodnoty bude ovládán jak nátok dusíku do nádoby, tak uvolňování odplynů. V zásobníku bude snímána teplota. Pokud bude třeba butadien dochladit, umožní to potrubí, kterým bude možné dopravit butadien zpět před chladič suchého butadienu E53. Obě nádoby i čerpadla budou uloženy nad havarijní jímkou, která pojme objem rovnající se celkovému objemu provozního zásobníku, tedy 80m3. Dešťová voda z havarijní jímky bude čerpána čerpadlem P67 do podnikové chemické kanalizace. V případě nekontrolovaného úniku butadienu do jímky bude tento sice zplyňovat, nezplyněný objem bude možno přečerpat čerpadlem P67 zpět do jednoho z provozních zásobníků, který nebude netěsný.

Pomocná zařízení Pro kondenzaci bude použita balená jednotka vypařovacího kondenzátoru. Pro produkci chladu se počítá s balenou jednotkou chladícího agregátu.

11


2.1.6.2 Popis stavebně technického řešení

Ocelová konstrukce pro nový objekt (SO 2330 - Destilace butadienu) Ocelová plošina je určena pro umístění jednotlivých aparátů nové jednotky destilace butadienu. Bude situována na volném prostranství vedle stávajícího potrubního mostu č. 35. Hlavní nosnou část pro uložení technologické sestavy tvoří dvoupatrový rám s přístřešky nad 1.NP. Staticky se jedná o prostorový patrový rám o dvou polích kloubově uložený na základových železobetonových patkách. Spojení sloupů a vodorovných příčlí je navržené v obou směrech tuhé z důvodu požadavku čistého průchodu mezi sloupy tj. bez stěnových ztužidel. Ve směru uložení stropních nosníku je příčel navržená s náběhem pro lepší vykrytí rámových momentů. Uložení stropních nosníků na příčel a schodišťových nosníků je navržené kloubové. Většinou se staticky jedná o prosté nosníky nebo nosníky s volným koncem popřípadě spojité nosníky. Montážní přípoje sloupů budou provedeny v úrovni těsně nad daným podlažím. Přípoje rámu se předpokládají šroubované se spojovacím materiálem třídy 8.8. Stropní trámy jsou navrženy různých výšek s ohledem na rozložení technologického zatížení s tím, že horních povrch bude lícovat v jedné úrovni. Užitné zatížení 2kNm-2 budou přenášet pororošty uložené na stropní nosníky. Zastřešení nejvyššího podlaží a přístřešků je navržené z trapézových plechů uložených na ocelové trámy jako spojité nosníky. Výška vlny se předpokládá nižší s ohledem na hustý rastr trámu. Osová vzdálenost trámů je 1,0 m. Ocelová konstrukce je navržena z oceli S235 s povrchovou úpravou žárovým zinkováním. Nosné sloupy ocelové konstrukce budou na základě požadavku PBŘ do 6,0 m své výšky obetonovány. Úroveň stávajícího terénu po odstranění původní výrobní jednotky se pohybuje v rozmezí 176,15 až 173,30 m n. m.. Založení ocelové konstrukce V místě nové ocelové konstrukce bude zřízena nová betonová zpevněná plocha. Plocha bude po obvodu vymezena betonovým soklem výšky 100-150 mm a bude vyspádována směrem do záchytné jímky. Ocelový rám bude uložený na železobetonové patky. Patky jsou navržené centrické dvojstupňové s předpokládanou únosnosti základové spáry 250 kPa. Největší patky budou pod středními sloupy cca 2,5 x 2,5 m spodní stupeň, zbylé pak cca 2,0 x 2,0 m. Uložení sloupu bude pomocí ocelové patní desky a kotevních šroubů. S ohledem na kloubové uložení je možné šrouby osadit i dodatečně. Pro uložení výrazně těžších technologii (H22 a H23) na úrovni 1.NP je navržena gravitační základová patka. Ostatní technologie a sloupy přístřešku budou uloženy na betonové desce tl. 300 mm uložené jako na pružné podpoře. Pro provedení betonových konstrukcí – patek, desky je navržený beton C25/30 - XC2. Základová spára bude upravená přehutněním části zeminy a hutněným štěrkopískovým polštářem. Havarijní jímka Jímka je navržena jako podzemní bezodtoková železobetonová bílá vana o vnitřním půdorysném rozměru 8,5 x 4,0 m a hloubce 2,8 m. Jímka je navržena pro havarijní objem 80 m3 z betonu C 30/37 vyztužená sítěmi a pro navázání v pracovní spáře mezi dnem a stěnami ohnutými pruty. Tloušťka stěn i dna jímky je 300 mm. Dno jímky bude uloženo

12


na podkladním betonu C 16/20 tl. 100 mm a štěrkovém podsypu tl. 250 mm. Uvnitř jímky se nachází čerpací prohlubeň 300 x 300 mm. V úrovni terénu bude jímka zakryta pororoštem uloženém na ocelových nosnících. Kolem jímky bude proveden, stejně jako kolem betonové plochy, sokl výšky 100-150 mm (kromě strany, kde jímka přiléhá k betonové ploše) a ochranné ocelové zábradlí. To bude ze všech čtyř stran jímky. Vnitřní stěny budou opatřeny vhodným ochranným nátěrem. Výkop kolem jímky bude po provedení zahozen tříděnou zeminou hutněnou po vrstvách 300 mm. Na povrchu bude v rozsahu výkopových prací obnovena betonová zpevněná plocha. Kabelový most Ze stávajícího objektu č. 2310 bude vybudován nový kabelový most. Je navržen jako ocelová příhradová konstrukce založena základových patkách pod nosnými sloupy. Most bude průchozí (min. průchozí profil 800x2100 mm). Vzhledem k tomu, že most křižuje svojí trasou stávající komunikaci, spodní hrana most bude min. 6,0 m nad touto komunikací. Časové fondy Počet směn:

3 směny

Délka směny:

8 hodin

Počet pracovních hodin za den

24 hodin

Počet pracovních dnů v roce:

333 dní

Nová jednotka destilace butadienu bude obsluhována dvěma operátory, údržba bude prováděna stávajícími pracovníky z okolních provozů. S navýšením počtu pracovníků v důsledku provozování zařízení pro destilaci BTD se nepočítá. Zařízení bude řízeno centrálně ze stávajícího velínu, pochůzkovou kontrolu a odběry vzorků budou zajišťovat stávající pracovníci.

2.1.7

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Předpokládaný termín zahájení výstavby:

04 / 2017

Předpokládaný termín zahájení provozu:

01 / 2018

2.1.8

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Z hlediska vlivů na životní prostředí lze potencionálně uvažovat obce Kralupy nad Vltavou, Veltrusy a Chvatěruby.

13


2.1.9

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních celků, které budou tato rozhodnutí vydávat

Tab. č. 2: Výčet navazujících rozhodnutí a správních úřadů Složka ŽP

Navazující rozhodnutí dle § 10 zák.

Správní úřad

Komplexně

Změna integrovaného povolení

Krajský úřad Odbor ŽP a zemědělství, Praha

Relevantní

Územní rozhodnutí, Stavební povolení

Stavební úřad, Kralupy n. Vlt.

Výčet potřebných rozhodnutí bude upřesněn na základě závěru zjišťovacího řízení dle zák. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ŽP.

2.2

Údaje o vstupech

2.2.1

Půda

Pozemky navrhované k zástavbě jsou součástí stávajícího provozu společnosti SYNTHOS Kralupy, a.s., který je situován v Areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou.

Nároky na plochy Betonová plocha pro umístění technologie Betonová plocha pro umístění chladící věže Celkem nové betonové plochy

365 m2 55 m2 420 m2

Nové betonové plochy budou umístěny do prostoru původních betonových ploch, ze kterých byla odstraněna původní technologie.

Chráněná území V zájmovém území realizace posuzovaného záměru ani v jeho blízkém okolí se nenachází žádné zvláště chráněné území (CHKO, NPR, PR, NPP, PP) ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. § 14, o ochraně přírody a krajiny.

14


2.2.2

Voda

Zásobování vodou Zásobování vodou bude realizováno ze stávajícího vnitroareálového rozvodu, a to jak pro hašení, tak pro údržbu (oplachy).

Voda pro sociální účely Potřeba vody pro sociální účely se nemění, protože při provozu nedojde k navýšení počtu zaměstnanců. Provoz a údržba bude prováděna stávajícími pracovníky, sociální zázemí zůstává v SO 2310.

Voda pro technologické účely Pro účely technologie bude voda používána pro účely chlazení v uzavřeném okruhu chladící vody. Předpokládá se instalace cirkulačního čerpadla chladící vody o výkonu 150 m3/hod. Chladící okruh bude doplňován vodou z areálového rozvodu.

2.2.3

Ostatní surovinové a energetické zdroje

Surovinové zdroje Spotřeby surovin a chemických látek jsou uvedeny níže.

Celkové spotřeby pro záměr destilace butadienu Butadien Dusík

15 t/hod bilanční spotřeba

120 000 t/rok 500 kg/rok

provoz. spotřeba (nájezd/výplach) 300 kg/cyklus

1 200 kg/rok

1 – 2 % vodný roztok NaNO2 (pasivační roztok)

Navýšení skladovaného množství surovin a chemických látek po realizaci záměru je uvedeno níže. Butadien

40 t (provozní zásobník o objemu 80 m3, max. pracovní objem 60 m3 )

Údaje o potřebách energií a médií

Topná pára Technologie destilace BTD bude napojena na centrální rozvod vysokotlaké páry.

15


Topná pára

2,8 t/hod

22 400 t/rok

Zemní plyn Přípojka zemního plynu nebude instalována.

Elektrická energie Celkový instalovaný příkon bude 200 kW.

2.2.4

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Dopravní infrastruktura Stavba je umístěna uvnitř průmyslového areálu ACHVK; přístup bude zajištěn z vnitroareálové účelové komunikace. Destilace butadienu nebude vyžadovat nárůst silniční dopravy, neboť veškeré suroviny, energie a výrobky jsou dodávány potrubími. Voda Zásobování vodou Z vnitroareálového rozvodu. Napojení na splaškovou a dešťovou kanalizaci Nevzniká potřeba nového napojení na splaškovou a dešťovou kanalizaci. Nová technologie obsahuje havarijní podzemní jímku, do níž jsou svedeny i dešťové vody, které jsou následně odčerpávány do chemické kanalizace.

Elektro Připojení k elektrické síti je zajištěno v objektu č. 2310, kde je umístěná stávající rozvodna. Připojení jednotlivých částí technologie bude provedeno s využitím kabelového mostu. Přípojka slaboproudu bude zajištěna rovněž ze stávajícího objektu č. 2310. Připojení prvků technologie bude provedeno s využitím kabelového mostu.

Centrální zdroj tepla Technologie destilace BTD bude napojena na centrální rozvod středotlaké páry.

16


2.3

Údaje o výstupech

2.3.1

Ovzduší

Emise do ovzduší budou v souvislosti s navrhovaným záměrem výrobního závodu vznikat jak v etapě výstavby, tak v etapě vlastního provozu.

Emise při výstavbě Za dočasný plošný zdroj znečišťování ovzduší lze formálně pokládat fázi výstavby (výkopové a stavební práce). Do ovzduší budou emitovány zejména prachové částice. Provést zodpovědný výpočet objemu emisí prachu do ovzduší ve fázi výstavby je problematické. Významný podíl na emisi prachu budou mít resuspendované částice (sekundární prašnost), jejichž objem je závislý na těžko kvantifikovatelných okolnostech, jako je období výstavby, průběh počasí, zrnitostní složení zemin na staveništi, apod. Dalším zdrojem emisí budou pojezdy nákladních automobilů a stavební mechanizace. Z emitovaných škodlivin si v období výstavby zaslouží pozornost částice suspendovaného prachu a částečně oxid dusičitý. Objem emise sekundární a resuspendované složky prachových částic z dopravy závisí také na řadě dalších faktorů jako je např. množství volné složky na ploše, zrnitostní složení prachových částic, vlhkost, rychlost větru atp. Výrazným faktorem je vlhkost prachu. Při vlhkosti nad 35 % ji lze zanedbat. Nejvyšších koncentrací sekundární prašnosti se dále dosahuje při vysokých rychlostech větru, tj. nad 11 m/s. U stavební činnosti je rozsah vstupních faktorů takový, že výpočtové stanovení emisí a následně modelování imisních koncentrací má řádové chyby a tím malou vypovídací schopnost. Ve fázi výstavby lze očekávat především ovlivnění krátkodobých maximálních koncentrací těchto škodlivin. Vzhledem ke složitosti a proměnlivosti fáze výstavby bývají případné výpočty imisních koncentrací pouze orientační. Obecně lze na základě zkušeností s výpočty v období výstavby u podobných staveb očekávat relativně vysoké příspěvky k maximálním denním maximům PM10, které bývají počítány pro nejhorší místní rozptylové podmínky v nejintenzivnější fázi výstavby. Hodnoty těchto příspěvků se budou pohybovat na řádové úrovni dvou až tří desítek mikrogramů. Jedná se o píkové hodnoty, které odrážejí teoreticky nejhorší možnou situaci. Vypočteny bývají pro nejhorší fázi výstavby a nemusejí nastat za nejméně příznivých rozptylových podmínek a směru větru. Imisní příspěvek k maximálním imisím navíc nelze jednoduše sčítat s hodnotami předpokládaného imisního pozadí. Jednává se každopádně o relativně vysoké hodnoty imisního příspěvku bez ohledu na hodnoty imisního pozadí, z čehož vyplývá nutnost v maximální možné míře realizovat opatření na snížení emisí prachu. Z hlediska ochrany ovzduší je tedy třeba upozornit na skutečnost, že při přípravě a zakládání stavby bude při provádění zemních prací a manipulaci se sypkými materiály třeba vhodnými technickými a organizačními prostředky minimalizovat sekundární prašnost a její vliv na okolní životní prostředí. Z hlediska dopravy dodavatel stavby zajistí účinnou techniku pro čištění vozovek především při zemních pracích a další výstavbě. V případě potřeby bude zabezpečeno skrápění plochy staveniště. Dodavatel stavby bude zodpovědný za zajištění řádné údržby a sjízdnosti

17


všech jím využívaných přístupových cest k zařízení staveniště pro celou dobu výstavby. Je třeba dbát na uplatňování opatření proti prašnosti, jako je kropení, čištění vozidel i vozovek atp. Lze očekávat, že reálný vliv na kvalitu ovzduší v období výstavby bude dále vzhledem k své časové omezenosti přijatelný.

Emise při provozu

Nová jednotka „BTD destilace“ je naplánovaná jako předřazená sekce pro čištění vstupního butadienu do ostatních výrobních jednotek SYNTHOS. Základem čištění je odstranění vlhkosti azeotropickou destilací. Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/h při roční plánované provozní době 8000 hodin. Jako rozhodčí parametr jakosti bude obsah vody v butadienu, který nesmí být větší než 5 ppm. Posuzovaná technologie bude zdrojem butadienového odplynu, který bude veden do stávajícího odplynového systému, resp. na polní hořák (tj. na fléru), kde bude spálen. Fond provozní doby:

8000 h/rok 24 h/den 333 dnů/rok

Butadienový odplyn bilancovaný bude unikat při vyvařování odloučené vody, složení a množství odpadního proudu je uvedeno v bilancích jako proud 502. Při 8000 hodinové roční provozní době bude ročně produkováno 462,4 kg odpadního butadienu, který bude likvidován napojením odplynových potrubí do stávajícího centrálního odplynového systému umístěném na bloku 43, který provozuje SYNTHOS Kralupy a.s. Butadienový odplyn nebilancovaný bude vznikat při regulaci tlaku v systému destilace při ustalování systému destilace nebo při aktivaci pojišťovacích ventilů. Bude rovněž likvidován napojením odplynových potrubí do stávajícího centrálního systému likvidace odplynů umístěném na bloku 43, který provozuje SYNTHOS Kralupy a.s. (tj. fléra). Lze předpokládat, že množství takto emitovaného butadienu nebude větší než 1000 kg/rok za podmínek předepsaného technologického režimu a provozu. Celková emise butadienu činí dle projekčních podkladů 1462,4 kg, který bude, jak je již výše uvedeno, odváděn na fléru k likvidaci spálením. Umístění fléry o výšce výduchu 70 m je předmětem následujícího obrázku.

18


Obr. 1: Lokalizace fléry

Pro výpočet emisí z tohoto stacionárního zdroje znečišťování ovzduší lze vycházet z podkladu „Sdělení Odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší“. Hodnoty použitých emisních faktorů stanovených pro propan a butan uvedených v tomto „Sdělení“ jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. č. 3: Emisní faktory ze spalování propanu a butanu (kg/t paliva) druh topeniště

propan a butan

jakékoliv

TZL

SOx

NOx

CO

0,45

0,02*S

1,8

0,45

Poznámka: S=obsah síry v palivu v % hmotnosti

Předpokládaný počet provozních hodin činí 8000 h/rok. Výsledné emisní toky jsou uvedeny v následující tabulce.

19


Tab. č. 4: Emise ze spalování na fléře vypočítané dle emisních faktorů MŽP Zdroj

Znečišťující látka

Emise (g/s)

Emise (g/h)

Emise (kg/rok)

0,0000914

0,329

2,63

TZL

0,00002285

0,082

0,66

PM10*

0,00002285

0,082

0,66

PM2,5*

0,00002285

0,082

0,66

CO

0,00002285

0,082

0,66

NOx **

fléra

*Poznámka:

Podíl částic frakce PM10 i PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek při spalování plynných paliv činí 100 %,(Metodika výpočtu podílu frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých zneč. látek, Věstník MŽP 8/2013).

**

Podíl NO2 v emisích NOx při spalování plynných paliv činí 10 %, podíl NO činí 90% (Příloha 2 Metodického pokynu pro vypracování rozptylových studií, Věstník MŽP 8/2013 – použití podílu stanoveného pro plynové turbiny).

Relativně nejvyšší hmotnostní tok budou mít oxidy dusíku, kterých bude emitováno v souvislosti se spalováním butadienu cca 2,63 kg/rok. Emise oxidu uhelnatého i tuhých znečišťujících látek tvořených jemnými částicemi PM10 i PM2,5 nedosahují ani 1 kilogramu za rok (konkrétně 0,66 kg/rok). Tyto nevýznamné emisní toky odpovídají spalovanému množství odplynu jakožto paliva na fléře na úrovni 1,5 t za rok. Posuzovaná technologie destilace butadienu si vyžádá nárůst spotřeby topné páry ve stávající teplárně. Investor v současnosti připravuje modernizaci, v rámci které budou instalovány nové fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí, které provozně nahradí stávající kotle K3 a K4 na těžký topný olej. Pro záměr „Fluidní kotle“ bylo zpracováno k říjnu 2014 oznámení EIA a začátkem roku 2015 proběhlo zjišťovací řízení. MŽP jako příslušný orgán EIA vydalo dne 23.2.2015 závěr zjišťovacího řízení, v němž se uvádí, že záměr „Fluidní kotle“ nemá významný vliv na ŽP a je v něm stanovena podmínka provozovat teplárnu tak, aby emisní limity byly v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (BAT). Pro záměr byla vypracována rozptylová studie, která počítá imisní příspěvek teplárny ve třech variantách (1. stávající provoz, 2. výhledový provoz na úrovni platných emisních limitů, 3. výhledový provoz na základě limitů BAT). V rozptylové studii pro Fluidní kotle (zpracovatel ECO-ENVI-CONSULT, říjen 2014) jsou vyčísleny emisní toky předmětných škodlivin ve variantě 1 stávajícího stavu, ve variantě 2 (výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů) a ve variantě 3 (výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni předepsaných limitů BAT), které jsou pro ilustraci uvedeny i v následující tabulce.

20


Tab. č. 5: Emise z teplárny - zdroje topné páry

Z tabulky vyplývá, že emisní toky z teplárny, která bude pokrývat tepelné potřeby posuzovaného zdroje „Destilace butadienu“ budou ve výhledu po splnění podmínky dodržování emisních limitů BAT nižší, než emisní toky stávající.

2.3.2

Odpadní vody

Splaškové odpadní vody

Splaškové odpadní vody Vzhledem k tomu, že v souvislosti s provozem záměru nedojde k nárůstu počtu pracovníků, nebude navýšena ani produkce splaškových vod.

Technologické odpadní vody Voda z procesní jednotky destilace butadienu bude vypouštěna do stávající chemické kanalizace. Pro odloučení kapaliny z odplynu bude instalován koncový odlučovač H27. Celkové množství odpadních vod z technologie bude max. 16,5 kg/h a 150 m3/rok. Stávající ČPOV má dostatečnou kapacitu, na výstupu nedojde k ovlivnění plnění limitů stanoveného kanalizačního řádu (viz tab. č. 6)

Tab. č. 6: Limity kanalizačního řádu K II Ukazatel

Jednotka prům.

max.

Q prům.

m3 x r-1

1 750 000

Q prům.

m3 x d-1

4 795

Q prům.

l x s-1

55

BSK5

mg x l-1

200

500

21


CHSK

mg x l-1

600

1800

NL

mg x l-1

200

600

N-NH4+

mg x l-1

10

45

Ncelk.

mg x l-1

15

60

Pcelk.

mg x l-1

5

10

RAS

mg x l-1

2 250

4 000

NEL

mg x l-1

10

30

Dešťové vody Dešťové vody z betonových ploch pod stavebním objektem destilace butadienu včetně srážkových vod ze střech tohoto objektu budou odváděny do podzemní havarijní jímky o objemu 80 m3 z důvodu možnosti kontaminace těchto vod úkapy z provozu technologie. Z havarijní jímky budou srážkové vody svedeny do stávající chemické kanalizace v Areálu chemických výrob Kralupy, kterou udržuje SYNTHOS Kralupy a.s.. Dešťové vody z betonových ploch pod chladicí věží, u kterých se nepředpokládá kontaminace úkapy z provozu, budou svedeny do vnitroareálové dešťové kanalizace.

Celková bilance odtoku dešťových vod BTD destilace Betonová plocha pod technologií

365 m2

Součinitel odtoku

0,9

Redukovaná plocha

328,5 m2

Návrhová intenzita pro 15-ti min. déšť

233 l/s.ha

Střecha

168 m2

Součinitel odtoku

0,9

Redukovaná plocha

151,2 m2


300 l/s.ha

Chladící věž Betonová plocha

55 m2

22


Součinitel odtoku

0,9

Redukovaná plocha

49,5 m2


233 l/s.ha

Návrhový odtok z celé plochy záměru pro 15-ti minutový déšť

13,3 l/s

Celkový roční odtok dešťových vod dle metodiky vyhlášky č. 428/2001 Sb. Tab. č. 7: Celkový roční odtok dešťových vod dle metodiky vyhlášky č. 428/2001 Sb.

Druh plochy

Celková

Průměrný

odvodňovaná

odtokový

plocha

součinitel

(ha) A

2.3.3

0,059

0,9

Redukovaná

Roční úhrn

Celkový odtok

plocha

srážek

dešťových vod

(ha)

(mm/rok)

(m3)

0,053

468

248,5

Odpady

Legislativu oblasti nakládání s odpady řeší zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcí předpisy. Pro posuzovanou stavbu jsou důležité zejména vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., v platném znění, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), a č. 383/2001 Sb., v platném znění o podrobnostech nakládání s odpady. Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění pozdějších úprav a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Provozovatel jako původce odpadů splňuje povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech v platném znění pozdějších úprav. Odpady vznikající z provozu záměru lze rozdělit na odpady, které budou vznikat při výstavbě a na odpady, které budou vznikat za běžného provozu. Provozovatel výrobního závodu, jako producent odpadů, řeší problematiku odpadového hospodářství ve spolupráci s externími odbornými firmami. Během výstavby se předpokládá vznik běžných stavebních odpadů z použitých stavebních materiálů, výkopová zemina, odpad obalů a malé množství odpadů komunálních.

23


Řešení problematiky odpadového hospodářství vychází z důsledného třídění odpadů v místě jejich vzniku, podle charakteru odpadů a jejich následného stejného způsobu využití nebo zneškodnění. V zásadě jsou a budou odpady tříděny na využitelné a nevyužitelné. Využitelné odpady jsou tříděny odděleně, podle jednotlivých druhů a kategorií, nevyužitelné odpady budou tříděny podle charakteru odpadů, druhů a kategorií odpadu, a následného způsobu nakládání (skládkování, spalování apod.). Odpady jsou shromažďovány v místě vzniku odděleně podle druhu odpadu do sběrných nádob a odtud budou průběžně odstraňovány a odváženy do shromaždišť odpadů. Odtud budou odpady odváženy ke zneškodnění. Zvláštní pozornost bude věnována skladování nebezpečných odpadů, pro které budou mít ve shromaždištích vymezeny oddělené, uzavřené plochy (zabezpečení proti neoprávněné manipulaci s nebezpečnými odpady, zamezení havarijnímu úniku atd.). Odpady budou shromažďovány do speciálně k tomuto účelu určených a označených nádob a kontejnerů, případně záchytných jímek, které budou odpovídat požadavkům pro sběr ostatních a nebezpečných odpadů. V následujících tabulkách jsou uvedeny předpokládané odpady vznikající při výstavbě a při provozu závodu po realizaci navrhovaného záměru. Odpady jsou zatříděny do druhů a kategorií dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů.

Odpady při výstavbě

V následující tabulce jsou specifikovány druhy odpadů vznikající při výstavbě.

Tab. č. 8: Odpady při výstavbě Kód odpadu

Název druhu odpadu

Způsob nakládání

Papírové obaly

1

Plastové obaly

1

Dřevěné obaly

1

Směsné obaly

1

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

2

Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

1,2

Kategorie 15 01 01 O 15 01 02 O 15 01 03 O 15 01 06 O 15 01 10 N 15 02 02 N

24


Kód odpadu

Název druhu odpadu


Olověné akumulátory

1

Nikl-kadmiové baterie a akumulátory

1

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků (neznečištěné nebezpečnými látkami)

1,2

Dřevo

1

Sklo

1

Plast

1

Kategorie 16 06 01 N 16 06 02 N 17 01 07 O 17 02 01 O 17 02 02 O 17 02 03 O 08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky

O

(např. vodouředitelné barvy)

17 03 02

2

Asfaltové směsi (neobsahující dehet)

1,2

Železo a ocel

1

Kabely (bez nebezpečných látek)

1

Zemina a kamení (neobsahující nebezpečné látky)

2

Izolační materiály (bez obsahu azbestu a nebezpečných látek)

1,2

Stavební materiály na bázi sádry (neznečištěné nebezpečnými látkami)

1,2

Směsné stavební a demoliční odpady (bez PCB a nebezpečných látek)

1,2

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

1

Směsný komunální odpad

1,2

O 17 04 05 O 17 04 11 O 17 05 04 O 17 06 04 O 17 08 02 O 17 09 04 O 20 01 21 N 20 03 01 O

25


Vysvětlivky : - způsob nakládání:

1 – využití (jako palivo, regenerace, recyklace –včetně zpětného odběru atd.) 2 – odstranění (skládkování, spalování atd.) 3 – biologická úprava O - ostatní

- kategorie odpadu:

N – nebezpečný

Odpady při provozu Množství vznikajících odpadů při provozu záměru destilace BTD je uvedeno v následující tabulce.

Tab. č. 9: Odpady při provozu Kód odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie 07 01 08 N 07 02 08

Množství t/rok


Jiné destilační a reakční zbytky – náplň destilační kolony a technologické vody

205 m3/rok +5 t/5 let

1,2

Jiné destilační a reakční zbytky – odpadní polymer

5

1

Jiné motorové, převodové a mazací oleje

0,4

2

Papírové a lepenkové obaly

0,3

1

Plastové obaly

0,4

1,2

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

0,3

2

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

0,5

2

Železo a ocel

0,5

1

N 13 02 08 N 15 01 01 O 15 01 02 O 15 01 10 N 15 02 02 N 17 04 05 O Vysvětlivky: - způsob nakládání:

1 – využití (jako palivo, regenerace, recyklace atd.) 2 – odstranění (skládkování, spalování atd.) 3 – biologická úprava

26


Odpadní polymer se používá k produkci páry ve spalovně odpadů.

- kategorie odpadu:

O - ostatní N – nebezpečný

V místě realizace a bezprostřední blízkosti posuzovaného záměru nebyla potvrzena přítomnost znečištění zemin. Přesto nelze kontaminaci zemin a podzemní vody zcela vyloučit. Ověření míry kontaminace doporučuje provést při zemních pracích, tj. odebrat kontrolní vzorky zemin k laboratorním analýzám pro ověření případného znečištění.

2.3.4

Ostatní výstupy

Hluk Problematika hluku je podrobně zpracována v hlukové studii, která je přílohou této dokumentace. Při provozu záměru se uplatní zejména stacionární zdroje hluku.

Stacionární zdroje hluku Mezi hlavní stacionární zdroje hluku ve venkovním prostředím, které souvisí s provozem záměru BTD destilace, lze zařadit hlavně chladicí zařízení a provozní čerpadla. Stacionární zdroje hluku uvažované při výpočtu a související s jeho provozem, které byly poskytnuty projektanty, jsou uvedeny v následující tabulce.

Tab. č. 10: Stacionární zdroje hluku související s rozšířeným provozem výrobního závodu Počet v provozu

Akustický parametr Umístění

Zdroj v dB

ve dne

v noci

Chladící věž

1

1

LWA = 75,0 dB

betonová plocha

Chladící kompresor

1

1

LWA = 71,0 dB

betonová plocha

Čerpadlo P61

1

1

LWA = 60,0 dB

proces

Čerpadlo P62

1

1

LWA = 65,0 dB

proces

27


Počet v provozu

Akustický parametr Umístění

Zdroj v dB

ve dne

v noci

Čerpadlo P62

1

1

LWA = 65,0 dB

proces

Čerpadlo P64

7

7

LWA = 50,0 dB

proces

Čerpadlo P65

1

1

LWA = 60,0 dB

proces

Čerpadlo P66

1

1

LWA = 60,0 dB

proces

Čerpadlo P67

1

1

LWA = 60,0 dB

proces

Čerpadlo P68

1

1

LWA = 55,0 dB

proces

LWA … akustický výkon zdroje na váhovém filtru A

Vibrace Období výstavby Během výstavby může dojít při provozu stavebních strojů k lokálnímu výskytu krátkodobých zvýšených vibrací. Vzhledem ke vzdálenosti od obytných objektů se bude jednat o nevýznamný vliv.

Období provozu Při provozu nebudou provozovány zařízení, které by byly významnějším zdrojem vibrací.

Záření Záření elektromagnetické V rámci záměru nebudou provozovány zdroje elektromagnetického záření.

Záření ultrafialové V rámci záměru nebudou provozovány zdroje ultrafialového záření.

28


2.3.5

Doplňující údaje

Vzhledem k morfologickým poměrům zájmového území a charakteru posuzovaného záměru se při realizaci nepředpokládají významnější terénní úpravy.

3

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

3.1

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

Předkládaný záměr je situován do nezastavěného pozemku na bloku 23 v rámci stávajícího Areálu chemických výrob Kralupy. Nejbližší obytná zástavba se nachází vzhledem k lokalizaci záměru ve střední části ACHVK v dostatečné vzdálenosti. Nejbližší obytná zástavba je situována v Kralupech nad Vltavou (Lobeček) záp. od areálu ACHVK (roh ulice Vodárenské a V Zahrádkách) a roh ulic Olbrachtovy a Wolkrovy. Dále leží nejbližší obytná zástavba sev. od ACHVK (ulice Pod horami) a roh ulic Opletalova aj. Dvořáka. Z hlediska stávající zátěže znečištěním ovzduší lze konstatovat, že zájmové území a širší okolí není z tohoto hlediska nadměrně zatěžováno. V řešené lokalitě jsou imisní limity pro roční průměry NO2, PM10 i PM2,5 s rezervou plněny.

Také maximální krátkodobé imisní koncentrace NO 2 a CO splňují v řešené lokalitě příslušný imisní limit. Překračován je v lokalitě pouze imisní limit pro maximální denní koncentrace PM10. V databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) je průmyslový areál Kralupy veden jako lokalita se starou ekologickou zátěží UNIPETROL, a.s. Na území areálu závodu byla zaznamenána kontaminace horninového prostředí ropnými uhlovodíky (RU), polyaromatickými uhlovodíky (PAU), monocyklickými nehalogenovanými areny (BTEX – benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), styrenem, methylterc.buthyletherem (MTBE), chlorovanými uhlovodíky (ClU) a těžkými kovy (SEKM). Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny a neovlivňuje žádné chráněná území z hlediska přírody nebo z hlediska ochrany vod. Situování záměru není umístěno v prostoru, který by mohl být označen jako území historického, kulturního nebo archeologického významu. Záměr je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací.

29


3.2

Stručná charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území

3.2.1

Ovzduší a klima

Stávající imisní situace

Při hodnocení stávající úrovně znečištění v zájmové lokalitě se vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km, zveřejněných v současné době na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích 5 kalendářních let pro ty znečišťující látky, které mají stanoven roční imisní limit. Z krátkodobých imisí je zhodnocena dále 36. nejvyšší denní imise PM10 a 4. nejvyšší denní imise SO2. Řešený záměr bude zdrojem emisí oxidů dusíku, částic polétavého prachu PM10 i PM2,5 a oxidu uhelnatého. Zobrazení reprezentativních čtverců zahrnujících zájmovou lokalitu s umístěním záměru i s imisně ovlivněným okolím spolu s výslednými imisními koncentracemi z mapy znečištění ovzduší je předmětem následujících obrázků.

Průměrné roční imise NO2

Průměrné roční imise PM10

30


Průměrné roční imise PM2,5

Maximální denní imise PM10

V rámci mapy znečištění ovzduší nejsou řešena hodinová maxima oxidu dusičitého ani osmihodinová maxima oxidu uhelnatého. Pro zhodnocení imisního pozadí v řešené lokalitě lze využít dále výsledky imisních měření na imisních stanicích. Maximální hodinové imisní koncentrace oxidu dusičitého byly v posledním zveřejněném roce 2015 sledovány na 92 imisních stanicích v České republice. Hodinová maxima se na těchto stanicích pohybovala v tomto roce v rozmezí 36,0 µg/m3 (na imisní stanici Churáňov) až 310,8 µg/m3 (na imisní stanici Praha 2 Legerova). Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je stanoven ve výši 200 µg/m3 s tím, že pro plnění imisního limitu je postačující, když hodnotu imisního limitu plní 19. nejvyšší hodinová imise v roce. Hodinové maximum převyšující 200 µg/m 3 bylo naměřeno v roce 2015 ještě na imisní stanici Plzeň Slovany a Praha 5 Smíchov. Pod hranicí 200 µg/m 3 však i na těchto stanicích byly již druhé (Smíchov), páté (Plzeň) či sedmnácté (Legerova) nejvyšší hodinové koncentrace NO2 v roce a imisní limit tak byl v roce 2015 plněn na všech imisních stanicích v České republice. Ve Středočeském kraji byla zjišťována hodinová maxima NO2 v roce 2015 na imisních stanicích v Kladně, Berouně, Mladé Boleslavi a Příbrami, kde se tyto hodnoty pohybovaly v rozmezí 79 µg/m3 v Kladně Švermově až 128 µg/m 3 na imisní stanici v Mladé Boleslavi. V řešené lokalitě lze očekávat obdobné hodnoty v rozmezí 80 až 130 µg/m3. Pro splnění imisního limitu navíc postačuje, když jeho hodnotu plní až 19 nejvyšší hodinová koncentrace v roce. Maximální osmihodinové imisní koncentrace oxidu uhelnatého byly v posledním zveřejněném roce 2015 sledovány na 22 imisních stanicích v České republice. Osmihodinová maxima se na těchto stanicích pohybovala v tomto roce v rozmezí 500 µg/m3 (na imisní stanici Košetice) až 4400 µg/m3 (na imisní stanici Ostrava Radvanice). Imisní limit pro 8hodinové maximum CO je stanoven ve výši 10 000 µg/m3. Z výsledků imisních měření tedy vyplývá, že imisní limit byl na všech stanicích v České republice v roce 2015 bezpečně plněn. Ve Středočeském kraji byly měřeny maximální osmihodinové koncentrace CO v roce 2015 pouze na imisních stanicích v okr. Beroun, kde byly naměřeny tyto koncentrace CO ve výši 1631 a 2715 µg/m 3. V řešené lokalitě lze očekávat maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého v rozmezí 1500 až 3000 µg/m3.

31


V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty koncentrací posuzovaných škodlivin v imisním pozadí a jejich porovnání s imisními limity.

Tab. č. 11: Hodnoty imisního pozadí škodlivina

NO2 (µg/m3) CO (µg /m3) PM10 (µg/m3) PM2,5 (µg/m3)

doba průměrování

imisní pozadí

imisní limit

podíl imisního limitu

Max. hod. imise

80 až 130

200

40 - 65

Průměrná roční imise

15,0 až 25,0

40

38 - 63

Max. 8hodinová imise

1500 až 3000

10

15 - 30

36. nejvyšší denní imise

50,6 až 58,8

50

101 - 118


26,3 až 32,6

40

66 - 82


18,1 až 19,5

25

72 -78

Z tabulky vyplývá, že v řešené lokalitě jsou imisní limity pro roční průměry NO 2, PM10 i PM2,5 s rezervou plněny. Také maximální krátkodobé imisní koncentrace NO 2 a CO splňují v řešené lokalitě příslušný imisní limit. Překračován je v lokalitě pouze imisní limit pro maximální denní koncentrace PM10.

Klimatické faktory Klasifikace meteorologických situací pro potřeby rozptylových studií se provádí podle stability mezní vrstvy atmosféry. Stabilitní klasifikace HMÚ rozeznává pět tříd stability.

Vertikální teplotní gradient (C / 100 m)   - 1,6

I. superstabilní II. stabilní

- 1,6    - 0,7

III. izotermní

- 0,6    + 0,5

IV. normální

+ 0,6    + 0,8

V. konvektivní

  + 0,8

gradient má kladnou hodnotu, jestliže teplota ovzduší s výškou klesá a naopak.

32


Jednotlivé stabilitní třídy můžeme charakterizovat následovně:

I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vzduchu prakticky potlačena, tvorba silných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách, především v chladném období. Maximální rychlost větru 2 m.s -1. II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také doprovázena inverzními situacemi. Výskyt v nočních a ranních hodinách po celý rok. Maximální rychlost větru 3 m.s-1. III. stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách. IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den v době bez významného slunečního svitu. Společně se III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách výrazně vyšší četnost než ostatní třídy. V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ovzduší ve vertikálním směru, která může způsobovat nárazový výskyt vysokých koncentrací znečišťujících látek. Maximální rychlost větru 5 m.s-1. Výskyt v letních měsících při vysoké intenzitě slunečního svitu.

Větrná růžice V místě stavby se odhaduje s ohledem ke konfiguraci terénu následující větrná růžice.

Tab. č. 12: Celková větrná růžice Rychlost větru

Směr větru N

NE

E

SE

S

SW

W

NW

Calm

Suma

15,47

60,38

1,7

5,40

5,90

5,90

6,90

5,39

4,00

5,31

6,11

5,0

3,91

2,61

4,40

4,60

2,50

4,71

6,99

6,00

35,72

11,0

0,40

0,00

0,30

0,20

0,00

0,60

1,40

1,00

3,90

Součet

9,71

8,51

10,60

11,70

7,89

9,31

13,70

13,11

15,47

100,0

33


3.2.2

Voda

Povrchové toky Z hydrologického hlediska spadá území průmyslového Areálu chemických výrob Kralupy, který částečně využívá i společnost SYNTHOS Kralupy a.s., do povodí řeky Labe. Zájmové území patří do dílčího povodí 1-12-02 Vltava od Rokytky po ústí, v užším členění do dílčího povodí 1-12-02047 Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok. Nejbližšími vodním tokem je řeka Vltava, která protéká kolem zájmového území na západě a to ve vzdálenosti přibližně 1,8 km. Vltava je významným vodním tokem dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků. V samotném zájmovém území výstavby záměru se nenachází žádná vodoteč nebo vodní plocha a rovněž zde není vymezeno záplavové území Q100.

Podzemní voda Na zájmové lokalitě je svrchní kolektor tvořen štěrkopísky. Ve štěrkopíscích se vytvořila v hloubce 5-15 m kvartérní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Koeficient transmisivity je > 1.10-3 m2/s a charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností. Podzemní voda je chemického typu Ca-Mg-HCO3-SO4 s mineralizací v rozsahu 0,3-1 g/l. Významným zásahem do režimu podzemních vod v zájmovém území je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony v Areálu chemických výrob Kralupy. Hydrogeologická ochrana podzemních vod byla vybudována v letech 1973-76 při stavbě rafinerie Kaučuk. Tato clona byla vybudována za účelem ochrany podzemních vod před možnou kontaminací ropnými látkami z rafinerie. Od zahájení provozu v roce 1977 je hydrogeologická ochrana podzemních vod v nepřetržitém provozu a kontinuálně čerpané objekty clony zajišťují depresní linii kolem závodu ve směru proudění podzemních vod. Vedle těchto objektů je v areálu a jeho okolí vybudován systém pozorovacích vrtů. Systém vrtů byl také využit k realizaci sanačního zásahu, který měl za cíl zlepšení stavu podzemních vod pod areálem společnosti, jenž byly v minulosti znečištěny zejména ropnými uhlovodíky a uhlovodíky aromatického charakteru (toluen, ethylbenzen, atd.) V zájmové lokalitě není vymezena chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV), nejbližší CHOPAV 215 Severočeská křída se nachází 6,5 km severně od zájmového území. Přímo v zájmovém území a okolí záměru nejsou situovány žádné významnější využívané zdroje podzemních vod. Ve vzdálenosti cca 650 m západně od místa realizace posuzovaného záměru se nachází ochranné pásmo vodního zdroje – jedná se o vodárenské objekty v Lobečku.

34


3.2.3

Půda

Území závodu je vedeno v katastru nemovitostí jako nezemědělská půda, jako zastavěná nebo ostatní plocha. V zájmovém území je půdotvorný substrát představován říčními aluviálními sedimenty údolní nivy. Vlastní půdní složka je v současnosti dlouhodobou antropogenní a průmyslovou činností silně ovlivněná. Plocha záměru je zařazena do kategorie ostatní plochy. Realizace záměru nevyžaduje vynětí půd ze ZPF.

Staré ekologické zátěže Průmyslový areál (patřící bývalé firmě KAUČUK Kralupy a.s., nyní provozován nejvýznamnějšími podniky SYNTHOS a.s. a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s.), ve kterém se nachází zájmová lokalita posuzovaného záměru, slouží k chemické výrobě od 60. let minulého století. V roce 1975 zde bylo zahájeno zpracování ropy. Průmyslová zóna je souvisle zastavěná technologickými celky a infrastrukturou. Dlouhodobým intenzivním využívání areálu pro průmyslovou chemickou výrobu zde došlo ke znečištění podzemní vody a zemin. V databázi SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst) je ACHV Kralupy veden jako lokalita se starou ekologickou zátěží UNIPETROL, a.s. Na základě informací zde uvedených je možné konstatovat, že na území průmyslové zóny bylo potvrzeno aktuální neakceptovatelné zdravotní riziko vyplývající z kontaminace lokality při jejím současném způsobu využívání nebo potvrzeno šíření kontaminace hrozící vznikem neakceptovatelného zdravotního rizika. Průmyslový areál Kralupy je zastavěn objekty sloužícími zejména k výrobním a skladovým účelům. I nadále je plánováno průmyslové využití areálu. Na území areálu závodu byla zaznamenána kontaminace horninového prostředí ropnými uhlovodíky (RU), polyaromatickými uhlovodíky (PAU), monocyklickými nehalogenovanými areny (BTEX – benzen, toluen, ethylbenzen, xylen), styrenem, methylterc.buthyletherem (MTBE), chlorovanými uhlovodíky (ClU) a těžkými kovy (SEKM). Na lokalitě bylo provedeno několik doplňkových průzkumů pro aktualizaci analýzy rizik území. Na jejím základě byl vypracován projekt sanačního čerpání podzemní vody a volné fáze RU. V průmyslovém areálu je realizováno ochranné sanační čerpání za účelem snížení ekologického zatížení území a vymizení volné fáze RU z hladiny podzemní vody. V místě realizace a bezprostřední blízkosti posuzovaného záměru nebyla potvrzena přítomnost znečištění. Nicméně na základě výsledků laboratorních analýz vzorků podzemní vody v okolí uvažovaného záměru nelze potenciální kontaminaci zemin a podzemní vody zcela vyloučit. Na základě těchto skutečností navrhujeme, aby v průběhu realizace záměru při skrývkových pracích na zájmové lokalitě byly odebrány vzorky zemin k laboratorním analýzám pro ověření případného znečištění.

35


Eroze Vodní eroze není vzhledem k morfologickým poměrům příliš významná. Jelikož se posuzovaný záměr bude realizovat v místě silně antropogenně přetvořeném, kde jsou povrchy reprezentovány převážně navážkou či asfaltovým pokryvem, je riziko větrně případně vodní eroze minimální.

3.2.4

Geofaktory životního prostředí

Geomorfologické poměry Začlenění zájmového území dle geomorfologického členění ČR: Systém:

Hercynský

Subsystém:

Hercynská pohoří

Provincie:

Česká Vysočina

Subprovincie:

Česká tabule

Oblast:

Středočeská tabule

Podcelek:

Mělnická kotlina

Okrsek:

Vojkovická rovina

Vojkovická rovina je okrskem v sz. části Mělnické kotliny. Jde o rovinu na pravém břehu dolní Vltavy a levém břehu Labe mezi Kralupy nad Vltavou a Neratovicemi s rozlohou 65,54 km2. Jedná se o akumulační povrch středopleistocenních (risských) a mladopleistocenních (würmských) teras (místy s pokryvy vátých písků) a rozsáhlý mladopleistocenní kryopediment na sedimentech spodnoturonského bělohorského souvrství (okolí svědeckého vrchu Dřínov a slínovcových odlehlíků) V okrsku se nachází rozsáhlé pískovny (zčásti zavážené odpadem) a navážky. Nejvyšším bodem je Dřínov s výškou 246,7 m n.m. Zájmové území je rovinné, v okolí průmyslového areálu se nachází zemědělsky využívaná půda, místy půdy s funkcí lesa, pískovny a obytná zástavba s občanskou vybaveností.

Geologické poměry Předkvartérní podklad - tzv. manínská terasa - je tvořen horninami karbonu. Jedná se zejména o arkózový pískovec a slepenec, které se nepravidelně prostupují. Přítomny jsou i horizontální polohy šedých prachovců o mocnosti max. 4 m. Horizontální vrstevnatost celého komplexu hornin sahá do hloubky několika set metrů. Častá puklinatost dosahující délky i 20 m je provázena limonitizací.

36


Při východním okraji ACHVK se nad karbonem objevují zbytky křídových hornin, které dále k východu přecházejí do křídové tabule. Převládajícím typem hornin jsou čisté pískovce, které jsou při povrchu zvětralé a nabývají charakteru hlinitého písku. Vrstevnatost je prakticky horizontální, pukliny nejsou časté, ale značně rozevřené. Kvartér je tvořen čistými písčitými štěrky, hlinitý pokryv štěrků se vyskytuje pouze v malé nesouvislé mocnosti a je zastoupen fluviálními písčitými hlínami a hlinitými štěrkopísky. Štěrkopískové nánosy údolní nivy řeky Vltavy jsou hojně využívány pro těžbu stavebního štěrkopísku. Bývalé štěrkopískovny byly následně většinou zavezeny navážkami, převážně materiálem z výkopových a stavebních prací. Ve vzdálenosti cca 1,9 km západně se nacházejí dvě významné geologické lokality: 

Dvořákova stezka ID 1207 (defilé karbonem a křídou) je lokalizována v zářezu železnice 0,5 km sz. od obce Lobeč. Ve skalním defilé především v horní části skalní stěny lze pozorovat v délce několika set metrů transgresi křídy na karbonu, snad nejrozsáhleji a nejdokonaleji odkrytou v rámci celého Českého masivu.



Lobečská skála ID 2806 (rozsáhlé skalní defilé) se nachází na jižním okraji obce Lobeč. Jedná se o zajímavý geotop s rozsáhlými skalními výchozy, které jsou tvořené nýřanskými vrstvami. Litologicky jde o pískovce, arkózovité pískovce, arkózy, slepence, prachovce, jílovce. Na lokalitě je popisovaná hojná fosilní flóra. V nejvyšší části profilu transgredují sedimenty české křídové pánve.

Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska je zájmové území řazeno k hydrogeologickému kolektoru svrchní vrstvy 1172 Kvartér Labe po Vltavu, který náleží do skupiny rajónů Kvartérní sedimenty Labe a jeho přítoků. Dále zájmové území náleží k hydrogeologickému rajónu základní vrstvy - 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy. Hydrogeologické poměry jsou dány morfologií terénu, geologickými poměry, propustností zemin a hornin. Zájmový prostor areálu je charakteristický průlinovým (kvartér), resp. průlinově-puklinovým prostředím. Kvartérní zvodeň je ovlivněna množstvím atmosférických srážek a výskytem jílovitopísčitých poloh. Hlavním hydrogeologickým kvartérním kolektorem v zájmové oblasti jsou štěrkové sedimenty řeky Vltavy, které jsou v dané lokalitě zvodnělé. Kolektor je charakterizován průlinovou propustností, hodnota koeficientu filtrace se pohybuje řádově v rozmezí kf = n .10-4 – 10-5 m.s-1;prospustnost kolektoru závisí na obsahu jílovité frakce (některé zdroje uvádějí kf = n .10-3 m.s-1). Jedná se o sedimenty dosti silně propustné (III. skupina hodnocení podle J. Jetela 1973). Hladina vytváří souvislou zvodeň, která je volná nebo jen slabě napjatá. Za normálních klimatických poměrů je podzemní voda doplňována vodou srážkovou, táním sněhové pokrývky a vzhledem k nerovnoměrnému rozložení atmosférických srážek během roku její hladina mírně kolísá v intervalu cca 1 m.

Geodynamické jevy Vzhledem k morfologickým poměrům zájmového území se významnější geodynamické jevy nevyskytují.

37


V zájmovém území nejsou evidovány svahové nestability. Nejbližší zaregistrovaný svahový sesuv se nachází v katastrálním území Dřínov 4 km východně od zájmového území. Zájmové území není poddolováno, nejbližší poddolovaná plocha je lokalizována cca 2 km západně a severozápadně, v Lešanech a Nelahozevsi. Jedná se poddolování v souvislosti s těžbou černého uhlí. Stará důlní díla rovněž nejsou v lokalitě posuzovaného záměru evidována.

Eroze Vzhledem k morfologickým poměrům a vegetačnímu krytu není eroze (větrná ani vodní) v zájmovém území významná.

Radon Lokalita se podle údajů České geologické služby nachází v oblasti s převažujícím středním radonovým rizikem.

Seismicita Posuzované území se nenachází v aktivní seismické oblasti.

3.2.5

Fauna a flóra

Potenciální přirozená vegetace oblasti Zájmové území záměru spadá do mapovací jednotky potenciální přirozené vegetace ID 7 Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Oblasti původního výskytu společenstva Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum) byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice. Vyskytuje se ve výškách (200) 250 – 450 m n. m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní – Quercus petraea a habr obecný – Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité – Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté – T. platyphylos), dubu letního – Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý – Fraxinus exelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní –

38


Fagus sylvatica a jedle – Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus a niger, Melampyrum nemorosum, Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (Festuca heterophyla, Poa nemoralis). Tato společenstva jsou v současné době plošně velmi omezená vlivem odlesnění, následné zemědělské činnosti i intenzivní zástavby. Postupné odlesňování (od neolitu) zasáhlo nejcitelněji rovinné polohy a mírné svahy. Tato společenstva ustupují lidské činnosti zvláště převodem na jehličnaté kultury. Biogeografické členění Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské. Širší zájmové území se nachází v 1.7 – Polabském bioregionu. Samotné zájmové území se nachází v biochoře 2RN. Bioregion leží ve střední části středních Čech, zabírá Terezínskou, Mělnickou a Nymburskou kotlinu a rozkládá se v nejnižší části české tabule. Typickým rysem bioregionu je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně, vlivem substrátu ovšem bez buku. Na terasách převažují doubravy, v podmáčených sníženinách jsou typické slatinné černavy s ojedinělým výskytem českého endemitu tučnice české. Biota je celkově dosti diverzifikovaná, výběžek pod soutokem s Vltavou je však méně pestrý. V nivě Labe jsou četné zbytky dnes již nezaplavovaných lužních lesů, fragmenty slatin a mrtvých ramen. Nivní louky jsou zastoupeny relativně málo, dominuje orná půda, značnou plochu zabírají sídla. Region má charakter roviny s výškovou členitostí do 30 m, pouze v oblasti výskytu svědeckých vrchů má charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30-75 m. Bioregion leží v termofytiku. Potenciální přirozenou vegetací říčních niv jsou lužní porosty podsvazu Ulmenion, které se na nejvlhčích místech střídaly s ostrůvky vrbin svazu Salicion albae. Na slatinách nepřeplavovaných každoročními záplavami, jsou potenciální vegetací olšiny svazu Alnion glutinosae. Na vyšších terasách jsou potenciální vegetací acidofilní doubravy, zřejmě i s autochtonní borovicí, které na extrémnějších stanovištích přecházely do borů svazu Dicrano-Pinion a na těžších podmáčených půdách i ve vegetaci asociace Tilio-Betuletum. Vzácně byly přítomny dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum) jen výjimečně na opukových vyvýšeninách. Primární bezlesí bylo ostrůvkovité a mělo podobu jednak slatinné vegetace extrémních asociací svazů Caricion davallianae a Magnocaricionelatae, a dále katény vodní a mokřadní vegetace. Přirozená náhradní vegetace vlhkých luk je představována různými typy, které náležejí svazům Calthion a Molinion, často přechází i do ostřicových porostů svazu Caricion gracilis .Na slatinách jsou typické různé asociace svazu Caricion davallianae. Na suchých stanovištích jsou to zejména suché trávníky svazu Plantagini-Festucion ovinae, které přecházejí na otevřenějších místech do vegetace svazů Corynephorion a Koelerion glaucae.

39


Flora je dosti pestrá, převažuje soubor nivních druhů středoevropského typu. Zejména na slatinách, které mají reliktní charakter, jsou zastoupeny i exklávní prvky a výjimečně i endemity. K typickým druhům patří sněženka předjarní (Galanthus nivalis), česnek medvědí (Allium ursinum), hrachor bahenní (Lathyrus palustris). Druhy demontánní jsou nečetné, druhů evidentně přesahujících z Panonie je málo. Krajina bioregionu je vodohospodářskými úpravami a hospodářskou činností silně pozměněna s náhradními společenstvy kulturní stepi a mozaikou druhotných lesních stanovišť menšího rozsahu. Odpovídající fauna hercynského původu je silně ochuzená, se západními vlivy (ježek západní, ropucha krátkonohá), s ojedinělými zástupci xerotermní fauny (ještěrka zelená). Významným fenoménem je niva Labe, s torzy svérázné fauny na polabských píscích. Labe a jeho větší přítoky náleží do cejnového pásma, v Labi je však biota decimována znečišťováním. Hranice vůči všem okolním bioregionům je výrazná, daná geomorfologicky, geologicky, hladinou podzemní i povrchové vody i bioticky. Kontrastem vůči bioregionu Řipskému (1.2) je především mohutný rozvoj nivní vegetace (včetně slatin) a absence výraznějších typů flory a vegetace na skalnatých a sprašových podkladech. Prakticky zde chybějí šípákové doubravy.

Současný stav krajiny a ochrana přírody. Bioregion zabírá starou sídelní oblast, na vyšších terasách souvisle osídlenou již od neolitu. Lesy v současnosti pokrývají jen nevelkou část plochy, ve vlastní nivě mají převahu přirozené porosty nad monokulturami (zejména topolu), na terasách však dominují kulturní bory. Porosty s přirozenou skladbou jsou pouze fragmentální. Na odlesněných plochách nyní převažují agrocenózy, louky jsou vzácností. V posledních dvou stoletích však niva díky člověku zcela změnila charakter – řeky byly zregulovány, většina luk rozorána a zanikla i řada tůní a mrtvých ramen. Biochora 2RN – Plošiny na zahliněných píscích 2. vegetačního stupně. Tento typ se hojně nachází v nížinách podél řek v Polabí a na střední a jihovýchodní Moravě a je součástí rozsáhlých plošin nižších i vyšších teras v povodí Ohře, Berounky, Vltavy, Labe, Moravy, Bečvy, Dyje a jejich přítoků. Reliéf může mít charakter slabě zvlněné roviny často protkané sítí kanálů a příkopů a vesměs navazující na údolní nivy v úvalových bioregionech, jako je tomu v Polabském (1.7), Pardubickém (1.8) a Ždánicko-Litenčickém (3.1) bioregionu. Substrát dominantně tvoří fluviální štěrkopísky v různém stupni zahlinění. V Čechách se uplatňují též křídové sedimenty, především zvětralé pískovce. Půdní pokryv tvoří především arenické kambizemě, v důsledku zahlinění často přecházející v teplejších resp. sušších polohách do arenických černozemí. V lesích na zvětralinách křídových pískovců jsou mapovány i kyselé kambizemě až podzoly. Podnebí je teplé a srážkově podprůměrné (T2). Kostru potenciální vegetace tvoří lipové doubravy (Tilio-Betuletum).

40


Současný stav Areál, ve kterém je záměr situován, patří mezi největší areály chemických podniků v ČR a je klasifikován jako „ostatní plochy a zastavěná plocha a nádvoří“. Jedná se o umělé průmyslové prostředí, které je jednoznačně limitujícím faktorem pro výskyt a rozvoj živočišné a rostlinné říše. V tomto uměle vytvořeném průmyslovém prostředí je výskyt některého ze zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů vysoce nepravděpodobný. Současnou vegetaci v celém průmyslovém areálu tvoří především umělé porosty, eventuálně nálety. Druhové složení je tedy dané výhradně antropogenní činností; přirozená nebo přírodě blízká společenstva se v daném prostoru neuplatňují. V okolí průmyslové aglomerace se zachovala značná diverzita strukturních typů rozptýlené zeleně. Poměrně dobrý je stav planých porostů, úspěšně plnících svoji funkci v krajině. Pokud jde o faunu, příznivější podmínky pro ni lze očekávat v blízkých zahrádkářských koloniích nebo zahradách u rodinných domů.

3.2.6

Územní systém ekologické stability a krajinný ráz

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je definován zákonem č. 114/1992 Sb. jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor a interakční prvek.

Nadregionální ÚSES Kostrou systému ekologické stability v okolí zájmového území záměru je nadregionální biocentrum (NRBC) 2001 – Údolí Vltavy vzdálené cca 5 km jižním směrem s rozlohou 915 ha a nadregionální biokoridor Údolí Vltavy – K10, který prochází přímo zájmovou lokalitou. Jeho osa vodní a nivní (v šíři 40 m), sleduje tok řeky Vltavy, jež protéká cca 1,5 km od lokality posuzovaného záměru. Navazující území v maximálně možné šíři 2 km na každou stranu od osy (s upřesněním dle konkrétních, zejména geomorfologických podmínek) je považováno za ochrannou (nárazníkovou) zónu. Nicméně je zřejmé, že přímo v prostoru průmyslového areálu biokoridor svoji funkci neplní.

Regionální ÚSES Nejbližším segmentem regionálního ÚSES je regionální biocentrum RBC1862 Kořenice o rozloze 31 ha. Toto biocentrum je vzdáleno od zájmového území cca 2,4 km severozápadním směrem. Dalším biocentrem na regionální úrovni, které se nachází v okolí zájmového území, je RBC 1483 Veltruský luh vzdálený cca 3,11 km severovýchodně s rozlohou 122 ha. Jedná se regionální biocentrum vložené, které je vymezeno na nivní ose NRBK K 58. Jihovýchodně od lokality ve vzdálenosti cca 3,5 km se nachází RBC 1485 Zlončická rokle o rozloze 55,6 ha. RBC 1864 Minická

41


skála se nachází cca 4 km jihozápadně a má rozlohu 90,3 ha. Regionální biokoridor se v okolí zájmové lokality nevyskytuje a ani výše uvedená regionální biocentra nejsou vzájemně propojena regionálními biokoridory.

Lokální ÚSES K dalším skladebným částem ÚSES patří biocentra a biokoridory lokální úrovně významnosti. V okolí zájmové lokality jsou vymezeny následující lokální prvky ÚSES: 

Lokální biocentrum D a lokální biokoridor, který z něj vybíhá jižním směrem – vzdáleno cca 1 km severovýchodním resp. východním směrem od zájmové lokality;



Lokální biokoridor navazující na lokální biocentrum u Vltavy, vede podél jižní strany areálu ČOV jihovýchodním směrem k průmyslovému areálu, následně se stáčí severně směrem na Veltrusy a na severozápadním rohu průmyslového areálu ústí do nefunkčního biocentra E. Nejbližší vzdálenost od lokality přibližně 900 m severozápadně;



Lokální biokoridor vycházející z nefunkčního lokálního biocentra E východním směrem ústí (přes nefunkční prvek) do lokálního biocentra D. Jedná se o pás dřevin mezi severním okrajem areálu a silnicí II/10, ve vzdálenosti cca 1 km severně od zájmové lokality. Biokoridor slouží jako pohledová bariéra k odstínění průmyslového areálu od okolní krajiny.



Interakční prvek – pás dřevin táhnoucí se podél areálu průmyslové výroby za železniční vlečkou, ve vzdálenosti cca 300 m východně od zájmového území, sloužící jako pohledová a částečně zvuková bariéra k odstínění průmyslového areálu od okolní krajiny.

Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou ekologicky nebo esteticky důležité části krajiny vzniklé spontánně nebo lidskou činností. Jsou to hlavně parky, zahrady, důležité aleje, hřbitovy, remízy, lada apod. Podmínky pro činnost ve VKP upravuje § 4 odst. 2) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zpřesňovány jsou v rozhodnutích o registraci. Na ploše určené pro vlastní zástavbu nejsou žádné registrované prvky VKP a realizací záměru nebudou negativně ovlivněny žádné významné krajinné prvky v okolí jeho lokality. Významné krajinné prvky ze zákona se převážně kryjí se skladebnými prvky ÚSES. Všechna biocentra a biokoridory i VKP se nacházejí v dostatečné vzdálenosti a nebudou realizací stavby záměru ani jeho provozem dotčeny. Realizací záměru by nemělo dojít k negativnímu ovlivnění tohoto územního systému.

42


3.2.7

Krajina

Území průmyslového areálu, ve kterém je posuzovaný záměr lokalizován, a jeho blízké okolí, leží v severovýchodní části města Kralupy nad Vltavou a jižně od města Veltrusy. Na území Kralup nad Vltavou na pravém břehu Vltavy se nachází řada průmyslových a výrobních podniků a podle územního plánu rozvoje oblasti je tato oblast určena pro další rozvoj průmyslové činnosti. Posuzovaný záměr je situován do areálu, který patří k největším chemickým areálům v ČR. Jeho území je podle územního plánu určeno pro výrobu a skladování včetně těžké a chemické výroby. Původní krajinný ráz zájmové lokality byl výrazně změněn vlivem intenzivní průmyslové činnosti. Tím došlo i ke značnému snížení estetické hodnoty krajinného rázu. Z hlediska ekologické stability krajiny se jedná o území velmi silně antropogenně ovlivněné s nízkým podílem trvalé vegetace, s velmi nízkou ekologickou stabilitou. Průmyslový areál má vyhlášeno širší a užší ochranné pásmo. V plochách a jejich částech, ležících v širším ochranném pásmu je nepřípustná výstavba nových staveb pro bydlení a bytů; jakákoli stavební či jiná činnost zde musí být projednána s pověřeným správcem areálu. V plochách a jejich částech, které leží v užším ochranném pásmu, je dále nepřípustná nebytová zástavba a komunikace, které nesouvisejí s areálem. Krajina v blízkém okolí záměru představuje oblast hustě osídlenou s řadou projevů lidské činnosti - silnice, železnice, rozvody inženýrských sítí, drenáže, obytná i průmyslová zástavba. V širším okolí převažuje zemědělské využívání krajiny - převážně intenzivně obdělávaná pole. Daná oblast je typická výskytem velmi kvalitní půdy - černozemě. Nadmořská výška širšího okolí se pohybuje v rozmezí 162 - 295 m n. m.

3.2.8

Chráněné oblasti, přírodní rezervace, národní parky

Zvláště chráněná území Zájmová lokalita posuzovaného záměru není součástí chráněné krajinné oblasti. Nejbližší CHKO Kokořínsko – Máchův kraj je vzdálena cca 21 km severovýchodně od lokality záměru a nebude jeho realizací významně ovlivněna. V bezprostředním okolí lokality posuzovaného záměru se nenachází maloplošná zvláště chráněná území. Realizací posuzovaného záměru nebudou ovlivněny ani nejbližší ZCHÚ. Nejbližší ZCHÚ jsou vzdálena od zájmové lokality v okruhu od 2 do 5 km: 

Přírodní rezervace 1706 (PR) Dřínovská stráň (5,66 ha) ve vzdálenosti cca 4 km východně – strmá slínitá stráň s teplomilnou kostřavovou a válečkovou travní stepí, refugium xerotermních rostlin a živočichů;



Přírodní památka 6004 (PP) Veltrusy (255,49 ha) ve vzdálenosti 2 km severně – biotopy s výskytem páchníka hnědého (Osmoderma eremita) a roháče obecného (Lucanus cervus);



Přírodní památka 2212 (PP) Hostibejk (1,24 ha) ve vzdálenosti 2 km jihozápadně – referenční profil (stratotyp) karbonskými arkózami nýřanských vrstev kladenského souvrství a ve vrcholové části i křídovými pískovci perucko-korycanského souvrství;



Přírodní památka 1029 (PP) Minická skála (0,36 ha) ve vzdálenosti 5 km jihovýchodně – spilitová skála

43


s xerotermními společenstvy skalních štěrbin a skalních porostů; stanoviště teplomilných hub a bezobratlých; 

Přírodní památka 2178 (PP) Hlaváčková stráň (0,65 ha) ve vzdálenosti 5 km jižně – suché louky a skalní stepi, spolu s význačnými zástupci teplomilné stepní a lesostepní flóry a fauny, geologický a geomorfologický fenomén.

Přírodní parky Přírodní park je obecně chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přírodní parky zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo k zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Předchůdcem přírodních parků byly tzv. klidové oblasti, které však byly zřizované pro omezení negativních vlivů na rekreační využívání těchto oblastí. Z klidových oblastí se podle uvedeného zákona staly přírodní parky. V bezprostředním okolí lokality posuzovaného záměru se nenachází žádný přírodní park, který by byl realizací posuzovaného záměru ovlivněn. Nejbližšími přírodními parky v okolí zájmové lokality jsou: 

Přírodní park 210 – Dolní Povltaví o rozloze 1 043 ha ve vzdálenosti cca 2 km jižně od zájmového území byl ustaven za účelem zachování krajinného rázu v částech jedenácti katastrálních území, a to Zdiby, Holosmetky, Brnky, Přemyšlení, Klecánky, Klecany, Husinec, Řež, Větrušice, Máslovice a Vodochody. Nachází se severně od Prahy, na pravém břehu Vltavy. Území tvoří mírně zvlněná Pražská plošina, proříznutá hlubokým, strmým údolím Vltavy s mohutnými skalními výchozy, které zde má charakter kaňonu. Osami přírodního parku jsou kaňon Vltavy a boční pravobřežní údolí potoků. Nalézá se zde řada vyhlášených chráněných území, např. přírodní památka Máslovické údolí, národní přírodní rezervace Větrušické rokle, přírodní památka Husická stráň, významné krajinné prvky Klecanský háj, Klecanské sady, Draháňská rokle a řada dalších. Na údolí navazují lesní celky, trvalé travní porosty a zemědělské kultury. Do přírodního parku se nezahrnuje intravilán obce Husinec-Řež. Prostor kamenolomu (Husinec-Klecánky) je do přírodního parku zahrnut, neboť se výhledově předpokládá útlum a ukončení těžby. Posláním přírodního parku je zachovat ráz krajiny s mnohými významnými přírodními i estetickými hodnotami, zejména lesostepmi a skalními stepmi, trvalými travními porosty, drobnými vodními toky, lesními porosty a charakteristickou strukturou fragmentů tradičních zemědělských kultur (meze, sady, louky, orná půda), při umožněném a účinně regulovaném turistickém a rekreačním využití, regulaci urbanizace a hospodaření v obcích. Nedílnou součástí přírodního parku je vlastní tok Vltavy s vodní faunou a rudimenty břehových biotopů.



Přírodní park Okolí Okoře a Budče o rozloze 5 295 ha se nachází ve vzdálenosti cca 3 km jihozápadně od zájmového území. Přírodní park se rozprostírá podél Zákolanského potoka, mezi obcí Sředokluky a městem Kralupy nad Vltavou. Ráz krajiny udává rovinatá, mírně zvlněná Kladenská tabule zpestřená mělkým údolím Zákolanského potoka. Přírodní park Okolí Okoře a Budče byl zřízen zejména z důvodu ochrany krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, zejména s ohledem na rozsáhlé lesní komplexy, charakteristickou skladbu zemědělských kultur s bohatým zastoupením rozptýlené zeleně, louky, stepní trávníky, potoční údolí se zachovalou pestrou nivou, skalnaté, většinou zalesněné strmé údolní svahy, mírnější svahy s loukami a křovinatými mezemi a neméně významné kulturní dominanty krajiny a plochy staré

44


zástavby ve většině obcí, včetně historických průmyslových objektů.

Vzdálenější přírodní parky se rozkládají od zájmového území: 

severovýchodně se ve vzdálenosti cca 20 km přírodní park Rymáň o rozloze 1 627 ha;



západně ve vzdálenosti cca 21 km přírodní park Džbán o rozloze 5 294 ha.

Lokality soustavy NATURA 2000 NATURA 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy lokalit NATURA 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody: směrnice č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“) a směrnice č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“). Směrnice ve svých přílohách vyjmenovávají, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být lokality soustavy NATURA 2000 vymezeny.

Ptačí oblasti V zájmovém území záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná vyhlášená ptačí oblast. Nejblíže zájmovému území leží Ptačí oblast Křivoklátsko a Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady:



Ptačí oblast Křivoklátsko - kód lokality CZ0211001, dle nařízení vlády 684/2004 Sb., cca 29 km jihozápadně od zájmového území o rozloze 31960,15 ha. Na území PO Křivoklátsko bylo zjištěno více než 120 hnízdících druhů ptáků. Křivoklátsko je významné hlavně pro ptačí druhy listnatých lesů, z nichž čtyři – žluna šedá, strakapoud prostřední, lejsek malý a lejsek bělokrký patří mezi druhy přílohy I směrnice o ptácích, pro které je oblast navržena. Kromě druhů přílohy I hnízdí v ptačí oblasti i řada dalších druhů, významných z hlediska České republiky. Oblast nemá velký význam jako zimoviště a shromaždiště ptáků.



Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady – kód lokality CZ0511007, dle nařízení vlády 598/2004 Sb., cca 42 km severovýchodně od zájmové lokality o rozloze 9408,76 ha. Oblast představuje kombinaci mokřadních stanovišť, borových lesů na píscích a bezlesí bývalého vojenského výcvikového prostoru. Předmětem ochrany je populace jeřába popelavého, motáka pochopa, lelka lesního, skřivana lesního, slavíčka modráčka a jejich biotopy.

45


Evropsky významné lokality V zájmovém území záměru ani v jeho nejbližším okolí se nenalézá žádná navržená evropsky významná lokalita. Nejbližší lokality jsou od zájmového území vzdálené více než 1 km: 

EVL Veltrusy - kód lokality CZ0213083 ležící severně od zájmového území (cca 2 km) o rozloze 297,43 ha je významnou entomologickou lokalitou, refugium xylofágních druhů – páchníka hnědého a roháče obecného.



EVL Větrušické rokle – kód lokality CZ0210729 ležící cca 6,5 km jižně od zájmové lokality o rozloze 36,85 ha jsou bohatou lokalitou význačných xerotermních druhů rostlin. Jedná se o skalnatý nárazový břeh Vltavy, který nápadně kontrastuje s náhorní rovinou pokrytou štěrkovými naplaveninami. Na tyto skalnaté srázy jsou vázána významná xerotermní skalní společenstva rozrůzněná podle vlastností podloží. V území rostou pestrá společenstva rostlin od vápnomilných na spilitech až po chudá společenstva na břidlicích a buližnících.



EVL Slaná louka u Újezdce

- kód lokality CZ0210173 ležící 7,5 km severovýchodně od lokality

posuzovaného záměru o rozloze 1,34 ha je jednou z posledních dochovaných subhalofilních luk ve středních Čechách. Vyskytuje se zde těžko zařaditelná vegetace s prvky širokolistých suchých trávníků, lokalita několika druhů Červeného seznamu. Lokalita je významná především svou jedinečností v regionálním měřítku, z podobných typů vegetace, dříve hojných, se dnes dochovaly nepatrné zbytky, navíc je každý takový relikt zcela unikátním společenstvem v závislosti na substrátu, historickém managementu a fytogeografii.

Vzhledem k charakteru záměru a vzdálenosti prvků systému Natura nejsou předpokládány vlivy uvažovaného záměru na lokality soustavy NATURA 2000.

3.2.9

Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství

Ložiska nerostných surovin V zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí není vyhlášeno žádné chráněné ložiskové území, dobývací prostor ani zde nejsou evidována ložiska nerostných surovin. Nejbližší území s evidovaným ložiskem se nachází cca 1,3 km východně (ložisko štěrkopísků Zlosyň), resp. 1,4 km severozápadně (ložisko štěrkopísků Veltrusy). Níže jsou uvedena nejbližší chráněná ložisková území. Tab. č. 13: Chráněná ložisková území Název ložiska

Kód

Surovina

Lokalizace

Nelahozeves I

20560000

Štěrkopísky

2,5 km severozápadním směrem

Nelahozeves

20560001

Štěrkopísky


Uhy

00280000

Štěrkopísky


Nové Ouholice

21650002

Štěrkopísky

4,5 km severním směrem

46


Název ložiska

Kód

Surovina

Lokalizace

Křivousy

00290000

Štěrkopísky

4,0 km severovýchodně směrem

Nejbližší těžené dobývací prostory jsou Nelahozeves, Sazená, Všestudy a Hostín ve vzdálenosti 3,3 až 6,5 km od zájmového území.

Poddolovaná území Zájmové území není poddolováno, není poddolovaným územím. Dle Registru poddolovaných území (MŽP ČR Geofond ČR, mapa LNS ČR) se v zájmovém území nenacházejí poddolovaná území. Registr představuje informační soustavu, která upozorňuje na skutečnost, že na vymezených plochách existovala nebo existuje hornická činnost, jejíž výsledky se mohou projevit na povrchu. Poddolovaným územím se rozumí každé území, ve kterém byla hloubena nebo ražena hlubinná důlní díla. Hranice poddolovaného území se však nacházejí v širším okolí zájmového území. V blízkosti zájmového území záměru je lokalizováno několik drobných důlních děl. Jedná se o poddolování v souvislosti s těžbou černého uhlí cca 2 km západně od místa realizace posuzovaného záměru (poddolovaná územní plocha Lešany, Nelahozeves a Lobeč-Kralupy).

3.2.10

Ochranná pásma

Z hlediska ochrany životního prostředí a jeho jednotlivých složek nespadá zájmové území do žádného ochranného pásma. Posuzovaná lokalita nespadá do žádného ochranného pásma vodních zdrojů ani do CHOPAV. Záměr není v kolizi s prvky ÚSES dle zákona 114/1992 Sb. V zájmovém území je třeba respektovat ochranné pásmo komunikací, železniční vlečky a ochranná pásma inženýrských sítí.

3.2.11

Architektonické a historické památky, archeologická naleziště

Na zájmové ploše, ani v její blízkosti se nenachází žádný objekt historického, kulturního nebo archeologického významu. Zájmovou lokalitu je možno zařadit na základě dat Státního archeologického seznamu České republiky do kategorie UAN2, území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu

47


nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51-100%. Nejbližší evidovaná archeologická lokalita je ve vzdálenosti větší než 4 km. Nejbližší evidovanou nemovitou památkou je dle Národního památkového ústavu silniční most Osvobození v k.ú. Lobeček a k.ú. Kralupy nad Vltavou, vzdálený od zájmové lokality cca 1,5 km jihozápadním směrem, dále potom zámek Nelahozeves 2 km západně a zámek Veltrusy ve vzdálenosti cca 2,5 km severně od místa záměru.

3.2.12

Jiné charakteristiky životního prostředí

Hluk U nejbližší obytné zástavby jsou prováděna měření hlukové zátěže. Výsledky měření hluku jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 14: Umístění bodů měření hluku

Č. měřícího místa

1

Umístění měřícího místa

Výška nad terénem

Kralupy nad Vltavou – roh ulice Vodárenské

3m

a V Zahrádkách 2

Kralupy nad Vltavou – roh ulic Olbrachtovy a Wolkrovy

3m

3

Veltrusy – na konci ulice Pod horami

3m

4

Veltrusy – na rohu ulic Opletalova aj. Dvořáka

3m

48


Tab. č. 15: Výsledky měření hluku

Měřící místo

Naměřené hodnoty LAeq.T (dB)

Korekce na hluk pozadí K1

1

2

3

4

Zdroj

39,8

38,2

39,6

41,9

Pozadí 1)

33,2

31,5

33,2

35,3

ΔL (dB)

6,6

6,7

6,4

6,6

K 1 (dB)

1,1

1,0

1,1

1,1

38,7 ± 1,8

37,2 ± 1,8

38,5 ± 1,8

40,8 ± 1,8

Hladina akust.tlaku a LAeq.T´ (dB), po korekci na hluk pozadí (LAeq.T´ = LAeq.T – K1)

ΔL – rozdíl mezi hladinou ak.tlaku A zdroje a hladinou akustického tlaku A pozadí K 1 = - 10 log (1-10 -0,1 ΔL)

Z provedených měření hluku vyplývá, že v současné době jsou u stávající obytné zástavby situované nejblíže k ACHVK hodnoty LAeq,T z provozu průmyslového parku vesměs plněny , tzn. v noční době, pod hodnotou L Aeq,T = 40 dB, kromě měření v bodě č. 4, kde je hygienický limit mírně překročen.

4

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

4.1

Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti

4.1.1

Vlivy na ovzduší a klima

Při hodnocení současného stavu ovzduší v řešené lokalitě bylo využito imisních map pětiletých průměrů (2010 až 2014), které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav na svých stránkách. Při hodnocení imisního pozadí bylo využito dále z důvodu absence imisních koncentrací hodinových oxidu dusičitého a osmihodinových oxidu uhelnatého v uvedené mapě i výsledků imisních měření na stanicích v ČR. V příloze 2 rozptylové studie jsou grafická znázornění imisních příspěvků provozu posuzovaného závodu ve výšce 1,5 m nad terénem (dýchací zóna). V následující tabulce jsou uvedeny výsledné hodnoty imisních příspěvků spočítané dále ve zvolených referenčních bodech umístěných do míst blízké obytné zástavby.

49


Tab. č. 16: Imisní příspěvky posuzovaného záměru (rozšíření závodu) NO2

PM10

PM2,5

CO

(µg/m3)

(µg/m3)

(µg/m3)

(µg/m3)

Průměrná

Max.

Průměrná

Max. denní

Průměrná

Průměrná

roční

hod.

roční

imise

roční

roční

imise

imise

imise

imise

imise

RB 1 Lobeček

0,0000012

0,00013

0,0000017

0,00012

0,0000017

0,00011

RB 2 Nelahozeves Losonice

0,0000012

0,00010

0,0000014

0,00008

0,0000014

0,00007

RB 3 Nelahozeves, Školní ul.

0,0000015

0,00011

0,0000018

0,00010

0,0000018

0,00009

RB 4 Lešany

0,0000015

0,00011

0,0000018

0,00011

0,0000018

0,00010

RB 5 Lobeč

0,0000015

0,00012

0,0000019

0,00011

0,0000019

0,00010

RB 6 Kralupy n/Vlt, sídl.Hůrka

0,0000010

0,00011

0,0000012

0,00008

0,0000012

0,00008

RB 7 Veltrusy, Čechová

0,0000012

0,00012

0,0000014

0,00010

0,0000014

0,00010

RB 8 Veltrusy, Fr. Novotného

0,0000011

0,00012

0,0000014

0,00011

0,0000014

0,00011

RB 9 Veltrusy, Pod Horami

0,0000011

0,00012

0,0000014

0,00012

0,0000014

0,00012

RB 10 Zlosyň

0,0000014

0,00015

0,0000020

0,00015

0,0000020

0,00015

RB 11 Chvatěruby

0,0000018

0,00014

0,0000024

0,00013

0,0000024

0,00013

MIN

0,0000010

0,00010

0,0000012

0,00008

0,0000012

0,00007

MAX

0,0000018

0,00015

0,0000024

0,00015

0,0000024

0,00015

Referenční bod

V následující tabulce je uvedeno dále rozpětí imisních příspěvků zjištěné v rámci výpočtu pro grafický výstup, který byl spočítán v husté síti referenčních bodů pokrývajících okolí záměru včetně vlastního areálu závodu.

Tab. č. 17: Rozmezí výsledných imisních příspěvků v širším okolí závodu NO2 (µg/m ) 3

Průměrná

PM10

PM2,5

CO

(µg/m )

(µg/m )

(µg/m3)

Průměrná

Průměrná

roční

roční

3

Max. hod.

roční

Průměrná

3

Max. denní

roční

MIN

0,000 0008

0,000 08

0

0,000 06

0

0,000 05

MAX

0,000 0026

0,000 26

0,000 004

0,000 25

0,000 004

0,000 30

Z tabulek vyplývá, že imisní příspěvky způsobené posuzovaným záměrem „BTD destilace“ se pohybují na nedetekovatelných úrovních řádově desetin až tisícin nanogramu, které lze označit za zanedbatelné.

50


Provoz posuzované „Destilace butadienu“ si vyžádá nárůst spotřeby topné páry ve stávající teplárně. Investor v současnosti připravuje modernizaci, v rámci které budou instalovány nové fluidní kotle K5 a K6 spalující černé uhlí, které provozně nahradí stávající kotle K3 a K4 na těžký topný olej. Pro záměr „Fluidní kotle“ bylo zpracováno v říjnu 2014 oznámení EIA a v rámci závěru zjišťovacího řízení byla stanovena podmínka provozovat teplárnu tak, aby emisní koncentrace na obou komínech splňovaly limity stanovené pro nejlepší dostupné techniky (BAT) v důsledku čehož dojde ke snížení emisních toků TZL, NOx i CO oproti současnosti. Pro teplárnu, která bude pokrývat mj. tepelné potřeby destilace butadienu, byla spočítána rozptylová studie, v rámci které byly spočítány hodnoty imisních příspěvků z teplárny ve třech variantách – pro současný provoz, pro výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů a nakonec pro výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni limitů pro nejlepší dostupné techniky BAT. Rozptylová studie byla počítána v husté síti referenčních bodů i v bodech zvolených mimo síť u obytné zástavby. Pro kumulativní zhodnocení imisního příspěvku posuzovaného záměru byly do hodnocení zahrnuty nejvyšší hodnoty imisních příspěvků ze všech tří variant a rozptylová studie je tak postavena významně na straně rezervy dále také vzhledem k tomu, že současný provoz teplárny se na hodnotách imisního pozadí již podílí a je tak zahrnut i v jeho pozaďových hodnotách uvedených v mapě znečištění ovzduší zpracované ČHMÚ. Pro kumulativní posouzení byly do hodnocení dále zahrnuty imisní příspěvky ze záměru „SYNTHOS PBR s.r.o. Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, pro který byla zpracována rozptylová studie v říjnu 2015 (zpracovatel Bucek s.r.o.). Imisní příspěvky z této studie jsou tak také zahrnuty do kumulativního posouzení.

V následující tabulce je přehledně provedeno zhodnocení kumulativních imisních příspěvků k průměrným ročním koncentracím emitovaných škodlivin spolu s hodnotami imisního pozadí a srovnání výsledných hodnot s platnými imisními limity. V následující tabulce jsou v řádku „celkem po realizaci: pozadí + nejvyšší příspěvky“ hodnoty jednotlivých nejvyšších imisních příspěvků přičteny k nejvyšší (tučně zvýrazněné) hodnotě imisního pozadí.

Tab. č. 18: Shrnutí a zhodnocení imisních příspěvků k ročním průměrným koncentracím (g/m3) NO2

PM10

PM2,5

(µg/m3)

(µg/m3)

(µg/m3)

15,0 až 25,0

26,3 až 32,6

18,1 až 19,5

0,000 0018

0,000 0024

0,000 024

nejvyšší imisní příspěvek provozu teplárny *)

0,27

0,15

0,14

nejvyšší imisní příspěvek ze zvýšení kapacity produkce polybutadienového kaučuku **)

0,979

0,072

0,034

26,2490018

32,8220024

19,674024

imisní limit

40

40

25

procento imis. limitu

66

82

79

imisní pozadí (mapa zneč. ovzduší ČHMÚ) nejvyšší imisní příspěvek záměru

celkem po realizaci: pozadí + nejvyšší příspěvky

*)

výsledné hodnoty imisních příspěvků převzaté z rozptylové studie pro záměr „Synthos – Fluidní kotle“, zpracovatel ECO-ENVICONSULT, RNDr. Tomáš Bajer, říjen 2014

**)

výsledné hodnoty imisních příspěvků převzaté z rozptylové studie pro záměr „SYNTHOS PBR s.r.o. Zvýšení kapacity produkce PBR – 120 kT“, zpracovatel Bucek s.r.o., Mgr. Jakub Bucek, říjen 2015

51


Z tabulky vyplývá, že realizace navrhovaného provozu destilace butadienu nezpůsobí překročení platných imisních limitů ročních pro předmětné záměrem emitované škodliviny, kterými jsou oxidy dusíku – oxid dusičitý, suspendované částice PM10 i PM2,5 a oxidu uhelnatého a to ani v kumulaci s navýšenou výrobou tepla v teplárně, ani v kumulaci s navýšenou kapacitou výroby polybutadienového kaučuku. V imisním pozadí lze na základě mapy znečištění ovzduší zpracované pro pětileté klouzavé průměry očekávat spolehlivé plnění platných imisních limitů pro průměrné roční koncentrace všech těchto škodlivin. Zanedbatelné hodnoty imisních příspěvků ze samostatného posuzovaného záměru odpovídají nízkému množství spalovaného butadienu na úrovni cca 1,5 t/rok na fléře o výšce 70 m, která je umístěna v ACHVK na bloku 43.

Hodnocení imisních příspěvků ke krátkodobým maximálním koncentracím naráží na problém, který spočívá v tom, že hodnoty imisních příspěvků nelze jednoduše sčítat s hodnotami maximálních krátkodobých koncentrací v imisním pozadí. Maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého lze na základě výsledků imisních měření na imisních stanicích v ČR očekávat na úrovních 80 až 130 μg/m3. Imisní limit pro hodinové maximum NO2 byl v posledních letech plněn na všech imisních stanicích v České republice. Pro splnění imisního limitu navíc postačuje, když jeho hodnotu 200 µg/m3 plní až 19 nejvyšší hodinová koncentrace v roce. Hodnoty imisních příspěvků z navýšené spotřeby paliva na fléře díky spalování butadienu z posuzovaného procesu destilace se pohybuje na teoretické úrovni nejvýše desetin nanogramu. Lze konstatovat, že takovéto příspěvky hodinová maxima NO2 v lokalitě prakticky nenavýší. Je možné dále předpokládat, že provoz destilace butadienu nezpůsobí ani v kumulaci s provozem teplárny, jejíž příspěvky k hodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii pro stávající i výhledový provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů či limitů BAT (RNDr. Tomáš Bajer, 2014) na úrovních do 43,7 µg/m3, ani v kumulaci se zamýšleným navýšením výroby polybutadienového kaučuku, jehož příspěvky k hodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii (Mgr. Jakub Bucek) v nejméně příznivé modelové variantě na úrovni maximálně 37,7 µg/m3 nezpůsobí překročení imisního limitu pro hodinové maximum NO2, které lze v lokalitě očekávat bezpečně pod imisním limitem. Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je stanoven na 200 µg/m3. Pro plnění imisního limitu je navíc dostačující, když jeho hodnotu splňuje 19 nejvyšší hodinová imise v roce. Provoz teplárny se navíc na hodnotách imisního pozadí v současnosti již podílí a hodnocení je tak provedeno významně na straně rezervy. Navýšení imisních příspěvků z výhledového provozu teplárny, od kterého byl odečten imisní příspěvek stávajícího provozu teplárny v rámci rozptylové studie (RNDr. Bajer) činí maximálně 9,74 µg/m3. V případě maximálních denních koncentrací PM10 dle mapy klouzavých pětiletých průměrů imisních koncentrací se v řešené lokalitě pohybuje 36. nejvyšší denní imisní koncentrace PM10 na nadlimitní úrovni v rozmezí 50,6 až 58,8 μg/m3. Imisní příspěvek k maximálním denním imisím PM10 se za nejméně příznivých podmínek pohybuje v dotčené lokalitě na zanedbatelné úrovni desetitisícin mikrogramu (tj. desetin nanogramu na m3). Takovéto imisní příspěvky jsou bezvýznamné bez ohledu na hodnoty imisního pozadí.

52


Imisní příspěvky z provozu teplárny v současnosti i ve výhledu na úrovni nejvýše 16,91 µg/m3 a také imisní příspěvky z provozu navýšené výrobní kapacity polybutadienového kaučuku ve výši maximálně 5,07 µg/m3 byly hodnoceny v rámci samostatných dokumentací EIA pro tyto záměry. Provoz teplárny se již na hodnotách imisního pozadí podílí a je tak obsažen již v hodnotách v mapě znečištění ovzduší zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem. V souvislosti s výslednými imisními příspěvky k maximálním krátkodobým koncentracím je třeba uvést, že se jedná vždy o teoreticky nejvyšší imisní příspěvek, který by během roku mohl nastat. Ze zkušeností s rozptylovým modelem vyplývá, že na výsledné maximální hodnoty (hodinová i denní maxima) je třeba pohlížet jako na píkové, které odrážejí teoreticky nejhorší možnou situaci. Vypočteny jsou pro nejhorší fázi provozu a nemusejí nastat za nejméně příznivých rozptylových podmínek a směru větru. Imisní příspěvek k maximálním imisím navíc nelze jednoduše sčítat s hodnotami předpokládaného imisního pozadí.

Maximální osmihodinové koncentrace oxidu uhelnatého lze na základě výsledků imisních měření na imisních stanicích v ČR očekávat na úrovních 1500 až 3000 μg/m3. Imisní limit pro osmihodinové maximum CO byl v posledních letech plněn na všech imisních stanicích v České republice s velkou rezervou. Hodnoty imisních příspěvků z navýšené spotřeby paliva na fléře díky spalování butadienu z posuzovaného procesu destilace se pohybuje také v případě této škodliviny na teoretické úrovni nejvýše desetin nanogramu. Lze konstatovat, že takovéto příspěvky osmihodinová maxima CO v lokalitě prakticky nenavýší. Je možné dále předpokládat, že provoz destilace butadienu nezpůsobí ani v kumulaci s provozem teplárny, jejíž příspěvky k osmihodinovým maximům CO vyčíslené v rozptylové studii pro stávající či budoucí provoz s fluidními kotli provozovanými na úrovni platných emisních limitů či limitů BAT (RNDr. Tomáš Bajer, 2014) na úrovních do 67,6 µg/m3, ani v kumulaci se zamýšleným navýšením výroby polybutadienového kaučuku, jehož příspěvky k osmihodinovým maximům vyčíslené v rozptylové studii (Mgr. Jakub Bucek) v nejméně příznivé modelové variantě na úrovni maximálně 28,0 µg/m3 nezpůsobí překročení imisního limitu pro osmihodinové maximum CO, které lze v lokalitě očekávat bezpečně pod imisním limitem s rezervou na řádové úrovni tisíců mikrogramů. Imisní limit pro hodinové maximum NO2 je stanoven na 10 000 µg/m3.

4.1.2

Vlivy na hlukovou situaci

Problematika hluku je podrobně zpracována v hlukové studii, která je přílohou této dokumentace .

53


Referenční výpočtové body pro hodnocení vlivu záměru z hlediska hluku byly umístěny u nejbližší obytné zástavby a podél příjezdových tras. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A v referenčních výpočtových bodech byla počítána ve výšce 3 m odpovídající měření hluku. Umístění referenčních výpočtových bodů je uvedeno v následující tabulce.

Tab. č. 19: Umístění referenčních výpočtových bodů (= RB)

Číslo RVB

Umístění referenčního výpočtového bodu

Výška nad terénem

Kralupy nad Vltavou – roh ulice Vodárenské

1

3m

a V Zahrádkách 2

Kralupy nad Vltavou – roh ulic Olbrachtovy a Wolkrovy

3m

3

Veltrusy – na konci ulice Pod horami

3m

4

Veltrusy – na rohu ulic Opletalova aj. Dvořáka

3m

Výsledky výpočtů a hodnocení hluku z provozu záměru v rámci areálu V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z vlastního provozu posuzovaného záměru v rámci jeho areálu a to pro noční dobu. V denní době budou hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku vzhledem 24 hodinovému provozu odpovídat vypočteným hodnotám pro noční dobu. Jedná se o provoz stacionárních zdrojů hluku, dopravní intenzity se nemění. Dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jsou výsledné hodnoty v denní době stanoveny pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu.

Tab. č. 20: Vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A, provoz záměru noc- LAeq, 1h Stacionár. Číslo RB

Výška RB [m]

zdroje

Stávající stav

Celkem

Změna v

dB

dB

dB

dB

1

3,0

0,0

38,7

38,7

0

2

3,0

4,7

37,2

37,2

0

3

3,0

3,6

38,5

38,5

0

4

3,0

1,5

40,8

40,8

0

54


Hluku z provozu záměru se v posuzovaných referenčních bodech projeví pouze minimálně. Z výsledků výpočtů uvedených v tabulce výše je patrné, že hluk z provozu záměru u nejbližší hlukově chráněné zástavby nepřekročí s rezervou hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A pro noční dobu (LAeq,1h = 40 dB). Při uvážení stávající hlukové zátěže lze konstatovat, že ve sledovaných referenčních bodech nedojde v souvislosti s provozem záměru ke změně hlukové zátěže. Mapky s vyznačenými hlukovými pásmy jsou uvedeny v příloze č. 2 této studie. Z hlediska kumulace vlivů s jinými záměry je dále níže uvažována kumulace se záměrem „Fluidní kotle“ (Oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb., 10/2014) a se záměrem „Zvýšení kapacity produkce PBR (Oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb., 10/2015).

Tab. č. 21: Kumulace vlivů záměru s jinými záměry noc- LAeq, 1h

Číslo RB

Výška RB [m]

Záměr BTD destilace

Stávající stav

Záměr Fluidní kotle

dB

dB

dB

dB

Záměr PBR

Celkem

Změna v

dB

dB

1

3,0

0,0

38,7

9,3

25,6

38,9

0,2

2

3,0

4,7

37,2

6,9

12,2

37,2

0,0

3

3,0

3,6

38,5

19,9

10,0

38,6

0,1

4

3,0

1,5

40,8

5,0

10,0

40,8

0,0

Při započtení vlivu jiných navrhovaných záměrů nedojde v hodnocených referenční bodech k navýšení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v noční době (RB 2, 4) nebo dojde k navýšení hladiny akustického tlaku A době (RB 1, 3), v těchto referenční bodech bude hygienický limit pro noční dobu (LAeq,1h = 40 dB) plněn. Hodnocení je však plně v kompetenci příslušné hygienické stanice.

4.1.3

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Z provozu posuzovaného záměru budou produkovány odpadní vody splaškové, technologické a vody dešťové. V zájmovém území a nejbližším okolí se nenachází žádný zdroj podzemní vody pro individuální nebo veřejné zásobování obyvatelstva, ani žádné ochranné pásmo vodního zdroje. Vzhledem k umístění nových betonových ploch v prostoru původních betonových ploch, nedochází k navýšení odváděného množství srážkových vod.

55


Návrhový odtok z celkové plochy záměru (střechy, zpevněné betonové plochy) bude pro 15-ti minutový déšť 13,3 l/s. Celkový odtok dešťových vod z výše uvedených ploch bude 248,5 m3. Lze konstatovat, že se jedná o nevýznamné objemy s minimálním vlivem. Při provozu záměru dojde k nevýznamnému navýšení produkce odpadních vod 150 m3/rok, které budou čištěny na stávající ČPOV, která má dostatečnou kapacitu. Celkově lze vlivy na vody hodnotit jako nevýznamné.

4.1.4

Vlivy na půdu

Realizací záměru nedojde tedy k odnětí ZPF, pozemky jsou vedeny v katastru jako ostatní plocha. Zemědělská půda nebude ovlivněna. Budoucím provozem záměru nebude docházet ke znečišťování zemního a horninového prostředí v zájmovém území. Rizikem by mohly být pouze případné havarijní úniky závadných látek během realizace a v průběhu provozu. Při dodržení příslušných provozních a manipulačních předpisů areálu záměru bude riziko zcela eliminováno nebo minimalizováno. Pro bezpečné shromažďování a skladování odpadů v areálu záměru budou vytvořeny odpovídající podmínky, které eliminují možná rizika.

4.1.5

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Ložisková území Nerostné zdroje v okolí průmyslové zóny nebudou předmětnou stavbou dotčeny ani ovlivněny.

Geologické podmínky Vliv zemních prací na geologické poměry zájmového území bude zcela nevýznamný. Poškození, ztráta nebo ovlivnění geologických a paleontologických památek, stratotypů atd. v místě výstavby nehrozí.

Hydrogeologické podmínky Zdroje podzemních vod nebudou ovlivněny.

56


Přírodní zdroje Přírodní zdroje nebudou ovlivněny.

4.1.6

Vlivy na chráněné části přírody

V zájmovém území záměru se nevyskytují žádné chráněné části přírody, ani žádná území, která by byla chráněna v rámci současně platných právních předpisů pro ochranu přírody. Vlastní realizace a provoz posuzovaného záměru se nedotknou žádných významných krajinných prvků nebo jinak chráněných částí přírody ve smyslu zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vlivy na lokality soustavy NATURA 2000 budou nulové.

4.1.7

Vlivy na faunu a flóru a ekosystémy

Vlivy na faunu a flóru Realizací posuzovaného záměru a jeho účelným provozováním podle předloženého podnikatelského záměru se nepředpokládá významné ovlivnění nebo ohrožení žádného z rostlinných či živočišných druhů, případně jejich biotopů. Lze předpokládat, že plánovaná realizace záměru nebude mít podstatný negativní vliv na flóru i faunu mimo vlastní lokalitu záměru. Na úrovni současných znalostí lze konstatovat, že realizace stavby ani její provoz nebude mít významnější vliv na faunu a flóru.

Vlivy na ekosystémy Terestrické Realizací a provozem záměru nedojde k výraznému ovlivnění jiných ekosystémů mimo hranice areálu záměru.

Aquatické Lze konstatovat, že navržená stavba nebude mít z hlediska kvantitativního a kvalitativního negativní dopad na okolní vodoteče.

57


4.1.8

Vlivy na krajinu

Vzhledem k současnému stavu stavba nebude mít významnější vliv na estetickou kvalitu krajiny. Je možno konstatovat, že vzhledem k umístění záměru ve stávající průmyslové zóně ACHVK se nepředpokládá významnější působení objektu samotného na okolní krajinu.

4.1.9

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Vlivy na budovy, architektonické a archeologické památky V zájmovém území rozšíření výrobního závodu se nenacházejí žádné architektonické objekty chráněné v zájmu památkové péče. Realizací záměru nebudou dotčeny žádné kulturní památky, ani hmotný majetek. Území se nenachází v oblasti prokázaného výskytu archeologických nálezů. Z výše uvedených důvodů neočekáváme žádné negativní vlivy na tyto objekty a památky Lze očekávat, že možnost zastižení archeologických památek je tedy méně pravděpodobná. Architektonické památky, které se nacházejí v okolí zájmového území, nebudou vzhledem k jejich vzdálenosti od prostoru plánované výstavby ovlivněny. Výstavbou a provozem závodu nedojde k přímému negativnímu působení na budovy, architektonické a archeologické památky v okolí stavby.

4.2

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

Hlavními potenciálními vlivy navrhovaného záměru na obyvatelstvo budou, vlivy na kvalitu ovzduší a vlivy na hlukovou situaci u nejbližší chráněné obytné zástavby.

Vzhledem k charakteru a lokalizaci záměru do průmyslové zóny ACHVK, která je umístěna v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, budou vlivy omezené. Vlivy u nejbližší obytné zástavby budou z hlediska velikosti vlivů minimální, z hlediska jejich významnosti jsou hodnoceny jako nevýznamné. Působení záměru na kvalitu ovzduší je vyhodnoceno v rozptylové studii, která je samostatnou přílohou oznámení. Působení na hlukovou situaci je podrobně hodnoceno v hlukové studii, která je rovněž přílohou oznámení dle zák. 100/2001 Sb.

58


4.3

Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice

Přeshraniční vlivy nejsou předpokládány.

4.4

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru možné

Opatření technického rázu na ochranu jednotlivých složek životního prostředí bude muset být provedena celá řada, v předkládaném oznámení jsou stanovena pouze rámcově, detailně budou rozpracována a řešena v dalších stupních projektu. Opatření by měla být zaměřena především na nejproblémovější jevy v území, tedy zejména na ochranu před hlukem, na snížení imisního zatížení lokality, zajištění ochrany vod a půdy před případnou kontaminací závadnými látkami, zabezpečení a zkvalitňování přírodních prvků v území . Opatření lze časově a věcně rozdělit pro jednotlivé fáze přípravy, realizace stavby a provozu záměru.

Období přípravy -

při výběrovém řízení na dodavatele stavby doporučujeme jako jedno z kritérií i specifikaci jeho garancí na minimalizaci negativních vlivů v době výstavby a na celkovou délku trvání výstavby,

-

v dalších stupních projektové dokumentace při výběru dodavatele technologických celků, které mohou být zdrojem hluku, věnovat pozornost minimalizaci hlukových emisí,

-

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů, zejména pak odpadů kategorie N. Tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství.

Období výstavby Pro minimalizaci negativních vlivů v průběhu výstavby budou uplatněna následující opatření pro ochranu životního prostředí: -

hlučné mechanismy nebo technologie budou využívány pouze v určené době,

-

bude snížena povolená rychlost v areálu záměru a mimo zpevněné vozovky, přísné dodržování stanovené pracovní doby a směnnosti,

-

zemní práce, stavební práce a přepravu výkopové zeminy a stavebních i konstrukčních materiálů nákladními automobily provádět pouze v denní době 7 – 21 hod,

-

v případě nebezpečí znečištění vozovek blátem ze staveniště bude prováděno manuální čištění a mytí dopravních prostředků a mechanismů, které budou opouštět areál stavby,

-

na staveništi nebude prováděna údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby,

59


plnění palivy v areálu stavby bude prováděno v nezbytných případech, kdy by plnění mimo areál bylo

-

organizačně neschůdné nebo technicky nerealizovatelné, zásobní paliva musí být uskladněna odpovídajícím způsobem (např. barely se záchytnou jímkou), všechna použitá stavební mechanizace musí být v dobrém technickém stavu, průběžně kontrolována, aby

-

bylo zamezeno případným úkapům ropných látek či nadměrným emisím výfukových plynů, v místech zemních prací bude věnována pozornost potencionálnímu výskytu archeologických nálezů,

-

pracovníci provádějící zemní práce budou poučení jak postupovat v případě výskytu archeologických nálezů v areálu stavby, odpady ze stavby budou ukládány do připravených kontejnerů, budou ukládány odděleně ostatní odpady a

-

odpady nebezpečné, dodavatel stavby předloží ke kolaudaci stavby specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v průběhu

-

realizace záměru a doloží způsob jejich využití resp. odstranění.

Období provozu Všechny činnosti v areálu posuzovaného záměru jsou navrženy s důrazem na minimalizaci vlivů na životní prostředí během jeho provozu.

Ovzduší -

odplyny butadienu budou vedeny na polní hořák/fléru ke spálení

Vody - technologické odpadní vody budou předčištěny na stávající ČOV v areálu SYNTHOS a následně odvedeny na biologické dočištění na MČOV Kralupy nad Vltavou

Odpady -

při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů

-

provozovatel bude jako původce odpadů plní a bude plnit povinnosti původců odpadů dle § 16 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

-

nakládání s odpady, jejich odvoz a další zpracování bude prováděno pouze organizacemi oprávněnými k nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

60


Hluk -

technickými prostředky a opatřeními zabezpečit zdroje hluku v areálu tak, aby nebyl překračován hygienický limit daný platnými právními předpisy, předpokladem je dodržení emisních hodnot zdrojů dle hlukové studie

-

v návaznosti na dopravní opatření věnovat pozornost organizaci nákladní dopravy v areálu, vyloučit nebo alespoň omezovat co nejvíce zbytečný běh motorů nákladních automobilů naprázdno.

4.5

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů

Oznámení bylo zpracováno na základě podnikatelského záměru, konzultací s investorem a zpracovateli projektové dokumentace. Prognostické metody použité v oblasti emisí, imisí a hluku jsou postaveny na základě současného stupně poznání a nejsou absolutně přesnou prognózou, přesto predikované parametry charakterizující znečištění ovzduší a hlukovou situaci při provozu záměru empiricky bývají téměř totožné nebo velmi blízké realitě.

5

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Z hlediska hlukové situace jsou v samostatné hlukové studii řešeny následující varianty: -

Výpočty a hodnocení stávající hlukové situace – nulová varianta

-

Výpočet a hodnocení provozu záměru – aktivní variant

-

Výpočet a hodnocení hluku z výstavby záměru – aktivní varianta

Posouzení vlivu stavby na imisní situaci je předmětem rozptylové studie. Nulovou variantou je stávající stav, který je vyhodnocen v rozptylové studii. Aktivní varianta, představující vliv provozu stacionárních zdrojů, hodnotí výsledné imisní příspěvky emitovaných relevantních škodlivin samostatně i se započtením imisního pozadí.

6

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

Textová část byla doplněna relevantními mapovými a jinými podklady, které jsou uvedeny v seznamu příloh na str. 4 a str. 5. Součástí vázaných příloh je Rozptylová studie a Analýza rizik. V přiloženém samostatném svazku byla zpracována Hluková studie.

61


7

ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Stavba se nachází v uzavřeném Areálu chemických výrob Kralupy, k.ú. Lobeček, obec Kralupy nad Vltavou. Záměrem je výstavba a provoz nové jednotky destilace butadienu, resp. odstranění vlhkosti vstupního butadienu azeotropickou destilací. Nová jednotka destilace butadienu je navrhována jako předřazená sekce pro odstranění vlhkosti před jeho přivedením do ostatních výrobních jednotek provozovaných SYNTHOS Kralupy a.s. Kapacita zpracování vlhkého butadienu bude 15 t/h při roční plánované provozní době 8000 hodin. Jako rozhodující parametr jakosti je sledován obsah vody v butadienu na výstupu z destilace, který nesmí být vyšší než 5 ppm. Destilační kolona C11 bude mít 12 teoretických pater náplně Raschig 50 mm, které budou nasypány do 2 lůžek po 4800 mm. Pára azeotropu butadien voda bude odcházet hlavou kolony a bude kondenzovat v kondenzátoru E54 (kondenzát bude mít teplotu 30 až 35 °C), odkud bude stékat do refluxní nádrže H22. Suchý butadien o teplotě cca 50 °C bude odváděn ze spodku kolony přes rekuperátor tepla E55 a bude dochlazen v chladiči suchého butadienu E53 na teplotu cca 10 °C. Ochlazený butadien bude následně veden přes analyzátor vlhkosti a retenční nádobu H21 do provozního zásobníku suchého butadienu H23 A nebo B (pokud nevyhoví předepsanému parametru jakosti – vlhkosti, bude posílán zpět do refluxní nádrže H22 k redestilaci). Celkově z hlediska vlivů na ovzduší lze řešený záměr „Destilace butadienu“ v daných místních podmínkách označit za přijatelný. Z hlediska hluku budou vlivy záměru nevýznamné, u obytné zástavby se vlivy hluku prakticky neprojeví. Realizace stavby neovlivní chráněné části přírody ani významné krajinné prvky ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Stavba neovlivní žádné biologicky cenné lokality, přírodní či kulturní památky nebo významné krajinné prvky. Stavba je navrhována mimo prvky územního systému ekologické stability. Záměr nevyžaduje zábor zemědělského půdního fondu. Celkově lze konstatovat, že z hlediska životního prostředí nebyly zjištěny skutečnosti, které by bránily realizaci předkládaného záměru. Realizaci a provoz záměru lze celkově z hlediska vlivů na životní prostředí považovat za přijatelný. Závěrem je možné konstatovat, že na základě posouzení všech přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí a za splnění předpokladů uvedených v předaných podkladech, nebude výstavbou a provozem nového výrobního závodu docházet k nadměrnému zatížení antropogenních ani přírodních systémů.

62


8

ČÁST H – PŘÍLOHA

Seznam příloh je uveden na str. 4 a 5 tohoto dokumentu.

Datum zpracování oznámení: 08/2016

Zpracovatel:

RNDr. Stanislav Lenz (autorizace dle zák. 100/20010Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí 24141/2709/OPVŽ/99) Tebodin Czech Republic, s.r.o. Prvního pluku 224/20 186 59 Praha 8 tel. 251 038 300

63

2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. SYNTHOS Kralupy a.s. SVAZEK č

Recommend Documents