BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS Kralupy a.s. ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.

………………………………… Jolanta Brudnická předseda představenstva

Kralupy nad Vltavou, aktualizovaná verze, duben 2016

Bezpečnostní zpráva Strana 2/102

Název dokumentu:

Bezpečnostní zpráva SYNTHOS Kralupy a.s. ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.

Rozdělovník: Výtisk č. 1.

SYNTHOS Kralupy a.s.

2.

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

3.

TLP, spol. s r.o. (archiv zpracovatele dokumentu)


Seznam změn Číslo

Číslo

Předmět změny

změny strany 1 Aktualizace Bezpečnostní zprávy ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Platnost

Datum

od: 2016

Podpis


Obsah Část I. Základní informace o objektu.............................................................................. 16 1 2 3

Identifikační údaje o provozovateli a objektu .................................................................... 16 Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy ............... 17 Údaje o činnosti a zaměstnancích ...................................................................................... 17 Hlavní a vedlejší provozované činnosti ........................................................................ 17

3.1 3.1.1

Hlavní a vedlejší provozované činnosti ................................................................................ 17

3.2

Historie objektu............................................................................................................. 18

3.3

Počet zaměstnanců ...................................................................................................... 19

Část II. Popisné, informační a datové údaje ................................................................... 22 1

Popis objektu ........................................................................................................................ 22 Územní členění objektu ................................................................................................ 22

1.1 1.1.1 1.1.2

1.2

Územní členění objektu ........................................................................................................ 22 Mapy a grafické přílohy ........................................................................................................ 22

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu ..................................................... 23 1.2.1 Seznam umístěných nebezpečných látek v objektu ............................................................. 23 1.2.1.1 Produkty neřízených procesů .................................................................................... 23 1.2.2 Množství umístěných nebezpečných látek v objektu ............................................................ 23 1.2.3 Identifikační údaje o nebezpečných látkách ......................................................................... 23 1.2.4 Údaje o vlastnostech nebezpečných látek ........................................................................... 23 1.2.5 Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů .......... 23 1.2.6 Vypouštění a úprava odpadních plynů ................................................................................. 24 1.2.7 Ostatní manipulace .............................................................................................................. 24

1.3

Informace o technologii ................................................................................................ 25 1.3.1 Technologická zařízení a potrubní rozvody .......................................................................... 25 1.3.1.1 Postupové diagramy technologických výrob ............................................................. 25 1.3.2 Technologická zařízení významná z hlediska bezpečnosti .................................................. 28 1.3.3 Charakteristiky podmínek technologického procesu ............................................................ 28 1.3.4 Parametry chemických látek ................................................................................................ 55 1.3.5 Řídící a kontrolní technologické systémy ............................................................................. 55 1.3.6 Materiálové a energetické bilance ........................................................................................ 56 1.3.7 Stavební objekty s NL .......................................................................................................... 57 1.3.8 Technologická zařízení s NL ................................................................................................ 58 1.3.9 Projektové údaje zařízení s NL............................................................................................. 58 1.3.10 Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení ........... 58 1.3.11 Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie ........................... 59 1.3.11.1 Řídicí systémy ........................................................................................................... 59 1.3.11.2 Detekce úniku NL ...................................................................................................... 59 1.3.11.3 Detekce požáru ......................................................................................................... 59 1.3.11.4 Stabilní a přenosné hasební prostředky .................................................................... 59

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie ................................. 59

1.4

Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností .......................................... 59 Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL ................................... 59 Činnosti související s manipulací s NL ................................................................................. 59 Postupy úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním ...................................................................................................................... 59 1.4.5 Postupy, operace a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu ............. 59 1.4.6 Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy ........................................................ 61 1.4.6.1 Detekční zařízení úniku nebezpečných látek ............................................................ 61

1.4.1 1.4.2 1.4.3 1.4.4

Bezpečnostní zpráva Strana 5/102 1.4.6.2

1.5

Elektrická požární signalizace ................................................................................... 61

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb........................................................................... 62 1.5.1 Vnitřní energetická síť .......................................................................................................... 62 1.5.2 Vlastní zdroj elektrické energie............................................................................................. 62 1.5.3 Skladování a zásobování paliv ............................................................................................. 62 1.5.4 Havarijní dodávky médií ....................................................................................................... 62 1.5.5 Vlastní zdroj vody ................................................................................................................. 62 1.5.5.1 Říční voda ................................................................................................................. 62 1.5.5.2 Pitná voda ................................................................................................................. 63 1.5.6 Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií ....................................................... 63 1.5.7 Požární zabezpečení............................................................................................................ 63 1.5.8 Zajištění zdravotní pomoci ................................................................................................... 63 1.5.9 Řídicí střediska bezpečnosti provozu ................................................................................... 64 1.5.10 Laboratoře ............................................................................................................................ 65 1.5.11 Údržba a opravy ................................................................................................................... 65 1.5.12 Ostraha objektu .................................................................................................................... 65 1.5.13 Kanalizační síť...................................................................................................................... 65 1.5.14 Retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody ........................ 66 1.5.15 Komunikační a informační systémy ...................................................................................... 66 1.5.15.1 Komunikační systémy a prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s................................... 66 1.5.15.2 Informační systémy ................................................................................................... 68

1.6

Přehled externě zajišťovaných služeb ......................................................................... 68 1.6.1 1.6.2 1.6.3 1.6.4 1.6.5 1.6.6 1.6.7 1.6.8 1.6.9 1.6.10 1.6.11 1.6.12

2

Dodávky elektrické energie .................................................................................................. 68 Dodávky ostatních energetických médií ............................................................................... 68 Dodávky vody ....................................................................................................................... 68 Zásobování technologickými surovinami .............................................................................. 68 Ostatní zásobování .............................................................................................................. 68 Požární zabezpečení a záchranné služby ............................................................................ 68 Zdravotní péče ..................................................................................................................... 70 Laboratorní rozbory .............................................................................................................. 70 Údržba a servisní služby ...................................................................................................... 70 Ostraha objektu .................................................................................................................... 70 Odkanalizování podniku ....................................................................................................... 71 Komunikační a informační systémy ...................................................................................... 71

Okolí objektu, složky životního prostředí .......................................................................... 71 2.1

Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu............................................. 71 2.1.1 Umístění objektu .................................................................................................................. 71 2.1.2 Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel ........................................................................... 72 2.1.2.1 Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel................................................................ 72 2.1.3 Objekty správních úřadů a samosprávy a dalších institucí ................................................... 72 2.1.4 Zařízení pro veřejnost .......................................................................................................... 73

2.2

Environmentální charakteristiky okolí objektu .............................................................. 73

2.3

Průmyslové a zemědělské aktivity v okolí .................................................................... 75 Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů na území společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. .......................................................................................................................... 75 2.3.1.1 ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. ...................................................................................... 75 2.3.1.2 Linde Gas a.s. ........................................................................................................... 76 2.3.1.3 Cray Valley Czech s.r.o............................................................................................. 76 2.3.1.4 UNIPETROL DOPRAVA, a.s. ................................................................................... 77 2.3.1.5 KRALUPOL a.s. ........................................................................................................ 77 2.3.2 Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů v okolí areálu Chemických výrob Kralupy ................................................................................................................................. 78 2.3.1

Bezpečnostní zpráva Strana 6/102 2.3.2.1 2.3.2.2 2.3.2.3

2.4

Meteorologická charakteristika..................................................................................... 80 2.4.1 2.4.2 2.4.3

2.5

Průmyslová činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy ................................. 78 Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy a.s. ............................... 78 Zemědělská činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy ................................. 79 Průměrné a maximální srážky v lokalitě ............................................................................... 80 Významné klimatické a meteorologické údaje ...................................................................... 80 Směr a rychlost větru a třídy stability atmosféry ................................................................... 80

Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika .............................. 82 2.5.1 Hydrologická charakteristika ................................................................................................ 82 2.5.1.1 Záplavové poměry..................................................................................................... 82 2.5.2 Hydrogeologická charakteristika........................................................................................... 83 2.5.3 Geologická charakteristika ................................................................................................... 83 2.5.4 Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie ...................................... 84 2.5.4.1 Zátopová území ........................................................................................................ 84 2.5.4.2 Vodohospodářská díla .............................................................................................. 84 2.5.4.3 Seismická činnost ..................................................................................................... 84 2.5.4.4 Důlní díla ................................................................................................................... 84 2.5.4.5 Vodoteče a vodní plochy ........................................................................................... 84 2.5.4.6 Jímací území pitné vody ........................................................................................... 84 2.5.4.7 Propustnost podloží pro kontaminanty ...................................................................... 84 2.5.5 Rizika přeshraničních přenosů ............................................................................................. 85 2.5.5.1 Kontaminace ovzduší ................................................................................................ 85 2.5.5.2 Kontaminace vod ...................................................................................................... 85 2.5.6 Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie .......................................................... 85 2.5.7 Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou ................................................... 85

2.6

Další potenciální specifická ohrožení ........................................................................... 86

2.7

Mapy a grafické přílohy ................................................................................................ 86

Část III. Posouzení rizik závažné havárie ......................................................................... 88 Část IV. Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie ................................................ 89 Část V. Popis systému řízení bezpečnosti ...................................................................... 90 Část VI. Preventivní bezpečnostní opatření ..................................................................... 91 1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů ....................................... 91 1.1

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení .............................................. 91

1.2

Detekční poplachové systémy ..................................................................................... 91

1.3

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem ......................................... 91

1.4

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek ................... 91

1.5

Opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím .............................................. 91

1.6

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů ................. 91 Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření .................................. 92 Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky ................................................................ 92

3.1

Stabilní technické prostředky ....................................................................................... 92

3.2

Mobilní technické prostředky ........................................................................................ 92

3.3

Dopravní prostředky a speciální mechanismy ............................................................. 92

3.4

Zásahové a havarijní materiály .................................................................................... 92

3.5

Osobní ochranné prostředky ........................................................................................ 92

3.6

Prostředky pro zajištění první pomoci .......................................................................... 92

3.7

Personální zajištění ...................................................................................................... 92 Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky ............................................. 93

4.1

Mobilní technické prostředky ........................................................................................ 93

2 3

4

Bezpečnostní zpráva Strana 7/102 4.2

Dopravní prostředky a speciální mechanismy ............................................................. 93

4.3

Zásahové a havarijní materiály .................................................................................... 93

4.4

Osobní ochranné prostředky ........................................................................................ 93

4.5

Personální zajištění ...................................................................................................... 93 Vyrozumění o havárii a provádění zásahu ......................................................................... 93

5 5.1

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii .......................................... 93 5.1.1.1 5.1.1.2

5.2

Havarijní zvuková a světelná signalizace .................................................................. 93 Havarijní signalizace areálu ...................................................................................... 93

Systém a způsob vyrozumění subjektů v případě vzniku závažné havárie ................. 94 5.2.1 Vyrozumění o havárii a předávání informací ........................................................................ 94 5.2.1.1 Nahlášení havárie ..................................................................................................... 94 5.2.1.2 Formy nahlášení mimořádné situace (havárie) ......................................................... 94 5.2.2 Hlášení vzniku havárie státní správě, samosprávě a kontrolním orgánům........................... 94 5.2.2.1 Předání informace osobám a složkám určeným pro zásah....................................... 94 5.2.2.2 Povolání složek působících v záchranném systému ................................................. 95 5.2.2.3 Informování krajského úřadu..................................................................................... 95 5.2.2.4 Informování sousedních úřadů s regionální a republikovou působností ................... 95 5.2.2.5 Podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti ......................... 95 5.2.2.6 Činnost operačních středisek složek záchranného systému ..................................... 95

5.3

Postupy provádění zásahu vlastními silami a prostředky ............................................ 96 5.3.1 5.3.2 5.3.3

Část VII. 1

Všeobecné povinnosti zaměstnanců .................................................................................... 96 Činnost mistra směny ........................................................................................................... 97 Odstraňování následků závažné havárie ............................................................................. 97

Závěrečné shrnutí ....................................................................................... 98

Závěrečné shrnutí................................................................................................................. 98


Seznam tabulek Tab. č. 1

ASŘ v chemických výrobách ............................................................................................. 55

Tab. č. 2

Popis stavebních objektů, ve kterých jsou umístěny NL ................................................... 57

Tab. č. 3

Seznam provozní dokumentace ........................................................................................ 60

Tab. č. 4

Počet a rozmístění detektorů úniku nebezpečných látek .................................................. 61

Tab. č. 5

Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení ............................................ 64

Tab. č. 6

Zeměpisné údaje areálu Chemických výrob Kralupy ........................................................ 71

Tab. č. 7

Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu.................................... 72

Tab. č. 8

Správní úřady v zájmovém území ..................................................................................... 72

Tab. č. 9

Zařízení pro veřejnost v zájmovém území ........................................................................ 73

Tab. č. 10

Přehled ostatních hospodářských subjektů v areálu Chemických výrob Kralupy ............. 75

Tab. č. 11

Průmyslová činnost v okolí SYNTHOS Kralupy ................................................................ 78

Tab. č. 12

Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy ............................................. 78

Tab. č. 13

Přehled pěstovaných zamědělských kultur a plodin v oblasti ........................................... 79

Tab. č. 14

Přehled chovaných hospodářských zvířat v oblasti .......................................................... 79

Tab. č. 15

Meteorologické údaje ........................................................................................................ 80

Tab. č. 16

Třídy rychostí větru ............................................................................................................ 80

Tab. č. 17

Třídy stability ovzduší podle Pasquill-Gifford-Turner ........................................................ 82


Seznam obrázků Obr. č. 1

Blokové schéma výroby styrenu........................................................................................ 25

Obr. č. 2

Schéma výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem ....................................... 26

Obr. č. 3

Schéma výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem .................................... 26

Obr. č. 4

Schéma výroby zpěňovatelného polystyrenu suspenzním způsobem ............................. 27

Obr. č. 5

Schéma výroby syntetických kaučuků emulzním způsobem ............................................ 27

Obr. č. 6

Větrná růžice [9] ................................................................................................................ 81


Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: BOZP BČOV BHPS BL BP BTD ČHMÚ ČOV DMF DMV EPS ETA Fh Fp HAZOP HHS HOR/COR olej HOS olej HOPV HVO HZS HZSP IBS IZS JSDHP LC MaR MR MU MŽP NL OŽPaZ PB PHHS PKČ PO PTK PZH QRA ROS RM RZS SŘJ TBC tDDM

bezpečnost a ochrana zdraví při práci biologická čistírna odpadních vod Blokový houževnatý polystyren bezpečnostní list bezpečnostní program butadien Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod dimethylformamid dolní mez výbušnosti Elektrická požární signalizace Event Tree Analysis frekvence havárie přijatelná frekvence havárie Hazard and Operability Study Hasičsko-havarijní služby Odvod směsi horkého a studeného oleje Přívod horkého oleje hydraulická ochrana podzemních vod Hlavní výrobní objekt hasičský záchranný sbor hasičský záchranný sbor podniku integrovaný bezpečnostní systém integrovaný záchranný systém Jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku Lethal Concentration měření a regulace míra rizika mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka odbor životního prostředí a zemědělství propan-butan Provoz hasičsko havarijních služeb Pomocné koagulační činidlo požární ochrana Požárně technická komise prevence závažných havárií Quantitative Risk Analysis Reverzně-osmotická stanice risk manager rychlá záchranná služba systém řízení jakosti Tercbutylpyrokatechinu Terc.dodelcylmerkaptan

Bezpečnostní zpráva Strana 11/102 VCE VZ ZP ZR ŽP OV OŽP

Vapour Cloud Explosion velitel zásahu Zákoník práce zdroj rizika životní prostředí oddělení vývoje odbor životního prostředí


Definice pojmů Areál Chemických výrob Kralupy Deflagrace

Detonace

Domino efekt

Ekologická újma

Flare Flash Fire

Frekvence (četnost) Havarijní štáb

Iniciace Iniciační událost

LC50 LPG (Zkapalněné uhlovodíkové plyny)

Nebezpečná látka [1]

Objekt

Se rozumí oplocené území u Kralup nad Vltavou, kde je soustředěna průmyslová výroba převážně chemického charakteru. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění NL Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Orgán, složený z vrcholových a výkonných manažerů, určený pro zvládnutí krizových situací, vzniklých při haváriích, požárech, povodních apod. Svolává ho jeho vedoucí nebo výkonný ředitel. Svolání předchází převzetí informace o krizové situace a vyhodnocení její závažnosti. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Pojem LPG (zkapalněné uhlovodíkové plyny) zahrnuje čisté uhlovodíky převážně se třemi a čtyřmi atomy uhlíku v molekule nebo jejich směsi. Použití těchto plynů je rozšířeno jak v oblasti domácností, tak i v průmyslu. V současné době představují moderní a ekologický zdroj tepelné energie a v rostoucí míře se podílejí na trhu s palivy pro pohon automobilů, autobusů a lodí. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností v užívání SYNTHOS Kralupy a.s.

Bezpečnostní zpráva Strana 13/102 Okolí SYNTHOS Kralupy a.s. Okolí areálu Chemických výrob Kralupy Pool fire Poškození ŽP Prověrky BOZP

Provozovatel [1]

Riziko [1] Scénář [1]

Synthos PBR, s.r.o. Skupinové riziko

Teroristický čin

Umístění nebezpečné látky [1]

VCE

Zařízení [1]

Závažná havárie [1]

Se rozumí území uvnitř areálu Chemických výrob Kralupy mimo území, kde jsou umístěny objekty SYNTHOS Kralupy a.s. Se rozumí území vně areálu Chemických výrob Kralupy. Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za účasti zaměstnanců podle ZP. Kontroly se provádějí jednou ročně na všech pracovištích firmy. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, k kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Připravovaná investice výstavby jednotky výroby polybutadienových kaučuků Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Je konání jednotlivce, ale častěji organizované skupiny, která činem s následnou smrtí osob a destrukcí budov a zařízení zveřejňuje svůj postoj (zpravidla odmítavý) k státnímu zřízení, náboženství, rase apod. Zahrnuje i podezření (např. oznámení o uložení bomby) z teroristického činu. Reakce je stejná. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. Výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek.

Bezpečnostní zpráva Strana 14/102 Zdroj rizika (nebezpečí) [1] Znečištění ŽP

Zaměstnanec odpovědný za řízení systému PZH

Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. V podmínkách SYNTOS Kralupy a.s. za systém PZH odpovídá vedoucí provozu Hasičsko havarijní služby


Úvod Bezpečnostní zpráva objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je součástí bezpečnostní dokumentace provozovatele, požadované zákonem [1]. Bezpečnostní zpráva byla vypracována ve smyslu § 10 zákona [1], v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 3 vyhlášky [2]. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, Odboru životního prostředí a zemědělství č.j.: 14566-143429/04/OŽP/V-Fl ze dne 22. 11. 2004 byl objekt SYNTHOS Kralupy a.s. zařazen do skupiny B. Z čehož pro provozovatele, dle zákona [1], vyplývá povinnost vypracovat Bezpečnostní zprávu. Účelem bezpečnostní dokumentace je: –

vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, jak v SYNTHOS Kralupy a.s. tak i pro jeho okolí,

–

posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu,

–

zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případně vzniklé závažné havárie,

–

zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí,

–

zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení,

–

poskytnutí podkladů pro uzavření povinného pojištění, které zákon [1] nařizuje.

Bezpečnostní zpráva Část I.

Část I. 1

Strana 16/102

Základní informace o objektu Identifikační údaje o provozovateli a objektu

Společnost je zapsána pod spisovou značkou B 13451 vedenou u rejstříkového soudu v Praze. Obchodní název provozovatele:

SYNTHOS Kralupy a.s.

Sídlo:

Kralupy nad Vltavou

Adresa:

O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou

Adresa pro poštovní styk:

O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou, PSČ 278 01

Zeměpisné souřadnice (GPS):

50°15'23.468"N, 14°19'18.793"E

Kraj:

Středočeský

IČ:

28214790

Datum vzniku:

02. 01. 2008

Statutární zástupce:

Jolanta Brudnická – předseda představenstva

Adresa bydliště:

09410 Plock, Stefana Szczesnego 15, Polská republika

Spojení:

315 714 790 e-mail: [email protected]

Představenstvo společnosti (statutární orgán společnosti) místopředseda představenstva:

Zbigniew Lange 30-698 Krakow, Golkowice 495 Polská republika

Identifikace fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele v oblasti PZH Jméno a příjmení:

Mgr. Pavel Holý

Funkce:

vedoucí PHHS

Adresa bydliště:

Velká Bučina 26, 273 24 Velvary

Spojení:

tel:

315 712315

mobil:

736 506 730

e-mail:

e-mail: [email protected]


2

Strana 17/102

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy

Bezpečnostní zprávu objektu SYNTHOS Kralupy a.s. vypracovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci se zaměstnanci provozovatele, externí odborná firma zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název:

TLP, spol. s r.o.

Adresa sídla:

Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ 100 05

IČ:

43003923

3

Údaje o činnosti a zaměstnancích

3.1

Hlavní a vedlejší provozované činnosti

3.1.1

Hlavní a vedlejší provozované činnosti

Předmět podnikání (výpis z obchodního rejstříku, činnosti zapsány 2. ledna 2008): –

Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

–

Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany

–

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

–

Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny

–

Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

–

Montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení

–

Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny

–

Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

Silniční motorová doprava-osobní provozovaná určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče

–

Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

V objektu provozují svou podnikatelskou činnost níže uvedení provozovatelé, jejichž činnost spadá pod působnost zákona 224/2015 Sb.: –

ČESKÁ RAFINERSKÁ, a.s.

IČ 62741772

–

Linde Gas a.s.

IČ 00011754

–

KRALUPOL a.s.

IČ 49679597

–

Sartomer Czech, s.r.o.

IČ 27254984

–

UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. IČ 64049701

–

Butadien Kralupy a.s.

IČ 27893995

–


IČ 28252012

–

SYNTHOS PBR s.r.o.

IČ 27893995


–


IČ 24781452

–

TAMERO INVEST s.r.o.

IČ 27935574

–

AVE Kralupy s.r.o.

IČ 27893995

3.2

Strana 18/102

Historie objektu

–

R. 1954 – rozhodnutí o stavbě závodu syntetického kaučuku v Kralupech.

–

R. 1958 – na ploše bývalého kralupského letiště založena fa Kaučuk.

–

R. 1963 – dokončena výstavba základních provozů, včetně vlastní energetické základny.

–

R. 1963 – zahájena výroba monomerů butadienu a styrenu a emulsního SB kaučuku KRALEX.

–

R. 1964 – zahájena výroba suspenzního polystyrenu KRASTEN.

–

R. 1965 – zahájena výroba zpěňovatelného polystyrenu KOPLEN.

–

R. 1971 – zahájení výstavby provozů Nové Rafinérie Kralupy (NRK).

–

R 1975 – byla uvedena do provozu rafinérie na zpracování ropy s plánovanou kapacitou 3,5 milionu tun ročně.

–

R. 1976 – zahájena výroba ABS – FORSAN.

–

R. 1978 – zahájena výroba butadienu v nové jednotce (licence NIPPON-ZEON).

–

R. 1981 – zahájena výroba MTBE.

–

R. 1985 – zahájena výroba blokového houževnatého polystyrenu ( licence COSDEN).

–

R 1986 – intenzifikace výroby BTD.

–

R. 1994 – zahájena výroba motorové nafty CITY DIESEL.

–

R. 1996 (1995) – v souvislosti s privatizací české petrochemie došlo k převodu provozů rafinérie do nové společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

–

R. 1996 – zahájena výroba kapalných PB kaučuků KRASOL.

–

R. 1997 – začlenění KAUČUK a.s., do holdingu UNIPETROL a.s.

–

R. 1998 – zahájena výroba v nové výrobní jednotce STYREN ( licence ABB ), zahájena výroba blokového houževnatého polystyrenu ( licence BP/HŰLS ).

–

R. 2001 – navýšení kapacity výroby styrenu technologií SMART

–

R. 2002 – odkoupení výrobny Etylbenzen I v areálu Chemopetrol a.s. v Litvínově včetně produktovou do majetku KAUČUK a.s.

–

R. 2002 – zahájení výstavby nové výrobny Etylbenzen II v areálu Litvínov.

–

R. 2003 – odprodej výrobny Kapalné kaučuky do majetku firmy TOTAL/SARTOMER Czech, s.r.o.


Strana 19/102

–

R. 2003 – zahájena výroba etylbenzenu v nové jednotce Etylbenzen II v areálu Chemopetrol a.s. Litvínov (licence ABB/UOP).

–

R. 2004 – rekonstrukce produktovodu etylbenzenu z Litvínova do Kralup.

–

R. 2005 – odprodej novému majiteli: PKN Orlen Polská republika.

–

R. 2007 – odprodej majiteli: Firma Chemiczna Dwory Polská republika.

–

R. 2008 – zahájena výstavba nové jednotky Butadien II (licence JSR).

–

R. 2008 – od 01. 01. 2008 je společnost přejmenována na SYNTHOS Kralupy a.s.

–

R. 2008 – 31. 1. 2008 ukončena výroba ABS polymerů.

3.3

Počet zaměstnanců

Přehled fyzických stavu zaměstnanců SYNTHOS Kralupy a.s. k 31. 03. 2016 Úsek Investice Logistika

Maintenance

Other Activities

Production

Číslo stř. 33030 celkem 29010 29020 35090 35120 42010 43010 45010 46010 49010 51035 celkem 29040 29050 29060 35070 35100 celkem 34040 35030 35040 35080 celkem 12010 12070 12100 13010 13020 13040 13050 13060 13070

Název střediska Odbor Investice Skl. surovin a obalů Sklady ND a PM Celní služby Odbor Logistika Exp.sklady SBR Exp.sklady ZPS Exp.sklady HIPS Exp.skl. XPS Manipulace s materiálem Manipulation services for PBR Dílna Měr.stř. Defektoskopie Údržba Správa pozem.a komu. Oddělení Spoje Odbor Bezpeč.práce Prov.has.hav.služby Odbor Ochrana Generel a dokument. Vedení SBR Latex - polymerace SBR - koagulace Vedení PS EPS BHPS BKPS XPS xEPS

16 16 4 9 2 1 3 3 2 3 48 4 79 2 9 39 2 2 54 3 65 2 6 76 3 50 34 6 27 15 10 26 10

Bezpečnostní zpráva Část I. Úsek

Číslo stř.

14030 14050 15070 15090 15100 15110 22010 23010 24020 24030 celkem System Management 22030 22040 23030 23040 24010 29030 34010 34020 34030 34050 celkem Top Management 32010 celkem Celkem SYNTHOS Kralupy a.s.

Strana 20/102 Název střediska

EB Styren Chladicí stanice Vodní hosp. SK Rozvody SK ABS-ČOV Technologové SBR Technologové PS Sklad kapalných plynů SKP Sklad kapalných látek Centr.lab.Elasty Centr.lab.PBR Centr.lab.Plasty Centr.lab.XPS Centr.lab.Monomery Labor.všeob.chemie Odbor Systémy řízení Odbor Ochrana ŽP Odbor řízení jakosti Hodnocení polymerů Výrobní ředitel

20 23 5 13 4 3 3 7 5 11 275 13 19 14 6 16 8 1 4 2 10 93 6 6 599

Fyzické stavy zaměstnanců Synthos S.A. (organizační složka) k 31. 03. 2016 Úsek Administration COO Finance

HR Operational Purchasing Purchase & Investment Sales

Číslo stř. 33100 celkem 34010 celkem 33010 33020 33040 33060 celkem 33090 celkem 32010 celkem 34020 celkem 41032 42010 42011 42013 45011

Název střediska Správní oddělení Chief Operation Officer Finanční ředitel Účetnictví Controlling IT Personální úsek Nákup surovin Oddělení technických nákupů a služeb Zákaznický servis Styrenics SBR Sales Director SBR Key Account Manager SBR Technický servis PS Key Account Manager

4 4 1 1 2 8 1 11 22 6 6 3 3 6 6 7 1 2 2 2

Bezpečnostní zpráva Část I. 45014 46011 celkem Celkem Synthos S.A. (org. složka)

EPS Technický servis XPS Key Account Manager

Strana 21/102 1 2 17 59

Bezpečnostní zpráva Část II.

Část II.

Strana 22/102

Popisné, informační a datové údaje

1

Popis objektu

1.1

Územní členění objektu

Organizačně se SYNTHOS Kralupy a.s. člení (viz příloha P-01-01) dle následujícího schématu: Nejvyšším výkonným zaměstnancem společnosti je předseda představenstva. Jeho přímému řízení podléhají: –

Odbor investice

–

Odbor Generel a dokumentace

–

Výrobní provozy

–

Provoz údržba

–

Provoz Hasičsko havarijní služby

–

Provoz interní logistika

–

Provoz HSE&Q

1.1.1

Územní členění objektu

Umístění stavebních objektů v areálu SYNTHOS Kralupy a.s. dle objektové soustavy společnosti viz příloha P-01-02. 1.1.2 1.

Mapy a grafické přílohy Územní plán objektu a jeho okolí

–

Přístupové a únikové cesty – viz příloha P-04-02.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Průmyslová a občanská zástavba v okolí objektu – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Infrastruktura v okolí objektu – viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Území chráněná podle zvláštních právních předpisů v okolí objektu – viz příloha P-04-07.

2.

Plán objektu –

Umístění objektů důležitých z hlediska procesní bezpečnosti a prevence závažných havárií v areálu Chemických výrob Kralupy (umístění nebezpečných látek, obvyklé umístění automobilových a železničních cisteren s nebezpečnými látkami a míst manipulací s nimi, infrastruktura objektu, hlavní kanalizační systémy) – viz příloha P-04-03, P-04-04 a P-04-05.

–

Únikové cesty ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení – viz příloha P-04-02 (podrobněji v HP výroben – evakuační plány)


–

Strana 23/102

Místa určená k řízení činností (místa významná pro řízení technologického procesu a významné objekty infrastruktury – Hasičská zbrojnice jednotky dobrovolného sboru hasičů podniku, místnost pro poskytnutí předlékařské pomoci) – viz příloha P-04-08.

1.2

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu

1.2.1

Seznam umístěných nebezpečných látek v objektu

Z hlediska zákona [1] je v zařízeních společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. manipulováno s chemickými látkami a přípravky, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické a nebezpečné pro životní prostředí. V objektu je manipulováno nebo se plánuje manipulovat s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1], viz příloha P-01-03. 1.2.1.1

Produkty neřízených procesů

Z neřízených procesů lze uvažovat pouze požár. S ohledem na složení umístěných nebezpečných látek a přípravků, lze předpokládat, že produkty hoření budou zejména oxid uhličitý, oxid uhelnatý a vodní pára. Z umístěných látek a přípravků, které mají v molekule obsažen dusík (viz příloha P-01-04, resp. P-01-05), nelze pak při jejich hoření vyloučit vznik kyanovodíku. Z umístěných látek a přípravků, které mají v molekule obsažen chlór (viz příloha P-01-04, resp. P-01-05), nelze pak při jejich hoření vyloučit vznik chlorovodíku nebo fosgenu. 1.2.2

Množství umístěných nebezpečných látek v objektu

V objektu je manipulováno nebo se plánuje manipulovat s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1], viz příloha P-01-03. 1.2.3

Identifikační údaje o nebezpečných látkách

Identifikační údaje nebezpečných látek ve smyslu zákona [1], jejich klasifikace a některé fyzikálně chemické vlastnosti jsou uvedeny v příloze P-01-04. Další údaje o umístěných nebezpečných látkách jsou uvedeny v Bezpečnostních listech (viz příloha P-01-05) zpracovaných dle zákona č. 157/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MPO č. 27 Sb. 1.2.4

Údaje o vlastnostech nebezpečných látek

Viz předchozí kapitola. 1.2.5

Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů

V objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je s odpadními látkami zacházeno v rámci zákonné legislativy, z které vycházejí také vnitropodnikové řídící dokumenty: S-57 Integrovaná prevence ochrany životního prostředí, S-58 Ochrana ovzduší, S-59 Nakládání s vodami, S-60 Nakládání s odpady, S-61 Nakládání s obaly. Pro každý druh odpadu je stanoven způsob likvidace. Viz příloha P-01-06. Vznikající plynné odpady jsou buď recyklovány nebo likvidovány na polním hořáku.


Strana 24/102

Kapalné odpady jsou buď jímány v jímkách, odkud jsou v řízeném režimu dopravovány potrubními trasami na biologickou čistírnu odpadních vod. Pevné odpady (obalové materiály od vstupních materiálů – papír, PE folie, plech, smetky, Vapex – jsou shromažďovány v určených předepsaných nádobách a poté jsou odborně likvidovány (recyklace, druhotné materiály, spalovny). Systém nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s. je detailně popsán ve směrnici S 60 Nakládání s odpady (stanovení odpovědnosti a definování postupů a zásad pro nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s. v rámci platných legislativních požadavků). Povinnosti a pravomoci jednotlivých zaměstnanců při nakládání s odpady vyplývají z následujících platných předpisů: –

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech.

–

Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.

–

Vyhláška č. 381/2001 Sb., jíž byl vydán Katalog odpadů a další seznamy odpadů.

–

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Způsob nakládání s odpadem se označuje třímístným číselným kódem dle přílohy č. 1 Pracovního pokynu PP-13 Třídění odpadů a jejich likvidace. Spalovací stanice odpadů je součástí AVE Kralupy s.r.o. a slouží pro spalování podnikových odpadů s využitím vznikajícího tepla. Je vybavena zařízením na spalování pevného a kašovitého odpadu v rotační peci. Velikost pevných odpadů nesmí překročit 20 cm v průměru. Dodaný velkorozměrový odpad lze na požadovaný rozměr upravit na drtící lince. Vstupní hrdlo drtiče má rozměr 1 600 × 800 mm. 1.2.6

Vypouštění a úprava odpadních plynů

O vypouštění odpadních plynů lze uvažovat pouze s výskytem poruchy nebo ve fázi najíždění resp. odstavování do/z provozu technologických zařízení. Popř. při manipulacích vyžadujících vyprázdnění zbytkového plynu nebo jeho řízené spálení na polním hořáku. Přímo do ovzduší nejsou z výroby vypouštěny žádné nebezpečné plynné látky. 1.2.7

Ostatní manipulace

Žádné jiné zpracovatelské či úpravárenské činnosti než ty, které jsou předmětem popsané činnosti, nejsou v objektu prováděny.


1.3

Informace o technologii

1.3.1

Technologická zařízení a potrubní rozvody

1.3.1.1

Postupové diagramy technologických výrob

1.3.1.1.1

Výroba styrenu

Obr. č. 1

Blokové schéma výroby styrenu

Strana 25/102


1.3.1.1.2

Strana 26/102

Výroba polystyrénů

Obr. č. 2

Schéma výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem Schema výroby krystalového polystyrenu blokovým způsobem d

b a

3-E 3001 e

c

1-R 2001

4-H 3001

5-H 3002

2-R 2002 f

6- M 3002 P 2001

P 2002

P 3001

P 3002

7-F 4001 g

8-M 4001

9-Z 4001

8-M 4002

1-první reaktor 2 -druhý reaktor, 3 - předehřívač , 4 -první odplyňovač 5 -druhý odplyňovač, 6 - směšovač , 7 - filtr polymeru, 8 -směšovač, 9 - vytlačovací deska P 2001, P 2002, P 3001, P 3002 - čerpadla polymeru a - styren, b - recykl, c - iniciátor,d-barva,e-minerální olej,f- stripovací voda,g-stearát zinečnatý

Obr. č. 3

a

Schéma výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem

b c

5 F2125 4 E2120

7 R2161

6 R2160 1

7 R2162

7 R2163

2

H1125

H1126/1,2

3 P1149/1,2

P 2140/1

P 2141

P 2140

P 2142

12 13 Z3101 10 A2102

10 A2101

9 E2132

14 Z3201

Schema výroby houževnatého polystyrenu blokovým způsobem 1 - rozpouštěcí nádrž, 2 - zásobník roztoku, 3 - čerpadlo, 4 - předehřívač, 5 - filtr nástřiku, 6 - předpolymerizátor, 7 - horizontální reaktory, 8 -postreaktor, 9 - předehřívač odplynění 10- odplyňovače, 11- směšovač stripovací vody,12 - filtr, 13 - granulační linka A, 14 - granulační linka B P2140, P2141, P2142, P2143, P2144, P2145, P2146 - čerpadla polymeru

a - styren, b - kaučuková drť, c - pomocné látky

11 M2105 P2145

P2146

8 E2121 P2144/1,2

Bezpečnostní zpráva Část II. Obr. č. 4

Schéma výroby zpěňovatelného polystyrenu suspenzním způsobem

Obr. č. 5

Schéma výroby syntetických kaučuků emulzním způsobem

Strana 27/102


1.3.2

Strana 28/102

Technologická zařízení významná z hlediska bezpečnosti

Viz Příloha P-02 Posouzení rizik SYNTHOS Kralupy a.s. 1.3.3

Charakteristiky podmínek technologického procesu

1.3.3.1.1

Popis technologie výroby styrenu

Technologie výroby styrenu je umístěna na bl. 23. 1.3.3.1.1.1

Podstata technologického procesu

Styren se vyrábí katalytickou dehydrogenací ethylbenzenu při vysoké teplotě v přítomnosti zřeďovací páry. V reakce probíhá v třístupňovém reaktoru s radiálním průtokem a oxidačním ohřevem (koncepce SMART) mezi prvním a druhým stupněm a nepřímým ohřevem přehřátou zřeďovací párou mezi druhým a třetím stupněm. Při tomto procesu dochází k následujícím reakcím: C6H5–C2H5 → etylbenzen →

C6H5–CH=CH2 + H2 styren + vodík

Druhý reakční stupeň je tvoří dehydrogenační reaktor SMART s jedním oxidačním a jedním dehydrogenačním ložem. V oxidačním loži kyslík selektivně reaguje s vodíkem v reakční směsi podle reakce: 2 H2 + O2 →

2 H2O

Rozsah dehydrogenační reakce je limitován rovnovážným stavem. Vysoká teplota, vysoké ředění parou, nízká koncentrace vodíku a nízký tlak v systému vytvářejí výhodnější rovnováhu. Vedlejšími produkty dehydrogenace vedle vodíku jsou benzen, toluen, alfametylstyren a vyšší frakce. Dehydrogenační produkty jsou ochlazovány ve výměníku WHE a dále dochlazeny v hlavním vzduchovém chladiči a ve vodním chladiči. Kondenzát je rozdělen v děličce na uhlovodíkovou fázi a vodní chemicky znečištěný kondenzát. Nezkondenzovaný vodík je vypíráním v destilační kapalině1 zbaven zbytků aromátů a pak se spaluje v peci, popřípadě slouží jako zdroj vodíku v rafinérii. Uhlovodíková fáze se dále zpracovává a dělí v systému rektifikačních kolon na styren (rektifikát), vratný etylbenzen, toluen a bentol. Kapalina z paty finální kolony se odčerpává do vakuové filmové odparky, kde se vrací velká většina styrenu zpět do kolony a zbytek, částečně naředěný destilační kapalinou etylbenzenu, se jako destilační kapalina styrenu čerpá do zásobníku. Do zásobníku se rovněž čerpá destilační kapalina etylbenzenu z dehydrogenace. Ze zásobníku se jako destilační kapalina směsi využívá na výrobně Styren jako vedlejší palivo v peci na ohřev páry, popř. se odstraňuje spalováním na spalovací stanici odpadů AVE Kralupy s.r.o. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ethylbenzenu, styrenu, benzen, toluen a viz příloha P-01-04, resp. P-01-05. 1.3.3.1.1.2

Popis výrobního procesu

Dehydrogenace Čerstvý etylbenzen z SKL je míchán s vratným etylbenzen a je nastřikován do odparky E-105, kde se za přidávání MPP páry vytváří směs etylbenzen-pára, která přechází do H-105, odtud jsou parní podíly vedeny dále do výměníku E-102. Poměr etylbenzenu a MPP se pohybuje

1

Destilační kapalina – jedná se o zbytek z výroby etylbenzénu


Strana 29/102

mezi 1:1,3 až 1:2,5 a to podle doporučení výrobce katalyzátoru a podle způsobu provozování (tlakový provoz – vakuový provoz). Kapalný podíl z H-105 cirkuluje zpět do E-105 a v závislosti na hladině v H-105 je do E-105 dodávána topná pára. Ve výměníku E-102 se směs etylbenzen-pára přehřívá dehydrogenačními produkty z reaktoru na cca 490 °C a dále se promíchá v mixeru před prvním ložem reaktoru R-101 s dalším podílem přehřáté MPP páry z pece B-101 – část B. Vstupní teplota do reaktoru v závislosti na životnosti katalyzátoru, se pohybuje v intervalu 620–648 °C. Po průchodu směsi radiálním vakuovým reaktorem teplota poklesne vlivem endotermní reakce na 565 °C (SOR) až 595 °C (EOR) po konverzi ethylbenzenu kolem 31,5% hm. Výstup z dehydrogenačního reaktoru R 101 se potom smísí s kyslíkoparní směsí a protéká skrz třístupňový statický směšovač do dehydrogenačního reaktoru SMART (G105A/B/C). Homogenizovaná směs potom vstupuje do oxidačního lože reaktoru SMART s teplotou 525 °C (SOR)/550 °C (EOR), kde protéká směrem dolů vstupní částí a ven radiálně přes oxidační lože. Zoxidovaný proud s teplotou 620/645 °C pokračuje směrem ven přes dehydrogenační lože do vnějšího prstencovitého prostoru a opouští reaktor. Ze vstupujícího ethylbenzenu v tomto druhém loži je konvergováno 38,6% hmotnostních, což dává výstupní teplotu 574°C(SOR)/599°C(EOR). Výstup z dehydrogenačního reaktoru SMART vstupuje do dehydrogenačního reaktoru R-102 a protéká směrem dolů (souproudně s párou) trubkami tepelného výměníku E-101. Reakční směs se ohřívá na 620°C (SOR), 645°C (EOR) a protéká radiálně přes katalytické lože dehydrogenačního reaktoru do vnějšího prstencovitého prostoru, odkud proudí do vstupního hrdla výměníku na odpadní teplo. Teplota poklesne na 589 °C (SOR), 614°C (EOR) po konverzi vstupujícího ethylbenzenu kolem 40,6 % hm. Mezi potrubím z předehřívače směsi etylbenzen-pára (E-102) a vstupem do reaktoru R-102 je instalována propojka, která umožňuje a to zejména na konci cyklu, část směsi etylbenzen-pára nastříknout přímo do R102. Účelem je využít nejméně vyčerpaný katalyzátor v posledním reaktoru. Celková konverze EB v systému je 75 % hm. Molární selektivita na styren monomer je 96 %. Vystupující horký plyn z dehydrogenace (skládající se z organických par, vodní páry a nezkondenzovatelných plynů) s teplotou asi 589 °C (SOR), 614 °C (EOR) prochází trubkovou stranou předehřívače EB/pára (E-102), výměníkem na nízkotlakou (LP) páru, (E103) a výměníkem na velmi nízkotlakou (LLP) páru (E-104), kde je postupně zchlazen na 401 °C, 218 °C a konečně na 157 °C. Dehydrogenační produkty vystupují z E-104 s teplotou 157 °C a jsou dále chlazeny procesním kondenzátem v chladiči G-101 na teplotu nasycení vodou tj. cca 67 °C. Hlavní podíl dehydrogenačních produktů kondenzuje ve vzduchovém chladiči E-106. Do proudu vzduchu nad ventilátory je nainstalováno zařízení zvlhčování vzduchu. Při tlaku cca 20 barů je rozprašována voda ke snižování teploty vzduchu až na hodnotu, která odpovídá výsledné vlhkosti 85–90 %. Jako zdroj vody je použita vystripovaná voda z kolony C-101. Nezkondenzované páry se pak dále ochlazují ve vodních chladičích E107 a E-107 B. Kondenzáty z chladičů se spojují a odvádějí do děličky H-102. Do par z E-107 se nastřikuje proplachový ethylbenzen pro minimalizaci tvorby polymeru v kompresoru K101. Před kompresorem K-101 páry procházejí přes H-104, kde se zachytí kapalina, vstřikováním vody do sání kompresoru se udržuje výstupní teplotu 85 °C, což opět snižuje tvorbu polymerů. Kompresor udržuje v systému podtlak (na výstupu z reaktoru R-102 cca 44 kPa), což příznivě ovlivňuje dehydrogenační rovnováhu. Vodík vystupující z kompresoru se chladí v E-109 na teplotu 38 °C a vstupuje do propírací kolony C-102, kde se protiproudně destilační kapalinou etylbenzenu zbavuje aromatických uhlovodíků. Takto vyčištěný vodík odchází přes vodní uzávěr H-106 do směšovače paliva H-110 pro pec na přehřívání páry B101. Destilační kapalina etylbenzenu z C-102 se stripuje za vakua (35 kPa) ve striperu C-103 nízkotlakou párou. Páry uhlovodíků se vedou před ochlazovač G-101. Destilační kapalina


Strana 30/102

etylbenzenu se po ochlazení opět použije jako sorpční médium v C-102. Aby se zabránilo zvyšování koncentrace vysokovroucích podílů v cirkulující kapalině, část destilační kapaliny etylbenzenu se odčerpává do nádrže destilační kapaliny směsi H-201. Úměrně k tomu se do systému přidává čerstvá destilační kapalina. Veškeré zkondenzované dehydrogenační produkty a voda z procesní páry se shromažďují v děličce H-102. Uhlovodíková fáze nasycená vodou se zde odděluje od vody a odčerpává do zásobníku ve SKL nebo se přímo nastřikuje čerpadlem P-101 A,B do rektifikační kolony C201. Inhibitory chránící styren před polymerací se přidávají buď před nástřikem do rektifikační kolony nebo přímo do kolony. Dekantovaná vodní fáze z H-102 se čerpá čerpadlem P-102 A,B do oddělovací nádrže H-103, kde probíhá další separace kapalných fází. Část vody z H-103 se čerpá přes filtr kondenzátu F-102 do dochlazovače G-101. Zbývající voda se nastřikuje do striperu procesního kondenzátu C-101. Pára použitá pro stripování odvádí rozpuštěné organické látky z vodního kondenzátu do hlavy kolony C-101, odkud se vrací do H-102. Vystripovaný kondenzát se využívá při výrobě kaučuku, jako chladicí voda pro K-101, pro doplňování nádrže H-109 a pro napájení kotlů E-103 a E-104. Rektifikace Oddělená uhlovodíková fáze z děličky H-102 se nastřikuje do náplňové kolony C-201 se 6 sekcemi. Přibližné složení odpovídá 70 % styrenu, 25 % etylbenzenu, 1,5 % toluenu a 0,5 % benzenu. Nástřik je předehříván ve výměnících – ekonomizérech E-219 a E-220 A,B a je veden přes filtry F-201 A,B do prostoru mezi 4. a 5. sekcí. Páry, které vycházejí z hlavy kolony, jsou zavedeny do refluxní nádrže H-203, odkud jsou nasávány kompresorem K-201. V kompresoru jsou páry stlačeny a expandují do vařáku E-201, kde kondenzují a předávají teplo vařákové kapalině spodku kolony. Kondenzát je pak veden do sběrné nádrže H-209 a odtud je čerpán čerpadly P-206 A,B přes ekonomizer E-220 A,B a chladič E-221 do refluxní nádrže H-203. Z této nádrže je kondenzát čerpán P-202 A,B jako reflux na kolonu a zbytek je nastřikován na kolonu vratného etylbenzenu C-202. Nezkondenzované podíly hlavových par z vařáku E-201 jsou vedeny přes vodní kondenzátor E-204 a solankový kondenzátor E-202 do vakuové jednotky G-204. Vařáková kapalina z kolony je čerpána do vařáku E-201 pomocí čerpadel P-201 A,B a část odtahované kapaliny jako produkt obsahující 99,7 % styrenu a zbylé těžší podíly je vedena čerpadly P-205 A,B, nebo propojkou z výtlaku P 201 A,B do výtlaku P 205 A,B, přes ekonomizer E-219 do finální kolony C-203 (náplňová, pracující za vakua). Inhibitor je přidáván buď do nástřiku, nebo přímo do kolony z nádrží H-217 A,B čerpadlem P-222 A,B. Páry styrenu přecházejí hlavou kolony C-203 do vodního kondenzátoru E-210 a kondenzát se shromažďuje v refluxní nádrži H-206. Zbylé páry procházejí do solankového výměníku E-211 a nezkondenzovaný plyn je nasáván do vakuového systému jednotky G-204, která zajišťuje vakuum pro kolony C-201 a C-203. Styren z refluxní nádrže se přečerpává do skladu a do kolony jako reflux (0,8 kg refluxu/ 1 kg produkt). Do hlavového potrubí nebo do refluxního potrubí je možno přidávat 2% roztok TBC, aby se zabránilo polymeraci styrenu v refluxním systému, na hlavě kolony a při skladování styrenu rektifikátu. Styren je před skladováním ještě dochlazován na 10 °C v chladiči E-212. Kolona C-203 je vyhřívána vařákem E-209 (pára 0,65 MPa). Kapalina ze spodku kolony je odtahována do filmové odparky E-213. Páry styrenu s podílem alfametylstyrenu se vrací zpět do spodku kolony. Destilační kapalina styrenu z odparky obsahující vysokovroucí podíly, polymery, inhibitory, styren ( do 12 %) a alfametylstyren, odtékají do nádrže odparky H-207 a odtud se odčerpávají do nádrže destilační kapaliny směsi H-201.


Strana 31/102

Destilát kolony C-201 se zpracovává na koloně C-202. Je to 40patrová kolona pracující za tlaku. Nástřik obsahující veškerý benzen, toluen, etylbenzen z dehydrogenační směsi včetně max. cca 1,9 % styrenu se nastřikuje do kolony refluxním čerpadlem P-202A,B. Nízkovroucí podíly z hlavy kolony kondenzují ve vodním chladiči E-208. Kondenzát se jímá v refluxní nádrži H-205 a čerpadly P-208 A,B se čerpá jako nástřik do kolony benzen/toluenu C-204. Přibližně 13,2 kg/kg produktu se vrací do kolony jako reflux. Všechny nezkondenzované podíly odcházejí na polní hořák (fléru). Výše vroucí podíly obsahující většinou etylbenzen, toluen a styren se vrací zpět čerpadly P-209 A,B do dehydrogenační sekce do odpařovače etylbenzenu E-105. Kolona C-202 je vyhřívána vařákem E-207 parou 1,25 MPa. Kolona C-204 je náplňová (Mellapack) se čtyřmi sekcemi. Pracuje za tlaku. Do kolony se nastřikuje hlavový proud z kolony C-202. Páry z hlavy kolony kondenzují ve vodním chladiči E-215 A a kondenzát obsahující především benzen, nízkovroucí podíly a cca 5–10 % toluenu se shromažďuje v refluxní nádrži H-208 a čerpadly P-214 A,B se vrací do kolony 3,1 kg/kg produktu jako reflux a zbytek produktu se čerpá do skladu. Produkt z paty kolony obsahující min. 98,5 % toluenu se čerpá P-215 A,B přes chladič E-216 a E 216 B do skladu. Kolona C204 je vyhřívána vařákem E-214 parou 1,25 MPa. Kolona C-205 je náplňová kolona sloužící k úpravě směsi styrenu a etylbenzenu a ostatních látek, které produkují blokový polystyren a blokový houževnatý polystyren. Podstatou procesu je snížení obsahu kumenu vakuovou destilací ve zpracovávané směsi. Destilace probíhá v náplňové koloně. Destilační produkt se dále zpracovává v koloně C-201. Nástřik je do kolony C-205 čerpán čerpadly P-1148 A,B, umístěnými mimo výrobnu Styren, přes trubkový prostor předehřívače E-225 a filtr F-212A,B. Nástřik je veden pod třetí lože orientované výplně. Ohřev kolony zabezpečuje vařák E-226 v provedení odparka s padajícím kapalinovým filmem. Vařák je topen nízkotlakou parou (0,5 MPa). Hlavové páry kondenzují v plášti kondenzátoru E-227, odkud je kondenzát veden do refluxní nádrže H-220. Reflux je čerpán zpět do kolony čerpadlem P-234 A,B přes filtr F-213 A,B. Z výtlaku čerpadla je odebírán hlavový produkt buď přímo do kolony C-201, nebo do zásobníků pecního oleje. Produkt paty kolony je čerpadlem P-235 A,B čerpán do trubek vařáku E-226, kde je částečně odpařen a veden zpět do kolony C-205. Část patového produktu je z výtlaku čerpadla čerpán jako destilační zbytek do nádrže H-201. Destilace probíhá při tlaku 10 kPa. Vakuum zabezpečuje vakuová jednotka G-210, která sestává z kapalinokružné vývěvy P-238 AX, BX, nádrže na cirkulační kapalinu H-221X a chladiče cirkulační kapaliny E-229X. Nezkondenzované odplyny jsou z kondenzátoru E-227 vedeny přes dochlazovač E-228 do kapalinokružné vývěvy. Kondenzát z dochlazovače E-228 je sveden do refluxní nádrže H-220. Inhibitor je přidáván z H-217 A,B čerpadlem P-236 A,B přímo do refluxu. Chladicí centrum Chladicí centrum zajišťuje dodávky chladicí vody pro styrenovou jednotku v množství až 1 900 m3/h. Sestává se z bazénu vody H-402 (cca 200 m3) vody a dvou chladicích věží G-401 s ventilátory. Chladicí voda je do systému dodávána ponornými čerpadly P-401 A,B,C. Část vody je vedena na boční filtraci do pískového filtru F-401 A a vrácena zpět do bazénu. Kal z filtru je diskontinuálně odváděn do nádrže H-406 a z nádrže čerpadlem P-406 do kalového hospodářství. Na základě měření vodivosti se při zvýšení hodnoty provádí odluh části chladicí vody. Ztráty výparem a odluhem jsou doplňovány filtrovanou říční vodou v množství cca 20 m3/h. Chladicí voda je upravována dávkováním chemikálií.


1.3.3.1.2

Strana 32/102

Popis technologie výrobny SKL

Technologie výrobny SKL je umístěna v PS 201. 1.3.3.1.2.1


Základním úkolem výrobny Sklad kapalných látek je zajišťovat skladování kapalných látek, převážně aromatických uhlovodíků (surovin, polotovarů a výrobků) vč. jejich stáčení z/do železničních cisteren, zejména pro výrobu styrenu, ale i pro další výrobny společnosti. Sklad kapalných látek se skládá ze šesti samostatných funkčně odlišných objektů: –

objekt 201a – sklad a čerpací stanice metylalkoholu, etylalkoholu, surového styrenu, mezisklad surového styrenu, pecního oleje a havarijní zásobník, elektrorozvodna

–

objekt 201b – sklad etylbenzenu, styrenu rektifikátu, mezisklad toluenu, etylbenzenu vratného I a II, bentolu, čerpací stanice, jímky odpadních vod, budova s velínem, kancelářemi, sociálním zařízením a elektrorozvodny

–

objekt 201c – stáčecí a plnící rampa železničních cisteren

–

objekt 201d – budova po kompresoru

–

objekt 201e – měřící a regulační stanice dálkovodu etylbenzenu

–

objekt 2011 a 2012 – směšovací a zvyšovací stanice hašení

–

objekt 2013 – sklad propylenoxidu.

–

objekt 2014 – likvidační jednotka odplynů.

1.3.3.1.2.2

Popis technologického procesu

Provoz zásobníků Beztlaké ocelové nádrže s pevnou střechou v ochranné ocelové vaně, která slouží k zachycení produktů z vnitřní nádrže při jejím poškození. Vstupní a výstupní potrubí produktů jsou zavedena do mezikruží, kde jsou umístěny zdvojené uzavírací armatury z nichž jedno je ovládáno z vnější strany pláště. Zásobníky jsou izolované s opláštěním hliníkovým plechem s vysokou odráživostí světla (více jak 70%). Uzavřené zásobníky jsou na výstupu odplynů osazeny ventily, protizášlehovými pojistkami PROTEGO. Odplyny jsou systémem sběrného potrubí odsávány ventilátorem do spalovací komory likvidační jednotky. Zásobníky jsou vybaveny odkalovacím potrubím, zavedeným do jímky odpadních vod. Zásobníky jsou opatřeny dvojím měřením hladiny a signalizací minima a maxima. Každý zásobník o objemu větším než 250 m3 je dále vybaven protipožárním zařízením (stabilní hasicí zařízení mlhové a pěnové). K omezení polymerace styrenu v parním prostoru na stěnách a klenbě zásobníků styrenu rektifikátu jsou všechny skladovací zásobníky styrenu inertizovány dusíkem. Nastavený přetlak na regulátoru PCV je 0,1 kPa. Zásobníky, jejich projektovaný objem a umístěné látky: Zásobník H 260a H 260b H 260c H 265 H 270a H 270b

Objem 3 [m ] 2 177 2 170 2 166 248 250 249

Plnění 3 [m ] 2 025 2 018 2 014 231 233 232

Umístěná látka styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát styren rektifikát

Bezpečnostní zpráva Část II. Zásobník H 295 H 280 H 285 H 290 H 255 H 230a H 230b H 275 H 291 H 300 V 219 H 301 H 402 H 403 H 411 H 250a H 250b H 250c H 250d H 815a H 815b H 350

Objem 3 [m ] 1 111 1 111 1 116 1 107 2 168 433 433 1 109 252 10 10 4 2 170 2 169 100 2 164 2 176 2 180 2 168 25 25 50

Plnění 3 [m ] 1 055 1 055 1 060 1 030 2 016 411 411 1 054 234 8 8 3,5 2 062 2 061 90 2 056 2 067 2 071/2 027 2 060/2 016 20,75 20,75 35

Strana 33/102 Umístěná látka

etylbenzen bentol toluen pecní olej pecní olej,havarijní etylbenzen vratný I etylbenzen vratný II styren surový odpadní vody dešťové vody parní kondenzát metanol metanol/etanol metanolo/etanolové vody, úkapy 29. kolej etylbenzen etylbenzen etylbenzen/styren etylbenzen/styren propylenoxid propylenoxid úkapy z rampy 25. kolej

Likvidační jednotka: max. výkon 500 m3/h odplynů. Analytická kontrola Vzorky jsou odebírány z míst stanovených Plánem kontroly kvality pro výrobu styrenu a v pracovních instrukcích. Analýzy se provádějí v centrálních laboratořích. Cisterny jsou stáčeny nebo expedovány až po schválení kvality analytickou laboratoří. Příjem etylbenzenu z dálkovodu je kontrolován průběžně. V případě nepřetržitého čerpání tři odběry za den. Příjem styrenu rektifikátu do zásobníků H 270a,b, H 265 a H 260a,b,c je v případě čerpání do příslušného zásobníku kontrolován 3× denně, jinak každý den na ranní směně. Při odběru styrenu v rámci společnosti je styren čerpán z uzavřené nádrže a pouze v případech nízké zásoby styrenu požadované kvality (pro zásobníky H 270a,b a H 265 do 20 % celkové kapacity a pro H 260a,b do 15 %) je možno styren čerpat na základě odsouhlasení odběratele a předáka směny SKL. Cisterny se plní vždy z uzavřeného zásobníku. 1.3.3.1.3

Výrobna ZPS (zpěňovatelného polystyrenu)

Technologie ZPS je umístěna v PS 149 b. V polymerační části provozu se vyrábí dva základní typy zpěňovatelného polystyrenu – typ F a typ FR. Technologický postup výroby uvedených typů ZPS lze rozdělit do těchto operací: –

Skladování a příprava surovin a pomocných látek

–

Polymerace styrenu

–

Příprava suspenze k odstřeďování


–

Odstřeďování suspenze

–

Sušení perliček

–

Třídění perliček

–

Povrchová úprava zpěňovatelného polystyrenu

–

Adjustace, skladování a expedice

1.3.3.1.3.1

Strana 34/102


Skladování a příprava surovin a pomocných látek Provozní zásoby styrenu, minerálního oleje a demivody z ROS se skladují v provozních zásobnících, odkud se čerpají do zařízení. Pentan se skladuje v dávkovači (zásoba vždy pro jednu dávku do reaktoru). Ostatní suroviny a chemikálie se skladují ve skladu v budově polymerační části provozu, peroxidy odděleně ve zvláštním skladu. Organické páry ze zásobníku H 601 (styren) a z dávkovače D 01 (pentanová směs) jsou odváděny na spalovací stanici odplynů, kde jsou řízeně spalovány. Polymerace Výroba ZPS probíhá ve 2 fázích – polymerace a tlaková polymerace: –

polymerace probíhá při předepsané teplotě ve stabilní vodní suspenzi do doby, kdy separace organické a vodné části suspenze je nulová. Pak se přidá Spolostan 4P a voda.

–

tlaková polymerace je zahájena po ověření těsnosti reaktoru a dávkováním pentanu (nadouvadla). Tlaková polymerace probíhá nejprve při nižší teplotě a tlaku (intenzivní sorpce pentanu do perel) a dále při vyšší teplotě a tlaku. Po ochlazení na předepsanou teplotu je várka připravena k přetlačování do neutralizační nádrže.

Odstřeďování Po přetlačení suspenze perliček ZPS do tzv. neutralizační nádrže A 104 se přidá určené množství saponátového přípravku a případně další předepsané chemikálie. Pak je obsah nádrže připraven k odstřeďování. Odstřeďování perliček zpěňovatelného polystyrenu se provádí na kontinuálně pracujících sítových odstředivkách. Suspenze perliček natéká samospádem z neutralizační nádrže přes regulační ventil do odstředivky. Perličky ZPS je možné při odstřeďování promývat studenou vodou změkčenou technologickou. Pokyn k promývání vydává technolog. Za odstředivkou jsou vlhké odstředěné perličky dopravovány šnekovým dopravníkem do mžikové sušárny. Během této přepravy do mžikové sušárny se dávkuje antistatický prostředek na povrch perlí. Filtráty odtékají z odstředivky potrubím do sběrné jímky, pak jsou odčerpávány na třídič. Po odstranění pevných podílů a jejich vrácení do procesu odstřeďování, jsou kapalné podíly odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV). Sušení Perlový polotovar ZPS se suší v proudu vzduchu, který nesmí být teplejší než 120 °C (v mžikové sušárně) a 50 °C (v rotační bubnové sušárně). Rozhodnutí o teplotě sušení je výlučně v kompetenci technologa. Zařízení je chráněno proti výbuchu systémem EXPRO.


Strana 35/102

Usušený perlový polotovar ZPS je dopravován pneumaticky ve vzduchové atmosféře do série 500 (součást skladu na obj. 515) dalším technologickým operacím. V případě potřeby lze proud perel ze sušící linky „C“ přesměrovat do třidiče perlí, který je součástí tzv. Modelové stanice. Sušící medium (vzduch) s obsahem uvolněného nadouvadla je ze sušáren odtahován a přítomné uhlovodíky následně řízeně spalovány na spalovací stanici odplyn. Třídění a povrchová úprava Perlový polotovar ZPS je do série 500 (součást skladu na obj. 515) v inertní atmosféře tříděn na jednotlivé velikostní frakce. Komerční velikostní frakce jsou uskladňovány v zásobnících, ze kterých jsou postupně odebírány k povrchové úpravě. Odtříděné podíly jsou adjustovány bez povrchové úpravy. Povrchová úprava se provádí nanášením práškovitých a kapalných aditiv na povrch perlí v mísiči. Z mísiče jsou perle samospádem vypouštěny do transportního zásobníku a odtud pak pneumaticky dopraveny v inertní atmosféře dusíku buď do skladovacích sil do série 1000 (součást skladu na obj. 620), nebo přímo do plnících zásobníků. Nespecifikované velikostní frakce ze zásobníků s.500 lze pneumatickou cestou vrátit do neutralizačního kotle zpět k odstředění, usušení a opětnému vytřídění. Nevyhovující produkci v obalech a zbytky materiálu při adjustaci ZPS na sérii 1000 (součást skladu na obj. 620) lze rovněž vrátit pomocí speciálního souboru zařízení pneumatickou cestou ze série 500 (součást skladu na obj. 515) do neutralizačního kotle. Skladování a adjustace Ze skladovacích sil jsou perle ZPS pneumaticky v inertní atmosféře transportovány do plnících zásobníků, při plnění do obalů váženy, v obalech je během procesu snižován objem zboží vibracemi a pak, po dokončení adjustáže, skladovány ve skladě hotových výrobků. Následně je po vystavení vyhovujícího atestu prováděna expedice k zákazníkovi. 1.3.3.1.4

Popis technologie výroby BHPS

Technologie výroby BHPS je umístěna v PS 142 a. Výrobní jednotka BHPS je vybavena řídícím vizualizačním systémem SIMATIC S7-400, tento systém ovládá veškerá zařízení používaná při výrobě blokového houževnatého polystyrenu. 1.3.3.1.4.1


Příprava styren-kaučukového roztoku a nástřik do reakce Roztok polybutadienového kaučuku, minerálního oleje a antioxidantu ve styrenu je připravován v nádrži H 1125, opatřené topným pláštěm. Do H 1125 se čerpadlem postupně dávkuje styren přímo ze SKL a minerální olej ze zásobníku A 1101. Současně se může přidat část čerstvého etylbenzenu z množství normálně doplňovaného do zásobníku recyklu A 2103. Následně je dávkován do nádrže antioxidant pomocí násypky, kde je odvážené množství vysypáno.Nakonec je přidáván rozemletý polybutadienový kaučuk. Do typu Krasten 662E a 562E se přidává tDDM. Balíky elastomeru jsou vyjímány z palet a podávány na dopravník, který je dopravuje k drtiči kaučuku. Zde je kaučuk drcen na malé částice, vhodné pro rozpouštění ve styrenu. Na částice kaučuku, padající z drtiče, je nanášena vrstva separačního prostředku (zředěná silikonová emulze), která zabraňuje jejich vzájemnému slepování. Částice kaučuku jsou ventilátorem L 1130 pneumaticky dopravovány do cyklonu U 1155, kde


Strana 36/102

se oddělí od proudu dopravního vzduchu a padají do rozpouštěcí nádrže H 1125. Rozpouštění kaučuku probíhá za míchání v inertní atmosféře po dobu 6–10 hodin při teplotě 25–50 °C. Max. přípustná teplota roztoku před převáděním do H 1126 je 50 °C. Po rozpuštění všech složek je připravený roztok čerpán přes košový filtr F 1120 do zásobníků H 1126.1/2. Nástřik roztoku do polymerační sekce je zajišťován čerpadlem, které čerpá nástřik z jednoho ze zásobníků H 1126 přes předehřívač E 2120, filtr F 1010 a F 2125 do předpolymerizátoru R 2160. Hladina v R 2160 je regulována průtokem styren-kaučukového roztoku pomocí regulačního ventilu. Filtrace nástřiku Styren-kaučukový roztok, čerpaný z nádrže H 1126, se mísí před předehřívačem E 2120 s recyklem. Směs čerstvého roztoku a recyklu prochází předehřívačem E 2120, filtrem F 1010 a F 2125.1/2. Zde se zachycují částice větší než 5-10·10-6 m. Zařízení F 1010 se sestává z osmi rukávcových filtrů, kde se zachycují částice větší než 10·10-6 m. Předehřívání nástřiku Předehřívač nástřiku E 2120 je trubkový výměník, kde se nástřik do předpolymerizátoru předehřívá na teplotu 50–75 °C. Teplonosný olej cirkuluje v plášti, nástřik prochází trubkami. Je nutné aby teplota ohřívacího oleje nepřesáhla 110 °C. Dodržováním této teploty se zabraňuje tvorbě nežádoucích gelů v trubkovém prostoru předehřívače. Cirkulaci oleje zajišťuje čerpadlo. Do teplosměnného okruhu E 2120 přitéká vedle HOS především HOR/COR olej z polymeračních reaktorů, čímž se polymerační teplo styrenu využívá k předehřátí nástřiku. Polymerační sekce Polymerace styren-kaučukového roztoku probíhá ve 4 stupních a v postreaktoru. První stupeň je veden v předpolymerizátoru R 2160 (konverze v rozmezí 19–32 %). Ve třech horizontálních reaktorech je polymerace dovedena do cca 65–85% konverze a v postreaktoru je vedena do cca 90% konverze. a)

Předpolymerizátor R 2160

Předpolymerizátor R 2160 je nádoba o objemu 39 m3 opatřená míchadlem s plynulou regulací otáček a vnějším topným hadem. Za normálního provozu pracuje pod vakuem -40 až -60 kPa. Hladina v R 2160 je za normálního provozu udržována do 85 % kalibračního rozsahu, tomu odpovídá objem vsádky cca 33 m3. V předpolymerizátoru se vytváří během polymerace kaučukové částice, jejichž velikost a distribuce má zásadní vliv na vlastnosti konečného produktu. Polymerační reakce je v R 2160 dovedena do cca 19–32% konverze. Při těchto konverzích je polymerační směs stabilizována natolik, že nehrozí slévání kaučukových částic do větších celků v dalších reaktorech. Teplota v je během polymerace udržována kontrolovaným odpařováním kapalné fáze (styren, etylbenzen, voda). Uvolněné páry proudí do vratného kondenzátoru recyklu E 2119 a páry, které nezkondenzují v tomto kondenzátoru proudí dále do kondenzátoru E 2122, kondenzát stéká do zásobníku A 2103. Z R 2160 je polymer čerpán hydraulickým zubovým čerpadlem nebo elektrickým zubovým čerpadlem do prvního horizontálního reaktoru R 2161. Při najíždění po odstávkách nebo v případech, kdy dojde k podchlazení vsádky v R 2160 se k vyhřívání násady používá tzv. cirkulační okruh. Je konstruován jako trubkový had přibodovaný k nádobě. Průtok teplonosného oleje je zajišťován čerpadlem. Pro výrobu houževnatých polystyrenů je důležité, aby teplota cirkulačního oleje nepřesáhla 130 °C.


Strana 37/102

Předpolymerizátor je vybaven reverzní průtržnou membránou, která jej chrání před poškozením. b)

Horizontální polymerační reaktory R 2161, R 2162, R 2163

Polymerační proces pokračuje v sérii 3 horizontálních reaktorů. Konstrukce reaktorů (R 2161, R 2162, R 2163) je v podstatě identická, vyjma umístění hrdel. Jsou to horizontální válcové nádoby o objemu 8,1 m3. Každý reaktor obsahuje 32 párů spirálovitých hadů s míchací lopatkou, instalovanou mezi každou dvojicí hadů. Lopatky míchadla zlepšují přestup tepla a zabraňují akumulaci polymeru na topných hadech a stěnách nádoby a zajišťují pístový tok hmoty reaktorem. Otáčky míchadla jsou plynule nastavitelné (hydraulický pohon). Rozmezí polymeračních teplot a konverzí v jednotlivých horizontálních reaktorech jsou uvedeny v následující tabulce: Reaktor R 2161 R 2162 R 2163

Teplota [°C] 120–140 140–165 155–175

Konverze [%] 25–50 45–67 65–85

Polymerační teploty jsou závislé na výrobní rychlosti, vyráběném typu polystyrenu a dalších technologických parametrech. Schéma reaktorového systému je v příloze 2. Reakční směs je z každého reaktoru vynášena ze dna pomocí zubového čerpadla. Tato čerpadla mají možnost nastavitelných otáček. Čerpadla i transportní potrubí jsou oplášťována a vyhřívána cirkulujícím teplonosným olejem. Provozní tlak v horizontálních reaktorech je 40–100 kPa. Reaktory jsou chráněny proti náhlému stoupnutí tlaku průtržnými membránami. V případě protržení membrány je výron reakční směsi sveden potrubím do bezpečnostních havarijních nádrží A 2108, A 2109, A 2110. Odplyňovací systém Částečně zpolymerovaná hmota, opouštějící třetí horizontální reaktor, je čerpána přes postreaktor do předehřívače odplynění E 2121 a do prvního odplyňovače A 2101, kde se odstraňuje většina nezreagovaného monomeru (ETB) a jiných těkavých příměsí. Částečně odplyněný produkt je pak čerpán ze dna prvního odplyňovače A 2101 zubovými čerpadly přes statický směšovač M 2105 do druhého stupně odplynění A 2102, kde dochází k nástřiku tzv. stripovací vody z důvodu snížení zbytkového monomeru v granulátu. První stupeň odplynění A 2101 pracuje pod vakuem přibližně 2 kPa. Produkt, opouštějící první odplyňovač, obsahuje asi 0,25 % nezreagovaného styrenu a etylbenzenu. Druhý stupeň odplynění A 2102 pracuje při vakuu cca 1,4 kPa. Obsah volného monomeru na výstupu z odplyňovací sekce je přibližně 0,03 % hm. a)

Postreaktor

Polymer z reaktoru R 2163 prochází postreaktorem E 2121 do předehřívače odplynění E 2132.V tomto postreaktoru dochází k dopolymerování reakční směsi, proto by teplota polymeru neměla přesáhnou 180 °C. Důvodem je omezení expozice polymerní hmoty na horkém teplosměnném povrchu. Nadměrná expozice při vyšších teplotách by mohla způsobit síťování PB kaučuku, resp. obecnou degradaci polymeru vlivem depolymerace provázenou významným zhoršením fyzikálně-mechanických vlastností polymeru. Teplonosný olej cirkuluje pláštěm E 2121. Přítok horkého a studeného oleje do cirkulačního okruhu je napojen do větve na výtlačné straně cirkulačního čerpadla. b)

Předehřívač odplynění E 2132


Strana 38/102

Polymer z reaktoru R 2163 a postreaktoru prochází předehřívačem E 2132, kde je jeho teplota zvýšena na 220–235 °C, tj. na teplotu odplynění. Konstrukce E 2132 je provedena tak, aby zdržné doby polymeru ve výměníku byly co nejkratší při minimálních tlakových ztrátách. Důvodem je omezení expozice polymerní hmoty na horkém teplosměnném povrchu. Nadměrná expozice při tak vysokých teplotách by mohla způsobit síťování PB kaučuku, resp. obecnou degradaci polymeru vlivem depolymerace provázenou významným zhoršením fyzikálně-mechanických vlastností polymeru. Při průchodu hmoty předehřívačem E 2132 dochází k varu těkavých látek. Varem polymerní hmoty v trubkách předehřívače se zlepšuje přestup tepla a zamezuje místnímu přehřívání polymeru. Teplonosný olej prochází pláštěm E 2132 bez cirkulačního okruhu. c)

Odplyňovač A 2101

Polymer z E 2132 je přiveden do evakuovaného prostoru prvního odplyňovače A 2101. Odplyňovač A 2101 je stojatá válcová nádoba o objemu 15,3 m3 opatřená vnějším topným hadem. Teplota v odplyňovači je regulována cirkulujícím horkým olejem HOS a je udržována na 230–240 °C. Za provozních podmínek je v A 2101 tlak 1,5–2,5 kPa. Odplyňovač A 2101 je opatřen dvěma vynášecími čerpadly s regulovatelnými otáčkami. Tím je umožněna změna průtoku polymeru do 2. stupně odplynění a regulace hladiny polymeru v A 2101. Hladina polymeru v odplyňovači je udržována na úrovni 0–10 %. Zdržná doba polymeru by měla být co nejkratší, aby polymer nebyl vystavován příliš dlouho vysokým teplotám. d)

Odplyňovač A 2102

Polymer z A 2101 prochází oplášťovaným potrubím, vyhřívaným teplonosným olejem a statickým směšovačem stripovací vody M-2105, kde dochází k nástřiku předehřáté vody do druhého stupně odplynění A 2102. Za směšovačem stripovací vody je na potrubí polymeru umístněn ruční ventil, který udržuje tlak v potrubí polymeru (50–70 bar). Odplyňovač A 2102 je konstrukčně stejný jako A 2101. Odplyňovač pracuje při tlaku 0,1–0,5 kPa a teplotě polymeru do 230 °C. K cirkulaci teplonosného oleje slouží odstředivé čerpadlo. Odplyňovač A 2102 je osazen dvěma vynášecími zubovými čerpadly. Obě čerpadla mají regulovatelné otáčky a dopravují taveninu polymeru dvěma nezávislými potrubími ke granulačním linkám. Je nutné, aby v A 2102 byla hladina udržována na úrovni 0–10 % z důvodu zabezpečení obsahu těkavých látek v konečném produktu. Recykl Styrenové páry vznikající v R 2160 jsou vedeny do horní komory kondenzátoru E 2119. Při průchodu kondenzátorem většina styrenových par zkondenzuje. Nezkondenzované plyny a páry (vzduch pronikající do vakuového systému, dusík a část vodní páry) jsou ze spodní komory kondenzátoru E 2119 odsávány vývěvou přes dochlazovač par E 2129 do kondenzátoru E 2122. Zkondenzovaný styren a malé množství zkondenzované vody odtéká ze spodní komory kondenzátoru přes sifon zpět do R 2160. Nejnižší místo sifonu je napojeno na ústojník H 2119, ve kterém se shromažďuje voda kondenzující v E 2119. Páry styrenu a etylbenzenu uvolněné z odplyňovače A 2101 kondenzují v kondenzátoru E 2122 a dochlazovači par E 2129. Páry styrenu, etylbenzenu a stripovací vody uvolněné z odplyňovače A 2102 jsou odtaženy vývěvou přes kondenzátor E 2128, kde jsou ochlazeny vodou z chladicí jednotky Z 6150 na teplotu cca 50 °C. Směs styren/voda je shromažďována v zásobníku A 2186, z tohoto zásobníku je kondenzát čerpán čerpadly P 2183 do dekantéru H 2184.V dekantéru dojde díky rozdílné hustotě styrenu a vody k dělení směsi. Dekantér je opatřen měřením hladiny, které reguluje hladinu recykluj. Oddělená voda odtéká samospádem do jímky odpadních vod na polymerační hale 0 m. Recykl je automaticky odčerpáván do


Strana 39/102

zásobníků recyklu A 1104 a/b. Kondenzátor E 2122 je záměrně předimenzován, na vodní straně dochází k malému oteplení vody. Kondenzát stéká samospádem přes sifon do zásobníku recyklu A 2103. Nejnižší místo sifonu je napojeno na ústojník H 2122, ve kterém se shromažďuje voda kondenzující v E 2122. Hladina zásobníku A 2103 je udržována na konstantní výši pomocí regulátoru hladiny. Recykl je z A 2103 čerpán přes trojcestný regulační ventil zpět do A 2103 nebo přes filtr recyklu F 2126 do předpolymerizátoru R 2160. Protože koncentrace těkavých nepolymerujících složek nástřiku v systému neustále stoupá (např. etylbenzen), provádí se kontinuální odčerpávání malé dávky recyklu z A 2103 do A 2104 a odtud kontinuálně do nádrže A 1104. Přebytečný recykl z A 2103 je kontinuálně čerpán do A 1104. Systém recyklu zahrnující A 2103, E 2119,E 2129 a E 2122 pracuje pod vakuem 1. stupně odplynění, tj. 1,5–2,5 kPa. Recykl z A 2103 je používán k chlazení vývěvy L 2135 a L 2136. Vakuový systém Primární vakuový okruh sestává z proudových kapalinových ejektorů, nádrže A 2104, z cirkulačních čerpadel a chladiče pohyblivé fáze E 2123. Vždy musí být zapnut hlavní ejektor (pohybující se fáze je chlazena v E 2123 a tak nedojde k přehřátí pohybující se fáze). Pomocný ejektor se používá se ke zlepšení vakua. Jako pohyblivé fáze se za normálního provozu používá recykl; pokud není k dispozici, pak se používá čistý etylbenzen. Na sání ejektoru jsou potrubím přivedeny páry evakuující prostor A 2101, A 2102, A 2103, E 2122, E 2119 z R 2160. Při styku s pohyblivou kapalinou dochází ke kondenzaci par. Ejektory jsou schopny evakuovat odplyňovací systém na absolutní tlak 10 kPa. Velikost vakua závisí na těsnosti systému, na množství nekondenzovatelných plynů a provozní teplotě pohyblivé kapaliny. Je nutné udržovat teplotu pohyblivé fáze na nejnižší možné teplotě, jelikož nízká provozní teplota zabraňuje polymeraci styrenu v systému a tenze par pohyblivé fáze je menší při nižší teplotě což umožňuje dosáhnout vyššího vakua. Výměník E 2123 odnímá kapalině teplo, které se do systému dostalo kondenzací par a disipací energie v čerpadle. Nádrž vakuového systému A 2104 je rozdělena na 3 části – A,B,C. Pohyblivá kapalina cirkuluje z A 2104/B přes E 2123 do A 2104/A. Kapalina přepadá přes hradítko z A 2104/A do A 2104/B. Nekondenzovatelné plyny vstupující s hnací kapalinou do A 2104 odchází odplyňovacím potrubím ze systému. Třetí část vakuového zásobníku A 2104/C pracuje jako dělička vody. Voda se odstraňuje z nástřiku především v předpolymerizátoru R 2160. Jelikož tlak vodních par je mnohem vyšší než tenze styrenu a etylbenzenu, voda nezkondenzuje v E 2122, ale kondenzuje již v kondenzátoru E 2119, kde je odkalována přes ústojník H 2119 do jímky odpadních vod. Voda, která nezkondenzuje v E 2119, zkondenzuje v E 2122 a je odkalována přes ústojník H 2122 do jímky odpadních vod. Cirkulací malého množství pohyblivé kapaliny do třetí komory C zásobníku A 2104 se oddělí voda odpouštěním ze dna. Vodní fáze v A 2104/C vykazuje kyselou reakci. Aby se potlačily korozivní činky, je nutné provádět alkalizaci vody přidáváním roztoku potaše a udržovat pH na hodnotě 7,0. Hladina pohyblivé fáze ve střední sekci A 2104 postupně vzrůstá, jak se zkondenzovaný recykl hromadí ve vakuovém systému. Hladina v A 2104/B je snímána ukazatelem hladiny LI 2109 se signalizací maxima a minima na centrální velín. Při dosažení maximální hladiny je přebytek kapaliny odčerpán čerpadlem P 2148 do zásobníku vratného recyklu A 1104. Signalizace minimální hladiny LAL 2109 upozorňuje obsluhu, že v A 2104 je příliš málo kapaliny k vytvoření dostatečné sací výšky pro čerpadlo P 2148. Pohyblivá fáze může být rychle doplněna recyklem ze zásobníku A 2103. Do okruhu třetí komory C je vřazen filtr F 2127. Zařazením filtru se zamezuje hromadění nečistot v pohyblivé fázi. Jestliže by se tyto nečistoty hromadily, mohly by způsobit erozi ejektoru.


Strana 40/102

Ohřívač teplonosného oleje B 5110 Ohřívač teplonosného oleje B 5110 je trubková pec s nuceným prouděním spalovacího vzduchu. Je konstruován pro alternativní spalování zemního plynu. Průtok teplonosného oleje je zajišťován čerpadlem. Najíždění ohřívače B 5110 je po uvedení stroje pod napětí, řízeno automaticky. Startování hoření se provádí zapálením pilotního plynu elektrickou jiskrou z vysokonapěťové cívky. Průběh hoření je sledován detektorem plamene. Zemní plyn se před vstupem do pece redukuje na tlak 0,3 MPa pomocí redukčních ventilů. Olejový rozvod zajišťuje ohřev a chlazení polymeračních reaktorů, vyhřívání polymerační sekce a bloků změny filtrů SWZ, vyhřívání vytlačovacích hlav granulačních linek, vyhřívání plášťovaných potrubí polymeru, předehřev nástřiku v E 2120, předehřev polymeru E 2132, ohřev nádrže H 1125, vyhřívání odplyňovacího systému. Rozvod je rozdělen do několika okruhů na různých teplotních hladinách. Okruhy jsou vzájemně odděleny regulačními armaturami s možností propojení. Okruh chladicí vody Jednotka BPS je vybavena uzavřeným okruhem chladicí vody. Cirkulující voda je chlazena ve čtyřech chladicích věžích s nuceným prouděním vzduchu. Provozní režim je závislý na teplotě chladicí vody a může být řízen automaticky nebo ručně. Při automatickém provozu se při teplotě vody pod +9 °C věže vypínají, při teplotách nad +20 °C se přepínají na rychlé otáčky. Obě limitní hodnoty lze nastavit. Cirkulace chladicí vody je zabezpečována čerpadly. Úbytek chladicí vody činí zhruba 30–80 m3/den a je závislý na ročním období a klimatických podmínkách. Úbytek vody je dán především odparem. Cirkulační voda je přiváděna k těmto spotřebičům: kondenzátor recyklu E 2119, kondenzátor recyklu E 2122, chladič vakuového systému E 2123, chlazení termosifonu ucpávky P 2145, deskový chladič granulační vody linky „A“ E 3121 a deskový chladič granulační vody linky „B“ E 3221. Okruh strojně chlazené vody Chladicím zařízením je JDK- WTE-W2-190 K, ve kterém je jako chladiva použito R404 A. Chladicí systém strojně chlazené vody slouží k chlazení kondenzátorů E 2128 a E-2129. Jako chladicího média je použito 40 % ethylenglykolu (Fridex) ve vodě. Chladicí systém zaručuje, že do E 2128 a E 2129 bude přiváděn chladicí roztok o teplotě nejvýše +2 °C. Kompresorová stanice Tlakový vzduch pro výrobnu Blokového houževnatého polystyrenu je zajišťován z rozvodu společnosti. V případě poruchy je možné zajišťovat výrobu tlakového vzduchu v kompresorové stanici na výrobně BHPS. Zde je vyráběn sušený vzduch pro MaR a pro sekci pytlování a paletování. K dispozici jsou 2 vzduchové kompresory. K pokrytí spotřeby sušeného vzduchu je provozován jeden, druhý slouží jako rezerva. Jako další záskokový zdroj surového vzduchu lze použít tlakový zdroj z výrobny ABS. Systém hydraulických jednotek Pro plynulou regulaci otáček míchadel polymeračních reaktorů a některých zubových čerpadel je na jednotce instalován systém devíti hydropohonů. Hydraulický systém zahrnuje zásobník hydraulického oleje A 2112, baterii devíti hydraulických jednotek a potřebné rozvody. Nastavení hydraulického tlaku se provádí dálkově z řídícího systému In-Touch, počet otáček je rovněž indikován v řídícím systému na velínu.


Strana 41/102

Granulace Tavenina polymeru je čerpána z druhého odplyňovače přes filtr a vytlačovací desku do vodokružné sekačky. Zfiltrovaná tavenina polymeru prochází vytlačovací deskou. Polymer je za deskou sekán rotujícími noži nožové hlavy na granule čočkovitého tvaru. Granule jsou odstředivou silou unášeny k obvodu granulační hlavy, kde proudí chladicí voda. Granulát je vodou ochlazen a dopraven z granulačního prostoru do dalších aparátů linky. Ochlazené granule natékají do předodlučovače, kde se oddělí velká část vody, která odtéká samospádem do zásobníku. Granule se zbytkem vody přichází do odstředivé sušárny. Zde jsou zbaveny veškeré vody a usušeny v proudu vzduchu. Ze sušiče jsou vynášeny na klasifikační síto, kde jsou od hlavního proudu granulí odděleny nadsevy a podsevy. Granulát padá přes měřič průtoku do zásobníku, odkud je přes rotační dávkovač pneumaticky dopravován do analytických sil. Pro granulát mimo specifikaci je vyhrazeno zvláštní silo. Linka naturálního produktu je provozována na výkon 2,5–3,0 t granulátu za hodinu. Pytlování a paletizace a)

Pytlovací zařízení

Pytlovací zařízení sestává z mezizásobníku granulátu, vlastního pytlovacího stroje a pásového dopravníku. Pytlovací stroj je obsluhován jedním pracovníkem. b)

Paletovací automat

Naplněné pytle postupují systémem pásových dopravníků k paletovacímu stroji. Během přepravy prochází potiskovacím zařízením. V paletovacím stroji jsou pytle pomocí rozpěrek a posuvných ramen ukládány do vrstev podle předem zvoleného programu. Maximální hmotnost jedné palety smí být 1 200 kg. Po uložení kompletní palety je paleta po válečkové dráze dopravena do balicího automatu. c)

Balicí linka

Plně automatizovaný balící stroj je určen pro provozy s extrémně vysokou kapacitou balení a vysokými nároky na obal. Zaručuje dokonalou fixaci zboží na paletě při minimální spotřebě fólie. Na rozdíl od klasického balicího stroje, kde se otáčí zboží na točně, u tohoto typu stroje se pohybuje nosič fólie kolem stojícího zboží. To spolu s přítlačným zařízením lépe umožňuje balení nestabilního zboží. Balící stroj je ovládán z ovládacího panelu. d)

Vážní elektronika – oktabinové váhy

Vážní systém na plnění oktabínů se skládá ze dvou plnících a vážících míst a z ovládací elektroskříně. Obsluha umístí paletu s oktabínem na váhu. Poté spustí navažování. Po dosažení požadované hmotnosti se navažovací cyklus automaticky zastaví. 1.3.3.1.5

Popis technologie výroby BKPS

Technologie výroby BKPS je umístěna v PS 1451. 1.3.3.1.5.1


Polymerace styrenu se provádí v kaskádě míchaných reaktorů za zvýšené teploty a sníženého tlaku. Vznikající polymerační teplo se prostřednictvím odpařování a zpětné kondenzace monomeru a rozpouštědla odvádí chladicí vodou. Nezpolymerovaný styren, etylbenzen a ostatní těkavé látky jsou z polymerační směsi před granulací odstraněny odpařením za vysoké teploty, vakua a pomocí stripovací vody ve dvoustupňovém odplyňovacím systému. Vyrobený granulát je dopravován pomocí pneumatické dopravy do skladovacích sil.


Strana 42/102

Kondenzát z odplynění (nezpolymerovaný styren, etylbenzen a menší množství dalších příměsí) je jako recykl z větší části vracen zpět do polymerace. Určité množství recyklu je čerpáno mimo výrobnu BKPS do podnikové spalovací stanice. 1.3.3.1.5.2


Příprava nástřiku surovin Nástřik do procesu obsahuje následující složky: styren, etylbenzen, roztok iniciátoru, bílý minerální (parafinový) olej, taveninu stearanu zinečnatého, roztok modřidla, recykl. Současně s kapalnými surovinami jako jsou styren, etylbenzen, a parafinový olej, které jsou na výrobnu čerpány z jiných částí společnosti přímo nebo přes příslušné skladovací zásobníky, musí být připraveno dostatečné množství roztoku iniciátoru a modřidla a dostatečné množství roztaveného stearanu zinečnatého. a)

Dodávka styrenu

Styren je ze skladu kapalných látek čerpán do zásobníku čerstvého styrenu, přičemž čerpané množství je měřeno bilančním průtokoměrem. V zásobníku je udržována dusíková ochranná atmosféra. Zásobník je napojen na odplynový systém výrobny BKPS. Do reaktoru R 2001 dopravují styren nástřiková čerpadla styrenu ze zásobníku H 1005 přes filtry a průtokoměr. b)

Příprava a dávkování roztoku iniciátoru

Roztoky iniciátorů (peroxidů) v EB se připravují v zásobnících H 1003 A,B. c)

Dodávka etylbenzenu

Etylbenzen přichází na výrobnu přes filtr F 1008 ze zásobníku A 1103 z BHPS. Odtud je EB veden přes regulátory průtoku do R 2001, resp. a do R 2002. Dále je EB přiveden k ručně ovládaným zařízením pro přípravu roztoku iniciátoru a modřidla a k dalším, ručně ovládaným armaturám na vstupu do reaktorů R 2001 a R 2002 v havarijních případech. Kromě toho je EB přiveden do separátorů H 8201 A,B, které jsou součástí vývěv a kde je EB použit jako pracovní kapalina pro první náplň vývěv. d)

Dávkování bílého minerálního (parafinového) oleje

Dávkování do reaktorů – parafinový olej je na výrobnu dodáván ze zásobníku H 1006 umístěného mimo výrobnu na sérii 600 SPS. K dávkování zvoleného množství parafinového oleje do reaktorů R 2001 a R 2002 slouží čerpadla, kterými se olej dopravuje z H 1006 přes filtry a průtokoměry. Dávkování na povrchovou úpravu produktu – u všech typů produktu, kromě K 171, je možno použít parafinový olej i pro povrchovou úpravu granulí. V tom případě je olej dávkován přímo do potrubí pneumatické dopravy pomocí čerpadel. e)

Příprava a dávkování taveniny stearanu zinečnatého

Stearan zinečnatý je dodáván v pytlích ve formě šupinek (vloček). Pytle se ručně vyprazdňují do plnícího zásobníku H 1007. Objem zásobníku H 1007 postačuje na dva 25 kg pytle. Prach vznikající při vysypávání pytlů je odsáván ventilátorem a zachycován ve filtru. Ze zásobníku H 1007 je stearan zinečnatý dávkován do tavícího kotle H 1008 pomocí šnekového dopravníku. Dopravované množství je možno regulovat. Tím je zajištěno, že malé


Strana 43/102

množství stearanu je taveno ve velkém objemu taveniny v H 1008 a zabrání se tak místnímu přehřívání stearanu v případě nahromadění velkého množství tuhého stearanu Zn v kotli. K tavení stearanu Zn v H 1008 se používá elektrické topné těleso a teplota při tavení se udržuje kolem 135 °C pomocí regulátoru teploty. Nad hladinou taveniny v tavícím kotli je udržována dusíková atmosféra.Tavenina stearanu Zn je z H 1008 čerpána membránovými čerpadly P 1009 A,B do statického směšovače M 4001. Čerpadla P 1009 A,B pro dopravu taveniny stearanu Zn jsou proti nepovolenému přetlaku chráněna pojistnými ventily. f)

Příprava a dávkování roztoku modřidla

Pro získání křišťálově čirého PS s modravým nádechem je při výrobě použito malé množství modrého barviva Thermoplast blue 684. Aby bylo možno toto barvivo dávkovat s dostatečnou přesností, používá se ve formě zředěného roztoku v etylbenzenu. Roztok modřidla se připravuje v malých objemech. Navážené barvivo (30 g) se nasype do jednolitrové l láhve a přilije se 1000 ml EB. Obsah lahve se nalije do zásobníku H 1001, kde je nadávkováno 50 l EB. Obsah zásobníku se ponechá v klidu 6 hodin. Potom je roztok přetlačen dusíkem z H 1001 do H 1002 tak, že se propojí parní prostory obou zásobníků a otevře se výpust z H 1001. g)

Nástřik recyklu

Ze zásobníku recyklu H 3007 je recykl nastřikován čerpadly přes filtr a regulátor průtoku do proudu čerstvého styrenu čerpaného do reaktoru R 2001. Polymerace V závislosti na použité receptuře jsou styren, recykl, roztok iniciátoru, etylbenzen a bílý minerální (parafinový) olej nepřetržitě nastřikovány do reaktoru R 2001, kde probíhá polymerace do konverze minimálně 50 %. Je-li tato konverze dosahována, je zajištěno, že nebude překročen nominální přetlak v reaktoru R 2001. Reaktor R 2001 je stejně jako reaktor R 2002 vybaven šroubovicovým míchadlem, zpětným (refluxním) chladičem E 2001/E 2002, průtržnou membránou s potrubím společně zavedeným do odtlakovací nádoby H 2003 a potrubím dusíku a EB s ručně ovládanými armaturami. Aby byly reaktory chráněny před přeplněním a přetlakováním, jsou vybaveny hladinoměry, které ovládají uzavírací ventily na všech potrubích jednotlivých vstupních proudů (včetně potrubí polymerního roztoku mezi oběma reaktory). Teplotní režim reaktorů je ovládán odpařováním a kondenzací rozpouštědla a nezreagovaného monomeru (refluxu) pomocí regulátoru tlaku. Kondenzáty (refluxy) vznikající v kondenzátorech E 2001/E 2002 se vrací přes odlučovače zpět do příslušných reaktorů. Tyto odlučovače jsou schopny oddělit všechnu vstupující vodu. Odloučená kapalina je společně s kapalinou z odlučovačů periodicky vypouštěna do děličky. Roztok polymeru je nepřetržitě čerpán z reaktoru R 2001 do reaktoru R 2002 pomocí zubového čerpadla upevněného na spodku reaktoru R 2001. Do druhého reaktoru R 2002 je nepřetržitě nastřikován EB a roztok modřidla a v případě potřeby také minerální olej. Konverze za druhým reaktorem se podle použité receptury pohybuje v mezích 75–90 %. Roztok polymeru se z reaktoru R 2002 dopravuje pomocí zubového čerpadla, upevněného ke spodku reaktoru R 2002, do předehřívače E 3001, který je součástí prvního stupně odplynění. Odplynění Vysoce viskózní polymerní roztok opouštějící reaktor R 2002 je veden do předehřívače. Předehřívač je vyhříván pomocí topného systému. Polymerní roztok je zde protiproudně ohřát na teplotu kolem 290 °C, se kterou vstupuje do prvního odplyňovače H 3001. Odpařování


Strana 44/102

probíhá za vakua a z polymerního roztoku se zde odpaří nezpolymerovaný styren, etylbenzen a ostatní těkavé látky. Výsledný obsah těkavých látek v tavenině je nižší než 1000 ppm. Páry látek z odplyňovače kondenzují v kondenzátoru chlazeném vodou a shromažďovány v zásobníku H 3003 jako recykl. Z prvního stupně odplynění je tavenina polymeru odebírána a tlačena zubovým čerpadlem do statického směšovače. Na vstupu do směšovače je do taveniny zavedena stripovací voda dávkována čerpadly a předehřátá na požadovanou teplotu nejprve v santothermovém a dále v elektrickém předehřívači. Průtok vody je měřen průtokoměrem. Voda je ve statickém směšovači dokonale rozptýlena do polymeru a po uvolnění tlaku za expanzním ventilem se společně s ostatními těkavými látkami odpaří ve druhém odplyňovači H 3002. Vzniklé páry obsahující převážně vodu s malým množstvím styrenu, kondenzují v kondenzátoru chlazeném chladicí kapalinou. Kondenzát odtéká do sběrače H 3004. Tavenina polymeru zbavená těkavých látek je z odplyňovače H 3002 čerpána zubovým čerpadlem do sekce granulace. Granulace Tavenina polymeru je pomocí zubového čerpadla protlačována přes filtr a statický směšovač, do kterého je dávkována tavenina stearanu zinečnatého. Odtud je tavenina polymeru vedena do trysek vytlačovací desky, z které jsou vytlačovány struny. Struny jsou temperovány ve vodní lázni, zbavovány vody v sušiči a sekány na válcové granule v granulátoru. Z granulátoru padají granule do sítového vibračního třídiče k oddělení granulí nesprávné velikosti. Nadsítné i podsítné jsou shromažďovány v soudcích H 4004A/B. Granulát požadovaných rozměrů padá od třídiče do meizásobníku pneudopravy ZH 5001. Pneumatická doprava granulátu Z vibračního sítového třídiče U 4002 a mezizásobníku ZH 5001 jsou granule pneumatickou dopravou dopravovány buď do sil pro skladování produktu H 301 J–P nebo do sila pro nestandardní granulát H 5001. Vzduch potřebný pro provoz pneumatické dopravy je nasáván z okolního prostoru, filtrován a dmychadlem stlačován na přetlak 0,07 MPa. Dopravní vzduch je ochlazován na cca 50 °C a veden k turniketu Z 5001. Za normálních podmínek, v závislosti na typu produktu, je přepravováno 2800–3500 kg/h granulátu. Samostatné pomocné jednotky a)

Vakuový systém a sběr odplynů

Celý vakuový systém se skládá z vakuového systému pro polymeraci a z vakuového systému pro odplynění, jejichž hlavním zařízením jsou kapalinokružní vývěvy. Systém sběru odplynů zajišťuje kumulaci všech odplynů a jejich dopravu do plynového kotle, kde se zlikvidují spálením. Vakuum je v polymeračních reaktorech R 2001/2002 vytvářeno dvěma vodokružnými vývěvami. Každá z vývěv je schopna samostatně zabezpečit podmínky pro chlazení polymerace v R 2001 a R 2002. Obě vývěvy jsou však v provozu současně, aby nebyly narušeny podmínky polymerace při výpadku jedné z nich. Na sání vývěv je tlak 50 kPa a teplota 35 °C.


Strana 45/102

Vakuum potřebné pro odlyňování polymerní taveniny je vytvářeno dvěma kapalinokružnými vývěvami, z nichž pouze jedna je v provozu a druhá je záložní. Na sání vývěv je tlak 1 kPa a teplota 27 °C. Do sběrného odplynového potrubí je kromě vakuových plynů zaveden též odplyn ze zásobníků roztoku iniciátoru H 1003 A,B a to společným odplynovým potrubím od zásobníku H 1001 pro přípravu roztoku modřidla. Dále je do odplynového systému zaveden odplyn ze styrenového zásobníku H 1005, od děličky H 3006 a ze zásobníku recyklu H 3007. Hlavní odplynové potrubí je chráněno protizášlehovou pojistkou. Společně s ostatními jsou odváděny i vakuové odplyny. b)

Systém chladicí vody cirkulační

Systém chladicí vody se skládá z: chladicí věže, ventilátoru chladicí věže, cirkulačních čerpadel. Systém zajišťuje pro účely výrobny dodávku až 230 m3/h chladicí vody o teplotě maximálně 28 °C. c)

Systém chladicí kapaliny (strojně chlazená voda a etylenglykol)

Jako chladicí kapalina nebo strojně chlazená voda je označován vodný roztok složený ze 40 procent nemrznoucí kapaliny Antifrogen N (etylenglykol) a 60 % změkčené vody. Bod tuhnutí tohoto roztoku je -25 °C Chladicí kapalina je nejprve cirkulována pomocí čerpadel přes výparník chladicího agregátu a po ochlazení na +2 °C je čerpána ke spotřebičům. Průtok cirkulačním okruhem je 25 m3/h. V chladicí jednotce je jako chladivo použit amoniak. Chladicího efektu se dosahuje odpařováním čpavku ve výparníku. Páry čpavku jsou z výparníku odsávány kompresorem a kondenzují v kondenzátoru. d)

Separační jímka odpadních vod

Separační jímka odpadních vod slouží k oddělení uhlovodíků, olejů a tuhých nečistot, které se mohou dostat do odpadní vody. Olej a tuhé látky se z hladiny a ze dna odsávají fekální cisternou, odpadní voda je průtokem max. 5 m3/h odčerpávána mimo výrobnu do podnikové kanalizace. Odčerpávání odpadní vody z jímky probíhá automaticky do podnikové kanalizace chemicky znečištěných vod.


1.3.3.1.6

Strana 46/102

Popis technologie výroby syntetického butadien-styrenového kaučuku

V SYNTHOS Kralupy a.s. je od roku 1963 provozována emulzní technologie. Touto technologií je možno standardně produkovat 12 typů E-SBR. Jedná se o následující typy: Základní charakteristika typu SBR 1500 SBR 1501 SBR 1502 SBR 1507 SBR 1706 SBR 1712 SBR 1721 SBR 1732 SBR 1739 SBR 1723 SBR 1783 SBR 1789

Emulgátor Kalafunát:Stearát 9:1 9:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1 1:1

Plasticita 50 50 50 38 51 51 51 51 51 51 51 51

Antioxidant zbarvující nezbarvující nezbarvující nezbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující zbarvující

Nastavení olejem ne ne ne ne 15 % DAE 27,5 % DAE 27,5 % DAE 24,5 % MES 27,5 % TDAE 27,5 % TDAE 27,5 % RAE 27,5 % RAE

Styren-butadienové kaučuky KRALEX se vyrábějí technologií studené emulzní polymerace na bázi směsi mýdel mastných a pryskyřičných kyselin. Typicky obsahuje 23,5 % vázaného styrenu a je koagulovaný systémem kyselina a syntetický koagulant. Některý typy kaučuků obsahují nastavovací oleje. Kaučuky KRALEX jsou stabilizovány barvícími a nebarvícími antioxidanty. Proces výroby styren-butadienových kaučuků je kontinuální a je řízen řídícím technologickým počítačem. Technologii výroby emulzního SBR je možno rozdělit do tří částí: –

příprava emulgátorů (mýdel) a iniciátoru polymerace

–

výroba polymerního latexu emulzní polymerací

–

koagulace latexu

Příprava emulgátorů a iniciátoru polymerace Pro emulzní polymeraci se používají dva typy emulgátorů (tzv. mýdel): –

roztok kalafunátu draselného

–

roztok stearátu draselného

Stearátové mýdlo se vyrábí jednoduchou neutralizací technického stearinu hydroxidem draselným. Draselné mýdlo disproporciované kalafuny je dodáváno v podobě 80% koncentrátu, který se před použitím naředí technologickou vodou na žádanou koncentraci a přidáním hydroxidu draselného je upravena volná alkalita výsledného roztoku. Takto připravená mýdla se dále mísí v různých poměrech podle typu vyráběného kaučuku a čerpají do výrobny Polymerace k dalšímu zpracování. Iniciátor polymerace je připravován oxidací diizopropylbenzenu vzdušným kyslíkem na diizopropylbenzenhydroperoxid. Reakční směs se po vyprání vodou destiluje na finální produkt.


Strana 47/102

Výroba latexu studenou emulzní polymerací Tato část výroby SBR dává celé technologii název „emulzní“. Proces studené emulzní polymerace je kontinuální a probíhá v polymeračních linkách, které jsou tvořeny baterií polymeračních reaktorů. Proces výroby latexů je rozdělen do několika základních částí: –

příprava vodní fáze – kontinuální proces směšování změkčené technologické vody s emulgátory (kalafunátem draselným a stearátem draselným), s pomocným dispergátorem a elektrolytem (chloridem draselný). Takto vzniklá emulgační směs se ohřívá a vstupuje do části přípravy emulze.

–

příprava uhlovodíkové fáze – kontinuální proces směšování monomerů (butadienu a styrenu) v daném poměru obvykle 70% butadien a 30% styrenu včetně vratných monomerů butadienu a styrenu

–

příprava emulze – kontinuální proces směšování vodní a uhlovodíkové fáze a ostatních aditiv účastňujících se polymerační reakce (iniciátor, aktivátor, redukční složka, regulátor ). Takto připravená emulze butadienu a styrenu je kontinuálně dopravováma do jednotlivých polymeračních linek.

–

proces studené emulzní polymerace – emulze butadienu a styrenu prochází postupně jednotlivýmí polymeračními reaktory, kterých je v každé baterii 12. V polymerizátorech dochází k vlastní polymeraci butadienu a styrenu a tvorbě polymeru. Polymerační reakce je exotermní a pro získání správných vlastností výsledného polymeru je nutno udržovat teplotu emulze 5–10 °C. Z tohoto důvodu jsou všechny reaktory vybaveny vnitřní vestavbou ve formě chladicího hadu a navíc jsou konstruovány jako duplikátorové s chlazením pláště. Jako chladicí médium se používá roztok solanky o teplotě -8 °C. Když je na polymer přeměněno asi 60–65 % monomerů, polymerační reakce se ukončí nadávkováním roztoku tzv. zastavovače. Tím je vlastní polymerace zastavena a z původní emulze monomerů vznikne tzv. latex, což je polymerní kaučuková disperze ve vodě obsahující 35–40% nezreagovaných monomerů. Na výstupu latexu z polymeračních linek je proces polymerace ukončován dávkováním roztoku zastavovače. Latex pak odchází do částí odplynění latexu.

–

odplynění latexu – jak bylo již zmíněno výše, zastavuje se polymerační rekce při cca 60% přeměně monomerů na polymer. Z tohoto důvodu obsahuje vzniklý latex značné množství nezreagovaných monomerů, které je nutno z latexu odstranit a vrátit zpět do výroby. To se provádí procesem, pro který se vžil název „odplynění latexu“. latex obsahující cca 40% nezreagovaných monomerů vstupuje do hlavy kolony předběžného odplynění. Před vstupem do kolony je latex směšován s nasycenou vodní párou. Směs latexu a páry prochází tubusem kolony vyplněným ocelovými patry a vstupuje do jímky kolony kde dochází k uvolnění především butadienu z latexu. Latex je dále čerpán do kolon vakuového odplynění kde dochází k odstranění styrenu a zbytků butadienu. Odplyněný latex je následně čerpán do skladovacích zásobníků.

–

regenerace vratných monomerů a destilace styrenových vod – odplyny z kolon předběžného a vakuového odplynění dále procházejí sérií vodních a solankových kondenzátorů ve kterých dochází především ke kondenzaci vodní a páry a styrenu. Takto vzniklý kondenzát odchází do odlučovačů sloužících k oddělení styrenu od


Strana 48/102

vody. Vzniklý vratný styren je skladován a vstupuje opět do výrobního procesu jako vratný styren. Tzv. styrenová voda odchází do destilace styrenových vod, kde dochází k odstranění styrenu. Odpadní voda dále odchází do čistírny chemicky znečištěných odpadních vod. Butadienový odplyn je před dalším zpracováním zbaven zbytku kapalných podílů a par vedením přes odlučovače kapek a solankový kondenzátor a je komprimován butadienovými kompresory. Komprimovaný plyn je veden přes vodní a solankové kondenzátory, kde dochází ke zkapalnění butadienu. Kapalný butadien je dále skladován a používá se opět do výrobního procesu jako vratný butadien. Zbytkové odplyny jsou vedeny do absorpční kolony, kde je zbytkový podíl butadienu absorbován ve styrenu rektifikátu. Odplyny zbavené butadienu jsou vedeny do jednotky katalytického spalování REGENOX. –

skladování a výdej latexu – odplyněný latex se skladuje v zásobníkovém poli míchaných latexových zásobníků, kde dochází jeho homogenizaci. Homogenizovaný latex je kontinuálně čerpán k dalšímu zpracování do výrobny Koagulace. Do proudu latexu jsou kontinuálně dávkována přídavná aditiva jako antioxidanty nebo nastavovací oleje.

1.3.3.1.7

Technologie Koagulace

Technologie výroby Koagulace je umístěna v PS 214. 1.3.3.1.7.1


Podstatou technologického procesu je izolace kaučuku z latexu a mechanické zpracování kaučukové drtě. Technologický proces výroby spočívá v koagulaci butadienstyrenového latexu v kyselém prostředí kyseliny sírové za přítomnosti syntetického koagulantu. Kyselina sírová rozkládá v koagulační nádrži stabilizující mýdlo na pryskyřičnou nebo mastnou kyselinu, která zůstává v kaučuku. Koagulát latexu ve formě kaučukové drtě postupuje do dozrávací nádrže, kde se dokončí rozklad mýdla kyselinou sírovou. Kaučuková drť postupuje na síta, na kterých se oddělí sérum, zatím co kaučuk postupuje do prací nádrže a část séra, upravená na požadované pH, se vrací zpět do koagulační nádrže. Vypraný kaučuk se oddělí na sítech a jde do šnekových lisů, kde se odvodní a postupuje do kladivových mlýnů, v nichž se rozmělní na jemnou drť, která se potom v tunelových pásových sušárnách suší horkým vzduchem. Vysušená kaučuková drť se lisuje do briket o hmotnosti 33 kg. Brikety SBR v koncové části výroby procházejí detektorem kovů, balí se do PE folie, váží se a potom jsou paletovacími automaty ukládány do 1,2 t celokovových palet (Goodpack) nebo do 0,8 t beden na kovových nebo dřevěných paletách (spodcích). Po provedení výstupní kontroly jakosti, kdy se jednotlivé bedny SBR označí naměřenou hodnotou Mooney, se odvážejí do skladu kaučuku, kde se ukládají podle zdůrazněného znaku viskozity Mooney pro příslušný typ SBR do jednotlivých sektorů. Před expedicí je část hotové produkce SBR dle požadavků zákazníků přebalována po oddělení boků a čel na 0,8 t paletě ovinutím smršťovací PE folií na balícím stroji ROTOMATIC. Brikety SBR, které jsou u balícího automatu vyřazeny do 2. jakosti se ukládají ručně do 0,5 t beden. Odplyny ze sušáren kaučukové drtě jsou zavedeny ke katalytickému spalování do jednotky REGENOX fy Haldor Topsoe. Zařízení je umístěno vedle budovy PS 214 Koagulace a je jeho


Strana 49/102

součástí. Místní ovládací panel jednotky se nachází v budově Koagulace u lisů SBR. Zařízení je možno ovládat také dálkově z hlavního velínu Koagulace z řídícího počítače Foxboro. Do jednotky REGENOX jsou dále zavedeny ke katalytickému spalování odplyny z PS 212 Polymerace a z PS 2180 Kapalné kaučuky. 1.3.3.1.7.2


Výroba Kralexu 1500 V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1500.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b. a)

Vlastní koagulace, aglomerace a zrání koagulátu

Aglomerace latexu probíhá současně s koagulací v koagulační nádrži H 7. Latex, přicházející ze směšovací stanice PS 216, vtéká do koagulační nádrže H 7 šikmou rourou přímo do víru míchadla, kde je o další půl otáčky skrápěn čerstvým koagulačním cirkulačním sérem dodávaným cirkulačním čerpadlem. Dále je do koagulační nádrže H 7 dávkován samostatným potrubím syntetický koagulant (PKČ). Cirkulační sérum je okyselováno kyselinou sírovou dávkovanou do cirkulačního okruhu koagulačního séra ze zásobníku H 12 membránovým dávkovacím čerpadlem. Množství kyseliny sírové dávkované do cirkulačního séra se řídí podle žádané hodnoty pH koagulace na základě kontinuálního měření hodnoty pH vyčerpaného cirkulačního séra měřeného ve žlabu na výtoku z koagulační nádrže H 7. Doplňování kyseliny sírové do zásobníku H 12 se děje diskontinuálně čerpáním z PS 216 ze zásobníků H 66a,b. V koagulační nádrži H 7 dochází působením kyseliny sírové a PKČ k rozložení emulgátoru a k vysrážení kaučuku ve formě drtě. Suspenze kaučukové drtě ve vyčerpaném cirkulačním séru odtéká přepadovým žlabem do dozrávací nádrže H 8, kde dochází k absorpci pryskyřičných kyselin do kaučuku, k rozložení zbytkového emulgátoru a k vyčeření séra. Zdržná doba reakční směsi v nádrži H 7 a H 8 závisí na hodinovém množství zpracovávaného latexu. Obvykle se pohybuje od 17 do 30 minut. Koagulační nádrž H 7 je opatřena míchadlem s frekvenčním měničem otáček v rozmezí 0–300 ot/min. Celý technologický proces koagulace butadienstyrenového latexu je řídícím počítačem FOXBORO pomocí prvků MaR z velínu vč. otáček míchadla v koagulační nádrži H 7. Míchání v dozrávací nádrži H 8 zajišťuje šestilisté turbínové míchadlo s elektrickým pohonem. Koagulační nádrž H 7 i dozrávací nádrž H 8 jsou opatřeny přívody pracích vod. b)

Filtrace a praní kaučukové drtě, odlisování vody a drcení kaučuku

Suspenze kaučukové drtě ve vyčerpaném séru (vodný roztok kyseliny sírové a solí z emulgačního systému výroby latexu) přepadá žlabem z dozrávací nádrže H 8 na první sekci vibračního síta V 9. Oky síta odteče vyčerpané sérum po skluzu do zásobní nádrže H 10, odkud je zavedeno do sání čerpadla pro cirkulaci cirkulačního séra. Přebytečné, vyčerpané sérum odchází z nádrže H 10 přepadem do sběrného potrubí a odtud do chemické kanalizace. Drobná kaučuková drť, která se dostala do nádrže H 10 z cirkulačního séra je vybírána z nádrže H 10 obsluhou koagulační kaskády a vracena do dozrávací nádrže H 14. Odfiltrovaná kaučuková drť se posunuje po vibračním sítu V 9 na druhou sekci vibračního síta. Použitá prací voda stéká po skluzu do jímací nádrže H 57, odkud přepadem odtéká do


Strana 50/102

sběrného potrubí a odtud do chemické kanalizace. Předepraná kaučuková drť přepadá z vibračního síta V 9 do prací nádrže H 14, která je intenzívně míchána. Prací nádrž H 14 je opatřena nátokem prací vody, dále recyklem prací vody z nádrže H 16 a potrubím pro dávkování 20% NaOH (úprava pH v prací nádrži H 14). Do prací nádrže H 14 je přiváděna prací voda, která se temperuje na teplotu 70–80 °C ve výměnících E 58a,b parním kondenzátem ze sušáren K 21 a parou 0,65 MPa, je dávkována regulačním obvodem z řídícího systému. V prací nádrži H 14 se kaučuková drť zbavuje elektrolytu a dalších rozpustných solí. Zdržná doba drti v nádrži je cca 30 minut. Z prací nádrže H 14 je kaučuková drť vyplavována prací vodou dvěma gravitačními žlaby na vibrační síta V 15, kde se odděluje od prací vody.Odloučená prací voda stéká z van V 15 do nádrže H 16. Pro snížení celkového množství pracích vod potřebných pro praní kaučukové drtě je do prací nádrže H 14 zaveden recykl pracích vod, kterým se z nádrže H 16 vrací cirkulačním čerpadlem zpět do procesu cca 1/3 použité prací vody. Drobná kaučuková drť, která se dostala do nádrže H 16 v odpadních vodách z přepadu V 15 je vybírána z nádrže H 16 obsluhou koagulační kaskády a vracena do prací nádrže H 14. Odpadní voda z nádrže H 16, která není použita pro recykl pracích vod, přepadá do chemické kanalizace a je odváděna na PS 223 Čistírna odpadních vod. Kaučuková drť zbavená prací vody obsahující 40–50 % vlhkosti padá do násypek šnekových lisů Z 18, kde se dále sníží obsah vody v kaučukové drti. Vylisovaná voda odchází do chemické kanalizace a odtéká na čistírnu odpadních vod. Vyždímaná kaučuková drť obsahující 4 až 10 % vlhkosti padá ze šnekových lisů Z 18 do kladivových mlýnů Z 19, kde se před nastávajícím sušením rozmělní a postupuje z kladivového mlýna přes nerezové síto do ejektoru pneudopravy. c)

Sušení a vážení kaučuku

Drť z kladivových mlýnů je dopravována dvěma proudy vzduchu pomocí pneudopravy do tunelové sušárny K21. Sušárna je jednopásová s transportním pasem sestaveným z perforovaných nerezových článků. Sušicí vzduch je vyhříván topnými články (registry ) v jednotlivých sekcích sušárny na předepsanou teplotu pro jednotlivé typy vyráběného SBR parou 0,65 MPa. Ohřátý vzduch prochází přes ventilátory jednotlivých sušících sekcí zespodu pasu kobercem kaučukové drtě. Teplota sušicího vzduchu je regulována dálkově odpouštěním parního kondenzátu odcházejícího z topných článků regulačními obvody z řídícího systému. Teplota kaučuku odcházejícího ze sušárny je regulována ručním nastavením klapky, kterou se reguluje průtok chladného vzduchu sací mřížkou do ventilátoru v 15. sekci tunelové sušárny K 21/1,2,3. Vysušený a rozdrcený kaučuk padá na vibrační reverzační dopravník (VRD). Každé sušárně přísluší jeden VRD a dvě vážící násypky, které slouží k navažování množství kaučuku pro vylisování jedné brikety (33 ± 1 kg). Celý technologický proces sušení kaučuku je řídícím počítačem FOXBORO pomocí prvků MaR z velínu. d)

Briketování kaučuku v BUKO lisech

Na každé lince je vždy provozován jeden lis, druhý slouží jako rezerva. Lisovací forma je vertikálně pohyblivá a uzavíratelná pohyblivým víkem. Při lisování je forma současně s víkem doražena k hlavě lisu. Vlastní lisování provádí razník hnaný pístnicí. Každý lis má vlastní hydraulickou stanici, která je vybavena zásobníkem oleje a dvěma čerpadly. Chod lisu je programovatelný pomocí řídícího systému SIMATIC. Formy lisů jsou vystříkávány 20% vodným roztokem polyethylenglykolu (PEG) k separaci stěn proti nálepům kaučukové drtě.


Strana 51/102

Provozní parametry BUKO lisů: –

Pracovní tlak v lisovací a víkovací jednotce

16,0 MPa

–

Optimální provozní tlak

12,7 MPa

–

Výkon el. motoru

37 kW

–

Technologický čas cyklu

max. 24 s

–

Hodinový výkon lisu

max. 4 950 kg

Lis pracuje desetikrokovým cyklem a jednotlivé operace musí být ukončeny tak, aby mohla začít další operace. BUKO lisy jsou ovládány řídícím systémem SIMATIC. e)

Balení a paletování kaučuku

Od příslušného Bukolisu 1 – 6 pásovým dopravníkem 2.01 – 2.06 (původní) je vylisovaná briketa dopravena na sestavu dvoupatrových válečkových dopravníků s překladači (LV01 – LV06). Horní dráha vede k baličce 1 a dolní dráha k baličce 2. Po průchodu baličkou je zabalená briketa vedena po pásovém dopravníku s váhou (LZ06) přes odsouvací zařízení pro brikety mimo hmotnostní toleranci (LZ07). Brikety jsou přesunuty na válečkový dopravník s centrováním (LZ15), z kterého jsou paletovacím automatem nakládány do dřevěné palety (0,8 tuny), resp. do kovového obalu 1,2 tuny (goodpack). f)

Stavění prázdných beden

Stavění obalů pro SBR se provádí na Plošině stavění beden SX00. Na dráze 1 se stavějí celokovové palety pro 1,2 tuny (Goodpack) a na dráze 2 se stavějí dřevěné palety pro 0,8 t s kovovým nebo dřevěným spodkem a také dřevěné palety pro 0,5 tuny s dřevěným spodkem, které slouží pouze pro SBR vyřazený do II. nebo III. jakosti a pro koagulát určený ke spálení na SSO. Zkompletované obaly jsou vozíkem TV04 převezeny dle potřeby na dráhu 1 nebo 2. g)

Posun beden, nakládání, etiketování a odvoz do skladu

Dráha 1, 2 – Určený obal je dopraven po řetězových dopravnících na váhu, kde je zvážen nejprve prázdný a následně po naplnění. Po „zapáskování“ víka a nalepení etikety s expedičními údaji je obal dopraven do skladu SBR. 1.3.3.1.7.3

Výroba dalších typů Kralexu SBR

Výroba Kralexu SBR 1501 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1500.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a. Výroba Kralexu SBR 1502 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1502.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a. Výroba Kralexu SBR 1507 Technologické schéma výroby je stejné jako u SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1507.1 nebarvící antioxidant ze zásobníku A 74a.


Strana 52/102

Výroba Kralexu SBR 1706 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1706.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý aromatický nastavovací olej DAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1712 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1712.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý aromatický nastavovací olej DAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1721 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1721.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b Výroba Kralexu SBR 1723 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1500. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1723.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a. tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníku H 8c. Výroba Kralexu SBR 1732 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1732.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej MES ze zásobníků A 72a,b a A 74b. Výroba Kralexu SBR 1739 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1739.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej TDAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b Výroba Kralexu SBR 1783 Technologické schéma výroby je stejné jako při výrobě SBR 1712. V PS 216 Sklad latexu se ve směšovací stanici kontinuálně dávkuje do latexu 1712.1 barvící antioxidant ze zásobníků A 11a,b a tmavý nízkotoxický nastavovací olej RAE ze zásobníků A 72a,b a A 74b. 1.3.3.1.7.4

Spalování odplynů v jednotce REGENOX

Odplyny ze tří sušáren kaučukové drti a malé množství odplynu z PS 212 – Polymerace a PS 2180 – Kapalné kaučuky jsou nasávány ventilátorem L101 do sběrného potrubí a odtahovány na zneškodnění na jednotku REGENOX. Jednotka REGENOX likviduje uhlovodíkové odplyny katalytickým spalováním s využitím regenerace tepla. Tím se snižuje nárok na pomocné palivo (zemní plyn). Odplyn je přiváděn do vstupního rozdělovacího potrubí jednotky a následně do rekuperativní části výměníku R 102, v níž se vyměňuje teplo spalin se vstupujícím proudem pomocí rekuperační náplně (keramické kuličky). Odplyn je ohříván na teplotu cca 300 °C nutnou pro vstup na katalyzátor ZR 102. Ohřátý odplyn prochází do reaktoru R 104, kde se při teplotě cca 350 °C spálí. Odpadní plyny se přihřívají hořákem na zemní plyn, aby se dosáhlo pracovní teploty v reaktoru. Z katalytického lože reaktoru R 104 odchází vyčištěný odplyn do výměníku R 102, kde předá teplo studeným akumulačním kuličkám a odchází do komína.


Strana 53/102

Proces spalování je automatizovaný bez trvalé přítomnosti obsluhy (pochůzkové pracoviště) a je řízen podle teploty ve spalovací komoře. Emise jsou analyzovány kontinuálním měřením zbylých organických látek (TOC analyzátor), jednorázovým měřením certifikovanou laboratoří 1× ročně (znečišťující látky, pro něž jsou stanoveny limity znečištění). 1.3.3.1.7.5

Skladování a expedice kaučuku SBR

Podmínky pro skladování kaučuku Kaučuk uskladněný v paletách musí být chráněn před světlem a povětrnostními vlivy. Kaučuk je nutno skladovat v suchých, krytých místnostech. Kaučuk nesmí být vystaven sálavému teplu, vzdálenost od topných těles musí být nejméně 2 metry. Topná tělesa a potrubí musí být stíněna. Vnikání denního světla je nutné tlumit nátěrem okenních tabulí červenou nebo oranžovou barvou. Obalové materiály Při balení a uskladňování výrobků jsou používány zejména níže uvedené druhy obalových materiálů, folií nebo palet: –

PE folie čirá a s potiskem pro zabalení 33 kg briket jednotlivých typů SBR,

–

celokovové palety 1,2 t (systém Goodpack)

–

kovové palety 0,8 t, + boky a čela,

–

dřevěné palety 0,8 t, + boky a čela,

–

ovíjecí a překrývací folie,

–

kartónová víka.

1.3.3.1.8

Popis technologie výrobny SKP

Technologie výrobny SKP je umístěna v blocích 85 86. 1.3.3.1.8.1


Z hlediska umístění ve výrobním procesu lze blok 85 charakterizovat jako vstupní a výstupní článek výrobního procesu. Slouží pro příjem, skladování a čerpání surové C4 frakce, která je výchozí surovinou pro výrobu butadienu, dále pro skladování a čerpání meziproduktu Rafinátu-1 a pro skladování a čerpání meziproduktu a produktu butadienu 1,3. Pro skladování výše uvedených surovin, meziproduktů a produktů slouží kulové zásobníky umístěné v zásobníkovém poli PS 8501. Zásobníků je celkem 12, každý o objemu 1000 m3. SKP se skládá z následujících samostatných objektů: –

PS 8501 – zásobníkové pole, které je rozděleno na dvě části potrubním mostem. Po každé straně mostu je řada šesti zásobníků. Celá plocha PS 8501 je betonová se spádem do jímek vybudovaných podél celého provozního souboru. Jímky slouží jako zádrž kapalných plynů při havárii. Všechny zásobníky jsou napojeny přes uzavírací armatury a pojistné ventily do centrálního odplynového systému,

–

PS 8502 – čerpací stanice pro dopravu zkapalněných plynů, která je vybavena devíti čerpadly,

–

PS 8503 – elektrorozvodna zděná jednopodlažní budova, odkud jsou vedeny elektrorozvody po celém bloku 85,


–

PS 8603 – stáčecí rampa železničních cisteren,

–

PS 8604 – plnící rampa železničních cisteren.

1.3.3.1.8.2

Strana 54/102


Příjem C4 frakce surové, její skladování a)

Příjem C4 frakce surové z UNIPETROL RPA, a.s. Litvínov

Příjem C4 frakce surové se uskutečňuje produktovodem, který vede z UNIPETROL RPA, a.s. Litvínov na SKP. Jedná se o izolované potrubí JS 150 na SKP osazené dvěma pojistnými ventily. Potrubí je označeno jako potrubní větev číslo 13. Na bloku 85 je potrubní větev zakončena v rozdělovačích zásobníků určených pro skladování C4 frakce surové. b)

Příjem C4 frakce surové od ostatních dodavatelů

Od ostatních dodavatelů je na SKP C4 frakce surová přepravována v železničních cisternách (ŽC). Stáčení C4 frakce surové se provádí v PS 8603, který je vybaven devíti stáčecími stavy, na které se ŽC napojí a čerpadly se stáčí do zásobníků určených pro skladování C4 frakce surové na PS 8501. c)

Skladování C4 frakce surové a její čerpání

C4 frakce surová se skladuje na PS 8501 v zásobnících ST 104, ST 105, ST 106, ST 108, ST 109 a ST 110. V každém zásobníku může být skladováno maximálně 850 m3 C4 frakce surové. K dalšímu zpracování se C4 frakce surová čerpá na výrobnu butadienu PS 2310, kde se z C4 frakce surové extraktivní destilací odděluje butadien. d)

Opatření pro nakládání se surovinou mimo specifikaci

Surovina, která vykazuje odchylky od specifikace je analyzována v laboratořích společnosti. Na základě analýzy vedoucí výrobny BTD nebo technolog výroby výrobny BTD rozhodnou o uvolnění suroviny do výroby a další manipulaci k možnému zpracování (např. doplnění ST kvalitní surovinou, nebo možnost smísení surovin sjížděním dvou či tří zásobníků najednou apod.). Rozhodnutí je formou písemných příkazů do knihy příkazů. Tyto příkazy jsou dále předány technickému pracovníkovi na SKP, který je zapracuje do knihy příkazů pro obsluhu na SKP. Příjem skladování, čerpání butadienu a rafinátu I e)

Příjem, skladování a čerpání butadienu

Butadien je z PS 2310 čerpán na SKP do zásobníků ST 101, ST 102, ST 103. Zásobníky hotového produktu jsou chlazeny zkrápěním vodou pro zajištění vysoké kvality butadienu po celou dobu skladování. Butadien je čerpán k dalšímu zpracování na provoz Elastomery nebo do společnosti SARTOMER Czech v Areálu chemických výrob Kralupy (ACHVK). Butadien je surovina pro výrobu syntetických elastomerů (styren-butadienové kaučuky KRALEX nebo kapalné kaučuky KRASOL). Přebytek produkce butadienu je plněn do železničních tlakových cisteren k prodeji na evropském trhu. f)

Příjem, skladování a čerpáním rafinátu I

Rafinát-1 je z PS 2310 čerpán na SKP do zásobníků ST 111, ST 112, tyto zásobníky slouží pouze pro skladování rafinátu I. Zásobníky se používají průtočně to znamená že do zásobníku


Strana 55/102

je nepřetržitě rafinát 1 přijímán a ze zásobníku je nepřetržitě čerpán na výrobnu MTBE, podle potřeby však může být příjem do jednoho a výdej nebo expedice z druhého zásobníku. Ve výrobně MTBE je z rafinátu I využit iso-buten, když reakcí s metanolem se vyrábí MTBE. Zbytek rafinát 2 (buten-butanová směs) je čerpán na SKP na PS 8601. Do zásobníků ST 111, ST 112 lze přijímat také rafinát 1 od ostatních dodavatelů. Rafinát 1 přivezený v ŽC se stáčí na PS 8603. g)

Expedice butadienu

Na železniční rampě PS 8604 je Butadien plněn do tlakových ŽC a následně expedován odběratelům. Plní se vždy z jednoho z atestovaných zásobníků ST 101, ST 102 a ST 103. h)

Expedice rafinátu I

Na železniční rampě PS 8604 jsou přebytky rafinátu I plněny do tlakových ŽC a následně expedovány odběratelům. Plní se vždy z jednoho z atestovaných zásobníků ST 111 a ST 112. Seznam a popis zařízení Všechny umístěné zásobníky jsou konstruovány jako tlaková nadzemní kulová nádrž o objemu 1000 m3. Zásobník

Umístěná látka

ST 101 ST 102 ST 103 ST 104 ST 105 ST 106 ST 107 ST 108 ST 109 ST 110 ST 111 ST 112

1.3.4

butadien butadien butadien frakce C4 surová frakce C4 surová frakce C4 surová havarijní zásobník frakce C4 surová frakce C4 surová frakce C4 surová rafinát 1 rafinát 1

Provozní teplota [°C] -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30 -10 až +30

Provozní přetlak [MPa] 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45 0,45

Parametry chemických látek

Viz příloha P-01-04, resp. P-01-05. 1.3.5

Řídící a kontrolní technologické systémy

Tab. č. 1

ASŘ v chemických výrobách

Emulgátory BKPS

Umístění Zařízení (řídící systém) (č. obj.) 110 Foxboro I/A series ver.6.5 – WIN NT 145 Honeywell – TDC 3000

BHPS

145

Simatic S7 – 400 & Intouch

Polymerace Polymerace Koagulace

212 212 214

S5 – 100 Foxboro I/A series ver.6.5 – WIN NT Foxboro I/A series

Koagulace

214

S5 – 95U, 100, 115

Výrobna

Popis Výroba emulgátorů výroba blokového krystalového polystyrenu v licenci BP/HŰLS. Najetí a regulace Výroba blokového houževnatého polystyrenu. Najetí a regulace. polymerace řízení butadienových kompresorů polymerace výroba latexu koagulace výroba SBR typů 15xx a 17xx, najetí, odstavení, regulace koagulace výroba SBR, řízení dopravníků, paletovacích automatů atd.


Koagulace Sklad latexu Pomocné látky

Umístění Zařízení (řídící systém) (č. obj.) 214 S5 – 115 216 Foxboro I/A series 217 Foxboro I/A series

Styren Styren

231 231

Honeywell – TPS 3000 FSC 520

Polystyreny s.1000

516


Polystyreny

----

S5 – 95U, 100, 115

Výrobna

Polystyreny s500,1000 149a


Polystyreny s500


149a

Polystyreny s500,1000 149a

Simatic S7 – 300

Polystyreny s400

149b


Polystyreny s100

149c

Simatic S7 – 400 & Intouch + InBatch + InSQL Server

Polystyreny s200,600,700 Spalovací Stanice Polystyreny Energetika – VRV

149c


blok 15

Simatic S7 – 300

VRV

Sklad kapalných plynů

8613

Simatic S7 – 300 a S7 – 300 & InTouch Honeywell – PKS Experion


8613

Honeywell – Safety Manager

Polystyreny s620

0620


Polystyreny s400 SKL

149b 201

Simatic S7 – 300 & Intouch Simatic S7 – 400 & Intouch + InSQL Server

SKP

8613

Honeywell Experion PKS

1.3.6

Popis koagulace spalovací stanice Haldor – Topsoe skladování latexu a dalších látek koagulace pomocné látky a úpravna odpadních vod výroba styrenu – najetí a regulace bezpečnostní systém nouzového odstavování (nezávisle integrován s ŘS Honeywell) polystyren ŘS (ZPS) s.1000, vážení a plnění oktabinů včetně tisku etiket, najetí a regulace polystyren řízení různých dávkovacích, balicích a dalších strojů polystyren ŘS (ZPS) s.500 a s.1000, třídění, povrchová úprava, doprava, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.500, nová povrchová úprava Thysen–Henschel, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.500 a s.1000, plynová detekce (hlídání výbušných směsí pentanu a obsahy kyslíku) – odstavení polystyren ŘS s.400 skladové hospodářství (tzv. sila řady 400 a 300), najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.100, dávkové řízení polymeračních kotlů, dávkování styren, pentan, najetí a regulace polystyren ŘS (ZPS) s.200, s.600 a s.700, sušení atd., najetí a regulace polystyren spalovací stanice Integral, najetí a regulace řízení vodárny říční vody, najetí a regulace sklad kapalných plynů, skladování BTD, RAF1 a C4S sklad kapalných plynů, bezpečnostní odstavovací systém polystyren ŘS (ZPS) s.1000, vážení a plnění oktabinů včetně tisku etiket, najetí a regulace Extruder Z450A, najetí a regulace Sklad kapalných látek, monitoring zásobníků, řízení dávkování na provozy, monitoring spalovací stanice ENETEX, detekce plynů Sklad kapalných plynů, monitoring zásobníků, detekce plynů, stáčení železničních cisteren

Materiálové a energetické bilance Produkt

Surovina/pomocná látka/energie etylbenzen pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 1,059 t 8,21 GJ 0,58 MWH

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie c4 pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 2,15 t 8,8 GJ 0,14 MWh

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie etylén benzen

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,266 t 0,743 t

Styren

BTD

ETB

Strana 56/102


Strana 57/102

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie zemní plyn el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 3 45 m 2,5 kWh

Produkt KRALEX

Surovina/pomocná látka/energie olej tmavý olej nízkoaromatický pára el. energie

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,0676 t 0,050 t 8,0 GJ 0,224 MWh

Produkt BHPS – Krasten 562E

Surovina/pomocná látka/energie styren kaučuk Techler Seetec el. energie zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,912 t 0,083 t 93,6 kWh 3 15,24 m

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie styren olej minerální el. energie zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,918 t 0,029 t 98 kWh 3 13,13 m

Produkt

Surovina/pomocná látka/energie styren n-pentan hexabromocyclododecane Softenol 0570 el. energie pára zemní plyn

Měrná spotřeba na 1 t produktu 0,926 t 0,070 t 0,005 t 0,003 t 177 kWh 1,553 GJ 3 7,2 m

GPPS

EPS

1.3.7

Stavební objekty s NL

Tab. č. 2

Popis stavebních objektů, ve kterých jsou umístěny NL

Číslo Číslo Název SO bloku SO 14 149a Polystyren

14

149b

Polystyren granulace

14

143a

14

143b

Polymerace Blokový houževnatý polystyren Sklad hotových výrobků

14

142a

Blokový houževnatý polystyren

Popis konstrukce Nosnou konstrukci objektu tvoří ocelový skelet. Zdivo je výplňové. Objekt je rozdělen do několika částí. 4podlažní výrobní část má zcela otevřenou západní stěnu. Nosná konstrukce objektu je tvořena ocelovým skeletem. Obvodový plášť tvoří porobetonové panely, výplňové zdivo a plechové opláštění. Nosnou konstrukci objektu tvoří železobetonová monolitická rámová konstrukce. Jedná se o dvoupodlažní objekt. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová rámová konstrukce. Nosnou konstrukci tvoří železobetonová rámová konstrukce. Zdivo tloušťky 45, 30 a 15 cm je tvořeno

Bezpečnostní zpráva Část II. Číslo bloku

Číslo SO

Název SO

14

142b

Sklad hotových výrobků

23

239a

Velín

23

231

Styren III – velín

Číslo Číslo Název SO bloku SO 21 212 Polymerace latexu

21

214

Koagulace SBR

21

215

21

215a

Sklad kaučuku a laboratoře Hala pro paletování kaučuku

21

215b

Expediční sklad kaučuku

20

201b

Čerpací stanice

85

8501


1.3.8

Strana 58/102 Popis konstrukce

z cihel. Nosnou konstrukci objektu tvoří monolitická železobetonová rámová konstrukce. Zdivo je cihelné, výplňové. Nosná konstrukce objektu je tvořena z plných cihel. Obvodové stěny tl. 45 cm na maltu M25 a 50, příčky tl. 30; 15 a 10 cm na maltu nastavovanou. Nosnou konstrukci původního objektu tvoří železobetonový skelet, zdivo je výplňové z cihel. Nosná konstrukce přístavby je ocelová, Zdivo je tvořeno z cihel POROTHERM.

Popis konstrukce Nosnou konstrukci tvoří železobetonový skelet. Zdivo je výplňové ze škvárobetonových tvárnic a cihel, příčky jsou z cihel na maltu vápennou. Nosná konstrukce objektu je tvořena z prefabrikovaných prvků, výplňové zdivo ze škvárobetonových tvárnic. Příčky tl. 10 a 15 cm z cihel na maltu nastavovanou. Nosnou konstrukci tvoří prefabrikovaný železobetonový systém. Zdivo je výplňové ze škvárobetonových tvárnic. Budova je řešena jako jednopodlažní. Nosnou konstrukci tvoří prefabrikovaný železobeton. Zdivo je výplňové z cihel. Nosná konstrukce jednopodlažního skladu je tvořena z oceli. Na západní a severní straně je objekt obezděn, na jižní straně je vyzdívka provedena do výšky 1,5 m doplněná prosklením a oplechováním. Jedná se o přízemní objekt, nosnou konstrukci tvoří tvárnicové stěny na vápeno-cementovou maltu. Zásobníkové pole – betonová plocha s 12 ocelovými 3 kulovými zásobníky o objemu á 1000 m

Technologická zařízení s NL

Viz předchozí kapitola. 1.3.9

Projektové údaje zařízení s NL

Popis a projektové údaje zařízení, ve kterých se manipuluje s NL jsou součástí technologických reglementů výroben. 1.3.10

Vliv zařízení vykazující riziko závažné havárie na sousedící technologická zařízení

Viz kapitola 3.3, Tab. č. 13 dokumentu Vyhodnocení možnosti vzniku domino efektů pro objekty: KAUČUK, a.s., ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Linde Technoplyn, a.s., Shell Gas, s.r.o. v rámci areálu KAUČUK, a.s. (říjen 2004).


Strana 59/102

1.3.11

Zajištění bezpečnosti provozu zařízení vykazující riziko závažné havárie

1.3.11.1

Řídicí systémy

Viz BZ, Část II, kap. 1.3.5 – Řídící a kontrolní technologické systémy, Tab. č. 1 a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. 1.3.11.2

Detekce úniku NL

Viz Tab. č. 4. 1.3.11.3

Detekce požáru

Viz Příloha P-01-07 – Rozmístění prostředků EPS v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. 1.3.11.4

Stabilní a přenosné hasební prostředky

Viz Příloha P-01-08 – Hasební prostředky v objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

1.4

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie

1.4.1

Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností

Viz příloha P-02 Posouzení rizik SYNTHOS Kralupy a.s., kap. 5.3.4. 1.4.2

Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním NL

Viz příloha P-02 Posouzení rizik SYNTHOS Kralupy a.s. kap. 4. 1.4.3

Činnosti související s manipulací s NL

Viz příloha P-02 Posouzení rizik SYNTHOS Kralupy a.s. kap. 4. 1.4.4

Postupy úprav NL před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním

Veškeré odpadní vody, které mohou obsahovat nebezpečné látky, jsou čištěny na ČOV (obj. č. 1510, 2301, 2302). Veškeré odplyny z technologií jsou spalovány v technologii Spalovací stanice odpadů (obj. č. 3301), Spalovací jednotky odplynů (obj. č. L3837), resp. Polním hořáku (obj. č. 20, 21, L3835). 1.4.5

Postupy, operace a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu

Bezpečné postupy pro řízení příslušných technologických částí výrobny jsou zpracovány pro všechny etapy provozu: –

najíždění provozu technologie,

–

běžný provoz,

–

přechodné odstávky,

–

havarijní odstávky,

–

opětovné najetí,


–

Strana 60/102

trvalé odstavení technologie.

Při jakkoliv změněných podmínkách provozu (mimořádných podmínkách) je výrobní zařízení odstavováno a další provoz je až do odstranění problémů nepřípustný. Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu je součástí technologických reglementů a souvisejících pracovních instrukcí. Seznam technologických reglementů a souvisejících pracovních instrukcí pro jednotlivé provozní úseky je uveden v následující tabulce. Tab. č. 3 Evidenční znak Q 33.01 Q 33.02 Q 33.03 Q 33.04 Q 33.05 Q 33.06 Q 33.08 Q 33.10 Q 33.11 Q 33.13 Q 33.16 Q 33.17 Q 33.18 Q 33.19 Q 33.20 Q 33.22 Q 33.23 Q 33.24 Q 33.27 Q 33.29 Q 33.30 Q 33.40 Q 33.41 Q 33.42 Q 33.45 Q 33.46 Q 33.47 Q 33.48 Q 33.49 Q 33.50 Q 33.51 Q 33.52 Q 33.53 Q 33.54 Q 33.55 Q 33.56 Q 33.57

Seznam provozní dokumentace Vydání 5 5 3 5 4 5 5 5 6 8 5 3 2 3 3 3 3 2 3 3 3 4 4 3 2 4 2 3 2 3 1 2 3 3 5 4 3

Název dokumentu Styren Butadien Etylbenzen Plnění cisteren Obsluha pece B 223 Pracovní instrukce výroby latexů PS 214 Koagulace SPS BHPS Sklad kapalných látek BKPS Obsluha spalovny odplynů Obsluha turbíny P222A Obsluha skladů „off-spec“ Obsluha skladů Vodní hospodářství Úpravna vody Provozní řád dálkovodu etylbenzenu Bloková kotelna Chladicí stanice Kalibrace pracovních měřidel Kotel K3 Mazutové hospodářství K1, 3, 4 Promývací stanice Tepelné rozvody Strojovny ZE Kotel K4 Zásobování tlakovým vzduchem ZE Kotel K1 Požární stanice ZE Fekální a dešťová kanalizace Rozvody vod PS 006 a PS 004 Regulační stanice zemního plynu RS 45 000 Horkovodní soustavy města Kralupy nad Vltavou TG1 – parní kondenzační turbína Obsluha a řízení provozu kotelních napáječek Řízení provozu ZE při havarijních stavech Signalizace stavu ČSHV

Platnost od 01. 02. 2009 01. 02. 2009 01. 03. 2009 01. 03. 2009 01. 03. 2009 01. 02. 2009 01. 08. 2003 01. 04. 2008 01. 03. 2008 01. 09. 2008 01. 03. 2008 01. 03. 2009 01. 06. 2005 01. 03. 2009 01. 03. 2009 31. 03. 2004 15. 03. 2005 01. 03. 2005 01. 03. 2004 10. 03. 2005 01. 06. 2006 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2004 15. 03. 2005 03. 12. 1999 01. 04. 2004 01. 11. 2008 16. 03. 2007 09. 03. 2007 21. 07. 2006 24. 07. 2006

Bezpečnostní zpráva Část II. Evidenční znak Q 33.58 Q 33.59 Q 33.60 Q 33.61 Q 33.62 Q 33.63 Q 33.64 Q 33.65 Q 33.66 Q 33.67 Q 33.68 Q 33.69 Q 33.70 Q 33.71 Q 33.72 Q 33.73 Q 33.74 Q 33.75 Q 33.76 Q 33.81

Strana 61/102

Vydání

Název dokumentu

Platnost od

2 3 2 2 3 2 2 3 2 1 1 1 1 2 2 2 4 6 2 1

Potrubní mosty a potrubní rozvody ÚEn, PS 004 Výměníkové stanice HVS závod Napájení a základní rozvod podniku Rozvodny vlastní spotřeby teplárny Generátory Náhradní zdroje el. energie Transformační stanice Technologické objekty I Technologické objekty II Práce na elektrozařízení Postup vedoucích směn ZE a VH při mimořádných událostech TG3 – parní protitlaká turbína Parní protitlaké turbíny TG 2 Činnosti provozu údržby manipulačních prostředků Manipulační dělník Skladník hutního materiálu, pomocného materiálu a ND Skladování a expedice výrobků Skladování surovin a obalů pro výrobny a.s. Kaučuk Ovinování palet – výrobek KRALEX Hlavní rozvodny nn v objektech správy budov

01. 04. 2004 01. 11. 2008 01. 05. 2004 01. 05. 2004 01. 04. 2006 01. 05. 2004 01. 05. 2004 19. 04. 2004 26. 04. 2004 25. 01. 1999 01. 04. 2004 01. 06. 2004 31. 03. 2006 10. 03. 2005 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 02. 2007 01. 04. 2006 01. 04. 2007

1.4.6

Instalované detekční zařízení a monitorovací systémy

1.4.6.1

Detekční zařízení úniku nebezpečných látek

Viz Tab. č. 4. 1.4.6.2

Elektrická požární signalizace

Zařízení elektrické požární signalizace (EPS) je soubor hlásičů požáru, ústředen a doplňujících zařízení, vytvářejících systém, kterým se akusticky i opticky signalizuje vzniklé ohnisko požáru nebo vzniklý požár. Signály hlásičů jsou vyvedeny do SO-206, kde je umístěna požární stanice SYNTHOS Kralupy a.s. s ohlašovnou požáru. Rozmístění EPS ve výrobnách SYNTHOS Kralupy a.s. je uvedeno v Příloze P-01-07. Tab. č. 4 Č. obj. 201 201 326 4401 212 237 116 212

Počet a rozmístění detektorů úniku nebezpečných látek Název objektu Sklad kapalných látek Sklad kapalných látek Kabelový prostor Vysokotlaká redukční stanice Polymerace Výroba chladu Sklad čpavku Polymerace – výparníková stanice

Typ analyzátoru SIEGER – 910/5701 SIEGER – 910/5701 SIEGER – 910/5701 SIEGER – 910/5701 Xgard Type 5 Polytron Polytron Polytron

Výrobce Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Zellweger Analytics Crowcon Drager Drager Drager

Měřené medium

Počet čidel

uhlovodíky PPOX zemní plyn zemní plyn butadien amoniak amoniak amoniak

26 2 2 2 17 14 6 7


Strana 62/102

1.5

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb

1.5.1

Vnitřní energetická síť

Dodávky energií (el. energie, tepla) zajišťuje pro všechny provozy společnosti TAMERO INVEST s.r.o. V případě výpadku výroby el. energie jsou její dodávky zajištěny z distribuční sítě ČEZ, a.s. 1.5.2

Vlastní zdroj elektrické energie

Dodávky el. energie zajišťuje pro všechny provozy společnosti TAMERO INVEST s.r.o. Instalovaný výkon 2× 33 MW + 1× 0,7 MW, tj. 66,7 MW. 1.5.3

Skladování a zásobování paliv

Nákup paliv provádí Odbor nákupu a smluv od vybraných dodavatelů. Druh paliva Zemní plyn Mazut

Způsob zásobování potrubím DN 300, p = 300 kPa potrubím z České rafinérské, a.s.

Acetylenový odplyn Topný plyn z FCC

potrubím z Butadienu potrubím z České rafinérské, a.s.

1.5.4

Způsob skladování neskladuje se 2 ks atmosférický zásobník s topnou vložkou, obj. 3302 neskladuje se neskladuje se

Havarijní dodávky médií

–

el.energie – při výpadku vlastního zdroje je možný odběr distribuční sítě ČEZ, a.s.

–

vzduch – při výpadku dodávky (potrubím) od fy. Linde Gas a.s. je možno zajistit dodávky z vlastní kompresorové stanice.

–

technologická voda – při výpadku vodárny říční vody neexistuje jiná možnost dodávky vody.

–

paliva (těžký topný olej – mazut, zemní plyn, topný plyn, acetylénový odplyn) pro kotelnu – při výpadcích dodávek jednotlivých druhů paliv nelze tato paliva jiným způsobem do kotelny dodávat (jsou dodávána potrubním rozvodem).

–

motorová nafta – je dodávána autocisternami. Nafta se stáčí do nadzemní dvouplášťové nádrže na motorovou naftu BENCALOR – obj. 117a. Výpadek dodávek je teoreticky nemožný.

1.5.5

Vlastní zdroj vody

1.5.5.1

Říční voda

Říční voda je přiváděna z vodárny na řece Vltavě třemi přivaděči: Přivaděč A – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován dvěma čerpadly o výkonu každého 0,8 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,18 MPa. Přivaděč B – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován dvěma čerpadly o výkonu každého 0,6 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,6 MPa. Přivaděč C – je tvořen potrubím DN 1 200 a je zásobován třemi čerpadly o výkonu každého 0,9 m3·s-1. Tlak vody je udržován na úrovni 0,6 MPa.


Strana 63/102

Celkový maximální výkon je omezen filtračním zařízením při maximální hladině v řece a lze uvažovat pro požární účely 2,8 m3·s-1. Ve vodárně lze přivaděče vzájemně propojit. Rozvody vody v areálu společnosti jsou zokruhovány. 1.5.5.2

Pitná voda

Pitná voda je do areálu společnosti přiváděna z městského vodovodu potrubím je DN 200. 1.5.6

Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií

Rozvody říční vody jsou uloženy pod zemí. Rozvody upravené vody, páry a vzduchu jsou vedeny potrubími na potrubních mostech. 1.5.7

Požární zabezpečení

Areál společnosti je protipožárně zabezpečen PBZ, stabilním hasicím zařízením napojeným na rozvody požární vody s možností připojit mobilní techniky HZS na tento rozvod a dále pak přenosnými hasicími přístroji v souladu s požárně bezpečnostním řešení stavby, resp. na základě výpočtu v souladu s § 2 odst. 5 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. o požární prevenci. Společnost SYNTHOS Kralupy a.s. má vlastní HZS s níže uvedeným obsazením směn. Složení směny: –

1 velitel čety

–

2 velitelé družstev

–

7 strojníků

–

3 technici

–

2 hasiči

–

2 dispečeři

–

Celkem směna 17 pracovníků.

Denní zaměstnanci: –

1 vedoucí provozu HHS

–

1 zástupce vedoucího provozu HHS

–

1 mechanik hasicí techniky

–

1 mechanik hasicí techniky

–

Celkem na denní směně 4 pracovníků.

Celkový chod HZS zabezpečují 4 směny, které slouží 12hodinové služby. 1.5.8

Zajištění zdravotní pomoci

Zdravotnická zařízení Po nahlášení mimořádné události vyjíždí sanitní vozidlo HZS, jehož posádka na místě provede klasifikaci úrazu a eventuální první pomoc. V součinnosti se zdravotnickou záchrannou službou ASČR – Kralupy provede případný transport.


Strana 64/102

Zdravotnické vybavení pro poskytování první pomoci: –

sanitní vozidlo VW Transporter T4 Syncro s vybavením a úpravou výjezdového zásahového vozidla pro RLP:

–

dýchací přístroj Saturn Oxy (podpůrná + řízená UPV)

–

inhalační modul pro inhalaci kyslíku

–

odsávačka Laerdal

–

defibrilátor/monitor

–

vakuová matrace, scoop, dlahy, spotřební obvazový materiál, léky a nástroje

–

výběhový kufr HZS

–

kufr s antidoty

Vybavení pro první pomoc ve zdravotním středisku: –

výběhové kufry praktických lékařů – 1 ks

Vybavení na provozech: –

lékárnička pro první pomoc – základní vybavení

–

antidota na vybraných provozech

–

deky, transportní plachty, nosítka.

1.5.9

Řídicí střediska bezpečnosti provozu

Základní středisko řízení bezpečnosti objektu jsou dispečink Provozu Hasičsko havarijních služeb a pult centrální ochrany bezpečnostní agentury. Jsou umístěny v obj. 101. Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení jsou velíny příslušných výroben viz Tab. č. 5: Tab. č. 5

Řídící střediska bezpečnosti provozu technologií a zařízení Výrobna

Sklad latexu Koagulace Polymerace Polystyren BHPS ČOV Vodárna říční vody Demistanice Teplárna Chladicí stanice Úpravna vody Styren Butadien SKP

Číslo SO (kde je umístěn velín výrobny) SO 216 SO 214 SO 212 SO 149a,149b SO 143a SO 1511 SO 011 SO 3410 SO 326 SO 237 SO 224 SO 231 SO 2310 SO 8613


1.5.10

Strana 65/102

Laboratoře

Zaměstnanci laboratoří provádí měření řádných i mimořádných vzorků technologických médií. Provádí veškerá měření, týkající se kvality pracovního prostředí, to je chemických škodlivin, hluku, osvětlení a prašnosti. Dále zajišťuje měření emisí a imisí. Na pokyn dispečinku provádí orientační měření koncentrace škodlivin v ovzduší v místě havárie (benzen, benzín, butadien, čpavek, dimetylformamid, nafta, oxid siřičitý, pentan, sirovodík, styren, toluen, uhlovodíky, xylen). Na základě výsledků měření stanovuje, za jakých podmínek je možný vstup do prostoru havárie (bez ochrany dýchadel, s ochranou dýchadel, zákaz vstupu a pod.). 1.5.11

Údržba a opravy

Údržba a opravy zařízení jsou zajišťovány výhradně externími subjekty. 1.5.12

Ostraha objektu

Ostraha objektu je zajišťována výhradně externím subjektem, jehož činnost je podřízena Odboru Ochrany úseku Areálové služby. Ochranu a ostrahu areálu Chemických výrob Kralupy zabezpečuje odbor OOM za využití externí bezpečnostní služby. 1.5.13

Kanalizační síť

Odkanalizování areálu SYNTHOS Kralupy a.s. (Otevřený kanál) Systém kanalizace otevřeného kanálu sbírá dešťové a odpadní vody z průtočného chlazení teplárny a výrobní technologie a další „čisté“ nekontaminované odpadní vody jako odluhy a odkaly kotlů teplárny, vyčištěné vody z objektu likvidace kalů z úpravny vody, vyčištěné vody z ČOV a alternativně nekontaminované vyčerpané podzemní vody z některých studní HOPV. Do systému otevřeného kanálu jsou vypouštěny vody jak ze SYNTHOS Kralupy a.s., tak i na smluvním základě od dalších výrobních a nevýrobních organizací a firem, které působí v Areálu chemických výrob Kralupy (především ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s., Linde Gas, a.s., SARTOMER Czech, s.r.o., a.s. a další). Systém areálové podzemní kanalizace ústí stokami A, B, C, D, E a F do vlastního otevřeného kanálu, který ústí do řeky Vltava v místech nad jezem Miřejovice. Kanál je osazen nornými stěnami jako protihavarijními opatřeními pro případ úniku závadných látek a je na něm vybudován vzdouvací objekt (tzv. jízek) pro regulaci a uklidnění hladiny. Na jízku je i kontrolní vypouštěcí profil otevřeného kanálu do recipientu, který je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a televizní kamera s přenosem na dispečink). Splašková a chemická kanalizace Areálový systém splaškové kanalizace K I sbírá fekální odpadní vody ze sociálních zařízení. Jsou sem zavedeny i odpadní vody chemicky znečištěné z výroby PS plastů, které byly předčištěny na podnikové čistírně obj. 1510 ČOV PS plastů. Do systému kanalizace K I. jsou vypouštěny vody jak ze SYNTHOS Kralupy a.s., tak i na smluvním základě od dalších výrobních a nevýrobních organizací a firem, které působí v Areálu chemických výrob Kralupy (především ČESKÁ RAFINÉRSKÁ a.s., Linde Gas, a.s., SARTOMER Czech, s.r.o. a další). Odpadní vody kanalizace K I. jsou vedeny podzemním řadem na Městskou čistírnu odpadních vod v Kralupech nad Vltavou (MČOV), která je provozována firmou Středočeské


Strana 66/102

vodárny, a.s. Kladno, kde jsou biologicky dočišťovány. Kontrolní profil pro sledování jakosti těchto vod podle limitů kanalizačního řádu MČOV Kralupy nad Vltavou je na úrovni jízku otevřeného kanálu a je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a CHSK s přenosem na dispečink). Systém kanalizace K II sbírá průmyslové odpadní vody z výroben úseku monomery (Butadien, Styren) a z výroby synthetického kaučuku (SBR). Po předčištění na obj. 223 – KG ČOV se vody vedou nadzemním potrubím na Městskou čistírnu odpadních vod v Kralupech nad Vltavou (MČOV), kde jsou biologicky dočišťovány. Kontrolní profil pro sledování jakosti těchto vod podle limitů kanalizačního řádu MČOV Kralupy nad Vltavou je na odtoku odpadních vod z obj. 223 a je osazen monitoringem kvality vypouštěných vod (kontinuální odběr vzorku odpadní vody, kontinuální měření pH a CHSK s přenosem na dispečink). 1.5.14

Retenční nádrže a úpravna odpadních vod, včetně likvidace hasební vody

Klasické retenční nádrže SYNTHOS Kralupy a.s. nemá. Dešťové a chladicí vody odtékají dešťovou kanalizací do otevřeného kanálu a dále do Vltavy. Na otevřeném kanálu je vybudováno zařízení k zachycení případných úniků látek ropného charakteru, kontrola hladiny kamerou, měření pH, teploty a automatický odběr vzorků ve stanoveném režimu. Odpadní vody ze SYNTHOSu odtékají dvěma kanalizacemi: –

FK1 – všechny splaškové vody a odpadní vody z výroby PS po předčištění na ČOV PS a ABS

–

FK2 – odpadní vody z provozu Elastomerů po předčištění na koagulační ČOV. Tyto vody jsou dále dočišťovány na městské ČOV Kralupy.

V případě zásahu jednotky HZS je hasební voda odváděna výše uvedenými kanalizacemi v daných provozech. 1.5.15

Komunikační a informační systémy

1.5.15.1

Komunikační systémy a prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s.

–

provozní přímé telefony

–

krátkovlnné vysílačky

–

telefonní spojení

–

závodní rozhlas

Provozní přímé telefony: Přímé telefony (hlásky) jsou v počtu 22 umístěny na provozech. Na dispečinku je umístěn dispečerský pult, na který jsou všechny hlásky zavedeny. Dispečer má spojení s těmito provozy: –

SKL – vedoucí

–

SKL – velín

–

Butadien Kralupy a.s. – mistři

–

Styren – technolog

–

Styren – mistři

–

Polymerace – velín


–

SARTOMER Czech – velín

–

ZPS – velín

–

BHPS – velín

–

TAMERO INVEST s.r.o. – mistři

–

TAMERO INVEST s.r.o. – velín

–

Vodárna říční vody – velín

–

Linde Gas a.s. – velín

–

Chladicí stanice – velín

–

Laboratoře – denní místnost

–

Laboratoře – mistrovna

–

ČeR – velín

–

SKP – velín

–

HZS – velitel směny

–

Unipetrol doprava – věž

–

Koagulace – velín

–

Styren – velín

–

KRALUPOL a.s.

–

SYNTHOS PBR s.r.o.

–

Zkušebna kaučuku

Strana 67/102

Krátkovlnné vysílačky: Počty a umístění vysílaček na HZS: –

12 ks přenosných radiostanic typ GP 900 Ex

–

3 ks přenosných radiostanic typ GP 900 Ex s klávesnicí

–

5 ks mobilních radiostanic typ MAXON PM 150

–

1 ks stacionárních (dispečink HZS) typ MAXON PM 150

–

12 ks záložní radiostanice ( 10× GP 340, 2× SL 500)

Všemi radiostanicemi je možné navázat spojení s HZS okresu Mělník a v radiové síti HZS ČR a to na kanálech –

I – součinnostní (celostátní) frekvence 169,175 MHz

–

K – zásahový (celostátní) frekvence 169,225 MHz

–

N – záložní zásahový (celostátní ) frekvence 169,325 MHz.

–

L – územní HZS okresu Mělník frekvence 169,275 MHz

Provozní kanály pro jednotku HZS společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.


–

duplexní kanál Rx: 156,200 MHz; Tx: 151,700 MHz

–

simplexní kanál: Rx/Tx 166,025 kHz.

Strana 68/102

Při zásahu jsou přenosnými radiostanicemi vybaveni velitelé a dále členové zasahující jednotky. S radiostanicemi HZS se nelze spojit s jinými radiostanicemi v podniku. V době mimo zásah HZS se radiostanice využívají ke komunikaci při technických zásazích v souladu s Řádem spojení v PO. V případě havárie budou vysílačky k dispozici havarijnímu štábu. Závodní rozhlas: Na každém provozu je několik reproduktorů závodního rozhlasu. Vysílání zajišťuje rozhlasové studio a dispečink. V případě havárie jeho prostřednictvím vyhlašuje dispečer všechny požadavky velitele zásahu či vedoucího havarijního štábu. Všechny reproduktory na pracovištích musí být trvale zapnuty. 1.5.15.2

Informační systémy

Informační systémy (počítačová síť) – má na starosti úsek informační technologie.

1.6

Přehled externě zajišťovaných služeb

1.6.1

Dodávky elektrické energie

V případě potřeby je dodávána z distribuční sítě ČEZ, a.s. 1.6.2

Dodávky ostatních energetických médií

Zemní plyn – z distribuční sítě RWE. Kyslík a dusík – společnost Linde Gas a.s. 1.6.3

Dodávky vody

Čerpací stanice infiltrované vody – slouží pro odběr technologické vody pro potřebu SYNTHOS Kralupy a.s. v době odstávky čerpací stanice říční vody. 1.6.4

Zásobování technologickými surovinami

Zásobování technologickými surovinami v malotonážních objemech zajišťují jednotliví dodavatelé surovin silniční dopravou. Jedná se většinou o nákladní automobily s návěsy případně cisterny. Jejich plnění, případně vyprazdňování probíhá dle platných pracovních instrukcí jednotlivých provozů v součinnosti obsluhy vozidla a příslušného zaměstnance společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. 1.6.5

Ostatní zásobování

Probíhá na základě předem uzavřených smluv s jednotlivými dodavateli. 1.6.6

Požární zabezpečení a záchranné služby

1.6.6.1.1

Spojení:

HZS okresu Mělník

–

tel.č.: 112, 150, 950 895 135, 950 895 123, 602 448 311

–

radiostanice PME – 100


Dostupná technika pro případ havárie:

1.6.6.1.2

Spojení:

–

1.6.6.1.3

CAS 32

–

RZA

–

AŽ 30

–

PVP 27 PPLA

–

CAS 25

–

CAS 32

–

PVP 27

–

RZA

HZS okresu Mělník, stanice Neratovice

–

tel.č.: 112, 150, 950 897 111, 950 897 121

–

CAS 25

–

CAS 32

HZS podniku České dráhy, stanice Kralupy nad Vltavou

1.6.6.1.4

–

tel.č.: 112, 150, 972 257 466

Dostupná technika pro případ havárie: 1.6.6.1.5

Spojení:

–

tel.č.: 112, 150, 950 896 111, 950 896 121


Spojení:

CAS 25

HZS okresu Mělník, stanice Kralupy nad Vltavou


Spojení:

–

Strana 69/102

–

CAS 32

HZS podniku Spolana a.s. Neratovice

–

tel.č.: 112, 150, 315 662 150, 315 664 150


–

CAS 32

–

BS 40

–

PPLA

Síly a prostředky jednotky zasahující při havárii určuje HZS Středočeského kraje. Pokud není výjezd organizován tímto operačním střediskem, určuje síly a prostředky k výjezdu velitel jednotky. Dále jsou k dispozici Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí – svolávání dle poplachového plánu obcí (JPO III a V). Počty a druh techniky je dán Požárním poplachovým plánem okresu Mělník dle stupně vyhlášeného poplachu.


1.6.7

Zdravotní péče

1.6.7.1.1

Zdravotnická záchranná služba

Strana 70/102

Představuje nejbližší, nepřetržitou a rozhodující externí odbornou zásahovou složku pro poskytování potřebné péče při náhlém ohrožení zdraví osob v areálu společnosti. Je vybavena technicky (zásahová sanitní vozidla s kompletní resuscitační výbavou, sanity pro převoz raněných) i personálně pro zásah na místě postižení, stejně tak disponuje spojením (okresní operátorské stanoviště záchranné služby Mělník) s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému, popř. sousedními záchrannými službami vč. letecké záchranné služby. V areálu Chemických výrob Kralupy se počítá s možností přistávání vrtulníku letecké záchranné služby. –

Zdravotnická záchranná služba ASČR Kralupy nad Vltavou – minimální dojezdová doba 6 minut.

–

Zdravotnická záchranná služba Mělník – minimální dojezdová doba 18 minut.

1.6.7.1.2

Ostatní zdravotnická zařízení v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

–

Nemocnice s poliklinikou Mělník – vzdálenost cca 25 km. Poskytuje základní lůžkovou péči interní i chirurgickou, vč. resuscitační.

–

Nemocnice s poliklinikou Slaný – vzdálenost cca 25 km. Poskytuje základní lůžkovou péči interní, chirurgickou, resuscitační.

–

Nemocnice na Bulovce Praha – vzdálenost cca 30 km. Schopna poskytnout základní a v řadě oborů i specializovanou akutní péči vč. resuscitační.

1.6.8

Laboratorní rozbory

V případě potřeby se využívá služeb autorizovaných laboratoří, které pracují v součinnosti se specialisty SYNTHOS Kralupy a.s. 1.6.9

Údržba a servisní služby

Úklid areálu Chemických výrob Kralupy zajišťuje odbor správa majetku prostřednictvím externích firem Odvoz a likvidaci vybraných druhů odpadu v SYNTHOS Kralupy a.s. koordinuje Odbor životního prostředí prostřednictvím externích firem, které jsou smluvně zajištěny pro každý druh odpadu. Servis technologických zařízení v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťují mechanici jednotlivých provozů prostřednictvím společnosti K-PROTOS, a.s., ELMEP apod. podle potřebné odbornosti. Servis komunikační techniky v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje odbor spojů prostřednictvím externích firem. 1.6.10

Ostraha objektu

Ochranu a ostrahu areálu Chemických výrob Kralupy zabezpečuje Odbor ochrany majetku za využití externí bezpečnostní služby AGP. Kolem areálu Chemických výrob Kralupy je el. ochrana včetně systému zabezpečení vrat, který je doplněn kamerovým systémem. Vytypované objekty jsou chráněny elektronickými


Strana 71/102

zabezpečovacími systémy. Signál všech zařízení je veden na dispečink bezpečnostní agentury, která v případě poplachu vysílá na místo zásahovou skupinu. Agentura zajišťuje rovněž noční pochůzky. Bezpečnostní služba provádí ostrahu a ochranu formou služeb na určených vrátnicích, kde kontroluje oprávněnost vstupu osob, vjezdu vozidel. Dále zabezpečuje kontrolu oprávněnosti vyvážení materiálu. Pochůzkovou činností zjišťuje stav budov, objektů. Provádí obsluhu perimetrické ochrany areálu Chemických výrob Kralupy včetně zásahů při vzniku poplachových stavů. Reaguje na poplachy v rámci EZS. Jednu směnu tvoří 19 sob ranní směna (pondělí až pátek), o nočních směnách a ranních směnách v sobotu, neděli a ve svátcích 18 osob. V případě, že vznikne průmyslová havárie, je možné využít k zajištění činnosti směnu, která v té době slouží (další pracovníky je možné svolat, ale zaměstnanci bezpečnostní agentury nemají povinnost držet pracovní pohotovost). 1.6.11

Odkanalizování podniku

Odvoz a likvidaci vybraných druhů kapalných odpadů provádí smluvně zajištěné firmy pro každý druh odpadu. 1.6.12

Komunikační a informační systémy

Servis komunikační techniky v SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje Odbor spojů prostřednictvím externích firem.

2

Okolí objektu, složky životního prostředí

2.1

Demografické a geografické charakteristiky okolí areálu

2.1.1

Umístění objektu

SYNTHOS Kralupy a.s. je součástí Areálu chemických výrob Kralupy a.s. Nachází se jihozápadním směrem od obce Kralupy nad Vltavou, na katastrálním území obce Kralupy nad Vltavou cca 300 m odleveno břehu řeky Vltava. Mapa umístění areálu Chemických výrob Kralupy viz příloha P-04-01. Tab. č. 6

Zeměpisné údaje areálu Chemických výrob Kralupy

zeměpisná šířka zeměpisná délka výška místa nad hladinou moře

Areál SYNTHOS 50° 16´ 20,7´´ severní šířky 14° 19´ 34,4´´ východní délky 170 m

Areál SKP 50° 14´ 46,4´´ severní šířky 14° 20´ 49,6´´ východní délky 200 m

Okolí areálu Chemických výrob Kralupy (vzdálenosti od hranice areálu): –

Severním směrem – ve vzdálenosti cca 100 m obec Veltrusy

–

Severovýchodním směrem – pole

–

Východním směrem – pole


Strana 72/102

–

Jihovýchodním směrem – pole

–

Jižním směrem – ve vzdálenosti cca 1 000 m obec Chvatěruby

–

Jihozápadním směrem – ve vzdálenosti cca 100 m obec Kralupy nad Vltavou

–

Západním směrem – ve vzdálenosti cca 800 m obec Kralupy nad Vltavou

–

Severozápadním směrem – ve vzdálenosti cca 2 000 m obec Ouholice.

2.1.2

Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel

2.1.2.1

Typ osídlení, typy staveb a počty obyvatel

Místem s největším počtem obyvatel v okolí areálu Chemických výrob Kralupy je město Kralupy nad Vltavou. Převážná část zástavby Kralup nad Vltavou je tzv. městského typu, tj. panelové, resp. cihlové činžovní domy. V menších okolních obcích (Chvatěruby, Veltrusy, Kozomín, Úžice, a Zlončice) je zástavba tzv. venkovského typu, tj. rodinné domy. Město Kralupy nad Vltavou se dělí na pět správních částí o celkové rozloze 2 190 ha. V minulosti k němu byly připojeny okolní obce Lobeč, Lobeček, Mikovice, Minice a Zeměchy. Lobeček, v jehož katastru leží areál Chemických výrob Kralupy, má na svém území také velké sídliště s řadou objektů obchodní sítě a služeb.

Tab. č. 7

Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu Obec

Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Veltrusy

2.1.3 Tab. č. 8

Počet obyvatel 17 246 465 1 776

3

2

Směr od areálu JZ, Z

Vzdálenost [km] 1,5

J S

1,0 0,8

Objekty správních úřadů a samosprávy a dalších institucí Správní úřady v zájmovém území

Objekt Městský úřad Kralupy nad Vltavou Obecní úřad Chvatěruby Městský úřad Veltrusy Obecní úřad Úžice Obecní úřad Zlončice Obecní úřad Kozomín

Adresa U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Palackého 9, Veltrusy Nádražní 198, Úžice Zlončice 35 Kozomín 22

Počet osob 160 2 10 8 2 2

Jelikož objekty uvedené v Tab. č. 8 nejsou ohroženy závažnou havárií, není k Bezpečnostní zprávě SYNTHOS Kralupy a.s. přiložen příslušný mapový podklad.

2 3

Počet osob v obcích a Kralupech nad Vltavou byl zjištěn na základě podkladů poskytnutých pracovníkem společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. Včetně místní části Lobeček


2.1.4 Tab. č. 9

Strana 73/102

Zařízení pro veřejnost Zařízení pro veřejnost v zájmovém území

Objekt Mateřská škola Denní alergologický stacionář Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Chvatěruby Mateřská škola Veltrusy Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola Chvatěruby Základní škola Veltrusy Zvláštní škola Hotel ADRIANA Nemocnice RHG, s.r.o. ZS Asociace Samaritánů ČR Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců Dům dětí a mládeže Hotel Sport Kino Vltava Městské koupaliště Plavecký bazén Železniční stanice Kralupy

Adresa Kralupy nad Vltavou, U jeslí 520 Kralupy nad Vltavou, Třebízského 524 Kralupy nad Vltavou, nábř.J. Holuba 153 Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 694 Kralupy nad Vltavou, generála Klapálka 976 Kralupy nad Vltavou, Mikovická 501 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Třebízského 523 Kralupy nad Vltavou, Revoluční 682 Kralupy nad Vltavou, Komenského nám. 198 Kralupy nad Vltavou, generála Klapálka 1029 Kralupy nad Vltavou, ul. 28. října 182 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Jodlova 111 Kralupy nad Vltavou, Cesta brigádníků Kralupy nad Vltavou, Mostní 934 Kralupy nad Vltavou, Vodárenská ul. 33 Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 539 Kralupy nad Vltavou, sídliště Cukrovar Kralupy nad Vltavou, Smetanova 168 Kralupy nad Vltavou, U cukrovaru 1086 Kralupy nad Vltavou, nám. J. Seiferta 709 Kralupy nad Vltavou, Ke Koupališti 600 Kralupy nad Vltavou, Cukrovar 1089 Kralupy nad Vltavou

Počet osob 56 34 112 112 112 112 22 83 350 494 563 662 88 35 442 82 120 120 5 44 90 60 400 280 1 500 190 507

Jelikož objekty uvedené v Tab. č. 9 nejsou ohroženy závažnou havárií, není k Bezpečnostní zprávě SYNTHOS Kralupy a.s. přiložen příslušný mapový podklad.

2.2

Environmentální charakteristiky okolí objektu

Významné krajinné prvky V blízkém okolí se nevyskytují žádné významné krajinné prvky. Území a objekty chráněné podle zvláštních předpisů V zájmovém území se nachází několik maloplošných chráněných území – Dřínovská stráň (přírodní rezervace), Veltruský luh a navazující Veltruský park a Přírodní park Dolní Povltaví. Viz příloha P-04-06. Z vodohospodářského hlediska je významná CHOPAV Severočeská křída vzdálená cca 7 km severně od areálu Chemických výrob Kralupy. Architektonické památky –

kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v obci Kralupy nad Vltavou


–

dům č.p. 38 v obci Veltrusy

–

dům č.p. 173 v obci Veltrusy

–

kostel narození sv. Jana Křtitele v obci Veltrusy

–

hrobní kaple sv. Kříže v obci Veltrusy

–

část areálu zámku v obci Veltrusy.

Viz příloha P-04-07.¨

Strana 74/102


Strana 75/102

2.3

Průmyslové a zemědělské aktivity v okolí

2.3.1

Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů na území společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.

V areálu, kde jsou umístěny objekty SYNTHOS Kralupy a.s., provozují průmyslovou a skladovací činnost další hospodářské subjekty. Tyto hospodářské subjekty jsou propojeny jednotnou infrastrukturou. Areál je pro potřeby vnějšího havarijního plánu nazýván „areál Chemických výrob Kralupy“. Tab. č. 10

Přehled ostatních hospodářských subjektů v areálu Chemických výrob Kralupy Objekt

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Linde Gas a.s. Cray Valley Czech s.r.o. UNIPETROL DOPRAVA, a.s. KRALUPOL a.s. SYNTHOS PBR s.r.o. Butadien Kralupy a.s. AVE Kralupy s.r.o. TAMERO INVEST s.r.o.

2.3.1.1

Adresa O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou U Technoplynu 1324, Praha 9 O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou Litvínov – Růžodol č. p. 4, Litvínov Tyršova 535, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou

Počet zaměstnanců 275 40 60 149 7 59 20 21 90

ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

Předmětem podnikání společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. je: –

Výroba a zpracování paliv a maziv

–

Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv v spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení (velkoobchod)

–

Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé a senzibilizující

–

Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

Výroba a zpracování chemických látek všeho druhu mimo výrobků uvedených v příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

–

Výroba a rozvod plynu a tepla

–

Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej v režimu živností volných

–

Činnost ekonomických a organizačních poradců

–

Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb

–

Finanční a operativní leasing.


2.3.1.2

Strana 76/102

Linde Gas a.s.

Předmětem podnikání společnosti Linde Gas a.s. je: –

výroba technických,speciálních,zkušebních a vysoce čistých plynů

–

projektová činnost pro výrobní, distribuční a skladovací zařízení technických plynů

–

analytické rozbory chemických výrobků

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické.

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako hořlavé, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující

–

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej – vyjma zboží uvedeného v příloze Zákona č.455/91 Sb. a zboží tímto zákonem vyloučené

–

montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení a periodické zkoušky nádob na plyny

–

montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny

–

pronájem a půjčování věcí movitých

–

nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy

–

činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

–

podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

–

nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků

–

výroba kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů.

2.3.1.3

Cray Valley Czech s.r.o.

Předmětem podnikání společnosti Cray Valley Czech s.r.o. je: –

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajišťujících řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

–

výroba chemických látek a chemických přípravků

–

činnost technických poradců v oblasti chemie

–

zprostředkování obchodu a služeb


Strana 77/102

–

velkoobchod

–

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím

–

výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd

–

testování, měření, analýzy a kontroly

2.3.1.4

UNIPETROL DOPRAVA, a.s.

Předmětem podnikání společnosti UNIPETROL DOPRAVA, a.s. je: –

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

–

zprostředkovatelská činnost v režimu živností volných

–

zahraniční zasilatelství

–

pronájem movitých věcí

–

pedagogická a poradenská činnost v dopravě v režimu živností volných

–

čištění a paření dopravních prostředků

–

technická pomoc při odstraňování dopravních nehod a havárií

–

provozování dráhy

–

provozování drážní dopravy

–

vnitrostátní zasilatelství

–

nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení – velkoobchod

–

opravy ostatních dopravních prostředků

–

opravy silničních vozidel

–

revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu

–

provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy

–

silniční motorová doprava osobní (vnitrostátní příležitostná

–

osobní provozovaná osobními vozidly, mezinárodní příležitostná

–

osobní provozovaná osobními vozidly)

–

silniční motorová doprava nákladní (vnitrostátní nákladní, mezinárodní nákladní)

–

skladování zboží a manipulace s nákladem

–

služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy

2.3.1.5

KRALUPOL a.s.

Předmětem podnikání společnosti KRALUPOL a.s. je: –

činnost organizačních a ekonomických poradců

–

projektová činnost v investiční výstavbě


Strana 78/102

–

montáž, opravy a revize vyhrazených plynových zařízení, plnění tlakových nádob na plyny

–

nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu,prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení – velkoobchod

–

silniční motorová doprava nákladní

–

pronájem movitých věcí

–

výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako extrémně hořlavé

–

organizování obchodní činnosti

–

velkoobchod

–

specializovaný maloobchod

–

distribuce plynu

–

činnost technických poradců v oblasti vyhrazených plynových zařízení a plnění tlakových nádob plyny

–

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti

2.3.2

Průmyslová a skladovací činnost hospodářských subjektů v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

2.3.2.1

Průmyslová činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

Severovýchodním směrem (cca 300 m) jsou umístěny skladové areály a výrobní prostory společnosti Dostav. Ostatní průmyslové výrobny, zařízení a sklady jsou z hlediska bezpečnosti a možnosti ohrožení již méně významné (viz Tab. č. 11). Tab. č. 11

Průmyslová činnost v okolí SYNTHOS Kralupy

Objekt Dostav Feralpi-Praha, s.r.o. Ferostav Praha, s.r.o. WINCANTON TRANS EUROPEAN CZ s.r.o. Dřevo a Dýhy, s.r.o. Dalších cca 12 malých firem

2.3.2.2 Tab. č. 12

Počet osob 20 56 140 90 100 180

Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy a.s. Dopravní činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

Silniční doprava

Železniční doprava

silnice I. tř. E55 (D8) čerpací stanici pohonných hmot v Kralupech nad Vltavou – Lobečku. čerpací stanici pohonných hmot ve Veltrusích železniční trať Kralupy nad Vltavou–Neratovice vzdálenosti cca 100 m (z hlediska bezpečnosti významná zejména přeprava chlóru)


Letecká doprava Produktovody

2.3.2.3

Strana 79/102

nákladní nádraží železniční dopravy provozované CHEMOPETROL DOPRAVA, a.s. nad areálem není bezletová zóna ropovod Družba ropovod IKL

Zemědělská činnost v okolí areálu Chemických výrob Kralupy

Tab. č. 13

Přehled pěstovaných zamědělských kultur a plodin v oblasti

Zemědělská plodina nebo kultura

Plocha [ha] 3 000 400 150 150 300 100 300 40 20

Obiloviny Kukuřice Cukrovka Brambory Řepka Hořčice Slunečnice Chmel Košťáloviny Tab. č. 14

Přehled chovaných hospodářských zvířat v oblasti

Lokalita

Adresa

Kralupy nad Vltavou

Nový Dvůr (Jiří Smělý)

Veltrusy Kozomín

útulek pro zvířata (MěÚ Kralupy n/Vlt.) Obora (VÚLHM Zbraslav) č.p. 120 (Miloš Šťastný)

Zlosyň

Fa. VAŠETA č.p. 145 (V+M Homolka)

Úžice

č.p. 145 (Jaroslav Valjent)

Zlončice

č.p. 51 (František Rubeš)

Chovaná zvířata skot prase kočky a psy dančí zvěř skot kůň prase skot prase skot prase skot

Počet [ks] 1 2 15 73 36 1 685 46 149 15 18 5


2.4

Meteorologická charakteristika4

2.4.1

Průměrné a maximální srážky v lokalitě

Strana 80/102

Z hlediska klimatického patří lokalita okolí objektu do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný úhrn srážek je v oblasti uvádění 473 mm za rok. Maximální dešťové srážky za den byly v oblasti zaznamenány 58,2 mm. 2.4.2

Významné klimatické a meteorologické údaje

Území lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními údaji. Tab. č. 15

Meteorologické údaje

průměrná roční teplota vzduchu maximální teplota vzduchu minimální teplota vzduchu průměrný úhrn srážek maximální dešťové srážky maximální sněhová pokrývka relativní vlhkost vzduchu

9,2 °C 26,85 °C −7,41 °C 473 mm 58,2 mm 320 mm 67–87 %

Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci. Sněhové srážky jsou průměrné, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná. Meteorologické podmínky jsou v podstatě dány směrem a rychlostí větru, jak je uvádí celková větrná růžice, dále pak stabilitou atmosféry vycházející z vertikálního teplotního zvrstvení. 2.4.3

Směr a rychlost větru a třídy stability atmosféry

Ve větrné růžici jsou rychlosti větru rozděleny do intervalů. Tab. č. 16

Třídy rychostí větru -1

Standardně uváděné rychlosti větru [m·s ] bezvětří 1,7 5,0 11,0

-1

Rozmezí rychlosti větru [m·s ] 0,0–0,5 >0,5–2,5 >2,5–7,5 >7,5

Aktualizované údaje o povětrnostní situaci a stabilitě přízemní vrstvy atmosféry [9] uvádí následující obrázek.

4

Údaje o meteorologické charakteristice lokality dodány objednatelem (údaje získány od ČHMÚ).

Bezpečnostní zpráva Část II. Obr. č. 6

Větrná růžice [9]

Strana 81/102


Strana 82/102

Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně dosti nerovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné růžice pro lokalitu, nejčastěji převládá vítr jihozápadní (20,41 %), západní (15,33 %) a východní (13,12 %). Na větry ze západního sektoru (W, NW, SW) připadá více než 48 %. Nevýznamný podíl představuje bezvětří, jde o 0,3 % dní v roce. Ve většině směrů převažuje proudění v intervalu od 2,5 do 7,5 m·s-l (střední rychlost 5 m·s-l). Celkový podíl na tuto kategorii je 54,65 %. Slabší vítr je v lokalitě rovněž poměrně častý. Na interval 0,5–2,5 m·s-l (střední rychlost 1,7 m·s-l) připadá celkem 41,57 %, tato frekvence zahrnuje i bezvětří (interval 0–0,5 m·s-l). Frekvence silného větru o vyšší rychlosti, pro nějž se uvažuje střední rychlost 11 m·s-l, je 3,78 %. Pravděpodobnosti výskytu tříd atmosférické stability pro lokalitu Kralupy nad Vltavou uvádí následující tabulka. Tab. č. 17

Třídy stability ovzduší podle Pasquill-Gifford-Turner

Třída stability ovzduší F – středně stabilní E – mírně stabilní D – neutrální C – mírně instabilní B – středně instabilní A – silně instabilní

Popis meteorologických podmínek

Podíl dnů v roce [%]

Špatný rozptyl, silná inverze Zhoršený rozptyl, možná inverze Normální stav atmosféry Dobré rozptylové podmínky Velmi dobré rozptylové podmínky Rychlý rozptyl škodlivin

2.5

Vodohospodářská, hydrogeologická a geologická charakteristika

2.5.1

Hydrologická charakteristika

14,99 10,26 56,21 10,48 6,81 1,25

Areál Chemických výrob Kralupy, jehož součástí je SYNTHOS Kralupy a.s. a okolí, je odvodňováno převážně do řeky Vltavy. Průtok v řece je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou. 2.5.1.1

Záplavové poměry

K případnému protržení kaskády na Vltavě může dojít jak následkem přírodní katastrofy (zemětřesení, prudký vzestup množství vody), tak i vlivem ztráty pevnosti hrází (při prudkém nárůstu množství vody), ale nelze vyloučit ani úmyslné narušení (při teroristickém útoku, během války). Ve všech případech je nutno si uvědomit, že protržení hráze na Orlíku by během 6–8 hodin způsobilo zvýšení hladiny vody v Kralupech nad Vltavou o cca 8–10 m (vzhledem k normální hladině vody ve Vltavě). Nutnost urychlené evakuace osob a nebezpečného materiálu (nežádoucí reakce s vodou, rozpuštění a rozptýlení toxických látek ve vodě) je z toho zřejmá a vyžaduje podrobné vypracování harmonogramu útlumu výroby a evakuace podniku.


2.5.2

Strana 83/102

Hydrogeologická charakteristika

Území, na němž se nachází areál Chemických výrob Kralupy, patří do širšího povodí Vltavy, v užším členění do dílčího povodí 1-12-02-047 Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok. Ve štěrkopískách se vytvořila mělká kvartérní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Zásoby podzemní vody jsou z vodohospodářského hlediska poměrně významné a slouží i k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou (jímací území Lobeček v Kralupech nad Vltavou cca 500 m západně od hranice společnosti ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Koeficient transmisivity v řádu x·10-2 m2·s-1 charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností. Hladina podzemní vody leží v převážné většině posuzované lokality v písčitých štěrcích Manínské terasy Vltavy v hloubce 5–8 m. Před umělým zásahem do přírodních poměrů byla Vltava přirozenou erozivní základnou území a odvodňovala podzemní vody vyšších teras Vltavy i údolní nivy. V současné době je již zachováno proudění směrem k Vltavě jen z údolních teras, které nejsou v přímé hydraulické souvislosti s řekou. Prvním umělým zásahem do přirozeného režimu byly práce spojené se splavněním Vltavy vzdutím Miřejovického jezu u Veltrus. V nadjezí pak dnes infiltruje vltavská voda do údolí nivy a po spojení s podzemní vodou z teras protéká směrem na Veltrusy, Všestudy a do Vltavy v podjezí. Druhým významným zásahem do režimu podzemních vod je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony společností SYNTHOS Kralupy a.s. a ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Hydrogeologická ochrana podzemních vod (HOPV) byla vybudována v letech 1973–1976 v rámci výstavby rafinérie jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací ropnými látkami. HOPV má i jistý negativní dopad na úroveň hladiny podzemních vod a na poklesu úrovně hladin ve studních obyvatel obcí Kralupy nad Vltavou a Veltrusy, zejména v období sucha. Poklesy způsobené HOPV dosahují hodnot od 0,1–0,5 m dle vzdálenosti studen. Z hodnocení časového i prostorového vývoje úrovní hladin podzemních vod jednoznačně vyplývá, že HOPV plní svoji funkci ochrany vod kvartérních štěrkopískových náplavů Vltavy a především pak vodárenských objektů v Lobečku před znečištěním z provozů v areálu Chemických výrob Kralupy. Z hlediska chemického složení se jedná o podzemní vody alkalické typu, vyžadující složitější úpravu a pro zásobování pitnou vodou jsou nevhodné. 2.5.3

Geologická charakteristika

Bezprostřední geologická podloží v hodnocené lokalitě tvoří fluviální písčité štěrky maninské terasy Vltavy (stáří střední pleistocén) na plošině východně od dnešního areálu České rafinérské, a.s. a zbytky mladší terasy pod antropogenní navážkou uvnitř průmyslového areálu. Hlubší (podkvarterní) podklad je tvořen arkózami, pískovci a prachovci mladšího proterozoika (karbon), které začínají v hloubce 3–17 m pod povrchem terénu. Ve východní části nasedají na karbon nesouvislé a málo mocné zbytky křídových sedimentů (rozpadavé pískovce). Větší prognózní ložisko štěrkopísků leží východně od státní silnice. Podložní horniny jsou převážně průlinové, karbonské sedimenty též puklinové, propustné s indexem transmisivity 4,8·10-4–1,2·10-2 m2·s-1 (průlinový kolektor kvarterních terasových štěrkopísků) a 5,4·10-5–1,2·10-3 m2·s-1 (hlubší puklinovo-průlinový kolektor karbonských sedimentů). Hladina podzemní vody se nachází v písčitých štěrcích v hloubce 5–8 m pod povrchem terénu, směr proudění podzemních vod je k severozápadu až k severu.


Strana 84/102

Rovinatý reliéf území leží v nadmořské výšce 175–190 m. Přirozená plošina kvarterní říční terasy na východ od areálu Chemických výrob Kralupy je na západě oddělena zalesněným, 10 m vysokým terénním stupněm od antropogenní plošiny uvnitř areálu Chemických výrob Kralupy. Plošina s ornou půdou je na okrajích erodována. 2.5.4

Poměry v okolí, které mohou být příčinou vzniku závažné havárie

2.5.4.1

Zátopová území

Nejnižší bod areálu Chemických výrob Kralupy je v nadmořské výšce cca 175 m, areál SKP pak ve výšce 200 m. Nadmořská výška hladiny Vltavy při normálním průtoku je 168 m. Při povodních v r. 2002, kdy bylo dosaženo úrovně 150leté vody, nebylo území areálu Chemických výrob Kralupy s vlastním výrobním chemickým zařízením zasaženo. Pod vodou se ocitlo pouze cca 10 % území společnosti (odloučený menší sklad pomocných látek, plocha zařízení staveniště pro investiční výstavbu). Zvýšená hladina podzemní vody korespondující s povodňovou vlnou způsobila zaplavení některých sklepních prostor v administrativních budovách. Mimo vlastní území výrobního areálu byly zaplaveny povodňovou vlnou některé podnikové stavby a zařízení, které se nacházely v Kralupech n. Vltavou blíže řece a to především vodárna říční vody a podniková skládka na Strachově. 2.5.4.2

Vodohospodářská díla

Vodní díla na Vltavě – jsou na toku Vltavy umístěna nad areálem Chemických výrob Kralupy a.s. Slouží mj. k jímání vod při jarním tání sněhu či při extrémních dešťových srážkách a tím zabraňují povodním. Případná porucha některé z hrází může být příčinou povodně na toku řeky pod příslušnou přehradou. 2.5.4.3

Seismická činnost

V dané lokalitě je seismická činnost minimální. 2.5.4.4

Důlní díla

V dané lokalitě nejsou žádná důlní díla. 2.5.4.5

Vodoteče a vodní plochy

Ve vzdálenosti cca 300 m od areálu Chemických výrob Kralupy protéká řeka Vltava. V dané lokalitě nejsou žádné vodní plochy. 2.5.4.6

Jímací území pitné vody

Po zrušení prameniště v Lobečku (r. 2 000) v okolí areálu není žádný zdroj podzemní vody, který by sloužil pro hromadné zásobování pitnou vodou. Ve Veltrusích a Kralupech n.Vlt., které jsou v zájmovém území areálu, mohou být individuální odběry podzemních vod, převážně však jsou využívány k užitkovým účelům. 2.5.4.7

Propustnost podloží pro kontaminanty

Z hlediska potřeby sledování kvality podzemních vod v areálu a okolí je významný pouze hlavní kvartérní kolektor vázaný na terasové sedimenty. V terasových sedimentech se vyskytuje jeden spojitý kolektor podzemních vod s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Tento kolektor je napájen především infiltrací povrchové vody z řeky Vltavy,


Strana 85/102

dále přetokem z křídových výše položených kolektorů a srážkovou infiltrací v ploše výskytu terasových sedimentů. Provedenými testy v prostoru areálu byla stanovena propustnost pomocí koeficientu filtrace k = 3,02·10-2 až 9,68·10-4 m·s-1, tudíž poměrně vysoká propustnost i pro kontaminanty. Proto na západní a severní straně areálu je vybudovaná hydraulická ochrana podzemních vod (HOPV), která slouží k zabránění průniku kontaminovaných podzemních vod mimo areál. Sestává z 16 kontinuálně čerpaných studní. Čerpáním se vytvářejí kolem studní depresní kužely, které se vzájemně překrývají a vytvářejí tak depresní příkop, který nepustí případnou kontaminaci mimo areál. U pěti vrtů je možné čerpat volnou fází z hladiny podzemní vody. Funkce HOPV je kontrolovaná pomocí sítě kontrolních vrtů (cca 100 vrtů), které jsou umístěny před a za clonou. Podzemní vody jsou pravidelně kontorolovány a monitorovány (výška hladiny, kvalita) u čerpaných studní denně, u kontroních vrtů podle jejich začlenění do monitorovací sítě měsíčně až ročně. Provozování HOPV vč monitoringu je zajištěno odbornou hydrogeologickou firmou, výsledky jsou uváděny v pravidelných ročních zprávách. 2.5.5

Rizika přeshraničních přenosů

2.5.5.1

Kontaminace ovzduší

V SYNTHOS Kralupy a.s. není manipulováno s NL takové povahy a množství, aby hrozilo riziko přeshraniční kontaminace ovzduší. 2.5.5.2

Kontaminace vod

Případnou kontaminací vod Vltavy může dojít ke kontaminaci vod Labe, které dále odtéká na území SRN. Aby se zabránilo znečištění vod Vltavy, je kanál, kterým je vypouštěna voda z celého areálu Chemických výrob Kralupy, tedy také ze SYNTHOS Kralupy a.s. do Vltavy opatřena dvěma nornými stěnami. Kvalita vypouštěných vod je kontinuálně sledována kamerovým systémem a 1× za směnu je prováděna laboratorní kontrola. 2.5.6

Využití okolních pozemků v dosahu závažné havárie

Využití pozemků v okolí SYNTHOS Kralupy a.s., které se nacházejí v dosahu potenciální závažné havárie je následující: Potenciálními závažnými haváriemi technologií SYNTHOS Kralupy a.s. bude zasaženo zejména území Areálu Chemických výrob Kralupy. Viz kapitola 3.3, Tab. č. 13 dokumentu Vyhodnocení možnosti vzniku domino efektů pro objekty: SYNTHOS Kralupy a.s., ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, a.s., Linde Technoplyn, a.s., Shell Gas, s.r.o. v rámci areálu ACHVK Kralupy, a.s. (říjen 2004). V dosahu závažné havárie způsobené potenciální havárií technologií SYNTHOS Kralupy a.s. se nacházejí i obydlená území, viz příloha P-02. 2.5.7

Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou

Kanalizační síť v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je realizována oddělenými rozvody: –

kanalizační síť průmyslové vody

–

kanalizační síť dešťové vody

–

kanalizační síť splaškové vody

viz BZ, Část II, kap. 1.5.13.


Strana 86/102

Likvidace uniklých NL Veškeré odpadní vody, které mohou obsahovat nebezpečné látky jsou čištěny na ČOV (obj. č. 1510, 2301, 2302). Zajištění likvidace hasební vody Pro likvidaci hasebních vod platí ustanovení Směrnice S-59 Nakládání s vodami (kap. 7 Vypouštění odpadních vod), přičemž pro hasební vody, které jsou vždy mimořádným vypouštěním, platí ustanovení, že v případech mimořádného vypouštění musí být zajištěn souhlas OŽP, který stanoví podmínky takového vypouštění. Současně při manipulaci s hasebními prostředky a hasební vodou se musí dodržovat i pracovní pokyny PP-10 Plán opatření pro případ úniku závadných látek a PP-11 Plán opatření pro případ zhoršení jakosti vypouštěných vod.

2.6

Další potenciální specifická ohrožení

Zdrojem rizika pro vznik závažné havárie v SYNTHOS Kralupy a.s. mohou být: –

Nákladní doprava na železniční trati ČD Kralupy nad Vltavou-Neratovice

–

průmyslová činnost firem ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Linde Gas, a.s., KRALUPOL a.s., Cray Valley Czech s.r.o.

–

letecké koridory nejsou odkloněny.

Žádná další potenciální specifická ohrožení kromě možného teroristického útoku se nepředpokládají.

2.7

Mapy a grafické přílohy

Relevantní informace uvedené v kapitole 2.2 jsou patrné z přiložených grafických dokumentů, jedná se zejména o následující údaje: –

Situování výrobního areálu v rámci lokality, viz příloha P-04-01.

–

Infrastruktura, průmyslová a občanská zástavba v okolí, viz příloha P-04-01.

–

Situování vodních toků v okolí, viz příloha P-04-01.

–

Objekty chráněné podle zvláštních předpisů, viz příloha P-04-06 a P-04-07.

–

Rajónový plán (dle objektové soustavy), viz příloha P-04-09.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce vně objektu, viz příloha P-04-08.

–

Komunikace významné pro záchranné a likvidační práce uvnitř objektu, viz příloha P-04-01 a P-04-02.

–

Umístění nebezpečných látek v objektu, viz příloha P-04-03.

–

Rozvod požární vody, hydranty a vývody pro lafetové proudnice v objektu, viz příloha P-04-11.

–

Kanalizační síť v areálu objektu, viz příloha P-04-04 a P-04-05.

–

Potrubní mosty a energomosty v areálu objektu, viz příloha P-04-10.


Strana 87/102

Jelikož, na základě provedené analýzy rizika, se nepředpokládá ohrožení okolí areálu, ani geologických a hydrogeologických poměrů je bezpředmětné přikládat další podrobné grafické dokumenty typu hydrogeologické mapy, hydrologické mapy, mapy geologických prvků apod.

Bezpečnostní zpráva Část III.

Část III.

Posouzení rizik závažné havárie

Viz příloha P-02 Posouzení rizik.

Strana 88/102

Bezpečnostní zpráva Část IV.

Část IV.

Strana 89/102

Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie

Viz příloha P-03 Program PZH objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

Bezpečnostní zpráva Část V.

Část V.

Popis systému řízení bezpečnosti

Viz příloha P-03 Program PZH objektu SYNTHOS Kralupy a.s.

Strana 90/102

Bezpečnostní zpráva Část VI.

Část VI.

Strana 91/102

Preventivní bezpečnostní opatření

1

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů

1.1

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení viz BZ, Část II, kap. 1.3.5.

1.2

Detekční poplachové systémy

Detekční poplachové systémy instalované v SYNTHOS Kralupy a.s. viz BZ, Část II, kap. 1.4.6.

1.3

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem instalované v SYNTHOS Kralupy a.s. viz BZ, Část II, kap. 1.4.6.

1.4

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek viz BZ, Část II, kap. 1.3.5. a kap. 1.4.6.

1.5

Opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím

Neoprávněné vniknutí (tím i neoprávněné manipulace) jsou eliminovány systémem ostrahy celého areálu a elektronickým systémem řízeného vstupu do areálu. Ostraha areálu je na základě smluvního vztahu zabezpečována externí firmou. Všichni zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou školeni, že v prostorech objektu je zakázán pohyb nepovolaných osob bez doprovodu kompetentního zaměstnance, a mají za povinnost zjištění výskytu nepovolané osoby bez doprovodu bezodkladně hlásit svému nadřízenému nebo dispečerské službě, která má za povinnost přijmout příslušná opatření pro zamezení neoprávněných činností. Další ochranou proti neoprávněným manipulacím (resp. proti následkům neoprávněných manipulací) jsou systémy řízení technologických procesů.

1.6

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů

Havarijní ochrana v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je integrována do systému IZS Středočeského kraje. Funkčnost systému je prověřována a nácviky řešení reálných situací jsou prováděny při pravidelných plánovaných součinnostních cvičeních. Funkčnost technických ochranných systémů je pravidelně prověřována v souladu s plánem údržby daného systému.


2

Strana 92/102

Posouzení přiměřenosti preventivních bezpečnostních opatření

Viz BZ, Část III. – Posouzení rizik závažné havárie SYNTHOS Kralupy a.s. (Příloha č. 8 – Posouzení rizik).

3

Vlastní ochranné a zásahové síly a prostředky

3.1

Stabilní technické prostředky

Viz Příloha P-01-08.

3.2

Mobilní technické prostředky

Viz Příloha P-01-08.

3.3

Dopravní prostředky a speciální mechanismy

SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní žádné dopravní a speciální mechanismy pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

3.4

Zásahové a havarijní materiály

SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní, vyjma vybavení jednotky HZSP, zásahové a havarijní materiály pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

3.5

Osobní ochranné prostředky

Zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou vybaveni osobními ochrannými prostředky v souladu s interním dokumentem S-38 Používání osobních ochranných pracovních prostředků.

3.6

Prostředky pro zajištění první pomoci

Prostředky pro zajištění první pomoci je vybavena každá výrobna (lékárničky). Umístění a vybavení lékárniček první pomoci jsou uvedeny v traumatologickém plánu. Viz také BZ, Část II., kap. 1.5.8.

3.7

Personální zajištění

Pro zajištění organizačních opatření prevence závažných havárií, zabraňování jejich vzniku a provádění ochranných opatření za účelem snížení rozsahu následků v počátcích vznikajících havárií a k likvidaci drobných havárií jsou vyčleněny preventivní požární hlídky. Zaměstnanci SYNTHOS Kralupy a.s. jsou v případě potřeby nápomocni zasahujícím jednotkám. Pro řešení mimořádných nebo krizových situací je v SYNTHOS Kralupy a.s. ustanoven tzv. havarijní štáb (složení štábu je uvedeno ve směrnici R-09 Vnitřní havarijní plán SYNTHOS Kralupy a.s.).


4

Strana 93/102

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky

SYNTHOS Kralupy a.s. má vlastní zásahové síly vybavené odpovídajícími materiálními a technickými prostředky.

4.1

Mobilní technické prostředky

SYNTHOS Kralupy a.s. nemá smluvně zajištěny další mobilní technické prostředky.

4.2

Dopravní prostředky a speciální mechanismy

SYNTHOS Kralupy a.s. nemá smluvně zajištěny další dopravní prostředky a speciální mechanismy.

4.3

Zásahové a havarijní materiály

SYNTHOS Kralupy a.s. nemá smluvně zajištěny další zásahové a havarijní materiály.

4.4

Osobní ochranné prostředky

Osobní ochranné prostředky SYNTHOS Kralupy a.s. zajišťuje formou výběrových řízení od různých dodavatelů. Zajišťuje Odbor zásobování, koordinuje Oddělení bezpečnosti práce.

4.5

Personální zajištění

SYNTHOS Kralupy a.s. má smluvně zajištěnu asistenci zaměstnanců bezpečnostní agentury, zajišťující ostrahu areálu. Další personální zajištění je v rámci jednotek IZS.

5

Vyrozumění o havárii a provádění zásahu

5.1

Systém a způsob výstrahy a varování při závažné havárii

5.1.1.1

Havarijní zvuková a světelná signalizace

Havarijní zvuková a světelná signalizace mezních stavů detekčních zařízení instalovaných v SYNTHOS Kralupy a.s. a signalizace mezních stavů technologických procesů včetně signalizace EPS je vyvedena na velíny výroben a na dispečink HZSP. 5.1.1.2

Havarijní signalizace areálu

Sirény Havarijní signalizace podniku (sirény) je ovládána z dispečinku HZSP. Pro varování zaměstnanců a okolí je používán varovný signál, který je vyhlašován stálým nekolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Umístění poplachových sirén v SYNTHOS Kralupy a.s.: –

střecha administrativní budovy obj. 101

–

střecha centrálního skladu obj. 118

–

dispečerská věž vlečky obj. 142

–

střecha budovy teplárny obj. 325


–

Strana 94/102

střecha HZS obj. 106.

Výstražná světla Výstražná světla jsou umístěna před objektem jednotky HZSP, pro zajištění výjezdu jednotky k zásahu. Další způsoby varování –

ústně

–

telefonem

–

rozhlasem.

5.2

Systém a způsob vyrozumění subjektů v případě vzniku závažné havárie

5.2.1

Vyrozumění o havárii a předávání informací

5.2.1.1

Nahlášení havárie

Každý, kdo zpozoruje havárii (mimořádnou událost), která by mohla ohrozit bezpečnost osob nebo provozu, popřípadě příznaky takové události, je povinen: –

Okamžitě, dle povahy havárie (mimořádné události) zasáhnout na zdolání havárie, popřípadě na odstranění její příčiny. Pokud tak může učinit sám uvědomit o nebezpečí nejbližší zaměstnance a svého přímého nadřízeného.

–

Co nejdříve uvědomit o havárii (mimořádné události) dispečink HZSP.

Dispečink HZSP je povinen informovat o havárii (mimořádné události) dle Havarijního plánu SYNTHOS Kralupy a.s. 5.2.1.2

Formy nahlášení mimořádné situace (havárie)

Způsob nahlášení mimořádné situace (havárie): –

ústně,

–

telefonem.

Při nahlašování havárie je nutné vždy uvést: –

jméno a příjmení ohlašujícího,

–

místo havárie,

–

stručně charakterizovat havárii (zda jsou nějaká zranění či úmrtí, zda se jedná o únik plynu, kapaliny, pokud možno určit i druh látky),

–

uvést číslo telefonu, ze kterého je voláno (při telefonickém ohlašování).

5.2.2

Hlášení vzniku havárie státní správě, samosprávě a kontrolním orgánům

5.2.2.1

Předání informace osobám a složkám určeným pro zásah

Zaměstnanec konající službu na dispečinku HSP vyrozumí: –

jednotku HZSP


–

zaměstnance bezpečnostní agentury AGP

–

tým krizového řízení

–

příslušného vedoucího zaměstnance provozu/odboru

–

zaměstnance ostrahy na hlavní vrátnici

–

zaměstnance (osoby) dle havarijního plánu SYNTHOS Kralupy a.s.

5.2.2.2

Strana 95/102

Povolání složek působících v záchranném systému

Složky IZS jsou k zásahu povolány z rozhodnutí: –

Velitele zásahu

Složky IZS povolává: –

Dispečer HZSP z rozhodnutí velitel zásahu

Povolání složek záchranného systému je prováděno telefonicky. 5.2.2.3

Informování krajského úřadu

Osoby oprávněné a zodpovědné za informování krajského úřadu: –

Vedoucí PHHS (pověřen vedením společnosti komunikovat s orgány státní správy a samosprávy v oblasti havarijní bezpečnosti)

Pravidla pro poskytování informací jsou dána zákonem č. 224/2015 Sb. Informování bude provedeno formou předepsanou vyhláškou č. 228/2015 Sb. Ministerstva životního prostředí. –

Písemné hlášení o vzniku závažné havárie (ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.) doručit do 24 hodin.

–

Konečnou písemnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie.

5.2.2.4

Informování sousedních úřadů s regionální a republikovou působností

Informování úřadů s regionální a republikovou působností, včetně požárních a ostatních služeb IZS se provádí, dle § 18, odst. 1 zákona 239/2000 Sb., přes dispečink HZSP dostupnými prostředky. 5.2.2.5

Podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti

Osoby oprávněné poskytovat informace o závažné havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti: – 5.2.2.6

Tiskový mluvčí společnosti. Činnost operačních středisek složek záchranného systému

Dle § 13 zák. č. 328/2001 Sb. plní operační a informační středisko následující úkoly: –

zabezpečuje obsluhu telefonní linky tísňového volání čísla 150 a v případech určených ministerstvem také obsluhu telefonní linky jednotného evropského čísla tísňového volání 112 (§ 7 odst. 6 zák. č. 239/2000 Sb.),

–

dokumentuje záchranné a likvidační práce, na kterých se podílí,


Strana 96/102

–

spolupracuje na zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému,

–

udržuje spojení s operačními středisky základních složek a s ostatními složkami, s místy zásahu a s krizovými štáby,

–

vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu při prvotním povolávání a nasazování sil a prostředků složek na místo zásahu, jestliže je na tomto území více jak jedno místo zásahu, vyhlašuje odpovídající stupeň poplachu pro území postižené mimořádnou událostí,

–

předává informaci o vyhlášeném třetím nebo zvláštním stupni poplachu pro území postižené mimořádnou událostí organizačně vyššímu operačnímu a informačnímu středisku, a

–

zapojuje se do mezinárodních záchranných operací a do přeshraniční spolupráce při záchranných a likvidačních pracích podle zákona (§ 7 a § 10 zák. č. 239/2000 Sb.).

5.3

Postupy provádění zásahu vlastními silami a prostředky

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky je dán následujícími interními dokumenty: –

5.3.1

Havarijní plán SYNTHOS Kralupy a.s. s jeho přílohami (Plán varování a vyrozumění, Povodňový plán, Výron zkapalněných uhlovodíků, Havarijní plán stáčení a skladování hořlavých kapalin, Plán fyzické ochrany osob, Havarijní plán vodního hospodářství, Havarijní plán energetiky, Havarijní plány výroben, Evakuační plány výroben). Všeobecné povinnosti zaměstnanců

Právní a morální povinností každého občana je poskytnutí první pomoci zraněným, což je souhrn rychlých opatření k ochraně života postižených osob. První pomoc musí být poskytnuta v případě každého poranění, otravy nebo náhlého zhoršení zdravotního stavu, zejména v případech, kdy bez včasného poskytnutí první pomoci by bylo vážně ohroženo zdraví nebo život postiženého. První pomoc musí být poskytnuta s ohledem na bezpečnost postiženého i zachránce a to buď na místě úrazu, nebo na nejbližším bezpečném místě tak, aby přesunem postiženého nebyla nutná opatření první pomoci oddálena. Každá osoba vyskytující se ve výrobním areálu je povinna počínat si tak, aby nezpůsobila vznik požáru, výbuch či únik látek ze zařízení. Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí vznik požáru nebo nebezpečí výbuchu je povinen: –

jestliže zpozoruje požár, použít k jeho uhašení všechny dostupné prostředky,

–

jestliže zjevně nestačí fyzicky sám požár zlikvidovat či lokalizovat neprodleně přivolat jednotku HZSP prostřednictvím ohlašovny požáru podniku a o takové události informovat svého nejbližšího nadřízeného,

–

postupovat podle schváleného havarijního plánu,

–

na havárii upozornit své spolupracovníky,

–

dbát pokynů velitele zásahu,

–

plnit příkazy svého nadřízeného.


Strana 97/102

Každý zaměstnanec společnosti, který zjistí únik NL ze zařízení, nebo zjistí prostor zamořený NL, je povinen: –

zamořený prostor s použitím ochrany dýchadel urychleně opustit (ve směru kolmo nebo šikmo proti větru),

–

po opuštění zamořeného prostoru upozornit na nebezpečí všechny pracovníky okolí,

–

do zamořeného prostoru nevstupovat bez ochranných prostředků,

–

podle uvedené zásady vyprostit ze zamořeného prostoru zasažené osoby a poskytnout jim první pomoc,

–

zdroj úniku nebo místo zamoření neprodleně ohlásit nejbližšímu nadřízenému, v případě nebezpečí z prodlení přímo dispečinku HZSP.

5.3.2

Činnost mistra směny

a)

Při požáru a výbuchu:

–

zajistit bezpečnost osob, vyproštění postižených osob, poskytnutí první pomoci a následně kvalifikované lékařské péče zraněným,

–

při vzniku požáru organizovat jeho likvidaci vlastními prostředky a neprodleně přivolat informovat dispečink HZSP,

–

prostřednictvím dispečinku PHHS varovat přilehlé objekty, ohrožené případnými následky požáru,

–

při likvidaci požáru řídit se pokyny velitele zásahu,

–

podnikat opatření k minimalizaci následků havárie,

–

respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předat všem zaměstnancům.

b)

Při úniku NL:

–

v ohrožených objektech vyhlásit (zajistit hlášení) zákaz prací s otevřeným ohněm,

–

zajistit bezpečnost osob, vyproštění osob ze zamořeného prostoru, poskytnutí první pomoci,

–

varovat pracovníky přilehlých objektů, externích firem,

–

o vzniku, rozsahu a následcích nehody informovat bezpečnostní službu,

–

podnikat opatření k zamezení dalšímu úniku NL,

–

respektovat velitele zásahu a jeho pokyny předat všem pracovníkům.

5.3.3

Odstraňování následků závažné havárie

SYNTHOS Kralupy a.s. nevlastní žádné speciální technické prostředky pro odstraňování následků případné závažné havárie. Likvidaci následků závažné havárie zajišťuje Havarijní štáb společnosti ve zvláštním režimu. Způsob likvidace kontaminovaného materiálu a odpadů je v mnoha případech úzce specializovaná záležitost, u které je nezbytná asistence odborných sanačních firem, které asanační práce provedou a mohou rovněž doporučit nejefektivnější způsoby asanace zasažených míst. Výběr odborné firmy bude proveden dle aktuální poptávky služby.

Bezpečnostní zpráva Část VII.

Část VII. 1

Strana 98/102

Závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí

Předložená Bezpečnostní zpráva objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je vypracována ve smyslu zákona [1], respektuje všechny požadavky tohoto zákona a jeho prováděcí vyhlášky [2]. Bezpečnostní zpráva je souhrnem důležitých aspektů bezpečného provozování objektu SYNTHOS Kralupy a.s., v němž jsou manipulovány nebezpečné látky s potenciálem ohrožení okolí v důsledku vzniku závažné havárie některého ze zdrojů rizika. Bezpečnostní zpráva je dokladem: –

důsledného poznání zajištěnosti provozované činnosti z bezpečnostního hlediska,

–

provedení důsledné analýzy existujících rizik, jejich vzájemného ovlivňování a hodnocení jejich míry přijatelnosti,

–

posouzení adekvátnosti přijatých a navrhování nových opatření k omezování analyzovaných rizik vzhledem k okolí objektu (v případě potřeby),

–

prokázání funkčnosti uplatňovaného systému prevence závažné havárie,

–

prokázání připravenosti reagovat na situaci v případě vzniku závažné havárie.

V objektu SYNTHOS Kralupy a.s. se provádějí manipulace s NL, které jsou klasifikovány jako látky zdraví škodlivé, toxické, vysoce toxické, hořlavé, vysoce hořlavé, extrémně hořlavé, výbušné, oxidující, karcinogenní, mutagenní a nebezpečné pro životní prostředí. Hlavním předmětem činnosti v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. je výroba syntetických kaučuků a činnosti spojené s příjmem a výdejem surovin, tj. stáčení resp. plnění cisteren (železničních i automobilových). Kapacitní množství umístěných nebezpečných látek, při použití vzorce pro sčítání poměrných množství skupin nebezpečných látek, odpovídá zařazení do skupiny B, ve smyslu zákona [1]. Popisná část dokumentu je koncipována tak, aby poskytovala relevantní údaje a informace o bezpečném způsobu řízení objektu, umístěné technologii a o okolí objektu. Systém požární a havarijní represe je založen zejména na vlastní jednotce HZSP. V případě potřeby jsou povolány jednotky IZS Středočeského kraje. BZ obsahuje údaje potřebné pro analýzu a zhodnocení reálného rizika, které objekt představuje pro své okolí. Podrobná analýza a hodnocení rizika byla provedena standardním způsobem za použití doporučených relevantních metodik, výpočetních programů a databází. Výsledkem provedené analýzy a hodnocení rizika jsou následující skutečnosti, zjištění a závěry: 1.

Byla provedena identifikace všech zařízení, ve kterých jsou umístěny nebezpečné látky, čímž byly definovány jednotlivé zdroje rizika (procesní zařízení byla rozčleněna na jednotky z hlediska reálného úniku NL). Přehled identifikovaných zdrojů rizika je uveden v příloze P-02 Posouzení rizik objektu SYNTHOS Kralupy a.s., Tab. č. 1 až Tab. č. 10.


Strana 99/102

1.

Za použití výběrové metody [3] byla provedena selekce zdrojů rizika s cílem vybrat nejzávažnější zdroj (zdroje) rizika. Selektivní analýzou bylo vybráno 17 zdrojů rizika, (viz Posouzení rizik), pro které byla vypracována podrobná analýza QRA.

2.

Posouzení rizik, vč. následků havárií, je součástí kap. 3 této BZ, resp. přílohy P-02.

3.

Posouzením rizik byly pro jednotlivé scénáře havárií stanoveny odhady následků na životech osob, majetku, hospodářských zvířatech a životním prostředí. Dále byl proveden odhad frekvencí uvažovaných scénářů. Výsledkem pak bylo stanovení míry skupinového (společenského) rizika. Dle tzv. nizozemského přístupu, kdy míra přijatelného rizika je stanovena hodnotou 10-3 (hodnota pro stávající objekty), se jeví všechny stanovené míry rizika jako přijatelné (viz kap. 9 přílohy P-02).

Kapitola 4 Systém prevence závažné havárie (resp. příloha P-03 Program prevence závažné havárie, SYNTHOS Kralupy a.s.) popisuje zavedený systém prevence závažné havárie. Zde jsou kromě vymezení systému PZH uvedeny také hlavní cíle a zásady PZH a je zde rovněž definována politika PZH, kterou si vedení společnosti vytýčilo.


Seznam a obsah citované dokumentace Viz Příloha P-01-09 Seznam citovaných směrnic.

Strana 100/102

Bezpečnostní zpráva Přílohy, zdroje

Strana 101/102

Seznam příloh P-01-01 P-01-02 P-01-03 P-01-04 P-01-05 P-01-06 P-01-07 P-01-08 P-01-09 P-02 P-02-01 P-02-02 P-02-03 P-02-04 P-02-05 P-02-06 P-03 P-04

Organizační schéma SYNTHOS Kralupy a.s. Objektová soustava SYNTHOS Kralupy a.s. Množství a umístění nebezpečných látek v SYNTHOS Kralupy a.s. Vlastnosti nebezpečných látek umístěných v objektu SYNTHOS Kralupy a.s. Bezpečnostní listy SYNTHOS Kralupy a.s. Nakládání s odpady v SYNTHOS Kralupy a.s. Rozmístění prostředků EPS v SYNTHOS Kralupy a.s. Hasební prostředky v SYNTHOS Kralupy a.s. Seznam citovaných směrnic Posouzení rizik objektu SYNTHOS Kralupy a.s. Vypočtená selektivní čísla na hranicích areálu a v nejbližší obydlené oblasti Umístění vybraných zdrojů rizika v areálu Záznamy bezpečnostní analýzy HAZOP na vybraných zdrojích rizika Rozvoj potenciálních havárií metodou ETA Analýza lidského činitele SYNTHOS Kralupy a.s. Dosah havárií SYNTHOS Kralupy a.s. Program PZH objektu SYNTHOS Kralupy a.s. Mapové přílohy

Bezpečnostní zpráva Přílohy, zdroje

Strana 102/102

Literatura 1.

Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2000 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon o prevenci závažných havárií)

2.

Vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

3.

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment („Purple Book“), CPR 18E, First Edition, Haag, 1999

4.

Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Determination of possible damage to people and Objects Resulting from Releases of Hazardous Materials, („Green Book“), CPR 16E, Voorburg, 1989

5.

Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Calculation of physical effects, („Yellow Book“), CPR 14E, The Hague, SDU, 1997

6.

Výpočetní program EFFECTS, verze 4.0, TNO-MEP, Netherlands

7.

Věstník Ministerstva životního prostředí, Březen 2007, částka 3; Metodický pokyn č. 5.: Metodický pokyn odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí k rozsahu a způsobu zpracování dokumentu „Posouzení vlivu lidského činitele na objekt nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií

8.

Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen 2002

9.

TLP, s.r.o.: Analýza metodou HAZOP

10.

Bezpečnostní listy nebezpečných látek

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA SYNTHOS

Recommend Documents