BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT V.
Modelování a prognostika v oblasti bezpečnosti a fyzické ostrahy Informační bezpečnost Fyzická ostraha Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy Trendy fyzické bezpečnosti a krizového řízení
Radim Bačuvčík – VeRBuM Zlín 2015
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lukáš, Luděk Bezpečnostní technologie, systémy a management V. / Luděk Lukáš a kolektiv. -1. vydání. -- Zlín : Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2015. -- 368 stran Anglické resumé ISBN 978-80-87500-67-5 351.759.5 * 351.78:614.8 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 - ochrana majetku - osobní bezpečnost - zabezpečovací technika - bezpečnostní inženýrství - bezpečnostní management - kolektivní monografie 005 - Management. Řízení [4]
Recenzovali: prof. Ing. Josef Reitšpís, PhD. doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc. Tato kniha vznikla za podpory projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy NPU I No. MSMT-7778/2014 a také projektu Evropského Fondu pro Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/03.0089. This book was supported by Research Project: NPU I No. MSMT-7778/2014, from the Ministry of Education of the Czech Republic and also by the European Regional Development Fund under the Project: CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/03.0089.
Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí nakladatelství VeRBuM © doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2015 © Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2015 ISBN 978-80-87500-67-5
Obsah I. ČÁST -
Modelování a prognostika v oblasti bezpečnosti a fyzické ostrahy ................... 17
1 Základy bezpečnostní futurologie .................................................................................................... 20 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 20 1.1.1 Terminologie v oblasti bezpečnostní futurologie...................................................... 20 1.2 Futurologie........................................................................................................................................ 23 1.2.1 Význam futurologie ............................................................................................................... 25 1.2.2 Historie futurologie ............................................................................................................... 26 1.3 Bezpečnostní futurologie ............................................................................................................ 28 1.3.1 Oblasti zájmu bezpečnostní futurologie ....................................................................... 29 1.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 32 2 Prognostická metodologie ................................................................................................................... 34 2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 34 2.2 Prognostika ....................................................................................................................................... 35 2.3 Prognózy – funkce a klasifikace ................................................................................................ 37 2.3.1 Funkce prognóz ...................................................................................................................... 37 2.3.2 Klasifikace prognóz ............................................................................................................... 39 2.4 Principy a metodologie tvorby prognóz ................................................................................ 41 2.5 Prognostické metody .................................................................................................................... 43 2.5.1 Subjektivní a objektivní metody ...................................................................................... 44 2.5.2 Univerzální, strukturální a procesuální metody ........................................................ 45 2.6 Shrnutí ................................................................................................................................................ 49 3 Modelování v oblasti krizového řízení ........................................................................................... 51 3.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 51 3.2 Vybrané nástroje pro modelování v rámci krizového řízení ......................................... 52 3.2.1 RISKAN ....................................................................................................................................... 52 3.2.2 TEREX ......................................................................................................................................... 54 3.2.3 EMERGENCY OFFICE ............................................................................................................ 55 3.2.4 POSIM ......................................................................................................................................... 57 3.2.5 PRACTIS ..................................................................................................................................... 58 3.2.6 SITUNET .................................................................................................................................... 58 3.2.7 OBNOVA ..................................................................................................................................... 59 3.2.8 ANALYZÁTOR .......................................................................................................................... 61 3.3 Závěr .................................................................................................................................................... 63 4 Efektívnosť systémov ochrany objektov ....................................................................................... 64 4.1 Požiadavky na ochranu objektov ............................................................................................. 64 4.2 Stanovenie úrovne ochrany objektu – prípadová štúdia Bankový subjekt ............. 68 4.2.1 Úroveň ochrany aktívnych prvkov systému ochrany .............................................. 70 4.2.2 Úroveň ochrany pasívnych prvkov systému ochrany ............................................. 72 4.2.3 Dislokácia aktívnych a pasívnych prvkov ochrany ................................................... 73 4.3 Softvérové nástroje na podporu projektovania systémov ochrany objektov ......... 73 4.3.1 Program AutoCAD.................................................................................................................. 74 4.3.2 Program SketchUP ................................................................................................................. 75 4.3.3 Program VideoCAD a IP Video Design Tool ................................................................. 76 4.4 Zhrnutie.............................................................................................................................................. 78
5 Simulační technologie v průmyslu komerční bezpečnosti ..................................................... 80 5.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 80 5.2 Vymezení výukové simulace ...................................................................................................... 80 5.2.1 Kategorie simulací ................................................................................................................. 80 5.2.2 Typy výukových simulátorů .............................................................................................. 81 5.3 Teorie procesu simulace .............................................................................................................. 83 5.3.1 Přípravná fáze ......................................................................................................................... 83 5.3.2 Fáze vlastní simulace ............................................................................................................ 86 5.3.3 Závěrečná fáze......................................................................................................................... 87 5.4 Využití simulačních technologií v průmyslu komerční bezpečnosti .......................... 88 5.4.1 Vhodnost simulačních technologií pro činnosti PKB ............................................... 88 5.4.2 Využitísimulačních technologiína UTB a proces implementace ....................... 89 5.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 90 II. ČÁST - Informační bezpečnost ........................................................................................................ 93 1 Dopad bezpečnosti informací na prosperitu firmy ................................................................... 95 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 95 1.2 Analýza bezpečnosti informačního systému ....................................................................... 95 1.2.1 Efekty bezpečnostní analýzy ............................................................................................. 96 1.2.2 Situace vhodné pro provádění bezpečnostní analýzy IS ........................................ 96 1.3 Proces řešení informační bezpečnosti ................................................................................... 97 1.3.1 Doporučené schéma dle ISO 13335 ................................................................................ 97 1.3.2 Strategie řešení bezpečnosti informačního systému ............................................... 98 1.3.3 Analýza rizik IS ....................................................................................................................... 99 1.3.4 Bezpečnostní politika IS ....................................................................................................100 1.3.5 Bezpečnostní standardy IS ...............................................................................................100 1.3.6 Implementace bezpečnosti IS .........................................................................................100 1.3.7 Příklady bezpečnostních projektů ................................................................................100 1.3.8 Základní přístup ...................................................................................................................104 1.3.9 Neformální přístup ..............................................................................................................104 1.3.10 Podrobná analýza rizik ......................................................................................................105 1.3.11 Kombinovaný přístup.........................................................................................................105 1.3.12 Problémy a chyby vyskytující se při analýze rizik ..................................................105 1.3.13 Bezpečnostní politika informačních systémů ...........................................................106 1.3.14 Problémy a chyby při tvorbě politiky ..........................................................................108 2 Úvod do penetračních testů a bezpečnostních auditů............................................................110 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................110 2.2 Penetrační testy ............................................................................................................................110 2.2.1 Cíle penetračních testů ......................................................................................................110 2.2.2 Základní typy penetračních testů ..................................................................................111 2.2.3 Fáze penetračního testu ....................................................................................................112 2.2.4 Metody používané v penetračních testech.................................................................114 2.2.5 Normy pro penetrační testování ....................................................................................116 2.3 Bezpečnostní audit ......................................................................................................................117 2.3.1 Audit bezpečnosti v organizaci .......................................................................................117 2.3.2 Audit bezpečnosti informačních systémů ..................................................................117 2.3.3 Rámcový audit informační bezpečnosti se zaměřuje na oblasti: ......................117 2.3.4 Audit probíhá v prostorech organizace v následujících krocích: ......................117 2.3.5 Přínosy auditu bezpečnosti organizace a informační bezpečnosti: .................118
3 Kryptografie v informačních systémech ......................................................................................119 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................119 3.2 Využití šifrování ............................................................................................................................119 3.3 Nasazení šifer .................................................................................................................................120 3.4 Pojmy kryptografie ......................................................................................................................122 3.5 Symetrické šifry ............................................................................................................................123 3.5.1 DES (Data Encryption Standard) ...................................................................................123 3.5.2 3DES (Triple – DES) ............................................................................................................123 3.5.3 IDEA...........................................................................................................................................124 3.5.4 BlowFish ..................................................................................................................................125 3.5.5 CAST ..........................................................................................................................................125 3.6 Asymetrické šifry..........................................................................................................................125 3.6.1 RSA.............................................................................................................................................126 3.7 Eliptické kryptosystémy (ECC) ...............................................................................................126 3.8 HASH algoritmy .............................................................................................................................126 3.9 Typy šifrování ................................................................................................................................128 4 Bezpečnost symetrických a asymetrických šifer ......................................................................130 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................130 4.2 Symetrické šifrování ...................................................................................................................130 4.2.1 Proudové šifry .......................................................................................................................131 4.2.2 Blokové šifry ..........................................................................................................................134 4.3 Asymetrické šifrování .................................................................................................................144 4.3.1 RSA.............................................................................................................................................145 4.3.2 Eliptické křivky .....................................................................................................................148 4.3.3 Digitální podpis podle schématu ECDSA.....................................................................151 5 Digitální forenzní technologie..........................................................................................................153 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................153 5.2 Digitální stopa ................................................................................................................................153 5.2.1 Autentizace digitální stopy...............................................................................................154 5.2.2 Právní aspekty zajištění digitálních stop ....................................................................154 5.2.3 Lokalizace digitální stopy .................................................................................................154 5.2.4 Práce s digitální stopou .....................................................................................................154 5.3 Bitová kopie ....................................................................................................................................155 5.3.1 Vytvoření bitové kopie.......................................................................................................155 5.4 Analýza digitálních dat ...............................................................................................................156 5.4.1 Příprava před forenzní analýzou ...................................................................................157 5.4.2 Obnovení dat z bitové kopie ............................................................................................157 5.4.3 Obnovení smazaných dat ..................................................................................................157 5.4.4 Extrakce a třídění dat .........................................................................................................158 5.4.5 Vyhledání řetězců ................................................................................................................158 5.4.6 Typy prováděných analýz .................................................................................................158 III. ČÁST - Fyzická ostraha .....................................................................................................................163 1 Fyzická ostraha ......................................................................................................................................166 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................166 1.2 Právní rámec fyzické ostrahy ..................................................................................................166 1.2.1 Trestní zákoník .....................................................................................................................166 1.2.2 Trestní řád ..............................................................................................................................167 1.2.3 Občanský zákoník ................................................................................................................168 1.3 Dělení fyzické ostrahy ................................................................................................................169
1.4 Metody fyzické ostrahy ..............................................................................................................173 1.5 Požadavky na fyzickou ostrahu ..............................................................................................174 1.6 Výzbroj a výstroj ...........................................................................................................................175 1.7 Využití pracovního psa ...............................................................................................................177 1.7.1 Strážní psi ...............................................................................................................................178 1.7.2 Hlídací psi................................................................................................................................178 1.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................179 2 Fyzická ostraha v praxi .......................................................................................................................180 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................180 2.2 Malá versus velká firma .............................................................................................................180 2.3 Kvalita versus cena služeb bezpečnostních agentur ......................................................182 2.4 Konkurenceschopnost a boj o zákazníka v tržním prostředí bezpečnostních agentur .............................................................................................................................................183 2.5 Nejčastěji poskytované služby realizovány bezpečnostními službami v rámci České republiky .............................................................................................................................184 2.6 Právní předpisy a interní nařízení .........................................................................................185 2.7 Pozice pracovníků PKB ..............................................................................................................186 2.8 Pohled do běžného dne pracovníka ostrahy ......................................................................187 2.9 Shrnutí ..............................................................................................................................................190 3 Výcvik profesní obrany a obranná střelba ..................................................................................192 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................192 3.2 Výcvik profesní obrany v průmyslu komerční bezpečnosti ........................................193 3.2.1 Prostředí komerční bezpečnosti a profesní obrana ...............................................193 3.2.2 Problematika výcviku profesní obrany se zbraněmi .............................................196 3.3 Problematika obranné střelby ................................................................................................197 3.3.1 Obecná pravidla obranné střelby ..................................................................................198 3.3.2 Základní vybavení pro obrannou střelbu, rozsah znalostí a dovednosti .......199 3.3.3 Výcvik v obranné střelbě...................................................................................................200 3.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................201 4 Odhalenie potenciálne rizikových jedincov a skupín pomocou techniky profilovania ......................................................................................................................................................................204 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................204 4.2 Aplikácia metódy profilovania ................................................................................................204 4.2.1 Príklady negatívnych indikácii .......................................................................................205 4.3 Prípady z minulosti s efektívnou možnosťou využitia profilovania na základe negatívnych indikácií jedincov ................................................................................................207 4.3.1 Osamelí vlci ............................................................................................................................207 4.3.2 Útok na izraelských turistov v Burgase .......................................................................207 4.3.3 Richard Reid – terorista s bombou v topánkach a Umar Farouk Abdulmutallab – terorista s bombou na tele .............................................................208 4.3.4 Pohroma letu Germanwings ............................................................................................209 4.4 Ilustratívne príklady využitia profilovania v rôznych oblastiach..............................210 4.4.1 Príklad – hotel .......................................................................................................................210 4.4.2 Príklad – firma .......................................................................................................................210 4.4.3 Príklad – Cestovné prostriedky (Cestujúci pod falošnou identitou) ................211 4.5 Metodológia správnej profilácie .............................................................................................211 4.6 Zhrnutie............................................................................................................................................212 5 Činnost zásahových jednotek v rámci dohledových a popl. přijímacích center ...........213 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................213
5.2 Terminologie ..................................................................................................................................213 5.3 Zásahová jednotka .......................................................................................................................214 5.4 Předpoklady pro výkon činnosti ZJ .......................................................................................215 5.5 Minimální požadavky na pracovníky ZJ...............................................................................215 5.6 Příklady působení ZJ ...................................................................................................................216 5.6.1 Působení ZJ ve spolupráci s Poplachovým přijímacím centrem (PPC) ..........217 5.6.2 Působení ZJ ve spolupráci s Dohledovým centrem (DC) ......................................218 5.6.3 Lokální působení ZJ na objektu ......................................................................................219 5.7 Vybavení ZJ .....................................................................................................................................220 5.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................221 IV. ČÁST - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy ..........................................................223 1 Zřizování poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů ........................................228 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................228 1.1.1 Terminologie .........................................................................................................................228 1.2 Postup zřizování PZTS ................................................................................................................229 1.3 Návrh systému ...............................................................................................................................231 1.3.1 Bezpečnostní posouzení ....................................................................................................232 1.3.2 Návrh skladby systému .....................................................................................................234 1.4 Příprava realizace ........................................................................................................................239 1.4.1 Technické posouzení ..........................................................................................................240 1.4.2 Projektová dokumentace ..................................................................................................241 1.5 Montáž PZTS...................................................................................................................................243 1.6 Trvalý provoz .................................................................................................................................246 1.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................248 2 Elektrické zabezpečovacie a tiesňové poplachové systémy ................................................250 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................250 2.2 Komponenty EZS/TPS ................................................................................................................251 2.3 Prístupové úrovne........................................................................................................................253 2.4 Ústredne EZS ..................................................................................................................................253 2.5 Vstupná funkcia EZS ....................................................................................................................255 2.6 Výstupná funkcia EZS .................................................................................................................255 2.7 Systémové a technické požiadavky na EZS/TPS a ich komponenty .........................256 2.8 Rozdelenie ústrední EZS/TPS..................................................................................................257 2.9 Zhrnutie............................................................................................................................................259 3 Integrace poplachových systémů ...................................................................................................261 3.1 Integrované poplachové systémy ..........................................................................................261 3.1.1 Požadavky na integraci PZTS ..........................................................................................262 3.2 Technické způsoby integrace PZTS .......................................................................................263 3.2.1 Integrace IN/OUT.................................................................................................................264 3.2.2 Poplachový zabezpečovací a tísňový systém jako integrační prvek ................267 3.2.3 Automatizační systém jako integrační prvek ............................................................271 3.2.4 Integrace s využitím prvků poplachových aplikací ................................................274 V. ČÁST - Trendy fyzické bezpečnosti a krizového řízení ........................................................279 1 Bezpečnostní management v organizaci, teorie a praxe .......................................................281 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................281 1.2 Bezpečnost, cíl a předmět .........................................................................................................281 1.3 Bezpečnostní incident ................................................................................................................283
1.4 Teorie bezpečnosti a její vliv na bezpečnostní management ......................................284 1.5 Vymezení managementu a jeho diskuse .............................................................................285 1.6 Funkce managementu ................................................................................................................287 1.6.1 Plánování .................................................................................................................................287 1.6.2 Organizování ..........................................................................................................................288 1.6.3 Personalistika ........................................................................................................................288 1.6.4 Vedení lidí ...............................................................................................................................289 1.6.5 Kontrola ...................................................................................................................................290 1.7 Manažer jako nositel funkcí managementu .......................................................................291 1.8 Bezpečnostní management v organizaci .............................................................................292 1.9 Bezpečnostní metody..................................................................................................................294 1.10 Bezpečnostní politika a bezpečnostní strategie organizace .......................................295 1.11 Shrnutí .............................................................................................................................................297 2 Současný stav a vývojové trendy v oboru dekontaminace ...................................................298 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................298 2.2 Dekontaminační procesy a technologie ...............................................................................298 2.2.1 Rozdělení a hlavní zásady dekontaminace ................................................................298 2.2.2 Požadavky na realizaci dekontaminace ......................................................................299 2.3 Dekontaminační látky, směsi a roztoky ...............................................................................304 2.3.1 Dekontaminační látky, směsi a roztoky používané v AČR ...................................304 2.3.2 Dekontaminační látky, směsi a roztoky používané u HZS ČR .............................306 2.4 Technické prostředky dekontaminace.................................................................................307 2.4.1 Technické prostředky pro dekontaminaci používané v AČR ..............................308 2.4.2 Tech. prostředky pro dekontaminaci mob. techniky používané u HZS ČR ...308 2.5 Trendy rozvoje oboru dekontaminace .................................................................................311 2.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................311 3 Systémy pro správu informací fyzického zabezpečení ..........................................................313 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................313 3.2 Vývoj bezpečnostních nadstavbových systémů (BNS) ..................................................313 3.3 Vlastnosti a struktura systémů PSIM ....................................................................................314 3.3.1 Základní vlastnosti systémů PSIM .................................................................................314 3.3.2 Architektura systémů PSIM .............................................................................................315 3.3.3 Klíčové přínosy nadstavbových systémů....................................................................316 3.4 Možnosti využití systémů PSIM ..............................................................................................318 3.5 Příklady typického nasazení systémů PSIM.......................................................................319 3.5.1 Příklady nasazení PSIM v dopravě ................................................................................319 3.5.2 Příklady nasazení PSIM v energetice............................................................................319 3.5.3 Příklady nasazení PSIM pro realizaci projektů „chytrých“ měst .......................320 3.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................320 4 Roboty jako technické prostředky bezpečnostních systémů ..............................................322 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................322 4.1.1 Účel a motivace .....................................................................................................................322 4.1.2 Definice robotického systému.........................................................................................322 4.2 Historie robotických systémů..................................................................................................323 4.3 Rozdělení robotických systémů ..............................................................................................325 4.3.1 Systémové uspořádání obecného robotického systému ......................................325 4.3.2 Průmyslové roboty ..............................................................................................................327 4.3.3 Servisní roboty ......................................................................................................................328 4.4 Struktura kinematického řetězce robotického systému ...............................................329
4.4.1 Rameno, kloub, kinematická dvojice, stupeň volnosti...........................................329 4.4.2 Interakce mezi jednotlivými rameny ...........................................................................331 4.4.3 Interakce mezi robotem a okolím – mobilní podsystém ......................................331 4.5 Rozdělení robotů podle typu mobilního systému ...........................................................331 4.5.1 Rozdělení robotů podle vzoru.........................................................................................332 4.5.2 Rozdělení robotů podle pracovního prostředí .........................................................332 4.6 Kolové mobilní systémy .............................................................................................................332 4.6.1 Kolo s přenosem síly a ideálně se odvalující kolo ...................................................332 4.6.2 Rozdělení kolových robotů podle počtu kol ..............................................................334 4.6.3 Všesměrová kola ..................................................................................................................334 4.7 Kráčející roboty .............................................................................................................................335 4.7.1 Dvounohé kráčející roboty ...............................................................................................336 4.7.2 Čtyřnohé kráčející roboty .................................................................................................336 4.8 Mobilní roboty na pásovém podvozku .................................................................................337 4.9 Létající a plavající robotické systémy ...................................................................................337 4.10 Použití rob. systémů jako tech. prostředků bezpečnostních systémů ....................339 4.10.1 Použití robotických systémů jako inteligentních zbraňových systémů .........339 4.10.2 Monitorovací a pozorovací systémy .............................................................................341 4.10.3 Pomocné systémy (manipulační, zásobovací…) ......................................................341 4.11 Závěr .................................................................................................................................................341 5 Integrované systémy řízení v budovách ......................................................................................343 5.1 Integrované systémy v budovách – „inteligentní“ budovy ...........................................343 5.2 Uživatelské požadavky na integrované systémy v budovách .....................................344 5.3 Technické požadavky na inteligentní budovy ...................................................................345 5.3.1 Společná správa zařízení na jednom operačním pracovišti ................................345 5.3.2 Využívání dat získaných v jednom ze systémů pro činnost ost. systémů ......346 5.3.3 Nezávislost na konkrétním dodavateli ........................................................................346 5.3.4 Energetický management budovy .................................................................................346 5.3.5 Využití informační sítě pro správu budovy ...............................................................347 5.4 Řídicí systémy v budovách .......................................................................................................348 5.4.1 Systémy s řídicí centrálou.................................................................................................348 5.4.2 Decentralizované systémy................................................................................................349 5.4.3 Požadavky na otevřené systémy ....................................................................................349 5.4.4 Principy komunikace ..........................................................................................................350 5.5 Základní sběrnicové systémy vhodné pro integrované systémy v budovách ......352 5.5.1 Sběrnicový systém KNX .....................................................................................................353 5.5.2 Sběrnicový systém LonWorks.........................................................................................353 5.5.3 Protokol BACnet ...................................................................................................................354 5.5.4 Sběrnice Digital Addressable Lighting Interface .....................................................355 5.6 Postup při stanovení požadavků a priorit jednotlivých monitorovaných a řízených prvků systémů .........................................................................................................356 5.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................356 Resumé – summary ...................................................................................................................................359 Představení autorů kapitol .....................................................................................................................361
ÚVOD MONOGRAFIE Vážený čtenáři, dostává se Vám do rukou poslední díl kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management. Je na Vás, abyste posoudil užitečnost a prospěšnost našeho snažení. Ambicí autorů bylo seznámit Vás, odborníky i zájemce o problematiku bezpečnosti s nejnovějšími poznatky z oblasti bezpečnosti, bezpečnostních technologií i průmyslu komerční bezpečnosti. Již samotný exkurz do let, v nichž jsme naše dílo vytvářeli, ukazuje, že problematika bezpečnosti se neustále vyvíjí. V roce 2012 doznívala hospodářská krize a oblast zabezpečení se začala zvedat ze dna zájmu o služby průmyslu komerční bezpečnosti. V roce 2013 Českou republiku postihly rozsáhlé povodně, které způsobily zejména v Čechách velké škody. Vlivem arabské revoluce také došlo k mocenským střetům na severu Afriky a na Blízkém východě. V roce 2014 se etabloval Islámský stát a současně propukla mezinárodní krize na východě Ukrajiny. V jejím důsledku Rusko obsadilo Krym. Také rok 2015 byl poznamenán významnými bezpečnostními událostmi. Došlo k nebývalé migrační vlně z oblasti středního Východu do států západní Evropy. Česká republika byla do tohoto fenoménu zapojena především jako tranzitní země. Další významné problémy v České republice způsobilo dlouhotrvající suché léto. Ukazuje se, že se změny klimatu projevují velmi výrazně i v našem regionu a stát se na ně bude muset lépe připravit. K povodňovým komisím asi přibudou i komise k minimalizaci dopadů sucha. Všechny zmíněné skutečnosti podtrhují význam bezpečnosti jak pro stát, tak i pro samotného občana. Poslední díl kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je tradičně zaměřen jak na technická, tak technologická a bezpečnostní témata. Tvoří jej pět částí. Čtyři části jsou ucelené a pátá obsahuje nejnovější trendy a důležitá bezpečnostní témata. První část monografie uvádí nejnovější poznatky z oblasti modelování, simulace a prognostiky zaměřené na bezpečnost. Tato část je více teoretická a poznatky v ní uvedené se využijí spíše ve školách a výzkumných institucích. Model je nástrojem k výzkumu a pochopení chování určité reality. Té reality, která není k dispozici z důvodu nákladnosti, složitosti, nebezpečnosti nebo toho, že doposud není k dispozici. S pomocí modelu lze pochopit, jak by věci v realitě probíhaly, a s pomocí získaných poznatků vyřešit řešený problém. Modelování se využívá nejen ve vědě a výzkumu, ale i v přípravě personálu. S pomocí simulačních modelů lze připravovat krizové štáby na povodně, technologické havárie a další mimořádné události. Modelování se rovněž používá v prognostice k předpovědi možného vývoje. I když se budoucnost vyvíjí v mnoha případech jinak než se předpokládalo, umožňuje prognostika rozvíjet tvořivé myšlení a současně vytvářet vědomí potřeby připravovat se na možné scénáře vývoje. Druhá část monografie je zaměřena na informační a kybernetickou bezpečnost. Informační technologie i Internet se staly fenoménem posledních čtyřiceti let vývoje společnosti. Za tuto dobu pronikly do většiny oblastí života společnosti a zcela změnily způsob práce, společenského i osobního života. Došlo ke vzniku řady nových profesí a oborů. V současnosti jsme na informačních technologiích zcela závislí, a proto je na pořadu dne potřeba jejich bezpečnosti a ochrany. Nejedná se pouze jen o dostupnost a správnost informací, ale také o jejich nepopiratelnost a v některých případech i o utajení. Množství dat neustále narůstá a byl vytvořen kybernetický prostor. Nastupující generace začíná žít i svůj druhý život, život ve virtuálním prostoru. Význam informační a kybernetické bezpečnosti bude neustále narůstat a je dobře, že se s nejnovějšími poznatky může čtenář v této části seznámit.
V třetí části autoři uvedli nejnovější poznatky z oblasti fyzické ostrahy. I když je tato oblast zabezpečení často považována za málo sofistikovanou, v praxi se ukazuje, že role člověka je v ní nezastupitelná. Žádný technický systém nedokáže adekvátně reagovat na všechny typy narušení bezpečnosti a neumí ani improvizovat. Dobře vyškolený a připravený pracovník fyzické ostrahy ano a proto bude problematika fyzické ostrahy ještě dlouhou dobu patřit mezi důležité služby průmyslu komerční bezpečnosti. Čtvrtá část je zaměřena technicky. Jsou v ní uvedeny nejnovější poznatky a výsledky tvůrčí činnosti z oblasti poplachových zabezpečovacích systémů. Základem části je analýza struktury a typologie poplachových zabezpečovacích systémů. Je zde navázáno na detektory narušení, které byly zmíněny v prvním dílu monografické řady. Bezpečnost je oborem společenským, s výrazně interdisciplinárním charakterem. Tato skutečnost se projevila na charakteru poslední části. Její obsah tvoří specializovaná bezpečnostní témata, která jsou pro úplnost monografické řady významná. Kapitoly jsou zaměřeny na problematiku bezpečnostního managementu, informační podpory činnosti integrovaných bezpečnostních systémů, robotiky, technologií inteligentních budov a dekontaminace osob zasažených otravnými látkami. V kapitole o bezpečnostním managementu jsou prezentovány poznatky z teorie bezpečnosti a její implikace do specifik managementu. Poznatky získané v této části, umožní čtenáři vidět problémy bezpečnosti v širších souvislostech. Jednotlivé kapitoly monografie obsahují výsledky tvůrčí činnosti autorů. Řada nejnovějších poznatků vznikla v souvislosti s řešením projektů bezpečnostního výzkumu a projektů podporovaných různými grantovými agenturami. Při jejich zpracování autoři využili řadu metod tvůrčí práce. Mezi základní metody patří analýza a syntéza. S pomocí analýzy byla pochopena předmětná problematika, zejména nejnovější bezpečnostní technologie, druhy bezpečnosti i jevy v bezpečnostní realitě. Syntéza umožnila tvorbu a popis nových bezpečnostních systémů. S pomocí indukce byly zobecněny a popsány zejména trendy v jednotlivých sektorech bezpečnosti. K dalším metodám, které byly při tvorbě monografie použity, patří modelování a simulace. Tyto metody jsou v tvůrčí práci velmi významné, proto se také staly tématem jedné části monografie. Kolektivní monografie je určena všem zájemcům o problematiku bezpečnosti, bezpečnostních systémů, bezpečnostních technologií i krizového řízení. V plné nahotě se v knize projevuje interdisciplinarita bezpečnosti. Zajištění bezpečnosti je složitý problém, mající rozměr společenský, procesní, personální i technický. Proto jsou zájemcům prezentovány poznatky ze všech zmíněných oblastí. Důraz je položen na bezpečnostní technologie v oblasti fyzické a informační bezpečnosti. Knihu mohou využít jak zájemci z řad odborné veřejnosti, tak i studenti vysokých škol, jejichž studijní obory jsou na problematiku bezpečnosti zaměřeny. Komplexnost knihy umožňuje čtenáři nejen seznámení s obsahem jednotlivých oblastí bezpečnosti, ale také samotné promýšlení souvztažnosti mezi nimi. Knihu mohou využít všichni zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou. Vážený čtenáři, tímto pátým dílem končí monografická řada kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management. Jejím cílem bylo poskytnout odborné veřejnosti nejnovější poznatky z oblasti bezpečnosti se zaměřením na fyzickou a informační bezpečnost. Ač si to řada čtenářů neuvědomuje, její zpracování formou kapitol od různých autorů mělo přínos také pro utváření bezpečnostní komunity, protože při jejich zpracovaní museli spolupracovat a jednotlivé problémy diskutovat. I tento cíl byl při koncipování projektu sledován.
Na závěr si dovolím několik poznámek k použití knih jako monografické řady, zaměřené do oblasti bezpečnosti a bezpečnostních technologií. Obecně mohou jednotlivé kapitoly sloužit k získání poznatků z prezentované oblasti bezpečnosti. Tvoří tak stavební kameny bezpečnostního poznání. Jednotlivé díly jsou zaměřeny zejména na ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a informační bezpečnost. Knihy využijí bezpečnostní manažeři firem, studenti vysokých škol a další zájemci o bezpečnost. Tím, že je celé dílo pojato multidisciplinárně, může sloužit také jako výchozí zdroj ke komparaci poznatků a metod, a tím k utváření nových poznatků pro nové druhy bezpečnosti. Právě transfer poznatků mezi druhy bezpečnosti je jednou z oblastí, která bezpečnostní komunitu v budoucnu čeká. Od poloviny devadesátých let dochází k velkému „boomu“ druhů bezpečnosti. S tím je spojen výzkum i vzdělávání. Byla konstituována environmentální bezpečnost, ekonomická bezpečnost, potravinová bezpečnost, funkční bezpečnost, kybernetická bezpečnost atd. Nyní se utváří zdravotnická bezpečnost. V každém oboru lidské činnosti lze bezpečnost zavést k minimalizaci negativních projevů, jimiž je jejich rozvoj poznamenán. Jednotlivé druhy bezpečnosti se utváří relativně samostatně. Zmíněná komparace může být jedním ze způsobů tvůrčího rozvoje způsobů a metod zajištění bezpečnosti. Dalším trendem je integrace jednotlivých druhů bezpečnosti v konvergovanou nebo integrální bezpečnost. I k tomuto účelu může monografická řada napomoci. Někteří odborníci říkají, že jednotlivé druhy bezpečnosti musí existovat samostatně, že s dalšími druhy nemají nic společného. Domnívám se, že opak je pravdou. Každý druh bezpečnosti vzniknul proto, aby zabránil vzniku újmy nebo alespoň minimalizoval její četnost a velikost. Právě újma (riziko) je společným průsečíkem druhů bezpečnosti a integrální bezpečnost bude nástrojem k jejímu zajištění. Říká se, že v bezpečnosti je zapotřebí především síla, řád a disciplína. Zde musím konstatovat, že je k tomu zapotřebí i tvůrčího myšlení a kreativity. A právě kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je díky svému záběru i hloubce vhodným zdrojem poznatků a informací, které umožní tvořivé řešení bezpečnostních problémů i zajištění bezpečnosti. Přeji Vám, čtenářům našeho díla, abyste porozuměli bezpečnostním problémům, věděli jak na ně, jak zajistit bezpečnost a také to udělali. Také Vám ale přeji, aby Vás těchto problémů potkalo co nejméně.
Ve Zlíně 12. listopadu 2015
doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
I. ČÁST - MODELOVÁNÍ A PROGNOSTIKA V OBLASTI BEZPEČNOSTI A FYZICKÉ OSTRAHY
Úvod Nedílnou oblastí problematiky bezpečnosti a fyzické ochrany je i proces identifikace vývojových trendů, podmínek a přepokládaných budoucích stavů zkoumaných objektů. Cílem následující části monografie je pojednat o vybraných oblastech futurologie jako vědy, prognostiky jako vědního oboru, simulačních technologií v průmyslu komerční bezpečnosti, kvantitativních a kvalitativních přístupech pro stanovení účinnosti a efektivnosti systému ochrany objektů a rovněž o problematice modelování v oblasti krizového řízení. Úvodní kapitola pojednává o futurologii, která představuje vědu o budoucnosti. Futurologie se zabývá teorií, studiem a tvorbou variant možného vývoje lidstva jako celku a to v široké řadě ekonomických, politických, sociálních, vojenských, technických, kulturních, ekologických a dalších oblastí. Futurologie představuje interdisciplinární nauku, jejímž cílem je především vytváření prognóz ve formě vizí a scénářů možného vývoje, které jsou založeny na racionálních, vědeckých poznatcích a metodách. Bezpečnostní futurologie představuje součást futurologie, zabývající se budoucností vývoje bezpečnostní situace v objektech, odvětvích, sociálních skupinách, společnosti, oblastech, regionech, státech i vesmíru. Předmětem vědeckého zkoumání bezpečnostní futurologie je především možný budoucí bezpečnostní vývoj lidstva. Stěžejní činností je tvorba bezpečnostních prognóz společnosti jako celku nebo jejich dílčích částí. Další kapitola logicky navazuje na oblast futurologie a to pojednáním o prognostice. Prognostika představuje vědní obor, jehož předmět tvoří rozvoj teorií, metod a praxe prognózování. Pojem prognózování označuje proces tvorby prognóz v rámci systematického zkoumání budoucnosti. Prognostiku je možné zařadit rovněž jako jednu z částí futurologických studií (futurologie). Přínosem prognostiky jsou reálné představy, domněnky, modely o ještě neexistující budoucnosti, přičemž za budoucnost považujeme systém událostí a procesů, které mohou za určitých podmínek v určitém čase nastat. Prognostická činnost zahrnuje přípravu a organizaci prognózování, realizaci prognostických výzkumů a aplikaci výsledných prognóz do praxe. Prognóza, jako stěžejní výsledek procesu prognózování, je definována jako podmíněná, na vědeckých poznatcích založená výpověď o budoucnosti objektu nebo stavu. Prognózy nevyjadřují, co se stane, ale co by se mohlo stát. Na výše uvedené informace navazuje kapitola zabývající se problematikou modelování v oblasti krizového řízení. Na rozdíl od mimořádných událostí malého rozsahu, kde lze do značné míry předvídat vývoj situace a sestavit typové postupy pro zvládání nastalého problému, jsou krizové situace vždy unikátní, složité a jejich řešení velmi závisí na invenci, zkušenostech a dovednostech odpovědných osob, zejména krizových manažerů. Krizové situace obvykle zasahují systém s mnoha prvky a vazbami, který lze velmi těžko exaktně popsat. Některé jevy, které se v krizové situaci vyskytují, jsou těžko intuitivně odhadnutelné, neboť jejich povaha a struktura je sama o sobě komplikovaná a navíc k tomu přistupuje neznalost některých informací a obtížná představitelnost jednotlivých dějů a jejich případné synergie. Právě zde je vhodné a žádoucí využít principů modelování a simulace předpokládaných dějů. Při modelování jsou zpravidla využívány exaktní znalosti a výpočty s cílem určit možné chování daného objektu v reakci na vstupní veličiny. Takto je možné namodelovat např. odolnost stavební konstrukce, průtok vody korytem řeky při povodni, dopravní zatížení, únik a chování nebezpečné škodliviny v daném prostředí či účinky výbuchu nástražného výbušného systému a jeho
18
následné šíření včetně dopadů. Veškeré modely je možno využít v období plánování, kdy jsou hodnocena identifikovaná rizika v dané oblasti a jsou navrhována opatření k jejich minimalizaci v rámci tzv. řízení rizik. V rámci návrhu systému ochrany objektů (poplachové systémy, mechanické zabezpečovací systémy, režimová opatření a fyzická ochrana) je mimo jiné nutné předvídat vývoj daného objektu např. z hlediska kriminality v jeho okolí, okolní výstavby, způsobu využití objektu, počtů uživatelů objektu atd. V této souvislosti je vhodné vyhodnotit již při návrhu jednotlivých variant systémů jejich účinnost a efektivnost. Další část publikace proto řeší problematiku projektování a hodnocení systémů ochrany objektů, popisuje základní přístupy ke stanovení účinnosti a efektivnosti těchto systémů, a na případové studii (zaměřené na návrh systému ochrany bankovního objektu) demonstruje možné postupy stanovení požadované úrovně ochrany, účelu jednotlivých ochranných opatření, způsoby jejich rozmístění, volby technologií a stanovení režimových opatření. Tyto informace jsou doplněny popisem softwarových produktů určených k vizualizaci navrhovaných systémů ochrany s cílem přesné specifikace a následné verifikace parametrů navržených ochranných opatření. Závěrečná kapitola řeší problematiku simulací a simulátorů, přičemž uvedené informace jsou doplněny o možnosti aplikace simulátorů v rámci průmyslu komerční bezpečnosti. Výukové simulátory, jež jsou v současnosti využívány v mnoha činnostech a různorodých odvětvích, nabízí pro průmysl komerční bezpečnosti široký potenciál aplikací, přičemž hranice možností vlastního využití je závislá pouze na schopnostech operátora simulátoru a tvůrce scénářů a dostupných technologiích.
19
1 ZÁKLADY BEZPEČNOSTNÍ FUTUROLOGIE Jan VALOUCH 1.1 Úvod Futurologie je věda o budoucnosti, která se zabývá teorií, studiem a tvorbou variant možného vývoje lidstva jako celku a to v široké řadě ekonomických, politických, sociálních, vojenských, technických, kulturních, ekologických a dalších oblastí. Futurologie představuje interdisciplinární nauku, jejímž cílem je především vytváření prognóz ve formě vizí a scénářů možného vývoje, které jsou založeny na racionálních, vědeckých poznatcích a metodách. Bezpečnost představuje předmět teoretického zkoumání, jako specializovanou část společenských věd. Zároveň bezpečnost můžeme považovat za klíčový pojem bezpečnostní politiky. Definice bezpečnosti je závislá na konceptuálním, teoretickém a časovém rámci, do něhož je v konkrétním případě zasazena [1]. Bezpečnostní komunita České republiky hovoří nejčastěji o bezpečnosti jako stavu, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány (minimalizovány) hrozby pro objekt (zpravidla stát, organizace) a jeho zájmy, přičemž tento objekt je efektivně vybaven k redukci resp. eliminaci stávajících i potencionálních hrozeb a je ochoten při tomto procesu spolupracovat [2]. Z hlediska rozsahu, úrovně, vlastností, parametrů, vymezení v prostoru, čase, odvětví je možné identifikovat následující dimenze bezpečnosti: [3] · · · · · ·
vojenská, ekonomická, politická, sociální, kulturní, ekologická.
Uvedená klasifikace je jedním z důležitých východisek pro oblast bezpečnostní futurologie, kterou je možno definovat jako část futurologie, zabývající se budoucností vývoje bezpečnostní situace v objektech, odvětvích, sociálních skupinách, společnosti atd. Cílem následující kapitoly je popis, analýza a prezentace základních východisek, významu a klasifikace futurologie a bezpečnostní futurologie jako její nedílné součásti. 1.1.1 Terminologie v oblasti bezpečnostní futurologie Vzájemná komunikace a tudíž pochopení významu jednotlivých pojmů se dotýká především zpracovatelů a uživatelů bezpečnostních prognóz. Následující text obsahuje vysvětlení základních procesních a systémových pojmů z oblasti futurologie, prognostiky a bezpečnosti s cílem redukovat možná nedorozumění a vzájemné nepochopení tvůrců a uživatelů prognóz a to ve všech etapách jejich tvorby. Ostatním čtenářům poskytuje uvedená terminologie základní přehled pojmů jako východisko pro
20
2 PROGNOSTICKÁ METODOLOGIE Jan Valouch 2.1 Úvod Prognostika představuje vědní obor, jehož předmět tvoří rozvoj teorií, metod a praxe prognózování. Pojem prognózování označuje proces tvorby prognóz v rámci systematického zkoumání budoucnosti. Prognostiku je možné zařadit rovněž jako jednu z částí futurologických studií (futurologie). Vývoj prognostiky je od začátku 40. let minulého století spojen s cíleným a systematickým využíváním metodologie jako vědní disciplíny, zabývající se metodami, jejich tvorbou a aplikací. Využitím vědeckých přístupů se prognostika odlišuje od běžného předvídání, které vychází z pouhého pozorování, hodnocení průvodních jevů, předtuchy či proroctví. Prognostika se snaží o identifikaci objektivní, pravděpodobné budoucnosti, nikoliv budoucnosti utopické (utopie – idealizovaná, fantastická představa nereálné, dokonalé lidské společnosti, obce nebo státu, nereálný plán). Prognostika se zabývá zejména: · · · ·
zákonitostmi prognostické činnosti, způsoby tvorby prognóz (prognostických vizí a prognostických scénářů), integrací prognóz s procesem řízení a usměrňování rozvoje společnosti, výzkumem vzájemných vztahů prognostických činností s ostatními vědeckými činnostmi. [1]
Přínosem prognostiky jsou reálné představy, domněnky, modely o ještě neexistující budoucnosti, přičemž za budoucnost považujeme systém událostí a procesů, které mohou za určitých podmínek v určitém čase nastat. Prognostická činnost zahrnuje přípravu a organizaci prognózování, realizaci prognostických výzkumů a aplikaci výsledných prognóz do praxe. Využití prognostiky v různých odvětvích je příčinou současné klasifikace prognóz, kdy je možné je členit např. na prognózy: · · · · · · · ·
vojenské, bezpečnostní, sociální, ekologické, ekonomické, demografické, technologické, energetické atd.
Prognózování představuje stěžejní činnost v rámci prognostických činností a je považováno za proces formování vědeckých výpovědí, popisujících objektivně reálné a variantní vývojové podmínky a přepokládaný budoucí stav daného objektu.
34
3
MODELOVÁNÍ V OBLASTI KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ Tomáš FRÖHLICH, Jaroslav PEJČOCH
3.1 Úvod Krizové řízení jako multidisciplinární obor navazuje na řízení rizik. Někdy je chápáno jako jeho součást, někdy je definice opačná. Ať už však postupujeme z kterékoliv strany, vždy narazíme na potřebu modelování a simulací, které pomáhají zvládnout složitost a náročnost celé problematiky. Na rozdíl od „běžných“ havárií či obdobných neštěstí malého rozsahu, kde lze do značné míry předvídat vývoj situace a sestavit typové postupy pro zvládání nastalého problému, jsou krizové situace vždy unikátní, složité a jejich řešení velmi závisí na invenci, zkušenostech a dovednostech odpovědných osob, zejména krizových manažerů, jak jsou schopni nastalou situaci pochopit, vyhodnotit a následně zvládnout. Krizové situace obvykle zasahují systém s mnoha prvky a vazbami, který lze velmi těžko exaktně popsat. Některé jevy, které se v krizové situaci vyskytují, jsou těžko intuitivně odhadnutelné, neboť jejich povaha a struktura je sama o sobě komplikovaná a navíc k tomu přistupuje neznalost některých informací a obtížná představitelnost jednotlivých dějů a jejich případné synergie. Právě zde je vhodné a žádoucí využít principů modelování a simulace předpokládaných dějů. Při modelování většinou využíváme exaktních znalostí a výpočtů k tomu, abychom určili možné chování daného objektu v reakci na vstupní veličiny. Můžeme takto namodelovat odolnost stavební konstrukce, průtok vody korytem řeky při povodni, dopravní zatížení, únik a chování nebezpečné škodliviny v daném prostředí či účinky výbuchu nástražného výbušného systému a jeho následné šíření včetně dopadů. Veškeré modely můžeme s výhodou využít v období plánování, kdy hodnotíme zjištěná rizika v dané oblasti a snažíme se je minimalizovat v rámci tzv. řízení rizik. Příkladem může být otázka výstavby budov v okolí vodního toku reps. stanovení záplavové zóny, a to pro účely územního plánování s primárním důrazem na ochranu obyvatelstva a další chráněné zájmy. Druhou oblast využití simulace představuje samotné operativní řízení přímo v rámci mimořádné události či krizové situace. Zde už máme zcela konkrétní zadání. Rozhodujícím faktorem je především čas a správnost vlastního rozhodnutí. U modelů je následně ceněno zejména to, jak rychle, jednoduše a s co nejnázornějším výstupem jsou schopny vydat informaci o pravděpodobném dalším vývoji a zda toho jsou schopny i při nedostatečných či nepřesných vstupních údajích. Důležitým parametrem je i možnost vzájemné kombinace údajů z jednotlivých modelů a jejich souhrnné zobrazení. V konečném výsledku se jedná o optimální přípravu relevantních informací pro osoby, které rozhodují o dalším postupu řešení probíhající situace. Nejdůležitějším článkem celého řetězce jsou ovšem lidé a jejich znalosti, dovednosti a schopnosti. Je známo, že v krizových situacích je už pozdě na to číst krizové plány, modelovat složité soustavy a dlouze vymýšlet náročná řešení. Je to právě připravenost lidí, která nakonec rozhodne o tom, jestli se postupuje účelně a efektivně a jestli výsledné škody nebudou zbytečně velké. Připravenost lidských zdrojů znamená nejen
51
5 SIMULAČNÍ TECHNOLOGIE V PRŮMYSLU KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI Petr SVOBODA, Jakub RAK 5.1 Úvod Simulační technologie hrají v dnešní době velkou roli v celé řadě oblastí. Mezi ně patří zejména simulace reálných procesů pro zefektivnění nejrůznějších činností či simulace za účelem získávání znalostí a dovedností. Rozdílnost zmíněných oblastí jen potvrzuje využitelnost simulačních technologií napříč celou škálou každodenních činností. Předmětem následující kapitoly zaměřené na využití simulačních technologií v průmyslu komerční bezpečnosti je právě druhá výše zmíněná oblast označovaná jako výuková simulace. Jednou z hlavních výhod výukových (tréninkových) simulátorů je možnost nácviku nebezpečných situací ohrožujících životy, zdraví či majetek účastníků simulace s minimalizací rizik z výcviku či vlastních činností plynoucích. Simulátory v bezpečnostních složkách jsou tak v poslední době oblíbeným a mocným nástrojem pro výcvik, přičemž jedním z nejpoužitelnějších je Virtual Battlespace 2, což dokazuje i jeho užití při výcviku armádních složek mnoha států. [1] Tréninkové simulátory rovněž umožnují nejen získání znalostí, ale i dovedností, tedy osvojení si přesných postupů a návyků, jež lze jinak získat pouze praxí. Tyto a další přínosy poukazují na potřebu diskuze nad využitím simulace při výcviku zaměstnanců PKB a nad níže popsanými způsoby jejich implementace. [2] 5.2 Vymezení výukové simulace Pro vlastní seznámení se s procesem simulace je vhodné uvést základní rozdělení simulátorů. Tyto spadají do jednotlivých kategorií a typů, jež jsou popsány níže. Kategorie i typy se navíc mohou mezi sebou prolínat, jednotlivé přístupy tak lze často zařadit v jeden moment do více skupin. 5.2.1 Kategorie simulací Simulace můžeme rozdělit do tří kategorií, jež jsou vymezeny použitými technickými prostředky, výbavou a prostředím, v němž se simulace odehrává. Simulace spadající do více kategorií jsou označovány jako kombinované. Definice jednotlivých kategorií simulací jsou uvedeny níže. Živá simulace „Živá simulace je typická tím, že skuteční lidé používají skutečné nástroje, přičemž v oblasti bojového výcviku není nástrojů – zbraní – užito proti živým cílům.“ [3] Jako živou simulaci zaměřenou na taktický výcvik bychom mohli označit volnočasové aktivity jako paintball, airsoft či lasergame, jež jsou pro širokou veřejnost nejnázornějšími příklady. Skuteční lidé se pohybují zpravidla ve vymezeném reálném
80
II. ČÁST - INFORMAČNÍ BEZPEČNOST
Úvod Informační bezpečnost patří mezi významné druhy bezpečnosti. K jejímu konstituování a rozvoji došlo s rozvojem počítačových sítí, tedy v 70. letech minulého století. Některé práce, zejména v oblasti šifrování, však byly provedeny mnohem dříve. Cílem informační bezpečnosti je ochránit informace proti neoprávněnému přístupu vůči jejich modifikaci i zničení. Vzhledem k tomu, že počítače, počítačové sítě a informační technologie patří mezi vysoce sofistikované technologie, je i informační bezpečnost velmi propracovanou oblastí. Procesně se od jiných druhů bezpečnosti neliší, výstupem zabezpečení je bezpečnostní projekt a jeho realizace. Odlišné je však prostředí, v němž se bezpečnost zajišťuje. Typy útoků na informační technologie zahrnují širokou plejádu možností. Využívají slabin v operačních systémech, prvcích počítačových sítí, databázových systémech a aplikačním softwarovém vybavení. Informační technologie, to jsou algoritmy a data. Jejich kvalita je spojena s matematizací. Proto je oblast informační bezpečnosti velmi abstraktní a práce v ní je spojena s tvořivostí a širokou plejádou znalostí. Robustnost technologií není spojena s šíří stěny, ale s kvalitou algoritmu a jeho kombinatorickými požadavky. Cílem části „Informační bezpečnost“ je seznámit odbornou veřejnost s nejnovějšími poznatky ve zmíněné oblasti. V první kapitole je analyzován způsob zajištění informační bezpečnosti v organizaci. Důraz je položen především na diskusi dopadů, které opatření informační bezpečnosti vyvolávají. V druhé kapitole je rozebrána problematika penetračních testů do informačních systémů. Penetrační testy představují reálný nástroj pro ověření kvality opatření informační bezpečnosti. Třetí kapitola je zaměřena na dlouhodobě nejuznávanější disciplínu informační bezpečnosti, na kryptografii. Kapitola přehledně objasňuje současný stav poznání v této disciplíně, královně informační bezpečnosti. Úroveň kvality šifrování (utajení) je obsahem čtvrté kapitoly. Autor se zaměřuje i na oblast kryptoanalýzy, tedy disciplíny předurčené na tvůrčí dešifrování utajeného textu. Poslední kapitola části je zaměřena na digitální stopování. Jejím cílem je v přehledné formě seznámit s technikami stopování i aspekty jejich použití, které slouží k odhalení původců patologické činnosti v kyberprostoru. Prostudováním jednotlivých kapitol části získá odborná veřejnost nezbytné penzum poznatků, objasňující podstatu i klíčová témata informační bezpečnosti.
94
1 DOPAD BEZPEČNOSTI INFORMACÍ NA PROSPERITU FIRMY Roman JAŠEK 1.1 Úvod Informační bezpečnost, bezpečnost informací, prosperita firmy, konkurenceschopnost podniku. Toto vše jsou slovní spojení vázající se k ochraně informací s cílem zabezpečit jejich přiměřené utajení. Cílem je zajištění, aby někdo jiný nezískal takové možnosti, které by mu umožnily získat na úkor „mé“ společnosti větší část pomyslného nabízeného tržního koláče v jeho podnikatelské působnosti, aby nezískal konkurenční výhodu. Jde tedy o to, aby nedošlo k nechtěnému úniku významných informací, případně aby nedošlo k fyzickému odstavení informačního systému. K tomu všemu je třeba zavádět ve firmách to, čemu říkáme řešení informační bezpečnosti s příslušným odborným personálním obsazením v podobě informačního managementu a bezpečnostního informačního managementu. Přístup k této problematice je v každé organizaci specifický. Jsou však jistá základní pravidla a postupy, které by měly být pro zajištění informační bezpečnosti naplněny a to je cílem této kapitoly. Informační bezpečnost má řadu rovin, které by se daly charakterizovat jako koncepční, řídicí, technologické, psychologické, právní a jistě i nějaké další. Dnešní řídicí pracovníci jsou pak stavěni před úkoly, které s informační bezpečností souvisejí a v řadě svých rozhodnutí jsou nuceni je i přímo do svých úvah zahrnovat. K tomuto dochází i přesto, že jim tato oblast přímo profesně nenáleží. Ze svých pozic a v rámci jim dostupných nástrojů pak sami ovlivňují řešení a řízení informační bezpečnosti. 1.2 Analýza bezpečnosti informačního systému Cílem analýzy bezpečnosti je prověřit aktuální stav zabezpečení informačního systému. Jedná se o první krok, který je nutný k dalšímu postupu. Analýza má odhalit slabá místa a navrhnout vhodná opatření k jejich odstranění. Výsledkem je také podrobná dokumentace bezpečnostní situace IS společnosti. Ochrana a bezpečnost informací ovšem nezahrnuje jen počítačovou část. Zahrnuje také veškeré činnosti a subjekty, které s informacemi přicházejí do styku a to jak s informacemi v elektronické, tak papírové i jiné podobě. Při analýze je vhodné se zaměřit také na sociální oblasti a lidský faktor, protože i sebelepší systém může být negativně ovlivněn působením lidského faktoru. K čemu je nám například zcela izolovaná síť, pokud je možné do ní připojit flashdisk zaměstnance? A to se nemusí jednat ani o úmyslný útok daného zaměstnance. Lidská obsluha je velmi zranitelná pomocí metod sociálního inženýrství. Možnosti informačních technologií vedou k dynamické horizontální řídicí struktuře, v níž dominantní úlohu hrají informace a informační toky. V tom je její síla, ale také nejzranitelnější místo. Cílené napadání informačního systému může způsobit velmi vážné problémy jak v ekonomické, tak mezilidské a personální oblasti, s důsledky vedoucími v extrémním případě až ke krachu. Zcizení informací v rámci průmyslové špionáže může znamenat nenapravitelné škody.
95
2 ÚVOD DO PENETRAČNÍCH TESTŮ A BEZPEČNOSTNÍCH AUDITŮ David MALÁNÍK 2.1 Úvod Penetrační testování (pentesting) slouží k ověření a posouzení současné úrovně odolnosti testovaného systému metodou pokusu o průnik. Jedná se tedy o formu bezpečnostního auditu vyžádaného na zakázku a řadí se tak do oblasti etického hackingu. Penetrační testy mohou mít mnoho variant (včetně jejich kombinací) a mohou být použity na různé části informačních systémů. Metody a nástroje používané k penetračnímu testování mohou být manuálního i automatického charakteru, přičemž se vždy snaží simulovat formu reálného útoku a rizika s ním spojená. Bezpečnostní audit je soubor technických a právních prvků, který slouží k posouzení zabezpečení dané infrastruktury. Jedná se o test jak fyzického zabezpečení dat, tak i report o splnění zákonných norem a předpisů, které jsou na infrastrukturu aplikovány např. ze zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. V mnoha případech je právě penetrační test nedílnou součástí bezpečnostního auditu. Proto budou tyto dvě aktivity popsány společně v této kapitole. 2.2 Penetrační testy Penetrační testy se nejčastěji zaměřují na zranitelnosti firewallů, antivirových a jiných bezpečnostních softwarů, nastavení aktivních síťových prvků, analýzu konfigurace a zranitelnosti operačních systémů na serverech a pracovních stanicích, analýzu databází a zálohovacích úložišť, zranitelnosti informačních systémů a služeb, nastavení a dodržování stanovených bezpečnostních politik zaměstnanci. 2.2.1 Cíle penetračních testů Při penetračních testech jsou kontrole podrobeny především: [1] firewally – DoS/DDoS útoky, změny směrování, zranitelnost, backdoory (popř. jiný malware) – programy umožňující získání kontroly, CGI scripty – získání plné kontroly www nad serverem, DNS systémy – předstíráním identity síťového zařízení, emailové systémy – spam, FTP systémy – neautorizovaný přístup k souborovému systému a převzetí kontroly nad serverem, · LDAP systémy – zneužití adresářové služby LDAP, · síťové odposlouchávání – špatná konfigurace aktivních síťových prvků či nevhodný návrh infrastruktury, · NFS systémy – neautorizovaný přístup k souborovému systému a převzetí kontroly nad serverem,
· · · · · ·
110
3 KRYPTOGRAFIE V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH David MALÁNÍK 3.1 Úvod Kryptografie je označována jako věda, která se zabývá utajením smyslu zpráv za použití metod pro převod tzv. otevřeného textu na zašifrovaný text. Nedílnou součástí kryptografie je její pravý opak, označovaný jako kryptoanalýza. Tak jako se kryptografie zabývá převodem (zašifrováním) zprávy do nečitelné podoby, tak se kryptoanalýza zabývá luštěním šifer bez znalosti klíče, případně i samotné šifry. Kryptologie by ale nebyla schopná existence bez kryptoanalýzy. Nelze totiž jen konstruovat šifry a doufat v jejich neprolomitelnost, je nutné poznatky z vývoje nové šifry konfrontovat s kryptoanalytickými metodami pro dosažení spolehlivé šifry. Kryptografie tvoří současně s kryptoanalýzou vědní obor kryptologie. 3.2 Využití šifrování Šifrování neboli proces, při kterém se zpráva převádí z podoby otevřeného textu do podoby, kdy je čitelná pouze na základě nějaké speciální znalosti, tvoří významný bezpečnostní prvek v informačních systémech. Důvodem k šifrování je snaha ochránit důvěrné a osobní informace před nepovolanými osobami. Tato metoda je vhodná i jako ochrana před neoprávněným přístupem z řad administrátorů systémů, kteří by k daným datům neměli mít přístup. Opakem šifrování je dešifrování, které představuje postup, při kterém dochází k transformaci šifrovaných dat do jejich původní podoby. Oba postupy, jak šifrování, tak i dešifrování, vyžadují ke své funkci nějakou tajnou informaci. Obvykle je vyžadován klíč a použitá metoda. Klíč si můžeme představit jako heslo k počítači, které používáme dnes a denně, nebo jako klíč od auta. Klíč v tomto případě omezuje přístup k datům pouze pro oprávněné osoby. Jako klíč lze použít libovolný datový řetězec. V současné době je možné jako klíč použít i biometrická data oprávněných osob. Šifrovaná data mohou být libovolného typu: textové dokumenty, databázové soubory, programy, multimediální soubory atd. Po šifrovacím procesu je již možné data ukládat na libovolná média, případně nahrát na síťové servery či Internet. Rozsáhlé využívání výpočetní techniky vede ve svých důsledcích ke stále se zvětšujícímu objemu zpracovávaných a ukládaných informací. Roste objem přenášených elektronických dat, ať již prostřednictvím Internetu, či jiných přenosových prostředků. Vzrůstá zranitelnost těchto dat. Potenciální narušitelé se mohou dnes k informacím, které posléze zneužijí a přivodí uživateli ekonomickou ztrátu, dostat celou řadou způsobů. Citlivé informace je třeba si chránit, to je dnes již samozřejmé. Jaké ale zvolit prostředky? Lze si vybírat z celé škály technických a programových prostředků. Dokonalá ochrana však stojí nemalé peníze. Nákup speciálně chráněné výpočetní techniky, budování separátních přenosových linek, to vše má smysl tehdy, jestliže se nám to samozřejmě vyplatí. Na druhé straně lze kýženého efektu dosáhnout 119
4 BEZPEČNOST SYMETRICKÝCH A ASYMETRICKÝCH ŠIFER Roman JAŠEK 4.1 Úvod Kapitola pojednává o principech symetrické kryptografie a některých oblíbených moderních symetrických algoritmech, které jsou popisovány důkladněji. 4.2 Symetrické šifrování Definice: Symetrická šifra je taková šifra, kde pro každé k Î K lze z transformace zašifrování Ek určit transformaci dešifrování Dk a naopak (viz obr. 1).
Obr. 1: Schéma symetrického šifrování
Symetrické šifry se dělí podle způsobu šifrování na: · proudové, · blokové. Proudová šifra šifruje zvlášť jednotlivé znaky abecedy, zatímco bloková šifra zpracovává najednou bloky (řetězce) délky t znaků. Symetrická kryptografie je vhodná převážně pro: · komunikační protokoly, · šifrování velkých objemů dat. 130
5 DIGITÁLNÍ FORENZNÍ TECHNOLOGIE David MALÁNÍK 5.1 Úvod Současný svět se stává závislým na informačních technologiích. Málokdo si již dovede představit život bez počítače, případně chytrého mobilního telefonu. Tento přechod do digitálního světa ale představuje i velké riziko plynoucí z uložení osobních dat v digitální podobě. Navíc se v poslední době množí případy kybernetických útoků. Pro objasnění těchto útoků je nutné začít řešit otázku forenzních digitálních stop/důkazů. Je bezpodmínečně nutné přesné zmapování operací, které byly s digitálními daty provedeny. 5.2 Digitální stopa Každé technologické zařízení, které získává, uchovává, předává, nebo různými způsoby zpracovává elektronická data, zanechává záznamy o své činnosti. Takové záznamy jsou z kriminalistického hlediska stopami. Pro termíny digitální stopa a digitální důkaz existuje v angličtině pouze jeden termín „digital evidence“. Slovo „evidence“ má v angličtině primární význam „důkaz“, naproti tomu české slovo „stopa“ v souvislosti s moderními technologiemi v zahraniční literatuře nenalezneme. Je to z toho důvodu, že teorie i praxe jsou především orientovány na výsledek trestního procesu. Stopa musí být soudem akceptovatelná a tím prakticky dochází k automatickému ztotožnění pojmů stopa a důkaz. K definování digitální stopy se v současnosti ve většině vyspělých států akceptuje definice, která byla v roce 1999 navržena pracovní skupinou SWGDE – Scientific Working Group on Digital Evidence: „Digitální stopa je jakákoliv informace s vypovídající hodnotou, uložená nebo přenášená v digitální podobě“. [1] Tato definice je obecně platná pro jakoukoliv digitální technologii a takto definovaná digitální stopa pokrývá nejen oblast počítačů a počítačové komunikace, ale i oblasti digitálních přenosů, mobilních telefonů, digitálních TV, audia, videa, digitálních fotografií, kamerových systémů, elektronických zabezpečovacích systémů a mnoha dalších technologií potenciálně spojených s pácháním nějakého druhu trestné činnosti. V dalších akceptovaných návrzích je digitální stopa definována jako data, dokazující spáchání trestného činu, nebo data, která dokazují vztah mezi spáchaným trestným činem a jeho obětí nebo trestním činem a pachatelem. Zajištění digitálních stop je proces, který začíná okamžikem, kdy data obsahující relevantní informace, nebo zařízení, na kterých jsou taková data uložena, jsou zajištěna, nebo uložena pro znalecké zkoumání. Zajištění digitálních stop probíhá za předpokladu, že tyto stopy budou před soudními orgány akceptovány jako důkaz. [2]
153
III. ČÁST - FYZICKÁ OSTRAHA
Úvod Fyzická ostraha zaujímá významné místo v ochraně majetku a osob. Její důležitost přetrvává i s rozmachem technických prostředků, které se do bezpečnosti zapojují v posledních letech čím dál tím více. Fyzická ostraha je neoddiskutovatelnou součástí komplexního zabezpečení majetku a osob. Nutnost pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB) je zejména v těch situacích, kdy je potřeba rychlý zákrok proti protiprávnímu jednání, rychlá reakce nebo obecně rozhodovací proces. Pracovník může řadu nechtěných situací vyřešit preventivně, nebo jim zabránit hned v počátcích. Proto je důležitý nejen výběr těchto osob, ale také jejich výcvik, aby dokázali včas rozpoznat mimořádnou událost, konfliktní situaci nebo jakoukoli krizi, aby ji dokázali správně vyhodnotit a adekvátně zareagovat. Pracovníci PKB jsou téměř vždy na očích veřejnosti, proto je nezbytné, aby věděli, jak se mají zachovat, a tím šli nejen příkladem pro ostatní lidi, ale také aby přispěli k dobrému jménu své firmy a obecně tomuto oboru. Bohužel média jsou plná zpráv o situacích, kdy pracovník neví, jak jednat, nebo nerozpoznal nebezpečnou situaci. Potom klesá vážnost průmyslu komerční bezpečnosti a zejména jeho důvěryhodnost. V dnešní době také nastává trend, že hodně odborníků i klientů odstupuje od fyzické ostrahy a její místo je nahrazováno systémy technické ochrany (poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, kamerové systémy atd.). Nastává potom situace, že objekt je sice skvěle technicky zabezpečen, ale již není přítomen nikdo, kdo by na poplach reagoval, nebo spíše je vzdálen tak daleko, že není možný okamžitý zásah proti narušiteli. Nezbytné je, aby tyto dvě oblasti spolu spolupracovaly. Jakoukoli technikou nelze nahradit lidský faktor. Jeho intuici, předvídavost, rychlost rozhodování a zejména možnost reakce. V předchozích dílech knihy Bezpečnostní technologie, systémy a management bylo zpracováno již několik kapitol, které se touto problematikou zabývali. Tato část obsahuje ty oblasti, které ještě nebyly popsány a dostatečně objasněny. Na její tvorbě se podíleli zejména odborníci z praxe, kteří mají mnohaleté zkušenosti v tomto oboru a mohou poskytnout ucelený přehled. V první kapitole je rozebrána fyzická ostraha z teoretického pohledu. Cílem je vymezit právní rámec této problematiky, dále pak rozebrat formy a metody fyzické ostrahy. Popsány jsou také požadavky na pracovníky v průmyslu komerční bezpečnosti a je rozebrána jejich výstroj a výzbroj. Druhá kapitola pojednává o fyzické ostraze v praxi. Jaké jsou výhody a nevýhody velkých nebo malých bezpečnostních agentur a jak vypadá konkurence mezi nimi. Autoři také rozebírají, jak současná situace na trhu ovlivňuje kvalitu a cenu nabízených služeb. Dále jsou popsány nejčastěji poskytované služby v rámci České republiky a pohled do běžného dne pracovníka ostrahy. Třetí kapitola je zaměřena na výcvik profesní obrany a obranné střelby. Je nutné, aby pracovníci PKB prošli výcvikem profesní obrany a dokázali tak reagovat na konfliktní situace. Nemusí se jednat pouze o fyzické napadení, ale důraz je kladen také na komunikaci a zvládání stresu. Jsou profese v PKB, kdy pracovníci jsou vybaveni palnými zbraněmi. V takovém případě je jejich proškolení nezbytností. Vědět, jak správně tasit, jak se krýt, jak se pohybovat se zbraní atd.
164
Čtvrtá kapitola pojednává o činnosti zásahových jednotek. Popsány jsou předpoklady pro výkon činnosti a minimální požadavky na pracovníky. Autor dále uvádí příklady působení zásahových jednotek ať už ve spolupráci s poplachovým přijímacím centrem, nebo dohledovým centrem. Poslední kapitola je zaměřena na oblast, která není v rámci průmyslu komerční bezpečnosti zatím podrobně řešena. Problematika odhalování potenciálně rizikových jedinců nebo skupin pomocí technik profilování je rozšířena v rámci České republiky v oblasti zabezpečení letišť. Ale profilování je možné stejně tak dobře využít i v PKB. Autor popisuje nejen co je profilování, ale také příklady jeho využití pro PKB.
165
1 FYZICKÁ OSTRAHA Dora LAPKOVÁ 1.1 Úvod Fyzická ostraha patří mezi základní pilíře v poskytování ochrany majetku a osob. Ve většině případů bývá doplněna technickými prostředky, ale ať je technologie sebelepší, nemůže plně nahradit lidský faktor. Vždy bude potřeba, aby pracovník průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB) vyhodnotil danou situaci a adekvátně na ni zareagoval. Kapitola je zaměřena na základní teoretické informace: právní rámec fyzické ostrahy, základní dělení a charakteristiku jednotlivých forem a metod fyzické ostrahy a také popis možné výzbroje a výstroje pracovníků. 1.2 Právní rámec fyzické ostrahy Pracovník fyzické ostrahy se musí řídit dle platných zákonů. Zejména se ho týká trestní zákoník, trestní řád a občanský zákoník. 1.2.1 Trestní zákoník1 Mezi nejdůležitější paragrafy patří § 29 o nutné obraně a § 28 o krajní nouzi. Oba tyto paragrafy řeší, jak se může pracovník chovat v případě útoku nebo nebezpečí. § 29 o nutné obraně říká, že pracovník je oprávněn odvrátit přímo hrozící nebo trvající útok na zájmy chráněné zákonem (život, zdraví, majetek, svoboda, čest). Přímo hrozící nebo trvající útok může být od člověka nebo od poštvaného zvířete (posuzuje se to jako útok člověka, který zvíře použil jako zbraň). Útok přímo hrozící je takový, který má bezprostředně nastat a je jisté, že bude následovat. Jedná se o situaci, kdy útok přechází ze stádia přípravy do stádia pokusu. Napadená osoba nemusí čekat, až nastane fyzický kontakt, ale může se začít bránit ještě před ním. Útok přímo trvající je takový, který již začal a stále neskončil. Za neskončený útok je považován takový, při kterém pachatel stále bojuje. Aby byla obrana efektivní, musí být vždy intenzivnější než útok a je také dovoleno použít účinnější obranné prostředky, než jaké používá pachatel. Útočníkovi je možné způsobit větší škodu, než která hrozila z jeho útoku, nesmí být však mezi nimi značný nepoměr, protože pak by se jednalo o zcela zjevně nepřiměřenou obranu, která vybočuje z mezí nutné obrany. Vybočení z nutné obrany: · Časová neshoda – v obraně se pokračovalo, i když útok již skončil. · Nepřiměřenost obrany – obrana byla zcela zjevně nepřiměřená útoku, mezi obranou a útokem byl hrubý nepoměr. LAPKOVÁ, Dora. Specifikace napadení ženy a způsoby jeho řešení. Zlín, 2009. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Maláník, DCv.
1
166
2 FYZICKÁ OSTRAHA V PRAXI Lubomír LÍBAL, Jiří SVOBODA 2.1 Úvod Činnost pracovníků v průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB) je v dnešní době hojně využívána k ochraně života a majetku osob a firem. Spolu s tím je ovšem spojena i řada mýtů a polopravd, které se široké veřejnosti předkládají jako fakta, která s realitou nemají mnohdy nic společného. V největší míře se tento problém týká pracovní náplně a dalších činností těchto pracovníků a stejně tak i problematiky bezpečnosti jako takové. Zjednodušeně řečeno, nikdo nemluví doktorům do toho jak léčit pacienta, ale ohledně bezpečnosti se prakticky každý považuje za experta. 2.2 Malá versus velká firma Bezpečnostní agentury nejen v České republice, ale i v zahraničí stále nabývají na svém významu. Co však činí bezpečnostní agentury tak atraktivní z hlediska klienta? Můžeme říci, že současný spotřebitel vykazuje zvýšený zájem o kompletní servis bezpečnostních agentur, počínaje správou a údržbou objektů, úklidové služby, energetického auditu a konče např. odpadovým hospodářstvím. Jedním z nejdůležitějších faktorů je bezpečné prostředí, což potvrzuje i současná praxe. Pocity nejistoty mezi spotřebiteli mají tendenci oslabit přitažlivost a pověst daného klienta. Hlavním cílem manažerů tedy je, aby zajistili zákazníkům pocit bezpečí. K tomuto využívají služeb bezpečnostních agentur. V současné době se můžeme setkat s malými či většími bezpečnostními agenturami. Každý z nich má své silné i slabé stránky. Zaměříme-li se na menší bezpečnostní agentury, můžeme o nich říci, že svých výhod často agresivně využívají v boji proti konkurenci ze strany těch větších. Mezi jejich výhody patří například seznámení zaměstnanců s posláním organizace. Pro každého zaměstnance je důležité vidět, co dělá a jakým způsobem se podílí na dosažení stanovených cílů a celkové strategie. Zaměstnanec má v konečném důsledku pocit sounáležitosti s činností organizace a pracuje s maximálním nasazením. Neopomenutelná je taktéž efektivní komunikace, kdy často dochází k tzv. iluzi, že je to „známo“, to znamená, že management společnosti má za to, že daná informace či řešení je všeobecně známá a není ji již třeba opět zdůrazňovat. Čím více je organizační struktura agentury náročnější, tím větší je i pravděpodobnost výskytu již zmíněné iluze. S růstem organizace automaticky rostou i komunikační problémy. Ty však rostou mnohdy rychleji než organizace. Při představě organizace se třemi zaměstnanci jsou zde možné jen tři různé interakce. V organizaci s 25 zaměstnanci, kde je osmkrát více zaměstnanců, již existuje tři sta možných interakcí. Došlo zde ke stonásobnému nárůstu složitosti v komunikaci. Rostoucí bezpečností organizace reagují na vzniklou skutečnost vytvářením týmů, skupin, jednotek apod. Další výhodou menších bezpečnostních agentur je schopnost vytvářet nové pracovní příležitosti. Zřízení nového pracovního místa představuje nižší náklady než u agentur
180
3 VÝCVIK PROFESNÍ OBRANY A OBRANNÁ STŘELBA Zdeněk MALÁNÍK 3.1 Úvod Průmysl komerční bezpečnosti je pevnou součástí všeobecného pojetí obrany směrem k zájmům chráněných zákonem. V rámci průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB) se tato obranná či ochranná činnost nazývá profesní obrana. Je vykonávána fyzicky a to pracovníky soukromých bezpečnostních služeb (obchodními společnostmi) nebo živnostníky (osobami samostatně výdělečně činnými – OSVČ). Profesní obrana je v PKB z větší části zaměřena na obranu majetku a méně se podílí na obraně osob. Z různých důvodů je profesní obrana zaměňována nebo slučována se sebeobranou člověka (má rozdílný motiv), případně s profesní obranou příslušníků státních bezpečnostních sborů, služeb či složek (jiné zákony a postupy). Zkušenosti z posledních dvaceti let ukazují, že zřetelně převládá snaha o vyhnutí se problematice profesní obrany i tam, kde ji lze jen těžko nahradit. Jako hlavní faktory tohoto stavu lze dedukovat nanejvýš povrchní orientaci v profesní obraně jak managementu, tak i pracovníků. Dále jsou to obavy z trestního postihu z důvodu reálné právní nejistoty. Ekonomická síla obchodní společnosti, umožňuje více nebo méně investovat do výcviku profesní obrany. Čtvrtým faktorem je stupeň osobního zaujetí managementu i pracovníků pro výcvik profesní obrany. Posledním hlavním faktorem je politická korektnost související s mediálním a dalším tlakem na eliminaci projevů samostatnosti, nezávislosti a svobody člověka, včetně fyzické obrany. I když je Česká republika velmi bezpečnou zemí, kde přestřelku na ulici lze zažít jen v úrovni teorie, tuto pozitivní situaci mohou ovlivnit různé faktory. A to v kontextu s problematikou radikální verze náboženství, ilegálního přistěhovalectví, generační etnické nepřizpůsobivosti, obchodu s lidmi, drogami, se zbraněmi atd. V PKB existuje několik pracovních pozic, které k obraně majetku a osob potřebují mít palnou zbraň. Tu využívají primárně proti ozbrojeným útočníkům nebo proti přesile útočníků, kteří útočí na zájmy chráněné zákonem. Obvykle jde o život, zdraví, majetek a o protiprávní omezení některé osobní svobody. Palná zbraň není v prostředí PKB žádnou výjimkou. Jde o pravděpodobně nejúčinnější prostředek obrany, jaký kdy člověk vymyslel. Jedině s ní lze eliminovat velmi brutální útok i v početní převaze, a přitom nikomu nic neudělat. Palná zbraň vyrovnává silový, hmotnostní, výškový i početní hendikep. Toto nezpochybnitelné pozitivum však musí být vyváženo tvrdým, časově náročným a drahým tréninkem střelby samotné a nácvikem variant situací profesní obrany. Jednou z účinných možností, jak zdokonalit pracovníky PKB v ovládání a používání palné zbraně, je obranná střelba. Jde o rozvíjející se disciplínu sportovního charakteru. Účinně, rychle a pozitivně kultivuje pracovníky PKB v profesionálním ovládání palné zbraně v rámci situací profesní obrany. Cílem kapitoly o profesní obraně je představit výcvik profesní obrany a obrannou střelbu samotnou. Dále definovat místo obranné střelby ve výcviku profesní obrany, stejně jako ukázat efektivní formy použití palné zbraně v uvedeném kontextu. V podkapitole pojednávající o stavu a zkušenostech s výcvikem profesní obrany v PKB je hlavní pozornost věnována faktorům, ovlivňujícím přístup k profesní obraně, včetně doporučeného rozsahu znalostí profesní obrany. Dále je pojednáno o výcviku se
192
o ZJ při příjezdu na objekt kontaktuje operačního důstojníka DC, který předá aktuální informace z kamer a koordinuje celou akci, o v případě planého poplachu ZJ místo/objekt označí samolepkou, že byla provedena kontrola a objekt opustí, o v případě reálného poplachu provede ZJ zadržení podezřelé osoby (pokud je osoba/osoby ještě na objektu), zajistí zabezpečení objektu a vyčká příjezdu PČR a jiných složek IZS, pokud bude nezbytné je přivolat. ZJ objekt opustí až po vyřešení celé situace. · Ostatní činnosti: o rozvozy zásilek nebo osob dle aktuální potřeby klienta/zaměstnavatele v případě, že neřeší žádný výjezd. ZJ nejčastěji řeší narušení prostoru zastřežených objektů neznámými osobami, záchyt pachatele při páchání trestné činnosti ve spolupráci s ostrahou v civilu na objektech retailu (např. supermarkety). 5.6.3 Lokální působení ZJ na objektu Zásahová jednotka může být umístěna též na objektech, které disponují velkou rozlohou, mají více budov nebo jejichž charakter provozu vyžaduje a umožňuje její přítomnost, např. výrobní továrny, logistické areály. Činnost ZJ je řízena operačním důstojníkem objektu.
Obr. 6: ZJ na objektu
Úkoly ZJ: · · · · · ·
kontrola režimových opatření v objektu, kontrola pohybu osob a vozidel v areálu objektu, protipožární hlídka, zajištění průjezdnosti areálu, kontrola dodržování rychlosti v areálu, na přání klienta odemykání a uzamykání částí objektu s omezeným přístupem, prověření mimořádné události na objektu (poplach z PZS, EPS, panikového tlačítka): o ZJ je vyslána na místo operačním důstojníkem DC spolu s popisem události, aby věděla, co může na místě očekávat a být na situaci odpovídajícím způsobem připravena,
219
IV. ČÁST - POPLACHOVÉ ZABEZPEČOVACÍ A TÍSŇOVÉ SYSTÉMY
Úvod Problematika kriminality a její percepce je dlouhodobě aktuálním tématem celé řady zemí světa, Českou republiku nevyjímaje. I přes existenci řady specifických definicí kriminality z řady společensko-vědních oborů, je ve smyslu sociologického pojetí pojem kriminalita mnohem širšího významu, který kromě souhrnu trestných činů spáchaných na určitém území za určité období zahrnuje rovněž jiné, často i subjektivní způsoby jejího vnímání a hodnocení. Kromě již zmiňované trestné činnosti, jde rovněž o jednání či konání, která sice nejsou přímo trestná a někdy dokonce ani protiprávní, ale jsou společensky škodlivá a negativním způsobem ovlivňují kvalitu života lidí ve společnosti. To se pak následně odráží v chování a rozhodování lidí, jejich celkové spokojenosti s životem i místem bydliště. I přes často subjektivní povahu kritérií sociologického pojetí kriminality, je tato skutečnost obvykle spjata s primární a zcela přirozenou potřebou člověka, tj. s potřebou či pocitem bezpečí a jistoty. Z pohledu vývoje a důležitosti pro člověka je přitom dle Abrahama Maslowa potřeba bezpečí hned druhou nejdůležitější po vývojově nejstarších potřebách fyziologických (tj. např. potřebě spánku, tepla, jídla apod.). Pocit bezpečí je při naplňování lidských potřeb neodmyslitelně spjat s bezpečností, kterou lze z idealizovaného pohledu pojímat jako stav všeobecné jistoty. V běžném životě lidí ve společnosti však nedosahuje bezpečnost ani přibližně oné úrovně s jakou je tento pojem významově spojován. V realitě jde ve smyslu bezpečnosti spíše o obecnou ideu žádoucího stavu, jehož je obvykle v omezené míře dosaženo přijetím a realizací opatření vedoucích ke snížení rizika. Dosažení cíleného stavu ale v případě realizovaných opatření vyžaduje rovněž existenci mechanismu nebo ukazatele hodnocení efektivity. Možnou alternativu vnímání bezpečnosti v kontextu výše uvedeného, můžou u běžného občana představovat například informace získané rozborem statistických dat o počtu trestných činů, jejich povaze, případně jejich podílu na celkovém počtu trestných činů. Informace o zmiňovaných ukazatelích lze v ČR získat ze statistického přehledu kriminality, který je každoročně zveřejňován na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Z dostupných dat za období předešlých pěti let (tj. 2010 až 2014), lze ve smyslu celkového počtu evidovaných trestných činů v ČR zaznamenat mírný progres počtu činů. Zmiňovanou skutečnost ilustruje obr. 1.
Obr. 1: Vývoj a počet evidovaných trestných činů v ČR (2010 až 2014)
224
Ve zmiňovaném období došlo v ČR v průměru ke 27 194 trestným činům ročně s výši škod dosahující hodnoty 2 273 719 000 Kč. Co do počtu a tedy i podílu druhu trestných činů na celkové kriminalitě, zaujímají dominantní pozici majetkové trestné činy. Za diskutované období jde u majetkových trestných činů o přibližně 61% podíl. Graficky je podíl jednotlivých druhů trestných činů na celkové zjištěné kriminalitě v ČR znázorněn na obr. 2.
Obr. 2: Podíl druhů trestných činů na celkové kriminalitě v ČR (2010 až 2014)
U majetkových trestných činů je dle statistické kategorizace tento druh trestných činů tvořen v převážné míře krádežemi vloupáním a krádežemi prostými. V případě především prvního druhu (tj. krádeží vloupáním), který zahrnuje trestné činy jako krádeže vloupáním do obchodů, škol, bytů, rodinných domků apod., je tento vnímán z pohledu běžného občana obvykle zvlášť citlivě. Důvodem je především fakt, že k trestné činnosti dochází v místech, které v běžném životě spojujeme s přívlastky jako bezpečné, naše, můj apod. V okamžiku, kdy pak k trestnému činu dojde v naší blízkosti nebo se nás dokonce přímo dotýká, je mnohdy událost pojímána jako narušení základních práv a svobod. I přes neoddiskutovatelný fakt, že riziko spjaté s trestným činem krádeže vloupáním se může dotknout s určitou mírou pravděpodobnosti každého z nás, je bezpochyby možné konstatovat, že vznik této události koresponduje s úrovní zabezpečení. Ve smyslu již diskutovaného pojmu bezpečnost a s ním spjatého pocitu bezpečí, jde především o to, jak je v konkrétním případě využito možných způsobů, ať již preventivního nebo represivního charakteru pro eliminaci rizika, a dosažení cíleného stavu. I v tomto případě je potřeba si uvědomit opodstatněnost všem dobře známého rčení, že „příležitost dělá zloděje“. O aktuálnosti potřeby zabývat se danou problematikou svědčí rovněž poznatky, které lze získat z dat statistického sledování, kdy u majetkových trestných činů charakteru krádeže vloupáním, lze v ČR pozorovat, že ukazatele typu výše vzniklých škod i škody připadající na jednu krádež vloupáním vykazují v uplynulém roce ne nevýznamný progres. Zmiňovaná skutečnost je prezentována na obr. 3 a obr. 4.
225
Obr. 3: Vývoj a škody způsobené krádežemi vloupáním v ČR (2010 až 2014)
Obr. 4: Vývoj a výše škody připadající na jednu krádež vloupáním v ČR (2010 až 2014)
Způsobů, jak k řešení problému zabezpečení přistoupit, je celá řada, počínaje využitím historicky nejstarších mechanických zabezpečovacích systémů, přes fyzickou ochranu, režimová opatření až po využití prvků technické ochrany objektů. Efektivního zabezpečení a tedy i optimální stavu, lze nicméně dosáhnout pouze při využití všech způsobů zabezpečení a jejich účelným provázáním, a to jak ve smyslu funkce, tak technických parametrů. S ohledem na diskutabilní roli lidského elementu z pohledu spolehlivosti, je v praxi vhodné v maximální možné míře využít potenciálu systému technické ochrany. Pomineme-li systémy orientované na ochranu před požárem, pak ve vztahu ke kriminalitě a bezpečnosti jde o poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (PZTS). Při využití PZTS jako „koordinačního prvku“ v systému zabezpečení je
226
nezbytným předpokladem jeho promyšlený výběr, návrh, realizace i následné provozování systému v souladu s požadavky zadavatele, provozovatele i dotčených právních a technických předpisů. Výběru PZTS i jeho dílčích komponent je navíc vždy potřeba zohlednit rovněž charakter a hodnotu chráněných aktiv, prostředí místa instalace, způsob využití objektu a jeho povahu, lokalitu apod. Zmiňované skutečnosti mohou výrazně ovlivnit nejen technické řešení, ale rovněž náklady spojené s realizací systému zabezpečení. Následující kapitoly jsou věnovány popisu, funkci a použití PZTS. Detailně je rozebrána rovněž problematika projektování PZTS ve smyslu dílčích etap, možných alternativ řešení PZTS i následného provozování systému.
227
1 ZŘIZOVÁNÍ POPLACHOVÝCH ZABEZPEČOVACÍCH A TÍSŇOVÝCH SYSTÉMŮ Jan VALOUCH 1.1 Úvod Projektování poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů (PZTS) představuje soubor tvůrčích technických činností spojených především s problematikou návrhu, zpracování projektové dokumentace a instalace systémů, jejichž stěžejním přínosem je zvýšení bezpečnosti zařízení, prostorů, objektů, oblastí nebo aglomerací. Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy z hlediska jejich návrhu nelze izolovat od ostatních technologií v rámci objektu. Vždy je třeba na ně pohlížet jako na součást stavby, která se z pohledu vybraných právních předpisů řadí mezi elektrická (slaboproudá) zařízení, obdobně jako např. telefonní rozvody, datové rozvody, domácí telefon, rozvod televizního signálu, rozhlas, orientační a informační systémy, systémy kontroly vstupu nebo kamerové systémy. V rámci zpracování návrhu a projektové dokumentace PZTS je nezbytná rovněž součinnost s projektanty zabezpečující přípravu instalací elektrické požární signalizace, zařízení silnoproudé elektrotechniky – rozvodů elektrické energie a bleskosvodů. Důvodem je zejména umístění a instalace prvků PZTS vůči výše uvedeným technologiím nebo v případech integrovaných systémů nastavení přesných pravidel jejich vazeb a součinnosti. Jelikož činnosti prováděné v rámci projektování zasahují do podstatné části procesu zřizování PZTS, je text této kapitoly prezentován formou popisu a analýzy jednotlivých etap zřizování poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů. V rámci popisu všech etap je vždy uveden přehled základních činností a dokumentů spojených s danou fází budování PZTS. 1.1.1 Terminologie Vzájemná komunikace a tudíž pochopení významu jednotlivých pojmů se dotýká nejen projektantů, ale také investora, uživatele systému, výrobců, distributorů techniky, pracovníků montáže a servisu. Terminologie popsaná v této kapitole vychází především z technických norem a právních předpisů, které představují prvotní východisko jednoznačného určení významu termínů a definicí. Projektování Soubor tvůrčích činností osoby – projektanta, zahrnující návrh systému nebo stavby, zpracování projektové dokumentace objektu, který doposud fyzicky neexistuje, a následné odborné vedení stavby.
228
2 ELEKTRICKÉ ZABEZPEČOVACIE A TIESŇOVÉ POPLACHOVÉ SYSTÉMY Andrej VEĽAS, Milan KUTAJ 2.1 Úvod Elektrický zabezpečovací systém (EZS) je poplachový systém na detekciu a indikáciu prítomnosti, vstupu alebo pokusu narušiteľa vstúpiť do chráneného priestoru [4]. Tiesňový poplachový systém (TPS) je poplachový systém, ktorý poskytuje používateľovi prostriedky na zámerné generovanie tiesňového poplachového stavu [4]. Obidva predchádzajúce pojmy je možné používať spolu, alebo samostatne. Vzhľadom na to, že väčšina EZS ponúka možnosť zámerného generovania signálov o tiesni, norma definuje aj elektrický zabezpečovací a tiesňový poplachový systém (EZS/TPS; česky poplachový zabezpečovací a tísňový systém – PZTS) ako kombinovaný elektrický zabezpečovací systém a tiesňový poplachový systém [4]. Elektrické zabezpečovacie a tiesňové poplachové systémy sú neoddeliteľnou súčasťou systémov ochrany objektov. Spadajú do skupiny technických prostriedkov ochrany objektov. Problematika elektrických zabezpečovacích a tiesňových poplachových systémov je regulovaná technickými normami. S EZS/TPS súvisia v súčasnosti platné tieto časti normy STN EN 50131:
250
3 INTEGRACE POPLACHOVÝCH SYSTÉMŮ Jan VALOUCH Cílem následující kapitoly je prezentace základních informací o možnostech integrace poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů (PZTS) s dalšími poplachovými i nepoplachovými systémy. V této souvislosti můžeme hovořit o vytváření integrovaných poplachových systémů (IPS). Integrace poplachových systémů představuje moderní způsob využití současných technologických možností prvků zabezpečovacích, kamerových, přístupových, tísňových systémů a systémů přivolání pomoci. Uvedené aplikace je možno integrovat navzájem nebo doplnit o systémy nepoplachové a tím zabezpečit efektivní aplikaci automatizačních procesů v rezidenčních, komerčních i průmyslových objektech. 3.1 Integrované poplachové systémy Integrované poplachové systémy prezentují produkt reagující zejména na rostoucí potřeby zákazníků v oblasti bezpečnosti a rovněž v rámci realizace komfortnějšího ovládání dalších technologií v budovách jako je např. osvětlení nebo vytápění. Integrované poplachové systémy jsou v souladu se zněním relevantního technického předpisu ČSN CLC/TS 50398 definovány jako systémy mající jedno nebo více společných zařízení, alespoň jedním, z nichž je poplachová aplikace. [1] Mezi poplachové aplikace řadíme systémy určené na ochranu života, majetku nebo prostředí: · · · · · ·
poplachové zabezpečovací a tísňové systémy (I&HAS), systémy přivolání pomoci (SAS), uzavřené televizní okruhy používané pro účely zabezpečení a dohledu (CCTV), systémy kontroly vstupů pro použití v bezpečnostních aplikacích (ACS), elektrická požární signalizace (EPS), poplachové systémy vlivu prostředí a poplachové systémy výtahů.
Výše uvedené systémy mohou být integrovány navzájem, nebo s aplikacemi nepoplachovými, mezi které můžeme řadit např. systémy: · · · · · ·
osvětlení, vytápění, klimatizace, ventilace, zavlažování, vysoušení, správy budov, řízení energetických systémů, dopravní aplikace, zemědělské aplikace (např. automatizované krmení) atd.
Přínosy aplikace integrovaných poplachových systémů jsou závislé především na typu objektu. Pokud budeme hovořit o třech základních oblastech výhod – bezpečnost, komfort a provozní náklady resp. úspory, budou tyto zastoupeny v různé míře s ohledem na prostředí instalace (rezidenční, komerční, průmyslové prostředí, objekty státní správy a územní samosprávy atd.). [2] Nicméně v rámci problematiky integrovaných poplachových systémů je nutné na prvním místě zdůrazňovat přínosy 261
V. ČÁST - TRENDY FYZICKÉ BEZPEČNOSTI A KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ
Úvod Problematika zajištění bezpečnosti je širokospektrálním oborem. Souvisí s řadou dalších oborů a témat, jako jsou vojenství, informatika, ekonomika, životní prostředí atd. S rozvojem společnosti i technologií počet druhů bezpečnosti neustále narůstá. Podstata bezpečnosti však zůstává stejná, ochránit celku (referenčnímu objektu) podmínky pro zajištění jeho chodu. Kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management si do svého vínku dala za cíl zmíněnou multidisciplinaritu naplnit. Ne všem tématům a problémům bylo možné věnovat prostor v rozsahu 60 stran textu. Pro jejich závažnost by však bylo chybou je naopak opomenout. Jako závěrečná část byla tedy vytvořena jako „pel mel“ – směs a soubor vybraných témat. K těmto tématům patří problematika robotiky, dekontaminace, bezpečnostního managementu a dohledových poplachových přijímacích center. První kapitola je věnována bezpečnostnímu managementu a jeho teoretickým východiskům. Kladem kapitoly je analýza teoretických východisek bezpečnosti, specifikace funkcí bezpečnostního managementu a také diskuse bezpečnostní politiky a bezpečnostní strategie. Ve druhé kapitole je analyzována problematika s managementem a havarijním plánováním úzce související. Touto problematikou je dekontaminace. Kapitola rovněž úzce navazuje na krizové řízení, které bylo diskutováno ve čtvrtém dílu této kolektivní monografie. Třetí kapitola je věnována problémům informační podpory integrovaných poplachových systémů. Práce s daty, nesoucí různý informační obsah, patří mezi perspektivní bezpečnostní témata. Ochrana měkkých cílů, která s daným problémem úzce souvisí, je tématem budoucnosti. V předposlední kapitole je proveden exkurz do oblasti robotiky v podmínkách bezpečnosti a bezpečnostních technologií. Bezpečnostní roboty představují výborný nástroj všude tam, kde jsou podmínky pro člověka nebezpečné nebo přesahující jeho fyzické a vytrvalostní možnosti. Poslední kapitola je věnována technologiím inteligentních budov. Bezpečnostní technologie – poplachové systémy – jsou součástí těchto technologií. Přečtením této části si čtenář uvědomí šíři problematiky bezpečnosti. Uvědomí si také, že s nezbytnou specializací je potřebný její opak – integrace. Bezpečnost je jen jedna, avšak s rozvojem společnosti a technologií počet jejích podob (druhů bezpečnosti) narůstá. Aby jedna skutečně byla, je potřebné konvergovat a integrovat. A k správnému řešení tohoto problému jsou potřebné znalosti, které čtenář v této části i v celé kolektivní monografii získá.
280
1 BEZPEČNOSTNÍ MANAGEMENT V ORGANIZACI, TEORIE A PRAXE Luděk LUKÁŠ 1.1 Úvod Účelem každého celku a organizace obzvlášť je naplňovat svoji cílovou funkci. K tomuto účelu byl celek vytvořen, ať už se jedná o stát nebo organizaci. K tomu je potřeba mít vytvořeny podmínky, v nichž nebude výkon cílové funkce narušován negativními projevy a důsledky. Stát potřebuje mít vše potřebné k chodu hospodářství i k spokojenému životu obyvatelstva. Organizace potřebuje mít vše, co potřebuje ke své produkci nebo činnosti. Obecně se požaduje, aby celek měl zajištěnu svoji bezpečnost. Problémem je, že v realitě objektivně existují bezpečnostní hrozby, které svým škodícím účinkem mohou tyto podmínky narušovat. Z hlediska fyzické bezpečnosti jsou pro organizaci záměrnými bezpečnostními hrozbami především kriminalita a terorismus. Z nezáměrných bezpečnostních hrozeb se pak jedná o živelní pohromy typu požár, povodeň atd. Zajištění bezpečnosti patří mezi službu, kterou celek (referenční objekt) potřebuje ke svému chodu. Základním prvkem celku, který prostřednictvím opatření cíleně bezpečnost zajišťuje, je bezpečnostní management. Tato kapitola je exkurzem do problematiky bezpečnostního managementu organizace. Na základě analýzy teoretických východisek teorie bezpečnosti uvádí specifika bezpečnostního managementu organizace. Kapitola se při tom zaměřuje především na obsah sekvenčních funkcí managementu. Závěr kapitoly je věnován vymezení a analýze bezpečnostních metod a specifikaci obsahu bezpečnostní politiky a bezpečnostní strategie organizace. 1.2 Bezpečnost, cíl a předmět Pojem bezpečnost je vícevýznamový. Nejčastěji označuje stav, kdy referenčnímu objektu (organizaci, firmě, státu) nehrozí neakceptovatelná újma, a také soubor opatření, kterým se v případě expozice hrozby tohoto stavu dosahuje. Právní řád České republiky pojem bezpečnost nedefinuje. Bezpečnostní komunita považuje bezpečnost za stav, kdy referenčnímu objektu nic závažného nehrozí. Lze konstatovat, že: „Bezpečnost je stav, kdy je riziko (možná újma), plynoucí z hrozeb, minimalizováno na akceptovatelnou úroveň.“ Uvedená definice vymezuje bezpečnost jako stav, kdy potenciální i reálné poškození (či jiné negativní projevy) referenčního objektu je pro něj akceptovatelné. Nedosahují takové výše, aby významně omezily realizaci chodu organizace a naplňování její cílové funkce (výrobu, služby). Z definice současně plyne, že tohoto stavu se dosahuje minimalizací, tedy přijetím účelových opatření, která snižují vliv škodícího účinku na akceptovatelnou úroveň. Cílem bezpečnosti jako oboru je zabránit vzniku újmy nebo minimalizovat pravděpodobnost vzniku a velikost újmy ve vybraných oblastech. V organizaci (firmě) se nejčastěji jedná o oblast majetku, informací, bezpečnosti práce atd. Podle charakteru chráněného aktiva se rozlišuje fyzická bezpečnost, informační bezpečnost, požární bezpečnost, personální bezpečnost, administrativní bezpečnost, bezpečnost a ochrana zdraví při práci atd. Jedním z klíčových pojmů výše uvedené definice je pojem újma. Újma představuje pro referenční objekt nežádoucí negativní projev, který omezuje 281
2 SOUČASNÝ STAV A VÝVOJOVÉ TRENDY V OBORU DEKONTAMINACE Dušan VIČAR 2.1 Úvod Dekontaminace (dříve speciální očista) má bezprostřední vztah k problematice odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení, tedy v oblasti činnosti armády a tehdejší civilní obrany (resp. ochrany). S postupem doby se tento pojem rozšířil i do dalších oblastí, jako jsou například likvidace následků průmyslových havárií spojených s únikem nebezpečných látek do životního prostředí, odstraňování ekologických zátěží způsobených nešetrnými výrobními postupy apod. Problematika dekontaminace je tedy v současném pojetí velmi široký vědní a technický obor, který má ve vztahu k různým typům kontaminace své specifické postupy a metody řešení, které jsou založeny na obecně platných principech. Dekontaminaci provádíme u kontaminovaných záchranných týmů, zasažených osob, materiálu, předmětů a prostředků, mobilní techniky, zájmových objektů, povrchů a terénu. 2.2 Dekontaminační procesy a technologie Obecně můžeme dekontaminaci charakterizovat jako postup využívající různé procesy a technologie, při němž se osoby, předměty a terén stávají bezpečnými, tj. osoby nejsou ohroženy na životě, mohou při své činnosti nebo plnění úkolů používat určený materiál, mohou se sníženým stupněm ochrany nebo zcela bez prostředků osobní ochrany plnit úkoly ve vymezeném prostoru. 2.2.1 Rozdělení a hlavní zásady dekontaminace Dekontaminaci lze rozdělit z celé řady hledisek. Podle druhu odstraňovaného kontaminantu ji dělíme na odmořování či detoxikaci (bojové chemické látky a průmyslové toxické sloučeniny), dezaktivaci (radioaktivní látky) a dezinfekci (bojové biologické prostředky). Z hlediska přijímaných opatření ji rozdělujeme na okamžitou (prvotní), částečnou a úplnou. V některých zdrojích je dále uváděna i tzv. čistá dekontaminace. Jejím cílem je odstranit veškeré kontaminanty z kontaminovaného předmětu (objektu) na úroveň zajišťující neomezené používání, údržbu a případně i dopravu všemi druhy přepravních prostředků. Tato dekontaminace je velmi nákladná a časově náročná. Podle naléhavosti situace můžeme dále dekontaminaci rozdělit na: · pasivní – uskutečňovanou přirozeným procesem rozkladu bez lidského nebo mechanického zásahu. Někdy se také nazývá „přirozená dekontaminace“ nebo „odvětrávání“, · aktivní – uskutečňovanou s využitím chemického, fyzikálního a (nebo) mechanického působení, které způsobí odstranění a (nebo) neutralizaci toxické, biologické nebo radioaktivní látky.
298
3 SYSTÉMY PRO SPRÁVU INFORMACÍ FYZICKÉHO ZABEZPEČENÍ Martin BAJER, Petr MALÍK 3.1 Úvod Díky rychlému vývoji technologií a možnosti získávání informací z různých zdrojů přicházejí i možnosti, jak tato data využít i v oblasti ochrany života, zdraví a majetku. Tradiční dohledová a přijímací centra sice poskytují základní možnosti ochrany, nicméně dnešní prostředky již nabízejí firmám a organizacím komplexnější řešení. Jedná se o souhrn HW a SW prostředků označovaných jako PSIM (Physical Security Information Management), který integruje nezávislé bezpečnostní aplikace a zařízení do jednoho funkčního celku a ovládá je pomocí centrálního komplexního uživatelského rozhraní. Shromažďuje a vyhodnocuje události z existujících různorodých bezpečnostních zařízení a informačních systémů (video, řízení přístupu, senzory, analytika, sítě, systémy budov atd.) a identifikuje a aktivně řeší nastalé situace. Oproti stávajícím integračním a vizualizačním nadstavbovým systémům přináší dvě nové základní vlastnosti, a to informační management a situační analýzu.
Obr. 1: Řídicí a bezpečnostní centrum
3.2 Vývoj bezpečnostních nadstavbových systémů (BNS) Bezpečnostní nadstavbové systémy historicky korespondují s množstvím a typem údajů, které jsou schopny z jednotlivých typů integrovaných technologií získat. · První systémy technické ochrany dávaly jen jednoduché stavové informace, které byly přenášeny na dohledová pracoviště pomocí telefonní linky. K těmto informacím pak přibyla možnost sledovat video hlídaného místa, které sloužilo pro orientační ověření situace. Vyhodnocení údajů a rozhodnutí o dalším postupu tak bylo plně v kompetenci obsluhy. · S příchodem nových technologií, informací o poloze a rychlejšího datového přenosu jsou dispečinky vybavovány vizualizačními bezpečnostními
313
4 ROBOTY JAKO TECHNICKÉ PROSTŘEDKY BEZPEČNOSTNÍCH SYSTÉMŮ Zdeněk ÚŘEDNÍČEK 4.1 Úvod 4.1.1 Účel a motivace Při tvorbě koncepčního systému bezpečnostního řešení konkrétní třídy úloh, jakož i při analýze systému definovaném na souboru bezpečnostních prostředků už existujících, je důležitou části určení podsystému technických prostředků. A nejen běžných technických nástrojů pro manipulaci s materiálem nebo lidmi, či přenos informací. Stále častěji se nedílnou součástí bezpečnostních systémů stává podsystém specifických technických prostředků nahrazující podstatnou část nebo kompletní činnost člověka nebo spolupracujících lidí a to stále více nezávisle na jejich přímém řízení. Tyto uměle vytvořené prostředky lze obecně zahrnout mezi prvky technického podsystému nazývané robotické systémy. Zdůrazněme již v tomto všeobecném úvodu, že jimi budeme rozumět materiální technické prostředky – tedy prostředky hmotné – jejichž činnost je spojena s jejich cílevědomým pohybem v prostoru, vybavených určitou mírou inteligence jako schopnosti adaptivně reagovat na reálný stav jejich vlastního „těla“ a prostředí. Tento pohyb materiálních objektů je možný pouze prostřednictvím cíleně vytvářených sil. A nejen proto, že stále důležitější skupinou těchto systémů jsou roboty pohybující se v prostoru autonomně (bez bezprostředního ovládání operátorem), zdrojem těchto řízených sil jsou řiditelné akční členy s přeměnou nějaké formy energie na energii mechanickou uložené přímo v mechanickém systému robota. To ostatně není nijak překvapivé, protože jednoduchou představou robota je „kopie“ lidského nebo zvířecího těla a klouby těchto evolucí vzniknuvších systémů jsou pohybovány pomocí „embedded“ řízených zdrojů sil. Cílem následující části textu je definice základních prvků těchto systémů, naznačení všeobecných vzájemných interakcí jejich hmotných částí a hlavně podrobnější popis interakcí mezi hmotou robota a okolím umožňující vytvářet jeho tzv. mobilní systém. V neposlední řadě budou zmíněny subsystémy umožňující dostatečně „inteligentní“ přizpůsobování chování robota jeho vlastnímu stavu nebo jeho obecné poloze v 3D prostoru – systémy senzorické. 4.1.2 Definice robotického systému Protože poprvé se slovo „robot“ objevilo v divadelní hře Rossum’s Universal Robots (R.U.R.) napsané českým spisovatelem Karlem Čapkem v roce 1921 pro označení umělých, člověku podobných stvoření vytvořených za účelem získání levnější pracovní síly, začněme zde. Karel Čapek se zřejmě inspiroval slovem slovanských jazyků „robota“ (sloveso ‘robotovat’ = pracovat), které ve feudálním systému určuje osobní službu rolníků nebo vesničanů jejich pánům. Americký spisovatel Isaac Asimov použil tento
322
RESUMÉ – SUMMARY Resumé Záměrem pátého dílu kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je poskytnout nejnovější poznatky z oblasti ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Oblast bezpečnosti patří mezi významné priority lidské společnosti. Ve své podstatě se dotýká všech jejích oborů i úrovní. Na základě identifikace hrozeb a analýzy rizik jsou určeny oblasti, v nichž musí být provedeno potřebné zabezpečení. Příslušné soubory opatření, postavené na vhodných bezpečnostních metodách, minimalizují četnost a velikost možné újmy. Poslední výzkumy ukazují, že byla problematice újmy a jejímu vzniku věnována nízká pozornost. Přitom újma a okolnosti jejího vzniku jsou příčinou zajišťování bezpečnosti. Pátý a tudíž poslední díl kolektivní monografie navazuje na předchozí díly a završuje celou monografickou řadu. Je složen z pěti částí a v každé části je pět kapitol. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují a tím odborně pokrývají celou problémovou oblast. Technická témata jsou zaměřena na problematiku poplachového zabezpečovacího systému, informační bezpečnost, robotiku a technologie inteligentních budov. Systémová a bezpečnostní témata zahrnují problematiku fyzické ostrahy, bezpečnostního managementu a modelování. Autoři kapitol se zaměřili na zveřejnění jak nejnovějších poznatků v prezentovaném oboru, tak i výsledků svého výzkumu a tvůrčích činností. Mezi základní metody, které autoři jednotlivých částí publikace při jejím zpracování použili, patří základní metody tvůrčí práce, především analýza a syntéza. Publikace je určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou. Summary The aim of the fifth volume of the collective monograph Security Technologies, Systems and Management is to provide the latest knowledge in area of asset protection and physical security. The area of safety and security is one of the major priorities of human society. In its essence, it affects all of its disciplines and levels. Based on the identification of threats and risk analysis there are determined areas in which necessary measures must be carried out. Respective sets of measures, based on appropriate satery and security methods to minimize the frequency and size of the potential harm. Recent research shows that the issue of harm and its occurrence is paid low attention. In doing so, the harm, damage and the circumstances of its creation are the cause of ensuring safety security. The fifth, last volume of the collective monograph follows the previous parts and completes the whole monographic series. It consists of five parts and each part is five chapters. Individual chapters follow each other and thus professionally cover the entire problem area. Technical topics are focused on the alarm security system, information security, robotics and intelligent buildings. System and security topics include issues of physical security guard, security management and modeling. The authors of chapters have focused on publication of the latest results at presented domain and results of their research and creative activities as well. The basic methods that the authors of chapter have used during processing, are the basic methods of creative work, especially the analysis and synthesis. Publication is oriented for students of all fields of study, focusing on security technology, property protection, physical security and security management. The book can be used by all experts and interested persons, for which safety and security is a priority. 359
PŘEDSTAVENÍ AUTORŮ KAPITOL Ing. Martin Bajer (*1974) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 1998 na ČVUT – FEL v Praze. V předchozích zaměstnáních pracoval na technickoproduktových pozicích. V současné době pracuje ve společnosti TTC MARCONI jako ředitel rozvoje produktů. Zaměřuje se na problematiku komunikací, dispečerských řešení a bezpečnosti s důrazem na nadstavbové systémy a informační managementy fyzické a kybernetické bezpečnosti.
Mgr. Tomáš Fröhlich, DiS. (*1980) Absolventem Fakulty bezpečnostního managementu Policejní akademie České republiky v Praze, oboru Bezpečnostní management ve veřejné správě. V současné době pracuje ve společnosti T-SOFT, a.s. na pozici specialista na bezpečnost a krizové řízení, kde se věnuje řešení projektů z oblasti krizového řízení, a to na národním i mezinárodním poli. Dále se věnuje výzkumné, konzultační a pedagogické činnosti v tomto oboru.
Ing. Zdeněk Gavalec (*1977) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 2002 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. V současné době pracuje ve společnosti Mark2 Corporation Czech, a.s. jako projektový manažer dohledového centra M2C. Ve své pracovní činnosti se zabývá problematikou efektivního využití bezpečnostních technologií CCTV a EZS ve spolupráci s fyzickou ostrahou pro zajištění ochrany majetku a osob.
361
doc. Mgr. Roman Jašek, Ph.D. (*1965) Vysokoškolské vzdělání v oblasti informačních a počítačových technologií získal na Karlově univerzitě v Praze a Univerzitě Palackého v Olomouci. Habilitační práci obhájil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2006. V současné době zastává pozici ředitele Ústavu informatiky a umělé inteligence na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ve své vědecké a tvůrčí práci se zabývá systémovým inženýrstvím v oblasti aplikace algoritmů umělé inteligence pro identifikaci inteligentních systémů a jejich řízení.
Mgr. Erik Just (*1980) Erik Just působí ve společnosti ICTS Czech, s.r.o. na pozici generálního ředitele od roku 2015. Mimo jiné ho lze zařadit jako předního instruktora bezpečnostních procedur dle TSA v Evropě a v zemích Blízkého východu. Svůj další vzdělávací růst v tomto oboru získal na univerzitách – University of New York/Prague – Business administration (2003) a Metropolitní univerzitě/Praha – Mezinárodní vztahy (2012). Působí v bezpečnostních složkách od roku 1999 a je uznávaným expertem na vyhodnocování rizika v odhalování podezřelých osob při bezpečnostních pohovorech.
Ing. Dora Lapková (*1985) Vysokoškolského vzdělání dosáhla v roce 2009 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v oboru Bezpečnostní technologie, systémy a management. V současné době působí na Ústavu bezpečnostního inženýrství FAI UTB na pozici asistenta. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany, sebeobrany, fyzickou ostrahou, ochranou majetku a osob. V roce 2012 získala certifikát Instruktora sebeobrany II. třídy. Vede kurzy sebeobrany a profesní obrany systému Salutem.
362
Ing. Lubomír Líbal (*1965) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1988 na VVLŠ v Košicích. Po vystudování působil na letecké základně v Přerově (19892007), kde pracoval jako řídicí letového provozu. V současné době pracuje jako manažer v oblasti bezpečnosti v obchodním centru Galerie Šantovka v Olomouci.
prof. Ing. Tomáš Loveček, PhD. (*1978) Vysokoškolské vzdelanie dosiahol v roku 2002 na Fakulte špeciálneho inžinierstva Žilinskej univerzite v Žiline. Na rovnakej fakulte v roku 2005 obhájil svoju dizertačnú prácu v odbore 8.3.1 ochrana osôb a majetku, v študijnom programe bezpečnostný manažment. V rovnakom odbore v roku 2010 habilitoval a v roku 2015 získal na Fakulte bezpečnostného inžinierstva Žilinskej univerzite v Žiline získal titul profesor. V súčasnosti na fakulte zastáva pozíciu vedúceho Pracoviska výskumu bezpečnosti. Vo svojej vzdelávacej a vedecko-výskumnej činnosti sa od roku 2003 zaoberá problematikou projektovania a hodnotenia systémov ochrany strategických objektov štátu (napr. objekty kritickej infraštruktúry, SEVESO podniky, objekty osobitnej dôležitosti a ďalšie dôležité objekty, atď.).
doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. (*1958) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši, postgraduální studium absolvoval na VAAZ v Brně v roce 1989. Disertační práci obhájil v roce 1993 a v roce 1999 habilitoval. Za dobu působení na Vojenské akademii v Brně (19912005) zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako docent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, ochranou kritické infrastruktury a informační podporou řízení.
363
Ing. David Malaník, Ph.D. (*1984) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 2008 na UTB ve Zlíně, disertační práci obhájil v roce 2011. Od roku 2012 působí na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně jako odborný asistent na Ústavu informatiky a umělé inteligence. Ve své vědeckovýzkumné činnosti se zaměřuje hlavně na prvky bezpečnosti IT infrastruktury, bezpečnosti informačních systémů a forenzní analýzy digitálních dat. V pedagogických aktivitách se věnuje problematice počítačových virů a penetračních testů IT infrastruktury.
Ing. Zdeněk Maláník (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VVŠ ve Vyškově, postgraduální studium absolvoval na VA v Brně v roce 1992 a další vzdělání získal na UP v Olomouci v roce 1997. Je diplomovaným cvičitelem sebeobrany a také znalcem Krajského soudu v Brně, specializace sebeobrana, použití zbraně a oceňování zbraní. Vede kurzy sebeobrany a profesní obrany systému Salutem. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu bezpečnostního inženýrství, jako odborný asistent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany, sebeobrany, technologií a managementem fyzické obrany.
Ing. Petr Malík, CSc. (*1947) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 1970 na ČVUT – FEL v Praze. Do zaměstnání nastoupil ve Výzkumném ústavu telekomunikací (VÚT) v Praze, kde také pracoval na své dizertační práci, kterou obhájil v roce 1980. V další činnosti pokračoval v nástupnických organizacích podniku VÚT, kterými byly společnosti TTC TELEKOMUNIKACE a TTC MARCONI. Ve své výzkumné a realizační činnosti se zabýval problematikou telekomunikací a v posledních letech pak problematikou nadstavbových systémů fyzické a kybernetické bezpečnosti.
364
Ing. Ladislav Mariš, PhD. (*1987) Inžinierske štúdium ukončil v roku 2011 na Fakulte špeciálneho inžinierstva Žilinskej univerzite v Žiline v odbore ochrana osôb a majetku. V roku 2015 ukončil doktorandské štúdium. V súčasnosti pracuje na Pracovisku výskumu bezpečnosti Fakulty bezpečnostného inžinierstva ako výskumný pracovník. Vo svojej činnosti sa zaoberá riešením výskumných projektov v oblasti bezpečnosti, softvérovou podporou projektovania systémov ochrany objektov a kriminologickým skúmaním páchateľov trestných činov.
Ing. Jaroslav Pejčoch (*1952) Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. V letech 19751992 zastával pozici Ředitele divize IT, obor počítačové grafiky a automatizovaných návrhových systémů ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky v Praze. V současnosti je spolumajitelem a předsedou představenstva společnosti T-SOFT, a.s., kde se zabývá zejména řízením strategického rozvoje oborů zajišťovaných společností a kooperace s partnery, krizovému řízení, systémové integraci a bezpečnosti ICT. Je členem celé řady profesních organizací: AFCEA, ISDR, Asociace krizových manažerů České republiky a TIEMS.
Ing. Jakub Rak (*1984) Absolvent Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, studijního oboru Bezpečnostní technologie systémy a management (2009, Ing.). V současnosti pracuje jako asistent na Ústavu ochrany obyvatelstva Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně a studuje doktorský studijní program Inženýrská informatika. V průběhu studia absolvoval několik odborných stáží, mimo jiné v Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč a Oddělení pro zvláštní úkoly, Krajského úřadu Zlínského kraje. Specializuje se na problematiku informační podpory krizového řízení a ochrany obyvatelstva, především využití geografických informačních systémů v ochraně obyvatelstva.
365
Ing. Jiří Svoboda (*1986) Vysokoškolské vzdělání získal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2011, kde vystudoval obor Bezpečnostní technologie, systémy a management. Od roku 2008 spolupracuje s bezpečnostní agenturou M2C, a.s. V současné době pracuje u M2C, a.s., v divizi A50 (Divize obchodních center), jako Denní manager v Galerii Šantovka – Olomouc.
Ing. Petr Svoboda (* 1986) Absolvent Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, studijní obor Bezpečnostní technologie systémy a management (2011, Ing.). V současnosti studuje doktorský studijní program Inženýrská informatika na téže instituci. Dále působí jako externí vyučující na Ústavu ochrany obyvatelstva Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáš Bati ve Zlíně. V průběhu studia absolvoval několik odborných stáží, mimo jiné na University of Peloponnese, Faculty of Economy, Management and Informatics, Department of Informatics and Telecommunications. Specializuje se na problematiku výukových simulátorů se zaměřením na možnost využití pokročilých algoritmů umělé inteligence pro autonomní chování nepřátelských skupin v rámci virtuální simulace. Byl řešitelem několika interních grantů a spoluřešitelem projektu OPVK.
doc. RNDr. Ing. Zdeněk Úředníček, CSc. (*1950) Vysokoškolský titul Ing. získal na VŠD Žilina (Sk) v roce 1974 a titul RNDr. Na UJEP v Brně v roce 1984. V roce 1988 získal na Žilinské univerzitě titul CSc., v roce 1997 byl na stejné univerzitě habilitován v oboru Elektrická trakce a elektrické pohony. Působil v aplikovaném výzkumu v oboru elektrické pohony a robotika a více než deset let pracoval v oboru speciální techniky. Pracoval jako technický expert pro italskou firmu Galileo Avionica z Florencie při českém projektu modernizace systému řízení palby tanku T-72. V současnosti pracuje jako docent na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zabývá se teorií systémů, řízením pohybu a robotikou.
366
Ing. Jan Valouch, Ph.D. (*1971) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1994 na Vojenské akademii v Brně, obor speciální komunikační systémy. Doktorské studium absolvoval na Univerzitě obrany a disertační práci na téma „Návrh pracoviště elektromagnetické kompatibility zaměřené na testování a vývoj vojenské techniky“ obhájil v roce 2007. Po dobu působení v Armádě České republiky (1993-2009) pracoval na funkcích spojených především s oblastí telekomunikací. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně jako ředitel Ústavu bezpečnostního inženýrství. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou elektromagnetické kompatibility a bezpečnostní futurologie.
Ing. Andrej Veľas, PhD. (*1978) Po ukončení inžinierskeho štúdia na Fakulte špeciálneho inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline v roku 2002 úspešne absolvoval v roku 2005 doktorandské štúdium na tej iste fakulte odbor Ochrana osôb a majetku – študijný program Bezpečnostný manažment. Od roku 2005 pôsobí na Fakulte špeciálneho inžinierstva ŽU ako odborný asistent na Katedre bezpečnostného manažmentu. Vo svojej vedeckovýskumnej činnosti sa zameriava na oblasť technických prvkov ochrany majetku – elektrické zabezpečovacie systémy a poplachové prenosové systémy, angažuje sa aj v oblasti súkromných bezpečnostných služieb.
prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. (*1953) Absolvent VAAZ Brno, obor chemické inženýrství (1977), externí vědecké výchovy na VAAZ Brno (1988). V roce 1992 na VVŠ PV ve Vyškově habilitoval a v roce 2004 byl jmenován profesorem v oboru Ochrana vojsk. V současnosti zastává funkci ředitele Ústavu ochrany obyvatelstva Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Je členem řady oborových a vědeckých rad a řešitel více jak dvou desítek zejména projektů obranného výzkumu a výzkumných záměrů pro rozvoj organizace. Autor více než dvou stovek publikací z oblasti chemické kontroly vojensky významných sloučenin, dekontaminace a likvidace následků ekologických havárií a dekontaminace. V posledních letech se věnuje problematice ochrany obyvatelstva a krizového řízení.
367
Bezpečnostní technologie, systémy a management V. Editor: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Modelování a prognostika v oblasti bezpečnosti a fyzické ochrany – Ing. Jan Valouch, Ph.D. Informční bezpečnost – doc. Mgr. Roman Jašek, Ph.D. Fyzická ostraha – Ing. Dora Lapková Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Ing. Petr Bitala, Ph.D. Trendy fyzické bezpečnosti a krizového řízení – doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.
Jazyková korektura:
Mgr. Marek Adamík, Ph.D. (česká část) Mgr. Lenka Panáková (slovenská část)
Grafická a formální úprava: MgA. Žaneta Drgová, DiS. Ing. Luboš Nečesal
Vydavatel: Radim Bačuvčík - VeRBuM (Přehradní 292, 763 14 Zlín 12, Česká republika) Zlín, 2015
1. vydání. 368 stran. Náklad 1000 ks. Tisk: Printo, spol. s r.o., Ostrava Poruba www.verbum.name ISBN 978-80-87500-67-5 368
Klub VIP IPA,z.s. Praha 8, Vratislavská 394
www.vip-ipa.cz tel/fax:233541975, e-mail
[email protected]
Cíle klubu:
- podílet se na činnosti IPA (International Police Association), - vytvářet podmínky pro činnost soukromých bezpečnostních služeb, k tomu se zejména podílet na činnosti ESBOC (Evropské sdružení bezpečnostních služeb), - pořádat akce s bezpečnostní tematikou – nejúspěšnější je „Den s policií ČR“, který se pořádá již celou řadu let, v roce 2015 přihlíželo 10. 000 diváků, - podporovat policii ČR – např. bylo zakoupeno vybavení pro dopravní policii v hodnotě 70. 000,- Kč.
JUDr. Ladislav Pávek prezident tel. + 420 724 052 385 e-mail :
[email protected]
