BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT III

BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT III.

Teoretické základy bezpečnosti Elektrická požární signalizace Technologie komerční bezpečnosti Fyzika v bezpečnostních technologiích Detektivní služby a kriminalistika

Radim Bačuvčík – VeRBuM Zlín 2013

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lukáš, Luděk Bezpečnostní technologie, systémy a management III. / Luděk Lukáš a kolektiv. -- 1. vyd. -- Zlín : VeRBuM, 2013. -- 456 s. ISBN 978-80-87500-35-4 351.78:614.8 * 351.759.5 * 614.841.3 * 351.746.2 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 * 343.9 - osobní bezpečnost - ochrana majetku - požární bezpečnost - bezpečnostní služby - zabezpečovací technika - bezpečnostní inženýrství - bezpečnostní management - kriminalistika - kolektivní monografie 005 - Management. Řízení [4]

Recenzovali: doc. Ing. Miroslav Kelemen, PhD. doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc. Tato kniha vznikla za podpory projektu Evropského Fondu pro Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/03.0089. This book was supported by European Regional Development Fund under the project CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/03.0089. Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí nakladatelství VeRBuM © doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2013 © Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2013 ISBN 978-80-87500-35-4

Obsah I. ČÁST -

Teoretické základy bezpečnosti ....................................................................................... 17

1 Teoretické základy bezpečnosti- základné pojmy ..................................................................... 22 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 22 1.2 Pojmy používané pre popis bezpečnosti ............................................................................... 23 1.2.1 Bezpečnosť - stav skúmaného objektu .......................................................................... 24 1.2.2 Bezpečnosť a jej metriky..................................................................................................... 25 1.2.3 Modely bezpečnosti .............................................................................................................. 25 1.3 Bezpečnosť z pohľadu security a safety ................................................................................ 27 1.4 Kauzálna závislosť (causalis dependentia) .......................................................................... 29 1.4.1 História pojmu kauzálna závislosť .................................................................................. 29 1.4.2 Pojmy opisujúce kauzálnu závislosť ............................................................................... 32 1.5 Vybrané pojmy popisujúce vlastnosti systému .................................................................. 34 1.6 Vzťah kauzality a vlastností systémov ................................................................................... 36 1.7 Pojmy popisujúce posudzovanie bezpečnosti a rizík ....................................................... 38 1.8 Pojem riziko (periculum) ............................................................................................................ 38 1.8.1 Historický vývoj pojmu riziko ........................................................................................... 38 1.8.2 Pojmy popisujúce riziko ...................................................................................................... 39 1.9 Vybrané pojmy krízového manažmentu v kontexte kauzality ..................................... 39 1.10 Zovšeobecnenia a zákonitosti v bezpečnosti ...................................................................... 41 1.11 Zhrnutie ............................................................................................................................................. 42 2 Možné spôsoby hodnotenia bezpečnosti ....................................................................................... 45 2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 45 2.2 Hodnotenie bezpečnostného prostredia ............................................................................... 46 2.3 Možné prístupy k hodnoteniu bezpečnosti .......................................................................... 48 2.3.1 Stanovenie úrovne ochrany v závislosti na úrovni rizika ...................................... 50 2.3.2 Bezpečnosť zodpovedá stanoveným bezpečnostným štandardom ................... 51 2.3.3 Bezpečnosť na základe posúdenia prielomovej odolnosti .................................... 53 2.4 Zhrnutie.............................................................................................................................................. 56 3 Strategické řízení bezpečnosti ........................................................................................................... 58 3.1 Úvod do problematiky integrální bezpečnosti a jejího řízení ....................................... 58 3.2 Úroveň bezpečnosti závisí na kvalitě nástrojů pro vyjednávání s riziky .................. 58 3.3 Shrnutí ................................................................................................................................................ 71 4 Srovnání českého a anglosaského bezpečnostního pojmosloví ........................................... 73 4.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 73 4.2 Historie a evoluce významu českých pojmů v oblasti bezpečnosti ............................ 73 4.3 Safety a security jako anglosaské pojetí bezpečnosti ....................................................... 78 4.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 80 5 Bezpečnostní studia ............................................................................................................................... 82 5.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 82 5.2 Bezpečnost a její definice ............................................................................................................ 82 5.3 Bezpečnostní studia ...................................................................................................................... 83 5.4 Přístupy ke zkoumání bezpečnosti.......................................................................................... 84 5.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 86 6 Fyzická bezpečnost ................................................................................................................................ 88 6.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 88

6.2 Fyzická bezpečnost ........................................................................................................................ 88 6.3 Systém fyzické bezpečnosti ........................................................................................................ 90 6.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 92 7 Bezpečnost informací ............................................................................................................................ 93 7.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 93 7.2 Současný stav ................................................................................................................................... 93 7.3 Řízení bezpečnosti informací..................................................................................................... 94 7.4 Druhy informací .............................................................................................................................. 95 7.5 Bezpečnost informačních systémů .......................................................................................... 96 7.6 Shrnutí ................................................................................................................................................ 97 8 Technická bezpečnost a spolehlivost .............................................................................................. 99 8.1 Základní požadavky na technickou bezpečnost a spolehlivost .................................... 99 8.2 Normy typu A jsou základní bezpečnostní normy ..........................................................100 8.3 Normy typu B jsou obecné bezpečnostní normy .............................................................101 8.4 Normy typu C jsou bezpečnostní normy strojních zařízení.........................................101 8.5 Základní pojetí spolehlivosti a její role v technice...........................................................101 8.5.1 Pravděpodobnost .................................................................................................................102 8.5.2 Přiměřená činnost ...............................................................................................................102 8.5.3 Doba ..........................................................................................................................................102 8.5.4 Provozní podmínky .............................................................................................................102 8.6 Základní matematické ukazatele vyjadřující spolehlivost objektů ...........................103 8.7 Bezporuchovost ............................................................................................................................103 8.7.1 Střední doba provozu mezi poruchami t ....................................................................103 8.7.2 Střední doba provozu do první poruchy t1 ...............................................................103 8.8 Opravitelnost .................................................................................................................................103 8.9 Shrnutí ..............................................................................................................................................104 II. ČÁST - Elektrická požární signalizace ........................................................................................107 1 Teorie automatické detekce požáru ..............................................................................................110 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................110 1.2 Rozvoj požáru v uzavřeném prostoru ..................................................................................111 1.2.1 Plamen......................................................................................................................................115 1.2.2 Tvorba sazových částic ......................................................................................................120 1.3 Parametry požáru vhodné pro konstrukci hlásičů ..........................................................121 1.3.1 Parametry nesvázané s šířením produktů hoření v prostoru ............................122 1.3.2 Parametry svázané s šířením produktů hoření v prostoru .................................124 2 Základní komponenty systému EPS ..............................................................................................127 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................127 2.2 Hlásiče požáru ...............................................................................................................................128 2.2.1 Hlásiče kouře ionizační ......................................................................................................129 2.2.2 Hlásiče kouře optické .........................................................................................................133 2.2.3 Hlásiče teplot .........................................................................................................................136 2.2.4 Hlásiče plamene....................................................................................................................141 2.3 Ústředny EPS ..................................................................................................................................144 2.3.1 Napájení systému EPS elektrickou energií ................................................................144 2.3.2 Indikaci funkčních stavů systému EPS ........................................................................145 2.3.3 Příjem a vyhodnocení signálů .........................................................................................146 2.3.4 Ovládání připojených zařízení ........................................................................................147 2.3.5 Kontrola provozuschopnosti ...........................................................................................148

2.4 Nové trendy v oblasti detekce požáru ..................................................................................148 2.4.1 Techniky videodetekce kouře .........................................................................................150 2.4.2 Techniky videodetekce plamene ...................................................................................151 3 Doplňující a ovládaná zařízení EPS ................................................................................................154 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................154 3.2 Doplňující zařízení .......................................................................................................................154 3.2.1 Obslužné pole požární ochrany ......................................................................................154 3.2.2 Klíčový trezor požární ochrany ......................................................................................156 3.2.3 Zařízení dálkového přenosu ............................................................................................156 3.2.4 Poplachové přijímací centrum ........................................................................................158 3.3 Ovládaná a pomocná zařízení ..................................................................................................158 3.3.1 Stabilní hasicí zařízení .......................................................................................................159 3.3.2 Zařízení pro odvod kouře a tepla ...................................................................................159 4 Projektování systémů elektrické požární signalizace ............................................................162 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................162 4.1.1 Terminologie projektování ..............................................................................................162 4.2 Legislativní rámec procesu projektování EPS ...................................................................165 4.2.1 Požadavky právních předpisů.........................................................................................165 4.2.2 Technické normy v oblasti elektrické požární signalizace ..................................168 4.3 Návrh elektrické požární signalizace ...................................................................................169 4.3.1 Zásady navrhování zařízení EPS ....................................................................................170 4.3.2 Požadavky na instalaci EPS ..............................................................................................170 4.3.3 Požárně bezpečnostní řešení...........................................................................................171 4.4 Projektování systémů elektrické požární signalizace ....................................................173 4.4.1 Projekční činnost..................................................................................................................173 4.4.2 Projektová dokumentace ..................................................................................................177 4.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................180 III. ČÁST - Technologie komerční bezpečnosti ..............................................................................183 1 Technologie komerční bezpečnosti jako fenomén procesního inženýrství v průmyslu komerční bezpečnosti .........................................................................................................................185 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................185 1.2 Formy činnosti v PKB..................................................................................................................187 1.2.1 Fyzická ochrana ....................................................................................................................187 1.2.2 Technická ochrana...............................................................................................................187 1.2.3 Kombinovaná ochrana .......................................................................................................188 1.3 Plánování .........................................................................................................................................189 1.4 Profesiografie .................................................................................................................................189 1.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................191 2 Místo detektivní prověrky v soukromé detektivní činnosti .................................................193 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................193 2.1.1 Směřování detektivní prověrky......................................................................................194 2.1.2 Obecné aspekty soukromé detektivní činnosti ........................................................195 2.2 Detektivní prověrka jako forma detektivní činnosti ......................................................195 2.2.1 Detektivní prověrka může směřovat k: .......................................................................196 2.2.2 Cílem detektivní prověrky je prověřit: ........................................................................197 2.2.3 Obsahem detektivní prověrky je: ..................................................................................197 2.3 Zaměření soukromého detektiva při realizaci detektivní prověrky ........................197 2.3.1 Zaměření při prověrce osoby ..........................................................................................197

2.3.2 Zaměření při prověrce zájmového prostředí: ...........................................................199 2.4 Postup soukromého detektiva při realizaci detektivní prověrky ..............................200 2.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................207 3 Profese osobního strážce v České republice ..............................................................................208 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................208 3.2 Druhy a zaměření osobní ochrany .........................................................................................209 3.2.1 Sám sobě osobním strážcem ...........................................................................................209 3.2.2 Státní služba ...........................................................................................................................209 3.2.3 Osobní strážce v kriminálním prostředí .....................................................................210 3.2.4 Kontraktor ..............................................................................................................................211 3.2.5 Průmysl komerční bezpečnosti a osobní ochrana ..................................................212 3.2.6 Krátkodobá osobní ochrana.............................................................................................212 3.2.7 Dlouhodobá osobní ochrana ............................................................................................213 3.3 Podmínky k činnosti osobního strážce ................................................................................213 3.3.1 Specifika České republiky pro práci osobních strážců ..........................................214 3.3.2 Potenciální zákazník a osobní ochrana .......................................................................215 3.3.3 Právní prostředí z hlediska osobního strážce v ČR ................................................216 3.4 Kvalifikace osobního strážce ...................................................................................................217 3.4.1 Individuální předpoklady .................................................................................................217 3.4.2 Zákonná kvalifikace ............................................................................................................218 3.4.3 Odborné předpoklady a kvalifikace (široké vzdělání a kvalifikační kurzy) ..218 3.5 Vybavení osobního strážce .......................................................................................................219 3.5.1 Osobní výbava a hygiena ...................................................................................................219 3.5.2 Ochranné prostředky .........................................................................................................220 3.5.3 Obranné prostředky a zbraně .........................................................................................220 3.6 Základní způsoby plnění úkolů osobní ochrany ...............................................................221 3.6.1 Obecné zásady .......................................................................................................................221 3.6.2 Získávání informací a jejich utajení ..............................................................................222 3.6.3 Pozorování ..............................................................................................................................223 3.6.4 Přesun pěšky..........................................................................................................................224 3.6.5 Přesun automobilem ..........................................................................................................225 3.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................226 4 Preprava peňažnej hotovosti a cenností – taktika a organizácia .......................................229 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................229 4.2 Vymedzenie pojmov a problematiky ....................................................................................229 4.2.1 Preprava peňažnej hotovosti a cenností .....................................................................229 4.2.2 Prepravná skupina ..............................................................................................................229 4.2.3 Prepravné vozidlo ................................................................................................................229 4.2.4 Sprievodné vozidlo ..............................................................................................................229 4.2.5 „Zavazadlo“ na prepravu finančnej hotovosti ...........................................................230 4.2.6 Kuriér ........................................................................................................................................230 4.2.7 Veliteľ prepravy....................................................................................................................230 4.2.8 Ochranca – ozbrojený sprievod ......................................................................................230 4.3 Právne vymedzenie prepravy peňažnej hotovosti a cenností ....................................230 4.3.1 Ústava Českej republiky ....................................................................................................231 4.3.2 Listina základných práv a slobôd...................................................................................231 4.3.3 Trestní zákonník ..................................................................................................................231 4.3.4 Trestní řád ..............................................................................................................................233 4.4 Prípravná fáza prepravy peňažnej hotovosti a cenností ...............................................233 4.4.1 Personálne obsadenie ........................................................................................................233

4.4.2 Plánovanie prepravy...........................................................................................................234 4.4.3 Výber trasy .............................................................................................................................234 4.5 Stanovenie úloh a povinností prepravnej skupiny ..........................................................235 4.5.1 Transportná skupina ..........................................................................................................235 4.5.2 Veliteľ transportu ................................................................................................................235 4.5.3 Vodič .........................................................................................................................................235 4.5.4 Ochranca ..................................................................................................................................235 4.5.5 Kuriér ........................................................................................................................................235 4.6 Logistická príprava prepravy peňažnej hotovosti a cenností .....................................236 4.6.1 Prenos peňažnej hotovosti a cenností .........................................................................236 4.6.2 Aktívne „zavazadlo“ ............................................................................................................236 4.6.3 Pasívne „zavazadlo“ ............................................................................................................236 4.6.4 Preprava peňažnej hotovosti a cenností .....................................................................236 4.7 Taktika prepravy peňažnej hotovosti – realizačná fáza prepravy ............................237 4.7.1 Peší prenos .............................................................................................................................237 4.7.2 Preprava peňažnej hotovosti a cenností vozidlom .................................................238 4.7.3 Preprava väčším počtom vozidiel..................................................................................238 4.7.4 Taktika prepravy peňažnej hotovosti a cenností vozidlom.................................239 4.7.5 Taktika riešenia bezpečnostných incidentov vo vzťahu k preprave peňažnej hotovosti ..................................................................................................................................240 4.7.6 Porucha a nepojazdnosť prepravného vozidla ........................................................240 4.7.7 Porucha a nepojazdnosť sprievodného vozidla .......................................................241 4.7.8 Dopravná nehoda a nepojazdnosť prepravného vozidla .....................................241 4.7.9 Napadnutie prepravnej skupiny ....................................................................................241 4.7.10 Taktika riešenia prepadnutia prepravného vozidla ...............................................241 4.7.11 Procesná fáza po ukončení prepravy ...........................................................................242 4.8 Shrnutie ............................................................................................................................................245 5 Základní kynologické otázky ............................................................................................................246 5.1 Právní aspekty používání psů u soukromých bezpečnostních služeb (SBS) ........246 5.2 Základní zásady teorie výcviku psa .......................................................................................248 5.3 Vliv osobnosti psovoda na psa ................................................................................................248 5.4 Podněty využívané při výcviku psa .......................................................................................249 5.5 Rozdělení podnětů .......................................................................................................................249 5.6 Základní metody výcviku psa ..................................................................................................250 5.6.1 Mechanická metoda ............................................................................................................250 5.6.2 Chuťově dráždivá metoda ................................................................................................250 5.6.3 Kontrastní metoda ...............................................................................................................250 5.6.4 Napodobovací metoda .......................................................................................................251 5.6.5 Intenzivní metoda ................................................................................................................251 5.7 Základy vyšší nervové činnosti psa .......................................................................................251 5.7.1 Dělení nervové soustavy psa ...........................................................................................251 5.7.2 Základní nervové procesy psa ........................................................................................252 5.7.3 Útlumové procesy ................................................................................................................254 5.8 Typy psů z hlediska vyšší nervové činnosti .......................................................................254 5.9 Typologie psů z hlediska vyšší nervové činnosti dle Pavlova .....................................255 5.9.1 Slabý typ - melancholik......................................................................................................255 5.9.2 Silný typ ...................................................................................................................................255 5.10 Shrnutí .............................................................................................................................................256 6 Výživa psa ................................................................................................................................................257 6.1 Úvod ...................................................................................................................................................257

6.2 Složení krmiva ...............................................................................................................................258 6.2.1 Bílkoviny (proteiny) ...........................................................................................................258 6.2.2 Tuky ( lipidy ) ........................................................................................................................258 6.2.3 Cukry (sacharidy) ................................................................................................................258 6.2.4 Minerální látky (popelovina)...........................................................................................259 6.2.5 Vitamíny ..................................................................................................................................259 6.2.6 Vláknina ...................................................................................................................................260 6.2.7 Voda...........................................................................................................................................260 6.2.8 Sestavování krmné dávky pro psa.................................................................................260 6.2.9 Stanovení potřebné energie a složení krmné dávky ..............................................262 6.2.10 Výpočet krmné dávky průmyslového krmiva ...........................................................263 6.2.11 Vliv potravy na zdravotní stav psa ................................................................................264 6.3 Granulovaná potrava, vařená potrava, syrová potrava .................................................264 6.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................265 IV. ČÁST - Fyzika v bezpečnostních technologiích .......................................................................267 1 Mechanika, hydromechanika a termika .......................................................................................269 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................269 1.2 Interakce projektilů s překážkami .........................................................................................269 1.3 Hydrodynamická penetrace .....................................................................................................272 1.4 Materiálová řešení ochrany proti projektilům a střepinám ........................................273 1.4.1 Kovové pancíře .....................................................................................................................274 1.4.2 Nekovové pancíře ................................................................................................................274 1.4.3 Transparentní pancíře .......................................................................................................276 1.5 Účinek detonace výbušnin ........................................................................................................278 1.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................280 2 Kmity, vlnění, akustika........................................................................................................................282 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................282 2.2 Mechanické kmity. Rezonance ................................................................................................282 2.3 Zvuk ...................................................................................................................................................286 2.3.1 Vlastnosti a charakteristiky zvuku ................................................................................286 2.3.2 Mikrofony ................................................................................................................................289 2.3.3 Vliv zvuku na člověka .........................................................................................................291 2.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................293 3 Elektrické a magnetické pole ...........................................................................................................294 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................294 3.2 Elektromagnetické pole .............................................................................................................294 3.3 Vodiče a izolanty v elektrickém poli .....................................................................................295 3.4 Kapacita vodiče .............................................................................................................................295 3.4.1 Kapacitní detektory .............................................................................................................296 3.4.2 Rychlý kapacitní detektor přiblížení ............................................................................296 3.4.3 Snímač otisku prstů.............................................................................................................297 3.5 Elektrický proud v látkách ........................................................................................................298 3.5.1 Taser .........................................................................................................................................298 3.5.2 Tasery první generace........................................................................................................299 3.5.3 Tasery druhé generace ......................................................................................................300 3.5.4 Tasery třetí generace ..........................................................................................................300 3.5.5 Tasery čtvrté generace.......................................................................................................301 3.6 Ohmův zákon .................................................................................................................................301 3.6.1 Bodové hlásiče požáru .......................................................................................................302

3.6.2 Liniové teplotní hlásiče......................................................................................................302 3.7 Magnetické pole ............................................................................................................................302 3.8 Elektromagnetické pole .............................................................................................................303 3.8.1 Elektromagnetická indukce .............................................................................................304 3.8.2 Štěrbinové kabely ................................................................................................................305 3.9 Shrnutí ..............................................................................................................................................307 4 Elektromagnetické záření .................................................................................................................308 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................308 4.2 Elektromagnetické záření .........................................................................................................308 4.2.1 Spektrum elektromagnetického záření .......................................................................309 4.2.2 Maxwellovy rovnice ............................................................................................................311 4.2.3 Plazmová frekvence ............................................................................................................312 4.2.4 Detekce elektromagnetického pole...............................................................................313 4.2.5 Interakce elektromagnetického záření s hmotou ...................................................313 4.3 Spektroskopické metody ...........................................................................................................314 4.3.1 Terahertzová spektroskopie ...........................................................................................316 4.3.2 Metody vibrační spektroskopie ......................................................................................318 4.3.3 Fluorescenční spektroskopie ..........................................................................................321 4.3.4 Ultrafialová a viditelná absorpční spektroskopie (UV-VIS spektroskopie) ..323 4.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................325 5 Ionizující záření .....................................................................................................................................327 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................327 5.2 Ionizující záření. Radioaktivita. ..............................................................................................327 5.3 Charakteristiky radionuklidů a pole záření .......................................................................329 5.4 Rentgenovo záření .......................................................................................................................330 5.5 Limity ................................................................................................................................................332 5.6 Využití radionuklidů a ionizujícího záření v bezpečnostních technologiích .........333 5.6.1 Obecné principy využití radionuklidů a ionizujícího záření ...............................333 5.6.2 Využití jaderného záření v bezpečnostních technologiích ..................................335 5.6.3 Využití rentgenova záření v bezpečnostních technologiích ................................335 5.7 Možnosti zneužití radionuklidů k teroristickým činům ................................................337 5.7.1 Radiologický terorismus ...................................................................................................337 5.7.2 Špinavá bomba ......................................................................................................................340 5.7.3 Odhad ozáření .......................................................................................................................340 5.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................342 V. ČÁST - Detektivní služby a kriminalistika.................................................................................343 1 Kriminalistické stopy ..........................................................................................................................345 1.1 Podstata, pojem, druhy a význam stop v kriminalistice ................................................345 1.1.1 Podstatou kriminalistických stop ..................................................................................345 1.1.2 Pojem kriminalistické stopy ............................................................................................347 1.1.3 Základní dělení kriminalistických stop .......................................................................348 1.1.4 Význam kriminalistických stop ......................................................................................349 1.2 Materiální stopy ............................................................................................................................350 1.2.1 Kriminalistické stopy odrážející vnější stavbu působícího objektu .................351 1.2.2 Počet objektů účastnících se na vzniku stopy ...........................................................352 1.2.3 Geometrický tvar odráženého a odrážejícího objektu ..........................................352 1.2.4 Vzájemná poloha zúčastněných objektů .....................................................................353 1.2.5 Směr vzájemného silového působení ...........................................................................354 1.2.6 Vzájemná relace vlastností zúčastněných objektů..................................................354

1.3 Klasifikace stop vnější stavby působícího objektu ..........................................................354 1.3.1 Podle závislosti na ději trestného činu ........................................................................354 1.3.2 Podle systematičnosti mechanismu vzniku ...............................................................355 1.3.3 Podle časové závislosti v průběhu stopového kontaktu .......................................355 1.3.4 Podle časové závislosti po ukončení stopového kontaktu ...................................355 1.3.5 Podle tvaru .............................................................................................................................355 1.3.6 Podle zkreslení tvaru ..........................................................................................................356 1.3.7 Podle směru působící síly .................................................................................................356 1.3.8 Podle počtu zúčastněných objektů ................................................................................357 1.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................359 2 Kriminalistické technické metody..................................................................................................361 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................361 2.2 Kriminalisticko-technické metody identifikace osob .....................................................362 2.2.1 Kriminalistická daktyloskopie ........................................................................................362 2.2.2 Portrétní identifikace .........................................................................................................366 2.2.3 Kriminalistická biologie.....................................................................................................368 2.2.4 Identifikace osob podle ručního písma .......................................................................372 2.2.5 Kriminalistická fonoskopie (audiografie) ..................................................................376 2.2.6 Kriminalistická odorologie ...............................................................................................378 2.3 Kriminalisticko-technické metody identifikace věcí ......................................................382 2.3.1 Kriminalistická balistika ...................................................................................................382 2.3.2 Kriminalistická trasologie ................................................................................................389 2.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................392 3 Kriminalistické taktické metódy .....................................................................................................395 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................395 3.2 Kriminalisticko-taktické metódy ............................................................................................395 3.2.1 Detektívno-pátracie verzie ...............................................................................................397 3.2.2 Plánovanie a organizácia detektívno-pátracej činnosti ........................................398 3.2.3 Kriminalistický experiment .............................................................................................399 3.2.4 Konfrontácia ..........................................................................................................................400 3.2.5 Obhliadka ................................................................................................................................401 3.2.6 Pátranie....................................................................................................................................403 3.2.7 Prehliadka ...............................................................................................................................405 3.2.8 Previerka výpovede na mieste ........................................................................................407 3.2.9 Rekognícia...............................................................................................................................408 3.2.10 Kriminalistická rekonštrukcia ........................................................................................408 3.2.11 Výsluch .....................................................................................................................................409 3.3 Zhrnutie............................................................................................................................................411 4 Aspekty osobnosti soukromého detektiva..................................................................................413 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................413 4.2 Právní aspekty soukromé detektivní činnosti ..................................................................414 4.3 Obecné aspekty osobnosti soukromého detektiva..........................................................415 4.4 Psychologické dispozice soukromého detektiva..............................................................416 4.5 Etické aspekty soukromé detektivní činnosti ...................................................................417 4.6 Profesní etika .................................................................................................................................418 4.7 Profesionální adaptace ...............................................................................................................419 4.7.1 Vývoj vztahu k povolání ....................................................................................................420 4.8 Kriminologické a kriminalistické aspekty detektivní činnosti ...................................421 4.9 Význam kriminologie pro detektivní činnost ....................................................................422

4.10 Kriminalistika ...............................................................................................................................422 4.11 Shrnutí .............................................................................................................................................423 5 Súkromné detektívné služby, formy a metódy detektívnej činnosti ................................425 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................425 5.2 Formy detektívnej služby ..........................................................................................................426 5.2.1 Detektívny dohľad ...............................................................................................................426 5.2.2 Detektívne pátranie ............................................................................................................426 5.2.3 Detektívna previerka ..........................................................................................................426 5.2.4 Detektívne rozpracovanie ................................................................................................426 5.2.5 Detektívna previerka signálu ..........................................................................................427 5.2.6 Detektívne rozpracovanie prípadu ...............................................................................427 5.2.7 Detektívna dokumentácia .................................................................................................428 5.2.8 Konkurenčné spravodajstvo ............................................................................................428 5.3 Metódy súkromnej detektívnej služby .................................................................................429 5.3.1 Detektívna osobná ochrana .............................................................................................430 5.3.2 Detektívna kombinácia ......................................................................................................431 5.3.3 Detektívne informačné zdroje ........................................................................................433 5.3.4 Detektívne informačné preniknutie .............................................................................435 5.3.5 Detektívne osobné pátranie .............................................................................................437 5.3.6 Detektívne sledovanie osôb a vecí ................................................................................438 5.3.7 Detektívna dezinformácia.................................................................................................439 5.3.8 Detektívne vyťažovanie .....................................................................................................439 5.3.9 Detektívne pozorovanie ....................................................................................................440 5.3.10 Detektívne vyhodnocovanie dokumentov .................................................................441 5.3.11 Detektívne vyťažovanie evidencií, databáz a registrácii ......................................441 5.3.12 Detektívna legenda ..............................................................................................................442 5.3.13 Detektívna obhliadka miesta ...........................................................................................442 5.4 Zhrnutie............................................................................................................................................443 Resumé – summary ...................................................................................................................................446 Představení autorů kapitol .....................................................................................................................447

ÚVOD MONOGRAFIE Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou 3. díl kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management. Cílem i tohoto dílu je prezentovat nejnovější výsledky vědecké a tvůrčí činnosti autorů. Ohlasy na předchozí díly potvrzují, že je o jednotlivá témata bezpečnosti a ochrany majetku zájem. Sama bezpečnost je přitom odvětví multioborové a integrální. Protínají se v ní přírodní, sociální, ekonomické, politologické i technologické nitky. Z pohledu společnosti i jedince přitom bezpečnost patří mezi klíčové. V roce 2013 Českou republiku opět postihly rozsáhlé povodně. Subjekty, které na situaci byly připraveny, sčítaly menší škody než v předchozích letech. Ne všude šlo připravit adekvátní opatření, ale opět se potvrdilo, že připravenost na hrozby je základem bezpečnosti. Třetí díl kolektivní monografické řady je zaměřen na velmi důležitá bezpečnostní témata technologického, technického, sociálního i procesního charakteru. Výjimečnost dílu spočívá v první části knihy, zaměřené na teoretické otázky bezpečnosti. Autoři se v ní pokusili zobecnit problematiku bezpečnosti a analyzovat základní teoretické přístupy. Bezpečnost ke svému vyjádření využívá teorii rizik, teorii krizí a kauzalitu (příčinnou souvislost). Široce také využívá teorii pravděpodobnosti. V dalších kapitolách teorie bezpečnosti jsou analyzovány možné způsoby hodnocení bezpečnosti, řízení bezpečnosti i evoluce pojmového aparátu v oblasti bezpečnosti. Závěr části tvoří analýza implementace bezpečnostních konceptů v referenčních objektech typu stát, objekt (budova), informační systém a technika. Cílem těchto posledních kapitol bylo ilustrovat, že metodologický přístup k zajištění bezpečnosti je společný a konkrétní implementace je závislá na referenčním objektu a možnostech realizace příslušných bezpečnostních opatření. V další části knihy je analyzováno ryze technické téma elektrické požární signalizace. Požáry jsou pro objekty a budovy závažnou hrozbou a jejich včasné odhalení může významným způsobem urychlit jejich likvidaci. Jednotlivé kapitoly analyzují nejnovější fyzikální principy využívané hlásiči požáru, konstrukci elektrické požární signalizace a ovládaných zařízení i zásady projektování. Tato část tvoří technický pilíř dílu. V třetí části dílu jsou analyzovány a tvůrčím způsobem zpracovány nejnovější poznatky z oblasti služeb komerční bezpečnosti. Průmysl komerční bezpečnosti zaměstnává v České republice více než 60 tisíc pracovníků a tvoří významný bezpečnostní prvek s nezanedbatelnými schopnostmi. Analýza a diskuse jednotlivých typů služeb umožňuje začínajícím firmám lepší orientaci zaměření i zpracování podnikatelského záměru. Prezentované poznatky rovněž mohou sloužit zájemcům k hlubšímu vhledu do podstaty služeb fyzické ostrahy, převozu peněz, profesní ochrany i detektivních služeb. Předposlední část tohoto dílu je zaměřena na oblast ryze teoretickou, na fyziku. Jsou v ní analyzovány nejnovější poznatky z vybraných témat fyziky a fyzikálních principů, využívaných v detektorech narušení a hlásičích požáru. Každý zabezpečovací systém je tak dobrý, jak kvalitní jsou detekční schopnosti prostředků. Znalost principu Dopplerova jevu umožní pochopení způsobu činnosti mikrovlnného detektoru narušení i volbu způsobu instalace v zabezpečovaném objektu. Bez znalosti fyzikální podstaty činnosti prvků elektrické požární signalizace i poplachových zabezpečovacích systémů může dojít k jejich nesprávnému nasazení. Proto je toto téma pro oblast bezpečnostních technologií klíčové.

Poslední část dílu je věnována kriminalistice a detektivním službám. Hrozba kriminálního jednání patří v současné společnosti k velmi významným. Znalost jejich podstaty, vyhodnocování i sociálních příčin může napomoci jak prevenci kriminality, tak odhalování pachatelů kriminálního jednání. Detektivní služby jsou specifickým odvětvím průmyslu komerční bezpečnosti. Patří mezi sofistikované a informačně orientované služby. S rozvojem společnosti bude jejich potřeba narůstat. Již nyní je zřejmé, že na doposud vydané díly naváží dva další, které by měly pokrýt základní témata oboru. Z technických oblastí se jedná především o poplachové tísňové a zabezpečovací systémy a systémy kontroly vstupu. Vzhledem k blízké vazbě mezi komerční bezpečností a bezpečností zajišťovanou státem autoři zvažují zařazení takových témat jako krizové řízení, ochrana kritické infrastruktury, ochrana obyvatelstva, havarijní plánování atd. Dalšími oblastmi, zařazenými do příštích dílů, budou teoretická témata jako bezpečnostní futurologie, biometrika, operační výzkum atd. Konkrétní struktura dílů bude samozřejmě záviset i na výsledcích výzkumných a tvůrčích činností vysokoškolských pracovišť, které se na publikaci podílí. Autoři při zpracování kapitol použili základní metody tvůrčí práce, především analýzu a syntézu. Analýza byla použita při hlubším zkoumání podstaty jednotlivých problémů. Syntéza umožnila autorům integrovat dílčí poznatky do vyšších celků. Mezi další použité metody patří metoda indukce, komparace a metoda systémového přístupu. Indukce umožnila uskutečnit potřebná zobecnění, zejména v části, věnované teorii bezpečnosti. Komparace byla využita při srovnávání českého a anglosaského bezpečnostního pojmosloví. Metodu systémového přístupu využili autoři v rámci komplexního rozboru jednotlivých bezpečnostních témat. Jednotlivé kapitoly respektovaly potřebnou míru obecnosti a teorie. Tato publikace je určena všem zájemcům, kteří chtějí porozumět nejen problematice bezpečnosti, ale zejména způsobům a metodám zajištění ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Je určena jak pracovníkům bezpečnostního managementu organizací, tak samotným poskytovatelům služeb fyzické bezpečnosti a ochrany majetku. Zejména pro ně jsou cenné kapitoly, zaměřené na podstatu technického fungování elektrické požární signalizace a technologií komerční bezpečnosti. Významným počinem tohoto dílu je část, zaměřená na teorii bezpečnosti. Tuto část využijí všichni zájemci, prahnoucí po porozumění obecné podstaty bezpečnosti. Celá publikace je určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.

Ve Zlíně 18. června 2013

doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.

I. ČÁST - TEORETICKÉ ZÁKLADY BEZPEČNOSTI

Úvod Úvodní část kolektivní monografie se věnuje teoretickým základům bezpečnosti. Diskuse o teorii bezpečnosti vyžaduje porozumění základním pojmům a kategoriím, s nimiž se v teorii operuje, i jejich vzájemným vztahům. Každá teorie se vyvíjí, rozšiřuje, prohlubuje a adaptuje v souladu s aktuálním stavem poznání. Je tomu tak i u teorie bezpečnosti. Ve většině případů praxe předstihuje teorii. Empirické poznatky jsou indukcí postupně zobecňovány a vytváří základní stavební kameny teorie. Tak je tomu i v oblasti bezpečnosti a zabezpečení. Doposud byl rozvoj teorie bezpečnosti vztažen ke konkrétním referenčním objektům a prováděn po jednotlivých oblastech. Na mezinárodní nebo státní úrovni má politologický charakter a rozvojem teorie se zabývají strategická studia. Na úrovni regionu, municipality nebo podniku má charakter havarijního plánování nebo ochrany obyvatelstva a zabývá se jím krizové řízení. U instituce, firmy nebo občana se také jedná o ochranu majetku (aktiv) a zabývá se jí fyzická bezpečnost a také informační bezpečnost. S rozvojem technologií se postupně objevují nové obory a oblasti, u kterých se požaduje systematické zajištění bezpečnosti. V posledních letech je to např. energetická bezpečnost nebo kybernetická bezpečnost. Bez rozvoje internetu a na něm postupně vytvořené závislosti většiny oborů lidské společnosti by kybernetické bezpečnosti nebylo třeba. V posledních desetiletích jsme svědky pokusů o vytvoření teorie bezpečnosti. V roce 2006 došlo na setkání expertů bezpečnostní komunity států střední Evropy na Akademii ozbrojených sil v Liptovském Mikuláši ke konstituování oboru sekuritologie. Odezva na tento počin byla různorodá, kladná i záporná 1. Obecně však k vytvoření a rozpracování takovéto obecné teorie postupně dojde. Bylo tomu tak v architektuře, elektrotechnice, strojírenství, a naposled i v informatice. Základními pojmy, na nichž je teorie bezpečnosti postavena, jsou bezpečnost, zabezpečení, bezpečí, nebezpečí, hrozba, riziko, újma, opatření, referenční objekt atd. Anglosaské prostředí není pojmově nakloněno k vytvoření takovéto obecné teorie bezpečnosti, protože používá k jejímu vyjádření dva rozdílné pojmy, safety a security. Naše odborné prostředí má situaci jednodušší, historicky používá jednoho pojmu, bezpečnosti. Současná teorie bezpečnosti je podle mého názoru, jako garanta části, postavena na dvou konceptech: · ·

teorii rizik (řízení rizik), teorii krize.

Teorie rizik je obor, jehož cílem je identifikace potenciálně nejhorších dopadů pro konkrétní referenční objekt. Takovéto dopady narušují jeho bezpečnost. Pro referenční objekt je důležité zajistit vhodné podmínky pro jeho normální funkci. K tomu, aby tyto podmínky byly zajištěny, jsou díky procesu analýzy a hodnocení rizik identifikována nejvýznamnější rizika2 a zvoleny vhodné strategie k jejich řešení. Pokud je to možné, tak se nejvýznamnějším rizikům snažíme vyhnout. Střední rizika jsou opatřeními 1In: 2

http://www.defenceandstrategy.eu/en/current-issue-2-2007/forum/#.Uan8AUBM_JY

S největší újmou a nejhoršími dopady pro referenční objekt.

18

minimalizována nebo jsou sdílena (např. pojištěním, vojenskou koalicí) jejich důsledky. Nízká rizika obvykle akceptujeme, protože jejich dopady patří k běžnému životu, je s nimi dopředu počítáno a v systému existují standardní nástroje k jejich odstranění. Obecně je teorie rizik využita proaktivně řízením rizik v referenčním objektu. Řízení rizik je založeno na systematickém a kontinuálním vyhledávání rizik, jejich vyhodnocování a volbě strategií k jejich řešení. Řízení rizik doznalo v posledních letech širokého uplatnění v řadě oborů, investováním a podnikáním počínaje, přes zdravotnictví, a bezpečností a krizovým řízením konče. Na Obr. 1 je zobrazen vztah bezpečnosti a rizika.

Obr. 1: Bezpečnost v pojetí teorie rizik

Teorie krize je především spojena s ekonomií a ekonomikou. Za krizi se v hospodářském cyklu považuje fáze poklesu, při níž ekonomická aktivita dosahuje minima. Krize je spojována s narušením rovnováhy. Je to takový stav nebo údobí, v němž je narušena podstata fungování referenčního objektu. Za krize dochází v referenčním objektu k nestabilnímu chování, k narušení stability. Dojde-li aktivací sil a prostředků k eliminaci nestability a postupnému získání stability, krize bývá vyřešena. Referenční objekt může dosáhnout stability také adaptací na novou situaci. Jestliže však referenční objekt neaktivizuje potřebné síly a prostředky, neadaptuje se na nové podmínky, může dojít až k jeho zániku. V teorii krize se pracuje s pojmy krize, stabilita, nestabilita, fáze krize, hrozba, riziko, opatření. Teorie krize má úzkou návaznost na teorii systémů. Obdobně jako u teorie rizik i teorie krize je využívána proaktivním krizovým managementem. Krizový management nemá v institucích nebo řízených celcích (např. zaplavené území města) kontinuální charakter. Nastupuje v okamžiku kdy se krize projeví a ohrožuje podstatu fungování referenčního objektu. Po vyřešení krize je řízení instituce nebo celku předáno jeho původnímu nebo inovovanému managementu.

19

Obr. 2: Bezpečnost v pojetí teorie krize

Oba koncepty jsou založeny na stejné podstatě, a to vytvoření či zajištění vhodných podmínek pro fungování referenčního objektu. Oba koncepty využívají specifikaci opatření, analýzy a hodnocení rizik a návrh minimalizačních opatření. Mohlo by se zdát, že teorie bezpečnosti má univerzální a všeobjímající charakter, protože všechny obory usilují o vytvoření optimálním podmínek pro svoje fungování. Např. lékař usiluje o to, aby zdravotní stav pacientů byl uspokojivý (z tohoto pohledu by mohl být považován za bezpečnostního manažera svých pacientů), firma usiluje o to, aby uplatnila svoji produkci na trhu, byla ekonomicky úspěšná a měla dobrý cashflow. Na základě dělby práce, zvládnutelnosti řešených problémů a logiky věci je proto obor bezpečnosti spojen s pouze vymezenými hrozbami. Obecně se jedná o záměrné antropogenní hrozby, neantropogenní hrozby přírodního charakteru a technologické havárie. Bezpečnost či nebezpečnost, bezpečí či nebezpečí patří mezi fenomény, které patří k životu a zajištění existence každého referenčního objektu. Současný proaktivní přístup k zajištění bezpečnosti referenčního objektu je výsledkem dělby práce a je pro objekt velmi důležitý. Bezpečnost však nepředstavuje výsledný produkt, cílovou funkci referenčního objektu, pouze se podílí na vytvoření vhodných podmínek pro zajištění jeho fungování. Je službou pro referenční objekt. Jejím cílem je vytvoření stavu, kdy jeho podstatu neovlivňují negativní faktory, případně zajištění toho, aby byl na působení negativních bezpečnostních faktorů připraven. Část Teorietické základy bezpečnosti představuje jeden z mála počinů analyzovat problematiku bezpečnosti v teoretické rovině, bez přímé vazby na konkrétní referenční objekt. V prvních čtyřech kapitolách je problematika bezpečnosti jako oboru rozebrána teoreticky, z pohledu teorie rizik, teorie krizí a příčinných souvislostí. Následně na to jsou nastíněny možnosti hodnocení bezpečnosti a řízení bezpečnosti. Poslední kapitola teoretické části je věnována vývoji českého bezpečnostního pojmosloví a jeho srovnání s anglickými pojmy safety a security. Další čtyři kapitoly ve stručnosti ilustrují jednotnost metodologického základu bezpečnosti na čtyřech důležitých kategoriích referenčních objektů: státu, objektu (budova, areál), informačního systému

20

a technického prostředku. Srovnáním těchto čtyř oblastí, v nichž je bezpečnost referenčního objektu zajišťována, lze dojít k závěru, že bezpečnost má stejný metodologický základ. Statické pojetí bezpečnosti je založeno na obecném schématu „hrozba – riziko – hodnocení – opatření“. Dynamické pojetí umožňuje bezpečnost hodnotit v čase jako kauzalitu (příčinnou souvislost). V současnosti je preferováno především statické pojetí bezpečnosti. Jednotlivé kapitoly jsou autorským dílem, které bude vyžadovat další rozpracování. Představují výsledky dlouhodobého výzkumu autorů v předmětné oblasti. Při podrobném studiu můžeme dospět k názoru, že se jednotlivé kapitoly ve všem neshodují a jsou v nich rozpory. To však k dílům tohoto charakteru patří. Rozpory jsou problémy a úkoly k dalšímu rozpracování, představují výzvu k rozvoji teorie.

21

1 TEORETICKÉ ZÁKLADY BEZPEČNOSTI- ZÁKLADNÉ POJMY Milan ORAVEC Sú cesty, po ktorých sa nevydáš, ... sú rozkazy panovníka, ktoré neprijmeš. Sun-c'(544 p. n. l. - 496 p. n. l.) Kniha o deviatich zmenách Úlohou tejto kapitoly je poukázať na historický vývoj vybraných pojmov v oblasti bezpečnosti, súvislosti za ktorých vznikali tieto pojmy a potenciálne smerovanie v oblasti tvorby a zjednocovania pojmov. Súčasné celosvetové turbulencie v spoločnosti, v spoločenských a technických vedách, predovšetkým novovznikajúcich na rozhraniach vedných disciplín, vytvárajú novotvary, ktoré neodrážajú podstatu kauzality procesov. Tento fakt je nutné trvalo konfrontovať s realitou. 1.1 Úvod Bezpečnosť je a bude stále úzko spätá s rozvojom ľudstva. V dejinách ľudstva bol pojem bezpečnosť viazaný na stabilitu politického systému, stabilitu krajiny, istotu a spokojnosť človeka. Známe sú výjavy z antickej mytológie, kde sily dobra a zla sú spojené v jeden celok. Obdobne aj v klasickej filozofii Číny Jin a Jan sú prezentované, ako jeden vyvážený, stabilný celok. S príchodom kresťanstva je možné pozorovať posun smerom k bezpečnosti jedinca. Piate prikázanie - nezabiješ, poukazuje na právo na život v novom rozmere. Postupom času sa z klasickej filozofie formovali jednotlivé vedné disciplíny. Pojem bezpečnosť nadobúdal a nadobúda stále nový rozmer. Pri zbližovaní a jednotnom pochopení jednotlivých oblastí bezpečnosti v našom geopolitickom priestore po roku 1989 je možné pozorovať zbližovanie nástrojov pre opis bezpečnosti a to od oblasti obrany z jednej strany, až k oblasti bezpečnosti v bežnej výrobe z druhej strany. Spoločným pojítkom sú nielen nižšie uvedené pojmy, ale aj postupy pre posudzovanie miery bezpečnosti prostredníctvom rizika. Smerovanie od obrany k sekuritológii v novodobých dejinách a systémovému pochopeniu je v prácach viacerých autorov. Zvlášť v ČR Janošca, J. [5], kde sa konštatuje, že ,,po roku 1989 bezpečnostná komunita bola len teoretickou komunitou, nemala v pravom slova zmysle ustanovené pojmy a teoretické výsledky vytvárané výskumníkm, boli aplikované len pre príslušný odbor“. Tento trend, napriek rokom je príznačný doposiaľ. Prvým pokusom zjednotenia pojmov a názorov v oblasti medzinárodných vzťahov, politológie, právnych disciplín, bolo vytvorenie základných pojmov P. Zemanom [20]. V tejto oblasti je možné pozorovať koncom 90-tych rokov významný vplyv Kodaňskej školy medzinárodných vzťahov, ktorá si uvedomovala úlohu subjektov a objektov bezpečnosti v medzinárodných vzťahoch. Z tohto prúdu sa po roku 2000 začala formovať sekuritológia, ako náuka o bezpečnostnej realite, aj v ČR. Druhým diametrálnym pólom formovania pojmov popisujúcich bezpečnosť je prístup v oblasti bežnej výroby. V 70-tych rokoch minulého storočia sa začala aplikovať teória

22

2 MOŽNÉ SPÔSOBY HODNOTENIA BEZPEČNOSTI Josef REITŠPÍS, Jaroslav SLEPECKÝ Úvod

2.1

Zmeny vo vonkajšom a vnútornom bezpečnostnom prostredí majú svoje dopady i na koncepciu ochrany objektov. Táto skutočnosť zvýrazňuje dôležitosť prípravy podkladov, riešení a zefektívnenie rozhodovacích procesov súvisiacich s úlohami, ktoré je potrebné zabezpečiť pri ich ochrane. Takto stanovené úlohy je potrebné konkrétne riešiť ako komplexný súbor opatrení vykonávaných priebežne. Prijímané opatrenia musia smerovať k zabezpečeniu funkčnosti objektov v situácii, keď potenciálne riziká sa stávajú aktuálnymi, alebo v situácii, keď dôjde k narušeniu niektorých objektov, či dokonca celého systému chráneného záujmu. Proces prijímania rozhodnutí, hľadania riešení a uskutočňovania opatrení sa vyznačuje zložitosťou a veľkou časovou i ekonomickou náročnosťou ako vo fáze prípravnej, tak i vo fáze rozpracovania konkrétnych riešení na objektoch. Pretože súčasťou systému ochrany objektov je jeho príprava v podobe projektov, metodika riešenia ochrany musí rešpektovať túto postupnosť jednotlivých krokov: · · · ·

vymedzenie všeobecných zásad projektového manažmentu, aplikáciu týchto zásad do bezpečnostných projektov, rešpektovanie osobitosti objektov a prostredia z pohľadu ich ochrany. preukázanie dostatočnosti bezpečnostných opatrení (hodnotenie bezpečnosti).

Vychádzame z predpokladu, že projektový manažment je spôsob riadenia a koordinácie ľudských a materiálnych zdrojov počas životnosti projektu pri použití moderných techník riadenia na dosiahnutie vopred určených cieľov v danom rozsahu, nákladoch, čase, kvalite a spokojnosti účastníkov projektu [2]. Z charakteru procesu ochrany objektov vyplýva, že jeho súčasťou je i tvorba plánov, ktorá vyžaduje komplexný prístup (Obr. 1).

KOMPLEXNOSŤ PROJEKTOVANIA

Príprava diela

Realizácia

Prevádzka

Hodnotenie

Obr. 1: Komplexnosť projektovania [3]

Do tohto procesu je potom možno zahrnúť i plány na ochranu objektov (bezpečnostné projekty). Všeobecne je možné konštatovať, že cieľom bezpečnostného projektu je vytvorenie takého stavu, v ktorom sú prostredníctvom ochranných opatrení minimalizované negatívne vplyvy na chránený priestor alebo objekt. Takýto stav má potom charakter bezpečného prostredia. Hodnotenie bezpečnosti musí preukázať, že sme takýto stav dosiahli.

45

3 STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI Dana PROCHÁZKOVÁ 3.1 Úvod do problematiky integrální bezpečnosti a jejího řízení Na základě dokumentů OSN, EU a odborné literatury, bezpečnost chápaná jako soubor opatření a činností, kterými lidstvo zajišťuje své bezpečí a udržitelný rozvoj [1], se neorientuje jen na jedno chráněné aktivum, ale na celý komplex aktiv, které člověk potřebuje ke kvalitnímu životu (komplex aktiv zahrnuje životy, zdraví a bezpečí lidí, majetek, veřejné blaho, životní prostředí, infrastruktury a technologie). Proto musí být chápána komplexně a vždy se musí dbát, aby opatření a činnosti prováděná na ochranu jednoho aktiva nezvyšovala významně rizika aktiva jiného. Bezpečnost dílčí, která je vztažená jen k jednomu aktivu, lze použít v praxi jen ve specifických případech, podobně jako bezpečnost integrovanou. Pro řešení otázek spojených s bezpečím a udržitelným rozvojem lidí je třeba používat integrální bezpečnost, která v sobě obsahuje i opatření a činnosti vůči škodlivým jevům spojeným s vazbami a toky v systému, který představuje sledovaná entita, tj. území, správní celek, podnik apod. Dle současného poznání spřažení vyvolaná nežádoucími materiálovými, informačními, finančními či jinými toky v entitě jsou příčinou kaskádovitých selhání, která vážně narušují existenci i činnost entity [2]. Bezpečná entita je entita, ve které všechna chráněná aktiva, o které řídicí systém entity musí v zájmu své existence a svého rozvoje pečovat, jsou v bezpečí. Každá reálná entita je systém systémů, tj. skládá se z několika překrývajících se systémů (překrytí znamená vzájemnou závislost) [1-3]. Je tudíž bezpečná a má perspektivu udržitelného rozvoje jen tehdy, když je řízena jako systém systémů na základě kvalifikovaných dat a jestliže jsou zvažovány skutečnosti jako rizika jsou existující realitou a v čase se objevují stále nová rizika, a proto je třeba žít podle správné koncepce život s riziky, kterou přijala OSN v r. 2005 [1]. Na základě současného poznání se strategické řízení entit zaměřuje na dlouhodobou udržitelnost. Jeho cílem je integrita systémů, protože systémové služby zajišťují život podporující funkce. Považuje člověka za součást systému, integruje lidskou činnost s ochranou přírodního prostředí a reaguje citlivě na potřeby lidí v kontextu ekosystémů a technologických systémů. V každém řídícím procesu je důležitou částí kvalitní a kvalifikované rozhodování, a proto je zapotřebí v rámci uplatňovaného systému strategického řízení vytvořit systémy na podporu rozhodování, poněvadž rozhodování vůči systémům je složité a musí mít vícedimenzionální charakter. V rozhodování se řeší dilemata: vztah mezi riziky a přínosy (často větší přínos pro lidi znamená zvýšené riziko pro ekosystémy), časový konflikt mezi současnými a budoucími potřebami, a sociální konflikt (vztah potřeby jedince a celku). 3.2 Úroveň bezpečnosti závisí na kvalitě nástrojů pro vyjednávání s riziky Na základě znalostí a historických zkušeností úroveň bezpečnosti každé entity je výsledkem vyjednávání s riziky. Základní nástroje uvedeného procesu tvoří:

58

5 BEZPEČNOSTNÍ STUDIA Libor FRANK 5.1 Úvod Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnost, jeho vývoj, obsah a chápání v oboru Bezpečnostní studia. Součástí kapitoly je i stručný exkurz do geneze zmíněného oboru a nastínění v současnosti dominantního přístupu ke zkoumání bezpečnosti. 5.2 Bezpečnost a její definice Bezpečnost (security) je nejen předmětem teoretického zkoumání specializované části společenských věd, ale rovněž klíčovým pojmem bezpečnostní politiky. V tradičním vojenskopolitickém chápání bezpečnosti lze pojem bezpečnost chápat jako synonymum pro přežití nebo zachování existence, zpravidla státu.1 Toto poměrně úzké pojetí je však v současnosti překonáno, neboť se rozšiřuje jak škála referenčních objektů, o jejichž bezpečnost se jedná a vůči nimž jsou vymezovány hrozby, tak i škála hrozeb, jejichž působení nemusí mít pro referenční objekt fatální následky. Definic bezpečnosti existuje celá řada a jejich význam je zádvislý na konkrétním konceptuálním, teoretickém a časovém rámci, do něhož jsou zasazeny. Neexistuje jednotná a všeobecně přijímaná definice bezpečnosti, nicméně v rámci české bezpečnostní komunity je poměrně široce přijímána definice Miroslava Mareše, která popisuje „bezpečnost jako stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro objekt (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) a jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat.“2 Bezpečnost v tradicionalistickém chápání je především jednou z hlavních funkcí suverénního státu, a to nejen směrem navenek (tj. vůči ostatním aktérům v systému mezinárodních vztahů), ale rovněž ve stále rostoucí míře i dovnitř (tj. ve smyslu zajišťování nebo posilování bezpečnosti či pocitu bezpečnosti občanů). Od konce 80. let minulého století, resp. s významnými globálními geopolitickými změnami se tato dualita bezpečnosti a vztahu ke státu stává stále více patrnou. Z bezpečnostního hlediska bylo a je jedním z hlavních rysů nové situace rozostřování či dokonce mizení dříve ostrých hranic mezi vnitřní a vnější bezpečností. Stát je dnes i přes rozšiřování mantinelů bezpečnosti, resp. rozšiřování zkoumání bezpečnosti i z hlediska jiných aktérů stále jejím nejdůležitějším garantem. V souvislosti s proměnou globálního bezpečnostního prostředí a především akcentací významu mezinárodních a nestátních hrozeb se stát BUZAN, Barry, Ole WAEVER a Jaap DE WILDE. Bezpečnost: Nový rámec pro analýzu. Brno: Centrum strategických studí, o.s., 2005. ISBN 80-903333-6-2. s. 31.

1

MAREŠ, Miroslav. Bezpečnost. ZEMAN, Petr et al. Česká bezpečnostní terminologie: Výklad základních pojmů [online]. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2002, s. 13 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.defenceandstrategy.eu/filemanager/files/file.php?file=16048. 2

82

7 BEZPEČNOST INFORMACÍ Oldřich LUŇÁČEK 7.1 Úvod Oblast, kterou nazýváme bezpečnost informací, patří v současnosti mezi jednu z nejdůležitějších. Informace je aktivem jedince i organizace, a proto stává se předmětem ochrany. V obecném slova smyslu informací chápeme údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících. Obecná definice říká, že informace snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému. Množství informace je dáno rozdílem mezi stavem neurčitosti systému, kterou měl systém před přijetím informace a stavem neurčitosti, která se přijetím informace odstranila. V oblasti bezpečnosti informací rozumějme informací především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi. 7.2 Současný stav Díky rychlému vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií zejména v posledních dvou dekádách bylo vytvořeno zcela nové a odlišné prostředí pro společnost. S rozvojem elektronického způsobu komunikace došlo a dochází k omezení vlivu časových a prostorových bariér. Nabízí se možnost využívání široké studnice informací a znalostí prostřednictvím informačních sítí. Problematika zajištění bezpečnosti je i díky těmto změnám rychle se rozvíjející disciplína. Zajištění a řízení bezpečnosti informací je jeden z nejdůležitějších úkolů organizace. Všechny organizace musí vybudovat systém bezpečnosti a posléze se o něj neustále starat. Při rozhodování ohledně zajištění bezpečnosti informací je nutné vzít do úvahy: · vzájemné propojování různých odvětví života pomocí informačních technologií, · rozmach informačních technologií, protože stále více informací je předáváno v digitální formě, většina důležitých a významných dat je ukládána v informačních systémech, a v případě výpadku by byla narušena akceschopnost infrastruktur, · způsoby a techniky přenosu dat v sítích jsou všeobecně známé, a proto tato data mohou být útočníky ohrožena. S využíváním informačních a komunikačních technologií nabývá na významu budování informační společnosti. Za informační společnost je považována společnost, ve které hlavní roli hrají informace společně s informačními a komunikačními technologiemi, jež přispívají lidem k zlepšení kvality jejich života. Určujícími faktory informační společnosti jsou informace, vědomosti a znalosti.

93

II. ČÁST - ELEKTRICKÁ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE

Úvod Požáry každoročně způsobují nemalé ztráty na životech, zdraví i majetku. Na území ČR při nich zahyne každoročně přes 100 osob a stovky osob jsou zraněny. Přímé škody způsobené požáry dosahují řádu miliard korun, např. v roce 2012 dosáhly přibližně 2,86 miliardy korun. Základní statistická data o požárech v ČR v letech 1983 až 2012 jsou uvedena na Obr. 1.

Obr. 1: Počet požárů, počet usmrcených a zraněných při požárech v letech 1983 až 2012

Jedním z opatření pro zvýšení požární bezpečnosti staveb, a tím i ke snížení negativních dopadů požárů, je používání požárně bezpečnostních zařízení. Nezbytným předpokladem pro úspěšnou evakuaci osob, zvířat a materiálu při požáru a pro účinný protipožární zásah je včasné zjištění vznikajícího požáru. Člověk díky svým smyslům (zrak, čich) dokáže vznikající požár velmi rychle zaregistrovat. To ovšem jen za předpokladu jeho přítomnosti v prostoru vzniku požáru v "bdělém" stavu (nesmí spát, být podnapilý apod.). Je proto výhodné neponechávat zjištění vzniku požáru a případně i provedení některých dalších operací (viz předchozí) na náhodě, ale použít vhodného technického zařízení, které vznikající požár zjistí, vyhlásí požární poplach a případně provede i další potřebná opatření. K tomuto účelu slouží zařízení Elektrické požární signalizace (dále jen EPS). Základní přínos využívání systémů EPS spočívá ve zkrácení doby do zjištění a ohlášení vzniku požáru a tím i do zahájení evakuace osob, požárního zásahu a dalších potřebných opatření. Vliv použití EPS na zkrácení doby do zpozorování požáru v letech 1997 až 2003 uvádí Obr. 2. Obrázek je sestaven z dat o požárech v ČR v objektech třídy statistického sledování 1xx až 3xx, tj. v objektech relevantních k použití EPS. Na obrázku je uvedena distribuční křivka doby do zpozorování požáru bez vlivu EPS a distribuční křivka doby do zpozorování, kdy byl požár zjištěn správnou funkcí EPS.

108

Obr. 2: Distribuční funkce doby do zpozorování požáru bez EPS a s EPS

Následující kapitoly jsou věnovány teorii, funkci a použití elektrické požární signalizace. Je uveden rozvoj požáru v uzavřeném prostoru a na něj navazující specifikace parametrů vhodných pro detekci požáru. Zvláštní pozornost je věnována plamenu a jeho charakteristikám. Technická část systému EPS je rozebrána ve dvou kapitolách. První z nich se zabývá základními komponentami systému – tj. hlásiči požáru a ústřednami, druhá potom doplňujícími a ovládanými zařízeními. Poslední kapitola této části je věnována základům projektování systémů EPS. Specifickým prvkem systémů detekce požáru je tzv. autonomní detekce a signalizace (někdy zjednodušeně označovaná také jako bytové hlásiče požáru). Autonomní detekce a signalizace je tvořena buď autonomními hlásiči kouře podle ČSN EN 14604 „Autonomní hlásiče kouře“, které se používají samostatně bez nutnosti napojení na ústřednu EPS. Jsou přímo vybaveny potřebnou vyhodnocovací elektronikou a optickou i akustickou signalizací s dostatečnou účinností. Některé autonomní hlásiče kouře je možno vzájemně propojovat a případně je i napojit na jednoduchou ústřednu, která je obvykle kombinací zabezpečovací a požární signalizace. Druhou možností je použití hlásičů požáru podle ČSN EN 54 zapojených v lince poplachových zabezpečovacích systémů podle ČSN EN 50131 „Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací systémy“. Autonomní detekce a signalizace je určena zejména pro použití v bytech, uplatnění nachází i ve stavbách ubytovacích zařízení a ubytovacích zařízení stavenišť a stavbách sociální péče, pokud v těchto objektech není použito „standardní“ EPS. Problematika autonomní detekce požáru přesahuje rozsah této publikace a nebude zde podrobněji probrána.

109

1 TEORIE AUTOMATICKÉ DETEKCE POŽÁRU Aleš DUDÁČEK, Petr BITALA 1.1 Úvod Systémy elektrické požární signalizace (dále jen EPS) představují významný prvek v souboru moderních sofistikovaných technologií budov. Úkolem systému EPS je zajistit včasnou detekci a lokalizaci požáru již v jeho raném stádiu a následné předání poplachové informace složkám zajišťujícím represivní zásah. V případě některých aplikací mohou tyto systémy rovněž ovlivňovat funkci systémů hašení a jejich vzájemnou vazbu na funkci dalších systémů budovy, jako například systému dodávky energií, vytápění, větrání a klimatizace. Správná a spolehlivá funkce tohoto požárně bezpečnostního zařízení proto souvisí jak s protipožárními opatřeními, tak i s hašením požáru a bezpečnou evakuací osob. Základní konfigurace systému EPS je tvořena: · · ·

ústřednou EPS, hlásiči požáru, signalizačními a doplňujícími zařízeními.

Detailně je systém EPS, včetně veškerých připojených, ovládaných, doplňujících a monitorovaných zařízení i jeho funkce, znázorněn na Obr. 1 [7]. Podrobněji budou některé z prvků systému EPS probrány v jednotlivých kapitolách v textu.

110

2 ZÁKLADNÍ KOMPONENTY SYSTÉMU EPS Aleš DUDÁČEK, Petr BITALA 2.1 Úvod Pro splnění základní funkce systému EPS je nezbytná ústředna EPS a hlásiče požáru. Vedení propojující hlásiče požáru s ústřednou EPS se obvykle nazývá požární smyčka, někdy je možné se setkat i s názvem hlásicí linka. Požadavky na jednotlivé součásti systému EPS jsou uvedeny zejména v normách řady ČSN EN 54, které specifikují technické požadavky a postupy zkoušení. Základní schéma jednoduchého systému EPS je uvedeno na Obr. 1. Hlásič tlačítkový Hlásič požáru

C

Ústředna EPS

E

F

J

K

G

H

L

C E F G H J K L

hranice systému EPS požární poplachové zařízení zařízení pro přenos požárního poplachu ohlašovna požárů řídící jednotka samočinného zařízení požární ochrany samočinné zařízení požární ochrany zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů přijímací stanice hlášení poruchových stavů napájecí zařízení Obr. 1: Základní schéma systému EPS

Podle schopnosti identifikace místa požáru rozdělujeme systémy EPS do dvou hlavních skupin – na systémy s kolektivní adresací a systémy s individuální adresací.

127

3 DOPLŇUJÍCÍ A OVLÁDANÁ ZAŘÍZENÍ EPS Rudolf DRGA 3.1 Úvod Doplňující a ovládaná zařízení významnou měrou rozšiřují funkce systému EPS v protipožárním systému budov. Mezi nejčastěji používaná doplňující zařízení patří obslužné pole požární ochrany, klíčový trezor požární ochrany a zařízení dálkového přenosu. Zařízení ovládaných EPS existuje široké spektrum. Existuje také více způsobů jejich dělení a kategorizace. Obecně se jedná o zařízení, která např. napomáhají evakuaci osob, brání šíření požáru, usnadňují, případně přímo provádějí protipožární zásah apod. V současné době bychom jen těžko hledali nově instalovaný systém EPS, který by nezahrnoval žádná doplňující a ovládaná zařízení. 3.2 Doplňující zařízení 3.2.1 Obslužné pole požární ochrany Obslužné pole požární ochrany (dále jen OPPO) je dle ČSN 34 2710 doplňující zařízení systému EPS, které je určeno pro účely požárního zásahu, které musí jednotkám požární ochrany a servisním technikům umožnit jednoduchou obsluhu a ovládání určitých funkcí systému EPS a zařízení dálkového přenosu (dále jen ZDP). OPPO slouží k ovládání těchto funkcí: vypnutí akustické signalizace při hlášení stavu „POŽÁR“, zpětné nastavení funkcí ústředny EPS při hlášení stavu „POŽÁR“, odpojení a zapojení ZDP, odzkoušení funkce ZDP před jeho aktivací a spuštěním, signalizaci dalších stavů požárně bezpečnostních zařízení např. stabilní hasicí zařízení (dále jen SHZ) bylo spuštěno, OPPO je v provozu, ZDP bylo spuštěno apod.), f) vypnutí ovládaných zařízení při jejich revizi a zkouškách. [1]

a) b) c) d) e)

Provedení (vnější vzhled) používaných OPPO všech výrobců je jednotný a je na Obr. 1 a Obr. 2.

154

4 PROJEKTOVÁNÍ SYSTÉMŮ ELEKTRICKÉ POŽÁRNÍ SIGNALIZACE Jan VALOUCH 4.1 Úvod Cílem projektové činnosti v rámci zřizování systému elektrické požární signalizace (EPS) je zpracování návrhu a projektové dokumentace ve formě technického řešení, při dosažení maximálního využití technických možností jednotlivých použitých komponent a systému EPS jako celku, při minimálních ekonomických nákladech, a to rovněž při dodržení požadavků právních předpisů, technických norem, technických specifikací a návodů resp. předpisů výrobců a legitimních požadavků investora. Předmětem projektování, v souladu se zaměřením textu této kapitoly, jsou zařízení a systémy elektrické požární signalizace, kdy pojem zařízení EPS je možné definovat jako soubor hlásičů požáru, kabelů, kabelových tras, ústředen EPS a dalších komponent, vytvářející systém, který akusticky i vizuální signalizuje jakýkoliv stav zařízení a vytváří předpoklady pro příslušná protipožární opatření [6]. Systém EPS je zařízení EPS včetně veškerých připojených ovládaných, doplňujících nebo monitorovaných zařízení, které může kombinovat funkce detekce a poplachu v jednom systému [5]. Proces zřizování systému elektrické požární signalizace je možno rozdělit na etapy návrhu systému, projektování, montáže, uvedení do provozu, převzetí do užívání a etapy provozu. Oblast projektování zasahuje především do prvních dvou etap procesu, kdy je v rámci úvodní fáze řešen návrh systému v rozsahu požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), zahrnující posouzení požadavků na zabezpečení stavby systémem EPS, stanovení podmínek a způsobu umístění EPS ve stavbě. Druhá etapa - projektování, navazující na zpracovaný návrh, řeší podrobné konstrukční a technické zpracování systému EPS a její výstup představuje projektová dokumentace. Většina souvisejících činnosti, tvořící náplň výše uvedených etap zřizování EPS, je upravena právními předpisy a/nebo technickými normami. 4.1.1 Terminologie projektování Vzájemná komunikace a tudíž pochopení významu jednotlivých pojmů se dotýká nejen projektantů, ale také investora, uživatele systému, výrobců, distributorů techniky, pracovníků montáže a servisu. Následující text obsahuje vysvětlení základních pojmů spojených s procesem projektování. Projektování Soubor tvůrčích činností osoby- projektanta, zahrnující návrh systému nebo stavby a zpracování projektové dokumentace objektu, který doposud fyzicky neexistuje. Pozn. V rámci procesu zřizování EPS jsou rozlišovány pojmy návrh a projektování. Návrh EPS souvisí se stanovením podmínek aplikace EPS v rámci zpracování požárně bezpečnostního řešení a pod pojmem projektování je zahrnuto podrobné technické

162

III. ČÁST - TECHNOLOGIE KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI

Úvod Tato část spadá do problematiky procesního inženýrství průmyslu komerční bezpečnosti a řeší především teorii a praxi ochrany osob a majetku. Jednotlivé kapitoly řeší konkrétní technologické postupy a přístupy k řešení jak fyzické, tak i technické ochrany majetku a osob. Je zde přitom vycházeno z více než z desetileté zkušenosti výuky na Technologické fakultě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (později Fakulty aplikované informatiky) a také ze zkušeností Ústavu bezpečnosti Vysoké školy Karla Engliše v Brně. Využito je poznatků a spolupráce s ostatními vysokými školami, zabývajícími se problematikou komerční bezpečnosti. Cílem publikace je prohlubovat informace z jednotlivých směrů uplatňovaných v ochraně osob a majetku v současné bezpečnostní praxi. Odborná technologická praxe vznikala také na půdě Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky a Asociace technických služeb Grémium alarm. Podílelo se na ní i několik firem průmyslu komerční bezpečnosti v České republice, především zakládajících firem ASBS, ale i zahraniční účastníci sdružení především v asociaci ESBOC. V současné době je třeba především udržet krok s vývojem vědy a techniky, zejména v oblasti integrovaných systémů, výstavby inteligentních budov, nanotechnologií v elektrotechnickém průmyslu, ale i jiných oborů (například u asistivních technologií).

184

1 TECHNOLOGIE KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI JAKO FENOMÉN PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ V PRŮMYSLU KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI Vladimír LAUCKÝ, Ludvík JUŘÍČEK 1.1 Úvod Více než desetileté zkušenosti z výuky předmětu technologie komerční bezpečnosti nás přivedly k napsání této části, zaměřené na správné pochopení technologických procesů v naší činnosti. Ukazuje se, že i když existuje česká bezpečnostní terminologie, řada našich pracovníků a bohužel i manažerů má potíže se správnou technologickou argumentací a nedokáže se správně technologicky vyjádřit. Problémem je také vztah pojmů formy a metody práce v průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB). Technologie komerční bezpečnosti je vlastně páteřní část procesního inženýrství v průmyslu komerční bezpečnosti a objasňuje výrobní postup vyplývající z určité kombinace výrobních faktorů např. u detektiva nebo při montážích technických prostředků. Procesní inženýrství v průmyslu komerční bezpečnosti sleduje jasnou bezpečnostní terminologii, ustálenost termínů (pojmů), bezproblémovost odborné komunikace, systémovost a sepjatost termínů v oboru, přesnost a jednoznačnost a zvolení správného algoritmu řešení. Procesní inženýring v PKB také sleduje vyžadované cíle, tj. soubor organizačních a etických pravidel chování jednotlivců, profesních skupin při výkonu svých povinností. Protože bezpečnostní informace představují systém vyhodnocených a systematických roztříděných poznatků o vzniku, změně, průběhu a zániku bezpečnostních událostí, umožňujících efektivně organizovat, řídit a koordinovat výkon bezpečnostních činností, zaměřuje se technologie na správný směr výrobního postupu a sleduje především: a) Technologický postup jako technologicky a ekonomicky nejvhodnější závazný postup ve výrobě i službách. Dělí se dále na operace a operační úseky. b) Technologický proces. Jde o část výrobního procesu, jehož náplní je jednak činnost strojů, přístrojů a nářadí u technických služeb a u ostatních služeb a činností jde o postup za použití určitých obecných nebo služebních specifických pomůcek za účelem získání buď finálního výrobku nebo finalizované služby pro daného zákazníka. Při této činnosti je sledován tvar, jakost a provozní vlastnosti finálního výrobku. c) Technologický reglement je speciální předpis, kterým je determinována technologie výroby určitého konkrétního výrobku či služby. V podmínkách činnosti podniků PKB bývá zakotven v příručce jakosti nebo jako samostatný vnitropodnikový pracovní předpis či pracovní postup. Musí být přesně dodržován a je závazný pro technologii výroby či technologie poskytovaných služeb. Například takovým reglementem je vnitropodniková norma FAB (Asssa Abloy) nebo montážní přepis mechanického zabezpečení dveří. Technologie komerční bezpečnosti dále sleduje deskripci (neboli odborný popis) a klasifikaci jevů procesů a událostí bezpečnostního charakteru. Dále sleduje explanaci jevů, procesů a událostí. Predikce vývoje a výskytu jevů, procesů a událostí v dané oblasti činnosti je též důležitou součástí procesního inženýringu zejména

185

2 MÍSTO DETEKTIVNÍ PROVĚRKY V SOUKROMÉ DETEKTIVNÍ ČINNOSTI František BRABEC 2.1 Úvod Detektivní prověrka zaujímá v soukromé detektivní činnosti výsadní postavení a v podstatě se prolíná i do dalších forem soukromé detektivní činnosti, kterými jsou: · · · · ·

detektivní pátrání, detektivní dohled a ochrana (bodyguarding), detektivní prověrka, detektivní rozkrývání (rozpracování, vyšetřování), detektivní zpravodajství.

Obr. 1: Soukromá detektivní činnost

Obr. 2: Soukromý detektiv

193

3 PROFESE OSOBNÍHO STRÁŽCE V ČESKÉ REPUBLICE Zdeněk MALÁNÍK 3.1 Úvod Počátky vzniku profese osobních strážců lze zaznamenat již při utváření hierarchického postavení osob ve společnosti. Vládci a panovníci různé úrovně a lidé majetkově nebo jinak ekonomicky významní považovali za nezbytné chránit sebe, své blízké, svůj majetek, postavení a vliv. Ke své ochraně využívali hlavně zkušené bojovníky (např. varjažské strážce, pretoriány, samuraje, rytíře) a později příslušníky různých státních či soukromých služeb (např. Pinkerton, Sureté, Schutz-Staffel, KGB). Osobní ochrana té doby je charakteristická tím, že si ji mohli dovolit jenom lidé pracující obvykle v politické sféře (např. United States Secret Service, Švýcarská garda), podnikatelské sféře (např. Private Bodyguard Service) a v kriminální sféře (ochrana bossů podsvětí, např. Alfonse „Al“ Capone). Ačkoliv historie osobní ochrany sahá hluboko do historie lidstva, vznik výrazně na osobní ochranu specializovaných státních a soukromých služeb lze pozorovat přibližně od sedmdesátých let dvacátého století. V České republice lze zaznamenat začátky osobní ochrany ke konci osmdesátých let 20. století, a to jenom ve státním a bezpochyby i v kriminálním sektoru. Soukromý sektor reagoval svižně na vznik této služby, záhy po roce 1989. Nejdříve v nejvyšších podnikatelských kruzích a postupně v dalších letech byla osobní ochrana rozšířena do vyšší a vyšší střední společenské třídy. Kolem profese osobních strážců je rozšířeno mnoho zavádějících informací a mýtů, což je způsobeno právě nedostatkem relevantních informací. Největší vliv na informovanost veřejnosti o práci osobního strážce mají média. V jejich zájmu je demonstrovat jen nejpřitažlivější činnosti vykonávané osobním strážcem a následně je jimi tato zkreslená podoba jeho práce veřejně prezentována. Získat kvalitnější informace o této problematice je jinak, hlavně z důvodů know-how osobních strážců, značně složité. Motivace k práci osobního strážce souvisí s vrozenými předpoklady a hlavně s nabytým odborným vzděláním i zkušenostmi. K takovému rozhodnutí by mělo vést zvážení pozitivních i negativních stránek práce osobního strážce, včetně vlastních osobních schopností a možností. Rozhodně nestačí jako hlavní impulz takového rozhodnutí jen společenská prestiž nebo výše platu. Osobní strážci pracují v různém společenském prostředí. Většinou je známá ochranná služba státních představitelů a celebrit. V povědomí veřejnosti jsou např. osobní strážci doprovázející klienty, kteří transportují cennosti. Osobní ochranou se zabývají také „kontraktoři“ ve válečných a jiných velmi rizikových zónách. Známá je i osobní ochrana šéfů z kriminálního prostředí. Důležitým faktem také je, že mnohé ze základních činností osobního strážce vykonává denně téměř každý člověk. Hlavním informačním zdrojem této kapitoly jsou praktické zkušenosti aktivních osobních strážců a poznatky z dlouholeté praxe autora s jejich komplexní přípravou v podmínkách České republiky i v zahraničí. Vše je doplněno relevantními závěry z dalších dostupných zdrojů.

208

4 PREPRAVA PEŇAŽNEJ HOTOVOSTI A CENNOSTÍ – TAKTIKA A ORGANIZÁCIA Martin HROMADA 4.1 Úvod Napriek vzrastajúcemu počtu bankových prevodov resp. virtualizácii presunu finančnej hotovosti, je stále prikladaný význam preprave peňažnej hotovosti a cenností a to aj vo vzťahu k postaveniu hazardu v spoločnosti. Morálny a ekonomický úpadok spoločnosti zvyšuje v konečnej miere exponovanosť tejto oblasti pôsobenia podnikov PKB, čo zvyšuje nároky na organizáciu či samotnú taktiku prepravy. Kapitola bude pojednávať o základných a nevyhnutných aspektoch organizácie, logistiky a taktiky prevozu peňažnej hotovosti a cenností, kde od obecného vymedzenia prepravy cenností prejdeme na formulovanie požiadaviek vo vzťahu k jednotlivým fázam prepravy. Je zrejmé, že problematika plánovania či realizácie prepravy peňažnej hotovosti a cenností je zložitým komplexom sociologických, technologických či psychologických aspektov, preto je nutné konštatovať, že táto kapitola bude takým zovšeobecneným pohľadom do tejto oblasti pôsobenia podnikov priemyslu komerčnej bezpečnosti. 4.2 Vymedzenie pojmov a problematiky 4.2.1 Preprava peňažnej hotovosti a cenností Činnosť, pri ktorej spoločnosť preberá na základe zmluvného vzťahu zodpovednosť za prepravu peňažnej hotovosti a cenností v rozsahu stanovenom poistnou zmluvou vo vzťahu k zodpovednosti za veci užívané a prevzaté. K realizácii tejto činnosti poskytne ozbrojený sprievod a potrebnú logistickú podporu. 4.2.2 Prepravná skupina Objektívne stanovený počet zamestnancov spoločnosti poverených realizáciou prepravy peňažnej hotovosti a cenností. 4.2.3 Prepravné vozidlo Vozidlo, v ktorom je prepravovaná peňažná hotovosť a cennosti, kde pri presiahnutí určitej hodnoty sú zvýšené požiadavky na jeho konštrukčné vlastnosti. 4.2.4 Sprievodné vozidlo Vozidlo, ktoré zaisťuje bezpečnosť prepravného vozidla, za predpokladu zvýšeného rizika v dôsledku väčšej hodnoty prepravovanej peňažnej hotovosti či cenností.

229

IV. ČÁST - FYZIKA V BEZPEČNOSTNÍCH TECHNOLOGIÍCH

Úvod Jedním z významných úkolů současné společnosti je zajistit bezpečnost občanů a ochranu jejich majetku. Bezpečnostní technologie proto zažívají nebývalý rozvoj. Jsou konstruovány nové detektory, nové detekční systémy kontrolující pohyb osob a zajišťující lepší prohlídky osobní i zavazadel, balíků a dopisů, dále byly vyvinuty nové metody ochrany majetku, nové metody identifikace a analýzy nebezpečných látek. Technický a technologický rozvoj a inovace bezpečnostních technologií jsou podmíněny dokonalou znalostí fyzikálních zákonitostí a principů a schopností jejich aplikace v této oblasti. Část monografie „Fyzika v bezpečnostních technologiích“ tyto zákonitosti a poznatky shrnuje. Zahrnuje pět na sebe navazujících kapitol, jejichž názvy odpovídají klasickému dělení fyziky. První kapitola poskytuje základní informace a postupy řešení problematiky rázového zatěžování s využitím zákonů mechaniky, hydromechaniky a termiky. Je zaměřena zejména na problematiku interakce klasických i vysoce rychlostních projektilů s ochranným prostředím a účinků detonace výbušnin. Tato problematika nachází dnes vedle vojenství a dobývání nerostných surovin široké uplatnění a využití v mnoha dalších činnostech, např. tváření a svařování pomocí energie výbuchu, hodnocení chování dopravních prostředků při vzájemných kolizích, některé stavební práce apod. Druhá kapitola pojednává nejprve o mechanické rezonanci, o jejím využití i negativních účincích. Další část je pak věnována vnímání a detekci zvuku. Jsou uvedeny základní typy a vlastnosti mikrofonů a jejich využití v bezpečnostních technologiích. Třetí kapitola popisuje základní charakteristiky a vlastnosti elektrického a magnetického pole a aplikace těchto polí v bezpečnostních technologiích. Jedná se o nejrůznější detektory, nesmrtící zbraně, hlásiče požárů, detektory kovů, detekční systémy pro perimetrickou ochranu objektů apod. Čtvrtá kapitola se zabývá elektromagnetickým zářením. Je zaměřena hlavně na spektroskopické metody a jejich využití k analýze látek. Vedle klasických spektroskopických metod jsou popsány moderní metody – terahertzová a Ramanova spektroskopie. První z nich má dnes stále větší využití při bezpečnostních kontrolách zavazadel, balíků apod., a hlavně je velmi vhodná pro bezpečnostní prohlídky osob např. na letištích. Ramanova spektroskopie nachází velké uplatnění v oblasti forenzních zkoumání k identifikaci a analýze nebezpečných chemických, toxických a výbušných látek, drog, nelegálních farmak apod. Poslední kapitola je věnována ionizujícímu záření, které dnes nachází stále větší uplatnění ve všech oblastech lidských činností, včetně bezpečnostních technologií. Vedle analyzátorů materiálů a defektoskopie se jedná hlavně o prohlídky zavazadel, balíků, nepřístupných míst apod. Závěr kapitoly se zabývá možností zneužití radionuklidů k teroristickým činům. Dokonalé pochopení uvedených fyzikálních principů a zákonitostí a jejich účelné aplikování je podmínkou rozvoje bezpečnostních technologií. Jedná se hlavně o lepší využití jednotlivých prvků bezpečnostních technologií, lepší posouzení možnosti jejich konkrétních uplatnění, vliv vnějších podmínek na jejich činnost, a tím omezení použití, dokonalejší vlastnosti detektorů, lepší účinnost detekce a rychlejší vyhodnocení odezvy detektorů.

268

1 MECHANIKA, HYDROMECHANIKA A TERMIKA Stanislav ROLC 1.1 Úvod Předmětem dané kapitoly je aplikace zákonů mechaniky, hydromechaniky a termiky na řešení problémů tzv. rázového zatěžování. Tento pojem zahrnuje mimo nejčastější případ namáhání těles nárazem vrženého předmětu, i účinek detonující výbušniny v kontaktu s tělesem či v jisté vzdálenosti, ozáření materiálu laserem pracujícím v pulzním režimu a jiné procesy, při kterých dochází k rychlému, často téměř náhlému uvolnění energie. Tyto zatěžovací procesy jsou charakterizovány krátkou dobou trvání, nezřídka omezenou na několik málo miliontin sekundy, poměrně vysokou úrovní zátěžné síly, a tím četnými nevratnými procesy materiálu těles (plastická deformace, lom apod.). S ohledem na výrazné destruktivní účinky těchto silových působení bylo jejich použití po dlouhé období omezeno jen na oblast vojenství, dobývání nerostných surovin a na některé stavební práce. Počátkem padesátých let minulého století byly vyvinuty četné technologie využívající rázových účinků např. pro tváření a svařování (plátování) pomocí energie výbuchu [7]. Nemenší zájem o danou problematiku pak souvisí s potřebou hodnocení chování řady dopravních prostředků při vzájemných kolizích (srážky automobilů, vlaků, nárazy ptáků na letadla apod.). To vše vede k rozvoji oboru rázového zatěžování, pochopitelně s důvody souvisejícími s tradičními oblastmi aplikace těchto jevů. 1.2 Interakce projektilů s překážkami Klasickou částí oboru rázového zatěžování je bezesporu problematika interakce projektilů s překážkami. Daná interakce závisí na řadě faktorů, jako např. na tvaru a rozměru jak projektilu, tak překážky, na rychlosti nárazu, na materiálových vlastnostech, kdy je třeba stanovit hodnoty těchto vlastností při vysokých rychlostech deformace, které více než milionkrát převyšují hodnoty, dosahované při běžných materiálových testech. K tomu je třeba přidat vnější vlivy, např. teplotu apod. Je patrné, že komplexní řešení problematiky sledované interakce představuje enormně obtížnou úlohu, jejíž řešení je podmíněno dostupností náročné experimentální techniky a v neposlední řadě i účinnými nástroji numerické simulace, včetně výkonné výpočetní techniky. V dosavadním vývoji bylo relativně nejvíce údajů získáno pomocí empirických přístupů, které vycházely z řady experimentů. Dalším vývojovým krokem byla tvorba jednoduchých fyzikálních modelů procesu interakce projektil – terč, kdy je možné získat analytické řešení. Postupy založené na aplikaci numerických metod řešení rovnic představují poměrně nejúplnější popis daného jevu, včetně úplného popisu vlastností materiálu. Přehled o těchto přístupech je obsahem řady prací, viz [3]. V rámci této kapitoly si ukážeme možnosti popisu penetrace projektilu do terče jednoduché geometrie. Danou úlohu řešil jako první francouzský fyzik a matematik Jean Victor Poncelet (1788 -1867), který je obecně pokládán za zakladatele oboru známého pod pojmem terminální (koncová) balistika nebo též mechanika penetrace. Poncelet se

269

2 KMITY, VLNĚNÍ, AKUSTIKA Jiří ŠVEC, Vojtěch KŘESÁLEK, Hana VAŠKOVÁ 2.1 Úvod Kmity a vlny patří k velmi významným fyzikálním jevům. V bezpečnostních technologiích patří k nejdůležitějším aplikacím ultrazvukové detekční systémy. Tato problematika byla probrána v prvním díle této publikace. V této kapitole se zabýváme rezonancí a v druhé části pak veličinami, které charakterizují vnímání a detekci zvuku, dále pak mikrofonům a vlivu zvuku na člověka. 2.2 Mechanické kmity. Rezonance Kmity (oscilace) jsou jedním z nejčastějších pohybů hmotných bodů, těles i změn veličin fyzikálních polí. Obecně mluvíme o kmitání tehdy, mění-li se periodicky fyzikální veličina v určitém konečném intervalu kolem rovnovážné polohy. Mechanické kmity jsou pak druh mechanického pohybu, při němž různé body kmitajícího tělesa konají opakované vratné pohyby kolem svých rovnovážných poloh. Mechanické kmity mohou být: · · ·

netlumené (ideální, energie pohybu zůstává konstantní) nebo tlumené (reálné, energie pohybu klesá), lineární, plošné, prostorové, vlastní nebo vynucené (na kmitající soustavu působí další vnější síla).

Kmitavý pohyb bývá obvykle periodický a pak jej charakterizujeme: periodou T (s), frekvencí (kmitočtem) f (s-1), úhlovou frekvencí w = 2p f (s-1). Nejjednodušší kmitavý děj je lineární harmonický pohyb, který je vyvolán silou, která je úměrná výchylce pohybu, ale opačného směru.

Obr. 1: Časový průběh výchylky lineárního harmonického oscilátoru

t1 – čas odpovídající fázovému posunu

282

3 ELEKTRICKÉ A MAGNETICKÉ POLE Milan ADÁMEK 3.1 Úvod Elektromagnetické pole lze považovat za formu hmoty, jejímž prostřednictvím se uskutečňuje vzájemné elektromagnetické působení elektricky nabitých těles nebo částic. Toto pole má dvě složky, složku elektrickou a složku magnetickou. Lze rozlišit případy, ve kterých obě složky elektromagnetického pole mohou existovat samostatně, a obráceně, obě složky elektromagnetického pole mohou působit současně. V poli elektrostatickém nepůsobí žádné magnetické síly, naopak ve stacionárním magnetickém poli nepůsobí žádná elektrostatická síla na částice nebo tělesa, která jsou v klidu. Elektrostatická a stacionární magnetická pole lze považovat za pole časově stálá. Tato časově stálá pole mohou tak existovat odděleně. V případě časově proměnlivých polí jsou změny elektrického pole doprovázeny vznikem magnetického pole a změny magnetického pole jsou doprovázeny vznikem pole elektrického. Kapitola popisuje základní vlastnosti elektrického a magnetického pole a uvádí některé aplikace těchto polí v oblasti bezpečnostních technologií. 3.2 Elektromagnetické pole Elektrostatické pole existuje v okolí každého elektricky nabitého tělesa, každé elektricky nabité částice. Projevuje se vzájemným silovým působením elektricky nabitých těles nebo částic, které jsou v dané vztažné soustavě (např. vzhledem k Zemi nebo k pozorovateli) v klidu. Velikost síly F elektrostatické interakce mezi náboji Q1 a Q2 nacházejícími se ve vakuu je přímo úměrná součinu velikostí obou nábojů a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti r, takže platí: (1) Konstanta k je koeficient úměrnosti, pro vakuum a přibližně i pro vzduch je k = 9. 109N.m2.C-2. Obecně lze konstantu úměrnosti k vyjádřit vztahem: (2) kde eo = 8,854 . 10-12C2m-2N-1 je permitivita vakua, er je relativní permitivita. Pro popis elektrického pole se zavádí dvě základní veličiny, a to intenzita elektrického pole a elektrický potenciál. Intenzita elektrického pole E je v daném místě definována jako podíl elektrické síly F, která působí v tomto místě na kladný náboj Q. Lze tedy psát: (3)

294

4 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Vojtěch KŘESÁLEK, Hana VAŠKOVÁ 4.1 Úvod Elektromagnetické záření je pro člověka i celou společnost podstatným fyzikálním jevem. Neustále nás obklopuje a díky jeho pestrému a širokému spektru můžeme využívat mnohé přístroje od běžného rádia, televize, mikrovlnné trouby po lékařské i bezpečnostní rentgeny či získávat informace o složení materiálů na Zemi i ve vesmíru. Ač jsou na první pohled tato zařízení odlišná, jejich společný jmenovatel je právě elektromagnetické záření nebo také elektromagnetické vlny. Přestože převážná většina elektromagnetických vln je pro lidské oko neviditelná, zásadně se podílí se na celé řadě komunikačních, bezpečnostních, lékařských i vědeckých aplikací. Tato kapitola se věnuje podstatě elektromagnetického záření a fyzikálním veličinám pro jeho popis včetně Maxwellových rovnic. Je zde prezentováno celé spektrum elektromagnetických vln v souvislosti s použitím jednotlivých oblastí. Pozornost je věnována taktéž interakcím elektromagnetického záření s hmotou. Těchto interakcí na různých úrovních využívá obor spektroskopie. Díky spektroskopickým metodám je možno zkoumat strukturu materiálů a taktéž identifikovat rozličné látky, čehož se často využívá ve forenzních vědách, bezpečnostních aplikacích, medicíně, chemii, fyzice a dalších vědních oborech. 4.2 Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření, které vidíme, detekujeme očima, nazýváme světlem. Je vyzařováno naší hvězdou, kterou jsme pojmenovali Slunce. V průběhu evoluce se oči vyvinuly tak, že při denním světle jsou nejcitlivější pro žluto-zelenou barvu (pozor, barevný vjem je čistě lidská fyziologická reakce na interakci elektromagnetického záření a buněk sítnice), což je záření o vlnové délce 555 nm. Světlo se šíří ve vakuu rychlostí c0 = 299 792 458 metrů za sekundu, což je nejenom docela hodně, ale podstatné je to, že rychleji to opravdu nejde a rychlost světla ve vakuu je nejvyšší možná rychlost v našem vesmíru. Je to základní přírodní konstanta. Vztah mezi rychlostí šíření vlny, její vlnovou délkou a frekvencí je docela jednoduchý

c=l× f

,

(1)

kde c je rychlost šíření fáze v [ms-1], λ je vlnová délka v [m] a f je frekvence v [Hz]. Ač jednoduchý, je tento vztah velmi užitečný, jelikož obrovské množství jevů kolem nás na vlnové délce závisí, barvou motýlích křídel počínaje a velikostí mikrovlnné trouby konče. Elektromagnetické záření, které vidíme, tedy světlo má vlnovou délku přibližně od 400 nm (fialová barva) po 800 nm (temně rudá). Světlo, a tím i elektromagnetické záření obecně, se chová docela podivně, někdy jako vlna, jindy jako roj částic nazvaných fotony,

308

V. ČÁST - DETEKTIVNÍ SLUŽBY A KRIMINALISTIKA

Úvod Pri manažérovani bezpečnosti nie je nikdy možné zaručiť úplnú bezpečnosť občanov. Ani tie najdokonalejšie preventívne opatrenia ju nezaručia, ale maximálne ju čiastočne budú eliminovať. I z tohto dôvodu musia byť vypracované vedecké teórie, ktoré narušenie bezpečnosti budú riešiť a vyvodzovať z narušenia preventívne respektíve represívne opatrenia. Tie v konečnom dôsledku budú viesť k vyššej bezpečnosti občanov alebo bezpečnostného prostredia samotného. K takýmto vedám patrí i kriminalistika a rozvíjajúca sa súkromná detektívna služba. Predmetom skúmania kriminalistiky je predovšetkým odhaľovanie trestných činov a ich páchateľov. Kriminalistika má vypracovanú teóriu a vedecké metódy, ktoré vedú k odhaleniu trestných činov a ich páchateľov a prispievajú k návodu, ako v oblasti prevencie predchádzať trestným činom. Renomovaní autori, uznávaní v Českej republike, v Slovenskej republike, ale i v zahraničí v tejto publikácii sa venujú výsledkom svojho vedeckého skúmania v oblasti kriminalistických stôp a jednotlivých technických a taktických metód. Čitateľ v tejto publikácii, i keď v stručnej forme, dostáva dostatočné teoretické vedomosti pre riešenie problémov kriminalistiky v uvedených oblastiach. Súkromná detektívna služba je dynamicky rozvíjajúci sa vedný odbor. Zatiaľ čo predmet kriminalistiky riešia predovšetkým orgány činné v trestnom konaní, súkromná detektívna služba je doménou súkromnej bezpečnosti pracujúcej na komerčnom princípe. Súkromná detektívna služba pokrýva predovšetkým oblasti, ktorým policajné orgány zo zákona alebo iných dôvodov nevenujú zodpovedajúcu pozornosť, ako sú napríklad sektory rodinného práva a obchodného práva. Na súkromného detektíva sú kladené vysoké odborné požiadavky. V praxi sa súkromní detektívi riadia vypracovanými formami a metódami práce. Práve tieto skutočnosti autori uvádzajú ako výsledok svojho vedeckého skúmania vo svojich príspevkoch.

344

1 KRIMINALISTICKÉ STOPY Viktor PORADA 1.1 Podstata, pojem, druhy a význam stop v kriminalistice Jak uvádí Musil (1978, 1982, 1994), nezbytnou součástí každého trestného činu je určité jednání pachatele. Chceme-li specifikovat, jak (jakými operacemi) pachatel jednal, vymezujeme tzv. operacionální stránku jeho jednání, neboli způsob páchání trestného činu. Při zkoumání způsobu páchání nás zajímají i různé detailní znaky a charakteristické zvláštnosti, které doprovázejí trestný čin, protože i ony vytvářejí stopy, které obohacují informační základnu pro poznání trestného činu. Zkoumání způsobu páchání trestného činu přináší pro kriminalistickou teorii i praxi řadu cenných poznatků. Význam způsobu páchání trestného činu ve vztahu ke stopám spočívá v tom, že vyvolává intenzivní následky ve vnějším prostředí a výrazně se zobrazuje ve stopách – často výrazněji, než jiné znaky trestného činu. Vyhodnocení způsobu spáchání konkrétní kriminalisticky relevantní události (pochopitelně nejen podle kriminalisticko taktické hodnoty stop) je výchozím bodem pro vypracování verzí, a tím i výchozím bodem celého procesu vyšetřování. Způsob spáchání trestného činu má ve vztahu k stopám některé zvláštnosti, které lze na základě výzkumu Musila (1982) stručně vyjádřit: 1. 2. 3. 4.

Způsobilostí způsobu spáchání ovlivňovat proces vzniku stop trestného činu. Mimořádnou výrazností projevu způsobu spáchání ve stopách. Strukturovaností projevu způsobu spáchání ve stopách. Způsobem spáchání - je také prostředkem odrazu jiných skutečností ve stopách.

Kriminalistické stopy, jejich teorie, vznik, podmínky existence, zanikání, využívání a další aspekty tvoří základní součást moderní kriminalistiky. I když se jedná o typický kriminalistický fenomén, má svůj zásadní význam i pro forenzní discipliny. 1.1.1 Podstatou kriminalistických stop Podstatou kriminalistických stop je exaktně zjištěná skutečnost formulovaná v obecné filozofické teorii odrazu (vzájemného působení) : "Působí-li na sebe současně dva nebo více objektů, dochází ke vzájemnému předávání informací o jednotlivých objektech navzájem". Přitom je v podstatě lhostejné, jaký je charakter jednotlivých navzájem na sebe působících objektů. V praxi se tak setkáváme se vzájemným působením objektů anorganické přírody, organické přírody, jejich kombinacemi, ale i působením objektů na vědomí člověka, které má taktéž schopnost odrazu určitých vlastností a přijímání tak určitých informací (Pješčak a Bělkin 1984, s. 49; Musil, Konrád a Suchánek 2001, 2004, s. 75; Porada a Straus 1999; Porada 2001, Straus a kol. 2004) . Tyto skutečnosti jsou z běžného života velmi dobře známy a lze si představit velké množství konkrétních situací: působením funkčních částí palné zbraně na náboj v okamžiku výstřelu dochází ke vzniku různých znaků na nábojnici a střele a naopak dochází k opotřebování funkčních částí zbraně; tlakem ruky člověka na desku stolu dochází k jejímu průhybu a naopak přenesení nečistot z této desky na ruku člověka; pohybem člověka v obuvi

345

2 KRIMINALISTICKÉ TECHNICKÉ METODY Jozef METEŇKO 2.1 Úvod Jednou ze základních složek každého systému kriminalistiky je část, která se nazývá tradičně Kriminalistická technika. Mnozí teoretici i praktici kriminalistiky tuto část preferují zejména proto, že je na první pohled jednoznačnější a pro mnohé z nezainteresovaných vypadá jako velmi univerzální věda. Její preference je podporována i aktuálním vývojem v oblasti kriminalistického zkoumání, do kterého pod vlivem anglo-amerického způsobu vyšetřování trestných činů pronikají tendence známé z věd forenzních.[11] Metodou obecně označujeme postup, soubor činností, kterými se můžeme, nebo musíme dopracovat k předem určenému cíli. Toto zjednodušení je použito kvůli lepšímu pochopení a v případě metody je podmíněno vědeckostí uvedeného postupu. Lepší by bylo tvrdit, že metoda implikuje několik paralelních, nebo v sérii uspořádaných, vědecky odůvodněných postupů. Druhou stránkou metody, jako vědeckého postupu při poznávání je skutečnost, že při stejných podmínkách a předem známých postupech je výsledek vždy stejný.[9] Kriminalistická metodologie je minimálně rozpracována i v současnosti, a proto metody v kriminalistice měly a mají nejednotnou stratifikaci, nejednoznačný obsah dle zařazení, ale i životnost. Část kriminalistů, praktiků i teoretiků, označuje za kriminalistickou metodu oblast kriminalistického zkoumání - například zkoumání otisků prstů daktyloskopii. Část hovoří o metodách v jednotlivých oblastech / oborech kriminalistického zkoumání - například o metodě vyhledávání daktyloskopických stop pomocí šikmého osvětlení. Přitom někteří označují toto jen za postup při metodě daktyloskopického identifikace nebo při metodě optického vyhledávání latentních daktyloskopických stop. [10] Kriminalistické metody mají relativně stálou povahu, ale postupy jejich uplatnění jsou značně variabilní. Kriminalistika svými metodami tvoří vlastní metodologický systém[9]. Konkrétní aplikace všech metod je vždy spojena s vhodným a kriminalistikou doporučeným postupem. Postupů může být aplikovatelných najednou více, u každé metody jich může být doporučeno několik. Kriminalistickým postupem rozumíme kriminalisticky definovaný (technologický) proces, který souvisí s jednou z typických kriminalistických činností - vyhledáním, zajištěním, jinou manipulací, předběžným zkoumáním, užším zkoumáním a interpretací obsahu kriminalistické stopy nebo jiného kriminalisticky relevantního objektu. Pro aplikaci každé metody se uplatňují vhodné postupy, které kromě svého obsahu musí respektovat zejména kriminalistické zásady a principy.[8] Pro použití konkrétního kriminalistického postupu v rámci jednotlivé metody je pak třeba vždy definovat pravidla pro jeho použití.[1] Zde uvedená charakteristika metod tvoří sice podstatnou, nikoli však úplnou sestavu systému metod kriminalistické techniky. Vzhledem na rozsah byly vybrány jako

361

5 SÚKROMNÉ DETEKTÍVNÉ SLUŽBY, FORMY A METÓDY DETEKTÍVNEJ ČINNOSTI Libor GAŠPIERIK 5.1 Úvod Súkromnú detektívnu činnosť je potrebné charakterizovať ako vysoko odbornú profesiu, ktorá vyžaduje odbornú spôsobilosť a to v rovine teoretickej, i praktickej. V právnych predpisoch sú zapracované požiadavky na vzdelanie a odbornú spôsobilosť. Je si však treba uvedomiť, že pri výkone detektívnej služby sa jedná o činnosť interdisciplinárnu. Súkromní detektívi aplikujú vo svojej činnosti celý súhrn rôznych technológií, postupov, prístupov a znalostí. Jedná sa napríklad o: · · · · · · ·

kriminologické znalostí a prístupy, psychologické znalostí a prístupy, aplikáciu právnych znalosti a postupov, využitie kriminalistických znalostí, zručností a postupov v praxi detektíva, využitie informačných technológii v detektívnej činností, aplikáciu ekonomických znalostí, využitie špeciálnych technických prostriedkov v detektívnej činnosti atď.

Výkon súkromnej detektívnej činnosti kladie na súkromných detektívov vyššie nároky a požiadavky ako policajná prax. Je to dané tým, že pracovník polície má za sebou prostriedky a postupy štátneho donútenia (môže si svedkov a podozrivé osoby predvolať, predviesť a pod.), ale súkromný detektív musí využívať len svoje znalostí, zručnosti a praktické skúseností. Silou svojej osobnosti musí presvedčiť osobu, aby s ním komunikovala, alebo bola ochotná s ním spolupracovať. Hlavné úlohy súkromnej detektívne služby sú znázornené na obr. č. 1.

Obr. 1: Hlavné úlohy detektívne služby

425

RESUMÉ – SUMMARY Resumé Cílem 3. dílu kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je prezentovat nejnovější výsledky vědecké a tvůrčí činnosti autorů v oblasti komerční bezpečnosti, fyzické bezpečnosti, kriminalistiky a teorie bezpečnosti. Výjimečnost dílu spočívá v první části knihy, zaměřené na teorii bezpečnosti. Autoři se v ní pokusili zobecnit problematiku bezpečnosti a analyzovat základní teoretické přístupy. Podle názoru autorů bezpečnost ke svému vyjádření používá teorii rizik, teorii krizí a kauzalitu. Kapitola zaměřená na elektrickou požární signalizaci tvoří technický pilíř dílu. Obsahuje nejnovější poznatky z oblasti hlásičů požáru, konstrukce ústředen i projektování elektrické požární signalizace. Dalšími důležitými tématy publikace jsou technologie komerční bezpečnosti, fyzika v bezpečnostních technologiích, kriminalistika a detektivní služby. V těchto částech jsou systematicky analyzována teoretická, technologická, procesní, sociální a policejní témata, spojená s bezpečností a zejména komerční bezpečností. Prezentované poznatky zájemcům o bezpečnost a komerční bezpečnost umožní nejen lépe porozumět jednotlivým problémům, ale zejména přijmout účinná opatření k zajištění potřebné úrovně bezpečnosti.

Summary The objective of third part of this collective monograph called ‘Security technologies systems and management’ is to present the latest results of scientific and creative activity of authors in the field of commercial security, physical security, criminology theory and safety. The uniqueness lies in the first part of the book which is focused on the theory of security. Authors have tried to generalize problem of safety and analyze the theoretical approaches. The safety uses the theory of risk management theory and causality for its expression. The section on electrical fire alarm system provides the technical pillar of this part. It contains the latest knowledge in the field of fire detectors, control panels design and designing fire alarm systems. Commercial security technology, security technologies in physics, forensic and detective services are other important topics in this publication. In these parts are systematically analyzed the theoretical, technological, process, police and social issues associated with safety and security especially commercial. Findings in security and commercial security will help to understand the specific topics in this field and especially to take effective measures to ensure the necessary level of security.

446

PŘEDSTAVENÍ AUTORŮ KAPITOL doc. Mgr. Milan Adámek, Ph.D. (*1967) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1990 na UP Olomouc, Fakulta přírodovědecká, obor Experimentální fyzika. Disertační práci obhájil v oboru Technická kybernetika v roce 2002 a 2008 habilitoval. Za dobu působení na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době zastává funkci proděkana Fakulty aplikované informatiky a současně řídí Ústav bezpečnostního inženýrství. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou mikroelektroniky, průmyslové elektroniky a technických prostředků bezpečnostního průmyslu.

Ing. Petr Bitala, Ph.D. (*1973) Vysokoškolské vzdělání získal na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě, kde v roce 2003 zakončil své studium v oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. V letech 1992-2004 pracoval v Nové Huti Ostrava (dnes ArcelorMittal Ostrava) jako servisní technik a specialista na systémy EPS, EZS, CCTV a trunkové rádiové sítě. V roce 2004 nastoupil na místo odborného asistenta na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – TUO. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou detekce požáru, hašení požáru a technické bezpečnosti osob a majetku. Jako člen technické normalizační komise TNK č. 124 – EPS a poplachové systémy se podílí na tvorbě technických norem.

JUDr. František Brabec (*1940) Právní vzdělání zakončil v roce 1980 rigorózní zkouškou na Univerzitě Karlově v Praze. V průběhu své služební kariéry pracoval jako voják z povolání a později zejména jako příslušník kriminální služby Veřejné bezpečnosti (policie). Po roce 1990 se aktivně podílel na formování průmyslu komerční bezpečnosti. Působil a i v současnosti aktivně působí v řadě profesních sdružení, je čestným presidentem České komory detektivních služeb. Profesně se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, detektivních služeb a konkurenčním zpravodajstvím. Přednáší na Univerzitě Pardubice a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

447

Ing. Rudolf Drga (*1955) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VUT FE v Brně. Po skončení vysokoškolského studia pracoval v řadě firem, kde se zabýval realizací nejnovějších technologií automatizace v praxi a vývojem testovacích zařízení pro výrobu PC, později v oboru informačních a bezpečnostních technologií. Na Univerzitě Tomáše Bati pracuje od roku 2006 a vyučuje předmět „Elektronické bezpečnostní systémy“. Realizoval laboratoř „Pokročilých bezpečnostních systémů“ a podílí se na projektu další specializované laboratoře. Podílí se na práci české normalizační komise TNK 124, byl zástupcem za ČR v Evropské normalizační komisi TC72 a TC79 pro bezpečnostní a požární systémy. prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček (*1959) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1982 na VŠB – Technické univerzitě Ostrava v oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu. Disertační práci obhájil v roce 1997, v roce 1999 habilitoval v oboru Požární ochrana a bezpečnost průmyslu. Profesorem pro obor Bezpečnost a požární ochrana byl jmenován v roce 2009. Postupně zastával řadu pedagogických a akademických funkcí (vedoucí katedry, proděkan, děkan fakulty), nyní působí na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava jako proděkan. Ve vědeckovýzkumné, pedagogické a publikační činnosti se zejména zabývá požární bezpečností (především požárně bezpečnostními zařízeními) a problematikou CBRN. PhDr. Libor Frank, Ph.D. (*1975) V roce 1999 absolvoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (obor politologie), v roce 2006 zde také úspěšně dokončil doktorské studium. Od roku 1999 působí jako vysokoškolský učitel sociálních a bezpečnostních věd na Vojenské akademii v Brně (nyní Univerzita obrany). Od ledna 2010 pracuje jako vedoucí Skupiny bezpečnostních studií Katedry celoživotního vzdělávání FEM UO. Přednáší na Univerzitě obrany a Masarykově univerzitě. Absolvoval řadu zahraničních bezpečnostních kurzů. Je předsedou redakční rady časopisu Obrana a strategie, členem redakčních rad časopisů Central European Political Studies Review, Strategic Impact a Vojenské reflexie. Zabývá se především oblastí predikce vývoje bezpečnostního prostředí a analýzou bezpečnostních hrozeb a rizik. doc. Ing. Libor Gašpierik, CSc. (*1947) V rokoch 1968 a 1974 ukončil vysoké školy. V roku 1974 mu bola udelená vedecká hodnosť kandidáta vied a v roku 1987 vedeckopedagogický titul docent. Pracoval na troch vysokých školách, z ktorých posledná bola Žilinská univerzita, kde vyučoval predmety z oblasti polície a bezpečnosti. V praxi zastával funkcie v raketovom vojsku a delostrelectvu, bol Náčelníkom Hlavnej správy pre vzdelávanie, sociálnu a personálnu prácu a riaditeľom

448

Vojenskej polície Ministerstva obrany SR. Bol členom Rady vlády SR pre prevenciu kriminality a členom rady vlády SR pre boj so zločinnosťou. V súčasnosti je nezávislý bezpečnostný poradca v Slovenskej republike.

Ing. Martin Hromada, Ph.D. (* 1983) V roku 2008 absolvoval vysokoškolské vzdelanie na UTB ve Zlíně v študijnom odbore Bezpečnostné technológie, systémy a management. Dizertačnú prácu „Technologické aspekty ochrany kritickej infraštruktúry SR“ obhájil v roku 2011. Vsúčasnosti pracuje ako odborný asistent na Ústave bezpečnostního inženýrství, Fakulty aplikované informatiky, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V rámci vedecko-výskumných aktivít sa aktívne venuje problematike ochrany a odolnosti kritickej infraštruktúry a problematike hodnotenia funkčnosti systémov fyzickej ochrany.

doc. Ing. Ludvík Juříček, Ph.D. (*1954) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1983 na VAAZ v Brně ve studijním oboru „Zbraně a munice“, na Vojenské akademii také v roce 2000 ve stejném oboru úspěšně dokončil doktorské studium a v roce 2004 po úspěšném habilitačním řízení byl jmenován docentem. Během své vědecko-pedagogické kariéry pracoval v nejrůznějších funkcích na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany v Brně a Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice. V současnosti působí ve funkci ředitele Ústavu bezpečnosti Vysoké školy Karla Engliše, a.s. v Brně. Ve své vědecké a publikační činnosti se zabývá otázkami spadajícími do oboru balistiky palných zbraní a aplikované balistiky. Je uznávaným odborníkem na balistiku zranění, v níž je také znalcem v oboru střelivo a výbušniny.

JUDr. Stanislav Križovský, PhD. (*1957) V súčasnosti riaditeľ ústavu Občianskej bezpečnosti, Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach. V roku 1989 ukončil štúdium na Vysokej škole Zboru národnej bezpečnosti, fakulte Verejnej bezpečnosti v Prahe, v roku 2006 ukončil doktorandské štúdium na Žilinskej univerzite v Žiline, fakulte špeciálneho inžinierstva. Počas 25 rokov služby v policajnom zbore získal bohaté skúsenosti v bezpečnostnej praxi, ktoré v súčasnosti odovzdáva študentom vysokej školy. Jeho vedecká a pedagogická činnosť je zameraná na oblasť ochrany osôb a majetku.

449

doc. RNDr. Vojtěch Křesálek, CSc. (*1952) Vystudoval obor fyzikální elektronika na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně (nyní Masarykova univerzita) v roce 1976 a v roce 1979 získal titul RNDr. v oblasti statistické optiky. V létech 1977 – 1990 pracoval ve vědecko-výzkumném vojenském ústavu a zabýval se optoelektronikou. Od roku 1990 až do současnosti pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na různých pozicích, v současnosti je ředitelem Ústavu elektroniky a měření. V roce 2004 habilitoval na VUT v Brně v oboru aplikovaná fyzika. Ve vědecké oblasti se zabývá interakcí elektromagnetického záření s materiály se zaměřením na elektromagnetickou kompatibilitu a studuje zejména využití terahertzových frekvencí v měřicí technice a forenzních aplikacích. Hraje na basovou kytaru v různých žánrech, píše pohádky a poezii, rád lyžuje, plachtí na moři a hraje golf.

JUDr. Vladimír Laucký (*1948) Do roku 1990 pracoval v bezpečnostních složkách státu, kde zastával pozici ředitele okresního oddělení policejního sboru ve Zlíně. Od roku 1990 pracoval v soukromé sféře, především v průmyslu komerční bezpečnosti. Je jedním ze zakladatelů studijního oboru Bezpečnostní technologie, systémy a management na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v současnosti působí jako externí člen akademického sboru Ústavu bezpečnostního inženýrství. Předmětem jeho zájmu jsou oblasti technologie komerční bezpečnosti a bezpečnostní futurologie.

doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. (*1958) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši, postgraduální studium absolvoval na VAAZ v Brně v roce 1989. Disertační práci obhájil v roce 1993 a 1999 habilitoval. Za dobu působení na Vojenské akademii v Brně (1991-2005) zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako docent. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, ochranou kritické infrastruktury a informační podporou řízení.

450

Ing. Oldřich Luňáček, Ph.D. (*1966) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1989 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši. Za dobu působení u útvarů a zařízení Armády České republiky a velitelských struktur NATO zastával velitelské a štábní funkce (1989 – 2001). Disertační práci obhájil v roce 2010. V současné době pracuje na Univerzitě obrany, Fakultě vojenských technologií, Katedře komunikačních a informačních systémů jako odborný asistent. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou ochrany informací, fyzickou bezpečností a znalostním managementem.

Ing. Zdeněk Maláník (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VVŠ ve Vyškově, postgraduální studium absolvoval na VA v Brně v roce 1992 a další vzdělání získal na UP v Olomouci v roce 1995. Je diplomovaným cvičitel sebeobrany, spolumajitelem obchodní společnosti Trigger Service, s.r.o., vysokoškolským pedagogem a garantem předmětů Speciální tělesná příprava a Osobní ochrana. Je znalcem Krajského soudu v Brně, specializace Sebeobrana, Použití zbraně, Odhady palných zbraní. Vede kurzy sebeobrany a profesní obrany. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu bezpečnostního inženýrství jako odborný asistent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany a sebeobrany, technologií fyzické obrany a managementem fyzické obrany.

doc. JUDr. Jozef Meteňko, PhD. (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1996 na Akadémii PZ v Bratislave, doktorandské studium absolvoval tamtéž v roce 2000 ve vědním oboru Teória policajných vied. V roce 2002 habilitoval na docenta v oboru Bezpečnostní služby. Za dobu působení na Akadémii PZ v Bratislave (od roku 1996) působil v oblasti bezpečnostního výzkumu, od roku 1999 na katedře Kriminální policie a od roku 2002 na katedře Kriminalistiky a forenzních věd. V současné době pracuje na Akadémii PZ v Bratislave, katedře Kriminalistiky a forenzných vied jako vedoucí - mimořádný profesor. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá zejména teorii policejních věd, teorii sledování, bezpečnostním managementem významných událostí, digitálními stopami, kriminalistickou dokumentací a teorii a praxi Kriminalistiky.

451

prof. Ing. Milan Oravec, PhD. (*1960) V roku 1984 ukončil VŠT Košice odb. Dopravné stroje a manipulačné zariadenia. V roku 1992 obhájil kandidátsku prácu v oblasti kmitania. V roku 1995 sa habilitoval v odbore Kvalita produkcie a bezpečnosť technických systémov. V roku 2009 obhájil profesúru v odbore Bezpečnosť a požiarna ochrana na VŠB – TU Ostrava. V ostatných rokoch riešil problematiku vývoja metód a postupov v oblastiach prevencie priemyselných havárií, bezpečnosti v cestných tuneloch, bezpečnosti líniových stavieb či problematiku posudzovania integrálnych rizík vybraných systémov. doc. Dr. Ing. Vladimír Pata (*1966) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1988 na Fakultě strojního inženýrství v Brně, kde také dokončil doktorské studium roce 1993 a obhájil disertační práci v roce 2004 v oblasti „Strojírenská technologie“, kde působil do roku 2008. V současnosti pracuje jako docent na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, na Ústavu výrobních technologií, jako vedoucí oboru Jakost a metrologie. Ve svých pracích se zabývá především aplikovanou statistikou se zaměřením na spolehlivost a bezpečnost, metrologií se specializací na vysokorychlostní děje, jejich vizualizace a dále matematickým hodnocením jakosti povrchů. JUDr. Ladislav Pávek (*1946) Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Přes 30 let pracoval na Kriminální policii, naposledy jako vedoucí oddělení služební kynologie FKÚ, ředitel odboru padělání Útvaru organizovaného zločinu a ředitel odboru finanční kriminality Policejního prezidia MV ČR. V současné době vlastní detektivní kancelář. Působí také jako prezident Klubu VIP IPA a České sekce Evropského sdružení bezpečnostních služeb ( ESBOC ). Externě působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

prof. JUDr. Ing. Viktor Porada, DrSc., dr. h. c. (*1943) Patří k průkopníkům kriminalistické vědy a policejních věd. Postupně působil na Kriminalistickém ústavu FMV v Praze, na Vysoké škole Sboru národní bezpečnosti, na Akadémii Policajného Zboru SR v Bratislavě a na Policejní akademii ČR v Praze. V současné době působí na Vysoké škole Karlovy Vary a několika dalších vysokých školách. Je zakladatelem nových směrů výzkumu v kriminalistice, forezní biomechanice a v oblasti konstituování a rozvoje policejních věd. Je členem řady vědeckých, akademických a redakčních rad několika periodik. Je autorem nebo spoluautorem 57 vědeckých monografií, 36 učebnic, publikoval přes 550 odborných statí a studií v domácí i mezinárodní vědecké literatuře se zaměřením na kriminalistiku, trestní právo, kriminologii, soudní inženýrství, soudní lékařství, forenzní biomechaniku a policejní vědy.

452

doc. RNDr. Dana Procházková, PhD., DrSc. (*1945) Absolventka Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, obor fyzika (1968). Aspiranturu získala (1972) v Geofyzikálním ústavu ČSAV a doktorát (1987) u Státní komise ČSAV. Habilitaci v oboru řízení rizik absolvovala (2006) na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. V současné době pracuje jako akademická pracovnice Českého vysokého učení technického v Praze, fakulta dopravní – Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství. v oboru bezpečnost, řízení rizik, řízení bezpečnosti a bezpečnost kritické infrastruktury. Je autorkou řady odborných prací, především z oborů, souvisejících s problematikou zemětřesení, jaderné bezpečnosti, řízení rizik, krizového řízení, kritické infrastruktury atd.

prof. Ing. Josef Reitšpís, PhD. (*1954) Vysokoškolské vzdelanie absolvoval na Vojenskej fakulte Vysokej školy dopravnej v Žiline, kde v roku 1987 obhájil dizertačnú prácu a v roku 1994 habilitoval. Inauguroval na VŠB-TU Ostrava v roku 2007. Pedagogicky pôsobil na Fakulte špeciálneho inžinierstva ŽU v Žiline v rôzných pedagogických a vedeckých funkciách. V súčasnej dobe pôsobí na Vysokej škole bezpečnostného manažérstva v Košiciach ako vysokoškolský profesor. Jeho vlastná vedecká profilácia je zameraná na optimalizácii technických, technologických a bezpečnostných procesov pri navrhovaní a realizácii týchto systémov s využitím metód modelovania a simulácie.

doc. Ing. Stanislav Rolc, CSc. (*1954) Vysokoškolské studium absolvoval v roce 1978 na Vojenské akademii v Brně, kde v roce 1986 obhájil kandidátskou disertační práci. V roce 1997 byl habilitován v oboru materiálové inženýrství na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava, kde je přednášejícím oboru Spojování materiálu. Od roku 1985 doposud pracuje ve Vojenském výzkumném ústavu, s. p. Brno, kde je vedoucím sekce Materiálové inženýrství. Odborně působí zejména v oblasti problematiky pancéřové ochrany, terminální balistiky a chování materiálů při extrémně krátkém zatěžování při vysokých tlacích a teplotách. Je řešitelem řady tuzemských (MO ČR, GA ČR, TA ČR) a mezinárodních (EDA, NATO) výzkumných a vývojových projektů v oblasti materiálového inženýrství s řadou realizovaných výstupů v ochraně vojenské techniky. Je držitelem titulu „Senior member“ udělený organizací International Ballistics Society, jejímž je zároveň zakládajícím a doživotním členem.

453

doc. Ing. Jaroslav Slepecký, PhD. (*1957) Ve své vědecko výzkumné činnosti se věnuje problematice krizového a bezpečnostného managementu, zejména působení katastrof na ekonomiku zemí, regiónů, na analýzu vztahu globalizovaného terorizmu a finančních trhů, vlivu katastrof na ekonomiku států, postavení a úloze pojišťoven a zajišťoven při prevenci a řešení důsledků katastrof. Je autorem více jako 90 publikací a textů v časopisech a příspěvků na domácích a zahraničních konferencí. Je autorem nebo spoluautorem tří monografií a 8 vysokoškolských učebnic. V současnosti působí jako mimořádný profesor na Vysoké škole bezpečnostného manažérstva v Košicích.

Ing. Jiří Šťáva (*1975) Vysokoškolské vzdělání ukončil v roce 2010 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně ve studijním oboru Bezpečnostní technologie, systémy a management. V současné době pracuje jako OSVČ. Zabývá se rovněž otázkami kynologie a výživy psů.

doc. RNDr. Jiří Švec, CSc. (*1943) Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1965 do roku 2005 pracoval na Katedře fyziky VŠB – TUO, od roku 2005 do roku 2011 byl vedoucím Katedry bezpečnostního managementu na Fakultě bezpečnostního inženýrství, VŠB-TUO. V současné době je členem Katedry bezpečnostních služeb. Vyučuje předměty zaměřené na ochranu před zářením a fyzikální základy bezpečnosti. V odborné činnosti se zaměřuje na problematiku ionizujícího záření, radioaktivity, radonu, technických měření a technických aplikací fyziky. V těchto oblastech se podílí na řešení výzkumných úkolů a projektů. Je autorem řady odborných článků a skript.

454

Ing. Jan Valouch, Ph.D. (*1971) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1994 na Vojenské akademii v Brně, obor speciální komunikační systémy. Doktorské studium absolovoval na Univerzitě obrany a disertační práci na téma „Návrh pracoviště elektromagnetické kompatibility zaměřené na testování a vývoj vojenské techniky“ obhájil v roce 2007. Po dobu působení v Armádě České republiky (1993-2009) pracoval na funkcích spojených především s oblastí telekomunikací – velitelské a štábní funkce na taktických a operačních stupních velení, systémový inženýr, vědecký pracovník zkušebny elektromagnetické kompatibility, vysokoškolský pedagog, zástupce ředitele Ústavu strategických studií. Od roku 2010 pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako odborný asistent. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou zabezpečovacích systémů a elektromagnetické kompatibility.

Mgr. Hana Vašková (*1982) Vysokoškolské vzdělání dosáhla v roce 2008 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor Fyzika a matematika se zaměřením na vzdělávání. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu elektroniky a měření jako asistent a zároveň zde studuje externí formu doktorského studia. Ve své vědecko-výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá Ramanovou spektroskopií a jejím využitím pro bezpečnostní a forenzní účely, dále problematikou šestimocného chromu v koženém zboží a fyzikálními otázkami.

PhDr. Mgr. Stanislav ZELINKA (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1999 v Ostravské univerzitě v Ostravě, v roce 2001 absolvoval studium v oboru Management – řízení lidských zdrojů v Institutu mezioborových studií v Brně, magisterské studium absolvoval v roce 2003 v Masarykově univerzitě v Brně, doktorské studium absolvoval v roce 2006 v Akadémii ozbrojených síl Slovenské republiky v Liptovském Mikuláši, v roce 2006 absolvoval disertační zkoušku v Akadémii policajného zboru v Bratislave. V současné době externě spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Ústav bezpečnostního inženýrství.

455

Bezpečnostní technologie, systémy a management III. Editor: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Teoretické základy bezpečnosti - doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Elektrická požární signalizace - prof. Dr. Ing. Aleš Dudáček Technologie komerční bezpečnosti - JUDr. Vladimír Laucký Fyzika v bezpečnostních technologiích - doc. RNDr. Jiří Švec, CSc. Detektivní služby a kriminalistika - doc. Ing. Libor Gašpierik, CSc.

Jazyková korektura:

Ing. Arch. Jaroslav Svozil (česká část) Mgr. Eva Lukášová (slovenská část)

Grafická a formální úprava: MgA. Žaneta Drgová, DiS. Ing. Luboš Nečesal

Vydavatel: Radim Bačuvčík - VeRBuM (Přehradní 292, 763 14 Zlín 12, Česká republika) Zlín, 2013

1. vydání. 456 stran. Náklad 1000 ks. Tisk: Nosova tiskárna, Brno www.verbum.name ISBN 978-80-87500-35-4

456