BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT II

BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT II.

Kamerové systémy Řízení rizik v bezpečnostním inženýrství Technologie profesní obrany Informační podpora Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém státu

Radim Bačuvčík – VeRBuM Zlín 2012

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lukáš, Luděk Bezpečnostní technologie, systémy a management II. / Luděk Lukáš a kolektiv. – 1. vyd. – Zlín : VeRBuM, 2012. – 387 s. ISBN 978-80-87500-19-4 351.759.5 * 351.78:614.8 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 - ochrana majetku - osobní bezpečnost - zabezpečovací technika - bezpečnostní inženýrství - bezpečnostní management - kolektivní monografie 005 - Management. Řízení [4]

Recenzovali: prof. Ing. Josef Reitšpís, PhD. doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc.

Tato kniha vznikla za podpory projektu Evropského Fondu pro Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/ 03.0089. This book was supported by European Regional Development Fund under the project CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/ 03.0089.

Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí nakladatelství VeRBuM

© doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2012 © Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2012

ISBN 978-80-87500-19-4

Obsah I. ČÁST -

Kamerové systémy ................................................................................................................ 15

1. Kamerové systémy ako súčasť komplexného bezpečnostného systému ......................... 17 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 17 1.2 Technické normy kamerových systémov ............................................................................. 20 1.2.1 Medzinárodné normalizačné orgány.............................................................................. 21 1.2.2 Regionálne normalizačné orgány .................................................................................... 22 1.2.3 Národné normalizačné orgány ......................................................................................... 25 1.2.4 Štandardizačné konzorciá spoločností .......................................................................... 26 1.3 Zhrnutie.............................................................................................................................................. 27 2. Teoretické základy snímání a komprese digitálního videosignálu ..................................... 29 2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 29 2.2 Teoretické základy snímání obrazu ........................................................................................ 29 2.2.1 CCD snímače............................................................................................................................. 30 2.2.2 CMOS snímače ......................................................................................................................... 33 2.2.3 DPS snímače ............................................................................................................................. 33 2.3 Teorie barev a digitalizace obrazu........................................................................................... 34 2.3.1 Lidský systém vnímání ........................................................................................................ 35 2.3.2 Barevné modely ...................................................................................................................... 36 2.3.3 Digitalizace obrazu ................................................................................................................ 38 2.4 Komprese obrazu a videa ............................................................................................................ 40 2.4.1 Neztrátové kompresní algoritmy..................................................................................... 40 2.4.2 Ztrátový kompresní algoritmus JPEG............................................................................. 42 2.4.3 Komprese videosignálu ....................................................................................................... 43 2.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 45 3. Kamerové systémy ................................................................................................................................. 46 3.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 46 3.2 Základní prvky kamery ................................................................................................................ 46 3.2.1 Objektiv ...................................................................................................................................... 46 3.2.2 Technologie optických senzorů ........................................................................................ 51 3.3 Technické parametry kamer ...................................................................................................... 54 3.3.1 Rozlišovací schopnost .......................................................................................................... 54 3.3.2 Poměr stran obrazu .............................................................................................................. 54 3.3.3 Citlivost ...................................................................................................................................... 55 3.3.4 Dynamický rozsah ................................................................................................................. 56 3.3.5 Napájení kamer ....................................................................................................................... 56 3.3.6 Řídicí vstupy kamer .............................................................................................................. 56 4. IP kamery ................................................................................................................................................... 58 4.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 58 4.2 Princip a konstrukce IP kamer .................................................................................................. 58 4.2.1 Princip činnosti IP kamer ................................................................................................... 58 4.2.2 Konstrukce IP kamer ............................................................................................................ 59 4.2.3 Fixní IP kamery ....................................................................................................................... 60 4.2.4 IP PTZ kamery ......................................................................................................................... 60 4.2.5 Současné trendy v oblasti funkcí IP kamer .................................................................. 61

4.3 Komunikační část IP kamer ........................................................................................................ 61 4.3.1 Hardwarové komunikační rozhraní IP kamery ......................................................... 62 4.3.2 Přenosové technologie síťového videa .......................................................................... 63 4.3.3 Komunikace IP kamery v síti ............................................................................................. 64 4.4 Software pro správu IP kamerových systémů .................................................................... 66 4.5 Shrnutí ................................................................................................................................................ 68 II. ČÁST - Řízení rizik v bezpečnostním inženýrství .................................................................... 71 1. Úvod do problematiky řízení rizik ................................................................................................... 74 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 74 1.2 Terminologický rámec řízení rizik .......................................................................................... 74 1.3 Proces řízení rizik........................................................................................................................... 81 1.3.1 Komunikace a konzultace ................................................................................................... 82 1.3.2 Vymezení souvislostí ............................................................................................................ 82 1.3.3 Posuzování rizik ..................................................................................................................... 84 1.3.4 Zvládání rizik ........................................................................................................................... 89 1.3.5 Monitorování a přezkoumání procesu .......................................................................... 93 1.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 93 2. Řízení rizik v oblasti fyzické ochrany ............................................................................................. 96 2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 96 2.2 Materiály a metody ........................................................................................................................ 96 2.2.1 Charakteristika vybrané problematiky ......................................................................... 96 2.3 Výsledky ............................................................................................................................................. 98 2.3.1 Postup analýzy rizik aplikovaný na fyzickou ochranu ............................................ 98 2.3.2 Analýzy definování lidské chyby u fyzické ochrany objektu...............................101 2.3.3 Metody stanovení vah při návrhu na minimalizaci rizika objektu ...................102 2.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................103 3. Řízení rizik v průmyslové bezpečnosti.........................................................................................104 3.1 Úvod do problematiky řízení rizik .........................................................................................104 3.2 Strategie řízení rizik v průmyslové bezpečnosti ..............................................................104 3.3 Postup analýzy rizik aplikovaný na průmyslové podniky ............................................105 3.3.1 Indexové metody (RR) .......................................................................................................106 3.3.2 Revize bezpečnosti (SR) ....................................................................................................107 3.3.3 Kontrolní seznam (CL) .......................................................................................................107 3.3.4 Předběžná analýza ohrožení (PHA) ..............................................................................107 3.3.5 Analýza What if (WI) ..........................................................................................................108 3.3.6 Analýza What if v kombinaci s Kontrolním seznamem (WI-CL) .......................108 3.3.7 Analýza nebezpečnosti a provozovatelnosti (HAZOP) ..........................................108 3.3.8 Analýza příčin a následků poruch (FMEA) ................................................................108 3.3.9 Analýza stromem poruch (FTA) .....................................................................................109 3.3.10 Analýza stromem událostí (ETA) ...................................................................................109 3.3.11 Analýza příčin a následků (CCA) ....................................................................................109 3.3.12 Analýza lidského faktoru (HRA) ....................................................................................109 3.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................110 4. Využití řízení rizik v požární ochraně...........................................................................................112 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................112 4.2 Strategie požární bezpečnosti .................................................................................................112

4.3 Základní analýza průmyslových zón vs. požární jednotky ...........................................113 4.4 Statistika při návrhu požární bezpečnosti..........................................................................114 4.5 Stanovení účinného zásahu jednotek PO ............................................................................116 4.5.1 Rozdělení doby potřebné pro zásah jednotek PO ...................................................116 4.5.2 Doba jízdy (teoretický model) ........................................................................................118 4.5.3 Četnost zablokování v řízení záchranného systému ..............................................119 4.5.4 Úspěšnost požárního zásahu jednotek PO .................................................................120 4.5.5 Analýzy stromů události a poruch.................................................................................121 4.5.6 Shrnutí účinného zásahu jednotek PO .........................................................................121 4.6 Model RHAVE .................................................................................................................................123 4.7 Využití GISu při rozmisťování jednotek PO .......................................................................123 4.7.1 Analýza mimořádné události...........................................................................................124 4.7.2 Modelování doby jízdy jednotek PO .............................................................................124 4.7.3. Rozmístění požárních stanic............................................................................................124 4.7.4 Shrnutí využití GIS pro rozmístění požárních stanic .............................................125 4.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................125 5. Vybrané techniky posuzování rizik ...............................................................................................127 5.1 Úvod do problematiky analýzy rizik .....................................................................................127 5.2 Vhodnost výběru metody ..........................................................................................................127 5.3 Stručná charakteristika metod ................................................................................................129 5.3.1 Analýza stromu poruchových stavů (FTA – Fault tree analysis) ........................130 5.3.2 Analýza stromu událostí (ETA – Event tree analysis) ...........................................131 5.3.3 Analýza typu motýlek (Bow tie analysis) ....................................................................132 5.3.4 Křivky FN (FN curves) ........................................................................................................133 5.3.5 Analýza nákladů a přínosů (CBA – Cost/bendit analysis)......................................135 5.3.6 Indexy rizika (Risk indices) ...............................................................................................136 5.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................137 III. ČÁST - Technologie profesní obrany...........................................................................................139 1. Rozdělení zbraní a osobních prostředků .....................................................................................142 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................142 1.2 Zákonitosti rozdělení zbraní a prostředků .........................................................................142 1.2.1 Důvody rozdělení zbraní a osobních prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti.............................................................................................................................143 1.2.2 Pravidla rozdělení zbraní a osobních prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti.............................................................................................................................143 1.3 Definice a terminologie ..............................................................................................................144 1.4 Schematická diferenciace zbraní a osobních prostředků .............................................145 1.4.1 Diferenciace z hlediska ohrožených zájmů ................................................................145 1.4.2 Diferenciace z hlediska aspektů řešení situace profesní obrany ......................146 1.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................155 2. Právní hodnocení zbraní a obranných prostředků ..................................................................156 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................156 2.2 Zbraně a psychika pracovníka PKB .......................................................................................156 2.2.1 Extrémní názory ...................................................................................................................156 2.2.2 Použití zbraně........................................................................................................................157 2.3 Právní hodnocení zbraní ...........................................................................................................157 2.3.1 Zbraně regulované zákonem ...........................................................................................157

2.3.2 Chladné zbraně – nože .......................................................................................................160 2.3.3 Ostatní zbraně .......................................................................................................................161 2.4 Právní hodnocení obranných prostředků ...........................................................................161 2.4.1 Služební (pracovní) pes .....................................................................................................162 2.4.2 Pouta .........................................................................................................................................162 2.5 Právní hodnocení ochranných prostředků.........................................................................163 2.5.1 Balistická ochrana................................................................................................................163 2.5.2 Audiovizuální technika ......................................................................................................163 2.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................164 3. Zbraně v profesní obraně ..................................................................................................................166 3.1 Úvod do problematiky palných zbraní v profesní obraně ............................................166 3.2 Zákonné podmínky pro držení a nošení střelných palných zbraní...........................166 3.2.1 Zákonné a podzákonné normy pro držení střelných palných zbraní ..............166 3.2.2 Okolnosti získání zbrojní licence a zbrojního průkazu .........................................167 3.2.3 Nošení střelných palných zbraní....................................................................................169 3.2.4 Použití zbraně kategorie D při výkonu činností PKB .............................................170 3.3 Manipulace se zbraněmi a jejich používání........................................................................171 3.3.1 Mýty a fakta o zbraních......................................................................................................171 3.3.2 Bezpečná manipulace se zbraněmi ...............................................................................173 3.3.3 Vhodné zbraně pro průmysl komerční bezpečnosti ..............................................176 3.3.4 Základy výcviku se zbraněmi ..........................................................................................177 3.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................178 4. Obranné prostředky v profesní obraně........................................................................................180 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................180 4.2 Úderné zbraně ...............................................................................................................................180 4.2.1 Obušek ......................................................................................................................................181 4.2.2 Teleskopický obušek ..........................................................................................................181 4.2.3 Tonfa .........................................................................................................................................182 4.2.4 Kubotan....................................................................................................................................183 4.2.5 Srovnání úderných obranných prostředků ...............................................................184 4.3 Poutací obranné prostředky ....................................................................................................184 4.3.1 Kovová pouta .........................................................................................................................184 4.3.2 Jednorázová pouta ...............................................................................................................185 4.3.3 Srovnání poutacích obranných prostředků ...............................................................186 4.4 Chemické obranné prostředky ................................................................................................186 4.4.1 Náplně ......................................................................................................................................187 4.4.2 Obranný sprej – typ: Mlha ................................................................................................187 4.4.3 Obranný sprej – typ: Tekutá střela................................................................................188 4.4.4 Kombinované obranné spreje .........................................................................................188 4.4.5 Pepper gel ...............................................................................................................................189 4.4.6 Srovnání obranných sprejů ..............................................................................................189 4.5 Elektrické obranné prostředky ...............................................................................................190 4.5.1 Soudobé elektrické paralyzéry – kontaktní ...............................................................190 4.5.2 Soudobé elektrické paralyzéry – distanční ................................................................191 4.5.3 Kombinované elektrické paralyzéry ............................................................................191 4.5.4 Taser .........................................................................................................................................192 4.5.5 Citlivá místa............................................................................................................................193 4.5.6 Doba výboje ............................................................................................................................194 4.6 Pracovní pes ...................................................................................................................................194

4.6.1 Strážní psi ...............................................................................................................................195 4.6.2 Hlídací psi................................................................................................................................196 4.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................196 5. Ochranné prostředky ..........................................................................................................................199 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................199 5.2 Protiúderové ochranné prostředky ......................................................................................200 5.2.1 Prostředky na ochranu očí ...............................................................................................200 5.2.2 Prostředky na ochranu sluchu ........................................................................................201 5.2.3 Prostředky na ochranu čichu, dýchání ........................................................................201 5.2.4 Prostředky na ochranu hlavy, krku a ramen .............................................................202 5.2.5 Prostředky na ochranu rukou, paží, nohou a chodidel ..........................................203 5.2.6 Prostředky na ochranu vitálních orgánů ....................................................................204 5.3 Balistické ochranné prostředky ..............................................................................................204 5.3.1 Balistické materiály.............................................................................................................204 5.3.2 Typy balistické ochrany ....................................................................................................205 5.3.3 Balistické vesty .....................................................................................................................206 5.3.4 Předpoklad dalšího vývoje balistických ochran.......................................................207 5.4 Ochranná vozidla, kontejnery a zavazadla .........................................................................208 5.4.1 Ochranná vozidla .................................................................................................................208 5.4.2 Kontejnery pro přepravu cenin ......................................................................................210 5.4.3 Zavazadla pro přepravu cenin ........................................................................................210 5.5 Komunikační a záznamové ochranné prostředky ...........................................................211 5.5.1 Emisní bezpečnost ...............................................................................................................212 5.5.2 Detektory odposlechů a skrytých kamer ....................................................................212 5.5.3 Zařízení na ochranu před odposlechem ......................................................................213 5.5.4 Rušičky signálů a mikrofonů ...........................................................................................214 5.5.5 Zabezpečení počítačů a sítí proti sledování a krádeži dat ...................................214 5.5.6 Šifrování...................................................................................................................................215 5.5.7 Shrnutí ......................................................................................................................................215 5.6 Spektrální, akustické a jiné ochranné prostředky ...........................................................216 5.6.1 Spektrální ochranné prostředky ....................................................................................216 5.6.2 Akustické a kombinované ochranné prostředky .....................................................217 5.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................217 IV. ČÁST - Informační podpora ............................................................................................................221 1. Informační podpora, pojetí, vymezení a vliv na kvalitu činností .......................................224 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................224 1.2 Informatika a bezpečnostní složky ........................................................................................225 1.3 Vztah proces – informační potřeby – informace ..............................................................226 1.4 Informace a její vlastnosti .........................................................................................................229 1.5 Informační podpora řídících, rozhodovacích a poznávacích procesů .....................231 2. Informačné systémy v bezpečnostných službách ....................................................................241 2.1 Úvodom ............................................................................................................................................241 2.2 Informácie vo firemnom prostredí ........................................................................................241 2.3 Architektúra a súčasti informačného systému .................................................................244 2.4 Hierarchia informačných systémov ......................................................................................247 2.5 Špecifiká informačných systémov v bezpečnostných službách .................................251 2.6 Zhrnutie............................................................................................................................................256

3. Informační management ....................................................................................................................258 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................258 3.2 Informační management ...........................................................................................................258 3.3 Obsah informačního managementu ......................................................................................259 3.4 Zásady, metody a nástroje informačního managementu ..............................................260 3.4.1 Zásady informačního managementu ............................................................................260 3.4.2 Metody informačního managementu ...........................................................................261 3.4.3 Nástroje informačního managementu .........................................................................261 3.5 Role a povinnosti informačního manažera ........................................................................262 3.6 Základní dokumenty informačního managementu .........................................................265 3.7 Informační strategie ....................................................................................................................266 3.8 Bezpečnostní a informační politika .......................................................................................269 3.9 Monitoring a audit informačního systému .........................................................................270 3.10 Provozní řád informačního systému....................................................................................272 3.11 Systém řízení bezpečnosti informací ...................................................................................274 3.12 Shrnutí .............................................................................................................................................276 4. Informační zdroje v oblasti průmyslu komerční bezpečnosti .............................................279 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................279 4.2 Informační zdroje .........................................................................................................................279 4.3 Primární informační zdroje ......................................................................................................280 4.3.1 Vědecké, technické a odborné časopisy ......................................................................280 4.3.2 Dokumenty ochrany duševního vlastnictví ...............................................................282 4.3.3 Normy .......................................................................................................................................283 4.3.4 Zákony a legislativní dokumenty ...................................................................................284 4.3.5 Zprávy a informace z vědeckých a odborných setkání..........................................285 4.3.6 Vědecko-kvalifikační práce ..............................................................................................286 4.3.7 Výzkumné a technické zprávy ........................................................................................286 4.3.8 Interní firemní informace .................................................................................................287 4.3.9 Tajné informace ....................................................................................................................287 4.4 Sekundární informační zdroje .................................................................................................288 4.5 Terciární informační zdroje .....................................................................................................289 4.6 Strategie vyhledávání informací .............................................................................................290 4.7 Závěr ..................................................................................................................................................291 5. Konkurenční zpravodajství jako specifická forma informační podpory .........................293 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................293 5.2 Vymezení konkurenčního zpravodajství.............................................................................294 5.3 Technologie zpravodajství – zpravodajský cyklus ..........................................................296 5.3.1 Zpravodajský cyklus ...........................................................................................................297 5.3.2 Zpravodajský produkt ........................................................................................................299 5.3.3 Zpravodajská sociotechnika ............................................................................................299 5.3.4 Technologie primárních zdrojů ......................................................................................300 5.3.5 Technologie sekundárních zdrojů informací – otevřené zdroje ........................301 5.3.6 Technologie zpravodajské (investigativní) analýzy ...............................................301 5.4 Roviny zpravodajské činnosti..................................................................................................303 5.4.1 Obranné zpravodajství.......................................................................................................304 5.4.2 Ofenzivní zpravodajství .....................................................................................................305 5.4.3 Vlivové zpravodajství (lobbying)...................................................................................305 5.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................306

V. ČÁST - Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém státu ...............................................309 1. Systém mezinárodní bezpečnosti ...................................................................................................311 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................311 1.2 Základní pojetí mezinárodního bezpečnostního systému ............................................311 1.3 Státy ...................................................................................................................................................313 1.4 Mezivládní bezpečnostní organizace a aliance .................................................................314 1.5 Nestátní bezpečnostní aktéři v mezinárodním prostoru ..............................................316 1.6 Mezinárodní právo veřejné v bezpečnostní oblasti ........................................................319 1.7 Soudobé bezpečnostní hrozby ................................................................................................322 1.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................324 2. Bezpečnostní politika a bezpečnostní strategie státu ............................................................327 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................327 2.2 Bezpečnost ......................................................................................................................................327 2.3 Referenční objekt bezpečnostní politiky .............................................................................328 2.4 Obsah a trendy bezpečnostní politiky státu.......................................................................329 2.5 Východiska bezpečnostní politiky státu ..............................................................................331 2.5.1 Bezpečnostní zájmy státu (národní zájmy) ...............................................................331 2.5.2 Analýza a predikce bezpečnostních hrozeb a rizik .................................................332 2.5.3 Disponibilní zdroje pro bezpečnostní politiku státu ..............................................333 2.5.4 Limity bezpečnostní politiky státu ................................................................................334 2.6 Bezpečnostní strategie státu ....................................................................................................335 2.6.1 Bezpečnostní strategie České republiky .....................................................................336 2.6.2 Bezpečnostní strategie České republiky 2011 a její charakteristika ...............337 2.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................338 3. Bezpečnostná a obranná politika Slovenskej republiky ........................................................341 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................341 3.2 Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky...................................................................342 3.3 Obranná stratégia Slovenskej republiky .............................................................................347 3.4 Zhrnutie............................................................................................................................................350 4. Bezpečnostný systém a obrana Slovenskej republiky ............................................................352 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................352 4.2 Bezpečnostný systém Slovenskej republiky ......................................................................353 4.3 Obrana a systém obrany Slovenskej republiky ................................................................360 4.4 Zhrnutie............................................................................................................................................366 5. Strategický rámec plánovania ozbrojených síl ako kľúčová platforma obranného plánovania štátu..........................................................................................................................................368 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................368 5.2 Strategické prostredie štátu pre plánovanie ozbrojených síl .....................................368 5.3 Analýza trendov výdavkov na obranu ..................................................................................374 5.4 Zhrnutie............................................................................................................................................376 Resumé – summary ...................................................................................................................................378 Představení autorů kapitol .....................................................................................................................379

ÚVOD MONOGRAFIE Oblast bezpečnosti patří trvale mezi priority lidské společnosti. Ve své podstatě se dotýká všech jejích oborů i úrovní. Fungují-li systémy bezchybně, potřeba bezpečnosti není prioritou. Jiná situace nastane, dojde-li k degradaci nebo úplnému přerušení funkce. Ihned se volá po její obnově a hledají se způsoby, jak toho dosáhnout. Otázka bezpečnosti se tak stává prioritou. Díky dlouhodobému společenskému vývoji se člověk i společnost stali v této oblasti proaktivní a snaží se na kritické situace dopředu připravit. Na základě analýzy hrozeb a rizik stanovují priority v ochranných a nápravných opatřeních. Právě znalost situace, její analýza a opatření k eliminaci hrozeb jsou základem zajištění bezpečnosti. Napomoci zajištění bezpečnosti a ochraně majetku na všech úrovních je cílem monografické řady Bezpečnostní technologie, systémy a management. Multidimenzionalita oboru předznamenává i obsah jednotlivých dílů. První díl, vydaný v roce 2011, byl zaměřen na problematiku detektorů narušení, elektronických bezpečnostních systémů, projektování zabezpečovacích systémů, právní aspekty zajištění ochrany majetku a profesní obranu. Ohlasy na publikaci i její koncept byly v převážné míře pozitivní. Určité výtky se objevily ohledně dodržování pojmového aparátu v jednotlivých monotématických částech. Zkušenější autoři ví, že nejsnadnější cestou k dosažení jazykové čistoty je zpracovat si celý text vlastními silami. Kolektivní publikace jsou poznamenány různými autorskými styly, názory autorů a jsou plné kompromisů. Koncept naší publikace tento problém akceptuje a je na vedoucímu příslušné části, aby se s ním vypořádal. Druhý díl, který právě držíte ve svých rukou, respektuje původní schéma. Je složen z pěti částí a v každé části je pět kapitol. Jednotlivé kapitoly by na sebe měly navazovat, a tím odborně pokrýt celou problémovou oblast. Technická témata jsou zaměřena na problematiku kamerových systémů, technické prostředky profesní ochrany a informační podporu. Systémová a politologická témata zahrnují problematiku řízení rizik v bezpečnostních aplikacích a systém mezinárodní bezpečnosti a krizové řízení. Autoři kapitol se zaměřili na zveřejnění jak nejnovějších poznatků v prezentovaném oboru, tak i výsledků své výzkumné a tvůrčí činnosti. Podařilo se tak vytvořit publikaci, která rozšiřuje poznatkovou bázi v oblasti bezpečnosti s orientací na problematiku ochrany majetku, fyzické bezpečnosti a soukromých bezpečnostních služeb. Publikované poznatky mohou být využity i v jiných oblastech zajištění bezpečnosti. Již nyní je zřejmé, že na doposud vydané díly naváží minimálně dva další, které by měly pokrýt další základní témata oboru. Z technických oblastí se jedná především o elektrickou požární signalizaci, systémy kontroly vstupu a poplachové zabezpečovací systémy. Přínosná bude zcela jistě i oblast technologií komerční bezpečnosti, jako jsou fyzická ostraha, převoz peněz či detektivní činnosti. Samostatnou oblastí pak bude i kriminalistika, kriminologie a bezpečnostní futurologie. Vzhledem k blízké vazbě mezi komerční bezpečností a bezpečností zajišťovanou státem autoři zvažují o zařazení takových témat jako ochrana kritické infrastruktury, ochrana obyvatelstva, havarijní plánování atd. Konkrétní struktura dílů bude samozřejmě záviset i na výsledcích výzkumných a tvůrčích činností vysokoškolských pracovišť, které se na publikaci podílí. Publikace vychází zejména z dlouhé tradice vědecké a pedagogické práce v oblasti bezpečnostních technologií na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultě špeciálneho inženierstva Žilinské univerzity v Žilině a Fakultě

bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Autorský kolektiv se postupně rozrůstá o zástupce dalších vysokých škol, Vysoké školy bezpečnostného manažérstva v Košiciach, Masarykovy univerzity a Univerzity obrany. Autoři vyšli při zpracování jednotlivých kapitol z aktuálních výzkumů, prováděných v rámci grantových projektů a ze zkušeností, které získali při uplatňování nabytých vědeckých poznatků v praxi. Jednotlivé kapitoly respektují jak metodologickou, tak poznatkovou stránku. Mezi základní metody, které autoři jednotlivých částí publikace při jejím zpracování použili, patří základní metody tvůrčí práce, především analýza a syntéza. Analýza byla využita při objasňování podstaty i jednotlivých stránek a aspektů prezentované problematiky. Syntéza představovala metodický základ k integraci výkladu jednotlivých poznatků a jejich propojení v logický celek. Významně byla při tvorbě publikace použita metoda systémového přístupu. S jejím využitím byla vytvořena obsahová konstrukce kapitol tak, aby tvořily logicky provázaný celek a současně na sebe navazovaly. Právě ucelenost a komplexnost představuje významný rys přidané hodnoty kolektivní monografie. Autoři především technicky orientovaných kapitol využili při tvorbě poznatků metod modelování, simulace a experimentu. Tato publikace je určena všem zájemcům, kteří chtějí porozumět způsobům a metodám zajištění bezpečnosti, ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Je určena jak pracovníkům bezpečnostního managementu organizací, tak samotným poskytovatelům služeb fyzické bezpečnosti a ochrany majetku. Zejména pro ně jsou cenné kapitoly, zaměřené na podstatu technického fungování kamerových systémů, technických prostředků profesní ochrany a informační podpory. V neposlední řadě je tato publikace určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.

Ve Zlíně 17. června 2012

doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.

I. ČÁST - KAMEROVÉ SYSTÉMY

Úvod Část je věnována kamerovým systémům (CCTV – Closed Circuit Television), které představují vhodný prostředek používaný pro ochranu objektů, majetku a osob. Umožňují sledování hlídaného prostoru v reálném čase, nepřetržitý záznam obrazu, verifikaci příčiny poplachu, prohlížení záznamu a archivaci pro následnou rekonstrukci situace. Správně navržený a odborně nainstalovaný kamerový systém může být přínosem nejen z hlediska bezpečnosti, lze ho využít i pro sledování a vyhodnocování technologických postupů při výrobě, kontrole dodržování bezpečnostních předpisů, kontrole pohybu vozidel s možností detekce SPZ a následného porovnání údajů s databází. Kamerové systémy jsou tvořeny kamerami, hardwarovou částí (přenosové prvky, záznamový prostor, zobrazovací prvky) a softwarem pro činnost systému. Navíc mohou být doplněny mikrofony a reproduktory. Přenos obrazu a ovládání kamer lze realizovat po veřejné telefonní síti (PSTN), ISDN), přes internet TCP/IP (IP kamery), prostřednictvím bezdrátového rádiového přenosu, po sítích LAN nebo WAN nebo pomocí kabelů (včetně optických). Návrh vhodného řešení kamerového systému je nutné vždy posoudit přímo na místě plánované instalace s ohledem na požadavky zákazníka a místní specifické podmínky. Kamerové systémy lze využít k monitorování venkovních prostranství i míst uvnitř budov. Mohou obsahovat statické i otočné kamery a mohou pracovat ve zcela automatickém režimu nebo být ovládány např. ostrahou objektu. Moderní IP kamery a kamerové systémy umožňují připojení do sítí LAN/WAN. Uživatel s dostatečnými přístupovými právy se může vzdáleně nejen do systému připojit a sledovat obrazy z živých kamer, ale i sledovat záznam, případně celé zařízení vzdáleně ovládat. Při současném rozvoji výpočetní techniky je trendem všech technických odvětví dosáhnutí digitalizace. U kamer je situace obdobná. Většina kamer využívaných v CCTV systémech je plně digitalizována. Digitální kamery na rozdíl od analogových umožňují větší variabilnost, kompatibilitu s digitálními systémy, jednodušší práci s pořízenými záznamy a v neposlední řadě snadnější archivaci záznamů. Analogové kamery však stále nacházejí uplatnění především pro stále nepřekonanou vysokou kvalitu analogového záznamu. Pomyslný přechod mezi analogovými a digitálními kamerami tvoří digitální, tzv. hybridní kamery umožňující jak digitální, tak analogový záznam. Kamerové systémy lze navázat na ostatní zabezpečovací systémy v budově. Mezi nejčastější součinnosti patří koordinace s PZS - v případě narušení střeženého objektu lze nastavit záznam údajů z kamery. Se systémem EPS probíhá koordinace například tak, že se aktivuje kamera v prostoru, odkud přišlo hlášení o požáru. Výstup z kamery je vidět na monitorech a lze jej nahrávat na záznamové zařízení. Je-li budova vybavena také systémem místního rozhlasu, je možné do ohroženého prostoru vysílat evakuační hlášení. Kamerové systémy velmi účinným způsobem chrání životy, zdraví a majetek. V neposlední řadě mají kamerové systémy též významnou funkci prevence.

16

1. KAMEROVÉ SYSTÉMY AKO SÚČASŤ KOMPLEXNÉHO BEZPEČNOSTNÉHO SYSTÉMU Tomáš LOVEČEK 1.1 Úvod Systém, ktorý v sebe zahŕňa jednotlivé subsystémy ochrany hmotného, resp. nehmotného majetku v správe alebo vlastníctve daného subjektu, a ktorý je vytvorený účelným usporiadaním a používaním ochranných opatrení, sa v praxi označuje rôznymi prívlastkami. Najčastejšie sa používajú termíny ako bezpečnostný systém, systém ochrany majetku/objektov, systém fyzickej ochrany, zabezpečovací systém alebo integrovaný bezpečnostný systém. Vo všeobecnosti systémom možno chápať účelovo definovanú množinu prvkov (istých vlastností) a množinu väzieb medzi nimi, ktoré spolu určujú vlastnosti, správanie a funkcie systému ako celku. Na základe tejto definície systém na ochranu hmotného, resp. nehmotného majetku daného subjektu, je možné chápať ako účelové usporiadanie množiny ochranných opatrení a ich vlastností, ktoré majú vytvoriť stav bezpečia. Ak ochrana majetku je proces navodenia stavu bezpečia s využitím ochranných opatrení, ktoré smerujú k prekazeniu, alebo zastaveniu akýchkoľvek činností (napr. vlámanie spojené s vandalizmom) alebo udalostí (napr. elektrický skrat a následný požiar), ktoré sú v rozpore so záujmami vlastníka tohto majetku, tak potom ochranný systém je nástrojom využívaným na dosiahnutie tohto stavu. V kapitole budeme takýto systém označovať ako bezpečnostný systém. Preto pod pojmom bezpečnostný systém budeme chápať systém realizovaný mechanicko-technickými, personálnymi a režimovými ochrannými opatreniami, resp. prvkami. Ochranné opatrenia možno rozdeliť na: · pasívne prvky ochrany: o pasívne prvky predmetovej ochrany, o pasívne prvky plášťovej ochrany, o pasívne prvky obvodovej ochrany, · aktívne prvky ochrany, · prvky fyzickej ochrany, · režimovo-organizačné opatrenia. Pasívne prvky ochrany patriace do skupiny klasickej ochrany, reprezentujú mechanické zábranné prostriedky, ako napríklad stavebné konštrukcie, otvorové výplne, bezpečnostné úschovné objekty, uzamykacie systémy, bezpečnostné sklá, resp. fólie a iné bariéry (napr. retardéry, ploty). Aktívne prvky ochrany, patriace do skupiny technickej ochrany, reprezentujú poplachové systémy, medzi ktoré patrí elektrický zabezpečovací systém, kamerový dohliadací systém, systém kontroly a riadenia vstupu a elektrická požiarna signalizácia. Fyzickú ochranu môžeme rozdeliť na vlastnú ochranu (napr. Neighbourhood watch) a ochranu zabezpečovanú bezpečnostnými službami.

17

2. TEORETICKÉ ZÁKLADY SNÍMÁNÍ A KOMPRESE DIGITÁLNÍHO VIDEOSIGNÁLU Pavel POKORNÝ 2.1 Úvod Cílem této kapitoly je popsat teoretické principy snímání obrazu a videa pomocí kamerových systémů a jeho prvotní zpracování pro uložení do vhodného souborového formátu. Celá tato problematika je rozložena do tří částí. V první části jsou popsány principy v současné době nejpoužívanějších snímačů videokamer, jejichž výstupem je obrazový signál. Druhá část se zabývá teorií barev, jejich vnímání lidským okem a barevnými modely, se kterými se můžeme setkat v moderní počítačové grafice. Součástí této kapitoly je i charakteristika digitalizace obrazu, která se odehrává ve dvou krocích – kvantování a vzorkování. Třetí část popisuje často používané kompresní algoritmy, které se používají u obrazů a videí. 2.2 Teoretické základy snímání obrazu Kamerové systémy se v dnešní době používají velice často v oblasti ochrany objektů, majetku nebo osob. Nejdůležitějšími prvky kamerového systému jsou bezpochyby kamery. Jejich úkolem je zachytit pohyblivý obraz určité oblasti (tzv. zorném poli kamery) a předat jej k dalšímu zpracování. Princip činnosti kamery je takový, že světlo z dané oblasti prochází objektivem kamery a s pomocí soustavy zrcadel dopadá na snímací čip. Zde je toto světlo přeměněno na elektrický proud, který následně elektronika kamery převede na analogový či digitální signál, který se může dále přenášet a podle potřeby zpracovávat. U současných kamer se setkáme především s polovodičovými snímači CMOS, CCD a DPS, které jsou citlivé právě na dopadající světlo. [5] Principy těchto technologií se pochopitelně liší a mají různé vlastnosti. Proto si je blíže popíšeme. Než se tak stane, uveďme ještě přehled nejdůležitějších charakteristik kamer, které jsou na použitých snímačích do značné míry závislé. Na prvním místě je to zcela jistě rozlišovací schopnost. Ta je dána množstvím snímacích buněk (pixelů), které jsou pravidelně rozmístěné do rastru. Čím větší počet těchto buněk na dané ploše máme, tím větší získáváme rozlišení a snímaný obraz je kvalitnější. Dalším parametrem je poměr stran. Existuje několik standardů, které jsou poměrně rozšířené, ale mají různé poměry stran. Jsou jimi například PAL (768x576 pixelů), NTSC (720x580), XGA (1024x768) případně HDTV (1280x720 nebo 1920x1080). Důležitým parametrem je i dynamický rozsah snímaného obrazu. Ten udává počet odstínů, který je schopen příslušný snímač rozlišit, tj. rozdíl mezi nejsvětlejší a nejtmavší částí obrazu. Posledním důležitým parametrem je citlivost snímače na světlo. Ta bývá většinou udávána jako ISO citlivost a udává míru zesílení obrazového signálu, který odchází na další zpracování. Protože však obrazový signál obsahuje určité procento šumu a se zesílením signálu se zesiluje i šum, byl zaveden parametr odstup signálu od šumu. Čím větší hodnotu má tento parametr, tím kvalitnější výsledný obraz je a obsahuje méně šumu. 29

3. KAMEROVÉ SYSTÉMY Milan ADÁMEK 3.1 Úvod Současné kamery od svého vzniku prodělaly významný vývojový pokrok, přesto jsou stále na začátku své cesty. Kapitola popisuje základní části kamery, a to části zobrazovací, snímací a vyhodnocovací. Základem a zároveň nejdůležitějším prvkem kamery je fotocitlivá vrstva, která převádí dopadající fotony v zorném poli na elektrický náboj. Následující důležitou základní částí kamery je objektiv spolu s ovládacími prvky pro zoom a clonu. Kvalita těchto dvou částí předurčuje kvalitu snímaného obrazu. Další elektronická část slouží k digitalizaci, kompresi získaných informací ze snímače a ukládání snímané informace na vhodné médium. 3.2 Základní prvky kamery Kameru tvoří tři základní stavební části: objektiv, fotocitlivý prvek a elektronická část. Objektiv spolu s ovládacími prvky pro zoom a clonu tvoří první část kamery a slouží k vytvoření obrazu scény. Za objektivem je umístěn snímací senzor (fotocitlivý prvek) pro záznam obrazu, senzor převádí obraz do elektrické podoby. Elektronická část spolu s mikroprocesorem zajišťuje digitalizaci získaných informací ze snímače, jejich kompresi a ukládání na využívané médium, případně přenos kanálem na vzdálené zobrazovací nebo záznamové zařízení.

Obr. 1: Základní stavební prvky kamery [1]

3.2.1 Objektiv Hlavním úkolem objektivu je promítnout zmenšený obraz snímané scény na plochu fotocitlivého prvku, vytvořený obraz musí být bez rušivých a negativních elementů. Objektiv je zpravidla složen z několika čoček a dalších stavebních částí, které jsou 46

II. ČÁST - ŘÍZENÍ RIZIK V BEZPEČNOSTNÍM INŽENÝRSTVÍ

Úvod V dnešním technicky a informačně zaměřeném světě se objevují bezpečnostní delikty a havárie stále častěji, z čehož vyvstává potřeba jejich vzniku předcházet. Tato část publikace shrnuje zkušenosti, poznatky a přístupy k problematice identifikace a hodnocení rizik bezpečnosti. Cílem textu je seznámit zájemce se základními aplikacemi a aspekty dynamicky se vyvíjejícího oblasti řízení rizik bezpečnosti. Jedná se o komplexní oblast řízení zaměřující se na analýzu a snížení rizika, pomocí různých metod a technik prevence rizik, které minimalizují existující, nebo odhalují budoucí faktory zvyšující bezpečnostní riziko. Riziko je pak všudypřítomným a charakteristickým průvodním jevem fungování soudobé společnosti a týká se všech aspektů soudobého prostředí. V případě bezpečnosti lze uvést, že jde o řízení rizika v rámci agregovaného popisu determinantů bezpečnosti, které je potřeba udržovat v přijatelných mezích klidového stavu. Jedná se o komplexní proces skládající se z několika fází, které na sebe navazují s cílem identifikace a kvantifikace rizik, kterým musí společnost čelit a především rozhodnout o vhodném způsobu zvládání těchto rizik. Cílem následující části publikace je charakterizovat řízení rizika v jednotlivých oblastech bezpečnosti, které můžeme rozdělit v základní části na „safety a security“ oblast. V jednotlivých kapitolách této části jsou prezentovány výsledky analýz, vlastních výzkumů a výstupů od autorů kapitol, kteří jsou součástí vědeckých týmů, zabývajících se touto specializovanou problematikou na úrovni jednotlivých univerzitních pracovišť. V první kapitole je stanoven terminologický a definiční rámec uvedené problematiky a graficky přehledné rozdělení jednotlivých hrozeb do kategorií. Obecný přístup k řízení rizik, popsaný v této kapitole, poskytuje organizaci i jedinci pokyny pro implementaci základních prvků řízení rizik přehledným a spolehlivým způsobem v jakémkoli rozsahu a kontextu. Každé specifické odvětví bezpečnostního inženýrství nebo způsob aplikace řízení rizik sebou přináší individuální potřeby, individuální vnímání rizika a z toho vyplývající rozdílný názor při definování kritérií pro hodnocení rizik. Další kapitola se zabývá vybranými obecnými technikami posuzování rizika, jejich konkrétními nástroji a přístupy. Existuje celá řada metod, od jednoduchých až po ty náročné, a to jak na vstupní data, čas nebo finanční stránkou. Kapitola nabízí čtenářům porozumění analýzy rizik a náhled doporučených a autory vybraných metod s různým stupněm náročnosti a jejich použitelnosti. Následující kapitola je zaměřena na vybrané nástroje, metody a analýzy hodnocení rizik fyzické ochrany, jež představují významnou oblast řešení managementu rizik v objektech. V této sféře existuje celá řada bezpečnostních rizik, z nichž se některé mohou jevit jako zanedbatelné a při sporadické analýze těžko odhalitelné. Hlavním cílem druhé kapitoly je poukázat na možnost aplikace vybraných analýz rizika, představujících kontinuální sledování a hodnocení rizik, jež je základem komplexního řízení fyzické ochrany každé organizace. Situace v oboru požární ochrany a stavebnictví směřuje k vývoji nových standardů řízení rizik, které upravují úroveň bezpečnosti lépe než tradiční normy zaměřené na řešení jednotlivých problémů. Těmito riziky se zabývá následující kapitola, která v sobě zahrnuje využití řízení rizik v požární ochraně. Tato část kolektivní monografie je uzavřena kapitolou popisující rizika průmyslu a průmyslových havárií pod názvem Řízení rizik v průmyslové bezpečnosti. 72

Je nezbytné, aby měla každá organizace podpůrný nástroj, který by poskytl objektivní fakta k rozhodnutí, které riziko je nejdůležitější a může firmu nejvíce poškodit. Spontánní a často velmi subjektivní rozhodování o rizicích, která mohou ohrozit normální chod nebo dokonce existenci organizace, je tedy nutné nahrazovat (nebo alespoň doplnit) sofistikovanějším způsobem rozhodování, které by bylo založeno na systematickém přístupu a snížilo tak míru subjektivity rozhodnutí.

73

1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY ŘÍZENÍ RIZIK David ŘEHÁK 1.1 Úvod Řízení rizik, zvládání rizik, ovlivňování rizik či minimalizace rizik a další podobné pojmy jsou v současné době stále více používány a skloňovány v nejrůznějších podobách a souvislostech. Každá organizace nebo podnik, působící v oblasti bezpečnostního inženýrství, čelí v rámci své činnosti rizikům, která mohou vést ke snížení hodnoty organizace, případně až k jejímu ochromení nebo úplnému zničení. Proto se každý manažer snaží negativnímu působení těchto rizik předcházet a v případě, že již došlo k jejich působení, tak alespoň snížit jejich dopad na nejnižší možnou míru. Můžeme říci, že řízení rizik je neustále středem pozornosti všech významných manažerů, neboť s jeho využitím je možné předcházet ztrátám a škodám velkého rozsahu, které mohou mít pro organizaci až fatální následky. 1.2 Terminologický rámec řízení rizik Základním předpokladem úspěšného řešení každé problematiky je přesné a jednoznačné vymezení terminologického rámce a případných existujících odchylek v definování či chápání některých pojmů. K těmto odchylkám dochází jednak v důsledku nesystémového řešení dané problematiky, ale především následkem jejího neustálého vývoje. A právě tímto problémem je zatížena také oblast řízení rizik. Na základě toho je v následující části provedeno definování základních pojmů v souladu s normami ČSN ISO 31000 (2010) a TNI 01 0350 (2010) a vybranými odbornými publikacemi (Smejkal a Rais, 2009; Božek a Urban, 2008; Grasseová et al., 2010). Vztah mezi základními níže definovanými termíny v oblasti řízení rizik je znázorněn na obr. 1. Stěžejním prvkem problematiky řízení rizik jsou aktiva, resp. chráněné zájmy organizace. Tyto chráněné zájmy jsou ohrožovány vnějšími a vnitřními hrozbami a tyto hrozby jsou aktivovány zdroji hrozeb, tj. vnějšími činiteli nebo vnitřními prvky organizace. Podstatou hrozby je využít zranitelnosti organizace, překonat bezpečnostní opatření a působit na aktivum, kde způsobí škodu. Riziko je pak kvantifikací působení hrozeb na aktiva a zbytkové riziko představuje riziko, které stále zůstává i po zavedení bezpečnostních opatření.

74

2. ŘÍZENÍ RIZIK V OBLASTI FYZICKÉ OCHRANY Radomír ŠČUREK 2.1 Úvod Člověk a lidské jednání je ovlivňováno především obavou o svůj život, život blízkých a pocitem ohrožení majetku. Motivace člověka žít v bezpečném a stabilním prostředí je v zásadě stanovena (mezi jinými) pomocí Maslowovy pyramidy potřeb, která potřebu bezpečí řadí po fyziologických potřebách ihned na druhý základní stupeň potřeb nižšího řádu motivujících lidské chování. Pokud tuto úvahu zasadíme do určité míry dosažené technologické a materiální úrovně, včetně úrovně poznání, lze odvodit, že na vytváření stabilního bezpečného prostředí má zásadní význam lidské chování v čase a místě. V souvislosti s tím je tedy osobním zájmem každého, dodržovat sobě vlastní míru bezpečnosti v závislosti na úrovni svého poznání k udržení osobní potřeby žít bezpečně. Tato potřeba, tedy její míra, je dána individuálně, a proto nelze hovořit o pevné stabilitě bezpečnosti ve společnosti, kde je základním článkem vždy jednotlivec s demokraticky danými možnostmi. Procesy jednání ovlivněné myšlenkami a motivací individualit, potlačujících svou potřebu bezpečí na úkor jiných svých potřeb, nelze normalizovat a mechanicky řešit s ohledem na jejich rozmanitost. Přestože procesy spojené s lidskými pohnutkami nelze přesně zachytit, jsou vyhledávány inovativní metody nebo aplikace osvědčených nástrojů, používané ve strukturách jiných odvětví, které jsou aplikovány na oblasti, kde doposud použity nebyly. Cílem těchto metod je alespoň částečně zpřesnit a popsat procesy spojené s lidským faktorem. 2.2 Materiály a metody 2.2.1 Charakteristika vybrané problematiky Pokud se budeme držet lidského konání zaměřeného na bezpečí, tedy na stav systému, při kterém je přijatelná pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech, lze konstatovat, že význam slova bezpečnost je propagován a interpretován z hlediska majoritního zaměření organizace, která o tomto fenoménu zrovna publikuje nebo pořádá konferenci a považuje ke škodě věci, jiný bezpečnostní obor za méně významný. Mnohdy tak jsou jiné přirozené segmenty bezpečnosti odsouvány na okraj, jako méně důležité. Přitom je zde přehlížen komplexní charakter bezpečnosti, kde nelze hovořit, že jedna část je důležitější než ta druhá, pouze s ohledem na to, jaká instituce a který manažer tuto oblast bezpečnostní vědy ekonomicky podporuje. To také odpovídá různým interpretacím bezpečnosti, kdy se mnohdy rozchází hledisko technického oboru s hlediskem humanitním. Zloděj je však fyzická osoba, která pod vlivem svých duševních pohnutek ovládá mnohdy technický nástroj, a lze na něj pohlížet jak s využitím humanitních věd, tak věd technických. Komplexnost bezpečnosti (angl. safety) vychází již z toho, že se jedná o soubor opatření k ochraně a rozvoji lidského systému, tj. k ochraně a rozvoji chráněných zájmů. Na to navazuje také bezpečí (angl. security), což je stavem lidského systému, při kterém je přijatelná pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech. V této kapitole budou popsány možnosti aplikace osvědčených

96

3. ŘÍZENÍ RIZIK V PRŮMYSLOVÉ BEZPEČNOSTI Jana Večerková 3.1 Úvod do problematiky řízení rizik S rozvojem techniky a průmyslu roste rovněž nutnost ošetřit oblast řízení rizik, která hrozí obyvatelstvu, životnímu prostředí i majetkovým hodnotám. Nezbytnou součástí managementu rizik je identifikace zdrojů rizika, jejich klasifikace, určení priorit různých druhů rizika, analýza příčin a následků, hodnocení rizika. Analýza poskytuje možnost přijímat opatření k předcházení vzniku nebo omezení důsledků mimořádných událostí v průmyslové bezpečnosti. Oblast přijímání preventivních či nápravných opatření úzce souvisí s řízením rizik. Riziko lze z technického pohledu chápat jako pravděpodobnost vzniku škody, tj. ohrožení lidského zdraví a životů, životního prostředí, majetkových a kulturních hodnot. Pro účely analýzy rizik území je vhodnější riziko definovat prostřednictvím hrozby (nebezpečnosti) a zranitelnosti okolí. Hrozba je potenciál poškodit analyzovaný cílový systém. Zranitelnost (např. lidské populace, životního prostředí, ekonomická) je dána odolností a vnímavostí cíle, který je potenciálně mimořádnou událostí ohrožen. 3.2 Strategie řízení rizik v průmyslové bezpečnosti Organizace a podniky všech typů a velikostí jsou vystaveny působení vnitřních a vnějších faktorů a vlivů, které činí nejistým, zda a kdy dosáhnou svých cílů. Účinek, který má tato nejistota na dosažení cílů organizace, je riziko. Organizace stále více používají v praxi management rizik nejen z důvodů legislativních požadavků, ale také proto, aby řídily ohrožení svých cílů a zlepšily řízení potenciálních příležitostí. Podrobný popis systematického a logického procesu managementu rizik je obsažen v normě ČSN ISO 31000, která stanovuje řadu principů, které je nutné naplnit, aby byl management rizik efektivní. Norma současně doporučuje, aby organizace rozvíjely, implementovaly a kontinuálně zlepšovaly rámec, jehož účelem je integrovat proces pro řízení rizik do svého celkového vedení, strategie a plánování, managementu, procesů podávání hlášení, politik, hodnot a kultury. Norma také popisuje vztah mezi zásadami pro management rizik, rámcem pomocí kterého vzniká a procesy managementu rizik. Management rizik lze aplikovat na celou organizaci, v mnoha oblastech a na mnohých úrovních, v kteroukoli dobu, stejně jako pro specifické funkce, projekty nebo činnosti. Management rizik má velmi důležitou roli v mnoha oblastech podnikání. Velká pozornost se této otázce začala věnovat počátkem 20. století, kdy se spolu s rozvojem průmyslu započal i mohutný rozvoj pojišťovnictví. Posuzování rizika bylo orientované na pojišťování průmyslových zařízení. Jejich bezpečnost, stejně jako spolehlivost, byla poměrně nízká. Zdraví a život pracovníků neměly velkou hodnotu. Sociální, humánní, kulturní a právní stránka společnosti musela zákonitě projít určitým vývojem. K zásadní změně došlo s mohutným rozmachem lodního, leteckého a jaderného průmyslu, v nichž selhání bezpečnosti provozu může mít fatální důsledky. Tuto změnu podpořil i prudký rozvoj podnikání, které se začalo přeorientovávat z nárůstu zisků na snižování ztrát. To 104

4. VYUŽITÍ ŘÍZENÍ RIZIK V POŽÁRNÍ OCHRANĚ Petr KUČERA 4.1 Úvod Situace v oboru požární ochrany a stavebnictví směřuje k vývoji standardů řízení rizik, které upravují úroveň bezpečnosti lépe než tradiční normy zaměřené na řešení jednotlivých problémů. Tyto změny jsou motivovány potřebou flexibilnějších způsobů projektování zabezpečení požární ochrany, zejména v případě rozsáhlých objektů či stavebních celků (např. průmyslových zón), aniž by došlo ke snížení úrovně bezpečnosti. Rozvoj průmyslových zón v České republice přinesl s sebou celou řadu změn, které se odrážejí ve změnách užívání krajiny, ekonomických změnách i infrastruktuře. Společně s uvedenými změnami je nutné v těchto oblastech řešit zajištění požární bezpečnosti. Průmyslové zóny jsou tvořeny rozsáhlými stavebními objekty, kde nelze opomenout technologické zařízení, zásobování energiemi, dopravní obslužnost atd. Provozovateli je více právních subjektů, jež se liší rozsahem svých činností. Tyto činnosti mohou vykazovat různé úrovně požárního nebezpečí, které se odvíjí od množství používaných požárně nebezpečných látek a jejich zpracování, velikosti půdorysné plochy, popř. složitosti vnitřní dispozice objektů. Přestože u průmyslových zón není nezbytné zřizovat vlastní jednotku požární ochrany, pokud tak nevyplývá z posouzení požárního nebezpečí u některého ze subjektů, poukazuje tato kapitola na inovativní postupy, které jsou spojeny s modelem plošného rozmisťování jednotek požární ochrany. 4.2 Strategie požární bezpečnosti V současné době jsou prezentovány postupy, které pohlíží na návrh požární ochrany jako na soubor aktivit ovlivňujících průběh požáru. Tyto postupy se nazývají požární inženýrství a využívají komplexní pohled na požární bezpečnost se snahou chovat se hospodárně a zajistit zejména tyto činnosti: · posouzení nebezpečí a rizika požáru a jeho účinků, · zmírnění potenciálních následků požáru správným návrhem stavebního objektu (vhodný výběr materiálů stavebních konstrukcí a jejich uspořádání, využití objektu, instalované výrobní technologie apod.), · stanovení optimálních preventivních opatření pro omezení následků požáru, · návrh, instalace, údržba a/nebo vývoj požární detekce, · návrh, instalace, údržba a/nebo vývoj nového zařízení pro hašení požáru, · vhodné vybavení a strategie nasazení sil a prostředků pro požární zásah a záchranné operace, · zpětná analýza příčin požáru a/nebo rekonstrukce průběhu požáru. 112

III. ČÁST - TECHNOLOGIE PROFESNÍ OBRANY

Úvod Fyzická obrana je součástí obranné strategie průmyslu komerční bezpečnosti. Realizuje se formou preventivní ochranné činnosti a v situaci profesní obrany se jedná o eliminování útoku útočníka, jeho zadržení a předání policii. K profesionální činnosti pracovníků průmyslu komerční bezpečnosti jsou určeny zbraně a obranné prostředky, včetně jejich doplňků. Právě prostředkům spadajícím do technologie profesní obrany je třetí část publikace věnována. První kapitola je soustředěna na terminologii a rozdělení zbraní, včetně obranných prostředků. Internet a množství dostupných informací přinášejí velké množství informací o různých zbraních a osobních prostředcích, ale jejich terminologie je nejednotná a obvykle značně nepřesná. Tato situace vede k dezinformaci a mnohdy k chybnému chápání zbraní a obranných prostředků v rámci této části profesní obrany. Cílem kapitoly je přispět k ujednocení terminologie a poskytnout ucelený přehled o dostupných zbraních a osobních prostředcích, vhodných pro pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti. Získané poznatky mohou využít všichni zájemci ke studiu problematiky zbraní a obranných prostředků. Slouží hlavně pracovníkům a zaměstnavatelům v oblasti fyzické bezpečnosti, kteří se chtějí pro svou práci kvalitně vybavit. V kapitole je uvedeno rozdělení zbraní a prostředků. Navazující část uvádí definice nejdůležitějších pojmů a schematicky rozděluje zbraně a osobní prostředky z hlediska zájmů, které jsou ohroženy, a dále podle aspektů situace profesní obrany. Druhá kapitola je právního charakteru a věnuje se právnímu posouzení zbraní a obranných prostředků z hlediska průmyslu komerční bezpečnosti. Je zde vyjádřeno, že zbraň je v obecném pojetí nástroj určený nebo v daném okamžiku použitý k útoku či obraně, ke způsobení zranění či smrti. Z právního hlediska je lhostejné, zda tato zbraň byla primárně jako zbraň zkonstruována, či zda se jedná o improvizované použití jiného předmětu denní potřeby, jež v danou chvíli plní funkci zbraně. Za prostředky profesní obrany pak lze považovat různé úderné, elektrické, chemické, světelné a jiné prostředky. Za typické představitele pak lze považovat především tonfy, obušky (pevné i teleskopické), kubotany, boxery a podobně. Právně jsou kapitole dále hodnoceny ochranné prostředky ve smyslu balistické ochrany, komunikační a záznamové prostředky, včetně pracovního psa. V kapitole je zdůrazněn fakt, že v rukou útočníka je zbraň vše, co může učinit útok proti tělu důraznějším, bez ohledu na určení, konstrukci nebo funkci. Třetí kapitola se věnuje zbraním v profesní obraně. Jde odborně i společensky velmi diskutovanou oblast opředenou mýty, polopravdami. Názor mnoha lidí, průmysl komerční bezpečnosti nevyjímaje, je nezřídka odtržen od reality a budovaný na neověřených informacích. Zbraně jsou z důvodu malé informovanosti lidí považovány obecně za nebezpečné. Tak vznikla "lidová moudrost" o zbraních, plná " pravd", jako že méně zbraní mezi lidmi znamená méně mrtvých, a že občané by zbraně neměli mít, protože od toho je tu policie. Průmysl komerční bezpečnosti se také nevyhne ovlivnění negativními informacemi o zbraních. Zde to bezpochyby souvisí i s personálním obsazením a ekonomickými možnostmi se zabezpečením zbraní, organizací a výcvikem s nimi. V kapitole je dále rozebrána základní bezpečnost v souvislosti se zbraněmi, jsou zde doporučeny postupy k jejímu zvládnutí a naznačeny formy a metody výcviku se zbraněmi. Nechybí také doporučení, jaké zbraně jsou pro průmysl komerční bezpečnosti vhodné, včetně doporučených ráží těchto zbraní. Popsány jsou faktory, které celý proces výcviku se zbraněmi zásadně ovlivňují. 140

Čtvrtá kapitola je věnována obranným prostředkům, vhodným pro oblast průmyslu komerční bezpečnosti. Existuje mnoho druhů obranných prostředků, které pracují na různých principech, většina pracovníků má v průběhu své služby minimálně jeden k dispozici. Je poukázáno na fakt, že i v této oblasti panuje nedostatek informací k určení, ke konstrukci a k výcviku s obrannými prostředky. Hlavním obranným prostředkem v průmyslu komerční bezpečnosti je pravděpodobně obušek. Rozšířený je také obranný sprej a další prostředky. Autor nabízí také soudobé moderní prostředky, jako kubotan, zásahovou deku a další. V kapitole je probrána skupina obranných prostředků, spadajících do elektrických kontaktních nebo distančních paralyzérů. Poukázáno je dále na různé varianty poutacích prostředků, sloužících k zadržení. Samostatně je v kapitole zmíněno využití pracovního psa, jako obranného prostředku. Závěrečná kapitola je věnována ochranným prostředkům pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti. Je uvedeno, kde, kdy, proč a jaké ochranné prostředky jsou ve zmíněném prostředí využívány. Rozebrány jsou úderové ochranné prostředky, balistické vesty, ale také elektronické prostředky, které k podpoře ochrany pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti slouží. Autor uvádí ochranná vozidla, jejich konstrukci, ale zmíněny jsou i ochranné prostředky pro přepravu cenin. Ambicí páté části věnované technologii profesní obrany je přispět k jednotnému chápání problematiky zbraní, obranných a ochranných prostředků v průmyslu komerční bezpečnosti. Dále nabídnout relevantní informace pro oblast fyzické bezpečnosti všem, kteří se v ní chtějí orientovat nebo se fyzickou bezpečností zabývat.

141

1. ROZDĚLENÍ ZBRANÍ A OSOBNÍCH PROSTŘEDKŮ Dora LAPKOVÁ, Zdeněk MALÁNÍK 1.1 Úvod Kapitola je zaměřena na zbraně a osobní prostředky, které jsou nedílnou součástí práce pracovníka průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen PKB). Využívány jsou jak ke zvýšení jeho vlastní ochrany, ale také k obraně a ochraně zájmů, kvůli kterým je zaměstnán. Podané informace úzce navazují na první díl monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management, kde byla problematika profesní obrany rozebrána z obecného hlediska. V současné době je na internetu a v různých publikacích dostupné velké množství informací o různých zbraních a osobních prostředcích, ale v jejich terminologii je nejednotnost a značná názorová pestrost. Tato situace vede ke zmatkům a k nesprávnému pochopení této části profesní obrany. Také se můžeme často setkat s popisem výrobků, které již delší dobou nejsou používány. Cílem kapitoly je tento stav napravit a poskytnout ucelený přehled o dostupných zbraních a osobních prostředcích vhodných pro pracovníka PKB. Získané poznatky mohou využít studenti ke svému studiu a k přípravě na zkoušky, ale také pracovníci PKB nebo jejich zaměstnavatelé, kteří se chtějí pro svou práci vybavit tím nejlepším, co současný trh nabízí. Vítanou skupinou čtenářů jsou také lidé se zájmem o tuto oblast bezpečnosti, kteří se chtějí dozvědět o nejnovějších trendech v osobní ochraně. V první podkapitole jsou popsány zákonitosti rozdělení zbraní a prostředků. Navazující část uvádí definice nejdůležitějších pojmů a přechází na nosnou podkapitolu, kde jsou pomocí schémat rozděleny zbraně a osobní prostředky ze dvou hledisek. První dělení je podle zájmů, které jsou ohroženy, a druhé je podle aspektů situace profesní obrany. Ke každému pojmu je uvedena stručná definice. Schéma se rozšiřuje do několika úrovní až ke konečnému uvedení příkladů jednotlivých zbraní a osobních prostředků. Některé z nich jsou využitelné téměř pro všechny pracovní pozice v PKB, další jsou určeny zejména pro bodyguardy, přepravce peněz a cenin. 1.2 Zákonitosti rozdělení zbraní a prostředků Rozdělení zbraní a osobních prostředků lze provést z mnoha účelných hledisek. Pro jejich diferenciaci v rámci PKB je vhodné respektovat odborné, společenské a právní hledisko. Podle těchto tří hledisek můžeme zbraně a osobní prostředky dobře dělit a správně zařadit. V rozdělení se budeme zabývat výhradně osobními zbraněmi a prostředky, protože jiné druhy než osobní se v PKB používají jenom mimořádně.

142

2. PRÁVNÍ HODNOCENÍ ZBRANÍ A OBRANNÝCH PROSTŘEDKŮ Miloslav JANČÍK, Alois KONEČNÝ 2.1 Úvod Zbraň je v obecném pojetí fakticky nástroj určený nebo v daném okamžiku použitý za účelem útoku, způsobení zranění či smrti živému organismu. Je lhostejno, zda zbraň byla primárně jako zbraň zkonstruována nebo se jedná o provizorní užití jiného předmětu, jež v danou chvíli plní funkci zbraně. Za prostředky profesní obrany pak lze zcela jistě považovat také všemožné úderné či tlakové prostředky či zbraně, jejichž popis a způsob užití ponechává autor kolegům, kteří se jimi zabývají. Za typické představitele pak lze považovat především tonfy, obušky (pevné i teleskopické), taktické tužky, kubotany, boxery apod., jakož i další výbavu pracovníka komerční bezpečnosti. Dále to mohou být prostředky balistické ochrany, svítilny, komunikační a záznamové prostředky, služební (pracovní) pes apod. 2.2 Zbraně a psychika pracovníka PKB „Nebezpečí se objevuje vždy v okamžiku, kdy to nejméně čekáme“. Psychika je fylogeneticky schopnost živých organismů odrážet svými stavy okolní skutečnost. Na psychiku solidního, slušného, eticky založeného člověka mají zbraně pozitivní dopad. Jedná se například o zlepšení psychické odolnosti, zvýšení sebedůvěry, ovládání emocí, jako jsou např. vztek, zlost, agrese, strach aj. V neposlední řadě je takový člověk velmi zodpovědný k sobě i okolí a může někdy pomoci nejenom sobě, ale i jiné napadené osobě, nebo zachránit cenný majetek. 2.2.1 Extrémní názory Problémem někdy bývají extrémní názory, kdy laikové tvrdí, nejlépe v médiích, že by se měly zakázat všechny palné zbraně. Nedovedou ovšem odpovědět na otázku jak a čím se tedy má slušný člověk bránit eskalaci bezpráví, hrubého násilí, kdy pachatelé si vždy relativně snadno nelegální zbraně opatří a použijí; stavy policie se dnes naopak snižují. Do extrémních názorů patří také až bezstarostné podceňování palných zbraní, kdy si napadený laik myslí, že to, co má pachatel v ruce, je jenom atrapa, případně že to, co má v ruce, nefunguje anebo že on, tedy pachatel, stejně nevystřelí. Podobnou bezstarostnost a naivitu mají i někteří pachatelé a následně argumentují, „no vždyť ta pistole byla jenom plynová nebo jenom hračka z plastu“. To vše jsou v podstatě nebezpečné hry se smrtí! Ukazuje se, že lidé mnohdy přeceňují svůj rozum a uvažují a chovají se velmi nerozumně. Jiný extrémní názor laiků je, že prý policisté nebo pracovníci SBS jsou cvičení, a tak nesmí vůbec nikdy pistoli použít. Za samostatnou kapitolu problematiky zbraně v podmínkách průmyslu komerční bezpečnosti lze považovat informovanost samotných pracovníků a také managementu firmy o zbraních a obranných prostředcích. Rozhodně by se bližším zkoumáním přišlo až 156

3. ZBRANĚ V PROFESNÍ OBRANĚ Zdeněk MALÁNÍK, Ivo TESAŘ 3.1 Úvod do problematiky palných zbraní v profesní obraně V moderní evropské kultuře snad neexistuje předmět opředený tolika mýty jako střelná palná zbraň (dále jen „zbraň“). Běžný občan ví, co to je, ale v praxi se s ní téměř vůbec nesetkává. Jeho názor je proto odtržený od reality a budovaný téměř výhradně na základě neověřených informací. Považuje zbraně za přirozeně nebezpečné, protože v médiích je čas od času uváděno jejich zneužití. Občan, pracovník průmyslu komerční bezpečnosti (dále jen „PKB“), si jen těžko udělá reálnou představu o problematice zbraní, protože média předkládají jen pečlivě vybrané a téměř vždy negativní informace. Staneli se občan, jednou za několik let, svědkem zneužití zbraně či neopatrného zacházení, snadno dojde k závěru, že takové chování je pro držitele zbraní typické. Je to totiž jediný příklad, který zaregistroval. Neuvědomí si, že během těch několika let potkal stovky, možná i tisíce normálních a slušných držitelů zbraní, kterých si vůbec nevšiml, protože nic takového nedělali. Tak se zformovala "lidová moudrost" o zbraních, plná "jasných a zřejmých pravd", jako že méně zbraní mezi lidmi znamená méně mrtvých, a že občané by zbraně neměli mít, protože od toho je tu policie. PKB se také nevyhne ovlivnění negativními informacemi o zbraních a není výjimkou se setkat s názorem managementu: „… zbraně? Radši ne! …“. V PKB to bezpochyby souvisí i s personálním obsazením a ekonomickými možnostmi se zabezpečením zbraní, organizací a výcvikem s nimi. Mezi velmi významné pozitivum patří, že Česká republika je jedinou zemí v Evropské unii, kde mají občané zákonem zajištěnou možnost, po splnění formálních i odborných náležitostí, držet a nosit zbraň. Do tohoto systému může jenom minimálně vstoupit subjektivní činitel, např. státní úředník. Protože zákonodárce se v zákoně o zbraních a v souvisejících vyhláškách věnoval komerční bezpečnosti jenom okrajově, je vhodné některé podrobnosti zákona o zbraních více rozvést a konkretizovat. Zvláště v zákonných podmínkách pro držení a nošení zbraní, dále v manipulaci se zbraněmi a ve výcviku s nimi. 3.2 Zákonné podmínky pro držení a nošení střelných palných zbraní Základní právní normou, která upravuje držení, případně nošení střelných palných zbraní pracovníky PKB, je zákon číslo č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střelných zbraních“). Tento zákon stanoví, kromě jiného, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní nebo střeliva a práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, ať již fyzických nebo právnických osob. Dále zákon o zbraních stanoví obecné podmínky pro zabezpečení nošených, přepravovaných nebo přechovávaných zbraní a střeliva. 3.2.1 Zákonné a podzákonné normy pro držení střelných palných zbraní K provedení zákona o střelných zbraních byly zmocněny jednotlivé orgány státní správy k vydání samostatných podzákonných právních norem, které dále upravují jednotlivá 166

IV. ČÁST - INFORMAČNÍ PODPORA

Úvod Informatika postupně proniká do všech oblastí života společnosti. Oblast bezpečnosti patří mezi obory, v nichž tvoří informatika základní pilíř úspěchu. Jedná se jak o použití informačních technologií k bezpečnostnímu účelu (bezpečnostní technologie1), tak především k zajištění procesů velení a řízení v bezpečnostních složkách. Dříve platilo, že „bez spojení není velení“. Nyní je tato oblast umocněna využitím informací pro podporu managementu a řízení. Objevují se zcela nové přístupy k řízení bezpečnostních činností cestou situačního zobrazení, využitím znalosti aktuálního stavu bezpečnostně důležitých údajů atd. Vznik takovýchto přístupů byl možný pouze díky rozvoji informačních technologií, zejména digitalizaci, mikroprocesorům a softwarovému zpracování dat. Koncept „digitalizace zájmového prostoru2“ umožnil zavedení senzorů různých typů. Pomocí datových sítí lze potřebná data soustředit na operačních střediscích nebo velitelských stanovištích a mít přesnou informaci o stavu sledovaných atributů. Výsledné situační zobrazení poskytne řídícím funkcionářům reálný obraz situace, blízký skutečnému stavu. Díky takovémuto informačnímu prostředí je výsledné řízení zasazených bezpečnostních prvků účinnější a přesnější. Informatika tak tvoří jeden z pilířů úspěšnosti činnosti bezpečnostních složek. Oblast informačních systémů doznala významného rozvoje. Možnosti poskytovaných informací tvoří pro uživatele významný potenciál k zajištění informační podpory činností. Kvalita informačních činností uživatelů ICT závisí na řadě faktorů. Především se k nim řadí kvalita samotného informačního systému. S tím souvisí i procesní hledisko správy a rozvoje informačního systému, obecně označované jako informační management. Právě informační management by měl zajistit, aby měl každý z pracovníků organizace vytvořeny podmínky k naplnění jeho informačních potřeb. Vzniklý potenciál v podobě informačního prostředí využívají uživatelé k realizaci informačních činností ve prospěch organizace. Informační podpora činností organizace představuje naplnění cílů informatiky v organizaci. Uživatelé, na základě svých znalostí a schopností, realizují jednotlivé informační činnosti, a tím zajišťují požadované fungování organizace. Úspěšnost jejich činnost závisí informační gramotnosti a schopnosti získat z informačního systému vyžadované informace. V mnoha případech závisí úspěšnost informační činnosti na znalosti a využití vhodných informačních zdrojů. Jejich šíře a dostupnost je v době internetu téměř neomezená. Uživatel by měl vědět, jaký zdroj informací ke své činnosti může využít a kde ho hledat. Mnoho informačních zdrojů je díky veřejným a vědeckým knihovnám dostupných bezplatně, případně v rámci čtenářského poplatku. Řada bezpečnostních činností je vysloveně informačně zaměřená. Řadí se k nim detektivní činnosti a konkurenční zpravodajství. Tato činnost má svá procesní specifika. Závisí také na schopnosti potřebné informace vyhledat, zanalyzovat a dát do souvislostí s dalšími údaji. Vzniklé výsledky analýz, komparací a syntéz umožní správná hospodářská a bezpečnostní rozhodnutí.

1

Např. detektory narušení, poplachové zabezpečovací systémy, elektrická požární signalizace.

2 V polovině 90. let minulého století došlo v automatizovaných systémech velení a řízení moderních armád k formulaci konceptu „digitalizace bojiště“. V rámci realizace konceptu došlo k masovému nasazení senzorů, které umožnily snímání dat ze zbraňových systémů i snímání zpravodajské informace z bojiště. Velitelé získali možnost vidět situaci vlastních vojsk i nepřítele ve stavu blízkém reálnému. Koncept byl postupně implementován i do zbylých bezpečnostních složek a přejmenován na „digitalizaci zájmového prostoru“.

222

Část Informační podpora dává odpověď na všechna výše uvedená témata. Je složená z pěti kapitol, které na sebe logicky navazují. V první kapitole je analyzována oblast informační podpory. Jedná se o nový způsob vnímání informačních činností a jejich výsledků. Autor vysvětluje, čím jsou určeny informační potřeby, následně na to definuje informaci a specifikuje základní vlastnosti informací. Jádro kapitoly tvoří vymezení a diskuse pojmu informační podpora. V závěru kapitoly prezentuje výsledky projektu, zaměřeného na výzkum informační podpory manažerských činností. V druhé kapitole je objasněn informační systém, jeho struktura a funkce. Analýzy a syntézy jsou doplněny o diskusi informačních systémů firem průmyslu komerční bezpečnosti. Tato kapitola byla náročná na tvůrčí přístup autorů k jejímu zpracování, zejména analýzou informačních systémů firem průmyslu komerční bezpečnosti. Třetí kapitola objasňuje oblast informačního managementu, jeho procesního a personálního zajištění. Právě funkce informačního manažera je pro soudobé organizace důležitá. Potřeba systémového budování informačního systému v mnohém limituje výkonnost organizace. Bohužel je potřebné konstatovat, že jen zlomek organizací chápe tuto skutečnost a věnuje personálnímu zajištění vytváření svého informačního systému potřebnou pozornost. Obvykle se rozvojem informačního systému zabývá ředitel IT oddělení, který však v organizaci (firmě) nemá potřebné rozhodovací kompetence. Ve čtvrté kapitole je analyzována oblast informačních zdrojů. Právě informační zdroje představují jeden z klíčových prvků informační podpory. Znalost vhodného informačního zdroje, způsob jeho vyhledání a práce s ním umožní uspokojit informační potřeby uživatelů ICT. Autor ve své kapitole prezentuje výsledky tvůrčí práce v oblasti systemizace informačních zdrojů i prezentace jednotlivých představitelů informačních zdrojů, předurčených pro oblast průmyslu komerční bezpečnosti. V poslední kapitole je analyzováno konkurenční zpravodajství jako specifická forma informační podpory. Bezpečnostní činnosti jsou na informacích bytostně závislé a metodologie práce je v této oblasti na místě. Zpravodajský cyklus, z něhož konkurenční zpravodajství vychází, tvoří vhodný metodologický nástroj i v dalších oblastech zajištění bezpečnosti. V jednotlivých kapitolách části jsou uvedeny nejnovější poznatky z oblasti informačních systémů a jejich využití k zajištění informační podpory. Řada uvedených poznatků představuje výsledky tvůrčí a výzkumné práce autora. Závěr každé kapitoly tvoří přehled literatury, v níž lze získat další poznatky k uvedeným problémům.

223

1. INFORMAČNÍ PODPORA, POJETÍ, VYMEZENÍ A VLIV NA KVALITU ČINNOSTÍ Luděk LUKÁŠ 1.1 Úvod Svět prožívá bouřlivé období informatizace a informační exploze. Informační a komunikační technologie (ICT) zcela změnily nebo alespoň ovlivnily většinu oblastí života společnosti. Práci bez počítače si již většina uživatelů3 nedokáže ani představit. Každé pracovní ráno se v kancelářích zapínají počítače, kontrolují emailové schránky s došlou poštou a začínají plnit každodenní povinnosti. Podle4 pošle nebo obdrží uživatel z americké korporace průměrně denně emailem 133 zpráv. Tento počet je jistě velmi vysoký, pravděpodobně převažuje počet přijatých zpráv. Kdyby počet odeslaných zpráv tvořil pouze pětinu a vypracování zprávy trvalo 5 minut, pak by uživatel věnoval emailové komunikaci denně přes 2 hodiny (více než 25 % pracovní doby). To představuje nezanedbatelné pracovní zatížení. Mnoho uživatelů přitom využívá emailu nejen ke komunikaci, ale i jako upomínku svých úkolů (pošlou sami sobě email) nebo jako externí úložiště dat. Řada rozhovorů končí obligátním „pošlete mi to, prosím, emailem“. Přechod od analogových k digitálním technologiím způsobil rozsáhlé hospodářské, procesní, ale i společenské inovace. Informační technologie se staly všudypřítomnými. Podle názoru odborníků je v soudobých osobních automobilech více počítačových technologií a software, než tomu bylo v americké kosmické lodi Apolo 11. Právě digitální technologie umožnily informační přesycení a v mnoha případech i přetížení. Uživatelé jsou komunikačně a informačně dostupní téměř kdekoliv (pokud chtějí nebo musí). Moderní mobilní telefony již delší dobu nejsou prostým komunikačním prostředkem, ale naopak informačním prostředkem s komunikační funkcí. Komunikační funkce slouží jak k hlasové a textové komunikací, tak k datovému připojení. Informační funkce mobilních telefonů umožňuje téměř stejné možnosti jako notebook, pouze způsoby ovládání jsou jiné. Využití informačních funkcí mobilního telefonu závisí především na schopnosti a potřebě uživatele realizovat s jeho využitím informační činnosti. Současné informační prostředí je plné nejen požadovaných informací, ale také informačního balastu a smetí. V mnoha případech je těžké v záplavě zpráv a informací najít ty správné nebo důležité. Na uživatele působí široké spektrum různorodých komunikačních a informačních kanálů. Nejen ty, které vlastní, jako je mobilní telefon, notebook a tablet, ale také různé elektronické informační tabule, restaurační televize, vývěsky a reklamy. Dochází k virtualizaci pohledu na svět, reálné zkušenosti jsou Pojmem uživatel je v kapitole označen pracovník, který vykonává informační činnosti s použitím informačních a komunikačních prostředků a technologií.

3

4

JONES, William. Keeping Found Things Found. Burlington : Morgan Kaufmann Publishers, 2008. ISBN 978-0-12-370866-3. str. 274

224

2. INFORMAČNÉ SYSTÉMY V BEZPEČNOSTNÝCH SLUŽBÁCH Zdeněk DVOŘÁK, Dagmar VIDRIKOVÁ 2.1 Úvodom Začiatok 21. storočia býva označovaný ako informačný vek, budujeme informačnú spoločnosť, masovo sú využívané informačno-komunikačné technológie vo všetkých sférach ľudského života. Po útoku na New Yorské dvojičky (11. september 2001) sa naša geopolitická oblasť stále viac zameriava na vlastnú bezpečnosť. Táto bola zameriavaná najmä na ochranu osôb a majetku pred všetkými možnými ohrozeniami. V rámci podpory výskumu a vývoja sa zrodil bezpečnostný výskum, ktorý je významnou témou v šiestom i siedmom rámcovom programe Európskej únie (podrobne na http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html). V Českej republike je významná pozornosť venovaná bezpečnostnému výskumu v projektoch Ministerstva vnútra ČR (podrobne na http://www.mvcr.cz/bezpecnostni-vyzkum.aspx). Na Slovensku je bezpečnostný výskum riadený a financovaný v rámci podpory Agentúrou na podporu výskumu a vývoja (podrobne na http://www.apvv.sk/grantove-schemy/vseobecne-vyzvy). Z uvedeného dôvodu v tejto časti monografie je pozornosť zameraná na vymedzenie informačného systému, na jeho súčasti a architektúru, na funkcie a vlastnosti informačných systémov v bezpečnostných službách. Význam bezpečnostných služieb je pre občana zásadný. V podmienkach Českej a Slovenskej republiky existujú štátne a súkromné bezpečnostné služby. Záver kapitoly je zameraný na identifikáciu možných ohrození a súbor vhodných opatrení na správu informačného systému v bezpečnostných službách. Uvedená kapitola bola vytvorená v spolupráci s firmou Asseco Solutions, a.s., a to hlavne z dôvodu, že iba táto firma aktuálne dodáva špecializovaný podnikový informačný systém HELIOS, určený najmä pre súkromné bezpečnostné služby. 2.2 Informácie vo firemnom prostredí Aktuálne budovaná informačná spoločnosť smeruje k maximálnemu využívaniu informačno komunikačných technológií pri všetkých činnostiach. Súdobá teória manažmentu hovorí v spoločnosti o týchto základných zdrojoch – materiál, suroviny a energie na výrobu, finančné zdroje, ľudské zdroje, iné zdroje (špecificky podľa zamerania firmy) a informačné zdroje. Významný predstaviteľ súčasnej teórie manažmentu Drucker hovorí: „Poznatky a informácie sú dnes jediným zmysluplným zdrojom. Tradičné výrobné činitele – pôda, práca a kapitál sa nestratili, ale stali sa druhoradými. Hlavným producentom bohatstva sú informácie a poznatky.“ (Drucker, 2006) Informácie sa tak stali dôležitým potenciálom. Na jednej strane pomáhajú vytvárať materiálové a iné zdroje, ale na druhej strane vyžadujú potrebu ľudských a finančných zdrojov. Ak sa budeme držať základnej filozofie podnikania, kde na jednej strane je vízia a filozofia podniku, na ňu nadväzujú strategické ciele podniku. Informačná stratégia podniku je významnou časťou stratégie podniku a dáva smer pre prácu s firemnými informáciami a know how a ďalej popisuje stupeň použitia informačných technológií vo firme. Moderná firma sa vo svojej činnosti opiera o tri základné funkcie informácií -

241

3. INFORMAČNÍ MANAGEMENT Petr HRŮZA 3.1 Úvod Zbožím dnešní doby se stávají stále častěji informace. Informace a podpůrné procesy, systémy a sítě jsou důležitými aktivy organizace. Vymezení, zavádění, podpora a zlepšování bezpečnosti informací může být zásadní pro udržení konkurenceschopnosti, peněžních toků, ziskovosti, právní shody a dobrého jména organizace. Více než třetina firem na celém světě má informační systém zranitelný z hlediska bezpečnostních incidentů. Rozvíjející se organizace a jejich informační systémy jsou vystavovány bezpečnostním hrozbám z různých zdrojů, včetně počítačových podvodů, špionáže, sabotáže, vandalizmu, požárů a povodní. Zdroji škod jsou počítačové viry, útoky hackerů a útoky typu odepření služby. Ty jsou stále častější, roste jejich nebezpečnost a sofistikovanost. Bezpečnost informačních systémů, která může být dosažena technickými prostředky, je nedostačující a měla by být doplněna odpovídajícím řízením a postupy. Bezpečnost informací lze dosáhnout implementací soustavy opatření, která mohou existovat ve formě pravidel, postupů, procedur, programových a hardwarových funkcí. Řízení bezpečnosti informací také vyžaduje spoluúčast všech zaměstnanců organizace. V neposlední řadě může být potřebná i rada od specialistů z jiných organizací. 3.2

Informační management

S pojmem informační management se lze setkat v různých souvislostech, doposud ale není jednoznačně ustálen jeho význam. Informační management lze chápat jako skupinu osob, která je zodpovědná za informační systém organizace. Dalším významem tohoto pojmu, a na něj je zde kladen větší důraz, je proces výstavby a provozu informačních systémů organizace. Tento pohled se blíží pojetí informačního managementu v komerční sféře. V bezpečnostním prostředí se objevují další výklady pojmu informační management, např. předpis1 uvádí, že: „Informační management je soubor popsaných způsobů získávání informací a jejich využívání včetně databází důležitých informací a prostředí tvořeného KIS“, nebo také ve slovníku pojmů2: „informační management - je to nepřetržité poskytování důležitých informací správné osobě ve správný čas v použitelné podobě za účelem zlepšení znalosti situace a rozhodovacího procesu“. Obsah posledních dvou definicí informačního managementu spíše zdůrazňuje zajištění informační podpory, než procesy správného budování a provozu informačních systémů. Informační management v procesním pojetí zahrnuje procesy výstavby, správy a řízení informačního systému organizace. Informačním systémem se však nechápe 1

Pub-53-01-1 Velení a řízení v operacích. Vyškov : SD ŘVD 2006, 76 str.

2

Pub-53-01-1 Velení a řízení v operacích. Vyškov : SD ŘVD 2006, 191 str.

258

4. INFORMAČNÍ ZDROJE V OBLASTI PRŮMYSLU KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI Luboš NEČESAL 4.1 Úvod Profesionální znalost, využívání informačních zdrojů (IZ) a informačních technologií se stává jedním ze základních požadavků na středoškolsky i vysokoškolsky vzdělaného pracovníka v jakékoli oblasti. Zmíněný požadavek platí o to více na pracovníky v oblasti průmyslu komerční bezpečnosti, kde jsou základy této oblasti položeny právě na bezpečnostních a informačních technologiích a na vytěžování informačních zdrojů. I zde je pod globálním tlakem kladen důraz na rychlost a efektivitu. A právě zde sehrává svoji roli profesionální znalost a využívání informačních zdrojů. Dalším důvodem pro osvojení si znalosti informačních zdrojů, jejich dělení a vyhledávání v nich je to, že tak lze omezit nalézání poznatků již dávno objevených, patentování skutečností již dříve patentově chráněných, ale i provádění experimentů již dříve provedených. 4.2 Informační zdroje Již od raných dob experimentálního pozorování bylo velmi důležité zaznamenávat, shromažďovat a třídit získané poznatky. S postupným vývojem jednotlivých vědeckých i odborných disciplín se rozvíjely právě způsoby ukládání, rozšiřování a využívání vědeckých i odborných informací. Vymětal uvádí, že nejdelší tradici v oblasti zpracování a funkční systemizace informací má chemie. Naproti tomu oblast průmyslu komerční bezpečnosti (PKB) lze označit jako oblast s poměrně krátkou tradicí, což se odráží i v tom, že některé kategorie informačních zdrojů, které jsou v této kapitole prezentovány, nemají konkrétní zástupce. Příkladem takovýchto informačních zdrojů jsou kompendia a referátová literatura. Současná informační exploze a rozvoj moderních informačních technologií umožňuje získat komplexní přehled o dosažených znalostech v určité úzké či širší oblasti jakéhokoliv vědního oboru obvykle, poměrně rychlým způsobem. Základním předpokladem je však znalost základní struktury celého informačního systému a schopnost jeho efektivního využívání. Tuto strukturu informačního systému z oblasti PKB (jednotlivé kategorie informačních zdrojů) představují následující části kapitoly Informační zdroje v oblasti PKB. Co je však obsahem pojmu informační zdroj? Základním informačním zdrojem je dokument, což je informační pramen sestávající z nosiče informací a množiny dat nebo informací, které jsou na nosiči fixované a formálně i obsahově uspořádané. V současné době označujeme v knihovnicko-informační oblasti pojmem dokument všechny informační zdroje bez ohledu na jejich fyzikální podstatu, formu, obsah a způsob prezentace. Jsou to hmotné jednotky vznikající libovolným zaznamenáváním dat či informací za účelem uschování (archivace) v čase a jejich přenosu (distribuce). [8] Jedním z možných a nejvíce zažitých dělení informačních zdrojů je dělení podle charakteru a účelu. Jako základní kritérium pro rozdělení informačních zdrojů podle 279

V. ČÁST - BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM STÁTU

Úvod Piata časť kolektívnej monografie „Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém štátu“ prezentuje výsledky vlastného výskumu a analýz v kľúčových oblastiach bezpečnostnej a obrannej politiky štátu, v kontexte štátnej politiky a bezpečnostnej praxe Českej republiky a Slovenskej republiky. Pozornosť vedecko-pedagogických pracovníkov je zameraná primárne na skúmanie východísk bezpečnostnej politiky (bezpečnostné záujmy, analýzu a predikciu bezpečnostných hrozieb, disponibilné zdroje pre bezpečnostnú politiku štátu, limity bezpečnostnej politiky), na základe ktorých je zvolená konkrétna a optimálna bezpečnostná stratégia štátu. Proces garantovania bezpečnosti, kreovania bezpečnostnej stratégie, vytvárania svojej bezpečnostnej politiky a tvorby adekvátneho bezpečnostného systému vychádza z historických skúseností, disponibilných vedeckých analýz a prognóz vývoja bezpečnostnej situácie vo svete, v Európe, v stredoeurópskom priestore a na vlastnom území. Je konštituovaný tak, by disponoval kvalitami, ktoré mu umožnia v prípade očakávaných alebo neočakávaných ohrození zabezpečiť rôzne úrovne prežitia a fungovania spoločenského organizmu K zabezpečeniu týchto základných úloh je vytváraný bezpečnostný systém štátu ako otvorený, pružný a vyvíjajúci sa systém, s mnohonásobne prepojenou sieťou vzťahov v jednotlivých rovinách a úrovniach častí systému (subjektov systému) a podsystémov, ktoré umožňuje adekvátnym spôsobom odpovedať – reagovať na potenciálne ako aj reálne hrozby. Záverečná časť je venovaná strategickému rámcu plánovania ozbrojených síl, ktorý má vytvárať podmienky pre vyvážené využitie vojenských nástrojov štátnej moci pri realizácii jeho zámerov, v súlade s alokovanými zdrojmi na obranu Štruktúra piatej časti je tvorená 5 kapitolami, z ktorých každá predstavuje samostatný odborný celok: · Systém mezinárodní bezpečnosti (Miroslav Mareš). · Bezpečnostní politika a bezpečnostní strategie státu (Libor Frank). · Bezpečnostná a obranná politika Slovenskej republiky (Miroslav Kelemen). · Bezpečnostný systém a obrana Slovenskej republiky (Vladimír Blažek). · Strategický rámec plánovania ozbrojených síl ako kľúčová platforma obranného plánovania (Miroslav Kelemen – Radoslav Ivančík).

310

1. SYSTÉM MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOSTI Miroslav Mareš 1.1 Úvod V mezinárodním prostředí lze nalézt bezpečnostní systém, který sestává ze specifických aktérů, a v průběhu historického vývoje se v něm vytváří různé konstelace. V této kapitole budou objasněny základní pojmy a koncepty vztahující se k systému mezinárodní bezpečnosti, budou vymezeni hlavní aktéři tohoto systému, charakterizován systém mezinárodního práva a popsány hlavní hrozby pro mezinárodní bezpečnost. 1.2 Základní pojetí mezinárodního bezpečnostního systému Systém mezinárodní bezpečnosti je pojem, který označuje uspořádání mocenských vztahů s bezpečnostním prvkem, které je vztažené k určité bezpečnostní situaci, tedy vzájemnou konstelaci bezpečnostních hrozeb a rizik a aktérů mezinárodních bezpečnostních vztahů v určitém období1. V tradičním pojetí bezpečnosti byla v mezinárodním prostředí sledována takřka výhradně vojenská bezpečnost. Ta stále zůstává důležitou a v zásadě dominující oblastí bezpečnosti, vedle ní však velkou váhu mají i problémy ekonomické, environmentální, společenské a politické (režimní bezpečnosti)2. Aktéry mezinárodního bezpečnostního systému je možné členit na vládní a nevládní aktéry podle toho, z jakých zdrojů odvozují své postavení. Primárními vládními aktéry jsou státy. Do mezinárodních vztahů však zasahují i substátní jednotky (např. svazky, federace). Státy spolu vytvářejí mezinárodní bezpečnostní vládní organizace a aliance. Některé vládní organizace jsou maskovány jako nevládní (např. krycí firmy uskutečňující špionáž). Pro řešení bezpečnostních otázek vznikají i mezinárodní režimy. Nevládními aktéry zapojenými do mezinárodního bezpečnostního dění mohou být reprezentace národů bez státu, transnacionální média a různé druhy mezinárodních bezpečnostních nevládních organizací. V některých mezinárodních bezpečnostních organizacích působí vládní i nevládní aktéři, poté se hovoří o hybridních či quasinevládních bezpečnostních organizacích3.

HLAVÁČ, Ivo. Bezpečnostní situace, In ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. 1. vyd. Brno: Ustav strategický ch studiı́ Vojenské akademie v Brně , 2002, , s. 123-125. ISBN 80-2103037-2. 1

2 SHEEHAN, Michael. International Security. An Analytical Survey. London: Lynne Rienner Publishers. London, Boulder 2005, ISBN: 978-1-58826-298-1. 3 KEGLEY, Ch. W. a WITTKOPF, E. R.: World Politics. Trends and Transformation. Belmont: Thomson Learnig, 2006. s. 172. ISBN: 0-534-60220-7

311

2. BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE STÁTU Libor Frank 2.1 Úvod Bezpečnostní politika je specializovanou politikou, formou chování a dosahování specifického cíle, tj. bezpečnosti. Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnostní politika a bezpečnostní strategie státu. Je rozdělena do dvou vzájemně propojených částí. V první z nich je podrobněji vysvětlena řada termínů, které s bezpečnostní politikou úzce souvisejí (bezpečnost, referenční objekt aj.) a jsou nastíněny obsah a trendy bezpečnostní politiky státu. Detailněji jsou rozebrána východiska bezpečnostní politiky (bezpečnostní zájmy, analýza a predikce bezpečnostních hrozeb, disponibilní zdroje pro bezpečnostní politiku státu, limity bezpečnostní politiky), na jejichž základě je volena konkrétní a optimální bezpečnostní strategie státu. Tímto pojmem se zabývá druhá část této kapitoly, kde je bezpečnostní strategie státu blíže popsána, je specifikována její vazba na bezpečnostní politiku a vysvětlen smysl, postavení, vazby a funkce stejnojmenného dokumentu. Pozornost je rovněž věnována aktuální podobě Bezpečnostní strategie České republiky. 2.2 Bezpečnost Pojem bezpečnostní politika je spojen s pojmy politika a především bezpečnost, neboť jeho obsah a sémantika mají zásadní význam také pro stanovení obsahu, zaměření a cílů bezpečnostní politiky. V současné české bezpečnostní terminologii neexistuje jediný a všeobecně přijímaný výklad tohoto pojmu, stejně jako se vedou diskuse o jeho šíři a aplikovatelnosti. Smyslem a cílem bezpečnostní politiky je dosažení bezpečnosti. Samotný pojem bezpečnost může být definován situačně (ve smyslu reálné současné situace nebo ideálního žádoucího stavu), tj. jako stav klidu, v němž nehrozí žádné nebezpečí, nebo jako stav prostředí, v němž je zajištěna obrana před přímým ohrožením či nepřímými hrozbami.1 Pod tímto pojmem lze také rozumět „stav, ve kterém se individua, skupiny a státy necítí ohrožené vážnými hrozbami, popř. se před nimi považují za účinně chráněné a svoji budoucnost mohou vytvářet podle vlastních představ. Stupeň bezpečnosti, popř. ohrožení závisí dalekosáhle na subjektivních pocitech, historických zkušenostech, pojetí sama sebe a poměru k okolnímu prostředí.“2

ZEMAN, Petr. Česká bezpečnostní terminologie: výklad základních pojmů. 1. vyd. Brno: Ustav strategický ch studiı́ Vojenské akademie v Brně , 2002, 186 s. ISBN 80-210-3037-2, s. 76

1

2

ZEMAN, Petr, ref. 1, s. 12

327

3. BEZPEČNOSTNÁ A OBRANNÁ POLITIKA SLOVENSKEJ REPUBLIKY Miroslav KELEMEN 3.1 Úvod Slovenská republika v procese garantovania bezpečnosti, kreovania bezpečnostnej stratégie, vytvárania svojej bezpečnostnej politiky a tvorbe adekvátneho bezpečnostného systému vychádza z historických skúseností, disponibilných vedeckých analýz a prognóz vývoja bezpečnostnej situácie vo svete, v Európe, v stredoeurópskom priestore a na vlastnom území. Formovanie Slovenskej bezpečnostnej stratégie bolo v období rokov 1993 - 2004 (od vzniku Slovenskej republiky po vstup do NATO/EÚ) determinované mnohými skutočnosťami a to najmä: ·

Medzinárodnou situáciou a reálnym (ako aj prognózovaným) stavom bezpečnostnej (vojensko-bezpečnostnej) situácie vo svete a v Európe, situáciou v strednej Európe po skončení studenej vojny na začiatku deväťdesiatych rokov minulého storočia.

·

Smerovaním k posilneniu štátnosti, budovaniu moderného, demokratického a právneho štátu; rozvojom medzinárodných kontaktov a spoluprácou s vyspelými demokratickými štátmi v západnej Európe a Severnej Amerike, aktivitami na pôde Organizácie spojených národov (OSN) a Organizácie pre bezpečnosť a spoluprácu v Európe (OBSE), rozvojom partnerskej spolupráce s členskými štátmi NATO a EÚ.

·

Nejednoznačnosťou politickej orientácie politickej elity v jednotlivých etapách budovania demokracie a slovenskej štátnosti od svojho vzniku, až po vstup Slovenskej republiky do NATO a EÚ.

·

Smerovaním k prosperite, prekonávaním ekonomického a sociálneho zaostávania za vyspelými štátmi.

·

Ekonomickým a bezpečnostno-výrobným potenciálom štátu a jeho zmenami v danom období (najmä štrukturálnymi a vlastníckymi).

·

Postupnosťou tvorby a inovácie legislatívneho zázemia, koncipovania častí, vzťahov, štruktúry, postavenia a úloh a pod. bezpečnostného systému SR.

·

Transformáciou a budovaním mocenských orgánov štátu a ozbrojených zborov ako napríklad: Ozbrojených síl Slovenskej republiky, Policajného zboru, Slovenskej informačnej služby, Národného bezpečnostného úradu a pod.

·

Absenciou praktických skúseností z riešenia nových bezpečnostných problémov, teoretickou nerozpracovanosťou otázok bezpečnosti a obrany samostatného štátu v novom bezpečnostnom prostredí a i.1

1

BLAŽEK, V. Obrana a krízový manažment regiónu. Bratislava : Akadémia PZ, 2007, s. 8-12. ISBN 978–80– 8054–428–7.

341

4. BEZPEČNOSTNÝ SYSTÉM A OBRANA SLOVENSKEJ REPUBLIKY Vladimír BLAŽEK 4.1 Úvod Bezpečnostný systém je súhrn špecifických subjektov, medzi ktorými sú vytvorené špecifické väzby a ktorý na prípravu riešení a samotné riešenie krízových situácií používa špecifické postupy a prostriedky.1 Je konštituovaný tak, by disponoval kvalitami, ktoré mu umožnia v prípade očakávaných alebo neočakávaných ohrození zabezpečiť rôzne úrovne prežitia a fungovania spoločenského organizmu. K zabezpečeniu týchto základných úloh je bezpečnostný systém vytváraný ako otvorený, pružný a vyvíjajúci sa systém, s mnohonásobne prepojenou sieťou vzťahov v jednotlivých rovinách a úrovniach častí systému (subjektov systému) a podsystémov, ktoré umožňuje adekvátnym spôsobom odpovedať – reagovať na potenciálne ako aj reálne ohrozenia. Konštituovanie teoretických východísk bezpečnostnej stratégie na danom stupni poznania a rozvoja objektívnej reality, a ich osvojenie a praktická realizácia predstaviteľmi zákonodarnej a výkonnej štátnej moci, tvorí podstatu bezpečnostnej politiky SR, ktorá je nástrojom formovania a tvorby bezpečnostného systému. Bezpečnostná politika – je komplexným súborom cieľov, zásad, postupov a opatrení štátu na zaručenie bezpečnosti štátu a jeho občanov. Integruje v sebe obrannú, zahraničnú, vnútrobezpečnostnú, ekonomickú, sociálnu, environmentálnu a ďalšie dimenzie. Poslaním bezpečnostnej politiky SR je aktívne pôsobiť na bezpečnostné prostredie, tak aby chránila, podporovala, obhajovala, bránila a presadzovala bezpečnostné záujmy SR. Pri realizácii svojich bezpečnostných záujmov SR vychádza zo suverénneho práva na zaručenie vlastnej bezpečnosti, ktorá vychádza z práva na individuálnu a kolektívnu sebaobranu.2 Nástrojmi bezpečnostnej politiky sú zahraničná služba, Ozbrojené sily SR, spravodajské služby, ozbrojené bezpečnostné zbory (policajný zbor, zbor väzenskej a justičnej stráže), bezpečnostné zbory (zbor colnej správy), záchranné zbory a záchranné služby (hasičský a záchranný zbor, banská, horská a zdravotná záchranná služba), subjekty hospodárskej mobilizácie, subjekty pôsobiace na finančnom trhu (bankovníctvo, kapitálový trh, poisťovníctvo) a inštitúcia zodpovedná za ochranu utajovaných skutočností, ako aj medzinárodné a regionálne inštitúcie a združenia, mimovládne organizácie, medzinárodné dohody, dohovory, zmluvy, normy, štandardy a médiá.3 Bezpečnostná politika SR je založená na nedeliteľnosti bezpečnosti, to znamená, že bezpečnosť SR je závislá a previazaná s bezpečnosťou štátov euroatlantickej oblasti a závisí od globálnej bezpečnosti. Úroveň našej bezpečnosti je tiež závislá na schopnosti Slovenska spolupracovať a zapájať sa do riešenia konfliktov za hranicami štátu, kde je zdroj hrozby a nestability. Bezpečnosť 1

BUZALKA, J. Krízový manažment vo verejnej správe. Bratislava : Akadémia PZ, 2008. s. 130. ISBN 978-808054-451-5.

2

Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky 2005, čl. 6.

3

Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky 2005, čl. 39, 40.

352

5. STRATEGICKÝ RÁMEC PLÁNOVANIA OZBROJENÝCH SÍL AKO KĽÚČOVÁ PLATFORMA OBRANNÉHO PLÁNOVANIA ŠTÁTU Miroslav KELEMEN, Radoslav IVANČÍK 5.1 Úvod Strategický rámec plánovania ozbrojených síl má vytvárať podmienky pre vyvážené využitie vojenských nástrojov štátnej moci pri realizácii jeho zámerov, v súlade s alokovanými zdrojmi na obranu.1 Postavenie štátu a jeho reálny vplyv na tvorbu, usporiadanie a rozvoj medzinárodných vzťahov a svetového poriadku, ako aj na udalosti, ktoré môžu ovplyvňovať bezpečnostné prostredie, determinujú poslanie, štruktúru a použitie ozbrojených síl. Základom pre strategický rámec plánovania ozbrojených síl sú politicko-strategické a vojensko-strategické východiská štátu, definované v „Bezpečnostnej stratégii Slovenskej republiky“2 a v „Obrannej stratégii Slovenskej republiky“3, ktoré schvaľuje Národná rada Slovenskej republiky. Bezpečnostné záujmy štátu, v kontexte uznávaných hodnôt, ktorých spoločnosť nie je ochotná sa vzdať, predstavujú pre ozbrojené sily najvyššie chránenú hodnotu národno-štátnych záujmov. 5.2 Strategické prostredie štátu pre plánovanie ozbrojených síl Samotné strategické prostredie pre proces plánovania ozbrojených síl tvorí súbor kľúčových faktorov – elementov, ktoré zásadným spôsobom ovplyvňujú hodnotiaci, rozhodovací a plánovací proces síl: · bezpečnostné záujmy štátu, · cieľ bezpečnostnej politiky štátu, · Bezpečnostná stratégia Slovenskej republiky, · Obranná stratégia Slovenskej republiky, · doktrinálne prostredie Ozbrojených síl Slovenskej republiky / tvorba konceptov a experimentovanie, · hodnotiaci proces, · rozhodovací proces, · plánovací proces, · spätná väzba (procesov a stavov). BABIAK, M., KELEMEN, M. 2006. Stratégie štátu a plánovanie ozbrojených síl. In Vojenské reflexie, roč. 1, č. 2/2006. Reg. č. NAO-EČ-2/2006. 1

2

Bezpečnostná stratégia Slovenskej Republiky. 2005. Bratislava : NR SR, 2005, 15 s.

3

Obranná stratégia Slovenskej republiky. 2005. Bratislava : NR SR, 2005, 11 s.

368

RESUMÉ – SUMMARY Resumé Cílem druhého dílu kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je poskytnout nejnovější poznatky z oblasti ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Oblast bezpečnosti patří i nadále mezi priority lidské společnosti. Ve své podstatě se dotýká všech jejích oborů i úrovní. Na základě analýzy hrozeb a rizik jsou proto v příslušných oborech stanovována ochranná a nápravná opatření. Právě znalost situace, její analýza a opatření k eliminaci hrozeb jsou základem pro zajištění bezpečnosti. Druhý díl kolektivní monografie navazuje na předchozí díl. Je složen z pěti částí a v každé části je pět kapitol. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují a tím odborně pokrývají celou problémovou oblast. Technická témata jsou zaměřena na problematiku kamerových systémů, technické prostředky profesní ochrany a informační podporu řízení. Systémová a politologická témata zahrnují problematiku řízení rizik v bezpečnostních aplikacích, systém mezinárodní bezpečnosti a krizového řízení. Autoři kapitol se zaměřili na zveřejnění jak nejnovějších poznatků v prezentovaném oboru, tak i výsledků svého výzkumu a tvůrčích činností. Mezi základní metody, které autoři jednotlivých částí publikace při jejím zpracování použili, patří základní metody tvůrčí práce, především analýza a syntéza. Publikace je určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.

Summary The aim of the second volume of the collective monograph Security Technologies, Systems and Management is to provide the latest knowledge in area of asset protection and physical security. Security area remains one of the priorities of human society. In essence, it affects all disciplines and levels. Based on analysis of threats and risks protective and corrective measures are determined in the relevant areas. Knowledge of the situation and measures for eliminating of threats are essential for providing of security. The second volume of the collective monograph builds on the previous volume. It consists of five parts and each part has five chapters. Individual chapters are linked to each other and thus it covers the entire problem area. Technical topics are focused on the issue of camera systems, technical means of professional protection and information support of control. Systemic and political science topics include issues of risk management in security applications and the system of international security and crisis management. The authors of chapters have focused on publication of the latest results at presented domain and results of their research and creative activities as well. The basic methods that the authors of chapter have used during processing are the basic methods of creative work, especially the analysis and synthesis. This publication is oriented for students of all fields of study, focusing on security technology, property protection, physical security and security management. The book can be used by all experts and interested persons, for which security is a priority.

378

PŘEDSTAVENÍ AUTORŮ KAPITOL doc. Mgr. Milan Adámek, Ph.D. (*1967) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1990 na UP Olomouc, Fakulta přírodovědecká, obor Experimentální fyzika. Disertační práci obhájil v oboru Technická kybernetika v roce 2002 a 2008 habilitoval. Za dobu působení na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době zastává funkci proděkana Fakulty aplikované informatiky a současně řídí Ústav bezpečnostního inženýrství. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou mikroelektroniky, průmyslové elektroniky a technických prostředků bezpečnostního průmyslu. doc. Mgr. Dr. Vladimír Blažek, CSc. (*1954) Docent Blažek je pracovníkom Katedry verejnej správy a krízového manažmentu Akadémie Policajného zboru v Bratislave. Dlhodobo sa venuje problematike systému krízového manažmentu štátu a regionálnej úrovni riešenia krízových situácií, civilnej ochrane a ochrane utajovaných skutočností. Je autorom alebo spoluautorom odborných a vedeckých publikácií primárne v oblasti krízového manažmentu vo verejnej správe, vzdelávania bezpečnostnej komunity a vedeckej výchove doktorandov v študijnom a vedeckom odbore 8.3.1. Ochrana osôb a majetku. Participuje na riešení domácich a zahraničných projektov. JUDr. František Brabec (*1940) Právní vzdělání zakončil v roce 1980 rigorózní zkouškou na Univerzitě Karlově v Praze. V průběhu své služební kariéry pracoval jako voják z povolání a později zejména jako příslušník kriminální služby Veřejné bezpečnosti (policie). Po roce 1990 se aktivně podílel na formování průmyslu komerční bezpečnosti. Působil a i v současnosti aktivně působí v řadě profesních sdružení, je čestným presidentem České komory detektivních služeb. Profesně se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, detektivních služeb a konkurenčním zpravodajstvím. Přednáší na Univerzitě Pardubice a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. prof. Ing. Zdeněk Dvořák, CSc. (*1961) Vysokoškolské vzdělání ukončil v roce 1986 na Vojenské fakultě Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině. Dizertační práci obhájil v roce 1993. V roce 2000 po úspěšném habilitačním konání byl jmenován docentem. V roce 2011 byl po úspěšném inauguračním konání jmenován profesorem. Během své vědecko-pedagogické kariéry pracoval v různých funkcích na Vojenské fakultě VŠDS a Fakultě speciálního inženýrství Žilinské univerzity. V současnosti působí jako profesor též na Dopravní fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Ve své bohaté vědecké a publikační 379

činnosti se zabývá otázkami informační podpory krizového řízení hlavně v dopravě a v kritické infrastruktuře. PhDr. Libor Frank, Ph.D. (*1975) V roce 1999 absolvoval Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (obor politologie), v roce 2006 zde také úspěšně dokončil doktorské studium. Od roku 1999 působí jako vysokoškolský učitel sociálních a bezpečnostních věd na Vojenské akademii v Brně (nyní Univerzita obrany). Od ledna 2010 pracuje jako vedoucí Skupiny bezpečnostních studií Katedry celoživotního vzdělávání FEM UO. Přednáší na Univerzitě obrany a Masarykově univerzitě. Absolvoval řadu zahraničních bezpečnostních kurzů. Je předsedou redakční rady časopisu Obrana a strategie, členem redakčních rad časopisů Central European Political Studies Review, Strategic Impact a Vojenské reflexie. Zabývá se především oblastí predikce vývoje bezpečnostního prostředí a analýzou bezpečnostních hrozeb a rizik.

Mgr. Miloslav Jančík (*1981) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 2006 na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2006 nastoupil jako advokátní koncipient do renomované advokátní kanceláře v Brně a v roce 2009 se stal samostatným advokátem ve Zlíně. V roce 2010 se stal spoluzakladatelem advokátní kanceláře Jančík & Vallová. Působí v oblasti obchodního, občanského, trestního a správního práva, přičemž v oblasti trestního práva se mimo jiné aktivně zabývá ochranou práv osob jednajících v nutné obraně a krajní nouzi. Dále se aktivně zabývá problematikou zbraní a střeliva.

plukovník Ing. Radoslav IVANČÍK (*1969) Vyštudoval odbor Ekonomika armády - financie na Vysokej vojenskej škole pozemného vojska vo Vyškove na Morave v Českej republike. Je absolventom viacerých zahraničných odborných a veliteľsko-štábnych kurzov. Počas profesionálnej kariéry postupne vykonával rad funkcií finančno-právneho charakteru. V súčasnosti je náčelníkom Odboru rozpočtu a financovania (J-8) Generálneho štábu Ozbrojených síl SR. Je autorom vedeckej monografie, troch vysokoškolských učebníc a viacerých vedeckých a odborných štúdií a článkov z oblasti ekonomiky obrany, globalizácie, obrany a bezpečnosti, výdavkov na zabezpečenie obrany a financovania ozbrojených síl.

380

doc. Ing. Miroslav Kelemen, PhD. (*1966) brigádny generál v zálohe Absolvent Vojenského gymnázia SNP v Banskej Bystrici. Po ukončení studia na Vysokej vojenskej leteckej škole Slovenského národného povstania v Košiciach vykonával funkcie v oblasti letectva a protivzdušné obrany štátu. Absolvoval rad kurzov národnej a medzinárodnej bezpečnosti na ďalších slovenských a zahraničných vzdělávacích inštitúciách v Paríži, Brne a v Ríme. Štátnu službu profesionálneho vojaka ukončil vo vojenském hodnosti brigádneho generála. Je držiteľom čestného titulu „Zaslúžilý letec Ozbrojených síl Slovenskej republiky“. Od 1. augusta 2011 pracuje vo funkcii prorektora pre zahraničné vzťahy Vysokej školy bezpečnostného manažérstva v Košiciach. Je autorom alebo spoluautorom odborných a vedeckých publikácií primárne v oblasti bezpečnosti, obrany štátu, krízového manažmentu a ochrany majetku. Participuje na riešení významných domácich a zahraničných projektov.

PhDr. Ing. Alois Konečný (*1952) Vysokoškolské vzdělání získal na VŠZ v Brně, postgraduální studium absolvoval na Llandrillo College Londýn a další vzdělání získal na UP Olomouc, kde dosáhl titulu PhDr. Je absolventem mnoha odborných kurzů, cvičitelem sebeobrany a vysokoškolským pedagogem, znalcem krajského soudu se specializací sebeobrana, bojové sporty a bojová umění. Je také akreditovanou osobou projektů cvičitel sebeobrany, instruktor sebeobrany, obecní policie a strážný CBS. Je autorizovanou osobou MV ČR pro oblast strážný a detektiv koncipient. Vede kurzy sebeobrany a privátní psychologickou poradnu. V současné době pracuje na vysoké škole St.George´s Praha. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá obecnou psychologií a forézní psychologií.

Ing. Martin Konečný (*1984) Magisterský studijní program ukončil v roce 2010 na VŠB – TU Ostrava, Fakultě bezpečnostního inženýrství, kde v současnosti působí jako interní doktorand se zaměřením na požární ochranu a bezpečnost. V průběhu studia pracoval v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde zastával funkci technika PO a koordinátora BOZP na staveništi. V soukromé bezpečnosti dále poskytoval konzultační a poradenskou činnost. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti veřejných objektů s využitím inovativních prostředků technické ochrany.

381

Ing. Petr Kučera, Ph.D. (*1978) Po absolvování ústeckého gymnázia nastoupil na VŠB – Technickou univerzitu v Ostravě, kde v r. 2002 zakončil své studium v oboru Technika požární ochrany, a dále v r. 2006 i v oboru Průmyslové a pozemní stavitelství. Mezitím nastoupil na místo odborného asistenta na Fakultě bezpečnostního inženýrství téže univerzity. Svou pozornost věnuje zejména požární bezpečnosti staveb. Mimo svou běžnou pracovní náplň se zúčastňuje zasedání mezinárodního výboru CTIF (Mezinárodní výbor pro prevenci a hašení požáru) a je členem Evropského výboru pro normalizaci CEN TC 127/TG 1 – Fire Safety Engineering. Ing. Dora Lapková (*1985) Vysokoškolského vzdělání dosáhla v roce 2009 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v oboru Bezpečnostní technologie, systémy a management. V současné době působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu bezpečnostního inženýrství jako presenční doktorand. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany, sebeobrany, ochranou majetku a osob. V roce 2012 získala certifikát Instruktora sebeobrany II. třídy s akreditací MŠMT.

doc. Ing. Tomáš Loveček, PhD. (*1978) Vysokoškolské vzdelanie dosiahol v roku 2002 na Žilinskej univerzite v Žiline, kde v roku 2005 rovnako zavŕšil aj svoje postgraduálne štúdium (študijný program Bezpečnostný manažment). Habilitoval na Žilinskej univerzite v roku 2010 v študijnom odbore Ochrana osôb a majetku. V súčasnej dobe pracuje na Žilinskej univerzite v Žiline, Fakulte špeciálneho inžinierstva ako docent a zastáva funkciu prodekana pre vedeckovýskumnú činnosť. Vo svojej vedecko-výskumnej, publikačnej a pedagogickej činnosti sa zaoberá problematikou projektovania a hodnotenia účinnosti a efektívnosti bezpečnostných systémov a problematikou riadenia informačnej bezpečnosti. doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. (*1958) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši, postgraduální studium absolvoval na VAAZ v Brně v roce 1989. Disertační práci obhájil v roce 1993 a 1999 habilitoval. Za dobu působení na Vojenské akademii v Brně (1991-2005) zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako docent. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, ochranou kritické infrastruktury a informační podporou řízení.

382

Ing. Zdeněk Maláník (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VVŠ ve Vyškově, postgraduální studium absolvoval na VA v Brně v roce 1992 a další vzdělání získal na UP v Olomouci v roce 1995. Je diplomovaným cvičitel sebeobrany, vysokoškolským pedagogem a garantem předmětů Speciální tělesná příprava, Osobní ochrana a Boj se skupinou. Je znalcem Krajského soudu v Brně, specializace Sebeobrana, Použití zbraně, Odhady palných zbraní. Spolupracuje jako technický expert obchodní společnosti Certline pro hodnocení kvality ISO v oblasti bezpečnosti. Vede kurzy sebeobrany a profesní obrany. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu bezpečnostního inženýrství jako odborný asistent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany a sebeobrany, technologií fyzické obrany a managementem fyzické obrany.

Ing. Lenka Maléřová (*1983) Vysokoškolské vzdělání dosáhla na Fakultě bezpečnostního inženýrství, VŠB-TU Ostrava, kde dále studuje doktorské studium v kombinované formě. V současné době pracuje na katedře Ochrany obyvatelstva, Fakultě bezpečnostního inženýrství, VŠBTU Ostrava jako odborná asistentka. Ve své vědecko výzkumné a pedagogické činnosti se věnuje ochraně obyvatelstva se zaměřením na analýzy rizik území.

doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. (*1974) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1997 v oboru politologie na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity a v roce 1999 v oboru právo na Právnické fakultě téže univerzity. Disertační práci obhájil v roce 2002 a v roce 2005 se habilitoval. Působil v různých funkcích na katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, od roku 2005 je vedoucím zdejšího Oddělení bezpečnostních a strategických studií. V letech 20012008 byl soudním znalcem v oboru kriminalistika. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá bezpečnostní politikou a společenskovědními přístupy k bezpečnostním hrozbám, především pak problematikou extremismu a terorismu ve středoevropském prostoru.

383

Ing. Luboš Nečesal (*1985) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 2009 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v současnosti pokračuje v postgraduálním studiu. Ve své vědecko-výzkumné a publikační činnosti se věnuje problematice informační podpory obecně, především pak informační podpoře řízení. Oblastí PKB se zabývá již od střední školy, kterou byla SOŠ a SOU Dubno – obor bezpečnostní systémy.

Ing. Pavel Pokorný, Ph.D. (*1975) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1998 na VUT v Brně, Fakultě technologické ve Zlíně ve studijním oboru Automatizace a řídicí technika, postgraduální studium absolvoval na UTB ve Zlíně, Fakultě technologické ve Zlíně. Disertační práci obhájil v roce 2003 na téma „Problematika řízení při hydrolyzačním zpracování bílkovinných druhotných surovin“. Od roku 2003 pracuje na UTB ve Zlíně, Fakultě aplikované informatiky, kde je odborným asistentem. Ve své vědecko výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá 2D a 3D počítačovou grafikou se zaměřením na její tvorbu, algoritmy a programování těchto algoritmů. Ing. Zdeněk Pokorný, Ph.D. (*1982) Vysokoškolské vzdělání získal na VA, později UO v Brně v roce 2006 v oboru Zbraně a munice. Od roku 2006 působil jako voják u 13. dělostřelecké brigády v Jincích. V roce 2008 se účastnil zahraniční mise na Balkáně. Po návratu absolvoval postgraduální studium na Univerzitě obrany Brno v oboru Materiální a technologické inženýrství. Na Univerzitě obrany Brno působí dosud.

doc. Ing. David Řehák, Ph.D. (*1978) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 2001 na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Poté nastoupil k doktorskému studiu ve studijním programu Ochrana vojsk a obyvatelstva, které zakončil v roce 2005 na Univerzitě obrany v Brně. V letech 2006 až 2009 pracoval na Ústavu strategických a obranných studií Univerzity obrany v Brně jako odborný asistent, kde prováděl výuku v kurzu Generálního štábu, kurzu vyšších důstojníků a odborných kurzech. Docentem byl jmenován v roce 2012 v oboru Bezpečnost a požární ochrana. V současné době působí ve funkci proděkana pro vědu, výzkum a zahraničí na Fakultě bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Zabývá se problematikou bezpečnostního 384

prostředí, řízení rizik, ochrany obyvatelstva a environmentální bezpečnosti. Ing. et Ing. Kateřina Sulovská(*1984) Vysokoškolské vzdělání získala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2009, kde v současnosti pokračuje v postgraduálním studiu. Za dobu svého vysokoškolského studia zastávala řadu akademických funkcí. Ve své vědecko-výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá základy informatiky, ochranou majetku a osob, biomechanikou lidského pohybu, biometrickými systémy a přípravou a charakterizací různých povrchů (především antibakteriálních). Ve své vědecko-výzkumné praxi se ráda věnuje multidisciplinárním tématům. Od roku 2004 je předmětem jejího zájmu také překladatelství a výuka anglického jazyka.

doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. (*1966) Je absolventem VŠB – Technické university v Ostravě, Fakulty strojní a elektrotechnické (1988), Policejní akademie ČR v Praze, Fakulta bezpečnostně právní (1998), Ostravské university v Ostravě, Fakulta filozofická (2006), VŠB-Technické university v Ostravě, Fakulta bezpečnostního inženýrství (2006). V roce 2009 habilitoval v oboru „Bezpečnost a požární ochrana“. Během své 25 leté praxe postupně pracoval na různých stupních a funkcích u Policie ČR, naposledy jako policejní rada. V letech 2000 – 2003 pracoval v Inspekci ministra obrany. V současné době působí na VŠB – Technické universitě Ostrava, kde je vedoucím Katedry bezpečnostního služeb na Fakultě bezpečnostního inženýrství. Garantuje studijní obory Technická bezpečnost osob a majetku, v této oblasti publikuje a je také školitelem doktorského studia. Je členem několika vědeckých, oborových a redakčních rad.

Ing. Jiří Svoboda (*1986) Vysokoškolské vzdělání získal na Fakultě aplikované informatiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde vystudoval obor Bezpečnostní technologie, systémy a management. V roce 2011 ukončil vysokoškolské studium obhajobou své diplomové práce na téma: Problematika prohlídky zadržené osoby v podmínkách průmyslu komerční bezpečnosti. Od roku 2008 spolupracuje s bezpečnostní agenturou M2.C a.s., kde pracuje v divizi A50 (Divize obchodních center), jako operační důstojník a zástupce velitele objektu na OCCZ. V roce 2012 získal certifikát Instruktora sebeobrany II. třídy s akreditací MŠMT.

385

Ing. Jiří Ševčík (*1986) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 2011 na Universitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v současnosti absolvoval první ročník postgraduálního studia. Konkrétně na ústavu bezpečnostního inženýrství. Ve své vědecko-výzkumné publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou technických prvků komerční bezpečnosti a metodických postupů při návrhu integrovaných systémů. V současné době se orientuje především na problematiku efektivního nasazování kamerových systémů.

Mgr. Ivo Tesař (*1959) Vysokoškolské vzdělání získal na Policejní akademii České republiky a následně na UJAK Praha. Od roku 1978 pracuje u bezpečnostních složek České republiky, od roku 1993 na úseku výkonu státní správy ve věcech zbraní a střeliva v Jihomoravském kraji. Od roku 1996 je zkušebním komisařem pro zkoušky odborné způsobilosti žadatelů o vydání zbrojního průkazu.

Ing. Dagmar Vidriková, PhD. (*1979) Vysokoškolské vzdělání ukončila v roce 2003 na Fakultě provozu a ekonomiky dopravy a spojů Žilinské univerzity v Žilině. Dizertační práci obhájila v roce 2009. V současné době působí na Katedře technických věd a informatiky FŠI ŽU v Žilině, kde se vědecky zabývá problematikou zavádění a využívání informačních systémů v podmínkách soukromé bezpečnosti. Vědecká a publikační činnost je zaměřená i do oblasti ochrany osob a majetku s důrazem na aplikaci modulárních systémů využitelných v rámci uvedeného odboru. Pracuje ve více expertních skupinách působících na národní i nadnárodní úrovni.

386

Bezpečnostní technologie, systémy a management II. Editor: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Kamerové systémy - garant: doc. Mgr. Milan Adámek, Ph.D. Řízení rizik v bezp. inženýrství - garant: Doc. Mgr. Ing. Radomír Ščurek, Ph.D. Technologie profesní obrany - garant: Ing. Zdeněk Maláník Informační podpora - garant: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Bezpečnostní politika a bezpečnostní systém státu - garant: brig. gen. doc. Ing. Miroslav KELEMEN, PhD.

Jazyková korektura:

Ing. Arch. Jaroslav Svozil (česká část) Mgr. Eva Lukášová (slovenská část)

Grafická a formální úprava: MgA. Žaneta Drgová, DiS. Ing. Luboš Nečesal

Vydavatel: Radim Bačuvčík - VeRBuM (Přehradní 292, 763 14 Zlín 12, Česká republika) Zlín, 2012

1. vydání. 387 stran. Náklad 1000 ks. Tisk: Nosova tiskárna, Brno www.verbum.name ISBN 978-80-87500-19-4

387