BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT IV

BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE, SYSTÉMY A MANAGEMENT IV.

Systémy kontroly vstupu IZS a krizové řízení Právo a komerční bezpečnost Mechanické zábranné systémy Prostředky pro bezpečnostní prohlídky

Radim Bačuvčík – VeRBuM Zlín 2014

KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Lukáš, Luděk Bezpečnostní technologie, systémy a management IV / Luděk Lukáš kolektiv. -- 1. vyd. -Zlín : VeRBuM, 2014. -- 390 s. ISBN 978-80-87500-57-6 351.759.5 * 351.78:614.8 * 62-027.45 * 614.8 * 005.934 - ochrana majetku - osobní bezpečnost - zabezpečovací technika - bezpečnostní inženýrství - bezpečnostní management - kolektivní monografie 005 - Management. Řízení [4]

Recenzovali: prof. Ing. Josef Reitšpís, PhD. doc. Ing. Vladimír Vráb, CSc. Tato kniha vznikla za podpory projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy NPU I No. MSMT-7778/2014 a také projektu Evropského Fondu pro Regionální Rozvoj CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/03.0089. This book was supported by Research Project: NPU I No. MSMT7778/2014, from the Ministry of Education of the Czech Republic and also by the European Regional Development Fund under the Project: CEBIA-Tech No. CZ.1.05/2.1.00/03.0089. Tato monografie byla doporučena k publikaci vědeckou redakcí nakladatelství VeRBuM © doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc., autoři kapitol, 2014 © Radim Bačuvčík - VeRBuM, 2014 ISBN 978-80-87500-57-6

Obsah I. ČÁST -

Systémy kontroly vstupu .................................................................................................... 15

1 Funkce a požadavky na systémy kontroly vstupu ..................................................................... 17 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 17 1.1.1 Terminologie systémů kontroly vstupu ........................................................................ 17 1.1.2 Standardizace v oblasti systémů kontroly vstupu .................................................... 19 1.2 Architektura systémů kontroly vstupu .................................................................................. 24 1.2.1 Komponenty systémů kontroly vstupu ......................................................................... 25 1.3 Funkční požadavky na systémy kontroly vstupu............................................................... 27 1.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 29 2 Architektura systémů kontroly vstupu .......................................................................................... 31 2.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 31 2.2 Dveře v systémech kontroly vstupu ........................................................................................ 33 2.3 Komponenty systémů kontroly vstupu ................................................................................. 35 2.3.1 Řadiče ......................................................................................................................................... 35 2.3.2 Čtečky karet.............................................................................................................................. 36 2.4 Softwarové řešení systémů kontroly vstupu ....................................................................... 38 2.4.1 Softwarová struktura systému kontroly vstupu WINPAK ..................................... 38 2.4.2 Přístupové úrovně a úrovně operátora ......................................................................... 38 2.4.3 Postup SW programování WINPAKU ............................................................................. 39 2.4.4 Pracovní plocha ve Winpaku ............................................................................................. 41 2.5 Integrace systémů kontroly vstupu a PZTS .......................................................................... 42 2.6 Perspektivy systémů kontroly vstupu ................................................................................... 43 3 Projektování systémů kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích ......... 45 3.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 45 3.1.1 Terminologie projektování systémů kontroly vstupu ............................................. 45 3.2 Legislativní rámec projektování systémů kontroly vstupu ........................................... 47 3.2.1 Požadavky na projektanty .................................................................................................. 47 3.2.2 Požadavky na projektovou dokumentaci ..................................................................... 49 3.2.3 Požadavky na systémy kontroly vstupu........................................................................ 51 3.3 Postup zřizování systémů kontroly vstupu .......................................................................... 52 3.3.1 Postup zřizování poplachových systémů ..................................................................... 53 3.3.2 Postup zřizování systémů kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích .................................................................................................................................. 54 3.4 Shrnutí ................................................................................................................................................ 61 4 Biometrické metódy identifikace ..................................................................................................... 62 4.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 62 4.2 Identita a identifikácia.................................................................................................................. 62 4.3 Identifikácia založená na vlastníctve ...................................................................................... 66 4.4 Identifikácia založená na znalostiach ..................................................................................... 70 4.5 Identifikácia založená na biometrických charakteristikách .......................................... 70 4.6 Právne aspekty biometrickej autentizácie ........................................................................... 71 4.7 Zhrnutie.............................................................................................................................................. 77 5 Perspektivní technologie identifikačních systémů .................................................................... 80 5.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 80 5.2 Biometrie chůze .............................................................................................................................. 80

5.3 Úvod do rozpoznávání osob podle chůze.............................................................................. 83 5.4 Metodika provádění experimentů pro bezpečnostní praxi ........................................... 86 5.4.1 Způsoby snímání a nároky ................................................................................................. 86 5.4.2 Nároky na snímání a probandy ........................................................................................ 88 5.5 Současný stav v oboru biomechaniky lidského pohybu pro bezpečnostní praxi .. 90 5.6 Multimodální systémy a forenzní aplikace biometrie ...................................................... 91 5.7 Shrnutí ................................................................................................................................................ 92 II. ČÁST - IZS a krizové řízení ................................................................................................................ 97 1 Krizový management ............................................................................................................................ 99 1.1 Úvod ..................................................................................................................................................... 99 1.2 Význam manažmentu pre súčasnú spoločnosť .................................................................. 99 1.3 Vznik krízových javov v spoločnosti .....................................................................................100 1.4 Vymedzenie termínu krízový manažment .........................................................................106 1.5 Definovanie termínu krízový manažment ..........................................................................110 1.6 Úlohy krízového manažmentu v bezpečnostnom systému štátu ..............................112 1.7 Rozhodovanie v krízovom riadení .........................................................................................113 1.8 Zhrnutie............................................................................................................................................115 2 Integrovaný záchranný systém .......................................................................................................117 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................117 2.2 Vymezení, funkce a organizace integrovaného záchranného systému ...................119 2.2.1 Vymezení integrovaného záchranného systému .....................................................119 2.2.2 Organizace IZS .......................................................................................................................121 2.3 Řízení činnosti IZS ........................................................................................................................122 2.3.1 Typové činnosti IZS .............................................................................................................122 2.3.2 Obsah činnosti složek IZS při řešení zásahu..............................................................123 2.3.3 Systém koordinace a řízení v IZS ...................................................................................126 2.4 Integrovaný záchranný systém Slovenské republiky .....................................................129 2.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................131 3 Krizové řízení .........................................................................................................................................133 3.1 Úvod do problematiky krizového řízení ..............................................................................133 3.2 Historie a vývoj krizového řízení v České republice .......................................................134 3.3 Základní pojmy krizového řízení ............................................................................................136 3.4 Funkce a fáze krizového řízení ................................................................................................138 3.5 Krizové orgány a jejich systém v České republice ...........................................................139 3.6 Krizová opatření za krizových stavů v České republice ................................................143 3.7 Slovenský systém krizového řízení (exkurz) .....................................................................145 3.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................147 4 Ochrana obyvatelstva ..........................................................................................................................149 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................149 4.2 Historie ochrany obyvatelstva ................................................................................................149 4.3 Základní legislativa v oblasti ochrany obyvatelstva .......................................................151 4.4 Prvky určené k ochraně obyvatelstva ..................................................................................152 4.5 Úkoly pro naplňování ochrany obyvatelstva .....................................................................155 4.5.1 Vyrozumění, varování a tísňové informování ...........................................................156 4.5.2 Evakuace obyvatelstva .......................................................................................................156 4.5.3 Ukrytí obyvatelstva a individuální ochrana ...............................................................159 4.5.4 Nouzové přežití obyvatelstva ..........................................................................................159 4.6 Koncepce ochrany obyvatelstva .............................................................................................161

4.7 Problematika ochrany obyvatelstva ve Slovenské republice ......................................163 4.8 Shrnutí ..............................................................................................................................................165 5 Ochrana kritickej infraštruktúry.....................................................................................................167 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................167 5.2 Kritická infraštruktúra ...............................................................................................................167 5.2.1 Európska Únia .......................................................................................................................167 5.2.2 Smernica rady 2008/114/ES ..........................................................................................168 5.2.3 Česká republika ....................................................................................................................169 5.2.4 Slovenská republika ............................................................................................................170 5.3 Ochrana kritickej infraštruktúry v ČR ..................................................................................170 5.3.1 Zákon č. 430/2010 Sb. kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení .........................................................................................................................................171 5.4 Vybrané metodiky ochrany a odolnosti kritickej infraštruktúry...............................176 5.4.1 Metodika zaistenia ochrany kritickej infraštruktúry v oblasti výroby, prenosu a distribúcie elektrickej energie. ....................................................................................176 5.4.2 Metodika hodnotenia odolnosti prvku kritickej infraštruktúry ........................177 5.5 Zhrnutie............................................................................................................................................179 III. ČÁST - Právo a komerční bezpečnost .........................................................................................183 1 Vývoj SBS v ČR a geneze zákona o SBS .........................................................................................186 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................186 1.2 Vývoj soukromých bezpečnostních služeb v České republice ....................................186 1.3 Sdružování soukromých bezpečnostních služeb .............................................................190 1.4 Minulost, geneze a důvody potřeby zákona o soukromých bezpečnostních službách v České republice .......................................................................................................190 1.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................196 2 Kvalifikace pro práci v komerční bezpečnosti...........................................................................198 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................198 2.2 Kvalifikační standardy ................................................................................................................198 2.2.1 Strážný (Kód 68-008-E) ....................................................................................................199 2.2.2 Detektivní koncipient (KÓD 68-009-M) ......................................................................200 2.2.3 Psovod bezpečnostní služby (Kód: 68-001-H) .........................................................201 2.2.4 Pracovník dohledového centra (Kód: 68-003-H) ....................................................204 2.2.5 Vedoucí detektiv (Kód: 68-002-T) ................................................................................205 2.3 Shrnutí ..............................................................................................................................................207 3 Instalace a provozování kamerových systémů .........................................................................208 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................208 3.2 Legislativní podmínky pro instalaci a provozování kamerových dohledových systémů ............................................................................................................................................208 3.3 Požadavky na návrh a provoz VSS z hlediska ÚOOÚ ......................................................209 3.3.1 Oznamovací povinnost.......................................................................................................210 3.3.2 Případy zpracování osobních údajů, na které se nevztahuje oznamovací povinnost.................................................................................................................................210 3.4 Norma ČSN EN 50132 .................................................................................................................211 3.4.1 ČSN EN 50132 - 1 - Systémové požadavky ................................................................212 3.4.2 ČSN EN 50132 - 5 - Přenos videosignálu ....................................................................213 3.4.3 ČSN EN 50132 - 7 - Pokyny pro aplikaci .....................................................................214 3.5 Závěr ..................................................................................................................................................216

4 Zadržení v podmínkách PKB z hlediska legislativy .................................................................217 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................217 4.2 Legislativní podmínky zadržení pachatele trestného činu ..........................................217 4.3 Legislativní podmínky zadržení pachatele přestupku ...................................................219 4.4 Legislativní podmínky svépomoci dle ustanovení § 14 občanského zákoníku ....221 4.5 Limity provedení zadržení v praxi.........................................................................................222 4.6 Zadržení v praxi ............................................................................................................................223 4.7 Shrnutí ..............................................................................................................................................225 5 Profesní obrana a právo v PKB ........................................................................................................227 5.1 Úvod ...................................................................................................................................................227 5.2 Pět druhů přístupu k profesní obraně..................................................................................227 5.2.1 Společenská a politická korektnost profesní obrany .............................................228 5.2.2 Obavy z trestního postihu .................................................................................................228 5.2.3 Ekonomická síla subjektu podnikajícího v privátní bezpečnosti ......................229 5.2.4 Orientace managementu v problematice profesní obrany ..................................229 5.2.5 Osobní zaujetí pro výcvik v profesní obraně .............................................................230 5.3 Problematika instruktorů profesní obrany ........................................................................230 5.3.1 Legislativní podmínky podnikání v profesní obraně .............................................230 5.4 Situace profesní obrany a právo .............................................................................................231 5.5 Interní směrnice pro pracovníka soukromé bezpečnostní služby ............................233 5.5.1 Směrnice výkonu ostrahy .................................................................................................233 5.5.2 Etický kodex ...........................................................................................................................234 5.5.3 Komunikace s pracovníky médií ....................................................................................234 5.5.4 Řešení mimořádných událostí ........................................................................................235 5.5.5 Směrnice klíčového hospodářství .................................................................................236 5.5.6 Směrnice pro předávání kamerového záznamu ......................................................236 5.5.7 Směrnice pro nález nebo telefonické ohlášení o uložení nástražného výbušného systému .............................................................................................................236 5.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................237 IV. ČÁST - Mechanické zábranné systémy .......................................................................................239 1 Mechanické zábranné systémy ........................................................................................................242 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................242 1.2 Integrovaný bezpečnostní systém .........................................................................................242 1.3 Rozdělení technických ochran MZS.......................................................................................246 1.4 Zkoušení a certifikace MZS .......................................................................................................247 1.5 Taktika při návrhu mechanické ochrany objektů ............................................................249 1.6 Průlomová odolnost MZS ..........................................................................................................254 1.7 Historie zámkových systémů ...................................................................................................256 1.8 Elektromotorický zámkový systém .......................................................................................262 1.9 Magnetické cylindrické vložky ................................................................................................263 1.10 Komorové trezory .......................................................................................................................267 1.11 Bezpečnostní skla ........................................................................................................................269 1.12 Dveřní systémy .............................................................................................................................271 1.13 Vstupy, vjezdy a jiné vstupní jednotky................................................................................274 1.14 Chemická ochrana předmětů a dokumentů ......................................................................275 1.15 Shrnutí .............................................................................................................................................276 2 Mechanické zábranné systémy a jejich použití v praxi ..........................................................277 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................277 2.2 Bytové objekty – byty .................................................................................................................279

2.3 2.4 2.5 2.6

Bytové objekty – rodinné domy ..............................................................................................281 Nebytové objekty..........................................................................................................................281 Nejběžnější mechatronické prvky pro zabezpečení objektů .......................................283 Shrnutí ..............................................................................................................................................284

3 Normalizace pro oblast úschovných objektů – úloha, postavení a harmonizace ........286 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................286 3.2 Geneze norem pro úschovné objekty ...................................................................................286 3.3 Normy pro úschovné objekty ..................................................................................................288 3.4 Shrnutí ..............................................................................................................................................300 4 Hybridné zámkové systémy v komerčnej sfére MZS ..............................................................301 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................301 4.2 Hybridné zámkové systémy so špeciálnym zámkom .....................................................301 4.3 Mechanické zámkové systémy ................................................................................................301 4.4 Heslové kombinačné zámkové systémy ..............................................................................302 4.5 Mechanické heslové zámky ......................................................................................................302 4.6 Elektronické heslové zámky ....................................................................................................303 4.7 Hybridné zámkové systémy so špeciálnou cylindrickou vložkou .............................303 4.8 Cylindrická vložka kombinovaná s posuvnými magnetmi ...........................................304 4.9 Cylindrická vložka kombinovaná s otočnými magnetmi ..............................................304 4.10 Cylindrická vložka kombinovaná s elektronickým ovládaním ..................................305 4.11 Hybridné prístupové uzamykacie systémy .......................................................................306 4.12 Ostatné hybridné zámkové systémy ....................................................................................310 4.13 Biometrické zámkové systémy ..............................................................................................312 4.14 Zhrnutie ...........................................................................................................................................313 V. ČÁST - Prostředky pro bezpečnostní prohlídky .....................................................................315 1 Detekce a identifikace výbušnin .....................................................................................................318 1.1 Úvod ...................................................................................................................................................318 1.2 Základní pojmový slovník .........................................................................................................318 1.3 Základní rozdělení výbušnin a jejich využití .....................................................................321 1.3.1 Průmyslové trhaviny ..........................................................................................................323 1.3.2 Vojenské trhaviny ................................................................................................................325 1.4 Prostředky používané k identifikaci a detekci výbušnin ..............................................326 1.5 Použití vycvičených psů pro detekci výbušnin .................................................................332 1.6 Shrnutí ..............................................................................................................................................334 2 Detekce chemických látek a terénní analýzy .............................................................................335 2.1 Úvod ...................................................................................................................................................335 2.2 Vymezení základních pojmů ....................................................................................................335 2.3 Požadavky na prostředky detekce a terénních analýz...................................................336 2.4 Rozdělení prostředků detekce a terénních analýz ..........................................................336 2.4.1 Rozdělení podle principu ..................................................................................................337 2.4.2 Rozdělení podle matrice vzorku ....................................................................................337 2.4.3 Rozdělení podle způsobu vyhodnocení .......................................................................337 2.5 Jednoduché detekční prostředky ...........................................................................................338 2.6 Univerzální detektory .................................................................................................................340 2.7 Selektivní analyzátory ................................................................................................................342 2.8 Multikomponentní analyzátory ..............................................................................................344 2.9 Některé perspektivní trendy vývoje prostředků detekce a terénní analýzy.........347 2.10 Shrnutí .............................................................................................................................................348

3 Rentgeny pro bezpečnostní prohlídky .........................................................................................350 3.1 Úvod ...................................................................................................................................................350 3.2 Princip vytvoření rentgenového záření a generace rentgenových přístrojů ........351 3.3 Výstupní obraz rentgenových přístrojů ..............................................................................355 3.4 Rozdělení rentgenů......................................................................................................................359 3.5 Rentgeny používané v ČR a ve světě .....................................................................................360 3.6 Závěr ..................................................................................................................................................363 4 Detektory kovů v bezpečnostních aplikacích ............................................................................365 4.1 Úvod ...................................................................................................................................................365 4.1.1 Význam použití detektorů kovů .....................................................................................365 4.1.2 Historie detektorů kovů ....................................................................................................366 4.2 Principy činnosti detektorů kovů ...........................................................................................369 4.2.1 Magnetické pole....................................................................................................................369 4.2.2 Princip činnosti detektorů kovů.....................................................................................371 4.3 Klasifikace detektorů kovů pro použití v bezpečnostních aplikacích ......................372 4.3.1 Klasifikace detektorů dle principu činnosti ...............................................................372 4.3.2 Klasifikace detektorů kovů dle způsobu použití ......................................................373 4.4 Požadavky na detektory kovů .................................................................................................377 4.5 Shrnutí ..............................................................................................................................................379 Resumé – summary ...................................................................................................................................381 Představení autorů kapitol .....................................................................................................................382

ÚVOD MONOGRAFIE Vážený čtenáři, držíš v rukou další díl kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management. Cílem jednotlivých kapitol a částí je prezentovat nejnovější poznatky z oblasti bezpečnosti a bezpečnostních technologií. Úkolem bezpečnosti je referenčnímu objektu zajistit vhodné podmínky pro jeho činnost. Bezpečnostní pracovníci by měli trvale nad oblastí bezpečnosti referenčního objektu bdít a průběžně ji monitorovat. Hodnotit, jestli je vše v pořádku. Bezpečnost závisí nejen na vnějším, ale také na vnitřním prostředí. Z toho důvodu není vhodné zajišťovat management bezpečnosti outsourcingem. Vše závisí na informacích, a drobný podnět, který si bezpečnostní pracovník uvědomí a reaguje na něj, outsourcingově zajištěná bezpečnost nemůže obvykle rozpoznat. Management bezpečnosti by vždy měl být součástí managementu referenčního objektu. Jiná situace je v oblasti jejího zajištění. Zde je již možné, aby se na jejím zajištění podílely jak vlastní síly a prostředky, tak smluvně zajištěné kapacity. Zvolená varianta zajištění bezpečnosti odpovídá prioritám referenčního objektu, jeho finančním možnostem i možnostem trhu s bezpečnostními technologiemi, systémy a službami. V současnosti se začíná rozpracovávat i prosazovat model tzv. „integrované bezpečnosti“. Smyslem tohoto modelu je vytvořit z pohledu bezpečnosti referenčního objektu optimální podmínky pro její zajištění. Vyvážený mix opatření je to, oč tu běží. Vše souvisí se vším a v mnoha případech jsou bezpečnostní opatření ve vzájemném rozporu. Růst kvality v jedné oblasti způsobuje problémy v oblasti druhé. Trvalým cílem monografické řady Bezpečnostní technologie, systémy a management je prezentovat nejnovější poznatky z oblasti bezpečnosti, bezpečnostních systémů i bezpečnostních technologií. V jednotlivých odborných částech autoři kapitol prezentují výsledky vlastního výzkumu a tvůrčího úsilí. Tyto poznatky mohou být využity jak při hodnocení bezpečnosti a zabezpečení referenčního objektu, tak při tvorbě a provozu bezpečnostního systému. V roce 2014, v době, kdy jednotliví autoři kapitol zpracovávali své texty, došlo z pohledu bezpečnosti k řadě neočekávaných událostí s významnými bezpečnostními důsledky. V jarních měsících bylo hlavním bezpečnostním tématem násilné odtržení ukrajinského Krymu a jeho začlenění do Ruské federace. Současně s tím probíhaly dlouhodobé boje proruských separatistů na východě Ukrajiny s cílem přičlenit dané území Ruské federaci. Ukázalo se, že dlouho prosazovaná bezpečnostní teze, že jiný „stát není schopen utajit změnu svých vojenských ambicí a přípravu anexe území jiného státu“, neplatí zcela do důsledku. Rusku se podařilo před mezinárodním společenstvím utajit přípravu vojenské operace a bez výrazné odezvy mezinárodní politické scény území Krymu anektovat. Pravdou je, že Krym byl historickým územím Ruska a jeho přičlenění k Ukrajině v roce 1956 bylo účelovým aktem Sovětského svazu zajistit snadnější zásobování Krymu z ukrajinského území. Strategická poloha Krymu v Černém moři však pro Ruskou federaci byla významnou hodnotou. Proto podstoupila politické riziko a anexi dokončila. Černomořská flotila Ruské federace, která je vojenským nástrojem pro zajištění mocenských ambicí v této části kontinentu, má zajištěny mnohem příhodnější podmínky jak pro svoji činnost, tak i rozvoj. Díky tomuto aktu by politické reprezentace vyspělých států měly přehodnotit své bezpečnostní doktríny i strategie a připravit své obranné kapacity změněné situaci. Zejména si připravit mobilizované obranné kapacity, schopné rozšířit schopnosti stálých ozbrojených sil.

Nově se konstituoval také Islámský stát. Tento se stal významnou bezpečnostní hrozbou vyspělému světu. Nebezpečí, plynoucí z jeho vzniku a rozšiřování teritoria působení, spočívá ve změně účelu státu. Současný koncept státu je založen na národním principu. Účelem státu je zajistit národu podmínky pro jeho život a rozvoj. Vymezení hranic národních států je dlouhodobě akceptováno a je snahou neměnit hranice území jednotlivých států. Účelem Islámského státu je zajistit vhodné podmínky pro rozvoj náboženství. Jeho představitelé zastávají myšlenku nadřazenosti náboženské ideologie všemu ostatnímu. Rigidní prosazování stylu života společnosti, dané náboženskou ideologií, je novou formou totality. Situace je o to horší, že je při tom potlačován princip národních států. Prosazování zmíněného principu je novou hrozbou mezinárodnímu prostředí. Organizace spojených národů, jako mezinárodní organizace sdružující národní státy, je postavena na jiném principu a s existencí takových států nepočítá. Jejím základem je zajištění spolupráce národů, nikoliv náboženství a ideologií. Nově vzniklá bezpečnostní hrozba má sympatizanty v celém světě a vyrovnání se s ní bude znamenat změnu v zajištění zdrojů. Rozvoj Islámského státu lze zastavit jeho paralýzou, izolací a omezením dodávek zbraní. Je důležité, aby se mezinárodní společenství spojilo, Islámský stát neuznalo, nepodporovalo a v konečném důsledku paralyzovalo. Aby jej nikdo jako stát neuznal a nenavazoval s ním hospodářskou, politickou a v konečném důsledku i vojenskou spolupráci. Poslední hrozbou, se kterou se v roce 2014 vyspělý svět potýká, je epidemie horečnatého onemocnění, způsobeného virem Ebola. Počet mrtvých již přesáhl 4 tisíce a nedaří se epidemii izolovat. Vlivem globalizace a migrace obyvatelstva je obtížné zajistit její izolaci ve státech, kde ke vzniku epidemie došlo, tedy ve státech západní Afriky. Zabránění jejího šíření je možné pouze karanténou a izolací nakažených. S podobným typem onemocnění krizové řízení počítá a je důležité, aby se navržená opatření s touto hrozbou vyrovnala. I když byl exkurz do oblasti aktuálních hrozeb větší než v předešlých dílech, je důležité si uvědomit, že se tato oblast neustále mění a vyvíjí. Nové hrozby, na něž nejsme připraveni, se objevují, a proto je důležité je včas identifikovat a přizpůsobit opatření vzniklé situaci. V předposledním, 4. dílu kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management, jsou osvětlena témata technického, technologického, systémového i právního charakteru. Mezi technické patří část Systémy pro kontrolu vstupu, Technické prostředky pro bezpečnostní prohlídky a Mechanické zábranné systémy. Technika tvoří materiální základ opatření a tím pádem jako klíčové bezpečnostní opatření vytváří podmínky i pro fungování referenčního objektu za působení hrozby. Rozvoj techniky a technologií znamená zlepšování proaktivní situace a důraz na represi v oblasti bezpečnosti. Zbylé dvě části monografie jsou zaměřeny do oblasti práva komerční bezpečnosti a krizového řízení. Právo představuje soubor zásad, které vymezují rámec způsobu fungování v dané oblasti. Smyslem je optimalizovat a formalizovat toto fungování. Znalost práva a právního rámce je předpokladem k volbě a realizaci bezpečnostních opatření. Významnou oblastí pro řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru jsou opatření v oblasti krizového řízení. Krizí se chápe situace, kdy se fungování referenčního objektu dostává z rovnováhy do nerovnovážného stavu a je narušena jeho existence. Krize a krizové situace vznikají neočekávaně a jejich řešení spočívá na připravenosti sil a prostředků. Cílem části je specifikace oblastí, v nichž se krizová připravenost zajišťuje, zejména ochrana obyvatelstva, ochrana kritické infrastruktury a integrovaný záchranný systém. Je důležité porozumět oblasti činnosti v každé z těchto oblastí a přemýšlet nad jejich rozvojem.

Mezi základní metody tvůrčí práce, které autoři použili při zpracování částí a kapitol, jsou především analýza a syntéza. Analýza byla použita k hlubšímu zkoumání podstaty problémů. S její pomocí provedli autoři vhled do předmětné oblasti. Opaku bylo dosaženo s využitím syntézy. Mezi další metody, které byly použity k tvůrčímu zpracování obsahu kapitol, patří metoda indukce a metoda systémového přístupu. Indukce umožnila provést zobecnění, zejména v části věnované krizovému řízení a právu v komerční bezpečnosti. Metodu systémového přístupu využili autoři v rámci komplexního rozboru jednotlivých bezpečnostních témat. Jednotlivé kapitoly respektovaly potřebnou míru obecnosti a teorie. Odborná kolektivní monografie je určena všem zájemcům, kteří chtějí porozumět jednotlivým tématům bezpečnosti a krizového řízení. Primárně je zaměřena na klíčová témata zajištění ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Důraz je kladen na znalost technických principů. Kniha je určena jak pracovníkům orgánů krizového řízení, tak bezpečnostnímu managementu organizací i samotným poskytovatelům služeb fyzické bezpečnosti a ochrany majetku. Zejména pro ně jsou cenné kapitoly, zaměřené na podstatu technického fungování systémů pro kontrolu vstupu a mechanickým zábranným systémům. Celá publikace je určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.

Ve Zlíně 14. října 2014

doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc.

I. ČÁST - SYSTÉMY KONTROLY VSTUPU

Úvod Systémy kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích představují soubor technických zařízení, konstrukčních a organizačních opatření, která zajišťují řízení a evidenci přístupu do zabezpečených prostor nebo objektu a to na základě přidělených přístupových práv. Cílem aplikace systémů kontroly vstupu (SKV), jako jednoho z typů poplachových systémů, je zejména zvýšení úrovně bezpečnosti objektu, přičemž systémy kontroly vstupu mohou pracovat autonomně nebo být integrovány s dalšími poplachovými systémy, nejčastěji s poplachovými zabezpečovacími a tísňovými systémy nebo s CCTV dohledovými systémy. Základním přínosem SKV je řízení přístupu z hlediska rozhodování o tom, komu, kde a kdy bude umožněn vstup do zabezpečeného prostoru, přičemž je nutné minimalizovat riziko vstupu nepovolených. Cílem následující části publikace je pojednat o vybraných oblastech spojených s aplikací systémů kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích. Úvodní kapitoly řeší problematiku významu, funkcí a technických prvků SKV, přičemž je tato oblast doplněna analýzou architektury systémů kontroly vstupu z hlediska hardwarového zapojení, softwarových řešení, integrace SKV a poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů. Následující kapitoly se zabývají problematikou projektování SKV a biometrickými metodami identifikace. Samostatně je řešena problematika biometrie chůze. Jednotlivé zpracované kapitoly, jako samostatné odborné bloky, prezentují výsledky analýz a vlastních výzkumů jednotlivých autorů a jako celek představují materiál, který je určen zejména studentům vysokých škol, ale i široké odborné veřejnosti. Pozornost je v této části publikace věnována rovněž problematice projektování, kdy projektování systémů kontroly vstupu představuje soubor tvůrčích činností projektanta, zahrnující návrh systému, zpracování projektové dokumentace a následný odborný dozor v rámci instalace, a to při dosažení maximálního využití technických možností jednotlivých použitých komponent a systému SKV jako celku, při minimálních ekonomických nákladech, a to rovněž při dodržení požadavků právních předpisů, technických norem, technických specifikací a návodů resp. předpisů výrobců a legitimních požadavků investora. Uvedená kapitola analyzuje požadavky na projektanty, projektovou dokumentaci a rovněž požadavky na komponenty SKV a to vše v souladu s platnými legislativními předpisy. Jako samostatná část je řešena problematika projektování, jako jedna z fází procesu zřizování systémů kontroly vstupu. Jednotlivé etapy uvedeného procesu vychází především z odborných zvyklostí v praxi, odborné literatury a doporučení technických norem. V rámci biometrických metod je podrobněji analyzována biometrie chůze. Rozpoznávání osob podle chůze má stejný potenciál i možnosti použití jako rozpoznávání osob podle dalších biometrických charakteristik. Ačkoli se tímto typem rozpoznávání zabývají výzkumné týmy po celém světě již více jak dvě desetiletí, ještě stále není komerčně dostupné. Jeho potenciál je však velký, jelikož stereotyp chůze nemůže být zakryt a výrazně změněn na rozdíl od tváře, uší a některých dalších charakteristik. Otázkou však zůstává, zda budou takovéto systémy využitelné ve velkém měřítku, což mají za úkol zjistit další probíhající výzkumy.

16

1 FUNKCE A POŽADAVKY NA SYSTÉMY KONTROLY VSTUPU Jan VALOUCH 1.1 Úvod Systémy kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích představují jeden z typů poplachových systémů, které je možno definovat jako systémy obsahující konstrukční a organizační opatření a dále zařízení, nutné pro řízení vstupu. [1] Základním přínosem SKV je řízení přístupu z hlediska rozhodování o tom, komu, kde a kdy bude umožněn vstup do zabezpečeného prostoru, přičemž je nutné minimalizovat riziko nepovolených vstupu. [3] Cílem následující kapitoly je prezentace informací v oblasti funkčních požadavků a architektury systémů kontroly vstupu. Z hlediska požadavků na systémy kontroly vstupu (SKV) je nutné upozornit na podstatnou změnu v rámci standardizace, kterou přineslo v únoru 2014 vydání nové technické normy ČSN EN 60839-11-1 Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy Část 11-1: Elektronické systémy kontroly vstupu - Požadavky na systém a komponenty. [2] Vybrané části této kapitoly proto vychází již z požadavků uvedené technické normy. 1.1.1 Terminologie systémů kontroly vstupu Pochopení významu jednotlivých pojmů v oblasti systémů kontroly vstupu je nezbytné pro zajištění vzájemné komunikace všech subjektů zainteresovaných do procesu jejich zřizování, tj. především projektantů, investora, uživatele systému, výrobců, distributorů techniky, pracovníků montáže a servisu. Následující text obsahuje vysvětlení základních procesních, systémových a technických pojmů z oblasti systémů kontroly vstupu. [2] Elektronický systém kontroly vstupu Systém, který poskytuje oprávněným osobám nebo entitám vstup do zabezpečeného prostoru a/nebo opuštění zabezpečeného prostoru. Systém zároveň umožňuje zamítnutí vstupu a/nebo odchodu neoprávněním jedincům nebo entitám. Pozn.: Pojem elektronický systém kontroly vstupu (EACS - Electronic Access Controll Systems) zde představuje synonymum k doposud používanému pojmu „systém kontroly vstupu“. Pozn.: Původní ČSN EN 50133-1 používá pouze pojem „systém kontroly vstupu“, který byl definován jako systém obsahující konstrukční a organizační opatření, včetně těch, které se týkají zařízení nutných pro řízení vstupu. [1] Entita Jakýkoliv pohyblivý objekt (osoba, vozidlo atd.), jemuž jsou poskytnuta práva přístupu.

17

2 ARCHITEKTURA SYSTÉMŮ KONTROLY VSTUPU Stanislav GOŃA 2.1 Úvod Typické schéma praktického hardwarového zapojení (instalace) systémů kontroly vstupu je na obr. 1. Ve volné návaznosti na modely počítačových sítí je možné konstatovat, že v architektuře systémů kontroly vstupu existují 3 úrovně. První úroveň – na této fyzické úrovni jsou pomocí komunikačních rozhraní (případně sběrnic) připojeny čtečky. Nejčastěji se jedná o 3drátové rozhraní Wiegand, kterým jsou čtečky připojeny k řadičům (kontrolerům). Rozhraní Wiegand je defacto standardem pro tento typ připojení. Pokud mají čtečky rozhraní RS 232 nebo USB, je nutná konverze z těchto rozhraní na Wiegand. U některých čteček se lze setkat také s rozhraním Clock & Data. Druhá úroveň je úrovní, kde probíhá sloučení dat z jednotlivých čteček. Pokud se jedná prostorově rozlehlý systém s velkým počtem čteček, tak je tato úroveň rozdělena na tzv. úroveň hlavních řadičů (main controllers) a vedlejších řadičů (sub-controllers). Jednotlivé řadiče jsou k vyšší úrovni připojeny nejčastěji pomocí sběrnice RS 485. Jedná se o dvoudrátovou (poloduplexní) verzi této sběrnice, která funguje v režimu master/slave. Z pohledu fyzické kabeláže bývá tato sběrnice provedena pomocí STP kabelu, se čtyřmi vodiči (A, B, Vcc, Gnd), kde signály A a B představují vlastní kroucený pár, naopak Vcc a Gnd se používá pro rozvod stejnosměrného napájení mezi jednotlivými řadiči, nejčastěji se jedná o hladinu 12 až 24 voltů. Třetí úroveň slouží k sloučení a připojení dat z jednotlivých řadičů do vlastní počítačové sítě. To je v zásadě řešeno dvěma způsoby. Nejčastěji tak, že jsou při návrhu instalace přístupového systému vybírány takové řadiče, které mají přímo Ethernetový výstup a pak je sloučení provedeno pomocí switche. Nicméně často se lze vzhledem konzervativnosti výrobců řadičů setkat s případem, že řadiče poskytují pouze rozhraní RS 485. V takovém případě je nutné provést konverzi ze RS 485 na Ethernet pomocí příslušného hardwarového převodníku. Někdy se tento převodník označuje také jako terminálový server. V novějších a budoucích perspektivních instalacích systémů kontroly vstupu se často začínají objevovat řešení, ve kterém nejsou řadiče použity a jsou použity IP čtečky (tj. čtečky, které mají přímo Ethernetové rozhraní). Toto řešení má výhodu ve větší datové propustnosti, lze například používat čtečky s pokročilou biometrií jako je 3D rozpoznání obličeje, rozpoznání duhovky nebo žilního řečiště. Nevýhodou takového řešení je vyšší cena takového systému kontroly vstupu.

31

3 PROJEKTOVÁNÍ SYSTÉMŮ KONTROLY VSTUPU PRO POUŽITÍ V BEZPEČNOSTNÍCH APLIKACÍCH Jan VALOUCH 3.1 Úvod Cílem projektové činnosti v rámci zřizování systému kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích (SKV) je zpracování návrhu a projektové dokumentace ve formě technického řešení, při dosažení maximálního využití technických možností jednotlivých použitých komponent a SKV jako celku, při minimálních ekonomických nákladech a to rovněž při dodržení požadavků právních předpisů, technických norem, technických specifikací a návodů resp. předpisů výrobců a legitimních požadavků investora. Předmětem projektování, v souladu se zaměřením textu této kapitoly, jsou systémy kontroly vstupu pro použití v bezpečnostních aplikacích, kdy tyto můžeme definovat jako systémy obsahující konstrukční a organizační opatření a dále zařízení, nutné pro řízení vstupu. [4] Základním přínosem SKV je řízení přístupu z hlediska rozhodování o tom, komu, kde a kdy bude umožněn vstup do zabezpečeného prostoru, přičemž je nutné minimalizovat riziko nepovolených vstupu. [5] Návrh systémů kontroly vstupu musí odpovídat požadavkům investora a splňovat legislativní, systémové a technické požadavky, které jsou stanoveny v relevantních právních a technických předpisech. 3.1.1 Terminologie projektování systémů kontroly vstupu Vzájemná komunikace a tudíž pochopení významu jednotlivých pojmů se dotýká nejen projektantů, ale také investora, uživatele systému, výrobců, distributorů techniky, pracovníků montáže a servisu. Následující text obsahuje vysvětlení základních procesních, systémových a technických pojmů z oblasti projektování systémů kontroly vstupu. Projekt Jedinečný proces sestávající z řady koordinovaných a řízených činností s daty zahájení a ukončení, prováděný pro dosažení cíle, který vyhovuje specifickým požadavkům, včetně omezení daných časem, náklady a zdroji. Technický projekt je možné blíže definovat jako kompletní proces přípravy a realizace navrhovaného technického zařízení, systému, technologického celku nebo stavby včetně jeho uvedení do provozu a předání zadavateli nebo uživateli. Projektování Soubor tvůrčích činností osoby-projektanta, zahrnující návrh systému nebo stavby a zpracování projektové dokumentace objektu, který doposud fyzicky neexistuje.

45

4 BIOMETRICKÉ METÓDY IDENTIFIKACE Kamil BOC 4.1 Úvod Každá entita je charakteristická svojimi vlastnosťami alebo znakmi, ktorými sa odlišuje od ostatných entít. Pokiaľ je materiálneho charakteru disponuje spoločnými, ale aj odlišnými (individuálnymi) vlastnosťami alebo znakmi vonkajšej alebo vnútornej štruktúry. Na základe týchto znakov je teda identifikovateľná druhovo alebo individuálne. Aplikáciou tejto premisy a z uplatnenia teoretických východísk epistemológia (z gr. επιστήμη – epistéme, "poznanie" + λόγος – lógos, "slovo")1, že poznanie je odrazom reality, môžeme vyvodiť záver, že k odrazu dochádza pri vzájomnej interakcii aspoň dvoch materiálnych objektov alebo systémov, z ktorých jeden má schopnosť (spôsobilosť) odrážať v inej forme vlastnosti druhého materiálneho systému alebo objektu, ktorý je schopný alebo spôsobilý tieto vlastnosti odovzdať. Táto východisková teória vzniku odrazu je známa, aj keď nie vo vedeckej podobe snáď už od vzniku našej zeme. Predpokladajme, že sa vzťahuje na všetky predmety alebo systémy (objekty) materiálnej povahy, ktoré disponujú spôsobilosťou odovzdávania alebo reprodukovania (v inej forme) odrazu niektorých vlastností objektov materiálnej povahy, s ktorými boli v interaktívnom kontakte. Pri interaktívnom kontakte dvoch materiálnych systémov (objektov) sú vlastnosti odrážaného objektu odovzdávané a vo zmenenej podobe odrážané (kopírované) vo forme materiálnej zmeny (vnútornej alebo vonkajšej) odrážajúceho materiálneho systému (objektu) vo forme vytvorenej stopy. Materiálna zmena vzniknutá vplyvom interaktívneho pôsobenia na odrážajúcom, ale aj na odrážanom objekte obsahuje informácie charakterizujúce niektoré identifikovateľné vlastnosti vonkajšej alebo vnútornej štruktúry odrážaného objektu. Podstata tohto javu sa stala podstatou identifikácie. 4.2 Identita a identifikácia Pojem „identita“ pochádza z latinského „idem“ – zhodnosť, totožnosť. Z hľadiska významu ide buď o absolútnu rovnakosť (totožnosť), alebo určitú typickosť (osobitosť), ktorá je stála a pretrváva v čase. [7] Pojem „identita“ tak obsahuje dva vymedzujúce aspekty porovnávania osôb a vecí: podobnosť a rozdielnosť.[8] Otázky „trvalosti (stálosti) uprostred zmeny“ a „rovnakosti uprostred rozmanitosti“ zamestnávali filozofov od čias starovekého grécka až po súčasnú analytickú filozofiu. Brubaker a Cooper identifikovali päť stabilne sa opakujúcich spôsobov použitia pojmu „identita“ ako:

1

Teória poznania alebo gnozeológia (z gr. γνώσεισ – gnóseis, "poznanie" + λόγος – lógos, "slovo") alebo epistemológia alebo noetika je filozofická disciplína (súčasť teoretickej filozofie), ktorá sa zaoberá problémami ako napríklad čo je to poznanie?, o čo sa poznanie opiera a ako je získavané?, aké sú možnosti a medze poznania? Teória poznania teda skúma poznanie z hľadiska jeho podmienok, možností a hraníc. Stáva sa kľúčovou disciplínou novovekej filozofie.

62

5 PERSPEKTIVNÍ TECHNOLOGIE IDENTIFIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Kateřina SULOVSKÁ 5.1 Úvod Biometrické systémy, jejich prodej a vývoj patří mezi rychle rostoucí segmenty trhu zejména díky vyšší poptávce po bezpečnosti. Biometrické údaje jsou úspěšně a účinně používány ve vědeckém výzkumu, jsou hlavním prvkem forenzních věd a cenným prvkem systémů kontroly vstupu. Obvyklým důvodem pro nasazení biometrických systémů je zabránění vstupu osoby do oblasti, ať už jde o areál firmy, kanceláří, jednotlivých pater apod. Některé charakteristiky a zvyky, jimiž lidské tělo disponuje, mohou být použity také pro vzdálené sledování a identifikaci, případně rozpoznání zájmových osob. Mezi tyto můžeme zařadit zejména rozpoznávání osob podle chůze a tváře. Rozpoznávání osob podle tváří je již úspěšně aplikováno v některých zemích světa na ochranu aktiv typu stadionů, kasin, bank a letišť. V ideálním případě je narušitel identifikován v dostatečném časovém předstihu a není vůbec vpuštěn do zájmové oblasti, případně je monitorován, aby byl rychle nalezen a možná rizika jím způsobená tak eliminována. Rozpoznávání osob podle chůze má stejný potenciál i možnosti použití jako rozpoznávání osob podle jejich tváří. Ačkoli se tímto typem rozpoznávání zabývají výzkumné týmy po celém světě již více jak dvě dekády, ještě stále není komerčně dostupné. Jeho potenciál je však obrovský, jelikož stereotyp chůze nemůže být zakryt a výrazně změněn, na rozdíl od tváře, uší a některých dalších charakteristik. 5.2 Biometrie chůze Biometrické systémy jsou ve své nejjednodušší podobě spojeny s lidskou civilizací již nejméně 3 000 let. První dochované zmínky o biometrice můžeme najít ve starověkém Egyptě, kde byly využívány rysy tváře k výplatám odměn za služby nebo koupi různých produktů. Mluvíme tak o prvních biometrických systémech založených zejména na rozpoznávání tváře a jejích rysů, antropometrických charakteristik (např. tělesná výška a hmotnost) a otisků prstů. Základy moderních systémů užívaných dnes položil Alfonse Bertillon v 19. století. Jeho metoda byla dále rozvíjena především ruskou a americkou školou, jež dovedla např. daktyloskopii téměř k dokonalosti. [1] Biometrie chůze patří mezi biometrii chování, která pracuje s osobnostními rysy člověka, kterými jsou například i styl psaní na klávesnici, srdeční rytmus nebo podpis. Metoda rozpoznávání nebo identifikace osoby podle její chůze je metodou bezkontaktní a pro danou osobu není nikterak obtěžující, jelikož je možné ji provádět i z větších vzdáleností. Historie rozpoznávání vzorců chůze jde ruku v ruce s vývojem zobrazovacích technik, ačkoli se může zdát, že se tímto typem výzkumu vědci zabývají teprve posledních 10 let. Mechanika, ze které rozpoznávání chůze vychází, je vědní obor zabývající se studiem mechanického pohybu objektů a biomechanikou je propojována nejen s bio- obory, ale i s dalšími obory, jejichž aplikační možnosti v reálném životě jsou velice zajímavé a prospěšné, neboť mohou nejen zlepšit optimalizaci procesů, ale i kvalitu života

80

II. ČÁST - IZS A KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Úvod Změny v bipolárním rozdělení světa vyvolaly ve vyspělém demokratickém světě potřebu zaměření rozvoje bezpečnostního systému státu k řešení především nevojenských hrozeb. Bylo potřeba vytvořit účinné nástroje pro řešení každodenních mimořádných událostí (dopravní nehody, požáry, technické zásahy) i mimořádných událostí velkého rozsahu (povodně, sněhové kalamity, vichřice). Tímto nástrojem se stalo krizové řízení, využívající poznatků krizového managementu. Krizový management byl jako specifický obor managementu konstituován v 60. letech minulého století jako nástroj pro řešení krizí a krizových situací. Poprvé došlo k jeho pojmenování a vědomému použití, jako specifického nástroje, při řešení Karibské krize. Postupem doby došlo k rozšíření jeho využití od mocenských a politických krizí i do dalších oblastí, jako např. řešení krizových situací ve firmách a krachujících podnicích. Vlivem technologického rozvoje, závislosti společnosti na energiích i technologiích, bylo nutné zajistit jak odborně, tak personálně i silami a prostředky zvládání mimořádných událostí. Krizové události vznikají obvykle nenadále s rozsáhlými důsledky. Informace o situaci jsou často nejasné a protichůdné. K jejich řešení jsou přijímána opatření s rozsáhlým, často negativním dopadem a nevratnými důsledky. Řešením je prevence, ochranná opatření a příprava sil a prostředků k jejich zvládání (minimalizace účinku). V následující části kolektivní monografie, nazvané „IZS a krizové řízení“, jsou analyzovány a diskutovány základní odborné oblasti, spojené s řešením nevojenských hrozeb. Jedná se především o krizové řízení a jeho nástroje: Integrovaný záchranný systém, systém krizového řízení, ochranu obyvatelstva a ochranu kritické infrastruktury. V první kapitole je analyzován krizový management jako specifická oblast managementu. V druhé kapitole je analyzován a diskutován vývoj integrovaného záchranného systému jako nástroje k řešení každodenních mimořádných událostí. Řešení rozsáhlých mimořádných událostí je věnována kapitola o krizovém řízení a systému krizového řízení. Omezení dopadů krizových situací je věnována předposlední kapitola části, zaměřená na ochranu obyvatelstva. Poslední kapitola části analyzuje současný stav nejmladší oblasti krizového řízení, ochrany kritické infrastruktury. Výše uvedené nástroje zajišťují řešení mimořádných událostí především nevojenského charakteru. Jedná se jak o každodenní mimořádné události, tak o mimořádné události s rozsáhlými důsledky. Řadí se k nim i mimořádné události technologického charakteru. Zejména ochrana kritické infrastruktury je odpovědí na rozvoj technologií, i uvědomění si závislosti společnosti na jejím fungování. Celá část dává systémový pohled na oblast krizového řízení. Další oblasti, v nichž dojde k institucionálnímu rozvoji krizového řízení, budou závislé na technologickém rozvoji i závislosti společnosti na jejich fungování. Významné indicie ukazují, že touto oblastí bude zejména oblast informační a kybernetické bezpečnosti. Se zavedením „internetu věcí“, zvyšováním ceny i hodnoty dat, bude problematika záchranných a likvidačních prací směřována i do této oblasti. Postupný rozvoj technologií inteligentních budov umožní konfiguračními opatřeními minimalizovat důsledky požárů i dalších technologických havárií. K jejich realizaci bude potřebné disponovat odborně znalým personálem, který bude schopen daný zásah zrealizovat. Možná se v budoucnu dožijeme toho, že hasič, specialista v oblasti technologií budov, svými konfiguračními zásahy bude spouštět jednotlivé celky a tím dostane požár pod kontrolu a zefektivní cely zásah.

98

1 KRIZOVÝ MANAGEMENT Ladislav ŠIMÁK 1.1 Úvod Človek sa snaží ovládať prírodu, vytvára si optimálne životné prostredie a produkuje nevyhnutné zdroje a materiálne statky pre svoju potrebu. Vo svojej činnosti si stanovuje nevyhnutné, ale aj ambiciózne ciele, hľadá optimálne postupy na ich dosahovanie a v neposlednom rade sa snaží riadiť prebiehajúce deje a procesy tak, aby boli maximálne účinné. Jeho snaha o dosahovanie požadovanej životnej úrovne a zabezpečenie trvalo udržateľného rozvoja je veľmi často marená v dôsledku vzniku rôznych krízových javov, ktorých negatívne dôsledky musí spoločnosť prekonávať. To si vyžaduje okamžité vynaloženie značných zdrojov, ktoré mohli byť použité na rozvoj, ale tiež vytvorenie a udržiavanie efektívneho a účinného systému síl, prostriedkov a zdrojov určených na prevenciu a riešenie krízových javov. Takýto systém, ktorý je určený na ochranu občana a spoločnosti ako celku proti negatívnemu pôsobeniu krízových javov, sa nazýva spoločným termínom krízový manažment. 1.2 Význam manažmentu pre súčasnú spoločnosť Univerzitným nástrojom riadenia akýchkoľvek prebiehajúcich dejov a procesov je manažment. S jeho využitím sa človek snaží optimalizovať vynakladanie zdrojov, síl a prostriedkov tak, aby dosiahol maximálny efekt pri vynaložení minimálnych vstupov. Univerzálnosť manažmentu je v tom, že je využiteľný: · v každom prostredí (výroba, služby, verejné správy, ...), · na každej úrovni riadenia (strategická, operatívna, výkonná), · ako aj v rôznych etapách prebiehajúcich dejov a procesov (počnúc stanovením cieľa, cez projektovanie a budovanie systémov, až po ukončenie ich celoživotného cyklu). Napriek existencii veľkého množstva rôznorodých prístupov a vytvorených škôl je možné tvrdiť, že manažment využíva s malými obmenami rovnaké funkcie, prostredníctvom ktorých dosahuje plánované ciele (plánovanie, organizovanie, vedenie, kontrola a personálna práca). V rámci týchto funkcií potom manažment využíva rôzne nástroje a postupy, ktoré sú špecifické pre dané prostredie, úroveň riadenia i etapu prebiehajúcich dejov a procesov. V poslednom období sa preto čoraz viac otvára otázka, či je logicky správne spájať termín manažment s rôznymi prívlastkami (napr. finančný manažment, podnikový manažment, manažment verejnej správy, manažment zdravotníctva, záchranný manažment, prípadne bezpečnostný manažment), alebo či je potrebné hovoriť len o manažmente, ktorý je aplikovaný v akomkoľvek prostredí. Odpoveď na túto otázku nie je jednoznačná. Na uvedený problém existuje celý rad pohľadov a argumentácia býva väčšinou účelová, snaží sa nájsť potvrdenie pre zastávaný postoj, prípadne názor autora.

99

2 INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM Luděk LUKÁŠ 2.1 Úvod Mezi priority současné společnosti patří ochrana života, zdraví, majetku a životního prostředí. Člověk se stává pro moderní společnost čím dále větší hodnotou. Ať už je to z pohledu hodnot, které do něj byly vloženy a jenž za svého života může vytvořit, nebo z pohledu daní, jimiž může přispět k hospodářskému rozvoji společnosti. Přičlení-li se k těmto ekonomicko-pragmatickým pohledům sociální a společenský rozměr, pak lze konstatovat, že člověk je pro moderní společnost to nejcennější, čím disponuje. Současné bezpečnostní prostředí je velmi turbulentní. Množství hrozeb, které ohrožují život a zdraví člověka, neustále narůstá. Je to dáno především technologickým rozvojem a z toho plynoucí a narůstající složitostí procesů. Technologie život člověku usnadňují, ale současně pro něj mohou znamenat významnou hrozbu. Zejména, dojde-li při jejich použití k havárii nebo jiné mimořádné události. Život člověka ohrožují také požáry, dopravní nehody nebo živelní pohromy. Obecným principem společenského rozvoje je regulace a zkvalitňování jednotlivých oblastí života. Jednou z oblastí, v níž došlo k rozvoji a systemizaci činnosti, je ochrana života, zdraví, majetku a jiných aktiv při nehodách, haváriích a živelních pohromách, společně označovaných jako mimořádná událost (MU). Podle1 je: „… mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací“. Mimořádné události se liší svým rozsahem. Rozdílná řešení vyžadují mimořádné události menšího rozsahu, jako např. dopravní nehody a požáry a jiná řešení rozsáhlé technologické havárie či živelní pohromy jako např. velké povodně. Rozdíl je především v jejich četnosti a potřebném rozsahu záchranných a likvidačních prací. Menší a četné mimořádné události by měly být řešeny především profesionálními silami. Rozsáhlé a málo četné mimořádné události je vhodné řešit kombinací profesionálních a smluvních sil. Změna politické situace na počátku 90. let 20. století, přehodnocení priorit bezpečnostního systému i každodenní mimořádné události daly podnět k úvahám o novém přístupu k zajištění jejich řešení. Bylo evidentní, že je nutné více prohloubit spolupráci mezi zainteresovanými složkami, které se podílely na zajištění záchranných a likvidačních prací. Základním problémem, spojeným s naplněním nového přístupu, byla absence legislativy, řešící kompetence a způsob řešení záchranných a likvidačních prací. V té době do úvahy přicházely dva způsoby řešení: · komplexní záchranný systém, · integrovaný záchranný systém.

1

§ 1, pís. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

117

· prostřednictvím ministerstva zajišťuje vyžádání posilových sil a prostředků z jiných krajů, · je oprávněno vydat pokyn základní záchranné složce k provedení zásahu, · je oprávněno vyžadovat údaje o dostupných silách a prostředcích, · zajišťuje varování obyvatelstva a vyrozumění orgánů státní správy spojených s řešením mimořádné události. Činnost jednotlivých základních záchranných složek řídí jejich operační střediska. Jejich působnost je obdobná jako u koordinačního střediska. Zajišťují příjem tísňového volaní na tísňových linkách 150, 155, 158 a 18 300 (Horská záchranná služba) a vysílají síly a prostředky k realizaci záchranných a likvidačních prací. Současně informují nadřízené koordinačné stredisko IZS o mimořádné události a v případě potřeby vyžadují vyslání dalších sil a prostředků ostatních základních záchranných složek. Funkce příjmu tísňového volání i operačního řízení je tak distribuována mezi koordinačné strediska IZS a operačné strediska základních záchranných složek. Pozitivem tohoto rozdělení je odpovědnost za koordinaci zásahu nezávislým prvkem řízení. Negativem je prodloužení doby vyslání sil a prostředků na místo mimořádné události, způsobené předáváním požadavku z koordinačného strediska na operačné stredisko základních záchranných složek. 2.5 Shrnutí Integrovaný záchranný systém představuje významný nástroj bezpečnostního systému státu, předurčený k řešení každodenních mimořádných událostí, jako jsou dopravní nehody, požáry, technologické havárie, technická pomoc atd. Základním principem jeho činnosti je koordinace a součinnost. Vznik IZS byl reakcí na potřebu rychlého a koordinovaného zásahu sil a prostředků při realizaci záchranných a likvidačních prací. Svoji roli sehrálo také Evropskou unií vyžadované zavedení tísňové linky 112. Základními složkami IZS jsou hasičský záchranný sbor a jednotky PO plošného pokrytí, zdravotnická záchranná služba a Policie ČR. Struktura vysílaných sil a prostředků je dána potřebami zásahu. Základními prvky operačního řízení jsou operační a informační střediska HZS kraje. Ty svojí činností zajišťují příjem tísňového volání a vyslaní sil a prostředků na místo zásahu. Vlastní koordinaci sil a prostředků na místě mimořádné události zajišťuje velitel zásahu. V současnosti patří mezi priority rozvoje IZS zkrácení doby vyslání sil a prostředků a dojezd na místo MÚ, informační podpora velení a řízení, zlepšení koordinace záchranných a likvidačních prací a rovněž technické vybavení zasahujících sil.

Poděkování Kapitola byla zpracována za podpory projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy NPU I No. MSMT-7778/2014 a Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci projektu CEBIA-Tech č. CZ.1.05/2.1.00/03.0089.

131

4 OCHRANA OBYVATELSTVA Miroslav MUSIL 4.1 Úvod Ochrana obyvatelstva představuje nezpochybnitelnou a neopomenutelnou součást bezpečnostního systému ČR. Důsledné vytváření potřebných materiálních, technických, organizačních a legislativních podmínek pro přípravu a realizaci preventivních opatření zaměřených do oblasti minimalizace rizika vzniku a rozsahu následků mimořádných událostí a krizových situací. Precizní příprava, plánování a následný rychlý a účinný zásah odpovědných složek přispívá k uchránění mnoha životů obyvatel, jejich majetku a životního prostředí před dopady těchto událostí. Ochrana obyvatelstva je realizována prostřednictvím naplňování úkolů v oblasti plánování, organizování a výkonu činností za účelem předcházení vzniku, zajištění připravenosti na mimořádné události a krizové stavy a jejich řešení. Ochranou obyvatelstva je dále plnění úkolů civilní obrany. Jedná se tedy o plnění úkolů v souvislosti s ochranou života, zdraví, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech a krizových situacích jak nevojenského, tak vojenského charakteru. Plnění úkolů ochrany obyvatelstva za stavu ohrožení státu a válečného stavu se zásadně neliší od plnění úkolů za mírového stavu. [1] 4.2 Historie ochrany obyvatelstva Koncem dvacátých let 20. století, v reakci na narůstající obavy z ohrožení obyvatelstva v případě vzniku válečného konfliktu, zvláště ve spojitosti s možným použitím otravných látek, bylo v Československu z iniciativy ministerstva obrany v roce 1929 založeno Ústředí obrany obyvatelstva. K výraznému posunu došlo v prvé polovině třicátých let 20. století v důsledku nárůstu nebezpečí ze strany nacistického Německa. Vedení Československé republiky reagovalo pohotově řadou konkrétních opatření, která vyústila v přijetí zákona č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům. Vydáním tohoto zákona a zřízením Civilní protiletecké obrany (dále jen CPO) byl vytvořen základ zákonného opatření pro ochranu obyvatelstva. Značná pozornost byla věnována problematice ukrytí a to již na základě principu kolektivní ochrany. V roce 1937 byly řídící orgány a výkonné složky CPO téměř dobudovány a působily v těsné součinnosti s armádou. Výkonné složky zahrnovaly služby poplachové a hlásné, bezpečnostní a pořádkové, požární, asanační, samaritánské, spojovací a zpravodajské, zastírací a zvláštní technické. Koncepce CPO byla na úrovni tehdejších požadavků a za daných podmínek efektivně řešila ochranu obyvatelstva. Během nacistické okupace byla CPO v roce 1941 prakticky likvidována a její složky, jednotky a materiální vybavení převzala německá protivzdušná obrana. Po osvobození v roce 1945 se bývalá CPO po organizační stránce úplně rozpadla. Práce na obnově organizace civilní obrany (dále jen CO) vyvrcholily až v roce 1951 přijetím Vládního usnesení o civilní obraně. Přijetím tohoto usnesení se systémově legalizovala postupná organizační, personální a materiální výstavba CO. Koncepce CO byla zaměřena výlučně na ochranu před konvenčními prostředky. Vývoj CO v letech 1951–1970 byl poznamenán přechodem k zabezpečení ochrany před účinky zbraní hromadného ničení. To znamenalo natolik zásadní kvalitativní změnu, že si vyžádalo 149

5 OCHRANA KRITICKEJ INFRAŠTRUKTÚRY Martin HROMADA 5.1 Úvod Technologický rozvoj vytvoril pre spoločnosť vyspelých štátov vrátane s Českou a Slovenskou republikou, optimálne podmienky pre život. Nevyhnutné zásobovanie energiami, potravinami, vodou či zaistenie dopravy, komunikácií alebo hygienických podmienok predstavuje pre spoločnosť moderných demokratických štátov každodennú samozrejmosť a rutinu. Tento fakt vo svojej podstate aj znížil nároky na fyzickú prácu človeka. Nikdy v modernej histórii ľudstva nebol život pre väčšinu obyvateľstva tak jednoduchý. Moderné demokratické štáty si uvedomujú svoju technologickú závislosť. V konečnom dôsledku je aj samotné riadenie štátu rovnako závislé na technologických celkoch a energiách. Komunikačné a informačné systémy sú základným predpokladom pre fungovanie verejnej správy. Energie determinujú a ovplyvňujú život spoločnosti v celom rozsahu. Prerušenie dodávky energií a produktov, spôsobené znefunkčnením energetických, produktovodových a riadiacich sietí je schopné spôsobiť už po 24 hodinách výpadku značnú ujmu hospodárstvu, bez toho, že by bolo spôsobené vojenskou činnosťou. Štáty si uvedomili svoju zraniteľnosť a v širšom kontexte začali riešiť a analyzovať vymedzený problém svojej zraniteľnosti. V tomto kontexte je chápanie kritickej infraštruktúry, jej významu a postavenia vo vzťahu k spoločnosti a spoločenským potrebám možné objektívne vyjadriť mottom: „Keď stlačíme vypínač očakávame svetlo, keď zdvihneme slúchadlo telefónu, očakávame oznamovací tón, keď otočíme kohútikom, očakávame pitnú vodu“.1 Tieto očakávania najvhodnejším spôsobom vyjadrujú dôležitosť kritickej infraštruktúry pre elementárnu funkciu a funkcie spoločnosti. Je preto zrejmé, že štáty majú potrebu si vytvárať a budovať systém, ktorý umožní zaistiť ochranu kritickej infraštruktúry v národnom právnom prostredí. Samotné právne vymedzenie ochrany kritickej infraštruktúry vychádza z potreby nastavenia jednotného a plošného prístupu k ochrane.[1,2] 5.2 Kritická infraštruktúra 5.2.1 Európska Únia Vznik ucelenej koncepcie kritickej infraštruktúry a jej ochrany v rámci EU je možné datovať na jún 2004, kedy na zasadaní Európskej rady bola Európska komisia požiadaná o prípravu ucelenej stratégie na ochrany kritickej infraštruktúry. Následne na to komisia 20. septembra 2004 prijala správu „Ochrana kritickej infraštruktúry v boji proti terorizmu“.[12] V tejto správe boli komisiou predložené návrhy na zlepšenie a zvýšenie úrovne prevencie, pripravenosti a schopnosti reakcie na európskej úrovni na teroristické útoky zasahujúce kritickú infraštruktúru. Táto správa definuje kritickú 1 „When we flip a switch, we expect light. When we pickup a phone, we expect a dial tone. When we turn a tap, we expect drinkable water“. USA, The physical protection of Critical Infrastructures and key Assets, 2003

167

III. ČÁST - PRÁVO A KOMERČNÍ BEZPEČNOST

Úvod Legislativní pravidla jsou v průmyslu komerční bezpečnosti (PKB) základní. O ně se opírají vnitřní předpisy obchodních společností, které v komerční bezpečnosti podnikají. Stejně tak se zákonnými a podzákonnými normami musí řídit osoby samostatně výdělečně činné, podnikající ve zmíněné oblasti. Praxe v komerční bezpečnosti však pravidelně předbíhá legislativní rámec pravidel. Stačí zmínit zcela běžně prováděnou činnost pracovníky PKB jako je eliminování útoku násilníků, zadržení osoby podezřelé, instalace kamerových systémů, využívání odposlouchávací techniky, fotografování lidí a nakonec i podnikání v soukromé bezpečnosti. Ačkoliv je tato činnost léta prováděna a je respektována společenským i odborným prostředím, není obvykle vůbec nebo nedostatečně legislativně vymezena. Ne všechny obvyklé i perspektivní činnosti v rámci PKB musí být definovány legislativně, ale většina z uvedených, by si vylepšený legislativní rámec zasloužila. Zmíněné činnosti jsou již běžné a téměř vždy prováděny ke spokojenosti zákazníka. Nicméně pracovník PKB je při nich vždy vystaven potenciálnímu právnímu postihu, protože současná právní praxe umožňuje různý výklad nebo postup. I přes to, že pracovník soukromé bezpečnostní služby je přesvědčen, že jednal správně (shodně, jako již mnohokrát) a stejně o tom může být přesvědčen i management soukromé bezpečnostní služby, výsledek v právním prostředí může být opačný. Toto je potřeba zlepšit směrem k větší právní jistotě. Cílem této části, pojednávající o legislativě mající podstatný vliv na průmysl komerční bezpečnosti, je seznámit s problematikou, kde by bylo prospěšné její přesnější legislativní vymezení nebo vylepšení. Tato část publikace je diferencována do pěti kapitol, kdy každá z nich pojednává o vývoji, praxi a problematice z hlediska právního, v návaznosti na problematiku organizační a prováděcí. V první kapitole seznamuje Jiří Kameník s vývojem a současným stavem zákona o soukromých bezpečnostních službách, včetně společenských, politických, odborných a procesních souvislostí. Kapitolu vhodně doplňuje František Brabec podrobnějším pojednáním o vzniku a vývoji soukromých bezpečnostních služeb v České republice. Druhá kapitola je zaměřena na další problém komerční bezpečnosti. Tím jsou pravidla podnikání v této oblasti. Ladislav Štefka se v ní soustřeďuje na problematiku kvalifikačních zkoušek a certifikací, protože v praxi trpí právě kvalifikační zkoušky nebývalou byrokratickou, organizační a finanční zátěží pro všechny zúčastněné. Ve třetí kapitole Jiří Ševčík pojednává o legislativních pravidlech instalace a provozování kamerových systémů v PKB, včetně související problematiky nakládání se záznamy z těchto systémů. Dotýká se také bezpečnosti v oblasti fotografování, odposlouchávání a s vlastním nakládání se záznamy včetně osobních údajů. Čtvrtá kapitola je zaměřena na oblast zadržení člověka pracovníkem PKB, tedy činnost, která je prováděna soukromými bezpečnostními službami denně, už dlouhá léta. Právě zadržení trpí legislativní nejednotností, která má svůj původ v umělém diferencování pasáže dotčeného paragrafu, v přehnané vazbě výkladu tohoto paragrafu na státní službu apod. Miloslav Jančík prezentuje zadržení z hlediska hlavních právních ustanovení trestního řádu, občanského a trestního zákoníku. Praktické zkušenosti se zadržením člověka pracovníkem soukromé bezpečnostní služby doplňuje Jiří Svoboda, a to směrem k vnitřním předpisům a metodice provedení.

184

V páté kapitole Zdeněk Maláník pojednává o fyzické bezpečnosti z hlediska práva. Tedy o oblasti a činnosti, která je také uplatňována léta, ale její legislativní jistota je v současné době na velmi nízké úrovni. Autor kapitoly se zaměřuje i na související podnikatelskou činnost v profesní přípravě, s důrazem na profesní obranu. Současné legislativní podmínky, směrem k průmyslu komerční bezpečnosti, si rozhodně zaslouží konfrontaci s praxí a to s cílem umožnit podnikat v komerční bezpečnosti s větší právní jistotou, jak pro samotné výkonné pracovníky, tak pro management soukromých bezpečnostních služeb. Autoři jednotlivých kapitol této části demonstrují a konfrontují své letité praktické zkušenosti s legislativními nedostatky a problémy, které vyžadují zásadní změnu či vylepšení. Seznamují čtenáře s výsledky svých mnohaletých výzkumů, analýz reálných situací nebo vlastních rozhodnutí, jakož i rozsudků s nabytou právní mocí. Výsledkem činnosti autorů jsou, kromě popisu stavu i výzkumem a zkušenostmi podložená navrhovaná vylepšení.

185

1 VÝVOJ SBS V ČR A GENEZE ZÁKONA O SBS František BRABEC, Jiří KAMENÍK 1.1 Úvod Soukromé bezpečnostní služby lze charakterizovat jako služby specifického charakteru realizované na komerčním podkladě v duchu smlouvy mezi soukromou bezpečnostní agenturou a zákazníkem (klientem), případně jeho vlastní (svépomocnou) ochranu majetku a osob realizovanou vlastními zaměstnanci.1 1.2 Vývoj soukromých bezpečnostních služeb v České republice V moderní době je prosazována myšlenka odpovědnosti státu za obecnou bezpečnost. Není to žádná nová myšlenka, byla známá a také uplatňovaná již v antickém období, i když středověk se svým všeobecným odstupem od antické myšlenky a antických tradic vzdal. Předobraz soukromých (civilních) bezpečnostních služeb, ale v jistém rozsahu i soukromých detektivních služeb, lze spatřovat v různých panovnických a šlechtických gardách a špezích, vrchnostenských drábech a myslivcích. Ty však sloužily pro vlastní potřebu uživatele, to znamená pro potřeby panovníka či šlechtice, případně vrchnosti měst.2 Detektivní činnost – zpravodajství je přitom stará jako samo lidstvo. Zpravodajství (špionáž) je možno považovat za nejstarší řemeslo na světě, dokonce starší, než je často uváděná prostituce. V podstatě jsou staré jako lidstvo samo. Jejich počátky je třeba hledat již v prvobytně pospolné společnosti v době kamenné. Chtěl-li nějaký kmen ulovit zvěř, musel vyslat zvědy. Chtěl-li získat oheň, musel vyslat zvědy. Jednotlivé kmeny mezi sebou válčily, a opět bylo nutno vysílat zvědy. Mezi našimi prapředky v mladší době kamenné mohl s velkou pravděpodobností proběhnout tento rozhovor: „Vzali jsme sousedům kameny, kterými dělají oheň (průmyslová špionáž - průmyslové zpravodajství) a oni nás budou chtít potrestat. Jděte na jejich území tak, aby vás nikdo neviděl a neslyšel (utajení) a zjistěte, kolik mají bojovníků a kdy se vydají na cestu (vojenská špionáž zpravodajství). Vyhledejte starce, kterého jsme na jaře zachránili z rozvodněné řeky a důkladně se ho na všechno vyptejte (tajný spolupracovník). Nesmí vás ale nikdo vidět pohromadě“ (konspirace)“.3 Většina těch, kteří navštěvují kostel sv. VINTÍŘE v DOBRÉ VODĚ u HARTMANIC, aby si prohlédli nádherný skleněný oltář, ani netuší, že zmíněný světec byl jedním z prvních špiónů na Šumavě. V roce 1040 převedl poražené vojsko německého krále Jindřicha III. zpět do Bavor a ušetřil je jisté záhuby. Při dalším Jindřichově nájezdu převedl jeho vojsko přes Šumavu cestami, kde je nikdo nečekal a umožnil mu tak obklíčit českého knížete Srovnej: BRABEC František a kolektiv; HLÍDACÍ SLUŽBY; Vydavatelství EUROUNION s.r.o. , Praha 1995, ISBN 80-85858-12-6. 2 Srovnej: BRABEC František a kolektiv; Soukromé detektivní služby; Vydavatelství EUROUNION s.r.o, Praha 1996,ISBN:80-85858-16-9 3Z materiálu gen. v. v. Jana DUCHEK – bývalý náčelník Vojenského obranného zpravodajství. - doplněno a upraveno. 1

186

2 KVALIFIKACE PRO PRÁCI V KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI Vladislav ŠTEFKA 2.1 Úvod Česká republika, jako možná jediná země v rámci Evropské unie, nemá zákon, který by souhrnně upravoval řízení v oblasti komerční bezpečnosti. Na straně jedné je tato situace chápána jako určitý klad, neboť se jedná o podnikatelskou činnost, která by neměla být omezována jinými subjekty, především subjekty z oblasti moci výkonné, na straně druhé je pak skutečností, že převážná část zaměstnanců bezpečnostních služeb má velmi nízkou kvalifikaci, což se projevuje v tom, že platy zaměstnanců se pohybují na spodní hranici platových křivek. I přes tyto a další problémy v souvislosti s činností soukromých bezpečnostních služeb (SBS) a výkonu živnosti soukromého detektiva byla v posledním období učiněna řada změn v této oblasti. Novela živnostenského zákona pro oblast bezpečnostních služeb, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009, upravila podmínky podnikání v oboru „ostrahy majetku a osob“ a v oboru „služby soukromých detektivů“. Vzhledem k tomu, že dřívější úprava obsahu jednotlivých živností byla obsažena v nařízení vlády, je možno předpokládat, že úprava provedená živnostenským zákonem, tedy normou vyšší právní síly, přispěje ke zkvalitnění a vyššímu společenskému postavení této činnosti. Velký rozvoj SBS posléze nastal po pádu režimu, od začátku 90. let minulého století. Co se týče právního základu jejich činnosti, v roce 1991 byla sice zrušena vyhláška federálního ministerstva vnitra, zato byl přijat nový živnostenský zákon, který mezi koncesované živnosti zařadil i „služby soukromých detektivů“, „podniky zajišťující ostrahu majetku a osob“ (později jen „ostraha majetku a osob“ a „poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob“) a vytvořil tak nový zákonný podklad pro tento druh podnikání. Zároveň ovšem již od roku 1992 bylo uvažováno o zavedení speciální právní úpravy pro oblast SBS, provedené samostatným zákonem; nicméně toto úsilí dosud úspěšného konce nedošlo. Poslední pokus o vytvoření takového zvláštního zákona bylo možné zaznamenat na jaře roku 2011; v červnu 2011 však bylo ukončeno mezirezortní připomínkové řízení a dalšího znatelného vývoje jsme se dosud nedočkali. Podle informace z Ministerstva vnitra se na návrhu zákona stále „intenzivně pracuje“ a jeho zaslání k projednání vládě bylo plánováno do 31. 12. 2012. 2.2 Kvalifikační standardy Konečně za úvahu stojí i přehodnocení vymezení oprávnění bezpečnostních pracovníků – zvláštní oprávnění by však měla být doprovázena dostatečnými zárukami proti jejich zneužití. Ty by měly být zakotveny jak v podobě dodatečných povinností či stanovení konkrétnějších podmínek pro využití oněch oprávnění, tak v podobě kvalitní přípravy a adekvátních požadavků pro výkon dané soukromé bezpečnostní činnosti a v neposlední řadě i v podobě účinných sankcí pro případy excesů. S ohledem na státní monopol legitimní fyzické síly bych však osobně navrhoval vyvarovat se rozšiřování oprávnění SBS, při nichž dochází k použití síly, a místo toho bych spíše zvažoval možnosti úpravy přístupu soukromých detektivů do různých neveřejných databází.

198

3 INSTALACE A PROVOZOVÁNÍ KAMEROVÝCH SYSTÉMŮ Jiří ŠEVČÍK 3.1 Úvod Kamerové dohledové systémy (VSS) jsou v tuto chvíli již běžným nástrojem prevence kriminality, podpory logistických procesů průmyslových společností či technickým prvkem ochrany soukromého majetku. Velmi rychlá evoluce v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) umožňuje stále snadnější integraci těchto systémů do rozrůstajícího se počtu reálných aplikací. Technologie zprostředkovávající získávání sémantické složky z videosekvencí pořizovaných prostřednictvím moderních VSS rozkrývají nový směr autonomně fungujících inteligentních systémů. Uvedené technologické trendy exponenciálně stimulují rozšíření VSS, jak už však v mnoha případech bývá, každá mince má dvě strany. V našem případě je třeba brát v potaz povahu VSS ve vztahu k lidskému soukromí. Mnoho bezpečnostních situací lze vyřešit jinými, méně invazivními technickými či jinými prostředky, bez nutnosti nějak narušovat osobní prostor zúčastněných osob. Právě za účelem regulovat využití tohoto mocného, avšak velmi invazivního prvku, jsou definovány požadavky na instalaci a provoz VSS. Jak bude nastíněno v následující kapitole, i tyto mají stále poměrně velké mezery, a to především ve vymezení požadavků na projekty VSS a dále ve specifikaci podmínek využití nasnímaných videosekvencí jako důkazu prokázaní protiprávní činnosti. 3.2 Legislativní podmínky pro instalaci a provozování kamerových dohledových systémů Na VSS je možno nahlížet hned z několika pohledů, legislativní požadavky pro jejich návrh a provoz rozdělujeme do dvou základních kategorií: · požadavky z hlediska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ, závazné), · IP CCTV/VSS dle českých/evropských technických norem (doporučující). V jednotlivých kapitolách budou tyto požadavky podrobně popsány na základě aktuální platné legislativy. Je nutné si uvědomit, že VSS lze vnímat jako soustavu technických prvků plnících jim určenou funkci. Důležitým faktorem, ovlivňujícím funkci takového sytému, je však úroveň provedení návrhu. Kritéria návrhu VSS jsou tedy tvořena souborem technologicko-technických opatření, jež jsou velkou měrou definována v příslušných dokumentech. Nezanedbatelné množství aspektů, týkajících se především rozvržení jednotlivých prvků systému, je ponecháno čistě na empirickém úsudku subjektů navrhujících projekt. V rámci své vědecké činnosti pracuji právě na odstranění těchto nedostatků, a to snahou konkretizovat pravidla návrhu a implementací nových metod, jež zajišťují testování reálné efektivity stávajících systémů.

208

4 ZADRŽENÍ V PODMÍNKÁCH PKB Z HLEDISKA LEGISLATIVY Miloslav JANČÍK, Jiří SVOBODA 4.1 Úvod Jedním z typických postupů při nasazení pracovníků PKB, který musí čas od času řešit, je zadržení pachatele trestného činu v souvislosti s výkonem svého zaměstnání. S ohledem na skutečnost, že pracovníci PKB nejsou nadáni žádnou zvláštní zákonnou pravomocí nad rámec pravomoci běžného občana, musí být krátkodobé omezení osobní svobody zadrženého pachatele na dobu nezbytně nutnou a vycházet z ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu. 4.2 Legislativní podmínky zadržení pachatele trestného činu S ohledem na skutečnost, že paragrafově předcházející ustanovení trestního řádu berou v úvahu pouze zadržení pachatele policistou za splnění definovaných podmínek, je jistou výhodou pracovníků PKB, že pro tyto platí jistým způsobem benevolentnější právní úprava vtělená do ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu, která de facto počítá spíše se zadržením pachatele trestného činu běžným občanem, a ne profesionálem v tomto oboru. S ohledem na dosavadní „zmatení pojmů“ v oboru PKB, reprezentovaného nejrůznějšími názorovými proudy, mnohdy zatížených předchozí zkušeností v bezpečnostních sborech státu, je třeba definovat, že současná právní úprava nečiní terminologického rozdílu mezi zadržením policistou a zadržení občanem, neboť oba jednají dle stejně nazvaného paragrafu trestního řádu, kdy policista zadržuje pachatele dle odstavce prvního, občan dle odstavce druhého § 76 trestního řádu. Ke dni vydání této publikace zní příslušné ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu následně: (2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit. Toto ustanovení dopadá na všechny osoby s výjimkou policejního orgánu, který je povinen postupovat podle odst. 1. Základním předpokladem pro omezení svobody osoby podezřelé je splnění čtyř podmínek: · · · ·

přistižení při činu nebo bezprostředně poté, nutnost zjistit její totožnost, zamezit jejímu útěku, zajistit důkazy.

Lze-li však tohoto účelu dosáhnout jinými prostředky, je jich třeba použít. Je naprosto nezbytné, aby pracovník PKB zadrženou osobu ihned předal policejnímu orgánu, jinak

217

IV. ČÁST - MECHANICKÉ ZÁBRANNÉ SYSTÉMY

Úvod Snaha chránit a zabezpečit osobní nebo rodový majetek provází člověka od prehistorických dob. Jsou to ohrady z větví pro dobytek, zajištění vchodů do obydlí, ploty, kamenné uzávěry obilnic, zajištěné průchody v palisádových opevněních. Závora, nebo zástrč je tedy prastarý prvek, pro svou jednoduchost vyráběný a využívaný dodnes a zároveň i základní element současných mechanických zabezpečovacích technologií. Nelze totiž oddělit vývoj zástrčí, závor a zámků od vývoje úschovných objektů jako takových. Mechanické zábranné systémy (MZS) považujeme za základní prvek ochrany objektů a osob v průmyslu komerční bezpečnosti. Pod mechanické zábranné systémy řadíme veškeré mechanické prvky, které stěžují násilné vniknutí nepovolané osoby do chráněné zóny nebo objektu především přes oplocení nebo cestou dveřních nebo okenních otvorů, případně manipulací nepovolané osoby s chráněnými předměty v zabezpečeném objektu. Z tohoto důvodu můžeme říct, že mechanické zábranné systémy jsou základním pilířem pro komplexní zabezpečení bytových i nebytový objektů. V úvodě, níže uvedené části monografie, přehlednou formou uvádí odbornou veřejnost do problematiky integrovaného bezpečnostního systému, který v sobě sdružuje nejen komponenty a systémy z oblasti mechanických zábranných systémů, ale i systémů signalizačních a monitorovacích. Vysvětluje účinnost integrovaného systému jako celku a to v případě, když jeho reaktibilnost pokrývá časový interval potřebný k překonání překážky pachatelem, potom můžeme říct, že mechanické zábranné systémy poskytují ochranu svou mechanickou pevností. Obecně můžeme konstatovat, že mechanické zábranné systémy tvoří základní pilíř pro komplexní zabezpečení objektů, a to hlavně proti násilnému proniknutí osoby do chráněné zóny, zabránění znehodnocení techniky a zařízení uvnitř chráněné zóny, zabránění krádeží předmětů a dalších hodnot z prostoru chráněné zóny a v možnosti umístění nebezpečného předmětu v chráněném prostoru. První kapitola je věnována problematice mechanických zábranných systémů v obecné rovině, jejím základním rozdělením dle druhů ochran, včetně speciálních ochran předmětů, listin a cenin, dále zkoušení a certifikací MZS, taktice návrhu mechanické ochrany objektů, jako i průlomové odolnosti otvorových a úschovných objektů. Celá část je věnována komponentům plášťové ochrany, jejich genezi a dalším směrům jejich vývoje. V dalších kapitolách je z profesního hlediska poměrně podrobně prezentována problematika aplikací mechanických zábran společně s poplachovými systémy pro optimalizaci zabezpečení majetku dle konkrétního rizika s uvedením základních norem ČSN P CEN/TS 14383-3 a ČSN P CEN/TS 14383-4, které nám určují, že pro danou úroveň zabezpečení máme jasně určeny bezpečnostní kategorie pro zabezpečení stavebních otvorů. Oblast předmětové ochrany je prezentována v části „Normalizace pro oblast úschovných objektů - úloha, postavení a harmonizace“, kde autor přehlednou formou uvádí vývoj norem pro úschovné objekty, normy řady ČSN EN 1300, ČSN EN 1143-1, ČSN EN 14450, výpočet hodnoty odolnosti systému, včetně používaných tabulek. Speciální kapitolou je článek k problematice hybridních zámkových systémů v komerční sféře MZS, kde autor se zaměřuje na zámkové systémy se speciálním zámkem a to jak na mechanické trezorové zámky, tak heslové kombinační zámkové systémy. Uvedená problematika je poměrně rozsáhlá, kde ale autor prezentuje důležitost hybridních

240

zámkových systémů, které v současné době plní funkce pro kontrolu vstupu do chráněných prostorů.

241

1 MECHANICKÉ ZÁBRANNÉ SYSTÉMY Ján IVANKA 1.1 Úvod V současné době se nároky na bezpečnostní technologie stále zvyšují. Tento trend se projevuje v oblasti střežení perimetru firem, vnitřních prostor a v neposlední řadě rozsáhlých objektů státní důležitosti jako jsou například letiště nebo státní instituce. Hodnota know-how je v dnešní době mnohdy velmi vysoká a často znamená pro firmu základní jmění, kterým disponuje a udržuje si tak jedinečnou pozici na trhu. Z těchto důvodů dnes firmy investují nemalé peníze do zabezpečení svých objektů. Dalším z důvodu zabezpečení je samozřejmě ochrana majetku. Aby bylo možné plnit stále se zvyšující požadavky zákazníků, musí i bezpečnostní průmysl na tento trend reagovat. Kapitola má za cíl objasnit veřejnosti používání a nasazování mechanických zábranných systémů (dále jen MZS) a prostředků k ochraně majetku a osob. 1.2 Integrovaný bezpečnostní systém Dnešní svět vyžaduje mechanické zábranné systémy nebo prostředky integrovat. Většinou se dnes integrují mechanické a elektronické systémy, resp. integrovaný bezpečnostní systém (dále jen IBS), který vyžaduje propojení mechanických zábranných systémů (SM), signalizačních a monitorovacích systémů (SE) a systémů organizačních opatření a ostrahy (SO). Z toho můžeme vyvodit optimální bezpečnost, kterou můžeme vyjádřit množinou:

IBS = { M, G } kde:

(1)

IBS

………..

jednotně uspořádaný souhrn všech složek

M

………..

souhrn prvků systémů SM, SE, SO

G

………...

charakteristika systémů, která je tvořena vazbami mezi prvky M a okolím systému.

Integrovaný bezpečnostní systém jako celek má smysl a jeho účinnost lze hodnotit, graficky tento vztah můžeme vyjádřit, jak je uvedeno na obr. 1. pozitivně v případě, když jeho reaktibilnost je taková, že pokryje časový interval, potřebný k překonání překážky pachatelem.

242

2 MECHANICKÉ ZÁBRANNÉ SYSTÉMY A JEJICH POUŽITÍ V PRAXI Ladislav KRATOCHVIL 2.1 Úvod Mechanické zábranné systémy jsou základním pilířem pro komplexní zabezpečení bytových i nebytový objektů. Ideálním pomocníkem pro orientaci v požadavcích na mechanické zábranné systémy instalované v objektech s různou mírou rizika napadení je nedávno vydaný „Moderní evropský standard zabezpečení - Sborníky technické harmonizace 2013“, který je volně k dispozici na webových stránkách Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví - http://www.unmz.cz/ urad/sborniky-aktualni. Zpracování této publikace s využitím evropských norem zajistila Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm, Centrum technické normalizace pro bezpečnostní služby, Miroslav Urban ve spolupráci s Poradním sborem pro situační prevenci kriminality Ministerstva vnitra. Oponenti této publikace jsou za Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality, Tomáš Koníček a za státem akreditované zkušebny TREZORTEST a TESTALARM, Petr Koktan. Tato jména, jak jistě mohou potvrdit odborníci pohybující se v oblasti mechanického zabezpečení objektů, dávají jistotu, že tato publikace je zpracovaná na vysoké odborné úrovni a je vodítkem nejen pro firmy věnující se montáži mechanických zábranných prostředků, ale i bezpečnostním pracovníkům, projektantům a pojišťovnám. Společná pravidla pro aplikace mechanických zábran a poplachových systémů umožní optimalizovat zabezpečení majetku pro konkrétní rizika nebo posoudit úroveň konkrétního zabezpečení, případně stanovení požadavků na zabezpečení objektu. Úrovně zabezpečení jsou zpracovány s využitím ČSN P CEN/TS 14383-3 a ČSN P CEN/TS 14383-4. Ve sborníku je v souladu s ČSN P CEN/TS 14383-3 definováno 5 úrovní zabezpečení pro jednotlivé úrovně rizika.

Tab. 1: Úroveň rizika a způsoby zabezpečení

Sborníky technické harmonizace poprvé komplexně řeší použití zabezpečovacích prostředků pro danou úroveň zabezpečení v celé šíři. Znamená to, že pro danou úroveň zabezpečení máme jasně určeny bezpečnostní kategorie pro zabezpečení stavebních otvorů – dveře, okna – včetně uzamykacích mechanismů, skleněných výplní a zohlednění dosažitelnosti těchto stavebních otvorů z volného terénu. K jednotlivým úrovním

277

3 NORMALIZACE PRO OBLAST ÚSCHOVNÝCH OBJEKTŮ – ÚLOHA, POSTAVENÍ A HARMONIZACE Jan KOKTAN 3.1 Úvod Trezory jsou úschovné objekty, které chrání svůj obsah proti odcizení, nebo před neoprávněnou manipulací. V současné době je na našem trhu celá řada těchto výrobků, které se od sebe liší svou konstrukcí a ochranou proti vloupání. Jsou to jedno nebo více plášťové svařence z hutních materiálů a mohou mít vnitřní výplň, např. beton, ocelové výztuže, dřevo nebo minerální vatu. Ochrana proti vloupáním se u každého úschovného objektu musí zjistit průlomovými zkouškami. Tyto průlomové zkoušky provede akreditovaná zkušební laboratoř podle českých nebo evropských technických norem. 3.2 Geneze norem pro úschovné objekty Vláda České republiky podala žádost o vstup do Evropské unie dne 17. ledna 1996. Na základě této žádosti a dalších úkonů (dotazník a posudek k žádosti a další) rozhodli představitelé členských států EU 13. prosince 1997 v Lucemburku o pozvání ČR k přístupovým jednáním. Jednání byla zahájena v roce 1998 a vyvrcholila rozhodnutím Evropské rady dne 1. května 2004 o přijetí ČR do EU. Na základě shora uvedeného se Česká republika v rámci svého přístupu k EU stala v roce 1997 prostřednictvím Českého normalizačního institutu (dnes odbor na ÚNMZ) řádným členem CENu – Evropského výboru pro normalizaci. CEN, Evropský výbor pro normalizaci, je asociace, která sdružuje národní normalizační orgány z 33 evropských zemí. CEN je jednou ze tří evropských normalizačních organizací (spolu s CENELEC a ETSI), kterou oficiálně uznala Evropská unie a Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) jako instituci zodpovědnou za vývoj a tvorbu dobrovolných technických norem na evropské úrovni. CEN poskytuje platformu pro rozvoj evropských norem a dalších technických dokumentů ve vztahu k různým druhům výrobků, materiálů, služeb a procesů. CEN podporuje normalizační činnosti ve vztahu k široké škále oborů a odvětví, včetně letecké a kosmické, chemie, stavebnictví, spotřebních výrobků, obrany a bezpečnosti, energetiky, životního prostředí, potravin a krmiv, zdraví a zdravotnictví, informačních a komunikačních technologií, strojů, materiálů, tlakových zařízení, služeb, inteligentního bydlení, dopravy a balení. Základními povinnostmi každého řádného člena CENu je: · zavést platnou EN do normalizačního pořádku do šesti měsíců od vydání EN minimálně v anglickém jazyce, · zrušit všechny národní normy a přepisy, které by byly s touto normou v rozporu. Pro Českou republiku v oblasti úschovných objektů bylo velmi jednoduché tato ustanovení dodržet. V roce 1997 totiž v ČR žádná ČSN či EN z hlediska trezorového hospodářství neexistovala. Již od roku 1993 se v ČR pracovalo s jakýmsi prvním návrhem prEN 1143-1, který byl získán od německých prodejců trezorové techniky.

286

V. ČÁST - PROSTŘEDKY PRO BEZPEČNOSTNÍ PROHLÍDKY

Úvod V 21. století, kdy cesta k získání výkonné zbraně různé kategorie je poměrně snadná, vzrostlo riziko ohrožení velkého počtu lidí na vysokou úroveň. Nejjednodušším způsobem ochrany proti použití zbraní je technická ochrana, což umožňují v nejjednodušším případě zařízení pro detekci zbraní a nebezpečných látek. Ve státech, jejichž vnitřní struktura společnosti je různorodá až antagonistická, jak z důvodů náboženských nebo sociálních, je možnost útoku na skupinu obyvatel nebo na státní zřízení velmi vysoká. V těchto zemích můžeme běžně na místech určených pro vstup do veřejných zařízení, kde dochází k větší koncentraci lidí, najít stanoviště pro osobní prohlídky návštěvníků a detektory kovů, popř. rentgeny a podobná zařízení. U států s rozvinutou demokracií je ochrana státu a jeho obyvatel chápána jako základní právo občana a princip fungování státu. Technické prostředky pro detekci nebezpečných předmětů a zbraní se vyskytují jen ve významných budovách státní správy (jako např. budovy policie, soudů, státních zastupitelství, zpravodajských služeb, armády a silových ministerstev). Velkým fenoménem dneška se stala globalizace světa. Snadná a relativně levná doprava věcí a možnost pohybu lidí na velkou vzdálenost, ve skutečnosti přes celou planetu, s sebou nese kromě kladů, také velké množství negativních rizik. Ve velkých městech vznikají celé čtvrti cizojazyčných etnik, jejichž vliv a síla se měří podle jejich hospodářských, nebo jiných výsledků jejich činnosti, a protože představují minoritní část obyvatelstva, jejich aktivita je ve všech směrech výrazně vyšší, než činnost původního obyvatelstva, aby se jim společensky vyrovnaly. Neomezený pohyb informací má za následek přísun nových názorů a myšlenek, které ne vždy mohou působit kladně a v určitých případech, především jako výsledek historických křivd a sociální nerovnosti různých částí světa, náboženských a ideologických rozporů, mohou působit jako rozbuška pro vznik terorismu různých forem. Cílem těchto organizovaných skupin i jednotlivců je upozornit na sebe a své názory ozbrojenými akcemi namířenými proti občanům svého, nebo cizího státu s použitím zbraní. Často se cílovou skupinou negativních ideologických názorů stává právě skupina obyvatel, kteří imigrovali do nové země, a přestože zde žijí již několik generací, nepodařilo se jim z různých důvodů úspěšně se zařadit do původní společnosti, především pro neznalost jazyka a nepochopení mentality obyvatel. Nejbrutálnějším způsobem, jak na sebe a své názory upozornit, je ublížit mladým lidem, kteří navštěvují různé typy škol. Na útoky tohoto druhu je společnost obzvlášť citlivá a v budoucnu lze předpokládat, že všechny školy budou mít na vstupu zařízení pro detekci zbraní a omamných látek, systémy kontroly vstupu, uzavřené kamerové systémy a pro možné útočníky budou představovat dobře zabezpečenou pevnost, přesně tak, jak to dneska zatím nechceme, ale společenská situace nás k tomu nutí. Další skupinu nebezpečných obyvatel představují lidé zabývající se kriminalitou všeho druhu. Zde platí pravidlo, že o čím větší peníze se jedná, tím nebezpečnější tito lidé jsou pro své okolí a lidský život pro ně nepředstavuje nejvyšší hodnotu.

316

Ve skutečnosti to znamená, že čím větší prostor nabízí demokratický systém pro svobodný život svých občanů, tím větší prostor vzniká pro nepřátele tohoto způsobu života, případně kriminální živly a tak do oblasti bezpečnosti s cílem chránit obyvatele jak proti ohrožení zevnitř státu, tak proti možným útokům obyvatel z jiných zemí a možné kriminalitě všeho druhu, je třeba investovat další prostředky. Nejvyšší úroveň technických prostředků pro detekci zbraní a nebezpečných látek je v současné době instalována v mezinárodních leteckých dopravních uzlech, protože právě tato místa představují brány pro pohyb lidí v současném globalizovaném světě a v nich je možné včas zachytit nebezpečné osoby a věci, ať už se pohybují ven, nebo dovnitř daného státu. Významným nástrojem pro zajištění bezpečnosti jsou prostředky pro bezpečnostní prohlídky. Jedná se o bezpečnostní rentgeny, určené k prohlídce zavazadel, rámové detektory k detekci zbraní či detektory chemických látek. Nasazení a využití této techniky vyžaduje znalost principu jejich činnosti. To je cílem následující části kolektivní monografie. V první kapitole získáte ucelený přehled o detekci a identifikaci výbušnin, s kterými se mohou setkat pracovníci policie a soukromých bezpečnostních služeb. Další kapitola se zabývá detekcí chemických látek a terénní analýzou nebezpečných látek, která je důležitá při rozhodování správních orgánů, krizových štábů i zasahujících jednotek, a ostatní složky, které provádí likvidaci události a následné operace pro záchranu lidí. V další části budou vysvětleny základní principy bezpečnostních rentgenů, generace rentgenů a ukázány výsledné obrazy, pomocí kterých lze identifikovat nebezpečné látky. V poslední kapitole budou popsány konstrukce detektorů kovů pro nalezení kovových předmětů a ruční zařízení pro vyhledávání kovů.

317

1 DETEKCE A IDENTIFIKACE VÝBUŠNIN Stanislav LICHOROBIEC 1.1 Úvod Cílem této kapitoly je dát ucelený přehled o detekci a identifikaci výbušnin v celém svém širokém spektru. Policisté či pracovníci soukromých bezpečnostních služeb (SBS) se mohou aktivně setkat s těmito chemickými materiály při realizaci destrukčních prací, při uvolňování zavalených komunikací, při nálezu nástražných výbušných systémů (NVS), při odhalení nedovolené výroby trhavin, pyrotechnických složí, při domovních prohlídkách a ve formě ilegálně dovezené zábavné pyrotechniky. Pasivně pak při řešení havarijních situací, při vyšetřování různých mimořádných událostí a katastrof, při trestných činech souvisejících s použitím výbušnin atd. Toto téma má ryze teoretický význam a je třeba zdůraznit, že jakákoliv manipulace s výbušninami přísluší pouze pyrotechnikovi. Pro pochopení problematiky identifikace a detekce výbušnin i činnosti detekční techniky pro jejich odhalení je nutno alespoň v teoretické rovině informovat o některých základních výbušinářských pojmech a o samotných výbušninách jako takových. 1.2 Základní pojmový slovník Brizance – schopnost výbušniny tříštit pevná tělesa, která leží v bezprostřední blízkosti zdroje výbuchu. Flegmatizátor – látka, která snižuje citlivost výbušniny k počátečnímu impulsu nutnému pro výbuch výbušniny. Senzibilizátor – látka, která zvyšuje citlivost výbušniny k počátečnímu impulsu nutnému pro výbuch výbušniny. Plastifikátor – látka, určená k dosažení plasticity u výbušnin. Může být výbušného, nebo nevýbušného charakteru. Citlivost výbušnin – schopnost výbušnin vybuchnout působením minimálního počátečního impulsu. Počáteční impuls – dodání minimální energie výbušnině, která je nutná k výbuchu: · · · · ·

tepelný impuls – zahřívání, jiskra, plamen, mechanický impuls – náraz, tlak, tření, nápich, průstřel, detonační impuls – výbuch jiné výbušniny, elektrický impuls – jiskra, elektrický výboj, elektrostatický náboj, světelný impuls – světlo, záblesk, radioaktivní záření.

318

2 DETEKCE CHEMICKÝCH LÁTEK A TERÉNNÍ ANALÝZY Tomáš ČAPOUN 2.1 Úvod Detekce chemických látek a terénní analýzy patří mezi důležitá protichemická opatření po mimořádných událostech, jako jsou havarijní nekontrolovaný únik, nález či teroristické zneužití nebezpečných látek. Na základě jejich výsledků se odvíjejí všechny další činnosti zaměřené na minimalizaci následků těchto mimořádných událostí. Pro rozhodování správních orgánů, krizových štábů i zasahujících jednotek jsou potom nezbytné spolehlivé údaje o charakteru, rozsahu a úrovni kontaminace atmosféry, teritoria, techniky, objektů, osob, vody a potravin. Tyto údaje jsou ze všech výchozích informací prvořadě nezbytné, neboť na druhu a množství uniklé nebezpečné látky závisí způsob poskytování první pomoci a lékařského ošetření postižených osob, způsob ochrany obyvatelstva a jednotek provádějících likvidační práce, způsob hašení případného požáru, režim života v kontaminovaném prostoru, postup likvidace látky atd. Není-li znám druh nebezpečné látky, mohl by naopak neodborný zásah znamenat podstatný nárůst ničivých účinků dané události. Potřebné informace může poskytnout pouze racionálně organizovaný chemického průzkumu, vybavený moderními detekčními prostředky, a odpovídajícími metodickými postupy. Tyto skutečnosti dokumentují kvalitního zabezpečení detekce chemických látek a terénních analýz pro obyvatelstva, materiálních a kulturních hodnot.

systém přístroji význam ochranu

2.2 Vymezení základních pojmů K objasnění detekce chemických látek je nezbytné znát některé základní pojmy z oboru analytické chemie. Pro potřeby této kapitoly a s cílem zjednodušení celé problematiky budou v následujících částech používány pojmy o následujícím obsahu: · Detekce je zjišťování přítomnosti chemické látky v daném vzorku, výsledkem detekce je tedy závěr, že látka ve vzorku je nebo není přítomna. · Identifikace znamená přesné určení druhu látky, tj. její chemické struktury. · Stanovení chemické látky představuje přesné určení obsahu látky v daném vzorku, vyjádřeného číslem a jednotkou (například mg/l). · Kvalitativní analýza je speciální chemická činnost, při které je prováděna detekce nebo identifikace chemické látky. · Kvantitativní analýza je speciální chemická činnost, při které je prováděno stanovení chemické látky ve vzorku. · Chemickým průzkumem se rozumí provádění detekce, identifikace a stanovení látek v terénních podmínkách v případě jejich nekontrolovaných úniků do životního prostředí a interpretace naměřených údajů a dalších zjištěných okolností orientovaná na doporučení k minimalizaci nebo odstranění následků úniku. · Monitorování představuje speciální činnost k hodnocení účinků chemické látky a dalších vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí, a to měřením veličin 335

3 RENTGENY PRO BEZPEČNOSTNÍ PROHLÍDKY Rudolf DRGA 3.1 Úvod Rentgenovo záření objevil německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen (27. března 1845 10. února 1923), který 8. listopadu 1895 poprvé realizoval a detekoval elektromagnetické záření v rozsahu vlnových délek, které označil jako X paprsky a za tento úspěch dostal 1. Nobelovu cenu za fyziku v roce 1901. Na jeho počest byl pojmenován radioaktivní prvek Roentgenium. Rentgenovo záření, neboli X paprsky, představuje oblast elektromagnetického záření v rozpětí vlnových délek od 0,01 do 10 nm, což odpovídá frekvenci v rozsahu od 3 x 1016 Hz až 3 x 1019 Hz a energií fotonů v rozmezí 100 eV do 100 keV, jak je ukázáno na obr. 1.

Obr. 1: Rentgenové záření ve spektru elektromagnetického záření

Rentgenové záření s energií fotonů nad 5 až 10 keV (pod 0,2 až 0,1 nm vlnové délky) se nazývá tvrdé rentgenové záření, zatímco záření s nižší energií se nazývá měkké rengenové záření. Současně používanou jednotkou ionizujícího záření je Sv (Sievert), jednotka pojmenovaná po Rolfu Sievertovi (švédský lékařský fyzik – výzkum biologických účinků záření). 1 Sv = 100 Rem Rem (R) – rentgen je zastaralá tradiční jednotka expozice a představuje množství záření, potřebném k vytvoření jednotkového elektrostatického náboje jedné polarity v krychlovém centimetru suchého vzduchu. 1 rentgen = 2,58 × 10-4 C/kg

350

RESUMÉ – SUMMARY Resumé Cílem čtvrtého dílu kolektivní monografie Bezpečnostní technologie, systémy a management je poskytnout nejnovější poznatky z oblasti bezpečnosti, prioritně z oblasti ochrany majetku a fyzické bezpečnosti. Oblast bezpečnosti představuje jednu z priorit soudobé společnosti. Jedná se o multidisciplinární vědní obor, který se postupně etabluje a prosazuje. Je spjat s jednotlivými referenčními objekty. Základem zajištění bezpečnosti je hodnocení jejího stavu, identifikace hrozeb, posouzení rizik a přijetí adekvátních bezpečnostních opatření. Významným aspektem současnosti je využití bezpečnostních technologií k zajištění bezpečnosti. Čtvrtý díl kolektivní monografie zaměřuje technické části do oblasti systémů kontroly vstupu a technických systémů pro podporu provádění osobních prohlídek. Významnou zabezpečovací roli tradičně sehrávají mechanické zábranné systémy. Procedurální a systémová témata jsou zastoupena krizovým řízením a problematikou průmyslu komerční bezpečnosti. Autoři kapitol se zaměřili na zveřejnění jak nejnovějších poznatků v prezentovaném oboru, tak i výsledků svého výzkumu a tvůrčích činností. Mezi základní metody, které autoři jednotlivých částí publikace při jejím zpracování použili, patří základní metody tvůrčí práce, především analýza a syntéza. Publikace je určena studentům všech studijních oborů, zaměřených na bezpečnostní technologie, ochranu majetku, fyzickou bezpečnost a bezpečnostní management. Knihu mohou využít všichni odborníci a zájemci, pro které je zajištění bezpečnosti prioritou.

Summary The aim of fourth part of the collective monograph Security Technologies, Systems and Management is to provide the latest knowledge in the field of security, mainly in priority areas like asset protection and physical security. The area of security and safety is one of the priorities of contemporary society. It is a multidisciplinary field of science that has gradually established itself and promoted. It is associated with various reference objects. The basis of ensuring the security is assessment of its condition, threat identification, risk assessment and the adoption of adequate security measures. An important aspect of the present is the use of security technologies to ensure security. The fourth part of the collective monograph addresses the technical parts in access control systems and technical systems to support security inspection. An important security role is traditionally played by a mechanical barrier systems. Procedural and systemic topics are represented by crisis management and issues of commercial security industry. The authors of chapters have focused on publication of the their latest results at presented domain and results of their research and creative activities as well. The basic methods that the authors of chapter have used during processing, are the basic methods of creative work, especially the analysis and synthesis. Publications is oriented for students of all fields of study, focusing on security technology, asset protection, physical security and security management. The book can be used by all experts and interested persons, for which security is a priority.

381

PŘEDSTAVENÍ AUTORŮ KAPITOL Ing. Kamil Boc, PhD. (*1953) Vysokoškolské vzdelanie dosiahol v roku 1977 na VVTŠ v Liptovskom Mikuláši. Postgraduálne štúdium v oblasti bezpečnostno-právnej absolvoval v Prahe v roku 1979. Dizertačnú prácu obhájil v roku 2010. V rokoch 1977-2003 zastával radu funkcií v bezpečnostných zložkách Ozbrojených síl SR. V súčasnej dobe pracuje na Žilinskej univerzite v Žiline, Fakulta bezpečnostného inžinierstva ako odborný asistent. Vo svojej vedecko-výskumnej, publikačnej a pedagogickej činnosti sa zaoberá problematikou kriminalistickej identifikácie, ochranou kritickej infraštruktúry a ochranou osôb a majetku.

JUDr. František Brabec (*1940) Právní vzdělání zakončil v roce 1980 rigorózní zkouškou na Univerzitě Karlově v Praze. V průběhu své služební kariéry pracoval jako voják z povolání a později zejména jako příslušník kriminální služby Veřejné bezpečnosti (policie). Po roce 1990 se aktivně podílel na formování průmyslu komerční bezpečnosti. Působil a i v současnosti aktivně působí v řadě profesních sdružení, je čestným prezidentem České komory detektivních služeb. Profesně se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, detektivních služeb a konkurenčním zpravodajstvím. Přednáší na Univerzitě Pardubice a Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Ing. Tomáš Čapoun, CSc. (*1956) V roce 1980 absolvoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Pardubicích, obor technická analytická a fyzikální chemie. Studium externí vědecké aspirantury ukončil v roce 1987 na Vysoké vojenské škole pozemního vojska v oboru zbraně hromadného ničení a ochrana proti nim. Od roku 1981 pracoval jako samostatný vědeckovýzkumný pracovník a potom jako vedoucí oddělení Výzkumného ústavu (později Institutu) civilní ochrany. V současné době je vědeckým pracovníkem MV – generálního ředitelství HZS ČR, Institutu ochrany obyvatelstva. Jako vedoucí akreditované chemické laboratoře se zabývá především problematikou detekce, chemického průzkumu, analýzy a dekontaminace v případě mimořádných událostí spojených s úniky nebezpečných chemických látek včetně bojových chemických látek. V letech 2005-2012 přednášel na Jihočeské univerzitě České Budějovice tematiku nebezpečných látek a chemických havárií.

382

Ing. Rudolf Drga (*1955) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VUT FE v Brně. Po skončení vysokoškolského studia pracoval v řadě firem, kde se zabýval realizací nejnovějších technologií automatizace v praxi a vývojem testovacích zařízení pro výrobu PC, později v oboru informačních a bezpečnostních technologií. Na Univerzitě Tomáše Bati pracuje od roku 2006 a vyučuje předmět „Elektronické bezpečnostní systémy“. Realizoval laboratoř „Pokročilých bezpečnostních systémů“ a podílí se na projektu další specializované laboratoře. Podílí se na práci české normalizační komise TNK 124, byl zástupcem za ČR v Evropské normalizační komisi TC72 a TC79 pro bezpečnostní a požární systémy.

Ing. Stanislav Goňa, PhD. (*1976) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1999 na Vysokém učení technickém v Brně na fakultě elektrotechniky a informatiky, obor elektronika a sdělovací technika. Doktorské studium absolvoval na Vysokém učení technickém v Brně v oboru elektronika a sdělovací technika na téma „Návrh planárních reflektorových antén“ v roce 2004. V letech 2002 až 2006 pracoval jako vývojový pracovník ve společnosti RametCHM, a.s. Kunovice. Od roku 2006 pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu elektroniky a měření jako odborný asistent. Ve své pedagogické činnosti se zabývá výukou elektronických zabezpečovacích a přístupových systémů. V oblasti výzkumu je jeho hlavní oblastí zájmu numerické modelování mikrovlnných obvodů, měření a modelování vlastností kompozitních materiálů s aplikací do oblasti elektromagnetické kompatibility.

Ing. Martin Hromada, Ph.D. V roku 2008 absolvoval vysokoškolské vzdelanie na UTB ve Zlíně v odb. Bezpečnostné technológie, systémy a management. Dizertačnú prácu „Technologické aspekty ochrany kritickej infraštruktúry SR“ obhájil v roku 2011. Vsúčasnosti pracuje ako odborný asistent na Ústave bezpečnostního inženýrství, Fakulty aplikované informatiky, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V rámci vedecko-výskumných aktivít sa aktívne venuje problematike ochrany a odolnosti kritickej infraštruktúry a problematike hodnotenia funkčnosti systémov fyzickej ochrany.

383

Mgr. Miloslav Jančík (*1981) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 2006 na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2006 nastoupil jako advokátní koncipient do renomované advokátní kanceláře v Brně a v roce 2009 se stal samostatným advokátem ve Zlíně. V roce 2010 se stal spoluzakladatelem advokátní kanceláře Jančík & Vallová. Působí v oblasti obchodního, občanského, trestního a správního práva, přičemž v oblasti trestního práva se mimo jiné aktivně zabývá ochranou práv osob jednajících v nutné obraně a krajní nouzi. Dále se aktivně zabývá problematikou zbraní a střeliva.

JUDr. Jiří Kameník Od 1975 do 1992 příslušník kriminální služby PČR. Od 1993 je vlastník a majitel soukromé bezpečnostní firmy s převážnou orientací na detektivní kancelář. Vysokoškolské studium zakončil rigorózní zkouškou v roce 1985. V roce 1991 úspěšně ukončil postgraduální studium na Právnické fakultě v Praze. V současné době zastává funkci prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb České republiky a je prezidentem Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. Dále je členem Sektorové rady pro Soukromou bezpečnost. Založil Českou komoru detektivních služeb a stal se jejím prvním prezidentem. Založil také Bohemia – asociaci detektivních a ochranných služeb a je jejím místopředsedou.

Jan Koktan (*1985) Středoškolské vzdělání dosáhl v roce 2004 na SPŠS Novoborská v Praze. V současné době je studentem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Od roku 2009 pracuje jako zkušební technik ve firmě TREZOR TEST, s.r.o., která provádí zkoušky a certifikaci mechanických zábranných systémů. Ve své publikační činnosti se zabývá problematikou zkoušení mechanických zábranných systému dle platných Evropských norem.

384

Ing. Ladislav Kratochvil (*1969) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1991 na Vysokém učení technickém v Brně. Od roku 1992 pracoval jako technik mechanických bezpečnostních prvků u společnosti ALSIG. Od roku 1996 do současnosti je jednatelem a spolumajitelem společnosti AD SECURITY zabývající se navrhováním, montáží a servisem mechanických zábranných prostředků a mechatronických prvků. Od roku 2013 působí jako prezident Asociace zámkových a klíčových služeb ČR.

Ing. Stanislav Lichorobiec, Ph.D. (*1957) Vysokoškolského vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši se zaměřením na radiolokační a raketovou techniku. Disertační práci obhájil v oboru „Požární ochrana a bezpečnost průmyslu“ v roce 2013. Do roku 1993 vykonával různé technické funkce jako specialista pro provoz raketové techniky v Armádě ČR. V letech 1993 až 2009 působil u Policie ČR jako odborný pyrotechnik pro odhalování a likvidaci nástražných výbušných systémů, nalezené munice a výbušnin. Od roku 2009 až dosud pracuje na VŠB – TU Ostrava, Fakultě bezpečnostního inženýrství a katedře bezpečnostního managementu. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou, která objasňuje účinky trhavin, třaskavin a pyrotechnických složí, jevy vznikající při výbuchu a omezením jejich účinků, nástražnými výbušnými systémy, jejich odhalování, identifikací a manipulací s nimi. Řeší bezpečnost při zneškodňování těchto nástražných výbušných systémů a jejich možných kombinací s látkami CBRN, využití principů kumulace u trhavinových náloží a rozptyl látek pomocí výbušnin do ovzduší. Má oprávnění jako odborný pyrotechnik pro práci s výbušninami a jejich ničení, pro odhalování a likvidaci nástražných výbušných systémů, provádění stavebních prácí a destrukcí pomocí výbušnin a oprávnění odpalovače ohňostrojů.

doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. (*1958) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVTŠ v Liptovském Mikuláši, postgraduální studium absolvoval na VAAZ v Brně v roce 1989. Disertační práci obhájil v roce 1993 a v roce 1999 habilitoval. Za dobu působení na Vojenské akademii v Brně (19912005) zastával řadu pedagogických i akademických funkcí. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako docent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou fyzické bezpečnosti, ochranou kritické infrastruktury a informační podporou řízení.

385

Ing. Vlastimil Mach, PhD. (*1958) Vysokoškolské vzdelanie dosiahol v roku 1982 na Vojenskej fakulty Vysokej školy dopravy a spojov v Žiline. Pôsobil v armáde na rôznych funkciách od veliteľa čaty po zástupcu veliteľa útvaru pre výzbroj. V roku 1987 nastúpil ako asistent Katedry cestného zabezpečenia Vysokej školy dopravy a spojov v Žiline. Doktorandské štúdium absolvoval roku 1999 v študijnom odbore Vojenská doprava a vojenské stavby. V súčasnosti pracuje ako vedúci oddelenia Katedry bezpečnostného manažmentu Fakulty bezpečnostného inžinierstva Žilinskej univerzity v Žiline. V pedagogickej, vedeckej a výskumnej činnosti sa venuje problematike mechanických zábranných prostriedkov a ich využití v praxi.

Ing. Zdeněk Maláník (*1957) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1980 na VVŠ ve Vyškově, postgraduální studium absolvoval na VA v Brně v roce 1992 a další vzdělání získal na UP v Olomouci v roce 1995. Je diplomovaným cvičitelem sebeobrany, spolumajitelem obchodní společnosti Trigger Service, s.r.o., vysokoškolským pedagogem a garantem předmětů „Speciální tělesná příprava“ a „Osobní ochrana“. Je znalcem Krajského soudu v Brně, specializace Sebeobrana, Použití zbraně, Odhady palných zbraní. Vede kurzy sebeobrany a profesní obrany. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Ústavu bezpečnostního inženýrství jako odborný asistent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou profesní obrany a sebeobrany, technologií fyzické obrany a managementem fyzické obrany.

Ing. Miroslav Musil, Ph.D. (*1958) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1981 na VVŠ TTZ v Žilině, postgraduální studium absolvoval na VAAZ v Brně v roce 1988. Disertační práci obhájil v roce 1996. Za dobu působení na Vojenské akademii v Brně (1990-2008) zastával pedagogické i akademické funkce. V současné době pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu ochrany obyvatelstva jako odborný asistent. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou logistiky a její aplikace do oblasti integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatelstva a krizového řízení.

386

Ing. et Ing. Kateřina Sulovská (*1984) Vysokoškolské vzdělání získala na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2009, resp. 2011, kde v současnosti pokračuje v postgraduálních studiích. Za dobu svého vysokoškolského studia zastávala řadu akademických funkcí. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá základy informatiky, ochranou majetku a osob, biometrickými systémy, spektroskopií a přípravou a charakterizací různých povrchů (především antibakteriálních). Ve vědeckovýzkumné praxi se ráda věnuje multidisciplinárním tématům. Předmětem jejího zájmu je také překladatelství a výuka anglického jazyka. Od roku 2013 pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Fakultě aplikované informatiky, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako asistent.

Ing. Jiří Svoboda (*1986) Vysokoškolské vzdělání završil v roce 2011 na Fakultě aplikované informatiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde vystudoval obor Bezpečnostní technologie, systémy a management. Od roku 2008 spolupracuje s bezpečnostní agenturou M2C, a.s. V současné době pracuje u M2C, a.s. v divizi A50 (Divize obchodních center) jako velitel objektu a operační důstojník na OCCZ Zlín – Malenovice.

Ing. Jiří Ševčík (*1986) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 2011 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, kde v současnosti absolvoval první ročník postgraduálního studia, konkrétně na ústavu bezpečnostního inženýrství. Ve své vědeckovýzkumné publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou technických prvků komerční bezpečnosti a metodických postupů při návrhu integrovaných systémů. V současné době se orientuje především na problematiku efektivního nasazování kamerových systémů.

387

prof. Ing. Ladislav Šimák, PhD. (*1952) Vysokoškolské vzdelanie dosiahol v roku 1976 na VF VŠDS v Žiline. Dizertačnú prácu obhájil v roku 1986 a v roku 1994 habilitoval. V roku 2001 získal titul profesor. Počas pôsobenia na Žilinskej univerzite v Žiline (1981 – do súčasnosti) zastával rad pedagogických i akademických funkcií, pričom 14 rokov pôsobil vo funkcii dekana Fakulty bezpečnostného inžinierstva (predtým VF a FŠI). Vo svojej vedecko-výskumnej, publikačnej a pedagogickej činnosti sa zaoberá problematikou komplexného posudzovania rizík a krízovým manažmentom v verejnej správe.

Ing. Jan Valouch, Ph.D. (*1971) Vysokoškolské vzdělání dosáhl v roce 1994 na Vojenské akademii v Brně, obor speciální komunikační systémy. Doktorské studium absolvoval na Univerzitě obrany a disertační práci na téma „Návrh pracoviště elektromagnetické kompatibility zaměřené na testování a vývoj vojenské techniky“ obhájil v roce 2007. Po dobu působení v Armádě České republiky (1993-2009) pracoval na funkcích spojených především s oblastí telekomunikací - velitelské a štábní funkce na taktických a operačních stupních velení, systémový inženýr, vědecký pracovník zkušebny elektromagnetické kompatibility, vysokoškolský pedagog, zástupce ředitele Ústavu strategických studií. Od roku 2010 pracuje na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, Ústavu bezpečnostního inženýrství jako odborný asistent a vedoucí zkušebny elektromagnetické odolnosti. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá problematikou zabezpečovacích systémů a elektromagnetické kompatibility.

JUDr. Vladislav Štefka (*1949) Po absolvování PF UJEP v Brně a rigorózním řízení se věnuje praxi jako vedoucí právních útvarů v několika společnostech. Od roku 2000 je odborným asistentem na Fakultě aplikované informatiky UTB ve Zlíně. Předmětem zájmu je právo správní, bezpečnostní problematika a bezpečnost práce.

388

Mgr. Radim Vičar, Ph.D. (*1980) Vysokoškolské vzdělání dosáhl na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2003, doktorské studium absolvoval tamtéž (2008-2013). Za dobu působení na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově (2003-2004) a Univerzitě obrany (2004-dosud) zastával kromě pedagogických i akademické funkce. V současné době pracuje na Univerzitě obrany, Fakultě vojenského leadershipu, katedře ekonomie, skupině personálního managementu a práva jako akademický pracovník. Ve své vědeckovýzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zabývá právem bezpečnosti a obrany.

389

Bezpečnostní technologie, systémy a management IV. Editor: doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Systémy kontroly vstupu – Ing. Jan Valouch, Ph.D. IZS a krizové řízení - doc. Ing. Luděk Lukáš, CSc. Právo a komerční bezpečnost – Ing. Zdeněk Maláník Mechanické zábranné systémy – Ing. Ján Ivanka Prostředky pro bezpečnostní prohlídky – Ing. Rudolf Drga, Ph.D.

Jazyková korektura:

Mgr. Marek Adamík (česká část) Mgr. Eva Lukášová (slovenská část)

Grafická a formální úprava: MgA. Žaneta Drgová, DiS. Ing. Luboš Nečesal

Vydavatel: Radim Bačuvčík - VeRBuM (Přehradní 292, 763 14 Zlín 12, Česká republika) Zlín, 2014

1. vydání. 390 stran. Náklad 1000 ks. Tisk: Printo, spol. s r.o., Ostrava Poruba www.verbum.name ISBN 978-80-87500-57-6

390