Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství

Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství

Bakalářská práce

Stanislav Khomits

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Datum odevzdání bakalářské práce: 10. 06. 2015 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2015

Bachelor´s Dissertation

Safety in Hotel industry and Spa industry

Stanislav Khomits

The institute of Hospitality Managment in Prague 8, Ltd. Departament of hotel industry

Major: Hotel Managment Thesis Advisor: RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA Date of Submission: 10.06.2015 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství zpracoval samostatně, veškerou použitou literaturu a další pokladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů, a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s. r.o. Rád bych poděkoval své rodině a přátelům, kteří mě podporovali při psaní mé bakalářské práce a ohromné díky patří panu RNDr. Janu Žufanovi, Ph.D., MBA, vedoucímu této bakalářské práce za cenné rady a odborné komentáře, které mi poskytoval, a na jejichž základě kterých jsem tuto práci dokončil.

Stanislav Khomits V Praze dne 10. 06. 2015

Abstrakt

KHOMITS, Stanislav. Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství. Bakalářská práce Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. Celkový počet stran: 60

V bakalářské práci jsem se zaměřil na protipožární zabezpečení v hotelech v České republice. Cílem práce je zjistit úroveň protipožárního zabezpečení v hotelech v České republice. Hotel představuje velké soustředění lidí a dění. Zajištění ochrany zdraví a života hostů a personálu je nedílnou součástí systému. Je zde soustředěn velký majetek jak hotelu, tak hotelových hostů. Proto je důležité, aby hotel měl protipožární bezpečnost na vysoké úrovní a neustále ji zlepšoval. Pokud dojde k určitému pochybení ze strany hotelu vůči hostovi, host už příště nejspíš jejich služeb nevyužije. V práci byla provedena analýza formou zmapování úrovně protipožárního zabezpečení ve dvou vybraných hotelech a proveden rozhovor s osobou zodpovědnou za bezpečnost v hotelu a externí firmou, které se společně starají o bezpečnost v hotelu. Navrhnul jsem vlastní obecné doporučení pro všechny hotely a konkrétní doporučení pro hotely, na které jsem se zaměřil.

Klíčová slova: bezpečnost, bezpečnostní manažer, bezpečnostní situace, host, hotelnictví, housekeeping, objekt, outsourcing, recepce.

Abstract KHOMITS, Stanislav. Security in hotel and spa industry. Bachelor thesis, Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. Total page number: 60 In my bachelor thesis I have focused on fire protection systems in hotels in Czech republic. The goal of my thesis is to determine the level of fire safety in Czech hotels. The hotel is always a big concentration of people and happenings. Ensurance of health and life protection of guests and personal is an essential part of the whole system. Here are concentrated big assets of the hotel as well as of its guests. That is why it is important for the hotel to have fire safety on high level and constantly improve it. If the hotel fails to provide the guest its best services for any reason whatsoever, the guest won‘t likely visit it again anymore. In this thesis I have analyzed the situation by mapping the fire safety level in two selected hotels and by interviewing the person responsible for the hotel security and the external company dealing with the same thing. I’ve also proposed my own general recommendation for all the hotels and recommendation specific for the two selected hotels.

Keywords: guest, hotel business, housekeeping, object, outsourcing, reception, security, security manager, security situation

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 10 1 Hotel a jeho funkce ....................................................................................................... 10 1.1 Kategorizace ubytovacích zařízení ......................................................................... 11 1.2 Bezpečnost hosta v hotelu ...................................................................................... 12 1.3 Outsourcing ........................................................................................................... 14 2 Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii .................................. 15 2.1 Rámcová směrnice ................................................................................................. 15 2.2 Zásady prevence .................................................................................................... 16 2.3 Neustálé zlepšování................................................................................................ 16 2.4 Odpovědnost zaměstnavatele ................................................................................. 17 3 Definice požáru ............................................................................................................ 17 3.1 Fáze rozvoje požáru ............................................................................................... 18 3.2 Klasifikace požárů ................................................................................................. 19 3.3 Vývoj normativních požadavků na požární bezpečnost na území ČR...................... 20 3.4 Právní rámec požární bezpečnosti současnosti ........................................................ 23 4 Požáry hotelu................................................................................................................ 26 4.1 Požáry hotelů v zahraničí ....................................................................................... 29 5 Odpovědnost za požární bezpečnost ............................................................................. 32 5.1 Existence/neexistence bezpečnostního manažera a odpovědnosti za bezpečnost hotelu a hotelových hostu............................................................................................. 33 6 Management hotelové požární bezpečnosti ................................................................... 34 6.1 Hodnocení požárních rizik ..................................................................................... 34 6.2 Plán pro nepředvídané situace ................................................................................ 35 6.3 Únikové trasy......................................................................................................... 36 6.4 Zvláštní opatření pro invalidní osoby ..................................................................... 36 6.5 Protipožární dveře .................................................................................................. 37 6.6 Elektro revize ......................................................................................................... 39 6.7 Elektrická požární signalizace ................................................................................ 40 7 Školení požární bezpečnostní personálu ........................................................................ 40

7.1 Četnost tréninků ..................................................................................................... 40 7.2 Obsah tréninků ....................................................................................................... 41 8 Požární evakuační nácvik ............................................................................................. 41 8.1 Četnost požárních evakuačních nácviků ................................................................. 42 8.2 Vyhlášení požárního evakuačního nácviku ............................................................. 42 8.3 Sprinklerové systémy ............................................................................................. 42 PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 44 9.1 Požární bezpečnost vybraných hotelů ..................................................................... 44 9.2. Výzkumné šetření ................................................................................................. 44 9.3 Rozhovor s externí firmou ...................................................................................... 48 9.4 Rozhovor s externí firmou ...................................................................................... 51 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 54 10. 1 Obecná doporučení pro předcházení požáru v hotelech...................................... 54 10.2 Konkrétní doporučení pro předcházení požáru ve vybraných hotelech. ................. 56 Závěr ............................................................................................................................... 57

Seznam zkratek EPS: Elektrická požární signalizace.............................................................40, 48, 53 DEGA CZ s.r.o : Detektory plynu a požáru............................................................52 BOZP: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana................48, 52,57 ČSN: Česká technická norma........................................................................23,37,38

Úvod Svoji bakalářskou práci jsem napsal na téma Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství. Toto téma jsem si vybral z toho důvodu, protože mě zaujala problematika požární bezpečností v hotelech. Proto jsem se zaměřil ve své práci výhradně na požární bezpečnost v hotelnictví. Ta nabírá na významu s ohledem na celkové rozšíření požáru v hotelech v České republice. V důsledku toho dochází k rizikům ztrát na životech a velkých materiálních škod. Z tohoto pohledu není třeba rozlišovat mezi hotelem a lázeňským domem, jelikož jde o ubytovací zařízení s obdobnými riziky. Cil bakalářské práce je zjistit, na jaké úrovni se nachází protipožární zabezpečení v hotelech v České republice. Jsem toho názoru, že bezpečnost musí být pro hotel jasně stanovenou prioritou, jelikož host při příjezdu do hotelu spoléhá na to, že o jeho bezpečnost bude náležitě postaráno, Pokud se tak nestane a dojde k určitému pochybení ze strany hotelu vůči hostovi, host už se nejspíš příště do hotelu nevrátí. Zároveň stav bezpečnosti souvisí i s obchodním úspěchem hotelu a je zde soustředěn velký majetek hotelu. V úzkém slova smyslu pod pojmem bezpečnost v hotelu si představuji dostatečně vyškolené zaměstnance hotelu, kamerový systém, protipožární systém a výborný evakuační plán. Bakalářská práce je rozdělena na 3 části. Teoretická část přináší teoretická východiska, jedná se zejména o charakteristiku hotelu, jeho funkce, bezpečnost hosta v hotelu, definice požáru. V úvahu jsou brány i historické souvislosti, konkrétně je pozornost zaměřena na významné požáry v České republice a zahraničí. Praktická část je zmapováním celkového protipožárního zabezpečení ve vybraných hotelech, konkrétně hotelu Olympik 4* a Central Europe 3*. Významnou součástí analýzy je provedený rozhovor s kompetentními osobami, které odpovídají za požární bezpečnost, a také s externími firmami, které se společně starají o bezpečnost ve vybraných hotelech. Návrhová část obsahuje vlastní doporučení, která by podle mě měla být zahrnuta do podmínek pro udělení licenci hotelu. Také jsem navrhnul konkrétní doporučení pro hotel Olympik 4* a hotel Central Europe 3*. 9

TEORETICKÁ ČÁST

1 Hotel a jeho funkce

Hotel lze popsat jako místo, kde se za finanční obnos poskytuje ubytování, a to krátkodobé nebo dlouhodobé, těm zájemcům kteří o něj požádají. Název hotel je převzat z francouzštiny a je odvozen ze středověkého pojmenování hostince. Jako samostatné zařízení pro ubytování se poprvé objevuje na přelomu 18. a19. století. Rozvoj hotelů v Evropě souvisí s příznivými podmínkami pro rozvoj ochodu a cestovního ruchu, což se týká zemí jako Francie, Velká Británie či Německo. K tomu došlo ostatně již po 2. světové válce v souvislosti s rozvojem letecké dopravy, kdy se objevují hotelové řetězce. Collin definuje původní podstatné jméno „…hospitality jako dobrou péči o hosty. Výraz je charakteristický pro americkou angličtinu, ale začíná se stále více používat i v Evropě, kde nahrazuje tradiční frázi ubytování a stravování. Ubytovací a stravovací průmysl.1“ Hotelové řetězce se však nechtějí příliš sdružovat, přičemž důvodem jsou odlišné pohledy na kvalitu poskytovaných služeb. Hotel ale nenabízí výhradně ubytovací služby, ale také stravovací, společenské, relaxační, konferenční, a tak dále, to vše ale zaleží na tom, do jaké klasifikace hotel vlastně patři. Podle F. Křížka a J. Neufuse jsou hotely „ ta ubytovací zařízení, která splňují v rámci jednotlivých tříd klasifikace více než jen povinna kritéria a minimální počet nepovinných kritérii, mohou získat kromě označení „ hvězdičkami“ navíc ještě označení „Superior“: 

* Tourist,



** Economy,



*** Standart,



**** First Class



***** Luxury.“2

1

HORNER, S.,; SWARBROOKE, J.:. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času -- Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s. 1. ISBN 80-247-0202-9 2 KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 24. ISBN 978-80-247-3868-0. 10

Klasifikaci ubytovacích zařízení společně sestavili „Asociace hotelů a restaurací ČR a UNIHOST Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách na základě usnesení Vlády ze dne 17. 7. 1999 č 717 a za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu- Czech Tourism.“3

1.1 Kategorizace ubytovacích zařízení Kategorizaci ubytovacích zařízení můžeme rozdělit na: 

„Hotel- ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), a člení se do 4 tříd.



Hotel garni- ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty vybavené pro poskytování přechodného ubytování a má vybavení jen pro omezený rozsah stravování (nejméně snídaně), člení se do 4 tříd.



Motel- ubytovací zařízeni s nejméně 10 pokoji pro hosty poskytující přechodné ubytování a služby s tím spojené zejména pro motoristy, člení se do 4 tříd.



Penzion- ubytovací zařízení s nejméně 5 a s maximálně 20 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb (absence restaurace) členi se do 4 tříd.



Botel- ubytovací zařízení umístěné v trvalé zakotvené osobní lodi, členi se do 4 tříd“.4

3

KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 23. ISBN 978-80-247-3868-0. 4 KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 23. ISBN 978-80-247-3868-0. 11

1.2 Bezpečnost hosta v hotelu Každý host, který přijíždí do hotelu za ubytováním, nebo jinou službou, přijíždí s tím, že o jeho bezpečnost bude prvotřídně postaráno. Pro hotel by bezpečnost hosta měla být na prvním místě. „Majitel hotelu ručí jak za naši bezpečnost, tak za náš obvyklý majetek“5 Bezpečnost hosta můžeme rozdělit do tří skupin. 

Ochrana života hosta



Ochrana soukromí hosta



Ochrana majetku hosta Ochrana života hosta, by měla být na prvním místě, „jako nejčastější příčinou

poškození hostova zdraví požár, je nutné v prvé řadě uvést opatření v oblasti požární bezpečnosti“. 6 Jelikož se ve své bakalářské práci budu zabývat požární bezpečností v hotelnictví, tak je v jejím rámci třeba dopodrobna rozepsat, co musí hotel ze zákona splňovat, stejně tak i další doporučení, jak uchránit zdraví hosta před požárem. V případě ochrany soukromí hosta jde především o to, že host, který do hotelu přijíždí, svěřuje svá citlivá data, a je pochopitelné, že si nepřeje, aby se tato dostala do nesprávných rukou, ve kterých by mohla být zneužita. „Při práci na recepci dochází ke shromažďování, vyhodnocování a práci s informacemi o hostech, na které se vztahuje zákon o ochraně osobních dat. Navíc některé informace o hostech jsou důvěrné a v žádném případě nemohou být poskytovány třetí osobě.“ 7

5

SMEJKAL, V.; BACHRACHOVÁ, H.: Lexikon společenského chování. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 266. ISBN 978-80-247-2327-3 6 KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 182. ISBN 978-80-247-3868-0. 7 KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 182. ISBN 978-80-247-3868-0. 12

Co se týká ochrany majetku hosta, „…obecně platí, že hotel nese odpovědnost za vnesené hodnoty v zákonné výši. Základem ochrany hostova majetku je úschovna cenných věci v sejfu na pokoji nebo v centrálním sejfu v blízkosti recepce. Prioritou v ochraně majetku jsou bezpečnostní opatření na vstupu do hotelového pokoje. Patří k nim: 

Kartový systém s rozlišením, kdo vstupuje do pokoje,



Řetízek nebo závora k druhotnému zabezpečení dveří a umožňující částečné otevření dveří,



Kukátko, u pokojů pro hendikepované osoby ve dvojím provedení, takže host sám rozhodné koho do pokoje vpustí, či nikoliv,



Samouzavírací zařízení na dveřích, které zajistí, že dveře jsou vždy dovřeny“. 8 Hotel plně zodpovídá a ručí za majetek hosta. Pokud tedy dojde k tomu, že host

bude okraden, nebo jeho věci budou nějakým jiným způsobem poničeny, musí host celou záležitost co nejdříve nahlásit na recepci nebo jinému zaměstnanci hotelu, až pak má plné právo žádat o náhradu škody. „Za škodu na vnesených věcech zodpovídá provozovatel velkého hotelu stejně jako provozovatel ubytovny, malého rodinného penziónu nebo privátu“.9 Jak již bylo uvedeno výše, hotel musí precizně dbát na bezpečnost svých hostů, protože když jednou selže alespoň v jedné ze třech uvedených skupin, bude jeho image poskvrněna, host se příště nejspíš už nevrátí, a co je ještě horší, špatnou recenzí hotelu může nespokojený host hotel poškodit a odradit jiné potencionální zákazníky. Pak přijdou i sebelepší reklamy vniveč. Nebude důležité, že hotel disponuje špičkovými službami na vysoké úrovní, když se nedokáže postarat o prvotřídní bezpečnost hosta. „Bezpečnost výrobků nebo služeb je důležitým momentem, jehož úloha je v posledních desetiletích stále více zdůrazňována (zvláště zákonnými požadavky). Ve vztahu k bezpečnosti se přijímá závěr, že zákazník je laikem, poskytovatel služby je odborníkem. Je

8

KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 183 ISBN 978-80-247-3868-0. 9

Za odložené věci se ručí!. Měšec.cz [online]. 2006 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/za-odlozene-veci-se-ruci/ 13

tedy na těchto subjektech, aby tomuto znaku jakosti služby věnovaly příslušnost pozornost.“10 Bezpečnost v hotelnictví se liší od bezpečnosti jiných organizací. Dalším specifikem péče o bezpečnost je ,„…vybudování hlídaných parkovišť, hlídaných šaten, úschovny zavazadel, v hotelech jsou to například bezpečnostní schránky. Každý podnik by se měl snažit nabídnout zákazníkovi maximální stupeň bezstarostnosti 11“. V následující kapitole se budu věnovat důkladněji požáru, a to z toho důvodu, že požár představuje pro hotel největší možné riziko. Bude přesně popsáno, jakým způsobem požár nejčastěji vzniká, kdo je zodpovědný za požární bezpečnost v hotelu, jakými hasicími přístroji by hotel měl disponovat, postup a školení o požární bezpečnosti pro zaměstnance, plán pro případ nouzové situace, požární evakuační nácvik.

1.3 Outsourcing Termín je zkratkou z anglického Outside Resource Using. Jedná se především o využití vnějších zdrojů. To má jak kladné tak záporné stránky. Pomocí outsourcingu lze snížit náklady, proto je outsourcing na vzestupu. V podstatě lze vymezit dvě kategorie •

Externí outsourcing

•

Interní outsourcing Externí outsourcing- je specifický tím, že „…jednotlivé činnosti podniku jsou

z podniku, popř. koncernu kompletně vyčleněny a předány třetím poskytovatelům. Pokud přitom dojde k útlumu vlastních kapacit a předání úkolu třetím, hovoří se o klasickém outsourcingu“.12

10

VEBER, J.: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 107. ISBN 978-80-247-1782-1. 11 VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb - efektivně a moderně: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2014, s. 81. ISBN 978-80-247-5037-8. 12 KŘÍŽEK, F.; NEUFUS, J.: Moderní hotelový management. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 178 ISBN 978-80-247-3868-0. 14

Hotely často využívají externí outsourcingové společnosti k zabezpečení hotelové bezpečností. Firmy vytvoří pro hotel bezpečnost tzv. „na klíč“, a tu pak zaměstnanci hotelu dodržují. Interní outsourcing je charakterizován tím, že na rozdíl od externího outsourcingu k němu dochází díky změnám organizačních struktur v podniku.

2 Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii 2.1 Rámcová směrnice V rámci Evropské unie existuje zavedena Rámcová směrnice číslo. 89/391/EHS, která „… je důležitá především pro zavedení opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato směrnice obsahuje klíčové body: 

Prevencí



Neustálé zlepšovaní



Zdraví a bezpečnost



Odpovědnost zaměstnavatele



Účast zaměstnanců“. 13

Jak je tedy patrno, v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci v rámci Evropské unie je zavedena výše uvedená směrnice, která je velmi důležitá, a to především při ochraně zdraví zaměstnanců při práci.

13

Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/clanky/bezpecnost_prace/filosofieBOZPvEU030626.html 15

2.2 Zásady prevence Zaměstnavatel by měl ovládat hodnocení rizik. Preventivní opatření, pro která se zaměstnavatel rozhodne, by měla být navržena na základě tohoto hodnocení, a to tak, aby nedocházelo v budoucnu k opakování stejných chyb. „Pokud zaměstnavatel přijímá opatření nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při práci, měl by postupovat podle obecných principů prevence. Mezi jednotlivé kroky patří: 1) Vyloučení rizika 2) Zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat. 3) Likvidace rizik u zdroje. 4) Přizpůsobení práce jednotlivci. 5) Nahrazení nebezpečného bezpečným- nebo méně nebezpečným 6) Vypracování politiky soustavné prevence pro všechny. 7) Upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky. 8) Poskytnutí odpovídajících informaci a instrukcí“. 14

2.3 Neustálé zlepšování „Princip stálého zlepšování je základem všech opatření při ochraně zdraví a bezpečnosti práce. Jednotlivé směrnice jsou postupně revidovány a novelizovány, aby bylo možné dosáhnout stálého pokroku. Rada Evropské unie rovněž klade důraz na účinnou kontrolu, jako předpoklad zlepšení kvality pracovního prostředí. Kromě toho rámcová směrnice nijak neospravedlňuje jakékoliv snahy o snižování dříve dosažené úrovně v ochraně zdraví a bezpečnosti při práci.“15

14

Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/clanky/bezpecnost_prace/filosofieBOZPvEU030626.html 15 Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/clanky/bezpecnost_prace/filosofieBOZPvEU030626.html 16

Bezpečnostní manažer, nebo jiná odpovědná osoba, by se měla zaměřit na neustálé zlepšování systému požární bezpečnosti.

2.4 Odpovědnost zaměstnavatele Zaměstnavatel je ze zákona zodpovědný za bezpečnost práce při práci svých zaměstnanců. Zaměstnanci by měli být školeni při nástupu do funkce a dále aspoň jednou za rok. Jmenujme na tomto místě nejdůležitější ustanovení rámcové směrnice: „Zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků v každém ohledu ve vztahu k prací. Proto je odpovědností členských států vydávat obecné předpisy a nařízení, ale ne přebírat odpovědnost za zaměstnavatele. Většina směrnic obsahuje detailní informace pro zaměstnavatele, jak mají zajistit bezpečnost a zdraví pracovníků. Princip odpovědnosti zaměstnavatele platí i tehdy, když pracovník neplní své povinnosti. Jak je uvedeno v rámcové směrnici, bezpečnost práce, a ochrana zdraví při práci by měly být zahrnuty v systému managementu podniku na všech úrovních: „…preventivní opatření a pracovní i výrobní metody musejí být integrovány do všech činnosti podniku i ve vedení na všech úrovních“. Zavedení rámcové směrnice v podniku tehdy musí probíhat na všech stupních řízení. Systém řízení podniku je úzce spojen s odpovědností zaměstnavatele“. 16

3 Definice požáru Představit si požár není určitě těžké, mnozí z nás už ho viděli na vlastní oči, i přesto přesná definice požáru podle J. Janaty, V. Hladíka, J. T. Kozáka v publikaci Požáry v Českých zemích zní: „Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém dojde k usmrcení nebo

16

Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.bozpinfo.cz/win/knihovnabozp/citarna/clanky/bezpecnost_prace/filosofieBOZPvEU030626.html 17

zranění osob nebo zvířat, popř. vzniknou škody na materiálních hodnotách nebo na životním prostředí, anebo při němž byly zmíněné hodnoty bezprostředně ohroženy“. 17 K požáru v hotelu může dojít z několika prostých důvodů, buď nějakým neúmyslným nedopatřením, nebo třeba úmyslným žhářstvím. Nejčastějšími jsou níže uvedené. Nejčastější příčiny požáru •

Od nedopalku cigaret a doutníků

•

Z použití spotřebičů, které si hosté berou s sebou do hotelu a následně je používají

•

V důsledku neodborného zacházeni s elektrickým zařízením, a jeho připadnou instalací

•

Za úmyslem žhářství

3.1 Fáze rozvoje požáru Požár přirozeně nevznikne ihned, nějakou dobu trvá, než se dostane od prvotní až do konečné fáze. Požár prochází klasickými čtyřmi fázemi vývoje, které jsou svým způsobem specifické. 1)

„Postupné zahřívání hořlavé látky, které vede ke vznícení. Je doprovázeno

nárůstem teploty, základní charakteristikou procesu. 2)

Další fází je rozhořívání v místě vzniku požáru. Stále dochází k lokálnímu růstu

teploty. Pokud je požár zjištěn v prvé nebo na začátku druhé etapy, je snadné ho uhasit, zpravidla postačí přenosný hasicí přístroj nebo spuštění stabilního hasicího zařízení (SHZ). Ovšem dostane-li se požár do třetí fáze, poměry se změní. 3)

Teplota vzroste na vysokou úroveň, zvýší se i množství sálového tepla. Požár může

zachvátit celý objekt. Vytváří se postupně rovnováha mezi uvolněným teplem a teplem, odvedeným z požářiště do okolí. 17

JANATA, J ; HLADÍK, J.; KOZÁK., T.: Požáry v Českých zemích. Příbram: Professional Publishing, 2009, s. 14. ISBN 978-80-86946-96-2.

18

4)

Poslední 4 fáze, spočívá v postupném uhasínání. Teplota klesá, protože už se spálily

všechny hořlavé látky a přestalo se uvolňovat teplo.“18

3.2 Klasifikace požárů Pro správné hodnocení požárů můžeme vybrat celou řádu určitých kritérií. Některá z nich si můžeme vytvořit sami podle potřeby. Často jsou požáry tříděny podle různých kritérií. Podle J. Janaty, V. Hladíka, J. T. Kozáka jsou tříděny podle: 1)

„Výše škody. Tu lze vyjádřit ve finančních ztrátách na majetku a na ušlém zisku,

počtem zraněných usmrcených osob, popř. Počtem osob, které byly bezprostředně ohroženy. 2)

Toho, kdo požár způsobil. Buď to byl přímo člověk svojí činnosti, nebo vyšší moc,

přírodní síly. 3)

Podle příčiny vzniku. Stanovení příčiny požáru je významné, protože z něho plyne

ponaučení, co máme dělat, aby se požár v budoucnu neopakoval. Lze též stanovit, jestli někdo porušil právní předpisy. 4)

Podle objektu, který byl vystaven působení požáru. Tento postup se využívá při

zpracování dat pro statistické účely. 5)

Často používaný způsob klasifikace je dělení do následujících 4 tříd podle druhu

hořícího matriálu: 

Požáry běžných tuhých materiálů, zpravidla organického původu, jako je dřevo, textilie, papír, guma, většina plastických látek.



Požáry hořlavých kapalin, olejů, mazadel, dehtů, barev na olejovém základě, láků, a hořlavých plynů.



Požáry elektrických zařízení pod napětím, při nichž zaleží na elektrické vodivosti hasicího media.

18

JANATA, J ; HLADÍK, J.; KOZÁK., T.: Požáry v Českých zemích. Příbram: Professional Publishing, 2009, s. 15. ISBN 978-80-86946-96-2.

19



Požáry hořlavých kovů, jako je hořčík, titan, zirkon, sodík, lithium, draslík a další.

Podle Ústředního poradního komitétu pro profesionální hasiče v USA/Lees,

6)

1996/se velikost požárů charakterizuje počtem použitých vodních proudů na: extrémně velké nad 20 proudů velké 8-19 proudů střední 3-7 proudů malé 1-2 proudy nebo 3 hadice nástěnných hydrantů velmi malé 1-2 hadice nástěnných hydrantů nebo s užitím přenosných hasicích přenosných hasicích přístrojů“.19 Je přirozené, že v souvislosti s vývojem společnosti se vyvinuly i určité normativní požadavky na požární bezpečnost. Ty lze rozdělit do třech důležitých období.

3.3 Vývoj normativních požadavků na požární bezpečnost na území ČR 

Období do 1. republiky



Před normativní období



Normativní období

Období do 1 republiky Jak uvádějí Chuděj s Kupilíkem v publikaci Nové systémy v požární ochraně „Stavební právo zná protipožární nařízení už od 13 století. Tehdy se přímo nejednalo o texty a návody na konkrétní bezpečnou výstavbu. Byly určené k organizaci, hašení nebo urbanismu. Až do období 18. století se začínaly objevovat první protipožární požadavky na budovy. Šlo především o požární řády Marie Terezie a Josefa II. Jednalo se o nutnosti 19

JANATA, J ; HLADÍK, J.; KOZÁK., T.: Požáry v Českých zemích. Příbram: Professional Publishing, 2009, s. 14. ISBN 978-80-86946-96-2. 20

stavění požárních zdí a štítů mezi objekty, dále používání nespalného materiálu na svislé konstrukce, nehořlavé podlahy na půdách, a nehořlavé krytiny. Podrobněji se věnuje řešením komínů a předepisuje vzdálenosti mezi budovami z hlediska požární bezpečnosti. S časem se do těchto požárních řádů dostávala obecná ustanovení o novostavbách a jejich podobě. To vedlo k tomu, že od počátku 19. Století byly stavební předpisy postupně z požárních řádů vyjímány do speciálních stavebních řádů. Naopak požární předpisy se ale postupně omezovaly na pouhou organizaci likvidace požáru. Vznikaly místní stavební řády až do konce 19. Století, které si ve výsledku uchovaly dlouhodobou platnost až do první republiky. Z hlediska požárně bezpečnostních požadavků na obalové pláště budov platilo: 

Štítové neboli sousední zdi jsou současně zdmi požárními



Platný stavební řád stanovuje tloušťku zděných zdí budov, která vychází ze statistických požadavků, ale zároveň plní i požární funkci“20 Už od 13. století známe protipožární nařízení, které se časem vyvíjelo. Největší

pokrok byl ale zaznamenán v 18. století, kdy byly formulovány postupně požadavky na protipožární požadavky na budovy. A konečně v 19. století přišly návrhy speciálních požárních řádů, které se už jen zdokonalovaly. Přednormativní období Od 20. let až do roku 1975, vycházely dílčí požární předpisy, které měly charakter Československých státních norem. Jedná se o období, než byla vydána 1. norma s požadavky na požární bezpečnost staveb, a to do roku 1975. Pro objekty a na ně kladené požárně bezpečnostní požadavky platily tehdy jako určující předpisy: 1) „ČSN 70 0760- „Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodu a sídlišť (platnost od roku 1955). Tento předpis platil pro projektování a stavbu nově budovaných nebo rekonstruovaných průmyslových závodů a sídlišť, jednotlivých

20

CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 9.

ISBN 978-80-01-03944-1.

21

výroben, obytných, veřejných a pomocných objektů a objektů přidružené výroby zemědělských závodů. 2) Požární předpisy pro ochranu ocelových konstrukcí (proti ohni) budov pro občanské vybavení a bydlení“ (Hlavní inspekce Požární ochrany Ministerstva vnitra, platnost od roku 1967.)“21 V tomto období už existovala norma uvádějící požární odolnosti některých druhů stavebních konstrukcí. Jednalo se o ČSN 73 0821 – „Požární bezpečnost staveb- Požární odolnost stavebních konstrukcí“ platnost od roku 1974. Normativní období Souhrnná norma s požadavky na požární bezpečnost staveb byla vydána až v roce 1975. Jedná se o období od roku 1975, kdy byla vydána první norma s požadavky na požární bezpečnost staveb. Řeč je o ČSN 73 0802- „Požární bezpečnost staveb- Společná ustanovení“. Schválena byla v listopadu 1975, a začala platit už od 1. 4. 1977. Také současně platná norma vychází z této normy a představuje vpodstatě jen pozměněnou verzi této 1. normy. Tato státní norma platila do 31. 1. 1995, kdy byla od 1. 2. 1995 nahrazena novou upravenou verzí ČSN 73 0802- „Požární bezpečnost stavebVýrobní objekty. K ČSN 73 0802 byla v prosinci 1997 vydána změna I, která platila od února 1998“.22 Od roku 2000 platí nové vydání této normy jako ČSN 73 0802- „Požární bezpečnost staveb- Nevýrobní objekty“ (2000) které platí až do současnosti“. 23 Stejně tak nově vydaná ČSN 73 0804- „ Požární bezpečnost staveb- Výrobní objekty24“ v říjnu 2002 je používána až dosud. „Tyto dvě normy označované jako kmenové jsou základem požárního kodexu zahrnující“: 25

21

CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12. ISBN 978-80-01-03944-1. 22

CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12 ISBN 978-80-01-03944-1. 23 CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12 ISBN 978-80-01-03944-1.. 22



„Normy projektové



Normy zkušební



Normy hodnotové



Normy předmětové“.26

3.4 Právní rámec požární bezpečnosti současnosti V dnešní době existují stanovené požární předpisy, kterými se musí hotel řídit a samozřejmě dodržovat je ze zákona. Především se jedná o nejdůležitější zákon o požární bezpečnosti, a sice „Nejdůležitější zákonem o požární bezpečnosti je zákon číslo. 133/85 Sb. o požární ochraně, v platném znění. Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška MVČR č. 246/2001 Sb. Oba tyto dokumenty stanoví základní organizační strukturu požární ochrany a povinnosti právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob.“27 Obsah zákona 133/85 Sb. o požární ochraně, a dále prováděcí vyhlášky Ministerstva Vnitra České Republiky, č. 246/2001 Sb. nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany zahrnuje následující body: „a) zabezpečovat v potřebném množství a druzích věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení a udržovat je v provozuschopném stavu, b) udržovat volné únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, k věcným prostředkům požární ochrany, k zařízení pro zásobování požární vodou a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení

24

CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12 ISBN 978-80-01-03944-1. 25 CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12 ISBN 978-80-01-03944-1. 26 CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 12 ISBN 978-80-01-03944-1. 27 CHUDĚJ, F.; KUPILÍK, V.:. Nové systémy v požární ochraně. Praha: Profesní komora požární ochrany, 2008, s. 30 ISBN 978-80-01-03944-1.

23

c) označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, d) pravidelně kontrolovat, prostřednictvím odborně způsobilé osoby v PO dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, e) zveřejnit požární poplachové směrnice, požární evakuační plán, řád ohlašovny požárů, požární řády, f) označit rozvodná zařízení elektrické energie, hlavní vypínač elektrického proudu, uzávěr vody, plynu, nouzové (únikové) východy a směry úniku osob, g) zajistit trvalý přístup ke spojovacím prostředkům, zabezpečit jejich provozuschopnost a použitelnost pro potřeby tísňového volání, h) bezodkladně oznamovat příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje každý vzniklý požár, i) zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení, j) stanovit preventivní požární hlídku, k) zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a udržovat ji v souladu se skutečným stavem, l) provádět kontrolu dokumentace včetně vyhodnocení její účinnosti se zápisem výsledku do požární knihy 1x ročně nebo po každém požáru, případně po každé změně, která má vliv na obsah dokumentace, m) zabezpečit: -

vstupní školení pro všechny zaměstnance při nástupu do práce

-

pravidelné školení vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců o požární ochraně

-

odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek

-

odbornou přípravu prevence

24

n) provádět kontrolu elektrických spotřebičů během jejich používání (ČSN 33 1610), a která

se vztahuje na:

-

přístroje spotřební elektroniky

-

elektrická zařízení informační a výpočetní techniky

-

pohyblivé přívody a šňůrová vedení

-

elektrická svítidla

-

elektrické spotřebiče (např. vařiče, varné konvice a podobně)

-

ostatní elektrické spotřebiče podobného charakteru

o) mít trvale k dispozici platné doklady o bezpečném stavu provozovaných zařízení (platné revizní zprávy a kontrolní listy vystavené osobou, která je oprávněna takové doklady vystavit p) vykonávat povinnosti, které vyplývají z uložených opatření státního požárního dozoru.“28 Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci, kterého zaměstnává, určité povinnosti podle zákoníku práce, které musí dodržovat a respektovat, není tomu jinak ani v ubytovacím a stravovacím úseku. Zákoník práce uvádí: „Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále a) při změně 1. pracovního zařazení,

28

Požární ochrana. Is.muni.cz [online]. 2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/formulare/bozp/PO.pdf 25

2. druhu práce, d) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů, e) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno; v případech uvedených v odstavci 2 písm. c) musí být školení provedeno bez zbytečného odkladu“.29

4 Požáry hotelu Za dlouholetou existenci hotelů v Československu a dále v samostatné České republice došlo k několika významným požárům, které se nesmazatelně zapsaly do historie českého hotelnictví jako příklady tragédií. Nejznámější uvedu níže. 26. 5. 1995- Hotel Olympik Praha 8- Invalidovna „Dvaadvacetipodlažní Interhotel Olympik architektů Josefa Poláka, Vojtěcha Šaldy, Milana Rejchla a Jana Zeleného (1964-70), s výtvarnou spoluprací Miloše Zeta, dále V. Irmanové aj. Fuksa (v exteriéru). Objekt provedený z litého betonu má keramický obklad. Interiéry, včetně sousedního Garni navrhovali Rudolf Hadrava a Zdeněk Wasserbauer.“ 30

29

JAKUBKA, J.: Úplné znění zákona č. 262/2006 Sb. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 42. ISBN 978-80-86795-62-1. 30 SVOBODA, J. E.;. NOLL, J.; SKALA, V.: Kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha: Libri, 2006, s. 240. ISBN 80-7277-304-6.

26

Požár v 11. patře hotelu Olympik na Invalidovně, ohlásilo čidlo elektrické požární signalizace 26. května v 18:07. Ihned poté byli informováni hasiči, kteří dorazili do několika minut. Následně přestali pracovat výtahy. „V 18:20 začalo vyhledávání a evakuace osob a později záchrana několika desítek hostů, kteří utekli na parapety oken. Sanitky začaly odvážet první návštěvníky hotelu již v 18:32. Evakuace pokračovala, hasiči vyváděli nalezené lidi s mokrými ručníky či lůžkovinami na hlavách a prohledávali opuštěné pokoje. Při zásahu kromě hasičů pomáhalo také 80 policistů, několik desítek strážníků a 54 zdravotníků. Na pomoc byly přivolány také vrtulníky letky ministerstva vnitra a záchranné služby. Na střeše budovy skončili lidé, které hasiči našli v zakouřených chodbách. K zajištění příčiny vzniku požáru byl ustanoven tým pracovníků. Podle svědeckého ohniska bylo brzy ustaveno ohnisko kriminalistické a v něm se nalezly zbytky elektrické absorpční ledničky. Prohlídkou obdobných místností v nezasažené. Části hotelu nalezli členové týmy

ledničky instalované pod stoly, přiražené k dřevěnému ostění s minimální možností

odvětrávání

výparníku. Teplota povrchu trubky výparníku dosáhne již po 10 minutách provozu teploty 130 stupňů Celsia, když není zakrytá. Na ledničky v hotelu byly odkládány textilie a časopisy. Při akumulaci tepla v zakrytém výparníku teplota roste, až dosáhne hodnoty potřebné k zapálení textilních zbytků a papíru. K šíření požáru přispěl hořlavý materiál v podhledech chodby, koberce s poměrně vysokým indexem šíření plamene a zábradlí schodiště. V některých poschodích byly také neuzavřené dveře, ze schodiště vznikl komínový efekt, který šíření požáru ještě napomohl. V hotelu probíhala rekonstrukce, jejíž poslední etapa části hotelu byla zaměřena k vytvoření požárních úseků a zábran k šíření požáru. Hotel byl totiž projektován v době, kdy u nás ještě neexistovaly předpisy pro výškové stavby“.31 V důsledku tohoto hrůzného požáru zahynulo 8 osob, šlo o turisty ze zahraničí (2 Finky, 2 Američanky, 3 Belgičanky, a 1 Němec). Dalších 34 osob bylo zraněno. Ve

31

Při požáru hotelu Olympik v Praze zahynulo osm lidí a dalších 34 bylo zraněno. Česká televize [online]. 2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kalendarium/55884-pri-pozaru-hotelu-olympik-v-prazezahynulo-osm-lidi-a-dalsich-34-bylo-zraneno/?mobileRedirect=off 27

výsledku se jednalo o jednu z největších požárních tragédii v hotelu na území České republiky. V praktické části své práce bude právě hotel Olympik jeden ze dvou hotelů, u kterých provedu analýzu a způsob dodržovaní požární bezpečnosti. 17. 2. 2014- Hotel City Center Praha Požár vznikl v podkroví, ve kterém v daný moment bydleli mladiství turisté ze Švédska. „Jednotky likvidovaly dvěma vodními proudy požár pokoje v sedmém nadzemním podlaží hotelu. Požár pokoj zcela zničil. Poškodil také dalších devět pokojů a chodbu hotelu," uvedla mluvčí pražských hasičů Pavlína Adamcová“.32 Hasiči společně s policisty došli k závěru, že příčinou požáru byl s největší pravděpodobností špatně uhašený nedopalek cigarety. "Tento předběžný závěr pak vyšetřovatelé hasičů a policisté definitivně potvrdili při následném dohledání, které proběhlo dopoledne," řekl mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.“33 13. 3. 2014 Hotel Grandezza Brno Stejně jako v Praze, tak i na Moravě, přesněji v Brně, došlo v tomto roce k požáru v hotelu. Jednalo se o požár v luxusním boutique hotelu Grandezza, který se nachází v samém centru Brna. „Kouř valící se ze střechy hotelu Grandezza a barikáda z hasičských aut. Takový obrázek ve čtvrtek kolem poledne spatřili kolemjdoucí na brněnském Zelném trhu. Hořelo pod střechou budovy nad prezidentským apartmánem, který oheň zcela zničil.“34 Tým pracovníku zjistil, že za hlavní příčnou požáru v tomto hotelu mohl nedopalek cigarety. Škoda na hotelu se vyšplhala na 900 000 korun českých 32

Požár poničil pražský hotel. Pokoj švédských studentů chytl od nedopalku. IDNES.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/pozar-hotelu-v-praze-0r1-/prahazpravy.aspx?c=A140217_110600_praha-zpravy_kol 33 Požár poničil pražský hotel. Pokoj švédských studentů chytl od nedopalku. IDNES.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://praha.idnes.cz/pozar-hotelu-v-praze-0r1-/prahazpravy.aspx?c=A140217_110600_praha-zpravy_kol 34 Na Zelném trhu hořel hotel Grandezza. Hasiči vynesli drahý nábytek. Deník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/pozary/na-zelnem-trhu-horistrecha-hotelu-grandezza-hasici-vynaseji-luxusni-nabytek-201.html 28

04. 10. 2014- OREA Hotel Pyramida Praha Další požár v hotelu v Praze v tomto roce již druhy, byl evidován v OREA Hotelu Pyramida na Praze 6. Jak uvádí českenoviny.cz „Hořelo v technické místnosti v pátém patře. Nikdo nebyl zraněn. Odhadovaná škoda je 200.000 korun, příčinu požáru vyšetřovatelé zjišťují. ČTK to řekl mluvčí pražských hasičů Jaromír Piesch“. 35 „Hasiči už oheň uhasili. Pak zakouřené prostory odvětrali a zkontrolovali. Lidé

postávali před hotelem. Kolem půl dvanácté velitel zásahu rozhodl, že se mohou vrátit zpět do hotelu, řekl ČTK Piesch. Podle mluvčího městské části Praha 6 hořelo v místnosti, kde se skladuje prádlo.“ 36 K požárům docházelo kvůli různým faktorům, ať už za to mohla absorpční lednička v hotelu Olympik, při které došlo k velké tragédii s úmrtím osmi zahraničních turistů. Nejvíce požárů však vzniklo v důsledku nedopalků cigaret. Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby hosté hotelu dodržovali zákazy kouření v místech, kde zákaz platí, velmi rozšířený je zákaz kouření na pokojích, a kouření pouze v prostorech hotelu, kde je kouření povoleno. Tímto místem je často bar, ale jak jsem zjistil, málokdo z hostů tento zákaz dodržuje, stále se hazarduje se životem, vlastním ale také se životy ostatních hostů hotelu porušováním tohoto zákazu.

4.1 Požáry hotelů v zahraničí Stejně jako v České republice došlo k několika velkým nebo menším požárům ve světových hotelech. Níže rozepíšu několik z nich, které mě osobně zaujaly.

35

Z hotelu Pyramida bylo kvůli požáru evakuováno 320 lidí. Metro.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.metro.cz/z-hotelu-pyramida-bylo-kvuli-pozaruevakuovano-320-lidi-pp8-/co-se-deje.aspx?c=A141004_104118_co-se-deje_jbs 36 Z hotelu Pyramida bylo kvůli požáru evakuováno 320 lidí. Metro.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.metro.cz/z-hotelu-pyramida-bylo-kvuli-pozaruevakuovano-320-lidi-pp8-/co-se-deje.aspx?c=A141004_104118_co-se-deje_jbs 29

29. 12. 2012 Arcadia Hotel- Bratislava V luxusním hotelu v centru Bratislavy vypukl požár, hořely zde sklepní prostory. Bylo evakuováno 33 osob, nikdo naštěstí nebyl zraněn. Tento hotel již jednou hořel téhož roku, tehdy pro změnu hořel apartmán a část podkroví hotelu. Požár způsobila poškozená klimatizace. 18. 8. 2007 Newquay´sPenhallow “worst UK hotel fire in 40 years“ „The fire at Newquayˇs Penhallow Hotel was described by firefighters as the worst British hotel fire in 40 years. The blaze ravaged the hotel, killing three people, on the 18 august 2007. At its peak more than 100 firefighters battled flames 30 feet (9.1m) high which tore through the 54 bedroom hotel in the Cornish holiday resort shortly after midnight. In March 2011, the hotel´s owner, O&C Holdsworth Ltd, of Harrison Road, Halifax, Yorkshire, admitted two charges relating to fire safety breaches. They failed to ensure fire detectors and alarms were working at the hotel and failed to make an adequate risk assessment before the blaze. The owners of Cornish hotel destoyed by fire have been fined Ł80,000 and ordered to pay Ł62,000 costs for falling to meet fire safety standarts. The fire also contributed to a decision by Cornwall Fire and Rescue Service to introduce 24-hour cover in the popular resort town which has had more than a quarter of all fires in the county in the pas five years“.37 31. 12. 1986 Dupont Plaza Hotel- San Juan, Puerto Rico „In San Juan, Puerto Rico, the Dupont Plaza Hotel, once located in Codado where the Marriott currently stands, experienced a devastating fire on December 31, 1986. The fire, set by three employees, originated on corrugated cardboar cartons of furniture, containing mainly dressers composed of particleboard and wood, located in south ballroom. The fire rapidly broke out of this space and swept through the lobby and casino areas. As a result of this fire, 97 died in less than 12 minutes.

37

Newquay's Penhallow 'worst UK hotel fire in 40 years'. BBC [online]. 2011 [cit. 201411-12]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/uk-england-cornwall-13277198 30

I tis believed that the occupants of the lobby and the casino first became aware of the serious threat to their lives with the crash involved in the breakage of the windows located between the south ballroom and the foyer. This window breakage occurred at the time of flashover, allowing a flow of dense smoke into the lobby. Investigators have determined that the New Year´s Eve fire in the Dupont Plaza Hotel started after an arsonist ignited furniture stored in plastic wrapping „ in the ballroom area,“ a high ranking Federal investigator said today. Investigators have determined that the New Year´s Eve fire in the Dupont Plaza Hotel started after an arsonist ignited furniture stored in plastic wrapping „in the ballroom area“, a high ranking Federal investigator said today.“38 21. 11. 1980 MGM Grand Hotel Las Vegas, USA „On the morning of November 21, 1980, 85 people died and more than 700 were injured as result of a fire at the MGM Grand Hotel. This was the second largest life-loss hotel fire in United States history. It was determined during the investigation that the fire originated in the wall soffit of the side stand in the Deli, one of five restaurants lotated on the casino level. The investigators concluded that several factors contributed to the cause of the fire but the primary source of ignition was an electrical ground fault.“39 Ve světě bylo zaznamenáno nesčetné množství požárů, opravdu je z čeho vybírat. Vybráno bylo pouze několik, ty, které jsou něčím zajímavé. Pozoruhodným příkladem je bratislavský Arcadia Hotel, a to tím že tam hořelo už vícekrát. Požár v Dupont Plaza Hotel- San Juan v Porto Ricu roku 1986 zaujal tím, že je to případ žhářství s následky 97 mrtvých za méně než 12 minut. V tomto případě se dokonce i vyšetřovací komise domnívá, že samotný žhář nejspíš nechtěl zabít nevinných 97 obětí, ale pouze se pomstít hotelu tím, že podpálil jeho část. Výsledek je nám znám, místo oslav Nového roku přišla krutá smrt.

38

San Juan, Puerto Rico: Dupont Plaza Hotel. BBC [online]. 2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: www.bbc.co.uk/news/uk-england-cornwall-13277198 39 November 21, 1980. BBC [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: www.bbc.co.uk/news/uk-england-cornwall-13277198 31

Další hotel byl vybrán z Velké Británie, jedná se o Newquay´sPenhallow hotel. Požár proběhl v roce 2007. Důvodem výběru je skutečnost, že se jedná o jeden z nejhorších požárů hotelu na Britských ostrovech. Hotel, který nedodržoval požární předpisy, začal hořet, v důsledku čehož zahynuly 3 osoby. Spekulovalo se o tom, že za vším stal žhář, ale nebylo to dostatečně prokázáno. Hotel dostal tučnou pokutu a samozřejmě i pošramocenou image hotelu jako bonus. Hotel MGM Grand v Las Vegas ve Spojených státech amerických roku 1980 pro změnu zaujal tím, že se jedná a druhý největší požár hotelu ve Spojených státech, při kterém zemřelo 85 lidí a dalších 700 bylo zraněno. Hlavní příčinou vzniku požáru byl komisí vyhodnocen elektrický zkrat.

5 Odpovědnost za požární bezpečnost Požární bezpečnost je společnou odpovědností všech zaměstnanců, kteří pracují v hotelu, ať už se jedná o housekeeping, recepci, kuchyni, různé manažery, atd. Je však nutné, aby jedna osoba nesla celkovou zodpovědnost za požární bezpečnost. V tomto případě je třeba zmínit tzv. garanta. Je jím někdo, kdo nese odpovědnost za bezpečnost, je ve velkých hotelech bezpečnostní manažer, v menších hotelech tuto úlohu zastává například technik nebo někdo další ze zaměstnanců. Velikost hotelu je obvykle určující po rozhodnutí o tom, kdo vlastně bude zastávat roli tzv. odpovědné osoby za bezpečnost v hotelu. V menších hotelech to muže být vlastník nebo odpovědný manažer, případně technik, zatímco ve větších organizacích by to mohl být manažer nebo vedoucí úseku. Je důležité, aby odpovědná osoba byla kompetentní k plnění této funkce a měla pověření k rozhodování o záležitostech požární bezpečnosti.

32

5.1 Existence/neexistence bezpečnostního manažera a odpovědnosti za bezpečnost hotelu a hotelových hostu Bezpečnostní manažer Bezpečnostní manažer je zaměstnanec hotelu, náplní bezpečnostního manažera jsou: ochrana bezpečí hostů hotelu a zaměstnanců hotelu. Bezpečnostní manažer zabezpečuje ochranu majetku hotelu a majetku hostu. Bezpečnostní manažer hotelu také slouží jako spojka mezi hostem, hotelem a policií. Náplň práce bezpečnostního manažera vyžaduje určité lidské dovednosti, z toho důvodu jsou hoteloví manažeři pečlivě vybíráni. Měl by disponovat výbornou komunikační dovedností, v důsledku dlouhodobě úspěšného tréninku. Bezpečnostní manažeři dokážou navodit pocit bezpečí, čehož si také všímají návštěvníci hotelu, jeho zaměstnanci a také nežádoucí osoby v hotelu. To má ve výsledku veliký blahodárný efekt v boji s kriminalitou a snížení eventuálního nebezpečí ze strany nežádoucích osob. „Bezpečnostní politika by měla mít garanta, odpovědného za její dodržování a aktualizaci v souladu s pevně definovaným revizním procesem. Tento proces by měl zajistit, že revize proběhne jako reakce na jakékoliv změny, ovlivňující východiska původního hodnocení rizik – například významné bezpečnostní incidenty, nové hrozby nebo změny v organizační či technické infrastruktuře. Tímto garantem by měl být bezpečnostní manažer organizace nebo specialista – bezpečnostní manažer informačního systému organizace“.40 Jak už samotný název napovídá, hlavní naplní práce bezpečnostního manažera je dbát o bezpečnost hotelu a hotelových hostů. Celkově práci bezpečnostního manažera lze rozdělit do třech základních pilířů, jsou to: •

Zajištění bezpečnosti hosta

•

Zajištění bezpečnosti před nežádoucími třetími osobami

•

Zajištěni bezpečnosti informací hosta

40

SMEJKAL, V.; RAIS, K.: Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 308. ISBN 978-80-247-4644-9.

33

Zajištění bezpečnosti hosta znamená, že host bude v bezpečí, nebude mu hrozit žádná újma, nebo že bude minimalizována hrozba požáru. Zajištěním bezpečnosti před nežádoucími třetími osobami se rozumí to, že bude postaráno o bezpečnost majetku před vloupáním, krádežemi atd. V případě zajištění bezpečnosti informací hosta jde o důkladné a precizní zpracování osobních dát klienta, a zajištění toho, že se nedostanou do rukou třetích osob. Vyžaduje to bezchybnost práce zaměstnanců, kteří s nimi nakládají. Bezpečnostní manažer, jakožto jeden z mnoha manažeru pracujících v hotelnictví, pověřuje a trénuje personál, který tak zvládá mnohé funkce.

6 Management hotelové požární bezpečnosti Bezesporu je velmi důležité, aby se hotel věnoval managementu hotelové požární bezpečnosti, který je v lecčem jiný než management v jiných organizacích „Bez ohledu na to jak dobře je hotelová budova navržena a zkonstruována, či jak dobré požárně bezpečnostní systémy do ní byly nainstalovány, pokud v hotelu nefunguje účinný požárně bezpečnostní management, je zde velmi vážné riziko, že stavba a systémy mohou být v případě nouzové situace požárem ohroženy. Dobrý požárně bezpečnostní management je základní součástí celé strategie hotelové požární bezpečnosti. Následující oddíly přinášejí rady týkající se toho, jak zajistit efektivní úrovně požárně bezpečnostního managementu v jednotlivých hotelech.“41

6.1 Hodnocení požárních rizik Jak uvádí Asociace hotelu a restaurací na svých webových stránkách „Hodnocení požárních rizik představuje organizované a metodické monitorování hotelu, činností 41

Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/ 34

prováděných v hotelu i pravděpodobnosti, že by zde mohl vypuknout požár a ublížit osobám nacházejícím se uvnitř či vně budovy.“42 Hodnocení možných požárních rizik je velmi důležité protože pomůže hotelu předejit možné požáry v budoucnu. Hodnotit požární rizika by mněl kvalifikovaný pracovník který je zodpovědný za bezpečnost v hotelu. Tento pracovník by mněl zaznamenávat do zprávy průběh své práce, došlo-li k nějaké nepředvídatelné situaci, která ohrožuje bezpečnost hotelových hostů, měl by být schopen správně odhadovat dané riziko a včas ho limitovat.

6.2 Plán pro nepředvídané situace Hotel by měl být připraven na to, že může dojít k situaci, kterou nepředvídal. Zaměstnanci hotelu by měli být dostatečně připraveni bezpečnostním manažerem na nepředvídatelnou situaci, která může nastat. 

„Plán by měl být specifický pro daný hotel a brát v úvahu jeho polohu, klimatické podmínky a počet zainteresovaných osob. Hotelový personál musí být s plánem seznámen tak, aby jej mohl začít neprodleně realizovat.



Mělo by být identifikováno alternativní přechodné ubytování, například využitím jiného místního hotelu, kostelu, školy nebo společenského centra.



Pokud je hotel od dalšího vhodného ubytování vzdálen, může být nutné zajistit dopravu.“43

42

Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/ 43 Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/ 35

6.3 Únikové trasy „Únikové trasy jsou nutné proto, aby zaměstnancům hotelu a jeho hostům umožňovaly rychlé a bezpečné opuštění hotelu v případě požáru. Únikové trasy sestávají z dveřních sestav, chodeb, schodišť, hal a venkovních dveří. Mohou zahrnout trasy, které se běžně používají, nebo i specificky účelové trasy využívané pouze v naléhavých případech.“44 Každý hotel, ať je malý nebo velký, by měl mít své vlastní únikové trasy, je to v jeho zájmu. Může totiž dojít k požáru nebo k jiné nepředvídatelné situaci, z toho důvodu by zaměstnanci a hoteloví hosté měli mít možnost dostat se ven z ohniska požáru do bezpečí.

6.4 Zvláštní opatření pro invalidní osoby Pro invalidní osoby by měla být samozřejmostí realizace speciálních opatření, aby se mohli v případě požáru dostat rychle ven z epicentra požáru. V některých hotelech jsou pro tyto osoby udělány zvláštní pokoje, které jsou umístěny veskrze v přízemí, a to z toho důvodu, aby bylo snadnější je dostat rychleji pryč. 

„Kdokoliv z řad hostů i personálu, kdo se nachází v hotelu a je nějakým způsobem tělesně postižený, by se měl při pobytu v kterémkoliv z hotelů mít možnost cítit bezpečně a jistě. Evakuační plány by měly s postiženými hosty počítat a měly by brát specifický ohled na hosty, kteří trpí poruchou pohybového ústrojí, sluchu nebo zraku, a také na hosty mající potíže s adaptabilitou.



Evakuační postupy by měly zvláště myslet na ty postižené hosty, kteří bydlí v pokojích na nadzemních podlažích, nebo v místech, kde se mezi veřejnými prostorami, pokoji hostů a nouzovými východy vyskytují schody či jiná rizika.

44




Nejlépe by osoby na invalidních vozících měly být schopny používat únikové trasy a unikat z budovy bez cizí pomoci. Pokud toto není možné, měly by být schopny dostat se do chráněné oblasti sousedící s únikovým schodištěm nebo výtahem a v případě potřeby kontaktovat recepci.



U nových hotelů by takové postupy měly být zapracovány již jako součást projektového procesu a měly by být předány týmu vedoucích pracovníků, jakmile hotel zahájí svoji provozní činnost.“.45

6.5 Protipožární dveře Protipožární dveře hrají velice podstatnou roli v protipožární ochraně, jak uvádí „Dřevěné protipožární dveře se vyrábějí EI 15 DP3 - EI 30 DP3 (brání plamenům a tepelnému toku po dobu 15 - 30 minut) a EW 15 DP3 - EW 30 DP3 (brání plamenům po dobu 15 - 30 minut). Označení DP3 platí pro požární dřevěné dveře. Můžeme však užít i ocelové požární dveře s označením DP1. Nelze užít dveře s označením DP3 tam, kde je požadavek na požární dveře DP1. Požární odolnost- Požární odolnost stavebních konstrukcí je doba, po kterou jsou konstrukce schopny odolávat účinkům plamene a vysokým teplotám. Ověřování požární odolnosti se provádí zkouškou nebo na základě výpočtu, extrapolace i porovnávání dle zkušebních norem a předpisů. Uvádí se v minutách v základní hodnotové stupnici: 1 S, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. Stanovení požární odolnosti u požárních uzávěrů řeší norma ČSN 730852. Dělení požárních uzávěrů Požární uzávěry dělíme z hlediska kritérií požární odolnosti na dle ČSN 730810 na: EW (dříve PO) - omezující požár, u kterých je sledováno množství sálavého tepla vyzařující z povrchu na straně odvrácené od požáru.

45


EI (dříve PB) - bránící požáru, u kterých se na straně odvrácené od požáru sleduje přímo povrchová teplota. Tyto prvky splňují přísnější požadavky na požární bezpečnost, a proto mohou být použity i tam, kde jsou požadovány uzávěry EW. Instalují se zpravidla u vstupů do chráněných únikových cest. Jaké symboly se užívají? Při značení požární odolnosti stavebních konstrukcí se používají tyto symboly R - únosnost a stabilita E - celistvost I - izolační schopnost mezní teploty na neohřívaném povrchu W - izolační schopnost mezní hustoty tepelného toku S - prostup zplodin hoření - kouřotěsnost (dříve značeno symbolem K) C - požární uzávěry vybavené samozavíračem (dříve značeno symbolem S) M - mechanická odolnost Hořlavost stavebních hmot (ČSN 730862) A - nehořlavé (ocel) B - nesnadno hořlavé (minerální vlny, sádrokarton) C1 - těžce hořlavé (tvrdé masivní dřevo) C2 - středně hořlavé (lamela, speciální dřevotříska, měkké dřevo) C3 - lehce hořlavé (plasty) Třídění konstrukcí na základě požární odolnosti a hořlavosti (ČSN 730804) D1 - nezvyšují intenzitu požáru v požadované době požární odolnosti (obsahují pouze nehořlavé hmoty nebo hořlavé hmoty tak, aby na nich nebyla závislá stabilita a únosnost konstrukce. Jsou zcela uzavřeny nehořlavou konstrukcí, aby v požadované době požární odolnosti nedošlo k uvolnění tepla nebo jejich hoření) 38

D2 - nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru (obsahují i hořlavé látky konstrukčně použité tak, že je na nich závislá stabilita a únosnost konstrukce. V požadované době požární odolnosti nedochází k uvolnění tepla nebo jejich hoření D3 - zvyšují v požadované době intenzitu požáru (nesplňují požadavky konstrukcí Dl a D2“.46 V mnoha hotelech jsou již dnes protipožární dveře, odolné vůči ohni, samozřejmostí. Takové chrání hosty před požárem. Na druhé straně stále ještě najdeme hotely, kde tomu není dávána moc velká váha, a jsou používány starší dveře, které v sobě nemají zabudované potřebné protipožární materiály.

6.6 Elektro revize Elektrické revize by měl provádět zaměstnanec, který má příslušnou kvalifikaci. Tento revizní technik by měl podávat zprávy, ve kterých bude přesně popsané, co bylo cílem, kdo revizi prováděl a jestli byly nalezeny nějaké závady. Kontroly spotřebičů na hotelových pokojích by měl provádět technik a následně o tom informovat ve zprávě. „Nepřipevněné spotřebiče je povinen kontrolovat před použitím uživatel (ve školách před zahájením výuky, v hotelech před předáním dalších hostů). Údaje o kontrole obsahuje návod na použití spotřebiče. O způsobu kontroly musí být uživatel poučen.47“ „Podle normy ČSN 33 1500 je možné uvézt elektrické zařízení do provozu až po ověření jeho stavu z hlediska bezpečnosti výchozí revizí. Na provozovaných elektrických zařízeních musí být prováděny pravidelné elektrorevize vždy nejpozději ve lhůtách stanovených normou ČSN 33 1500.

46

Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/ 47 KOČÍ, M.; KOPECKÁ, M., STIEBITZ, J.: Průvodce odborně způsobilých osob: problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při prací, hornické činnosti a požární ochrany. Praha: Anag, 2013, s. 239. ISBN 978-80-7263-834-5. 39

Lhůty pravidelných elektro- revizí se odvíjí od několika faktorů. Jedním z faktorů je druh prostředí, ve kterém je elektrické zařízení provozováno. V závislosti na prostředí se pak lhůty provádění pravidelných revizí pohybují od 1 roku do 5 let.“48

6.7 Elektrická požární signalizace Elektrická požární signalizace se stará především o rychlou identifikaci požáru, ještě v jeho počáteční fázi. „Elektronická požární signalizace (EPS) slouží k včasnému zjištění vznikajícího požáru a aktivaci návazných zařízení, které se spolupodílejí na protipožárních opatřeních. Je důležitou součástí uceleného systému protipožární ochrany objektů.“49

7 Školení požární bezpečnostní personálu Všichni zaměstnanci hotelu by měli pravidelně absolvovat vhodný trénink. Osoba odpovědná za požární bezpečnost v hotelu by měla převzít odpovědnost též za požárně bezpečnostní školení, a to i v případě, kdy trénink může být prováděn osobami jinými. V některých hotelech osoba, která se stará o požární bezpečnost, je technik, v luxusních hotelech tuto funkci zastává bezpečnostní manažer.

7.1 Četnost tréninků Zaměstnanci hotelu by měli vykonávat trénink při nástupu, a poté jimi procházet pravidelně. Nejlepší by bylo, aby byly tréninky, vykonávaní, nejméně jedenkrát ročně.

48

Legislativa. Revize Beneš [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.revize-benes.cz/legislativa/ 49 Elektrická požární signalizace – EPS, Evakuační rozhlas – ER. Alcam Profi s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.alcamprofi.cz/elektrickapozarni-signalizace-eps-evakuacni-rozhlas-er.html 40

7.2 Obsah tréninků Položme si otázku, co musí vlastně takový trénink zaměstnanců zahrnovat. Odpověď je nasnadě. Jde především o to, že trénink by měl odrážet povinnosti zaměstnanců i jejich odpovědnosti zastávané v případě požáru. Během každého tréninku musí být věnována důležitá pozornost těmto sektorům: •

„jak k požárům dochází a jak jim předcházet;

•

jaká činnost má být podniknuta při zjištění požáru;

•

co dělat uslyšíte-li požární poplachový signál;

•

jak vyhlásit požární poplach;

•

správný způsob povolání hasičského sboru;

•

typ a použití požárních ochranných systémů v hotelu;

•

evakuační postupy pro hotel;

•

umístění a použití protipožárního vybavení první pomoci; například hasicích

přístrojů“.50

8 Požární evakuační nácvik Požární evakuační nácvik je pro zaměstnance hotelu zásadní, jelikož si osahají tak zvaně na nečisto reakce ve stěžejních situacích. Plán pro případ nouzové situace (Emergency Response Plan) bude popisovat určitý způsob, jakým bude hotel evakuován v případě požáru.

50


8.1 Četnost požárních evakuačních nácviků Požární evakuační nácviky by měly být v každém hotelu prováděny nejméně jednou ročně, pod vedením osoby odpovědné za požární bezpečnost. Buď je to technik, nebo bezpečnostní manažer. Dále se doporučuje, aby evakuační nácvik, nad kterým bude dohlížet kvalifikovaný požárně bezpečnostní pracovník, byl prováděn každé tři roky.

8.2 Vyhlášení požárního evakuačního nácviku „Aby byl z nácviku co největší užitek, doporučuje se, aby o něm byl personál informován v den, kdy se bude nácvik konat. Aby se předešlo potížím s hosty, rovněž i oni by měli být informováni o tom, že se nácvik bude konat. Povaha požárního evakuačního nácviku Výsledky nácviku by měly být zaznamenány do Registru požární bezpečnosti. Podle potřeby by se poznatky získané během požárního evakuačního nácviku měly použít k revidování postupů stanovených Plánem pro případ nouzových situací. Dokumentace a činnosti následující po protipožárním nácviku 51 Jak je vidět, tak největší účinek vyhlášení požárního nácviku by byl v případě, kdyby se zaměstnanci hotelu o něm dozvěděli až v den konání. Výsledky by se měly důkladně zaznamenávat do Registru požární bezpečnosti.

8.3 Sprinklerové systémy Automatické sprinklerové systémy jsou velmi uspěšné v boji proti požáru, udržují požár pod kontrolou, až do doby než přijede hasičský sbor. Sprinkléry slouží jako výborný

51


ochránce majetku, přičemž mohou sehrát také důležitou roli při záchraně života požárem ohroženého hosta. Mohou být instalovány v místech, kde je nedostatek požarní ochrany.

43

PRAKTICKÁ ČÁST 9.1 Požární bezpečnost vybraných hotelů V praktické části bylo vybráno několik hotelů, ve kterých je analyzováno především to, jak se dané hotely starají o požární bezpečnost. Jádrem rozhovor se zaměstnanci, kteří mají na starosti bezpečnost.

Hotel Central Europe 3* První hotel na mém seznamu, je menší hotel se třemi hvězdami. Nachází se nedaleko centra, má 109 pokojů. Jelikož se jedná o menší hotel, není zde klasický bezpečnostní manažer, jak tomu bývá ve větších hotelech. Za požární zodpovědnost zde zodpovídá hotelový technik. Hotel také najímá externí firmu, která se stará o požární bezpečnost v hotelu. Firma provádí ze zákona stanovené revize, a všechny získané informace zapisuje do požární knížky, kterou hotel disponuje. Doposud v hotelu nikdy nebyl žádný požár.

9.2. Výzkumné šetření Výzkum byl dle zvolených metod rozdělen na dvě části. Nejprve jsem přistoupil k analýze interních zdrojů. Druhá část výzkumu spočívala v rozhovorech a pozorování. Podpora vedení Pro realizaci výzkumného šetření bylo nezbytné předjednat podporu vedení hotelů, to bylo seznámeno se smyslem šetření a se základními cíli průzkumu.

44

Vypracování pracovního harmonogramu 1. Přípravná fáze: o

zhotovení otázek, příprava archů k pozorování

o

příprava programu na zpracování otázek k rozhovoru

o

návrh tabulkových a grafických výstupů

o

návrh osnovy hodnotící zprávy

Proces přípravy výzkumného šetření trval zhruba týden. 2. Realizační fáze 3. Vyhodnocovací fáze zahrnovala dobu potřebnou pro zpracování otázek a výsledků pozorování. Ta činila asi 3 dny, neměla by být totiž zbytečně dlouhá, mj. z toho důvodu, že je důležité informovat respondenty s výsledky šetření maximálně do měsíce po ukončení realizační fáze. 4. Prezentace výsledků probíhala na společné schůzce za přítomnosti vedení dva týdny po zpracování dostupných materiálů. Etická stránka výzkumu Všichni respondenti byli seznámeni s účelem výzkumného šetření. Vedení hotelů byly poskytnuty výsledky výzkumu. Klíčovými daty pro mě byly informace z hotelové dokumentace, výsledky zjištěné pozorováním a výstupy z rozhovorů, které následně předkládám. Průběh rozhovoru: otázka/ odpověď 1. Kdo je odpovědný za požární bezpečnost v hotelu? Roli bezpečnostního manažera v hotelu plní hotelový technik ve spolupráci s externí firmou. 2. Kde je umístěna ohlašovna požáru?

45

Technik: Místní ohlašovna požáru je umístěna v recepci v přízemí budovy, při vstupu do objektu. 3. Existuje v hotelu evakuační plán? Technik: Evakuační plán v hotelu existuje, a spadají pod něj požární evakuační knihy. Tento evakuační plán upravuje postup při evakuaci zaměstnanců Hotel Central Europe s.r.o. z pracovišť umístěných v hotelu, včetně všech přítomných osob v případě zasažení nebo ohrožení požárem nebo jiného stavu nouze. Je povinnosti všech přítomných osob postupovat podle tohoto evakuačního plánu. V hotelu je hlásič požáru v šesti jazycích, hlásič je zkoušen párkrát do měsíce. 4. Jak častá je intenzita tréninku zaměstnanců hotelu? Technik: Zaměstnanci hotelu jsou školení při přijetí do práce a dále trénink probíhá jednou za rok, při kterém jsou školení všichni zaměstnanci. Toto školení provádí externí firma 5. Jaká je přístupnost pro hasičský vůz v případě požáru v hotelu? Technik: Hotel je povinen ze zákona mít vlastní hydrant, na který se hasičský sbor při požáru napojí a nemusí tak čerpat vodu z jiných zdrojů. Hotel disponuje dobrou přístupností pro hasičský vůz, jelikož v hotelu nikdy nedošlo k požáru tak k vyzkoušení v praxi nedošlo. 6. Jsou zde dobře osvětlené únikový cesty? Technik: V případě výpadku elektrického proudu, hotel musí mít náhradní zdroj elektřiny, který obsahuje 40% zásoby elektřiny, únikové cesty jsou čitelně osvícené a pro hosta srozumitelně označené. Nouzové osvětlení v hotelu hoří neustále. Únikové cesty musí být odvětrávané. Garáže- neměly by parkovat auta na plyn, v garáži je zabudovaný systém DEGA, který dohlíží na detekci uniku plynu, a organických látek, představuje základní výstražnou a havarijní ochranu v této oblasti. Dále jsou zde zabudované sprinklery, které v případě ohně spustí.

46

7. Jsou v hotelu zvláštní opatření pro invalidní osoby? Technik: Hotel disponuje speciálním evakuačním výtahem, který portýr ovládá na klíč, pomocí tohoto výtahu technik dostane do bezpečí veškeré invalidní osoby v hotelu, ostatní výtahy sjedou dolů do suterénu, kde zůstanou otevřené a nepoužitelné, aby se s nimi nedalo dostat do požárního ohniště. 8. Jak je to s kouřením v prostorách hotelu? Technik: Kouření v hotelu je povolené pouze ve vybraných prostorách, především na lobby baru. Na pokojích a chodbách je kouření zakázáno. Tento zákaz kouření ale hosté hotelu příliš nedodržují. Detektory kouře jsou nainstalovány v každé místnosti hotelu. 9. Existuje na hotelu elektrická požární signalizace? Technik: Hotel disponuje požárními klapky- což je uzávěr v potrubním rozvodu vzduchotechnického zařízení, který zabraňuje šíření požáru a zplodin z hoření z jednoho požárního úseku do druhého uzavřením vzduchovodu v místech osazení. 10. Jsou pokoje nějakým způsobem zabezpečené proti požáru? Technik: Protipožární dveře- skoro všechny pokojové dveře, jsou proti požární, obsahuji speciální těsnění a jsou uvnitř ocelové. 11. Provádí se v hotelu elektrorevize? Technik: Elektro revize je ze zákona povinná, provádí se jednou ročně, a provádí ji specializovaná objednaná firma. Elektro revize- jedná se o kontrolu a evidenci všech elektrických zařízení, které jakýmkoliv způsobem využívají elektrický proud v hotelu, hlavním účelem je zajistit aby nedošlo k úrazům elektrickým proudem. Spotřebiče elektřiny- se kontroluji za 1x za 2 roky. Rozvaděče elektřiny- které se nachází na centrálním a snadno přístupném místě jsou kontrolovány 2x do roka.

47

9.3 Rozhovor s externí firmou

1. Kolik pracovníků zaměstnává Vaše firma? Externí firma: Je to celkem 30 zaměstnanců 2. Vaše firma se stará o školení zaměstnanců hotelu, jak často probíhá školení? Externí firma: Podle zákoníku práce 1x za 2 roky, školení probíhá podle BOZP, školení administrativy probíhá 1x za 3 roky. 3. Provádí instalaci nějakých požárních bezpečnostních přístrojů Vaše firma? Externí firma: Nikoliv. Veškeré přístroje v hotelu již byly instalovány. 4. Instaluje Vaše firma únikové plány? Externí firma: Neinstaluje. Únikové plány jsou instalovaný na každém pokoji, které byly instalovaný při vzniku hotelu. 5. Jak často Vaše firma provádí revizi? Externí firma: Preventivní revizi vykonáváme jednou za měsíc, kontrolujeme veškeré bezpečnostní přístroje, kontrola EPS, ale také například jestli jsou volné únikové cesty, kontrola funkčností evakuačního výtahu, nebo funkčnost požárních dveří, nouzové osvětlení. Firma provede kontrolu, a následně sepíše report o tom, co bylo kontrolováno, jak to fungovalo. V případě že se zjistí problém, zaměstnavatel je povinen dát do souladu tak aby vše fungovalo. 6. Co se stane, pokud dojde k požáru v hotelu? Externí firma: Požární hlídka musí zkontrolovat, jestli se jedná doopravdy o požár, nebo je to pouze falešný poplach. V případě, že se jedná o falešný poplach, tak to vyresetuje ústředna. Pokud se jedná o skutečný požár, který nelze uhasit osobně, je v tomto případě nutná evakuace, následně se volá hasičský záchranný sbor.

48

7. Moje doporučení na zlepšení požární ochrany v hotelu by spočívala v tom, aby se zlepšil kamerový systém, finanční trestání porušení zákazu kouření a dále aby byly instalovány lepší protipožární opatření, víc sprinklerových zařízení v hotelu, jaký je Váš názor na to? Externí firma: Ano, co se týká kamerového systému, tak se dá zlepšovat, ale stejně jak v případě sprinklerových zařízení, tak je to dost nákladná záležitost a menšímu hotelu s menším počtem pokojů se to příliš nevyplatí. Co se týká trestání zákazu kouření, to nezní špatně. 8. Mohl byste doporučit něco pro zlepšení požární bezpečnosti v hotelu? Externí firma: Modernější zařízení, dodržování předpisů.

Hotel Olympik 4* Druhý hotel, který byl vybrán pro praktickou část bakalářské práce, je hotel Olympik, který se nachází v Karlíně. Hotel má 4 hvězdy, vybrán byl z toho důvodu, že se jedná o jeden z největších hotelů v rámci České republiky. Má celkově 22 pater. Jedním z důvodů je však i to, že zde už jednou požár byl, a ten se zařazuje do kategorie největších hotelových požárů v České republice. Požár byl v roce 1986, zahynulo při něm osm osob. Podrobnosti jsou uvedeny výše. Chtěl bych tedy prozkoumat, jak moc hotel dbá na požární ochranu, formou otazníku a to bude mým cílem.

Představení hotelu Hotel Olympik je situován v Praze 8 v části Invalidovna. Má 4 hvězdičky a 645 hotelových pokojů. „Celý komplex se rozprostírá v zeleni, s výhledem na golfové odpaliště a sportovní centrum. Svou rozlohou patří mezi největší hotelové areály v Čechách. Hostům i návštěvníkům jsou k dispozici tři hotely s řadou kongresových sálů a gastronomických

49

středisek. K hotelům patří rozsáhlé parkoviště pro několik desítek autobusů nebo více než sto osobních vozů“.52 1. Kdo je odpovědný za požární bezpečnost v hotelu? Ředitel divize servis: Hotel a externí firma. V hotelu se o požární bezpečnost stará externí firma, která dělá vše takzvaně na klíč. Dále jsem zjistil, že cestovní kanceláře posílají vlastní lidi, aby kontrolovali, jak přesně hotel dodržuje, případně nedodržuje požární standarty. 2. Jakým způsobem je hotel zabezpečeném proti požáru? Ředitel divize servis: V hotelu jsou umístěna požární čidla, která ovládají 90% pokrytí hotelu, především v rizikových zónách, jsou zde i tlačítka pro případ požáru. Dále jsou zde elektrorevize, které jsou dělány podle platných norem. 3. Existuje v hotelu Evakuační plán? Ředitel divize servis: Ano. V hotelu existuje evakuační manuál, podle kterého se zaměstnanci řídí. 4. Jak častá je intenzita tréninku zaměstnanců hotelu? Ředitel divize servis: Tréninky zaměstnanců o požární ochraně probíhají alespoň 1 ročně. Realizovány jsou i preventivní požární hlídky, kde jsou školeni všichni zaměstnanci hotelu. 5. Jsou zde dobře osvětlené únikový cesty? Ředitel divize servis: Ano. Existují zde dvě označené únikové cesty. Dále, hlavní úniková cesta je odvětraná.

52

OLYMPIK HOLDING a.s. OLYMPIK HOLDING a.s. [online]. 2013 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.olympik.cz/cz/o-holdingu/

50

6. Existují v hotelu zvláštní opatření pro invalidní osoby? Ředitel divize servis: Existují, jsou umístěny v prvním pokoji u recepce, bohužel další speciální pokoje pro invalidní osoby nejsou. 7.

Existuje v hotelu evakuační výtah?

Ředitel divize servis: V hotelu je zaveden jeden evakuační výtah, ostatní výtahy v případě požáru sjedou dolů a následně zůstanou otevřené, pro případ aby se hosté hotelu nemohli dostat nahoru k ohnisku požáru. 8. Jaká je přístupnost pro hasičský vůz v případě požáru v hotelu? Ředitel divize servis: Jsou zde speciální plochy určené pro hasičské vozy. Kontrola hasičského sboru probíhá v hotelu 2x ročně. 9. Jak je to s kouřením na hotelu? Ředitel divize servis: Kouření v hotelu je povoleno pouze na baru. Jak mi ovšem bylo sděleno, tento zákaz je hojně porušován. V hotelu jsou také téměř všude hasicí přístroje, k tomu je zde udělán suchovod. 10. Existuje na hotelu elektrická požární signalizace? Ředitel divize servis: Ano. Jednou za půlrok probíhá kontrola. V hotelu jsou také plynové cesty, které jsou umístěny v suterénu a prvním nadzemí.¨ 11. Jsou pokoje nějakým způsobem zabezpečené proti požáru? Ředitel divize servis: Ano. Hotel disponuje novými protipožárními dveřmi, čidly na kouř.

9.4 Rozhovor s externí firmou 1. Kolik pracovníků zaměstnává Vaše firma? Externí firma: V současné době u nás pracuje 17 pracovníku, včetně mě.

51

2. Vaše firma se stára o školení zaměstnanců hotelu, jak často probíhá školení? Externí firma: Ano, školíme zaměstnance hotelu, podle BOZP, 1x ročně, v případě administrativy 1x za 2 roky. 3. Provádí instalaci nějakých požárních bezpečnostních přístrojů Vaše firma? Externí firma: Neprovádí. 4. Instaluje Vaše firma únikové plány? Externí firma: Neinstaluje, na hotelu již byly instalovány před otevřením hotelu. 5. Jak často Vaše firma provádí revizi? Externí firma: Naše společnost v hotelu plní funkci osoby odborně způsobilé, revizi provádíme 1x za kvartál, dále máme rozfázované, kdy rozdělíme hotel na několik středisek. Při prohlídce revizi kontrolujeme především fyzický stav protipožárních zařízení a také instalaci nových protipožárních zařízení. 6. Co se stane, pokud dojde k požáru v hotelu? Externí firma: Musí se zjistit, jedná-li se o skutečný požár nebo jen planý poplach. Pokud je první možnost, tak požární hlídka postupuje podle Evakuačního plánu. Dále naše firma nacvičuje požár nanečisto, a to 1x za rok. V tomto případě se předem se zavolá hasičům, aby věděli, že se jedná pouze o nácvik, jelikož personál může zavolat hasičskému sboru a uvědomit ho o požáru. Při fiktivním požáru se hlavně sleduje, jak reagují zaměstnanci na vzniklý problém, pokud mají nedostatky tak se vycvičí. 7. Moje doporučení na zlepšení požární ochrany v hotelu zní, aby se zlepšil kamerový systém, finanční trestání porušení zákazu kouření a dále aby byly instalovány lepší protipožární opatření, víc sprinklerových zařízení v hotelu, jaký je Váš názor na to? Externí firma: V dnešní době v podstatě je málo variant, jak více zlepšit požární bezpečnost, ano nové novější a modernější zařízení je jedna z možností, ale i kamerový systém může ušetřit čas například recepčnímu, který pomocí kamery umístěné na patře zjistí, že se nejedná o požár, ale o planý poplach, ušetří čas a

52

námahu, plus kamera může sloužit jako důkazní prostředek například proti zlodějům nebo pří řešení určitých situaci. 8. Mohl byste doporučit něco pro zlepšení požární bezpečnosti v hotelu? Externí firma: Zlepšovat se dá tím, že se nakoupí nové přístroje, například nové senzory, které zjistí, co je to za kouř. Změna z analogového EPS do digitálního.

53

NÁVRHOVÁ ČÁST Tato obecná doporučení bych navrhnul dát povinně ze zákona jako podmínku při otevření hotelu. Každý hotel by měl splňovat následující podmínky. V opačném případě bych navrhoval neudělit licenci pro provozování hotelu.

10. 1 Obecná doporučení pro předcházení požáru v hotelech 10.1.1 Únikové cesty. Každý hotel ať je malý, nebo velký, by měl mít své vlastní únikové trasy. Je to v jeho zájmu. Může totiž dojít k požáru nebo k jiné nepředvídatelné situaci, proto je důležité, aby zaměstnanci a hoteloví hosté měli možnost, jak se dostat z ohniska do bezpečí. Únikové cesty musí být zřetelně označené a být neustále osvětlené, napojené na náhradní zdroj elektřiny v případě toho, že dojde k výpadku proudu v hotelu. 10.1.2 Zvláštní opatření pro invalidní osoby. Pro invalidní osoby by mělo být pochopitelně udělané speciální opatření, aby se mohli v případě požáru dostat rychle

ven

z epicentra

požáru.

V některých

hotelech

jsou

pro

tělesně

hendikepované osoby vymezeny zvláštní pokoje, které jsou umístěny obzvláště v přízemí, a to z toho důvodu, aby bylo snadnější dostat je rychleji pryč. Protipožární dveře- speciálně udělané protipožární dveře jsou dnes téměř nutností, protože dokážou zabránit vniknutí ohně do pokoje zvenčí, ale také šíření ohně dál z pokoje. Z tohoto důvodu by měl hotel mít veškeré pokoje s protipožárními dveřmi. Zde je však třeba konstatovat, že stále existují hotely, kde jsou zastaralé dveře. 10.1.3 Elektrická požární signalizace. EPS se stará především o rychlou identifikaci požáru, ještě v jeho počáteční fázi a zabránění šíření dál. Tady lze pracovat především tím způsobem, že hotel nakoupí novější a modernější elektrické požární signalizace. Je to sice nákladnější, ale v celkovém měřítku účinnější, protože to může pomoci zachránit život někomu z hostů. 10.1.4 Sprinklérový systém. Automatické sprinklerové systémy jsou velmi uspěšné v boji proti požáru. Udržují požár pod kontrolou, až do doby než přijede hasičský sbor. Sprinkléry slouží jako výborný ochránce majetku, přičemž mohou sehrát také důležitou roli při záchraně života požárem ohroženého hosta. Mohou být instalovány v místech v hotelu, kde je nedostatek požární ochrany. 54

10.1.4 Evakuační plán. Hotel by měl mít vlastní evakuační plán, podle kterého se budou řídit jeho zaměstnanci v případě požáru. Zaměstnanci hotelu by mněli být zkoušený z toho, jak jsou schopny reagovat v případě evakuace, muže to vest ke zlepšení reakci zaměstnanců hotelu v případě skutečné evakuace. 10.1.5 Přístupnost hasičskému vozu. Hotel by měl být dostatečně přístupný hasičskému vozu pro případ požáru. Nesmí nastat situace, že by hasičskému sboru mohla situace špatné přístupnosti komplikovat prací. 10.1.6 Evakuační výtah. Hotel by mněl disponovat alespoň jedním evakuačním výtahem který bude sloužit v případě požáru. 10.1.7 Tréninky zaměstnanců o požární ochraně. Tréninky by měly probíhat dvakrát ročně, zaměstnanců recepce, a 1x za rok zaměstnance středního a vyššího managementu. V úvahu je třeba vzít existenci požární hlídky. 10.1.8 Zákaz kouření na pokojích veškerých prostorech hotelu. Povolit pouze kouření na lobby baru a restauraci. Pokud je některý z hostů natočen, že porušuje přísný zákaz kouření v prostorách hotelu, může sloužit coby důkaz pro potrestání. To se sice tomu konkrétnímu hostu nemusí líbit, na druhou stranu, bezpečnost ostatních včetně vlastní je na prvním místě. Kamerový systém tak může být dobrým pomocníkem v boji proti požárům. 10.1.9 Požární čidla. Pokud hotel nemá nainstalované sprinkléry, může použít tato požární čidla. V dnešní době existují i čidla, která dokážou identifikovat, o jaký kouř se vlastně jedná, a předat tyto nasbírané informace na ústřednu. 10.1.10 Hasicí přístroje. Musí být namontovány všude po hotelu, tak jak to udává vyhláška. 10.1.11 Špičkový kamerový systém. V hotelu pomůže proti krádeži tím, že zachytí nechtěné třetí osoby a dále poslouží jako důkaz. Složit může také v boji proti nedodržování zákazu kouření.

55

10.2 Konkrétní doporučení pro předcházení požáru ve vybraných hotelech. V obou hotelech, jak v Hotelu Olympik, tak hotelu Central Europe, jsem zjistil, že požární ochrana je po provedené analýze a zpracovaném rozhovoru na vysoké úrovni. Přesto bych měl několik doporučení jak zlepšit požární ochranu. 10.2.1 Sprinklérový systém. V obou hotelech jsou sprinklerová zařízení umístěna na některých místech, ale ne ve větší míře. Domnívám se, že investice do sprinklerových systému by zlepšila účinnost ochrany. 10.2.2 Evakuační výtah. V hotelu Central Europe existuje jeden evakuační výtah, to si myslím, že je dostačující pro tak malý hotel. V hotelu Olympik bych však doporučil zřídit ještě jeden výtah, protože současný jeden je pro tak velký hotel s tak vysokou obsazeností nedostatečný. 10.2.3 Tréninky zaměstnanců o požární ochraně. V hotelu Central Europe se provádí školení zaměstnanců pouze jednou za rok. Jde o zaměstnance recepce. Jednou za dva roky jsou školeni zaměstnanci administrativy. Já bych doporučoval provádět školení dvakrát za rok, což by se týkalo zaměstnanců recepce a jednou za rok zaměstnance administrativy. Vzhledem k tomu, že stejná situace je v i v hotelu Olympik, navrhnul bych stejné doporučení. Dále bych doporučoval častěji zkoušet zaměstnance, co se týká takzvaných požárů nanečisto. 10.2.4 Zákaz kouření na hotelu. Jak v hotelu Centrall Europe, tak v hotelu Olympik je kouření povolené pouze v určitých místech, například lobby bar, ale porušování zákazu kouření se nijak netrestá, hotel s tím počítá, je nedůsledný. Pokud by došlo k tvrdšímu přístupu, co se týče porušování zákazu kouření, zabránilo by to eventuálním požárům od nedopalků, což lze považovat za jednu z nejvýznamnějších příčin požárů v hotelech. 10.2.5 Požární čidla. Stejně jak v případě sprinklerových systémů, tady je pouze určité množství. Doporučoval bych víc investovat do nákupu a rozšíření po celém prostoru hotelu. 10.2.6 Špičkový kamerový systém. Také zde vidím slabinu jak v hotelu Centrall Europe tak v hotelu Olympik. Případný nákup a zlepšení kamerového systému může pomoci v boji proti krádežím, a muže také posloužit jako důkazní prostředek. 56

Závěr Bakalářská práce se zabývala problémem protipožárního zabezpečení v hotelech v ČR. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, na jaké úrovni se nachází protipožární zabezpečení v hotelech v České republice. Na základě provedené analýzy ve dvou vybraných hotelech, jsem zjistil, že úroveň protipožárního zabezpečení je vysoký. Prostudoval jsem příslušnou literaturu, zákony, vyhlášky, které se zabývají vybranou problematikou. V praktické části jsem zjistil celkovou úroveň protipožárního zabezpečení, ve dvou konkrétních hotelech, provedl konzultaci se zodpovědnou osobou za bezpečnost v hotelu a také externí firmou. V návrhové části jsem navrhl jak obecné doporučení, tak i konkrétní doporučení ve vybraných dvou hotelech. I když se tyto hotely rozlišuji podle hvězd a velikosti, je protipožární zabezpečení skoro stejné, proto si myslím, že na jejich přikladu mohu posoudit celkovou situaci v České republice. Z tohoto důvodu lze předpokládat, že zde nebudou velké rozdíly, co do jiných hotelů v oblasti celkové úrovně protipožárního zabezpečení Na tomto základě si myslím, že cíl mé bakalářské práce byl splněn.

57

Literatura [1] Elektrická požární signalizace – EPS, Evakuační rozhlas – ER. Alcam Profi s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [2] Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [2] Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [2] Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [2] Filozofie ochrany zdraví a bezpečnosti při práci v Evropské unii. BOZP info.cz [online]. 2003 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [3] HORNER, S.,; SWARBROOKE, J.:. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času - Aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada Publishing a.s., 2003, s. 468. ISBN 80-247-0202-9. [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [4 ]Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: 58

[4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/> [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/> [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/> [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://www.ahrcr.cz/kestazeni/pozarni-bezpecnost/> [4] Hotelová požární bezpečnost- Metodika. Asociace hotelů a restaurací České republiky [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:

59

[11] Na Zelném trhu hořel hotel Grandezza. Hasiči vynesli drahý nábytek. Deník.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [12] Newquay's Penhallow 'worst UK hotel fire in 40 years'. BBC [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [13] November 21, 1980. BBC [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: <www.bbc.co.uk/news/uk-england-cornwall-13277198> [14] OLYMPIK HOLDING a.s. [online]. 2013 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [15] Při požáru hotelu Olympik v Praze zahynulo osm lidí a dalších 34 bylo zraněno. Česká televize [online]. 2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: [16] Požár poničil pražský hotel. Pokoj švédských studentů chytl od nedopalku. IDNES.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://praha.idnes.cz/pozar-hotelu-v-praze-0r1-/prahazpravy.aspx?c=A140217_110600_praha-zpravy_kol> [17] San Juan, Puerto Rico: Dupont Plaza Hotel. BBC [online]. 2009 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: <www.bbc.co.uk/news/uk-england-cornwall-13277198> [18] SMEJKAL, V.; BACHRACHOVÁ, H.: Lexikon společenského chování. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 400. ISBN 978-80-247-2327-3. [19] SVOBODA, J. E.;. NOLL, J.; SKALA, V.: Kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha: Libri, 2006, s. 240. ISBN 80-7277-304-6. [20] VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb - efektivně a moderně: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2014, s. 272. ISBN 978-80-247-5037-8. [ 21] VEBER, J.: Řízení jakosti a ochrana spotřebitele. Praha: Grada Publishing, 2007, s. 204. ISBN 978-80-247-1782-1. [ 22] Z hotelu Pyramida bylo kvůli požáru evakuováno 320 lidí. Metro.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: < http://www.metro.cz/z-hotelu-pyramida-bylo-kvulipozaru-evakuovano-320-lidi-pp8-/co-se-deje.aspx?c=A141004_104118_co-se-deje_jbs>

60

Bezpečnost v hotelnictví a lázeňství

Recommend Documents