Březen Zákon o elektronické evidenci tržeb. Dodatečné přiznání podané před zahájením daňové kontroly

Březen 2016

Zákon o elektronické evidenci tržeb Během února 2016 došlo opět k vývoji ve věci zákona o elektronické evidenci tržeb (sněmovní tisky 513 a 514). Poslanecká sněmovna zákon po emotivních diskuzích schválila. Samotná účinnost zákona o elektronické evidenci tržeb se ale opět posunula, tentokrát na konec roku 2016. Protože ministerstvo financí na podzim minulého roku zastavilo technické přípravy pro zavedení elektronické evidence, musí v současnosti bezodkladně pokračovat v testování technického řešení jak na úrovni finanční správy, tak u podnikatelů.

Část novely týkající se výše uvedené oblasti by měla nabýt účinnosti dne 1. ledna 2018. Zuzana Kalincova | Tax Manager +420 296 152 230 [email protected]

Tereza Zmelíková | Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Dodatečné přiznání podané před zahájením daňové kontroly

Povinnost zapsat skutečného vlastníka do obchodního rejstříku Vláda České republiky v současnosti projednává návrh zákona, kterým se mění zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (zákon č. 253/2008 Sb.). Uvedený návrh má zajistit transpozici tzv. čtvrté AML („Anti-Money-Laundering“) směrnice. Návrh mimo jiné zavádí povinnost zapsat do obchodního rejstříku skutečného vlastníka zapsané osoby, tj. fyzickou osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Bude se jednat o osoby, které mají více než 25% hlasovacích práv či podílu na základním kapitálu, případně o členy statutárního orgánu, zástupce právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit.

Newsletter Grant Thornton Czech Republic

V případě, kdy si je daňový subjekt vědom, že údaje uvedené v řádném přiznání nejsou správné a chce situaci napravit dodatečným přiznáním, může tak učinit jen do doby, než správce daně zahájí případnou daňovou kontrolu. Po jejím zahájení (za které se považuje nikoli podpis protokolu, ale až skutečné zahájení kontrolních aktivit), už dodatečné přiznání podat nelze. Rozdíl pro daňový subjekt je ve skutečnosti, že při podání dodatečného přiznání není správcem vyměřeno penále, při doměření na základě daňové kontroly ano. V některých případech však, pokud dodatečné přiznání ještě nebylo vyměřeno, správce daně zahájil daňovou kontrolu a údaje uvedené v dodatečném přiznání pouze využil k doměření při daňové kontrole (s vyměřením penále). V rozsudku č. j. 10 Afs 105/2015 Nejvyšší správní soud označil za legitimní očekávání daňového subjektu, že mu po podaném dodatečném přiznání nebude vyměřeno penále. V případě, že se dostanete do této situace, budeme Vám rádi nápomocni s jejím řešením. Ondřej Štědrý | Tax Manager +420 296 152 305 [email protected]

Březen 2016

Bezúplatná plnění ve vztahu k dani z příjmů právnických osob Od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení zákona o dani dědické a darovací a tyto příjmy se dostaly do předmětu daně z příjmů, což všem přineslo mnoho nejasností, které jsou v současné době projednávány na Koordinačním výboru Komory daňových poradců. S blížícím se termínem pro podání daňových přiznání bychom chtěli informovat, jak správně vykázat přijatá bezúplatná plnění v přiznání k dani z příjmů V případě, kdy poplatník přijme bezúplatné plnění, o kterém neúčtuje do výnosů a zároveň se nejedná (i) o příjem osvobozený, (ii) o příjem, který není předmětem daně nebo (iii) o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, musí dle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP zvýšit základ daně o toto bezúplatné plnění. Pokud ovšem poplatník použije toto bezúplatné plnění k dosažení zdanitelných příjmů, lze následně základ daně o toto plnění snížit. Toto snížení ovšem není povinností poplatníka, je to pouze možnost, proto by ho měl poplatník uplatnit sám a správce daně by k němu neměl přihlížet automaticky. Na Koordinačním výboru se dále řeší otázka, zda je v tomto případě nutné použít také test obvyklých cen mezi spojenými osobami, protože od roku 2015 z ustanovení § 23 odst. 7 ZDP byla vypuštěna povinnost úpravy základu daně i v případě, kdy je cena mezi poplatníky rovna nule. O dalším vývoji v řešení této otázky Vás budeme informovat.

Liberace sankcí souvisejících s kontrolním hlášením Jednou z mnoha stinných stránek hitu počátku roku 2016 v oblasti DPH – kontrolního hlášení – jsou sankce spojené s neplněním povinností při jeho přípravě. Většina těchto sankcí dle aktuálního znění zákona o DPH je vyměřována automaticky, bez možnosti snížení ze strany správce daně. V lednu vláda schválila návrh legislativní změny zákona o DPH, kterou by se tyto sankce měly zmírnit. Navrhované změny:



 

prominutí pokuty 1.000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, pokud by k pozdnímu podání v daném roce došlo poprvé zánik všech 1.000 Kč pokut vzniklých do účinnosti navrhované novely možnost prominutí pokut vznikajících ze zákona v pevné výši 10.000 Kč, 30.000 Kč, 50.000 Kč při zohlednění důvodů (bude se vztahovat i na případy vzniklé před účinností této novely)

Návrh dále obsahuje prodloužení lhůty pro reakci na výzvu správce daně z 5 kalendářních na 5 pracovních dnů. Předpokládaná účinnost novely je od 1. června 2016.

Anna Šatrová | Tax Consultant +420 296 152 241 [email protected]

Ondřej Štědrý | Tax Manager +420 296 152 305 [email protected]


Březen 2016 Daňová kontrola v České republice V minulých letech se finanční úřady v rámci kontroly daně z příjmů zaměřovaly zejména na kontrolu uznatelných nákladů, účtování nákladů a výnosů v časové a věcné souvislosti, daňové odpisy, apod. Kontroly byly prováděny buď náhodně, nebo u společností s dlouhodobými ztrátami, společností s výkyvy ve výsledcích hospodaření. V současné době se finanční úřady stále více zaměřují na kontrolu transferových cen. Poprvé za zdaňovací období roku 2014 byly (větší) společnosti povinny k daňovému přiznání přiložit speciální přílohu s údaji ohledně transakcí se spřízněnými osobami. Tyto údaje začala finanční správa využívat při výběru subjektů pro daňové kontroly transferových cen. Finanční úřad zpravidla u vybraného subjektu provede nejdříve tzv. místní šetření, při kterém se dotazuje na detaily transakcí, výběr metody stanovení transferových cen, výši marže apod. a dotazuje se na transferovou dokumentaci. Dokumentace k převodním cenám není v ČR dosud povinná, pouze doporučovaná. V případě, že finanční úřad má i po provedeném místním šetření pochybnosti o správnosti stanovení transferových cen, zahájí daňovou kontrolu. Důkazní břemeno nese jak společnost, tak finanční úřad. Společnost například musí prokázat, že přijaté transakce (např. služby) byly skutečně poskytnuty. Na druhé straně, pokud finanční úřad rozporuje výši sjednané ceny, musí prokázat, že tyto ceny nejsou v souladu s tržním odstupem, tj. že se liší od cen mezi nezávislými subjekty. Za tímto účelem finanční úřad provádí vlastní analýzy (používá databázi Amadeus). Pokud stanoví odlišnou výši transferových cen, bývá mnohdy pro daňový subjekt následně velice obtížné vyvrátit posouzení finančního úřadu (zejména za situace, kdy transferovou dokumentaci nemá či je nedostačující). Daňová kontrola transferových cen tak nebývá jednoduchá a může trvat dlouho (i několik let). Všem klientům doporučujeme zvážit přípravu dokumentace k transferovým cenám s dostatečným předstihem. Monika Chvalová | Tax Manager +420 296 152 111 [email protected]


Poslední rozsudky týkající se zneužití práva Nejvyšší správní soud v poslední době posuzoval 2 významné kasační stížnosti, ve kterých se zabýval aplikací zneužití práva správcem daně. Připomeňme si, že zneužití práva není v právních předpisech definováno, dle konstantní judikatury se jedná o právní princip plnící funkci „záchranné brzdy“ pro případ, že konkrétní pravidla by při svém „doslovném“ uplatnění vedla k rozporu s materiální spravedlností, neboť jsou využívána v rozporu s podstatou daného práva (jeho smyslem a účelem). Obdobnými principy jsou např. ochrana dobré víry, zákaz jednat v rozporu s dobrými mravy, a dal. Obě stížnosti NSS zamítl jak nedůvodné, ačkoliv se daňový subjekt bránil pomocí rozsáhle argumentace. Starší z případů, rozsudek NSS ze dne 15. 10. 2015, č. j. 9 Afs 57/2015 – 120 řešil otázku mezí přípustnosti mezinárodní daňové optimalizace. Druhý z rozsudků, č. j. 4 Afs 192/2015 – 27, ze dne 17. 12. 2015 se zabýval nárokem na odpočet v případě řetězové transakce mezi spřízněnými osobami.

Březen 2016 Oběma rozsudkům, resp. jejich argumentaci je společné následující:  totožnost skutečného vlastníka zapojených daňových subjektů  nestandardní okolnosti (spočívající např. v zapojení hybridního úvěru, jurisdikcí s nízkou mírou zdanění, běžícího insolvenčního řízení, nikdy nezapočatého stavebního řízení, atd.)  aplikace objektivního (formální splnění podmínek daných zákonem) i subjektivního testu (záměr získat výhodu umělým vytvořením podmínek pro její dosažení)  aplikace konceptu zneužití práva už v první instanci řízení u správce daně  opření se o daňové principy (daňová neutralita u DPH; v případě daně z příjmů soud mimo jiné vyložil, že smyslem § 24 odst. 1 ZDP je zohlednit jen takové náklady, bez jejichž vynaložení by daňový poplatník vůbec nezískal či ani neměl možnost získat, případně udržet si zdanitelný příjem)  soud neprovedl všechny navržené důkazní prostředky (např. znalecký posudek) a NSS neshledal v tomto případě žádné procesní pochybení Z praktického hlediska je nutné zejména při kombinaci nestandardních okolností a daňové optimalizace velmi pečlivě zkoumat, jaký je daňový a nedaňový účel zamýšlené transakce a poměřovat jejich relativní významnost. Již při plánování je potřeba nejen tyto úvahy provést, ale také je náležitě zdokumentovat. Mějte prosím na paměti, že soud nemusí provést všechny navržené důkazní prostředky, a proto je naprosto nezbytné věnovat velkou péči všem aspektům transakce. V případě plánujete transakci zahrnující zejména kombinaci nástrojů korporačního práva (fúze, atd.), mezinárodního prvku, mezi osobami se stejným ultimátním skutečným vlastníkem, apod. budeme Vám rádi nápomocni. Gabriela Hoppe | Senior Tax Manager tel. +420 296 152 255 Email [email protected]


Březen 2016

Rodinným firmám v Česku trvale rostou tržby Výsledky finanční analýzy společnosti Grant Thornton Advisory ukazují, že přední české rodinné firmy dosáhly mezi lety 2012 a 2014 průměrný meziroční růst 6,6 % a zvýšily tak svá celková aktiva o 6,3 % a to napříč všemi sektory. Nejčerstvější čísla ukazují, že se rodinným podnikům bude dařit i nadále. „Význam rodinných firem by se v ČR neměl podceňovat – jsou to právě tyto podniky, které lze během případných ekonomických krizí nazývat ostrůvkem stability, říká David Pirner, zakladatel a managing partner Grant Thornton Advisory. České rodinné firmy napříč všemi sektory a velikostmi se v poslední době těší vysokému růstu tržeb. Přestože koncept rodinného businessu nemá v ČR zatím takovou pozici jako v zahraničí, současná čísla o růstu a posilování rodinných firem ukazují, že se Česká republika bude blížit zahraničnímu standardu. Za hranicemi ČR se rodinné firmy podílejí na tvorbě HDP zhruba 3x větším objemem. Zatímco v Česku se jedná o přibližně 25% HDP, za hranicemi se podíl na tvorbě HDP blíží v průměru k 80%. Jak ukazují finanční výsledky nejvýznamnějších hráčů z oblasti rodinných firem, posilování tohoto segmentu je stále výraznější. Potvrzením je analýza tržeb a EBITDA top 6 rodinných firem u nás. "Nejenže přední české rodinné firmy zaznamenaly mezi lety 2012 a 2014 průměrný meziroční růst 6,6 % a zvýšily svá celková aktiva o 6,3 %, ale zásadní je, že pět z šesti vybraných firem generovalo vyšší zisk. V tomto směru je trend naprosto jasný - rodinné podniky fungují a kdo vsadí na rodinný model podnikání, dělá dobře," komentuje růst českého family businessu David Pirner. Z předních českých firem stojí za zmínku společnost Juta podnikatele Jiřího Hlavatého, která meziročně vyrostla o téměř 14%, díky rozvoji produktového portfolia (umělé trávníky, netkané geotextilie). Růst české ekonomiky potáhne i stavebnictví, což jistě podpoří další úspěchy Skupině DEK majiteli největšího prodejce stavebnin v Česku Vítka Kutnara. Díky takto nastavené dynamice trhu můžeme také pozorovat, že české rodinné firmy mají stále silnější vliv i v zahraničí, což potvrzují například akvizice společnosti Kofola.

Grant Thornton pořádá ve dnech 4.- 6.května 2016 na zámku Štiřín ekonomický event nazvaný Family business fórum, který je zaměřen výhradně na model rodinného podnikání. Na fóru se v rámci panelových diskusí a workshopů setkají významní vlastníci rodinných společností z Česka i zahraničí. Mezi nejuznávanější hosty letošního ročníku je i princ Konstantin z Lichtenštejnska, který přednese dramatický příběh končící podnikatelským úspěchem šlechtické rodiny Lichtenštejnů. www.fbf.cz Vojtěch Fried | Senior Consultant tel. +420 777 780 040 [email protected]


Březen 2016

Souběh funkcí – aktuální judikatura K odbornou veřejností hojně diskutovanému tématu možnosti souběhu funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance se v poslední době opět vyjádřil Nejvyšší soud České republiky, a to v rozsudcích sp. zn. 21 Cdo 4010/2014 a 21 Cdo 2687/2014 ze dne 25. června 2015, kde se jednalo o výkonného manažera, který měl vykonávat na základě pracovní smlouvy činnosti, které spočívaly například v analýze účetních dokladů, vyhledávání listin v archivu a pořizování jejich fotokopií, přípravě trestních oznámení a analýze podkladů pro ně, přípravě podkladů pro policii a pro podávání žalob, zjednání pořádku v evidenci členů družstva, výpočtu podílů členů družstva, kontrole bytů, majetku a nahlášených oprav atd., a manažera pro komunikaci s veřejností, jenž měl na základě pracovní smlouvy činnosti, které spočívaly jak bylo soudy zjištěno například v kontrole majetku, kontrole uživatelů bytů a nebytových prostor užívaných nečleny družstva, kontrole nahlášených oprav, vyhotovování protokolů o kontrole, vyhledávání listin pro podávání žalob v archivu, přípravě podkladů pro podávání žalob, správě počítačové sítě. Soud v obou případech došel k závěru, že činnosti, které měli manažeři podle pracovních smluv vykonávat, nebyly odlišné od činností, které vykonávali či měli vykonávat jako členové představenstva družstva. Jelikož činnost předsedy statutárního orgánu (představenstva) družstva nelze v pracovním poměru vykonávat, byly uzavřené pracovní smlouvy posouzeny jako neplatné právní úkony, a proto nemohl na jejich základě vzniknout platný pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah, a tudíž ani nevznikl nárok na vyplacení mzdy. Naopak v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 496/2014 ze dne 24. února 2015 se soud vyjadřoval k případu obchodního ředitele, který měl mimo jiné řídit a kontrolovat obchodní a marketingovou činnost žalobce a činnost smluvní dopravy, předkládat generálnímu řediteli k projednání plány prodeje výrobků a plány účasti na reklamních a propagačních akcích a výstavách, navrhovat po projednání s odbornými řediteli směry obchodní politiky společnosti, zabezpečovat činnost skladů společnosti (mimo technických) a provádění nákupů surovin, materiálu a služeb, zajišťovat průzkum trhu, určovat požadavky na parametry produkce a usměrňovat tak technický rozvoj, výrobní kapacity a obchodně technické služby, zajišťovat komplexnost péče o zákazníka a řádné vedení objednávkového systému a dokumentace o vydání a převzetí výrobků a zboží, stanovovat ceny výrobků, služeb a materiálů po projednání s finančním ředitelem atd. Zde soud dovodil, že činnost tohoto charakteru nelze zahrnout pod oblast činnosti místopředsedy představenstva, a tudíž mohl platně vzniknout pracovněprávní poměr. Z výše uvedeného plyne, že je v každém konkrétním případě nutno posuzovat charakter činnosti, která má být vykonávána na základě pracovní smlouvy, tj. zda je odlišná od náplně činnosti člena statutárního orgánu. Hranice je přitom jak vidno zcela neostrá. Nejjistějším řešením je zahrnutí veškerých činností jak člena představenstva, tak zaměstnance v jedné osobě do smlouvy o výkonu funkce. Zuzana Kalincova | Tax Manager +420 296 152 230 [email protected]


Březen Březen 2016 2016

Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Lichtenštejnskem Dne 25. září 2014 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku i s ní související Protokol. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem doposud žádná podobná smlouva nebyla uplatňována. Tato smlouva upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů současně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou států a umožňuje také řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy či výměnu informací v oblasti daní všeho druhu. Společnosti z jedné země vlastnící minimálně 10 % kapitálu společnosti z druhé země po dobu alespoň 1 roku mohou využívat nulové srážkové daně na výplatu dividend. V ostatních případech budou dividendy podléhat 15 % srážkové dani. Na úroky se bude uplatňovat nulová sazba srážkové daně, licenční poplatky z know-how, patentů apod. budou podléhat 10 % srážkové dani, ostatní licenční poplatky budou rovněž v nulové sazbě. Tato smlouva vstoupila v platnost dne 22. prosince 2015 a její ustanovení lze uplatňovat od roku 2016. Tereza Zmelíková | Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Úspěšný start kontrolních hlášení Dne 25. února 2016 byl historicky první termín pro podání kontrolního hlášení. Dle oficiální tiskové zprávy ze dne 29. 2. 2016 finanční správa k tomuto dni přijala 245 tisíc kontrolních hlášení, z toho 96 % z nich byla podána ve správném formátu a struktuře a byla bez jakýchkoliv problémů přijata a zaevidována.


Zbylá 4 % podaných kontrolních hlášení nebylo možné zpracovat a to z důvodů chybného formátu a struktury hlášení. Plátci, kterých se chybně podané kontrolní hlášení týká, byli vyzvání k odstranění vad prostřednictvím podání „nového“ kontrolního hlášení. Nejčastějším důvodem chybného formátu či struktury kontrolního hlášení bylo nevyplnění ID datové schránky nebo e-mailu nebo chybný formát případně úplně chybějící DIČ odběratele/dodavatele. Pokuty ve výši 1 000 Kč za pozdní podání bez výzvy správce daně Finanční správa do nabytí účinnosti novely udělovat nebude. Nabytím účinnosti novely by totiž mělo dojít u těchto pokut (vzniklých do této doby) k jejich zániku. Jitka Brijar | Senior Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Rozšíření a změny aplikace režimu tuzemského reverse-charge Ve vazbě na zjištění daňových úniků u obchodování s elektřinou a plynem bylo vydáno nařízení vlády č. 11/2016 Sb. S účinností od 1. února 2016 došlo tímto nařízením k rozšíření okruhu zboží a služeb, na které se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku dle § 92f zákona o DPH. Nově tomuto režimu podléhá bez ohledu na výši plnění dodání:  emisních povolenek,  certifikátů elektřiny a  dodání elektřiny nebo plynu soustavami nebo sítěmi obchodníkovi dle § 7a zákona o DPH. S účinností od 1. února 2016 je taktéž dána možnost sjednání písemné dohody mezi poskytovatelem a příjemcem plnění uplatnit při dodání vybraného zboží (tj. obiloviny, kovy, mobilní telefony, integrované obvody, herní konzole, atd.) režim přenesení daňové povinnosti, a to i v případě, že celková částka základu daně dodávaného vybraného zboží nepřekročí limit 100.000 CZK pro aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti. Jitka Mrázová | Tax Consultant +420 296 152 111 [email protected]

Daňový kalendář: duben - červen pátek 1. 4. daň z příjmů  podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2015  podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2015, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám pojistné Březen 2016  podání přiznání k pojistnému na důchodové spoření a úhrada pojistného za rok 2015, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání podává a zpracovává sám  podání vyúčtování pojistného na důchodové spoření za pojistné období 2015 pondělí 11. 4. spotřební daň  splatnost daně za únor 2016 (mimo spotřební daň z lihu) pátek 15. 4. silniční daň  záloha na daň za 1. čtvrtletí 2016 středa 20. 4. daň z přidané  daňové přiznání a daň k MOSS hodnoty

pondělí 25. 4.

odvod z loterií a jiných podobných her daň z příjmů daň z přidané hodnoty energetické daně spotřební daň

pondělí 2. 5. úterý 10. 5. pátek 20. 5. středa 25. 5.

daň z příjmů spotřební daně daň z příjmů spotřební daň

daň z přidané hodnoty energetické daně úterý 31. 5.

čtvrtek 9. 6. středa 15. 6. pondělí 20. 6. pátek 24. 6. pondělí 27. 6.

čtvrtek 30. 6.

daň z příjmů daň z nemovitých věcí spotřební daň daň z příjmů daň z příjmů spotřební daň

 podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení zálohy za 1. čtvrtletí 2016

   

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2016 souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2016 kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2016

   

daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2016 splatnost daně za únor 2016 (pouze spotřební daň z lihu) daňové přiznání za březen 2016 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2016 (pokud vznikl nárok)

 odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen 2016  splatnost daně za březen 2016 (mimo spotřební daň z lihu)    

měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnost daňové přiznání za duben 2016 splatnost daně za březen 2016 (pouze spotřební daň z lihu) daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za duben 2016 (pokud vznikl nárok)

 daňové přiznání a daň za duben 2016  souhrnné hlášení za duben 2016  kontrolní hlášení za duben 2016  daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2016  odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2016  splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb)  splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5 000 Kč včetně)  splatnost daně za duben 2016 (mimo spotřební daň z lihu)  čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň  měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti  splatnost daně za duben 2016 (pouze spotřební daň z lihu)

spotřební daň

 

daňové přiznání za květen 2016 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za květen 2016 pokud vznikl nárok)

daň z přidané hodnoty

  

daňové přiznání a daň za květen 2016 souhrnné hlášení za květen 2016 kontrolní hlášení za květen 2016

 

daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za květen 2016 odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za květen 2016

energetické daně daň z příjmů


Březen 2016

www.grantthornton.cz / www.gti.org © 2016 Grant Thornton Advisory s.r.o., Grant Thornton Valuations, a.s., IB Grant Thornton Consulting s.r.o., IB Grant Thornton Audit s.r.o. All rights reserved. Grant Thornton Advisory s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o., IB Grant Thornton Audit s.r.o. jsou členské firmy Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Grant Thornton Valuations, a.s. je dceřinou společností Grant Thornton Advisory s.r.o. Odkazy na Grant Thornton se vztahují ke Grant Thornton International nebo ke členským firmám. Grant Thornton International a členské firmy nejsou mezinárodním partnerstvím. Služby jsou nezávisle poskytovány jednotlivými členskými firmami. Grant Thornton Advisory s.r.o., IB Grant Thornton Consulting s.r.o., IB Grant Thornton Audit s.r.o. are member firms of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Grant Thornton Valuations, a.s. is a subsidiary of Grant Thornton Advisory s.r.o. References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services are delivered independently by the member firms.


Březen Zákon o elektronické evidenci tržeb. Dodatečné přiznání podané před zahájením daňové kontroly

Recommend Documents