PROTOKOL O VÝSLEDKU KONTROLY

Kontrolní výbor

Výtisk č.

PROTOKOL O VÝSLEDKU KONTROLY číslo 06/2014/KV Lesovna - vyřizování reklamací a odstranění závad Kontrolu provedli: Ing. arch. Petra Trambová Bc. Marcela Průšová Kontrola byla provedena: únor 2014 – červen 2014 Kontrolovaný subjekt: odbor rozvoje, investic a majetku města odbor výstavby a územního plánování Lesy města Písku s.r.o. Při kontrole bylo zjištěno: Při kontrole vyřizování reklamací a odstranění závad na objektu Lesovny vycházela kontrolní skupina KV z písemných dokumentů, zápisů a osobních jednání s Ing. Petrem Matouškem (RIMM) a Ing. Václavem Zámečníkem, jednatelem společnosti Lesy města Písku s.r.o. a projektové dokumentace poskytnuté odborem výstavby a územního plánování. Stavba Lesovny byla zahájena na základě stavebního povolení (dále SP) ze dne 10.7.2008. Kolaudace Lesovny proběhla dne 31.1.2011, v provozu byla od dubna 2011. Stavebnímu povolení předcházela Žádost o vydání SP stavebníkem (Lesy města Písku s.r.o.), kdy předložené podání neposkytovalo dostatečný podklad pro vydání SP. V souvislosti s budoucím vývojem situace a touto kontrolou je důležité zjištění, že už ve Výzvě k doplnění podkladů ze dne 21.2.2008 byla uvedena žádost o úpravu projektové dokumentace v bodech, které se v průběhu času týkaly reklamací: - minimální světlé výšky místností - řešení přístupu z 1. NP do zimní zahrady - projektová dokumentace neobsahovala statické posouzení a geologický a hydrogeologický průzkum

Dalším zjištěním, které posléze mělo vliv na užívání stavby (resp.na reklamace) bylo souhlasné stanovisko KHS České Budějovice, územní pracoviště Písek s projektovou dokumentací, které uvádí „větrání přímé okny“ aniž kdokoliv ověřil, že toto větrání nebylo podle projektové dokumentace možné ve všech kancelářích. Po odstranění závad, uvedených v protokolu ze dne 18.1.2011, které se opět v průběhu času projevily jako předmět reklamačních řízení: - drobné změny oproti schválení projektové dokumentaci (mobilní zasklívací rámy vypuštěny, vytápění tepelným čerpadlem) - venkovní ochozy se zábradlím přístupné veřejnosti nesplňují kritéria pro bezpečné užívání - nesouhlasné stanovisko PČR v několika bodech byl vydán dne 31.1.2011 kolaudační souhlas s užíváním stavby. První reklamace byla zaznamenána dne 9.2.2011, kdy začalo do budovy zatékat, praskat skla a vyskytly se další závady. Řešení reklamací převzalo město, vzhledem k jejich množství a frekvenci. Z tohoto důvodu byl objednán 3.6.2011 znalecký posudek na dřevěné konstrukce, který byl vypracovaný Ing. J. Žákem a statický posudek od firmy MURUS České Budějovice, dále pak posudek o zdravotně závadném stavu v budově od Ing. Němce. Ačkoliv se závady, reklamované jak u dodavatele stavby (firma KOČÍ a.s.), tak u Ing. arch. Rajniše (projektanta stavby), průběžně odstraňovaly, stále docházelo k opakovaným nebo novým problémům v užívání budovy. Tato situace pak dospěla v květnu 2012 k objednání celkového znaleckého posudku stavby a jejího současného stavu u Ing. Ladislava Bukovského. Na základě tohoto posudku z července 2012 bylo zřejmé, že budova je téměř neuživatelná. Následovaly – a do dnešního dne neustále pokračují – reklamace závad, které jsou (nebo také nejsou) akceptovány hlavními aktéry celé záležitosti (dodavatelem stavby a projektantem).

Závěry kontroly: Závěrem šetření, které provedla kontrolní skupina KV a které se týkalo vyřizování reklamací a odstraňování závad na Lesovně je: - město Písek (resp. odbor RIMM) postupuje v podávání reklamací včas v rámci možností, které mu nabízí podmínky stanovené Smlouvou o dílo (s dodavatelem stavby a projektantem) a v souladu s platnou legislativou. Bohužel, některé reklamace nebyly vyřešeny, pouze se omezil provoz budovy, a to v minimálně dvou případech: 1. Venkovní schodiště na horní ochoz nesplňovalo požadavky k bezpečnému výstupu veřejnosti (velký sklon). Pokud odhlédneme od skutečnosti, že na tento fakt měl upozornit již stavební odbor při povolování projektu, reklamace nebyla vyřešena, pouze se toto schodiště pro veřejnost uzavřelo. 2. Stejně jako dřevěné lamely, které se měly natáčet podle požadavku na zastínění prosklených stropů a zimní zahrady podle počasí. Byly reklamovány z důvodu kroucení dřeva a nemožnosti manipulace s nimi. Byly proto napevno zafixovány bez možnosti natáčení. Minimálně v těchto dvou případech nebyla reklamace vyřešena tak, aby byla plně zachována funkce reklamovaných prvků. Město mělo požadovat nápravu v plném rozsahu původní funkčnosti stavby. Je nutno konstatovat, že tato situace byla vyvolána řadou pochybení a nesprávných úsudků napříč celým investičním procesem, jak v zodpovědnosti projektanta, dodavatele, TDI, stránka 2 (celkem 6)

dotčených orgánů, i organizací státní správy. Projektová dokumentace zásadním způsobem co do obsahu i rozsahu, nesplňovala požadavky stanovené vyhláškami. Stavebně konstrukční řešení stavby včetně statického výpočtu a průkaz energetické náročnosti budovy nebyly vůbec vypracovány. Nicméně zadání této kontrolní akce se zabývá pouze následky a způsobem jejich řešení, nikoliv prvotní příčinou, která vedla k současnému stavu Lesovny.

Opatření k nápravě nedostatků: V rámci toho, aby se v budoucnu předešlo podobným problémům, kontrolní skupina navrhuje tato opatření: 1. Věnovat větší pozornost přípravě zadání architektonických soutěží a výběru odborné komise. 2. Dále je nutné požadovat odbornou kvalifikaci a doložení referencí při provádění podobně atypických staveb při výběru dodavatele stavby a technického dozoru investora. 3. Doporučuje provádět dvoustupňovou kontrolu projektové dokumentace a samotné realizace stavby v rámci stavebního úřadu, který má v kompetenci vydávat stavební povolení a kolaudační souhlas s užíváním stavby. Důslednější kontrolou ze strany stavebního úřadu by se dalo předejít i pochybení ostatních dotčených orgánů. Pro následné řešení reklamací doporučuje kontrolní skupina odboru RIMM důsledné trvání na odstranění nedostatků stavby, nikoliv pouze konzervovat současný žalostný stav budovy. Vzhledem k tomu, že na začátku roku 2016 uplyne záruční lhůta, je třeba jednat rychle. Bc.Václav Filip zastupující vedoucí odboru RIMM

S protokolem byl seznámen:

Ing. Václav Zámečník

jednatel Lesů města Písek s.r.o.

Ing. Josef Jambura vedoucí odboru VaÚP

Stanovisko kontrolovaného Bc. Václav Filip: - Z pohledu odboru RIMM nelze zcela souhlasit s vyjádřením „Následovaly – a do dnešního dne neustále pokračují – reklamace závad, které jsou (nebo také nejsou) akceptovány hlavními aktéry celé záležitosti (dodavatelem stavby a projektantem).“ Veškeré závady na objektu zjištěné odbornými posudky byly postupně odstraněny projektantem, případně dodavatelem stavby na jejich náklady. Tuto skutečnost potvrdil i nájemce objektu – Lesy města Písku (pan jednatel Ing. Václav Zámečník). Dovolujeme si upřesnit, že v červenci letošního roku došlo k uplatnění nové reklamace (mimo závady zjištěné posudky) na lokálně prasklém potrubí vnitřních rozvodů topení. I tato závada byla dodavatelem odstraněna v rámci reklamačního řízení. V současné době tedy na objektu nejsou uplatňovány žádné reklamace a stavba slouží svému účelu. - Venkovní schodiště na horní ochoz ani dřevěné lamely nelze z našeho pohledu u zhotovitele reklamovat. V obou případech dodavatelská firma provedla dílo dle schválené projektové dokumentace. V těchto případech nelze ani uplatnit reklamaci u projektanta za vadu projektu. Stavba byla vyprojektována přesně podle vítězného návrhu, který byl

stránka 3 (celkem 6)

vybrán a odsouhlasen kolektivním orgánem města. V soutěžním architektonickém návrhu, ani v žádném stupni projektové dokumentace nebylo schodiště deklarováno jako přístup pro veřejnost do 2 NP objektu. Tuto skutečnost potvrzuje i fakt, že tento prostor veřejnosti nikterak neslouží, tudíž není důvod jeho přístupnosti veřejnosti. Jedná se tedy o provozní schodiště za účelem údržby a kontroly konstrukcí objektu. V případě dřevěných lamel, kde se část z nich měla natáčet podle požadavku na zastínění prosklených stropů a zimní zahrady podle počasí nelze reklamaci rovněž uplatnit. Původní návrh objektu počítal s ovládáním pohyblivých lamel pomocí hydraulických pístů s elektrickými servomotory na obou koncích každé otáčivé lamely. Pravděpodobně v průběhu projektové přípravy (odbor RIMM nebyl pořizovatelem projektové dokumentace) došlo v rámci úspor k vypuštění drahých ovladačů lamel. Veškeré lamely měly zůstat bez ovládání, což potvrzuje i skutečnost, že k těmto lamelám není vybudována žádná lávka pro přístup obsluhy lamel. Jedinou chybou projektu by snad mohlo být ponechání naklápěcího kování, místo kování fixního pro všechny lamely. Výměna naklápěcího kování za fixní by však nic nezměnila na funkci lamel, kterou nyní plní bez ohledu na typ kování. Ing. Václav Zámečník: Nemám připomínky. Ing. Josef Jambura: Kontrolní orgán v protokolu o výsledku této kontroly nesprávně vyhodnotil poskytnuté a všeobecně známé podklady. Nesprávně přenesl míru zavinění na správní orgán, který stavbu v přenesené působnosti povolil a následně „zkolaudoval“. Při svém hodnocení nevycházel z platných zákonů a z právních možností, kterými se stavební úřad při svém rozhodování musí řídit. Stavebnímu úřadu doporučuje provádět činnosti v rozporu s platným stavebním zákonem. Jako zdůvodnění uvádím: Žádost o vydání stavebního povolení byla podána dne 12.2.2008. Stavební úřad vyzval stavebníka k doplnění žádosti dne 21.2.2008 a ve své výzvě uvedl seznam požadovaných dokladů. Tuto výzvu může stavební úřad dát pouze jednou po řádném seznámení se s žádostí a přiloženými doklady, to je i kompletnosti předané projektové dokumentace. Nelze tuto výzvu dodatečně doplňovat o další podklady. Projektová dokumentace po doplnění dle výzvy ze dne 21.2.2008 byla stavebním úřadem pro vydání stavebního povolení shledána jako dostačující, splňující obecné technické požadavky na výstavbu. Na základě výzvy ze dne 21.2.2008 bylo stavebnímu úřadu předloženo i statické posouzení stavby včetně statického výpočtu. Průkaz energetické náročnosti budovy nebyl v té době od stavebního úřadu požadován, byť to vyhláška č. 499/2006 Sb. stanovovala, protože v té době v České republice nebyla příslušným ministerstvem jmenována ani jedna oprávněná osoba k vypracování energetického štítku. Ke jmenování první oprávněné osoby v ČR došlo koncem března 2008, v Jihočeském kraji pak koncem dubna 2008, to je po odeslání příslušné výzvy k doplnění podání. Pokud bychom v té době trvali na předložení příslušného energetického štítku budovy, byli bychom asi jediným stavebním úřadem v republice, který žádosti o vydání stavebního povolení podané od 1.1.2007 do cca 30.6.2008 přerušil, popřípadě zastavil, z důvodu nedoložení energetického štítku budovy, tak jak to stanovovala vyhláška č. 499/2006 Sb.. Právem by se pak mohlo mluvit o byrokracii úředníků na stavebním úřadu v Písku. Zvláště když ani dnes nelze realizaci stavby zakázat ani v případě, kdy je navrhovaná stavba zařazena energetickým štítkem do nejhorší energetické skupiny „G“. I dnes k povolení stavby postačí pouhé fyzické doložení energetického štítku budovy, bez ohledu na jakéhokoliv energetické zatřídění.

stránka 4 (celkem 6)

Znalecký posudek Ing. Ladislava Bukovského z května 2012 obsahuje značné nepřesnosti, mezi kterými jsou i odkazy na v té době ještě nevydané zákony a vyhlášky. Stavbu nelze povolit podle zákonů vydaných několik let po podání žádosti o povolení stavby. Je nutné konstatovat, že rozhodování stavebního úřadu (správního úřadu, který stavby povoluje a povoluje i jejich užívání), je rozhodování správního orgánu v přenesené působnosti státní správy, řídí se platnými právními předpisy v dobé jeho rozhodování, není podřízen politickému vedení obce, nemůže rozhodovat dle jejich požadavků či příkazů v rozporu s příslušnými platnými právními předpisy. Stavební úřad není a ani být nemůže výstupní kontrola projektanta. Stavební zákon č. 183/2006 Sb. jasně stanoví práva a povinnosti účastníků výstavby. Odkazy na ustanovení příslušných paragrafů uvádím: „§ 111 (1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo územní opatření, popřípadě nebyl-li vydán územní souhlas, územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací b) projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem, d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. (2) Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby. (3) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se doručuje pouze stavebníkovi. § 159

Projektová činnost ve výstavbě (1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. (2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

Projektant získává oprávnění k projektování v určeném rozsahu dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Stavební úřad posuzuje, zda příslušnou projektovou dokumentaci zpracoval projektant s patřičnou autorizací v rozsahu

stránka 5 (celkem 6)

dle platné prováděcí vyhlášky. Tento oprávněný projektant opatří projektovou dokumentaci svým autorizačním razítkem, ručí za správnost a úplnost jejího vyhotovení a soulad s platnými zákony. Stavební úřad není oprávněn kontrolovat správnost této dokumentace či správnost výpočtů. Nemá k tomu zákonné oprávnění, referenti stavebního úřadu nemají autorizaci pro žádný typ staveb. Nemohou, coby osoby bez oprávnění, patřičného vzdělání, kontrolovat osoby s příslušným vzděláním – oprávněním. Kontrolovat, pozastavovat autorizační oprávnění či jej odnímat má autorizační komora. Referenti stavebního úřadu mají povinnost zkontrolovat správnost podané žádosti a její úplnost. V případě, předání neúplné žádosti nebo vyhotovení jejich příloh v rozporu s platným stavebním zákonem nebo příslušnými prováděcími vyhláškami, mají povinnost vyzvat stavebníka k doplnění žádosti o chybějící podklady. Těmito doklady mohou být i stanoviska dotčených orgánů na úseku jejich rozhodovací pravomoci. Ani u těchto dotčených orgánů nevykonává a ani vykonávat nemůže kontrolní činnost. Referenti stavebního úřadu pro vydávání těchto odborných stanovisek a následnou jejich kontrolu nemají zákonná oprávnění ani příslušná vzdělání. Pokud dotčený orgán vydá souhlasné stanovisko, nelze provedení stavby, s odůvodněním na vydání nesprávného stanoviska, zakázat či zakázat její užívání. Součástí dokladů k žádosti o stavební povolení je i plán kontrolních prohlídek stavby. Pokud není k mimořádné prohlídce stavby zákonný podnět, nemůže stavební úřad svolávat mimořádné kontrolní prohlídky stavby pouze dle svého rozmaru a tím nezákonně narušovat a nepřiměřeně zasahovat do vlastního provádění stavby a zneužívat své pravomoci. Stavební úřad nemůže provádět autorský dozor, technický dozor či kontrolovat smluvně stavebníkem zajištěnou inženýrskou organizaci, která stavebníka při provádění stavby v dohodnutém rozsahu zastupuje a hájí jeho práva. Nekontroluje kvalitu provádění prací a soulad prováděných prací s uzavřenou obchodní smlouvou. Na schválených či odůvodněných mimořádných kontrolních prohlídkách může kontrolovat pouze soulad se schválenou projektovou dokumentací zpracovanou v příslušné podrobnosti požadované prováděcí vyhláškou a bezpečnost prováděného díla.

Protokol byl vyhotoven v 5 výtiscích. Výtisk č. 1 obdržel

Bc. Václav Filip, zastupující vedoucí odboru RIMM

Výtisk č. 2 obdržel

Ing. Václav Zámečník, jednatel Lesů města Písek s.r.o.

Výtisk č. 3 obdržel

Ing. Josef Jambura, vedoucí odboru výstavby a ÚP

Výtisk č. 4 obdržel

RSDr. Jiří Lejčar, předseda KV

Výtisk č. 5 obdržel

Ing. Jiří Votýpka, sekretář KV

Podpis člena výboru provádějící kontrolu

V Písku dne: 21.08.2014

Podpis člena výboru provádějící kontrolu

V Písku dne: 21.08.2014

stránka 6 (celkem 6)