Březen vlna

Březen 2014 2. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

24.3. – 30.3. 2014

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel

a pevných linek. Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních socio-demografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,

velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba volebního modelu

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,1 % až ± 3,1 %

3

Struktura váženého datového souboru Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy

48,7 % 51,3 %

18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+

18,5 % 28,8 % 23,9 % 28,8 %

Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Praha

17,0 % 21,6 % 18,1 % 18,6 % 12,5 % 12,2 %

Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 % 12,1 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,8 % 4,9 % 4,1 % 5,3 % 11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků ANO suverénně vede, má ale nestabilní voličskou základnu Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaly tento týden, vyhrálo by je celkem suverénně hnutí ANO se ziskem 27 %. Jeho obliba tak od voleb neustále roste. Oproti únorovému volebnímu modelu si pohoršila vládní strana KDU-ČSL a také Strana Zelených. Hnutí ANO sice zaznamenává nárůst preferencí, ale jeho voličská základna se spíše obměňuje. Jen přibližně polovina současných voličů patří mezi ty, kteří jej volili ve volbách v roce 2013. Voličská základna hnutí ANO je tedy značně nestabilní. Podobně nestabilní základnu voličů má nyní také SZ a Úsvit. Pokud by se tento týden konaly volby do PS PČR, pak by bylo o své volbě v tuto chvíli přesvědčeno 69 % voličů. Nejpevněji jsou o své volbě přesvědčeni voliči KDU-ČSL a KSČM, s více než polovinou zcela rozhodnutých voličů. Tyto dvě strany mají své „tradiční“ voliče, kteří jí zůstávají dlouhodobě věrní. Nejméně přesvědčeni o své volbě jsou neustále voliči SZ, pouhých 18 % patří mezi plně rozhodnuté.

Politická skepse a mezilidská nedůvěra Důvěra v současnou vládu se pohybuje na celkové úrovni 41 %, což znamená, že je na místě hovořit spíše o nedůvěře. Důvěra ve vládu i dlouhodobě nestabilní politická situace se odráží i v hodnocení politické situace, která je podle 72 % respondentů obecně špatná. Hnacím motorem vysoké nedůvěry zdá se být obecně špatná nálada ve společnosti spojená s aférami týkajících se ústředních representantů klíčových parlamentních stran. Ani voliči vládních stran (ČSSD, ANO a KDU-ČSL) politikům, které sami poslali do vlády, moc nevěří. I z pohledu mezilidské důvěry jsou Češi velmi opatrní. Jen třetina volí cestu životem s tím, že budou ostatním důvěřovat. Odvahu důvěřovat ostatním tak mají nejčastěji vysokoškoláci a starší věkové kategorie.

Povědomí o korupci spíše živí mediální zprávy než vlastní zkušenosti V případě těžké osobní situace by 12% Čechů byla schopná jít cestou předání úplatku. Náchylnost Čechů k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem, což vychází i z výzkumu Eurobarometr z loňského roku. Přitom pouhých 10% Čechů mělo pocit, že od nich byl v posledním roce úplatek očekáván. S ohledem na názory Čechů na úplatky v České republice to ale spíše svědčí o tom, že běžný občan se do situace, kdy by byl vyžadován úplatek, na každodenní bázi nedostává a vnímání zkorumpovanosti se spíše odvíjí od mediálních zpráv z vrcholné politiky.

6

Mladí jsou k Rusku radikálnější, starší opatrní K aktuálnímu tématu ruské intervence na Krymu se 56 % respondentů vyjádřilo ve smyslu, že by raději na Rusko neuvalovalo žádné sankce. Otázka poukazovala na provázanost sankcí s hospodářským dopadem a většina Čechů tak není ochotná dát všanc svou životní úroveň za podporu Ukrajiny. Zatímco mladí do 29 let stojí spíše za uvalením sankcí, většina starších 60 let by sankce neuvalovala. Na stranu sankcí se ještě postavili vysokoškolsky vzdělaní lidé.

7

Detailní výsledky / volební model / volební účast / hodnocení aktuální politické situace

Volební model /aktuální měření Pokud by se volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaly tento týden, vyhrálo by je celkem suverénně hnutí ANO se ziskem 27 %. Jako jediné tak zaznamenalo významný nárůst preferencí. Jeho obliba tak od voleb neustále roste. Oproti únorovému volebnímu modelu si významně pohoršila vládní strana KDU-ČSL, a to o 2,5 procentního bodu a také Strana Zelených (o 2 p.b.). Voliči SZ nejsou o své volbě pevně přesvědčeni, a proto jsou preference k této straně značně variabilní. Zbylé strany dosáhly ze statistického hlediska shodného výsledku oproti volebnímu modelu z února 2014. Růstové tendence vykazují především nové strany ANO a Úsvit, zatímco zaběhlé strany spíše stagnují nebo klesají. Může to být dáno tím, že tyto strany jsou stále vnímány jako nové bez významnějších afér a jsou na ně kladena velká očekávání.

ANO 2011

27,0%

ČSSD

19,5%

KSČM

12,0%

TOP 09

10,0%

Úsvit

9,0%

ODS KDU-ČSL Strana… Piráti ostatní

6,5% 4,5% 3,0% 2,5% 6,0%

Rozdíl proti únoru 2014

Rozdíl proti volbám

+4,5

+8,5

-1,0

-1,0

-1,5

-3,0

+0,5

-2,0

+1,5

+2,0

-1,0

-1,0

-2,5

-2,5

-2,0

0,0

+0,5

0,0

+1,0

-1,0

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 800 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: zobrazeny jsou strany se ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ± 1,1 % až ± 3,1 % 9

Volební model / třídění dle volby v roce 2013 Hnutí ANO zaznamenává nárůst preferencí, ale jeho voličská základna se spíše obměňuje. Jen přibližně polovina současných voličů patří mezi ty, kteří jej volili ve volbách v roce 2013, přičemž zbytek původních voličů se povětšinou zařadil mezi občany, kteří deklarují, že by se v tuto chvíli voleb vůbec nezúčastnili. Od voleb v roce 2013 tak ANO získalo množství voličů a to shodně od jiných stran, zejména od ČSSD a částečně také od TOP09 a KDU-ČSL, tak od těch, kteří se voleb v roce 2013 nezúčastnili . Z demografického hlediska se jedná spíše o lidi starší 40 let (ještě výrazněji pak starší 60 let) a lidi z menších a středních měst (do 90tis. obyv.). I v současné chvíli je základna voličů ANO velmi nestabilní, jelikož má stále nejvyšší podíl těch, kteří by znovu k volbám nešli. Podobně nestabilní základnu voličů má nyní také SZ a Úsvit. Naopak nejvíce stálých voličů má KDU-ČSL, až 90 %. U zbylých stran se pohybuje tento podíl na necelých 2/3.

Volí stejnou stranu

Rekrutovaný volič jiné strany

ANO 2011

53

Nebyl(a) u voleb, neví 23

ČSSD

24

79

7

14

KSČM

69

11

20

TOP 09

68

14

18

ODS

77

Úsvit

12

53

KDU-ČSL

18

28

90

SZ*

51 0%

20%

3 7 15

40%

11

60%

34 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 800 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

10

Pevnost přesvědčení o volbě Pokud by se tento týden konaly volby do PS PČR, pak by bylo o své volbě v tuto chvíli přesvědčeno 69 % voličů, z nichž 39 % pevně a dalších 30 % pravděpodobně. Třetina lidí, kteří mají vůli jít k volbám tak neustále tápou ve výběru svého kandidáta a žádné politické straně se nedaří je oslovit. Na to poukazují i nestabilní voličské základy nových politických uskupení popsaných výše.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... Je pevně rozhodnutý(á) volit tuto stranu nebo hnutí Je pravděpodobné, že by volil(a) tuto stranu nebo hnutí Je možné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Je dost pravděpodobné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní

6% 1%

24%

39%

30%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 856 rozhovorů (ti, kteří mají preferovanou stranu nebo hnutí). Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

11

Pevnost přesvědčení o volbě /Vývoj Oproti minulému měření v únoru 2014 se pevnost přesvědčení voličů, kterou stranu volit, nezměnila. Podobný podíl nerozhodnutých voličů bylo možné reálně sledovat i několik dnů před reálnými volbami v loňském roce, český občan tak v současném politickém spektru dlouhodobě tápe, což dokládá i jejich velmi nízká důvěra ve vládu i v politickou situaci.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

Je pevně rozhodnutý(á) volit tuto stranu nebo hnutí Je pravděpodobné, že by volil(a) tuto stranu nebo hnutí Je možné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Je dost pravděpodobné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní 50%

44 39

40%

28

30% 20% 10%

30 24

23

5

6

1. vlna (únor)

2. vlna (březen)

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 856 rozhovorů (ti, kteří mají preferovanou stranu nebo hnutí). Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

12

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Nejpevněji jsou o své volbě přesvědčeni voliči KDU-ČSL a KSČM, s více než polovinou zcela rozhodnutých voličů. Tyto dvě strany mají své „tradiční“ voliče, kteří jí zůstávají dlouhodobě věrní. V případě KSČM se jedná především o důchodce. Nejméně přesvědčeni o své volbě jsou neustále voliči SZ, pouhých 18 % patří mezi plně rozhodnuté. Tento výsledek je dlouhodobě dán tím, že sympatizanti této strany jsou především prvovoliči, studenti. Velmi často se také obávají, že by se strana do sněmovny nedostala a raději volí jednu ze současných parlamentních stran. U zbylých stran se pevné rozhodnutí pohybuje kolem 40 % s tím, že ANO a ČSSD tento průměr nepatrně převyšují. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... Je pevně rozhodnutý(á) volit tuto stranu nebo hnutí Je pravděpodobné, že by volil(a) tuto stranu nebo hnutí Je možné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Je dost pravděpodobné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Neví Celek

39

ANO 2011 ČSSD KSČM TOP 09 ODS Úsvit KDU-ČSL SZ*

30

36

24

34 44

28 62

33 29 37

38 29 28 55

18 0%

32 20%

40%

60%

6 1

25 22

41 6 20 17 1 23 6 23 18 1 28 7 24 15 6 40 10 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízká báze

13

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografie Ze sociodemografického hlediska jsou jasněji názorově vyhraněni muži a lidé starší 45let. Lze usuzovat, že ve vyšším věku jsou lidé více „věrní“ jedné straně, kterou dlouhodobě volí. Vyšší věk má také návaznost na věrné voliče KSČM. Mladí lidé pak více oscilují mezi novějšími politickými stranami a jsou otevřeni změně názoru na základě aktuálního vývoje politické situace.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... Je pevně rozhodnutý(á) volit tuto stranu nebo hnutí Je pravděpodobné, že by volil(a) tuto stranu nebo hnutí Je možné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Je dost pravděpodobné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Neví Celek

39

Muži Ženy

43 36

18 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 a více let

30 27 33

34 32

33 37 44 47

ZŠ + SŠ bez maturity vyučen SŠ s maturitou VŠ / VOŠ

27 24

40 40 36 0%

20%

27 33 34 40%

60%

24

6 1

23 25

7 6

23 26 24 22

10 5 5 6 1

26 21 25

7 6 5

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

14

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografie Pevnost přesvědčení v současné době neovlivňuje to, z jak velkého místa bydliště daný volič pochází.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

Je pevně rozhodnutý(á) volit tuto stranu nebo hnutí Je pravděpodobné, že by volil(a) tuto stranu nebo hnutí Je možné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Je dost pravděpodobné, že se rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí ještě změní Neví Celek

39

< 1.000 obyvatel

39

1-5 tis. obyvatel

38

5 - 20 tis. obyvatel

41


40

>90 tis. obyvatel

41

Praha

30

26

20%

27 28 27

8

20

4

26

7

21

10

31 60%

6

18

35

40%

61

29 36

37 0%

24

80%

5 100%


15

Důvěra v současnou vládu Důvěra v současnou vládu se pohybuje na celkové úrovni 41%, což znamená, že je na místě hovořit spíše o nedůvěře. Jejím hnacím motorem zdá se být obecně špatná nálada ve společnosti a k politikům obecně, ke které přispívá nestabilita politického spektra spojená s aférami týkajících se ústředních representantů klíčových parlamentních stran. V posledních letech se v médiích diskutují spíše aféry než konkrétní smysluplné kroky a lidé se tak dlouhodobě přestávají o politiku zajímat a zaujímají vůči ní apriori negativní postoj, což se projevuje i na ochotě účastnit se voleb a ve schopnosti zaujmout pevný postoj.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

Rozhodně důvěřujete

Spíše důvěřujete

Spíše nedůvěřujete

Vůbec nedůvěřujete

Neví

3% 2% 18%

39%

38%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

16

Důvěra v současnou vládu /Vývoj Oproti minulému měření, které proběhlo v únoru 2014 se důvěra mezi lidmi k současné vládě nezměnila. Může to být dáno především tím, že od voleb, resp. od začátku působení vlády neuběhlo dostatek času na to, aby se podniknuté kroky vlády dostaly do širšího povědomí lidí.


Rozhodně důvěřuje

Spíše důvěřuje

Spíše nedůvěřuje

Vůbec nedůvěřuje

Neví 50% 40%

39

39 36

30% 20%

38

18

17

10% 3

4

0%

1. vlna (únor)

3 2

2. vlna (březen)

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. .

17

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Největší důvěra ve vládu panuje přirozeně mezi voliči vládních stran, ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ale ani ti politikům, které poslali až do vlády., moc nevěří. Plnou důvěru do nich vkládá jen přibližně 5 % voličů, dalších 65 % pak částečnou, tzn. že skepse v jejich schopnost splnit předvolební sliby je velmi vysoká. Celých 40 % jejích vlastních voličů vládě nedůvěřuje, což může poukazovat na to, že nevěří v akceschopnost vzniklé koalice, nebo že ve volbách nevolili z pevného přesvědčení, ale spíše se přiklonili k menšímu zlu.



Spíše důvěřuje

Celek 2 ANO 2011 ČSSD

39

3

38

6

ODS 2

Úsvit

29 21

21

6 2 21

34 48 40%

1

20

56

20%

2

18 40

41

2 13

58

5

0%

42

54

60%

Neví

3

27 41

37

SZ*

18

65 36

TOP 09 2


64

KSČM

KDU-ČSL


3 14 11

80%

100%


18

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografie Ze sociodemografického hlediska neexistuje žádná skupina, která by vládě důvěřovala. Obecně mají o něco větší důvěru muži a lidé starší 45let, kteří obecně patří mezi více důvěřivé (více důvěřují i lidem obecně, viz zjištění na následujících stránkách).



Spíše důvěřuje

Celek 2


39

Muži 2 Ženy 2 18 - 29 let 30 - 44 let 1 45 - 59 let 3 60 a více let 4


38

44

34

33

42

33

51 42

26 47 45

ZŠ + SŠ bez maturity vyučen 3 SŠ s maturitou 2 VŠ / VOŠ 1

36 41 43

0%

20%

30 32 35

18

3

17 20

3 3

23 22 17 14

2 3 5

23 39

60%

3 3

15

45 40%

Neví

10 80%

100%


19

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografie Lidé v obcích s různým počtem obyvatel mají, pokud jde o důvěru ve vládu, stejné postoje.



Spíše důvěřuje



Neví

Celek 2

39

38

18

3

< 1.000 obyvatel 2

39

38

18

3

1-5 tis. obyvatel 2

38

5 - 20 tis. obyvatel 2

38

40

17

3


39

39

18

2

34

20

2

>90 tis. obyvatel

3

Praha 2 0%

35

41 35 20%

21

45 40%

60%

4

16 80%

2 100%


20

Politická situace Důvěra ve vládu i dlouhodobě nestabilní politická situace se odráží i v jejím celkovém hodnocení. Politická situace je podle 72 % respondentů obecně špatná.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

Velmi dobrá

Spíše dobrá

Spíše špatná

Velmi špatná

Neví

4% 1% 24% 28%

43%


21

Politická situace /Vývoj Špatné hodnocení celkové politické situace zůstává oproti minulému měření z února 2014 shodné. Tento negativní postoj je zřejmě hluboce zakořeněn v české veřejnosti.


Velmi dobrá

Spíše dobrá

Velmi špatná

Neví

Spíše špatná

50% 45%

42

43

40% 35%

30

28

30% 21

25%

24

20% 15% 10%

5% 0%

5 1

1. vlna (únor)

4 1

2. vlna (březen)

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. .

22

Politická situace / třídění dle volebních preferencí O něco pozitivněji se přirozeně na politickou situaci dívají voliči vládní koalice, zejména mezi voliči ČSSD a ANO, ale i tam hodnotí situaci jako dobrou méně než polovina. Extrémně nespokojeni jsou pak s politickou situací voliči Úsvitu a KSČM.


Velmi dobrá

Spíše dobrá

Celek 1

24

ANO 2011 2

Velmi špatná

43

17

TOP 09

37 28

ODS 2

SZ*

22

0%

32

22 50

44 20%

3

25 52

22

16

21

57

5

3

4

50

14

16

51

27

Úsvit

4

43

43

KSČM

Neví

28

36

ČSSD

KDU-ČSL

Spíše špatná

40%

4 2 11 2

32 60%

1

80%

2 100%


23

Politická situace / třídění dle sociodemografie Ve vnímání politické situace se zásadně liší pohled mužů a žen. Zatímco muži hodnotí situaci jako dobrou z 31 %, pak ženy to vidí mnohem negativněji, pouhých 18 % považuje situaci za dobrou. Z našich studií je dlouhodobě zřejmé, že české ženy obecně tíhnou k větší nedůvěře a nespokojenosti. Oproti průměru lépe hodnotí politickou situaci také lidé nad 60 let a vysokoškolsky vzdělaní. Na opačném konci stojí ještě mladí lidé do 29 let a lidé se základním vzděláním.


Velmi dobrá

Spíše dobrá Celek 1

24

Muži 2 Ženy

30 - 44 let

29

18

ZŠ + SŠ bez maturity vyučen 1 SŠ s maturitou 1 VŠ / VOŠ

40

20

3

30

5

25

42

4 23

43 40%

6

33 47

20%

4

24

40

24

3

36 50

33 0%

31

42

28

4

26

42

24

60 a více let 1

Neví

28

47

23

45 - 59 let 1

Velmi špatná

43

18

18 - 29 let 1

Spíše špatná

22 60%

80%

5 2 100%


24

Politická situace / třídění dle sociodemografie Stejně jako u ostatních měřených faktorů, ani u hodnocení politické situace nehraje velikost místa významnou roli.


Velmi dobrá

Spíše dobrá Celek 1

24

< 1.000 obyvatel 1

20

1-5 tis. obyvatel 1

22


23


23

>90 tis. obyvatel 1 Praha 1 0%

Spíše špatná

Velmi špatná

43

28

41

4

33 46

5

26

5

41

32

3

42

29

5

31

46

24

47 20%

Neví

40%

21 25

60%

80%

1 3 100%


25

Volební účast Pokud by se příští týden konaly volby do PS PČR, pak 48% respondentů deklarovalo, že by se jich určitě zúčastnilo a 19% by se jich spíše zúčastnilo. „Určitě ano“ nebo „spíše ano“ by se tak voleb zúčastnilo 67% oprávněných voličů.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

Neví

1% 22%

48% 10%

19%


26

Volební účast /Vývoj Z hlediska deklarované volební účasti nedošlo oproti měření v únoru 2014 k žádnému posunu.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

Určitě ano

Spíše ano

Určitě ne

Neví

Spíše ne

60% 48

45

50% 40% 30% 20% 10% 0%

22 20 12

1 1. vlna (únor)

22 19 10 1 2. vlna (březen)


27

Volební účast / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám deklarují voliči KDU–ČSL a KSČM, kteří mají spíše starší a stabilní základnu voličů, kteří se voleb pravidelně účastní. I voliči TOP 09 patří mezi velice disciplinované voliče, což je pravděpodobně dáno vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných voličů. Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než na celku. To je ale dáno pouze tím, že v třídění už nejsou vidět respondenti, kteří by k volbám určitě nedorazili a nejsou tedy zahrnuti ve volebním modelu.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

Určitě ano

Spíše ano Celek

Spíše ne

Určitě ne

48

ANO 2011

Neví 19

10

62

ČSSD

25

66

KSČM

13 9

15

74

Úsvit

14 19

50 67

KDU-ČSL

14 17

79

SZ* 20%

28 40%

16 18

58 0%

4 3

36

ODS

1

25

71

TOP 09

22

60%

3 14

80%

100%


28

Volební účast / třídění dle sociodemografie Vyšší volební účast deklarují více muži než ženy. Odhodlání jít k volbám roste jak s věkem, tak se vzděláním. Nejvyšší volební účast tak deklarují lidé nad 60 let a vysokoškolsky vzdělaní.


Spíše ano

Spíše ne

Celek

Určitě ne

48

Muži

19

52

Ženy 18 - 29 let

20

39

25

30 - 44 let

46

45 - 59 let

47

60 a více let

20

20%

26 10

22

7

20

2

30

1

9 16

60%

2

20

20

40%

1

14

12

69 0%

21

10

14

56

VŠ / VOŠ

8

22

21

37

SŠ s maturitou

22

12

19 57

ZŠ + SŠ bez maturity vyučen

10

18

44

Neví

14 5

10

80%


29

1

100%

Volební účast / třídění dle sociodemografie Stejně jako u ostatních měřených faktorů, ani v rámci volební účasti nehraje velikost místa významnou roli.


Spíše ano

Spíše ne

Celek

48

< 1.000 obyvatel

48

1-5 tis. obyvatel

Určitě ne 19

17


49


51

>90 tis. obyvatel

17

20%

1

6

23

1

29 7

18

25 14

24

50 0%

22

14

54

Praha

10

22

40

Neví

21 40%

60%

2 17

9 9 80%

12 1 20 100%


30

Detailní výsledky / nepravidelně zařazované otázky

Mezilidská důvěra Z pohledu mezilidské důvěry se Češi zdají být opatrní a ke svému okolí se staví s nedůvěrou. Jen třetina Čechů volí cestu životem s tím, že budou ostatním důvěřovat, většina tak chápe známé české přísloví „důvěřuj ale prověřuj“ spíše ve smyslu „raději nikomu nevěř.“

Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat?

Důvěřovat

Nedůvěřovat

Neví

6% 32%

62%


32

Mezilidská důvěra /Vývoj Obecná nedůvěra české veřejnosti je stabilně nízká.


Důvěřovat

Nedůvěřovat

65

70%

Neví

62

60% 50% 40%

30

32

30% 20% 10%

5

6

0%

1. vlna (únor)

2. vlna (březen)


33

Mezilidská důvěra / třídění dle volebních preferencí Nejvíce lidem důvěřují voliči KDU-ČSL a také voliči TOP09. Naopak nejméně důvěřiví jsou voliči KSČM a Úsvitu.


Důvěřovat

Nedůvěřovat

Celek

Neví

32

ANO 2011

38

ČSSD

38

KSČM

62 58

11

48

41

29

KDU-ČSL

57 53

20%

5 46

36 0%

11

69 38

SZ*

7

65

TOP 09

ODS

4

55

24

Úsvit

6

50 40%

60%

1 14

80%

100%


34

Mezilidská důvěra / třídění dle sociodemografie Jak už jsem zmínili dříve, muži jsou obecně o něco více důvěřivější než ženy. Důvěra v ostatní také roste s věkem a vzděláním. Odvahu důvěřovat ostatním tak mají nejčastěji vysokoškoláci (45 %) a starší věkové kategorie. Vysokoškoláci se pohybují v jiné komunitě lidí, kde je často spolupráce na důvěře postavená, protože ve svém životě obecně, zejména pak v tom pracovním, jsou více autonomní a svobodní a důvěra ve své kolegy a blízké je pro ně tak častěji každodenní premisou. Zajímavý je ale nárůst důvěry se stoupajícím věkem. Nelze říci, že mladší věkové kohorty, které vyrůstaly po revoluci, důvěřují lidem méně. Vysvětlení může být v tom, že starší se více pohybují v komunitě známých lidí, kterým přirozeně důvěřují. Mladší naopak žijí více než 3 hodiny denně v online svět [TRU 2013*], kde se každý vyjadřuje ke všemu a často si ani nemohou být jistí identitou toho, s kým vstupují do interakce. Jsou tedy apriori více zvyklí nedůvěřovat. Otázka: Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? Důvěřovat

Nedůvěřovat

Neví

Celek

32

Muži Ženy

36 29


62 59

79 30 36 39

3 5

65 55 52

27

9 9

65 35 20%

8 62 50

45 0%

5 7

64

18


6

40%

60%

3 5 80%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. *Více o TNS Aiisa studii mladých, TRU 2013 lze najít na internetových stránkách http://www.intru.cz/ 35

100%

Mezilidská důvěra / třídění dle sociodemografie Z hlediska velikosti místa bydliště se neukazují žádné rozdíly v důvěře v ostatní lidi. Zde dokonce ani neplatí, že v menších městech, kde se lidé více znají, jsou vůči sobě důvěřivější.


Důvěřovat

Nedůvěřovat

Neví

Celek

32

62

6

< 1.000 obyvatel

31

64

5

1-5 tis. obyvatel

29


63

34

8

60

6


31

61

8

>90 tis. obyvatel

31

62

7

Praha

38 0%

20%

58 40%

60%

4 80%

100%


36

Pravděpodobnost předání úplatku V případě těžké osobní situace by 12 % Čechů byla schopná jít cestou předání úplatku. Náchylnost Čechů k úplatkům se pohybuje nad evropským průměrem, což vychází z výzkumu Eurobarometr z loňského roku. Tam jsme se ptali na ochotu uplácet v oblasti veřejné správy. Podle těchto dat je 19 % Čechů nakloněno možnosti uplácet, přičemž evropský průměr je 15 %. Na srovnatelné úrovni s tou českou se nachází také například Maďarsko, Rumunsko, ale i UK, ještě více jsou pak úplatkům nakloněni Řekové (24 %) ale i Slováci (29 %). Zajímavé je, že neexistuje přímá úměra s vnímanou zkorumpovaností země a ochotou uplácet. Zatímco třeba Řekové, Slováci, i Češi mají pocit mají téměř shodně pocit, že naše země je naprosto zkorumpovaná, reálně ten ´běžný´ český člověk vlastně nepřichází na každodenní bázi do situace, kde by od něj byly úplatky očekávány (viz následující otázka). Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" Velmi pravděpodobné

Spíše pravděpodobné 2% 2%

Spíše nepravděpodobné

10%

29% 57%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Výsledky se vztahují k vlně Eurobarometr 397, která probíhala v únoru-březnu 2013. TNS Aisa se na výzkumu dlouhodobě podílí. Celá zpráva je volně dostupná online na : http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_397_en.pdf 37

Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle volebních preferencí Nejvíce otevření k možností nabídnout úplatek jsou voliči ODS, Úsvitu, ANO a KSČM. Naopak nejvíce jej odmítají sympatizanti KDU-ČSL.

Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?"

Velmi pravděpodobné

Spíše pravděpodobné

Velmi nepravděpodobné

Neví

Celek 2 10

29

ANO 2011 1 10 ČSSD TOP 09

30

13

19

6

Úsvit ODS KDU-ČSL SZ*

0%

1 44

6 45

34

1

45 62

28 20%

1

67

31 4

2

62

38

15

2

53

44 16

3

57

34

5

KSČM


3 7

65 40%

60%

3 80%

100%


38

Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle sociodemografie K možnosti předat úplatek jsou daleko více nakloněni muži, mladší lidé do 29 let a lidé se základním vzděláním. Rozdíl mezi názory mužů a žen je celkem přirozený, jelikož muži činí častěji rozhodnutí, a tedy se častěji dostávají do situací, kde úplatek přichází v úvahu. Lidé se základním vzděláním jsou zase obecně více skeptičtí, čemuž nahrává i prostředí, v němž se pohybují. Mladí lidé si teprve budují svůj hodnotový systém včetně morálních zásad, navíc z výzkumu o životním stylu mladých TRU vyplývá, že jsou oproti obecné české populaci mnohem více individualističtí a hrají „sami za sebe“.

Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?" Velmi pravděpodobné



Neví

Celek 2 10

29

Muži 2 13 Ženy 1 8 18 - 29 let 3 30 - 44 let 1 11 45 - 59 let 1 5 60 a více let 1 6

57 32

3 1

63

24

30

42

34 33 20

51 59

1 3 2 3

60 55 48

1 4 3

70 25 31 41

20%

2

50

27

ZŠ + SŠ bez maturity vyučen 2 12 SŠ s maturitou 1 9 VŠ / VOŠ 1 7 0%


40%

60%

80%


39

100%

Pravděpodobnost předání úplatku / třídění dle sociodemografie Napříč Českou republikou, tedy v obcích a městech s různým počtem obyvatel je na korupci nahlíženo shodně.

Otázka: Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?"

Velmi pravděpodobné



Neví

Celek 2 10

29

< 1.000 obyvatel

3 7

34

1-5 tis. obyvatel

13

28

5 - 20 tis. obyvatel 1 7 20 - 90 tis. obyvatel

57

1

58

1

63 27

>90 tis. obyvatel 1

13

31

Praha 2

13

28 20%

2

55

27

3 10

0%


2

57

3

53

2

53 40%

60%

4 80%

100%


40

Očekávání úplatku Pouhých 10 % Čechů mělo pocit, že od nich byl v posledním roce očekáván úplatek. S ohledem na názory Čechů na úplatky v České republice to ale spíše svědčí o tom, že běžný občan se do situace, kdy by byl vyžadován úplatek, na každodenní bázi nedostává a vnímání zkorumpovanosti se spíše odvíjí od mediálních zpráv z vrcholné politiky.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? Ano

Ne

Neví

10%

90%


41

Očekávání předání úplatku / třídění dle volebních preferencí Častěji se do situace, kdy byl vyžadován úplatek dostali voliči KSČM.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek?

Ano

Ne

Celek

Neví

10

90

ANO 2011

9

91

ČSSD

7

93

KSČM

19

TOP 09

81

9

Úsvit

91

14

ODS

86

8

92

KDU-ČSL

12

88

SZ*

13

87

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízká báze

42

Očekávání předání úplatku / třídění dle sociodemografie Se situací, kdy by byl vyžadován úplatek se více potkávají muži a lidé ve středním věku, 30 – 44 let. Jedná se o skupinu lidí, kteří se přirozeně častěji ocitají v situacích, které může úplatek vyřešit. V této fázi života často řeší vlastní bydlení, mají děti ve školním či předškolním věku (pro které hledají tu správnou školku či školu) a je pro ně nejvíce relevantní i například otázka kariérního postupu nebo rozjezdu vlastního podnikání.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek?

Ano

Neví

Neví

Celek

10

90

Muži Ženy

12 8

88 92


9 13 9 7

91 87 91 93


8 11 11

92 89 89

0%

20%

40%

60%

80%


43

100%

Očekávání předání úplatku / třídění dle sociodemografie Ani v případě četnosti výskytu situace, kdy byl od Čechů očekáván úplatek není významného rozdílu z hlediska velikosti místa bydliště.

Otázka: Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek? Ano

Ne

Neví

Celek

10

90

< 1.000 obyvatel

12

88

1-5 tis. obyvatel

6

94


8

92


12

88

>90 tis. obyvatel

11

89

Praha

10

90

0%

20%

40%

60%

80%

100%


44

Detailní výsledky / ad hoc otázky

Ruská intervence na Krym K aktuálnímu tématu ruské intervence na Krymu se 56% respondentů vyjádřilo ve smyslu, že by raději na Rusko neuvalovalo žádné sankce. K sankcím by se pak přiklonila jen zhruba 1/3 dotázaných. Výsledek je významně ovlivněn formulací otázky, která poukazovala na provázanost sankcí s hospodářským dopadem. Většina Čechů by tak nebyla ochotná dát všanc svou životní úroveň kvůli podpoře Ukrajiny. Tento fakt může být ovlivněn i tím, že Češi se obecně bojí sami za sebe postavit vůči Rusku, vystoupit z řady a vyjádřit takový názor. Stále v nás dost možná přežívá nejen strach z velkého Ruska, ale také ´mnichovský komplex´, který byl v souvislosti s krizí na Ukrajině opět hodně diskutován v médiích.

Otázka: V souvislosti s ruskou intervencí na Krymu. Jaký oficiální postoj vůči Rusku, by podle Vás, měla Česká republika zaujmout? Neuvalovat na Rusko žádné sankce, protože by to mohlo ohrozit hospodářské vztahy s ním Uvalit na Rusko sankce, protože zachování územní celistvosti nezávislé Ukrajiny, stojí nad hospodářskými zájmy České republiky

16%

52% 32%


46

Ruská intervence na Krym / třídění dle volebních preferencí Na stranu sankcí se se kloní častěji voliči pravice a středu, převážně sympatizanti ODS, TOP09, SZ a KDU-ČSL. Naopak jednoznačně pro neuvalení sankcí jsou voliči ANO, ČSSD a KSČM.

Otázka: V souvislosti s ruskou intervencí na Krymu. Jaký oficiální postoj vůči Rusku, by podle Vás, měla Česká republika zaujmout?

Neuvalovat na Rusko žádné sankce, protože by to mohlo ohrozit hospodářské vztahy s ním Uvalit na Rusko sankce, protože zachování územní celistvosti nezávislé Ukrajiny, stojí nad hospodářskými zájmy České republiky Celek

52

ANO 2011

51

ČSSD

32

37 60

KSČM

16

12

22

18

74

TOP 09 Úsvit

27

15 65

8

68

ODS

17

34

KDU-ČSL

20%

8

42

31 0%

15

58 43

SZ*

11

15

49 40%

60%

20 80%

100%


47

Ruská intervence na Krym / třídění dle sociodemografie Z hlediska sociodemografického profilu se jednoznačně profilují věkové skupiny. Zatímco mladí do 29 let jsou ve svých názorech radikálnější a stojí spíše za uvalením sankcí, většina starších 60 let by sankce neuvalovala. Na stranu sankcí se ještě postavili vysokoškolsky vzdělaní lidé.



52

Muži Ženy

54 51

18 - 29 let 30 - 44 let 45 - 59 let 60 a více let ZŠ + SŠ bez maturity vyučen SŠ s maturitou VŠ / VOŠ

32 34

12

29

20

48 51 51 58

38 33 33 25

14 16 16 17

55 53

27 33 46

18 14 11

43 0%

16

20%

40%

60%

80%

100%


48

Ruská intervence na Krym / třídění dle sociodemografie Lidé v Praze a ve větších městech nad 90tis obyvatel se indikativně méně přiklání k uvalení sankcí, rozdíl však není jednoznačně statisticky významný.



52

< 1.000 obyvatel

32

57

1-5 tis. obyvatel

53


53


54

16

27

16

27

20

30

17

36

10

>90 tis. obyvatel

47

37

16

Praha

46

38

16

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 et, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI.

49

Vztah minimální mzdy a nezaměstnanosti 70 % respondentů uvádí, že se minimální mzda a nezaměstnanost vzájemně ovlivňují. Tato procenta je nutné ale brát jako deklarovanou znalost. Nelze říci, zda respondenti ve skutečnosti opravdu rozumí vzájemnému vztahu obou ukazatelů a jsou si vědomi směru, ve kterém se oba ukazatele vzájemně ovlivňují.

Otázka: Minimální mzda a nezaměstnanost jsou dva ekonomické ukazatele. Do jaké míry si myslíte, že se tyto dva faktory vzájemně ovlivňují nebo neovlivňují?

Velmi se ovlivňují

Spíše se ovlivňují

Spíše se neovlivňují

Vůbec se neovlivňují

Neví

9% 5% 31% 16%

39%


50

Vztah minimální mzdy a nezaměstnanosti / třídění dle volebních preferencí





Celek

31

ANO 2011

33

ČSSD

33

40

KSČM

32

41

TOP 09

22

Úsvit

39

SZ*

20%

2

3 6 21

42

19

60%

12 5 5

46 40%

9

4 7

23

43

Neví

3 6

27

40

36 0%

14

13

39

27

5

16

41

33

KDU-ČSL

16

44

29

ODS


6 5 11

80%

7 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízká báze

51

Vztah minimální mzdy a nezaměstnanosti / třídění dle sociodemografie






Celek

31

39

16

Muži Ženy

30 31

41 38

17 16


29 33 32 29


33 30 25 0%

20%

38

34

15

60%

9 6

4

12 16

34 44 48 40%

5

25 45 40

Neví

16 6 5 17 20

6 11

4 4 4 6 5 7 15 13 5 4 5 2

80%

100%


52

Vztah minimální mzdy a nezaměstnanosti / třídění dle sociodemografie

Otázka: Minimální mzda a nezaměstnanost jsou dva ekonomické ukazatele. Do jaké míry si myslíte, že se tyto dva faktory vzájemně ovlivňují nebo neovlivňují? Velmi se ovlivňují



Neví

Celek

31

< 1.000 obyvatel

33

1-5 tis. obyvatel

35


39

16

39

5 7

14

5 7

39

28

43

13


30

40

17

>90 tis. obyvatel

32

34

25 0%

21

40 20%

40%

20 60%

9

16


Praha

5

80%

5

11 3 10 5

8

8

7 100%


53

Souhlas se zvýšením minimální mzdy 82 % respondentů souhlasí s navýšením minimální mzdy. Většina Čechů tak návrh na zvýšení minimální mzdy vítá, zejména pak ti s nižším vzděláním, kteří si pravděpodobně neuvědomují možné negativní dopady nebo si nepřipouští, že by zvýšená nezaměstnanost dopadla právě na ně.

Otázka: Předseda Vlády Bohuslav Sobotkova oznámil úmysl Vlády zvýšit minimální mzdu v následujících čtyřech letech. Do jaké míry s tímto krokem souhlasíte, nebo nesouhlasíte?

Určitě souhlasíte

Spíše souhlasíte

Spíše nesouhlasíte

Určitě nesouhlasíte

Neví

6% 3% 9%

50%

32%


54

Souhlas se zvýšením minimální mzdy / třídění dle volebních preferencí Dle stranických preferencí lze indikovat, že voliči pravice a středu, zejm. stran TOP09, ODS a KDU-ČSL daleko méně souhlasí se zvýšením minimální mzdy, zatímco na opačné straně stojí voliči ANO, ČSSD a KSČM. Toto rozložení pravděpodobně souvisí s již zmíněným faktorem nižšího podílu vysokoškoláků mezi voliči ANO, ČSSD a KSČM.

Otázka: Předseda Vlády Bohuslav Sobotkova oznámil úmysl Vlády zvýšit minimální mzdu v následujících čtyřech letech. do jaké míry s tímto krokem souhlasíte, nebo nesouhlasíte?


Spíše souhlasíte


Celek


50

ANO 2011

32

45

9

38

ČSSD KSČM 18

49

Úsvit

3 21

22

8 2

16

55

ODS KDU-ČSL

28 45

SZ*

20%

17

31 40%

60%

3 6 3

40

49 0%

14

36

32

42

32

68

TOP 09

6 3

11

62

Neví

22

1

9

51

14 80%

6 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 et, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo ve dnech 24.3. až 30.3. 2014 prostřednictvím technologie CATI. * Nízká báze

55

Souhlas se zvýšením minimální mzdy / třídění dle sociodemografie Minimální mzdu by častěji zvyšovali ženy a lidé se základním vzděláním. Lze předpokládat, že právě toto jsou skupiny obyvatel, kterých se minimální mzda může nejvíce týkat. Z předchozích odpovědí ale vyplývá, že si příliš neuvědomují související hrozbu nárůstu nezaměstnanosti.



Spíše souhlasíte


Celek


50

Muži Ženy

32

46

32 54


25

58 37 40%

12 13

60%

6 3 8 1 6 4 4

9 3 9 5 2 7 6 2 6 5 4

29 35

36 20%

17 33 32 35

44 0%

13 32

46 51 53 50


9

Neví

7 33 7 2 11 3

80%

100%


56

Souhlas se zvýšením minimální mzdy / třídění dle sociodemografie V návaznosti na předchozí skupinu žen a lidí se základním vzděláním lze ještě přidat skupinu obyvatel z menších měst a vesnic do 20tis obyvatel. I zde platí, že se jedná o skupiny obyvatel, kterých se minimální mzda může nejvíce týkat.



Spíše souhlasíte



Neví

Celek

50

32

9

6 3

< 1.000 obyvatel

50

31

10

5 4

1-5 tis. obyvatel

55


56


48

>90 tis. obyvatel

48

Praha

33 28

20%

8

30

15

36

38 0%

5 34

36 40%

60%

11 80%

7 1 43

9

61

9

6 100%


57

Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvalitu odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

59

Organizační informace Termín realizace Sběr dat byl realizován ve dnech 24.3. – 30.3. 2014. Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavacidatabaze/pridelena-cisla-a-kody.html, do generování byly zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní socio-demografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

60

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující dvoustrana.

61

Konstrukce volebního modelu Otázka 2: (Všichni respondenti) Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? (1 - Určitě ano, 2 - Spíše ano, 3 - Spíše ne, 4 - Určitě ne; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 3: (Ti, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb nebo spíše nezúčastní nebo neví) Text otázky pokud se určitě, nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Text otázky pokud se spíše nezúčastní voleb, nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku)

Otázka 4: (Ti, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám) Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a) a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... (1 - Ano, 2 - Ne, 3 - Neznáte tuto stranu nebo hnutí; Odmítá odpovědět, Neví) (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku) Otázka 5: (Ti, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky) Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... .Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku)

62

Konstrukce volebního modelu Otázka 6: (Ti, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb nebo se spíše nezúčastní nebo neví a zároveň pokud uvedou konkrétní stranu v otázce 3 nebo 5) Text otázky pokud se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň pokud v otázce 3 uvede konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Text otázky pokud se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň pokud v otázce 5 uvede konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvede konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... (1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; Odmítá odpovědět, Neví)

63

Dotazník Otázka 1: (Všichni respondenti) Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... (1 - Velmi dobrá, 2 - Spíše dobrá, 3 - Spíše špatná, 4 - Velmi špatná; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 2: (Všichni respondenti) Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? (1 - Určitě ano, 2 - Spíše ano, 3 - Spíše ne, 4 - Určitě ne; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 3: (Ti, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb nebo spíše nezúčastní nebo neví) Text otázky pokud se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Text otázky pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku) Otázka 4: (Ti, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám)

Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a) a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... (1 - Ano, 2 - Ne, 3 - Neznáte tuto stranu nebo hnutí; Odmítá odpovědět, Neví) (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku)

64

Dotazník Otázka 5: (Ti, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky) Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... .Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku) Otázka 6: (Ti, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb nebo se spíše nezúčastní nebo neví a zároveň pokud uvedou konkrétní stranu v otázce 3 nebo 5) Text otázky pokud se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň pokud v otázce 3 uvede konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Text otázky pokud se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň pokud v otázce 5 uvede konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvede konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... (1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 7: (Všichni respondenti) Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? (1 - Ano, 2 - Ne; Odmítá odpovědět, Neví)

65

Dotazník Otázka 8: (Ti, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR) Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? (Zobrazen seznam stran – viz konec dotazníku) Otázka 9: (Všichni respondenti) Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? (1 rozhodně důvěřujete, 2 spíše 4 - vůbec nedůvěřujete; Odmítá odpovědět, Neví)

důvěřujete,

3

-

spíše

nedůvěřujete,

Otázka 10: (Všichni respondenti) Řekl(a) byste, že v současné době je lepší většině lidí důvěřovat, nebo nedůvěřovat? (1 – důvěřovat, 2 – nedůvěřovat; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 11: (Všichni respondenti) Pokud byste se v budoucnu dostal(a) do složité osobní situace, a někdo by vám nabídl, že za úplatek váš problém obratem vyřeší, nakolik je pravděpodobné, že byste takovou žádost o úplatek přijal(a)?„ (1 - Velmi pravděpodobné, 2 - Spíše pravděpodobné, 3 - Spíše nepravděpodobné, 4 - Zcela nepravděpodobné; Odmítá odpovědět, Neví)

66

Dotazník Otázka 12: (Všichni respondenti) Bez ohledu na to, o jakou situaci se jednalo, měl(a) jste během posledního roku pocit, že by od Vás někdo očekával úplatek?

(1 – ano, 2 – ne; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 13: (Všichni respondenti) V souvislosti s ruskou intervencí na Krymu. Jaký oficiální postoj vůči Rusku, by podle Vás, měla Česká republika zaujmout? (1 - neuvalovat na Rusko žádné sankce, protože by to mohlo ohrozit hospodářské vztahy s ním, 2 - uvalit na Rusko sankce, protože zachování územní celistvosti nezávislé Ukrajiny, stojí nad hospodářskými zájmy České republiky; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 14: (Všichni respondenti) Minimální mzda a nezaměstnanost jsou dva ekonomické ukazatele. Do jaké míry si myslíte, že se tyto dva faktory vzájemně ovlivňují nebo neovlivňují? (1 - Velmi se ovlivňují, 2 - Spíše se ovlivňují, 3 - Spíše se neovlivňují, 4 - Vůbec se neovlivňují; Odmítá odpovědět, Neví) Otázka 15: (Všichni respondenti) Předseda Vlády Bohuslav Sobotkova oznámil úmysl Vlády zvýšit minimální mzdu v následujících čtyřech letech. do jaké míry s tímto krokem souhlasíte, nebo nesouhlasíte? (1 - určitě souhlasíte, 2 - spíše souhlasíte, 3 - spíše nesouhlasíte, 4 - určitě nesouhlasíte; Odmítá odpovědět, Neví)

67

Dotazník Nyní bych Vám chtěl(a) ještě položit několik otázek, které budou sloužit výhradně pro statistické účely. Otázka 16: (Všichni respondenti) Pohlaví (1 – muž, 2 – žena) Otázka 17: (Všichni respondenti) Řekněte mi, prosím, kolik je Vám let? (otevřená otázka, minimum 18 let) Otázka 18: (Všichni respondenti) Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (1 - základní škola, 2 - vyučení nebo střední škola bez maturity, 3 - střední škola s maturitou, 4 - vysoká škola nebo vyšší odborná škola; Odmítá odpovědět) Otázka 19: (Všichni respondenti) Ve kterém kraji trvale žijete? (11 Hlavní město Praha, 21 Středočeský kraj, 31 Jihočeský kraj, 32 - Plzeňský kraj, 41 - Karlovarský kraj, 42 - Ústecký kraj, 51 - Liberecký kraj, 52 - Královehradecký kraj, 53 Pardubický kraj, 61 - Kraj Vysočina, 62 - Jihomoravský kraj, 71 - Olomoucký kraj, 72 - Zlínský kraj, 81 - Moravskoslezský kraj; Odmítá odpovědět)

68

Dotazník Otázka 20: (Všichni respondenti) Kolik obyvatel má město nebo obec, kde trvale žijete? (1 - méně než 1.000 obyvatel, 2 - 1.000 - 5.000 obyvatel, 3 - 5.000 - 20.000 obyvatel, 4 - 20.000 - 90.000 obyvatel, 5 - více než 90.000 obyvatel; Odmítá odpovědět) Otázka 21: (Všichni respondenti) Uveďte prosím, jaké je Vaše zaměstnanecké postavení v současné době? (1 - student(ka), 2 - zaměstnanec(kyně), 3 - soukromý(á) podnikatel(ka) bez zaměstnanců, 4 - soukromý(á) podnikatel(ka) se zaměstnanci, 5 - žena(muž) v domácnosti, 6 - na mateřské, rodičovské dovolené, 7 - nepracující, bez zaměstnání, čekající na práci, 8 - pracující důchodce(kyně), 9 - nepracující důchodce(kyně); Odmítá odpovědět)

69

Dotazník Seznam zobrazovaných stran Aktiv nezávislých občanů ANO 2011 Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO / SPOZ - Strana práv občanů-Zemanovci Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

70

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994. Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.). 71

Březen vlna

Recommend Documents