Říjen vlna

Říjen 2016 29. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

8. 10. až 27. 10. 2016

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba

± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných xxx ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných

Statistická chyba volebního modelu

u jednotlivých stran v rozmezí ± 0,9 p.b. až ± 3,2 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

48,6 % 51,4 % 17,4 28,9 23,5 30,2

% % % %

46,5 % 34,9 % 18,6 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 21,8 18,3 18,2 12,5 12,2

% % % % % %

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 12,2 2,8 5,5 6,0 7,7 4,9 4,2 5,2 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1

% % % % % % % % % % % % % %

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření Říjnový volební model roku 2016 ukazuje, že by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 7 politických stran a hnutí. Nově tuto hranici překročila SPD, zatímco Úsvit-NK se v současné době pohybuje pod 2 %. Na prvním místě se tradičně umístilo hnutí ANO, které si ve volebním modelu polepšilo o 3 p.b. a získalo 34,0 %, čímž opět navýšilo svůj odstup od druhé ČSSD, jejíž podíl příznivců se pohybuje na 15 %. Významný propad o 2,5 p.b. zaznamenala KSČM, která se tak nyní pohybuje na 7,5 %, což je srovnatelný výsledek s ostatními politickými stranami, ODS, TOP 09, SPD a KDU-ČSL. Zbylé strany a hnutí by se podle aktuálního volebního modelu do PS PČR již nedostaly. U většiny stran a hnutí se změny pohybují v rámci statistické chyby. Vývoj volebního modelu ukazuje graf na následující straně.

Posun v pořadí ANO

34,0 %

ČSSD

15,0 %

ODS

8,5 %

Rozdíl proti září 2016

Rozdíl proti volbám do PS PČR 2013

+3,0

+15,5

-0,5

-5,5

-1,0

+1,0

KSČM

7,5 %

-2,5

-7,5

TOP 09

7,5 %

-1,0

-4,5

SPD

6,5 %

+2,5

-*

KDU-ČSL

6,5 %

+0,0

-0,5

+2,5

-*

-0,5

+0,5

-1,0

-1,0

STAN Piráti Zelení

Ostatní

4,5 % 3,0 % 2,0 % 5,0 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 856 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±0,9 p.b. až ±3,2 p.b. 8

Volební model /vývoj Podíváme-li se na vývoj volebního modelu, zjistíme velmi dynamický vývoj především mezi hnutím ANO a ČSSD. Podíl příznivců hnutí ANO se od propadu v květnu letošního roku pozvolna navyšuje a nyní dosahuje 34 %, což je srovnatelný výsledek se situací před dvěma lety po komunálních volbách. Naproti tomu u ČSSD můžeme pozorovat pozvolný propad jejích podporovatelů, který je patrný zejména ve srovnání s březnem 2016. Významný odklon příznivců můžeme za poslední dvě vlny pozorovat u KSČM, která v současné době dosahuje nejnižšího zisku za poslední dva roky. Nutno poznamenat, že říjnová vlna roku 2016 probíhala v období krajských a senátních voleb. 40 % 35 %

V1

V2

V3 ANO 34,0 %

30 % 25 % 20 %

ČSSD 15,0 %

15 % 10 % 5%

Únor’14 Březen’14 Duben’14 Květen’14 Červen’14 Červenec’14* Srpen’14 Září’14 Říjen’14 Listopad’14 Prosinec’14* Leden’15 Únor’15 Březen’15 Duben’15 Květen’15 Červen’15 Červenec’15* Srpen’15 Září’15 Říjen’15 Listopad’15 Prosinec’15* Leden’16 Únor’16 Březen’16 Duben’16 Květen’16 Červen’16 Červenec’16 Srpen’16 Září’16 Říjen’16

0%

ODS 8,5 % KSČM 7,5 % TOP 09 7,5 % SPD** 6,5 % KDU-ČSL 6,5 % STAN 4,5 % Piráti 3,0 % Zelení 2,0 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 856 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±0,9 p.b. až ±3,2 p.b. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura. ***Úsvit - NK, změny v názvu jsou shrnuty v příloze této zprávy. V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo sen.v. 17.-18. 10. 2014 V3 – Volby do zastupitelstva krajů a 1. kolo senátních voleb 7.-8. 10. 2016., 2. kolo 14.-15.10.2016 9

Volební model /vývoj pravice vs. levice Změny mezi voliči se také odrážejí v pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra. I přes drobné výkyvy je patrná dlouhodobě stabilní pozice KDU-ČSL. Poměrně stabilní pozici má také pravice, kde jsou případné změny počtu podporovatelů u obou stran kompenzovány. Největší výkyvy tak lze pozorovat na straně levice a hnutí ANO. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

40 %

V1

V2

V3

35 % 30 %

ANO 34,0 % Levice 22,5 % (ČSSD, KSČM)

25 % 20 %

Pravice 16,0 % (TOP 09, ODS)

15 % 10 %

KDU-ČSL 6,5 %

5%


0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 856 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±0,9 p.b. až ±3,2 p.b. * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo sen. v. 17.-18. 10. 2014 V3 – Volby do zastupitelstva krajů a 1. kolo senátních voleb 7.-8. 10. 2016., 2. kolo 14.-15.10.2016 10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Srovnáme-li aktuální volební chování s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že asi 1/3 podporovatelů hnutí ANO volily toto hnutí v minulých volbách. Tento podíl se od listopadu loňského roku, kdy to byla až polovina, pozvolna snižuje. Naproti tomu narůstá podíl těch, kteří volili někoho jiného. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil stranu

Aktuální volební preference

ANO

volil někoho jiného 32

nevolil, neví

35

ČSSD

33

64

ODS

9

50

21

KSČM

29

68

TOP 09

8

58

KDU-ČSL 28

Zelení*

11 0%

29 15

18

17

54

17 20%

24

13 68

Piráti*

27

72 40%

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 856 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 11

Ochota jít k volbám 47 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly v době sběru dat. Dalších 18 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich?

určitě ano

spíše ano

23%

spíše ne

47% 12%

určitě ne 18% neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 12

Ochota jít k volbám / vývoj Deklarovaná ochota jít k volbám do PS PČR zaznamenala od začátku roku 2016 drobné výkyvy, které se většinou pohybují na hranici statistické významnosti. Říjnové měření ale ukazuje mírný pokles a současná hodnota 65 % se tak pohybuje pod ročním průměrem. V delším časovém úseku se ale ukazuje, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je, i přes různé výkyvy, poměrně stabilní. Za dobu měření významně podklesla pouze v období voleb v roce 2014. Nutno poznamenat, že říjnová vlna roku 2016 probíhala v období krajských a senátních voleb. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano + spíše ano V1

V3

V2

75 % 70 % 656766 62 65 % 60 %

59

63646462

64

6665

63

6564

676668

70

6768

71

68

70 66

686968 65

55 % 50 % Únor’14 Březen’14 Duben’14 Květen’14 Červen’14 Červenec’14* Srpen’14 Září’14 Říjen’14 Listopad’14 Prosinec’14* Leden’15 Únor’15 Březen’15 Duben’15 Květen’15 Červen’15 Červenec’15* Srpen’15 Září’15 Říjen’15 Listopad’15 Prosinec’15* Leden’16 Únor’16 Březen’16 Duben’16 Květen’16 Červen’16 Červenec’16 Srpen’16 Září’16 Říjen’16

45 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 V3 – Volby do zastupitelstva krajů a 1. kolo senátních voleb 7.-8. 10. 2016., 2. kolo 14.-15.10.2016 13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografických skupin lze konstatovat, že vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších, a přestože se v posledním měření rozdíly v ochotě účastnit se voleb mezi jednotlivými věkovými skupinami spíše stírají, i tak zůstává patrný rozdíl mezi nejmladší a nejstarší věkovou skupinou. Oproti poslednímu měření jsme nezaznamenali žádné statisticky významné změny.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich? určitě ano

spíše ano

spíše ne

Pohlaví

Total

47

muž žena

Věková kategorie

21

39

21

Vzdělání

60 a více let

13

18

51

ekonomicky neaktivní

20%

19

11

40%

60%

19 8

13

17

1

30

20

48 0%

13

17

47

podnikatel/ka

26

17 64

zaměstnanec/-kyně

22

13

53

vysokoškolské

25

10

20

maturita

24

10

21

37

21

15

54

základní, vyučeni

10

19

43

23

14

49

45 - 59 let

12 15

41

30 - 44 let

neví/bez odpovědi

18

54

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

11 22

8

20

11

1

24 80%

100%


Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL. Oproti předchozímu měření jsme zaznamenali vyšší ochotu účastnit se voleb mezi příznivci ODS. U zbylých stran a hnutí nevybočuje ochota účastnit se voleb ze svého průměru. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil/a byste se jich?

určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

určitě ne

47

18

ANO

61

ČSSD

61

ODS

neví/bez odpovědi

12

23

26

13

21

18

72

KSČM

25

58

TOP 09

24

64

SPD

18 23

67

KDU-ČSL

21

56

Zelení*

34 0%

20%

15 17

62

Piráti*

13

18 78

STAN

3

17

27 21 40%

5

17 45

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 15

Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 45 % voličů, dalších 32 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 11).

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

3% 19%

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

46%

32%

neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 911 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 16

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že míra, do jaké jsou voliči rozhodnuti o volbě určité politické strany či hnutí, je dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se většinou pohybují pod hranicí statistické významnosti. Říjnové měření ale odhalilo významný nárůst podílu nejpevněji rozhodnutých voličů.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

100% 80% 60%

neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 1 1 1 1 1 1 1 1 4 6 3 4 4 5 6 4 5 5 5 4 5 5 7 5 5 5 6 7 6 5 6 6 5 5 5 4 3 19 21 24 23 24 25 23 20 25 23 23 28 24 25 24 23 25 24 24 28 25 26 28 26 26 24 27 25 26 28 30 30 31 32

29 29 34 30

31 25 32 31 27 28

32 31 31 28

32 33 29 31 27 28 35 29 29 29

44 39 41 41 43

42 42 42 42

41 42 39 39 41 44

37 38 39 38

46 36 40 36 41 40 37 38 40 40

40% 20%

Únor’14 Březen’14 Duben’14 Květen’14 Červen'14 Červenec’14* Srpen’14 Září’14 Říjen’14 Listopad’14 Prosinec’14* Leden’15 Únor’15 Březen’15 Duben’15 Květen’15 Červen’15 Červenec’15* Srpen’15 Září’15 Říjen’15 Listopad’15 Prosinec’15* Leden’16 Únor’16 Březen’16 Duben’16 Květen’16 Červen'16 Červenec'16 Srpen'16 Září’16 Říjen’16

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 887 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)

17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Nejvyšší nárůst podílu nejpevněji přesvědčených voličů jsme zaznamenali mezi nejmladší věkovou skupinou 18 – 29 let. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Pohlaví

Total

46

muž

48

žena

Věková kategorie Vzdělání

60 a více let

52


52

31

32

zaměstnanec/-kyně

43 42

podnikatel/ka

34 54


20%

40%

60%

21

19

3

22

3

20

4

20 80%

21

31

13

28

3

18

30

48 0%

17

26

3

5

19 28

47

vysokoškolské

22 34

3

3

19

33

44

maturita

22

32

40

45 - 59 let

16

31

46

30 - 44 let

19

33

44

18 - 29 let

Ekonomický status

32

3

31 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 887 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči jednotlivých stran a hnutí převládá dlouhodobě nejpevnější pouto ke straně KSČM. Ukazuje se, že podobně silné pouto mohu mít také příznivci SPD, současná hodnota 69 % se ale pohybuje nad dlouhodobým průměrem. Podle říjnového měření pokračuje nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů ČSSD. Podíl 56 % rovněž významně překračuje dlouhodobý průměr.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total

46

32

19

3

ANO

45

33

20

2

ČSSD

56

ODS

28

42

KSČM

26

30

31

25

Zelení*

24 0%

29 36 40%

21 18

30

26 20%

1

33

51

Piráti*

3

30

33

STAN

3

27

69

KDU-ČSL

21 10

40

SPD

3

23

61

TOP 09

13

32

32 60%

2 9

18 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 887 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / míra otevřenosti v diskusích o politice

Politické trendy S politickou situací je aktuálně spokojeno 30 % občanů ČR, od posledního měření tedy nedošlo k žádnému statisticky významnému posunu. Po nárůstu spokojenosti v prvním roce měření, 2014, tak vykazují současné měřené hodnoty stabilní hodnocení bez významnějších změn. V současné době důvěřuje vládě 39 % občanů ČR, což je shodné s předchozím zjištěním. V druhé polovině roku 2016 tak nedochází k žádným změnám a aktuální hodnota odpovídá ročnímu průměru.

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá % % 29 % 25 2222 % 22 % % %

3131

32

28

35 30

2828

30

33

35

36

3029

31323131

27

31

3333 30

22


40 35 30 25 20 15 10

/Podíl občanů důvěřujících vládě % % 44 42 414040 % % % % %

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 41

46

4545 36

4443

42

46

44

4342

44 38

45

39

4242

373938

404039


55 50 45 40 35 30 25

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno). 21

Politická situace Podíváme-li se na hodnocení politické situace detailněji, je vidět, že většina občanů České republiky vnímá současnou politickou situaci spíše negativně. Konkrétně v říjnovém měření ji 66 % dotázaných hodnotí jako „velmi“ nebo „spíše špatnou“. Opačný názor najdeme u 30 % občanů, ti hodnotí celkovou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“. Hodnoty jsou srovnatelné s předchozím měřením.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil/a aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

4%

spíše dobrá

2%

21%

28%

spíše špatná

velmi špatná 45% neví/bez odpovědi


Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti zářijovému měření vnímají situaci jako horší lidé do 29 let a lidé s maturitou.


velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

Ekonomick ý status Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví

Total 2

28

muž 2 žena 2 18 - 29 let

3

maturita 1

45

podnikatel/ka 1 ekonomicky neaktivní

3 0%

20

5

6

24

33

44

30

40

24

48 31 45

17

30

5

22

5 15

3 4

31 44

40%

4

23

23

44

3 6

49

27

20%

4

21

44

22

23

45

25

4

25

29

vysokoškolské 2 zaměstnanec/-kyně 1

48

21

základní, vyučeni 2

21

40

25

60 a více let 2

neví/bez odpovědi

45

31

30 - 44 let 2 45 - 59 let 1

velmi špatná

60%

17 80%

2 6 100%


Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. A to i přesto, že došlo k poklesu kladného hodnocení mezi příznivci hnutí ANO. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí zejména podporovatelé menších stran, jako je SPD nebo Úsvit. Významně nespokojení jsou také podporovatelé KSČM. U takovýchto subjektů není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.


velmi dobrá

spíše dobrá

Total

2

ANO

3

ČSSD

velmi špatná

28

35

46

2

20

TOP 09

3

18

KDU-ČSL

2 18

1

47 54

35

10

51

9

56

40%

4

24

68 20%

3

33

36

13 0%

3

14

60

17

Zelení*

4 9

49

36

STAN 1

12

43

17

4

37

33

KSČM

Piráti*

21

46

ODS 1

neví/bez odpovědi

45

5

SPD

spíše špatná

9 60%

80%

3 10 100%


Důvěra v současnou vládu Také detailnější pohled na důvěru občanů ČR ve vládu odhaluje, že více než polovina z nich vyjadřuje vládě nedůvěru. V současném měření se jedná konkrétně o 41 % občanů, kteří vládě „spíše“ nedůvěřují a 18 %, kteří jí „vůbec“ nedůvěřují. Naopak pouze 39 % občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

2% 2%

18%

37%

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete 41% neví/bez odpovědi


Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Analýza sociodemografických charakteristik ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Od posledního měření nedošlo k žádné statisticky významné změně v hodnocení důvěry ve vládu.




vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

Pohlaví

Total 2

37

41

18

2

3

36

41

19

1

žena 2

37

41

muž

Věková kategorie

18 - 29 let 2 30 - 44 let

28

3

45 - 59 let 2

48

32

41

32

Vzdělání

38

maturita 2

36

41

37

zaměstnanec/-kyně 2 podnikatel/ka

3

ekonomicky neaktivní 2 0%

2

17 34

60%

2 2 2

16 80%

2 2

11

35 40%

2

19

38 45

2

21

46

20%

2

13

47

33 23

20

34

37

3

3

19

50

základní, vyučeni 2

vysokoškolské

17

22

45

60 a více let 1

Ekonomický status


2 100%


Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Přičemž od posledního měření došlo k významnému nárůstu pozitivního hodnocení mezi příznivci hnutí ANO.




vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

Total

ANO

2

37

41

4

ČSSD

58

ODS 1

32

KSČM TOP 09

KDU-ČSL

26

2 9

47

32

Zelení*

16

2

51

16

53

21

44 20%

3

49

51

26

7 1

22

45

Piráti*

25

65

6

STAN 1

31

47

23

2

33

51

29

0%

18

59 9

SPD


40%

15 60%

80%

15 100%


Míra otevřenosti v diskusích o politice V květnové vlně roku 2016 jsme do Trendů Česka zařadili nový parametr, a sice míru otevřenosti v diskusích o politice. Opakování této otázky doposud ukazovalo mírně rostoucí trend, i když všechny tyto změny se pohybovaly pod hranicí statistické významnosti. Nicméně říjnové měření odhalilo významný pokles míry otevřenosti v diskusích o politice. Nutno poznamenat, že říjnová vlna roku 2016 probíhala v období krajských a senátních voleb. V současné době lze tedy konstatovat, že 72 % občanů deklaruje, že může určitě nebo spíše bez obav otevřeně diskutovat o politice v České republice se svými přáteli nebo známými.

/Podíl občanů bez obav diskutující o politické situaci určitě ano + spíše ano % % % % % % %

V3 7677

787879 72


90 85 80 75 70 65 60

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. • Trendový odhad (nedotazováno). V3 – Volby do zastupitelstva krajů a 1. kolo senátních voleb 7.-8. 10. 2016., 2. kolo 14.-15.10.2016 28

Míra otevřenosti v diskusích o politice Podíváme-li se na současnou míru otevřenosti v diskusích o politice detailněji, vidíme, že 45 % dotázaných nevnímá ve svých případných diskusích žádné překážky, dalších 27 % vnímá jen drobné překážky. 25 % naopak odpovědělo, že spíše nebo určitě nemůže se svými přáteli nebo známými hovořit o politice otevřeně a bez obav. Zajímavé je, že oproti září poklesl podíl odpovědi „určitě ano“ na úkor odpovědi „určitě ne“.

Otázka: Do jaké míry můžete bez obav otevřeně diskutovat o politice v České republice se svými přáteli nebo známými?

určitě ano

9%

spíše ano

spíše ne

16%

3%

45%

určitě ne 27% neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 8. 10. až 27. 10. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

29

Míra otevřenosti v diskusích o politice / třídění dle sociodemografií Definujeme-li míru otevřenosti jako součet odpovědí „určitě“ a „spíše ano“, pak zjistíme, že vyšší míru otevřenosti deklarují muži. Významně pak míra roste se vzděláním, tedy čím vyšší vzdělání, tím méně překážek respondenti shledávají, přičemž poslední měření ukázalo posílení míry otevřenosti u vysokoškolsky vzdělaných. Míra také nepatrně roste s velikostí obce/města, největší míru otevřenosti tedy deklarují obyvatelé větších měst a Prahy. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Pokles míry otevřenosti nastal zejména u střední generace 30-59 let a u lidí se základním vzděláním nebo vyučenými. Rovněž tak mezi zaměstnanci a ekonomicky neaktivními občany. Otázka: Do jaké míry můžete bez obav otevřeně diskutovat o politice v České republice se svými přáteli nebo známými? určitě ano

spíše ano

spíše ne

Velikost místa bydliště

Ekonom. status Vzdělání

Věková kategorie

Pohl.

Total

určitě ne

neví/bez odpovědi

45

muž

27

52

žena

39

18 - 29 let

40

30 - 44 let

27 20

34 23

41

60 a více let

26

46


méně než 1000 obyvatel

42

1000 - 5000 obyvatel

42

27 24

20000 - 90000 obyvatel

45

28

více než 90 000 obyvatel (vyjma Prahy)

43

31 57

60%

62 11 21 7 3

13

6 4 12 3

16

7 4

17

13

15

4

10 4

16

9 2

19 26

40%

5

15 17

31 25

20%

8 4 13

21

46

0%

9 3

24

5000 - 20000 obyvatel

Praha

10 2

28

56 41

13

13

62


6 3

32

47

podnikatel/ka

17

20

47

zaměstnanec/-kyně

10 3

14

25

vysokoškolské

6 3

21 28

37

maturita

9 3

12

28 52

45 - 59 let

16

52

11 4 2

80%

100%


Míra otevřenosti v diskusích o politice / třídění dle volebních preferencí S ohledem na voliče deklarují vyšší míru otevřenosti v diskusích o politice příznivci vládní ANO nebo KDU-ČSL, ale také pravice, zejména ODS. Významný pokles míry otevřenosti jsme oproti září zaznamenali u podporovatelů KSČM.

Otázka: Do jaké míry můžete bez obav otevřeně diskutovat o politice v České republice se svými přáteli nebo známými?

určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

45

ANO

určitě ne

27

48

ČSSD

16

31

44

ODS 26

26

TOP 09

56

SPD

57

KDU-ČSL STAN

66

Zelení* 0%

20%

20 40%

60%

4

5 31

35

11

2

11

19 25

47

5 1

8

29 26

3

36

32

44

Piráti*

18

27

62

9

15

29 52

KSČM

neví/bez odpovědi

27 80%

3 3 10

1

8

1

11 6

3 6 100%


Říjen vlna

Recommend Documents