Říjen vlna

Říjen 2015 18. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

17.10. až 23.10. 2015

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. xxx

Statistická chyba

± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných

Statistická chyba volebního modelu

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 p.b. až ± 3,1 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

48,7 % 51,3 % 18,5 28,8 23,9 28,8

% % % %

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 21,6 18,1 18,6 12,5 12,2

% % % % % %

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 12,1 2,8 5,5 6,0 7,8 4,9 4,1 5,3 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1

% % % % % % % % % % % % % %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků Mezi 3 nejsilnější strany a hnutí patří stabilně ANO, ČSSD a KSČM. Volební model z října 2015 potvrdil silnou pozici hnutí ANO, jehož preference aktuálně dosahují 28 %. Preference u tohoto hnutí od června 2015 kolísají spíše nepatrně. Oproti situaci před rokem si však hnutí ANO pohoršilo o 7 p.b. ČSSD již v druhém měření za sebou zaznamenala významný pokles svých preferencí, jejichž aktuální hodnota 16 % je nejnižší za celou dobu měření. Naopak KSČM po poklesu svých preferenčních hlasů v posledních měřeních, aktuálně zaznamenala jejich významný nárůst na současných 12,5 %. Mezi pravicovými ODS a TOP 09 došlo oproti září 2015 k výměně pozic, když preference ODS poklesly o 2,5 p.b. a naopak preference TOP 09 vzrostly o 1 p.b. Ochota jít k volbám se pohybuje nad svým průměrem. Aktuální ochota jít nyní k volbám se pohybuje na 68 %. Lze přitom říci, že od srpna 2015 se deklarovaná ochota jít k volbám pohybuje nad svým dlouhodobým průměrem. Hodnocení politické situace se nemění, důvěra ve vládu však významně poklesla. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 29 %, což je srovnatelný výsledek s posledním měřením. Zcela odlišná situace panuje v případě důvěry ve vládu, kde od května 2015 zaznamenáváme klesající trend. Oproti předchozímu měření došlo k poklesu o 4 p.b., oproti květnu 2015 je to 8 p.b. Podíl občanů aktuálně důvěřujících vládě se pohybuje na úrovni 38 %, což je po listopadu 2014 druhá nejnižší hodnota za celou dobu měření. Většina občanů ČR je pro zvyšování důchodů nad rámec inflace. S možným zvyšováním důchodů i nad rámec inflace souhlasí více než 4/5 dotázaných, přičemž 47 % „rozhodně“ souhlasí a dalších 26 % „spíše“ souhlasí.

S náhradou mzdy za první 3 dny nemoci souhlasí většina občanů ČR. Přičemž 52 % „určitě“ souhlasí s náhradou mzdy za první tři dny nemoci a dalších 23 % s tím „spíše“ souhlasí. 55 % dotázaných se ale zároveň obává, že by toto opatření mohlo vést k vyšší četnosti pracovních neschopností. Zvýšení četnosti pracovních neschopností se přirozeně obávají především ti, kteří s náhradou mzdy nesouhlasí. Důvěra v Policii ČR je vysoká. 70 % respondentů deklaruje, že určitě (16 %), nebo spíše (54%) důvěřuje Policii ČR. I přes takto vysokou důvěru se ovšem většina respondentů domnívá, že existuje propojení mezi Policií ČR a politickými představiteli. Konkrétně 34 % respondentů je o tomto propojení „určitě“ přesvědčena, 46 % tento názor zastává „spíše“.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření Podle říjnového volebního modelu by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. I přes drobné výkyvy ve volebních preferencích všech politických stran a hnutí zůstává hnutí ANO nejsilnějším politickým subjektem následovaným ČSSD. S odstupem pak následují další strany v pořadí KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.

Posun v pořadí

ANO

28,0%

ČSSD

16,0%

KSČM

12,5%

TOP 09

9,5%

ODS KDU-ČSL Úsvit** SPD* Piráti Svobodní

7,0% 5,5% 4,5% 3,5% 3,0% 2,5%

Rozdíl proti září 2015

Rozdíl proti volbám

+2,0

+9,5

-2,0

-4,5

+2,5

-2,5

+1,0

-2,5

-2,5

-0,5

-1,5

-1,5

+1,5

-2,5

+0,0

-*

-0,5

+0,5

+0,5

+0,0

Zelení

2,0%

-1,5

-1,0

DSSS

2,0%

+0,0

+1,0

Ostatní

4,0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 827 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura. ** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie 8

Volební model /vývoj V říjnovém volebním modelu jsme zaznamenali některé významné pohyby v preferencích jednotlivých stran a hnutí. U hnutí ANO došlo k mírnému nárůstu preferencí, který se ovšem pohybuje na hranici statistické významnosti. Od října 2014, kdy jsme zjistili nejvyšší podíl příznivců, hnutí ANO postupně ztratilo 7 p.b., a to zejména u lidí do 29 let. U ČSSD je patrný propad preferencí od srpna 2015. Naopak významného nárůstu dosáhla KSČM, a to zejména u lidí ve věku 45-59 let a lidí se základním vzděláním. Nárůst také zaznamenalo hnutí Úsvit, a to významněji u nejmladší skupiny, tedy do 29 let a lidí se základním vzděláním. Mezi pravicovými ODS a TOP 09 došlo oproti září 2015 k výměně pozic, když preference ODS poklesly o 2,5 p.b., a to nejvíce u lidí do 29 let a lidí 40% se základním vzděláním, a naopak preference TOP 09 vzrostly o 1 p.b. V1 V2 35% 30%

ANO 28,0 %

25% 20% 15% 10%

5%

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

ČSSD 16,0 % KSČM 12,5 % TOP 09 9,5 % ODS 7,0 % KDU-ČSL 5,5 % Úsvit*** 4,5 % SPD** 3,5 % Piráti 3,0 % Svobodní 2,5 % Zelení 2,0 % DSSS 2,0 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 827 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura. *** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10. 2014 9

Volební model /vývoj pravice vs. levice Při pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra je patrná stabilní pozice KDU-ČSL. Jen s drobnými výkyvy ale v podstatě rovněž stabilní je také pozice pravice. Na straně levice a hnutí ANO pak dlouhodobě dochází k nejvýraznějším změnám v preferencích. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

40%

V1

V2

35%

Levice 28,5 % (ČSSD, KSČM)

30%

ANO 28,0 %

25% 20%

Pravice 16,5 % (TOP 09, ODS)

15% 10%

KDU-ČSL 5,5 %

5%

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 827 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá pětina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). S poklesem aktuálních preferencí u KDU-ČSL jsme zaznamenali nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013). Naopak významný pokles voličského jádra oproti předchozímu měření je patrný u TOP 09.

Volební chování ve volbách 2013 neví volil někoho jiného do PS PČR v roce nevolil,

volil stranu ANO

47

26

Aktuální volební preference

ČSSD

27

70

8

KSČM

55

12

TOP 09

54

15

ODS

53

18

KDU-ČSL

33 31 29

66

Úsvit

18

44

Piráti*

7

40

Svobodní* 26 0%

41

23

42

12 20%

16

49

19

35

Zelení*

22

62 40%

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 827 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 11

Ochota jít k volbám 49 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

20%

spíše ne

49%

12%

určitě ne 19% neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 12

Ochota jít k volbám / vývoj Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Mírné výkyvy hodnot z posledních měření se pohybují pod hranicí statistické významnosti. I přesto lze ale od dubna letošního roku pozorovat mírný vzrůstající trend, který v současnosti činí 5 p.b. Současná hodnota, kdy 68 % voličů deklarovalo ochotu přijít k volbám, se tak pohybuje nad hranicí dlouhodobého průměru. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano V1

V2

67 66 62

60%

63 64 64 62

59

64

66 65

65 64 63

Duben’15

70% 65 65%

Únor’15

75%

67 66 68

55% 50% Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Březen’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

45%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014

13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano

spíše ano

spíše ne

Pohlaví

Total

49

muž žena

Věková kategorie

19

23

45 - 59 let

57

13

vysokoškolské

10

18

47

Podnikatel(ka)

9 15

19 59

Ekonomicky neaktivní 0%

20%

12 15

49

19 40%

19

60%

1

25

70

Zaměstnanec(kyně)

20

15

56

18 22

12

20

maturita

21

13

21

40

19

12

21

47

základní, vyučen

9

21

44

20

15

49

30 - 44 let

12 14

41

60 a více let Vzdělání

neví/bez odpovědi

58

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

17 6

9

22 9

12

17 19

80%

1 100%


Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL. U příznivců této strany došlo po předchozím poklesu ochoty jít k volbám v minulém měření k opětovnému posílení. Oproti minulému měření jsme žádné další významnější změny nezaznamenali. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

určitě ne

49

neví/bez odpovědi

19

ANO

12

20

68

ČSSD

22

60

KSČM

29

55

TOP 09

10 10

24

20

67

ODS

23

72

KDU-ČSL

16

11 13

74

SPD* Svobodní* 33

DSSS*

20%

15 12

36

40 0%

10

26 75

Zelení*

8

29

59

13 31

35 40%

1 7

18

61

Piráti*

1 10

80

Úsvit

1

60%

25 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 15

Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 39 % voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Zbylá necelá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi

6%

24%

39%

31%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 16

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 100% 80%

23 24 25 23 20

3 4 21 24 25 23

23 28 24 25 24 23

25 24 24

60%

28 30 30 31 32

29 29 34 30

31 25 32 31 27 28

32 31 31

44 39 41 41 43

42 42 42 42

41 42 39 39 41 44

37 38 39

5

6

5

5

4

5

5

6

4

5

5

7

5

6

7

6

40% 20%

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen'14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)

17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Mezi lidmi se základním vzděláním jsme ve srovnání s minulým měřením zaznamenali významné posílení v pevnosti přesvědčení volby, a to mírně nad hodnotu dlouhodobého průměru v této skupině. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie Pohlaví

Total

39

muž

31

43

žena

31

35

18 - 29 let

29

30 - 44 let

30

45 - 59 let

24

27

44 31 30

základní, vyučen

33

28

Zaměstnanec(kyně)

Ekonomicky neaktivní

47 0%

20%

40%

8

32 27 60%

5

7

26

32

4

7 1

26

34

30

20 29

39

32

Podnikatel(ka)

20

26

30

vysokoškolské

8

21

49

7 1 7

25

55

5 8

19

32

60 a více let

maturita

21

30

37

6

6 21

80%

41 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD. Aktuální měření ukazuje významný pokles „pravděpodobně“ rozhodnutých voličů KDU-ČSL, a to pod svůj dlouhodobý průměr. Naproti tomu podíl „pravděpodobně“ rozhodnutých voličů TOP 09 zaznamenal po předchozím poklesu svůj opětovný nárůst.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total 39 31 24 6 ANO

40

34

20

6

ČSSD

41

31

23

41

KSČM

56

TOP 09

19

20

ODS

21

42 35

KDU-ČSL

41

Úsvit

29

28

18

37

45

SPD* Piráti*

9

31 20

DSSS* 0%

4

41

40%

5

9

5

24 34 60%

4 11

65 20%

12 19

38 35

26

2 8

20

34

Zelení*

9

38 66

Svobodní*

4

27

9 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 885 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 17.10. až 23.10. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu

Politické trendy S politickou situací je nyní spokojeno 29 % občanů ČR, což je srovnatelné hodnocení oproti předchozímu měření. To, zda se podíl spokojených občanů s politickou situací stabilizoval, ukáže další vlna měření. Zcela zásadní vývoj lze ale pozorovat při pohledu na podíl občanů, kteří jsou spokojeni s vládou. Tento podíl pozvolna klesá od května 2015, oproti poslednímu měření jsme pak zaznamenali jeho výrazný pokles. Aktuálně tedy důvěřuje vládě pouze 38 % občanů, což je druhý nejhorší výsledek od začátku měření.

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá 31 31

29

35 30

28 28

33

30

30 29

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

22

Červen’14

Květen’14

32

28

22 22

Duben’14

25

Březen’14

Únor’14

40% 35% 30% 25% 22 20% 15% 10%

/Podíl občanů důvěřujících vládě rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 41

46

45 45

44 43 42

46

44

43 42

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

36

38

Říjen’15

44

Červen’14

Květen’14

Duben’14

41 40 40

Březen’14

Únor’14

55% 50% 42 45% 40% 35% 30% 25%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 21

Politická situace Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 28 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 1 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 68 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

3% 1%

spíše dobrá 23%

28%

spíše špatná

velmi špatná 45% neví/bez odpovědi


Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné významnější změny.


velmi dobrá

spíše dobrá

Věková kategorie

Pohlaví

Total 1

spíše špatná 28

muž 1

Vzdělání

neví/bez odpovědi

45

33

40

23

3

24

2

žena 1

24

50

22

3

18 - 29 let 1

25

47

25

2

30 - 44 let 1

45 - 59 let 1

22

51 31

60 a více let 1

Ekonomický status

velmi špatná

základní, vyučen 1 maturita 1

22 43

34

23

45 45

37

2 3

27

31

vysokoškolské

23

39

24

4

3 21

47

12

2 4

Zaměstnanec(kyně) 1

27

46

23

3

Podnikatel(ka) 1

26

47

23

3

23

3

Ekonomicky neaktivní 1 0%

29 20%

44 40%

60%

80%

100%


Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali indikativní nárůst spokojenosti u příznivců KDU-ČSL, a to nad hodnotu dlouhodobého průměru. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti nebo Zelení. U všech posledně jmenovaných, stejně jako u KSČM, není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.


velmi dobrá

spíše dobrá

Total 1

2

33

12

46

37

Zelení*

19

68 40%

1

25 46

15 20%

2 4

18

63 32

0%

1

59 60

12

1

41 39

21

DSSS*

15

45

4

Svobodní*

12

49

3

2

61 32

Piráti*

10

37

49

Úsvit

12 40

26 2

3

42

27

KDU-ČSL SPD*

23

47

TOP 09

neví/bez odpovědi

45 42

KSČM 1 ODS

velmi špatná

28

ANO 1

ČSSD

spíše špatná

3

17 60%

80%

100%


Důvěra v současnou vládu Více než polovina občanů vládě vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 43 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 18 % jí „vůbec“ nedůvěřuje. Naopak pouze 38% občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje. Oproti minulému měření došlo k přelivu voličů ze skupiny „spíše důvěřuje“, která zaznamenala pokles 4 p.b. do skupiny „spíše nedůvěřuje“, která vzrostla o 5 p.b.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

3% 1% 18%

35%

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete 43% neví/bez odpovědi


Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Pokles v důvěře v současnou vládu jsme zaznamenali napříč všemi sociodemografickými skupinami, nejvyšší pokles je pak patrný u lidí se základním vzděláním.

Ekonomick ý status Vzdělání

Věková kategorie

Pohlaví




vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

Total

3

muž

4

35

44

6

42

28

23

39

vysokoškolské 1

45

46


34

Podnikatel(ka) 2

31

5 0%

12

43 40 45 35

20%

40%

60%

2 1

11

2

17 80%

1

13

21 41

2

2

19

45

1

2 17

36

1

1

23

44

maturita 2


21

38

4

16

53 29

45 - 59 let 2

20

48

25

30 - 44 let 2

18

38

32

18 - 29 let

základní, vyučen

43

37

žena 2

60 a více let


1 1 2 100%


Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pokles v důvěře ve vládu jsme v říjnu 2015 zaznamenali napříč politickým spektrem, největší pokles však indikují voliči KSČM, KDU-ČSL a ČSSD. Zmíněné změny se však pohybují na hranici statistické chyby. Od května 2015 je ale patrný pozvolný pokles důvěry mezi příznivci ANO.




vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

Total ANO

3

KSČM

35

43

5

ČSSD


56 9

32 60

2

TOP 09 3 4

SPD*

33

7

74 58

24

53 43

12

27 39

39 20%

7

54

20

Zelení*

1

17

40

Svobodní*

0%

8 20

50 5 18

DSSS*

19

49

6

Piráti*

6

58

31

Úsvit

6 1

47

33

ODS

1

25

32

KDU-ČSL

18

16

2

49 40%

60%

80%

100%


Detailní výsledky / Zvyšování důchodů / První tři dny nemocenské / Důvěra v práci Policie České republiky

Postoj ke zvyšování důchodů Jedním z aktuálních témat, které bylo zařazeno do 18. vlny projektu Trendy Česka, je možná změna zákona ohledně zvyšování důchodů. S tím, že by vláda do budoucna měla mít nástroj ke zvyšování důchodů i nad rámec inflace, souhlasí více než 4/5 dotázaných, přičemž 47 % „rozhodně“ souhlasí a dalších 36 % „spíše“ souhlasí.

Otázka: Nyní se budeme věnovat vyplácení důchodů. Podle zákona se důchody nezvedají, pokud se nezvyšují ceny, ani výdělky. Měla by mít vláda, podle vás, nástroj k tomu, aby mohla zvyšovat důchody i nad rámec inflace?

určitě ano

spíše ano

4%3% 10%

spíše ne

určitě ne

47%

36%

neví/bez odpovědi


Postoj ke zvyšování důchodů / třídění dle sociodemografií Míra souhlasu se zvyšováním důchodů nad rámec inflace kopíruje věk a vzdělání. V případě věku to znamená, že čím je člověk mladší, tím méně se zvyšováním důchodů souhlasí. U vzdělání je poměr obrácený, tedy čím vyšší dosažené vzdělání, tím méně je vyjadřován souhlas se zvyšováním důchodů nad rámec inflace. Se zvyšováním důchodů nad rámec inflace souhlasí častěji také lidé ekonomicky neaktivní. Naopak podnikatelé jsou častěji proti. Zmíněná zjištění nejsou v kontextu situace překvapivá.


Pohlaví

určitě ano

spíše ano

Vzdělání

neví/bez odpovědi

47

36

10

muž

47

35

9

žena

47

37

34

30 - 44 let

45

45 - 59 let

45

37

vysokoškolské

9

38

37


60%

8

12 33

40%

7 1

11

38 53

0%

13 19

44

Podnikatel(ka)

5 14

36 39

33

6 24

35

32

Zaměstnanec(kyně)

6 2

27

43

33 6

10

40

55

maturita

6 3

17

61

základní, vyučen

4 3

10

43

60 a více let

Ekonomický status

určitě ne

Total

18 - 29 let Věková kategorie

spíše ne

80%

5 2 12

8

2

1

24 100%


Postoj ke zvyšování důchodů / třídění dle volebních preferencí Téma zvyšování důchodů je výrazně diferencující i napříč politickým spektrem, kdy v podstatě respektuje pravo-levé rozdělení. Příznivci hnutí ANO spolu s levicovými stranami ČSSD a KSČM jsou oproti pravicovým stranám, tedy TOP 09 a ODS, častěji pro zvyšování důchodů i nad rámec inflace.


určitě ano

spíše ano

spíše ne

Total

47

ANO

47

určitě ne

neví/bez odpovědi

36

61

ODS

43

3 22

22 4 26

34

37

38

Úsvit

8 24

38

43

42 52

DSSS* 20%

12

35

37 40%

2 8 8

3

31

54 0%

3

14 25

31

7

25

36

Zelení*

2

21

73

Svobodní*

1 41

15

33

SPD* Piráti*

5 3

39

22

KDU-ČSL

7 32

53

TOP 09

4 3

38

ČSSD KSČM

10

60%

3

9 80%

100%


První tři dny nemocenské V aktuální vlně nás také zajímal postoj veřejnosti k možnosti, že by se obnovila náhrada mzdy v prvních třech dnech nemoci. S touto myšlenkou se ztotožňuje většina dotázaných; konkrétně s návrhem 52 % „určitě“ souhlasí a dalších 23 % „spíše“ souhlasí.

Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů?

určitě ano

10%

spíše ano

2%

13%

spíše ne 52%

určitě ne

23%

neví/bez odpovědi


První tři dny nemocenské / třídění dle sociodemografií S proplacením nemocenské za první tři dny nemoci souhlasí více ženy než muži. Míra souhlasu pak, stejně jako v případě názoru na zvyšování důchodů (viz strana 30), kopíruje věk a vzdělání. Přičemž i zde platí, že čím je člověk mladší, tím méně souhlasí s proplácením nemocenské. U vzdělání je poměr opačný, tedy čím vyšší je dosažené vzdělání, tím méně je vyjadřován souhlas s náhradou mzdy. Není překvapující, že nejvíce diferencující je v tomto ohledu ekonomický status, kdy s náhradou mzdy souhlasí spíše zaměstnanci a lidé ekonomicky neaktivní, opačný názor pak zastávají podnikatelé.

Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů? určitě ano

spíše ano

spíše ne

Pohlaví

Total

52

muž žena

Věková kategorie

13

21

24

30 - 44 let

13 21

55

základní, vyučen

26

62

maturita vysokoškolské

22

28

25



10

5 4

15

16

60%

2

21 12

27 40%

5 2

14

34

52 0%

10 1

7

20 22

2

8

25

58

Podnikatel(ka)

11

24

47

7 1 17

22 60

2 3

11 20

52

45 - 59 let

14

25

39

10

14

56


neví/bez odpovědi 23

48

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

9

1 4

13 80%

1

6 2 100%


První tři dny nemocenské / třídění dle volebních preferencí Překvapující rozdíly nenalezneme ani při pohledu na voliče jednotlivých stran a hnutí. Rozdělení názorů opět respektuje pravo-levé rozdělení politického spektra. Příznivci hnutí ANO, ČSSD a KSČM jsou oproti pravicovým stranám, tedy TOP 09 a ODS, častěji pro náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci.

Otázka: Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů?

určitě ano

spíše ano

spíše ne

Total

určitě ne

52

ANO

23

50

ČSSD

neví/bez odpovědi

13

26

13

65

KSČM 23

ODS

42

KDU-ČSL

27

21 15 22

37

Piráti*

32

Svobodní*

22

Zelení*

19

20%

40%

11

22

2 6

18

97 0%

5 18

27 25

DSSS*

2

26

29 42

6 1

18

13

36

31 2

12

37

1

25

28

48

SPD*

5

23

21

Úsvit

7

20 29

2

10

24

68

TOP 09

10

4 11

3 60%

80%

100%


Postoj k četnosti pracovních neschopností Následně nás zajímal názor občanů na to, zda by případné proplácení nemocenské za první 3 dny nemoci, podle nich, vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností. Ukázalo se, že o tom, že by se četnost zvýšila, je přesvědčena více než polovina dotázaných, konkrétně 55 %.

Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností?

určitě ano

3%

spíše ano

13%

25%

spíše ne

29% určitě ne 30%

neví/bez odpovědi


Postoj k četnosti pracovních neschopností / třídění dle sociodemografií Zvýšení čestnosti pracovních neschopností se přirozeně obávají více ti, kteří nesouhlasí s náhradou mzdy, konkrétně 84 % z nich si myslí, že by vyplácení nemocenské vedlo ke zvýšené četnosti pracovních neschopností. Při pohledu na sociodemografické proměnné je jasně vidět, že obavu o vyšší četnost pracovních neschopností častěji vyslovují lidé mladší, lidé s vysokoškolským vzděláním a také podnikatelé. Jedná se tedy o skupiny, které častěji nesouhlasí s náhradou mzdy za první 3 dny nemoci.

Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností? určitě ano

spíše ano

Pohlaví

Total

spíše ne 25

muž žena

Věková kategorie Vzdělání

základní, vyučen maturita

Podnikatel(ka) Ekonomicky neaktivní

20 0%

21

29

40%

11

29

15

31 60%

1

42

25

32 20%

5

31 29

40

7

17

32

29

3

14

30

26

1

18

29

44

Zaměstnanec(kyně)

12

30

29

25

vysokoškolské

6

27

29

19

4

31

25

21

2

13

34

24

3

13

30 32

26

60 a více let

13

28

31 31

45 - 59 let

29

29

22

30 - 44 let

neví/bez odpovědi

30

28

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

42 12

80%

1

5 100%


Postoj k četnosti pracovních neschopností / třídění dle volebních preferencí Ke stejnému závěru docházíme i při pohledu na voliče jednotlivých stran. Tedy stejně jako příznivci ODS a TOP 09 častěji nesouhlasí s vyplácením náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci, zastávají voliči těchto stran také názor, že toto opatření by vedlo k vyšší četnosti pracovních neschopností.

Otázka: V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností?

určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

25

ANO

18

KSČM

18

29

31

SPD* Piráti*

21 30

32

DSSS*

14 0%

39

38 20%

26

60%

6 5

24 40%

8 7

15

60

1

9

50

Svobodní*

Zelení*

2

40 48

29

11

26

20

24

2

16

35

31

5 16

29

29

Úsvit

4

19

41

43

4

10

31

41

3

16

37

27

ODS

13

26

31

TOP 09 KDU-ČSL

neví/bez odpovědi

30

23

ČSSD

určitě ne

5 3

24 80%

100%


Důvěra v práci Policie České republiky Cílem této vlny projektu Trendy Česka bylo také zjistit, jaké důvěře se u občanů těší Policie České republiky. Z výzkumu vyplynulo, že většina respondentů, konkrétně 70 %, Policii ČR „určitě“ nebo „spíše“ důvěřuje.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete v současné době práci Policie České republiky?

určitě důvěřujete

7% 1%


16%

22%


určitě nedůvěřujete 54% neví/bez odpovědi


Důvěra v práci Policie České republiky / třídění dle sociodemografií Z pohledu sociodemografických ukazatelů můžeme konstatovat, že Policii ČR důvěřují častěji ženy, lidé ve věku mezi 30 a 44 lety a vysokoškolsky vzdělaní občané.




Věková kategorie

Pohlaví

Total

16

muž žena

Vzdělání

určitě nedůvěřujete

17

30 - 44 let

17

45 - 59 let

16

maturita

13

vysokoškolské

14

Zaměstnanec(kyně)

22

56 63

55 20%

40%

41

22

7 1

29

5

21 60%

42

51 18

54

6

8 1

25

54

41

51

23

51

16 0%

27

57

1

13 19

51

12


21 58

16

Podnikatel(ka)

9 21

49

18

7 1

23 55

14

základní, vyučen

22

54

19

18 - 29 let

neví/bez odpovědi

54

13

60 a více let

Ekonomický status


80%

7 1 100%


Důvěra v práci Policie České republiky / třídění dle volebních preferencí Z pohledu volebních preferencí nejvíce důvěry v Policii ČR panuje v současné době mezi voliči KDU-ČSL a ČSSD.



Total



16

ANO

54

14

ČSSD

58

23

15

ODS

SPD*

11

Piráti*

57 58

Zelení*

17

63 70 60

DSSS*

55 0%

14 24

23

20%

3 14

48

12

2 21

20

76 19

Svobodní*

7 25

28 10

4

20

57

20

Úsvit

41 16

61

KDU-ČSL

7 1

59

10

TOP 09

neví/bez odpovědi

22

21

KSČM

určitě nedůvěřujete

16

2

16

2

15

2

45 40%

60%

80%

100%


Propojení Policie České republiky s politickými představiteli V souvislosti s Policií ČR nás také zajímalo, do jaké míry vnímají občané její nezávislost na politických představitelích. Ukázalo se, že 4/5 občanů ČR jsou přesvědčeny o tom, že mezi Policií a politickými představiteli existuje určité propojení. V detailním pohledu se jedná o 34 %, kteří jsou o tomto propojení „určitě“ přesvědčeni, 46 % je pak o propojení „spíše“ přesvědčeno.

Otázka: Do jaké míry si Vy osobně myslíte, že existuje propojení mezi Policií České republiky a politickými představiteli?

určitě ano

2% 4%

spíše ano 14%

34%

spíše ne

určitě ne 46% neví/bez odpovědi


Propojení Policie České republiky s politickými představiteli / třídění dle sociodemografií O možném propojení Policie ČR s politiky jsou přirozeně častěji přesvědčeni občané, kteří Policii vyslovují nedůvěru, konkrétně se jedná o 86 % z nich. Nutno podotknout, že tito lidé mají tendenci být negativněji naladěni ke všem hodnocením, ať už jde o hodnocení politické situace, důvěry ve vládu aj. Nicméně i mezi těmi, kteří Policii ČR důvěřují, je až 78 % přesvědčeno o existenci propojení s politikou. Ze sociodemografického hlediska jsou o možném propojení častěji přesvědčeni muži, lidé se středoškolským vzděláním nebo podnikatelé.


určitě ano

spíše ano

spíše ne

Pohlaví

Total

34

muž žena

Věková kategorie

41


16 48

základní, vyučen maturita

15

48

vysokoškolské

44

35

Zaměstnanec(kyně) Podnikatel(ka)

43

0%

50 20%

40%

22 4 22 7 2

16 60%

9 3 6

13 44

25

1

17

47


13

11

44

40

4 3

14

41

21

14

49

29

2 6

12

47

26

23

15

40

35

24

11

47

34

45 - 59 let

14 45

29

30 - 44 let

neví/bez odpovědi

46

39

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

80%

2 7 100%


Propojení Policie České republiky s politickými představiteli / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči současných parlamentních stran jsou o možném propojení nepatrně více přesvědčeni příznivci hnutí ANO, zejména pokud jde o odpověď „určitě ano“. Příznivci ostatních stran jsou si ve svých názorech podobní. Nejvíce se tak k vnímanému propojení Policie s politikou hlásí příznivci menších stran, kteří se zdají být v těchto tématech obecně daleko více kritičtí. Stejně kritický postoj totiž zaujímají např. k hodnocení politické situace, viz strana 24.


určitě ano

spíše ano

Total

34

ANO

34

ČSSD

spíše ne

27

TOP 09

27

ODS

26

KDU-ČSL

27

14

48 16

51 45 53

44

15

39

17 8

52 0%

7

60

DSSS* 20%

7 15

48

25

6 32

16 33

44

6 41

16

50

41

Zelení*

3

23

45

Svobodní*

14 5

13

52

Piráti*

2 4

13

50

Úsvit SPD*

neví/bez odpovědi

46

23

KSČM

určitě ne

7

48 40%

60%

80%

100%


Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

45

Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: 1. vlna /

únor’14

………………………………………………………

18.2. – 24.2. 2014

2. vlna /

březen’14

………………………………………………………

24.3. – 30.3. 2014

3. vlna /

duben’14

………………………………………………………

22.4. – 27.4. 2014

4. vlna /

květen’14

………………………………………………………

17.5. – 23.5. 2014

5. vlna /

červen/červenec’14

………………………………………………………

28.6. – 4.7. 2014

6. vlna /

srpen’14

………………………………………………………

25.8. – 31.8. 2014

7. vlna /

září’14

………………………………………………………

22.9. – 28.9. 2014

8. vlna /

říjen’14

………………………………………………………

25.10. – 31.10. 2014

9. vlna /

listopad’14

………………………………………………………

22.11. – 28.11. 2014

10. vlna / leden’15

………………………………………………………

19.1. – 25.1. 2015

11. vlna / únor’15

………………………………………………………

16.2. – 22.2. 2015

12. vlna / březen’15

………………………………………………………

28.3. – 3.4. 2015

13. vlna / duben’15

………………………………………………………

20.4. – 26.4. 2015

14. vlna / květen’15

………………………………………………………

25.5. – 31.5. 2015

15. vlna / červen’15

………………………………………………………

20.6. – 26.6. 2015

16. vlna / srpen’15

………………………………………………………

24.8. – 30.8. 2015

17. vlna / září’15

………………………………………………………

19.9. – 25.9. 2015

18. vlna / říjen’15

………………………………………………………

17.10. – 23.10. 2015

46

Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

47

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

48

Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

49

Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? 1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? 1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví Otázka 10. Nyní se budeme věnovat vyplácení důchodů. Podle zákona se důchody nezvedají, pokud se nezvyšují ceny, ani výdělky. Měla by mít vláda, podle vás, nástroj k tomu, aby mohla zvyšovat důchody i nad rámec inflace? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

50

Dotazník Otázka 11. Na naší politické scéně se opět diskutuje téma nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Bylo by podle Vás správné obnovit náhradu mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, a to i za cenu zatížení zaměstnavatelů? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 12. V případě, že by se znovu začala vyplácet nemocenská za první tři dny nemoci, myslíte si, že by to vedlo ke zvýšení četnosti pracovních neschopností? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 13. Do jaké míry důvěřujete v současné době práci Policie České republiky? 1 - určitě důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - určitě nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví Otázka 14. Do jaké míry si Vy osobně myslíte, že existuje propojení mezi Policií České republiky a politickými představiteli?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

51

Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8. Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svoboda a přímá demokracie1 Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie) 2 3 Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

1 2 3

52

Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie.

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.

Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

53

Říjen vlna

Recommend Documents