Leden vlna

Leden 2016 20. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

23. 1. až 29. 1. 2016

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba

± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných xxx ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných ± 2,8 p.b. v případě, že názor zastává 50 % dotázaných ± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 75 % dotázaných ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 95 % dotázaných

Statistická chyba volebního modelu

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 p.b. až ± 3,1 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

48,6 % 51,4 % 17,4 28,9 23,5 30,2

% % % %

46,5 % 34,9 % 18,6 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 21,8 18,3 18,2 12,5 12,2

% % % % % %

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 12,2 2,8 5,5 6,0 7,7 4,9 4,2 5,2 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1

% % % % % % % % % % % % % %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků Mezi nejsilnější politické subjekty patří dlouhodobě ANO a ČSSD. Volební model z ledna 2016 potvrdil silnou pozici hnutí ANO, jehož preference jsou v posledních měřeních spíše stabilní a aktuálně dosahují 30 %. Druhé místo zaujímá s aktuálním ziskem 20 % preferencí ČSSD. Významný nárůst preference, o 2,5 p.b., zaznamenala ODS, která tak po delším časovém období vystřídala KSČM na třetím místě. Do PS PČR by se ještě dostaly již zmíněná KSČM a dále TOP 09 a KDU-ČSL, z nichž posledně jmenovaná zaznamenala mírný pokles v přízni voličů oproti minulému měření. Ochota jít k volbám se po předchozím nárůstu opět přiblížila svému průměru. Aktuální ochota jít k volbám dosahuje 67 %, což oproti minulému měření představuje mírné zhoršení o 3 p.b. Nicméně tato změna není statisticky významná.

Hodnocení politické situace dlouhodobě mírně posiluje. Podíl občanů, kteří aktuálně hodnotí politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše dobrou“, dosahuje 36 %, což je hodnota nad dlouhodobým průměrem. Z dlouhodobého pohledu se zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. Oproti prvnímu měření v únoru 2014 narostl podíl o 14 p.b. Důvěra ve vládu je z dlouhodobého hlediska stabilní. Aktuálně vládě důvěřuje 45 % dotázaných, což je hodnota jen mírně nad dlouhodobým průměrem. Polovina občanů ČR považuje bezpečnost silničního provozu za dobrou. Konkrétně se jedná o 52 % dotázaných, kteří hodnotili situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ dobrou. Se silničním provozem souvisí také bodový systém. 52 % respondentů se pak domnívá, že zmíněný bodový systém přispívá k bezpečnosti silničního provozu. Mezi faktory, které nejvíce ohrožují bezpečnost provozu, respondenti nejčastěji řadí požití alkoholu a jiných omamných látek. Toto je problém pro 86 % z nich. Téměř polovina z dotázaných pak vnímá jako problém nevěnování se řízení. Podle občanů České republiky by pak nejvíce k bezpečnosti silničního provozu přispělo zlepšení stavu vozovek a přehlednější značení, dále častější silniční kontroly a také opatření týkající se nových a nezkušených řidičů jako je změna fungování autoškol, přítomnost zkušeného řidiče na místě spolujezdce u začínajících řidičů nebo řidičský průkaz na zkoušku.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření První volební model roku 2016 ukazuje některé významné změny ve volebních preferencích. Hnutí ANO mírně posílilo svou silnou pozici lídra na současné politické scéně. Významně ale posílila ODS, konkrétně o 2,5 p.b., která tak se ziskem 10,5 % preferencí zaujímá v pořadí třetí místo. Také Piráti si připsali nárůst preferencí, a to o 1 p.b. Oproti poslednímu modelu z listopadu loňského roku je patrné oslabení především KDU-ČSL, která ztratila 1,5 p.b. Rovněž hnutí Úsvit-NK mírně oslabilo. Hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, by překročilo 6 politických stran nebo hnutí. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný. Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně. Posun Rozdíl proti Rozdíl proti v pořadí listopadu 2015 volbám ANO

30,0 %

ČSSD

20,0 %

ODS

10,5 %

+1,0

+11,5

+0,5

-0,5

+2,5

+3,0

KSČM

9,5 %

+0,0

-5,5

TOP 09

9,0 %

+0,0

-3,0

-1,5

-1,5

KDU-ČSL

5,5 %

SPD*

3,5 %

-0,5

-*

Úsvit-NK**

3,0 %

-1,0

-4,0

Piráti

2,5 %

+1,0

+0,0

Zelení

2,5 %

+0,0

-0,5

Ostatní

4,0 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura. ** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie 8

Volební model /vývoj Z lednového volebního modelu roku 2016 je patrný pozvolný nárůst preferencí v současnosti nejsilnějšího hnutí ANO. ČSSD, KSČM a TOP 09 dosahují ve srovnání s listopadem 2015 stejných preferencí. Významné posílení v počtu hlasů je patrný u ODS, které v současnosti dosahují 10,5 %, což je nejlepší výsledek této strany od počátku tohoto měření. Mírný pokles dosahující 1,5 p.b. byl zaznamenán u KDU-ČSL, nicméně podobné změny, tedy nárůstu a poklesu svých příznivců, zaznamenává tato strana již od srpna 2015. 40 % V1

35 %

V2 ANO 30,0 %

30 % 25 %

ČSSD 20,0 %

20 % 15 % 10 %

5%

Leden’16

Prosinec’15*

Říjen’15

Listopad’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Listopad’14

Prosinec’14*

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen’14

Duben’14

Květen’14

Březen’14

Únor’14

0%

ODS 10,5 % KSČM 9,5 % TOP 09 9,0 % KDU-ČSL 5,5 % SPD** 3,5 % Úsvit-NK*** 3,0 % Piráti 2,5 % Zelení 2,5 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * Trendový odhad (nedotazováno) ** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura. *** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 9

Volební model /vývoj pravice vs. levice Při pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra je i přes drobné výkyvy patrná stabilní pozice KDU-ČSL. Dříve rovněž stabilní pravice, reprezentovaná v našem výzkumu ODS a TOP 09, v posledním měření významně posílila, což je dáno nárůstem preferencí ODS. U levicových stran a hnutí ANO hladina preferencí dlouhodobě více kolísá. V rámci posledních dvou měření se ale preference levice a hnutí ANO relativně stabilizovaly a vzájemně přiblížily. V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně. 40 %

V1

V2

35 %

Levice 29,5 % (ČSSD, KSČM)

30 %

ANO 30,0 %

25 % 20 %

Pravice 19,5 % (TOP 09, ODS)

15 % 10 %

KDU-ČSL 5,5 %

5%

Leden’16

Prosinec’15*

Říjen’15

Listopad’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Květen’14

Červen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014 10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09). U KDU-ČSL pozorujeme od září 2015 pozvolný nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013), konkrétně o 14 p.b.

volil stranu

Aktuální volební preference

ANO

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil někoho jiného nevolil, neví 47

ČSSD

26

27

62

ODS

14

48

19

KSČM

33

71

TOP 09

7

62

KDU-ČSL Úsvit-NK*

57

Piráti*

56

20%

20 19

9

21

22

15

46 0%

22

18 72

Zelení*

24

16 40%

29 38

60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 825 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 11

Ochota jít k volbám 45 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 22 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti. Oproti listopadu 2015, kdy proběhlo poslední měření, jsme zaznamenali mírný pokles celkové ochoty účastnit se voleb. Pokles dosahující 3 p.b. je detailněji popsán na následující straně. Vyjma zmíněného poklesu došlo také k významnému přeskupení mezi odpověďmi „určitě ano“ a „spíše ano“. Podíl respondentů, kteří by se „určitě“ zúčastnili voleb poklesl z 51 % na 45 %, zatímco podíl těch, kteří by se voleb zúčastnili jen „spíše“ vzrostl z 19 % na 23 %.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

1% spíše ano

21%

45%

spíše ne 11% určitě ne 22% neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 12

Ochota jít k volbám / vývoj Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Od dubna do listopadu 2015 jsme sice zaznamenávali její pozvolný nárůst, nicméně v lednovém měření roku 2016 došlo k poklesu ochoty jít k volbám o 3 p.b., čímž se hodnota opět více přiblížila svému dlouhodobému průměru. Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano V1

V2

75 % 70 %

65

67 66 62

65 % 60 %

63 64 64 62

59

67 66 68

66 65 65 64 64 63

70

67

55 % 50 % Leden’16

Prosinec’15*

Listopad’15

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

45 %

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: * Trendový odhad (nedotazováno) V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014

13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Statisticky významný pokles ochoty jsme zaznamenali pouze mezi podnikateli. Indikativní pokles lze pak najít téměř u všech sledovaných sociodemografických skupin, zejména mezi muži, lidmi ve věku 30 – 59 let a lidmi se základním vzděláním, vyučenými a nebo mezi vysokoškolsky vzdělanými a zaměstnanci.


určitě ano

spíše ano

spíše ne

Pohlaví

Total

45

muž žena

Věková kategorie

24

37

60 a více let Vzdělání

1

8

21

1

13

18

32

22

maturita vysokoškolské

5

19 22

49

ekonomicky neaktivní

13

45 0%

20%

24 40%

60%

2 1

8

65

podnikatel(ka)

22 31

25

44

1

22

14

52

1

21

15 19

2

19

13

52

zaměstnanec(kyně)

22 10

23

45

základní, vyučen

21

33

42

45 - 59 let

11 20

39

30 - 44 let

neví/bez odpovědi

22

50

18 - 29 let

Ekonomický status

určitě ne

14 5

13

20

15 7 80%

1

10 1 1

22

1

23

1 100%


Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL. U příznivců této strany ale došlo v lednu 2016 k mírnému oslabení ochoty jít volit, toto oslabení je však pod hranicí statistické významnosti. Oproti minulému měření nedošlo ke statisticky významným změnám ani u jiných stran a hnutí. Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.


určitě ano

spíše ano

Total

spíše ne

45

ANO

určitě ne

neví/bez odpovědi

22

11

59

ČSSD

12

30

56

KSČM

15

25

TOP 09

21

13

75

21

66

SPD*

26

58

Úsvit-NK*

67

Zelení*

20%

13 21

35 0%

12

58

Piráti*

39 40%

12 21

60%

31 2 6

30

29

1

19

66

KDU-ČSL

1

29

54

ODS

21

80%

5 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 15

Pevnost přesvědčení o volbě O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 36 % voličů, dalších 33 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí 1% 5%

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

36%

25% je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

33%

neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 16

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... neví/bez odpovědi je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí 100%

1 5

80%

23 24 25 23 20

3 4 21 24 25 23

60%

28 30 30 31 32

29 29 34 30

31 25 32 31 27 28

32 31 31 28

33

44 39 41 41 43

42 42 42 42

41 42 39 39 41 44

37 38 39 38

36

5

6

5

5

4

5

5

6

4

5

5

7

5

6

7

6

5

23 28 24 25 24 23

25 24 24 28

25

40% 20%

Leden’16

Prosinec’15*

Listopad’15

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

Červen'14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno)

17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Nicméně mezi lidmi se základním vzděláním jsme oproti listopadu 2015 zaznamenali významně nižší podíl nejpevněji přesvědčených voličů, čímž se dříve zjištěné rozdíly v rámci jednotlivých kategorií vzdělání, alespoň pro toto měření, stírají. Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi

Pohlaví

Total

36

muž

38

žena

Věková kategorie Vzdělání

34 51

základní, vyučen

vysokoškolské

36

zaměstnanec(kyně)

32

43 0%

23

36 39


28

31

20%

29 40%

60%

6 1 19

35

30

podnikatel(ka)

21

32

37

6 1

28

35

maturita

7 1 29

38

60 a více let

7

36 37

45 - 59 let

31

27

34

27

51

24

32

22

30 - 44 let

25

34

34

18 - 29 let

Ekonomický status

33

2 41 5

24

8 1

27

6 1 25

31

24

4

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, k nimž se v posledním měření přidala KDU-ČSL. Aktuální měření ukazuje přesun pevně rozhodnutých voličů hnutí ANO k pravděpodobně rozhodnutým. A dále významný nárůst podílu pevně rozhodnutých voličů již zmíněné KDU-ČSL. A naopak podstatné snížení podílu pravděpodobně rozhodnutých voličů hnutí Úsvit-NK.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní Total 36 33 25 5 1

ANO

36

ČSSD

41

38

ODS

19

29

29

28

28

KSČM

KDU-ČSL

21 28

41

Úsvit-NK*

14

Piráti*

46

0%

27 37

20%

40%

6 1

35

33

17

2

20

24

31

Zelení*

2

15

36 52

SPD*

7

23

36

5

34

60

TOP 09

31

7 40

18 60%

18 80%

2 10 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 874 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu

Politické trendy S politickou situací je nyní spokojeno 36 % občanů ČR. Z dlouhodobého pohledu se zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. Oproti prvnímu měření v únoru 2014 narostl podíl o 14 p.b. Na druhou stranu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Aktuálně naměřená hodnota 45 % se pohybuje jen mírně nad dlouhodobým průměrem. Z posledních 2 měření se pak zdá, že dříve sledovaný pozvolný pokles se zastavil.

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá 31 31

29

35 30

28 28

33

30

35

36

30 29

Leden’16

Prosinec’15*

Listopad’15

Říjen’15

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

22

Červen’14

Květen’14

32

28

22 22

Duben’14

25

Březen’14

% % % % 22 % % % Únor’14

40 35 30 25 20 15 10

/Podíl občanů důvěřujících vládě rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 46

44

43 42

Září’15

Srpen’15

Červenec’15*

Červen’15

Květen’15

Duben’15

Březen’15

Únor’15

Leden’15

Prosinec’14*

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14*

36

45

44 38

Leden’16

44 43 42

Prosinec’15*

46

45 45

Listopad’15

41

Říjen’15

44

Červen’14

Květen’14

Duben’14

41 40 40

Březen’14

% % 42 % % % % % Únor’14

55 50 45 40 35 30 25

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. * Trendový odhad (nedotazováno) 21

Politická situace Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 34 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 2 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 61 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou. Oproti minulému měření došlo k nárůstu odpovědi „spíše špatná“, a to na úkor „velmi špatná“.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá 2% 3% spíše dobrá

17% 34%

spíše špatná

velmi špatná 44% neví/bez odpovědi


Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme nezaznamenali žádné statisticky významné změny. Nicméně pokud srovnáme měření v posledním půlroce, zjistíme, že u mužů, lidí ve věku 30 – 44 let, lidí se základním vzděláním, vyučenými nebo vysokoškolsky vzdělanými a ekonomicky neaktivními se v současné době pohybuje jejich hodnocení nad průměrem sledovaného období.


velmi dobrá

spíše dobrá

Věková kategorie

Pohlaví

Total 2

spíše špatná 34

muž 2 30

18 - 29 let 1

30

45 - 59 let 1

Vzdělání Ekonomický status

základní, vyučen 1 maturita 2

49 47

35

podnikatel(ka)

44

38

40

31

45

31

46 45

17

3

18

2

3

18

2

17

3

33

44

ekonomicky neaktivní 2

35

43 60%

3

18

3 11

45

40%

3

16

42

33

20%

3

20

3

0%

17

19

48

vysokoškolské 1 zaměstnanec(kyně) 1

40

32

60 a více let 2

neví/bez odpovědi

44

38

žena 1

30 - 44 let 1

velmi špatná

18 19 17 80%

1 3 1 3 100%


Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný nárůst spokojenosti u příznivců KSČM. Nárůst, byť statisticky nevýznamný, jsme zaznamenali také mezi příznivci ČSSD. Spokojenost s politickou situací se u příznivců obou stran pohybuje nad průměrem v šestiměsíčním srovnání. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou SPD, Úsvit-NK. U těchto subjektů není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.


velmi dobrá

spíše dobrá

Total

2

ANO

2

ČSSD

3

ODS

2

32

KSČM

2

31

TOP 09

3

velmi špatná

34

17

42 54

1

14

5

54

8

42

13

77 43

45

31

39

37 0%

3

9

48

35

2

Zelení*

6

56

23

Piráti*

3

10 34

45

SPD*

neví/bez odpovědi

44

46

KDU-ČSL

Úsvit-NK*

spíše špatná

20%

10 24

50 40%

60%

6 13

80%

100%


Důvěra v současnou vládu Více než polovina občanů vládě vyjadřuje nedůvěru: konkrétně 38 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 16 % jí „vůbec“ nedůvěřuje. Naopak pouze 45 % občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete 1% spíše důvěřujete

16%

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

4%

41%

38%

neví/bez odpovědi


Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Detailní pohled na sociodemografické charakteristiky ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě. Ve srovnání s listopadem 2015 jsme zaznamenali významný pokles důvěry v současnou vládu mezi podnikateli.


rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

Pohlaví

Total

4

muž

6

Věková kategorie

44

30 - 44 let

3

45 - 59 let

3

16

40

7 4

maturita

4

14

50

44

19 37

50

28

37

37

vysokoškolské 2

37

50

3

podnikatel(ka)

6


5 0%

2 2

17

1

22 37

40%

2 8 1

47 44

20%

1

13

14

37

25

1

1

39

42

3

15

20

43

1

17

42

37

základní, vyučen

16

33

31

60 a více let Vzdělání

38

39

18 - 29 let 2

Ekonomický status

41

žena 2

zaměstnanec(kyně)


60%

12 80%

2 100%


Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Významný nárůst důvěry je v lednu 2015 možné sledovat mezi příznivci KSČM. Změny v hodnocení mezi příznivci ostatních stran a hnutí se pohybují pod hranicí statistické významnosti.


rozhodně důvěřujete vůbec nedůvěřujete Total

4

ANO

5

ČSSD

ODS

spíše důvěřujete neví/bez odpovědi 41

52 47

Piráti*

53

37 48

21 0%

11 45

27

Zelení*

6 32

55

10

10

56 55

SPD*

25

66 20%

21 9

35

37

2

41 19

36 8

1

27 69

3

Úsvit-NK*

16

63

TOP 09 1 KDU-ČSL

38

9

KSČM


40%

13 60%

80%

100%


Detailní výsledky / bezpečnost silničního provozu / bodový systém / situace ohrožující bezpečnost silničního provozu / opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu

Bezpečnost silničního provozu Aktuálním tématem 20. vlny Trendů Česka byla bezpečnost silničního provozu. Více než polovina občanů České republiky vnímá bezpečnost na silnicích jako dobrou, konkrétně 4 % jako „velmi dobrou“ a dalších 48 % jako „spíše dobrou“.

Otázka: Jak Vy osobně vnímáte bezpečnost silničního provozu v České republice? Je podle Vás…

velmi dobrá 1% 4% 10%

spíše dobrá

spíše špatná 37%

48%

velmi špatná

neví/bez odpovědi


Bezpečnost silničního provozu / třídění dle sociodemografií Významné rozdíly ve vnímání bezpečnosti silničního provozu je možno vidět při pohledu na sociodemografické skupiny. Muži vnímají vyšší bezpečnost na silnicích než ženy. Vnímání bezpečnosti také kopíruje věk a vzdělání. Čím jsou lidé starší, tím méně vnímají silnice jako bezpečné. U vzdělání pak platí, že čím vyšší vzdělání, tím více jsou silnice vnímány jako bezpečné. Zajímavý pohled na hodnocení pak představuje řidičská zkušenost. Řidiči motorových vozidel vnímají bezpečnost silničního provozu lépe oproti těm, kteří neřídí vůbec. Nutno poznamenat, že podíl řidičů v celkovém vzorku činí 68 %.


Pohlaví

velmi dobrá

spíše dobrá Total

4

muž

4

žena

3

18 - 29 let 30 - 44 let

4

45 - 59 let

3

60 a více let 2

Vzdělání

3

podnikatel(ka)

4


4

každý den, téměř každý den

3

Řidičská zkušenost

zaměstnanec(kyně)

3

maturita

3

37

52

11 26

50

13

41

11

37

51

15 38

58 37 56

49

0%

20%

60%

3

10 2 35

8 1

35

8 1

40 40%

2

41

9

38

53

3

10 1

28

46

1

7 1 31

49

41

9

39

43

2 51

37

44

vůbec 2

9 1

38 62

7

10 1

34

46

6

méně často

neví/bez odpovědi

48

43

základní, vyučen

vysokoškolské

velmi špatná

6

Ekonom. status

Věková kategorie

spíše špatná

14 80%

3 100%


Bezpečnost silničního provozu / třídění dle volebních preferencí Mezi příznivci jednotlivých politických stran a hnutí není mnoho významných rozdílů, i tak je ale patrné, že vyšší bezpečnost silničního provozu je vnímána u příznivců KSČM, ODS a TOP 09.


velmi dobrá

Total

spíše dobrá

4

ANO

2

ČSSD

2

ODS

3

48

47

neví/bez odpovědi

37

10

36

12

44 28

54

6

6

Zelení*

5

19 17

50

20%

31

20

5

39

47 0%

2

9

78

Piráti*

8

26

61

Úsvit-NK*

1

35

56

SPD*

8

27

55

4

1

6 1

60 9

TOP 09

velmi špatná

50

KSČM

KDU-ČSL

spíše špatná

43 40%

60%

5 10

80%

100%


Bodový systém Se silničním provozem souvisí také bodový systém. Ten podle 52 % dotázaných přispívá ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu.

Otázka: Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu?

určitě ano

7%

spíše ano

12%

13%

spíše ne

určitě ne

28%

40%

neví/bez odpovědi


Bodový systém / třídění dle sociodemografií Při pohledu na různé sociodemografické podskupiny zjistíme několik odlišností. Muži vnímají bodový systém mírně pozitivněji, zejména je tato skutečnost patrná u odpovědi „určitě ano“. Naproti tomu lidé se základním vzděláním nebo vyučení jsou, pokud jde o bodový systém, skeptičtější. Největší rozdíly v postojích najdeme u věkových kategorií, kde platí, že s rostoucím věkem narůstá skepticismus vůči příspěvku bodového systému k bezpečnosti silničního provozu. Názor na bodový systém není v případě různé řidičské zkušenosti nijak významně diferencující. Není ale překvapením, že ti, kteří vůbec neřídí motorový prostředek, častěji volili odpověď „neví“.

Otázka: Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu? spíše ano Total

spíše ne

určitě ne

12

muž

15

žena

38

9

18 - 29 let

vysokoškolské

15

42

zaměstnanec(kyně)

16

41

11

maturita

12

15

méně často

12

vůbec

27 29

20%

22 60%

4 13 8

11

6

9

5

12

4 6 11

17 32

40%

4

11

29

45

12

27

42

9 0%

29 24

36

4

17 27

41

8 17

27

32

9

15

44

8

každý den, téměř každý den

28

37

11

5

24

26

Vzdělání

38

7

9

32

základní, vyučen


17

30

35

8

podnikatel(ka)

25

40

12

60 a více let

13

50

16

45 - 59 let

28

43

14

30 - 44 let

neví/bez odpovědi

40

Řidičská Ekonom. zkušenost status

Věková kategorie

Pohlaví

určitě ano

8 12 80%

3 6 12 100%


Bodový systém / třídění dle volebních preferencí Při pohledu na příznivce jednotlivých politických subjektů se zdá, že názory na bodový systém respektují pravo-levé rozložení politického spektra. Zatímco více jak 3/5 příznivců pravice, tedy ODS a TOP 09, se domnívá, že bodový systém přispívá k bezpečnosti silničního provozu, tak mezi voliči hnutí ANO a také levice, tedy ČSSD a KSČM, je tento podíl jen kolem 50 %.

Otázka: Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém ke zlepšení bezpečnosti silničního provozu?

určitě ano

spíše ano

spíše ne

Total

12

40

ANO

13

39

ČSSD

14

ODS

SPD*

28

21

Piráti* Zelení*

9 0%

15

31 20%

13 6

17

60%

4 19

8

42 40%

1

12

27 26

46

5 10

18

34

16

8

20

45

6

13

55

9

Úsvit-NK*

22

50

7

5

10

46 39

7

10

31

18

KDU-ČSL

13

33

39

10

TOP 09

neví/bez odpovědi

28

19

KSČM

určitě ne

13 13

80%

5 100%


Situace ohrožující bezpečnost silničního provozu V rámci tématu jsme také zjišťovali, které z nabízených situací mohou mít, podle respondentů, největší vliv na bezpečnost silničního provozu. Téměř každý devátý respondent považoval za největší riziko alkohol nebo jiné omamné látky. Necelá polovina dotázaných pak na druhém místě vidí problematiku nevěnování se řízení (např. telefonování). Na třetím místě pak 2/5 občanů vidí nezkušenost řidičů (tedy např. čerství nebo sváteční řidiči).

Otázka: Nyní vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu. Vyberte prosím situaci, která podle Vás představuje ...

celkově vnímané riziko největší riziko

Požití alkoholu a jiných omamných látek požití alkoholu a jiných omamných látek… řidičem

60 %

Nevěnování se řízení - např. telefonování za nevěnování se řízení - např. telefonování… 10 % jízdy Nezkušenostřidiče řidiče- -např. např.čerstvý čerstvý držitel… držitel nezkušenost řidičského průkazu, sváteční řidiči apod.

8%

překračování Překračovánípovolené povolenérychlosti rychlosti

9%

nepřizpůsobení Nepřizpůsobenírychlosti rychlostistavu stavu vozovky vozovky

9%

špatný Špatnýtechnický technický stav stav vozovky vozovky špatný Špatnýtechnický technický stav stav vozidla vozidla

86 %

49 % 41 % 38 % 36 %

24 % 21 %


Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle sociodemografií Pohled na sociodemografické skupiny ukazuje, že čím vyšší věk, tím více je vnímáno překračování rychlosti jako ohrožující bezpečnost silničního provozu. Mladí lidé jsou k překračování rychlosti shovívavější, naopak častěji považují za problematické požití alkoholu a jiných omamných látek.

Otázka: Nyní Vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu. Vyberte prosím situaci, která podle Vás představuje ...

muž

žena

18-29

30-44

45-59

60+

Věkové kategorie

Obecná populace

Pohlaví

Požití alkoholu a jiných omamných látek řidičem

86

84

87

91

86

84

84

Nevěnování se řízení - např. telefonování za jízdy

49

47

51

46

52

45

51

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční řidiči apod.

41

44

39

46

44

37

40

Překračování povolené rychlosti

38

35

40

29

30

46

44

Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

36

39

34

38

40

39

30

Špatný technický stav vozovky

24

24

24

25

21

22

28

Špatný technický stav vozidla

21

23

19

24

21

21

18

Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení

Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení


Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle sociodemografií Nepřizpůsobení rychlostí stavu vozovky je situace, která je častěji vybírána mezi vysokoškolsky vzdělanými. Na druhou stranu podle každodenních řidičů je častější příčinou nižší bezpečnosti silničního provozu nezkušenost řidičů (tedy např. čerství nebo sváteční řidiči).

Ekonomický status VŠ

zaměst.

podnikatel/-ka

ek. neaktivní

každý den*

méně často

vůbec


maturita

Vzdělání ZŠ, vyučen

Obecná populace


Požití alkoholu a jiných omamných látek řidičem

86

88

85

82

86

82

87

86

85

86

Nevěnování se řízení - např. telefonování za jízdy

49

45

51

55

46

49

53

47

51

49

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční řidiči apod.

41

44

42

34

41

40

43

46

39

38

Překračování povolené rychlosti

38

39

37

37

38

28

40

34

40

42

Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky

36

33

34

50

41

38

31

39

38

32

Špatný technický stav vozovky

24

27

23

20

23

29

25

24

22

26

Špatný technický stav vozidla

21

20

22

19

22

25

19

21

20

21

Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno. *každý den/téměř každý den. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení



Situace ohrožující bezpečnost s. provozu / třídění dle volebních preferencí Mezi příznivci jednotlivých politických subjektů nenalezneme mnoho různých postojů. Nejvíce diferencující situace jsou tedy: nevěnování se řízení, nezkušenost řidiče a překračování povolené rychlosti.

ČSSD

KSČM

TOP09

ODS

KDU-ČSL

SPD

ÚsvitNK*

Zelení*

Piráti*

Volební preference ANO

Obecná populace


Požití alkoholu a jiných 86 omamných látek řidičem

83

84

84

84

92

92

84

97

87

89

Nevěnování se řízení - např. 49 telefonování za jízdy

45

51

63

68

40

40

44

46

35

47

Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského 41 průkazu, sváteční řidiči apod.

40

39

46

29

43

36

39

45

61

41

Překračování povolené rychlosti 38

41

40

38

29

36

61

42

17

27

23

Nepřizpůsobení rychlosti stavu 36 vozovky

37

40

35

39

39

32

44

42

55

42

Špatný technický stav vozovky 24

28

21

16

23

27

26

25

28

18

26

Špatný technický stav vozidla 21

20

22

19

20

20

13

21

10

14

33

Pozn. Tabulka zobrazuje celkově vnímaná rizika. Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení



Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu Zjišťovali jsme také, jaká opatření by podle respondentů mohla přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Nejčastěji zmiňovaným opatřením bylo zlepšení stavu vozovek a přehledné dopravní značení, což by bylo pro 66 % dotázaných velmi přínosné a pro dalších 28 % trochu přínosné. Mezi vítaná opatření patří ještě častější silniční kontroly a také opatření týkající se nových a nezkušených řidičů jako je změna fungování autoškol, přítomnost zkušeného řidiče na místě spolujezdce u začínajících řidičů nebo řidičský průkaz na zkoušku. Naopak jako nejméně přínosné opatření z nabízených vidí respondenti přísnější bodový systém pro začínající řidiče.

Otázka: Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu? trochu přínosné

nepřínosné

Lepší osvět Povin ao ná příto bezp Přezk ečnos mnos ouše ti Zlepš t Změn ní silnič ení zkuše a stavu Přísn řidičů ního Řidič ného fungo ější v provo ský řidiče váni vozo bodo autoš zu průka jako autoš vek, kole přehl vý z na spolu kol od např. zkouš jezdc např. Častě edněj systé určité před ku e u vyšší jší ší m pro Odeb věko nášk pro začín počet silnič dopra začín rání Vyšší vé y, TV začín ajícíc testo ní vní ající více pokut hrani kamp ající h vacíc kontr znače ce aně řidiče řidičů h jízd oly ní řidiče bodů y

velmi přínosné

neví/bez odpovědi

Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní 66,1 značení

66

50,9 Častější silniční kontroly

28

51

Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet 55,0 testovacích jízd

36

55 48

33

48,6 Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče

49

30

33

Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové 38,3 hranice

36

34

27,7 Odebrání více bodů

28

30,7 Přísnější bodový systém pro začínající řidiče

31 0%

20%

11 5 17 2 18

3

21

1

45

38

34,2 Vyšší pokuty

12 1

29

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako 48,2 spolujezdce u začínajících řidičů

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu 32,7 - např. přednášky, TV kampaně

51

36

24 27

39

28

35

32

40%

60%

80%

2 3 5

2 100%


Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle sociodemografií Ženy jsou v přijímání opatření více otevřené, častěji by volily většinu z nabízených opatření. Podobně otevření jsou lidé ve věku 30-44 let. Otázka: Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu?

muž

žena

18-29

30-44

45-59

60+

Věkové kategorie

Obecná populace

Pohlaví

Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní značení

66

69

65

70

61

66

69

Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet testovacích jízd

55

53

57

60

50

54

58

Častější silniční kontroly

51

47

55

37

56

52

53

Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče

49

49

48

36

49

47

57

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů

48

44

52

44

45

51

51

Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové hranice

38

31

45

51

44

30

32

Vyšší pokuty

34

31

37

30

40

32

32

33

33

32

27

36

32

33

31

31

30

21

29

25

42

28

27

29

24

37

27

22

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu - např. přednášky, TV kampaně Přísnější bodový systém pro začínající řidiče Odebrání více bodů

Pozn. Tabulka zobrazuje podíl respondentů, kteří vnímají opatření jako velmi přínosná. Seřazeno. Statisticky významně nižší oproti Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení celkovému hodnocení Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23. 1. až 29. 1. 2016 prostřednictvím technologie CATI. 40

Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle sociodemografií Mezi těmi, kteří byli k nabízeným opatřením otevřenější, tj. častěji volili více z nabízených možností, jsou také lidé se základním vzděláním nebo vyučení a ti, kteří neřídí motorové vozidlo.

Ekonomický status VŠ

zam.

podnikatel /-ka

ek. neakt.

každý den*

méně často

vůbec


maturita

Vzdělání ZŠ, vyučen

Obecná populace

Otázka: Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu?

66

66

69

61

65

64

68

68

66

64

55

59

53

51

56

44

56

51

55

60

Častější silniční kontroly

51

55

48

46

56

30

49

49

47

57

Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče

49

49

50

46

48

41

52

47

46

53

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů

48

56

43

38

48

36

51

43

47

57

Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové hranice

38

45

35

29

41

29

37

33

34

49

Vyšší pokuty

34

36

33

32

38

26

32

33

27

42

33

36

32

27

34

30

32

30

35

35

31

36

28

22

29

20

35

27

28

38

28

28

28

25

33

17

24

25

26

33

Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní značení Změna fungováni autoškol např. vyšší počet testovacích jízd

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu - např. přednášky, TV kampaně Přísnější bodový systém pro začínající řidiče Odebrání více bodů


Opatření pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu / třídění dle volebních preferencí V případě příznivců jednotlivých stran a hnutí by více opatření volili voliči ANO a KSČM.

ČSSD

KSČM

TOP09

ODS

KDUČSL

SPD

ÚsvitNK*

Zelení *

Piráti*

Volební preference ANO

Obecná populace

Otázka: Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu?

65

63

71

64

76

63

72

73

63

56

59

60

67

48

51

53

41

55

43

34

Častější silniční kontroly 51

54

57

58

36

42

39

49

62

45

24

Řidičský průkaz na zkoušku pro 49 začínající řidiče

57

54

44

36

53

32

45

51

32

41

Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u 48 začínajících řidičů

51

51

60

40

37

43

28

54

56

23

Přezkoušení řidičů v autoškole od 38 určité věkové hranice

35

41

42

30

33

14

45

43

46

35

Vyšší pokuty 34

40

33

28

28

34

23

50

42

31

27

34

40

36

28

30

24

29

16

30

24

35

37

40

21

20

26

11

37

24

10

26

33

29

23

29

19

35

10

46

25

Zlepšení stavu vozovek, 66 přehlednější dopravní značení Změna fungováni autoškol 55 např. vyšší počet testovacích jízd

Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu 33 - např. přednášky, TV kampaně Přísnější bodový systém pro 31 začínající řidiče Odebrání více bodů 28


Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

44

Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: 20. vlna / leden’16

………………………………………………………

23. 1. – 29. 1. 2015

19. vlna / listopad’15

………………………………………………………

21. 11. – 27. 11. 2015

18. vlna / říjen’15

………………………………………………………

17. 10. – 23. 10. 2015

17. vlna / září’15

………………………………………………………

19. 9. – 25. 9. 2015

16. vlna / srpen’15

………………………………………………………

24. 8. – 30. 8. 2015

15. vlna / červen’15

………………………………………………………

20. 6. – 26. 6. 2015

14. vlna / květen’15

………………………………………………………

25. 5. – 31. 5. 2015

13. vlna / duben’15

………………………………………………………

20. 4. – 26. 4. 2015

12. vlna / březen’15

………………………………………………………

28. 3. – 3. 4. 2015

11. vlna / únor’15

………………………………………………………

16. 2. – 22. 2. 2015

10. vlna / leden’15

………………………………………………………

19. 1. – 25. 1. 2015

9. vlna /

listopad’14

………………………………………………………

22. 11. – 28. 11. 2014

8. vlna /

říjen’14

………………………………………………………

25. 10. – 31. 10. 2014

7. vlna /

září’14

………………………………………………………

22. 9. – 28. 9. 2014

6. vlna /

srpen’14

………………………………………………………

25. 8. – 31. 8. 2014

5. vlna /

červen/červenec’14

………………………………………………………

28. 6. – 4. 7. 2014

4. vlna /

květen’14

………………………………………………………

17. 5. – 23. 5. 2014

3. vlna /

duben’14

………………………………………………………

22. 4. – 27. 4. 2014

2. vlna /

březen’14

………………………………………………………

24. 3. – 30. 3. 2014

1. vlna /

únor’14

………………………………………………………

18. 2. – 24. 2. 2014

45

Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

46

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

47

Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

48

Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda? 1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě? 1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví Nyní se budeme věnovat jinému tématu Otázka 10. Jak často řídíte motorový dopravní prostředek? 1 - každý den nebo téměř každý den, 2 - 1-3 týdně, 3 - 1-3 měsíčně, 4 - méně často, 5 – vůbec; odmítá odpovědět, neví Otázka 11. Jak Vy osobně vnímáte bezpečnost silničního provozu v České republice? Je podle vás… 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

49

Dotazník Otázka 12. Přispívá podle Vašeho názoru současný bodový systém k zlepšení bezpečnosti silničního provozu? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne, odmítá odpovědět, neví Otázka 13. Nyní Vám přečtu několik situací, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu. Vyberte prosím situaci, která podle Vás představuje ... A: největší riziko B: 2. největší riziko C: 3. největší riziko 1 - Požití alkoholu a jiných omamných látek řidičem 2 - Překračování povolené rychlosti 3 - Špatný technický stav vozidla 4 - Špatný technický stav vozovky 5 - Nevěnování se řízení - např. telefonování za jízdy 6 - Nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky 7 - Nezkušenost řidiče - např. čerstvý držitel řidičského průkazu, sváteční řidiči apod. odmítá odpovědět, neví Otázka 14. Do jaké míry Vám každé z následujících opatření připadá přínosné z hlediska zvyšování bezpečnosti silničního provozu? A: Častější silniční kontroly B: Vyšší pokuty C: Odebrání více bodů D: Přísnější bodový systém pro začínající řidiče E: Přezkoušení řidičů v autoškole od určité věkové hranice F: Řidičský průkaz na zkoušku pro začínající řidiče G: Povinná přítomnost zkušeného řidiče jako spolujezdce u začínajících řidičů H: Změna fungováni autoškol - např. vyšší počet testovacích jízd I: Zlepšení stavu vozovek, přehlednější dopravní značení J: Lepší osvěta o bezpečnosti silničního provozu - např. přednášky, TV kampaně 1 - velmi přínosné, 2 - trochu přínosné, 3 – nepřínosné; odmítá odpovědět, neví

50

Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8. Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svoboda a přímá demokracie1 Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit – Národní koalice 2 3 4 Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie. 4 Do listopadu 2016 (vlna 19) dotazováno pod názvem Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie) 1 2

51

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

52

Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

Leden vlna

Recommend Documents