Leden vlna

Leden 2015 10. vlna

Informace o projektu

Základní informace Zadavatel výzkumu

Česká televize

Realizátor výzkumu

TNS Aisa

Termín sběru dat

19.1. až 25.1. 2015

Způsob sběru dat

CATI (Computer Assisted Telephone Interview) s využitím náhodného generování mobilních telefonních čísel a pevných linek.

Počet respondentů

1200

Vážení

Finální datový soubor byl převážen podle základních sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání). V rámci převážení dat bylo také zohledněno

minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Statistická chyba volebního modelu

xxx

u jednotlivých stran v rozmezí ± 1,0 % až ± 3,1 %

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Velikost místa bydliště

Kraj

4

Muži Ženy 18-29 let 30-44 let 45-59 let 60+ Základní škola a SŠ bez maturity Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

48,7 % 51,3 % 18,5 28,8 23,9 28,8

% % % %

52,3 % 32,7 % 15,0 %

Méně než 1.000 1.000-5.000 5.000-20.000 20.000-90.000 Více než 90.000 Praha

17,0 21,6 18,1 18,6 12,5 12,2

% % % % % %

Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Vysočina Zlínský kraj Olomoucký kraj

12,2 12,1 2,8 5,5 6,0 7,8 4,9 4,1 5,3 11,2 11,6 4,8 5,6 6,1

% % % % % % % % % % % % % %

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků První volební model letošního roku nepřinesl žádné významnější změny. Pořadí všech 6 stran, jejichž preference přesahují hranici 5 %, se proti poslednímu volebnímu modelu ze závěru roku 2014 nijak nezměnilo. Hnutí ANO setrvává na prvním místě stále s poměrně velkým odstupem, a to i přesto že došlo k poklesu preferencí o 3 p.b. Naproti tomu druhá ČSSD zaznamenala nárůst o 2 p.b. Nárůst preferencí zaznamenaly i ODS, Zelení a také hnutí Úsvit, kterému preference vzrostly poprvé od září 2014. Zelení a Úsvit se nyní pohybují těsně pod hranicí 5 % potřebné ke vstupu do PS PČR. Po listopadovém poklesu se deklarovaná ochota jít volit stabilizovala. Z trendového měření je vidět, že deklarovaná ochota jít k volbám, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, zaznamenala mírný nárůst oproti předchozímu měření. Nyní dosahuje 64 %, což je stejná hodnota, která byla naměřena v září a říjnu 2014. Vnímání politické situace a důvěra ve vládu se vrátily na úroveň před listopadovým propadem. Po dramatickém poklesu obou sledovaných parametrů v listopadu 2014 se hodnoty dostávají na původní hladinu. V detailnějším pohledu je vidět, že téměř třetina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou. Stále však ale převládá 67 % občanů, kteří považují situaci za velmi nebo spíše špatnou. I v případě důvěry v současnou vládu došlo po listopadovém poklesu v hodnocení k opětovnému nárůstu na původní hodnoty, a to na úroveň 46 % spokojených občanů. I přes tento opětovný nárůst však platí, že většina občanů České republiky vládě nedůvěřuje. Téměř rok po jmenování současné vlády mají občané pocit, že se jak politická tak ekonomická situace spíše zlepšila než zhoršila. Nicméně ve vnímání vývoje nálady lidí ve společnosti jsme více skeptičtí: je podle nás buď stejná nebo se zhoršuje. Hodnocení vývoje politické i ekonomické situace je vzájemně velmi podobné. 2/5 občanů nezaznamenaly za rok působení vlády změnu, třetina pak vnímá zlepšení situace, což je větší podíl občanů než těch, kteří se domnívají, že se politická a ekonomické situace za poslední rok zhoršila. Nejvíce spokojení s politickou situací jsou voliči dvou nejsilnějších a zároveň vládních stran a hnutí, ANO a ČSSD, nicméně zlepšení ekonomické situace vnímají lépe příznivci všech vládních stran a hnutí, tedy kromě ANO a ČSSD také voliči KDU-ČSL. I v případě hodnocení nálady ve společnosti jsou příznivci ANO a ČSSD pozitivnější, než příznivci ostatních stran a hnutí. Hnutí ANO, následované ČSSD, jsou nejlépe hodnocenými parlamentními stranami, resp. hnutími.

Hodnocení stran a hnutí v podstatě odráží prezentovaný volební model, jen s drobnými odchylkami u některých charakteristik. Celkově nejpozitivněji je vnímáno hnutí ANO, následované ČSSD. Na opačné straně hodnotícího spektra se pohybují Úsvit společně se stranou ODS. Nejsilněji a také nejpozitivněji je vnímána přítomnost silných osobností (zejména v případě hnutí ANO), následované politickým programem. Nejhůře občané hodnotí financování politických subjektů, populismus a plnění slibů.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření První volební model letošního roku, tedy lednový, který je zveřejněn téměř rok po jmenování vlády, nepřinesl žádné významnější změny proti modelům předchozím. Pořadí všech 6 stran, jejichž preference přesahují hranici 5 %, se proti poslednímu volebnímu modelu ze závěru roku 2014 nijak nezměnilo. Hnutí ANO setrvává na prvním místě stále s poměrně velkým odstupem, a to i přesto že došlo k poklesu preferencí o 3 p.b. Naproti tomu druhá ČSSD zaznamenala nárůst o 2 p.b. Nárůst preferencí zaznamenaly i ODS, Zelení a také hnutí Úsvit, kterému preference vzrostly poprvé od září 2014. Zelení a Úsvit se nyní pohybují těsně pod hranicí 5 % potřebné ke vstupu do PS PČR.

Posun v pořadí

ANO

30,5%

ČSSD

19,0%

TOP 09

10,0%

KSČM

9,5%

ODS

9,0%

KDU-ČSL

6,5%

Rozdíl proti Rozdíl proti listopadu 2014 volbám -3,0

+12,0

+2,0

-1,5

+0,0

-2,0

+0,0

-5,5

+2,0

+1,5

+0,5

-0,5

Zelení

4,5%

+1,0

+1,5

Úsvit

4,5%

+1,5

-2,5

-1,5

+0,0

Piráti

2,5%

Svobodní

2,0%

-0,5

-0,5

ostatní

2,0%

-2,0

-5,0

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje do volebního modelu 829 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. 8

Volební model /vývoj Z dlouhodobého měření je vidět, že relativně nejvíce změn zaznamenává hnutí ANO. Stále se pohybuje na prvním místě v preferencích, nicméně od října 2014 se již podruhé potýká s jejich úbytkem. ČSSD, která se nachází na druhém místě, je i přes malé změny spíše stabilní stranou, pokud jde o preference. Předchozí nárůst preferencí u strany ODS se v posledním volebním modelu znovu zvýšil, nyní dosahuje téměř shodných preferencí jako nejsilnější pravicová strana TOP09. U hnutí Úsvit je pak od začátku měření patrný pozvolný úbytek jejích příznivců. Na to, zda aktuální nárůst preferencí bude znamenat zastavení tohoto poklesu, bude třeba vyčkat do následujícího měření. V1

40%

V2

35%

ANO 30,5 %

30% 25% 20%

ČSSD 19,0 %

15%

TOP09 10,0 % KSČM 9,5 % ODS 9,0 % KDU-ČSL 6,5 % Zelení 4,5 % Úsvit 4,5 % Piráti 2,5 % Svobodní 2,0 %

10% 5%

Leden’15

Prosinec’14 (odhad)

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14

Červenec’14 (odhad)

Červen /Červenec’14

Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 829 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se za měsíc leden u jednotlivých stran pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,1 %. V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Krajské volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v. 17.-18.10.2014 9

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013 Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Zhruba polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí ve volbách do PS v roce 2013. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu tvoří minulí voliči jiných stran (24 %), čtvrtina se voleb nezúčastnila. Dlouhodobě tedy platí, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, která je ve svých názorech oproti voličům tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KDU-ČSL, ODS nebo TOP 09), poměrně nejednotná. Relativně nejméně stálých voličů mají menší strany jako Piráti*, Zelení, Úsvit nebo Svobodní*, ale poměry skupin jsou u těchto stran v čase velmi proměnlivé. Zbylé, tradiční velké strany mají naopak svou voličskou základnu relativně stabilní. Mají dlouhodobě nejvíce stálých voličů.

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013 volil stranu

volil někoho jiného

ANO

24

ČSSD

Aktuální volební preference

nevolil, neví

47

29

66

TOP09

9

68

KSČM

11

66

ODS

32

Piráti*

20

0%

20%

44 14

46

45 22

40%

16 36

24 41

Svobodní*

24 9

44

Úsvit

23

17 75

Zelení

21

11

59

KDU-ČSL

25

60%

32 80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vstupuje v poslední vlně do volebního modelu 829 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

10

Ochota jít k volbám 46 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 18 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

23%

spíše ne

46% 13%

určitě ne 18% neví/bez odpovědi

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

11

Ochota jít k volbám / vývoj Z trendového měření je vidět, že deklarovaná ochota jít k volbám, která je v našem případě definována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, zaznamenala mírný nárůst oproti předchozímu měření. Nyní dosahuje 64 %, což je stejná hodnota, která byla naměřena v září a říjnu 2014. Zaznamenaný pokles v povolebním a předvánočním období se tedy se začátkem roku 2015 opět stabilizoval na úroveň dlouhodobého průměru.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano + spíše ano V1

V2

62

65% 65 60%

63

64

64

Říjen’14

66

Září’14

67

70%

Srpen’14

75%

59

64

62

55% 50% Leden’15


Listopad’14



Květen’14

Duben’14

Březen’14

Únor’14

45%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. Poznámka: V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24.5.2014; V2 – Krajské volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11.10.2014, 2. kolo senátních v.17.-18.10.2014

12

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám do PS dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Proti poslednímu měření dokonce vzrostla ochota u nejstarší věkové kategorie občanů.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

určitě ano

spíše ano

spíše ne

Ekonomický status

Vzdělání

Věková kategorie Pohlaví

Total

určitě ne

46

muž

18

50

žena

13

17

42

18 - 29 let

neví/bez odpovědi

17

16

základní, vyučen

18

maturita

8

15

52

vysokoškolské

30

16

35

19

42

13

51

ekonomicky neaktivní

50 0%

16 20

podnikatel(ka)

20%

15 13 17

40%

17 32

72

zaměstnanec(kyně)

60%

1 18

11

59

1

28

20

43

60 a více let

24

16

45

45 - 59 let

22

14

22

30 - 44 let

11

19

33

23

16 4

7 1

23

16

19

9

23 80%

1 1 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 13

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí Pokud jde o voliče jednotlivých stran, pak největší ochotu jít k volbám, stejně tak jako v rámci předchozích vln, deklarují voliči TOP 09, KDU-ČSL, ČSSD, KSČM nebo ANO. Oproti předchozímu měření došlo k nárůstu ochoty mezi příznivci KDU-ČSL a také KSČM.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než na celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám. Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? určitě ano Total

spíše ano

spíše ne 46

určitě ne 18

ANO

60

ČSSD

61

neví/bez odpovědi 13

23

23

17

26

13

TOP 09

71

18

11

KSČM

70

21

9

ODS

54

KDU-ČSL

32

14

84

Zelení

13

50

Úsvit

29

57

Piráti *

14

43

Svobodní * 20%

33 32

40%

2

29

24 60

0%

3

19

60%

80%

8 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

14

Pevnost přesvědčení o volbě O svém deklarovaném výběru strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je nyní pevně rozhodnuto 41 % voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí pravděpodobně neměnilo. Zbylá čtvrtina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní a přechází zejména mezi voličskými základnami novějších nebo menších stran a hnutí (ANO, Úsvit, Piráti a Zelení; viz graf na straně 10 poukazující na výrazné přelivy u těchto uskupení).

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

5% 23%

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

41%

31%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt 871 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI.

15

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj Voliči jsou ve své pevnosti přesvědčení o volbě dlouhodobě velmi konzistentní, poměry jednotlivých odpovědí se v čase nijak zásadně nemění.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

24

24

23

29

34

30

31

31

42

42

42

42

42

41

Září’14

Říjen’14

Listopad’14


Leden’15

5

4

6

80%

23

24

25

23

20

23

25

23

60%

28

30

30

31

32

30

29

44

39

41

41

43

43


21

5


5

5

Květen’14

5

5

Duben’14

4

6

Březen’14

3

5

Únor’14

100%

Srpen’14

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí

40% 20% 0%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 871 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

16

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií Ze sociodemografického hlediska lze konstatovat, že pevnost přesvědčení kopíruje věk a vzdělání, vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti mají poměrně stabilní preference). V rámci měření nedochází k žádným statisticky významným změnám.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Pohlaví

Total

41

muž

45

žena

Věková kategorie Vzdělání

26

34

35

45 - 59 let 60 a více let

maturita

27

40

vysokoškolské

32

33

zaměstnanec(kyně)

37


45 0%

20%

14 23 22

39

39

podnikatel(ka)

7

29

46

24

30

27

35

22 31

40%

4

24

52

základní, vyučen

4

27

28

60%

19 80%

5 5

30

34

41

5

20

32

32

30 - 44 let

23

30

37

18 - 29 let

Ekonomick ý status

31

41 4 6 31 4 6 5 100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 871 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně vykazují stabilně voliči KSČM s 85% zcela nebo spíše rozhodnutými voliči. Rovněž ANO a KDU-ČSL patří mezi ty politické subjekty, které mají spíše pevně rozhodnuté voliče. Je nutno poznamenat, že méně přesvědčení voliči zřejmě patří mezi ty více fluktuující a častěji tak odchází k jiným stranám.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní neví/bez odpovědi Total

41

ANO

31

45

ČSSD

33

25

42

KSČM

KDU-ČSL

48

Svobodní *

21 5 5 8

20

6

39

5

40 39 48

23

10

26

39 25

4

28

42

Úsvit Piráti *

27

14

22

23

37

5

28

62

ODS

Zelení

29

41

TOP 09

23

11 32

26

10 4

24

2

0% 20% 40% 60% 80% 100% Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek, z celkového počtu 1200 rozhovorů vybralo politický subjekt v poslední vlně 871 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 18

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu / hodnocení situace v České republice po ročním působení vlády

Politické trendy Poslední lednové měření ukazuje opětovné zlepšení vnímání politické situace a nárůst podílu občanů důvěřujících vládě. Po dramatickém poklesu obou sledovaných parametrů v listopadu 2014 se tak hodnoty dostávají na původní hladinu naměřenou v letním obdodí minulého roku.

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci velmi dobrá + spíše dobrá 40% 35% 22

22

Květen’14

20%

25

Duben’14

30% 25%

31

29

31

32 28 22

22

15% Leden’15

Prosinec’14

Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14



Březen’14

Únor’14

10%

/Podíl občanů důvěřujících vládě 50% 42

44 40

40

Květen’14

40%

41

Duben’14

45%

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete 46 45 45 41 36

35%

30% 25% Leden’15


Listopad’14

Říjen’14

Září’14

Srpen’14



Březen’14

Únor’14

20%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 20

Politická situace Po listopadovém poklesu hodnocení politické situace došlo v lednu k opětovnému nárůstu na původní hodnoty. V detailnějším pohledu je vidět, že téměř třetina hodnotí současnou politickou situaci jako velmi nebo spíše dobrou. Stále však ale převládá 67 % občanů, kteří považují situaci za velmi nebo spíše špatnou.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

spíše dobrá

1% 1% 22% 31%

spíše špatná

velmi špatná 45% neví/bez odpovědi


21

Politická situace / třídění dle sociodemografií Z obecného hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak nejvíce spokojeni jsou nejstarší občané a vysokoškolsky vzdělaní. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

Ekonomický status

Vzdělání


Total 1

31

muž 1

27

18 - 29 let 2

24

30 - 44 let

28

0%

1

23

52 39

31

16

39

18 46 24

49

23 42

40%

60%

3 12

47

36

2

27 47

27

1

23

44

20%

2

30 48

25

ekonomicky neaktivní 1

21

43

28

1

24

42

vysokoškolské 2

podnikatel(ka)

45

24

maturita 1

zaměstnanec(kyně) 1

22

46

60 a více let 1 základní, vyučen 1

neví/bez odpovědi

45

33

žena 1

45 - 59 let 1

velmi špatná

20 80%

1 1 3 1 100%


Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že nejspokojenější jsou voliči tří vládních stran, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nejméně spokojené s politickou situací se pak dlouhodobě řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Piráti*, Zelení, Svobodní* nebo hnutí Úsvit; vysoký počet negativních hodnocení jsme zaznamenali i u voličů KSČM. U všech posledně jmenovaných není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že je, ač v různých podobách, součástí politické identity těchto stran i jejich opoziční role.

Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? velmi dobrá

spíše dobrá

Total 1

45 51 55

21

ODS 1

56 34

KDU-ČSL 1

45

41

19

Piráti *

23

1 2

17

3 4

13

50 40%

1

32 64

20%

9

36

49

12

1

57

22

Úsvit

11

21

38

Zelení

1

11 33

34

KSČM

0%

22

43

TOP 09 1

neví/bez odpovědi

45

4

Svobodní *

velmi špatná

31

ANO 1 ČSSD

spíše špatná

38 60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty. 23

Důvěra v současnou vládu I v případě důvěry v současnou vládu došlo po listopadovém poklesu v hodnocení k opětovnému nárůstu na původní hodnoty, a to na 46 % spokojených občanů. I přes tento nárůst však platí, že většina občanů České republiky vládě nedůvěřuje. V detailnějším pohledu je pak vidět, že 16 % rozhodně nedůvěřuje a dalších 38 % pak spíše nedůvěřuje.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

16%

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

3%

43%

38%

neví/bez odpovědi


24

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Bez ohledu na zaznamenaný posun v celkovém hodnocení platí, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu také narůstá s věkem i vzděláním.

Ekonomický status

Vzdělání


Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

rozhodně důvěřujete



neví/bez odpovědi

Total

3

muž

4

žena

3

18 - 29 let

3

43

39


18

59 38

25 37

47

3

52

18

50

11 31

40%

60%

1

8

41

50 20%

11 37

39

5

8 21

39

37

0%

19

38

8

podnikatel(ka) 1

18 41

42

zaměstnanec(kyně) 2

16

52

maturita 2 vysokoškolské

15

39

27

4

16

36

42

45 - 59 let 2

základní, vyučen

38

45

30 - 44 let 1

60 a více let


1

14 80%

100%


Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě? rozhodně důvěřujete



neví/bez odpovědi

Total

3

ANO TOP 09

43

38

5

ČSSD


63 10

28 64

3

50 49

ODS 1

43

0%

9 31

37 6

1

50

26

Piráti *

9 37

41

Úsvit

53

8

10

68 20%

1

18

53 61

Zelení

6 10

33

37

KDU-ČSL 1

4

20

36

KSČM

Svobodní *

16

40%

18 60%

80%

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. * Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

26

Detailní hodnocení situace v České republice po ročním působení vlády Současná vláda byla jmenována prezidentem republiky 29.1.2014, a proto nás ve výzkumu zajímalo, jak se podle občanů změnila politická a ekonomická situace nálada lidí ve společnosti rok poté. Hodnocení politické a ekonomické situace je shodné. 2/5 občanů nezaznamenaly za uplynulé rok změnu, třetina pak vnímá alespoň částečné zlepšení situace, což je více lidí než v případě těch, kteří vidí zhoršení situace ve srovnání se stavem před rokem. V případě nálady ve společnosti je ale situace opačná, zatímco zlepšení vnímá pouze čtvrtina občanů, zhoršení nálady zaznamenalo téměř 40 %.

Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila … rozhodně se zlepšila

spíše se zlepšila

zůstala stejná

spíše se zhoršila

rozhodně se zhoršila

neví/bez odpovědi

politická situace

4

32

ekonomická situace

5

30

nálada lidí ve společnosti

3

0%

20

38

36

19

36

20%

17

40%

28

60%

80%

7 2

8

2

11

2

100%

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy. 27

Hodnocení politické situace / třídění dle sociodemografií Zlepšení politické situace vnímají více muži než ženy. Dále také platí, že s rostoucím věkem nebo vzděláním roste i podíl občanů, kteří se častěji přiklání k tomu, že se situace za uplynulý rok zlepšila.

Ekonomický status

Vzdělání


Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila politická situace? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

4

muž

5

žena

4

18 - 29 let 2

38

37

4

45 - 59 let

3

17 35

26

20

38 29

11

44

16

32

36

7 2 6 3

27

38

6

7 2

14

41

22

30 - 44 let

60 a více let

32

16

36

5 2 9

14

2

4 4

základní, vyučen

4

30

39

17

8

maturita

4

31

38

18

6 3

vysokoškolské

7

38

34

17

2

31

zaměstnanec(kyně)

4

30

39

17

8

podnikatel(ka)

3

32

36

20

7 2


5 0%

34 20%

37 40%

60%

17 80%

2

4 3 100%


Hodnocení politické situace / třídění dle volebních preferencí Nejvíce spokojení se situací jsou voliči dvou nejsilnějších a zároveň vládních stran a hnutí, ANO a ČSSD.

Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila politická situace? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

4

ANO

32

6

ČSSD

13

30 45 43

KSČM 1 2

KDU-ČSL

2

34

19

4

Úsvit

16

Piráti * 6 0%

12

17

40%

3

30

43 20%

4 4

5

35 16 60%

5 5 1

18

73 33

Svobodní *

6

23

40

2 8

22

48 23

14

19

49

2

31

25

35 21

7

13

26

24

ODS

17

47

TOP 09

Zelení

38

6 2

18 80%

100%


Hodnocení ekonomické situace / třídění dle sociodemografií Rozdíly v hodnocení ekonomické situace jsou shodné jako v případě hodnocení politické situace. Muži hodnotí poměry lépe než ženy. I zde pak platí, že s rostoucím věkem nebo vzděláním roste i podíl občanů, kteří se častěji přiklání k tomu, že se situace za uplynulý rok zlepšila. Zajímavé je, že ekonomickou situaci hodnotí lépe ekonomicky neaktivní občané.

Ekonomický status

Vzdělání


Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila ekonomická situace? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

5

muž

6

žena

3

18 - 29 let

3

30 - 44 let

3

45 - 59 let

4

36

35

27

4

maturita

5

vysokoškolské

6 3

35 33

18

38

7

31


6

34

0%

20%

11

38 22

32 40%

60%

23 8

19 16 80%

2

6 2 12

38

2

6 2

22

39

podnikatel(ka)

9

17

36

27

7 1

18 28

26

3

22

39

2

12

40

8

11

20

41

2

5 2

22

34

26

8 17

37

28

základní, vyučen

19 35

25

60 a více let

zaměstnanec(kyně)

30

2 41

9

3 100%


Hodnocení ekonomické situace / třídění dle volebních preferencí Zlepšení ekonomické situace vnímají lépe příznivci všech vládních stran a hnutí, tedy kromě ANO a ČSSD také voliči KDU-ČSL. Nejkritičtější jsou v tomto ohledu sympatizanti KSČM a Úsvitu.

Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila ekonomická situace? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

5

ANO

30

7

ČSSD

36

41

10

40

TOP 09 1

32

KSČM 3

KDU-ČSL

4

Zelení

4

6 0%

32

12

36

12

12

14

15

33 41 40%

11 7

60%

2

10

32

21

3 4 2

37

44

20%

5

30

38

8

Svobodní *

14

42

15

Piráti *

31 22

45

Úsvit

32

27

24

2

13

39

19

8

34

40

19

ODS

19

13

25 80%

100%


Hodnocení nálady lidí ve společnosti / třídění dle sociodemografií Přestože hodnocení nálady lidí ve společnosti je horší než hodnocení politické nebo ekonomické situace, z hlediska sociodemografických odlišností zde platí stejná pravidla. Muži, starší občané a lidé s vyšším vzděláním mají tendenci hodnotit situaci lepe než ostatní.

Ekonomický status

Vzdělání


Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila nálada ve společnosti? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

3

muž

3

žena

3

20 24

16

30 - 44 let 1

17

3

60 a více let

5

základní, vyučen

4

maturita 2

podnikatel(ka) 2


3 0%

32

17 32

38 25

16 21

28

34 30

19

30 34

23

30

20

40%

13

2

12

27 60%

10 80%

2 6 1

12

30

37 20%

3

11

30

1

8

27

36

2 2

12

23

37

1

10 1

26 36

2

9 13

36 39

20

11 25

34 28

vysokoškolské 2 zaměstnanec(kyně) 2

28 38

16

18 - 29 let 1

45 - 59 let

36

1 3 3 100%


Hodnocení nálady lidí ve společnosti / třídění dle volebních preferencí I zde jsou příznivci ANO a ČSSD pozitivnější než příznivci ostatních stran a hnutí. Negativněji mají tendenci hodnotit podporovatelé ODS, Zelených a Úsvitu.

Otázka: Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila nálada ve společnosti? rozhodně se zlepšila


zůstala stejná



neví/bez odpovědi

Total

3

ANO

6

ČSSD

6

20

26

ODS

33

14

KDU-ČSL

40

Zelení 2 5

Svobodní *

6 0%

34

8 16

36 14

21

60%

2

6

51 40%

4

24 42

35 20%

4

21

29 33

3

2

26

43

9

Piráti *

10

43

15

6 2

35

26

29

2

7 1

24

35

21

11

20

32

17

KSČM

28

40

30

TOP 09 1

Úsvit

36

5 80%

100%


Detailní výsledky: aktuální témata / hodnocení různých politických stran nebo hnutí

Hodnocení různých politických stran nebo hnutí Na závěr 10. vlny jsme respondenty požádali o hodnocení všech 7 parlamentních stran a hnutí z hlediska 9 vybraných charakteristik. Graf níže ukazuje míru shody pro každou charakteristiku a stranu, resp. hnutí. Z grafu je patrné, že v podstatě odráží prezentovaný volební model, jen s drobnými odchylkami u některých charakteristik. Celkově nejpozitivněji je vnímáno hnutí ANO, následované ČSSD. Na opačné straně hodnotícího spektra se pohybují Úsvit společně se stranou ODS. Nejsilněji a také nejpozitivněji jsou vnímány osobnosti (včetně předsedy), následované politickým programem. Nejhůře občané hodnotí financování subjektů, populismus a plnění slibů. Hnutí ANO je hodnoceno nejlépe prakticky ve všech charakteristikách, zejména pak z hlediska přítomnosti silných osobností (zejména pak jejího předsedy). ČSSD je hodnocena také v mnohých ohledech pozitivně, její slabší stránkou vůči ostatním stranám a hnutím je však její jednotnost, resp. tedy nejednotnost v očích veřejnosti. V této charakteristice hned po ANO druhá nejsilnější KSČM a nejslabší pak ODS. Hnutí Úsvit je hodnoceno nejhůře z hlediska organizační struktury a schopnosti prosadit své názory. Otázka: Přečtu Vám nyní několik výroků a poprosím Vás o jejich hodnocení ve vztahu k různým politickým stranám nebo hnutím. Zamyslete se prosím v co nejširším slova smyslu. Do jaké míry souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že daná politická strana nebo hnutí ...

ANO

ČSSD

KDU-ČSL

ODS

TOP 09

KSČM

Úsvit

má silného předsedu má silné osobnosti má jasně definované cíle a politický program je jednotná

má jasnou organizační strukturu je silná, umí prosadit své názory plní své sliby není populistická má průhledné financování 10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Pozn. Tabulka zobrazuje míru souhlasu (zcela souhlasíte + spíše souhlasíte). Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 19.1. až 25.1. 2015 prostřednictvím technologie CATI. 35

Přílohy

Organizační informace Výzkumná agentura Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu. TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole. Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem. Realizační tým TNS Aisa

Česká televize

Ředitel společnosti TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Vedoucí projektu David Fiala

Analytik ČT Martin Převrátil

Exekuce projektu Eva Králová, Petr Šobotník

Analytik ČT Jiří Kubíček

Sběr dat Daniel Horna Zpracování dat Petr Bucek

37

Termín realizace Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech: 1. vlna /

únor’14

…………………………………………………….…

18.2. – 24.2. 2014

2. vlna /

březen’14

…………………………………………………….…

24.3. – 30.3. 2014

3. vlna /

duben’14

…………………………………………………….…

22.4. – 27.4. 2014

4. vlna /

květen’14

…………………………………………………….…

17.5. – 23.5. 2014

5. vlna /

červen/červenec’14

…………………………………………………….…

28.6. – 4.7. 2014

6. vlna /

srpen’14

…………………………………………………….…

25.8. – 31.8. 2014

7. vlna /

září’14

…………………………………………………….…

22.9. – 28.9. 2014

8. vlna /

říjen’14

…………………………………………………….…

25.10. – 31.10.2014

9. vlna /

listopad’14

…………………………………………………….…

22.11. – 28.11.2014

…………………………………………………….…

19.1. – 25.1.2015

10. vlna / leden’15

38

Organizační informace Metoda sběru dat Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze. Výběr respondentů Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctuonline/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon. Kontrola sběru dat Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí. Vážení dat Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013. Zpracování dat Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

39

Konstrukce volebního modelu Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat. Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům." Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří: 

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),



uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)



a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“. Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

40

Dotazník Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a) byste o ní, že je... 1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich? 1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 3. Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb: Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)? Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví: Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 4. Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám: Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a) volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí... 1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 5. Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

41

Dotazník Otázka 6. Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5 uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností... 1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní; odmítá odpovědět, neví Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví Otázka 8. Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete; odmítá odpovědět, neví

42

Dotazník Otázka 10. Přečtu Vám nyní několik výroků a poprosím Vás o jejich hodnocení ve vztahu k různým politickým stranám nebo hnutím. Zamyslete se prosím v co nejširším slova smyslu. Hodnocené strany a hnutí: ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP09, KSČM, Úsvit. Do jaké míry souhlasíte, nebo nesouhlasíte s tím, že daná politická strana nebo hnutí … A: Plní své sliby B: Má silného předsedu C: Má silné osobnosti D: Má průhledné financování E: Je jednotná F: Má jasně definované cíle a politický program G: Má jasnou organizační strukturu H: Není populistická I: Je silná, umí prosadit své názory 1 - určitě souhlasím, 2 - spíše souhlasím, 3 - spíše nesouhlasím, 4 - určitě nesouhlasím; odmítá odpovědět, neví Otázka 11. Vzpomenete si, jakou politickou stranu jste volil(a) ve volbách do Poslanecké sněmovny v předminulých volbách, které se konaly v květnu 2010? Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 12. Na konci ledna 2015 to bude přesně rok od jmenování současné vlády prezidentem republiky. Jak se podle Vás od té doby v České republice změnila … A: Politická situace B: Ekonomická situace C: Nálada lidí ve společnosti 1 - rozhodně zlepšila, 2 – spíše zlepšila, 3 - zůstala stejná, 4 - spíše zhoršila, 5 - rozhodně zhoršila; odmítá odpovědět, neví

43

Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8. Aktiv nezávislých občanů ANO Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti Hlavu vzhůru - volební blok KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Klub angažovaných nestraníků (KAN) Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy LES - Liberálně ekologická strana NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století Občané 2011 ODS - Občanská demokratická strana Romská demokratická strana (RDS) SPO - Strana práv občanů Strana soukromníků České republiky (SsČR) Svobodní - Strana svobodných občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Volte Pravý Blok - www.cibulka.net politické hnutí Změna jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

44

Dotazník Seznam zobrazovaných stran a hnutí k otázce 11. Piráti - Česká pirátská strana ČSSD - Česká strana sociálně demokratická DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy ODS - Občanská demokratická strana SPO - Strana práv občanů Strana zelených (SZ) Suverenita - Strana zdravého rozumu TOP 09 Volte Pravý Blok - www.cibulka.net OBČANÉ.CZ Liberálové.CZ Věci veřejné Konzervativní strana ČSNS - Česká strana národně sociální NÁRODNÍ PROSPERITA SPR-RSČ - Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa Moravané STOP EVROPSKÝ STŘED ČSNS 2005 - Česká strana národně socialistická Humanistická strana Strana svobodných občanů Klíčové hnutí jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE } { NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la) { NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět { NENABÍZEJTE } neví

45

Slovníček základních pojmů CATI

Volební model

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

ESOMAR Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu www.esomar.org. SIMAR Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur. Reprezentativní vzorek Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje. Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci. Vážení dat Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

46

Volební potenciál Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje. Volební preference Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

Leden vlna

Recommend Documents