BESEDU O HISTORII KŘEMEŽSKÉ ŠKOLY

R o č n í20 k Ročník

LEDEN 2009 LISTOPAD 2010

Cena 10,Cena Kč Kč 10,-

KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE VÁS ZVE NA

BESEDU O HISTORII KŘEMEŽSKÉ ŠKOLY 15. 11. 2010 v 17.00 hodin

Besedovat budeme s panem Františkem Sarauerem strana 1

Výsledky voleb Obvod: 10 - Český Krumlov Obec: Křemže Okrsky počet

zprac.

v%

Voliči v seznamu

Vydané obálky

Volební účast v %

Odevzdané obálky

Platné hlasy

% platných hlasů

1. kolo

3

3

100,00

2 143

1 108

51,70

986

932

94,52

2. kolo

3

3

100,00

2 148

-

531 24,72 530 526 Výsledky hlasování Počty hlasů Volební Navrhující Politická 2. 1. kolo strana strana příslušnost kolo

99,25

číslo

Kandidát příjmení, jméno, tituly

% hlasů 2. 1. kolo kolo 4,61 X

1

Dvořák Luboš JUDr.

KSČM

KSČM

KSČM

43

X

+2

Špidla Vladimír PhDr.

ČSSD

ČSSD

ČSSD

163

200

17,48

38,02

*3

Jirsa Tomáš Ing.

ODS

ODS

ODS

340

326

36,48

61,97

4

Bureš Roman Ing.

Suveren.

Suveren.

SDŽ

30

X

3,21

X

5

Bezemek Bohumil JUDr.

SPOZ

SPOZ

SPOZ

26

X

2,78

X

6

Troup Zdeněk PhDr.

TOP 09

TOP 09

BEZPP

243

X

26,07

X

Volby do zastupitelstev obcí 15.10. - 16.10.2010 Výsledky voleb Zastupitelstvo městysu Kraj: Jihočeský kraj Okres: Český Krumlov Obec: Křemž

Počet volených členů zastupitelstva

15

Počet volebních obvodů

Okrsky celkem zpr.

1 Kandidátní listina

3

v%

Voliči v seznamu

Vydané obálky

Volební účast v %

Odevzdané obálky

Platné hlasy

2 165

1 219

56,30

1 216

16 489

3 100,00 Hlasy Počet

Přepočtený základdle počtu kandidátů

Přepočtené % platných hlasů

Počet mandátů

Podíly hlasů

číslo

název

abs.

v%

kandidátů

1

TOP 09

2 830

17,16

15

16 489,00

17,16

2

X

2

Naše Křemežsko

2 984

18,10

15

16 489,00

18,09

3

X

3

Občanská demokratická strana

5 212

31,61

15

16 489,00

31,60

5

X

4

Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.

2 216

13,44

15

16 489,00

13,43

2

X

5

Za Křemežsko krásnější

3 247

19,69

15

16 489,00

19,69

3

X

Okrsek: 1 (volební místnost Křemže) Voliči v seznamu 1 361 číslo 1 2 3 4 5 strana 2

Vydané Volební obálky účast v % 755 55,47 Kandidátní listina Název TOP 09 Naše Křemežsko Občanská demokratická strana Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. Za Křemežsko krásnější

Odevzdané obálky 752 Hlasy abs. 2 040 1 822 3 313 1 169 1 750

Platné hlasy 10 094 v% 20,21 18,05 32,82 11,58 17,34

Okrsek: 2 (volební místnost Chlum) Voliči v seznamu 553 číslo 1 2 3 4 5

Vydané obálky

Volební účast v %

329 59,49 Kandidátní listina Název TOP 09 Naše Křemežsko Občanská demokratická strana Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. Za Křemežsko krásnější

Odevzdané obálky

Platné hlasy

329

4 596 Hlasy

abs. 623 843 1 289 816 1 025

v% 13,56 18,34 28,05 17,75 22,30

Okrsek: 3 (volební místnost Stupná) Voliči v seznamu 251

Vydané Volební obálky účast v % 135 53,78 Kandidátní listina

Odevzdané obálky 135 Hlasy

Platné hlasy 1 799

číslo

Název

abs.

v%

1

TOP 09

167

9,28

2

Naše Křemežsko

319

17,73

3

Občanská demokratická strana

610

33,91

4

Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.

231

12,84

5

Za Křemežsko krásnější

472

26,24

název Občanská demokratická strana Občanská demokratická strana Občanská demokratická strana Občanská demokratická strana Za Křemežsko krásnější Za Křemežsko krásnější Občanská demokratická strana TOP 09 TOP 09 Za Křemežsko krásnější Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid. Naše Křemežsko Naše Křemežsko Naše Křemežsko Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.

poř. příjmení, jméno, tituly věk číslo 1 Troup Josef Ing. 46 ODS 2 Cipínová Jana Mgr. 52 ODS 5 Bartošová Marcela 52 ODS 7 Waldauf Stanislav RNDr. 45 ODS 2 Šestáková Marie 48 NK 1 Šandera Otta Ing. 54 NK 6 Bůžek Stanislav 32 ODS 1 Ježek Petr Ing. 45 TOP 09 2 Janda Martin Ing. 47 TOP 09 4 Vítková Hana 63 NK 1 Mašek Petr MUDr. 53 KDU-ČSL 1 Anderle Václav Ing. 44 NK 2 Neuberg Stanislav Ing. 56 NK 4 Reitinger Jiří 37 NK 2 Hrubeš Karel Ing. 38 KDU-ČSL

abs. ODS ODS BEZPP BEZPP BEZPP BEZPP ODS TOP 09 BEZPP BEZPP KDU-ČSL BEZPP BEZPP BEZPP KDU-ČSL

717 518 465 410 410 405 395 358 317 297 284 272 246 236 208

Místní sdružení Občanské demokratické strany Křemže děkuje všem voličům, kteří ji podpořili v senátních a komunálních volbách v říjnu 2010. Ve volbách do zastupitelstva městyse Křemže získala naše strana celkem 5 212 hlasů, což znamená v přepočtu zisk pěti mandátů. Vaší podpory si vážíme, Vaši důvěru si chceme udržet splněním našeho volebního programu. P.I.

strana 3

Dundalk Na přelomu září a října vyjela čtveřice hráčů místního oddílu badmintonu do Dundalku v Irsku, aby tam reprezentovala nejen Křemži, ale i Českou republiku. Irský badmintonový svaz tam pořádal Mistrovství Evropy seniorů v badmintonu a  v  české výpravě tvořili čtyři hráči z  Křemže většinu. Dále v  barvách ČR reprezentovali dva hráči z  Prahy a  jeden z  Liberce. Křemežšťáci neočekávali žádné velké úspěchy, ale jeli se mnohému přiučit i  zažít atmosféru velkého turnaje, ke kterému bylo přihlášeno 590 hráčů z 24 zemí Evropy. Už slavnostní zahájení soutěže, které se konalo v  centru třicetitisícového města, bylo pro všechny zúčastněné velkým zážitkem. Slavnostní nástup v  centru velkého obchodního domu, přehlídka jednotlivých sportovních delegací s  vlajkami zúčastněných států za doprovodu místní kapely i  přivítání místními celebritami a  představiteli Evropské badmintonové unie udělaly na naše zástupce velký dojem. Nic nevadilo, že se naše sedmičlenná delegace téměř ztrácela mezi hráči Irska, Německa, Anglie, Dánska či jiných, kterých byly z každé země desítky. Impozantní bylo i prostředí haly, ve které se turnaj odehrával. Osm kurtů vedle sebe se táhlo do délky 60 metrů, výška 12 metrů, to zdaleka převyšovalo skromné treningové prostory, které Křemežšťáci mají k  dispozici. Bylo poněkud obtížné se v  nezvyklých prostorách orientovat. Poněkud pokulhávalo zázemí turnaje, šatny máme teď v Křemži mnohem příjemnější. Naši hráči se museli vyrovnat i  s  nezvykle plnými diváckými tribunami. To všechno a hlavně velmi silní soupeři, které nám los přidělil, se odrazilo na výsledcích v  jednotlivých zápasech. Hrálo se v  kategoriích odstupňovaných po pěti letech věku – nad 35 let, nad 40 let a tak dále až do kategorie 65 let a výše. A ve dvouhrách naši zástupci vždy narazili na nejsilnějšího zástupce ať už z Anglie, Francie či z Německa. I když naši hráči se snažili ze všech sil, na postup do dalších kol turnaje to nestačilo. Jedinou radost naší výpravě udělalo vítězství dvojice Michal Koudelka a Jan Jirásek (Křemže, Meteor Praha) nad skotským párem, které zajistilo pro naše barvy slušné deváté místo. I  po vyřazení z  turnaje zůstali Křemešťáci hosty organizátorů a měli možnost dále sledovat výkony startujících. Mnohému se tak přiučili, získali řadu nových podnětů, které budou uplatňovat zejména při práci s mladou badmintonovou generací. Zbylo tak i  něco času na prohlídku třicetitisícového města od periferie s  přístavem a  mořským pobřežím až po centrum s řadou obchodů, irských hospůdek či pamětihodností. Naprosto nepřehlédnutelné pro každého návštěvníka Britských ostrovů je jejich silniční provoz. Většinou víme, že na ostrovech se jezdí vlevo, ale vždy nás to dokáže překvapit. Zejména v úzkých uličkách plných křižovatek a  zatáček je pohled na automobil jedoucí v protisměru vlevo přinejmenším znepokojující. A což teprve kruhový objezd „na levou ruku“!! Zajímavé a  naprosto logické je, že i  na chodnících, schodištích či ve dveřích se místní vyhýbají na opačnou stranu než je u  nás zvykem. Ale ve velké sportovní hale, kde se mísí řada národností s opačnými zvyklostmi, bylo vyhýbání se protijdoucím vždy trochu rébusem – z které země je protijdoucí, na kterou stranu se vyhnout? Periferie Dundalku potvrdila známou pravdu o  Irsku jako o  ostrovu plném zeleně. Jen málo nezastavěné plochy není zaplněno trávníkem. A  většina trávníků je pečlivě posekána či snad spíše zastřižena. V  mnohých zahradách či i  drobných strana 4

Hráči Křemže nastoupili na Mistrovství Evropy seniorů v nových dresech. Na levém rukávu měli znak Křemže. Moc se nám líbil.

Na zahájení turnaje proběhl slavnostní nástup. Za naší vlajkou jsou za modrým klínem J.Holeček a ten nejvyšší je Michal Koudelka.

Ulice Dundalku - úzká, mnohem více aut než chodců. Slavnostní výzdoba, upoutávka na turnaj, Česká vlajka na pubu

předzahrádkách jsou ke spatření domácí páni se sekačkami. Zdá se, jako by trávník upravovali i několikrát denně. Stejně pečlivě jsou upraveny i plochy veřejné zeleně. Jen málokterá travnatá plocha je neupravená. Stejně jako o trávníky starají se Irové i o ostatní veřejné plochy. Těžko říct, zda je k  tomu vede vrozená pořádkumilovnost (ve sportovní hale to místy vypadalo, že přece jen až ne tak veliká). Možná svůj význam mají i časté plechové cedule s upozorněním, že za odhazování nepořádku či neodklízení psích exkrementů je možno pokutovat až neuvěřitelnou sumou 1 900 Euro. Jen si to zkuste přepočítat na koruny! Ostatně 2000 Euro je plat, který měsíčně pobírají recepční či pokojské v  hotelu či servírky. Zajímavé je, že tyto profese – a  zřejmě i  řadu dalších – provozují většinou cizinci z  Čech, Slovenska, Polska. Snad prý je to proto, že cizinci si práce váží jsou pracovití a  spolehliví. Oproti tomu Irové s  klidem před nástupem směny oznámí, že do práce nepřijdou – nechce se jim, mají jiné činnosti nebo předcházející noc to „poněkud přehnali v  „pubu”. Pracovitý a šetrný cizinec si dokáže měsíčně ušetřit až 1 000 Euro. Není problém se občas domluvit i  česky. Recepční v  našem hotelu byli Slováci, stejně tak při snídani nás obsluhovaly servírky ovládající nejen základy češtiny. I někteří kolemjdoucí na ulici pocházeli z Čech a byli rádi, že si mohou popovídat česky. Celý Dundalk žil Mistrovstvím Evropy seniorů, které připomínala výzdoba na ulicích ve výkladech či v oknech. Základní součástí výzdoby byly vlajky jednotlivých zúčastněných států, mezi nimi i  řada vlajek naší republiky. Nikdy jsem si neuvědomoval, že vyvěsit českou vlajku je problém. Opakovaně jsme viděli naši vlajku „nohama nahoru“ – tedy nahoře červená a dole bílá barva a někdy byl i problém se správným umístěním modrého klínu – vlevo či vpravo? Česká vlajka visela i na „pubu“, který „adoptoval“ naší výpravu. Několik pubů ve městě si tak dělalo reklamu vyvěšením vlajek jednotlivých výprav.Ta naše hospoda byla významná tím, že se tam čepovalo padesát /!/ druhů piva z celého kontinentu (včetně českých). Ty jsme nechali domácím a sami jsme si oblíbili Guiness či Heineken. Pravda ochutnali jsme i jiné druhy, ale většinou jen do té chvíle, kdy jsme si z  nevědomosti objednali pivo, které chutnalo jako mošt. Tím naše experimenty většinou skončily. A když už jsme byli v Irsku a pubu, který známe z reklamy v naší televizi (na Tullamor Dew), tak se zdálo být dobrým nápadem okusit i pravou irskou whisky. Brzy jsme zjistili, že ta „pravá irská whisky“ je nápoj skládající se z trochy whisky, něco smetany a je oslazená. Tak tohle nám tedy v naší reklamě nesdělují! Pokorně jsme se vrátili k pivu. A  ještě jedem mýtus o  Irsku nebyl v  našem případě úplně pravdivý. Irské počasí má být velmi proměnlivé, spíše chladné a deštivé, má se měnit během krátké doby. Pravda, jednou jsme vyjeli z hotelu za slunečného počasí a za deset minut jsme ve městě vystupovali do deště – naprosto nepřipraveni. Ale to jen proto, že jinak bylo počasí velmi přívětivé, slunečné, nepříliš větrné. Taky nám domácí říkali, že tak pěkný přelom září a října již mnoho let nepamatují. Pobyt naší výpravy v  Irsku byl krátký, intenzivní, v  mnohém poučný a budeme na něj vždy rádi vzpomínat. Snad i některý z účastníků turnaje nebo diváků si vzpomene na ten nezvyklý nápis, který měli naši hráči s hrdostí na dresech – Sokol Křemže. Text a foto MUDr. Václav Koudelka

Michal Koudelka (Křemže) a Jan Jirásek (Meteor Praha) po vítězném utkání.

Opravdu je pokuta 1 900 euro

Tahle hala byla pro nás přece jen trochu velká.

strana 5

Český zahrádkářský svaz

Dne 25. 9. 2010 uspořádala základní organizace Českého zahrádkářského svazu Křemže v  zasedací místnosti Radnice Křemže kurs aranžování suchých vazeb. Celé tři hodiny jsme pod vedením slečny Veroniky Bartošové tvořily kytice, plnily košíčky a  vázičky suchými květy a  různými dalšími materiály. Veronika nejdříve předvedla „klasiku“ a poté i moderní způsoby aranžování. Pak již zodpovídala dotazy a  pomáhala všem účastnicím kursu, za což jí patří veliký dík. V milém prostředí a příjemné náladě odpoledne rychle uteklo a musely jsme končit. Nejhezčí výtvory jsme za týden předvedly na zahrádkářské výstavě. A.S.

strana 6

Úvéenka Rozhod jsem se, že udělám něco pro své zdraví, že okysličím plíce a  přilehlý orgány dávkou nefalšovanýho luženskýho vzduchu, a to kombinací nádražního ozonu s přilehlým borovicovým snad polesím. Čírou náhodou, jak jsou cesty Páně nevyzpytalené, zvláště, když se jim trošku pomůže, při inhalaci, tuším, že do pravýho plicního laloku, jsem zahlíd rodačku Elišku, ana též vystupuje z nadnárodního rychlíku Pha Rak, a slovo dalo slovo, ruka sice nebyla v nohavici, jak praví s Čelakovský ve spisku Mudrosloví národa českého, ale zatoužila též zbaviti se pražského smogu, a  tak jsem vyrazil svým skvělým autem s  víc jak půl roku propadlou STK, což o to, nelpím tak úzkoprse na předpisech, ale když se už musím podívat na něco do kufru, nesmím se dívat příliš kosým pohledem, aby mi neodpadly tlumiče a podlahou a  pak nohavicí mi za jízdy táhne na Lohengrina. Za účelem nenastydnutí nejen Lohengrina jezdím tedy šedesátkou a kochám se vůkolní krajinou a kovozemědělci, kteří makají na chmelnicích a ladem ležících polích. Úmyslně jsem nepil už zvečera, což byla chyba, neb když bylo půl jedenáctý, zachtělo se mi nezemřít jako Tycho de Brahe a  přistavil jsem se mohutný borovici, z  dohledu houbařů, cyklistů a  podobný verbeže, která, namísto aby v  lese šukala, řve jak na lesy…. Co kdyby tudy náhodou jela zdivočelá Alenka a  zahlídla mě z  první ruky a  taky jsem šanoval spolujezdkyni, která prostaty nemajíc, nemá ani tyhle potíže. Jenže jak mě to nutilo na čůrání a současně to ale moc, vlastně vůbec nešlo, čul jsem zradu a taky že jo, uvnitř Lohengrina mě něco zašimralo, ale co něco, já dobře věděl co to je, sražený chuchvalce krve a pak jsem udělal vedle borovice snad půlmetrovej rudej kruh. V tu prdu, v ten moment jsem cítil, jak mi gumovatí kolena, ale nahrabal jsem na kruh spadaný listí a svižně, aby to nevypadalo, jsem se vrátil k autu a navrhnul, aby teď šla ona, já že mezitím otočím auto do protisměru. Vrátil jsem se za dvě, tři minuty a mluvili jsme řeči. Do odjezdu jejího vlaku na východ zbývala téměř hodina, navrhnul jsem u  vědomí, že by musela šlapat dost daleko pěšo, kdyby se mi rozjely kopyta, že se přesuneme směrem k nádraží. Tobě není dobře, zeptala se a byla to řečnická otázka. Přikývl jsem . „Pokusím se,“ pravil jsem, „být s tebou na nádraží do odjezdu,“ ale nenechala mne domluvit. „Mám o tebe strach, jak dojedeš,“ ale já věděl, že další čůrání na záchodě nebo kdekoli jinde, to bude moje omdlení. „Jeď opatrně a hned po dojezdu mi pošli esemesku.“ No jel jsem jak prase, vzal jsem to přes Lišany, protože u  Šamotky někdy chytají, samo, že blikalo červený světlo, na tom přejezdu před Lišanama, začal jsem to otáčet, jako že to tedy vezmu přes Šamotku, když v tom zahrčel vlak, tak jsem to otočil zpátky do původního úmyslu, a Lišany jsem projel šedesátkou až více. Za vesnicí jsem na to fakt šláp, páč jsem cítil, jak si močák říká o pozornost, nekecám, ale vymáčknul jsem z toho brusu 120 kiláků per godina, a jedním okem jsem sledoval, která náprava mě předjede dřív. Dojel jsem jen tak tak, sousedka Slávka na mne volala, že pro mě něco má, ale já řek, že se vrátim později. A  mastil na domorodý hajzl. Nebudu to prodlužovat, zas tam lítaly kusy sražený krve a bylo toho hodně,

pak, asi v  čtvrhodinových intervalech ještě čtyřikrát. Nemůžu odhadnout podíl moči co v tý kapalině, co ze mne lítala, byl, ale kdyby jen ta sraženina, tak štvrt litru krve mne opustilo určitě. Dostal jsem strach o  svou kůži a  zavolal jsem Robíkovi, jestli by mně nemoh vzít do Prahy, do úvéenky. Měl toho jako na potvoru až do šesti hodin, ale kdyby se ti přitížilo, povídá, tak samozřejmě, že všeho nechá a  jedeme. V  šest ale budu doma určitě. Naštěstí jsem našel na úveenským formuláři číslo, kam volat do 15.30 a kam po týhle době, a tak jsem se dohodli, že tam nejdřív zavoláme, vylíčíme jim situaci a oni nám poradí. Mezitím jsem pilně čůral, vypadalo to jako kofola nebo její horší odrůda Cola Loca, ale nebyly tam ty chuchvalce. Robík se vrátil těsně po šesté, hned jsme tam zavolali a paní doktorka, myslím, že to byla Slovanka, ale když jde člověku o  kůži, tak jde antisemitismus stranou, a pravila, že pokud mne nebolí v podbřišku a nemám horečku, obojí jsem neměl, tak není tak velký důvod k poplachu, a když zjistila, že jsem vlastně 24 hodiny nepil, dost jí to zaskočilo a  že mám vypít nejmíň litr vody a  před spaním nejmíň ještě jeden a sledovat teplotu a bolesti. Kdyby se něco z toho objevilo, mám okamžitě k nim přijet. Měli jsme s Robíkem dohodnuto, že kdyby bylo do rána čůrání čiré, nikam nepojedeme, ale kdyby ano, tak že bychom po šesté vyrazili. A že bude celý večer a noc v pohotovosti, což značí, že si nedá ani pivo ani nic jiného. Jak jsem byl nalitej vodou, čůral jsem jako z partesu, a chuchvalce jsem necítil, ale barvu jsem taky nekontroloval, nýbrž jsem posera. Ráno, ač jsem doufal, v bažantovi vyrobeným z plastový plechovky od maggi, jsem viděl zas tu kofolu. A  co víc, když jsem se postavil a zmačknul pípu, předtím jsem lulal vleže, tak zas ten pudingovej pocit v Lohengrinovi a plesknutí chuchvalce do plechovky. Za pár minut se objevil Robík: “A tak co?“ A já jen řek: „Jedeme.“ „Tak počkej 20 minut, já něco pošlu z  počítače a  pak na tebe zazvoním.“ Brnknul jsem kamarádce Elišce, kdy vyrážíme, a ona slíbila, že mě od Robíka převezme a postará se o mne tak dlouho, jak bude zapotřebí než se Robík pro mne zase vrátí, páč musel na stavbu do Loun. Byli jsme krásný tandem, čtyřicetikilová Eliška a já víc jak trojnásobný Grizzly. No jeli jsme tradičně jak z  partesu, za 50 minut jsme byli před úvéenkou, a  to i  přesto, že ve Strašecí nás odklonili na okresní silnice až do Stochova. A  opravdu, neuvěřitelné se stalo skutkem, Eli, která obvykle čekává u obrubníku nedaleko plotu, kde jsem ji taky hledal, tam nebyla, a Robík procedil mezi tesákama: „Tamhle je,“ a  kývnul hlavou opačným směrem. Eli stála, ta křehoučká dětská postavička na jediným volným místě toho obrovskýho parkoviště a  vlastními těly bránila parkování lačným šoferům k obsazení toho jedinýho volnýho parkovacího místa, co jich v  Praze jest. Robík spěchal na stavbu do Loun velice velmi, i  řekl jsem mu, že jsem v  dobrých rukách, ať jen nemá strach, že se ozvu, jakmile budu něco vědět. Ani jsme moc nebloudili, přestože Eli v  těch končinách nikdy nebyla, z  automatu mi vyzvedla lístek o  zaplacení poplatku, a  co je podstatné, když jsem dorazil na začátek chodby, kde už nastává urologie, je tam velmi útulný hajzl a tak jsem doň zapad a zjistil, že čůrání má pořád barvu Cola Loky, ale už bylo trošku světlejší, ale hlavně nebyly tam už ty chuchvalce sražený krve. Jakmile strana 7

jsme se dostali do oblasti, kde začínají ambulance a kde se musí v „recepci“ vyjednat, do kterýho čísla dveří pacoše naženou, tak rodačka recepční se rozzářila přátelským úsměvem a  že tentokrát dopisy ode mne dostali a  že je mají připíchnutý na nástěnce. Vzápětí se objevila ta vysoká sympatická sestřička, klíďo brďo bych řek nejsympatičtější, ale dobře tvarovaná blondýna, jiná sestřička by se mohla nafouknout, takže diplomaticky se tomuhle predikativu vyhnu, a  že tak milý a jejich práci oceňující dopis často nedostávají i obejmul jsem ji. Pak jsem se dozvěděl, že pan dochtor má vizitu nebo něco podobnýho a že se na mě dostane až tak okolo půl deváté, což mi nevadilo, neb jsem měl s sebou pečovatelku, a měli jsme si co povídat. Pak se na chodbě objevil doktor Drdlík, který byl posledně poslem dobrých zpráv, on chodí takovým zvláštním způsobem jako zápasník těžký váhy, nechci říct přímo Sumo, ale nepoznal mě, i když i jemu jsem poslal osobní poděkovný dopis. A  pak, to už uplynula dost dlouhá doba, se objevil na chodbě Dr. Chmelík, o  tom to můžu povědět naplno, protože dochtora Drdlíka jsem už definoval a  zbývající z  triumvirátu, Dr. Chmelenský prý dal výpověď, tak Dr. Chmelík, ve tváři maje ten zvláštní, lehce ironický a silně chápající úsměv, se ke mně hlásil a jako co že já tady, a tak jsem vstal a řekl jsem, že jsem o  den dřív čůral krev a  on, že se na to tedy musíme podívat, a když spočinul jeho zrak na zatím běloskvoucím tričku, kde na hrudi mám legrační karikaturu sebe v maskovaným trikotu, dílo to Jaromírovo k letošním mým narozeninám, povídá: „Vy máte dokonce vlastní tričko.“, načež jsem odpověděl, že kdo něco znamená, musí mít vlastní tričko, čemuž se docela upřímně zasmál, ačkoli jinak se snaží o  výraz „stone face“, čímž vůbec nechci říct, že by to byl morous. Jen nedává svoje pocity najevo. Před devátou mne ta dobře tvarovaná cizinka, protože jak pochází ze Slovenska, tak je vlastně cizinka, pozvala takovým trošku středověkým máchnutím do ordinace a pan doktor mě zpovídal. Přitom, jak se díval na obrazovku počítače, s tím svým zvláštním úsměvem prohodil: „Tak koukám, že kolegové vám při biopsii naměřil tu prostatu pěkně velkou, šestkrát větší.“, zvolal jsem: „Než určuje ČSN“, a on se znovu sotva znatelně usmál a řekl, že tak velikou ještě neviděl. Zmínil jsem se mu i  o  těch dvou předchozích případech krve v  čůrání, čtyři a  tři rokůch tomu nazad, o kterých jsem se při předchozích návštěvách nezmínil, nikoli ze strachu, ale prostě jsem na to zapomněl, i položil mě pan doktor na vyšetřovací stůl a narval mi do břicha nad pánevní kost nějakej boxer, jenže to nemělo ostny, jak má správnej boxer mít, byl to patně snímač ultrazvuku, pak to zopakoval na druhý straně a poměrně, nikoli nenesitelně to bolelo, ale jinak pohoda. Co mně tedy potěšilo, že ani doktor neprojevil úžas nad tím, že jsem se nezmohl od poslední návštěvy na jiný společenský oděv než montérky a obuv jinou než pracovní, byť od Bati. A že tedy bude nutno udělat kontrastní rentgen horních cest močových a pak cystoskopii. To už jsem vstal ze Záhořova lože a utíral si ten sulc, kterej mi tam vždycky napatlají, aby se de Brogliovy vlny ve spolupráci s krajanem Dopplerem, dostaly snáz přes izolační vrstvu špeku a jen tak jsem prohodil, že když jsme tady sami dva, bez sestřičky, před kterou se fakt stydím, že ačkoli nenavštěvuji hampejzy nízkých cenových skupin, ba ani ty pro milionáře, dokonce nenatírám ani dvanáctiletý cikánky, přičemž pan doktor jen prohodil: „Opravdu?“, a já nato: „Fakt ne.“, takže mám na Staročechovi nějaký zúžení, kvůli kterýmu ta cystoskopie

strana 8

asi nepůjde. On jen ukázal zpátky na vyšetřovací stůl, nazul si gumový rukavice a jedním hmatem narovnal Lohengrina a řek slovo, který už jsem zapomněl, ale co mě dostalo víc, že řek: „Tak to by byla další operace.“, to „další“ mě odrovnalo, a on se zas usmál tím nenapodobitelným úsměvem a  dodal: „Obřízka, ale je tam ještě dost místa, ten nástroj na cystoskopii má malý průměr.“ Posadil jsem se znovu k  němu ke stolu, mezitím se vrátila sestřička, dala mi spoustu papírů a  nemenší spoustu pokynů , z nichž už jsem valnou část taky stejně zapomněl, a že tedy 25. srpna kontrastní rentgen a v říjnu cystoskopie. Naznačil jsem, že někdy mám pocit, že mám v močáku nějaký zánět, načež mi napsali antibiotikum, který si můžu vyzvednout hned v  místní lékárně a  sestřička prohodila něco, nevím už v jaký spojitosti, že by potřebovala pár kilo shodit a já že proč, že podle fotografa Saudka má být ženský plná noční košile a pan doktor řek něco v tom smyslu, že Saudek je exot, a já, že to tedy je, ale jinak, že umí, a  když jsem odcházel, prohodil jsem, že jestli mi udělají tu obřízku, tak nebudu moct lítat s arabskejma aerolinkama, protože by mysleli, že jsem Žid a on se zase usmál, a prohodil, že Arabky jsou hezký ženský. Já na to, že ano, ale jen tak mezi 12. a 14. rokem, pak že už jsou to starý pomuchlaný, vrásčitý kramle, vybavený mnoha mocnými kníry. Sestřička jen zavrtěla hlavou a řekla: „Vy chlapi.“ Pak jsem se pochlubil, že jsem byl na vojně v  Seredi nad Váhom, ona na to, že to je západní Slovensko, takže je možná Východňárka. Na rozloučenou mi pan doktor řekl, že když má ta moč tmavou kofolovou barvu, tak že je to znamení, že se jedná o  starou krev, že se cévy stáhly, že se nemusím bát, že vykrvácím. Venku už čekala pečovatelka Eli, špicovala prý ouška, aby něco zaslechla, ale bylo to jen několik slov, z nichž se nedalo usoudit, zač je toho loket. Při zpáteční cestě jsem se spíše cvičně stavěl na svém oblíbeném hajzlu a  tentokrát už močová Cola Loka měla nepochybně světlejší barvu, což jsem uvítal, I napadla mě v tu chvíli kaciřská myšlénka, že kdybych byl počkal půlden, tak jsme ani nemuseli do Prahy jet, ale na druhé straně, když už jsem to měl potřetí, tak nějaké vyšetření nebude na škodu. Eli, ačkoli sama jí jak brabeček, tak pořád, jestli nemám hlad a  jestli bych si neměl něco zakoupit v  místní prodejně, ale najsampru jsem měl cukání prožít stabilizační dobu neb jsem měl sbaleno na nemocniční pobyt, z  tý radosti, že si mě tam nenechali, někde uvnitř a  pak zavolat Robíkovi, co bude dál, a jak jsem si sedli v tom proskleným mostě, tak jednak okolo nás vozili lidi po operaci, což jsem tedy umíral a pak i mně se udělalo slabo od kolen a sedl jsem si tedy a ecce homo, na obrazovce mobilu byl vzkaz od Robíka, jak jsem dopad? Odpověděl jsem po pravdě a navrhnul, nýbrž byla časná hodina, že se vypravím s  pečovatelkou na nádraží Pha Veleslavín a  zjistím nejbližší přímý vlak na Rakovník a  pojedu vlakmo. Jenže Robík prál, že jestli vydržím v nemocničním areálu do zhruba čtyř hodin, tak že si tam pro mě přijede. Eli souhlasila, že se mi bude věnovat do té doby, nakonec proč ne, sluníčko svítilo, a  tak jsem pojal podezření, že by bylo nejlepší posedět venku, ale předtím vyzvednout v místní aptěce líky, hned se jimi naprat, ať začnou antibiotika bojovat co nejdřív, což taky udělala a  přišla kromě toho se vzkazem, že nemám jíst kyselý okurky a  kdybych měl horečku, tak místo aspirinu Paralen. Vystáv šílenou frontu,

v kantině, kde nějaká rozežraná pacoška na vozejku, udílela řízný pokyny svému kulimu, kterýžto je pak tlumočil prodavačce. No kam se to všechno do tý baby mohlo vejít, to mi tedy povězte. Když jsem se konečně dostal k lizu, zaplajznul jsem patnáct vočí za vobyč vodu, ni bublinky, ni nějaká umělohmotná příchuťová sračka, voda z rakovnickýho vodovodu jest o mnoho chutnější. Posadili jsme se na lavičky před pavilonem, kde jest sousoší dvou snad zápasníků, z  nichž ten stojící má k  palici přimontovanou snad svářečskou kuklu nebo takovou tu širokoúhlou lupu, co požívají rytci a drobnomalci, docela jsou nahatý a z bronzu, což mne zaskočilo, že je dosud nějakej cikánskej recyklovač neodvez tam, kam patří, a jak nejsou ty lavičky určený k hulení cigaret přes den, tak samo, že tam do sebe pralo asi deset pacientů jedno číko za druhým, což bylo samo o sobě dost nepříjemný, k tomu ty hadičky z nosu a obvazy, pojal jsem nápad, že se tedy uchýlíme zpátky na lavičky do vestibulu, jenže v tom, jako na zavolanou, přijel obrovskej nákladák a šíleně smrděl, měl vrchovatou korbu horký asfaltový směsi, a hodlal ji zvrhnout právě do okolí těch laviček za účelem vyspravení povrchu. Eli pravila, že někde tam vzadu, a  ukázala směrem na Waršavu, možná na Helsinky, by měla být lavička vzdálená asfaltovýmu ruchu a vskutku, téměř u  drátěnýho plotu a  pod kaštanem, jenž klíněnkou napaden byl, jsme našli asyl. Mluvili jsme řeči, vzpomínky na rodný město i města nerodná, zato však bohatší na sexuální požitky, opakovaně si tam přišla zakouřit dáma ve středním věku a celá v bílém, takže zaměstnankyně, ale ne doktorka, páč když jsem se jí ptal, proč mají ze sosáku ty trubičky, nevěděla, a pak jiná dáma, dívka tak ke třicíti, ze který jsem dodneska hýn, nevím, jestli to byla kočárová zásuvka nebo asistentka na univerzitě nebo to bylo obojí, ale měla nádhernej velkokapcitní plynovej zapalovač, přímo plamenomet. Pochválila velice velmi Eliščin přívěsek, kterýžto nalezla v  Austrálii, a  dívka udělala před odchodem něco, co jsem viděl poprvní v životě, ne nesvlíkla se a nenechala se kolovat, jak by si mnohý sviňák dozajista pomyslel, pravila, že byla původně nekuřačka, a tak může posoudit, jak nekuřákům vadí ten cigaretovej kuřáckej šmak, a že se musí odnikotinovat, a  vytáhla z  kabelky nějakej sulc v  plastový lahvičce, a  tím si napatlala tlapky a pak to spláchla vodou z malý lahvičky, načež

prohodila, že z dechu to sice nezmizí úplně, ale alespoň potlačí vhodnou žvejkou. Když pak byla asi pět metrů na odchodu, Eliška ji pochválila kalhoty, jež byly z  kostkovaný bílo a  černý látky, tedy mezi námi, mně to připadalo spíš jako galihoty pro clowna do cirkusu střední kategorie, páč v těch nejnižších mají clowni kalhoty křiklavých barev, nejčastěji červený, ve střední třídě mají kockovaný nebo příčně pruhovaný a  od Humberta výš pak se oblíkají jako gymnasti do volných smokingů, fraků a redingotů a někdy mívali na palici i cylindry. Dívka se otočila a jak bývá teď zvykem, pronesla: „Děkuji.“ a byla pryč. Bylo to tak moc dojmů, že jsem si ani neuvědomil, že jsem neposlal esemesky lidem, kteří jsou kromě Robíka, zapsáni zlatým písmem v  mým společenským menu, puritánský intelektuálce Aleně, Káčabcovi, Matějovi a  Jaromírovi. Cožpak o ty dva prostřední, Káčabec a Matěj ani nevěděli, co mám za potíže, ale Jaromír a Alenka o mém barevném čůrání věděli. Ale snad pochopí a omluví. Vtom pípnul mobil a  Robík, že už je na Vypichu, a  já, že tedy budeme, co mě ráno vysadil a šli jsme tím směrem a jak jsme se blížili k rohu, viděl jsem, jak se blíží Robíkovo auto. Bravurně to zašláp, já se rozloučil a  poděkoval pečovatelce a  Robík zabodoval, neb se tím jeho širokánským úsměvem vyřítil z  auta, pak podal ruku Elišce. O  několik hodin později to emailem velmi ocenila. Jako na potvoru, na Bílý Hoře byla bouračka, jeli jsme ten úsek přes hodinu, takže domů jsme jeli dva a půl hoďky a já ani jedno čůrání, šest hodin bez zmačknutí pípy, to je i normaloprostaťáka rekord, doma jsem sice ze strachu furt čúral do neprůhledný nádobky a chuchvalce už tam nebyly, to se pozná i  nevizuálně. Jen tak, abych se srovnal po tom mnohahodinovým sezení, jsem se natáh na postel, za vteřinu jsem spal a probudil jsem se za hodinu. Mezitím tam byl Jaromír, duše to dobrá, co je se mnou, že se neozývám a když zjistil dole u Robíka, že asi ležím, ani nešel nahoru. Lil jsem do sebe dost vody, jednak kvůli antibiotikům, jednak kvůli tomu, že za celý den jsem vypil jen polovinu tý hnusný vody z  kantiny a  ráno už bylo moje čůrání průzračný jak dřív. Nikdy bych nevěřil, že nastanou chvíle, kdy mi bude právě a jen tahle věc postačovat k pocitu štěstí. J.M. 13. srpna 2010

Výlet do Státního zámku Kratochvíle V rámci „Čtení a besedování o knihách“ pořádáme každoročně jeden literární výlet pod společným názvem „Po stopách Rožmberků“. (V  květnu to byla návštěva města Třeboně.)

velmi malý prostor. Postupně jsme si prohlédli vnitřní prostory zámku, za doprovodu sympatických průvodkyň.

Letos jsme se rozhodli, že uspořádáme ještě jeden výlet na podzim, tentokrát na Státní zámek Kratochvíle. A aby nás bylo více, nabídli jsme účast i  dalším zájemcům z  Křemže a  okolí. Zájezd se uskutečnil dne 12. října 2010. Cestu autobusem nám uhradil Úřad městyse Křemže, kterému tímto děkujeme.

Myslím, že všichni byli mile překvapeni, jak zámek v současné době vypadá. Za jeho branami jsme se vrátili o  více než čtyři století nazpátek, do doby zvané RENESANCE, kdy vládl rožmberským majetkům Vilém z Rožmberka a jeho mladší bratr Petr Vok. Oba mladí Rožmberkové se rozhodli vybudovat na místě malého loveckého zámečku Leptáč nový letohrádek se zahradou – do všech detailů velmi podobný italským stavbám.

Po zakoupení vstupenek jsme se museli rozdělit na dvě skupiny, protože v místnostech zámku je pro návštěvníky vymezený jen

Zámek je postaven na ostrůvku, který lemuje vodní příkop. Kolem se rozkládá zahrada, která je po vzoru renesančních strana 9

zahrad, s  bylinkovými a  zeleninovými záhony, koncipovaná do různých pravidelných geometrických tvarů. A  právě v  tomto  renesančním duchu je celý zámek Kratochvíle i  jeho okolí nyní opravován. Po prohlídce zámku jsme se prošli zahradou a  vyfotili se na památku. A  protože se blížilo poledne a  my jsme dostali chuť na malé občerstvení, vydali jsme se do blízkého města Netolice. Tady se všichni hned rozprchli na všechny strany. Někteří na oběd do restaurace a někteří jen na malý zákusek do cukrárny. My jsme se ještě předtím vydali na prohlídku náměstí a  jeho blízkého okolí. Podívali jsme se k  rybníku Mnich, kde se na hladině nachází replika původní historické kálečky. Že nevíte, co je to kálečka? Kálečka je netolickou raritou, která se již nikde jinde nedochovala. Byl to dřevěný vor na rybníku, ukotvený ke břehu, který sloužil ženám k  máchání prádla (v  netolickém nářečí - kálení). V  hrázi jsou dva historicky cenné kamenné mosty. Na jednom z  nich je umístěná socha Jana Nepomuckého, ochránce před povodněmi. V místě hráze zvaném Slepičí vršek stával na dnes zastavěném skalnatém ostrohu středověký hrádek. Pod hrází jsou dva vodopády a romantické uličky. Po návratu na náměstí jsme ještě nahlédly do kostela Nanebevzetí Panny Marie postaveném v gotickém slohu.

strana 10

V tomto malém městečku Netolice, které má 2 650 obyvatel, je mnoho dalších památek, např. Přemyslovské hradiště, kostel sv. Václava, děkanství, Rožmberský dům, škola, radnice, muzeum, kašna, měšťanský pivovar, barokní špýchar, Petrův dvůr a další. Jejich návštěva by ale zabrala mnohem více času než jedno krátké odpoledne. V  půl druhé jsme se sešli u  autobusu a  co nejkratší cestou se vrátili zpět do Křemže. Miroslava Průchová Doubravka Kopecká Ludmila Dvořáková

strana 11

LISTOPADOVÉ AKCE KLUBU

KŘEMÍLEK

Klub pro maminky s dětmi je otevřen každý čtvrtek od 9.00 do 11:30. Přijďte si pohrát, zacvičit s písničkou, malovat a tvořit. Vstupné: 20,-Kč dospělý, děti zdarma.

Výtvarný program klubu čtvrtek 4. 11. 2010 - Lampión

Ze zavařovací láhve si Frost technikou vyrobíme lampion do průvodu. Doneste si menší láhev.

čtvrtek 18. 11. 2010 - První sněhulák Pomocí krupičky a lepidla si nasněžíme na prvního sněhuláka.

Akce klubu 5. 11. 2010 - Slavnost světel

Přijďte s vyrobeným lampionem do průvodu. Sraz v 19.00 u kostela ve Křemži. Na závěr je pro děti připraveno veliké překvapení!

Výtvarná sobota 27. 11. 2010 - Tvořeníčko pro děti

Celou sobotu věnujeme výrobě vánočních dárků a dekorací. Vhodné pro děti od 8 do 13 let. Začátek v 9.00 hodin, předpokládaný konec 16.30 h. Cena včetně výtvarných materiálů, oběda v restauraci a pitného režimu činí 300,- Kč za dítě.

Výtvarná dílna pro maminky 12. 11. 2010 - Smaltování Vyrobíme si originální smaltované šperky a bytové dekorace. Cena dílny 200,-Kč Začátek v 18.30 h v MC Křemílek

26. 11. 2010 - Háčkování Naučíme se háčkovat filetovou technikou, vytvářet vlastní vzory. Vyrobíme si taštičku. Ukážeme si, jak uháčkovat roztomilé zvířátko. Cena dílny 180,-Kč Začátek v 18.15 h v MC Křemílek Na výtvarnou sobotu a dílny pro maminky je nutno se předem přihlásit. Přihlášky a bližší informace: Bc. Alena Nováková 603586747 [email protected] MC Křemílek, Dům služeb, Náměstí 7, 382 03 Křemže

strana 12

Setkání zájemců



o ochotnické divadlo

Zveme všechny zájemce o ochotnické divadlo v Křemži na první schůzku, která bude setkáním všech, které divadlo zajímá. Na toto nezávazné setkání zveme všechny zájemce jak z řad potencionálních herců, ale i zájemce o psaní scénáře, dramaturgy, režiséry, zručné kostyméry…Všechny, kteří by se jakkoli chtěli na chodu ochotnického divadla podílet. Na věku a zkušenostech nezáleží, důležitá je chuť a nadšení.

Případné dotazy na tel: 774 953 244 kdy: ve

čtvrtek 25.11.2010 od 19 h kde: v Radniční restauraci v Křemži

Akce je realizována v rámci  grantu Jihočeského kraje.

Správa CHKO Blanský les a Obec Holubov si Vás dovolují pozvat na přednášku

Dr. Pavla Šustra z Národního parku Šumava na téma „Velcí savci Šumavy“ kde: Informační centrum Holubov kdy: čtvrtek 11. listopadu 2010 od 18 hodin Přednáška je součástí přednáškového cyklu na různá témata, který se koná vždy 2. čtvrtek v měsíci v prostorách Infocentra v Holubově.

strana 13

Energetická poradna ([email protected]) Chcete ušetřit na topení? Akumulujte!

Když se řekne ušetřit na topení, většinu z nás napadne vyměnit okna a  zateplit dům. Z  všudypřítomných reklam je nám právě toto řešení podsouváno jako to jediné možné a úžasně výhodné. Zateplit? Vyměnit okna?

Zateplit dům bychom vždy měli až po důkladném výpočtu a konzultaci s odborníkem, jinak se nám může dům proměnit ve vlhkou prádelnu. Zateplení domu je samozřejmě správné, ale zároveň se jedná o nákladnou záležitost, obvykle vyjde na 2000-2500 Kč/m2. Co okna, letáky obvykle slibují značné úspory, dnešní okna skvěle izolují teplo, jsou však také téměř vzduchotěsná. Nejsme na takovou těsnost zvyklí, a  když pak okna vyměníme, v  99% případů málo větráme. To opět vede ke zvýšení vlhkosti v bytě a může vést až k tvorbě plísní.

Pojďme na to od lesa

Začít šetřit na vytápění domu se dá i  jinak. Máme-li kotel na tuhá paliva (obvykle na dřevo s  ručním přikládáním), můžeme doplnit do topného okruhu akumulační nádrž. Jedná se o zateplenou nádrž, jakýsi velký bojler s objemem 500-1500 litrů.

Jak to funguje

I  sebelepší moderní kotel na dřevo má výrobcem udávanou účinnost spalování 85% pouze při práci na plný výkon. To bychom ale doma měli saunu. Většinu života pracuje kotel v utlumeném přidušeném režimu. Tím nám ale hůře hoří dřevo

I N Z E R C E

a  více ho spotřebujeme, v  kotli a  zejména pak v  komíně se nalepují částečky dehtu a sazí. Při nižších teplotách v přidušeném spalování v  kotli reaguje vlhkost ze dřeva s  železnými částmi kotle a ty reznou. S  akumulační nádrží, tyto neduhy zmizí. Zatopíme v  kotli a  ten běží na plno. Během 2 až 4 naložení kotel ohřeje vodu v akumulační nádrži na 90-100˚C, potom už necháme kotel dohořet a vychladnout. Celou tuto dobu pracoval v optimálním režimu, na který byl navržen. Optimálně využil veškerou energii ze dřeva, za sezónu lze takto ušetřit až 30% paliva. Z  ohřáté akumulační nádrže se uskladněné teplo posílá do radiátorů, a  to v  takovém množství kolik je ho právě potřeba, už žádné přetápění, už žádné zbytečné větrání, tím opět uspoříme cca 15% paliva. Kotel nerezne a nezanáší se, tím prodlouží životnost kotle.

Jakou nádrž vybrat a kolik to stojí?

Doporučenou velikost akumulační nádrže si snadno spočítáte, na 1kW výkonu kotle by mělo být 50-75 litrů objemu nádrže. Na rozdíl od zateplení či výměny oken není její cena nijak vysoká, pohybuje se od 17000Kč do 40000Kč.

S úsporou přichází komfort

Do teď jsme mluvili hlavně o  úspoře, akumulační nádrž však přináší také ohromný komfort ve vytápění. Při použití doporučené velikosti akumulační nádrže vydrží nashromážděné teplo až na 3 dny topení. Takže už žádné příchody domů z práce do vymrzlého domu a  rychlé roztopení kotle. S  akumulační nádrží stačí zatopit jen jednou za 2-3 dny.

Na jaře a na podzim pomůže sluníčko

Topný systém s  akumulační nádrží je ideální pro použití více zdrojů tepla najednou. Pokud si například dáme na střechu vakuové sluneční kolektory, bude nám hlavně v  jarních a  částečně i  podzimních měsících ohřívat vodu v  akumulační nádrži slunce. V  kotli tak nemusíme zatápět vůbec, a  to už opravdu zahřeje nemyslíte. Ing. Petr Brtinský Státní energetická inspekce

Sjednám i sepíši stavební spoření, penzijní připojištění a další produkty

Českomoravské stavební spořitelny. Martin Šebesta, Na Výsluní 270 Křemže, tel. 721 676 604, email: [email protected]

Dne 9. 11. 2010 se od 18.00 hodin uskuteční v sále Radnice

ustavující zasedání zastupitelstva městyse Křemže.

strana 14

Fotbalisté Křemže v říjnu 2010 Oblastní I. B třída muži Vložené 7. kolo: Křemže – Kaplice B 1:1 (1:0). Ve vloženém úterním kole jsme přivítali kaplické béčko a  v  derby si připsali další domácí ztrátu. V  první půli jsme sice měli více ze hry, ale dokázali vstřelit pouze jednu branku. Po rohu Fleischmann z  jasné pozice ještě hlavou netrefil, ale ve 30. minutě už byl po centru Chromého přesnější a pěknou střelou z voleje dal na 1:0. Jenomže ve druhé půli nám viditelně docházely síly, iniciativu převzali hosté a  zaslouženě vyrovnali. Po střele Mrázika nás ještě zachránilo břevno, ale v 77. minutě už Jirka vyrovnal na konečných 1:1. Sestava Křemže: Linha – Čondl, Filip, Procházka, L. Rolník – Hajný (85. Novák st.), Novotný, Novák ml., Fleischmann (80. Troup) – Chromý, Edelman. 8. kolo: Křemže – Srubec 3:3 (0:2). Náročný anglický týden Křemežští zakončili domácí partií s  nováčkem, který se však ukázal jako velmi kvalitní protivník. Srubečtí ubránili úvodní nápor domácích a pak hned z  první vážnější akce v  9. minutě z  brejku udeřili, když tečovanou střelou z  úhlu otevřel skóre Hrouda – 0:1. Ještě veseleji pak bylo hostům od 42. minuty, kdy z  pohledné kombinační akce zakončené lobem Hrubého dali branku do šatny na 0:2. Domácí se do zápasu naštěstí vrátili už čtyři minuty po pauze, kdy po ruce ve vápně proměnil Chromý penaltu na 1:2. Po hodině hry pak bylo srovnáno, když přízemní centr Procházky uklidil do branky Edelman – 2:2. A  v  69. minutě byl velký obrat dokonán. Do šestnáctky se přes čtyři hráče prokličkoval Chromý a Edelman dorážel na Brod-Křemže (Chromý): Ve Vyšším Brodě už pátou branku v sezoně zaznamenal Michal Chromý (vlevo, na snímku v souboji s domácím Račákem). 3:2. Pojistku pak měl na noze mladý Novák, ale jeho výstavní trestný kop vytáhl hostující brankář ze šibenice zázračně na roh. Z ojedinělé akce v 86. minutě pak přišel trest. Ryneš zblízka krásnou hlavičkou od břevna upravil na 1:1. Tím Dlouhý výkop brankáře propadl až Hekrdlovi, který ranou k tyči ovšem pohříchu fotbal skončil, protože zejména po změně stran vyrovnal na 3:3. Přesto mohli domácí ještě strhnout vítězství na se podávala sotva průměrná partie. Hrálo se převážně ve středu svoji stranu, ale v  poslední minutě nejprve Hajný neprostřelil hřiště, a tak za zmínku stojí už situace, které na fotbale nevidíme srubeckého gólmana a Edelman následně pálil z malého vápna rádi. Nejprve se v 65. minutě hlavami ve vzdušném souboji srazili nepochopitelně vysoko nad odkrytou branku. Přesto zůstávají domácí Ryneš s hostujícím stoperem Filipem, což hornoplánský Křemežští posledním ve skupině neporaženým týmem. Sestava střelec odnesl otřesem mozku a byl střídán. V rozmezí 75. až 77. Křemže: Linha – Čondl, Filip, Procházka, Brabec – Hajný, Novotný, minuty se pak dvakrát červenalo. Nejprve po druhé žluté šel Novák ml., L. Rolník (46. Fleischmann) – Chromý, Edelman. pod sprchy hostující K. Rolník a za chvíli ho za nemístnou kritiku výroku slabého arbitra následoval i domácí Kordík. Pak už se jen 9. kolo: Horní Planá – Křemže 1:1 (1:1). Na hřišti exúčastníka dohrávalo a  konečný hvizd byl pro všechny aktéry i  přítomné I. A  se hrálo další okresní derby a  Křemežští zde prodloužili diváky asi vysvobozením. Sestava Křemže: Linha – Čondl, Filip, sérii bez prohry už na devět zápasů. Hosté začali aktivněji a už Procházka, Brabec – Novák ml., Chromý, Novotný, Hajný (68. v  5. minutě Pouzar s  námahou vyrážel na roh střelu mladého L. Rolník) – K. Rolník, Edelman. Nováka zpoza vápna. Ve 14. minutě však už domácí gólman kapituloval. Edelman se u  rohového praporku zbavil obránce 10. kolo: Křemže – Frymburk 2:0 (2:0). V tomto okresním derby a přízemní centr v důrazném souboji usměrnil do branky Kamil proti druhému exúčastníkovi I. A třídy byli Křemežští tabulkovými Rolník – 0:1. Od 20. minuty se ale obraz hry výrazně změnil. favority a tuto roli splnili, i když výkon měl k dokonalosti hodně Iniciativu převzali domácí, přitlačili hosty na jejich polovinu a ve daleko. O  výsledku se rozhodlo už v  první půlhodině. Po 34. minutě zaslouženě vyrovnali. Po centru ze strany zcela volný čtvrthodině trestný kop zprava zahrával Chromý, míč propadl strana 15

ve vápně až k Procházkovi, který nadvakrát propasíroval balón zblízka za brankovou čáru – 1:0. Hosté mohli kontrovat ve 21. minutě, kdy šel zleva sám Budík, ale trefil jen včas vyběhnutého brankáře Linhu. A  trest pro hosty přišel už za další čtyři minuty. Od levé postranní čáry centroval Hajný a míč k překvapení všech a nejvíce asi gólmana Vítka skončil v pravé šibenici frymburské branky – 2:0. Ve 31. minutě pak šli Frymburští do deseti, když nervy na uzdě neudržel po odpískaném faulu ve prospěch hostů(!) jejich kapitán Dušan Račák. Ten nejprve za protesty viděl žlutou a vzápětí za nesmyslné strčení do arbitra putoval pod sprchy. Křemežští ale s  nabídnutou přesilovkou naložili bídně. Měli sice převahu, ale další diváky vyvolávané branky už nepřidali. Gólové dorážky Chromého a Edelmana pro ofsajdy neplatily, z jasných pozic zakončoval dvakrát Edelman, poprvé těsně mimo a  podruhé jeho střelu vyškrábl Vítek na roh, Hajný nastřelil z  úhlu tyč, a  tak na ukazateli zůstal stav, který se zrodil už v  první půli. Křemežští však ani v  desátém utkání sezony neprohráli. Sestava Kremže: Linha – Čondl, Filip, Procházka, Brabec – Hajný, Novák ml., Fleischmann (77. Troup), L. Rolník (84. M. Opekar) – Chromý, Edelman (87. Matějka).

za sousedem z  Nové Vsi. Sestava Křemže: Linha – Čondl, Filip, Procházka, Brabec – Hajný (90. Novák st.), Novák ml., Chromý, L. Rolník – K. Rolník (77. Troup), Edelman.

11. kolo: Vyšší Brod – Křemže 1:2 (0:1). Okresní derby mezi pátým vyšebrodským Dynamem a  druhou Křemží přineslo na horké půdě už tradiční vyhecovanou bitvu. Domácí s  cílem připravit hostům první prohru v sezoně začali aktivně a už ve 2. minutě mohli jít do vedení. Po nedorozumění křemežských obránců pálil zblízka Dibďák, ale trefil jen nohy vybíhajícího Linhy, v jehož náruči následně skončila i dorážka Marka. Blízko k  vedoucí brance pak měli domácí i  po lobu svého kapitána Krauskopfa, který ale Linha konečky prstů vyškrábl na břevno. Hosté vážněji zahrozili až v 18. minutě, kdy trestný kop z 25 metrů zahrával Chromý, ale v domácí brance debutující Čadek vyrážel zpod břevna na roh. Klíčové momenty se ovšem odehrály až v závěru půle. Nejprve se do vápna hostů zleva prodral Marek, zasekávačkou se zbavil stopera Filipa, ale bombou pálil jen do boční sítě. A  trest přišel o  chvíli později. Ve 38. minutě se v domácí šestnáctce před Vančuru dostal K. Rolník, byl sražen a z nařízené penalty se tradiční exekutor Chromý nemýlil – 0:1. Ještě veseleji pak bylo Křemežským šest minut po obrátce, kdy si na ideální pas Nováka mladšího za obranu naběhl Edelman a  ze sóla zkušeně střelou k  tyči upravil na 0:2. Domácí se sice notně zlobili, reklamovali ofsajd, ale branka platila. Na trávníku i v hledišti ovšem přibylo nervozity, což ještě podtrhla červená karta pro domácího Dibďáka z 55. minuty. Vyšebrodský útočník zbytečně atakoval brankáře Linhu, jenž držel míč pevně v náruči, a po druhé žluté musel jít předčasně pod sprchy. V deseti však začali být domácí paradoxně daleko nebezpečnější a  hosté se postupně dostali pod velký tlak. Pěknou střelu střídajícího mladíka M. Syrovátky ještě vyrazil Linha na roh, ale po něm už v 75. minutě uhodilo. K odraženému míči se ve vápně dostal Krauskopf, v souboji s K. Rolníkem byl sražen – a pískala se druhá penalta zápasu. Zodpovědnost na sebe vzal sám faulovaný a s přehledem korigoval na 1:2. V  závěrečném náporu bylo hostům ještě několikrát hodně horko, Linha s námahou vyrážel bombu Pomijeho, ale víc se už ani v nervózním závěru nestalo. Křemežští tak i po jedenáctém kole drží v kolonce porážek nulu a v tabulce jsou tři kola před koncem podzimní části na výborném druhém místě o jeden bod

V  tříčlenném OP nejmenších fotbalových nadějí se našim benjamínkům na podzim dařilo a přezimují s výbornou bilancí sedmi výher, čtyř remíz a  jediné porážky (skóre 29:17) na prvním místě s  pětibodovým náskokem před druhým Horním Dvořištěm. Nejlepším střelcem družstva je Josef Zeman, který zatížil konta soupeřů šestnácti brankami.

strana 16

Okresní soutěž muži 7. kolo: Křemže B – D. Dvořiště B 0:1 (0:0). 8. kolo: Křemže B – Černá 3:1 (3:0), za domácí: Fleischmann, Anderle, V. Novák mladší. 9. kolo: Romo Č. Krumlov – Křemže B 3:3 (2:1), za hosty: Kolář, Stejskal, Anderle. 10. kolo: Křemže B – Přídolí B 4:0 (2:0), branky: Bartoš 2, Matějka, Anderle. Naše rezerva je kolo před koncem první poloviny sezony v průběžné tabulce jedenáctičlenné okresní soutěže na pěkném třetím místě s dvoubodovou ztrátou na první béčko Velešína, na jehož půdě udělá podzimní tečku.

Okresní přebor minipřípravky

Text a foto Karel Vosika

Minipřípravka (Zeman): Nejlepší střelec našich nejmenších - Josef Zeman (u míče) se v podzimní části okresního přeboru minipřípravek trefil šestnáctkrát.

Turnaj pro neregistrované v badmintonu 17.11. 2010 v tělocvičně ZŠ Křemže. Přihlášky na místě do 8:45 hodin.

Děkujeme dárcům krve 30. odběr

I

N

R

C

E

Zpracovávám znalecké posudky v oboru ceny a odhady nemovitostí (veškeré stavby, byty, pozemky kromě lesů). Dále zajistím zpracování kupních, darovacích příp. směnných smluv.

Louda Jindřich 50. odběr

Rolník Jiří Bartošová Anna

SCHNEIDER Zdeněk, soudní znalec Holubov 134 (u koupaliště) Mobil: 602 123 231

60. odběr

Jílek Miroslav Lechnerová Jiřina

Úřad práce v Českém Krumlově, odbor státní sociální podpory úřední dny v Křemži

vždy v pondělí od 8.00 do 16.00 hodin:

29.11.2010 

Z   E

20.12.2010

Z Á LO H A

NA VODNÉ A STOČNÉ se vybírá každý běžný měsíc

Děkujeme všem našim příznivcům, kteří nám projevili svou podporu v komunálních volbách do zastupitelstva městyse Křemže.

Sdružení nezávislých kandidátů – Za Křemežsko krásnější

od 1. do 15. dne (mimo úterý) od 13:00 do 16:00 hodin, pondělí a středa do 17:00 hodin

strana 17

Společenská kronika NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

Markéta FIALOVÁ Křemže Tereza VOKÁLOVÁ Křemže Simona PADRTOVÁ Křemže Martin ŠŤASTNÝ Chlum ŽIVOTNÍ JUBILEA

VETRÁKOVÁ Olga Stupná – 75 let HOŘEJŠÍ Přemysl Chlum – 75 let HŮRSKÝ František Křemže – 90 let ŠIMKOVÁ Kateřina Chmelná – 91 let

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČILI

Jana ČULENOVÁ Křemže – 65 let Josef JUNGVIRT Chmelná – 73 let František LITVAN Mříč – 79 let Marie WEISOVÁ Chlum – 86 let

strana 18

KNIHOVNA ZAVŘENA 17. – 21.LISTOPADU



KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE POŘÁDÁ 22. LISTOPADU 2010 v 17:00 hodin

TVORBU VÁNOČNÍCH ARANŽMÁ UKÁZKY PŘEDVEDE VERONIKA BARTOŠOVÁ

VÁNOČNÍ DÍLNU PRO DĚTI 29. LISTOPADU 2010 ve 14:00 – 17:00 hodin 

BESEDA

VÁNOČNÍ ZVYKY 29. LISTOPADU 2010 v 17:00 hodin

BESEDOVAT BUDEME S PhDr. FRANTIŠKEM KREJČOU, ETNOGRAFEM JIHOČESKÉHO MUZEA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PŘIJĎTE SI VYROBIT VÁNOČNÍ DEKORACE strana 19

Z archivu DPS

strana 20

SETKÁNÍ SENIORŮ POZVÁNKA Úìad m»styse Kìemže zve všechny ob²any – dþchodceȱnaȱsetkáníȱseniorþȱ

ȱ vȱsobotu,ȱ6.ȱlistopaduȱ2010ȱodȱ15:00ȱhodinȱ ȱ vȱkulturnímȱdom»ȱveȱChmelné.ȱ

Hudba a ob²erstvení je zajišt»no, Pìijµte se pobavit a pìiveµte s sebou partnera ²i partnerku. Vstupné se nevybírá. Doprava zajišt»na autobusem. ȱ ȱ Odjezdyȱautobusþ:ȱȱȱȱ

Mìí²ȱ ȱ ȱ ȱ Kìemže, Doubek Kìemže, Nám»stí Kìemže, Pasí²ka Chlume²ek, náves Stupná náves Chmelná = cíl

13:45ȱhȱ 13:50 h 13:55 h 14:00 h 14:05 h 14:10 h 14:15 h

Kìemže,ȱNám»stíȱ ȱ Chlum, U Houškþ Chlum, náves Lou²ej, náves Lhotka, náves Chmelná = cíl

14:30ȱh 14:35 h 14:36 h 14:40 h 14:45 h 15:00 h

strana 21

Jiří Cába: 776 744 375 Kancelář: 380 727 146 e-mail: [email protected] • realizace staveb • rekonstrukce, demolice • fasády a zateplení • pronájem lešení w w w . j i c a . c z

387 310 448

ZD Podkleťan Křemže nabízí k pronájmu byt 3+1 ve Stupné č.p.24.

Bližší informace:

tel. 602 741 917

strana 22

strana 23

Začátek adventu

MŠ Chlum ve spolupráci s Úřadem městyse Křemže Vás srdečně zvou na předvánoční setkání u kapličky v Chlumu dne 25.11. v 15,00 hodin: - ozdobíme vánoční strom na návsi - prohlédneme si nově zrekonstruovanou kapličku s jesličkami - ochutnáme punč - zazpíváme si koledy - u stánku si můžete nakoupit ozdobné vánoční drobnosti z dílny dětí MŠ Chlum - naladíme se na adventní a předvánoční atmosféru p.Vejvodová, učitelka MŠ Chlum

www.posekany.cz Uzávěrka:

strana 24

29.10. 2010