Čteníčko o historii rousínovského školství
(též několik perliček navíc)
Co všechno dokázalo zaujmout, viďte? Jak zmizelo vodnické povolání (1975)
OBECNÉ A MĚŠŤANSKÉ ŠKOLY V ROUSÍNOVĚ Škola v Novém Rousínově se nejdříve nacházela v místě nynější budovy staré pošty uprostřed náměstí (č. 67). Existovala tady poměrně dlouhou dobu, ovšem děti do ní docházely nepravidelně. V letech 1814–1815 postavili Rousínovští pro školní výuku novou budovu (v domě č. 84), kterou roku 1873 zvýšili o jedno patro, aby mohlo vyučování probíhat ve třech třídách (dnes budova městského úřadu). Bývalá škola na náměstí, dnes MÚ
Další významné datum v dějinách rousínovského školství představuje rok 1906, kdy se na náměstí otevřela měšťanská chlapecká škola; o rok později ji doplnila měšťanská dívčí škola. Žáci docházeli už do nové, na svou dobu moderní budovy, postavené architektem Františkem Valentou v letech 1904– 1905 (dnes ZUŠ, vedle rodného domu Františka Sušila). V roce 1949 se sloučily obecná a obě měšťanské školy a na jejich místě vznikly dvě střední školy, první a druhá. Zároveň se poprvé pro vyšší ročníky zavedla společná výuka chlapců a dívek. V Rousínově se nadále učili žáci z Komořan, Podbřežic, Čechyně, Olšan, Habrovan, Královopolských Vážan, Vítovic a Kroužku. V roce 1954 se v rámci školní reformy obě dosavadní střední školy sloučily v osmiletou střední školu. Další reforma v roce 1960 dala vzniknout Základní devítileté škole v Rousínově. V roce 1963 byla slavnostně otevřena nová budova, v níž sídlí rousínovská základní škola dodnes.
Budova školy prošla zejména během posledních dvou desetiletí několika zásadními úpravami. Díky nástavbě nového patra školy vznikl prostor pro nové odborné učebny. Budova byla zateplena souběžně s výměnou oken, následovala modernizace otopného systému. Celkovou rekonstrukcí prošla i školní kuchyně. Vybudování školního sportovního areálu a pozdější výstavba nové městské sportovní haly velmi výrazně vylepšily podmínky pro provozování pohybových aktivit a sportovní přípravu dětí. Navíc parametry a vybavení haly vyhovují pravidlům pro organizování soutěží halových sportů, a tělocvična tak slouží i potřebám ostatních tělovýchovných organizací.
Dílnička na vánočním jarmarku
Základní školu v Rousínově v současné době navštěvuje více než pět set žáků z Rousínova a z okolních obcí (z Habrovan, Komořan, Olšan, Podbřežic aj.). Učitelský sbor tvoří asi čtyřicet pedagogů. Současným ředitelem je Mgr. Jiří Kyjovský. Před ním zde působil přes dvacet let Mgr. Zdeněk Julínek. Škola se v posledních letech profiluje zaměřením na přírodní vědy a environmentalistiku. Prezentuje se také kulturními akcemi; v tomto ohledu patří k nejvýznamnějším školní akademie, která každoročně před koncem školního roku přiláká široké publikum. Tradiční školní ples je nejvíce navštěvovanou společenskou akcí rousínovské plesové sezóny. Je výjimečný tím, že zahajovací polonézu tančí žáci 9. ročníku. Populární je také vánoční jarmark, kde žáci prodávají svoje výrobky a část výtěžku věnují mj. na podporu adoptovaných indických dětí.
Předtančení na školním plese
Při základní škole působí zákonem zřízená Školská rada. Nad rámec povinností daných zákonem se jejím členům podařilo založit tradici slavnostního udílení cen Školské rady v závěru každého školního roku. Odměňováni jsou žáci v různých kategoriích – např. „Nadaný student“, „Šikovný chlapec, šikovná dívka“, „Kamarád“, „Síň slávy“ apod. VÝZNAMNÍ UČITELÉ ROUSÍNOVSKÉ ŠKOLY Antonín Grác Průkopník nových vyučovacích postupů. Učil na Měšťanské škole v Rousínově. Významně se podílel na přípravě školské expozice pro výstavu soudobé kultury v Brně roku 1928. Od tohoto roku působil mimo Rousínov. Napsal mnoho článků a publikací i učebnic pro měšťanské školy. Za druhé světové války se účastnil odboje, byl vězněn. Po válce pracoval ve Výzkumném ústavu pedagogickém. Boris Vlach Slavíkovický rodák, člověk oddaný svojí učitelské profesi, se narodil v roce 1921. Syn francouzského legionáře prožil řadu peripetií 20. století. Studium na Gymnáziu ve Vyškově a také členství v Sokole a zvláště ve Skautu vedlo nejen k jeho velkému vlastenectví, ale především k víře v demokracii a spravedlnost. Válečné roky vyplněné totálním nasazením v Říši ovlivnilo přátelství B. Vlacha se spisovatelem Ludvíkem Kunderou a rousínovskými spoluobčany – učitelem Eduardem Kalinou a sochařem Václavem Šedým. Po
Zahájení školního roku – Boris Vlach
pedagogické praxi na řadě venkovských škol se stal učitelem, školním inspektorem a v roce 1968 ředitelem Základní školy v Rousínově. Angažovanost v době Pražského jara (obnovení Skautu v Rousínově) vedla k perzekucím, které se podepsaly na předčasné smrti pana B. Vlacha v r. 1986. Mgr. Zdeněk Julínek V uplynulých desetiletích se výrazně zapsal do dějin Rousínova pedagog, ochotník a komunální politik Mgr. Zdeněk Julínek. Tento charismatický matematik stanul v roce 1991 též v čele rousínovské základní školy a úspěšně ji řídil po dvě desetiletí. Jeho nadhled a citlivý přístup, umocněný životní zkušeností a profesionalitou, pomohly v období společenských změn elegantně transformovat rousínovské základní školství směrem k patřičné liberalizaci a konstruktivismu. Dodnes se Mgr. Z. Julínek věnuje ochotnickému divadlu. Jeho jméno jsme mohli spatřit na plakátech např. rousínovského souboru Anakreon či křenovického Divadla Antonína Vorla. Volný čas vyplňoval i jako trenér rousínovských hokejových nadějí.
Zdeněk Julínek v akci na jevišti
Od začátku devadesátých let se podílí na rozvoji města jako člen zastupitelstva a městské rady. Svoji stopu v regionálním školství otiskl i rousínovský rodák Karel Wittek (1824–1902) jako zakládající ředitel první české střední školy na Moravě – Slovanského gymnázia, založeného v Brně v roce 1867. Ve své funkci setrval až do roku 1888 a učinil z této školy jeden z pilířů české vzdělanosti na Moravě v druhé polovině 19. století.
Pedagogický sbor v 60. letech 20. století
ŽIDOVSKÁ NĚMECKÁ ŠKOLA Místní židovská škola byla roku 1869 změněna na dvoutřídní německou školu a pro nedostatek žáků v roce 1893 opět zredukována na jednotřídní. Po vzniku Československa zanikla pro nedostatek žáků. Budova chátrala, v roce 1974 byla stržena. Židovská škola před demolicí
ŠKOLSTVÍ V PŘIPOJENÝCH OBCÍCH Rousínovec Zdejší obecná škola navázala na dřívější triviální školu. Do roku 1812 sem docházely i děti z Čechyně, do roku 1829 z Velešovic a do roku 1886 ze Slavíkovic. Škola stála v Rousínovci už od roku 1720. V roce 1833 ji na témže místě nahradila nová budova. V roce 1874 se škola rozšířila na dvoutřídní, ale po zřízení školy ve Slavíkovicích se znovu stala jednotřídkou. V roce 1930 Rousínovečtí vystavěli novou školní budovu – Masarykovu jubilejní obecnou školu. Budova pak v době socialismu sloužila jako Střední odborné učiliště strojírenské, po jeho sloučení s Integrovanou střední školou ve Slavkově u Brna byla odloučeným pracovištěm ISŠ. Školní rok 2009-2010 byl posledním, kdy v budově probíhala výuka.
Čechyně V roce 1812 postavili Čechyňští jednotřídní německou školu. Na dvoutřídní ji rozšířili v roce 1893, kdy byla na místě bývalého obecního hostince vybudována nová školní budova. V r. 1935 pak byla otevřena také česká obecná a mateřská škola. Jako odloučené pracoviště rousínovské základní školy slouží budova dodnes a je také otevřena pro zájmové aktivity občanů města. 1. září 1935 byla v Čechyni otevřena česká škola; slouží dodnes
Kroužek Samostatnou školu získal Kroužek v roce 1890, do té doby děti chodily do Rousínova. V roce 1898 se jednotřídka rozšířila na dvoutřídní. Škola musela být zavřena v roce 1972 pro nedostatek dětí. Budova slouží v současnosti zájmovým aktivitám kroužeckých občanů. Slavíkovice Obecnou školu tu měli od roku 1886. V tomto roce byla vysvěcena zcela nová jednoposchoďová budova, zamýšlená pro účely dvoutřídní výuky. Jako první řídící učitel vedl školu Karel Kalina. Při této škole byl v roce 1891 zřízen pokračovací hospodářský kurs pro odborné vzdělávání zemědělského dorostu. Dnes budova slouží mimoškolním aktivitám dětí a mládeže. Královopolské Vážany Do roku 1808 stála škola naproti kostelu, od té doby se nachází na nynějším místě, v č. p. 56. Navštěvovaly ji rovněž děti z Vítovic, Habrovan
a Olšan. V roce 1889 byla postavena nová škola a rozšířena na dvoutřídní. Po roce 2000 byla školní budova přestavěna na byty. Třída ve Slavíkovicích
Škola v Kr. Vážanech na dobové fotografii
ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ V roce 1919 byla zřízena Odborná škola pokračovací stolařská s denním vyučováním. Své sídlo nalezla v budově staré školy. V roce 1950 se v této budově otevřel internát a v roce 1966 byl vybudován zcela nový areál – již pro učiliště UP závodů. Na podzim roku 1930 slavnostně zahájila provoz Průmyslová stolařská pokračovací škola v nové moderní budově na pozemku darovaném Občanskou záložnou. V tradici odborných nábytkářských škol pokračovaly SOŠ a SOU nábytkářské. Vedle odborných škol souvisejících s nábytkářským průmyslem zde existovaly i další školy. Ve 20. letech vznikla Odborná škola pro ženské oděvnictví a Lidová škola hospodářská ve Slavíkovicích. V roce 1963 zahájilo výuku učiliště pro obory karosář a strojní zámečník. Ve školním roce 1971/72 se zde učilo 245 učňů z více než 40 závodů. Tomuto množství ovšem neodpovídalo zázemí, učiliště dlouho nemělo vhodnou budovu, jednou se dokonce učilo i v železničním vagonu. Řešení se našlo v přemístění do budovy školy v Rousínovci. V roce 1998 bylo SOU strojírenské sloučeno s ISŠ managementu a služeb ze Slavkova a v r. 2009 k nim přibylo i SOU nábytkářské Rousínov. MATEŘSKÉ ŠKOLY Jejich historie začíná v listopadu 1945, kdy byla otevřena první mateřská škola v Rousínově, umístěná do dřevěného domu za sokolským cvičištěm. První mateřská škola
O čtyři roky později zahájila provoz také mateřská škola v Rousínovci a v padesátých letech pak ve Slavíkovicích. Později se na vzniku školek podílely i větší závody. V Rousínově to byly UP závody, které ve spolupráci s městským národním výborem otevřely novou mateřskou školu a jesle v Habrovanské ulici. Slavnostně byly předány k užívání v lednu 1968 a v polovině 80. let rozšířeny o přístavbu. V roce 1978 byla dokončena stavba dvoutřídní mateřské školy v Královopolských Vážanech s kapacitou 60 dětí. V roce 1982 převzaly budovu pod patronát UP závody Rousínov. V roce 1991 zde byl provoz ukončen. Ve školním roce 1995/96 se mateřské školy v Čechyni, ve Slavíkovicích a v Rousínově sloučily. Ve Slavíkovicích pak provoz skončil v roce 1998 a v Čechyni o rok později. Rousínovské mateřské školství řídí Bc. Helena Vysoudilová už od r. 1992. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA Hudební škola byla v Rousínově otevřena 1. září 1951 a nacházela se nejprve v bývalé stolařské dílně u Maršálků. Zde měli vyučující i žáci k dispozici pouze čtyři průchozí místnosti. Škola se nezaměřovala výhradně na výuku, intenzivně například spolupracovala se souborem lidových písní a tanců při divadelním spolku Sušil. Dobová fotografie, dnešní ZUŠ Od školního roku 1962/63 se škola nazývala Lidová škola umění a spadala pod vyškovskou školu. V roce 1966 byla přemístěna do budovy základní školy na rousínovském náměstí. O tři roky později získala opět samostatnost. V 70. letech se v LŠU učitelský sbor ustálil. Ředitel Miloslav Strejček se zasazoval o to, aby se v Rousínově pořádaly koncerty předních hudebních těles a aby zde hostovali i zahraniční interpreti. Od roku 1990 škola nese název Základní umělecká škola Františka Sušila. Současným ředitelem je Mgr. Pavel Malý.
VÝVOJ NOVÉ ŠKOLNÍ BUDOVY Stavba nové školní budovy v Rousínově na ulici Habrovanská byla zahájena v roce 1961. Stavbu za cenu 3 700 000 Kčs provedla firma Pozemní stavby Brno. Při terénních úpravách, úklidu a stěhování pomáhali učitelé, rodiče i žáci. Celkem bylo odpracováno 3 850 brigádnických hodin. Okolí školy krátce po výstavbě
Slavnostní otevření nové budovy proběhlo v neděli 27. ledna 1963, škola se přestěhovala 1. února. Pro nedostatek uhlí se však od 20. ledna do 24. února nevyučovalo, vyučování bylo zahájeno až slavnostním shromážděním v tělocvičně 25. února. Do 10. března probíhala výuka jen tři dny v týdnu. Škola měla 18 učeben, pracovny pro biologii, fyziku a chemii, dvě dílny a tělocvičnu. Přesto již od zahájení provozu chyběly místnosti, a tak se vyučovalo v místnosti pro školní družinu, v dalších letech pak na staré škole, v mateřské škole a také v budovách škol ve Slavíkovicích a v Čechyni. S menšími změnami tento stav trvá dodnes, po padesáti letech od otevření. Ve školním roce 1976/77 došlo k rozšíření školní jídelny a kuchyně a v následujících letech byly prováděny nutné drobné opravy šaten, vodovodního řadu a sociálního zařízení. Tyto akce byly většinou prováděny za spolupráce s patronátními závody (UP závody, Dřevodílo, Agrozet, JZD Družba). V roce 1986 byla opravena střecha celé budovy i tělocvičny a zahájena plynofikace kotelny. Rodiče a žáci 7. a 8. ročníku přitom odpracovali 650 brigádnických hodin.
Od 1. 1. 1993 se škola stala právním subjektem. Proběhly nezbytné opravy, pro modernizaci výuky škola inovovala pomůcky, didaktickou techniku. Ve školním roce 1995/96 byly započaty stavební práce, jejichž cílem byla přístavba dvou tříd ve druhém patře, konstrukce sedlové střechy a následné rozšíření prostor pro výuku o odborné učebny v půdní vestavbě. O hlavních prázdninách roku 2000 byly zahájeny práce na dokončení půdní vestavby. Práce probíhaly po celý školní rok prakticky za plného provozu školy. Slavnostním otevřením nových prostor dne 20. června 2001 byly dány k dispozici odborné učebny a kabinety informatiky, výtvarné a hudební výchovy, chemie, také nová žákovská knihovna a cvičná žákovská kuchyňka. Odborná pracovna výtvarné výchovy
Mezitím, v roce 1998, bylo v prostoru školního dvora vybudováno nové víceúčelového hřiště s umělým povrchem a také atletický miniareál. V roce 2004 prošla celkovou rekonstrukcí i školní kuchyně, včetně instalace moderních technologií, oddělení přípraven, kanceláře apod. O dva roky později byly zrekonstruovány šatny a sociální zařízení u tělocvičny a také byly zahájeny terénní práce na stavbě nové městské sportovní haly, která slouží potřebám školy od září 2011. Současný vzhled získala budova v roce 2008, kdy byl zateplen její plášť, vyměněna okna a vstupní dveře. V roce 2012 dostalo nový žulový obklad venkovní schodiště, doplněno bylo nerezovým zábradlím. V posledních třech letech byla provedena strukturovaná kabeláž, vybudovány bezbariérové přístupy do suterénu a do přízemí. Současně probíhala přeměna školní zahrady, která získala certifikát Přírodní zahrada ukázková zahrada. Stala se z ní přírodní učebna.
Dramatický kroužek se představil na celostátní přehlídce
Na zahradě nás to baví
Rychleji, výše, silněji...
ZAJÍMAVOSTI ZE ŠKOLNÍ KRONIKY 1962/63 V devátých třídách se objevilo u děvčat několik případů předčasného sexuálního vyžívání, ve spolupráci se SRPŠ se podařilo problém zmírnit. Nedaří se plnit úkoly spojené s volbou povolání a umísťováním žáků do rozhodujících odvětví: • zemědělství – úkol 29, plnění 14 (+ 5 na zemědělské školy) • hornictví – úkol 4, plnění 1 • stavebnictví – úkol 13, plnění 6 1964/65 „Objevuje se stále více výchovných problémů, se kterými jsme se dříve nesetkávali: již od nejnižších tříd nereagování na napomenutí učitele, užívání vulgárních výrazů, zvyšování počtu neurotických dětí, podrážděné reakce žáků při pokárání učitelem, stálá únava dětí po atraktivních večerních televizních pořadech, snižování hranice pubertálních jevů. Veřejné scházení se dívek již od sedmé třídy s odrostlými mládenci atd.“ 20 žáků dostává 2. stupeň z chování, jeden 3. stupeň Pro zvýšení pocitu odpovědnosti žactva jsou zavedeny denní služby u vchodu a žákovské týdenní služby ve všech patrech a v jídelně s přesně vytyčenými úkoly. 1965/66 Z 608 žáků propadlo 43, 22 žáků pak s úspěchem složilo opravnou zkoušku. 1968/69 SRPŠ pořádá 1. společenský ples. 1975/76 Odhalení busty Pankráce Krkošky a pojmenování školy jeho jménem. Divadelní představení „Jak zmizelo vodnické povolání“ v režii Zd. Julínka. V areálu školy zřízeno provizorní dopravní hřiště, znovu uvedeno do provozu v dubnu 1977. 1978/79 Při škole pracují kroužky: lední hokej, zdravotnický, ornitologický, literární, šachový, střelecký, dovedných rukou, drhání, odbíjená, turistický, ateistický.
1979/80 Do nácviku na Československou spartakiádu zapojeno 358 ze 685 žáků, tj. 52,3 % žáků školy. Při veřejně prospěšné činnosti odpracováno 1 071 brigádnických hodin, odevzdáno 27 551 kg papíru, 2 526 kg textilu, 54 kg barevných kovů, 34 462 kg železa. 1981/82 Již se vůbec nevyučuje v 9. ročníku, prakticky všichni žáci vycházejí z 8. tříd. 1985/86 Ve spolupráci s UP závody a Agrozetem Rousínov byly zřízeny čtyři stanice mladých techniků se zaměřením na programování, elektroniku a číslicovou techniku, také na práci se dřevem a práci s kovem. V tomtéž roce byla zavedena soutěž o nejlepší účast rodičů na třídních schůzkách. 1986/87 Byl zaznamenán nejvyšší počet žáků na škole – 802. Třídy na na druhém stupni jsou naplňovány 30 – 41 žáky. 1990/91 Sběr šípků: 339 kg….2 373 Kč. Sběr černého bezu: 74 kg….2 200 Kč. Sběr listu kopřivy: 39 kg….780 Kč. 1996/97 V sále TJ Spartak Slavíkovice pořádá škola první obnovený školní společenský ples. Ples byl zahájen předtančením polonézou žáky 9. ročníku. Od tohoto školního roku je školní docházka opět povinně devítiletá. 1997/98 Počátky „Motýla“ – adaptačního pobytu pro nově vzniklé třídní kolektivy v 6. ročníku s podtitulem Výlet trochu jinak. 2000/01 Započata tradice každoročního pořádání žákovské akademie.
2001/02 V akci nazvané Intelektuální posilovna se jednoho vyučovacího dne účastní brněnský herec a mim Bolek Polívka se svými přáteli. 2005 – 2007 Výměnný umělecký zájezd žáků a učitelů ZŠ Rousínov a barcelonské hudební školy Virtèlia Escola de Música se uskutečnil na popud rousínovského rodáka Stanislava Štěpánka, který na této škole působí. Školská rada zavedla tradici oceňování žáků v různých kategoriích. 2006/07 Celodenní happeningová akce Indický den podpořila školou adoptované indické děti v projektu Adopce na dálku. 2007/08 Jednotné učební osnovy jsou postupně nahrazovány individuálně sestavenými školními vzdělávacími programy. Škola vykazuje historicky nejnižší počet žáků školy – 490. 2010/11 V předvánočním období se poprvé koná vánoční jarmark – setkání veřejnosti v atmosféře adventu spojené s dílničkami a prodejem žákovských výrobků. 2011/2012 Evakuace školy kvůli nálezu cvičného granátu ve skladu.
Ředitelé v novodobé historii školy: 1962/63 – 1967/68 1968/69 1970 – 1977/78 1978/79 – 1989/90 1990/91 1991/92 – 2010/11 od 2011/12
Jaroslav Horák Boris Vlach Antonín Dvořák Josef Holčík Sylva Bergerová / Zdeněk Julínek Zdeněk Julínek Jiří Kyjovský
Spartakiáda 1975
„Naučím Tě dirigovat...
...a katalánsky“ (2006)
Čteníčko ve vzájemné spolupráci připravili: Mgr. Jiří Kyjovský Mgr. Pavlína Pernicová Ing. Karel Lochman Ing. Eliška Škrobová Mgr. Lucie Mikulčíková Mgr. Tomislav Kuneš
Vydáno v červnu roku 2013
