BATUL inspirativní časopis pro rodiče s dětmi. červen 2016

 

                 červen  2016  

                             BATUL  –  inspirativní  časopis  pro  rodiče  s  dětmi  

   

Z  deníku  laktační  poradkyně  -­‐  6.  díl              Většinou  sem  píši  své  zážitky  a  dojmy  z  podařených  návštěv,  pochvaly  a  obdiv  maminkám  a   jejich  někdy  neuvěřitelnému  odhodlání  a  vůli.  Dnes  tomu  bude  jinak.  Popíši  vám  svůj  nedávný   zážitek  a  zcela  otevřeně  musím  přiznat,  že  se  nám  s  maminkou  kojení  zlepšit  nepodařilo.   Vlastně  ani  o  žádné  kojení  nešlo...  Ale  abych  nepředbíhala...            Začalo  to  jako  většinou  telefonátem,  kdy  si  mi  maminka  (Jitka)  stěžovala,  že  miminko   nepřibírá  na  váze.  Byla  10  dní  po  porodu.    Na  mé  doplňující  otázky  (zda  se  miminko  přisává,  zda   opravdu  saje,  je  slyšet  polykání,  zda  ji  kojení  bolí,  zda  proběhla  první  laktace     a  nalila  se  prsa...  atd.)  odpovídala  podivně  vyhýbavě,  z  rozhovoru  jsem  měla  zvláštní  pocit,   vlastně  jsem  se  žádné  konkrétní  informace  nedozvěděla,  a  i  proto  jsme  se  domluvily  na  osobní   návštěvě.  To  je  ostatně  takto  brzy  po  porodu  nejlepší,  je  velká  šance,  že  vychytáme  potenciální   chyby,  miminka  ještě  nemají  zlozvyky  a  jsou  velmi  instinktivní,  takže  při  eliminaci  chyb  je   možné  vše  poměrně  snadno  a  rychle  zlepšovat.              V  dohodnutý  termín  jsem  se  tedy  dostavila  na  adresu.  Stála  jsem  před  pevností.  Velký  dům   obehnaný  zdí,  brána,  veliká  zahrada,  obří  hlídací  pes.  I  uvnitř  byl  dům  podobně  nepřístupný.     Vše  perfektně  uklizeno,  velké,  ale  studeně  působící  prostory,  miminko  ve  vlastním  velkém   pokoji,  který  zařizoval  nejspíš  bytový  designer,  maminčin  pokoj  na  druhé  straně  domu.  Nikde   žádná  připomínka  toho,  že  v  domě  se  bydlí,  nikde  ani  smítko,  v  koupelně  ani  kapka  vody   ukápnutá  mimo  umyvadlo,  ostatně  celý  dům  působil  jako  hotelový  apartmán.              Jitka  byla  perfektně  nalíčená,  jako  proutek  (nevěřila  bych,  že  před  pár  dny  porodila),  ovšem   bez  úsměvu,  bez  pohledu  do  očí,  bez  snahy  o  komunikaci.  Na  mé  otázky  opět  odpovídala  velmi   vyhýbavě.  Nemohla  jsem  z  ní  dostat  nic.  Nic  o  porodu,  nic  o  prvních  hodinách  a  dnech  po  něm   následujících.  Většinou  právě  tyto  otázky  maminky  otevřou,  vyplaví  se  na  povrch  jejich  zážitky,   zklamání,  nejistoty,  trápení  a  leckdy  podvědomě  při  vyprávění  pojmenují  problém,  který  stojí     za  potížemi  s  kojením.  (Ostatně  já  stále  tvrdím,  že  kojení  je  min  z  50  %  o  psychice.)            Přistoupily  jsme  tedy  k  samotnému  kojení.  A  opět  jsem  takovou  situaci  zažila  poprvé.   Maminka  se  posadila  a  čekala…  Chvíli  jsme  na  sebe  hleděly  a  já  netušila,  o  co  jde...  A  pak  mi     to  došlo.  Ona  čekala,  že  ji  obsloužím!  Že  vezmu  její  miminko  z  postýlky,  vyndám  jej  ze   zavinovačky,  přiložím  a  nakojím  (tedy  z  jejího  prsu)...  Nezbylo,  než  si  vše  vyjasnit.  „Kojit  budete   vy,  potřebuji  vidět,  jak  miminko  berete,  držíte,  přikládáte,  jak  s  ním  mluvíte,  chováte  se  k  sobě   navzájem.  Musím  vidět  i  reakci  miminka,  jak  reaguje  na  váš  dotyk  a  manipulaci.  Bylo  by  dobré,   abyste  byla  polonahá  a  miminko  jen  v  plence,  co  zkusit  samopřisátí...  „No  to  já  nemůžu,  já  jí   (neřekla  ani  jméno  holčičky,  mimochodem  Jůlinka)  ještě  ani  pořádně  nahatou  nedržela,  vždycky   jen  v  zavinovačce!"  Napadlo  mě  tedy,  jak  miminko  koupe,  přebaluje,  obléká,  a  pak  to  přišlo.    

01   4  

            ONA  MĚLA  CHŮVU!              No  jak  jsem  psala  v  úvodu,  tady  kojení  prostě  nedopadlo  a  ani   dopadnout  nemohlo.  Takto  to  nefunguje.  Máma  prostě  musí  být  máma     se  vším  všudy.  Bez  porodních  bolestí,  bez  probdělých  nocí,  bez   rozkousaných  bradavek,  bez  vzájemného  očichávání,  ochutnávání,   omazlování  a  oňuchávání  prostě  mámou  není.  Pokud  jste  nezažila   přebalení  hovínek  až  na  zádech,  pokud  vás  váš  prcek  nikdy  neohodil   čůránkami  či  nepoblinkal,  pokud  jste  nepadaly  únavou  a  necítily  záda     od    narůstající  tíhy  v  náručí,  pak  jste  přišly  o  velmi  podstatnou  část  svého   mateřství.              Maminku  jsem  nakonec  přesvědčila,  že  miminko  alespoň  vyndala     ze  zavinovačky,  ale  evidentně  přesvědčena,  že  to  není  její  práce.  Miminko   se  bohužel  vůbec  nepřisávalo.  Maminka  prohlásila,  že  kojení  takto   vypadá  od  začátku.  Jůlinka  se  pokoušela  chytit  a  přisát  k  bradavce.  Nebyl   žádný  vizuální  důvod  (vpáčené  či  ploché  bradavky,  zkrácená  uzdička   miminka,  absence  sacího  reflexu,  nedostatečně  otevřená  pusinka,  vše   bylo  v  pořádku...),  ale  přisátí  se  prostě  nedařilo.  Tuším  proč.  Miminko     se  chtělo  přisát,  ale  nemělo  kam,  chtělo  se  napojit  na  svou  matku  a  ta  tam   nebyla.  Chtělo  vytvořit  opětné  pouto  s  tím  tělem,  které  9  měsíců  sdílelo,    a  to  tělo  tam  nebylo....    Pokračování  článku  na  www.mamakademie.net      

   

   

   

Mgr.  Radka  Jakubová,  MBA     www.mamakademie.net  

 

 

Seriál  podnikání  na  mateřské  -­‐    Mýty  a  obavy    

               

02  

Nechci  velký  byznys          

           Další  z  mýtů/obav,  které  slýchávám,  je:  „Chci  si  jen  trochu  přivydělat.  Nechci  mít  firmu   a  podnikat.”  Nebo:    „Chci  si  jen  trochu  přivydělat,  abych  si  mohla  koupit  nějaké  věci  pro   sebe.”              Když  se  okolo  sebe  podívám,  více  než  polovina  maminkatelek,  které  mám  okolo  sebe,   má  podnikání  jako  přivýdělek.              Většina  maminkatelek  nemá  zaměstnance,  ani  provozovnu.  Většina  pracuje    z  domova,  jak  jim  děti  dovolí.              Nemusíte  podnikat  ve  velkém,  podnikání  skutečně  může  být  jen  přivýdělek.  Klidně   jen  na  krátkou  dobu,  než  se  zase  do  zaměstnání  vrátíte.  Jako  OSVČ  můžete  pracovat     s  ohledem  na  své  zaměření,  podle  toho,  jak  to  děti  dovolí,  jak  často  chcete  pracovat  vy.   Jako  OSVČ  můžete  dělat  právě  stejnou  nebo  podobnou  činnost  jako  v  zaměstnání.              Zkuste  jen  přemýšlet  o  tom,  co  umíte,  co  byste  mohla  nabídnout.  Pro  inspiraci  se   můžete  podívat  na  mikroslužební  portály  jako  například  easytask.cz,  nebo  zadejte     do  googlu  mikroslužby  a  něco  vám  vyjede.  Pokud  něco  umíte,  máte  nějakou  odbornost,   zkuste  rovnou  portál  www.navolnenoze.cz.  

                Líbil  se  vám  článek?    Stáhněte  si  další  mýty  a    jejich   řešení  na  mé  stránce  v  průvodci  Podnikání  na   mateřské:    Mýty  a  Obavy.     P.S.:  Nebojte  se.  Průvodce  je  zdarma.           Vaše    Dominika     www.dominika.cz       I  přivýdělek  může  být  podnikání  

         Živnostenský  list  také  nemusíte  zakládat  ihned,  stačí  tam  zajít  až  budete  mít  první   zakázku.  Založení  živnosti  je  otázka  ohlášení,  které  zvládnete  během  jednoho  dne.     Jen  si  předem  zjistěte,  co  přesně  musíte  udělat.  Navíc  pokud  jste  na  rodičovské,  platíte   pak  sociální  a  zdravotní  až  dle  skutečné  výše  zisku.            Když  to  zkusíte,  můžou  se  stát  dvě  věci  –  buď  se  vám  to  rozjede,  nebo  nerozjede.     Když  se  to  nerozjede,  vrátíte  se  do  zaměstnání,  tak  jak  jste  si  původně  plánovala.     Když  se  to  rozjede  a  bude  vás  to  více  bavit  než  vaše  původní  zaměstnání,  tak  budete   pokračovat  v  podnikání.  Když  podnikání  jako  přivýdělek  vyzkoušíte,  máte  velkou  výhodu   –  máte  více  možností,  co  po  mateřské  dělat.  A  to  se  počítá.    

       

   

ZOO  Plasy  aneb  čtyři  v  jednom              Naši  zoologickou  zahradu  v  Plasích  u  Plzně  jsme  pojali  jako  takové  čtyři  v  jednom  J.     První  částí  je  již  zmíněná  ZOO,  v  současné  době  chováme  46  druhů  zvířat,  při  více  než  130  jedincích.   Velkou  raritou  je  unikátní  kolekce  tří  druhů  zvířat  v  bílé  formě,  kterou  máme  jako  jediná  ZOO  u  nás   pohromadě.  Konkrétně  se  jedná  o  bílou  formu  klokana  bennettova,  tygra  indického  a  lva  pustinného.   O  dalších  druzích  zvířat  si  můžete  přečíst  níže.  Druhou  částí  je  botanická  zahrada.  Můžete  u  nás   obdivovat  obrovskou  škálu  pestrobarevných  květin,  rostlin,  bylinek,  stromů,  keřů  a  spousty  dalších   druhů  bohaté  flóry.  Další  část  našeho  areálu  je  dobrovolná,  buď  si  vyberete  pouze  prohlídku,  nebo  si   můžete  zahrát  minigolf  na  našem  osmnáctijamkovém  hřišti.  Jamky  jsou  vkusně  zasazeny  do    území   jednotlivých  vybraných  zemí,  a  to  je  poslední,  čtvrtá  část  naší  ZOO  –  cesta  kolem  světa.  Zemí  tu  máme   celkem  devět  a  snažíme  se,  aby  v  každé  z  nich  byla  fauna,  flóra  a  různé  detaily,  které  do  oněch  zemí   skutečně  patří.  Pokud  máte  zájem,  vydejte  se  s  námi  na  cestu  (zatím  alespoň  na  papíře  J  ).  

03   4  

                           

         První  zemí  na  naší  cestě  je  Japonsko  a  v  něm,  mimo  jiné,  krásně  rozkvetlé  zahrady.  Můžete  zde  vidět     nízkoporostové  hosty,  zajímavý  javor  tulipánový,  několik  druhů  bambusu,  nebo  třeba  korejskou  jedli,   bonsaje  a  spoustu  dalších  rostlin.  Je  tu  také  několik  soch  Buddhy  a  typické  japonské  stavby,  jako  například   pagody.  Suchozemskou  faunu  zastupují  papoušci  žijící  v  Himálajích,  alexandři  čínští,  a  v  jezírku  můžete   spatřit  koi  kapry,  zlaté  karasy,  ale  také  jesetera  či  vodní  želvu.  Pak  už  se  můžeme  přesunout  do  druhé  země.   Tou  je  prosluněný  Karibik,  jehož  dominantou  je  velká  pirátská  loď.  Ta  je  oblíbená  hlavně  u  dětí,  mohou  si   zatočit  kormidlem  a  vžít  se  do  role  někdejších  vládců  moří,  či  si  pořídit  fotografii  s  kapitánem  Rudovousem,   který  loď  bedlivě  hlídá.  Ke  správnému  pirátovi  patří  papoušek,  proto  zde  můžete  pozorovat  mnoho  druhů   pestrobarevných  opeřenců,  nebo  také  nosála  červeného,  pocházejícího  z  karibské  oblasti.  Máme  tu  jednoho   samce,  tři  samičky  a  čtyři  čerstvě  narozená  mláďátka.    Rostlinstvo  je  zastoupené  hlavně  palmami,  jichž   máme  vícero  druhů,  a  které  jsou  pro  tuto  oblast  zeměkoule  taktéž  typické.  Druhou  jamku  si  pak  zahrajete   na  ostrově,  kde  je  možnost  nakrmit  ryby  a  několik  druhů  kachen,  hus  a  zajímavou  černou  labuť.              Třetím  místem,  které  navštívíte,  je  starověké  Řecko,  které  jsme  pojali  jako  bylinkový  ráj.  Kuchaři  si  sem   chodí  natrhat  čerstvou  šalvěj,  mátu,  tymián,  rozmarín,  mateřídoušku,  zázvor  a  jiné  voňavé  bylinky,  aby  vám   potom  v  naší  restauraci  uvařili  dobroty  z  čerstvých  surovin.  Roste  tu  i  rakytník  a  200  let  starý,  z  Itálie   dovezený  olivovník.  Pro  hráče  jsou  tu  dvě  jamky,  první  se  jmenuje  podle  řecké  bohyně  lásky  a  krásy   Afrodité  a  druhá  je  ve  zmenšené  kopii  starověkého  Colossea.      

   

04   4  

         To  už  se  pomalu  dostáváte  do  obávané,  strašidly  prolezlé  Transylvánie,  kde  vládne  krutý  a  nelítostný  hrabě   Vlad  Drákula.  Musíte  projít  mezi  kůly,  na  nichž  jsou  nabodnuty  kostry  jeho  obětí,  kolem  šibenice,  na  které  se   houpe  další  umrlec,  až  dojdete,  okolo  vlkodlaka,  na  samotný  Drákulův  hrad.  Pochmurnou  náladu  dodávají  tiše   šumící  jehličnany  a  noční  ptáci.  Máme  zde  velkou  kolekci  sov,  ať  už  se  jedná  o  sovici  sněžnou,  puštíka  hnědého     a  brýlatého,  výra  virginského,  sovu  pálenou  a  největší  druh  sovy  –  výra  velkého.              Na  samotném  hradě  nás  přivítá  puštík  vousatý,  mýval  severní  a  rysec  bažinný.  Jestli  si  myslíte,  že  strachu  už   bylo  dost,  jste  na  omylu!!!  Cesta  z  hradu  totiž  vede  přes  hladomornu,  kde  na  vás  vybafnou  pohyblivé,  strašidelné   obrazy.  Honem  ven  z  hladomorny,  okolo  hřbitova,  na  kterém  odpočívá  samotný  Drákula,  do  bezpečí  další  země.     Ocitnete  se  v  Dinosaurii  před  mnoha  a  mnoha  miliony  let.  Na  začátku  vás  přivítá  mládě  velociraptora,  čerstvě   vylíhnutého  ze  snůšky.  Uvidíte  zde  spoustu  pravěkých  rostlin,  jako  třeba  stromové  kapradiny,  přesličky,  blahočet   chilský,  či  ginko  bilobu.  Vedle  první  jamky,  která  se  nachází  v  útrobách  tyranosaura  rexe,  je  bublající  bažina,  ze   které  se  linou  podezřelé  zvuky  řvoucích  dinosaurů.  Můžete  se  před  nimi  schovat    do  pravěké  jeskyně   s  nástěnnými  malbami  a  projít  přes  obří  stopy  dinosaura  až  na  pravěkou  sopku,  ze  které  je  výhled  do  další  země     i  po  celém  areálu.            Sejdete  ze  sopky  a  ocitnete  se  ve  starověkém  Egyptě,  k   de  vás  přivítají  roztomile  panáčkující  a  hravé  surikaty,   na  něž  se  jistě  vydržíte  nějakou  chvíli  dívat,  abyste  nabrali  sílu  na  prohlídku  pyramidy  nejznámějšího   egyptského  faraona  Tutanchamona.  Pokud  umíte  luštit  h   ieroglyfy,  můžete  si  přečíst  starověkou  věštbu  a  jít  dál.   Ovšem  ne  do  další  země,  kterou  je  Arizona,  nýbrž  po  dřevěné  lávce  vystoupat  k  naší  chloubě  –  pavilonu  šelem       a  opic.              Při  pohledu  vpravo  spatříte  africkou  savanu  s  pasoucími     se  zebrami  před  nejvyšší  africkou  horou   Kilimandžárem,  a  vysoké  krky  žiraf  sledujících  ve  výběhu  krále  zvířat  a  jeho  družku,  kterými  jsou       na  začátku  zmínění  lvi  pustinní  v  bílé  formě,  César  a  Kleopatra.   Pootočíte-­‐li  hlavu  doleva,  naskytne  se  vám   pohled  na  tygry  indické  Tarzana  a  Jessie  (Tarzan  má  zbarvení  klasické,  Jessinka  opět  bílou  formu).  Až  se     nabažíte  pohledu  na  tyto  majestátní  tvory  a  uděláte  pár  kroků  vpřed,  narazíte  na  roztomilé  lemury  kata     a  o  dalších  pár  metrů  dál  můžete  strávit  chvilku  s  rodinou     makaků  japonských.              A  teď  již  hurá  do  Arizony,  na  divoký  západ,  kde  se  můžete  posadit  před  kovbojským  saloonem  a  pozorovat     klokany  rudokrké  bennettovy.  Máme  zde  dva  samce,  přičemž   jeden  má  znovu  bílé  zbarvení.  Jediná  jamka  v  této   zemi  končí  v  indiánském  týpí,  vedle  ní  stojí  mohutný  bizon  a  indiánští  bojovníci.  To  už  se  vydáte  na  cestu       do  Mexika.  V  Mexiku  roste  místní  flóra,  zastoupená  několika   druhy  kaktusů,  juky,  trávovníků  a  agáve,  ze  které     se  vyrábí  tequilla,  nesoucí  název  jedné  ze  dvou  jamek.  Druhá  se  jmenuje  podle  mexických  banditů  desperados.   Ve  dvou  voliérách  si  můžete  prohlédnout  fretky  a  nejmenší     sovu  světa  –  kulíška  nejmenšího.    Cesta  se  pomalu  chýlí  ke  konci  a  vám  již  zbývá  poslední    země,  kterou  je  království  zvířat  Afrika.    

   

05   4  

         Máme  zde  (sice  umělé,  ale  vkusně  sem  zapadající)  všemožné  druhy   afrických  zvířat,  typický  jeep,  ve  kterém  se  domorodci  i  cestovatelé   prohánějí  po  nekonečných  pláních  afrických  stepí  a  poslední  jamku  celého   hřiště.  Projdete  kolem  bažanta  diamantového  a  zlatého  a  na  závěr  cesty  vám   zatleská  (pokud  mu  dáte  dobrůtku)  poslední  živý  tvor  naší  ZOO,  a  tím  je   sympatická  opička  malpa  hnědá.            Po  náročné  cestě  si  můžete  zakoupit  občerstvení,  v  klidu  se  posadit  na   terasu  a  vychutnávat  pohodu,  která  u  nás  panuje.  K  nakouknutí  je  otevřen   také  korunovační  sál,  opět  stylově  vyzdobený  a  vhodný  pro  svatby,  team   buildingy  i  jiné  společenské  akce.   Doufáme,  že  jsme  vás  příjemně  navnadili  a  těšíme  se,  že  se  přijedete  osobně   přesvědčit  o  kráse  naší  ZOO  Plasy.   světa.  Zemí  tu  máme  celkem  devět  a  smažíme  se,  aby  v  každé  z  nich  byla   fauna,  flóra  a  různé  detaily,  které  do  oněch  zemí  skutečně  patří.  Pokud  máte   zájem,  vydejte  se  s  námi  na  cestu  (zatím  alespoň  na  papíře  J  ).                      

Získej  dárkové    vstupenky  do  ZOO  v  Plasech     Soutěžní  otázka  pro  vás   Jaké  tři  druhy  zvířat  v  bílé  formě  v  ZOO  chovají?   Nápovědu  naleznete  na  www.fantasy-­‐golf.cz

 

Své  odpovědi  zasílejte  na  emailovou  adresu  [email protected]   a  to  do  30.  června  2016.  Tři  šťastlivci  budou  odměněni  dárkovými  vouchery   do  Fantasy  Golf  Plasy     1.  cena  -­‐  voucher  na  služby  v  areálu  v  hodnotě  500  Kč     2.  cena  -­‐  dvě  volné  vstupenky  do  ZOO  +  hra  pro  dospělé   3.  cena  -­‐    dvě  volné  vstupenky  do  ZOO    +  hra  pro  dítě      

     

Malá  Popleta  -­‐  originální  ponožky  nejen  pro  děti            Zvoní  budík.  Je  ráno.  Poslepu  vytahuji  oblečení  nejen  na  sebe,  ale  i  na  děti.  Chystáme  se  do  školky.  Vše  se  zdá  v  pořádku  až   do  okamžiku,  kdy  si  dcera  ve  školce  sundá  boty.  Chvilku  se  dívám.  Nezdá  se  mi  to.  Ale  ano,  má  každou  ponožku  jinou!  Směju   se.  Malá  popleta  se  svou  myšlenkou  „tři  ponožky  na  dvě  nožky“  u  nás  měla  trvalé  místo  ještě  dřív,  než  jsme  objevili  její   báječné  originální  ponožky.  Teď  už  máme  veselé  nestejné  ponožky  jako  životní  styl  v  Jdemven  všichni.            Malá  Popleta,  s  rozvernou  culíkatou  holčičkou  ve  znaku,  je  ryze  česká  firma.  A  to  my  máme  v  Jdemven  rádi.  Základní   myšlenkou  je  nabídka  nikoli  dvojice  stejných  ponožek,  nýbrž  trojice  ponožek,  z  nichž  každá  je  v  podobném  duchu,  ale  přece   jiná.  Můžete  je  kombinovat  dle  nálady.  V  současné  době  na  svých  webových  stránkách  nabízí  ponožky  pro  holky,  kluky,   maminky  i  tatínky.  A  nebojte  se,  pokud  se  vám  ta  oblíbená  ztratí,  není  nic  jednoduššího  než  chybějící  dokoupit  v  kusovkách.   Kromě  ponožek  můžete  v  obchodě  najít  ještě  podkolenky,  legíny  a  punčocháče.  Není  nic  pěknějšího  než  rozdílné  nohavice   vykukující  zpod  sukýnky.    Na  hřišti  s  legínami  určitě  vzbudíte  pozdvižení.            Nápady  na  design  ponožek  i  ostatního  zboží  pocházejí  od  samotné  majitelky.  Vždyť  i  ona  sama  své  výrobky  ráda  a  poctivě   nosí.  Kdo  ponožky  vyzkoušel,  zjistil,  že  jsou  nejen  krásné  a  originální,  ale  i  kvalitní  a  pohodlné.  Vydrží  totiž  podstatně  déle   než  ty  ze  supermarketů  a  klasických  obchodů  s  oblečením.  Ale  pozor,  veškeré  ponožky  a  punčocháče  jsou  návykové!  

06   4  

           A  kdo  má  rád  legraci,  určitě  ocení  i  vedlejší  ponožkový  efekt.  Je  totiž  zábavné     sledovat  reakce  lidí,  kteří  ponožky  od  Malé  Poplety  ještě  neobjevili.  Nejprve  je  zaujme     veselý  design,  který  je  nevtíravě  nápaditý.  Hned  poté  následuje  překvapením  pozdvižené  obočí  a  nakonec  úsměv.     Paní  učitelky  ve  školce  vás  budou  milovat.  Práci  jim  totiž  značně  usnadníte.  Dodnes  je  podezírám,  že  díky  naší  mánii     pro  Malou  Popletu  máme  doma  ve  skříni  i  několik  neoriginálních  kousků.  Vždyť  mé  děti  přeci  nenosí  stejné  ponožky…  

         

Tak  se  odvažte,  udělejte  si  radost  a  zkuste  netradiční  ponožkové  dobrodružství    s  Malou  Popletou.  

 

 

               

 

Za  Jdemven  zdraví  popletená  Markéta  Palatin,  blog.jdemven.cz  

     

 

 

 

         

 

 

 

Jak  u  nás  bydlel  spratek  

07   4  

         Když  se  období  probdělých  nocí  nastřádá,  energie  upadá  a  uvnitř  té  klidné  mámy  roste  nepokoj,  zčistajasna     se  objeví  takový  skřítek.  Jak  ten  skřítek  vypadá?  A  co  má  za  lubem?     Ten,  co  k  nám  přišel  naposled,  se  jmenoval  Spratek.            Našeptával  mi  do  ucha  různé  blbosti.  Třeba  nedávno  mi  při  všem  tom  dceřinném  negování  našeptal,  že  je  dcera   SPRATEK.  A  co  jsem  udělala  já?  Otočila  jsem  se  na  ní  a  poslala  to  dál.  Jó,  kdyby  tichou  poštou.  Pěkně  nahlas.  „Chováš   se  jak  spratek!"  A  je  to  venku.  A  pak  začal  celý  ten  kolotoč.  Myšlenka  sem,  myšlenka  tam.  Výčitka  sem,  výčitka  tam.     A  jak  to  celé  dopadlo?              Zase  jako  vždycky.  Na  zem.  Vyrazila  jsem  s  dětmi  do  lesa  a  pěkně  jsem  toho  skřítka  Spratka  vyvenčila.  Nakonec    z  toho  byl  jeden  z  nejparádnějších  dnů  poslední  doby.  Smály  jsme  se,  objevovaly  svět.  Nevím  jak  vy,  ale  já  si  občas   tu  návštěvu  podobných  skřítků  užívám.  Dokonce  je  vítám.  Oni  sice  něco  našeptávají,  ale  nakonec  stejně  odejdou.     A  po  nich  zbydou  kouzla  nových  objevů.              A  co  jsem  tedy  po  jeho  návštěvě  tentokrát  objevila?  O  tom  jsem  vám  napsala  další  článek.    A  kdyby  i  k  vám  někdy   ten  spratek  dorazil,  mějte  ho  rádi.  Obejměte  ho,  obejměte  se  a  hned  bude  ten  svět  tak  nějak  barevnější,  láskyplnější.   Že  to  nedává  smysl?  Tak  šup  na  ten  článek.  Tam  se  vejde  víc.                                 Krásné  jarní  dny  přeje      

   

   

   

   

   

   

 

 

 

 

 

 

                           

   

   

   

Martina  Chomátová   www.playeveryday.cz  

 ěěěě  

Procházky  Prahou  -­‐  Stromovkou  do  Troji  

08  

         Málokdy  oceníme  pražské  parky  a  zahrady  tak  jako  na  jaře.  Vše  se  probouzí  k  životu  a  je  krásné  sledovat,     jak  se  objevují  první  lístky  na  stromech,  zem  hýří  barvami  prvních  květů  a  vše  získává  svěží  atmosféru.     U  nás  v  Jdemven  patří  mezi  naše  oblíbené  jarní  procházky  Prahou  trasa  ze  Stromovky,  přes  Trojský   zámek  do  Botanické  zahrady  Praha,  přesněji  na  vinice  svaté  Kláry.  Neváhejte  a  pojďte  se  projít  s  námi.  A  hlavně,   nezapomeňte  s  sebou  vzít  i  děti!  Po  cestě  je  dostatek  hřišť  a  zpáteční  cestu  si  můžete  zpestřit  plavbou  parníkem   po  Vltavě.            Stromovka  má  mnoho  koutů,  které  stojí  za  prozkoumání,  ale  v  tomto  článku  se  soustřeďme  na  náš  malý   turistický  výlet.  Jaká  hřiště  máme  ve  Stromovce  oblíbená  a  vyzkoušená  si  můžete  přečíst  příště.            Abychom  se  vyhnuli  tomu  největšímu  shonu  a  užili  si  co  nejvíce  „divoké“  pražské  přírody,  vstoupili  jsme     do  Stromovky  z  ulice  Kamenická.  Poté  jsme  zabočili  vlevo  pokračovali  (podél  železniční  trati)  k  vyhlídce     u  Místodržitelského  letohrádku.  Odtud  jsme  mohli  shlédnout  nejen  krásu  královské  obory  Stromovka,  ale  také   celou  naši  příští  cestu  i  s  cílem  v  podobě  kaple  sv.  Kláry.              Když  jsme  se  výhledy  dostatečně  nabažili,  vydali  jsme     se  dál.  Tajemnými  chodníčky  s  kočičími  hlavami  jsme   sešli  až  k  rybníčkům  a  dále  pokračovali  vlevo  směrem  k  bývalé  myslivně.  Poté  co  jsme  podešli  železniční     podchod,  začali  jsme  směřovat  vpravo  a  při  chůzi  podél  Malé  říčky  se  kochali  přírodními  scenériemi  této  zelené   pražské  oázy.  Využili  jsme  pěšího  mostu,  kterým  jsme  dostali   až  na  Císařský  ostrov  a  pak  volně  do  Trojského     zámku,  kde  už  byl  čas  na  kávu  a  dortík.  Vřele  doporučujeme  Café  Trója.              Nabrali  jsme  dostatek  sil,  abychom  zdolali  přírodní  bludiště   a  pak  se  vydali  do  Botanické  zahrady  Praha,     její  části  Vinice  svaté  Kláry.  Z  vyhlídky  od  kaple  svaté  Kláry  je  opravdu  nádherný  pohled  na  celou  Stromovku       dobrého  vína.  Výhledy  i  víno  za  to  rozhodně  stojí.     a  dál  do  Dejvic.  V  místní  vinárně_můžete  posedět  u  sklenky   V  Botanické  zahradě,  za  hradbami  vinice,  je  pak  k  dispozici     kiosek  s  klasickým  občerstvením.            Pokud  máte  ještě  dostatek  sil,  můžete  se  vydat  do  přírodní  části  botanické  zahrady  nebo  do  některé   z  jejích  placených  částí  (např.  Fata  Morgana).  My  si  užili    sklenku  červeného,  načerpali  síly,  prošli  se  Japonskou   zahradou,  která  sousedí  s  vinicemi  a  vydali  se  zpět  na  Císařský  ostrov,  kde  jsme  nasedli  na  parník.     Naše  putování  jsme  tak  zakončili  podvečerní  plavbou  po     Vltavě.  Ani  nevadilo,  že  jsme  trochu  zmokli.                   Přeji  příjemnou  procházku     Markéta  Palatin,  blog.jdemven.cz    Další  informace:    Délka  trasy  přibližně  6  km,  nenáročný    terén  převážně  po  rovině.     Informace  o  akcích  –  www.jdemven.cz,       Plavba  parníkem  po  Vltavě,  Otevírací  doba  Trojského  zámku  ,  Otevírací  doba  Vinice  svaté  Kláry      

   

Výchova  dětí  a  jejich  hranice  

09   4  

Kdy  a  jak  dávat  dětem  hranice,  kdy  s  tím  vůbec  začít  a  o  co  vlastně  jde?  Chtěla  bych  se  podívat     na  toto  velmi  oblíbené  a  neustále  omílané  téma  trochu  z  jiného  pohledu.     Poslední  dobou  slýcháme,  že  na  dítě  nesmíme  být  tvrdí  a  ostří,  měli  bychom  ho  brát  jako  partnera,   se  kterým  budeme  dlouho  diskutovat  a  všechno  v  klidu  rozebírat.  Podle  mého  názoru  tohle  platí     do  určité  míry.  Vzpomínám  si,  jak  jsme  jednou  doma  dlouho  něco  vysvětlovali  svému  tehdy   dvouletému  synovi  a  on  nám  na  závěr  monologu  zatleskal.  V  té  chvíli  mi  došlo,  že  tohle  není     ta  nejlepší  cesta  za  všech  okolností.  Někdy  je  naprosto  jasné  NE  pro  dítě  srozumitelnější  způsob  než   složité  vysvětlování.    Pokud  v  tom  my  sami  máme  jasno,  tak  se  velmi  rychle  přizpůsobí.  Děti  hranice   milují,  protože  je  to  jejich  bezpečné  hřiště.  Tím,  že  vědí,  co  smí  a  co  je  pro  ně  bezpečné,  cítí  se   v  pohodě  a  nejsou  stresované.  I  když  mají  zakódováno,  že  budou  trvale  zkoušet,  jestli  i  dnes  platí,     co  platilo  včera.    Je  na  rodičích,  jestli  jsou  jejich  hranice  pevné  a  do  jaké  míry  si  za  nimi  stojí.  Pokud   nestojí  dost  pevně  a  nemají  jasno,  děti  to  velmi  rychle  vycítí  a  takovým  pravidlem  se  řídit  nebudou,     i  kdybyste  se  sebevíc  rozčilovali.                          

         Hranice  totiž  dáváme  v  první  řadě  sami  sobě.  Když  máme  jasno  v  tom,  že  dítě  nepustíme     na  přechodu  na  červenou,  tak  si  za  takovým  pravidlem  můžeme  stát  za  všech  okolností.  Ale  když   nemáme  jasno  v  tom,  proč  jsme  například  zakázali  koukání  na  televizi  po  sedmé  večer,  tak  sami   takové  pravidlo  nerespektujeme  a  brzy  si  dítko  bude  koukat  jak  chce.  Stačí,  že  to  párkrát  přejdeme.   Proto  je  dobré  se  vždycky  podívat  na  to,  jestli  to  co  po  dítěti  chceme  je  opravdu  naše  pravidlo,     nebo  jestli  se  to  tak  správně  dělá,  nebo  nás  to  tak  učili  rodiče  a  my  to  jen  posíláme  dál,  aniž  bychom     si  udělali  vlastní  názor.            V  současné  době  je  popsáno  mnoho  knih  o  tom,  jak  děti  vychovávat  a  někdy  z  toho  můžeme  být   zmateni,  protože  některé  názory  mohou  být  úplně  protichůdné.  A  jak  to  tedy  dělat  co  nejlíp?   Nezbyde  nám,  než  si  vždy  udělat  názor  vlastní,  který  vychází    z  našich  zkušeností  a  to  i  v  otázce   hranic.            Pracuji    s  dětmi  a  mám  dlouhodobě  pocit,  že  čím  víc  se  rodiče  snaží  dělat  vše  maximálně  správně   podle  různých  teorií,  potlačují  vlastní  názor  a  zkušenosti.  Věděli  jste  například,  že  se  vážně  řeší   přibývající  útoky  dětí  na  učitelky  ve  školkách?  Děti  se  projevují  tak,  jak  je  to  v  rodině  naučí.  Nevěřím,   že  maminka,  která  si  tohle  nechá  líbit,  se  řídí  vlastním  zájmem  a  zkušeností.  Takže  důvěřujte  sami   sobě  a  nebojte  se  dětem  dát  jasně  najevo,  kde  jsou  vaše  hranice.  Budete  vy  i  ony  šťastnější  a  ušetříte   jim  tak  do  budoucna  spousty  nepříjemností.                     Autorka  článku:  Mgr.  Iva  Leblochová  

 

Testováno  na  dětech  -­‐  výtvarné  hrátky  

10  

Odzkoušené  nápady  pro  hravé  rodičovství  -­‐  pravidelná  rubrika  ve  spolupráci  s  projektem  Testováno  na  dětech  přináší  nápady  jak  výtvarně  a  hravě  rozvíjet  děti  a  jaké   smysluplné  aktivity  jim  nabídnout.  Na  rodinném  webu  www.testovanonadetech.com  najdete  přes  sedm  set  tipů  co  s  dětmi  tvořit,  kam  vyrazit,  co  vařit  a  originální  šablony   zdarma  ke  stažení.             CVAKAČKY       Je     libo  rychlý  rytmický  nástroj?  Vyrobte  si  s  dětmi  cvakačky.                         karton,           Potřebujeme:   barevné   p    apíry,   očička,  kovové  podložky  (zátky),  lepidlo  (tavnou                                          na  webu  Strolleringu®     pistoli),  nůžky                Z  kartonu  vystřihněte  proužek,  který  v  půlce  přehněte.  Konce  můžete  ale  nemusíte  zakulatit.   Délku  zvolte  podle  ručičky  dítka,  tak  aby  se  mu  to  dobře  drželo.  Pak  společně  cvakačku  ozdobte     barevnými  papíry,  pastelkami  nebo  nalepovacímí  očky  a  ve  finále  zevnitř  nalepte  proti  sobě   lepící   pistolí  kovové  podložky.  A  může  se  cvakat  :-­‐)  .        

            HŘEBÍNKY  DO  VLASŮ                    Tuto  rozkošnou  ozdobu  do  vlasů  vyrobíte  velmi  snadno.  Výroba  je  zábavná     a  hřebínek  dobře  poslouží  vaší  malé  parádnici  i  jako  originální  dárek.   Potřebujeme:  hřebínek  do  vlasů,  korálky,  flitry,  stužka,  tavná  pistole  /  lepidlo              Připravte  si  s  dětmi  svoji  domácí  galantérku  –  korálky  (nejlépe  skleněné),  flitry,   také  různé  látkové  kytičky,  pecičky  a  ozdůbky.  Měl  by  to  být  lehčí  drobný  materiál,   aby  finální  sponka  nebyla  příliš  těžká  a  nesklouzávala  z  vlasů.  Hřebínky  do  vlasů   seženete  v  galanteriích  nebo  rozšířených  drogeriích.  Nahřejte  tavnou  pistoli     s  průhledným  tavivem  a  po  částech  nalepujte  korálky  na  podklad.  Chcete-­‐li,  aby   korálky  na  sponce  lépe  držely,  použijte  nejprve  látkovou  stužku,  kterou  položíte     do  lepidla,  konce  úhledně  zahnete,  a  teprve  na  ní  nalepujte  korálky  a  ozdoby.  

 

Testováno  na  dětech  -­‐  zdravé  recepty  dětem  

11  

        MRKVOVÉ  SUŠENKY              Mrkev  se  k  sladkému  cukroví  celkově  hodí,  i  když  se  to  někomu  může  zdát    na  první   pohled  zvláštní.  Tyto  mrkvové  sušenky  slavily  úspěch  hlavně  u  Violky,  takže  za  nás  jsou   jednoznačně  otestovány  a  brzy  na  výlet  ještě  jednu  várku  přichystám.     Potřebujeme:  300  g  mrkve,  350  g  špaldové  mouky  hladce  mleté,  180  g  másla,  2  lžičky,   prášku  do  pečiva  bez  fosfátu,  2-­‐3  lžíce  medu   Postup:  Mrkev  důkladně  očistíme  a  umyjeme.  Rozmixujeme  v  mixéru  co  nejvíce  to  půjde   a  utřeme  s  povoleným  máslem.  Přidáme  mouku  smíchanou  s  práškem  do  pečiva,   promícháme  a  přimícháme  i  med.              Ručně  zpracujeme  těsto.  Namočíme  si  ruce  ve  vodě  a  můžeme  začít  tvarovat  kuličky,   které  dáváme  na  plech  vyložený  pečícím  papírem.  Kuličky  lehce  „rozmáčkneme"   vidličkou.  Pečeme  v  předem  vyhřáté  troubě  na  180  °C  po  dobu  15  minut.          

 

        ŘEŘICHOVÉ  MÁSLO                Jak  si  doma  vypěstovat  řeřichu  se  můžete  dočíst  v  článku  Domácí  pěstování  řeřichy  .   Teď  přichází  na  řadu  zpracování.  Zkuste  například  pro  začátek  udělat  řeřichové  máslo,   které  má  spoustu  využití  ve  studené  i  teplé  kuchyni.      

 

Potřebujeme:  250  g  másla,  hrst  řeřichy,  špetka  soli  

 

Postup:  Máslo  necháme  změknout,  nakrájíme  na  kousky,  vložíme  do  hmoždíře  (misky).   Nakrájíme  nadrobno  omytou  řeřichu  a  přidáme  k  máslu.  Lehce  osolíme.            Rozmačkáme  doměkka  a  dáme  do  formiček  nebo  zabalíme  do  potravinové  folie  do   válečku.  Vložíme  do  lednice  alespoň  na  6  hodin.  

   

 

 

 

Testováno  na  dětech  -­‐  tipy  a  recenze  

12  

Na  rodinném  webu  Testováno  na  dětech  nyní  každý  může  zdarma  vyzkoušet  zajímavé  výrobky  a  služby  pro  děti.  Ve  spolupráci  s  časopisem  Batul  se  o  výsledky   testovaných  produktů  s  vámi  chceme  podělit.  Aktuálně  pro  vás  máme  výsledky  testování  knih  a  oboje  dopadlo  téměř  na  100  %.  Chci  se  také  zapojit  do  testování.  

 

MATĚJOVA  AKROBACIE   Máte  doma  malé  neposedy?  Pojďte  také  otestovat  novou  parádní  knížku  Matějova   akrobacie  –  zábavného  průvodce  akrobatickými  cvičeními  pro  celou  rodinu.     Jedna  z  maminek  napsala:  „Kniha  Matějova  akrobacie  obohatila  nejen  náš  sportovní  život.   Děti  se  naučí  věřit  svému  tělu,  důvěřovat  rodičům,  radovat  se  spolu  s  rodiči,  co  všechno   dokážou.  Během  her  i  akrobatických  cviků  se  nasmějete.  Všechny  cviky  jsou  jednoduše     a  srozumitelně  popsány  a  nakresleny,  děti  také  motivuje  celkový  příběh  a  názvy  cviků.   Takové  „Nosolechtací  salto"  je  u  mých  synů  favorit.  Knihu  doporučuji  všem  hravým   rodinám."   http://www.testovanonadetech.com/test/0027-­‐matejova-­‐akrobacie   ANGLICKÉ  KNÍŽKY  PRO  DĚTI              Co  jste  si  dnes  večer  v  pelíšku  s  dětmi  četli?  Chcete-­‐li  tip  na  100%  úchvatné  počtení,  pak  mrkněte     na  recenze  tří  anglických  knížek  pro  děti,  které  maminky  s  dětmi  otestovaly.       Bix  píše:  „Dětská  knížečka  s  tvrdými  stránkami  Nursery  rhyme  Rainbow,  vhodná  i  pro  nejmenší  děti,     je  plná  nádherných  ilustrací.  Děti  se  budou  učit  lehce  a  zábavně  anglické  říkanky."     A  Panprag  doplňuje:  „Za  nás  dáváme  palec  nahoru  –  Flash  Cards  ALPHABET  je  praktické  a  variabilní   balení  kartiček  (s  malými  a  velkými  písmeny  anglické  abecedy  +  jednoduchými  a  vkusnými  obrázky),     se  kterými  se  lze  učit  a  opakovat  anglická  slovíčka  téměř  kdekoliv  a  kdykoliv."    

 

.    

 

   

Jak  se  nezbláznit  z  jídla  a  zdravého  životního  stylu                        Před  pár  dny  jsem  zhlédla  několik  zajímavých  videí  s  experty  na  výživu,   detoxikaci  i  s  lékaři  přes  psychosomatiku  a  zdravý  životní  styl.  A  pochopila  jsem,   že  jsem  asi  trochu  „out“,  a  to  i  přesto,  že  „dělám“  do  zdravého  životního  stylu.   Jsem  „out“  kvůli  tomu,  že:   *   si  nedělám  každý  den  smoothies  (čerstvé  šťávy  z  ovoce  a  zeleniny)     a  pickles  (nakládanou/kvašenou  zeleninu)  jím  málokdy   *   sice  uznávám  bio  a  ekologické  výrobky,  ale  netvoří  ani  půlku  mého   nákupního  košíku   *   nesportuji  každý  den  (každý  den  se  „jen“  protáhnu  a  občas  si  zacvičím   jógu  nebo  čchi-­‐kung)   *   nemedituji  pravidelně   *   jím  maso,  lepek  a  občas  i  mléčné  výrobky   *   nedržím  půsty   *   nepřipravuji  každý  den  skvělé  a  zdravé  jídlo  ani  pro  sebe  ani  své  dítě     a  manžela.  

13   4  

         Jestli  ano,  chci  vás  uklidnit.  To  vše  výše  jmenované  zvládne  pravidelně  jen  robot   nebo  člověk,  který  na  takovém  životním  stylu  pracuje  již  několik  let.   A  já  se  vám  chci  otevřeně  přiznat:   *   Sice  nekouřím  a  téměř  nepiju  alkohol.  A  fotka  s  pivními  flaškami  není  z  mého   domova.  ALE…  NEJSEM  DOKONALÁ…   *   Nezvládám  žít  na  100  %  podle  všech  znalostí,  které  o  výživě,  psychosomatice   a  zdravém  životním  stylu  mám.  

Připomíná  vám  to  něco?  Taky  máte  pocit,  že  byste  měli  přestat  jíst  maso,   držet  půsty  a  žít  jako  „světec“  nebo  aspoň  jako  ti,  co  o  tom  mluví  a  učí?  

         Když  vidím,  čtu  a  slyším  pro  mě  zajímavé  vzory  a  učitele,  jako  je  z  českých   odborníků  například  Margit  Slimáková  a  Martin  Jelínek,  přepadá  mě  občas  pocit,     že  nemůžu  vše  zvládnout  jako  oni.  Pak  si  ale  uvědomím,  že  dopracovat  se     k  „dokonalému“  systému  vhodnému  pro  naše  zdraví  i  psychickou  pohodu  trvá   několik  let  postupného  učení  a  poznávání.  A  zase  se  uklidním.            Sice  se  již  několik  let  věnuji  „výživě“,  ale  rozhodně  nejsem  dokonalá  a  zvládám  to,   co  v  tu  chvíli  umím  nejlépe.  Nemusí  to  nutně  znamenat,  že  musím  držet  bezlepkovou   dietu,  i  když  vím,  že  by  mi  mohla  ještě  více  zlepšit  zdraví.  Nemusí  to  znamenat   povinnost  každý  den  cvičit.  Ale  dělám  to,  co  prostě  v  tu  chvíli  dokážu.     A  není  potřeba  se  trápit  nad  tím,  co  nezvládnu.  

 

 

   

  Může  to  vypadat  například  takhle:     *   Každý  den  cvičím  sestavu  z  čchi-­‐kungu  na  aktivaci  energetických  drah  nebo   Makko-­‐ho  cvičení.  Jedná  se  třeba  jen  o  5  minut,  ale  i  to  se  počítá.   *   Jím  o  polovinu  méně  pečiva  než  před  několika  lety.  

   

 

Je  lepší  si  vyjmenovat,  co  zvládám  

 

*   Naučila  jsem  se,  že  meditace  není  sprosté  slovo  a  zařadila  jsem  ji  do  svého   života.  Někdy  si  střihnu  meditaci  3x  týdně,  jindy  stěží  jednou  za  týden.  Ale  je  v  mém   životě  a  pomáhá  mi.  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pokračování  článku  na  www.vedomavyziva.cz  

 

 

 

               

 

Soutěž  pro  Vás    

         Představujeme  další  "vychytávku"  od  Mamiee  -­‐  Parkovací  magnety?    Že  nevíte,  co  si  pod   tím  představit?  Máte  malé  děti  a  při  vystupování  z  auta  byste  někdy  potřebovali  mít  oči  i   vzadu?    Známe  to  všichni,  že  uhlídat  více  dětí  na  rušné  ulici  nebo  na  přeplněných   parkovištích  bývá  hodně  náročné.  K  nebezpečné  situaci  může  dojít  během  okamžiku.            Parkovací  magnet  je  prostě  magnet  na  auto  a  označíte  tím  dětem  bezpečné  místo,  kde   mají  stát.  Děti    tak  přirozenou  cestou  pochopí,  že  parkoviště  není  hřiště  a  vyčkají  v   bezpečí  u  auta,  dokud  nevyložíte  věci.  Parkovací  magnety  Mamiee  jsou  nabízeny     ve  4  designech.   A  právě  o  Parkovací  magnet  soutěžíme.  Stačí  odpovědět  na  soutěžní  otázku:   Kolik  hlasů  získá  projekt  Mamiee  v  podnikatelské  soutěží  T-­‐Mobile  Rozjezdy?     3  tipy,  které  budou  nejblíže,  získají  Parkovací  magnet  podle  svého  výběru.   Své  odpovědi  zasílejte  na  emailovou  adresu  [email protected]   a  to  do  30.  června  2016.     Budeme  mít  velkou  radost,  když  náš  projekt  do  7.  6.  2016  podpoříte  svým  hlasem.     A  můžete  tak  získat  další  ceny  :)                  

14  

 

Knižní  tipy  pro  Vás  

 15  

  Logopedie  –  texty,  hry  a  úkoly  pro  nácvik  výslovnosti     Logopedie  zábavnou  formou!  Procvičte  se  svými  dětmi   výslovnost  problematických  hlásek  s  pomocí  veselých  obrázků,   zábavných  úkolů  a  říkanek.       Pracovní  sešit  předškoláka   je  věnován  všem  dětem,  které      se  připravují  ke  vstupu  do  školy,  jejich  rodičům  a  učitelkám   mateřských  škol.  Nástup  dítěte  do  školy  je  velmi  důležitým   mezníkem  v  jeho  životě  a  pracovní  sešit,  který  právě  držíte     v  rukou,  může  dítěti  poskytnout  první  ucelené  základy  pro  jeho   další  učení  a  vzdělávání.       Logopedické  vymalovánky  jsou  určeny  především   předškolákům  a  začínajícím  školákům,  kterým  činí  potíže   správná  výslovnost  některých  hlásek.  Vymalovánky  mohou   využívat  nejen  rodiče,  ale  také  učitelé  v  mateřských  a  základních   školách  a  speciální  pedagogové.  Při  práci  s  dětmi  je  velmi   důležitá  motivace,  protože  pouze  s  její  pomocí  můžeme   dosáhnout  aktivace  dítěte.  A  právě  vymalovánky  děti  k  práci   vhodně  motivují  a  pomáhají  jim  předejít  možné  nechuti  k   logopedickým  cvičením.  Současně  s  touto  interaktivní  knihou   tedy  nezapomeňte  dětem  podat  kvalitní  pastelky.     Rozvíjíme  předčtenářskou   gramotnost         Čtenářská  gramotnost  je  první  z  gramotností,  která  umožňuje   rozvíjet  ostatní  g  ramotnosti.  Čtení  je  velmi  důležité  pro  další   rozvoj  a  vzdělání  člověka.  Vztah  ke  čtení  i  knížce  se  utváří  již  v   útlém  věku,  můžeme  říci,  že  vlastně  od  narození.    

 

Doporučujeme  

16  

Inspirativní  časopis  pro  rodiče  s  dětmi  BATUL  je  vydáván    občanským     sdružením  Strollering®  –  Život  v  pohybu.     Batul  je  informačním  produktem,  na  který  se  vztahují  autorská  práva.   Jakékoliv  šíření  nebo  poskytování  třetím  osobám  bez  souhlasu  autorů     a  občanského  sdružení  Strollering®  –  Život    v  pohybu  je  zakázáno.       Děkujeme  za  pochopení  a  respektování  tohoto  sdělení.     Distribuce  probíhá  elektronicky  na  stránkách  Strolleringu®  a  www.batul.cz   a  je  pro  všechny  zdarma.  V  případě  zájmu  o  spolupráci  nás  neváhejte   kontaktovat    na  emailu  [email protected],  rádi  Vaše  dotazy   zodpovíme.   Redakce  a  její  spolupracovníci:     Eva  Labuťová,  Edita  Berková,  Iva  Kapcová,  Lenka  Štveráčková,     Dominika  Špačková,  Veronika  Hanzlíková,  Martina  Chomátová  ,  Kristýna   Urbanová,  Radka  Jakubová  a  Iva  Leblochová.     Další  vydání  časopisu  Batul  již    8.  července  2016   www.batul.cz,  www.facebook.com/casopisBatul