Bankovní záruky a jejich využití v praxi zahraničního obchodu ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

Bankovní záruky a jejich využití v praxi zahraničního obchodu ČR Bakalářská práce

Autor:

Klára Ďurišová bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. František Janatka, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. Klára Ďurišová V Chodově dne 15. 04. 2012

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Františku Janatkovi CSc., za odbornou pomoc a cenné rady, které mi poskytl, a za výbornou spolupráci, která pro mě byla potěšením.

Anotace Má bakalářská práce psaná na téma ,,Bankovní záruka a její vyuţití v praxi zahraničního obchodu ČR“ se zpočátku zaměřuje na vývoj zahraničního obchodu a na rizika, která jsou s obchodem spojená, a seznamuje s moţnostmi sníţení těchto rizik. Hlavním předmětem práce je bankovní záruka, její charakteristika, funkce a právní ustanovení. V další části prezentuji všechny mně známé druhy bankovních záruk a jejich specifika. Analyzuji zásady a postupy při poskytování a přijímání záruk z pohledu banky. Pomocí komparace jsem porovnala některé ceny sluţeb spojených s bankovní zárukou, které si banky inkasují. Zvláštní část je věnovaná bankám, které se zabývají specifickou činností a se spoluúčastí státu podporují podnikatele. Poslední kapitola se zabývá pojištěním bankovních záruk, které banky při poskytnutí záruk poţadují. Klíčová slova: Obchod, riziko, platební a zajišťovací nástroj, bankovní záruka, beneficient, příkazce, banka. Annotation My thesis written on the topic, bank guarantees and its application in practice of foreign trade "was initially focused on the development of foreign trade and the risks that are associated with

trade, and acquainted with

the

possibilities

of reducing

these risks.The main work is the subject of bank guarantee, its characteristics, functions and legal provisions. In

the

next

section I

present all myknown types

of

bank

guarantees and their specifics. Describes the principles and procedures for providing and receiving guaranteesfrom I compared

the prices

the

perspective

of some services

of the

associated

bank. Using with a

the comparison,

bank

guarantee tothe

banks collect. A special section is devoted to the banks that deal with specific activities and with

the

complicity

of the

statesupport entrepreneurs. The

last

chapter deals

with insurance, bank guarantees, bank guarantees when requested. Key words: Business, risk, payment and hedging instrument, bank guarantee, beneficiary, principal, the bank.

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1.

Zahraniční obchod .............................................................................................. 9

1.1. Význam zahraničního obchodu ........................................................................ 10 1.2. Zahraniční obchod České republiky ................................................................. 10 1.3. Rizika obchodu ................................................................................................. 11 1.4. Platební a zajišťovací nástroje .......................................................................... 13

2.

1.4.1.

Platební nástroje třídíme z několika hledisek .................................... 13

1.4.2.

Druhy platebních a platebně zajišťovacích nástrojů ......................... 14

Bankovní záruky............................................................................................... 16

2.1. Charakteristika a funkce bankovní záruky ....................................................... 16 2.1.1.

Obsah a náleţitosti bankovní záruky ................................................. 18

2.2. Právní úprava v ČR ........................................................................................... 19 2.3. Dohled České národní banky ............................................................................ 21 3.

Druhy bankovních záruk .................................................................................. 23

3.1. Záruka akcesorická a abstraktní ........................................................................ 23 3.1.1.

Záruka akcesorická ............................................................................ 23

3.1.2.

Záruka abstraktní ............................................................................... 24

3.2. Záruka přímá a nepřímá .................................................................................... 25 3.2.1.

Záruka přímá ..................................................................................... 25

3.2.2.

Záruka nepřímá .................................................................................. 26

3.3. Záruka platební a neplatební ............................................................................. 27 3.3.1.

Platební záruky .................................................................................. 27

3.3.2.

Neplatební záruka .............................................................................. 29

3.4. Zvláštní typy záruk ........................................................................................... 30 3.5. Záruky podle doby splatnosti............................................................................ 32 4.

Zásady při poskytování bankovních záruk ....................................................... 34

4.1. Záruky vystavené .............................................................................................. 34 4.2. Postup při vystavení záruk ................................................................................ 35 4.2.1.

Ţádost o vystavení záruky ................................................................. 35

4.2.2.

Úvěrový návrh ................................................................................... 36 5

4.2.3.

Smlouva o poskytnutí bankovní záruky ............................................ 36

4.2.4.

Vystavení záruční listiny ................................................................... 36

4.2.5.

Poplatky – odměny banky ................................................................. 37

4.2.6.

Změny záručních podmínek .............................................................. 38

4.2.7.

Uplatnění bankovní záruky ............................................................... 39

4.2.8.

Ukončení platnosti bankovní záruky ................................................. 40

4.3. Záruky přijaté .................................................................................................... 40

5.

4.3.1.

Avizující banka.................................................................................. 41

4.3.2.

Potvrzená bankovní záruka bankou příjemce .................................... 43

Srovnání sluţeb v oblasti bankovních záruk vybraných bank ......................... 44

5.1. Komparace sluţeb v oblasti bankovních záruk z cenového hlediska ............... 44 5.2. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. .............................................. 47 5.3. Česká exportní banka, a.s. ................................................................................ 49 6.

Pojištění bankovních záruk .............................................................................. 52

6.1. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. .............................................. 53 ZÁVĚR...................................................................................................................... 54 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 57 SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK....................................................................... 59 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 60

6

ÚVOD Bankovní záruky jsou v současné době jedny z nejvýznamnějších bankovních zajišťovacích prostředků nejen v tuzemském obchodě, ale v prvé řadě v obchodě mezinárodním. Statistické údaje prokazují za poslední roky nárůst poptávky po bankovních zárukách. S největší pravděpodobností je to dáno zejména růstem tuzemského i zahraničního obchodu,1 vlivem globalizace, a hlavně ekonomickou nestabilitou. Většina obchodních partnerů chce mít kvalitně zajištěné své obchodní operace a právě bankovní záruka je velice vhodnou formou zajištění téměř kaţdého rizika. Kdyţ jsem se byla zeptat na bankovní záruku v komerčním centru v České spořitelny, a.s., dozvěděla jsem se, ţe bankovní záruka je velmi oblíbeným produktem pro její klienty a počet těchto klientů, kteří s ní mají zkušenost a často ji vyuţívají, se stále zvyšuje. Bankovní záruka je produkt banky, který v porovnání s ostatními úvěrovými produkty není tak rozšířený, ale je určitě velice významný. Poskytovatelem bankovní záruky nemusí být pouze banka, můţe to být i jiná osoba s příslušnou kompetencí, avšak podstatné místo zaujímají banky. Ve své bakalářské práci se orientuji právě na záruky poskytnuté výhradně bankami. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit problematiku bankovní záruky a její pouţití v zahraničním obchodě nejen z hlediska teoretického, ale obohatit práci i o příklady z praxe. Objasnit právní úpravu, podle které se řídí bankovní záruky, charakterizovat jednotlivé druhy záruky, analyzovat postupy vystavení a přijetí záruky, pomocí komparativní metody porovnat poskytované sluţby banky. Práce je rozdělena do šesti kapitol, do nichţ nezapočítávám Úvod ani Závěr. V první kapitole, s názvem Zahraniční obchod, bych chtěla popsat vývoj a význam zahraničního obchodu od počátku aţ po současnost, dále rizika spojená s rozvojem obchodu a moţnost platebních a zajišťovacích nástrojů, které jsou k dispozici všem obchodní partnerům. V druhé kapitole, s názvem Bankovní záruka, budu prostřednictvím deskriptivní metody nejdříve charakterizovat bankovní záruku, její funkci, obsah a náleţitosti. Poté se budu věnovat právním normám, podle kterých se bankovní záruka v ČR musí řídit a kterých 1

Podle údajů ze statistického úřadu v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 vzrostl vývoz o 13,2 % a dovoz o 10,9 %. Trţby v maloobchodě včetně motoristického segmentu v ČR v prosinci 2011 zaznamenaly meziroční růst o 1,6 %.

7

můţe vyuţít jen v případě svého uţitku, a v poslední podkapitole stručně vysvětlím postavení České národní banky a jejího dohledu. Ve třetí kapitole bych chtěla uvést a charakterizovat základní druhy bankovních záruk, vhodnost pouţití určitých druhů záruk z pohledu smluvních partnerů a banky, zvláštní typy záruk. Na tomto místě bych se také chtěla zmínit o celní záruce. Čtvrtá kapitola, Zásady při poskytování bankovních záruk, by měla popisovat průběh procesu při vystavení a při přijetí bankovní záruky. Budu se snaţit tuto kapitolu obohatit o praktické zkušenosti a znalosti pracovníků ČS, a.s., které jsem získala při rozhovoru ve výše zmíněném komerčním centru. V předposlední kapitole, kterou jsem pojmenovala Srovnání sluţeb v oblasti bankovních záruk vybraných bank, bych chtěla pomocí komparativní metody posoudit poplatky a sluţby různých bank, které poskytují a přijímají bankovní záruky. Chtěla bych věnovat pozornost především Českomoravské záruční a rozvojové bance, protoţe poskytuje různé záruční programy, díky kterým umoţňuje malým a středním podnikatelům získat úvěry od bank po splnění daných podmínek, a dále České exportní bance, která se specializuje na český vývoz a svou činností ho také podporuje. V poslední kapitole se zmíním o dalších moţnostech sníţení platebních rizik a ochraně proti těmto rizikům, zaměřím se především na pojištění platební nevůle a platební neschopnosti. Dále bych se ráda zmínila o pojišťovně, která podporuje český vývoz tím, ţe poskytuje takové druhy pojištění, které pojišťovny standartně nenabízejí. Svou bakalářskou práci budu zpracovávat na základě různých zdrojů – knih, internetových článků, kromě toho budu čerpat informace také z internetových stránek vybraných bank a interních materiálů z České spořitelny, které mám k dispozici. Z praktického hlediska vyuţiji kontaktu na pracovníky komerčního centra ČS, a.s. a jejich zkušenosti z praxe v oblasti poskytování bankovních záruk vhodně aplikuji do práce. Dalším přínosem pro vypracování bakalářské práce jsou mé vlastní znalosti, které jsem získala během studia na vysoké škole.

8

1. Zahraniční obchod Počátky zahraničního obchodu jsou známy od dob nejstarších státních útvarů, kdy jeden státní útvar disponoval se zboţím nebo surovinami, které potřebovaly i ostatní státní jednotky. V této době mohly ostatní státy potřebnou surovinu nebo zboţí získat dvěma způsoby - obchodem nebo válkou. Primitivní obchody byly realizovány směnou zboţí za zboţí – kompenzací.2 Taková směna určitě nebyla úplně jednoduchá a začal se hledat nějaký všeobecně směnitelný ekvivalent. Ze začátku za něj povaţovali drahé kovy, zejm. zlato, stříbro, také látku – zboţí, po kterém byla neustálá poptávka. S vývojem zahraničního obchodu uţ nebylo úplně vyhovující platit tímto zboţím, protoţe poţadavky na všeobecně pouţívaný ekvivalent se změnily, začaly se pouţívat peníze – ze začátku raţené mince, pak papírové peníze a později i směnky. V 17. a 18. století převládal merkantilismus,3 který měl v té době veliký vliv na obchodní politiku států. Merkantilističtí představitelé viděli v zahraničním obchodě zdroj bohatství, za které povaţovali pouze drahé kovy, neviděli v něm výhodu dělby práce. Brali ho jako hru „s nulovým součtem“, coţ bylo chybou. Na přelomu 18. a 19. století na ně navázali angličtí klasikové (Smith, Ricardo, Mill), kteří vyvrátili jejich úvahy a prokázali, ţe výhodou zahraničního obchodu je dělba práce mezi národy a výhodu získají obě strany. Obohatili teorii zahraničního obchodu o Smithovu teorii absolutních výhod, která vyplývá ze zahraniční směny, o Ricardovu teorii relativních výhod, ta vyplývá z mezinárodního obchodu, na kterou navázal Mill a rozšířil ji. Ve 20. století na Ricardovu teorii navázali neoklasikové Heckscher a Ohlin s dynamickou teorií komparativní výhody, která je charakterizována v následující citaci. Země se budou specializovat na výrobu a vývoz těch druhů zboží, které jsou relativně náročné na ten faktor (nebo faktory), jímž (respektive jimiž) je země relativně nejlépe vybavena.4 2

Podle české obchodní terminologie.

3

Ekonomický směr, který vznikl na přelomu 16. a 17. století v západní Evropě.

4

SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod : teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Grada, 2009, 367 s. ISBN 978802-4727-080.

9

Mezi další neoklasické teorie patří např. Stolper - Samuelsonův teorém o změně světových cen, Leontiefův paradox a další. Vedle těchto teorií existuje ještě spousta alternativních teorií např. Raul Preibich a jeho periferní ekonomiky, Jagdish Bhagwati a teorie o zbídačujícím růstu a další. Dnes se pouţívá široké spektrum teorií, které se liší v počtu výrobních faktorů a zboţových komodit, stupněm jejich mobility mezi odvětvími. Jenţe současná ekonomická nestabilita a turbulence značně zhoršuje moţnost jejich vyuţívání v zahraničním obchodě.

1.1.

Význam zahraničního obchodu

Zahraniční obchod je významný pro vývoj ekonomiky téměř kaţdého státu. Jeho význam hodnotíme z několika hledisek. Efektivnost – země se soustředí na výrobu, při které můţe dosáhnout největších úspor společenské práce, a neustále ji zdokonaluje. Proporcionalita – některé země (je jich velmi málo) s komplexní ekonomikou jsou schopny soběstačného vývoje, jejich trh je velký, mají veškeré suroviny a průmysl, který uspokojí jejich potřeby. Ve většině zemí je tomu ale naopak. Zahraniční obchod má dobrý vliv na vztahy mezi státy, neboť státy spolu vzájemně obchodují, jsou na sobě závislé a spolupracují na budování svých dobrých a stabilních vzájemných vztahů, tím zamezují konfliktům. Dále má pozitivní vliv na vzdělávání, ten, kdo se zabývá zahraničním obchodem, se musí neustále vzdělávat.

1.2.

Zahraniční obchod České republiky

Česká republika je poměrně malá země ve středu Evropy, která prošla velkými politickými změnami, ty měly jistě značný vliv na její zahraniční obchod. Po roce 1918, kdy se stala nezávislou, patřila k nejvyspělejším státům světa a obchodovala především se západními trhy. Po válce se stala součástí sovětských zemí (RVHP) a obchod byl z velké části realizován pouze s těmito zeměmi. V 90. letech, kdyţ se změnil politický reţim, zahájila transformační proces, aby se co nejrychleji vyrovnala hospodářsky vyspělým zemím, to přineslo z důvodu nezkušenosti celou řadu problémů a rizik.

10

Česká republika má řadu komparativních výhod (např. lázeňství, turismus, vysoký stupeň vzdělanosti, kvalifikovanou pracovní sílu), ale i řadu komparativních nevýhod (např. poloha – nesvědčí zemědělství, nedostatek domácího kapitálu, málo obyvatel, a jiné). Převáţně obchoduje se státy EU (vývoz 83,9 %, dovoz 63,4 % v roce 2010),5 z toho je jejím nejvýznamnějším obchodním partnerem Německo (cca 30% obchodu), dále pak realizuje obchod z větší části se sousedními státy. Není to úplně optimální, protoţe je dost závislá na jejich ekonomickém vývoji. Zahraniční obchod je důleţitý pro ekonomický rozvoj, úspěšné zapojení do mezinárodní dělby práce, vývozu zboţí a sluţeb, zaručuje růst HDP. Současný zahraniční obchod ČR je příznivý, čemuţ napomáhá Exportní strategie schválená na období 2008-2010 a prodlouţená na rok 2011a další instituce na podporu exportu např. CzechTrade, Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), Česká exportní banka (ČEB) a jiné.

1.3.

Rizika obchodu

Problematika rizik v komerční praxi je velice aktuálním tématem pro všechny podnikatele, kteří se zabývají obchodem zahraničním i tuzemským. Komerční rizika se kaţdým rokem zvyšují a jejich dopady na firmy jsou různé. Mohou firmě způsobit značné ztráty, na druhou stranu, kdyţ firma podstoupí určité riziko a obchod dopadne dobře, můţe to vést i k velkým ziskům, ty by měly být úměrné podstoupenému riziku. Domnívám se, ţe zvyšující se počty rizik jsou ovlivněny tím, ţe se obchoduje se zboţím a sluţbami ve stále větších objemech, moţná i globalizací světového obchodu, jistě také nestabilními ekonomickými podmínkami, krizí a hlavně zvyšujícím se počtem obchodů financovaných úvěrem. Dnešní uspěchaná doba komerčním rizikům také moc nepomáhá. Podnikatelé nejsou tak důslední, čas na ně tlačí, proto nepátrají po všech moţných rizicích, jenţe to potom mnohdy nevede k dobrým výsledkům. Rizika provází celou obchodní transakci od nabídky, či poptávky, uzavření kupní smlouvy, dodání sjednaného mnoţství zboţí nebo sluţeb ve sjednané kvalitě aţ po řádné zaplacení. Při nabídce a uzavření kupní smlouvy vznikají rizika často způsobená nesprávným 5

Vývoj zahraničního obchodu v roce 2010. BusinessInfo.cz [online]. 2011[cit. 2012-01-17]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/statistiky-zahranicniho-obchodu/vyvoj-zahranicniho-obchodu-v-roce2010/1000453/59965/.

11

sjednáním smluvní dokumentace. Při realizaci obchodu, zejména toho mezinárodního, hrozí velké mnoţstvím rizik jak ze strany dodavatele, tak i odběratele. Tato rizika mohou být způsobena například přírodními vlivy (přírodní katastrofy), politickými změnami, kurzovými změnami a spoustou dalších. Je důleţité k nim přistupovat s nadhledem a hodnotit je ve vzájemných souvislostech. Cílem všech účastníků obchodního kontraktu je eliminovat neţádoucí rizika. S některými riziky ovšem podnikatel musí do jisté míry počítat, nemůţe se jim vyhýbat úplně, to by vedlo k nevyuţití příleţitostí. Důleţité je, aby si kaţdý účastník obchodu uvědomil, jaká všechna moţná rizika mu při obchodní transakci hrozí a co všechno mohou způsobit, jaké dopady by měla rizika na firmu, zda jsou rizika přijatelná či nikoli. Jaké opatření (zajištění) pouţijí, aby se těmto nepřijatelným rizikům vyhnul. Abychom neţádoucím rizikům mohli předcházet, musíme si zjistit všechny informace o svém obchodním partnerovi a o všech subjektech, kterých se obchodní operace týká a které ji nějakým způsobem ovlivňují. Nezbytná je naše znalost platných právních a celních předpisů a zákonů na vybraných zahraničních trzích, stejně jako znalost informací povahy zeměpisné, politické a ekonomické. Komerční rizika sniţují všeobecně platná a přijímaná pravidla typu INCOTERMS – v oblasti platebního styku, záruk a dalších oblastí. Tato pravidla se s postupem času stala zvyklostmi pro obchod nepostradatelnými. Při reklamacích hrají velmi důleţitou roli i pro soudy, například Mezinárodní rozhodčí soud je jednou z jejich renomovaných institucí. Řízení rizik se věnuje ve větších a středních podnicích TOP management a speciální pracovníci, tzv. risk manaţeři. Risk manažeři se tedy snaží identifikovat rizika ve vlastní firmě, analyzovat je a doporučovat, jak jim předcházet.6 Jsou pro podnik důleţití proto, aby ho chránili proti různým rizikovým faktorům, které mohou mít na podnik nějaký negativní vliv. Komerční rizika většinou nevyvolají krizi ihned, jedná se o typ rizik, která se postupně zvětšují a nabalují se na sebe. To znamená, ţe by se měla podchytit uţ v počátcích, aby nezpůsobila ţádné škody.

6

JANATKA, František et al. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, 320 s. ISBN 978-80-7357-632-5.

12

1.4.

Platební a zajišťovací nástroje

Základem dobrého obchodního vztahu je spolehlivost obou (všech) obchodních partnerů, včasné zaplacení za včas dodané zboţí nebo sluţbu. Na to se ale při realizaci obchodu nemůţeme spoléhat, proto je nezbytné chránit se pomocí vyuţití bankovních platebních a platebně zajišťovacích nástrojů, které pro tyto účely vznikly. Z tohoto důvodu vstupují banky do obchodního kontraktu, kde pomáhají straně, která si jejich podporu objednala, pomocí určité sluţby nebo vlastním závazkem. Zde hraje velice důleţitou roli bonita dané banky. Za poskytnutí takového závazku nebo sluţby si banky účtují prémii ve výši nákladů spojených se sluţbou či převzetím závazku a ve výši rizika spojeného s transakcí, které tím bere banka na sebe. Banka má právo sama se rozhodnout, jestli do podstupovaného rizika půjde a podpoří tím smluvní závazek společnosti, nebo zda ho odmítne. Neţ se banka zaručí za svého klienta, důkladně ho prověří a zhodnotí stejně tak, jako kdyby mu měla poskytnout úvěr. Protoţe v případě, ţe klient nedostojí sám svým smluvním závazkům, banka to zaplatí za něj a tím si vlastně klient úvěr od banky vynutí.

1.4.1. Platební nástroje třídíme z několika hledisek Podle role banky a výše její odpovědnosti je třídíme na závazkové a bezzávazkové. Na základě závazkových platebních nástrojů se banka zavazuje, ţe při splnění daných podmínek za svého klienta zaplatí v předem domluveném termínu, nebo ţe zaplatí za klienta v případě, ţe klient nezaplatí sám (např. dokumentární akreditiv, bankovní záruka). U bezzávazkových nástrojů se banka k ţádnému závazku nezavazuje, poskytuje jen sluţbu klientovi (např. dokumentární inkaso, hladký plat). Podle pracnosti a odborné náročnosti jsou platební nástroje rozděleny na dokumentární a nedokumentární. U dokumentárních nástrojů je potřeba k realizaci doloţit předem stanovené dokumenty (např. dokumentární inkaso, dokumentární akreditiv, dokumentární záruka). U nedokumentárních nástrojů jsou veškeré dokumenty předané přímo druhému obchodnímu partnerovi (např. hladký plat). Podle role, kterou nástroje hrají v procesu zajištění, jsou nástroje platební a platebně zajišťovací. Platební nástroje realizují platby za zboţí (např. dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso). Platebně zajišťovací nástroje, zajišťují transakci a jsou vyuţity aţ v krajním případě, kdy nastane neplnění (např. bankovní záruky, indemnity – sliby odškodnění). 13

Velké mnoţství platebních nástrojů vede k zajištění proti nejrůznějším druhům rizik, které provázejí obchodní transakci. Smluvní strany musí zjistit všechna potencionální rizika, odhadnout jejich výši a vybrat vhodné instrumenty k zajištění obchodního kontraktu. Výběr adekvátního instrumentu odpovídá obchodním zkušenostem, které získali z předešlých obchodů oba obchodní partneři, a jejich vzájemnému poznání. Ale i u dlouholetých partnerů se můţe objevit v budoucnosti platební nevůle nebo sníţení kvality zboţí. Některé závazkové nástroje jsou velice pruţné a můţeme je pouţít téměř pro kaţdou obchodní transakci např. bankovní záruky. U nich ale musíme být opatrní a při sjednání si dát pozor na formulaci závazku, aby nevyjadřoval něco jiného, neţ co potřebujeme. Závazkové nástroje dělíme podle povahy na abstraktní závazkové nástroje a akcesorické závazkové nástroje, kterým se budu věnovat ve třetí kapitole nazvané Druhy bankovních záruk.

1.4.2. Druhy platebních a platebně zajišťovacích nástrojů Hladký plat je mezinárodní převod peněz z účtu dluţníka ve prospěch účtu věřitele (např. zaplacení faktury za zboţí). Můţe se realizovat před dodáním zboţí (akontační plat), nebo aţ po dodání zboţí (hladký plat), podle domluvy obou obchodních partnerů. Dokumentární inkaso je platební nástroj, při kterém se vyinkasují peníze ve prospěch prodávajícího současně s předáním určitých dokumentů, které opravňují kupujícího se zboţím disponovat. Chrání prodávajícího proti riziku nezaplacení, ale uţ ho nechrání proti riziku neodebrání zboţí. Dokumentární akreditiv je velice oblíbený a často pouţívaný platební nástroj, který dává jistotu oběma zúčastněným stranám, kupujícímu i prodávajícímu. Prodávajícího chrání před nevůlí nebo neschopností kupujícího zaplatit i před nevůlí odebrat zboţí, a v případě, ţe prodávající splní akreditivní podmínky, banka platbu v jeho prospěch zrealizuje. Na druhé straně má kupující jistotu, ţe banka nezaplatí dříve, neţ prodávající dodá zboţí, protoţe prodávající musí doloţit bance dokumenty prokazující, ţe zboţí dodal. Přestoţe je tento platební nástroj finančně velice nákladný, stal se díky svému dlouhodobému vyuţívání dokonalým platebním nástrojem.

14

Bankovní záruka není platební nástroj, je to nástroj umoţňující zajištění obchodní transakce proti platebním i neplatebním rizikům. Patří mezi velmi oblíbené zajišťovací nástroje, kterým se budu věnovat podrobně v následujících kapitolách. Indemnita (slib odškodnění) je zajišťovací nástroj, velice podobný bankovní záruce. Vyuţívá se tam, kde je moţná ztráta cenných dokumentů (směnek, konosamentů), k zajištění moţnosti vystavení nových dokumentů a zajištění moţných škod, které mohou ze ztráty vzniknout. Standby akreditiv je zajišťovací nástroj, který má některé znaky stejné jako bankovní záruka a některé znaky z dokumentárního akreditivu. Při uplatnění standby akreditivu se dokládají dokumenty, které vypovídají o nesplnění podmínek (např. nezaplacení faktury). Bankovní aval je zaručení banky (směnečný ručitel) za zaplacení směnky.

15

2. Bankovní záruky Bankovní záruka je díky své univerzální formě velmi kvalitní a populární zajišťovací nástroj.

2.1.

Charakteristika a funkce bankovní záruky

S bankovní zárukou se můţeme setkat při zajištění prakticky kaţdého rizika vyplývajícího z obchodního vztahu. Nejčastěji se vyuţívá při zajištění rizik v mezinárodním obchodu, kde ji můţe vyuţít jak strana prodávající, tak i strana kupující, protoţe riziko vyplývající z obchodního kontraktu, podstupují obě strany. Zajištění vyuţívají většinou obchodní partneři, kteří se neznají, mohou mít špatné zkušenosti z předchozích obchodů, nebo cítí negativní změnu v chování obchodního partnera. Například ji můţe vyuţít strana prodávající k zajištění platebních rizik, aby měla jistotu, ţe za dodané zboţí dostane zaplaceno. Nebo naopak v případě, kdyţ chce prodávající zaplatit kauci za zboţí, které dodá kupujícímu aţ v budoucnosti, můţe si kupující vyţádat bankovní záruku za vrácení kauce a má jistotu, ţe kdyţ zboţí ve sjednané době a kvalitě nedostane, o peníze nepřijde. Záruka můţe zajistit i rizika, která se obchodu zboţí a sluţeb netýkají (např. celní bankovní záruky, indemnita). K jisté dokonalosti se dopracovala s postupem času, pomohla ji k tomu jistě dlouhodobá praxe, po kterou se bankovní záruky jako zajišťovací prostředek vyuţívají. Během té doby se setkala s celou řadou pokusů o zneuţití jak ve světě, tak u nás. Ty napomohly k vytvoření potřebné právní a zvyklostní podpory. Bankovní záruka není cenný obchodovatelný papír, práva z ní se mohou postoupit další osobě cesí. Mezinárodní zvyklosti však chtějí, aby tato moţnost postoupení byla zaznamenaná v textu listiny. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.7

7

Business center.cz : Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník [online]. © 1998 - 2012 HAVIT, s.r.o., 2012 [cit.2012-04-11].Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast3h1.aspx.

16

Z výše citovaného je jisté, ţe záruka musí být v písemné formě, určuje jednostranný právní závazek ručící bance. Tento zákon nejde obejít, všechny bankovní záruky vydané v České republice se jím musí řídit. Subjekty, které v záruce figurují, jsou banka, dluţník (příkazce) a věřitel (příjemce). Dluţník neboli příkazce je ten, kdo banku ţádá, aby se za něj zaručila a vystavila bankovní záruku. Věřitel je příjemce záruky (tzv. beneficient), v jeho prospěch je záruka vystavená. Banka vystavuje bankovní záruku, vstupuje do vztahu mezi kupujícího a prodávajícího jako ručitel. Kvalita záruky je závislá na bonitě banky (záleţí na pozici, kterou zaujímá na trhu, na její spolehlivosti a na dobrém jménu, které si svou praxí vytvořila). Pro příjemce je prioritní jistota, ţe je banka schopná splnit své závazky v případě uplatnění záruky. Kdyţ si není jistý, můţe poţádat jinou nebo ještě svou banku o potvrzení záruky. Vystavení záruky, jak uţ bylo napsáno výše, by mělo být písemně. Při vystavení písemné záruky musí být listina opatřena podpisy oprávněných osob z banky (podpisové vzory banky mají všechny korespondenční banky k dispozici a příjemce listiny si u nich můţe ověřit pravost záruky). Dále se můţe pouţít dálnopis nebo telegram, zde musí být listina dobře zakódovaná. Místo dálnopisu a telegramu pouţívají banky spíše SWIFT,8 taková záruka je poslaná bance příjemce s ţádostí, aby svého klienta informovala. Záruka se vystavuje většinou jako závazek neodvolatelný, kdyby byla odvolatelná, neměla by smysl a nikdo by ji nevyuţil. Protoţe náš zákon neodvolatelnost přesně nestanovuje, musí to být přesně zapsáno v textu záruky, popřípadě by měl být v textu odkaz na Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání (Publ. MOK čís. 758), která stanovují v článku 4 b, ţe všechny záruky jsou od svého vzniku neodvolatelné, přestoţe to v nich není napsané. Výjimkou jsou záruky celní, záruky za platební karty s výpovědní lhůtou, záruky zajišťující revolvingové úvěry s výpovědní lhůtou. Banka se zaručuje za svého klienta tak, jak je to sjednáno v textu záruční listiny, ve které stanovuje podmínky domluvené s příkazcem, za kterých je ochotna v případě uplatnění 8

SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) vznikla v r. 1973 v Belgii, jejím cílem je provozovat mezinárodní přenos dat mezi bankami elektronickými prostředky. V současnosti se na tomto systému podílí několik tisíc bank a jejich počet neustále roste. SWIFT se tak stává nezbytným pro všechny banky, které ve své činnosti přikládají význam mezinárodnímu platebnímu styku.

17

záruky beneficientem plnit. Výplata záruky je vţdy realizovaná pouze v peněţité formě, ať se jedná o druh bankovní záruky platební, nebo neplatební.

2.1.1. Obsah a náležitosti bankovní záruky Při sjednání bankovní záruky by měl být správně identifikovaný dluţník (příkazce), ten který by měl splnit svůj závazek, který mu vyplývá z obchodního vztahu a který je zajištěný bankovní zárukou podle mandátní smlouvy uzavřené s bankou. Dále by měl být identifikovaný beneficient, v jehoţ prospěch zní bankovní záruka. Následuje identifikace ručitele, v tomto případě banky, která vystavuje záruku a ručí za splnění závazku beneficientovi, identifikace podkladového vztahu (např. kupní smlouva, smlouva o díle), referenční číslo záruky, maximální částka a měna, platnost bankovní záruky, podmínky pro uplatnění a způsob předloţení uplatnění (listinná podoba, elektronicky), jazyk dokumentů. V úvodním ustanovení se vysvětluje, za jakým účelem se bankovní záruka vystavuje, odkazuje se na danou obchodní smlouvu. Identifikují se zúčastněné strany, obchodní kontrakt a stanoví se závazky klienta z kontraktu zaručené zárukou. V záručních povinnostech banky se stanoví nejvyšší moţná částka, která v případě uplatnění záruky bude vyplacena (nesmí být poníţena o ţádné sráţky) a měna, ve které bude daná částka vyplacena. Zpozdí-li se banka s výplatou, zaplatí beneficientovi navíc úroky, které plynou z opoţděné platby. Můţe se stanovit i doloţka o sniţování zaručené částky, tzn., ţe v případě plnění se částka sníţí o dosud zaplacené platby příkazcem, nebo bankou, popřípadě o dosud dodané zboţí. Domluví se podmínky, za nichţ banka ručí a podmínky pro uplatnění záruky, za kterých bude banka povinna plnit. Platnost bankovní záruky je daná buď pevným datem, nebo určitou událostí. Většinou se datum ukončení platnosti určuje 14 aţ 30 dní po termínu realizace obchodu nebo po splnění určité události. Je to nejzazší termín, ve kterém můţe banka obdrţet ţádost s uplatněním záruky. Závěrečné ustanovení diktuje údaje o převoditelnosti záruky (cese), právo země, podle kterého se bude v případě sporů a nejasností postupovat (kdyţ to není v záruce stanoveno, záruka se řídí právním systémem země vystavující banky). Výhody bankovní záruky pro klienty jsou v široké moţnosti jejího uplatnění (výjimečná je svou univerzálností). Zajištění bonitní bankou je kvalitním zajištěním obchodního závazku, 18

které protistrana přijme bez dalších opatření (příjemce má jistotu, ţe banka bude plnit v případě uplatnění záruky), taková záruka minimalizuje dodavatelská a odběratelská rizika (riziko nevrácení akontace, odstoupení od obchodu, niţší kvalita zboţí,…). Většina bank nabízí celou řadu sluţeb spojených s bankovní zárukou - poradenství, poskytování záruk, zajišťování záruk. Výhody pro banku jsou spojeny s poplatky a provizemi spojenými s poskytnutím bankovní záruky, nízké procento uplatnění, rozšířená nabídka produktů pro své klienty. Kdyţ si banka vybuduje dobré jméno a jsou její záruky přijímané beneficienty a bankami i v cizině, přináší jí to řadu nových klientů. Nevýhodou je, ţe si musí dát všechny zúčastněné strany pozor na správnou formulaci záruky (správný výklad povinností) a rozdílný přístup k zárukám v různých zemích. Banky vyţadují u klientů při sjednání platební záruky, aby byla kryta dvakrát (tzn., aby měl klient v bance uloţené peníze ve výši, která se rovná dvojnásobku částky, na kterou je záruka sjednaná, na zajištění a na zaplacení), záleţí to určitě na bonitě klienta, způsobu a výše zajištění. Abstraktní záruka můţe být zneuţita neoprávněně, banka u tohoto typu oprávněnost neřeší.

2.2.

Právní úprava v ČR

V České republice se bankovní záruky dříve sjednávaly podle zákoníku mezinárodního obchodu,9 dnes se řídí obchodním zákoníkem, ve kterém právní formu bankovní záruky upravuje Zákon č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku, část třetí: Obchodní závazkové vztahy, hlava I: Obecná ustanovení, díl VI: Zajištění závazku, oddíl 4: Bankovní záruka. Tento zákon je kogentní, tzn., ţe při vystavování záruky se ho musíme striktně drţet. Dále, pak můţeme vyuţít při sjednání bankovní záruky Jednotná pravidla ICC Paříţ, které vydává Mezinárodní obchodní komora v Paříţi (MOK). V praxi často vyuţíváme Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání č. 758 účinná od července 2010 (ICC ČR), a méně často (téměř vůbec) Jednotná pravidla pro kontraktní záruky č. 325. Kdyţ se bude záruka řídit i podle těchto pravidel, musí být v textu záruční listiny napsané, ţe se na ně odkazuje, protoţe nejsou zákonem dané, jde o mezinárodní zvyklosti.

9

Zákon č. 101/1963 Sb., byl právní předpis upravující mezinárodní obchodní právo, zrušen 1. ledna 1992 obchodním zákoníkem.

19

Zákon č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku, část třetí: Obchodní závazkové vztahy, hlava I: Obecná ustanovení, díl VI: Zajištění závazku, oddíl 4: Bankovní záruka Tento zákon vypovídá o tom v jaké formě a jakým způsobem bankovní záruka vzniká, za co a jak banka ručí, v jaké formě je vyplácené plnění a v jakém případě banka plní, určuje povinnosti dluţníka a banky. Stanovuje, ţe jejich vztah se řídí podle smlouvy mandátní. Smlouva mandátní je daná Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, část třetí: Obchodní a závazkové vztahy, hlava II: Zvláštní ustanovení o některých obchodních závazkových vztazích, díl X: Smlouva mandátní. Na mě tento zákon působí velice stručně v poměru s tím, jak je záruka náročný zajišťovací instrument. Jednotná pravidla pro kontraktní záruky (publ. MOK čís. 325) Pod pojmem kontraktní záruky jsou myšleny záruky vystavené na ţádost vývozců ve prospěch dovozců. Jsou to záruky za nabídku, záruky za vrácení platu předem a záruky za řádné splnění obchodu. U těchto pravidel je při uplatnění záruky nutné doloţit, ţe má dovozce na plnění opravdu nárok. Tato pravidla nejsou příliš oblíbená a pouţívaná ani ze strany příjemců, ani ze strany bank, např. článek 9 (obsahuje dokumenty potřebné k doloţení v případě uplatnění záruky, snaţí se zajistit moţnost plnění pouze podle rozhodnutí soudu, nebo kdyţ s tím příkazce souhlasí) a článek 5 (podrobně udává podmínky ukončení platnosti záruky, coţ není úplně výhodné pro příjemce). Z toho vyplývá, ţe Jednotná pravidla pro kontraktní záruky chrání především příkazce, a proto by příjemce záruku s odkazem na tato pravidla ani nepřijal. Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání (publ. MOK čís. 758) Tato pravidla vydaná v roce 2010 i jejich předchůdci URDG 45810 z roku 1992 můţu označit za velice oblíbená a v praxi velmi pouţívaná. Nová pravidla si vynutila doba, po kterou se stará pravidla pouţívala. Během těch sedmnácti let se mnoho věcí změnilo, pokrok zasáhl i obchodní transakce, objevila se nutnost úprav textu, tedy objasnit a rozšířit stávající standardy. URDG 758 upravují, doplňují a rozšiřují ty z roku 1992. Těmto 10

URDG 458 - Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání (publ. MOK čís. 458).

20

pravidlům se podařilo vyváţit rizika všech dotčených stran, povedlo se jim vytvořit jednoznačná, přesná, komplexní, vyváţená a inovativní pravidla, která jsou k dispozici pro kaţdého. V praxi by se měly obě strany předem domluvit na znění textu v záruční listině, měly by se domluvit i na tom, podle které země (jejich zákonů) se bude záruka řídit, zpravidla je to země, kde se bankovní záruka vystavuje. V případě, ţe se bude záruka řídit i podle některých z pravidel ICC, musí se v textu listiny uvést odkaz na tato pravidla. Pro obě strany je důleţité, aby věděly, co daná pravidla znamenají, jejich nevědomost jim můţe způsobit značné potíţe. V České republice s pouţitím pravidel ICC Paříţ není problém, zákon a pravidla se vzájemně nepopírají. Někdy se stává, ţe si obchodní partner z cizí země vynutí záruku u banky v jeho zemi, která se řídí zákonem jeho země. Pro zajímavost se ještě zmíním o Úmluvě o mezinárodních zárukách a stand-by akreditivech, kterou vypracovala Komise OSN pro mezinárodní právo – UNICITRAL, jejím záměrem je sjednotit právní úpravu a zvyklosti různých zemí. Je platná od roku 2000, ale počet zemí, které ji zatím přijaly je malý (Ekvádor, Kuvajt, Panama, Tunisko, USA). Úmluva není zatím součástí ani našeho právního systému.

2.3.

Dohled České národní banky

Česká národní banka (dále jen ČNB) je od roku 1993 centrální bankou ČR a orgánem, který zastává dohled nad finančním trhem.11 Její postavení, funkce a cíle se výrazně liší od komerčních bank. Primárním cílem ČNB je zabezpečit cenovou stabilitu, dále pak podpora hospodářského růstu, pokud tato činnost není v rozporu s primárním cílem. Mezi další důleţité cíle patří emise hotovostních peněz, vykonávání monetární politiky, statistické činnosti, zastupuje stát v mezinárodních finančních institucích, vykonává dohled nad finančním trhem a další. ČNB je bankou pro stát, veřejný sektor, i pro ostatní banky. Regulace a dohled ČNB ČNB dohlíţí na celý finanční trh (bankovní sektor, kapitálový trh, pojišťovací sektor, penzijní fondy, druţstevní záloţny, směnárny a další). Uděluje licence pro většinu subjektů 11

Dle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

21

působících na finančním trhu. Určuje jim pravidla, pomocí kterých zajišťuje jejich stabilitu a reguluje jejich podnikání. Kontroluje, zda všechny subjekty působící na finančním trhu tyto pravidla dodrţují, a v případě porušení je postihuje sankcemi. Domlouvá spolupráci mezi orgány dohledu v oblasti internacionální kooperace. Dohody o spolupráci nemají právně závazný charakter, jejich hlavní přínos spočívá ve zlepšení spolupráce a výměně informací při dohledu přeshraničně působících subjektů finančního trhu. Dále slouží jako pojistka pro zachování důvěrnosti informací v případě spolupráce s orgány dohledu ze zemí mimo EU, a jako důležitý nástroj posílení spolupráce s partnerskými orgány dohledu.12

12

ČNB. Dohody o spolupráci [online]. © Česká národní banka, 2003-2012, 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohody_o_spolupraci/.

22

3. Druhy bankovních záruk V této kapitole provedu rozbor moţných druhů bankovních záruk z různých pohledů.

3.1.

Záruka akcesorická a abstraktní

Náš obchodní zákoník dovoluje, aby banky uzavíraly s klienty bankovní záruky typu akcesorického i abstraktního. Který typ pouţijí při zajištění rizika, záleţí pouze na domluvě mezi obchodními partnery a bankou. V praxi se většinou pouţívá bankovní záruka abstraktní vyplatitelná proti dokumentům.

3.1.1. Záruka akcesorická Záruka akcesorická není příliš oblíbeným druhem záruky ani u příjemce, ani u banky (v pozici ručitele). U tohoto typu záruky je plnění bankou vyplaceno příjemci v případě, ţe příkazce nemá proti vyplacení ţádné námitky. Námitky, které můţe příkazce pouţít, musí být přesně specifikované v textu záruční listiny, coţ stanovil obchodní zákoník (i přesto, ţe v textu nemusí být pouţita slova jako námitka, akcesorická). Z toho důvodu, by si měl příjemce text záruky pečlivě pročíst a v případě, ţe z něj nebude úplně jasné, o jaký druh záruky se jedná, nemusí ji přijmout, popřípadě můţe banku poţádat o změnu v textu. Tento druh záruky se můţe vystavit jako subsidiární, coţ znamená, ţe ručící banka poskytne plnění ze záruky v případě, ţe příkazce nesplnil svůj závazek na předchozí výzvu beneficienta. Nebo se můţe vystavit jako záruka solidární, která umoţňuje beneficientovi, aby poţádal v ručící bance o plnění, aniţ by musel nejdříve poţádat o plnění příkazce (dluţníka). Příjemce většinou tento typ záruky ale ani nepřijme, protoţe mu to nedává jistotu, ţe dostane peníze ihned po splnění svých povinností vyplývajících z kontraktu (ani od dluţníka, ani z uplatněné záruky od banky). Svědčí to pouze o tom, ţe obchodní partner je bankou prověřený a neměl by vzniknout problém s placením. Banky nerady vystavují tento druh záruky, protoţe je vysoká pravděpodobnost, ţe při uplatnění námitky vznikne konflikt. Tento konflikt musí vyřešit soud, kdyţ se strany vzájemně nedomluví, coţ je pro banku dosti nepříjemná a nákladná situace.

23

Běţně se tyto záruky téměř nevystavují s výjimkou platební záruky za zaplacení dodavatelského úvěru. Jsou výhodné pouze z pohledu příkazce a v dobrém obchodním vztahu je důleţité, aby byla vyváţena rizika pro oba partnery.

3.1.2. Záruka abstraktní Záruka abstraktní je tou oblíbenější formou záruky pro příjemce i pro banku, která se běţně pouţívá. Není spjatá s ţádnou smlouvou, kterou mezi sebou uzavírají obchodní partneři (i kdyţ se o ní v úvodu listiny píše). Příjemce má jistotu, ţe v případě uplatnění záruky mu banka vyplatí částku bez jakýchkoliv dalších podmínek. Tento typ záruky se většinou odkazuje na Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na poţádání č. 758, nebo se přímo v textu uvádí, ţe banka vyplatí plnění „na první výzvu a bez námitek“ nebo „na první výzvu a bezpodmínečně“.13 Pro příkazce není úplně vhodný tento druh záruky, hrozí mu zneuţití ze strany příjemce, proti němuţ se nemůţe pohotově bránit. Banka při ţádosti o plnění nepátrá, zda je tato ţádost oprávněná nebo ne. Příkazce informuje o uplatnění záruky současně s vystavením příkazu k poslání peněz příjemci. V případě, ţe je opravdu záruka uplatněna neoprávněně, příkazce můţe zaţádat soudní cestou k prošetření, coţ je dosti zdlouhavé a nemilé. Příjemci naprosto vyhovuje tento typ záruky. Je to pro něj nástroj, který můţe vyuţít i v případě, ţe by sám podmínky ze smlouvy s kupujícím nesplnil. Jen zaţádá banku o plnění ještě v době, kdy je záruka platná. Banka není úplně proti poskytnutí abstraktní záruky, nemá ţádné starosti s tím, kdyţ je záruka proplacena neoprávněně. Banka pouze zrealizuje to, k čemu se v záruční listině zavázala. Případný spor řeší mezi sebou kupující a prodávající, většinou o tom rozhodne aţ soud. Z principu, by ale měla být banka nestranná (i kdyţ, kaţdá banka stojí za svým klientem) a mělo by jí záleţet na vyrovnání rizik. Je to v jejím zájmu hlavně v situaci, kdy obě obchodní strany jsou klienty jedné banky. Z výše uvedených druhů bankovních záruk není moţné tedy vybrat takovou, která by zajistila vyváţení rizik na obou stranách podobně. Je proto moţné sjednat bankovní záruku abstraktní, která bude proplacena proti dokumentům přesně určeným v textu listiny. 13

ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1. vyd. Brno : ECON publishinq, s.r.o., 2002, 175 s. ISBN 8086433-03-X.

24

Příkazce při sjednání záruky poţádá banku, aby v textu definovala dokumenty, které bude muset příjemce při případném uplatnění záruky bance předloţit. Banka by měla svému klientovi doporučit ty dokumenty, které by byly vhodné v daném případě a které můţe formálně zhodnotit. Banka dokumenty přijme a záruku proplatí, ale nebude zjišťovat pravost jejich obsahu, pouze zkontroluje, zda odpovídají dokumentům z listiny, dále je pak postoupí příkazci. Tyto dokumenty mu mohou slouţit jako důkaz při řešení moţných neshod. Není to úplně ideální ochrana příkazce, tou je pouze záruka akcesorická, ale je to určitě ztíţení podmínek pro příjemce a jasný ústupek obou zúčastněných stran.

3.2.

Záruka přímá a nepřímá

Podle typu ručení dělíme záruky na přímé a nepřímé.

3.2.1. Záruka přímá Záruka přímá je nejčastěji vyuţívanou formou ručení. Poţádá - li příkazce svou banku o vystavení záruky, domluví se s ní na podmínkách a znění textu listiny. Banka pak pošle listinu buď přímo příjemci, nebo prostřednictvím jiné banky - nejčastěji banky příjemce. Ta oznámí příjemci přijetí tohoto dokumentu, většinou mu pošle kopii. Banka příjemce nevstupuje do ručitelského závazku, pouze poskytuje sluţbu bance příkazce. Plnění vyplácí ručící banka příkazce. Schéma č. 1: Grafické znázornění postupu při vystavení přímé záruky PŘÍKAZCE

1. Vznik zajišťovaného závazku

BENEFICIENT

2. Příkaz k vystavení záruky na základě mandátní smlouvy a zaplacení záruční provize

3. Vystavení záruky ve prospěch beneficienta

BANKA

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšeřené vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

25

Někdy můţe příjemce záruky poţádat jinou banku (většinou svou banku, nebo banku ve své zemi), aby vystavenou záruku ještě stvrdila. Důvodem takového poţadavku je, ţe příjemce ručící bance úplně nedůvěřuje. V případě uplatnění záruky si potom můţe vybrat banku, u které o plnění zaţádá. Druhá banka, nejčastěji banka příjemce, mu záruku vyplatí a pak si ji vyinkasuje od banky ručící. Náklady spojené se zaručením druhé banky, uhradí buď příkazce, nebo příjemce, záleţí to na jejich domluvě. Schéma č. 2: Grafické znázornění postupu při vystavení potvrzené záruky PŘÍKAZCE

1. Vznik zajišťovaného závazku

BENEFICIENT

4. Potvrzení záruky 2. Příkaz k vystavení záruky na základě mandátní smlouvy a zaplacení záruční provize

BANKA PŘÍKAZCE

Možnost uplatnit nárok na plnění ze záruky

3. Příkaz k potvrzení záruky ve prospěch beneficienta

ZAHRANIČNÍ BANKA

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšeřené vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

3.2.2. Záruka nepřímá Záruka nepřímá se pouţívá většinou ve státech, kde není moţné podle jejich zákonů akceptovat záruku banky cizí země. Banka příkazce se domluví nejčastěji s bankou příjemce (můţe to být i s jinou bankou v dané zemi, kdyţ to přesně neurčí příjemce), aby vyhotovila záruku ve prospěch příjemce, za kterou se plně zaručí (vystaví protizáruku v její prospěch). Záruku ve prospěch beneficienta vystaví v souladu se zákony jeho země. Z toho plyne, ţe u jednoho obchodního případu budou sjednány dvě bankovní záruky, které nejsou na sebe vázané. Kdyţ nastane situace, ţe příjemce záruku uplatní, bude o plnění ţádat v jeho bance (popř. jiné bance, podle domluvy) a banka pak uplatní protizáruku u banky příkazce. Náklady na 26

tento typ zajištění (za obě dvě záruky) jsou účtovány k tíţi příkazce, nedomluví – li se jinak. Protizáruka má formu výhradně abstraktní a uvádí, ţe bude vyplacena na první výzvu a bezpodmínečně, na ţádost banky příjemce. Doba platnosti záruka je stanovena podle dohody, finální záruka má většinou konec platnosti 14 aţ 30 dní po dokončení kontraktu a protizáruka má platnost prodlouţenou o 14 aţ 30 dní skončení platnosti finální záruky, ale mohou mít i platnost neomezenou. Schéma č. 3: Grafické znázornění postupu při vystavení nepřímé bankovní záruky PŘÍKAZCE

1. Vznik zajišťovaného závazku

BENEFICIENT

4. Vystavení záruky 2. Příkaz k vystavení záruky na základě mandátní smlouvy a zaplacení záruční provize

BANKA PŘÍKAZCE

Možnost uplatnit nárok na plnění ze záruky

3. Příkaz k vystavení záruky ve prospěch beneficienta (protizáruka)

ZAHRANIČNÍ BANKA

Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšeřené vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

3.3.

Záruka platební a neplatební

Podle povahy zajišťovaného závazku dělíme záruky na platební a neplatební a ty pak ještě dále.

3.3.1. Platební záruky Platební záruky jsou takové, které zajišťují, ţe dluţník své finanční pohledávky zaplatí. Tím, ţe se nejedná o platební nástroj, ale pouze nástroj zajišťovací, k jeho realizaci ani nemusí dojít, a často ani nedochází, jeho realizací ztrácí příkazce své dobré jméno. Zpravidla se pomocí záruky zajišťují platební podmínky, které jsou sjednány v kupní smlouvě. Kupující si vyţádá bankovní záruku, aby mu garantovala, ţe po vystavení faktury

27

kupujícímu, dostane zaplaceno (od kupujícího, nebo od banky), tzv. zajištění hladkého platu. Podobným způsobem si můţe věřitel zajistit i platbu realizovanou prostřednictvím dokumentárního inkasa, u kterého má sice jistotu, ţe kupující se dostane ke zboţí aţ současně se zaplacením, ale nemá jistotu, ţe odběratel objednané zboţí převezme. Banka tak garantuje zárukou proplacení dokumentárního inkasa v případě nevůle dluţníka odebrat a zaplatit za objednané zboţí. Tady je podstatné, aby se věřitel při ţádosti o proplacení zmínil, ţe dokumentární inkaso je zajištěno bankovní zárukou, a v případě nerealizování platby ze strany dluţníka po dodání zboţí je záruka povaţovaná za uplatněnou (dokumentární inkaso i platební záruka je sjednaná u téţe banky). Při zajištění platební zárukou se můţeme setkat s dokumentární zárukou, je to zvláštní forma záruky, která se odkazuje na Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy, ve kterých jsou stanoveny přesné podmínky ohledně předloţení dokumentů a jejich posuzování při ţádosti o plnění. U této záruky je určené, ţe se musí dokládat vţdy originály dokumentů. Platební bankovní záruka se dále vyuţívá při zajištění zaplacení směnek, splátek leasingových úvěrů, odběratelských i dodavatelských úvěru i kterýchkoliv jiných finančních úvěrů, spotřební daně, finanční podpory Evropské unie. Vţdy záleţí na tom, na co je v úvodu záruční listiny odvoláno (určitá směnka, leasingová smlouva a počet splátek, a jiné). Zvláštním typem je platební záruka za zaplacení dodavatelského úvěru při dodání investičního celku. Dodavatelský úvěr je forma obchodního úvěru, který je poskytnut dodavatelem odběrateli ve formě odložení platby za dodané zboží.14 Dodavatel se domluví s odběratelem, ţe mu poskytne dodavatelský úvěr na objednané zboţí, ale chce mít jistotu, ţe odběratel bude řádně splácet. Na důkaz toho odběratel nechá vystavit danou záruku, která bude zpočátku typu akcesorického (protoţe dodavatel ještě zboţí nedodal a odběratel se chce také chránit před moţným rizikem spočívajícím ve

14

Business center.cz : Slovník pojmů [online]. © 1998 - 2012 HAVIT, s.r.o., 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p947-dodavatelsky-uver.aspx.

28

zneuţití abstraktní záruky, kde by v situaci podvodného uplatnění záruky nemohl v plnění zabránit) a po řádném dodání a zprovoznění investičního celku se záruka přemění na záruku typu abstraktního. Kdyţ je v záruční listině vše přesně a správně zapsáno většinou takovou záruku beneficient přijme.

3.3.2. Neplatební záruka Neplatební záruka zajišťuje splnění jiného neţ finančního závazku. Záruka se většinou vystavuje na ţádost dodavatele (jako příkazce). Záruka za nabídku do veřejné soutěže (vádium, bid bond) Je dána zákonem 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, část druhá: Zadávací řízení, hlava V: Kvalifikace, díl 3: Jistota. Při vyhlášení veřejné soutěţe musí uchazeči vypracovat nabídku a spolu s ní odevzdat i tzv. jistotu, která můţe být buď ve formě peněţní – sloţit peníze ve prospěch účtu zadavatele, nebo ve formě bankovní záruky. Bankovní záruka se uplatní podle ţádosti zadavatele soutěţe v případě, ţe zájemce vyhraje a pozmění podmínky z nabídky, nebo z nějakého důvodu neuzavře smlouvu. Záruka za nabídku je většinou do výše 2% z celkové odhadované ceny kontraktu, stanoví ji zadavatel. Při vyhlašování zahraničních soutěţí je často podmínkou pro přijetí záruky za nabídku do veřejné soutěţe, aby byla vystavena bankou v dané zemi, coţ se můţe realizovat pomocí protizáruky ve prospěch jejich banky. Cizí banka vystaví konečnou záruku ve prospěch beneficienta (zadavatele) podle předepsaného znění. Záruka za vrácení akontace (záruka za vrácení platu předem) Tato záruka se pouţívá, kdyţ se domluví dodavatel s odběratelem na platbě před dodáním zboţí (spíše je-li podmínkou ze strany dodavatele částečná úhrada, méně často i úhrada celé částky). Záruka chrání rizika na straně odběratele a zabezpečuje úspěšné uskutečnění obchodu. Dodavatel zařídí ve své bance záruku za vrácení akontace, kterou banka vyplatí odběrateli, nesplní-li dodavatel své povinnosti plynoucí z kupní smlouvy nebo od smlouvy odstoupí a

29

nevrátí-li akontaci sám. Platnost záruky začíná datem připsání platby na účet dodavatele, zrealizovaný na základě instrukcí v záruční listině (částka, měna, IBAN15). Záruka za dobré provedení díla (kauční záruka, performance bond) Banka dodavatele garantuje ve výši 5 – 10 % z celkové ceny za provedení kontraktu odběrateli kvalitní a včas dokončené dílo. Zpravidla se záruka poskytuje se splatností do doby dokončení a zprovoznění (předání) díla, někdy i aţ do skončení záruční lhůty podle textu v listině. Při mezinárodním obchodu musí být klient banky opatrný z hlediska rizika teritoria (např. Sýrie, Írán), některé státy vyuţívají pouze svoje zvyklosti a zákony. Opět to řešíme protizárukou směřovanou pro banku v daném státu s poţadavkem na vystavení finální záruky pro příjemce. Záruka za záruční dobu (warranty bond) Záruka se vystavuje v případech, kdy je ve smlouvě výslovně napsaná ţádost na takové zajištění. Záruka zajišťuje, ţe dodavatel odstraní všechna pochybení a nedostatky v záruční lhůtě spojené s pouţíváním a provozem. Záruka se vydává na částku 2-5 % z celkové ceny a její platnost můţe být po dobu 5 aţ 10 let, jedná se o záruku dlouhodobou. Záruka za zádržné (retention bond) Záruku banka vystavuje na příkaz dodavatele u financování investičních celků. U kontraktu, kde je smluvně předepsaná výše zadrţené částky, se můţe vystavit záruka za vrácení zádrţného a plnění nastane ve prospěch odběratele, kdyţ dodavatel nesplní své smluvně určené závazky v záruční době. Záruka je platná od doby, kdy je zádrţná částka připsaná na účet dodavatele.

3.4.

Zvláštní typy záruk

Příslib vystavení (letter of Intent) Banka dá slib příkazci, ţe mu vystaví bankovní záruku, kdyţ uzavře konkrétní obchod. Většinou je tento slib závazný, ale nemusí být. Vystavuje se například při účasti v předkole u vyhlášení veřejné soutěţe. Příslib musí obsahovat platnost příslibu a datum platnosti potenciální záruky. 15

IBAN (International Bank Account Number) je mezinárodní formát čísla účtu.

30

Celní záruka Záruka celní je úplně odlišný druh záruky, oproti zárukám, které jsou předmětem mé práci, a proto se o nich v mé práci zmiňuji pouze pro zajímavost. Je velice důleţitá pro celní orgány, kterým dává jistotu za zaplacení celního dluhu v případě neuhrazení tohoto dluhu dluţníkem. Celním dluhem se rozumí povinnost dané osoby zaplatit příslušné clo. Záruka se obvykle sjednává ve výši, která se shoduje s celním dluhem, ve výjimečných případech můţe být částka zaručení celními orgány sníţena. Záruky se vystavují ve prospěch příslušného celního ředitelství a některé druhy záruk i ve prospěch celních úřadů. Vystavují se v souladu s platným celním zákonem č.187/2004 Sb. ze dne 1. dubna 2004 a s jeho prováděcími předpisy, které jednoznačně předepisují texty daného zajištění. Forma celní záruky můţe být individuální (zajištění jedné transakce realizované jedním deklarantem), globální (zajištění více transakcí realizovaných jedním deklarantem), paušální (zajištění více transakcí prováděných několika deklaranty). Záruky za zaplacení celního dluhu můţeme poskytnout i v reţimech jiných operací, neţ je reţim transitu (např. o volném oběhu) a v transitním reţimu. Záruky, které slouţí k zajištění Společenství / společného transitního reţimu, určují jednotně celní předpisy Evropské unie. Společenství zahrnuje nejen členské státy EU, ale také Island, Norko, Švýcarsko, Andorru a San Marino. Celní záruky mají určité zvláštní znaky, například jsou vystavované jako časově neomezené vůči celnímu orgánu, závazek můţe zrušit kaţdý z účastníků a nabývá platnosti aţ šestnáctý den po přijetí výpovědi (příkazce ho můţe zrušit po doloţení potvrzení o bezdluţnosti vydané příslušným celním úřadem). Zvláštností je, ţe je tento závazek odvolatelný příkazcem i bankou. Záruka za zaplacení spotřební daně Jednou z moţností zajištění je záruka za zaplacení spotřební daně podle zákona o spotřebních daních č. 353/2003Sb., její funkcí je zajistit řádné zaplacení spotřební daně bankovní zárukou. Sjednává se pro případ, ţe dluţník sám nezaplatí daň v zákonem 31

stanoveném termínu její splatnosti. O přijetí záruky rozhoduje celní úřad nebo celní ředitelství, v jehoţ prospěch je uzavřena. Platnost tohoto typu záruk je prodlouţena o šest měsíců od daňového období, ke kterému je vázaná. Text v záruční listině je pevně daný a neměnný, musí být schválený celními úřady a bankami spolupracujícími v Bankovní asociaci ČR. Účastníky, kteří mohou poţádat o vystavení této záruky, jsou oprávnění příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků, dopravci, vlastníci vybraných výrobků, provozovatelé daňových skladů. V ţádosti k vystavení záruky je potřebné uvést, o jaký typ účastníka se jedná, kvůli druhu závazku. Záruky za poskytnuté podpory z prostředků EU Vznik této záruky si vyţádal vstup ČR do EU v roce 2004, umoţňuje zemědělcům čerpat různé formy podpory z fondů EU, které jsou vypláceny prostřednictvím platební agentury (u nás Státním zemědělským intervenčním fondem). Záruky za finanční způsobilost dopravce Vznik této formy záruky poţadoval zákon č. 111/1994Sb., o silniční dopravě a jeho příslušné vyhlášky dokázat finanční způsobilost, tzn. způsobilost provozovatele dopravy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování silniční dopravy. Tyto záruky se vystavují ve prospěch příslušných krajských úřadů. Další typy zvláštních záruk jsou např. Aval směnky (směnečné rukojemství), Záruční listina za plnění povinností v systému elektronického mýtného, Indemnita (slib odškodnění).

3.5.

Záruky podle doby splatnosti

Záruky členíme také podle doby splatnosti na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, přičemţ výše peněţité náhrady můţe být po celou dobu trvání závazku stejná, nebo se můţe sniţovat podle podmínek psaných v záruční listině. Záruky krátkodobé jsou záruky platné do jednoho roku od data poskytnutí (většinou záruky za nabídku, záruka za vrácení akontace).

32

Za záruky střednědobé jsou povaţovány záruky s platností do pěti let od data poskytnutí, např. záruka za dobré provedení díla. Záruky dlouhodobé jsou takové, které svou platností přesahují déle neţ pět let od data poskytnutí, mohou být platné osm let a ve výjimečných případech i deset let. Nejčastěji se tyto záruky vystavují jako záruky za zádrţné a záruky za záruční dobu. Záruky s neomezenou dobou splatnosti se poskytují záruky celní, které jsou ale odvolatelné, jak bylo zmíněno jiţ výše.

33

4. Zásady při poskytování bankovních záruk Při poskytování bankovních záruk je podstatné korektní dodrţení přesně stanovených postupů, které v následujícím textu blíţe specifikuji.

4.1.

Záruky vystavené

Bankovní záruky vystavují banky většinou na ţádost svého klienta, ale není to pravidlem, poţádat o vystavení bankovní záruky můţe i úplně nový klient (potencionální klient). Banka, na základě této ţádosti a po splnění všech dalších podmínek stanovených svými předpisy, vystaví záruku. V této záruce se zavazuje beneficientovi, ţe zaplatí za svého klienta aţ do výše smluvené peněţní částky, samozřejmě pouze na jeho ţádost o zaplacení a při splnění podmínek, které jsou stanoveny v záruční listině. Příkazce můţe poţádat banku i o vystavení závazného příslibu o poskytnutí záruky, stává se tak většinou při účasti ve veřejné soutěţi, kde je tento příslib poţadován zadavatelem. Banka v tomto případě postupuje téměř shodně, jako kdyby poskytovala záruku, protoţe ta by byla klientovi poskytnuta v případě, ţe soutěţ vyhraje a zakázku mu přidělí. V textu příslibu je zpravidla uveden typ budoucí záruky, zajišťovaný závazek, výše a měna budoucí záruky, předpokládaná platnost budoucí záruky a platnost příslibu. Důleţité je ještě dodat, ţe vyplacením finančního plnění bankou celý proces neskončil. Banka tímto vlastně poskytla úvěr svému klientovi, za kterého se zaručila, a peníze po něm bude chtít vrátit zpátky. Z tohoto důvodu musí být banka obezřetná a přistupovat ke kaţdému klientovi při poskytnutí záruky i při poskytnutí příslibu, jako kdyby mu poskytovala úvěr. Bankovní záruky jsou sjednávány v souladu s podmínkami kontraktní smlouvy nebo podle zadávací dokumentace na vykonání veřejné zakázky. Jejich textace musí být srozumitelná a jednoznačná, aby se nedala vyloţit různými způsoby. Banky mají většinou připravené své standardizované předlohy pro různé typy záruk, jejichţ struktura je stejná jak v různých bankách v jedné zemi, tak ani v zahraničí by se neměla zásadně lišit.

34

4.2.

Postup při vystavení záruk

Je-li po smluvním partnerovi poţadováno zajištění jeho závazku bankovní zárukou, nejčastěji o ni nejprve poţádá ve své bance. Protoţe banka své klienty zná, vychází při poskytnutí záruky (ostatně i všech jiných úvěrových produktů) i z informací o jejich dosavadním bankovním chování (platební morálce, realizaci platebního styku, atd.), coţ má většinou pozitivní vliv na konečné rozhodnutí banky o poskytnutí záruky.

4.2.1. Žádost o vystavení záruky Zájemce o bankovní záruku musí v prvé řadě pracovníkovi banky předloţit písemnou ţádost na standardním formuláři dané banky spolu s dalšími podklady, které jsou nezbytně nutné k posouzení projednávaného potencionálního úvěru. V ţádosti klient specifikuje typ, výši a měnu záruky, o kterou ţádá, v čí prospěch má být záruka vystavena (beneficienta), a další údaje uvedené v Příloze č. 1. Mezi podklady musí být například doklady o právní subjektivitě, daňové přiznání za 3 předešlá zdaňovací období (doklady o zaplacení daně), přiznání závazků, které má klient u jiných věřitelů, prokázání bezdluţnosti u finančního úřadu a u České správy sociálního zabezpečení, podnikatelský záměr se všemi náleţitostmi (projekce účetních výkazů, a jiné), smlouvy vázané k zajištění bankovní záruky. Jednotlivé odchodní případy mohou vyţadovat pro komplexní posouzení řadu dalších doplňujících podkladů, protoţe kaţdá ţádost je specifická. Na základě těchto informací provede příslušný pracovník posudek a stanoví hodnotu úvěrového rizika tzv. rating16 (podle finanční analýzy, bankovního chování a dalších zjištěných informací o klientovi) a zpracuje úvěrový návrh, který předá pracovníkovi s příslušnými kompetencemi ke schválení.

16

Rating (angl. hodnocení) je nezávislé hodnocení různých subjektů, které je řadí do několika kategorií a dovoluje tak přibliţné srovnání, případně i vytvoření pořadí (ranking). Nejčastěji se hovoří o úvěrovém ratingu, který vyjadřuje důvěryhodnost dluţníka (emitenta) nebo cenného papíru a který udělují ratingové agentury.

35

4.2.2. Úvěrový návrh Úvěrový návrh je vytvořen na základě ţádosti klienta, jsou v něm jiţ zapracované podmínky (např. úroková sazba moţného úvěru, doba platnosti), za kterých banka záruku poskytne a poplatky, které jsou spojené se zárukou. Tento úvěrový návrh můţe schválit pracovník banky s příslušnou schvalovací pravomocí. Před konečným rozhodnutím nejprve projde návrh dosti sloţitým schvalovacím procesem. V případě schválení se vyhotoví smluvní a zajišťovací dokumenty.

4.2.3. Smlouva o poskytnutí bankovní záruky Podle schváleného návrhu přichystá příslušný odbor banky (v České spořitelně se tímto zabývá oddělení Správy úvěrových a zástavních smluv) smlouvu o poskytnutí bankovní záruky (nebo rámce bankovních záruk) a zajišťovací smlouvu. Smlouva o poskytnutí bankovní záruky se sjednává podle smlouvy mandátní, která určuje obsah záruky. Zde jsou vymezeny podmínky záruky a stanoveny povinnosti jak banky, tak klienta. Tato smlouva spolu se Všeobecnými podmínkami pro poskytování bankovních záruk musí být řádně opatřena podpisy všech smluvních partnerů. Jako zajištění se můţe pouţít vinkulace vkladu nebo zástavní právo k prostředkům na účtu klienta, zástavní právo k pohledávce, zástavní právo k věci movité i nemovité, směnka, vinkulace pojistného plnění, prohlášení ručitelského závazku a další. Zajištěním bankovní záruky se banka jistí pro případ, kdy dojde k uplatnění záruky – poskytnutí úvěru. Zjistila jsem, ţe Česká spořitelna poţaduje u záruk s dobou platnosti delší neţ je 5 let zajištění vkladem na účet ve výši 100%. Podle druhu zajištění se sepisuje příslušná zajišťovací smlouva.

4.2.4. Vystavení záruční listiny Po splnění všech předchozích kroků se jiţ dostáváme k vystavení listiny bankovní záruky. V této fázi klient sepíše příkaz k poskytnutí záruky, viz Příloha č. 2 – Příkaz k poskytnutí bankovní záruky/příslibu. Zajistí na něm podpisy podle Obchodního rejstříku a předá ho ve své bance společně s obchodní dokumentací. Pracovník banky ověří podpisy klienta na příkaze, zkontroluje shodnost limitu záruky s příkazem a opatří příkaz podpisy ze strany banky. Je důleţité, aby se shodovaly údaje a data v příkaze s předešlou dokumentací (smlouvou o poskytnutí bankovní záruky, úvěrového návrhu). 36

Obchodní dokumentací, která je důleţitou součástí k vystavení záruční listiny, dokládá klient svůj obchodní vztah. Jde tedy o doloţení závazků, které budou danou zárukou jištěny. Proto musí dokumentace obsahovat například zadávací dokumentaci, smlouvu o dílo, nájemní smlouvu, smlouvy o dodávaném zboţí, smlouvy o leasingu a jiné. Tady musí být zajištěna shodnost typu bankovní záruky s touto obchodní dokumentací. Na základě tohoto příkazu a po doloţení kompletní obchodní dokumentace vystaví banka konkrétní bankovní záruku, která bude sepsaná podle tohoto příkazu. Příkaz obsahuje specifikaci záruky – poţadovaný typ záruky, výše částky zajištění, danou měnu a údaje o beneficientovi. Při samotném vystavení bankovní záruky se pouţívá buď standardní text, nebo se můţe text vytvořit individuálně, pokud to povaha zajišťovaného závazku poţaduje. Text je potom vytvořen většinou ve spolupráci právníků banky, příkazce a příjemce. Podle přání klienta můţe banka poslat bankovní záruku přímo na jeho adresu nebo na adresu beneficienta, popřípadě záruku můţe poslat beneficientovi prostřednictvím jeho banky. Také si ji můţe klient vyzvednout osobně ve své bance.

4.2.5.

Poplatky – odměny banky

Všechny náklady spojené s bankovní zárukou zpravidla platí klient banky - příkazce. Jedná se zejména o poplatky, které jsou účtované za zpracování a vyhodnocení ţádosti o poskytnutí záruky, za vytvoření veškerých smluvních dokumentů a za vystavení bankovní záruky. Poplatky za poskytované sluţby jsou stanoveny u kaţdého klienta individuálně. Jejich výše se odvozuje od výše zajišťované částky, od délky platnosti záruky, od rizika, které je spojené s klientem a s danou obchodní transakcí, od kvality a druhu zajištění bankovní záruky. Odměny pro banku při poskytnutí a vystavení záruky se většinou skládají z jednorázového poplatku za schválení úvěrového limitu, ale v sazebníku bank je převáţně uvedeno, ţe je tento poplatek stanový individuálně. Zjistila jsem, ţe se poplatek pohybuje například u limitu na 10.000.000 Kč ve výši 20.000 Kč. Dalším poplatkem je opět jednorázový poplatek za vystavení záruční listiny, ten je stanoven v sazebníku banky také individuálně, např. u České spořitelny je minimální poplatek ve výši 5.000 Kč.17 Závazková odměna je tvořena ze dvou sloţek, obsahuje fixní a variabilní sloţku, která se odvíjí od míry úvěrového rizika, většinou je poplatek ve výši 2 % z výše limitu bankovní záruky za rok a 17

Sazebník České spořitelny a.s. platný k 4. 3. 2012.

37

platí se čtvrtletně, inkasuje se z účtu příkazce vţdy na následující období. Banka můţe upravovat ceny záruky i podle zajímavosti klienta, kdyţ si chce velice bonitního klienta předcházet, můţe mu povolit na výjimku různé slevy z poplatků. Naopak, kdyţ je nějaký klient pro banku velice rizikový a banka takové riziko podstoupit nechce, můţe mu nastavit tak nevýhodné podmínky, ţe klient sám nebude mít zájem o bankovní záruku od této banky. Kaţdá bankovní záruka dostane své referenční číslo, pod kterým ji najdeme v IT systému banky. Toto referenční číslo bankovní záruky je známé všem účastníkům smluvního vztahu i beneficientovi, který ho musí pouţít v ţádosti o vyplacení plnění, kdyţ bude záruku muset uplatnit. IT systém poskytuje evidenci bankovních záruk přijatých i poskytnutých a poskytnutých příslibů. Některé typy tohoto systému pouţívané v bankách umí uţ automaticky vypočítat výši závazkové odměny a také často usnadňují přehledy pro výkaznictví.

4.2.6. Změny záručních podmínek Vystavení listiny bankovní záruky je závazné po celou dobu trvání záruky a nemůţe být jednostranně změněno. Například ze strany banky se nemůţe změnit závazek, ke kterému dříve svolila a do záruky ho uvedla, nebo nemůţe být záruka zrušena ze strany klienta (výjimkou je nepochybně záruka celní). Změna v textu listiny je moţná při splnění určitých podmínek. Můţe se tak stát pouze z příkazu klienta o vystavení dodatku k záruce. Klient musí doloţit, z jakého důvodu o změnu ţádá, např. dodatek ke smlouvě se změnou smluvních podmínek. Pracovník banky pak ověří, zda je změna moţná v souladu se zněním původní záruční listiny a zda se musí nechat přehodnotit původní schválený úvěrový návrh. Dále se pak se vypracuje nový dodatek k bankovní záruce, který musí být řádně označen referenčním číslem bankovní záruky, na kterou se váţe a pořadovým číslem dodatku. Podle potřeby můţe banka poţadovat díky této změně i změnu ve smlouvě k zajištění bankovní záruky. K nejčastějším změnám dochází při sníţení nebo zvýšení záruční částky, prodlouţení doby platnosti záruky a jiné. Kaţdá změna je spojena s poplatkem, který se účtuje k tíţi příkazce, nedomluví-li se jinak, např. v České spořitelně zaúčtují příkazci při změně v záruce poplatek minimálně 2.500 Kč.18 Změna, při které dochází k změně záručních

18

Sazební České spořitelny a.s. platný k 4. 3. 2012.

38

podmínek v neprospěch beneficienta, se zrealizuje aţ po jeho souhlasu (sníţení záruční částky).

4.2.7. Uplatnění bankovní záruky K uplatnění bankovní záruky nedochází příliš často, většinou záruka slouţí opravdu pouze jako zajištění. Poţadovat uplatnění z bankovní záruky je moţné pouze na závazky, které byly danou zárukou jištěny a to v případě selhání smluvního partnera (dluţníka), protoţe nedostál svým závazkům vůči věřiteli. Beneficient (věřitel) musí doručit do banky svou ţádost o výplatu finanční částky ze záruky, tato ţádost musí být podána v písemné formě a musí splňovat podmínky, které jsou zadány v textu záruční listiny. Obecně platí, ţe splněním podmínek se rozumí, ţe poţadovaná výše částky k výplatě bude sahat do maximální výše částky zajištěné, ţádost o plnění bude do banky doručena nejpozději poslední den platnosti bankovní záruky, ţádost bude obsahovat prohlášení o neplnění závazků dluţníka a příslušné doklady, jsou-li zapotřebí. Banka potom porovnává svůj závazek a podmínky k výplatě zadané v listině záruky s ţádostí o plnění. Kontroluje, zda ţádost o výplatu zahrnuje veškeré nezbytné náleţitosti k uplatnění včetně podpisů kompetentních osob. Nezabývá se vztahem obchodních partnerů ani obsahově nezkoumá podmínky k uplatnění záruky, zabývá se pouze jejich formou. Při poskytnutí plnění ve prospěch beneficienta záleţí na druhu záruky. Vzhledem k tomu, ţe záruky charakteru akcesorického se téměř nevystavují, budeme se raději dále zabývat zárukami abstraktního charakteru, u kterých banka nemůţe uplatňovat námitky příkazce vůči beneficientovi. Pokud tedy ţádost o výplatu po formální stránce neobsahuje ţádné nedostatky, provede banka výplatu dané částky ve prospěch beneficienta. Banka většinou informuje příkazce o výplatě plnění současně s vyplacením částky nebo aţ následně. Zvláštní formou uplatnění záruky je tzv. alternativní uplatnění, které můţe banka od beneficienta obdrţet. Beneficient tímto alternativním uplatněním poţaduje po ručící bance, buď aby mu vyplatila částku ze záruky, nebo aby prodlouţila platnost záruky. V případě, ţe banka dostane takovou ţádost od beneficienta, neprodleně kontaktuje příkazce a vyzve ho, aby vydal příkaz ke změně záručních podmínek k prodlouţení platnosti záruky. V případě, ţe tak neučiní, banka vyplatí beneficientovi plnění. 39

Mnohdy se to vyuţívá u protizáruk do zahraničí, protoţe je to většinou dlouhodobý proces.

4.2.8. Ukončení platnosti bankovní záruky Uplynutím doby platnosti se ukončí záruka, která je vystavena na dobu určitou, neobdrţí-li banka do této doby ţádost o plnění s příslušnými dokumenty od beneficienta nejpozději poslední den platnosti. Většina záruk se vystavuje na dobu určitou, coţ je také pro ručící banku spíše výhodou. Vyplacením celé záruční částky ze záruky se ukončí záruka vţdy, nejedná-li se o bankovní záruku s revolvingem (tzn. obnovením). Ukončí se i v případě, ţe je záruka vystavena na dobu určitou a její datum platnosti je určeno aţ v budoucnosti. Banka totiţ peníze vyplatí najednou nebo postupně, ale jedině do výše sjednané částky. Vrácením originálu listiny bankovní záruky bance beneficientem také dojde k ukončení záruky, můţe se tak uskutečnit před ukončením záruční doby, kdyţ si je beneficient jistý, ţe záruku uţ nevyuţije. Písemným vyvázáním banky beneficientem ze záručního závazku lze záruku také ukončit předčasně a děje se tak v případě, kdyţ si je příjemce jistý, ţe záruku uţ nevyuţije, ale zároveň si chce ponechat originál záruční listiny. Setkáváme se s tím často u vystavení protizáruky pro zahraniční banky, protoţe ty se vystavují s neomezenou dobou platnosti a písemné vyvázání je jediným moţným ukončením její platnosti. Platnost bankovní záruky se můţe také ukončit na základě prokázání, ţe nastala skutečnost uvedená v záruce jako důvod jejího ukončení. Tato skutečnost můţe být třeba podepsání předávacích protokolů odběratelem.

4.3.

Záruky přijaté

Přijatá záruka je psaným závazkem jiné zahraniční, nebo tuzemské ručící banky. Z tohoto závazku vzniká povinnost bance poskytnout peněţní plnění příjemci záruky (jiné bance nebo klientovi jiné banky) na základě jeho písemné ţádosti o vyplacení zaručené částky při splnění podmínek stanovených v záruční listině, která byla na jejich adresu doručena. Příkazce má více moţností, jak doručit záruční listinu beneficientovi. Dokument s logem banky v záhlaví a originálními podpisy kompetentních pracovníků z ručící banky můţe 40

poslat doporučeně poštou buď přímo na adresu beneficienta, nebo do jeho banky. Prostřednictvím banky můţe listinu poslat také ve formě zašifrované SWIFTové zprávy. Kaţdou záruční listinu, kterou dostane příjemce prostřednictvím své banky, musí banka zaevidovat, opatřit referenčním číslem a vytvořit jí vlastní sloţku. Banka příjemce je tímto postavena buď do role avizující banky, nebo má záruku potvrdit.

4.3.1. Avizující banka Banka v roli avizující banky má za úkol předat záruční listinu svému klientovi v co nejkratší době po obdrţení a ve stejném znění, jak ji dostala. V praxi to bývá tak, ţe banka pošle svému klientovi originál záruční listiny s průvodním dopisem. Dále pak nabídne svému klientovi mimo sluţby tohoto včasného předání ještě řadu dalších sluţeb, poskytuje veškeré poradenství spojené s bankovní zárukou. Především na ţádost klienta ověřuje podpisy na přijaté bankovní záruce. Kontroluje, jestli souhlasí podpisy na originálu záruční listiny s podpisy na podpisových vzorech ručící banky, které jsou k dispozici ostatním bankám v listinné nebo elektronické podobě. Další sluţbou je ověření vhodnosti textu záruční listiny, zda je v souladu s obchodní dohodou partnerů. K správnému posouzení je nutné, aby klient dodal své bance smlouvu, na jejímţ základě je text záruky sepsán a podle které je zřejmé o jaký zajišťovaný závazek se má jednat. Banka podrobně analyzuje text bankovní záruky. Kontroluje, zda je v textu záruky odkaz k dané obchodní smlouvě, zda text listiny dostatečně hájí zájmy jejího klienta. Zkoumá charakter záruky, jestli je úplně jasné z textu, zda je záruka akcesorická nebo abstraktní, zda jsou vyhovující podmínky pro klienta při případném uplatnění záruky. Prověřuje, jaké dokumenty musí klient doloţit při uplatnění a bude-li schopen je doloţit, zda má záruka dostatečnou dobu platnosti nebo je její platnost neomezená, zda souhlasí výše částky a měna v textu záruky s dohodou mezi obchodními partnery. Zkoumá, podle kterého právního řádu se bude záruka řídit a jestli to je pro klienta přijatelné, jestli je v záruce odkaz na pravidla Mezinárodní obchodní komory. Banka je pouze v pozici poradce, a kdyţ zjistí nějaké nedostatky v textu, které by mohly mít negativní vliv na klienta při případném uplatnění této záruky, svého klienta (příjemce) na ně upozorní a můţe mu doporučit změnu nebo úplné odmítnutí záruky. Klient opět můţe poţádat o doručení návrhu na změnu v záruce prostřednictvím své banky, ta ale do tohoto vztahu nemůţe vstupovat jinak neţ jako prostředník a jedná pokaţdé jménem svého 41

klienta. Tyto sluţby jsou zpoplatněny podle platného sazebníku kaţdé banky a účtují se k tíţi klienta. Banka stejně jako záruční listinu přijímá a dále postupuje svému klientovi také různé dodatky k této záruce, jejichţ text a charakter změny pečlivě zkoumá a hodnotí, tak aby nebyl její klient poškozen. Vše eviduje a zakládá do sloţky k záruční listině. Pokud příkazce záruky (dluţník) řádně a včas nesplní své závazky vyplývající z příslušné smlouvy, můţe beneficient (příjemce záruky) poţádat ručící banku o plnění z této záruky. Kdyţ se beneficient rozhodne, ţe záruku vyuţije a poţádá o plnění, musí splnit všechny poţadavky, které jsou v záruce uvedené. Nejpozději v poslední den platnosti záruky musí ţádost o plnění se všemi dalšími podklady odevzdat ručící bance, můţe to uskutečnit prostřednictvím své banky. Pokud jde o záruku avizovanou prostřednictvím banky, je potřeba při uplatnění záruky poţádat tuto avizující banku, aby předala výzvu k plnění a prohlášení o neplnění závazku ze strany příkazce, případně i další dokumenty, a přitom ověřila podpisy ze strany beneficienta, coţ je většinou stanovené jako podmínka pro uplatnění plnění v záruční listině. Také můţe beneficientovi jeho banka poradit a zkontrolovat, zda doloţil vše potřebné a ve správné formě. Poplatek za poskytnuté sluţby mu naúčtuje k tíţi jeho účtu. Klient můţe prostřednictvím své banky poslat ručící bance výzvu k uplatnění spolu s dalšími nutnými podklady, aniţ by se jednalo o avizovanou záruku. Pak banka vystupuje opravdu čistě jako prostředník, na ţádost klienta zkontroluje, zda dodal podle záruční listiny vše potřebné a odešle dokumenty ručící bance, za tuto sluţbu si opět vyinkasuje poplatek z účtu klienta. Předčasné zrušení avizované záruky můţe provést banka z podnětu beneficienta tak, ţe vrátí originál záruční listiny ručící bance, pošle výzvu k uplatnění plnění, nebo vyváţe ručící banku z jejího závazku vyplývajícího z vystavené záruky. Bankovní záruka, není-li ukončena jinak (předčasně), se ukončí automaticky sama po uplynutí doby platnosti, popřípadě nastane -li skutečně událost ze záruční listiny, která záruku ukončuje. Banka pak sloţku s avizovanou zárukou pečlivě zarchivuje. V archivu zůstane ještě 10 let po jejím ukončení.

42

4.3.2. Potvrzená bankovní záruka bankou příjemce Potvrzením bankovní záruky, kterou banka beneficienta potvrdila, vstoupila banka do záručního závazku a má povinnosti vůči beneficientovi ve stejném rozsahu jako banka, která záruku vystavila, proto si banka ručící banku musí důkladně prověřit. Potvrzující banka k záruce vytvoří potvrzovací doloţku, která je doručena v originálním znění klientovi. Beneficient můţe o výplatu poţádat jak banku ručící, která záruku vystavila, tak svou banku, která záruku potvrdila. Pokud beneficient poţádá o výplatu plnění ze záruky svou banku a splní všechny podmínky k tomu určené, banka svému klientovi plnění vyplatí a pak ho poţaduje po bance, která se zaručila za dluţníka.

43

5. Srovnání služeb v oblasti bankovních záruk vybraných bank Banky se potýkají se stále se zvyšující konkurencí, s níţ se musí neustále vyrovnávat, doplňovat a zkvalitňovat své sluţby a produkty. Na našem finančním trhu vystupují i banky se spoluúčastí státu, které poskytují speciální sluţby svým klientům, o nichţ se dále zmíním.

5.1.

Komparace

služeb

v oblasti

bankovních

záruk

z cenového hlediska Pomocí komparativní metody budu srovnávat poplatky, které si banky účtují za sluţby spojené s poskytování bankovní záruky. Poskytnutím záruky se banka zaručuje za svého klienta a tím vstupuje do určitého rizika, ţe klient svým závazkům nedostojí a banka bude muset dluh za klienta uhradit a aţ následně ho bude vymáhat po klientovi. Jiţ při sepsání ţádosti se kaţdý klient zajímá o poplatky, které jsou s touto sluţbou spojené. Dnes poskytuje bankovní záruku a s ní spojené poradenství téměř kaţdá banka a její nastavení poplatků se odvíjí od poplatkové politiky banky. Proto jsem si vybrala pět bank, jejichţ některé poplatky budu porovnávat. Zaměřila jsem se na velké banky v ČR – Komerční banku, Českou spořitelnu a ČSOB, do mé porovnávací studie jsem dále zařadila i GE Money bank a pro zajímavost Českomoravskou záruční a rozvojovou banku.19 K získání aktuálních údajů o poplatcích jsem pouţila internetové stránky výše zmíněných bank, protoţe dnes je internetová reprezentace velice důleţitá a informace na oficiálních stránkách bank jsou jistě kvalitní. Prvním poplatkem, který si banky vyinkasují z účtu jejího klienta, je jednorázový poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti o bankovní záruku / příslib / protizáruku. Z porovnání v tabulce č. 1 plyne, ţe banky vypočítají výši tohoto poplatku procentuelně z výše zaručené částky a ze sazebníku se klient dozví pouze minimální výši poplatku, v některých případech i maximální výši poplatku. 19

V tabulkách uvádím poplatky M-záruky poskytované ČMZRB.

44

Tabulka č. 1: Poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti Poplatek za zpracování a vyhodnocení žádosti o bankovní záruku, příslib, protizáruku 0,3 %, min. 5.000 Kč max. 30.000 Kč

Komerční banka, a.s. ČSOB

0,3 %, min. 2.000 Kč

Česká spořitelna, a.s.

individuálně, min. 2.000 Kč 0,25 %, max. 4.500 Kč20 zdarma

GE Money bank Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

Zdroj: Vlastní zpracování podle sazebníků jmenovaných bank Pro banku je dalším významným poplatkem poplatek za poskytnutí bankovní záruky. Z veřejně dostupných sazebníků jsem se téměř nic nedozvěděla, protoţe většina bank v něm uvádí pouze minimální výši poplatků, jinak je poplatek stanoven individuálně, aţ na GE Money bank, kde si kaţdý můţe přesně vypočítat náklady spojené s poskytnutím záruky. Tabulka č. 2: Poplatek za poskytnutí bankovní záruky Poplatek za poskytnutí bankovních záruk Komerční banka, a.s. 0,6 %, min. 5.000 Kč, individuálně

Česká spořitelna, a.s.

5.000 Kč + závazková odměna p. a. dle míry úvěrového rizika individuálně, v součtu min. 2.000 Kč u protizáruky + ceny vystavující banky

GE Money bank Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

1,5 % – 4 % p. a. + riziková přiráţka, min. 2.000 Kč ročně 0,1 % p. a. z hodnoty záruky

ČSOB

Zdroj: Vlastní zpracování podle sazebníků jmenovaných bank Poplatek, který porovnávám v tabulce č. 3, si inkasují banky za provedení změny ve vystavené bankovní záruce z podnětu klienta, poplatky při změně v záruce z podnětu banky se neúčtují. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe některé banky preferují pevně stanovený poplatek a jiné zase poplatek procentuelně vypočítaný z výše zajišťované částky

20

Poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti o bankovní záruku, příslib, protizáruku do 3 mil. Kč včetně.

45

s pevně stanovenými minimálními limity. Z mého průzkumu vyplývá, ţe nejvyšší poplatek za změnu vystavené záruky zaplatí klienti Komerční banky. Tabulka č. 3: Poplatek za změnu vystavené záruky Poplatek za změnu vystavené záruky Komerční banka, a.s.

0,6 %, min. 5.000 Kč

ČSOB

1.500 Kč

Česká spořitelna, a.s.

individuálně, min. 2.500 Kč

GE Money bank

3.000 Kč

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

2.000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování podle sazebníků jmenovaných bank Porovnáním poplatků z tabulky č. 4, který si banky účtují v případě uplatnění záruky, jsem zjistila, ţe většina bank má celkem přijatelné a pevně určené částky, přičemţ nejniţší poplatek si inkasuje Česká spořitelna. Je moţné, ţe při poskytnutí záruky si pravděpodobně velice důkladně prověřuje své klienty, a tak k uplatnění záruky dochází jen zřídka. Výjimkou je poplatek, který si inkasuje GE Money bank při uplatnění vystavené záruky, ten je oproti poplatkům v jiných bankách výrazně vyšší, moţná tím chce banka docílit, aby k uplatnění jejich záruk raději nedocházelo. Tabulka č. 4: Poplatek za uplatnění poskytnuté i přijaté záruky Poplatek za uplatnění poskytnuté i přijaté záruky Komerční banka, a.s.

3.000 Kč

ČSOB

1.500 Kč

Česká spořitelna, a.s.

1.000 Kč u vydané 1,5 %, min. 2.000 Kč, max. 30.000 Kč u přijaté 1.000 Kč

GE Money bank Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

sazebník neuvádí

Zdroj: Vlastní zpracování podle sazebníků jmenovaných bank Posledním poplatkem, který porovnám v tabulce č. 5, je poplatek za avizování záruky, který mají banky velice podobný. Zde jsem vynechala ČMZRB, protoţe tuto sluţbu klientům nenabízí.

46

Tabulka č. 5: Poplatek za avizování záruky vystavené jinou bankou Poplatek za avizování záruky vystavené jinou bankou Komerční banka, a.s.

2.000 Kč

ČSOB

1.500 Kč

Česká spořitelna, a.s.

1.000 Kč

GE Money bank

1.000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování podle sazebníků jmenovaných bank Posledním poplatkem, který porovnám v tabulce č. 5, je poplatek za avizování záruky, který mají banky velice podobný. Zde jsem vynechala ČMZRB, protoţe tuto sluţbu klientům nenabízí. Závěrem bych chtěla dodat, ţe srovnání sluţeb z pohledu poplatků různých bank je jediným moţným srovnáním, které mohu popsat. Nemám moţnost porovnat poskytované sluţby podle jiných kritérií, jako je například doba vyřízení bankovních záruk v bankách. Výše poplatků, které uvádím v tabulkách, je podle sazebníků jednotlivých bank, ve skutečnosti můţe být dosti rozdílná. Banky s poplatky pracují podle bonity klienta a rizika zajišťovaného závazku.

5.2.

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. 21 (dále jen ČMZRB) jak z názvu vyplývá, je jedinou bankou v České republice, která se z velké části zaměřuje na podporu rozvoje na území ČR, proto bych se o ní chtěla ve své práci zmínit podrobněji. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu.22 Banka se specializuje zejména na podporu malých a středních podnikatelů, poskytuje jim bankovní záruky a úvěry s výhodnějšími podmínkami s moţností vyuţití finančních 21

ČZRB byla zaloţena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., a Československá obchodní banka, a. s., je řízena pětičlenným představenstvem a devítičlennou dozorčí radou. 22

Kdo jsme. Českomoravská záruční a rozvojová, a.s. [online]. 2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme.

47

prostředků ze státního rozpočtu nebo z kraje. Svými programy přispívá také k rozvoji bydlení, podporuje především rekonstrukce bytových domů. Dále, jako ostatní banky, umoţňuje zřízení a vedení běţných i termínovaných účtů, investiční bankovnictví a další. Sluţby, které tato banka poskytuje, jsou k dispozici výhradně klientům, kteří mají sídlo podnikání na území ČR. Podmínkou pomoci při financování projektů je, ţe provedení podnikatelského záměru bude na území ČR. Jak jsem se jiţ výše zmínila, ČMZRB pomáhá svými záručními programy malým a středním podnikatelům při schválení úvěrů v bance. Záruka vystavená ČMZRB zpřístupňuje bankovní úvěry. Pro banky je jednodušší a bezpečnější schválit a poté uzavřít úvěrovou smlouvu s klientem, který můţe zajistit tento úvěr kvalitní bankovní zárukou, za kterou se povaţuje záruka od ČMZRB. Největší výhodou zajištění závazku prostřednictvím záruky od ČMZRB je pro klienta příznivá cena, která je niţší neţ při zajištění prostřednictvím komerčních bank, a moţnost prodlouţení záruky aţ na 72 měsíců. Banky se snaţí o maximální moţné vyuţití záručního programu od ČMZRB, protoţe jsou tyto záruky uznatelným zajištěním z pohledu BASEL II23, tj. vyuţití záruk zmenšuje nárok na krytí aktivního úvěrového obchodu vlastním kapitálem – niţší náklady pro banku, díky tomu má i positivní vliv na ROE24 obchodu. Druhy zvýhodněných záruk,25 které ČMZRB podnikatelům nabízí kvůli snazšímu získání úvěru, jsou S-záruka a M-záruka. S-záruka je druh pásmové bankovní záruky, tzn. výše záruky je odstupňovaná do tří pásem, max. výše záruky je určena podle podstoupeného rizika. Výše zajištěného úvěru není omezena a záruka se poskytuje aţ do 80 % výše jistiny úvěru, doba platnosti záruky je maximálně 15 let. S-záruka vhodně zajišťuje bankovní úvěr pro podnikatele při realizaci rozsáhlejších investičních celků. Úvěr můţe poskytnout kaţdá banka, cena záruky se pohybuje 0,1 % - 0,3 % p. a. z výše záruky.26 23

BASEL II je druhá z Basilejských smluv, které jsou doporučeními pro bankovní právo a regulace Basilejské komise pro bankovní dohled. 24

ROE - rentabilita vlastního kapitálu z angl. return on equity.

25

Zvýhodnění spočívá v tom, ţe cena záruky hrazená z vlastních prostředků příjemce podpory je sníţena o finanční příspěvek k ceně záruky, který je hrazen z veřejných prostředků. Záruka rovněţ zvyšuje šanci podnikatele na získání poţadovaného úvěru od komerční banky v případě nedostatku jiného zajištění. 26

S-záruka. Českomoravská záruční a rozvojová, a.s. [online]. 2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/cenik-sluzeb/bankovni-obchody/s-zaruka.

48

M-záruka je druh záruky vhodný pro jištění menších projektů, vyřízení záruky trvá kratší dobu a ţádost mohou klienti poslat elektronicky. Maximální limity ručení jsou u investičních úvěrů 5 mil. Kč a u provozních úvěrů 20 mil. Kč. Záruka se vystavuje do 70% výše jistiny úvěru, s nejdelší moţnou dobou platnosti 15 let. Cena za záruky je 0,1 % p. a. z výše záruky.27 ČMZRB vystaví záruku pouze pro úvěr poskytnutý bankou, se kterou spolupracuje v rámci daného programu, to je zveřejněné na jejich internetových stránkách.28 Podpora se vţdy řídí podle zásad de minimis.29 V praxi je zásadní v první řadě vyhodnotit investiční záměr klienta z pohledu aktuálních nabízených záručních programů ČMZRB, coţ zajistí banka, ve které klient poţádá o úvěr. Zjišťuje a posuzuje se místo realizace projektu, jestli se jeho účel shoduje s účelem programu, zda klient spadá do kategorie malého a středního podnikatele podle daných kritérií a jestli projekt splňuje stanovená kritéria pro podporované ekonomické činnosti. Pokud je vyhodnocení v souladu s podmínkami programu ČMZRB, nabídne pracovník banky klientovi moţnost zajištění úvěru zárukou z daného programu a sdělí klientovi výhody, další podmínky a vysvětlí mu následující postup. V minulém roce mohli začínající podnikatelé vyuţít program ČMZRB s moţností získat zvýhodněnou záruku, jehoţ cílem byla podpora při realizaci podnikatelských záměrů začínajících podnikatelů. V roce 2010 poskytovala ČMZRB zvýhodněné záruky za provozní úvěry, které mohli pomoci malým a středním podnikatelům při zajištění úvěru, který byl pouţit na zaplacení nákupu surovin, materiálů či drobného hmotného nebo nehmotného majetku pro podnikatelskou činnost.

5.3.

Česká exportní banka, a.s.

Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB) se specializuje na podporu vývozu, svou činností pomáhá českým exportérům, aby se jejich produkty a sluţby prosadily na mezinárodních 27

M-záruka. Českomoravská záruční a rozvojová, a.s. [online]. 2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/cenik-sluzeb/bankovni-obchody/m-zaruka. 28

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/. 29

Podle článku 2 nařízení Komise č. 1998/2006 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis nesmí být podnikateli poskytnuta za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období podpora malého rozsahu přesahující v součtu částku 200.000 EUR, v případě podpory v odvětví silniční dopravy 100.000 EUR. Pro přepočet Kč/EUR se pouţije kurz Evropské centrální banky stanovený ke dni, kdy byla/je kaţdá jednotlivá podpora malého rozsahu poskytnuta.

49

trzích, proto jim umoţňuje vstup do soutěţí na těchto trzích za podmínek velice podobných s těmi, které mají k dispozici jejich hlavní zahraniční konkurenti. Akcie ČEB z 80 % vlastní stát a zbylých 20 % Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.. ČEB jiţ sedmnáct let podporuje vývoz ČR svými specifickými produkty, umoţňuje českým vývozcům získat různé druhy speciálních vývozních úvěrů a další sluţby s exportem spojené, které jiné banky v ČR vůbec nenabízejí. Vývozci, kteří mají zájem vyuţít sluţby zvýhodněného financování od ČEB, musí splnit stanovené základní podmínky, které jim banka ukládá. Produkty, které banka nabízí klientům, jsou např. úvěr na financování výroby pro vývoz, prostřednictvím kterého vývozce hradí náklady spojené s realizací dodávek do zahraničí, přímý vývozní dodavatelský / odběratelský úvěr, nepřímý vývozní odběratelský úvěr , úvěr na investice v zahraničí, refinanční vývozní dodavatelský / odběratelský úvěr, přímé a nepřímé bankovní záruky a jiné.30 ČEB musí pracovat plně v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO World Trade Organization), příslušnými doporučeními Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a směrnicemi Evropské unie.31 Bankovní záruky, které poskytuje ČEB ČEB ručí za to, že beneficientovi vyplatí částku do výše uvedené v záruční listině nebo její část odpovídající poskytnutému plnění v případě, že obdrží písemné uplatnění záruky od beneficienta s prohlášením, že příkazce nesplnil podmínky smlouvy o vývozu.32 Druhy záruk, které mohou vývozci získat z této banky, jsou Bid bond (záruka za nabídku) – zaručuje, ţe prodávající uţ neodstoupí od podpisu smlouvy, kdyţ vyhraje soutěţ, Performance bond (záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu) – zajišťuje, ţe vývozce řádně splní podmínky vyplývající ze smlouvy, Advance payment guarantee (záruka za 30

Seznam hlavních produktů podpořeného financování ČEB. Česká exportní banka [online]. 2006 [cit. 201203-14]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/content/view/54/25/. 31

O nás. Česká exportní banka http://www.ceb.cz/content/view/92/35/. 32

Bankovní záruky. Česká exportní http://www.ceb.cz/content/view/102/59/.

[online]. banka

2006

[online].

50

[cit.

2006

[cit.

2012-03-14]. 2012-03-14].

Dostupné Dostupné

z: z:

vrácení akontace) – dává odběrateli jistotu, kdyţ vývozce nedoručí zboţí včas, ţe mu vrátí akontaci, Retention bond (záruka za uvolnění zádrţného). Podle Všeobecných obchodních podmínek ,,Z“ pro poskytování bankovních záruk (dále jen VOP) poskytuje ČEB záruku v závislosti na smlouvách o vývozu nebo s výrobou pro vývoz po splnění určitých podmínek, které jsou ve VOP pevně dané. Rizika, která z poskytnutí bankovní záruky plynou, jsou pojištěna Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (EGAP).33

33

EGAP vznikla v roce 1992 a je akciovou společností plně vlastněnou státem.

51

6. Pojištění bankovních záruk Při poskytování bankovních záruk (hlavně u záruk vystavených pro mezinárodní kontrakty) jsou banky opatrné a k příkazci se chovají stejně jako ke klientovi, který ţádá o úvěr, příkazce je pro ně totiţ potenciálním dluţníkem. Vyplacením plnění ze záruky se ze záruky stane poskytnutý úvěr a z příkazce dluţník, který musí splatit vyplacené plnění (úvěr). Z tohoto důvodu banka poţaduje po příkazci pojištění bankovní záruky, aby předcházela nesplacení záruky kvůli platebnímu selhání příkazce. Platební selhání můţe zapříčinit platební nevůle, případně platební neschopnost dluţníka, nebo také důvod neplacení můţe být způsoben v důsledku teritoriálních rizik a z vyšší moci (politické události, ţivelné pohromy a jiné). Pojišťovny poskytují pojištění úvěrových rizik se spoluúčastí dluţníka ve výši 5 – 25 %, pojišťují riziko platební neschopnosti, platební nevůle a teritoriální riziko (komerční pojišťovny neposkytují pojištění do všech zemí). Cena za pojištění pohledávky je v průměru 0,5 % z objemu zajišťovaného úvěru. Pojištění úvěrových rizik neposkytuje mnoho pojišťoven v ČR, vedle soukromých pojišťoven, které se zabývají touto specifickou činností, je u nás ještě pojišťovna se státní účastí - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Soukromé pojišťovny, které zajišťují pohledávky v České republice i v zahraničí, jsou Atradius, Coface, Euler Hermes Europe SA 34 a KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s..35 Od devadesátých let v důsledku globalizace dochází na trhu pojišťování úvěrových rizik k vysoké koncentraci i na mezinárodní úrovni, kvůli podpoře exportu. Po hospodářské krizi v roce 2008, se podmínky pro poskytnutí pojištění výrazně zpřísnily a ceny za pojištění se zvýšily.

34

Euler Hermes Europe SA, organizační sloţka je součástí nadnárodního holdingu Euler Hermes Europe SA, člen skupiny Allianz. Euler Hermes je největším světovým seskupením v oblasti úvěrového pojištění s ratingovým ohodnocením AA- od společnosti Standard & Poor´s.Je zastoupen ve všech hlavních centrech světového obchodu. Euler Hermes Europe SA byla zaloţena v roce 1997 jako první specializovaná soukromá úvěrová pojišťovna v České republice. 35

KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. je pojišťovna, kterou z větší části (66% akcií) vlastní belgická pojišťovna Ducroire | Delcredere SA.NV35 a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (34% akcií). Zajišťuje rizika v důsledku nezaplacení pohledávek pro střední a velké firmy, poskytuje zjednodušené pojištění pohledávek pro menší firmy a zajištění záruk.

52

6.1.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále pouze EGAP) přispívá k podpoře exportu ČR a svými pojistnými produkty podporuje naše vývozce i banky tím, ţe zajišťuje vývozní úvěry proti rizikům, které komerční pojišťovny zajistit nemohou kvůli vysoké míře tohoto rizika. Jedná se především o rizika teritoriální, trţně nepojistitelné komerční rizika a o jejich kombinace, která jsou s exportem spojená. EGAP je součástí státního systému na podporu exportu, své sluţby má k dispozici pro všechny vývozce bez rozdílu. Pojištění poskytuje se státní podporou ve formě ručení státu za závazky, které plynou z pojistných smluv. Prostřednictvím této státní podpory v úvěrovém pojištění poskytuje pojištění právě takového rizika (tzv. trţně nepojistitelné) a zabezpečuje tímto realizaci projektu, který je mimoto po všech stránkách důkladně a kvalitně připravený. Specializuje se na podporu úvěrů s delší dobou splatnosti, neţ jsou dva roky. EGAP poskytuje sluţby a produkty v souladu s principy OUCD a EU. EGAP poskytuje produkty pro zabezpečení vývozních dodavatelských a odběratelských úvěrů, pojištění úvěrů na předexportní financování výroby a předexportní financování komercializace výsledků vědy a výzkumu, pojištění investic našich podnikatelů v zahraničí a také úvěrů na jejich financování, dále pak pojištění záruk vystavovaných bankami za české vývozce. EGAP svým pojištěním zabezpečuje všechna moţná rizika, s nimiţ se můţe vývozce setkat. Pojištění bankovní záruky Pojištění bankovní záruky se sjednává na ţádost banky nebo také příkazce, chrání se tím před neoprávněným čerpáním ze záruky, čerpání na základě teritoriálních a jiných nekomerčních příčin, které mají charakter vyšší moci. Cenu za pojištění určí EGAP podle rozsahu rizika.

53

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo přiblíţit bankovní záruku a její pouţití v zahraničním obchodě z hlediska teoretického i praktického. Svou práci jsem v průběhu obohacovala o zkušenosti pracovníků z komerčního centra z České spořitelny. Myslím si, ţe cíl práce se mi povedl splnit. Práci mám rozdělenou do šesti kapitol. V první kapitole jsem pouze ve stručnosti popsala vývoj zahraničního obchodu od počátku aţ po současnost, jeho význam a postavení České republiky v něm. Podkapitolou Rizika obchodu jsem vysvětlila rizika spojená s rozvojem obchodu, která mohou negativně ovlivnit průběh celé obchodní transakce. Dále jsem pokračovala podkapitolou Platební a zajišťovací nástroje, pomocí nichţ můţeme velice efektivně sníţit eventuální rizika a jejich důsledky. Soustředila jsem se na jejich rozdělení ze tří hledisek a následné vyjmenování jednotlivých nástrojů s krátkou charakteristikou. V první části druhé kapitoly jsem se zpočátku soustředila na popis charakteristiky a funkce bankovní záruky, dále jsem se zaměřila na její obsah a náleţitosti. Zdůraznila jsem výhody a nevýhody, které s sebou přináší vyuţívání bankovní záruky. Celou druhou část jsem věnovala právním předpisům, kterým se bankovní záruka podřizuje. U nás nejdůleţitějším právním předpisem, který nelze obejít při poskytování bankovních záruk, je Zákon č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Další právní doporučení nejsou povinná a záleţí pouze na klientovi, zda má zájem, aby se bankovní záruka řídila i podle nich. V případě uţití těchto pravidel je nevyhnutelné zakomponování vybraného ustanovení do záruční listiny. Mezi tyto další právní předpisy, které jsou obsaţeny v mé práci, patří pravidla upravující kontraktní záruky vydané v publikaci č. 325, které se netěší velikému zájmu a jsou velice málo vyuţívané, dále pak Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelná na poţádání vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříţi v roce 2010 v publikaci č. 758, ty se naopak řadí mezi velmi zdařilé předpisy a jsou i proto velice často vyuţívané. Na závěr této kapitoly jsem se ještě zmínila o Úmluvě o mezinárodních zárukách a stand-by akreditivech, kterou vypracovala Komise OSN pro mezinárodní právo – UNICITRAL. Ve třetí kapitole jsem se orientovala na deskripci moţných druhů bankovních záruk z různých pohledů. V první podkapitole jsem záruky rozdělila z pohledu typu ručení na akcesorické a abstraktní. U kaţdé z nich jsou vysvětleny klady a zápory, které přináší svým pouţitím jednotlivým účastníkům procesu. V druhé kapitole jsem záruky rozdělila na 54

přímé, potvrzené bankovní záruky a nepřímé záruky. Pro lepší porozumění vztahů účastníků u jednotlivých záruk jsem práci oţivila grafickým znázorněním průběhu bankovních záruk. Podle povahy zajišťovaného závazku jsem třetí podkapitolu věnovala rozdělení na záruky platební a neplatební. U platební záruky jsem popsala její princip a orientovala jsem svou pozornost i na dokumentární záruku, která je specifickou formou platební záruky. U neplatebních záruk jsem vyjmenovala druhy a stručně je charakterizovala. V předposlední podkapitole, s názvem Speciální druhy záruk, jsem se z větší části soustředila na záruku celní, přestoţe není předmětem mé práce. Dále jsem stručně přiblíţila podstatu záruky za zaplacení spotřební daně, záruky za finanční způsobilost dopravce a záruky za poskytnuté podpory z prostředků EU. V poslední kapitole jsou záruky rozdělené podle doby platnosti. Čtvrtá kapitola je kombinací teoretické a praktické strany. V této kapitole jsem se snaţila přiblíţit postup, který předchází vystavení záruční listiny – ţádost o vystavení záruky, úvěrový návrh, smlouva o poskytnutí bankovní záruky a vystavení záruční listiny. Všechny tyto činnosti jsou spojeny s poplatky, které si banky inkasují a o kterých se také v této kapitole zmiňuji. Vystavením listiny bankovní záruky tento proces nekončí, v průběhu záruční listiny můţe realizace obchodu vyţadovat různé změny, které se k bankovní záruce váţí pomocí řádně očíslovaných dodatků. Dále se můţe stát, ţe dluţník svým závazkům nedostojí a beneficient poţádá banku o plnění ze záruky. Celý tento dosti náročný proces končí aţ ukončením bankovní záruky. Všechny výše popsané kroky jsem podrobně zpracovala v této kapitole, přičemţ jsem zde aplikovala interní postupy, které jsem získala v České spořitelně a praktické rady pracovníků komerčního centra v ČS, a.s.. Ve druhé části kapitoly popisuji postupy banky při přijetí záruky. Z jedné části jak jedná banka při avizování přijaté bankovní záruky, z druhé části jak postupuje při potvrzení bankovní záruky. Pátou kapitolu jsem věnovala bankám v ČR a sluţbám, které nabízejí. Pomocí komparace jsem hodnotila pět vybraných bank z pohledu inkasovaných poplatků za jednotlivé sluţby, jsou to pro mě jediné dostupné informace, které mohu v oblasti bankovních záruk posuzovat, protoţe jsou veřejné v sazebnících jednotlivých bank. V další části kapitoly jsem se soustředila na činnosti Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., která se ve spolupráci se státem specializuje na rozvoj na území ČR a podporuje svými projekty malé a stření podnikatele, bytová druţstva. Další banka, která se zabývá specifickou činností, je 55

Česká exportní banka, a.s., která ve spolupráci se státem svými aktivitami podporuje český export. V poslední kapitole jsem se zabývala zajištěním rizik z pohledu bank, které poskytují bankovní záruky. Banka na sebe poskytnutím záruky přebírá závazek dluţníka, u kterého chce mít také jistotu, ţe v případě vyplacení plnění o své finanční prostředky nepřijde. Toto riziko sniţuje různými druhy zajištění, mezi které patří i pojištění, kterému jsem věnovala pozornost v této kapitole. Zdůraznila jsem v ní i činnost Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., která pojišťuje i rizika teritoriální, trţně nepojistitelná komerční rizika a jejich kombinace. To vykonává za podpory státu. Na závěr bych chtěla práci ještě doplnit o dva praktické příklady, které mám k dispozici. V prvním případě banka poskytuje svému klientovi (firmě z ČR) akontační záruku ve prospěch jeho obchodního partnera z Německa, který zaplatil firmě v ČR akontaci ve výši 50 % z celkové částky a poţaduje zajištění této částky zárukou. Příloha č. 3 obsahuje smlouvu o poskytnutí bankovní záruky, na jejímţ základě je vystavena záruční listina viz Příloha č. 4. V druhém případě mám k dispozici záruční listinu, která byla vystavena na základě příslibu o úvěrové lince, viz Příloha č. 5. Banka se svými klienty můţe uzavřít smlouvu o úvěrové lince na dobu určitou, která v případě potřeby urychlí vystavení listiny bankovní záruky. Předpokládá se, ţe bankovní záruka má veliký potenciál jak v zahraničním obchodě, tak i v tuzemském. Je poměrně věrohodným instrumentem k zajištění vztahů mezi obchodními partnery. Garantuje, ţe obchodní kontrakty proběhnou téměř bez problémů, i kdyţ obchodní společníci pocházejí z různých částí země. Psaní bakalářské práce bylo pro mě velikou zkušeností a přínosem.

56

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Kniţní publikace: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšeřené vydání. Praha : Linde Praha, 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X. ČERMÁKOVÁ, Irena. Bankovní záruka. 1. vyd. Brno : ECON publishinq, 2002, 175 s. ISBN 80-86433-03-X. ČERNOHLÁVKOVÁ, Eva; PLCHOVÁ, Boţena et al. Zahraniční obchod. 3. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007, 263 s. ISBN 978-80-7265-106-4. COMMERCE, International Chamber of. ICC Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelná na požádání : REVIZE 2010. 2010. vyd. Národní výbor Mezinárodní obchodní komory v ČR. Praha : ICC ČR, 2010, 88 s. ISBN 978-928-4200-368. JANATKA, František et al. Rizika v komerční praxi. Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011, 320 s. ISBN 978-80-7357-632-5. MACHKOVÁ, Hana; ČERNOHLÁVOVÁ, Iva; SATO, Alexej et al. Mezinárodní obchodní operace. 5., aktualiz. vyd. Praha : Grada, 2007, 240 s. ISBN 978-80-2473237-4. SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha : Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-802-4727-080. Internetové zdroje: Business center.cz [online]. 1998 - 2012 HAVIT, s.r.o., 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://business.center.cz/. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997-2011 CzechTrade, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/. Česká exportní banka, a.s. [online]. Copyright 2006 ČEB, a.s., 2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/.

57

Česká národní banka [online]. Copyright Česká národní banka, 2003-2012, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/index.html. Česká spořitelna, a.s. [online]. Česká spořitelna, a. s., 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka?_nfpb=true&_pageLabel=segme nt01. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. [online]. Českomoravská záruční a rozvojová banka 2004, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.cmzrb.cz/. Československá obchodní banka, a. s. [online]. ČSOB, 2012, 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx. Český statistický úřad: Zahraniční obchod [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo_se_zbozim_podle_pohybu_zbozi_preshranicni_st atistika. Euler

Hermes

Europe

SA

[online].

2012

[cit.

2012-04-15].

Dostupné

z:

http://www.eulerhermes.cz/cs/kontakty/kontakty.html. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. [online]. Copyright EGAP 2012, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.egap.cz/index.php. GE Money Bank, a.s. [online]. 2001-2012 GE Money, 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.gemoney.cz/ge/cz/1. Komerční banka, a.s. [online]. 2010 Komerční banka Société Générale Group, 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.kb.cz/?ref=sklik-brand. KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. [online]. Copyright 2011 KUPEG, 2012 [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.kupeg.cz/.

58

SEZNAM SCHÉMAT A TABULEK Seznam schémat Schéma č. 2: Grafické znázornění postupu při vystavení přímé záruky

………………25

Schéma č. 2: Grafické znázornění postupu při vystavení potvrzené záruky…….........26 Schéma č. 3: Grafické znázornění postupu při vystavení nepřímé bankovní záruky…27 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Poplatek za zpracování a vyhodnocení ţádosti..............................................45 Tabulka č. 2: Poplatek za poskytnutí bankovní záruky........................................................45 Tabulka č. 3: Poplatek za změnu vystavené záruky.............................................................46 Tabulka č. 4: Poplatek za uplatnění poskytnuté i přijaté záruky.........................................46 Tabulka č. 5: Poplatek za avizování záruky vystavené jinou bankou.................................47

59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Ţádost o poskytnutí záruky Příloha č. 2: Příkaz k poskytnutí bankovní záruky/příslibu Příloha č. 3: Smlouva o poskytnutí bankovní záruky Příloha č. 4: Záruční listina Příloha č. 5: Smlouva o poskytnutí příslibu úvěrové linky Příloha č. 6: Záruční listina

60

Příloha č. 1 List č. 1

Ţádost o poskytnutí záruky

List č. 2

List č. 3

List č. 4

List č. 5

List č. 6

List č. 7

Příloha č. 2 List č. 1

Příkaz k poskytnutí bankovní záruky/příslibu

List č. 2

Příloha č. 3 List č. 1

Smlouva o poskytnutí bankovní záruky

List č. 2

List č. 3

Příloha č. 4 List č. 1

Záruční listina

Příloha č. 5 List č. 1

Smlouva o poskytnutí příslibu úvěrové linky

List č. 2

List č. 3

List č. 4

List č. 5

Příloha č. 6 List č. 1

Záruční listina