Bankovní institut vysoká škola Praha
Katedra financí a ekonomie
Státní dluh ČR – analýza příčin a důsledků
Diplomová práce
Autor:
Bc. Iryna Noviková
finance
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Musil, Ph.D.
Červen 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Teplicích dne 23.června 2015
Bc. Iryna Noviková
Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Ing. Petru Musilu, Ph.D. za jeho vstřicný a profesionální přístup a důležité
rady při psaní této práce.
Anotace
Tato práce zkoumá vznik a vývoj státního dluhu v České republice, jeho příčiny a důsledky. Nejprve je teoreticky vymezená celková charakteristika státního dluhu, zjíštěná tendence rychlého zadlužování státu, a následně je provedená analýza a posuzování příčin jeho růstu a rovněž důsledky
spojené s jeho dlouhodobým působením. Důležitou součástí předložené práce je porovnání státního dluhu České republiky s vybranými státy Evropské unie. Závěr této práce je věnován problému zvyšující se zadluženosti České republiky, především deficitu státního rozpočtu. Popsány nástroje vlády v boji se schodkovým rozpočtem a vlastní možnosti jeho ovlivňování a řešení. Nejdůležitější číselné údaje jsou přehledně uvedeny v tabulkách a zpracovány graficky. V práci byly využity názory odborniků.
Klíčová slova: státní dluh, zadluženost, vývoj, HDP, deficit státního rozpočtu, mandatorní výdaje, daně, sociální dávky.
Annotation This work examines the emergence and development of state debt in the Czech Republic, its causes and consequences. First, theoretically defined overall characteristics of the national debt, finding a tendency of rapid national debt and the further analysis and assessment of the causes of its growth and also the consequences associated with its long-term effects. An important part of this work is to compare the national debt of the Czech Republic with selected European Union countries. Conclusion of this thesis the problem of the increasing indebtedness of Czech Republic, especially the state budget deficit. Tools described in the government fears its own budget deficit and the possibility of influencing and solutions. The most important figures are summarized in tables and graphically processed. The work has been used in the opinions of experts.
Key words: national debt, debt, development, GDP, the fiscal deficit, mandatory spending, taxes, social benefits
OBSAH Úvod ............................................................................................................................8 1.
Charakteristika státního dluhu ČR...........................................................................10
1.1. Vznik státního dluhu, vývoj a současný stav zadluženosti.......................................................10 1.2.
Definice státního dluhu................................................................................................13
1.3.
Struktura ......................................................................................................................14
1.3.1. Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh)...................................................................14 1.3.2. Podmíněné závazky státu (státní záruky).................................................................................17 1.4.
Měření státního dluhu...............................................................................................................18
1.4.1. Kritéria a metodiky používané ke stanovení velikosti dluhu....................................................18 1.5. Strategické cíle a způsoby řizení státního dluhu.......................................................................20 1.6. Financování státního dluhu.......................................................................................................22 2.
Analýza příčin a důsledků...................................................................................23
2.1. Hlavní příčiny růstu státního dluhu ČR.................................................................................... 23 2.1.1. Deficitní charakter státního rozpočtu...................................................................................... 23 2.1.2. Rychlý nárůst mandatorních výdajů........................................................................................ 28
2.1.3. Rozsáhlé sanace v podnikové a bankovní sféře v letech 1991-2005........................................31 2.2.
Důsledky s tím spojené............................................................................................................32
2.2.1. Splácení úroku ze státního dluhu............................................................................................32 2.2.2. Zvyšování daní........................................................................................................................35 2.2.3. Více nezaměstnaných = větší vládní dluh................................................................................38 3.
Státní dluh u nás a ve světě................................................................................................40
3.1.
Zadluženost Švédska................................................................................................................40.
3.2.
Zadluženost Maďarska.............................................................................................................42
3.3.
Zadluženost Řecka...................................................................................................................43
3.4.
Porovnání.................................................................................................................................47
4.
Možnosti řešení státního dluhu ČR.....................................................................49
4.1.
Zavedené reformy a schválená opatření..................................................................................49
4.1.1. Penzijní reforma......................................................................................................................49 4.1.2. Výdajová a příjmová opatření pro roky 2013 – 2015..................................................................................................... .51 4.1. 3. Boj proti daňovým únikům................................................................................................................................................ 52
4.2.
Očekávané reformy a opatření.................................................................................................54
4.2.1. Nová daňová reforma...............................................................................................................54 4.2.2. Kontrolní hlášení k DPH.........................................................................................................57 4.2.3. Konec daňovým rájům............................................................................................................58 4.2.4. Zavedení elektronických tržeb................................................................................................59 4.3. Vlastní možnosti řešení jak snižovat zadlužení.......................................................................61 Závěr...........................................................................................................................65 Seznam použité literatury...................................................................................................67 Seznam grafů........................................................................................................................72 Seznam tabulek....................................................................................................................72 Seznam použitých zkratek..................................................................................................73
Úvod Asi nikdy nebylo lidstvo tak zadlužené, jako dnes. Dluží jednotlivci, státy, nadnárodní organizace. Když nejsme schopni splácet, bereme si dluh nový na splacení předešlého. Je to pyramidová hra. Každá pyramida je odsouzená ke ztroskotání. A evropská krize není ničím než známkou, že dluhová pyramida už narazila na své limity. Lidstvo si to ale odmitá připustit - a odpovídá na dluhovou krizi tím, že si bere další dluhy1.
V současném světě prakticky všechny státy se obracejí k zadlužení, jak vnitřnímu, tak i vnějšímu. Výpůjčky se využívají pro pokrytí deficitu státních rozpočtů, neboť převážný počet států se potyká s nedostatkem vlastních zdrojů. Skoro ve všech státech se vytvořil dluhový ekonomický systém.
Při tom si všimneme, že nehledě na to, že dluhová metoda financování státních výdajů se využívá nejen v České republice, ale i v celém světě diskuze o státním dluhu, jeho vhodnosti a vlivu na stav ekonomiky, přičin růstu a možnostech vyrovnání schodku státního rozpočtu stále pokračují.
Současný státní dluh Česka se neustále zvyšuje. Státní zadluženost je jedním z nejžhavějších témat. Proto jsem to zvolila jako téma práce. Aktuálnost tohoto tématu stanovila i cíl diplomové práce – porozumět ekonomickou podstatu státního dluhu, příčiny jeho vzniku a důsledky.
V souladu s cílem, tato práce si klade za úkol provest podrobnou charakteristiku státního dluhu, analýzu příčin růstu a důsledků státního dluhu,
navrhnout vlastní řešení dluhového problému.
Součástí je také komparace s jinýmí, vybranými zeměmi EU. Problematice státního dluhu je v poslední době přikládán rostoucí význam spojený především s rychlostí zadlužování státu. Tento problém se stává jedním z nejaktuálnějších, jenž je třeba co nejdřív řešit.
Celá diplomová práce je členěná do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je charakterizován státní dluh, jeho vývoj po vzniku ČR v roce 1993 až do současné doby, struktura, metody měření, cíle a způsoby řízení, strategii financování.
Druhá kapitola této práce je reakcí na zjištění z předchozí kapitoly a zabývá se hlavními příčinami růstu státního dluhu a vysvětluje důsledky státního dluhu, které vznikly z rostoucího zadlužení.
1Pikora
Vladimír, Šichtařová Markéta. Nahá pravda aneb Co nám neřekli o naších penězích a budoucnosti. 1vyd. Praha: NF Distribuce s.r.o., 2012, 65 s. 8
Ve třetí kapitole byla provedena analýza státního dluhu třech vybraných zemí Evropské unie Švédska, Maďarska a Řecka, a porovnání se státním dluhem České republiky.
V poslední kapitole jsou uvedené možnosti řešení probému zadluženosti v České republice. Popsané reformy a opatření, které už jsou platné a ty, které jsou schvalené vladou, ale zatím nejsou účinné. Na závěr práce byla navrhovaná vlastní řešeni dluhového problému.
Pro porozumění daného tématu v práci byly použity teoretické materiály, zejména z odborné literatury, z dokumentů Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu, z článků zveřejněných na internetu. Rovněž byly použity odpovídající zákony a několik dalších zdrojů.
9
1.Charakteristika státního dluhu ČR 1.1.Vznik státního dluhu, vývoj a současný stav zadluženosti O státním dluhu se toho v posledních letech už napovídalo mnoho. Média, politici skrze média i obyčejní lidé (skrze média, nebo nad hospodským stolem) informují své okolí o tom, jak moc je to situace závažná a že za to může „každý kromě mě2“.
Jak vznikl státní dluh České republiky, o kolik rostl v průběhu let a jaká je naše zadluženost dnes?
Po vzniku ČR v roce 1993 vznikl státní dluh zejména převzetím pasív Československé federace (88,9 mlrd. Kč). Po bývalé ČSFR zbyl dluh 20,3 mld. Kč. Dále byly převzaty zahraniční dluhy ČSOB (50 mld.Kč), které banka spravovala pro předchozí vlády. Na výši dluhu měla výrazný vliv devalvace československé měny v rámci přípravy na vnitřní konvertibilitu koruny (v r. 1990 byla Kč 3x devalvována). Závazky a pohledávky komerčních bank v zahraničí se musely přepočítávat v novém kurzu. Ztráty z kursových rozdílů musel uhradit stát, jednak půjčkou od Státní banky československé, jednak ze zahraničí. Ke státnímu zadlužení přispěla i emise rehabilitačních dluhopisů a dluhopisů na komplexní bytovou výstavbu.
Z výše uvedeného vyplývá, že drtivá většina dluhu ČR byla ze začátku spojena s rozpadem federace a se změnou společenského systému. V dalších letech se na zvyšování státního dluhu podílely zejména ztráty vyvolané privatizací a transformací české ekonomiky, které byly soustředěny především v Konsolidační bance, v období 2001-2007 v České konsolidační agentuře. Dalé státní dluh ČR se postupem času stále zvyšuje a zvyšuje. Zvyšování státního duhu vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. Na splácení dřívějších půjček si bereme zase další půjčky. Problémem České republiky tak stává rychlost zadlužování, spíše než absolutní výše dluhu.
Následující strana je věnovaná grafu, který přehledně zohledňuje růst státního dluhu v období roku 1994-2014.
2Státní
dluh ČR dostupné z: http://flek.cz/clanky/dalsi-tipy-a-informace/vyvoj-ceskeho-statniho-dluhu-aschodku-statniho-rozpoctu-cr
10
Graf č.1: Vývoj státního dluhu v ČR v letech 1994-2014 (mld.Kč)
Zdroj: Ministerstvo financí
Z tohoto grafu je zřetelné, že tempo zadlužování je opravdu vysoké. Za určité nebezpečí stability veřejných financí však lze považovat rychlost růstu dluhu po roce 2000. Státní dluh v loňském roce klesl o 20 miliard korun na 1,66 biliónu. Jde o první pokles dluhu od roku 1995. V poslední době se daří ministerstvu financí státní dluh stabilizovat.
Vývoj státního dluhu koresponduje s vývojem deficitů státních rozpočtů. Od roku 1997 roste dynamicky nejen v hrubém vyjádření, ale i v relativním poměru na obyvatele. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 158 tisíc korun3.
Výše státního dluhu vůči HDP a rychlost zadlužování jsou důležitá kritéria, podle kterých Evropská Unie posuzuje ekonomiky členských zemí.
Státní dluh ČR zatím není tak vysoký vzhledem k HDP. Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR a jeho podílu na hrubém domácím produktu.
3Jak
vznikaly miliardy státního dluhu dostupný z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/41197-jak-vznikalymiliardy-statniho-dluhu/
11
Tabulka č.1: Vývoj státního duhu vůčí HDP v letech 1993-2014 (v %) Rok
Celková výše dluhu
Celková výše HDP
Kolik % z HDP činí dluh
Zvýšení státního dluhu
1993
158,8
1195,8
13,3
0
1994
157,3
1364,8
11,5
-1,5
1995
154,4
1580,1
9,8
-2,9
1996
155,2
1812,6
8,6
0,8
1997
173,1
1953,3
8,9
17,9
1998
194,7
2142,6
9,1
21,6
1999
228,4
2237,3
10,2
33,7
2000
289,3
2372,6
12,2
60,9
2001
345
2562,7
13,5
55,7
2002
395,9
2674,6
14,8
50,9
2003
493,2
2801,2
17,6
97,3
2004
592,9
3057,7
19,4
99,7
2005
691,2
3258
21,2
98,3
2006
802,5
3507,1
22,9
111,3
2007
892,3
383,8
23,3
89,8
2008
999,8
4015,3
24,9
107,2
2009
1178,2
3921,8
30
178,4
2010
1344,1
3953,7
34
165,8
2011
1499,4
4022,4
37,3
155,3
2012
1667,6
4047,7
41,2
168,2
2013
1683,3
4086,3
41,2
15,7
2014
1663,7
4266,1
39
-19,6
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava
12
Z vytvořené tabulky můžeme vidět, jak zadlužení ČR postupně roste a spolu s ním rostou i vybrané ekonomické ukazatelé. V roce 2013 poměr státního dluhu k HDP dosáhl 41,2%. Dlužíme tedy zhruba tolik, kolik činí „celková peněžní hodnota statků a sužeb“ vytvořená na území ČR za půl roku.V roce 2014 poprvé od roku 1996 klesl podíl statního dluhu na HDP z 41,2% na 39%, tedy na úroveň, který je o 2,2% nižší. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí společné evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle statistiků způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu.
V součásné době je státní dluh skoro nesplatitelný. Státní dluhopisy s končící splatností se nahrazují novými, ale ve větším objemu. Sněmovna 10. prosince 2014 ve třetím čtení schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2015 s deficitem 100 miliard korun. Osmnáctý rok v řadě český stát jenom vytváří dluhy. Věci došly tak daleko, že rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 100 miliard korun politici vydávají za zdravé státní finance a bod nula4. Co by se stalo, kdyby nebylo možné nahrazovat jeden dluh, dluhem dalším?
1.2.Definice státního dluhu Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, může být státní dluh chápan jako souhrn finančních pasiv tvořených závazky státu, které vznikly ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné státní cenné papíry5).
Pro označení souhrnu státních finančních závazků jsou používáná jak v teorii, tak především v praxi různá označení. Používá se pojem „veřejný dluh“, často se hovoří o „státním dluhu“ a jindy o „dluhu vládním“. Proto se používá subjektový přístup, kdy rozhodující skutečností při vymezení uvedených pojmů je to, kdo je v dané situaci dlužníkem.
Protože však v konečném důsledku dluhové břemeno nenese stát, ale veřejnost, je teoreticky nejsprávnějším pojmem veřejný dluh. Podstatnější, než způsob vzniku je způsob jeho úhrady. To znamená, že veřejný dluh představuje pohledávku vůči současné i budoucí daňové povinnosti obyvatelstva. V české praxi tento teoretický přístup ale není respektován6.
4
Čekejme krach, současný státní dluh nejde splatit na http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/457099/cekejme-krachsoucasny-statni-dluh-nejde-splatit.html 5 6
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Dvořák Pavel.Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize.1 vydání C. H. Beck Praha str. 81-82 s. 13
Z hlediska veřejných financí je státní dluh (veřejný dluh a národní dluh) definován jako peníze, které dluží kterákoli úroveň státní správy – tedy vlády (ať už centrální či federální) nebo krajské či obecní zastupitelstvo. Jelikož lid je reprezentován správními organizacemi dané země, je státní dluh považován zároveň za dluh jednotlivých daňových poplatníků7.
Ministerstvo financí definuje státní dluh jako
dluhy centrální vlády, které vznikají především
hromaděním schodků státního rozpočtu a tvoří zhruba 95% celkové hrubé zadluženosti sektoru vládních institucí národního hospodářství. Do evidence státního dluhu není zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet8.
Z výše uvedeného vyplývá, že státní dluh je tvořen závazky vlády. Společně s dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven tvoří veřejný dluh. Státní dluh vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. Veřejný dluh je ve všech zemích vyšší, než státní dluh.
1.3.Struktura státního dluhu 1.3.1. Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh). Nepodmíněné závazky státu lze rozdělit: I. dluh domácí a dluh zahraniční (podle místa vzniku dluhového nástroje) Domácí dluh je kryt:
•
státními pokladničními poukázkami,
•
státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy,
•
dalšími domácími instrumenty, např. repo operacemi, přijatými krátkodobými zápůjčkami, zápůjčními facilitami.
7
Lajtkepová Eva.. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. Definice a měření dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/zakladni-informace/definice-a-mereni
8
14
Zahraniční dluh je složen ze:
•
zahraničních emisí dluhopisů,
•
přijatých úvěrů od Evropské investiční banky,
•
směnek vydaných k úhradě členství v IBRD a EBRD.
II. dluh obchodovatelný a dluh neobchodovatelný (podle obchodovatelnosti na finančních trzích) Obchodovatelný dluh:
•
státní pokladniční poukázky,
•
státní střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy,
•
zahraniční emise dluhopisů,
•
případně ostatní zdroje krytí. Neobchodovatelný dluh:
•
Po rozdělení Československa v roce 1993 Česká republika převzala 2/3 bývalých
federálních dluhů na knihy státního dluhu. Od vzniku České republiky nevznikly nové tuzemské kategorie netržních závazků.
•
Do roku 1998 se neobchodovatelný dluh podílel i na domácím dluhu (např. přímý
úvěr od centrální banky a přímé úvěry od obchodních bank). Po jistou dobu se do neobchodovatelného dluhu počítaly i korunové směnky pro úhradu majetkové účasti u IBRD. V současnosti již tyto instrumenty ministerstvo nevyužívá.
•
Zahraniční neobchodovatelný dluh představují především bankovní úvěry od
Evropské investiční banky a počínaje rokem 2011 i spořicí státní dluhopisy, které ministerstvo nabízí drobným investorům. 9 Dále je třeba se zmínit, že od roku 2008 ministrerstvo financi uvádí hrubý i čistý státní dluh. Hrubý dluh představuje celkový objem závazků státu. Čistý dluh jsou celkové závazky (hrubý dluh) snížené o objem pohledávek. Vzhledem k obtížnosti ocenění pohledávek bývá ale běžně dluh vykazován jako hrubý.
9
Struktura a vývoj státního dluhu dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu 15
Tato strana je tvořená tabulkou, která charakterizuje strukturu státního dluhu v jednotlivých letech Tabulka č.2: Struktura státního dluhu 1993-2014 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
691,2
802,5
892,3
999,8
1178,2
1344,1
1499,4
1667,6
1683,3
1663,7
581,8
680,9
769,3
814,3
926,7
1036,3
1182,2
1287,3
1288,1
1363,7
94,2
89,6
82,2
78,7
88,2
113,3
162,6
189,1
120,9
107,6
STÁTNÍ DLUH CELKEM
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
20,4
56,2
87,6
77,8
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
487,5
588,9
687,1
735,6
838,5
923,0
999,1
1042,0
1079,7
1175,7
Ostatní zdroje
0,0
2,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,5
Zahraniční dluh
109,4
121,6
123,0
185,5
251,5
307,8
317,2
380,3
395,2
300,0
Zahraniční emise dluhopisů
78,9
84,1
83,7
137,9
193,0
240,3
245,7
310,3
323,7
239,6
Půjčky od EIB
29,7
36,7
38,7
46,8
57,9
67,2
71,3
70,0
71,5
60,4
Směnky
0,8
0,8
0,6
0,8
0,6
0,3
0,1
0,0
0,0
Domácí dluh
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
STÁTNÍ DLUH CELKEM
158,8
157,3
154,4
155,2
173,1
194,7
228,4
289,3
345,0
395,9
493,2
592,9
Domácí dluh
86,4
90,2
101,2
110,9
134,8
170,0
207,1
269,6
336,2
386,7
479,9
522,6
Státní pokladniční poukázky
17,0
23,8
42,0
62,6
70,9
99,8
130,1
165,3
186,6
164,1
160,6
125,5
Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy
19,5
28,3
41,7
43,9
57,9
70,0
77,0
104,3
149,6
222,6
319,3
397,0
Ostatní zdroje
49,9
38,1
17,6
4,3
6,0
0,2
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
Zahraniční dluh
72,4
67,1
53,1
44,3
38,3
24,6
21,2
19,7
8,8
9,2
13,3
70,3
Zahraniční emise dluhopisů
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
48,8
Půjčky na podporu platební bilance
24,4
24,5
23,8
23,3
20,9
11,4
11,3
9,6
7,2
5,2
0,0
0,0
Půjčky od EIB
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
2,5
11,7
20,7
Závazky převzaté od ČSOB v konvert. měnách (CDZ)
38,4
33,0
19,8
11,5
7,8
3,4
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
Závazky převzaté od ČSOB v nekonvert. měnách
8,9
8,9
8,8
8,8
8,8
8,8
8,8
8,9
0,1
0,0
0,0
0,0
Směnky
0,7
0,7
0,7
0,7
0,8
1,0
1,1
1,2
1,5
1,6
1,6
Zdroj: Ministerstvo financi ČR (http://www.mfcr.cz) 16
V tabulce číslo 2 je zobrazeno rozdělení státního dluhu a jeho výše v jednotlivých letech. Státní dluh je zde roztříděn podle jeho struktury. Většina dluhu je tvořena emisi dluhopisů a podíl půjček od EIB a státních pokladničních poukázek v roce 2014 na celku je snižován.
1.3.2. Podmíněné závazky státu (státní záruky) Státní záruky jsou závazky státu, že za subjekt, kterému byla záruka poskytnuta bude pro případ, že není schopen plnit závazky ze zaručeného úvěru, plnit stát. Závazky vyplyvyjící ze zaručeného úvěru je stát povinen plnit v termínech i výši, ve kterých je měl plnit subjekt, kterému byla záruka poskytnuta (přitom se může jednat jak o jistinu, tak o úroky z úvěru). Subjekt se potom stává dlužníkem státu, a částku, kterou za něj stát uhradil, musi státu vrátit.
Z hlediska rizika poskytnutých záruk jsou tyto členěny Ministerstvem financí ČR do tří skupin: -Standartní státní záruky, kdy se dlužník zaváže případně uhrazené prostředky ze státního rozpočtu v budoucnu vrátit, -Nestandartní státní záruky, což jsou záruky ve prospěch bankovního sektoru, jejichž realizace je nenávratným výdajem státního rozpočtu, -Garantované úvěry, předevšim od Evropské investiční banky10.
Podle Ministerstva financi ČR činily státní záruky k 30.09.2014 celkem 547,685 mld .Kč11.
Státní záruky jsou poskytovány jednak podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mají systémový charakter, přičemž největší zátěž způsobují záruky na bankovní sektor. Státní záruky jsou dále poskytovány podle zákona č. 216/2013 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond a zákona č. 133/2002 Sb.o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu pěti třívozových elektrických jednotek řady 471 a dálší.
Je nutné zdůraznit, že řízení a administrace státních záruk vlády není v kompetenci odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku. Státní záruky jsou plánovány, spravovány a plněny přímo odborem Státního rozpočtu Ministerstva financí.12
10
Lajtkepová Eva.Veřejné finance. Akademické nakladatelstvi CERM s.r.o. Brno, 2009, 128 s. http://data.mfcr.cz/cs/dataset/statni-zaruky 12 Definice a měření státního dluhu dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizenistatniho-dluhu/zakladni-informace/definice-a-mereni 11
17
1.4. Měření státního dluhu 1.4.1.Kritéria a metodiky používané ke stanovení velikosti dluhu Míru zadlužení států měří tzv. Maastrichtská kritéria:
I. Kritérium schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu – což je poměr schodku vládního sektoru vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento úhrnný schodek by neměl překročit 3%. Schodek vládního sektoru a hrubý domácí produkt jsou vykazovány v metodice ESA 95.
II. Kritérium hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu – což je poměr hrubého dluhu vládního sektoru v nominální hodnotě vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento poměr by neměl překročit 60%. Hrubý dluh vládního sektoru znamená hrubý úhrn dluhů (emitované cenné papíry, přijaté úvěry) ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými sektory vlády. Tento ukazatel je rovněž vykazován v metodice ESA 95.
Cílem Maastrichtských kritérií je snaha přimět země Evropské unie k dodržování fiskální disciplíny tak, aby směřovaly k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření, které by poskytovalo prostor pro snižování vládního dluhu, a umožnili fungování automatických stabilizátorů.
Poměr vládního dluhu k HDP je v České republice dlouhodobě pod hranicí 60 % HDP. Vzhledem k relativně nízké úrovni vládního dluhu v době vstupu do EU neměla zatím Česká republika s plněním tohoto ukazatele problémy, ačkoli se zadlužení v letech 2009–2012 výrazně zvýšilo. V roce 2014 je dluh ve výši 39 % HDP.
Jak je výše uvedeno, státní dluh se nejčastěji vykazuje jako poměr absolutního dluhu k celkovému HDP země. Toto srovnání je však klamné. Stát totiž tvoří jen část HDP, další složky HDP se skládají z výdajů firem, domácností a čistého exportu. Není proto důvod uvádět poměr veřejného dluhu k celkovému HDP země jako kritický ukazatel. Poctivěji je porovnávat státní dluh k daňověodvodových příjmům. Právě redistribucí těchto příjmů se stát podílí na tvorbě HDP (dodatečné zdroje získává ještě z EU transferů a půjček na vykrytí schodku). Z těchto příjmů se také platí úroky na veřejný dluh, který stát vytvořil, a tyto příjmy mají sloužit i na jeho splacení13.
13
Není dluh jako dluh dostupné z: http://www.zlatereseni.cz/neni-dluh-jako-dluh
18
Existují dvě základní metodiky použivané k vykazování vládního dluhu a deficitu. Podle metodiky Mezinárodního měnového fondu (GFS 1986, resp. GFS 2001) a podle metodiky Eurostatu (ESA 95). Odlišnosti mezi oběma metodikami lze zjednodušeně popsat jako rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím, které pracuje s peněžními toky a podvojným účetnictvím, které sleduje také pohledávky a závazky. Za vykazování deficitu v metodice GFS 1986 (Government Finance Statistic), jejímž autorem je Mezinárodní měnový fond, je zodpovědné Ministerstvo financí. Tato metodika je blízká národní metodice sledování příjmů, výdajů a deficitu státního rozpočtu a ostatních segmentů veřejných rozpočtů, a proto je používána v rozpočtových dokumentech a při fiskálních predikcích. Výhodou je dostupnost dat v relativně krátkém čase po skončení sledovaného období, a také nižší náročnost na zdrojová data. Zároveň umožňuje včasné vytváření fiskálních predikcí. Má přímou vazbu na schvalovaný státní rozpočet, rozpočty státních fondů a ostatních segmentů veřejných rozpočtů. Z tohoto důvodu je v rozpočtových dokumentech uváděno saldo vládního sektoru v metodice GFS 1986 a stejný přístup byl zvolen i při koncipování reformy veřejných rozpočtů. Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts) je relevantní pro výpočet maastrichtských konvergenčních kritérií vládního deficitu a dluhu. Tato metodika je Eurostatem průběžně aktualizována, přičemž Eurostat také kontroluje její implementaci v jednotlivých zemích. Za dodržování tohoto standardu je zodpovědný národní statistický úřad, v České republice je to tedy Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). V dokumentech předkládaných orgánům Evropské unie jsme povinni vykazovat údaje o hospodaření vládního sektoru v metodice ESA 95. Jedná se zejména o tzv. Fiskální notifikaci vládního deficitu a dluhu, která je Evropské komisi předkládána dvakrát ročně (1. dubna a 1. října). ČSÚ v rámci ní zpracovává údaje za minulost, Ministerstvo financí predikci pro běžný rok. Z notifikovaných údajů vychází rovněž Konvergenční program, který obsahuje predikci MF v delším časovém horizontu. Mezinárodní měnový fond vytvořil nový mezinárodní statistický standard pro kompilaci fiskálních dat GFS 2001, který začal být implementován členskými státy od r. 2002. Tento standard se svojí podstatou blíží metodice ESA 95, tedy vykázaný deficit a dluh se blíží deficitu a dluhu používanému při výpočtu maastrichtských kritérií za fiskální oblast. Plná implementace standardu GFS 2001 představuje vzhledem k jeho náročnosti na vstupní zdrojová data a k širšímu pojetí vládního sektoru oproti standardu GFS 1986 dlouhodobý proces. Také MF přistoupilo k jeho postupnému zavádění14.
14
Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu dostupné z: hppp://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/ metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs-2001-9577
19
1.5.Strategické cíle a způsoby řizení státního dluhu. Hlavním cílem politiky řízení státního dluhu Ministerstva financí je zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a při uvážlivém stupni akceptovaného rizika. S realizací hlavního cíle souvisí odvozené cíle spočívající v aktivní roli při rozvoji všech součástí tržní infrastruktury zabezpečující rozvoj domácích finančních zdrojů, pokud nejsou v rozporu s hlavním cílem. Obdobně jako u většiny vyspělých zemí nepatří mezi cíle dluhové politiky např. podpora měnové politiky nebo spoření domácností. Základní střednědobé cíle
• Aktivní podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu vydáváním co nejmenšího počtu emisí a splatností, při navyšování objemů emisí jejich znovuotevíráním, s cílem zavedení tzv. benchmarkových emisí.
• Stabilizace refinančního rizika, která spočívá zejména ve snižování podílu krátkodobého dluhu a vyhlazování splatnosti státního dluhu v rámci jednotlivých let.
• Stabilizace tržního, zejména úrokového, refinančního a měnového rizika. • Institucionální (státní dluhopisy podle typu držitele) a geografická diverzifikace investorské báze.
• Zvyšování transparentnosti a flexibility řízení státního dluhu. Pro potřeby praktické implementace těchto obecně definovaných standardních cílů je nutná komunikace s veřejností a finančním trhem. Ministerstvo financí poté přistupuje k jejich konkretizaci. Výsledkem jsou základní kvantitativní kritéria formulovaná v rámci dluhové strategie a odrážející porovnání mezi riziky a očekávanými náklady dluhového portfolia. První kritéria byla zveřejněna v roce 2000 v souvislosti s vyhlášením nové emisní strategie Ministerstva financí. Především se jednalo o cíl postupného snížení podílu státních pokladničních poukázek na obchodovatelném dluhu z hranice přesahující 60% směrem k hranici jedné třetiny, tj. jinak řečeno zvyšovaní podílu poměru nominálního objemu střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vůči objemu státních pokladničních poukázek směrem k úrovni 2:1. Zároveň byl vyhlášen záměr dalšího snižování podílu neobchodovatelného státního dluhu, který ke konci roku 1999 dosahoval cca 9% celkového státního dluhu. Bez bližší kvantifikace byl vyhlášen také záměr prodlužování doby do splatnosti a durace státního dluhu, který byl logickým důsledkem snižování podílu státních pokladničních poukázek v dluhovém portfoliu. V souvislosti se zahájením derivátových operací ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 došlo k rozhodnutí zveřejňovat cílové pásmo pro modifikovanou duraci dluhového portfolia na každý následující rok. 20
První toto pásmo bylo vyhlášeno v listopadu 2002 na rok 2003 o velikosti 3 až 4 roky. Ministerstvo stanovuje a zveřejňuje hranice tohoto pásma vždy na každý následující kalendářní rok s cílem dalšího zvyšování transparentnosti a zodpovědnosti politiky dluhového managementu.. Komunikace MF v oblasti strategických cílů se neustále vyvíjí a je považována za klíčový prostředek posilování kredibility dluhového managementu. Její další zintenzivnění a explicitnější formalizace je jedním z hlavních cílů Odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku, který bude záviset především na postupném budování jeho kapacit v oblasti kvantitativního modelového rámce a
možnostech formulovat benchmarkový systém aktivního řízení dluhového portfolia. V současné době existuje celá řada principů a strategických rizikových ukazatelů, které ministerstvo sleduje. Ministerstvo například aktivně reaguje na situaci na globálním peněžním a kapitálovém trhu úpravou emisních kalendářů a flexibilním řízením rezervy peněžních prostředků. Zároveň se diverzifikují rizika portfolia státního dluhu zvyšováním různorodosti používaných instrumentů, jako jsou například retailové dluhopisy. 15 Řízení státního dluhu existuje již od roku 1990, a to nejprve v rámci Oddělení Státních cenných papírů. Na jeho činnost pak navazuje Samostatné oddělení Řízení státního dluhu, které vzniklo 1. října 2003 rozhodnutím ministra financí č. 19/2003. V listopadu 2005, po externím auditu firmy Deloitte & Touche, v rámci zlepšení efektivity a racionalizace správy státního dluhu, vzniká Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku. Odbor je organizační součástí Ministerstva financí a je podřízen náměstkovi ministra pro veřejné rozpočty. K datu 1. ledna 2011 byl odbor restrukturalizován a nastavena standardizovaná organizační struktura v souladu s nejlepší mezinárodní praxí a doporučeními Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky v oblasti řízení veřejného dluhu. Praktické řízení státního dluhu je prováděno od roku 2004 pomocí strategických cílů, které určuje Ministerstvo financí na základně nejlepších zkušeností zemí OECD a na základě vlastních finančních analýz dluhového portfolia. Samostatným plněním těchto cílů se vymezuje prostor pro řízení portfolia státního dluhu v dlouhodobém horizontu. Jádrem koncipování alternativních dluhových strategií je řízení rizik a stanovování jejich kvantitativních kritérií a limitů. Řízení rizik zajišťuje, že minimalizace nákladů je realizována v rámci dlouhodobě udržitelných limitů. Úkolem těchto limitů je minimalizovat negativní národohospodářské dopady struktury dluhového portfolia v případě krizového vývoje ekonomiky a extrémních turbulencí na finančním trhu. Ministerstvo nastavuje všechny limity v souladu s mezinárodní praxí. Zvolená dluhová strategie se v žádném případě nesmí stát primární příčinou generování finanční a ekonomické krize země.
15Cíle a kritéria dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladniinformace/cile-a-kriteria
21
Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku spravuje pouze hrubý státní dluh. Je proto důležité poznamenat, že tento odbor nemá na starost dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů, obcí nebo státní záruky, které má na starost odbor Státního rozpočtu15.
1.6. Financování státního dluhu Státní dluh můžeme financovat několika způsoby: • Prvním z možných způsobů je dluhové financování, které finanční prostředky zajistí
vydáním (emisí) resp. prodejem státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Touto možností je získána převážná část finančních prostředků. Dluhopisy patří mezi oblíbené investiční nástroje investorů (především pro minimální riziko nesplacení závazku), proto je o obligace velký zájem. Na druhou stranu zde vznikají administrativní náklady na distribuci a prodej příslušných cenných papírů a hlavně je zde nutné splácet pravidelně úroky a postupně umořovat půjčenou částku. • Druhým způsobem je peněžní (emisní) financování, které slouží ke krytí státního dluhu buď
půjčkou od centrální banky, nebo půjčkou ze zahraničí. U půjčky centrální bankou jde o přímý bankovní úvěr na krytí státního dluhu v podobě úvěrové emise peněz. Podobně je tomu i v případě přímého nákupu státních dluhopisů centrální bankou. Tento způsob financování státního dluhu vede k růstu inflace, proto je ve většině zemí poskytnutí přímého úvěru centrální bankou zakázáno. Centrální banka může nakoupit státní dluhopisy většinou pouze na sekundárním trhu. Tento postup se nazývá monetizace dluhu. U financování státního dluhu půjčkou ze zahraničí dochází k tlaku na pasivní saldo platební bilance a k růstu zahraničního dluhu, kde se musí počítat kromě výše úroků také s pohybem devizového kurzu. • Třetí způsob lze nazvat jako ostatní. Do této skupiny můžeme zařadit všechny ostatní
způsoby jako je financování státního dluhu prodejem státních aktiv (cenných papírů, hmotného majetku, privatizací určitého státního podniku ve vlastnictví státu,…), rozpuštěním dříve vytvořených rezerv, z výnosu mimořádné veřejné dávky (tzv. capital levy) a další. Ministerstvo financí dává přednost spíše prvnímu způsobu tzn., že vydává dluhopisy s různou splatností a emitovanou cenou k
financování státního dluhu. Občas využije i druhoumožnost, pokud je to nutné a potřebné k financování daného projektu, či si půjčí od ČNBnebo od EIB. Tyto půjčky se týkají velkých částek, které jim neposkytnou prodeje dluhopisů.
15
Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/odbor-rizeni-statniho-dluhu
22
Financování státního dluhu tvoří ve většině zemí podstatnou složku státních financí a zároveň se stává také podstatnou složkou finančního a kapitálového trhu. Jeho správě je tedyvěnována značná pozornost. ČR není z tohoto hlediska žádnou výjimkou, tím spíše, že pro transformaci skrytého dluhu
na dluh otevřený se jeho výše bude pohybovat v řádu stovekmiliard. Přesto ve srovnání s dalšími zeměmi je jeho výše v poměru k HDP poměrně nižší,ke konci roku 2008 činí 3,2 % HDP a bude relativně nízká i po započtení tzv. skrytého dluhu.
Na počátku 90. let byl státní dluh financován centrální bankou. Od roku 1990 stát začal vydávat k financování svého dluhu státní dluhopisy, od roku 1992 státní pokladniční poukázky. Určitá možnost krátkodobě financovat stát nadále zůstala v zákoně o České národní bance15
2. Analýza příčin a důsledků 2.1. Hlavní příčiny růstu statního dluhu ČR 2.1.1. Deficitní charakter státního rozpočtu Příčiny toho, proč a kdy začal narůstat státní dluh, jsou zřejmě všeobecně známy. Jsou to problémy deficitu státního rozpočtu.
Státní rozpočet je plán hospodaření státu na jeden rok. Podobně jako se svými příjmy hospodaří domácnosti, činí tak i stát. Má však mnohem větší možnosti, kde si peníze půjčovat, pokud potřebuje pokrýt výdaje, na které nemá. Před bankrotem jej také mohou zachránit finance od mezinárodních organizací.
Rozpočet České republiky sestavuje ministerstvo financí. Schvaluje se podle platných zákonů. V České republice jej projedná vláda, posléze o něm jedná Sněmovna.
Státní rozpočet v sobě zahrnuje příjmy a výdaje. Do příjmů se počítají především daně, peníze, které si stát vypůjčí, a další platby, například splátky dluhů od jiných států. Výdaje jdou většinou na zákonem
15
Farský Miroslav, Měsíček Libor. Diskuse o vlastnických právech a vývoj státního dluhu v ČR. Financování nevýrobní sféry-aktuální peoblémy veřejných financi, 2005, 25 s.
23
určené sociální transfery, výplaty státních zaměstnanců, na chod státního aparátu a také na splácení dluhů státu.
Podle výše příjmů a výdajů může být rozpočet schodkový, přebytkový nebo vyrovnaný. schodkový
výdaje jsou naplánované záměrně tak, aby byly vyšší než příjmy, peníze,
rozpočet vyrovnaný
kterých nedostává, si stát půjčí, většinou vydáním dluhopisů rozpočet je sestaven tak, aby se příjmy rovnaly výdajům
rozpočet přebytkový
příjmy jsou naplánovány tak, aby byly vyšší než výdaje
rozpočet
V České republice už dlouhodobě vlada hospodařejí se schodkovým rozpočtem,t.j. výdaje jsou naplánované vyšší než příjmy. Na pokrytí nedostatku peněz vydává stát dluhopisy (většinou). Penězi, co za ně dostane, pokryje schodek. Dluhopisy ale musí splatit i s úroky. Pokud se tedy rozpočtové schodky prohlubují, znamená to, že stát je stále více zadlužený a v následujících letech dává stále více peněz na splácení dluhu. Vyvoj salda státního rozpočtu prošel v reativně krátké historii České republiky několika odlišnymí obdobími:
V prvním období po vzniku samotného státu byl státní rozpočet sestavován a schvalován jako vyrovnaný (premiér V. Klaus se dokonce snažil prosadit uzákonění vyrovnanosti státního rozpočtu), skutečné saldo bylo ale dokonce mírně kladné. Toto období končí v roce 1996, kdy státní rozpočet poprvé vykázal - byť veice malý – deficit.
Následující dva roky (1997, 1998) byl státní rozpočet stále přípravován jak vyrovnaný, ale tuto vyrovnanost se již nepodařílo nikdy dodržet. Nicméně deficity rozpočtu byly stále nízké, spíše ale díky mimořádným příjmům z privatizace apod., které se už potom v dalších letech neopakovaly, než uvážlivému celkovému hospodaření.
V roce 1998 docházi ke změně vlády, státní rozpočet již přestává být sestavován jako vyrovnaný, ale sestavuje se a schvaluje již přímo jako deficitní. Premiér Zeman se snaží v období hospodářského poklesu využít deficitního finansování pro oživení ekonomiky („odražení ekonomiky ode dna“). Deficity státního rozpočtu v tomto období v zásadě dosahují plánovaných (uzakoněných) hodnot a nepřesahují 50 mlrd.Kč (s výjimkou roku 2001).
24
Období od roku 2003 se vyznačuje prudkým růstem deficitů, a to jak plánovaných, tak skutečných. Zvláště před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006 je příznačná snaha vlády o přilákání potenciálních voličů prostřednictvím rychle se zvyšujících transferových plateb, především v podobě
různých sosiálních dávek. Toto zvyšování výdajů vedlo k vysokému deficitu v roce 2006 (skutečný deficit byl o vice 20 mld.Kč vyšší než deficit plánovaný), a hlavně k růstu podílu mandatorních výdajů na cekových výdajích státního rozpočtu. Velmi varovné přitom bylo, že těchto vysokých skutečných rozpočtových deficitů bylo dosahováno v období mimořádně vysokých temp ekonomického růstu (t.j. i výsokých daňových příjmů), kdy je očekávatelné a vysoce žádoucí snižování deficitů, případně vytváření určitého rozpočtového přebytku.
V roce 2008 doznívá ekonomická konjunktura, uzákoněný deficit je nižší než v předchozím roce, skutečný deficit je potom dokonce nejnižší za posledních deset let. Připravováný státní rozpočet na následující rok (t.j. rok 2009) je i přes první signály přicházející celosvětové finanční krize schválen s relativně nizkým deficitem. Skutečnost je v roce 2009 zcela jiná - hluboký pokles hrubého domácího produktu a největší rozdíl mezi uzákoněným a skutečným deficitem státního rozpočtu za celou historii České republiky.
Od roku 2010 je státní rozpočet již hluboce deficitní (plánovaně i skutečně): spíše už je jen každý rok otázkou, jak vysoký skutečný deficit bude, a zda Česká republika splní či nesplní maastrichtské kriteérium podílu deficitu státního rozpočtu do 3% hrubého domacího produkta. Situace je komplikovaná navíc hospodářským útlumem a nejdelším obdobím recese za poslední čtvrtstoletí16.
Schvalený rozpočet na rok 2014 počítal s deficitem 112 miliard korun . Celkový deficit se nakonec zastavil na hodnotě 77,8 miliardy korun. Důvod? Podle analytiků se vláda loni chovala úsporněji, než plánovala, rozhodující vliv měl ale růst ekonomiky.
Podle původního návrhu ministerstva financí deficit se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Pro rok 2015 poslanci schválili rozpočet se schodkem 100 miliard korun, což je proti loňskému schválenému deficitu o 12 miliard méně. Ministři schválili také podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů pro dalších sedm let. Vzhledem k tomu, že rozpočtový deficit má aktivní a pasivní složku, musíme důsledně odlišit příčiny vzniku pasivního a aktivního deficitu.
16Lajtkepová
Eva. Veřejné finance v České republice:teorie a praxe. Akademické nakladateství CERM, s.r.o., 2013, 99-101s.
25
Pasivní deficit – obecnou příčinou jeho vzniku může být jakýkoliv nezávislý na vládním rozhodnutí vliv, který způsobí pokles rozpočtových příjmů nebo růst veřejných výdajů, popřípadě oba jevy současně. Mezi nejčastější příčiny vzniku pasivního rozpočtového schodku patří hospodářský pokles
(snižující daňový výnos a zvyšující veřejné výdaje), nákladový šok (postihující podniky a instituce vlastněné či financované státem) nebo mimořádné události (válečný konflikt, přírodní katastrofa), které vynucují mimořádné vládní výdaje. Všechny tyto příčiny mají cyklický nebo náhodný charakter – nepůsobí tedy permanentně.
Vzhledem k tomu, že v praxi pozorované rozpočtové deficity permanentní jsou, je nutno za základní příčinu pasivní složky vykazovaných rozpočtových deficitů v Evropě považovat nárůst úroků z veřejného dluhu. Tento faktor má vlastní setrvačnost a dynamiku, která je z hlediska konkrétní vlády exogenní povahy. Ve snaze odstínit tento vliv při hodnocení vládní fiskální politiky se používá pojem primární deficit, vypočítaný tak, že na straně rozpočtových výdajů jsou odečteny úroky z veřejného dluhu. Primární deficit je tedy vždy nižší, než deficit skutečný. Je-li primární saldo přebytkové a skutečné rozpočtové saldo deficitní, svědčí to o tom, že skutečný deficit je způsoben právě úroky z veřejného dluhu.
Aktivní rozpočtový deficit – obecnou příčinou jeho vzniku je aktivní vládní rozhodnutí, které vede buď k poklesu rozpočtových příjmů, nebo k růstu veřejných výdajů. Pro takové rozhodnutí mohou existovat rozumné ekonomické důvody. Například snaha rozložit důsledky výdajového šoku (např. prudkého zvýšení cen surovin) do více let a zabránit tak vynucenému prudkému zvýšení daní. Dalším příkladem může být snaha rozložit daňovou zátěž, spojenou s budováním nákladnějších veřejných projektů, na více generací. Budou-li budovanou dálniční či železniční síť užívat i budoucí generace, není rozumné, aby jí z daní financovali pouze součastní daňoví poplatníci. Rovněž expanzivní fiskální politika, kdy zvýšení veřejných výdajů, resp. Snížení daní, sleduje snahu pomoci ekonomickému oživení, znamená vznik aktivního rozpočtového deficitu
Tento deficit může však v některých případech být projevem vládního populismu – snahy (většinou předvolební) naklonit si voliče a získat tak politický prospěch17. Následující strana je věnovaná grafam, který znázorňují vývoj schodku státního rozpočtu, veřejného deficitu a veřejného deficitu k HDP.
17Dvořák
Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1 vydání C.H. Beck Praha, 54-56 s.
26
Graf č.2: Vývoj schodku státního rozpočtu v letech 2000-2014(mld.Kč)
Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní úprava
Graf číslo 2 ukazuje, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci roku 2014 schodkem ve výši 77,8 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2013 výsledek lepší o 3,5 mld. Kč. Dále možné řic o tom, že v roce 2014 nejnižší schodek státního rozpočtu za posledních šest let.
Graf č.3: Vývoj veřejného deficitu k HDP v letech 1995-2014
Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní úprava
27
Deficit vládního sektoru v roce 2014 činil podle údajů ČSÚ 85,3 mld. Kč, což představuje 2,0 % hrubého domácího produktu (HDP). V porovnání z předloňským rokem deficit vládního sektoru k HDP stoupl z 1,16% na 2,0%. Deficit vládního sektoru byl ovšem ovlivněn řadou jednorázových změn v celkovém rozsahu 44,6 mld. Kč (tj. 1,0 % HDP).
Deficit vzrostl kvůli růstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP, tedy také pod třemi procenty HDP, která požaduje EU18.
Aby se státní dluh snížil, tak je zapotřebí přebytkový rozpočet. Situace však není snadná, neboť státní dluh vlivem úroků neustále stoupá. Snižování státního dluhu je tedy běh na dlouhou trať a vyžaduje značnou finanční disciplínu, dlouhodobé plánování a shodu napříč politickým spektrem, což není v evropských zemích snadné. Vlivem vysokých mandatorních výdajů (především sociální povahy např. důchody, státní dávky) v evropských zemích, které se dají velmi těžce měnit z roku na rok, je přebytkové roční hospodaření náročné.
2.1.2. Rychlý nárůst mandatorních výdajů V současné době, a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu tzv. mandatorní výdaje. Jde o ty výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat dle zákona a vláda samotná nemůže jejich výši nijak ovlivnit. Jsou to především sociální transfery, mezi něž patří výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Mimo sociálních transferů se dále jedná o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, výplatu státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění atd. Další významnou položkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, mezi něž patří mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Skokový růst mandatorních výdajů v souvislosti s novými sociálními dávkami (např. porodné a rodičovský příspěvek), které byly schváleny před parlamentními volbami v roce 2006, katapultoval podíly mandatorních výdajů na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. Pro vývoj posledních let je tak typické, že státu zbývá jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, protože dohromady podíl mandatorních a quasi mandatorních výdajů ve státním rozpočtu České republiky dosahuje kolem 80 % jeho příjmů.
18
Deficit veřejných financí loni podle ČSÚ stoupl dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/deficitverejnych-financi-loni-podle-csu-stoupl-na-dve-procenta/1199623
28
Mandatorní výdaje státu neustále rostou. Vývoj mandatorních výdajů v letech 1995-2014 znázorňují níže uvedená tabulka a graf.
Tabulka č. 3: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1: Výdaje vládních 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Celkové výdaje státního rozpočtu
922,8
1020,6
1092,3
1083,9
1167,0
1156,8
1155,5
1152,4
1180,8
1211,4
Mand. výdaje ze zákona
425,1
473,7
519,0
545,2
585,0
589,1
604,5
613,7
645,9
662,2
Ostatní mandatorní výdaje
46,7
49,5
35,5
36,6
36,9
39,0
4802
39,7
42,8
44,6
Mandatorní výdaje celkem
471,7
523,2
554,5
581,8
622,0
628,1
652,7
653,7
688,7
706,8
Podíl mand. výd. na výd. st. rozp.
51,12%
51,26%
50,76%
53,67%
53,30%
54,30%
56,49%
56,70%
58,33%
58,35%
Quasi mand. výdaje (QMV)
206,1
217,3
220,1
215,8
228,9
216,2
204,4
203,5
199,4
205,9
Podíl QMV na výd. st. rozpočtu
22,33%
21,29%
20,15%
19,90%
19,62%
18,69%
17,69%
17,66%
16,89%
17,00%
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
Celkové výdaje státního rozpočtu
432,7
484,4
524,7
566,7
596,9
632,3
693,9
750,7
808,7
862,9
Mand. výdaje ze zákona
184,5
225,8
260,2
285,4
304,7
331,9
351,5
377,0
401,3
418,3
Ostatní mandatorní výdaje
9,2
4,9
6,4
14,2
6,0
4,0
3,0
5,5
25,3
34,9
Mandatorní výdaje celkem
193,7
230,8
266,6
299,6
310,7
335,9
354,5
382,5
426,6
453,2
Podíl mand. výd. na výd. st. rozp.
44,76%
47,64%
50,81%
52,86%
52,05%
53,13%
51,09%
50,95%
52,75%
52,52%
Quasi mand. výdaje (QMV)
99,7
113,3
118,6
125,9
135,1
141,1
176,4
175,6
185,0
190,8
Podíl QMV na výd. st. rozp.
23,05%
23,39%
22,61%
22,21%
22,63%
22,32%
25,42%
23,39%
22,87%
22,11%
Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu.
29
Graf č.4: Mandatorní výdaje, celkové výdaje a příjmy státního rozpočtu v letech 1995-2014 v mld.Kč
Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty, vlastní výpočet *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu.
Z tabulky a grafu je vidět, že již od roku 1995 objem mandatorních výdajů rostl. Ke snížení celkového objemu prostředků došlo pouze v případě QMV, a to od roku 2009, kdy dosáhly svého maxima téměř 230 mld. Kč. Ačkoliv objem MV neustále roste, jejich podíl na výdajích státního rozpočtu se vyvíjel různě. Celkově však od roku 1995 vzrostl z téměř 45 % na rozpočtovaných více než 58 % v roce 2014. Naopak podíl QMV klesl z 23 % v roce 1995 na rozpočtovaných 17 % v roce 2014. Celkově tak podíl MV a QMV vzrostl, ale pouze o 7,55 %. Nejvíce, 76,5 %, dosáhl v roce 2001, přičemž do roku 2007 klesl na necelých 71 %. Růst začal až od roku 2008, s mírným poklesem v roce 2009. Na první pohled se tak může jednat o růst spojený s vyššími sociálními výdaji způsobenými začátkem hospodářské krize a růstem nezaměstnanosti až od roku 2009. Následující graf představuje vývoj sociálních transferů. Graf č. 5: Výše sociálních transferů v letech 1995-2014 (v mld. Kč)
Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty, vlastní výpočet *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu.
30
Největší podíl na růstu objemu mandatorních výdajů mají výdaje na dávky důchodového pojištění. Důvodem je především pravidelné navyšování důchodů, od roku 2003 zavedené jako automatické, tak zvana valorizace důchodů. Od roku 2014 došlo také k upřesnění způsobu zvyšování důchodů a jasnému propojení mezi růstem cen, mezd a navyšováním důchodů.
Rozpočtované dávky důchodového pojištění na rok 2013 sice ještě významněji rostly, v roce 2014 již jejich tempo růstu klesá. Její vliv na výdaje státního rozpočtu však bude možné vyhodnotit až z finálních dat státního závěrečného účtu pro dané roky. Vzhledem k objemu výdajů na důchodové dávky může jejich změna nejvíce ovlivnit objem mandatorních výdajů19.
Jednou z hlavních příčin růstu mandatorních výdajů je nárůst výdajů spojených se stárnutím populace. Se stárnutím populace se logicky očekává i nárůst nákladů spojených s demografickými změnami do budoucna. Nyní tvoří výdaje ovlivňované věkovou strukturou 19,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2060 se očekává nárůst na 22,1 procenta.
Na závěr bych chtěla dodat, že růst mandatorních výdajů navyšují deficit státního rozpočtu. Čím vyšší deficit, tím vyšší státní dluh.
2.1.3.Rozsáhlé sanace v podnikové a bankovní sféře v letech 1991-2005 40 let komunizmu i přes relativně nízké vykazované zadlužení nám zanechali zdevastované životní prostředí, na jeho sanaci se musí utrácet miliardy ročně ještě dnes.
Devastace národního hospodářství, naše podniky oproti období první republiky ztratily konkurenceschopnost na světových trzích a na počátku 90. let se dostaly do velkých problémů. Navíc nebyly schopny uspokojovat poptávku českých spotřebitelů, nedokázaly konkurovat ani na domácím trhu.20
Nadměrné zadlužení podnikové sféry a vyplývající špatná finanční situace bank vedly k několika kolům restrukturalizačních a stabilizačních snah. Vedle přímého rozpočtového financování byly používány i quasi fiskální operace,realizované speciálními institucemi, zřizovanými jak Ministerstvem financí, tak Českou národní bankou. Finanční hospodaření těchto tzv.Transformačních institucí nebylo zahrnováno do systému veřejných financí, ačkoliv o státní instituce šlo. Jejich existenci a objem tzv. 19
Smetanková Daša. Mandatorní výdaje státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2014, 3-4,7 s. 20Problematika státního dluhu dostupné z: http://www.top09.cz/proc-nas-olit/politika/hospodarska-politika/ problematika-statniho-dluhu-2391.html
31
implicitních dluhů v nich ukrytých přiznal ministr financí až počátkem roku 1998. Nesplácené dluhy podniků a bank, převzaté těmito státními institucemi, byly označeny jako „skrytý státní dluh“, přestože šlo v řadě případů o nesplacené dluhy soukromých subjektů, které se ve veřejných financích pouze zviditelnily a bohužel také anonymizovaly.
To posloužilo významným příkladem pro další přesuny nesplácených soukromých dluhů do veřejného dluhu, často již bez zjevné transformační příčiny. Neprůhledné vazby finančních operací těchto institucí i dlouhou dobu trvající oddělení Fondu národního majetku od soustavy veřejných financí umožnily postupné splývání minulostních dluhů, které neoprávněně nesly privatizované podniky, a nově vznikajících nezdravých dluhů.
Na základě analýzy transformačních nákladů v letech 1991-2005 od Ministerstva financí, tyto náklady se podle svého charakteru rozdělili do tří skupin:
• TN1 –Financní náklady predprivatizacní restrukturalizace (TN2) bankovního a podnikového sektoru řízených státem, které mají původ v období centrálně plánované ekonomiky.
• TN2 – předprivatizační náklady vynaložené v souvislosti s privatizací jednotlivých subjektů, s cílem dosáhnout co nejvyššího ocenění privatizovaného subjektu.
• TN3 – náklady ostatních operací. Ostatní náklady transformace spojené zejména s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru.
Samostatným problémem jsou závazky státu plynoucí ze státních úvěrových garancí. Jejich celkový objem ke konci roku 2007 činil 383,7 mld. Kč. Náklady spojené s jejich realizací v období 1992 – 2005 převýšily 27 mld. Kč. Vzhledem k existenci tzv. nestandardních záruk, především k výši záruky za IPB, existuje vážné nebezpečí dalších požadavků na veřejné finance.21
2.2. Důsledky s tím spojené 2.2.1. Splacení úroků ze státního dluhu Chronické deficity státního rozpočtu podstatným způsobem ovlivnily výši veřejného dluhu. Deficity statního rozpočtu jsou kryty návratnými finančními prostředky, které nejsou zadarmo. Úrokové náklady pak zatěžují běžný rozpočet a způsobují v dalších rozpočtových obdobích deficit státního rozpočtu.22 21
Dvořák Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1 vydání C. H. Beck Praha, 2008 101-102 s. 22Peková Jitka. Veřejné finance úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., 2005, 433 s.
32
Úrokové náklady státního dluhu v České republice od roku 1996 do roku 2004 vykazují rostoucí trend s tím , že v roce 2005 došlo k poklesu úrokových náklladů i přes zvyšení státního dluhu. Níže uvedená tabulka dokumentuje zároveň růst nákladů na střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy a pokles nákladů na státní pokladniční poukázky. 23 V letech 2006 a 2007 však opět následuje jejich růst. Růst úrokových nákladů nebyl zdaleka tak dynamický jako růst samotného státního dluhu, ale zatěžuje v současnosti státní rozpočet již nemalou částkou.
Od roku 2008 ministerstvo financí uvádí hrubé i čisté náklady na úroky ze státního dluhu. Počínaje rokem 2008 v sobě úrokové náklady státního dluhu zahrnují též složku realizovaných kurzových rozdílů (ztrát a zisků).
V roce 2014 čisté náklady na úroky u domácího dluhu klesly na 35,3 miliardy korun. V případě zahraničního dluhu čisté náklady rovněž klesly, a to na zhruba 12,9 miliardy korun. Celkový úroky z dluhů tak dosahují 48,2 miliard korun (viz tabulka č.4).
Třeba jsou to ty prostředky, které nezbývají pak na opravu silnic, investice do vědy a výzkumu, ochranu přírody a životního prostředí, platy učitelů či pro ochranu tělesně postižených atd.
Podle „Strategie financování a řízení státního dluhu“, vydané na konci loňského prosince, bude primární schodek státního rozpočtu (bez obsluhy dluhu) roku 2016 prakticky nezměněn, ale obsluha dluhu podraží na sedmdesát jedna miliard korun. Smysl tohoto vývoje plně pochopíme teprve tehdy, když si uvědomíme, že uvedené náklady obsluhy dluhu jsou uměle stlačené rekordně nízkou úrovní, která je nyní na evropských trzích požadována od střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.
23
Hamerníková Bojka. Veřejné finance. Wolters Kluwer ČR, 2010, 257 s.
33
Tabulka č.4: Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu v letech 1994-2014 mld. Kč
hrubé 2008
čisté 2008
hrubé 2009
čisté 2009
hrubé 2010
čisté 2010
hrubé 2011
čisté 2011
hrubé 2012
čisté 2012
hrubé 2013
čisté 2013
hrubé 2014
čisté 2014
Domácí dluh
37,73
37,68
41,81
35,34
37,68
25,34
44,29
34,25
43,98
30,74
43,76
37,04
42,54
35,33
SPP
2,20
2,20
1,72
1,72
1,50
1,50
1,94
1,94
1,18
1,18
0,21
0,21
0,08
0,08
SSD
-
-
-
-
-
-
0,19
0,19
0,58
0,58
0,49
0,49
0,91
0,91
SDD
35,52
33,16
40,09
35,40
36,17
24,45
42,15
32,76
42,22
29,85
43,06
36,51
41,55
34,58
Krátkodobé půjčky
0,01
-3,67
0,00
-1,78
0,00
-0,62
0,01
-0,64
0,01
-0,86
0,00
-0,17
0,00
-0,24
Zahraniční dluh
6,87
5,89
10,19
9,02
10,84
10,36
11,19
10,73
12,76
10,33
13,75
13,53
13,16
12,96
Bankovní účty
-
-
-
-
0,00
-0,07
0,00
-0,01
-
-0,02
0,00
0,00
0,00
0,00
Realizované kurzové rozdíly
0,00
-0,06
0,72
-0,24
-
-0,01
-
-
-
-
-
-
-
-
Celkem
44,6
37,51
52,72
44,12
48,52
35,62
55,48
44,97
56,74
41,06
57,52
50,56
55,69
48,2
mld. Kč
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Domácí dluh
9,74
9,41
11,69
15,64
17,28
15,21
16,81
16,54
18,30
20,92
26,07
22,95
28,17
29,50
SPP
2,19
3,21
7,01
11,10
11,00
7,15
8,52
8,74
6,68
4,09
4,23
2,71
2,80
1,77
SDD
2,21
3,10
4,07
4,48
6,28
8,06
8,29
7,79
11,62
16,84
21,84
20,24
25,37
27,74
Krátkodobé půjčky
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,00
-0,01
Zahraniční dluh
3,94
3,85
2,35
1,95
1,27
0,90
0,57
0,45
0,33
0,41
0,69
2,38
3,34
4,48
Celkem
13,68
13,27
14,04
17,59
18,54
16,10
17,38
16,99
18,63
21,33
26,76
25,33
31,51
33,98
z toho:
z toho:
Zdroj: Ministerstvo financi ČR (http://www.mfcr.cz)
Náklady na obsluhu státního dluhu začínají přerůstat objem financí, který státnímu rozpočtu chybí. Tyto náklady jsou ale zároveň uměle stlačené. Zkusme si tedy představit, co se stane, když se výnosy dluhopisů vrátí k normálu. Nastane to ve chvíli, kdy se Evropa vrátí k hospodářskému růstu. K tomu však přidejme okolnost, že ČR už nebude v pozici premianta, který je financován levněji než německý trh (má negativní úrokový spread). Je zřejmé, že náklady obsluhy dluhu se znásobí.24
24
Úskalí strategie státního dluhu 2014 ministerstva financí dostupné z http://denikreferendum.cz/clanek/17336uskali-strategie-statního-dluhu-2014-ministerstva-financi
34
Pokud nezvrátíme tento trend, stane se něco podobného, co v Lotyšsku, Maďarsku či nejhůře v Řecku. Investoři nám již nebudou chtít půjčit, a pokud ano, pak za vysoké úroky (roční úrokové platby se pak mohou vyšplhat na více než 100 mld. Kč). Jedinou záchranou pak bude půjčka Mezinárodního měnového fondu, který však bude vyžadovat tvrdé úspory i zvyšování daní. Ve výše zmiňovaných zemích docházelo a dochází k rozsáhlému propouštění pracovníků veřejného sektoru (nejen úředníků, ale i učitelů, zdravotníků atd.), k omezování veřejných služeb (zavírání nemocnic), odbourání dotací za léky (jejich zdražení), zvýšení spotřebních daní i DPH (zdražení všech položek) i daní z příjmů (nižší mzda pro všechny), snižování důchodů i sociálních dávek atd.
2.2.2. Zvyšování daní Daňové příjmy představují i v České repiblice jednoznačně rozhodující část veřejných příjmů. Zahrnují nejen daně a cla, ale za daňové příjmy se zpravidla považuje i povinný příspěvek na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a povinné veřejné zdravotní pojištění.25 Státní dluh neznamená nic jiného než budoucí vyšší daně, nebo nižší výdaje. Již na začátku roku 2013 se zvyšovalo DPH a spotřební daně (pohonné hmoty, pivo atd.), aby se deficit snížil, tj. aby se zmírnil nárůst státního dluhu. Vyšší DPH se promítá do cen, takže se dotkne skutečně všech spotřebitelů. 26 Mezi nepřímé daně řadíme daň z přidané hodnoty a spotřební daně.Tyto daně mají největší podíl na plnění státního rozpočtu.
Níže uvedená tabulka ukazuje na vývoj sazby DPH v letech 2000-2015
25
Lajtkepová E., Veřejně financy v České republice: teorie a praxe, Akademické nakladatelstvi CERM, s.r.o., 2013, str.34 26 Problematika státního dluhu dostupné z http://www.top09.cz/proc-nas-volit/politika/hospodarska-politika/ /problematika-statniho-dluhu-2391.html
35
Tabulka č.5:Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v letech 2000-2015
Sazba daně Rok
Snížená
Základní
2015
První 15 % Druhá 10 %
21 %
2014
15 %
21 %
2013
15 %
21 %
2012
14 %
20 %
2011
10 %
20 %
2010
10 %
20 %
2009
9%
19 %
2008
9%
19 %
2007
5%
19 %
2006
5%
19 %
2005
5%
19 %
2004
5%
22 % (do 30. 4.), 19 % (od 1. 5.)
2003
5%
22 %
2002
5%
22 %
2001
5%
22 %
2000
5%
22 %
Vývoj sazeb se řídí zákonem č.235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty
Od ledna 2012 vzrostla snižená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech. Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent. 36
Od ledna 2014 se sazby DPH nemění. Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.
Ekologické daně byly zavedeny od 1. 1. 2008. Ekologické daně mají vyjadřovat náklady společnosti na odstraňování znečistění životního prostředí.
V první etapě bylo zavedeno zdanění energií. Jedná se o tyto tři daně, nazývané též energetické daně:
• Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, • Daň z pevných paliv, • Daň z elektřiny. Vývoj spotřební dani na zemní plyn znázorňuje následující graf. Graf č.6: Vývoj spotřební daně na CNG v letech 2006-2021
Zdroj: Vývoj spotřební daně na CNG v ČR dostupné z: http://www.cng4you.cz/legislativa/dane/vyvoj-spotrebnidane-na-cng-v-cr.html
do 31. 12. 2006 sazba na zemní plyn činilá 3 355 Kč/t (2,35 Kč/m3)
• 2007 – 2011 sazba 0 Kč/t • 2012 – 2014 sazba 500 Kč/t • 2015 – 2016 sazba 1 000 Kč/t • 2017 – 2019 sazba 2 000 Kč/t • od 2020 – sazba 3 355 Kč/t resp. minimální nově stanovená EU 37
Již od 1. ledna 2013 platí v rámci tzv. stabilizačního balíčku zavedení solidární daně. Solidární zvýšení daně z příjmů se promítlo do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, schválením daňového balíčku, který vláda přijala v souvislosti se snižováním schodku státního rozpočtu, a tato novela bude platná pouze dočasně po tři po sobě jdoucí zdaňovací období (2013, 2014 a 2015). Solidární daň činí 7 % a počítá se z rozdílu mezi příjmem fyzické osoby a 48-násobkem průměrné mzdy. 26
Dálším krokem bylo zvýšení daně z převodu nemovitosti ze 3% na 4% s platností od 01.01.2013. Předmětem této daně je úplatný převod vlastnictví k nemovitostem.27
Zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků, ke kterému v ČR došlo k 1.1.2013, rozhodně neudělalo radost kuřákům.
Právě zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků totiž do určité míry stojí za rozkolísaným vývojem HDP v ČR.
2.2.3. Více nezaměstnaných = větší vládní dluh Podstatu zadlužování je nutné hledat jinde. Vláda sociální demokracie usilovně ničí pracovní místa. Tím snižuje počet osob platících daně a zvyšuje počet osob pobírajících dávky. Vládě tak klesají příjmy a rostou výdaje. Právě náklady nezaměstnanosti tvoří každoroční přírůstek státního dluhu. Jeden nezaměstnaný stojí státu podle hrubých odhadů – na dávkách v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávkách pro nezaměstnaného a jeho rodinné příslušníky – měsíčně asi 7 tisíc korun. Kdyby takovýto nezaměstnaný pracoval a odváděl daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění a spotřební daně, nejenže by stát nemusel platit tyto dávky, ale získal by navíc měsíčně dalších cca 7 tisíc korun. Celkové náklady na jednoho nezaměstnaného dosahují tedy ročně asi 170 tisíc korun. Při 500 tisících registrovaných nezaměstnaných to dělá ročně náklady přes 80 miliard korun. Od začátku vlády sociální demokracie – kdy začala růst nezaměstnanost z někdejších 3 až na 10 procent práceschopného obyvatelstva – existuje ve státním rozpočtu deficit rovnající se přesně součtu nákladů na sociální dávky pro nezaměstnané a daní, které lidé, jež socialisté připravili o práci, přestali odvádět. Nyní, když máme nezaměstnanost blížící se šesti stům tisícům osob, poroste státní dluh každý rok o 100 miliard korun nového deficitu.28 26Solidární
zvýšení daně dostupné z http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvi-a-dane/danovevydaje/n:19419/Solidarni-zvyseni-dane 27 Zákoné opatření senátu ze dne 9. října 2013 č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, §26 28 Petr Mach: Vláda ničí pracovní místa - proto roste státní dluh dostupné z: http://cepin.cz/cze/clanek.php?
ID=449 38
Vývoj nezaměstnanosti v ČR zobrazuje dálší graf. Graf č. 7: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1995-2014 (v tis.Kč a v %)
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava
Státní dluh vytváří nezaměstnanost. Stát si půjčuje především od bank, které pak mají méně prostředků na půjčování podnikům a živnostníkům na provoz i investice. Můžete to být právě Vy, kdo přijde o místo, protože Vaše firma nedostane půjčku, protože banka ji za výhodnějších podmínek půjčí státu. Ani drobní živnostníci zde nemohou se státem soupeřit.29
29
Problematika státního dluhu dostupné z http://www.top09.cz/proc-nas-volit/politika/hospodarska-politika/ problematika-statniho-dluhu-2391.html
39
3.Státní dluh u nás a ve světě 3.1. Zadluženost Švédska Švédsko patří dlouhodobě k nejrozvinutějším a nejúspěšnějším světovým ekonomikám a zajišťuje svým obyvatelům vysoký životní standard a sociální jistoty. Patří k nejvyspělejším státům světa s moderní a dynamickou průmyslovou výrobou, s výkonným zemědělstvím a široce rozvinutým, strukturálně stabilizovaným a výkonným sektorem služeb. Švédská ekonomika je v mnoha parametrech podobná české - je relativně malá, otevřená a závislá na zahraničním obchodě. Švédsko od vstupu do EU v roce 1995 využívá potenciálu harmonizované legislativy EU a výhod jednotného vnitřního trhu.
Švédové se mohou pochlubit dlouhodobě vyrovnaným státním rozpočtem. Vláda přikládá rozpočtu významnou úlohu při plnění základních jistot sociálního státu. Sestavení a korekcím státního rozpočtu se věnuje prvořadá pozornost. Státní rozpočty jsou koncipovány jako vyrovnané a v posledních letech končí vždy mírným přebytkem, což řadí Švedsko mezi málo unijních zemí s kladným saldem státních financí.
V roce 1996 byl ve Švédsku uzákoněn „State Budget akt“, který požaduje v dlouhém období vykázat rozpočtový přebytek ve výši 2% HDP. Součastně jsou omezeny primární vládní výdaje centrální vlády pomoci klouzavých tříročních nominálních stropů vycházejících z makroekonomické predikce. Stropy jsou rovněž uloženy pro konkrétních 27 výdajových kategorií. Neočekávané výdaje veřejných financi centrální vlády je pak možné financovat výdajovou realokací či novými příjmy. Sankce za neplnění pravidla je pouze reputační.30 V roce 2001 nastoupilo Švédsko na cestu postupného oddlužování, k čemuž v posledních letech přispíval přebytkový státní rozpočet včetně využití výnosů z privatizace státních firem a majetkových účastí. Následující graf představuje vývoj veřejného dluhu k HDP ve Švédsku.
30
Prušvic David. Fiskální politika, fiskální pravidla a jejich postávení v systému národního hospodářství. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 8/2008, 30 s.
40
Graf č.8: Vývoj veřejného dluhu k HDP Švédsko v letech 2008-2014 (%)
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava
Veřejný dluh vůči HDP ve Švédsku za posledních 10 let spíše klesá, ovšem minulý rok opět překročil 40% hranici a zůstal na 43,9% HDP. Zhoršení veřejných financí predikovaných na letošní rok půjde na vrub novým vlnám žadatelů o azyl (hlavně ze Sýrie) a stárnutí populace. Za očekáváním zůstává i příjmová stránka rozpočtu charakterizovaná slabším výběrem korporátních daní a nižších dividend státních firem.
V roce 2001 nastoupilo Švédsko na cestu postupného oddlužování, k čemuž v posledních letech přispíval přebytkový státní rozpočet včetně využití výnosů z privatizace státních firem a majetkových účastí.
Švédsko využivá tzv. Scandinavian Welfare Model , t.j.způsob jakým společně s Dánskem a Norskem organizuji a financuji své systémy sociálního zabezpečení, zdravotnictví a školství. Jeho principem je to, že přínosy z něj by měly být určeny všem občanům, kteří splňuji podminky, bez ohledu na jejich pracovní či rodinnou situaci. Systém pokrývá všechny, je univerzální. Jeho přinosy jsou vymezeny vždy na jednotlivce.31
31Lungová
Miroslava. Přístupy k regionálnímu rozvoji ve vybraných zemích Evropy, Technická iniverzita v Liberci, 2012, 64 s.
41
3.2. Zadluženost Maďarska Maďarsko patří ke státům nejvíce postiženým světovou hospodářskou krizí. Důvod tohoto je zřejmý. Maďarsko během posledních 30 let vytvořilo neúměrně veliký státní dluh, který již není schopno splácet. Ekonomická krize odhalila velice slabé základy maďarského hospodářství.
Odkládání nezbytných reforem vedlo k propadu a nakonec k problémům, které se plně projevily během tzv. finanční krize na přelomu let 2008 a 2009. Maďarský forint prudce oslabil a země požádala o zahraniční pomoc, a to jak mezinárodní instituce, tak i Evropskou unii.
Zadlužený je stát i občané, vysoká závislost Maďarska na zahraničních půjčkách a vnější financování vytváří tlak na řešení situace.V případě rozpočtu státního jde o zvyšování daní, příkladem může být v Maďarsku nově zavedená daň z nemovitosti, nebo snižování mandatorních výdajů, jako jsou dávky sociální péče.
Následující graf přehledně zohledňuje vývoj veřejného dluhu k HDP Graf č. 9: Vývoj verejného dluhu k HDP v Maďarsku v letech 2008-2014 (%)
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava
Veřejný dluh vůči HDP v Maďarsku od roku 2011 klesá . V roce 2014 zůstal na 76,9 % HDP. Tato tendence je objasněná tím, že v roce 2012 se objevily první signály znovunastartování ekonomického a snad i udržitelného růstu. Vláda přijala opatření snižující rozpočtový deficit pod úroveň 3 % HDP, na což EU reagovala zrušením unijního řízení EDP (Excessive Deficit Procedure) vůči HU. To vše maďarská vláda prezentovala jako svůj velký úspěch i jako doklad správnosti své ekonomické politiky.
42
Vláda dne 30. dubna 2014 představila nový Konvergenční program HU, který je určený Evropské komisi do Bruselu, podle kterého se do konce roku 2017 sníží státní dluh na 75,2 % HDP .
Tabulka č.6: Konvergenční program HU 2014-2017(%)
Konvergenční program HU 2014 – 2017 (%) 2013 2014 HDP růst (%) 1,1 2,3 Rozpočtový deficit (% HDP) 2,2 2,9 Státní dluh (% HDP) 79,2 79,1 Inflace 1,7 0,8
2015 2,5 2,8 78,9 2,9
2016 2,1 2,5 77,7 3,0
2017 3,1 1,9 75,2 3,0
Zdroj: www.kormany.hu
Podle hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami v roce 2014 se zlepšil výhled zařazení dlouhodobé zadluženosti této země z negativního na stabilní. Stabilní výhled ukazuje na to, že rizika spojená s kreditabilitou HU jsou vyrovnané. Požadavek hrubého vnějšího financování je stále ještě vysoký, ale již se snižuje. 32
3.3. Zadluženost Řecka Řecko je nejvíce zadlužená země v Eropské unii. Řecké zadlužení výrazně stouplo hlavně kvůli ekonomickým problémům v posledních pěti letech. Aby země nezbankrotovala, musela si od členů eurozóny, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF) vypůjčit přes 245 miliard eur. Celkový dluh řecké vlády činí podle tamního ministerstva financí 321,7 miliardy eur. Vývoj veřejného dluhu k HDP v Řecku představuje následující graf. Graf č.10: Vývoj veřejného dluhu k HDP v Řecku v letech 2008-2014 ( %)
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava
32
Maďarsko: Ekonomická charakteristika země dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/madarsko-obchodnia-ekonomicka-spoluprace- s-cr-18568.html
43
Uvedený vývoj tak vede k tomu, že poklesem HDP se dále zvyšuje poměr mezi dluhy a HDP, který již převýšil 170 % a zůstal na 177,1%. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur. Problém Řecka totiž spočívá v tom, že jeho dluhy jsou v tvrdé měně – z řeckého pohledu – euru. A z toho, jak dosavadní vývoj řecké ekonomiky vypadá, Řecko není schopno generovat takový přebytek svého rozpočtu v eurech, prostě proto, že není schopno eura vytvořit.
Všechny analogie, které se někdy používají při srovnání situace Řecka a jiných států ve vztahu k zadluženosti jsou totiž založeny na tom, že to byly dluhy v národních měnách. Pak bylo možné měnou kurzu národní
měny vůči
zahraničním měnám
devalvací a následnou
inflací
dosáhnout
znehodnocení národní měny – obrazně vytisknout peníze - a tak zaplatit dluhy. Tuto možnost dnes Řecko nemá a tudíž musí nastoupit jiné řešení.
Pro řeckou ekonomiku dnes existuje jediné rozumné řešení a tím je nikoli restrukturalizace dluhů, ale jejich redukce zhruba na třetinu až polovinu. Prostě musí nastoupit řešení, které sníží úvěrové zatížení Řecka na zhruba o polovinu či dvě třetiny. Druhým krokem tohoto řešení je návrat Řecka k vlastní měně. Řecko musí mít možnost provádět vlastní měnovou a fiskální politiku, která mu umožní reagovat na jeho podmínky.
Všechny pokusy o záchranu Řecka formou restrukturalizace jeho dluhů tím, že se prodlouží jejich splatnost, sníží se úroky atd. ve skutečnosti neřeší příčiny toho, proč se Řecko ocitlo v této situaci. Nevyhnutelně – i kdyby se podařilo překlenout dalšími půjčkami tuto aktuální krizi – se po určité době znovu situace s dluhy vyostří a bude nutno ji řešit s daleko většími náklady než v současnosti. Řešit situaci tím, že se budou dále poskytovat úvěry a protože tam roste riziko, jsou úroky stále vyšší, nedává smysl. Jen to ekonomiku sráží do stále hlubší úvěrové propasti.
Stav
reálné
ekonomiky je rozhodující. Dálší
podstata
problému
Řecka
spočívá v jeho
ekonomice. Je to země, která leží na okraji EU. Do centra EU, kde je soustředěna rozhodující část produkčních kapacit je to příliš daleko a už to samo o sobě znevýhodňuje jakékoli investice, které by byly zapojeny např. do výrobního resp. vývozního potenciálu EU. To je zásadní rozdíl
44
např.
oproti české ekonomice,
která
je úzce provázána na export německé ekonomiky.
Řecká ekonomika proto nemůže dosahovat úrovně produktivity vyspělých zemí EU – nemá ani dostatečný příliv produktivních investic ani nemá výroby, kde je největší potenciál růstu produktivity a tudíž nemůže mít jejich konkurenceschopnost. V mezinárodním obchodě bude vždy dostávat za svoji práci a své náklady méně než jiné země EU.
Navíc musí udržovat poměrně rozsáhlou armádu a zbraně pro ni nakupuje - od svých spojenců převážně ze zemí EU, které si je nechají dobře zaplatit (na úvěr). V rámci EU se Řecko výrazně „specializuje“ resp. jeho komparativní výhodou je turistika, případně zemědělství. Ovšem zde musí být konkurenceschopné s ostatními turistickými destinacemi ve Středozemí - a ty jsou všechny lacinější. Jsou to země s nižší ekonomickou úrovní. Chce-li si Řecko udržet konkurenceschopnou nabídku turistiky, musí proto být na úrovni cen konkurence. Jeho náklady však odrážejí úroveň světových cen.
Navíc v neprospěch Řecka mluví také jeho územní struktura – desítky obydlených ostrovů, kde se musí zajistit odpovídající infrastruktura pro život lidí (a také pro turisty) – to rozhodně není zadarmo. Žádná ze zemí EU nemusí podobný problém řešit. Existují zde sice určité výjimky – obdobně jako v jiných zemích – pro nižší daně (DPH) na ostrovech - ale to samo o sobě je zjevně nedostatečné, není-li mateřská ekonomika dostatečně výkonná. Nikde v EU není tak velký podíl ekonomiky a obyvatelstva rozeset na tak velkém prostoru – a komunikačně špatně propojeném. Námořní doprava je prostě pomalá a na tak malém prostoru – paradoxně s ohledem na to, že jde o námořní dopravu – drahá.
Kdybychom chtěli vymezit integrační prostor pro řeckou ekonomiku – kde by měly probíhat největší zbožové toky – pak je to logicky Balkán a především prudce se rozvíjející ekonomika Turecka. A pokud jde o Balkán, pak i to jsou ekonomiky, které jsou jednak podobné a jednak jim vyspělejší Řecko nemá mnoho co nabídnout .Technologie nemůže nabídnout a zemědělskou produkci vlastní rovněž.
Zásadní problém Řecka je to, že přešlo s touto specifickou ekonomikou na euro, které je projektem pro zcela jiné ekonomiky - úzce propojené a obdobně výkonné. Je třeba přiznat, že se to nemělo stát, a připravit se na to, že Řecko bude muset tuto zónu opustit. Pokud by se i nadále EU rozhodla bránit opustit euro v Řecku, pak musí najít jiný způsob podpory řecké ekonomiky. Musí sáhnout k určité formě přerozdělování společného rozpočtu ve prospěch Řecka. 45
Pravděpodobně to mohlo být
tak, jak to
známe z naší historie. Je zde úspěšný příklad
postupného vyrovnávání ekonomické úrovně mezi českými zeměmi a Slovenskem, který probíhal v období padesátých až osmdesátých let minulého století. Jeho podstatou bylo přerozdělování vytvořeného produktu ve prospěch Slovenska , které získávalo podstatně větší podíl na užitém produktu než by odpovídalo jeho tvorbě - především vysoký příliv investic jak výrobních, tak nevýrobních. Ani tehdy v jednotném státě to nebylo bez problémů a zjevně se nepodařilo najít způsob, jak zájmy obou národů sladit resp. nalézt způsob, jak toto přerozdělování postupně zmírňovat. To byl patrně i jeden z důvodů rozpadu společného státu.
Řecko by se muselo řešit obdobně. I zde by mělo docházet k vyšší míře dotací z centrálního rozpočtu, které by ovšem měly být směřovány do vytváření produktivních kapacit apod. Jaké tedy volit řešení?
Ačkoli zde mluvíme o tom, že přichází v úvahu jen jediné řešení, zdá se, že na stole jsou dnes dvě řešení. Obě mají jedno společné – odpustit Řecku minimálně polovinu až dvě třetiny jeho dluhů. A to je zjevně největší problém – dojít k poznání, že to jinak být nemůže.
První řešení může zachovat pro Řecko euro, ale to jen za podmínky, že tato ekonomika bude dlouhodobě – po desetiletí - dotována s cílem posílit její produkční potenciál, nikoli jen turistické kapacity. Takové řešení ovšem bude – bezpochyby – vyžadovat zasahování do řecké ekonomiky zvenčí – a to nebude dobře.
Druhé řešení je odchod z eurozóny a s vlastní měnou se pokusit lépe reagovat na vývoj světové ekonomiky. Ani v tomto případě však by to neznamenalo přerušení přílivu zdrojů z eurorozpočtu. Pravděpodobně by to však bylo – z hlediska potřeb financí – méně náročné.
Řecko však není jediným problémem eurozóny. Obdobný recept bude nutno aplikovat i v případě Portugalska a možná i jinde. 33 Zástupci resortů financí zemí eurozóny poprvé jednali o možnosti státního bankrotu Řecka. Na přípravné schůzce v Bratislavě, kde se chystalo příští zasedání euroskupiny, účastníci konstatovali, že existují tři možné scénáře vývoje do konce června, kdy končí platnost prodlouženého záchranného programu pro Řecko. Za nejméně pravděpodobný scénář přitom označila většina přítomných včasné z
33
Řecku pomůže jedině odpuštění dluhů dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/10825-recku-pomuzejedine-odpusteni-dluhu
46
završení dohody, v níž by se Řecko zavázalo k reformám.
3.4. Porovnání Ukolem této části diplomové práce je vytvořit porovnání státního dluhu v České republice s vybranými zeměmi Evropské unie. Při výběru porovnávaných zemi byl zohledněn počet obyvatel tak, aby státy byly skoro se stejným počtem obyvatel, což je pochopitelné. Dále byly vybrány na jedné straně ty z nich, které mají relativně zdravé veřejné finance, na druhé straně ty země, jež jsou na tom hůře, a to jak z pohledu veřejných financi, tak i z pohledu dalších makroekonomických ukazatelů, a na třetí stráně ty, které se už blíží k státnímu bankrotu. Mezi porovnávané země Evropské unie byly zvoleny Švédsko, Maďarsko a Řecko. Zadluženost těchto státu byla popsaná v předcházejících bodech. Při srovnání veřejného dluhu vůči HDP byl použitý graf. Graf č. 11: Porovnání veřejných dluhů ve vybraných zemích EU v letech 2008-2014 (%)
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava Po porovnání veřejných dluhů vybraných třech evropských státu s dluhem České republiky bylo zjištěno, že Česká republika má nejnižší dluh 42,6% HDP. Skoro stejný dluh má Švédsko 43,9%HDP. Maďarsko je víc zadlužené, jeho dluh činí 76,9% HDP. Bohužel s největším dluhem se potýká Řecko 177,1% HDP. Riziko bankrotu je nejvyšší v Řecku. 47
Maastrichtská konvergenční kritéria splňují jenom Česká republika a Švédsko. Veřejný dluh zůstaváýrazně pod hranicí 60% HDP. V tomto porovnání byla pozornost zaměřena předevšém na Švédsko a jeho řízení státního dluhu. V současné době patří Švédsko mezi málo unijních zemí s kladným saldem státních financí. Zkušenosti ze země jako Švedsko ukazují, že k dlouhodobému snižení deficitu je třeba víceletá a maximálně závazná strategie. Potřeba provést reformu fiskálních institucí. Fiskální instituce jsou pravidla a omezení upravující přípravu a schvalování rozpočtu.
Pokud jsou kvalitně nastavené, pomáhají
snižovat deficity a efektivneji alokovat vladní výdaje. Jako příklad - úspešné rozpočtové reformy ve Švédsku se opírali o reformy institucí. Ekonomie nabízí nástin optimálních fiskálních institucí pro Česko. Procedurální pravidla a transporentnost jsou efektivnejší než uzákoněné vyrovnané rozpočty a podobná omezení. Aby měly fiskální instituce pozitivný vliv na rozpočty, musejí být vynutitelné mocenským orgánem nezávislým na Sněmovně. Změna pravidel musí byt mnohem obtížnější, než změna samotného rozpočtu.
Nejhorší státní dluh vykazuje Řecko a je na hraně státního bankrotu. Končí platnost prodlouženého záchranného programu pro Řecko. Řecké reformy jsou nedostatečné. Eurozóna vyžaduje provedení nových reform. Řecká vlada plánuje reformy, které v letošním roce zvýší státní příjmy o tři miliardy eur. Vláda podle nich vychází z předpokladu, že řecká ekonomika v letošním roce poroste o 1,4 procenta a že primární rozpočtový přebytek, který nezahrnuje obsluhu dluhu, bude 1,5 procenta hrubého domácího produktu namísto tříprocentního přebytku, s nímž počítá záchranný plán. Počítají reformní plány i se zvýšením nejvyšší sazby daně z příjmu na 45 procent, s novou daní z nemovitosti, zvýšením DPH za luxusní zboží, ale také s bojem proti daňovým únikům a pokračováním privatizace.
Veřejné finance Řecka ukazují, k čemu může přivest dlouhodobá dluhová politika státu a neprovedení včas zachranných reforem.
Z hlediska vývoje státního dluhu v Maďarsku je vidět, že problém zadlužení je velký, především chronický a dlouhodobý. Maďarsko vyhlásilo klíčový boj proti této vysoké zadluženosti. Proto mimo jiné zavedla sérii mimořádných krizových daní pro banky, telekomunikační a energetické společnosti, některé obchodní řetězce a t.d. Nový daňový balíček je předkládán na základě skutečnosti, že se dosavadní fiskální a daňový systém vládě vyplatil a zaručuje finanční stabilitu, sociální jistoty obyvatel a hospodářský růst Maďarska. Výkon maďarské ekonomiky v roce 2014 předčil očekávání, neboť ekonomika, podle posledních údajů, vzrostla o plných 3,6 %, což je druhý nejvyšší růst ze všech členských států EU. V roce 2014 se zlepšil výhled zařazení dlouhodobé zadluženosti Maďarska z negativního na stabilní (negativní zůstal u Moody’s). V roce 2015 dostal od všech ratingových
48
agentur stabilní zařazení. Stabilní výhled ukazuje na to, že rizika spojená s kreditabilitou HU jsou vyrovnané.
Česká republika by měla zhodnotit svoje cíle a více je propracovat, hlavně střednědobé a dlouhodobé. Také je zapotřebí stanovit si určité priority jak státní dluh udržet co nejnižší. V této době je ekonomika v růstové fázi, proto se ekonomové domnívají, že státní dluh zatím není potřeba řešit, že je času dost. Ale opak je pravdou, státní dluh by se měl řešit co nejdříve, měl by být prioritní pro stát. Je to zřejmé už z provedené analýzy a ze stále rostoucího dluhu. Stát by se měl zamyslet, zda-li je nutné vydávat tolik dluhopisů, půjčovat si od ČNB či dokonce od EIB. Důležité je začít od státního rozpočtu, který má největší vliv na státní dluh. Vzít příklad ze Švédska, vypracovat strategie, provest důležité změny, protože bez rozsáhlých změn Česká
republika
může být zadlužená jako Maďarsko, anebo v
nejhorším případě dosahnout pozici Řecka.
4. Možnosti rešení státního dluhu ČR 4.1. Zavedené reformy a schválená opatření 4.1.1. Penzijní reforma Jak bylo výše uvedeno, že jednou z hlavních příčin růstu státního dluhu je narůst mandatorních výdajů. Nejpodstatnější položkou sociálních transferů a zároveň nejvyšší položkou zákonných i celkových mandatorních výdajů je výplata dávek důchodového pojištění. Jejich podíl na celkových sociálních transferech je více než 50 %.
Podle několika demografických studií bylo zjištěno mnoho alarmujících faktů, které poukazují na určité změny ve vývoji lidstva. Na jejich základě bylo zjištěno, že současný stav podílů důchodců a ekonomicky aktivních lidí je značně nevyvážený a v případě, že dojde k narůstání těchto čísel špatným směrem, bude v budoucnu situace již neřešitelná. Proto je potřeba jednat co nejdříve. Pokud nedojde k žádné úpravě penzijního systému, tak už bude vždycky ve schodku.
Na řešení výše uvedeného problému byla přijatá důchodová reforma. První fáze důchodové reformy začala již v roce 2011, kdy bylo rozhodnuto o oddálení odchodu do důchodu. Poslední klasické odchody do důchodu se týkají obyvatel, kteří mají stanovený odchod do důchodu v roce 2012. Po tomto roce se již bude přistupovat k prodlužování věku do důchodu, aby se tak zkrátila lhůta pro
49
vyplácení důchodů a zvýšil se podíl ekonomicky aktivních lidí. Tato první fáze by měla ale situaci pomoci jen částečně.
Kompletní důchodová reforma, která začalá od ledna 2013, obsahuje spoustu dalších změn, které se budou týkat nejen stávajících důchodců, ale také lidí, kteří se do důchodu teprve chystají, nebo těch, kteří mají důchodový věk ještě daleko před sebou. Hlavní změnou, která by měla vylepšit vyhlídky pro důchodový věk, je třípilířový důchodový systém, který je hlavním tématem důchodové reformy. 34
Náš budoucí důchod se tak s nástupem platnosti reformy 1.1. 2013 může skládat až ze tří příjmů.
• 1.pilíř - klasické důchodové pojištění zůstává Důchodové pojištění zůstane i nadále jedinou povinnou složkou, ale zaručovat bude jen opravdu základní zaopatření na důchod. Poměr výše důchodu k průměrné mzdě se totiž bude
se zvyšujícím počtem občanů v důchodovém věku i nadále snižovat a 1. pilíř tak začne být zcela nedostačujícím k pokrytí potřeb budoucího důchodce…
• 2. (nový) pilíř - soukromé důchodové spoření Novým pilířem důchodového spoření bude soukromé důchodové spoření. Důchody, které v tomto pilíři účastníci získávají, jsou garantovány státem. Druhý pilíř je dobrovolný a je řízen penzijními fondy. Každá osoba před dosažením 35 let si může zvolit, zda vstoupí či nevstoupí do tohoto pilíře. Každý bude mít možnost odvádět ze své hrubé mzdy o 3 % méně na klasické důchodové pojištění a spořit si je na důchod soukromě.
• 3. pilíř - penzijní připojištění se změní! Současné penzijní připojištění se státním příspěvkem bude v modifikované podobě pokračovat.
Účastníci mají možnost obdržet státní příspěvek jen tehdy, když měsíčně
uspoří alespoň 300 Kč. Z tohoto doplňkového připojištění se stane 3. pilíř nového systému. A co se oproti současnosti změní? Stávající Penzijní fondy se transformují v Penzijní společnosti, jejichž majetek bude vždy oddělen od majetku investorů. Penzijní společnosti budou takto vždy spravovat tzv. transformované a účastnické fondy. 35 Druhý pilíř začál 1.ledna 2013 a skončíl 30.06 2013. Za pět měsíců vstoupilo do nového soukromého spoření na důchod 47 392 lidí. Fondy přitom odhadovaly, že za první půlrok naberou do druhého pilíře nejméně půl milionu lidí. 34
Penzijní reforma dostupné z: http://reformapenzijni.cz/
35Budoucnost
- 3 pilíře důchodového systému dostupné z:http://www.epojisteni.cz/aktuality-penzijnipripojisteni-penzijni-fondy-duchodova-reforma/Pro b 50shu je přídavný modulStáhnout
Reforma penze se nepovedla, a to druhý pilíř. Představitelé významných fondů se shodují, že druhý pilíř v současné podobě může těžko přežít. Občané v ČR nemají důvěru v dlouhodobé soukromé
pojištění. Problémem je vliv inflace na míru zhodnocení, resp. znehodnocení úspor na stáří, ale i možné „tunelování“ pojistných fondu.36 Jde o to vzdělat lidi a přesvědčit je, aby se zapojili do druhého pilíře. Nemyslím si proto, že vše pojede naplno hned od prvního dne, kdy reformy začnou platit. Jisté je, že vláda vykročila správným směrem. Na druhou stranu udělala teprve první z řady nutných kroků. Pokud reformy nebudou pokračovat, deficit v této kapitole bude růst.
Díky právě schválené první etapě důchodové reformy se budou výdaje na důchody pohybovat až do roku 2035 kolem 8 % HDP, do roku 2050 kolem 10 % HDP a až do konce tohoto století prakticky jen mírně překročí 11 % HDP. Jsou tedy dlouhodobě udržitelné.
Vláda má zájem druhý pilíř vylepšit. Ministerstvo financí už chystá určité změny, které by lidi přilákaly. Významným faktorem pro budoucí vývoj státního dluhu spočívá především v úspěšném nastartování reformy penzijního systému.
4.1.2. Výdajová a příjmová opatření pro roky 2013 – 2015 Vláda Petra Nečase schválila úsporná opatření, která udrží schodek státního rozpočtu v letech 2013 až 2015 pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Snižování rozpočtových schodků je z větší části řešeno úsporami výdajů Konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 procent a z 32 procent na navýšení příjmů. Tento poměr 2:1 byl od roku 2010 neustále dodržován.
Fiskální opatření vlády od roku 2010 (v mld. Kč) 2010 2011 2012 2013 2014 kumulovaně Úspory ve 15,5 58,5 100,1 96,4 115,0 385,5 výdajích (včetně vázání) Daňová 18,3 37,0 47,1 75,8 178,2 opatření (včetně změn pojistného)
36
poměr 68%
32%
Peková Jitka. Veřejné finance úvod do problematiky.Nakladatelství ASPI Publishing, s.r.o., 2001, 241 s.
51
I. Výdajová opatření - Snížení výdajů kapitol dle vázání v roce 2012. - Zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě agend. - Valorizace důchodů ve výši 1/3 inflace a 1/3 mezd. - Hmotná nouze - zrušení doplatku na bydlení. - Snížení výdajů na dotace na obnovitelné zdroje energie. II. Příjmová opatření - Zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. - Solidární přirážka k dani z příjmu fyzických osob a zrušení stropů zdravotního pojistného. - Omezení výdajových paušálů. - Zrušení „zelené nafty“. - Zvýšení zdanění řezaného tabáku na úroveň zdanění cigaret. - Zvýšení srážkové daně vůči daňovým rájům. - Zvýšení sazby daně z příjmu fyzických osob o jeden procentní bod. - Zvýšení sazby spotřební daně z tichého vína na 10 Kč/l. - Zavedení uhlíkové daně a zrušení osvobození zemního plynu pro vytápění domácností. - Zrušení „zaměstnaneckého paušálu“ ve výši 3 000 korun. - Příjmy z prodeje povolenek v aukcích. - Zrušení základní slevy pro pracující důchodce. - Zvýšení sazby daně z převodu nemovitostí o jeden procentní bod. - Zavedení daně z předepsaného pojistného. - Odvod prostředků ze státního podniku Lesy ČR. - Analýza možnosti zavedení daňové amnestie a vyššího zdanění hazardu. 37
4.1.3. Boj proti daňovým únikům Kobra - tedy speciální skupina pro boj proti velkým daňovým únikům a daňové kriminalitě - už se zaobírá prvními pěti kauzami. Kobra začala v tuzemsku po vzoru Slovenska fungovat od června 2014.
37Úsporna
opatření vlady pro roky 2013-2015 dostupné z www.vlada.cz/ch/media-centrum/aktualne/usporna-
opatreni-vlady-pro-roky-2013-az-2015-94630/ 52
"Výše škody u těchto kauz by mohly přesáhnout celkem jednu miliardu korun. Jedná se o rozsáhlé karuselové podvody se specifickými komoditami," přiblížil Jiří Žežulka nový ředitel finanční správy. Principem karuselových podvodů je, že zboží zakoupené v jednom státě bez DPH je v jiném státě prodáno včetně DPH, ovšem obchodník za něj daň neodvede.
Do týmu Kobry patří odborníci z finanční správy, policie a celní správy. Tyto orgány dříve pracovaly samostatně. Nyní si mohou vyměňovat informace, vybírat kauzy, které bude Kobra řešit, i volit způsob jejich zveřejňování do médií. Tuzemská Kobra spadá pod útvar protikorupční policie.
Modelovým případem pro daňovou Kobru byla například lihová kauza zlínského podnikatele Radka Březiny. Daňový únik z tajných nádrží lihu a výroby nezdaněného alkoholu je zatím 3 miliardy korun. "Toto by byl klasický modelový případ, na který by byla daňová Kobra nasazena," potvrdil David Chovanec z Generálního ředitelství cel. Souběžně s pokračujícím vyšetřováním probíhá i zajištění majetku aktérů případu. Kromě úniků v oblasti daně z přidané hodnoty bude Kobra řešit i podvody s pohonnými hmotami.
Členové týmu mají podle Žežulky k dispozici například telefony vybavené speciálním softwarem, který zajišťuje bezpečnou komunikaci. "Jako vždy však ti, co páchají (trestnou činnost), mají daleko větší možnosti. My se musíme vždy držet v režimu našeho zákona, nemůžeme používat to, co naše protistrana používá zcela běžně," vysvětlil šéf finanční správy.
Nyní je ve skupině asi stovka lidí, měla by se však postupně rozšířit i do krajů. Český tým specialistů vznikl na základě zkušeností ze Slovenska, kde tým Kobra už pracuje. "Česká Kobra" se bude zabývat podvody se škodou přes 150 milionů.
A na práci vyšetřovatelů týmu Kobra pak bude navazovat síť specializovaných žalobců. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana by měly být první výsledky jejich společné práce známé do několika měsíců.
Jenom v loňském roce protikorupční policie prověřovala případy, při nichž měla na daních vzniknout škoda přes 36 miliard korun. To byl meziroční nárůst o téměř 15 miliard korun. Podle zprávy
53
Nejvyššího kontrolního úřadu ze začátku února činily nedoplatky na daních v roce 2012 téměř 135 miliard.38
4.2. Očekavané reformy a opatření 4.2.1. Nová daňová reforma Daňová reforma schválená Parlamentem ČR na podzim 2011 vstoupí k 1. lednu 2012 v platnost, s odloženou účinností od 1. 1. 2016 . Plánovaná reforma daňového systému novelizuje klíčové daňové,
pojistné a další zákony v České republice. Celkem se dotkne sedmi desítek zákonů a vyhlášek.
Daňová reforma změníla například následující zákony:
• zákon o daních z příjmů, • zákon o loteriích a jiných podobných hrách (především odvody z nich), • zákon o místních poplatcích,
• zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, • zákon o dani z přidané hodnoty, • zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti atd.
Přehled některých změn vyplývajících z daňové reformy • Zrušení superhrubé mzdy (součet hrubé mzdy zaměstnance plus pojistné na sociální a zdravotní pojištění) s daňovou sazbou ve výši 15 % příjmu a zavedení 19% sazby daně z příjmu fyzických osob, která bude vypočítávána z hrubé mzdy.
• Zřízení jednotného inkasního místa pro výběr daní, ve kterém lidé budou platit daně, cla a nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění, tj. jakýsi velký daňový úřad, který by měl mimo jiné omezit daňové úniky.
• Daň z příjmů právnických osob zůstává na 19 %. • Sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 % u živnostníků i zaměstnanců. Zaměstnancům tak stoupne zdravotní pojištění o 2 %. 38
Daňová Kobra už má rozpracováno pět kauz dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/278061-
danova-kobra-uz-ma-rozpracovano-pet-kauz/ 54
• Odvody zaměstnavatele za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění budou nahrazeny daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 %, což bude znamenat pro zaměstnavatele snížení o 1,5 % v porovnání se současným stavem. Sazba 32,5 % bude jednotná, nebude se tedy odlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.
• Snížení podpory hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Nově bude možné odečíst od základu daně za zaplacené úroky nejvýše 80 tisíc korun (místo dosavadních 300 tisíc korun).
• Zrušení investičních pobídek • zrušení stropů na pojistné placené zaměstnavatelem • Hranice pro odvod DPH u OSVČ se sníží na 750 tisíc korun. Dosud se plátcem daně stávali podnikatelé s obratem nad 1 milion korun.
• Zruší se daň z dividend. • Zdanění hazardních her. Firmy podnikající v hazardu budou nově platit daň z příjmu 20 %. Tato změna bude platit už od roku 2012.
• Zavedení jednotné sazby dědické daně ve výši 9,5 %. • Zavedení jednotné sazby darovací daně ve výši 19 %. • Sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta.39
Reforma nepochybně obsahuje řadu pozitivních prvků a oceňujeme snahu o hlubší zásah do daňového práva. Na druhé straně však musíme konstatovat, že některé prvky navrhované reformy jsou problematické a jejich realizace by měla negativní dopady nejen na jednotlivé subjekty, ale v delším horizontu i na ekonomický vývoj České republiky.
Snaha o sjednocení sazeb DPH přináší určitou formu zjednodušení. Na druhé straně však úplné vypuštění snížené sazby do budoucna znemožní státu odlišným zdaněním podpořit určité typy zboží nebo služeb. To může mít závažné dopady především v oblasti zdravotnictví, sociální péče apod.
Znovu zavedení druhé sazby by bylo podstatně složitější než její vypuštění. Jakmile dojde ke zrušení druhé sazby, návrat k současnému systému je velmi nepravděpodobný.
39Nová
daňová reforma v ČR dostupné z: www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Nova-danovareforma-v-CR
55
Druhou problematickou oblastí je faktické zrušení stropů na pojistné placené zaměstnavatelem. Tato změna bude odrazovat firmy, které zaměstnávají špičkové odborníky s vysokými platy, od investic v České republice.
Třetí problematickou oblastí je návrh na zrušení investičních pobídek v podobě slevy na dani, který znevýhodní Českou republiku v boji o nové investice. Zrušení je nesystémovým opatřením, neboť investiční pobídky nepředstavují žádnou „daňovou výjimku“, která by měla být odstraněna v rámci zjednodušení systému. Pro stát jde naopak o jednu z nejvýhodnějších forem, jak může podporovat nové investice.
V otázce superhrubé mzdy se všichni oslovení ekonomové shodli na tom, že zrušení je dobrý nápad. Mnozí z oslovených ji navíc vidí pouze jako politický tah bez výraznějších efektů, který komplikuje zdanění příjmů. Zrušení superhrubé mzdy je rozhodnutím, které je nutné vítat. Sloužila víceméně pouze k tomu, aby zakryla skutečnou daňovou zátěž po reformě z roku 2007. Zavedená rovná daň 15 % byla ve skutečnosti vyšší (přes 20 % z hrubé mzdy), protože se počítala ze superhrubé mzdy.
Nyní přislíbený návrat zdaňování hrubé mzdy, spolu s jednotnou srážkou ze mzdy na sociální a zdravotní pojištění, by mohl daňový systém zásadně zpřehlednit.
Za hlavní pozitiva považuji vytvoření Jednotného inkasního místa, částečný přesun těžiště od zdanění práce ke zdanění spotřeby, odstranění řady výjimek v daních z příjmu a snahu o zjednodušení celého systému. Za poněkud kontroverzní považuji způsob řešení nižších odvodů do sociálního systému OSVČ proti zaměstnancům. Navržený způsob ponechá ve stáří ty OSVČ, které neprojeví dostatek zodpovědnosti vůči sobě, na bedrech sociální sítě.
V přístupu vidím trochu snahu MFČR hodit problém na resortní kolegy z MPSV. Co mě znepokojuje, že se fiskálně zdá být reforma stěží neutrální I se započtením změn v DPH a opt-outem. Nepřispěje tedy vůbec k potřebnému snížení schodků rozpočtu. Pochybuji, že bude existovat dostatek politické vůle snižovat budoucí schodky jen snížením veřejných výdajů.
Podle vyjádření Ministerstva financí by reforma měla mít na všechny skupiny pozitivní efekt. Zaměstnavatelé odvedou méně za zaměstnance a zaměstnanci si v průměru polepší. Jediná otevřená otázka jsou OSVČ, u kterých může být dopad kladný i záporný, a to v závislosti na způsobu, jakým tito drobní podnikatelé v současnosti státu odvádí zdravotní a sociální pojištění.40 40Daňová
reforma pohledem ekonomů: chudí budou ještě chudší, dostupné z: www.mesec.cz/clanky/danovareforma-pohledem-ekonomu/
56
4.2.2. Kontrolní hlášení k DPH Ministerstvo financí uvádí, že daňové úniky na DPH se v České republice odhadují v desítkách miliard ročně a celkově se mohou blížit až sto miliardám. Významným fenoménem jsou často
diskutované řetězové či karuselové podvody, ale stejně tak dochází k systematickému krácení DPH formou nepřiznávání uskutečněných plnění či naopak provádění „simulovaných“ odpočtů na základě dokladů znějících na fiktivní plnění v menších částkách. Tyto praktiky chce ministerstvo omezit mimo jiné právě zavedením Kontrolních hlášení k DPH od 1.ledna 2016. Oč jde a jak se dotknou podnikatelů a firem?
Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky.
Krácení DPH v řetězcích a karuselech fakticky probíhá tak, že dochází k vytvoření složitých spojení zpravidla v řádu desítek (ale i stovek) subjektů. Za stávající úpravy podmínek správy daně z přidané hodnoty je identifikace jednotlivých článků těchto účelově vytvořených spojení zdlouhavá, protože je nezbytné provádět úkony ověřování evidencí a dokladů pracovníky správce daně u plátců. Tento postup zatěžuje jak plátce, tak správce daně, a prodlužuje dobu reakce správců daně na existující daňové úniky. Výsledkem je pozdní zjištění daňových úniků a tím obtížné vymáhání daňových doměrků. Kontroly zároveň nelze detailně zacílit, jsou tedy kontrolováni i poctiví plátci, kteří by po zavedení kontrolního hlášení kontrolováni být vůbec nemuseli.
Mechanismus systému kontrolních hlášení vychází z toho, že plátci vykazují v dané struktuře údaje o zásadních plněních (z hlediska správy daně), tyto správce daně navzájem porovnává a spojuje formou „párování“ jednotlivých kontrolních hlášení. K tomu slouží podání kontrolních hlášení jednotně za období kalendářní měsíc.
Ministerstvo financí věří, že navrhované opatření je adekvátní situaci, ve které se Česká republika v oblasti podvodů na DPH nachází, a to jak s ohledem na řetězové či karuselové podvody, tak i významný fenomén krácení DPH mimo tyto kriminální praktiky. Při přípravě opatření byla podle jeho zástupců velmi pečlivě zvážena zvýšená administrativní zátěž podnikatelů, kterou nové opatření přináší, tak aby byla vyvážena skutečným a významným celospolečenským přínosem z vyššího výběru daní a mírou závažnosti daňových úniků. Očekávaný výrazný pozitivní efekt tohoto nástroje
57
není jen odhadovanou skutečností, ale je jednoznačně potvrzený praxí ve Slovenské republice, kde kontrolní hlášení, resp. kontrolní výkaz, zavedli v roce 2013.41
Nelze popřít, že kontrolní hlášení ukládá plátcům další povinnosti. Jeho zavedení však podle ministerstva zásadním způsobem pomůže eliminovat daňové uniky. Zavedením kontrolního hlášení na Slovensku navíc prý značně vzrostlo riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, kde toto opatření zavedeno není. Není žádným tajemstvím, že podvody tohoto typu migrují, resp. jejich organizátoři se zaměřují při jejich páchání na ty státy, kde jim hrozí menší rizika detekce a vyřešení.
4.2.3. Konec daňovým rájům V Česku působí asi třináct tisíc společností, které mají vlastníka v některém z daňových rájů. Do zahraničí pak odcházejí desítky miliard formou dividend, půjček, licencí či úroků. Nebo tak, že si
české firmy od offshorových společností objednávají třeba poradenské služby - nadhodnocené či fiktivní. Vláda chystá komplikaci pro týto společnosti. Od ledna 2016 spustí přísnější pravidla, která mají ztížit platby na Seychely, Kypr či Maltu, a do státního rozpočtu přinést víc peněz z daní.
Podnikatelé, kteří obcházejí placení daní tím, že část peněz posílají do firem v daňových rájích, to budou mít těžší. Příští vládní koalice zavede novou povinnost - platby na Seychely či Kajmanské ostrovy budou muset firmy i lidé hlásit finančnímu úřadu. Jeho analytici transakce prověří a posoudí, jestli nejde o daňové úniky, případně snahu skrýt skutečného příjemce peněz.
Z posvátného bankovního tajemství mnoho nezbude. České daňové úřady v příštích letech získají přístup k informacím o výši účtů občanů Česka prakticky kdekoli ve světě. Tedy nejen v České republice, kde kvůli tomu hodlají zřídit speciální registr bankovních účtů s informacemi o všech klientech tuzemských bank, ale také v desítkách dalších zemí.
Bankovní tajemství v Evropě už sice řadu let není nedotknutelné, nově se však k nadnárodní dohodě o automatické výměně informací o finančních účtech hlásí i země z jiných světadílů. A také vyhlášené daňové ráje od Švýcarska po Kajmanské ostrovy. 41
Kontrolní hlášení DPH: Co byste určitě měli vědět dostupné z: http://onbisiness.cz/kontrolni-hlaseni-dph-co-
byste-urcite-meli-vedet-1529 58
Na základě mezinárodní dohody si od roku 2017, respektive o rok později, daňové úřady navzájem začnou kromě údajů o zůstatcích na účtech vyměňovat celou řadu dalších citlivých údajů včetně informací o úrocích, dividendách či plnění z některých druhů pojištění. A bude se to týkat fyzických, případně právnických osob, jako jsou trusty a nadace, pokud za nimi budou stát fyzické osoby.
Jde o výsledek stupňujícího se boje proti daňovým rájům a krácení daní prostřednictvím neprůhledných firem a anonymních kont v offshorových destinacích. Podle odhadů společnosti Boston Consulting Group se totiž v zemích, které umožňují "diskrétní" uložení majetku, v loňském roce nacházelo téměř devět bilionů dolarů.
Vlády po celém světě tak podle specialisty na daňové úniky, profesora Gabriela Zucmana z Londýnské ekonomické univerzity, přišly celkem až o 190 miliard dolarů na nepřiznaných daních. Není překvapením, že právě tyto peníze se staly hlavním motorem mezinárodních snah o faktické zrušení bankovního tajemství.42
4.2.4. Zavedení elektronických tržeb Pokud tuzemská vláda ještě nezmění svůj plán, rozjede Česko pátý východoevropský pokus na
zlepšení výběru daní pomocí pokladny s on-line připojením na finanční úřady.
Ministerstvo financi chce on-line kontrolovat tržby všech obchodníků a podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kartou, stravenkami. Podaří se tak snížit daňové úniky?
Ministerstvo financí v současné době analyzuje, jakým způsobem elektronickou evidenci tržeb technický řešili v zahraničí - zejména v Chorvatsku, Maďarsku a na Slovensku.44 Online registraci tržeb, kterou chystá resort financí od roku 2016 po vzoru Chorvatska, považuje Babiš za klíčový projekt úřadu v boji s daňovými úniky. Chorvatsko evidenci tržeb zavedlo od roku 2013 a společně s tím i podle ministra financí Babiše výrazně snížilo sazbu DPH.
42
Neprůhledný únik daní skončí. Vláda přiškrtí penězovody do daňových rájů, dostupné z: www.byznys.ihned.cz/c1-61575160-unik-penez-do-danovych-raju-skonci 44Očima expertů: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele? dostupné z: http://www.penize.cz/podnikani/289375-ocima-expertu-elektronicka-evidence-trzeb-past-na-danove-uniky-nebo -na-podnikatel
59
"My určitě přemýšlíme o stejném modelu jako v Chorvatsku, tedy o tom, že bychom snížili sazbu DPH," uvedl Babiš. Základní sazba DPH je nyní v ČR 21 procent a snížená 15 procent.
Finanční správa díky novému systému bude moci on-line sledovat tržby podnikatelů a efektivně postihovat nepoctivce. Na konkrétní podobě elektronické evidence tržeb, respektive příslušného zákona, chce ministerstvo spolupracovat s podnikatelskými asociacemi. Zatím od nich má podle ministra pozitivní reakce.
"Chorvatský model je pro nás klíčový. Je to (evidence tržeb) důležité v boji proti šedé ekonomice. Zároveň to vytváří férové podmínky pro všechny podnikatele," řekl Babiš. Podle něj navíc takový model nevyžaduje velké investice. Podle Babiše je od Chorvatska možné převzít zkušenosti s projektem, částečně i legislativu a popřípadě koupit potřebný software.
Podle plánů ministerstva by pokladny obchodníků měly být napojeny na internet a informace o každé přijaté platbě by okamžitě dostávaly finanční úřady. Představa resortu je taková, že by měl podnikatel zaslat datovou zprávu o transakci finanční správě, ta zpět zašle potvrzení s unikátním kódem účtenky o přijetí transakce. Podnikatel následně účtenku vytiskne a zákazník by měl povinnost ji převzít. Evidenci dané tržby si pak zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy. Výhodou podle ministerstva financí je, že není nutné certifikovat zařízení ani programy a celý systém lze provozovat na běžných zařízeních, to znamená bez velkých investic.45 Kdo všechno bude muset evidovat tržby? Krátce řečeno: každý, kdo podniká. Nezáleží na tom, v jakém oboru, jestli jako fyzická či právnická osoba. Nezáleží ani na tom, jestli má stálou provozovnu nebo třeba jen dochází k zákazníkům. A ani na tom, jestli je to činnost provozovaná „naplno“ nebo jen jako přivýdělek k zaměstnání, studiu či důchodu. Kdo tedy například bude muset on-line evidenci tržeb používat: • restaurace, hotely, penziony, ubytovny • kamenné obchody (maloobchody, velkoobchody)
• stánkoví prodejci, podomní a pouliční prodejci • internetové obchody, poskytovatelé internetových služeb všeho druhu • řemeslníci (ať už pracují ve své dílně nebo jen u zákazníků) • výrobci všeho možného • lékaři (i veterinární), fyzioterapeuti, maséři, nemocnice... 45Díky registraci tržeb můžeme snížit DPH, plánuje Babiš dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/
online-registrace-trzeb-snizeni-dph/r~23bfa84c134311e4911e0025900fea04/ 60
• lidé vykonávající „svobodná povolání“ (umělci, sportovci, softwaroví vývojáři, spisovatelé...) • zemědělci, vinaři, včelaři...46
Chystaný zákon o povinné on-line evidenci tržeb je zatím ve fázi návrhu, takže je dost možné, že se ještě změní,
než půjde do dalšího schvalovacího procesu.
Zůstává ale otázkou, zda restrikce v podobě povinné evidence plateb v hotovosti je tím správným směrem k potírání černé ekonomiky.
4.3.Vlastní možnosti řešení jak snižovat zadlužení Základním předpokladem pro snižování státního dluhů je přebytkový státní rozpočet. Cesty k vytváření každoročního přebytku jsou dvě: zvyšování daní a snižování státních výdajů. Daně v České republice jsou poměrně vysoké a další zvyšování daňové zátěže by znamenalo pro domácí firmy velké problémy na světových trzích. Duležité je ne samotná sazba daně a jeji placení daňovými poplatnikami řadné a včas. Dvěstě milliard korun. O tolik podle nejčernějších odhadů každoročně přichází státní kasa kvůli neplatičům daní. Suma by dokázala pohodlně vykrýt schodek rozpočtu. Udělat daňovým únikům přítrž se ovšem zatím žádné vládě nepodařilo. Teď se do boje vlada nasadíla nové zbraně, o kterých jsem se výše zmínila. Dálší cesta k vytvoření přebytku státního rozpočtu snížování státních sociálních výdajů především sociálních dávek. Nutnost provest sociální reformu. Sociální reforma má předejít zneužívání dávek. Každý sociální systém je založen na solidaritě těch, kdo pracuje a odvádí daně do státní pokladny, s těmi, kdo je momentálně bez příjmů a potřebuje pomoci. Tento systém je také založen na důvěře v to, že se peníze dostanou k lidem, kteří je opravdu potřebují. Sociální dávky pomáhají lidem, kteří se octli v tíživé nebo obtížné životní situaci. Současně však musíme počítat i s tím, že tento systém, jako kterýkoliv složitý mechanismus, má určitou míru zneužitelnosti. U lidí s nízkými příjmy, zejména maji-li děti, jsou totiž dávky vyšší, než je jejich reálně dosažitelný pracovní příjem. Motivace pracovat je tak nulová. Proto celý sociální systém by měl být nastaven tak, aby byli jeho klienti motivováni k práci. Aby nepřestávali s hledáním práce, aby se pokusili řešit svou
46On-line evidence tržeb v kostce, aneb týká se to i vás dostupné z: ttp://lukasjelinek.blog.idnes.cz/c/451365/on-
line-evidence-trzeb-v-kostce-aneb-tyka-se-to-i-vas.html
61
bytovou situaci, aby s pomocí sociálních pracovníků hledali cestu ze sociální pasti.
Zneužívání sociálních dávek není maličkost. Je to reálný problém s dalekosáhlými důsledky. Můžeme se buď pokoušet tento problém řešit a hledat cestu, jak zneužívání zamezit. Nebo nad ním můžeme přivřít oči a čekat, co neřešení problému přinese v budoucnosti.
Doufám, že nejsem jediná, kdo si myslí, že sociální dávky neslouží žádnému ze svých proklamovaných účelů a ve skutečnosti významně pomáhají dělat z lidí závisláky, znuděné lenochy a asociály (a prohlubují chudobu). A že je tedy třeba co nejrychleji zrušit.
Zrušit sociální dávky neznamená nemít žádné dávky! Mit nový systém dávek a hlavně jejich zastropovanu výši. Zpřísnit podmínky pro vyplácení sociálních dávek pro každého jednotlivce, počítát kromě jiného s tím, že dávky budou navázány na veřejně prospěšné práce a že stát při jejich vyplácení bude více dbát na dodržování zákonů ze strany žadatelů o podporu. Stát musí upravit sociální systém tak, aby nevznikaly situace, kdy se víc vyplatí nepracovat, než chodit do práce. Aby sociálně odkázaní ziskali vyšší dávky myseli by odpracovat jistý počet hodin v rámci veřejně prospěšných prací. Jako možnost může být spolupráce sociálních úřadu z pracovnímy agenturami ve věci ziskání práce pro své klienty. Kromě toho přijmout opatření
na řešení nelichotivé situace Romů, kteří jsou
dlouhodobou potenciální hrozbou pro společnost, neboť se často podílejí na zvyšování kriminality, ohrožování mravní výchovy dětí a mládeže, zhoršování situace v oblasti zneužívání návykových látek a podobně.
Je třeba dokázat, že peníze, které člověk odvede na daních na sociální dávky, budou (účelně) využity. V opačném případě se totiž stane, že budou lidé vnímat sociální systém jako nástroj sociální nespravedlnosti. Někteří do systému stále jen přispívají, někteří ho zneužívají a mají se dobře na úkor těch, kteří chodí do práce.
Většinou platí, co chceš podporovat dej do toho peníze. Třeba výzkum nové technologie. To je logické. Myslím, že to samé platí i pro různé dávky. Když chceš víc nezaměstnaných, dej jim podporu, atd., to známena, že sociální dávky podporuji růst nezaměstnanosti.
Kdyby nezaměstnanost meziročně klesla, státní rozpočet jenom by vydělal. Nezaměstnaný škodí státu dvakrát. Do společné kasy nepřispívají a ještě z ní bere. Kdo práci hledá a nenajde, si ji musí vytvořit sám vlastním snažením a podnikáním. A stát by motivaci k dosažení vlastního bohatství mohl podporovat.
62
Nejúčinnější cestou, jak snižovat dluhy, je podpora podnikání. Když se daří podnikatelům a firmám, tak se zlepšuje i situace státní pokladny a daří se snižovat dluhy. Zvýšení ekonomické prosperity (a tím i daňového výnosu) by mělo být hlavním cílem vyspělých vlád. Cestou, jak zvýšit daňový výnos, je zlepšení podnikatelského prostředí. Jednodušší legislativa, fungující justice, školství a výborné veřejné služby pomáhají firmám i drobným OSVČ. Když se daří byznysu, potom stoupá daňový výnos, i při stejné daňové sazbě. Podpora podnikání především malých a středních podniků je tedy velmi důležitá.
Jeden z nejdůležitějších problémů nejen České republiky, ale současného lidstva je korupce, byrokracie a věci s tím související (např. neprůhlednost veřejných zakázek). Proto v některých evropských státech se už vypracovávají způsoby pro zavedení elektronické karty občana. Tato karta bude v sobě spojovat platební kartu, občanský, popřípadě řidičský průkaz a elektronický podpis. Přes kartu by se občan mohl připojovat ke své datové schránce, kde by mohl komunikovat s jakoukoli státní institucí. Mohl by jak volit, hlasovat, tak i vyřizovat záležitosti na finančním úřadě nebo u soudu. Díky moderním technologiím snadnost a dostupnost otevřeného hlasování přiblíží společnost k přímé demokracii. Hlasování lidu ohledně některých veřejných záležitostí by mohlo být mnohem častějším jevem, než nyní, a náklady s tím spojené by byli nepoměrně menší. Připustíme-li možnost kdy občané mohou ovlivnit dění ve státě vlastním hlasem bezprostředně, dospějeme k tomu, že není nutné živit 200 poslanců.
Dalším a velmi zásadním bodem naplnění státního rozpočtu pomocí digitalizace je přechod na úplný bezhotovostní platební systém. Zvýší se tím průhlednost a rychlost finančních toků, zamezí se převodům peněz do daňového ráje (tax haven) přes korupční schémata (úplatky, ilegální provize), praní špinavých peněz nebo práci na černo. A zrychlení finančních toků znamená i zrychlení růstu ekonomiky.
První kroky v otázce digitalizace podniklo Estonsko. Občané této země již mohou elektronicky volit, založit firmu za méně než hodinu, v obchodním rejstříku si prověřovat svých obchodních partnerů i dlužníků. Zde je běžné platit kartou i pár desítek centů, například v pekárně za rohlík. Žádost o digitální estonské občanství musí být podána osobně v Estonsku, ovšem od začátku roku 2016 se počítá s možností vyřízení žádosti také v zahraničí, na ambasádách a konzulátech. Od podání žádosti si Estonsko vyhrazuje dvoutýdenní lhůtu, během níž si ověřuje žadatele. Následně je úspěšný žadatel
63
vybídnut k vyzvednutí karty s mikročipem a biometrickými daty a k zaplacení poplatku ve výši 50 euro. Tímto Estonsko přilákalo další zahraniční investice, potřebné pro vývoj nejen digitálních technologií. Už nyní můžeme ocenit jejich vklad, když používáme například všem známý Skype. K tomu bych ctěla podetknout, že podle eurostatu nejnižší dluh v Europské unii má Estonsko (10,6% HDP v roce 2014).
64
Závěr Problematika státního dluhu, jeho příčin vzniku, vývoje a trendů, vliv na ekonomiku, na veřejné finance je velice zajímavá a v dnešní době celosvětově sledovaná. Pro současnou dobu je příznačné, že zadlužováním je postižena většina států, protože po dlouhé období převládal ve vyspělých zemích velmi vstřícný postoj k zadlužování, jakožto nástroji k podpoře spotřeby a rozvíjení sociálního státu, a tím i podpoře ekonomického růstu. Díky této líbivé politice vlád narostly státní dluhy do takových rozměrů, že dnes už snad každý chápe, že nastal čas je platit. Vysokému zadlužení se nevyhnuly ani největší světové ekonomiky, jako např. USA, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie a t.d.
Peníze představují ve státě krev, dluhy parazity, kteří ze státu krev stále více vysávají. Tak to pokračuje až do zničení státu. Zadlužování státu v konečné fázi ohrožuje životy občanů. Hlavním cílem práce
bylo provést analýzu státního
dluhu
v České republice a zároveň určit
možnosti jeho snížení. Byly ukázány hlavní příčiny růstu a důsledky státního dluhu. Součástí také bylo porovnání státních dluhů s třemi vybranými zeměmi EU. Předvedeny grafy a tabulky.
Nejprve byl popsán vývoj státního dluhu v České republice, jak státní dluh může být definován a jeho rozdělení.
Dále jsou objasněny metody měření státního dluhu, cíle a způsoby řízení, strategii
financování. Z analýzy je možné se přesvědčit, že rychlost zadlužování je stále vyšší a podíl státního dluhu k HDP také, s výjimkou v roce 2014, kdy vládě poprvé od roku 1995 se povedlo snížit státní dluh. Bylo by naivní domnívat se, že tento nepříznivý trend je možné změnit z roku na rok. Jedinou možností je urychleně stabilizovat stav.
Následná část práce byla věnována příčinám existence státního dluhu, byly definovány a popsány hlavní příčiny růstu státního dluhu, především dlouhodobé deficity státního rozpočtu a růst mandatorních výdajů. Poté jsou vysvětleny důsledky státního dluhu. V první řadě hrozí České republice, že se dostane do klasické dluhové pasti. Úrokové náklady dluhu rostou a samozřejmě bude nutné hradit kromě úroků i jistinu. Hovořit o snížení státního dluhu, o vyrovnaném státním rozpočtu, ve kterém by přitom byly zakomponovány splátky dluhu, se v nejbližší době nejeví reálné. Z toho plynou i vyšší úrokové náklady, které komplikují sestavení vyrovnaného rozpočtu v dalších fiskálních obdobích, pomocí kterého by se státní dluh alespoň stabilizoval.
Po komparaci s evropskými státy vyplynulo, že státní dluh České republiky je nižší v porovnání s ostatními státy. Ale bohužel jeho růst je velmi znepokojivý. Státní dluhy vybraných států se od sebe hodně liší. Je to dáno tím, že každá ekonomika státu je jiná, každý stát řídí a ovlivňuje svůj dluh jinak.
65
Dalším vytyčeným cílem bylo najít a vysvětlit správná a účinná řešení dluhového problému. Aby se státní dluh snížil, je zapotřebí mít přebytkový rozpočet. Situace však není snadná, neboť státní dluh vlivem úroků, vysokých mandatorních výdajů neustále stoupá. Snižování státního dluhu je tedy běh na dlouhou trať a vyžaduje značnou finanční disciplínu, dlouhodobé plánování a vypracovanou strategii.
Svou práci bych chtěla ukončit slovy amerického ekonoma: „Státní dluh je břemeno na zádech naších dětí a vnůku, každý dolar dluhu je jako těžký balvan, krerý musíme nést na svých bedrech. Dluh znemravňuje a státní dluh znemravňuje absolutně. Každy dluh nás přivádí na scestí a státní dluh zvlášť.“47
47Samuelson
Paul Anthony. Ekonomie, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 388 s.
66
Seznam použité literatury
Odborné publikace:
1. Dvořák Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1 vydání C. H. Beck Praha, 2008, 54-56, 81-82, 101-102 s.. ISBN: 978-80-7400-075-1
2. Farský Miroslav; Měsíček Libor. Diskuse o vlastnických právech a vývoj státního dluhu v ČR. Financování nevýrobní sféry-aktuální peoblémy veřejných financi,2005, 25 s., ISBN 80-7041-978-4
3. Hamerníková Bojka. Veřejné finance. Wolters Kluwer ČR, 2010, 257 s., ISBN: 978-80-7357-497-0
4. Lajtkepová Eva.. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s., ISBN:978-80-7204-495-5
5. Lajtkepová Eva. Veřejné finance. Akademické nakladatelstvi CERM s.r.o. Brno, 2009, 128 s.,
ISBN: 978-80-7204-618-8 6. Lajtkepová Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Akademické nakladateství CERM, s.r.o., 2013, 34, 99-101 s., ISBN: 978-80-7204-861-8
7. Lungová Miroslava. Přístupy k regionálnímu rozvoji ve vybraných zemích Evropy, Technická iniverzita v Liberci, 2012, 64 s.
8. Peková Jitka. Veřejné finance úvod do problematiky. Nakladatelství ASPI Publishing, s.r.o., 2001, 241 s., ISBN: 80-86395-19-7
9. Peková Jitka. Veřejné finance úvod do problematiky. Praha: ASPI, a.s., 2005, 433 s., ISBN: 80-7357-049-1
10.Pikora Vladimír, Šichtařová Markéta. Nahá pravda aneb Co nám neřekli o naších penězích a budoucnosti. 1.vyd. Praha :NF Distribuce s.r.o., 2012, 65 s., ISBN: 978-80-260-2811-6
67
11.Prušvic David. Fiskální politika, fiskální pravidla a jejich postávení v systému národního hospodářství. Studie národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 8/2008, 30 s., ISBN: 978-8086729-43-5
12.Samuelson Paul Anthony. Ekonomie, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 388 s., ISBN: 80205-0494-X 13.Smetanková Daša. Mandatorní výdaje státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, 2014, 3-4,7 s
Internetové zdroje: 1. Aktuálně.cz, Díky registraci tržeb můžeme snížit DPH, plánuje Babiš, [online], © 2014, [cit. 2015-06-20], dostupné z: http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/online-registrace-trzeb-snizenidph/r~23bfa84c134311e4911e0025900fea04/
2. Barák Vilém, Čekejme krach, současný státní dluh nejde splatit, [online],© 2014, [cit. 2015-06-15] dostupné: http://vilembarak.blog.idnes.cz/c/457099/cekejme-krach-soucasny-statni-dluh-nejde-splatit. html 3. Businessinfo.cz, Maďarsko: Ekonomická charakteristika země, [online], © 2015,[cit. 2015-06-17] dostupné z:www.businessinfo.cz/cs/clanky/madarsko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-18568. html 4. CNG4YOU.cz , Vývoj spotřební daně na CNG v ČR , [online], © 2011, [cit. 2015-06-16] dostupné z: http://www.cng4you.cz/legislativa/dane/vyvoj-spotrebni-dane-na-cng-v-cr.html
5. CZSO, Hlavní makroekonomické ukazatele, [online], © 2015, [cit. 2015-06-14], dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hmu_cr
6. ČTK, Deficit veřejných financí loni podle ČSÚ stoupl, [online], © 2015, [cit. 2015-06-15] dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/deficit-verejnych-financi-loni-podle-csu-stoupl-nadve-procenta/1199623
68
7. Dočkal Jakub, Státní dluh ČR [online], © 2014, [cit. 2015-06-14], dostupné z: http://flek.cz./ clanky/dalsi-tipy-a-informace/vyvoj-ceskeho-statniho-dluhu-a-schodku-statniho-rozpoctu-cr
8. ePojisteni.cz, Budoucnost - 3 pilíře důchodového systému, [online], © 2013, [cit. 2015-06-18] dostupné z:http://www.epojisteni.cz/aktuality-penzijni-pripojisteni-penzijni-fondy-duchodova-reforma
9. Euroekonom, Vývoj státních dluhů v EU, [online], © 2014, [cit. 2015-06-13], dostupné z: http: //www.csas.cz/banka/nav/o-nas/vyvoj-statnich-dluhu-v-eu-d00014488
10.Hájková Gabriela, Daňová reforma pohledem ekonomů: chudí budou ještě chudší, [online],© 2011, [cit. 2015-06-19], dostupné z: www.mesec.cz/clanky/danova-reforma-pohledem-ekonomu/
11.Jelínek Lukáš, On-line evidence tržeb v kostce, aneb týká se to i vás , [online], © 2014, [cit. 2015-06-20] , dostupné z:: http://lukasjelinek.blog.idnes.cz/c/451365/on-line-evidence-trzeb-vkostce-aneb-tyka-se-to-i-vas.html
12.Jenerálová Ivana, Nová daňová reforma v ČR, [online], © 2011, [cit. 2015-06-19], dostupné z: www.czech.cz/cz/Podnikani/Ekonomicka-fakta/Nova-danova-reforma-v-CR
13.Kalousek Miroslav, Problematika státního dluhu, [online], © 2015, [cit. 2015-06-16] dostupné z: http://www.top09.cz/proc-nas-olit/politika/hospodarska-politika/problematika-statniho-dluh2391html
14.Kalousek Miroslav, Úskalí strategie státního dluhu 2014 ministerstva financí, [online], © 2014, [cit. 2015-06-16] dostupné z http://denikreferendum.cz/clanek/17336-uskali-strategie-statního-dluhu2014-ministerstva-financi
15.Kamaryt Michal, Daňová Kobra už má rozpracováno pět kauz, [online], © 2014, [cit. 2015-06-18] dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/278061-danova-kobra-uz-ma-rozpracovanopet-kauz/
16.Kreč Luboš, Strnadová Barbora, Neprůhledný únik daní skončí. Vláda přiškrtí penězovody do daňových rájů , [online], © 2014, [cit. 2015-06-19], dostupné z: www.byznys.ihned.cz/c161575160-unik-penez-do-danovych-raju-skonci
69
17.Mach Petr,Vláda ničí pracovní místa - proto roste státní dluh, [online], © 2004, [cit. 2015-06-17] dostupné z:http://cepin.cz/cze/clanek.php? 18.MFČR, Definice a měření státního dluhu, [online], © 2007, [cit. 2015-06-10], z:
dostupné
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/
definice-a-mereni 19.MFČR, Struktura a vývoj státního dluhu,
[online], © 2004,
[cit. 2015-06-12], dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-avyvoj-statniho-dluhu 20.MFCR, Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu, [online], © 2013, [cit. 2015-06-12] dostupné z: hppp://www.mfcr.cz/cs/legislativa/metodiky/2012/ metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs-20019577
21.MFČR, Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku, [online], © 2005, [cit. 2015-06-12] dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladniinformace/odbor-rizeni-statniho-dluhu
22.MFČR, Cíle a kritéria, [online], © 2005, [cit. 2015-06-13] dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/ verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/cile-a-kriteria
23.Nesejt Pavel, Jak vznikaly miliardy státního dluhu, [online], © 2004, [cit. 2015-06-14], dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/41197-jak-vznikaly-miliardy-statniho-dluhu/
24.OnBusiness.cz, Kontrolní hlášení DPH : Co byste určitě měli vědět, [online], ©
2014,
[cit. 2015-06-19], dostupné z: http://onbusiness.cz/kontrolni-hlaseni-dph-co-byste-urcite-meli-vedet1529 25.Penzijní reforma, [online], © 2012, 2013, [cit. 2015-06-18] dostupné z: http://reformapenzijni.cz/
26.Podnikátor.cz, Solidární zvýšení daně, [online], © 2013, [cit. 2015-06-17] dostupné z http: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvi-a-dane/danove-vydaje/n:19419/Solidarni-zvysenidane 27. Státní záruky, [online],© 2014, [cit. 2015-06-15] dostupné z: http://data.mfcr.cz/cs/dataset/statni-
zaruky
70
28.Tresák Rastislav, Není dluh jako duh, [online] , © 2011, [cit. 2015-06-15] dostupné z: http://www. zlatereseni.cz/neni-dluh-jako-dluh
29.Tůma Ondřej, Očima expertů: Elektronická evidence tržeb. Past na daňové úniky, nebo na podnikatele?, [online], © 2014, [cit. 2015-06-20] dostupné z: ttp://www.penize.cz/podnikani/289375ocima-expertu-elektronicka-evidence-trzeb-past-na-danove-uniky-nebo-na-podnikatel
30.Ungerman Jaroslav, Řecku pomůže jedině odpuštění dluhů , [online], © 2011, [cit. 2015-06-18]dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/10825-recku-pomuze-jedine-odpusteni-dluhu
31.Vlada.cz, Úsporna opatření vlady pro roky 2013-2015, [online], © 2012, [cit. 2015-06-20] dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/usporna-opatreni-vlady-pro-roky-2013az-2015-94630/
Legislativní dokumenty 1. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 235/2004 sb., o dani z přidané hodnoty 3. Zákoné opatření senátu ze dne 9. října 2013 č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, §26
71
Seznam grafů Graf č.1: Vývoj státního dluhu v ČR v letech 1994-2014.....................................................................11 Graf č.2: Vývoj schodku státního rozpočtu v letech 2000-2014..........................................................27
Graf č.3:Vývoj veřejného deficitu k HDP v letech 1995-2014............................................................27 Graf č.4: Mandatorní výdaje, celkové výdaje a příjmy státního rozpočtu v letech 1995-2014...........30 Graf č.5: Výše sociálních transferů v letech 1995-2014......................................................................30 Graf č.6: Vývoj spotřební daně na CNG v letech 2006-2021...............................................................37 Graf č.7: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1995-2014.................................................................39 Graf č.8: Vývoj veřejného dluhu k HDP Švédsko v letech 2008-2014...............................................41 Graf č.9: Vývoj verejného dluhu k HDP v Maďarsku v letech 2008-2014...........................................42 Graf č.10:Vývoj veřejného dluhu k HDP v Řecku v letech 2008-2014................................................43 Graf č.11:Porovnání veřejných dluhů ve vybraných zemích EU v letech 2008-2014..........................47
Seznam tabulek
Tabulka č.1: Vývoj státního duhu vůčí HDP v letech 1993-2014.........................................................12 Tabulka č.2: Struktura státního dluhu 1993-2014................................................................................16 Tabulka č. 3: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014..................................................................29 Tabulka č.4: Úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu v letech 1994-2014......................................34
Tabulka č.5: Vývoj sazeb daně z přidané hodnoty v letech 2000-2015................................................36 Tabulka č.6: Konvergenční program HU 2014-2017............................................................................43
72
Seznam použitých zkratek: EBRD - European Bank for Reconstruction and Development (Evropská banka pro obnovu a rozvoj) EIB – European Investment Bank (Evropská investiční banka) EU – Evropská Unie CNG - zemní plyn ČNB - Česká národní banka ČSÚ - Český statistický úřad DPH - daň z pridané hodnoty HDP – hrubý domácí produkt HU- Maďarsko IBRD – International Bank for Reconstruction and Development (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj) MF - ministerstvo financí MMF - Mezinárodní měnový fond MV- mandatorní výdaje OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) QMV - quasi mandatorní výdaje SPP - státní pokladniční poukázk
73
