CELNÍ A DAŇOVÝ DLUH A ZPŮSOBY VYMÁHÁNÍ

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

CELNÍ A DAŇOVÝ DLUH A ZPŮSOBY VYMÁHÁNÍ Customs and Tax Debt and Methods of its Enforcement Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

JUDr. Dana Šramková, Ph.D., MBA

Lenka Navrátilová

Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Pro:

NAVRÁTILOVÁ Lenka

Obor:

Evropská hospodářská, správní a kulturní studia

Název tématu:

CELNÍ A DAŇOVÝ DLUH A ZPŮSOBY VYMÁHÁNÍ Customs and Tax Debt and Methods of its Enforcement

Zásady pro vypracování Cíl práce, metody a podstatné otázky, kterým by měla být věnována pozornost: Na základě rešerše získaných informačních zdrojů a analýzy stávající právní úpravy (zejm. celní kodex, daňový řád, zvl. daň. zákony) charakterizujte zvolenou problematiku. Vymezte pojem celní a daňový dluh. Zpracujte systematický přehled způsobů vymáhání celního a daňového dluhu. Zhodnoťte stávající stav po stránce právní úpravy (možnosti/limity dané platnou právní úpravou) a ekonomické (se zohledněním relev. statistických dat). Dle zjištěných skutečností proveďte případně dílčí komparaci s předešlými obdobími, příp. komparaci ve vztahu k úpravě podobně velkého členského státu EU. Formulujte závěry a případná doporučení de lege ferenda. Postup a zásady pro vypracování: 1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému v podmínkách právní regulace na úrovni EU a ČR a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Případné formulování pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů. 2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích (systematicky), aby se prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek (s postupem od obecného ke konkrétnímu, resp. od teoretického k praktickému). Při meziobor. přístupu bude převažovat hledisko (finančně) právní, doplněné o rozpočtové aspekty zpracované pohledem ekonoma. Předpokládá se navázání kontaktu s praxí.

3. Dílo bude ukončeno závěrem, ve kterém budou shrnuty výsledky práce ve vztahu k hlavnímu cíli (případně potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza/hypotézy). Současně zde mohou být uvedeny způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla. 4. Jedním z hl. úkolů je vyhledat a zpracovat právní prameny, literaturu a ev. judikaturu ke zpracovávanému tématu. Nalezení literatury je součástí autorské činnosti. Autorka bude vedle učebnic z odborných publikací věnovaných dané problematice a z oficiálních internetových zdrojů. Vhodné je i částečné využití pramenů ekonomických. Použití zdrojů a jejich zpracování bude konzultováno. Zvl. pozornost bude věnována vytvoření pozn. aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracováno s poznatky, jež nevyplynuly z vlastní badatelské činnosti. Rozsah práce by neměl výrazně překročit rozsah vymezený pro tento druh kvalif. práce. Práce po formální stránce musí splňovat náležitosti stanovené příslušnými předpisy MU a PrF MU. Předpokládaný harmonogram konzultací: 1. Nejprve bude zpracován projekt práce obsahující cíle práce, podrobnou osnovu a přehled stěžejních pramenů (termín první konzultace s představením pramenů: říjen-listopad, termín odevzdání projektu vedoucí práce: do 15.1.). 2. Dále bude zpracována prezentace, v níž bude představen cíl (příp. hypotéza), vysvětlena struktura a obsah práce a shrnuty nejdůležitější poznatky a závěry, k nimž studentka dospěla. Předpokládá se, že vlastní text práce bude průběžně předkládán vedoucí ke konzultacím, přičemž finální verze práce bude zaslána vedoucí k nejpozději dva týdny před termínem odevzdání práce.

Rozsah grafických prací:

(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů)

Rozsah práce bez příloh:

35 – 40 stran

Seznam odborné literatury: 

ŠRAMKOVÁ, Dana a Pavel SALÁK a Oldřich KNECHT a Jana ŠIMONOVÁ a Ivana PAŘÍZKOVÁ a Vladimír NOVÁČEK a Karel SVOBODA a Pavel MATOUŠEK a Pavel POLÁK a Ladislav HRBEK a Miroslav HORÁK. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí. Vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 163 s. ACTA UNIVERSITATIS BRUNENSIS, řada teoretická; 400. ISBN 978-80-210-5690-9.  ONDRÝSEK, Roman a Ondřej LICHNOVSKÝ a Petra NOVÁKOVÁ a Eva KOSTOLANSKÁ a Tomáš ROZEHNAL. Daňový řád. Komentář. 2. vyd. Praha: C.H.BECK, 2011. 616 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400390-5.  BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012. xxx, 519 s. ISBN 9788074004407.  RADVAN, Michal a Petr MRKÝVKA a Ivana PAŘÍZKOVÁ a Dana ŠRAMKOVÁ. Finanční právo a finanční správa – Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Doplněk, 2008. 510 s. Edice učebnic PrF MU č. 417. ISBN 978-80-2104732-7.  Související webová stránka: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_cla.html

Vedoucí bakalářské práce:

JUDr. Dana Šramková, Ph.D., MBA

Datum zadání bakalářské práce:

28. 11. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 28. 11. 2012

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Lenka Navrátilová

Náz ev bakal á řské pr áce:

Celní a daňový dluh a způsoby vymáhání

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Customs and Tax Debt and Methods of its Enforcement

Kat edra:

Ekonomie

Vedoucí bak al ářské práce:

JUDr. Dana Šramková, Ph.D., MBA.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Předmětem bakalářské práce „Celní a daňový dluh a způsoby vymáhání“ jsou jednotlivé způsoby vymáhání jak daňového, tak celního dluhu podle relevantních právních předpisů. Těmi jsou především daňový řád a modernizovaný celní kodex. Práce se věnuje též mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. V závěru práce srovnává nedoplatky evidované u celní a daňové správy a hodnotí jejich efektivitu. Annotation The topics covered in this Bachelor’s thesis called “Customs and Tax Debt and Methods of its Enforcement” are the individual ways of customs and tax debt enforcement according to the relevant laws and regulations. These are primarily the tax law and modernized customs code. The thesis is also focused on the international assistance provided for the enforcement of some types of financial claims. In the closing part of the thesis the arrears registered by board of customs and tax administration are compared and their efficiency evaluated. Klíčová slova Celní dluh, daňový dluh, vymáhání, daňová exekuce, mezinárodní pomoc při vymáhání pohledávek, efektivita vymáhání.

Keywords Customs debt, tax debt, enforcement, tax execution, international assistance in enforcement of financial claims, efficiency of enforcement.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Celní a daňový dluh a způsoby vymáhání vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Dany Šramkové, Ph.D., MBA a uvedla jsem v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16. května 2013 vl ast noruční podpi s aut ora

Obsah Úvod ......................................................................................................................................... 13 1 Celní dluh............................................................................................................................... 15 1.1 Právní úprava cel ............................................................................................................. 16 1.2 Definice pojmu celní dluh ............................................................................................... 16 1.3 Vznik celního dluhu ........................................................................................................ 18 1.3.1 Vznik celního dluhu porušením povinností a podmínek ......................................... 19 1.3.2 Kdy celní dluh nevzniká .......................................................................................... 21 2 Daňový dluh........................................................................................................................... 24 2.1 Právní úprava daní .......................................................................................................... 25 2.2 Pojem daňový dluh a jeho vznik ..................................................................................... 25 3 Vymáhání daňového dluhu .................................................................................................... 27 3.1 Vymáhání podle daňového řádu ..................................................................................... 27 3.2 Způsoby vymáhání .......................................................................................................... 28 3.3 Daňová exekuce .............................................................................................................. 29 3.3.1 Způsoby daňové exekuce ......................................................................................... 30 3.3.2 Daňová exekuce srážkami ze mzdy ......................................................................... 31 3.3.3 Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb .......................................................................................................................................... 31 3.3.4 Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ........................................... 32 3.3.5 Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv ........................................... 32 3.3.6 Daňová exekuce prodejem movitých věcí ............................................................... 33 3.3.7 Daňová exekuce prodejem nemovitostí ................................................................... 33 3.3.8 Úhrada nedoplatku ručitelem ................................................................................... 34 3.3.9 Zajištění nedoplatku zástavním právem .................................................................. 34 4 Vymáhání celního dluhu ........................................................................................................ 35 4.1 Vymáhání podle daňového řádu ..................................................................................... 37 4.2 Vymáhání podle celního zákona ..................................................................................... 37

5 Mezinárodní pomoc při vymáhání pohledávek .....................................................................39 6 Porovnání celních a daňových nedoplatků ............................................................................43 Závěr .........................................................................................................................................50 Použité zdroje ...........................................................................................................................52 Seznam tabulek .........................................................................................................................57 Seznam grafů ............................................................................................................................57 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................57 Seznam příloh ...........................................................................................................................58

Úvod Daně i cla jsou obecně významnými nástroji fiskální politiky. Společně tvoří značnou část příjmů státního rozpočtu, lze jimi částečně ovlivňovat spotřebu obyvatelstva, činnost podnikatelského sektoru apod. Výše cel značně ovlivňuje konečnou cenu dováženého (případně vyváženého) zboží. Tím i jeho schopnost konkurovat ostatnímu zboží na trhu a v konečném důsledku tak cla ovlivňují velikost dovozu a vývozu. Cla tedy plní i funkci obchodně politickou.1 Svou schopností ovlivňovat hospodářskou soutěž mohou být využita k ochraně domácích výrobců, nebo naopak k podpoře rozvoje ekonomiky jiné země. Cla tak hrají i významnou vyjednávací roli. V rámci politiky České republiky význam cel poněkud poklesl se vstupem země do Evropské unie v roce 2004. Na druhou stranu, z pohledu Evropské unie se jedná o významný příjem do evropského rozpočtu a především významný nástroj společné obchodní politiky. Daně jsou v současnosti pro Českou republiku z fiskálního hlediska významnější, tvoří značnou část příjmů státního rozpočtu. Díky tomu je možné realizovat alokační funkci daní2, tedy zabezpečit veřejné statky, které by z důvodu své neatraktivnosti pro ziskově orientovaný soukromý sektor nejspíš jinak vůbec zajištěny nebyly. Ze společenského pohledu je též významná funkce redistribuční. Tato funkce do určité míry vyrovnává nerovnoměrné rozdělení bohatství ve společnosti a tím zmírňuje rozdíly mezi sociálními skupinami.3 Zejména u této funkce je obtížné nastavit parametry redistribuce, aby nedocházelo k demotivaci občanů. Ekonomicky významnou funkcí daní je funkce stabilizační. Daně jako vestavěné stabilizátory napomáhají zmírnit cyklické oscilace v průběhu hospodářského cyklu a pomáhají předcházet přehřátí ekonomiky.4 Aby však mohly daně a cla své funkce správně plnit, je potřeba zajistit jejich vybrání. Pokud se tak nestane řádnou platbou ve stanovené lhůtě, dochází k zajištění jejich úhrady vymáháním. Vymáhání tak přispívá k zajištění právní jistoty prostředí. Má tedy zároveň funkci preventivní, neboť samotná existence možnosti vymáhat splnění povinnosti může některé subjekty odradit od jejího nesplnění. Stát uplatňuje při vymáhání nad dlužníkem své nadřazené postavení. Aby bylo splnění povinnosti vynutitelné, je nutné vymáhání důsledně zakotvit v právních předpisech. 1

BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 292 STEJSKAL (2008), s. 10 3 tamtéž, s. 11 4 tamtéž, s. 11 2

13

Téma Celní a daňový dluh a způsoby vymáhání jsem si zvolila právě z důvodu jeho významnosti a také aktuálnosti. Právní předpisy určující vymáhání jak daňových, tak nesplacených celních dluhů totiž v posledních letech prošly změnami – v roce 2011 začal platit nový daňový řád, od července 2011 nabyla účinnosti novela celního zákona a do června roku 2013 postupně nabývala účinnosti jednotlivá ustanovení modernizovaného celního kodexu. Navíc nedoplatky v dlouhém období vykazují stoupající trend, a tak je potřeba zajistit efektivně jejich vymáhání. Cílem této práce je zpracovat systematický přehled způsobů vymáhání celního a daňového dluhu. Dílčím cílem je pak porovnat efektivnost vymáhání celní a daňovou správou. Práce je členěna na 6 kapitol. Za účelem definice základních pojmů se v první kapitole práce věnuje samotnému pojmu celní dluh a jeho vzniku. Ve druhé kapitole se ze stejného důvodu zabývá pojmem daňový dluh a jeho vznikem, neboť celní dluh podle celního kodexu je chápán jinak než daňový dluh podle daňového řádu. Ve třetí kapitole se dostává k samotnému vymáhání daňového dluhu a jeho právnímu zakotvení. Ve čtvrté části potom také obdobným způsobem k vymáhání dluhu celního. V globalizovaném prostředí Evropské unie je nutná spolupráce, aby se zabránilo finančním podvodům, únikům apod. Proto je v práci zařazena kapitola pátá o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. V poslední šesté kapitole potom práce využívá čísel k porovnání efektivnosti celní a daňové správy při vymáhání. K získání potřebných informací k dosažení cíle práce jsem využila příslušné právní předpisy, přičemž stěžejními prameny byly modernizovaný celní kodex (nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství) a zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Vedle zpracování právních předpisů jsem použila literární rešerši a též analýzu výročních zpráv a závěrečného účtu Ministerstva financí ČR.

14

1 Celní dluh Clo, jak již bylo uvedeno, plní stále řadu funkcí, jako je funkce fiskální, obchodněpolitická a cenotvorná, ač některé funkce dnes využívá předně EU. V současné době si ČR ponechává 25 % vyměřeného cla a 75 % odvádí do rozpočtu Evropské unie.5 Pokles významu cla jako příjmu státního rozpočtu je zřejmý z následujícího grafu. Graf 1. Inkaso cla ve prospěch státního rozpočtu (v mld. Kč)

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011

V roce 2011 vybraly celní orgány clo ve výši 7,055 mld. korun Výše příjmu státního rozpočtu z cel tak činila 1,73 mld. korun, což tvoří jen velmi malou část (celkové příjmy státního rozpočtu 1 012 mld.). Do rozpočtu EU bylo odvedeno 5,326 mld. korun.6 Celkové příjmy Evropské unie ze cla za rok 2011 činily 13,4 % veškerých příjmů, vyjádřeno objemově v přepočtu na koruny 434 mld.7 Je tedy zřejmé, že i přesto, že pro ČR již clo není z fiskálního hlediska významné tak jako dříve, pro EU stále představuje důležitý zdroj. Clo definuje například Bakeš jako „povinnou platbu sui generis stanovenou právními předpisy, která je vybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici od osob,

5

EUROPEAN COMMISSION (2008), s. 238 Ministerstvo financí ČR: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu [online] (2012) 7 EUROPEAN COMMISSION. Financial Programming and budget: EU expenditure and revenue. [online] (2012) 6

15

které zboží dovážejí, respektive vyvážejí nebo od osob, pro které je takovéto zboží dováženo nebo vyváženo.“8

1.1 Právní úprava cel Protože je Česká republika jako člen Evropské unie i členem její celní unie, je problematika cel upravována především unijní úpravou. Hlavní prameny právní úpravy jsou přitom vyhlašovány formou nařízení tak, aby byl zajištěn jednotný postup v případě společné obchodní politiky EU. Nejvýznamnější z těchto nařízení jsou nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů (celní kodex), nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů (celní sazebník). Celní kodex z roku 1992 bude k 24. červnu 2013 plně nahrazen Modernizovaným celním kodexem – nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství. Ve své práci budu vycházet především z něj. Vedle unijního práva zůstávají některé otázky upraveny Celním zákonem č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen celní zákon). Celní zákon se použije pouze tam, kde neexistuje unijní úprava. Upravuje například povinnosti celníků či dohled celních orgánů. Stejně tak celní orgány zůstávají předmětem vnitrostátní úpravy, u nás je to zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. Dalším pramenem jsou mezinárodní smlouvy – po vstupu ČR do EU zůstala v platnosti Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) z roku 1947. Upravena byla při příležitosti vzniku Světové obchodní organizace v roce 1994.9 Překážkou pro to, aby zůstala v platnosti, nebyl ani vstup ČR do EU, neboť i EU je smluvní stranou této mnohostranné dohody, fungující mimo jiné i na principu doložky nejvyšších výhod.

1.2 Definice pojmu celní dluh Samotnou definici pojmu celní dluh nalezneme v Modernizovaném celním kodexu v Hlavě I, 4. článku: „celním dluhem se rozumí povinnost osoby zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla, které se podle platných celních předpisů vztahuje na konkrétní zboží.“ 8 9

BAKEŠ (1979), s. 102 BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 299

16

„Povinnost“ znamená, že nesplnění povinnosti plynoucí z tohoto článku vyvolá právní důsledky. „Osoba“ z tohoto článku je dále v celním kodexu nazývána jako deklarant, tedy osobou, která podává celní prohlášení vlastním jménem, nebo jménem někoho jiného. Deklarant je buď osoba fyzická s obvyklým bydlištěm na území Evropské unie, nebo osoba právnická se sídlem, správním ústředím nebo stálou provozovnou na tomto území. Osoby v EU neusazené musí celní prohlášení podávat prostřednictvím nepřímého zastoupení. Deklarantem je tedy typicky dovozce zboží či osoba, pro kterou je zboží dováženo.10 Podle článku 44 modernizovaného kodexu je deklarant dlužníkem. V případě nepřímého zastoupení se dlužníkem stává osoba, jejímž jménem se celní prohlášení podává. Dlužník není deklarantem, pokud celní dluh vznikne porušením předpisů, tedy například při nezákonném dovozu. „Částka cla“ se stanoví z celní hodnoty dle zařazení zboží v celním sazebníku, přičemž se zohledňuje původ zboží i případné zvýhodnění či znevýhodnění sazby. „Zbožím“ se rozumí hmotné movité věci (výjimkou je nehmotná elektrická energie), které lez přiřadit k položce v celním sazebníku.11 Nevzniká vstupem omamných a psychotropních látek, jejichž použití není na lékařské či vědecké účely. 12 Pro vznik celního dluhu je důležitý celní status zboží. Existují dva typy celních statusů – status zboží Společenství a status zboží, které není zbožím Společenství. Zbožím společenství je podle článku 4 Modernizovaného kodexu zboží. „a) zcela získané na celním území Společenství, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či území mimo celní území Společenství; b) zboží dovezené na celní území Společenství ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného oběhu; c) zboží získané nebo vyrobené na celním území Společenství buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b).“ Zbožím, které není zbožím Společenství, je potom zboží, které nespadá do předchozích kategorií, o status zboží Společenství přišlo či zboží, které sice bylo vyrobeno na území

10

BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 300 Tamtéž, s. 300 12 Článek 50 Modernizovaného celního kodexu 11

17

Společenství, ale ze zboží z režimu vnějšího tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku.13

1.3 Vznik celního dluhu Celní dluh vzniká jak při dovozu, tak při vývozu, za předpokladu, že se na zboží vztahuje dovozní, resp. vývozní clo dle celního sazebníku. Při dovozu vzniká celní dluh, když je zboží bez statusu zboží Společenství propuštěno do režimu volného oběhu či režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla. Celní dluh vzniká přijetím celního prohlášení.14 Celní prohlášení je definováno opět v článku 4 Modernizovaného kodexu. Jde o „úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje přání, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita.“ Toto prohlášení může podat každý, kdo je schopen předat dotyčné zboží i se všemi potřebnými dokumenty. 15 Dlužníkem je, jak již bylo uvedeno výše, deklarant nebo u nepřímého zastoupení ten, jehož jménem se prohlášení činí. Po podání celního prohlášení vyměří příslušný celní orgán clo. Celní režim volného oběhu je z režimů nejběžnější. Po uvedení do tohoto režimu získává zboží status zboží Společenství a je s ním možno nakládat stejně, jako kdyby pocházelo z členského státu. Tímto se projevuje zásada asimilace. Též se na zboží uplatňuje zásada zákazu diskriminace kvůli jeho původu.16 Režim dočasného použití se uplatňuje na zboží, které není zbožím Společenství, které má být používáno na území Společenství a později ve stanovené lhůtě opět vyvezeno. Upravuje jej oddíl 1 čtvrté kapitoly hlavy VII Modernizovaného celního kodexu. Zboží musí ovšem splňovat podmínky, jako že kromě běžného opotřebení užíváním nebude do vývozu nijak změněno, že jej bude možno v rámci možností identifikovat. Držitel tohoto režimu také musí být usazen mimo území Společenství. Zboží bývá částečně či zcela osvobozeno od cla. Pokud se na zboží vztahuje vývozní clo, vzniká celní dluh okamžikem propuštění tohoto zboží do režimu vývozního či do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Stejně tak, jako u cla dovozního, vzniká okamžikem přijetí celního prohlášení a dlužníkem je deklarant či

13

Článek 101, odstavec 2 Modernizovaného celního kodexu Článek 44 Modernizovaného celního kodexu 15 BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 299 16 TÝČ (2010), s. 176 14

18

zastupovaná osoba.17 Celní prohlášení se podává elektronicky celním úřadu, pod který spadá místo usazení vývozce, případně místo balení či nakládky k vývozu.18 Vzniklý celní dluh je dlužníkovi oznámen na místě, na kterém vznikl, tedy v místě podání celního prohlášení (případně oznámení o zpětném vývozu), nebo v místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí k jeho vzniku.19 Celní orgán nemusí vznik dluhu oznámit vždy. Tyto situace jsou uvedeny v článku 67 modernizovaného celního kodexu – například částka dovozního cla odpovídá částce z celního prohlášení. V tomto případě se za oznámení považuje propuštění zboží. Celní dluh lze oznámit dlužníkovi nejpozději do 3 let ode dne jeho vzniku. Výjimkou je dluh vzniklý v důsledku činu, který mohl být důvodem zahájení trestního řízení, potom je lhůta prodloužena na 10 let. Uplynutím této lhůty je celní dluh promlčen.20 Přestože celní kodex upravuje i clo vývozní, není toto clo obvyklé. V současnosti nestanovuje společný celní sazebník Společenství žádné zboží, na které by se vývozní clo vztahovalo. K omezení vývozu citlivého, nebo ve Společenství nedostatkového zboží používá Evropská unie jiné prostředky. Například vývoz takzvaného zboží dvojího užití, tedy zboží, které by mohlo být použito k výrobě zbraní (jaderný materiál, lasery, ale i určité typy navigací), je upraven nařízením Rady č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů. Podobným případem je omezení vývozu předmětů kulturní povahy nařízením č. 3911/1992, o vývozu kulturních statků, ve znění pozdějších předpisů. 1.3.1 Vznik celního dluhu porušením povinností a podmínek Celní dluh ovšem může vzniknout i nesplněním povinností a podmínek. Tomuto způsobu vzniku u dovozů se věnuje článek 45 Modernizovaného celního kodexu. Vzniká nesplněním povinností uvedených v celních předpisech ohledně vstupu na celní území Společenství, konečného použití, uvedených v předpisech pro odnětí zboží celnímu orgánu, nebo porušením podmínek tak, aby bylo umožněno snížit sazbu, či clo odpustit, ač jinak by na to nárok nevznikl. Okamžikem porušení těchto podmínek či jejich nesplněním vzniká celní dluh. Dlužníkem se stává každý, kdo předpisy měl splnit a nesplnil. Pokud jde o nepřímé zastoupení, 17

Článek 48 Modernizovaného celního kodexu Celní správa České republiky: Vývoz [online] 19 Článek 55 Modernizovaného celního kodexu 20 Článek 68 modernizovaného celního kodexu 18

19

dlužníkem se stává osoba, která jednala jménem někoho jiného, a byla si vědoma nebo si měla být vědoma svých povinností. Dlužníkem se může stát i příjemce zboží, pokud si v okamžiku přijetí má být vědom, že povinnost nebyla splněna. Co se týče podmínek udělení snížené sazby apod., stává se dlužníkem ten, kdo měl tyto podmínky splnit.21 Částka cla, která byla již uhrazena, se potom od vzniklého celního dluhu odečítá.22 Příkladem porušení povinností může být nepřihlášení zboží, na které se vztahuje dovozní clo, vstupujícího na území unie celním orgánu. Celní dluh tak vzniká okamžikem vstupu tohoto zboží na území Společenství. Dlužníkem je dovozce, ale může se jím stát i příjemce zboží. Příkladem porušení podmínek snížení sazby dovozního cla je zboží propuštěné do režimu konečného použití, které bylo použito k jinému účelu, než za jakým bylo do tohoto režimu propuštěno. Zde již byla část cla zaplacena, a proto se od nově vzniklého celního dluhu již zaplacená částka odečte. Vznik celního dluhu porušením či nesplněním podmínek u vývozu je upraven v článku 49 Modernizovaného celního kodexu. Jedná se o nesplnění povinností stanovených v předpisech pro propuštění zboží do režimu výstupního nebo pasivního zušlechťovacího styku. Spadá sem i případ, kdy zboží opustí unii zcela bez celního prohlášení. Celní dluh potom vzniká v okamžiku, kdy zboží opustí území Společenství. Jiným případem je porušení podmínek umožňujících snížení cla či přímo úplného osvobození. Zde vzniká celní dluh, když je zboží vyvezeno na jiné místo určení, než zakládá nárok na takové snížení nebo osvobození. Boj proti porušování výše uvedených celních předpisů patří vedle ochrany autorských práv a boji proti organizovanému zločinu k nejvýznamnějším úkolům celní správy. I kvůli mezinárodnímu rozměru takových porušování je Celní správa České republiky zapojena do různých mezinárodních organizací. Institucí v rámci Evropské unie je například Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF.23 Česká republika se zapojuje do společných akcí. Dle tiskové zprávy Celní správy České republiky z roku 2011 se v roce 2010 díky celoevropské spolupráci vedené OLAFem podařilo zachytit 37 408 200 kusů nelegálně dovážených cigaret či 1 243 kg tabáku. Příkladem přímé spolupráce uvedené v téže tiskové zprávě je odhalení podvodu jedné české firmy, která nesprávně deklarovala LED světla pocházejících z Číny, Mexika a USA. Únik na celních poplatcích činil zhruba 288 000 Kč.

21

Článek 46 Modernizovaného celního kodexu Článek 47 Modernizovaného celního kodexu 23 European Commision: European Anti-Fraud Office [online] 22

20

Nejčastěji jsou obecně porušovány celní předpisy při dovozu textilního zboží, elektroniky, motorových vozidel, zemědělských a potravinářských výrobků a u zboží podléhajícího spotřebním daním.24 Například u elektroniky (kam spadají i elektrodíly) zjistila česká celní správa v roce 2011 celkem 225 případů porušení celních předpisů, což znamenalo výpadek na cle a daních zhruba 64 mil. Kč.25 1.3.2 Kdy celní dluh nevzniká Jak již bylo uvedeno výše, celní dluh nevzniká při protiprávním vstupu padělaných peněz na území Společenství, ani při vstupu omamných a psychotropních látek, které nejsou na vědecké či lékařské účely.26 Mimo tyto protiprávní situace se však vyskytují i jiné případy, kdy celní dluh nevzniká, ač zboží překračuje hranice legálně a ve společném celním sazebníku jsou uvedeny sazby pro výpočet cla. Na první pohled by tedy měl celní dluh vzniknout. Důvodem, proč mnohdy nevznikne, je existence zvláštních celních a preferenčních režimů, kterými EU podporuje svoji ekonomiku, nebo ekonomiku rozvojových a chudých zemí. Celní režim, do kterého má být zboží propuštěno, navrhuje deklarant v celním prohlášení.27 Zvláštním celním režimům se věnuje hlava VII Modernizovaného celního kodexu, jsou jimi režim aktivního zušlechťovacího styku, režim pasivního zušlechťovacího styku, režim vnějšího a vnitřního tranzitu, režim dočasného uskladnění, režim uskladnění v celních skladech, režim konečného použití a režim ve svobodných pásmech. Jiným důvodem, proč celní dluh nevznikne, může být vstup zboží uvedeného v nařízení 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla. Podle tohoto nařízení bude například osvobozeno od cla osivo či hnojivo, které je určené na obhospodařování pozemku umístěného na území Společenství v blízkosti hranic s třetí zemí, jestliže podnik zemědělců sídlí v této třetí zemi též v blízkosti hranic. Podle stejného nařízení je osvobozena zásilka ze třetí země do hodnoty 150 eur (kromě alkoholu, tabáku či parfémů), majetek fyzických osob stěhujících se na území Společenství, dědictví s určitými výjimkami (například zásoba hotových výrobků by od cla osvobozeny nebyla), pomoc obětem katastrof, čestná vyznamenání a mnohá další.

24

Celní správa České republiky: Boj proti porušování celních předpisů [online] Ministerstvo financí ČR: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online] 26 Článek 50 Modernizovaného celního kodexu 27 BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 299 25

21

Celní dluh nemusí vzniknout i přesto, že je zboží z třetích zemí propuštěno do režimu volného oběhu a nevztahuje se na něj nařízení 1186/2009. Důvodem je existence mezinárodních smluv, které Evropská unie uzavírá. Evropský hospodářský prostor vznikl

na základě dohody mezi

Evropskými

společenstvími a Evropským sdružením volného obchodu.28 Na základě této smlouvy byla vytvořena úzká vazba signatářských třetích zemí k jednotnému vnitřnímu trhu Společenství. Používají víceméně unijní právo a týkají se jich i 4 základní svobody – tedy i volný pohyb zboží bez vzniku celního dluhu. Výjimkou jsou ale zemědělské produkty, energie, ocel a uhlí, na které se vztahují zvláštní pravidla. V současnosti jsou členy EHP kromě členských zemí EU Island, Norsko a Lichtenštejnsko. Z celkového dovozu do České republiky za rok 2011 tvořil dovoz z těchto zemí zhruba 2 %. Stejně tak tvořil i 2 % našeho vývozu.29 Jediný člen ESVO, který se nestal členem EHP je Švýcarsko. To má nejen obchodní vztahy s EU upraveny ve dvoustranných dohodách. Mezi Švýcarskem a EU je zóna volného obchodu. Dohody o přidružení evropských zemí slouží ke sbližování vnitrostátních práv s legislativou EU a také k liberalizaci mezinárodního obchodu.30 Týká se kandidátských zemí na členství v EU. Tuto dohodu uzavřelo například Chorvatsko, Turecko či Makedonie a vznikla tak zóna volného obchodu. U Turecka se později síla integrace vyvinula až na celní unii. Podobnými dohodami jsou dvoustranné Evropsko-středomořské dohody, které EU uzavřela například s Tuniskou republikou, Izraelem, Marockým královstvím, Libanonem a dalšími.31 Na rozdíl od evropských dohod jsou volnější a nepředpokládají vstup země do EU. Svým nastavením podporují rozvoj ekonomik těchto států, neboť snižují či přímo odbourávají dovozní cla do EU. Všeobecný systém preferencí (GSP) je další formou podpory rozvojových zemí Evropskou unií.32 EU usnadňuje přístup rozvojovým zemím na svůj trh snížením či odbouráním cel, aby umožnila jejich rozvoj a pomohla tak snížit chudobu. Jedná se o režim pobídkový, tedy pro země, které například zajišťují řádné fungování veřejné správy nebo ochraňují lidská práva, existuje výhodnější režim GSP+. Pro nejchudší a nejméně rozvinuté 28

TÝČ (2010), s. 276 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Zahraniční obchod České republiky 2011 [online] 30 TÝČ (2010), s. 276 31 TÝČ (2010), s. 277 32 FJELLNER, EVROPSKÝ PARLAMENT: Pracovní dokument: o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (2011) [online] 29

22

země je to EBA (z anglického everything but arms), kdy země mají plný přístup na trh EU zcela bez cel pro všechny výrobky, kromě zbraní a munice. Za rok 2009 byla ve všeobecném systému preferencí dovezena do EU produkce v hodnotě 60 miliard eur, což tvoří 4 % celkového dovozu do EU.33

33

tamtéž

23

2 Daňový dluh Daně jsou významným nástrojem fiskální politiky především proto, že příjmy z daní tvoří velkou část státního rozpočtu a umožňují tak státu financovat veřejnou správu, veřejný sektor, provádět stabilizační a redistribuční politiku apod. Za rok 2011 činily příjmy z daní a poplatků 51,7 % celkových příjmů státního rozpočtu, objemově 523,43 miliard korun.34 Dle členění státního rozpočtu je jako daňový příjem chápáno i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud tedy započítáme i tyto příjmy, je podíl daňových příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu celých 87,9 %.35 Výší daní ovlivňuje stát spotřebu, podnikatelskou činnost či atraktivnost investičního prostředí. Významný je faktor přerozdělování bohatství ve společnosti. Graf 2. Struktura celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2011

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011

„Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech (např. každoroční placení daně z příjmů), nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při každém převodu nemovitosti).“36

34

Ministerstvo financí ČR: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu (2012) [online] tamtéž 36 KUBÁTOVÁ (2006), s. 16 35

24

2.1 Právní úprava daní Daně jsou na rozdíl od cel ponechány právní úpravě samotných členských států. I zde ovšem probíhá sbližování právních úprav. U přímých daní jde o formu koordinace, tak aby se zabránilo například dvojímu zdanění nebo naopak vyhýbání se plnění daňových povinností. U daní nepřímých se jedná o formu harmonizace prostřednictvím vydávaných směrnic. Ty pak upravují především sazby nepřímých daní, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže v rámci Společenství.37 Předpis přímo použitelný v ČR je nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. V České republice se problematice daní věnuje mnoho různých předpisů upravujících každý druh daně přímo (např. zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů). Správě daní se věnuje zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád).

2.2 Pojem daňový dluh a jeho vznik Daňový dluh není na rozdíl od dluhu celního v předpisech přímo definován. V daňovém řadu je o něm pouze jediná zmínka v druhém odstavci § 153, který se týká nedoplatků. Již zmínka na tomto místě napovídá, že daňový dluh je chápán jinak než dluh celní. Jak již bylo uvedeno výše, celní dluh vzniká okamžikem podání celního prohlášení či při vzniku okolností, které celní dluh zakládají. U daňového dluhu je tomu jinak. Ekvivalentem celního dluhu podle jeho definice je spíše samotná daňová povinnost, jejíž vznik je charakterizován v daňovém řádu: „Daňová povinnost vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající.“38 Obdobou cla samozřejmě zůstává daň, jako na základě daňové povinnosti vyměřené peněžité plnění.39 Daňový dluh je chápán jako daňový nedoplatek, jako pohledávka státu.40 Daňový dluh nevzniká zároveň s daňovou povinností. Vznikne-li daňovému subjektu daňová povinnost a ukládá-li mu to zákon, nebo ho k tomu správce daně vyzve, je tento subjekt povinen podat řádné daňové tvrzení (§ 135 daňového řádu). Má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně ve lhůtě pro její stanovení a při placení daně po dobu, ve které lze požadovat zaplacení nedoplatku, i kdyby daňovým subjektem již být přestal. V souladu s § 135 daňového řádu musí v řádném daňovém tvrzení sám vyčíslit daň a 37

Europa: Daně (2012) [online] § 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů 39 Odst. 3 § 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů 40 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 342 38

25

uvést předepsané údaje a další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Daň je potom splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání. Tato lhůta je uvedena v § 136 daňového řádu, pro daně vyměřované za kalendářní či hospodářský rok se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud má daňový subjekt poradce, nebo musí-li mít účetní závěrku ověřenou auditorem, prodlužuje se tato lhůta ze 3 měsíců na 6. V případě daní vyměřovaných na zdaňovací období 12 měsíců je lhůta pro podání daňového přiznání do konce prvního měsíce tohoto období. Pokud je zdaňovací období kratší než 12 měsíců, je nutné podat daňové přiznání do 25 dnů po jeho uplynutí. Například pokud bude hospodářský rok od 1. 7. 2012 do 30. 6. 2013, musí daňový subjekt podat řádné daňové tvrzení do 1. 10. Pokud by měl poradce, je to do 1. 12. 2013. V této lhůtě je také možno podat opravné daňové přiznání (§ 138 daňového řádu), po jejím uplynutí již pouze dodatečné daňové přiznání (§ 141 daňového řádu). Na základě daňového přiznání nebo z moci úřední (v případě, že daňové přiznání nebylo podáno) potom vyměří správce daně samotnou daň a výsledek se zapíše do evidence daní (§ 139 daňového řádu). Pokud se vyměřená částka rovná částce uvedené v daňovém přiznání, nemusí správce daně výsledek výměru subjektu oznamovat.41 Pokud je ale vyměřená částka vyšší nebo jde-li o částku vyměřenou z moci úřední, je povinen to subjektu oznámit a ke splacení je poskytnuta náhradní lhůta 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru (§ 139 daňového řádu). O prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání lze požádat na základě § 36 daňového řádu. O posečkání, čili odložení či rozložení úhrady daně, může daňový subjekt rozhodnout na základě podložených závažných důvodů podle § 156 daňového řádu. Daňový dluh vzniká po uplynutí splatnosti, tedy po uplynutí výše uvedených lhůt pro podání řádného daňového tvrzení. Je to tedy vlastně nedoplatek, který je definovaný v § 153 daňového řádu: „Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně; nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištěné daně.“ Daňovému dluhu odpovídá příslušná pohledávka v evidenci daní. Správce daně může daňový subjekt na vznik nedoplatku a následky spojené s jeho neuhrazením informovat, ovšem zákon mu takovou povinnost přímo nestanovuje a neurčuje ani formu vyrozumění. Může tak začít nedoplatek vymáhat i bez něj. Nedoplatek, stejně jako vznik daňové povinnosti, musí být vždy evidován na osobním daňovém účtu daňového subjektu v evidenci daní (§ 150 daňového řádu).

41

§ 140 daňového řádu

26

3 Vymáhání daňového dluhu Daňová povinnost se stává vymahatelnou okamžikem vzniku daňového dluhu.42 Daňový dluh vymáhá správce daně. Podle typu daně je to buď finanční, nebo celní úřad. Od roku 2006 navíc celní orgány vybírají a také vymáhají většinu poplatků, pokut a odvodů uložených jinými správními orgány. Tato kompetence se nazývá dělená správa. 43 Tato věcná působnost je zakotvena v § 8 zákona 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších přepisů. Podle tohoto paragrafu je celní orgán obecným správcem daně, což souvisí s § 106 zákona 500/2004 Sb., Správní řád, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že exekučním správním orgánem, který na žádost správního orgánu uvedeného v § 105 provádí exekuci na peněžitá plnění, je obecný správce daně. Záměrem svěření kompetence dělené správy celním orgánům bylo odlehčit správě daňové. Místní příslušnost se určí podle sídla orgánu, který povinnost k peněžitému plnění uložil.44

3.1 Vymáhání podle daňového řádu Vymáhání daní spadá do řízení při placení daní, není tedy samostatným řízením, ale dílčím. V § 134 daňového řádu je označeno jako exekuční řízení. Správce daně musí vést samostatnou část spisu daňového subjektu, označenou jako vymáhání daní.45 Písemnosti, které musí tato část obsahovat, jsou uvedeny v § 64 daňového řádu. Možnost vybrat a vymáhat daň omezuje lhůta uvedená v § 160 daňového řádu – lhůta pro placení daní. První odstavec stanovuje časové období šesti let. Lhůta začíná běžet v den splatnosti daně, tedy v poslední den lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Vymahatelná je tedy daň druhým dnem lhůty pro placení daní, kdy vzniká daňový dluh. Bylali stanovena náhradní lhůta splatnosti, například vlivem institutu posečkání, začíná lhůta pro placení běžet až s náhradním dnem splatnosti této daně. Správce daně může prodloužit lhůtu pro placení daně zahájením exekučního řízení podle daňového řádu nebo jiného zákona, oznámením rozhodnutím o posečkání, nebo zřízením zástavního práva. Jsou to úkony přerušující běh lhůty a způsobují, že lhůta začíná běžet znovu. Jinými úkony se běh lhůty zastavuje, jedná se o případy, kdy je daň vymáhána soudem či soudním exekutorem, daňová pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby, v případě daňové 42

LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 342 Celní správa ČR: Dělená správa – pokuty, poplatky, odvody (2009) [online] 44 SCHILLEROVÁ, A. Komentář k § 163. In BAXA, DRÁB, KANIOVÁ, LAVICKÝ, SCHILLEROVÁ, ŠIMEK a ŽIŠKOVÁ (2011), s. 1005 45 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 378 43

27

exekuce srážkami ze mzdy, nebo v případě dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku. Během těchto úkonů se běh lhůty pozastavuje a pokračuje po jejich skončení. Lhůta však vždy končí uplynutím 20. roku od jejího počátku. Jedinou výjimkou je nedoplatek zajištěný zástavním právem, zapsaným ve veřejném registru. V tomto případě uplyne lhůta pro vymožení daně 30. rokem od tohoto zápisu. Typicky se jedná o zástavní právo k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí.46 Ať už je lhůta prodlužována či nikoliv, jedná se o lhůtu prekluzivní, jejím uplynutím zaniká právo správce daně nedoplatek vybírat i vymáhat. Nedoplatek je potom z osobního daňového účtu daňového subjektu vymazán. V případě, že by daňový subjekt již neexistující nedoplatek po uběhnuté lhůty zaplatil, evidoval by správce daně tuto platbu jako daňový přeplatek.47

3.2 Způsoby vymáhání Způsoby vymáhání jsou uvedeny v § 175 daňového řádu. Správce daně může vymáhat nedoplatek prostřednictvím: 

Daňové exekuce



Soudní exekuce



Soudního exekutora



Uplatnění v insovlenčním řízení



Veřejné dražby

Daňová exekuce je prováděna podle daňového řádu, budu se jí zabývat v dalším textu. Jedním z mnoha rozdílů mezi soudní exekucí a exekucí prováděnou soudním exekutorem je ten, že soudní exekuce je upravena v občanském soudním řádu, zatímco druhou provádí nezávislý soudní exekutor (avšak vždy člen Exekutorské komory ČR) podle exekučního řádu.48 V insolvenčním řízení je správce daně oprávněn podat insolvenční návrh nebo přihlásit daňovou pohledávku u ins. soudu. Správce daně má také právo se účastnit veřejné dražby realizované na návrh jiného věřitele.49 Způsob volí správce daně podle přiměřenosti nákladů.

46

LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 357 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 356 48 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů 49 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 380 - 381 47

28

Předpokladem a podmínkou vymáhání daňového nedoplatku je exekuční titul.50 Exekučním titulem je podle § 176 daňového řádu: 

výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence daní



vykonatelné rozhodnutí, kterým je stanoveno peněžité plnění



vykonatelný zjišťovací příkaz

Ve stejném paragrafu nalezneme i jeho ostatní náležitosti. Po vydání exekučního titulu probíhá přípravné řízení. Správce daně provádí vyhledávací činnost ke zjištění majetkových poměrů konkrétního dlužníka.51 Informace může získat na základě § 57 daňového řádu o informační povinnosti osob a orgánů veřejné moci. Na základě vyžádání správce daně mají povinnost poskytnout údaje například orgány vedoucí evidenci osob nebo věcí (katastrální úřad, …), zdravotní pojišťovny, banky, či provozovatelé poštovních služeb. V rámci vyhledávácí činnosti může správce daně na základě § 80 daňového řádu či § 36 zákona o správě daní a poplatků52 provádět místní šetření. Není přitom omezen územní působností. Správce daně může dlužníka předvolat k ústnímu jednání, nebo využít možnosti dožádání provedení určitého úkonu jiným správcem daně, za předpokladu, že tento úkon provede hospodárněji nebo rychleji.53 V případě nesplacení nedoplatků dobrovolně následuje daňová exekuce.

3.3 Daňová exekuce „Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.“54 Exekuční řízení je dílčím řízením daňového řízení. Exekuční příkaz vydává správce daně. Jeho náležitosti se řídí § 102 a § 178 daňového řádu. Správce daně v něm určí způsob provedení exekuce, uvede výši nedoplatku a výši exekučních nákladů. Výše nedoplatků u daňového dluhu nebývá statická z důvodu existence úroku z prodlení. Ten nabíhá pátým pracovním dnem po dni splatnosti daně a počítá se za každý prodlený den. Jeho výše odpovídá výši roční repo sazby České národní banky, zvýšené o 14 procentních bodů. Nabíhá nejdéle 5 let.55 Zvyšování částky zohledňuje právě §178. Úrok je vedle částky nedoplatku evidován samostatně a exekuce se vztahuje i na něj. Výši exekučních nákladů stanoví správce 50

LAVICKÝ, P. Díl 5 Vymáhání daní. In BAXA, DRÁB, KANIOVÁ, LAVICKÝ, SCHILLEROVÁ, ŠIMEK a ŽIŠKOVÁ (2011), s. 1067 51 ONTKOVÁ (2011), s. 27 52 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů 53 tamtéž 54 § 178 daňového řádu 55 § 252 daňového řádu

29

daně podle § 183 daňového řádu. Vypočtou se jako 2 % z výše nedoplatku (bez případného úroku z prodlení), nejméně ale 500 Kč a nejvíce 500 000 Kč. Náklady nese dlužník, povinnost splacení vzniká dnem vydání exekučního příkazu. Exekuční příkaz je doručován dlužníkovi a dalším příjemcům. Další příjemci se určí podle druhu zvoleného způsobu provedení exekuce. Dlužník může využít opravného prostředku a odvolat se do 15 dnů ode dne doručení. 3.3.1 Způsoby daňové exekuce Způsob provedení exekuce vybírá správce daně též z §178 odst. 5 daňového řádu: a) srážkami ze mzdy b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb c) přikázáním jiné peněžité pohledávky d) postižením jiných majetkových práv e) prodejem movitých věcí f) prodejem nemovitostí Přitom volí dle zásady přiměřenosti. Náklady vymáhání nesmí být ve zjevném nepoměru k výši vymáhaní částky.56 Podle zásady přiměřenosti je správce daně povinen primárně využít způsoby a) až e). F) prodej nemovitostí by měl uplatnit až jako poslední možnost.57 Vymožení nedoplatku tímto způsobem se používá, až když je zřejmé, že nedoplatek nelze vymoci jinými způsoby nebo by vymáhání jinými způsoby trvalo nepřiměřeně dlouho. V případě, že správce daně během vyhledávacího řízení na základě informací zjistil, že nedoplatek nemůže být uhrazen přikázáním pohledávky z účtu, vyzve dlužníka k podání prohlášení o majetku (vzor prohlášení viz příloha č. 2). Prohlášení o majetku je upraveno jak v daňovém (§180), tak občanském soudním řádu (§ 260), nicméně daňový řád je vůči OSŘ speciální úpravou, a proto se OSŘ nepoužije. V prohlášení uvede dlužník nejen svůj osobní aktuální majetek, ale i své pohledávky, příjmy postižitelné srážkami, spoluvlastnické podíly i majetek spadající do společného jmění manželů. Dlužníkovi je stanovena lhůta, ne však kratší než 15 dní ode dne doručení. Prohlášení o majetku napomůže správci daně určit nejvhodnější způsob exekuce.

56

LAVICKÝ, P. Díl 5 Vymáhání daní. In BAXA, DRÁB, KANIOVÁ, LAVICKÝ, SCHILLEROVÁ, ŠIMEK a ŽIŠKOVÁ (2011), s. 1069 57 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 410

30

3.3.2 Daňová exekuce srážkami ze mzdy Daňová exekuce srážkami ze mzdy je nejčastější formou výkonu rozhodnutí (vzor exekučního příkazu viz příloha č. 1). Je upravena v § 187 daňového řádu, ale také v OSŘ. Exekuční příkaz je kromě dlužníka doručen také plátci mzdy, ať současnému nebo budoucímu, který je následně povinen ze mzdy srážet příslušnou částku do doby, než tyto srážky vyrovnají částku uvedenou v exekučním příkazu. Výše srážek se určí z čisté mzdy, upravené o nezabavitelnou částku a částky za vyživované osoby. Nezabavitelná částka se vypočte dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb.58 Výše nezabavitelné částky se každým rokem mění s rostoucím životním minimem i náklady na bydlení. Vývoj v posledních letech zachycuje následující tabulka: Tabulka 1. Srovnání nezabavitelných částek Rok

2011

2012

2013

Životní minimum jedince

3 126 Kč

3 410 Kč

3 410 Kč

Náklady na bydlení

4 863 Kč

5 352 Kč

5 687 Kč

Základní nezabavitelná částka

7 989 Kč

8 762 Kč

9 097 Kč

Na povinného (2/3 nezabavitelné částky)

5 326 Kč 5 841,33 Kč 6 064,66 Kč

Na vyživovanou osobu

1 331,50 Kč 1 460,33 Kč 1 516,16 Kč 2 663 Kč

Maximum 1/3 zbytku čisté mzdy

2 920 Kč

3 032 Kč

Zdroj: Upravená data ze serveru Podnikatel.cz, rok 2012 a 2013

Kromě mzdy se tato exekuce vztahuje také například na odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků, z dávek sociální podpory, pokud nejde o jednorázové platby. Dále z příjmů jako nemocenská, důchod, stipendium, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství… Veškerý výčet jiných příjmů než mzdy je uveden v § 299 OSŘ. V roce 2011 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení 60 874 důchodů s nařízenou exekuční srážkou. Na konci roku 2012 jejich počet stoupl na 67 614.59 3.3.3 Daňová exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb Tento způsob je zakotven v § 190 DŘ, ale úzce s ním souvisí i § 57, kde v odst. 3 jsou uvedeni poskytovatelé platebních služeb: banka, pobočka zahraniční banky, spořitelní a 58

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu: Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (2006) [online] 59 Česká správa sociálního zabezpečení. Tisková zpráva: Exekuce z důchodu a dávek nemocenského pojištění rok od roku narůstají (2013) [online]

31

úvěrní družstva a platební instituce. Vklady na vkladních knížkách a vkladních listech sem podle § 303 OSŘ nespadají, řadí se pod způsob exekuce prodejem movitých věcí.60 Exekuční příkaz se z preventivních důvodů doručuje dříve poskytovateli platebních služeb než dlužníkovi. Poskytovatel je povinen po obdržení exekučního příkazu „zamrazit“ peněžní prostředky ve výši částky v něm uvedené. I zde se exekuce nevztahuje na nepostižitelnou částku, ta je upravena v § 304b OSŘ jako dvojnásobek životního minima. K samotné srážce vymáhané částky dochází den po vyrozumění poskytovatele. V případě, že částka na účtu nedosahuje vymáhanou částku, je vyplacena nejvyšší možná částka a následně po uplynutí 6 měsíců vyplatí zbytek i s případnými nově nahromaděnými penězi. Pokud ani tato částka stále neuhradila pohledávku, daňová exekuce zaniká a je nutné vydat nový exekuční příkaz.61 3.3.4 Daňová exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky Využití tohoto způsobu exekuce je podmíněno nepoužitelností předchozích dvou způsobů. Je upraven § 191 DŘ. Exekuční příkaz obsahuje specifikaci pohledávky, která se stala předmětem exekuce tak, aby byla identifikovatelná. Exekuční příkaz se doručuje poddlužníkovi62 dříve než dlužníkovi. Poddlužník následně nesmí po dobu trvání exekuce dlužníkovi pohledávku vyplatit, ani s ní jinak nakládat. Výjimkou jsou dávky určené v § 317 OSŘ (např. dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi…) a pohledávky z autorských práv a práv původců předmětů průmyslového vlastnictví (§ 319 OSŘ). 3.3.5 Daňová exekuce postižením jiných majetkových práv Způsob určený v ustanovení § 192 DŘ. Předmětem exekuce je existující právo, které má majetkovou hodnotu a je následně zpeněžitelné. Toto právo musí být převoditelné. Jelikož jsou spojeny s dalšími náklady v souvislosti se zpeněžením nepeněžního plnění, uplatní se, až pokud nemůže správce daně vymoci částku výše uvedenými způsoby. Příkladem předmětu exekuce je dodání zboží, vydání věci, obchodní podíl, vydání věci či peněz zajištěných v rámci trestního řízení, nebo ze soudní úschovy.63 Exekuční příkaz se doručuje dříve poddlužníkovi než dlužníkovi, ti mají následně zakázáno převádět tato majetková práva na

60

LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 449 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 450 62 Poddlužník je dlužník dlužníka, tedy osoba, vůči které může daňový dlužník uplatnit právo na splacení pohledávky 63 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 462 61

32

jiné osoby. Příkazem se také zakazuje vydání (dodání) věci dlužníkovi a nařizuje se vydání správci daně. Správce daně určí způsob, místo a dobu plnění pohledávky.64 3.3.6 Daňová exekuce prodejem movitých věcí Tomuto způsobu se věnuje § 203 až § 217 DŘ. Předmětem exekuce je prodej movité věci ve vlastnictví dlužníka, nebo jeho spoluvlastnického podílu. Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi, jeho manželovi a případnému spoluvlastníkovi věci. Pohledávka správce daně je uspokojena zpeněžením věci. Daňový exekutor je oprávněn provést prohlídku bytu, sídla nebo místa podnikání, popřípadě i prohlídku osobní, existuje-li důvodné podezření, že dlužník ukrývá movitou věc u sebe. Věci, na které se vztahuje exekuce, sepíše exekutor do soupisu věcí. S takto sepsanými věcmi nesmí nadále dlužník nakládat, učiněné právní úkony by byly neplatné. Mezi movité věci spadají i výše uvedené vkladní knížky nebo imobilizované cenné papíry. Určité věci jsou z exekuce vyloučeny, například věci k uspokojení základních hmotných potřeb, zdravotní pomůcky, peníze do výše dvojnásobku životního minima nebo věci, ke kterým má dlužník silný osobní vztah (snubní prsteny…).65 Předně platí, že exekutor do soupisu zařadí věci, které bude dlužník nejméně postrádat a u kterých lze předpokládat, že budou snadno prodány. Věci viditelně označí. Není vyloučeno ani přímé odebrání při obavě, že by věci byly znehodnoceny, ukryty apod. Věci ze soupisu jsou následně oceněny odhadem správce daně či znaleckým posudkem. Poté jsou prodány v dražbě, kromě věcí v dražbě neprodejných, jako jsou zbraně či chemické látky. Ty jsou prodány osobám k jejich nákupu oprávněným. Pohledávka je uspokojena z výtěžku z prodeje. Věci neprodané jsou navráceny dlužníkovi. 3.3.7 Daňová exekuce prodejem nemovitostí Tento způsob exekuce je upraven v § 218 až § 232 DŘ. Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi, spoluvlastníkovi, katastrálnímu úřadu a případnému manželovi.66 Dlužník nesmí následně nemovitost převádět, ani ji například zatěžovat věcnými břemeny, nebo na ni zřídit zástavní právo. Dlužník je povinen správci daně oznámit práva a závady s nemovitostí spojené (věcná břemena, nájemní smlouvy) a případné předkupní právo jiné osoby. K ocenění nemovitosti ustanoví správce daně znalce. Výslednou cenu stanoví správce daně v rozhodnutí, které poté doruč dlužníkovi, spoluvlastníkovi či manželi. Nemovitost je následně prodána

64

§ 193 DŘ § 322 OSŘ 66 LICHNOVSKÝ, ONDRÝSEK, a kol. (2011), s. 407 65

33

v dražbě. Proti příklepu se lze do 15 dnů odvolat. Nový majitel je oznámen katastrálnímu úřadu. V případě, že se nemovitost neprodá, koná se nová dražba nejdříve 3 měsíce od dražby první. 3.3.8 Úhrada nedoplatku ručitelem Podle § 171 DŘ je povinen uhradit nedoplatek na dani i ručitel, pokud mu zákon povinnost ručení ukládá a pokud mu správce daně sdělí stanovenou daň a k úhradě jej vyzve. Ze zákona ručí osoby typicky podle obchodního zákoníku, v němž jsou upraveny různé způsoby ručení dle typu společnosti, jiným příkladem je ručení při převodu nemovitosti.67 Není vyloučeno ručení dobrovolné na základě prohlášení. Výzvou od správce daně získává ručitel stejné postavení jako daňový subjekt. Zajímavý je fakt, že jestliže ručitel nesplatí částku včas, nevzniká u něj úrok z prodlení, čímž je zabráněno duplicitě úroků. Po uhrazení je ručitel oprávněn požadovat po dlužníkovi náhradu za plnění věřiteli v občanském soudním řízení.68 3.3.9 Zajištění nedoplatku zástavním právem § 170 DŘ umožňuje správci daně k zajištění nedoplatku zřídit zástavní právo. Zástavní právo se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely správy daní vzniká rozhodnutím správního úřadu, tedy správce daně.69 U majetku vedeného ve veřejném registru vzniká zástavní právo doručením rozhodnutí příslušnému úřadu (například katastrálnímu), jinak se rozhodnutí doručuje jen potenciálnímu dlužníkovi.70 Zástavou může být věc movitá i nemovitá. K uspokojení řádně nesplacené pohledávky pak dochází zpeněžením této zástavy v souladu s § 165 občanského zákoníku.

67

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí 68 BAXA, J. Komentář k § 172. In BAXA, DRÁB, KANIOVÁ, LAVICKÝ, SCHILLEROVÁ, ŠIMEK a ŽIŠKOVÁ (2011), s. 1055 69 § 156 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 70 Odst. 4 § 170 DŘ

34

4 Vymáhání celního dluhu Přestože význam celních příjmů pro státní rozpočet po vstupu České republiky do Evropské unie poklesl, význam jejich vybrání zůstává stejný – zachování právní jistoty prostředí. Navíc se připojuje fakt, že se clo může stát pro Českou republiku i výdajem. Vyměřené clo je evidováno v evidenci A a B. V evidenci A je uvedeno: 

clo, které bylo vyměřeno a uhrazeno



clo, které bylo vyměřeno a zajištěno

Do evidence B se zapisují: 

cla vyměřená a neuhrazená



cla vyměřená, neuhrazená, zajištěná, pokud byl proti výměru podán opravný prostředek 71

Clo z evidence A je odváděno Evropské unii 15. den druhého měsíce po měsíci zaevidování (například clo evidované za duben se odvede 15. června). Orgány Evropské unie provádějí kontrolu u evidence B, zda je tam clo vedeno oprávněně a zda jsou podniknuty kroky k jeho výběru. Pokud se clo z evidence B nepodaří vybrat, je z evidence B odepsáno. Vše se předkládá Komisi k posouzení, a pokud ta shledá, že existovala ještě nějaká možnost výběru, je odvod cla od České republiky vyžadován a clo se tak stává výdajem.72 Celní dluh se stává vymahatelným, pokud nebude řádně uhrazen ve lhůtě splatnosti. Tuto lhůtu stanoví dle článku 72 modernizovaného celního kodexu celní orgány, nesmí však být delší než 10 dnů. Lhůtu lze prodloužit v případě, že bylo clo vyměřeno na základě kontroly po propuštění zboží. Lhůtu je možno také pozastavit, a to z důvodů, že bylo požádáno o prominutí cla, zboží má být zabaveno či zničeno, nebo celní dluh vznikl porušením povinností či podmínek a dlužníků je více. Dlužník může též požádat o odklad platby podle článku 74 modernizovaného kodexu, v tomto případě ale musí poskytnout jistotu. Lhůta pro odklad může činit až 30 dní (článek 75 modernizovaného celního kodexu). Dlužník je také oprávněn požádat o posečkání cla nebo o uhrazení cla ve splátkách, nicméně i

71 72

POLÁK, P. Zajištění celního dluhu. In ŠRAMKOVÁ a kol. (2011), s. 126 - 127 Tamtéž 127, 128

35

zde je požadována jistota a navíc dlužník platí úrok z odložené částky.73 Práva vymáhat celní dluh je promlčeno uběhnutím 6 let od roku, kdy byl celní dluh vyměřen.74 Vyžadování jistoty je aktem zajištění celního dluhu, tedy zabezpečení toho, že pohledávky celního úřadu budou uspokojeny. Zajištění je upraveno v článcích 56 – 65 modernizovaného celního kodexu. Vztahuje se na celní dluhy, které vznikly, i na ty, které by mohly vzniknout. Povinně se celní dluh zajišťuje u: 

zboží propuštěného do režimu v případě, že celní dluh nebyl uhrazen v okamžiku propuštění



zboží propuštěného do režimu tranzit



dovozu náhradních výrobků před dočasným vývozem zboží v rámci režimu pasivního zušlechťovacího styku s použitím systému prosté výměny75

Při povinném zajištění je vyžadována jistota ve výši cla a ostatních poplatků. Může být uhrazena hotovostí nebo srovnatelným platebním prostředkem.76 Není vyloučeno ani její uhrazení ručitelem. Národní úprava povoluje též zajištění zřízením zástavního práva.77 Nepovinná jistota je podle článku 58 modernizovaného celního kodexu vyžadována vždy, pokud je úhrada celního dluhu nejistá. Zajištění je v praxi velmi časté, i když není povinné.78 Není vyžadováno od státních orgánů. Jistota je uvolněna v okamžiku zániku celního dluhu (čl. 65 modernizovaného celního kodexu). Pokud není celní dluh ve stanovené lhůtě uhrazen, vymáhají celní orgány jeho zaplacení všemi způsoby, které mají v rámci právních předpisů k dispozici.79 V České republice to je především daňový řád, celní zákon, a zákon č. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů. Některé aspekty jsou stanoveny jak v národním právu, tak v nařízení Evropské unie, například institut ručitele.

73

BOHÁČ, R. Clo. In BAKEŠ, KARFÍKOVÁ, KOTÁB, MARKOVÁ a kol. (2012), s. 311 tamtéž 75 MATOUŠEK a SABELOVÁ (2007), s. 244 76 Článek 59 modernizovaného celního kodexu 77 § 256 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů 78 MATOUŠEK a SABELOVÁ (2007), s. 245 79 Článek 78 modernizovaného celního kodexu 74

36

4.1 Vymáhání podle daňového řádu Nedoplatky na cle se primárně vymáhají podle daňového řádu. Odkaz na daňový řád nalezneme v § 320 celního zákona. Daňový řád považuje cla v podstatě za daně, jak je uvedeno v 3. odstavci § 2 daňového řádu: Daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Pro vymáhání cel a jejich příslušenství platí stejná pravidla, jako pro vymáhání daňových nedoplatků. Pro právo vymáhání tak platí stejná promlčecí lhůta 6 let ode dne vzniku celního dluhu. Způsoby vymáhání jsou popsány v předchozím textu. Některé aspekty vymáhání však zůstávají upraveny celním zákonem.

4.2 Vymáhání podle celního zákona Starší celní zákon upravoval vymáhání celního dluhu mnohem podrobněji, dnes se novelizovaný celní zákon užije jen například v případě nesplacení celního dluhu, kdy byla poskytnuta jistota. Je-li možné uhradit celní dluh z celní jistoty, učiní se tak v souladu se zásadou přiměřenosti, vzhledem k nejmenším vynaloženým nákladům. Tato jistota se použije na úhradu cla, jako i na úhradu jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a jejich příslušenství, dopravné, skladné, pokuty, náklady řízení, jak uvádí odst. 4 § 256 celního zákona. Celní zákon se taktéž použije při vymáhání nedoplatku u ručitele, čímž doplňuje modernizovaný celní kodex. Závazek ručitele se používá jako forma zajištění celního dluhu. Podle článku 61 modernizovaného kodexu musí být ručitel usazen na celním území Společenství. Musí ho schválit celní orgány, pokud se nejedná o ve Společenství akreditované úvěrové nebo finanční instituce či pojišťovny. Ručitele mohou celní orgány schválit jen na základě podané žádosti, pokud navrhovaná osoba splňuje podmínky z § 260 celního zákona, a to jestliže řádně a včas plní povinnosti vyplývající z právních předpisů, její finanční situace umožňuje splnit každý celní a daňový dluh, který zaručila a nedopustila se závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů. Při zamítnutí žádosti lze novou podat až po 12 měsících od oznámení o zamítnutí. Pokud podmínky poruší až po udělení povolení, celní úřad toto povolení odejme. Ručitel sám může ručitelský vztah zrušit bez udání důvodu podáním písemného oznámení úřadu, který mu udělil povolení. Ručení potom zaniká šestnáctým dnem od doručení. K vymáhání splnění celního dluhu na ručiteli dochází v případě, že clo a daně, za které se zaručil, nebyly uhrazeny dlužníkem ani po upomenutí, podle § 260l celního zákona. Stejný paragraf upravuje i situace, za kterých není nutné dlužníky upomínat a lze splnění 37

celního dluhu žádat ihned po ručiteli. Jsou to situace, kdy by zasílání upomínek bylo vzhledem k finančním poměrům dlužníků bezvýsledné a je tedy hospodárnější přímo vyzvat ručitele; kdy tak stanoví mezinárodní smlouva; nebo pokud vůči dlužníkovi probíhá insolvenční řízení.

38

5 Mezinárodní pomoc při vymáhání pohledávek Pokud není v silách a možnostech vymáhajícího orgánu pohledávky na dani či cle vymoci v rámci své působnosti, může zažádat o mezinárodní pomoc na základě předpisů o mezinárodní pomoci při vymáhání pohledávek. Evropská unie přijetím těchto předpisů získala silný nástroj v boji proti finančním únikům a podvodům. Díky nim je možné vymoci pohledávku prostřednictvím zahraničních státních orgánů i v jiném členském nebo státě, se kterým má ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu. Považuji to za krok správným směrem, s ohledem na jednotný vnitřní trh a svobodu pohybu a usazování obyvatelstva. Prameny jsou: 

Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (dále jen směrnice)



Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1189/2011 ze dne 18. listopadu 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2010/24/EU o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (dále jen nařízení)



Zákon č. 471/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2011 o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (dále jen ZMPV)

Tyto předpisy umožňují doručování dokumentů a výměnu informací souvisejících s vymáháním nebo zajištěním pohledávek, i samotné zajištění či vymáhání pohledávek. Pohledávky, na které se možnost mezinárodní pomoci vztahuje, jsou uvedeny v čl. 2 směrnice a dále upřesněny v její transpozici v ZMPV. Jedná se o veškeré daně, cla a poplatky uložené Českou republikou, jejími územními samosprávnými celky, orgány veřejné moci či orgány EU. Dále se týkají dávek a poplatků souvisejících s organizací trhu s cukrem, náhrad, intervencí a dalších opatření, jež jsou součástí systému financování Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, včetně částek, které mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi. Předmětem je také příslušenství veškerých těchto pohledávek, i případné úroky z prodlení a náklady řízení. Komunikace mezi státy probíhá prostřednictví kontaktních orgánů. Orgánem určujícím kontaktní orgány je Ministerstvo financí, to zůstává také zodpovědné za kontakty s Komisí. V ČR jsou ústředními kontaktními orgány z pověření ministerstva podle druhu

39

pohledávky buď Generální finanční ředitelství, nebo Generální ředitelství cel.80 Tyto orgány mohou provádět pomoc přímo, nebo pověřit jednotlivé správce daně, které se tak stávají dílčími kontaktními orgány či kontaktními útvary, jak je uvedeno v § 5 ZMPV. Komunikace by primárně měla probíhat elektronickou formou prostřednictvím sítě CCN (Common Communication Network, společná komunikační síť vytvořená EU pro přenos dat v oblasti cel a daní), v souladu s článkem 2 nařízení. Podle stejného článku je pošta využita až v případě, že není možné síť CCN použít. Veškeré dokumenty zaslané elektronicky mají stejný právní účinek jako dokumenty zaslané poštou. Orgán, u kterého je pohledávka vedena a který žádá o pomoc, je označován jako dožadující orgán. Orgán, po kterém je pomoc žádána, se označuje jako dožádaný orgán. Žádosti se podávají formou formuláře tak, aby byl zajištěn přesun informací důležitých pro rozhodnutí, zda bude pomoc poskytnuta, a pro následné postupy. Jednacím jazykem je podle čl. 22 směrnice úřední jazyk dožádaného orgánu, pokud se státy nedohodnou na jazyce jiném. Dožádaný orgán potvrdí přijetí žádosti nejpozději do 7 kalendářních dnů.81 Jak již bylo uvedeno výše, může orgán požádat o informace, které jsou významné při vymáhání pohledávek. Tomuto se věnuje článek 5 až 7 směrnice. Dožádaný orgán zajišťuje nezbytná šetření k získání informací. Stanoví-li tak dohoda, mohou být úředníci dožadujícího orgánu šetření přítomni a mohou napomáhat v rámci soudního řízení. Dožádaný orgán nemusí žádosti vyhovět, pokud by žádané informace nemohl získat ani u svých obdobných pohledávek, pokud by poskytnutí poškodilo obchodní, průmyslové nebo profesní tajemství a pokud by poskytnutí mohlo ohrozit bezpečnost státu nebo bylo v rozporu s veřejným pořádkem. Žádost o doručení dokumentů vztahujících se k pohledávkám se typicky uplatní při doručování dokumentů dlužníkovi, pokud by doručení dožadujícím státem představovalo nepřiměřené těžkosti. Je upraveno v článku 8 a 9 směrnice. Dožádaný stát v případě vyhovění žádosti zajistí doručení dokumentů v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy. Náležitosti a postupy jsou zakotveny ve 4. kapitole směrnice. Dožadující orgán může požádat o vymožení pohledávky dožádaný orgán, pokud již použil jemu dostupné možnosti jejího vymožení. To není nutné, jestliže by dostupné postupy vedly k nepřiměřeným obtížím nebo v situaci, kdy je zřejmé, že dlužník nemá v dožadujícím státě žádná aktiva a dožadující 80

Odstavec 4 § 8 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky a odstavec 3 § 4 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů 81 Článek 7 nařízení č. 1189/2011

40

orgán má informace, že aktiva má v jiném členském či smluvním státě. Pohledávka též musí být vymahatelná a doklad o její vymahatelnosti nesmí být napaden.82 Již není možné vymáhat pohledávku dožádaným orgánem na základě exekučního titulu vydaného dožadujícím státem. Podmínkou je jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky (viz příloha č. 3). Dožádaný orgán může žádost zamítnout za důvodů uvedených v článku 18 směrnice: pokud je vymáhaná částka menší než 1 500 €, pokud by vymáhání způsobilo hospodářské a sociální obtíže dlužníka a vnitřní předpisy tuto výjimku umožňují, a jestliže je pohledávka starší 5 let. Dožádaný orgán potom při vymáhání postupuje podle příslušných právních předpisů, jako kdyby pohledávka byla jeho vlastní. V případě daní a cel by tedy dožádaný orgán v ČR postupoval podle daňového řádu.83 Ode dne doručení žádosti také dle svých předpisů započítává úroky z prodlení, v souladu s článkem 13 směrnice. Promlčecí lhůty se však vždy řídí podle předpisů dožadujícího státu.84 Zajímavá je situace, kdy dožadující orgán žádá o vymožení pohledávky z daně (či poplatku), která v dožádaném státě neexistuje. Tuto situaci upravuje též článek 13 směrnice. Ten stanoví, že se použije postup jako při dani obdobné. Pokud neexistuje ani obdobná daň, použije se postup jako při vymáhání daně z příjmu fyzických osob. Dožádaný orgán o podniknutých krocích informuje dožadující, vždy nejméně v 6 měsíčních intervalech.85 Naopak dožadující orgán informuje dožádaný o každé změně, například pokud se vymáhaná částka sníží, nebo pohledávka zcela zanikne. 86 Částka je vymáhána ve měně dožádaného státu. Vymožená částka je dle článku 23 nařízení poukázána na účet určený dožadujícím orgánem do 2 měsíců od jejího vybrání. Náklady jsou vymáhány společně s pohledávkou a ponechává si je dožádaný stát (čl. 20 směrnice). Žádost o vymáhání anebo předběžná opatření viz příloha č. 4. Ve směrnici uvedena jako „žádost o předběžná opatření“, upravena v článku 16 a 17 směrnice. Uplatní se, jestliže je pohledávka v dožadujícím státě v době podání žádosti napadena, nebo se na ni zatím nevztahuje doklad o vymahatelnosti a podobná předběžná opatření vnitrostátní právní úpravy umožňují. Pokud bude dožádaným státem ČR, bude postupovat podle daňového řádu, § 170 o zástavním právu a občanského zákoníku. V roce 2011 bylo doručeno Generálnímu finančnímu ředitelství celkem 152 žádostí o pomoc. Naopak odesláno do různých států bylo jen 73 žádostí. Tento nepoměr lze přičíst 82

Článek 11 směrnice § 2 ZMPV 84 Článek 19 směrnice 85 Článek 20 nařízení 86 Článek 15 směrnice 83

41

malému povědomí jednotlivých správců daně o možnosti požádat o pomoc při vymáhání svých pohledávek, administrativní náročnosti i chybějící úpravě automatizovaného zpracování formulářů.87 Generální finanční ředitelství však připravilo standardní elektronické formuláře pro snazší komunikaci a zapracovala je do ADISu (vnitřní informační systém daňové správy).88 Též pořádalo mnohá školení a semináře pro pracovníky územních finančních orgánů, aby se rozšířilo povědomí a byly plněny veškeré náležitosti před podáním žádosti o pomoc. Tímto krokem Generální finanční ředitelství přispělo k vymožení další skupiny pohledávek.

87 88

Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012), s. 92 tamtéž

42

6 Porovnání celních a daňových nedoplatků Jak již bylo výše uvedeno, daně a cla plní řadu funkcí. Aby je mohly plnit, je však nutné zajistit jejich řádné uhrazení. V případě, že nedojde k jejich splacení ve stanovené lhůtě, přichází na řadu vymáhání. Celní nedoplatky jsou vymáhány celními orgány. Nedoplatky na dani jsou vymáhány podle druhu buď celními, nebo finančními orgány. Celní správa vymáhá celní nedoplatky, nedoplatky na spotřebních a ekologických daních, daň z přidané hodnoty vznikající při dovozu zboží neplátcem DPH, dále při nezákonném dovozu zboží, při porušení podmínek dočasného uskladnění zboží nebo při porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, plátcem i neplátcem DPH.89 Finanční správa potom vymáhá ostatní daně. Celková výše kumulovaných daňových a celních nedoplatků k 31. 12. 2011 byla 128,163 mld. Kč. Oproti roku 2010 se zvýšila celková výše nedoplatků o 12,388 mld. Kč, což znamenalo nárůst o 10,7 %.90 Z celkových nedoplatků představují větší část nedoplatky evidované u daňové správy, a to 92,7 %. Tabulka 2. Vývoj nedoplatků 2007 - 2011 (v mld. Kč)

Celkové nedoplatky Daňová správa Celní správa

2007

2008

2009

2010

2011

109,828

109,318

107,858

115,775

128,163

101,098

100,530

98,448

106,386

118,823

8,730

8,788

9,410

9,389

9,340

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

89

Na základě emailové komunikace s Milanem Denkem (vedoucí oddělení Vymáhání a zástupce vedoucího odboru Celní úřad pro Zlínský kraj) 90 Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 22

43

Graf 3. Vývoj nedoplatků v čase (v mld. Kč) Celkové nedoplatky a Daňová správa

140

9.6

130

9.4

120

9.2

110

9

Celkové nedoplatky

100

8.8

Daňová správa

90

8.6

Celní správa

80

Celní správa

8.4 2007

2008

2009

2010

2011

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze Zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Z předchozího grafu je zřejmé, že zatímco objem nedoplatků vedených daňovou správou v posledních letech narůstá, objem nedoplatků vedených celní správou naopak klesá. Výraznější nárůst mezi lety 2008 a 2009 u nedoplatků u celní správy byl způsoben především nedoplatky na spotřebních daních, které se meziročně zvýšily o 520 mil.91 Kč. Z podobného tvaru křivky nedoplatků evidovaných u daňové správy a křivky celkových nedoplatků, je též dobře patrné, že meziroční vývoj je určován nedoplatky evidovanými u daňové správy, díky jejich rozhodujícímu podílu. Největší podíl na celkových nedoplatcích tvoří daň z přidané hodnoty, celých 54,7 %. Na druhém místě je daň z příjmů právnických osob s 14,9 %, která je následována daní z příjmů fyzických osob s 14,2% podílem. Nedoplatky na spotřebních daních představují 5,8 %. Nedoplatky na cle vytváří jen malou část, asi 0,45 %.92

91

Výpočet na základě údajů z: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 21 92 Výpočet na základě údajů z: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 21

44

Rozložení daňových nedoplatků v rámci České republiky je zřejmé z následujícího grafu. Nejvíce nedoplatků eviduje finanční ředitelství pro hlavní město Prahu, na druhém místě je FŘ v Brně, na třetím FŘ v Ústí nad Labem. Graf 4. Podíl finančních ředitelství na daňových nedoplatcích

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Podobné rozložení zjistíme i u spotřebních daní evidovaných celními ředitelstvími. Zde však podíl nedoplatků vedených u celního ředitelství Ústí nad Labem již předstihl nedoplatky vedení u CŘ v Brně. Ústí nad Labem se umístilo mezi našimi největšími a hospodářsky nejsilnějšími městy díky nedoplatkům na dani z minerálních olejů, které u něj tvoří 98,6 % nedoplatků. Tabulka 3. Podíl celních ředitelství na nedoplatcích spotřebních daní Celní ředitelství Praha Ústí nad Labem Brno Ostrava Hradec Králové Plzeň České Budějovice Olomouc celkem

Nedoplatky Podíl na celku mil. Kč v% 1924,055 539,535 421,419 391,309 384,631 126,826 111,627 21,002 3920,404

49,08 13,76 10,75 9,98 9,81 3,24 2,85 0,54

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze Zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

45

Jako jednu z příčin významného rozdílu mezi velikostí nedoplatků vedených u daňové správy a těch u celní správy vidím zajišťování celního dluhu a spotřebních daní. Zajištění celního dluhu podle modernizovaného celního kodexu a zajištění spotřebních daní podle zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů je mnohem častější, než zajišťování daní evidovaných daňovou správou, jak je patrno z následujících tabulek. Zajištění tak pomáhá významným způsobem k vyšší vymahatelnosti nedoplatků. U daní evidovaných daňovou správou se více uplatňuje zřízení zástavního práva, avšak ani tento počet rozhodnutí zdaleka nedosahuje počtu rozhodnutí zajištění celních dluhů a spotřebních daní. Přesto se jedná o významné přispění k vymahatelnosti daňových nedoplatků. Tabulka 4. Zajištění daní a zástavní právo (kumulativně k 31. 12. 2011)

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Tabulka 5. Zajištění celního dluhu (kumulativně k 31. 12. 2011)

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Tabulka 6. Zajištění spotřebních a energetických daní (kumulativně k 31. 12. 2011)

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

46

Ne všechny celní a daňové nedoplatky jsou však vymáhány. Příčinou jsou situace, kdy není nedoplatek předložen k vymáhání například z důvodu přijetí žádosti o posečkání úhrady, či žádosti o rozložení úhrady na splátky. Jiným důvodem je, že bylo podáno odvolání nebo probíhá řízení o odstranění pochybností.93 Vývoj vymáhaných a vymožených nedoplatků zobrazuje následující tabulka.

Tabulka 7. Nedoplatky vymáhané a vymožené

Zdroj: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Obecně je zřejmé, že počet případů vymáhání nedoplatků evidovaných jak u celní, tak daňové správy v posledních letech roste. Klesá pouze v roce 2011, ovšem u daňové správy se současným růstem vymáhané částky. Výrazný propad v počtu vymožených nedoplatků vedených u daňové správy a také snížení celkově vymožené částky za rok 2011 je vysvětlován jako důsledek přechodu na novou procesní úpravu (nový daňový řád) a s tím souvisejícími změnami ve vnitřním informačním systému daňové správy (ADIS), což způsobilo omezení jeho funkčnosti zejména v první polovině roku 2011.94 Úspěšnost vymáhání zobrazuje následující tabulka.

93

Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 25 94 Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 61

47

Tabulka 8. Úspěšnost vymáhání daňové správy vymáhaná částka v mil. Kč 68 477 67 382 68 011 71 166 83 367

2007 2008 2009 2010 2011

vymožená částka v mil. Kč 6 054 6 334 5 999 7 012 5 754

podíl v% 8,84 9,40 8,82 9,85 6,90

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů z: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

V delším časovém období vykazuje vývoj podílu vymožených částek na vymáhaných pozitivní trend, větší propad v roce 2011 je způsoben výše uvedenými změnami v daňovém řádu. Tabulka 9. Úspěšnost vymáhání celní správy

2007 2008 2009 2010 2011

vymáhaná vymožená částka v mil. částka v Kč mil. Kč 221,5 143,4 536,8 192,1 694,8 206,1 436 123,3 301,9 157,2

podíl v% 64,74 35,79 29,66 28,28 52,07

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů z: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

Z předchozích dvou tabulek je zřejmé, že vymáhání nedoplatků evidovaných u celní správy je úspěšnější. Významně k tomu přispívá právě institut zajištění. Obecně jsou správci daně úspěšnější při vymáhání nedoplatků do 1 mil. Kč, nedoplatky nad 10 mil. Kč jsou vymahatelné většinou jen z části, nebo zcela nedobytné (u daňové správy je objem nedobytných nedoplatků odhadován na 62 mld. Kč).95 Nedobytný nedoplatek je takový, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i na jiných osobách, na kterých vymáhán mohl být; pokud by jeho vymáhání nevedlo k výsledku; pokud by náklady vymáhání přesáhly výtěžek.96 Příkladem je společnost v likvidaci, předluženost dlužníků, platební neschopnost apod.

95

Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 25 96 MRKÝVKA, P., RADVAN, M. Správa daní a daňové řízení. In Radvan a kol. (2008), s. 199

48

Následující tabulka zachycuje použití a úspěšnost exekucí podle daňového řádu. Tradičně nejvíce je používán způsob přikázáním pohledávky z účtu, díky kterému byla i v roce 2011 vymožena objemově největší částka. Z hlediska úspěšnosti je ale nejúčinnějším způsobem roku 2011 exekuce postižením jiných majetkových práv. Tabulka 10. Úspěšnost jednotlivých druhů daňové exekuce v roce 2011 Způsob exekuce

vymáháno vymoženo úspěšnost v mld. Kč v mld. Kč v%

přikázáním pohledávky z účtu postižením jiných majetkových práv srážkou ze mzdy prodejem movitých věcí prodej nemovitosti

21

2,6

12,38

0,075 5 1,1 1,4

0,017 0,2 0,14 0,071

22,67 4,00 12,73 5,07

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů z: Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011, Praha, 2012

V oblasti mezinárodní pomoci při vymáhání pohledávek dle směrnice 2010/24/EU se spolupráce dále prohlubuje. Generální ředitelství cel jako kontaktní orgán obdrželo v roce 2011 celkem 44 žádostí o pomoc při vymáhání 146 mil. Kč. Samo odeslalo 20 žádostí s vymáhanou částkou 5,6 mil. Kč. Vymoženo pro GŘC bylo 820 tis. Kč a jako dožádaný orgán vymohlo 446 tis. Kč. Nejčastějším dožádaným státem byla Polská republika, naopak nejvíce žádostí pocházelo z Německa a Slovenska.97 Co se týče Generálního finančního ředitelství, to obdrželo celkem 152 žádostí o pomoc a odeslalo celkem 73. I zde bylo nejvíce žádostí ze Slovenska a Německa.98

97

Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 169 98 Ministerstvo financí: Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 (2012) [online], s. 91

49

Závěr Ačkoliv význam cel pro Českou republiku z fiskálního hlediska částečně poklesl, pro Evropskou unii představují cla značné příjmy a též silný obchodně-politický nástroj. Navíc je význam cel pro ČR podložen skutečností, že se pro ni můžou stát také nákladem vůči EU. Na analýze údajů ministerstva financí byla demonstrována důležitost daňových příjmů pro rozpočet ČR. Z tohoto hlediska je jasné, že je třeba jejich vybrání zajistit. Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat systematický přehled způsobů vymáhání celního a daňového dluhu a porovnat úspěšnost celní a daňové správy při vymáhání u nich evidovaných nedoplatků. Domnívám se, že tyto cíle byly v průběhu práce naplněny. Vymáhání celního a daňového dluhu představuje nástroj proti neplnění povinností celních a daňových subjektů. Na druhou stranu ovšem představuje zásah do lidských, zvláště pak majetkových, práv. Proto je nutné vymáhání důsledně upravit v právních předpisech. Oproti dřívější době došlo v právní úpravě vymáhání cel k zjednodušení. Zatímco dříve bylo více aspektů zakotveno přímo v celním zákoně, dnes jich tam zůstává menšina (například plnění celního dluhu ručitelem) a vymáhání bylo více sjednoceno s vymáháním dluhů daňových podle daňového řádu. To hodnotím pozitivně, obzvláště když na celní správu přešlo více úkolů spojených s vymáháním některých daní. Za silný nástroj v boji proti finančním podvodům a únikům považuji možnost požádat o mezinárodní pomoc v rámci EU a smluvních států. Možnost mezinárodního vymáhání je v prostředí jednotného vnitřního trhu a svobodného pohybu osob dozajista zapotřebí. Dle mého názoru ovšem tato oblast stále skýtá prostor pro zlepšení, kupříkladu odlišné národní úpravy úroku z prodlení způsobují určité problémy. Domnívám se ale, že v budoucnu počty takto vymožených pohledávek porostou, jak budou odstraněny potíže s elektronickými formuláři, obecně jak se tato možnost rozšíří do povědomí správců daně a jak se bude spolupráce států prohlubovat a dále rozvíjet. Práce se detailněji zabývá daňovou exekucí, neboť je to způsob vymáhání společný jak pro celní, tak daňové dluhy. Její jednotlivé způsoby byly přiblíženy ve třetí kapitole. Způsob daňové exekuce volí správce daně podle zásady přiměřenosti, což je při vymáhání z hlediska zasahování do majetkových práv jedna z nejpodstatnějších zásad. V souladu s touto zásadou můžeme pozorovat, že nejčastějším zvoleným způsobem exekuce je přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Jako pozitivní projev této zásady hodnotím používání minimálních nezabavitelných částek, protože ač je účelem vymáhání získání maximální možné částky, rozhodně nesmí probíhat na úkor lidské důstojnosti či dokonce za 50

ohrožení samotné existence. Kladně též vidím podmíněnost použití nákladnějších způsobů exekuce (zároveň s většími zásahy do vlastnických práv) nepoužitelností těch méně nákladných. Jako nejúspěšnější se jeví (procentně) daňová exekuce postižením jiných majetkových práv, ovšem je potřeba podotknout, že tato exekuce se používá při vymáhání menších částek, které jsou obecně lépe vymahatelné. Objemově nejúspěšnější je exekuce přikázáním pohledávky z účtu, která je také správci daně nejčastěji používaná. Práce porovnává úspěšnost vymáhání pohledávek celní a daňovou správou. Na celkovém objemu nedoplatků se podílí především nedoplatky evidované u daňové správy, které také převážně tvoří meziroční nárůsty. Zde se potvrzuje důležitost prvku zajištění celního dluhu a spotřebních daní, díky kterému se povede vymoci velká část nedoplatků. Proto institut zajištění celního dluhu považuji za jeden z nejvýznamnějších prvků přispívajících k vymahatelnosti celního dluhu. Bohužel zajištění daňových dluhů evidovaných u daňové správy není možné v takové míře jako zajištění celního dluhu a spotřebních daní. Navíc u kumulovaných nedoplatků evidovaných daňovou správou tvoří velkou část tzv. nedobytné nedoplatky, z toho také pramení malý podíl vymožené částky na vymáhané.

51

Použité zdroje Monografie BAKEŠ, M., KARFÍKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. a kolektiv. Finanční právo. 6. upravené vydání. Praha: C.H. Beck, 2012. 519 s. ISBN 9788074004407. BAKEŠ, M. Teoretické otázky finančního práva. Praha: Karlova univerzita, 1979, 223 s. STEJSKAL, J. Daňová teorie a politika: pro kombinovanou formu studia. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2008, 94 s. ISBN 978-80-7395-146-72. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vydání. Praha: Leges, 2010, 304 s. ISBN 978-80-87212-60-8. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. aktualizované vydání. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-7357-205-2. LICHNOVSKÝ, O., ONDRÝSEK, R. a kolektiv. Daňový řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 614 s. ISBN 978-80-7400-390-5. BAXA, J., DRÁB, O., KANIOVÁ, L., LAVICKÝ, P., SCHILLEROVÁ, A., ŠIMEK, K., ŽIŠKOVÁ, M. Daňový řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 1537 s. ISBN 978-80-7357-564-9. ONTKOVÁ, J. Analýza efektivnosti vymáhání daňových nedoplatků. Brno, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jarmila Fojtíková. EUROPEAN COMMISSION. European union: Public Finance. 4. vydání. Belgium: Publications Office, 2008, 427 s. ISBN 978-92-79-06937-6. ŠRAMKOVÁ, D., SALÁK, P., KNECHT, O., ŠIMONOVÁ, J., PAŘÍZKOVÁ, I., NOVÁČEK, V., SVOBODA, K., MATOUŠEK, P., POLÁK, P., HRBEK, L., HORÁK, M. Celní správa v organizačním a funkčním pojetí. Vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 163 s. ISBN 978-80-210-5690-9. MATOUŠEK, P., SABELOVÁ, L. Clo: výklad je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 3. 2007. Praha: ASPI, 2007, 496 s. ISBN 978-80-7357-263-1.

52

RADVAN, M., MRKÝVKA, P., PAŘÍZKOVÁ, I., ŠRAMKOVÁ, D. Finanční právo a finanční správa - berní právo. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 509 s. ISBN 978-8072392-308. Právní předpisy Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 471/2011 Sb. ze dne 20. prosince 2011 o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1189/2011 ze dne 18. listopadu 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice Rady 2010/24/EU o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření 53

Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití Nařízení Rady (EHS) č. 3911/1992 ze dne 9. prosince 1992 o vývozu kulturních statků Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

Ostatní zdroje Emailová komunikace s Milanem Denkem, vedoucím oddělení Vymáhání a zástupcem vedoucího odboru Celní úřad pro Zlínský kraj Celní správa České republiky: Vývoz [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/celni-rizeni/vyvoz/Stranky/default.aspx European Commision: European Anti-Fraud Office [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_en.htm European Commision: Tisková zpráva Celní správy České republiky [online]. 2011 [cit. 201303-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/anti_fraud/documents/partners-press-release2011/annual_report_cs.pdf Celní správa České republiky: Boj proti porušování celních předpisů [online]. [cit. 2013-0302]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/nase-ukoly/Stranky/boj-protiporusovani-celnich-predpisu.aspx 54

Ministerstvo financí ČR. Zpráva o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2011 [online]. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Zahraniční obchod České republiky 2011 [online]. Praha, 2011. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument107992.html

FJELLNER, Christofer. EVROPSKÝ PARLAMENT, Výbor pro mezinárodní obchod. Pracovní dokument: o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování systému všeobecných celních preferencí [online]. Brusel, 2011. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/inta/dt/876/876720/876720cs .pdf Ministerstvo financí. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/statni_zav_ucet_70192.html?year=PRESENT#doct op Europa: Daně [online]. 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/taxation/index_cs.htm Celní správa ČR: Dělená správa – pokuty, poplatky, odvody [online]. Praha, 2009 [cit. 201304-03]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/dalsi-kompetence/Stranky/delena-spravapokuty-poplatky-odvody.aspx Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu: Nařízení vlády č. 595/2006 Sb [online]. Praha, 2006. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=nv595_2006 Česká správa sociálního zabezpečení. Tisková zpráva: Exekuce z důchodu a dávek nemocenského pojištění rok od roku narůstají [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2013/2013-02-28-exekuce-z-duchodu-a-davek-nemocenskeho-pojisteni-rok-od-rokunarustaji.htm

55

Ministerstvo financí ČR. Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2011: Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2011_C.pdf EUROPEAN COMMISSION. Financial Programming and budget: EU expenditure and revenue [online]. 2012 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/budget/explained/reports_control/annual_rep/ann_rep_en.cfm

56

Seznam tabulek Tabulka 1. Srovnání nezabavitelných částek ............................................................................31 Tabulka 2. Vývoj nedoplatků 2007 - 2011 (v mld. Kč) ............................................................43 Tabulka 3. Podíl celních ředitelství na nedoplatcích spotřebních daní .....................................45 Tabulka 5. Zajištění celního dluhu (kumulativně k 31. 12. 2011) ............................................46 Tabulka 6. Zajištění spotřebních a energetických daní (kumulativně k 31. 12. 2011) .............46 Tabulka 4. Zajištění daní a zástavní právo (kumulativně k 31. 12. 2011) ................................46 Tabulka 7. Nedoplatky vymáhané a vymožené ........................................................................47 Tabulka 8. Úspěšnost vymáhání daňové správy .......................................................................48 Tabulka 9. Úspěšnost vymáhání celní správy ...........................................................................48 Tabulka 10. Úspěšnost jednotlivých druhů daňové exekuce v roce 2011 ................................49

Seznam grafů Graf 1. Inkaso cla ve prospěch státního rozpočtu (v mld. Kč) .................................................15 Graf 2. Struktura celkových příjmů státního rozpočtu v roce 2011 ..........................................24 Graf 3. Vývoj nedoplatků v čase (v mld. Kč) ...........................................................................44 Graf 4. Podíl finančních ředitelství na daňových nedoplatcích ................................................45

Seznam použitých zkratek CŘ

Celní ředitelství

DŘ

Daňový řád

EHP

Evropský hospodářský prostor

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

FŘ

Finanční ředitelství

OSŘ

Občanský soudní řád

ZMPV Zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek 57

Seznam příloh Příloha 1. Vzor exekučního příkazu na srážku ze mzdy ........................................................... 13 Příloha 2. Vzor - výzva k prohlášení o majetku ....................................................................... 15 Příloha 3. Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě ......... 17 Příloha 4. Žádost o vymáhání pohledávky anebo o předběžná opatření .................................. 19

58

Přílohy Příloha 1. Vzor exekučního příkazu na srážku ze mzdy

Obecní (městský) úřad (dále jen „správce poplatku“) odbor………………(popř. bez označení odboru) Č.j.………………… Vyřizuje…………… Telefon……………. V………..dne……..

Dlužník: ……………………. …………………….

Plátce mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. (dále jen „plátce mzdy“) ……………………. ……………………. …………………….

EXEKUČNÍ PŘÍKAZ na srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod. Shora uvedený správce poplatku rozhodl podle § 178 odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "daňový řád“) a s přiměřeným použitím zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů takto: přikazuje se plátci mzdy k vymožení nedoplatku (popř.+ exekuční náklady) v částce …………Kč, aby ode dne, který následuje po dni doručení vyrozumění, že exekuční příkaz nabyl právní moci,

prováděl srážky ze mzdy výše uvedeného příjemce exekučního příkazu až do celkové výše vykonatelného platebního výměru a převedl je shora uvedenému správci daně, a to

ve prospěch účtu číslo xxxxxxxx, vedený u xxxxxxxxx, konstantní symbol xxxxxx, variabilní symbol xxxxxxxx. Dlužník neuhradil výše uvedenému správci poplatku podle vykonatelného platebního výměru č……. ze dne ………..

1. ……(druh poplatku)……částku….Kč …..splatnost……………. 2. ……(druh poplatku)……částku….Kč …..splatnost…………….

(a exekučních nákladů podle § 183 odst. 1 daňového řádu ve výši ………..Kč) CELKEM……………………………………………………….Kč Odůvodnění viz §102 odst. 3 a 4 DŘ Poučení Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě poplatků jsou dle § 52 až 55 daňového řádu vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě poplatků dozvěděly o poměrech jiných osob. Za porušení mlčenlivosti lze uložit pokutu podle § 246 daňového řádu.

Dle § 178 odst. 4 daňového řádu lze proti tomuto exekučnímu příkazu podat odvolání u shora uvedeného správce místních poplatků do 15 dnů ode dne doručení. otisk úředního razítka podpis pověřeného pracovníka správce místních poplatků s uvedením jména, příjmení a funkce (lze nahradit uznávaným elektronickým podpisem úřední osoby)

Příloha 2. Vzor - výzva k prohlášení o majetku Obecní (městský) úřad odbor………………….. (popř. bez označení odboru) Č.j. Vyřizuje:...................., č. dveří.......... Telefon:.................... linka.............. V ………………….. dne……………….. Adresa dlužníka: ……………………….. RČ/IČ……………………

VÝZVA k prohlášení o majetku Podepsaný správce daně Vás dle § 180 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, vyzývá, k podání prohlášení o majetku. V prohlášení o majetku jste povinen uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů. Prohlášení můžete podat ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, která je opatřena uznaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo písemně úředně Vaším ověřeným podpisem. Lhůta pro podání prohlášení o majetku je 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Pokud neodevzdáte vyplněný formulář „Přiznání k místnímu poplatku ……………..“ ve stanovené lhůtě, je Městský úřad ………….., jako správce místního poplatku, oprávněn stanovit Vám poplatek podle pomůcek (§145 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů). Odůvodnění: ……………………………….. (v odůvodnění by mělo být uvedeno i to, že nelze nedoplatek uhradit daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb) Poučení: Správce poplatku může tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla správcem poplatku či zákonem stanovena, v souladu s ustanovením § 247 odst. 2 daňového řádu uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000,- Kč. To se týká i povinností spojených s touto výzvou. V případě nesplnění této povinnosti nebo uvedení nepravdivých či zkreslených údajů je správce poplatku zproštěn mlčenlivosti pro účely trestního řízení (§ 180 odst. 1 daňového řádu). Pokud dlužník učinil poté, co mu byla doručena tato výzva, právní úkony týkající se jeho

majetku, s výjimkou úkonů spočívajících v běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a správy majetku (včetně běžné údržby), jsou vůči správci poplatku a dalším osobám, které mají proti dlužníkovi pohledávku vymahatelnou na základě exekučního titulu, neúčinné (§180 odst. 6 daňového řádu). Proti této výzvě se nelze samostatně odvolat (§ 109 odst. 2 daňového řádu). V …………….. dne ………………….. otisk úředního razítka .............................................................................................. podpis pověřeného pracovníka správce místních poplatků s uvedením jména, příjmení a funkce

Příloha 3. Jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě (Údaje uvedené kurzivou jsou nepovinné) JEDNOTNÝ DOKLAD O VYMAHATELNOSTI POHLEDÁVEK, NA NĚŽ SE VZTAHUJE SMĚRNICE RADY 2010/24/EU

Datum vydání: UPRAVENÝ JEDNOTNÝ DOKLAD O VYMAHATELNOSTI POHLEDÁVEK, NA NĚŽ SE VZTAHUJE SMĚRNICE RADY 2010/24/EU

Datum vydání původního jednotného dokladu: Datum změny: Důvod změny: rozsudek/příkaz [název soudu] správní rozhodnutí ze dne [datum] Referenční číslo: Členský stát EU, v němž byl tento dokument vydán: Každý členský stát EU může ostatní členské státy požádat o pomoc při vymáhání neuhrazených pohledávek uvedených v článku 2 směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010. Opatření k vymáhání pohledávek, která přijal dožádaný členský stát, se zakládají na: jednotném dokladu o vymahatelnosti pohledávky podle článku 12 uvedené směrnice. pozměněném jednotném dokladu o vymahatelnosti pohledávky podle článku 15 uvedené směrnice (s cílem přihlédnout k rozhodnutí příslušného orgánu uvedeného v čl. 14 odst. 1 uvedené směrnice). Tento dokument je [upraveným] jednotným dokladem o vymahatelnosti pohledávky. Týká se níže uvedené pohledávky/ uvedených pohledávek, která nebyla dosud uhrazena/které nebyly dosud uhrazeny v [název dožadujícího členského státu]. Původní doklad o vymahatelnosti této pohledávky/těchto pohledávek byl doručen, vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy [název dožadujícího členského státu]. Spory týkající se pohledávky/pohledávek spadají v souladu s článkem 14 směrnice 2010/24/EU výhradně do pravomoci příslušných orgánů [název dožadujícího členského státu]. Jakýkoli takovýto úkon je nutno učinit vůči těmto orgánům v souladu s procesními pravidly a pravidly pro užívání jazyka(ů) platnými v [název dožadujícího členského státu]. POPIS POHLEDÁVKY/POHLEDÁVEK A DOTČENÉ OSOBY/DOTČENÝCH OSOB IDENTIFIKACE POHLEDÁVKY 1. Referenční číslo: 2. Druh pohledávky a) cla b) daň z přidané hodnoty c) spotřební daně d) daň z příjmu nebo z majetku e) daň z pojistného f) dědická a darovací daň g) jiné vnitrostátní daně a poplatky z nemovitostí než výše uvedené h) vnitrostátní daně a poplatky z užívání nebo vlastnictví dopravních prostředků i) ostatní daně, poplatky a cla ukládané (dožadujícím) státem či jeho jménem

j) daně, poplatky a cla ukládané nižšími územními nebo správními celky (dožadujícího) státu nebo jejich jménem kromě daní, poplatků a cel ukládaných místními orgány k) daně, poplatky a cla ukládané místními orgány nebo jejich jménem l) jiná pohledávka vyplývající z daní m) náhrady, intervence a další opatření, jež jsou součástí systému částečného nebo úplného financování Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), včetně částek, jež mají být vybrány v souvislosti s těmito činnostmi, a dávky a jiné poplatky stanovené v rámci společné organizace trhů v odvětví cukru 3. Název daně/poplatku, které se pohledávka týká: 4. Období nebo datum, kterého se pohledávka týká: 5. Datum stanovení pohledávky: 6. Datum, kdy lze začít s vymáháním pohledávky: 7. Částka pohledávky (původně splatné – dosud neuhrazené): základní částka: správní sankce a pokuty: úroky do dne zaslání žádosti: náklady do dne zaslání žádosti: poplatky za osvědčení a podobné dokumenty vydávané v souvislosti se správními postupy souvisejícími s daní/poplatkem, kterých se pohledávka týká: celková částka pohledávky: 8. Datum doručení původního dokladu o vymahatelnosti pohledávky v [název dožadujícího státu] 9. Úřad odpovědný za vyměření pohledávky: název, adresa a ostatní kontaktní údaje: 10. Další informace týkající se pohledávky nebo možnosti napadnout platební povinnost lze získat u: úřadu odpovědného za vyměření pohledávky, který je uveden v bodě 9 úřadu odpovědného za jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky: název, adresa a ostatní kontaktní údaje

IDENTIFIKACE DOTČENÉ OSOBY/DOTČENÝCH OSOB VE VNITROSTÁTNÍM DOKLADU/VNITROSTÁTNÍCH DOKLADECH O VYMAHATELNOSTI POHLEDÁVKY 1. Jméno 2. Adresa 3. Důvod povinnosti: hlavní dlužník spoludlužník níž se vztahují jiná opatření, nebo která je povinna uspokojit jiné pohledávky vyplývající z těchto daní, poplatků, cel a jiných opatření

Příloha 4. Žádost o vymáhání pohledávky anebo o předběžná opatření