Bakalářský a diplomový seminář 2016

Bakalářský a diplomový seminář 2016 Tematický blok II Metody studentské odborné práce, metody vypracování obsahu a textu závěrečné práce, Téma 4 Obsah a struktura ZP, Základní formy textu závěrečné práce, Kompozice a stylistika

Program semináře 2016 Název tematického celku I.: Význam a úroveň závěrečné práce, volba tématu, zpracování ZP 1. Význam, struktura, téma a pravidla vypracování ZP, Zadání ZP. 2. Zásady a postup vypracování Záměru ZP. Název tematického celku II.: Metody studentské odborné práce, metody a cíle vypracování závěrečné práce 3. Prameny a informační zdroje, studium a zpracování odborných textů. 4. Metody odborné práce, tvorba textu ZP, formální podoba ZP. Název tematického celku III.: Forma závěrečné práce, literární zdroje a hlavní kapitoly 5. Formy ZP, etika tvůrčí práce, odkazy a citace. 6. Závěr ZP, dokončení ZP a obhajoba.

Rozvrh seminárních skupin léto 2016 vyučující ing. Arnošt Klesla, Ph.D • B_BSeRP/cR1PH: • každou sudou středu 8:45–9:29 E224, každou sudou středu 9:30–10:15 E224, • B_BSeRP/cR2PH: • každou sudou středu 10:30–11:14 E223, každou sudou středu 11:15–12:00 E223, B_BSeRP/cR3PH: • každou lichou středu 14:00–14:44 E223, každou lichou středu 14:45–15:30 E223, • B_BSeRP/vRPH: • Pá 12. 2. 13:45–15:15 E129, Pá 11. 3. 12:00– 13:30 E128, Pá 8. 4. 15:30–17:00 E128, 3

Literatura • povinná literatura • EMMER, Jan. Jak na citace.. VŠFS: Knihovna *online+. 1. vyd. Praha, 2012 [cit. 2013-01-18+. Dostupné z: http://www.vsfs.cz/?id=1883-jak-na-citace • BUDINSKÝ, Petr. Metodický pokyn prorektora pro vzdělávací činnost a vnější vztahy č. 4 / 2015-2016: Metodika vypracování bakalářské a diplomové práce pro studenty B15 a N15. Praha, 2015 • TICHÝ, Jaromír a Jan EMMER. Zpracování bakalářské a diplomové práce. Praha: VŠFS, EUPRESS, 2014. 101 s. ISBN 97880-7408-096-8. Dostupné z: viz odkaz v bloku Informace učitele níže. • VŠFS. Rozhodnutí rektorky č. 66/2009: Bakalářské a diplomové práce na VŠFS. Praha, 2009. Dostupné z: https://is.vsfs.cz/auth/do/6410/predpisy/68079/ • VŠFS. Rozhodnutí rektorky č. 60/2009. Rozhodnutí o zajištění kvality obhajoby bakalářské a diplomové práce. 25.3.2009. Praha : VŠFS, o.p.s., 2009. 4

Literatura • •

•

•

•

•

doporučená literatura BIERNÁTOVÁ, Olga a Jan SKŮPA. CITACE.COM. Bibliografické odkazy a citace dokumentů dle ČSN ISO 690 (01 0197) platné od 1. dubna 2011 *online+. Zlín, Brno, 2011 [cit. 2012-10-02+. Dostupné z: http://www.citace.com/soubory/csniso690-interpretace.pdf KUŽELÍKOVÁ, Lucie, Jaroslav NEKUDA a Jiří POLÁČEK. Sociálně-ekonomické informace a práce s nimi. Brno: MUNI, 2008, 88 s. ISBN 978-802-1045-774. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/esf/js08/informace/socialne_ekonomicke_inf ormace.pdf NOVÁKOVÁ, Vladimíra, Václav LIŠKA, Jiří LOUDÍN a Miloš SEDLÁČEK. Vědecké metody ve společenských vědách. ČVUT. Www. dictorandus.info [online]. 1. vyd. Praha: ČVUT, 2010 *cit. 2013-01-18+. Dostupné z: http://www.doctorandus.info/info/# ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005, 209 s. ISBN 80-864-2940-7. ZICH, František. Úvod do sociologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola 5 finanční a správní, 2004, 115 s. Eupress. ISBN 80-867-5419-7.

Zakončení předmětu B_BSe • Předmět je zakončen zápočtem • Podmínky pro udělení zápočtu: 1. Minimální účast na seminářích B_BSe pro studenty prezenčního studia 75%, pro KS 50% 2. Odevzdání Zadání BP schváleného vedoucím BP do 30.3.2016, 15,00 – 16,00 E 223 3. Odevzdání Záměru BP vyučujícímu B_BSe, nejpozději do 3. 6.2016 na KRP • •

Vedení fakulty může stanovit další podmínky pro udělení zápočtu. Zápočet uděluje výhradně pedagog vyučující předmět, nikoliv vedoucí bakalářské práce. 6

Obsah a struktura bakalářské a diplomové práce – příloha B „Šablona BP/DP“

Základní části textu • Text ZP je tvořen z následujících základních částí: • Poděkování • Prohlášení • Abstrakt v českém a anglickém jazyce • Klíčová slova v českém a anglickém jazyce • Obsah • Úvod • Vlastní text práce • Závěr • Seznam bibliografických odkazů • Seznam příloh • Přílohy

Obsah a Abstrakt • Vlastní text práce může obsahovat různý počet kapitol a každá může představovat rozdílný podíl na celkovém objemu textu. • Uspořádání ZP co do členění vlastního textu musí respektovat schválené Zadání ZP • Abstrakt je stručnou, výstižnou a přehlednou charakteristikou obsahu ZP. Shrnuje, čím se ZP zabývá, jaký je její cíl a jakých metod práce je použito.

Úvod • Úvod představuje zásadní, výchozí část ZP. Rozvíjí a upřesňuje schválené Zaměření ZP, které student zpracoval v rámci Bakalářského/Diplomového semináře • Obsahově vychází ze Záměru, vypracovaného jako seminární práce na závěr Bakalářského/Diplomového semináře • Úvod je vypracován v rozsahu 1-2 normovaných stran pro BP a 3-4 normovaných stran pro DP a povinně obsahuje následující části, členěné do samostatných odstavců textu: • Zdůvodnění aktuálnosti tématu a nastínění řešeného problému • Současný stav problematiky • Stanovení cíle ZP a pracovní hypotézy u DP • Popis metody práce a formy zpracování ZP

I. část textu • První část vlastního textu práce obsahuje výčet a základní zhodnocení teoretických poznatků, které se vztahují ke zpracovávanému problému, popis metody, kterou student zvolil pro zpracování tématu a postup řešení problému. • Kompilační podoba této části textu je u BP přijatelná a může mít podobu literární rešerše se značným podílem citací. • U DP musí být forma literární rešerše obohacena o samostatné zhodnocení existujících teoretických názorů a o formulaci vlastního teoretického východiska pro zpracování následné části DP. • Je vyžadováno důsledné citování použité literatury a nedostatky v tomto směru mohou výrazně snížit nebo znemožnit úspěšnou obhajobu ZP (viz přílohu C „Bibliografické citace“).

II. část • Druhá část práce umožňuje autorovi předložit vlastní koncepci řešení problému, charakterizovat svůj další pracovní postup a zvolené metody zkoumání a řešení problému. V této části textu jsou prezentovány: • výsledky vlastního bádání, • analýzy a hodnocení dosažených výsledků (úvahy, polemiky, kritiky, komentáře, návrhy, postřehy apod.)

Sociologické metody • V případě, že student použije při řešení problému v ZP sociologických metod (ankety, sondy apod.), je povinen respektovat standardní výzkumné metody tohoto oboru. • Z tohoto důvodu musí být každé dotazníkové šetření, jehož výsledky budou prezentovány v ZP, založeno na „miniprojektu“, který má standardní strukturu „Studentského šetření pro potřeby závěrečné práce“ (viz Přílohu D). Takto zpracovaný projekt bude předložen vedoucímu práce, který může požádat Katedru sociologie o jeho posouzení. • Studentům, kteří nebudou respektovat tato pravidla, nebude udělen zápočet z Bakalářského/Diplomového projektu 1.

Závěr

• Závěr shrnuje poznatky, ke kterým student došel ve všech sledovaných aspektech problému. Nelze připustit pouhé opakování toho, co bylo průběžně řečeno v dílčích částech textu. • Obsahově jde o vnitřně propojené shrnutí všeho, čeho bylo při studiu a řešení dané problematiky dosaženo, co se podařilo prokázat a ozřejmit, a případně v čem podle autorova názoru došlo k obohacení dosavadního stavu poznání. Okrajově lze uvést i další zajímavé poznatky, ke kterým student dospěl. • Závěr musí obsahovat jasné zdůvodnění, zda, proč a v jakém rozsahu byl splněn stanovený cíl práce, resp. zdůvodnění, proč byl cíl splněn pouze částečně. • U DP musí závěr obsahovat navíc zdůvodnění, zda byla potvrzena, nebo vyvrácena pracovní hypotéza. • Závěr dále obsahuje stručná doporučení, jakým způsobem se zkoumanou problematikou dále zabývat, jak změnit dosavadní praxi, na základě jakých opatření, jak problematiku dále řešit, na které otázky je žádoucí v budoucnu odpovědět apod.

Přílohy • Obsahuje-li text větší množství rozsáhlých tabulek, grafů či jiné funkční dokumentace (dokumenty, manuály, všeobecné podmínky, zákonné normyy), nezařazují se průběžně do textu, ale uvádějí se souhrnně na konci ZP v podobě Příloh s odkazem v textu. • V textu je vhodné ponechat tabulku či graf, k nimž se přímo vztahuje poměrně obsažný komentář a interpretace.

Seznam bibliografických odkazů (Literatura) • Ucelený seznam bibliografických odkazů a dalších pramenů (např. zdroje z webové stránky) jak v klasické, tak elektronické formě je v ZP řazen abecedně ( s výjimkou citování číselnými odkazy) v části Seznam bibliografických odkazů (podle počátečního písmene příjmení autora nebo prvního z autorů citovaného díla). • Jednotlivé odkazy v abecedním seznamu bibliografických odkazů se (s výjimkou citování číselnými odkazy) nečíslují. • Odborná úroveň ZP je do značné míry dána odbornou úrovní použité literatury, zejména odborných monografií, domácích i zahraničních. Neautorizované, zejména webové zdroje mohou být pouze doplňkovým typem pramenů pro vypracování kvalitní ZP.

Počet stran ZP • Konkrétní rozsah ZP záleží na povaze tématu. Předpokládá se obvyklý rozsah (nepočítaje Přílohy) – 40 normovaných stran (cca 1.800 znaků na 1 stranu) textu u BP a – 70 normovaných stran textu u DP. • Maximální rozsah práce by neměl – u BP překročit 60 stran, – u DP 100 stran. • Větší rozsah práce podléhá souhlasu vedoucího práce.

Korektura textu • Před odevzdáním elektronického originálu ZP do Archivu ZP v IS a originálu v tištěné formě je student povinen provést korekturu textu: – odbornou (terminologie, citace, seznam bibliografických odkazů apod.), – technickou (obsah, řazení kapitol, číslování stránek, úplnost příloh apod.), – jazykovou (pravopis a gramatika, stylistika, překlepy apod.), – z hlediska původnosti dle Výpisu podobností odevzdaného originálu ZP v Archivu ZP v IS VŠFS (viz ikonu funkce „Nalézt podobné dokumenty“).

Ochrana zdrojů dat a publikace • Student je odpovědný za to, že v předložené ZP nejsou uvedeny žádné důvěrné údaje a informace, které by mohly být zneužity v neprospěch organizace, která je poskytla, či k získání neoprávněných výhod v hospodářské soutěži. • Odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle zákona o vysokých školách (§ 47b), bez ohledu na výsledek obhajoby.

ZÁKLADNÍ FORMY TEXTU ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Základní formy textu závěrečné práce 1. 2. 3. 4. 5. • •

Odborná studie Kasuistika (případová studie, Case Study) Vlastní empirický výzkum Projekt Replika Forma zpracování textu ZP by měla být vždy deklarována v Úvodu práce (předem v Zadání a Záměru) Krom uvedených základních forem existuje řada dalších možností, jak pojednat text závěrečné práce, které závisí na výsledku dialogu studenta s vedoucím práce

Formy zpracování textu závěrečné práce • a) Odborná studie: je kompilační práce, která zahrnuje důkladné zpracování daného tématu, podstatnou literaturu (podmínkou jsou alespoň dvě cizojazyčná díla), • obsahuje vždy historický přehled problému, současný stav, předpokládá se i polemika mezi různými názory, případně prognostická vize. • Patří sem: vertikální vývojová historická studie o nějakém problému (např. vývoj důchodového zabezpečení v českých zemích) nebo horizontální studie (např. vývoj důchodového zabezpečení ve 20. letech v různých evropských zemích).

formy zpracování závěrečné práce

• b) Kasuistika (případová studie): musí být řádně dokumentovaná a spojená s odbornou studií zahrnující teoretická východiska k popisovanému problému.

formy zpracování závěrečné práce

• c) Vlastní empirický výzkum: je založený na zpracování statistických údajů a jejich analýze. U kvalitativního výzkumu, kde nelze použít statistických výpočtů, je nutno provést kvalitativní obsahovou analýzu získaných dat a jejich interpretaci.

formy zpracování závěrečné práce

• d) Projekt: je proces sestávající z řady činností, časově omezený, zaměřený na dosažení cíle a respektující specifické požadavky zadavatele (vlastnosti: - cíl, parametry, kvalita, zdroje, čas, náklady, rizika, omezení).

formy zpracování závěrečné práce

• e) Replika proti obecně předkládanému názoru: student si vybere aktuální téma, shromáždí, co kdo k danému problému řekl v poslední době i dříve, jak se na problém hledí jinde ve světě, shrne odbornou literaturu k problému. Uvede argumenty pro a proti a provede obhajobu vlastních názorů.

TEXT, JEHO KOMPOZICE A STYLIZACE

Odborný text • Odborný text je zcela přesně vymezen svou funkcí. Slouží k sdělování odborných (vědeckých) informací. Není určen k realizaci jiných komunikačních záměrů – nemá získávat, přesvědčovat, ovlivňovat. V praxi se objevují různé typy odborných textů, jejich rozdíly jsou dány tím, že je mírně modifikována jejich základní funkce: • texty teoreticky odborné – odborné texty, jež výkladem (induktivním nebo deduktivním) seznamují s odborným jevem (poznatkem); • texty prakticky odborné – odborné poznatky určené pro praxi, technologické a pracovní postupy; • texty populárně naučné – seznamují laickou veřejnost s odbornými poznatky, často (v závislosti na zprostředkujícím prostředí) mají v umírněné podobě i prvky persvaze, (přesvědčování).

Odborné texty odrážejí proces vědeckého myšlení • Tvrzení – aktuální stav poznání. • Nesoulad – autor sleduje, že věci se jeví jinak, že situace popisovaného problému je ve skutečnosti jiná, sumarizuje (a v textu posléze uvádí) skutečnosti, které ho k pochybnostem o tvrzení vedou. • Krize – autor si klade otázky: Platí tedy původní tvrzení? Není skutečně dnes všechno jinak? Co se změnilo? Na základě těchto otázek je vyslovena hypotéza. • Hledání – autor se znovu táže: Co se oproti původnímu tvrzení změnilo? Co je příčinou toho, že realita je jiná než původní tvrzení? Autor pak uplatňuje vybranou metodu na shromážděném výzkumném materiálu a hledá řešení. • Výsledek hledání – na základě řešení formuluje nové tvrzení, vyslovuje se k aplikaci nového řešení, naznačuje další směr úvah.

Tři fáze tvůrčího procesu • 1) invence • 2) kompozice • 3) stylizaci

Invence • Chce-li autor vejít do debaty o nějakém problému, musí být seznámen se všemi rysy kontextu, jehož je zkoumaný problém součástí. • Je období, kdy autor nepíše souvislý text. • Probíhá proces vědeckého myšlení, vznikají stručné poznámky o studované literatuře (jméno autora, titul, klíčová slova…), nikoli však souvislé výpisky z textů. • Autor budoucího textu činí poznámky o vlastních pozorováních, sbírá podklady pro chystané tabulky a grafy. • Je nezbytné vést si evidenci zdrojů, nejlépe podle hlediska, jež odpovídá strategii budoucího tvůrce.

Stahování kontra Invence

• Nevýhodou invence prováděné formou „stahování“ textů z internetu je, že se hromadí materiál bez toho, aby se stal součástí autorovy struktury vědomostí, kterou je nutné během invence zpřesnit, dobudovat, rozšířit. • Souvislý text, jenž je výsledkem jiného způsobu myšlení • „internetový“ autor může být z oboru pouze příbuzného, nijak neprospěje invenci tvůrce. • Struktura jeho vědomostí se nijak neprecizuje, neprohlubuje, nezkvalitňuje. • Budoucí autor se pohybuje stále v témže úzkém okruhu pojmů, s jakým k invenci přistupoval, jen se na něj „navrstvují“ texty nové.

Výsledek invence • V závěru invenční fáze tvorby textu není nutné, jak už bylo jednou zdůrazněno, pořizovat stylizované segmenty budoucí práce • je vhodné shromáždit poznámky o literatuře a jiných zdrojích, z nichž lze získat informace o zkoumaném jevu, rozšířené o sdělení, jak hodlá autor na poznanou literaturu navázat (souhlasem, nesouhlasem, doplněním…; • podklady z vlastní vědecké práce (výsledky měření, texty pro analýzu, zprávy z kvantitativního nebo kvalitativního výzkumu…); • první verze titulu (podtitulu) práce

Kompozice • Teprve poté, kdy se autor důkladně seznámí se všemi obsahovými okruhy, jež mají tvořit budoucí text a se všemi kontextovými souvislostmi provede uspořádání a řazení témat – kompozici. • Makrokompozice. Jednotlivé části jsou nazvány, opatřeny nadpisem (autor vytváří budoucí obsah). • později během stylizace – tam, kde se ukáže, že je nutno některé téma rozdělit do témat dílčích (navzájem hierarchizovaně uspořádaných), doplní se kompozice dalším článkem (zpravidla podkapitolou) – probíhá tzv. Mikrokompozice.

Stylizace Při stylizování odborného textu je třeba mít stále na paměti, že dominantní funkcí textu je odborné sdělování, nikoli přesvědčování, získávání atp.

Stylizace • Odborný text má následující vlastnosti: • intertextovost (je součástí vědecké diskuse, odkazuje na její produkty – výzkumné zprávy, studie, články, monografie…); • situační nezakotvenost (nadčasovost); • promyšlená kompozice s využitím prostředků horizontálního členění; • promyšlená stylizace s využitím prostředků vertikálního členění; • převaha nocionálního sdělování (pojmovost, konstatace o stavu věcí, nikoli o záměrech či skrytých záměrech osob souvisejících se sděleními); • potlačení autorského subjektu (stěžejní je faktické sdělení o tématu, nikoli pocity či postoje autora); • užití vybraných slohových postupů (výklad, modifikovaný popis, velmi zřídka úvaha).

Stylizace textu • Abychom mohli napsat odborný text jasně a srozumitelně, musíme splnit několik základních předpokladů a systematicky naplňovat logickou strukturu práce (co chci řešit, co už se o problému ví, co k poznanému chci přidat a co chci vyřešit – v čem bude spočívat moje „přidaná hodnota“). • Nejdůležitějším předpokladem kvalitního odborného textu je myšlenka (musíme mít co říci) a znalost toho co sdělujeme. • Chceme li sdělení podat co nejvýstižněji, musíme dodržet určité zásady:

Stylizace textu • Musíme vědět, komu to chceme říci (musíme psát pro cíleného čtenáře) • Píšeme-li si poznámky sami pro sebe, píšeme je jinak než výzkumnou zprávu, dopis, článek, nebo knihu. • Podle předpokládaného čtenáře se rozhodneme pro způsob psaní, rozsah informace a míru detailů.

Stylizace textu • Musíme si promyslet a sestavit obsah a vytvořit pořadí sdělení, v jakém chceme čtenáři své myšlenky prezentovat (Kompozici) • Ideální je takové rozvržení, které tvoří logicky přesný a psychologicky zvládnutelný celek, ve kterém je pro všechno místo a jehož jednotlivé části do sebe přesně zapadají. Jsou jasné všechny souvislosti a je zřejmé, co kam patří.

Stylizace textu • V kompozici musíme pečlivě organizovat látku. Rozhodneme, co budou hlavní kapitoly, co podkapitoly a jaké jsou mezi nimi vztahy • Při organizaci látky je stejně důležitá otázka, co do osnovy zahrnout, jako otázka, co z ní vypustit. • Příliš mnoho podrobností může čtenáře právě tak odradit jako detaily žádné. • Výsledkem této etapy je osnova textu, kterou tvoří sled hlavních myšlenek a mezi ně zařazené detaily.

Stylizace textu • Musíme psát strukturovaně a co nejsrozumitelnější formou, včetně dobrého pravopisu, slohu a dokonalého značení částí textu. • Při psaní prvního konceptu se snažíme zaznamenat všechny své myšlenky a názory, vztahující se k jednotlivým kapitolám a podkapitolám. • Postupem psaní text třídíme a tříbíme, také nám nesmí být líto neobratně formulovaný text vypustit.

Stylizace textu • Každou myšlenku musíme vysvětlit, popsat a prokázat nebo dokládat. Nezapomínejme na vhodné vysvětlující komentáře i vhodné příklady. • Hlavní myšlenku má vždy vyjadřovat hlavní věta a nikoliv věta vedlejší • Současně s tím, jak si ujasňujeme strukturu písemné práce, vytváříme kostru textu, kterou postupně doplňujeme

Stylizace textu • pravdou“ se kterou se musí pisatel jakéhokoli textu smířit je, že to co vytvořil, nebude nikdy naprosto dokonalé. Když jsme už napsali vše, o čem jsme přemýšleli, přečteme si sami rukopis znovu s časovým odstupem několika dní. Uděláme ještě poslední úpravy a skončíme. • Jsme si vědomi toho, že vždy zůstane něco nedokončeno, že vždy existuje lepší způsob, jak něco vysvětlit atd. • Každá etapa úprav musí být konečná, naštěstí řádný termín odevzdání závěrečné práce je vždy pevně stanoven.

Slohové postupy Slohový postup – konkrétní pojetí tématu 1. informační 2. popisný 3. vyprávěcí 4. výkladový (úvahový) •

V textech ekonomických závěrečných kvalifikačních prací zásadně nepoužíváme vyprávěcí a úvahový styl (jen v případě teoretických úvah v diplomových pracech typu teoretických studií)

Stylotvorné faktory objektivní • • • • • • •

základní funkce textu a specifický cíl prostředí a situace kolem vzniku textu adresát forma vyjádření neverbální prostředky při mluvené komunikaci grafické možnosti jazykového zápisu čas vymezený ke komunikaci

Stylotvorné faktory subjektivní • intelektuální vyspělost autora, logické myšlení, schopnost abstrakce, vzdělání, povaha, momentální stav, záliby … • životní zkušenosti, kulturní a společenský rozhled • znalosti jazykové, originalita ve vyjadřování • věk, (pohlaví)

Jazyková stylizace textu • výběr možný ze všech jazykových prostředků – prostředky stylově příznakové (slohově zabarvené) – prostředky nepříznakové (neutrální) – univerzální užití, vhodné ke každé komunikaci • hovorovost – spisovnost – knižnost • proces stylové neutralizace (ztráta příznaku, přesun k neutrálním prostředkům) vždy v případě závěrečných prací

Příklady slovní zásoby češtiny záchytka, věžák, tramvaják, pětkař, státnice, bramboračka, textilka, finta, fandit, biflovat, … pokochat se, posléze, žehrat, poryv, blankyt, … dědina, ogar, včil, z kama?, gatě, lozit, rožnout, čižmy, … zejtra, brejle, kluk, holka, almara, makat, fidlat, …

Stylové rozlišení gramatických prostředků Brňan/Brňák, Pražan/Pražák, Ostravan/Ostravák v balíčcích/v balíčkách, v ohniscích/v ohniskách zdráv/zdravý, stár/starý, šťasten/šťastný … kritici/kritikové, teoretici/teoretikové … kryju/kryji, myju/myji, kupuju/kupuji … říct/říci, moct/moci … on: bez něho/bez něj, já: beze mne/beze mě

Stylové rozlišení syntaktických prostředků 1. sevřená větná stavba psané projevy odborné texty • hutná vyjádření • jmenné tvary • přístavky, přechodníky • infinitivy

2. uvolněná stavba mluvené i psané texty žurnalistika populárně odborné texty • vytčení větného členu • osamostatňování částí věty • odkazovací zájmeno „to“

Příklady vět • Náměty vyplynuvší z diskuze ke zlepšení podmínek práce budou po projednání na naší poradě předány vedení podniku. • Obchod s akciemi, to je další činnost této firmy. • Tržní mechanismus, to jsou dvě slova, která dnes často slyšíme. (antepozice) • V čem se letos vyskytly nedostatky, to jsou papírové kelímky. (postpozice)

Posuny ve slovesných vazbách • Učit se cizímu jazyku. – Učit se cizí jazyk. • Dosáhnout důchodového věku. – Dosáhnout důchodový věk. • Diskutovat o problému. – Diskutovat problém.

Základní pravidla odborného vyjadřování • Každý vědní obor má svoji terminologii a autor využívá odborné termíny a obraty mimo jiné i kvůli přesnosti vyjadřování. Je důležité používat správné termíny správně, mnohé jsou normovány. • Osvojení si správné terminologie a stylu vyjadřování je otázkou odborné úrovně autora a jeho odborné přesnosti.

Základní pravidla odborného vyjadřování • Dobrý sloh předpokládá bezvadnou gramatiku, správnou interpunkci a vhodnou volbu slov. Snažíme se, aby náš text nepůsobil příliš jednotvárně používáním úzkého výběru slov a tím, že některá zvlášť oblíbená slova používáme příliš často. Pokud používáme cizích slov (ale i českých), je samozřejmým předpokladem, že známe jejich přesný význam.

Základní pravidla odborného vyjadřování Forma psaní může mít trojí podobu: 1. v 1. osobě množného čísla (určili jsme, navrhujeme, …), což ovšem navozuje zdání autorství více osob (my). Použitím autorského „my“ (inkluzivní plurál), předpokládáme, že něco řešíme, nebo například zobecňujeme spolu se čtenářem, 2. v neurčité formě (určilo se, navrhuje se, …), zvratnému „se“ se snažíme v práci vyhnout (obratu „dokázalo se, že…“ zásadně nepoužíváme), 3. v 1. osobě jednotného čísla (určil jsem, navrhuji, …), což se zvláště doporučuje v těch partiích, které jsou vlastní prací autora (já).