BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Působnost správního řádu ve vztahu k zákonu o sociálních sluţbách (oblast příspěvku na péči)

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra správní vědy a správního práva

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Působnost správního řádu ve vztahu k zákonu o sociálních sluţbách (oblast příspěvku na péči)

Šárka Šlancarová 2011

Čestné prohlášení: „Prohlašuji tímto, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Působnost správního řádu ve vztahu k zákonu o sociálních službách (oblast příspěvku na péči), zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury“. …………………………… Šárka Šlancarová

2

Poděkování Děkuji vedoucí bakalářské práce paní doc. JUDr. Soně Skulové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady, podněty a připomínky, které mi byly dobrou pomocí při zpracování mé bakalářské práce.

3

OBSAH Název kapitoly

strana

1 Úvod a cíl práce..............................................................................................6 2 Vymezení pojmů.............................................................................................8 2.1 Správní právo............................................................................................8 2.2 Správní právo procesní..............................................................................9 2.3 Správní řád................................................................................................9 2.3.1 Působnost správního řádu...............................................................10 2.3.2 Subsidiarita správního řádu............................................................11 2.4 Základní zásady činnosti správních orgánů.............................................11 2.5 Správní řízení...........................................................................................12 2.5.1 Subjekty správního řízení..............................................................12 2.5.2 Oprávněná úřední osoba................................................................13 2.5.3 Zásady správního řízení................................................................ 14 2.6 Sociální sluţby........................................................................................16 2.7 Příspěvek na péči.....................................................................................17 3 Právní úprava na úseku příspěvku na péči...............................................19 4 Působnost orgánů v sociálních sluţbách...................................................21 4.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí......................................................21 4.2 Kraj.........................................................................................................22 4.3 Krajský úřad...........................................................................................22 4.4 Obec.......................................................................................................23 4.5 Obec s rozšířenou působností.................................................................24 4.6 Okresní správa sociálního zabezpečení..................................................24 5 Průběh řízení o příspěvku na péči.............................................................26 5.1 Nárok na příspěvek na péči....................................................................26 4

Název kapitoly

strana

5.1.1 Změna nároku na příspěvek na péči..............................................26 5.1.2 Přechod nároku na příspěvek na péči............................................27 5.2 Okruh oprávněných osob........................................................................28 5.3 Výše příspěvku na péči...........................................................................28 5.4 Zahájení správního řízení.......................................................................29 5.5 Náleţitosti podání...................................................................................30 5.6 Zastoupení..............................................................................................31 5.7 Překáţky řízení.......................................................................................32 5.8 Podklady pro vydání rozhodnutí............................................................32 5.8.1 Sociální šetření..............................................................................33 5.8.2 Posouzení stupně závislosti...........................................................35 5.8.3 Doţádání.......................................................................................36 5.9 Lhůty pro vydání rozhodnutí..................................................................36 5.10 Rozhodnutí o příspěvku na péči...........................................................37 5.10.1 Náleţitosti rozhodnutí o příspěvku na péči.................................37 5.11 Odvolání...............................................................................................39 5.12 Přezkoumání rozhodnutí o příspěvku na péči soudem.........................40 5.13 Kontrola způsobu vyuţívání příspěvku na péči....................................41 5.14 Exekuce................................................................................................41 6 Závěr.............................................................................................................42 7 Cizojazyčné resumé.....................................................................................46 8 Pouţitá literatura........................................................................................48 9 Přílohy.........................................................................................................52

5

1 Úvod a cíl práce Důvodem k vypracování mé bakalářské práce s názvem: „Působnost správního řádu ve vztahu k zákonu o sociálních službách ( oblast příspěvku na péči )“ je ta skutečnost, ţe vykonávám pozici referentky sociálních věcí a referentky společné státní správy a samosprávy1 na sociálním odboru Městského úřadu Hustopeče. Reformou veřejné správy byla řada pravomocí v oblasti sociální péče přenesena na obce s rozšířenou působností2, mezi něţ patří i Hustopeče. Osobně se tak podílím na správním řízení orgánů samosprávných celků při výkonu přenesené působnosti v oblasti sociální péče, a to konkrétně u příspěvku na péči. Kvalita sociálních sluţeb a efektivita sociální práce je zaloţena především na odbornosti jednotlivých pracovníků, protoţe celý průběh správního řízení o příspěvku na péči je náročný, ať jiţ při zjišťování důkazů, tak při samotném rozhodování. Sociální odbory jsou přetíţené administrativou a mnoţstvím klientů na jednoho pracovníka. Velký problém je také ten, ţe sociální pracovníci jsou vnímáni pouze jako represivní orgán, kteří svou preventivní roli, coţ je práce s klientem v jeho sloţitém období, plní tak trochu „nad plán“. Mnohdy chybí také prostorové moţnosti sociálních odborů s diskrétním zázemím a koneckonců je do určité míry problémem i vnitřní psychické vypětí sociálních pracovníků, kteří na “poslouchání lidských příběhů” nemají vnitřní kapacitní moţnosti ani čas. Za velký problém můţeme povaţovat také to, ţe se v obcích mohou vyskytovat snahy zásahů do činností přenesené působnosti ve výkonu státní správy. Pro sociálního pracovníka je také někdy těţké neuposlechnout vedení a autority shora. Pro většinu lidí není příliš příjemná úřední komunikace, protoţe vztahy občanů k úředníkům jsou značně rozdílné. Mnozí občané se snaţí kontaktu s úřady vyhýbat, neboť slova jako úřad a úředník v nich vyvolávají spíše nepříjemné pocity, které mohou být v některých případech způsobeny tím, ţe občané jsou těmito institucemi stále více zatěţováni hlavně rozrůstajícími se nároky v oblasti byrokracie veřejné správy. Z toho vyplývá, ţe na úřady obecně nechodíme příliš rádi, protoţe zde trávíme svůj volný čas, čekáme

1

PRŮCHA, P. Správní právo obecná část 6. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 57-67. ISBN 80-210-3350-9. 2 Zákon č. 314/2002 Sb., stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.

6

ve frontách, vypisujeme různé ţádosti a formuláře, jejichţ obsahu kolikrát jen stěţí rozumíme, ale bez kterých se téměř ţádný úřední úkon neobejde. Cílem mé bakalářské práce je přiblíţit samotné správní řízení ve věcech příspěvku na péči dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jak jiţ z názvu vyplývá a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví některé odchylky od ustanovení správního řádu. Svou bakalářskou práci jsem rozdělila do devíti kapitol, včetně seznamu pouţité literatury, cizojazyčného resumé a příloh. V první kapitole Úvod a cíl práce jsem se pokusila charakterizovat důvod, proč jsem si zvolila výše uvedené téma. Je zde nastíněn i výčet názvů jednotlivých kapitol, ze kterých je patrná nejen celá struktura mé bakalářské práce, ale i její cíle. Ve druhé kapitole se zabývám vymezením pojmů de lege lata, které se pokusím stručně přiblíţit. Jedná se o pojmy, které jsou v práci uvedeny, jako je správní právo, správní právo procesní, správní řád, základní zásady činnosti správních orgánů, správní řízení a jeho zásady, subjekty správního řízení, oprávněná úřední osoba, sociální sluţby a příspěvek na péči. Ve třetí kapitole Právní úprava na úseku příspěvku na péči uvádím jednotlivé právní předpisy, které jsou s problematikou příspěvku na péči a se správním řízením na tomto úseku spojeny a jsou v této oblasti platné. Ve čtvrté kapitole s názvem Působnost orgánů v sociálních sluţbách stručně charakterizuji působnost orgánů v této oblasti veřejné správy. Pátá kapitola Průběh správního řízení ve věci příspěvku na péči se stává jádrem této práce, neboť pojednává podrobně, jak je z názvu patrné, o celém průběhu správního řízení v této oblasti. Zmiňuji se také o zahájení správního řízení, náleţitosti podání, překáţkách řízení, sociálním šetření, podkladech a lhůtách pro vydání rozhodnutí, doţádání, náleţitostech správních rozhodnutí, kontrole způsobu vyuţívání příspěvku, odvolání a o exekuci. Šestá kapitola s názvem Závěr uzavírá celou bakalářskou práci na zvolené téma včetně mého zhodnocení de lege ferenda. V sedmé kapitole je uvedeno cizojazyčné resumé, v osmé kapitole uvádím veškerou pouţitou literaturu včetně on-line zdrojů a devátá kapitola obsahuje přílohy. Práce vychází z právního stavu ke dni 30.06.2011. 7

2 Vymezení pojmů V této teoretické části jsem se pokusila stručně vymezit základní pojmy, které se vyskytují v jednotlivých kapitolách. Cílem tohoto vymezení je poskytnout základní charakteristiku těchto pojmů.

2.1 Správní právo Správní právo je soubor právních norem bezprostředně spjatých s organizací i činností veřejné správy, neboť jeho úprava se týká rozsáhlé organizující a mocensko-ochranné činnosti orgánů státu a veřejnoprávních korporací3. Pro správní právo je charakteristické, ţe jde o takový subsystém právního řádu, který je realizován nařizovacím způsobem a z mocenských pozic. Správní právo je právním řádem veřejné správy. Je tedy právem veřejným. Pro správní právo je charakteristické, ţe: -

prosazuje a chrání veřejný zájem,

-

upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty,

-

konkrétní obsah jeho realizace je autoritativně určován úřední mocí,

-

disponuje moţností správního donucení, jakoţ donucení veřejnou mocí4.

Objektivní správní právo je objektivní veřejné právo představované souborem norem správního práva. Jde o vyjádření správního práva v obecném, formálním smyslu. Objektivním správním právem se rozumí správní právo de lege lata. Ve své podstatě jde vţdy o aktuální obsah platného právního řádu vyjadřujícího „to , co má být“. Je tak určitým statickým stavem. Subjektivní správní právo je subjektivní veřejné právo, v podstatě jde o obsah objektivního správního práva a je jeho konkrétním výrazem. Má dvě formy: subjektivní veřejné oprávnění - představuje moţnost chování subjektu, subjektivní veřejná povinnost - nutnost chování určitého subjektu. Souhrn subjektivních práv v podmínkách správního práva tak představuje právo de lege aplicata. Jde o aktuální právní stav vyjadřující „to, co je“. 3

BERAN, K. Právnické osoby veřejného práva. Praha: Nakladatelství Linde, 2006. 192 s. ISBN 80-246-1148-1. 4 Nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. II.ÚS 86/95 ze dne 23.06.1995, „Veřejná moc je taková, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů. Subjekt, o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovném postavení s tímto orgánem a obsah rozhodnutí orgánu není dán vůlí subjektu. Hranice veřejné moci končí tam, kde začíná moc soukromá.“

8

Správní právo z pohledu de lege ferenda můţeme charakterizovat jako zamýšlené správní právo de lege lata, můţe také představovat i rozdílné záměry budoucí právní úpravy.5

2.2 Správní právo procesní Správní právo procesní jako subsystém správního práva vykazuje všechny znaky, charakteristické pro správní právo jako celek. Zahrnuje problematiku obecných i zvláštních úprav správního řízení. Upravuje procesně právní postavení subjektů tzv. správního řízení, ale i postup při rozhodování o právech a povinnostech účastníků správního řízení. Právní úprava zahrnující regulaci správního práva procesního je v rozhodující míře upravena v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Ze systémového hlediska rozlišujeme: správní právo procesní v širším slova smyslu, které zahrnuje veškeré normy správního práva procesního charakteru tj. normy upravující veškeré postupy veřejné správy, správní právo procesní v uţším slova smyslu, které zahrnuje jen ty procesní normy správního práva, které upravují aplikační procesy ve veřejné správě, realizované ve formě tzv. správního řízení. Předmětem správního práva jsou tedy procedurální vztahy, které vznikají a realizují se v souvislosti s aplikací hmotného správního práva ve formě správního řízení a stejně tak i ve formě jiných procedurálních postupů nebo procedurální vztahy, které vznikají při přípravě a vydávání správních aktů smíšené povahy a při uzavírání veřejnoprávních smluv.6

2.3 Správní řád Od 1. ledna 2006 je v účinnosti nový správní řád, publikovaný pod č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nahradil dosavadní obecnou úpravu správního řízení, provedenou zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v účinném znění do 31.12.2005, která vydrţela

5

PRŮCHA, P. Správní právo obecná část 6. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 14-43. ISBN 80-210-3350-9. 6 SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. s. 16-24. ISBN 978-80-7380-110-6.

9

v platnosti bez zásadnějších změn po celých 38 let.7 Správní řád definuje základní zásady činnosti správních orgánů, které se uplatní na všechny postupy správních orgánů při výkonu veřejné správy a to i v případě, kdy zvláštní právní úprava vyloučí aplikaci správního řádu jako celku, aniţ by současně obsahovala vlastní právní úpravu zásad zvláštního řízení. Na úseku správního práva zaujímá ve vztahu k početnému roztříštěnému mnoţství

zvláštních právních předpisů procesní povahy

postavení obecného kodexu. Cílem správního řádu je dosáhnout souladu úpravy správního procesu s ústavním pořádkem – státní moc lze vykonávat pouze v souladu se zákony. Správní řád respektuje poţadavky vyhlášených mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána, zvláště pak Úmluvy o ochraně

lidských práv

a základních svobod.8 Je v souladu s dokumenty Rady Evropy upravujícími vztahy v oblasti výkonu kompetencí správních orgánů týkajících se zejména práv a svobod fyzických a právnických osob.9

2.3.1 Působnost správního řádu Pozitivní vymezení správního řádu je uvedeno v ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu, kde se říká :“ Tento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy(dále jen „správní orgán“).“10 Hovoří se zde výslovně nejen o postupech při rozhodování ve správním řízení, ale i o jiných úkonech správních orgánů. Patří sem vydávání vyjádření, osvědčení, ověření či jiné obdobné úkony, dále veřejnoprávní smlouvy, opatření obecné povahy a vyřizování stíţností, ovšem jen pokud jde o postupy podle správního řádu. Negativně je působnost správního řádu vymezena v § 1 odst. 3 “Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního

7

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-02-07]. Dostupné na: . 8 Sdělení č. 209/1992 Sb., Federálního ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod , ve znění pozdějších předpisů. 9 HRABÁK, J.,NAHODIL, T. Nový správní řád a zákon související s odkazy, výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 2 vyd. Praha: ASPI, 2006.s. 8-12.ISBN 80-7357-180-3. 10 § 1 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

10

samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti.“ 11 Správní řád se tak nevztahuje na ty úkony, v nichţ správní orgány nevystupují jako nadřazené a vrchnostenské.

2.3.2 Subsidiarita správního řádu Právní úprava vychází z principu subsidiarity správního řádu. Ustanovení § 1 odst. 2 zní: “Tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup.“

12

Jinak řečeno, správní řád je chápán

jako obecný předpis nastupující všude tam, kde není stanovena jiná úprava. Důleţité je, ţe tento poměr neplatí pouze pro správní řízení, nýbrţ pro veškeré postupy správních orgánů v působnosti správního řádu. Konkrétním příkladem subsidiarity správního řádu ve vztahu k sociálním sluţbám je uveden například v § 118, který říká: „ V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle správního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak“.13

2.4 Základní zásady činnosti správních orgánů Tak jako kaţdé právní odvětví, tak i správní právo procesní je ovládáno zásadami. Základní zásady činnosti správních orgánů ve správním řádu nalezneme v Části první, Hlavě II., nazvané: “Základní zásady činnosti správních orgánů“, v rozsahu ustanovení § 2 aţ § 8.14 Rozsah působnosti základních zásad je širší, neţ je rozsah forem činností upravených správním řádem. Základní zásady uvedené ve správním řádu se na základě společných ustanovení pouţijí také tam, kde zvláštní zákon pouţití správního řádu výslovně vyloučí a sám obdobné zásady neupravuje.15 Základní zásady jsou závaznými vodítky při výkonu veřejné správy.  Zásada legality (zákonnosti)  Zásada přiměřenosti (proporcionality) a její komponenty  Zásada zákazu zneužití správního uvážení  Zásada ochrany dobré víry a oprávněných zájmů  Zásada souladu s veřejným zájmem  Zásada subsidiarity 11

§ 1 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéţ odst. 2. 13 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 14 HRABÁK, J.,NAHODIL, T. Nový správní řád a zákon související s odkazy, výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 2 vyd. Praha: ASPI, 2006. s. 5. ISBN 80-7357-180-3. 15 Srov. § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 12

11

 Zásada preference smírného odstranění rozporů  Zásada legitimního očekávání (předvídatelnosti)  Zásada materiální pravdy  Zásada procesní rovnosti a nestrannosti postupů správních orgánů  Zásada veřejné správy jako služby a ochrany práv dotčených osob  Zásada spolupráce správních orgánů a souladnosti postupů  Zásada rychlosti a hospodárnosti postupů (procesní ekonomie) Všechny tyto zásady musí být v rovnováze a musí být uplatňovány současně při hledání optimálního řešení.16

2.5 Správní řízení Správní řízení je procesem aplikace hmotného správního práva. Jedná se o upravený postup správních orgánů, jejichţ cílem je vţdy vydaní správního rozhodnutí v konkrétní věci. Tento postup správních orgánů je do jisté míry podobný soudnímu řízení, ve srovnání s ním však není tolik formalizován a sleduje výlučně plnění úkolů veřejné správy.17 Správní řízení je definováno v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a to v ustanovení § 9 „Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.“ 18

2.5.1 Subjekty správního řízení Pod pojmem subjekty správního řízení je třeba rozumět všechny osoby, které se jednak správního řízení účastní, ale také ty osoby, které mohou být rozhodnutím správního úřadu dotčeny. V zásadě můţeme subjekty správního řízení rozdělit na dvě skupiny: 1) správní orgány19 – mohou vést správní řízení a rozhodují ve věci. Na počátku kaţdého řízení je třeba vyjasnit si otázku, který správní orgán je ve věci příslušný. Pravidla pro určení příslušnosti správního

16

SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. s. 47-75. ISBN 978-80-7380-110-6. 17 Tamtéţ s. 27. 18 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 19 Srov. tamtéţ §1 odst.1.

12

orgánu obsahuje jak správní řád, tak i právní předpisy upravující zvláštní druhy správního řízení. Tato pravidla jsou závazná nejen pro správní orgány, ale i pro účastníky řízení. Obecně rozlišujeme trojí příslušnost: věcnou (určena zákonem), místní (trvalého bydliště, podle sídla, místa činnosti, atd.), funkční (který útvar úřadu bude rozhodovat). 2) účastníci správního řízení20– jich se týkají účinky správního rozhodnutí, jsou to osoby o jejichţ právech nebo povinnostech se v řízení přímo rozhoduje. Vedle těchto dvou skupin subjektů správního řízení mohou ve správním řízení ve specifickém postavení vystupovat ještě další subjekty správního řízení: dotčené orgány - jsou to orgány, jejichţ postavení je vymezeno správním řádem a zvláštními předpisy (například jednotky územních samosprávných celků - obce, kraje), další osoby - nejsou účastníky řízení, ale mají ve správním řízení určitou specifikovanou úlohu a postavení, označujeme za osoby na řízení zúčastněné. Takovými osobami jsou svědci, znalci, tlumočník apod.21

2.5.2 Oprávněná úřední osoba Tato osoba provádí v rámci správního řízení příslušné úkony. Rozsah těchto úkonů a oprávnění k podepisování rozhodnutí stanoví vnitřní předpis správního orgánu. Součástí spisu musí být vţdy záznam o tom, kdo je oprávněnou úřední osobou. Podle toho, jak je vnitřním předpisem upraveno provádění úkonů, můţe být a většinou tomu tak bude, ţe se jedná o více oprávněných úředních osob:  oprávněná úřední osoba, která provádí jednotlivé úkony správního řízení, připravuje a vydává rozhodnutí (referent),  oprávněná úřední osoba, která podepisuje rozhodnutí (vedoucí zaměstnanec), 20 21

Srov. § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. s. 86-93. ISBN 978-80-7380-110-6.

13

 další oprávněnou úřední osobou se můţe v rámci jednoho řízení či v jeho průběhu stát i další úředník, který bude zastupovat například v případě nemoci kolegy.22 Dále jsou tyto oprávněné úřední osoby povinny pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny vedoucích zaměstnanců, plně vyuţívat pracovní doby, dodrţovat právní předpisy vztahující se k jejich vykonávané práci, nebo si mohou doplňovat i odbornou kvalifikaci. Musí jednat

a rozhodovat nestranně a zdrţet se při výkonu práce všeho,

co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichţ se dozvěděli při výkonu zaměstnání.23

2.5.3 Zásady správního řízení Vlastní správní řízení je charakterizováno některými dalšími zásadami, a to zásadami procesními. Tyto zásady označujeme jako zásady správního řízení. Jsou obsaţeny ve druhé a třetí části správního řádu, nejsou přímo uvedené a je nutné je abstrahovat z jednotlivých ustanovení.24 Zásada písemnosti správního řízení Tato zásada charakterizuje správní řízení jako proces vedený na základě písemných podkladů ( k příspěvku na péči se zakládá spis, který tvoří zejména ţádost o příspěvek na péči - řízení se zahajuje na základě písemné ţádosti podané na předepsaném tiskopise, následují protokoly, záznamy o sociálním šetření, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci např. oznámení o hospitalizaci - vţdy je nutné po ukončení hospitalizace prokazatelně doloţit, odkdy dokdy hospitalizace trvala, potvrzení o zaplacení hospitalizace z nemocnice, propouštěcí zpráva).25 Zásada ústnosti Uţijeme ji v těch případech, kde obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o příspěvku na péči rozhoduje, nařídí ústní jednání.26

22

HRABÁK, J.,NAHODIL, T. Nový správní řád a zákon související s odkazy, výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 2 vyd. Praha: ASPI, 2006. s.57. ISBN 80-7357-180-3. 23 Srov. § 15 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 24 SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. s. 76-85. ISBN 978-80-7380-110-6. 25 Srov. § 17,§ 18,§ 67 odst. 2 a § 72 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 26 Srov. tamtéţ § 49 odst.1.

14

Zásada neveřejnosti správního řízení Správní řízení u příspěvku jsou vedena neveřejně.27 U svolaných ústních jednání se zakládá na jejich neveřejnosti. V oblasti sociálních sluţeb je typické, ţe v mnoha případech má jednání intimní charakter – např.: projednávání zdravotního stravu apod. Proto v řízení o příspěvku na péči je ústní jednání neveřejné. V praxi to znamená, ţe správní orgán povolí přístup k jednání pouze účastníkům řízení, ostatní osoby jsou z jednání vyloučeny, ledaţe by bylo stanoveno jinak. Zásada oficiality Tato zásada nezávisí na vůli účastníků řízení a je v úřední pravomoci správního orgánu. Uplatňuje se v některých případech např. pokud není osoba schopna jednat samostatně, nemá zástupce a hrozí jí váţná újma, nebo v řízení o změně výše jiţ přiznaného příspěvku, o zastavení jeho výplaty, nebo o jeho odnětí se řízení zahajuje z moci úřední28. Zásada dispoziční Zásada dispoziční se projevuje v ostatních případech zahajování řízení, které se děje na ţádost účastníka, nebo ze strany správního orgánu, které se projevuje tam, kde je zahájení řízení svěřeno do jeho moci. Řízení o změně výše jiţ přiznaného příspěvku se zahajuje na návrh příjemce příspěvku.29 Avšak tato jeho pravomoc má formu správního uváţení, coţ znamená, ţe zahájení řízení není jeho povinností, ale záleţí na jeho úvaze, zda ho zahájí. Dispozice účastníka se pak projevuje i v moţnosti zpětvzetí ţádosti.30 Zásada dvoustupňovosti (dvojinstančnosti) Souvisí s obecným oprávněním přezkoumat rozhodnutí správního orgánu orgánem vyššího stupně. U příspěvku na péči o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad.31 Jedná se o devolutivní účinek. Dalším účelem této zásady je dosáhnout odkladu realizace obsahu výroku napadeného rozhodnutí, v jehoţ důsledku nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Jedná se o suspenzivní účinek (správní řád pouţívá český ekvivalent odkladný účinek).

27

Srov. §49 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Srov. tamtéţ § 46. 29 Srov. tamtéţ § 44. 30 Srov. tamtéţ § 45 odst. 4. 31 § 28 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 28

15

Zásada jednotnosti a zásada koncentrace řízení Správní řízení probíhá od zahájení řízení aţ po jeho ukončení u příspěvku na péči jako jeden celek. Projevuje se zde zejména v moţnosti navrhovat důkazy aţ do vydání rozhodnutí.32 Zásada zjištění skutkového stavu věci (materiální pravdy) Pro účely správního řízení se ve vztahu ke zjištění skutkového stavu věci projevuje rozdílné nastavení. Z moci úřední je správní orgán povinen zjistit vše ve prospěch i neprospěch účastníka řízení.33 Na ţádost účastníka je povinností správního orgánu zjistit všechny okolnosti důleţité pro ochranu veřejného zájmu.34 Zásada vyšetřovací (vyhledávací) a zásada projednací (zajištění podkladů) Zásada vyšetřovací je zaloţena na odpovědnosti správního orgánu při dostatečném zjištění skutkového stavu. Projednací zásada se projevuje více u sporného řízení.35 Zásada volného hodnocení důkazů Správní orgán musí brát v úvahu všechny relevantní skutečnosti a důkazy týkající se převáţně zdravotního stavu ţadatele.36 Úzce navazuje na povinnost řádného odůvodnění.37

2.6 Sociální sluţby Sociální sluţba je vymezena v zákoně o sociálních sluţbách jako: „činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního

začlenění nebo prevence sociálního vyloučení“.38 Jsou určeny

lidem, kteří se ocitnou v nepříznivé ţivotní situaci. Většinou se jedná o následky nepříznivého zdravotního stavu, krizové sociální situace, dále důsledkem vysokého věku, ţivotních návyků nebo způsobu ţivota, který vede ke konfliktu se společností, nebo o ţivot v sociálně znevýhodňujícím prostředí.

32

§ 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Srov. tamtéţ § 50 odst. 3. 34 Srov. tamtéţ § 2 odst. 4. 35 Srov. tamtéţ § 141 odst. 4. 36 Srov. tamtéţ § 50 odst. 4. 37 Srov. tamtéţ § 68 odst. 3. 38 § 3 písmeno a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 33

16

Aby se mohli takto postiţení opět začlenit do normálního ţivota, potřebují obvykle pomoc druhé osoby.39 Sociální sluţby tak pomáhají lidem ţít běţný ţivot. Umoţňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich ţivota. Tyto sluţby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních sluţeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postiţením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů ţijí "na okraji" společnosti.40 Jednotlivé druhy sluţby sociální péče jsou charakterizovány stanoveným okruhem základních činností, které musí být v daném druhu sociální sluţby zajištěny.41 Ty se pak mohou poskytovat ve formě ambulantní, pobytové nebo terénní. To umoţňuje poskytovatelům přesnější vymezení rozsahu sluţeb, které poskytují, a zároveň dává uţivatelům sociálních sluţeb moţnost výběru takového poskytovatele, který nabízí pro uţivatele tu nejvhodnější sociální sluţbu.42

2.7 Příspěvek na péči Příspěvek na péči je státní dávkou. Tato dávka je určena k posílení kompetencí osob závislých na pomoci jiné osoby, nebo pečují o prostředí tak, aby si kaţdý individuálně mohl zvolit ten nejúčelnější způsob zajištění potřeb. Příspěvek je odstupňován podle míry závislosti, přičemţ jeho hodnota je odvozena od obvyklých nákladů spojených s péčí. Jedná se o příspěvek na péči a nikoliv o plnou saturaci nákladů péče, a to jak prostřednictvím poskytovatelů sociálních sluţeb nebo formou péče zajišťované osobami blízkými. Optimálním modelem je sdílení péče mezi neformálním pečujícím prostředím (rodina nebo jiné pečující osoby) a registrovanými poskytovateli sociálních sluţeb. 39

Srov. § 3 písmeno b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 40 Google [vyhledavač]. Google Inc., 2005 [cit. 2005-07-15]. Dostupné z: . 41 § 39-§ 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou všechny druhy sociálních péče uvedeny. 42 Srov. Důvodová zpráva k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.

17

Příspěvek na péči umoţňuje zabezpečovat péči v přirozeném prostředí, tj. napomáhá krýt náklady pečujícímu na prostředí.43 Náleţí těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běţné denní péče o vlastní osobu a v rámci soběstačnosti.44

43

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2009[cit. 2009-11-23]. Dostupné z: . 44 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 14 . ISBN 978-80-7263-559-7.

18

3 Právní úprava na úseku příspěvku na péči Tato kapitola je zaměřena na výklad platné právní úpravy na úseku sociálních sluţeb, konkrétně pak u příspěvku na péči. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o sociálních sluţbách), je účinný od 1. 1. 2007. Přinesl zásadní změny do oblasti sociálních sluţeb a to zejména jak v novém pojetí sociálních sluţeb, jejich forem, druhů a podmínek poskytování, tak i v novém přístupu k finančnímu zajištění osob, které potřebují pomoc v nepříznivé sociální situaci. Těmto osobám je určena finanční dávka příspěvek na péči poskytovaná na zajištění potřebné pomoci.45 Od 1.8.2009 je v platnosti novela zákona o sociálních sluţbách, která byla přijata v rámci zákona č. 206/2009 Sb., změna zákona o sociálních sluţbách a změna některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Přinesla několik změn ve výši a systému proplácení příspěvku na péči. Zákonem jsou vytvářeny podmínky pro „bezpečné, kvalitní a efektivní“ poskytování sociálních sluţeb s cílem ochrany osob oslabených ve schopnosti prosazovat svá práva a zájmy. Tyto podmínky se promítají ve spektru povinností poskytovatelů sociálních sluţeb a následně v systémech kontroly. Vedle standardních kontrolních postupů se zavádí také systém dohledu nad kvalitou sociálních sluţeb prostřednictvím inspekce kvality poskytování sociálních sluţeb, který staví na odborném hodnocení podmínek a postupů poskytování sociálních sluţeb.46 Cílem tohoto dohledu je vyloučení postupů a jevů při poskytování sociálních sluţeb, které vedou nebo by mohly vést aţ k poškozování práv uţivatelů těchto sluţeb. Tato ochrana je zakotvena především v Usnesení předsednictva České národní rady

č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny

základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, ţe každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.47 45

KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 12. ISBN 978-80-7263-559-7. 46 Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-02-16]. Dostupné na: . 47 Čl. 10 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

19

Nesmíme zapomenout ani na zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kde je stanoveno, ţe každá fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.48 Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, podrobněji rozvádí ustanovení zákona o sociálních sluţbách v těchto oblastech: způsob hodnocení úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti, rozsah

úkonů

poskytovaných

v

rámci

základních

činností

u jednotlivých druhů sociálních sluţeb a maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních sluţeb (např. sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská sluţba, tísňová péče, stacionáře, domovy pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, domy na půl cesty), zdravotní stavy vylučující poskytování pobytových sociálních sluţeb, kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních sluţbách, hodnocení plnění standardů kvality sociálních sluţeb, zvláštní oprávnění zaměstnance obce. Vzhledem k tomu, ţe celý průběh správního řízení k příspěvku na péči spočívá v tom, ţe od okamţiku podání, přes zjišťování důkazů aţ po ukončení se postupuje v souladu s procesním předpisem, a to zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen správní řád). Městský úřad Hustopeče, odbor sociálních věcí

zpracovává v souladu

s ustanovením § 18 odst. 1 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ochranu osobních údajů. Tyto osobní údaje jsou nezbytné pro posouzení nároku příspěvku na péči.

48

§ 11 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

20

4 Působnost orgánů v sociálních sluţbách V této kapitole, jak jiţ z názvu vyplývá se pokusím vymezit působnost orgánů veřejné správy v této oblasti. Působnost v oblasti sociálních sluţeb je rozdělena: 1) Státní správu podle zákona o sociálních sluţbách vykonávají: Ministerstvo práce a sociálních věcí krajské úřady obecní úřady obcí s rozšířenou působností okresní správy sociálního zabezpečení 2) Výkon působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů podle zákona o sociálních sluţbách je výkonem přenesené působnosti. 3) V oblasti sociálních sluţeb vykonávají působnost podle zákona o sociálních sluţbách také obce a kraje.49

4.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči o pracovní podmínky ţen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a také pro další otázky mzdové a sociální politiky.50 V oblasti sociálních sluţeb řídí a kontroluje výkon státní správy a zpracovává střednědobý národní plán rozvoje sociálních sluţeb za účasti zástupců poskytovatelů a uţivatelů. Poskytuje dotace na provoz sociálních sluţeb a na rozvojové činnosti v sociálních sluţbách (plánování, standardy kvality apod.). Spravuje informační systém k příspěvku na péči a zveřejňuje celostátní registr poskytovatelů sociální péče, určuje tiskopis ţádosti o příspěvek.

49 50

§ 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

21

Rozhoduje o akreditacích k provádění inspekcí kvality sociálních sluţeb, podílí se na úhradě nákladů inspekce a rozhoduje o námitkách proti jejím výsledkům. Zřizuje akreditační komisi, poradní orgán pro přidělování akreditací ke vzdělávání sociálních pracovníků. Spolupracuje s Ministerstvem vnitra místních veřejných sluţeb.

při optimalizaci dostupnosti

51

4.2 Kraj Kraj je územní jednotka, která je obvykle větší neţ okres a menší neţ stát, případně

země.

Pokud

spravuje

své

záleţitosti

samostatně,

jedná

se o samostatnou působnost. Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyţaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon.52 Rozsah samostatné působnosti můţe být téţ omezen zákonem.53 V samostatné působnosti zajišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb. Zajišťuje dostupnost informací o sociálních sluţbách. Spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci. Zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s obcemi, poskytovateli a uţivateli sociálních sluţeb. Sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních sluţeb a informuje o tom ministerstvo. Poskytuje dotace na provoz registrovaných poskytovatelů sluţeb.54

4.3 Krajský úřad Krajský úřad je jedním z orgánů kraje. Vedle zastupitelstva kraje, rady kraje, hejtmana kraje a zvláštního orgánu kraje. Krajské úřady patří dnes k neopominutelnému článku veřejné správy. Státní správu podle zákona

51

Srov. § 96 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Srov. Čl 101 odst. 4 Ústavní zákon č.1/1993 Sb.,Ústava České republiky,ve znění pozdějších Předpisů. 53 § 2 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 54 Srov. § 95 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 52

22

o sociálních sluţbách vykonává tento orgán kraje jako svou přenesenou působnost.55 Krajské úřady: rozhodují o registraci poskytovatelů sociálních sluţeb a vedou krajský registr poskytovatelů sociálních sluţeb. Zajišťují poskytnutí sociálních sluţeb v případě, kdy poskytovatel sociálních sluţeb ukončil poskytování sociálních sluţeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, nebo osobám, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální sluţby a které se nacházejí v bezprostředním ohroţení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních sluţeb. Dále kontrolují dodrţování povinností poskytovatelů sociálních sluţeb. Vedou řízení o správních deliktech poskytovatelů sociálních sluţeb.56 Rozhodují v odvolacím řízení o nároku na příspěvek na péči.57

4.4 Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce.58 Pokud spravuje své záleţitosti samostatně, jedná se o samostatnou působnost.59 Obec v samostatné působnosti v oblasti sociálních sluţeb zjišťuje: potřeby pro poskytování sociálních sluţeb na svém území. Zajišťuje dostupnost informací o sociálních sluţbách. Spolupracuje s obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci, popřípadě zprostředkuje kontakt mezi poskytovatelem a uţivatelem těchto sluţeb. Obec poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních sluţeb.60

55

§ 29 a § 30 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 106 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 57 Srov. tamtéţ § 93. 58 § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 59 Srov. Čl.100 odst.1 Ústavní zákon č.1/1993 Sb.,Ústava České republiky,ve znění pozdějších předpisů. 60 Srov. § 94 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 56

23

4.5 Obce s rozšířenou působností Obce s rozšířenou působností, nazývané téţ obcemi III.stupně, vznikly díky reformě veřejné správy s účinností od 1.1.2003.61 Vykonávají státní správu v oblasti sociálních sluţeb přenesenou působností. Rozhodují o přidělení příspěvku na péči, vykonávají k tomu potřebné sociální šetření a příspěvek vyplácejí. Stanoví úhradu za stravu a péči, je-li dítě umístěno do zařízení sociálních sluţeb na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy. Zajišťují poskytnutí sociální sluţby osobě, které není poskytována sociální sluţba a neposkytnutí okamţité pomoci by ohrozilo její ţivot nebo zdraví.62

4.6 Okresní správa sociálního zabezpečení Okresní správa sociálního zabezpečení poskytuje sluţby ze všech oblastí sociálního zabezpečení. Je organizační jednotkou České správy sociálního zabezpečení. Úsek lékařské posudkové sluţby provádí vyšetření zdravotního stavu ke stanovení stupně závislosti pro ţadatele o příspěvek na péči. Při posuzování vychází posudkový lékař z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. Můţe téţ posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení. Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky. Slouţí jako podklad správního orgánu, který podle zákona o sociálních sluţbách rozhoduje o příspěvku na péči. Zasíláním tohoto posudku o zdravotním stavu občana příslušnému správnímu orgánu, který o posouzení zdravotního stavu poţádal, znamená prolomení zákonné mlčenlivosti lékařů při posuzování zdravotního stavu klienta vůči orgánu, který vydává rozhodnutí ve věci.63 Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení při posuzování zdravotního stavu se řídí místem trvalého pobytu posuzované osoby, popřípadě 61

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. 62 Srov. § 92 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 63 Srov. § 16a odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

24

sídlem věznice (vazební věznice), jde-li o posouzení zdravotního stavu osoby ve výkonu trestu (vazby), popřípadě místem pobytu cizince na území České republiky podle druhu pobytu. 64

64

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2010[cit. 2010-01-01]. Dostupné z: .

25

5 Průběh řízení o příspěvku na péči Celý průběh správního řízení o příspěvku na péči je náročný. Správní řízení je ovládáno zásadou jednotnosti. Do vydání rozhodnutí tvoří jeden celek, neboť účastníci mohou přinášet své návrhy, stanoviska, označovat důkazy kdykoli v průběhu řízení aţ do vydání rozhodnutí.

5.1 Nárok na příspěvek na péči Nárok na příspěvek má osoba z důvodu zdravotního postiţení, které má charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu65, vyţaduje pomoc při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Dítě do jednoho roku nemá na příspěvek na péči nárok, přestoţe potřebnou pomoc potřebuje. Vychází se ovšem z toho, ţe rozsah této péče o zdravé nebo handicapované dítě není v tomto věku rozdílná. Do procesu posuzování potřeby pomoci a dohledu se zavádí princip porovnatelnosti, aby bylo moţné rozlišit rozsah, intenzitu a náročnost pomoci a dohledu, které vyplývají z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, od skutečností, které vyplývají z věkové nezralosti. Péčí o vlastní osobu se rozumí úkony, které umoţňují základní fyzickou existenci osoby. Jde tedy o úkony v oblasti stravování, hygieny, pohyblivosti, oblékání, orientace v obvyklém prostředí a pečovatelské úkony. Soběstačností se rozumí úkony, které umoţňují vedení nezávislého ţivota v domácnosti a prostředí, ve kterém osoba ţije. Jedná se především o úkony spojené s péčí o domácnost a základní sociální aktivity. Příjemcem příspěvku je osoba, které byl příspěvek na péči přiznán, nebo její zákonný zástupce, pokud tato osoba nemá způsobilost k právním úkonům. Institut zvláštního příjemce umoţňuje řešit situaci, kdy osoba nebo její zákonný zástupce nemůţe příspěvek přijímat.66

5.1.1 Změna nároku na příspěvek na péči Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na péči tak, ţe by měl být tento příspěvek zvýšen - tj. zhorší-li se situace (většinou se jedná o zhoršení zdravotního stavu) oprávněné osoby, je moţné ţádat o zvýšení 65

Srov. § 3 písmeno c) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 66 Srov. tamtéţ § 19.

26

příspěvku. Jinými slovy poţádá oprávněná osoba odbor sociálních věcí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí, o znovu přezkoumání schopností. Posudkový lékař pak nový zdravotní stav zhodnotí. Zvýšení příspěvku na péči se provede od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tato změna nastala. Naopak, dojde- li ke změně skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na péči tak, ţe příspěvek má být sníţen – tj. zlepší-li se situace (dojdel-li ke zlepšení zdravotního stavu oprávněné osoby), postupuje se stejným způsobem. Sníţení příspěvku na péči se provede od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí o sníţení příspěvku. Dojde- li ke změně skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na péči tak, ţe příspěvek má být odejmut – tj. zlepší-li se situace natolik, ţe příspěvek na péči nenáleţí, odejme se od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němţ byl příspěvek na péči vyplacen.67

5.1.2 Přechod nároku na příspěvek na péči Zemřel-li ţadatel o příspěvek na péči před vydáním rozhodnutí o příspěvku, vstupují do dalšího řízení o příspěvku a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti postupně oprávněné osoby: manţel, manţelka, nebo partner68, děti a rodiče, jestliţe ţili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti, osoba blízká nebo jiná fyzická osoba uvedená jako poskytovatel péče69, jestliţe ţili s oprávněnou osobou v době její smrti v domácnosti, zařízení sociálních sluţeb poskytující pobytové sociální sluţby, zdravotnické zařízení poskytující sociální sluţby, speciální lůţkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Přechod nároku na příspěvek na péči platí jen za předpokladu, ţe některá z těchto fyzických70 nebo právnických osob71 byla uvedena v ţádosti 67

Srov. § 14 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 69 Srov. § 116 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 70 Tamtéţ § 7. 71 Tamtéţ § 18- § 21. 68

27

o příspěvek na péči, popřípadě v průběhu řízení byla ohlášena podle § 21 odst. 1 písm. d), jako osoba, která poskytuje ţadateli o příspěvek na péči pomoc. Jestliţe byl příspěvek přiznán před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, členům její rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci výše. Nárok na příspěvek není předmětem dědictví, nepodléhá výkonu rozhodnutí nemůţe být předmětem dohody o sráţkách ani ho nelze postoupit do zástavy.72

5.2 Okruh oprávněných osob Sociální sluţby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně o sociálních sluţbách poskytovány73: osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu,74 osobě, které byl udělen azyl,75 cizinci bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému toto právo zajišťuje mezinárodní smlouva,76 občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie,77 cizinci, který je drţitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší neţ 3 měsíce.

5.3 Výše příspěvku na péči Výše příspěvku78 je stanovena diferencovaně jednak na základě věku posuzované osoby (u osob do 18 let věku je příspěvek vyšší neţ u osob nad 18 let věku), a dále z hlediska míry závislosti osoby v nepříznivé sociální situaci na pomoci jiné osoby.

72

§ 16 a § 17 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéţ § 4. 74 Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 75 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 76 Příloha Evropské sociální charty č. 14/2000 Sb., m.s. 77 Čl. 7 nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15.10.1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř společenství a Nařízení Komise (EHS) č. 1251/1970 ze dne 29.6.1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě. 78 § 11 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 73

28

Jednotlivé kategorie závislosti osoby na pomoci jiné osoby ukazuje následující tabulka: Výše příspěvku na péči v Kč (měsíčně) Stupeň závislosti

Osoby do 18 let

Osoby nad 18 let

lehká závislost

3.000,-Kč

800,-Kč

II – střední závislost

5.000,-Kč

4.000,-Kč

III – těţká závislost

9.000,-Kč

8.000,-Kč

IV – úplná závislost

12.000,-Kč

12.000,-Kč

I–

Při stanovení výše příspěvku na péči v jednotlivých kategoriích závislosti se vychází jak ze současného financování jednotlivých rozsahů péče různými finančními transfery (dotace státního rozpočtu na lůžka a dotace krajům na financování sociálních služeb), tak z celkového objemu těchto transferů. Objem vyplacených dávek - příspěvku na péči v ČR79: Vyplacené objemy za měsíc v Kč I. stupeň 357 000 000,-Kč II. stupeň 361 000 000,-Kč III. stupeň 480 000 000,-Kč IV. stupeň 451 000 000,-Kč Počet dávek příspěvku na péči přiznaných na 10.000 obyvatel – dle věku: I. stupeň II. stupeň III. stupeň IV. stupeň celkem do 18 let 40 25 33 33 131 19 aţ 65 31 32 22 12 86 66 aţ 75 201 149 84 42 476 75+ 1 033 738 462 277 2 510

5.4 Zahájení správního řízení Řízení o přiznání příspěvku se zahajuje na základě písemné ţádosti podané na předepsaném tiskopise Ministerstva práce a sociálních věcí (příloha č.1).80 Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení příspěvku z moci úřední.

79

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné na: . 80 Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011[cit. 2011-02-01]. Dostupné z: .

29

Je-li nezletilá osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby, zastupuje ji v řízení o příspěvku tato fyzická osoba. Řízení o změně výše jiţ přiznaného příspěvku, o zastavení jeho výplaty, nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce příspěvku, nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1 zákona o sociálních sluţbách, v němţ se řízení nevede. Návrh na změnu výše přiznaného příspěvku podává příjemce příspěvku na tiskopisu předepsaném ministerstvem.81 Správně podat ţádost o příspěvek na péči souvisí s uvedením všech poţadovaných informací. Kromě osobních údajů se uvedou také údaje o tom, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen, a údaje toho, kdo bude potřebnou péči zajišťovat (příloha č. 2).82

5.5 Náleţitosti podání Ţadatel učiní podání u správního orgánu, který je věcně a místně příslušný. Zákon o sociálních sluţbách nestanoví odchylnou právní úpravu místní příslušnosti od správního řádu. Pokud je podání adresováno a doručeno nepříslušnému správnímu orgánu, je tento správní orgán povinen je postoupit příslušnému orgánu a vyrozumět o tom ţadatele. Z hlediska případné lhůty k podání je důleţité, ţe za den, kdy je podání učiněno, se v takovém případě povaţuje aţ den jeho doručení věcně a místně příslušnému orgánu.83 Ţádost o příspěvek musí obsahovat základní náleţitosti84, kterými jsou: uvedení informací, čeho se podání týká a co jimi účastník sleduje, uvedení osoby, která podání činí (fyzická osoba uvede své jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, adresu na doručování, právnická osoba uvede svůj název, případně obchodní firmu, identifikační číslo, adresu sídla, popř. jinou adresu pro doručování), označení správního orgánu, jemuţ je podání náleţitosti určeno, podpis osoby, která toto podání činí.

81

KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 48 -50. ISBN 978-80-7263-559-7. 82 Srov. §24 odst. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 83 NEŢÁDAL, K. Aplikace správního řádu v sociální péči. 3.vydání. Praha. Nakladatelství Linde, 2007. 142 s. ISBN 80-86131-65-3. 84 Srov. § 37odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

30

Dále musí obsahovat náleţitosti stanovené zákonem o sociálních sluţbách: označení osoby blízké, nebo jiné fyzické osoby anebo právnické osoby, která ţadateli o příspěvek poskytuje nebo bude poskytovat pomoc, způsob pomoci a písemný souhlas osoby blízké, anebo jiné fyzické nebo právnické osoby s jejím poskytováním, určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen.85

5.6 Zastoupení Zákon o sociálních sluţbách stanoví v některých případech odchylnou právní úpravu pro zastoupení nezletilých osob v řízení o přiznání příspěvku:  Nezletilou osobu, která je svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu (zpravidla soudu nebo orgánu sociálně právní ochrany dětí) do péče jiné fyzické osoby, zastupuje v řízení tato fyzická osoba.  Nezletilou osobu, které jsou poskytovány pobytové sociální sluţby v domově pro osoby se zdravotním postiţením, v domově se zvláštním reţimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče, zastupuje v řízení toto zařízení, jestliţe: zákonný zástupce nezletilé osoby, popřípadě fyzická osoba, které byla nezletilá osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nepoţádá o příspěvek, a to ani na výzvu obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve lhůtě dvou měsíců od doručení této výzvy, nebo pobyt zákonného zástupce nezletilé osoby nebo fyzické osoby, které byla nezletilá osoba svěřena do péče, není znám. Ustanovení § 32 odst. 2 správního řádu stanoví taxativně případy, kdy správní orgán, který vede řízení, je povinen ustanovit účastníku řízení opatrovníka pro řízení. Tyto důvody jsou zákonem o sociálních sluţbách rozšířeny.86 Ţadatel o příspěvek můţe být v řízení zastoupen zmocněncem na základě udělení plné moci87. 88

85

Srov. § 24 odst. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 86 Srov. tamtéţ § 23 odst. 5. 87 § 33 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 88 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 50. ISBN 978-80-7263-559-7.

31

5.7 Překáţky řízení Zahájenému řízení brání dvě překáţky řízení89 – litispendence a res iudicata. U příspěvku na péči se můţeme setkat pouze s jednou překáţkou řízení a tou je litispendence - tato překáţka nastává v okamţiku, kdy o téţe věci bylo jiţ dříve z téhoţ důvodu zahájeno řízení u jiného správního orgánu. Pokud tuto skutečnost správní orgán kdykoliv během řízení zjistí, je povinen řízení zastavit. Tato překáţka nastává často v případě podání nové ţádosti o přiznání příspěvku na péči v průběhu odvolacího řízení u krajského úřadu, které je zdlouhavé. Původní řízení tak zakládá překáţku litispendence. Z logiky věci vyplývá, ţe pokud ještě není ukončeno odvolací řízení, nelze nové řízení zahájit. Jakmile je tato překáţka zjištěna, řízení se zastaví.90 Res iudicata - tuto překáţku tvoří stav, kdy účastníkovi řízení jiţ bylo dříve přiznáno totéţ právo nebo uloţena tatáţ povinnost, pak i v tomto případě správní orgán řízení zastaví. Vzhledem k tomu, ţe se v oblasti sociálních sluţeb pouţívá informační systém pomoci v hmotné nouzi a sociálních sluţeb OKnouze/Oksluţby, který byl vyvinut na základě poţadavků Ministerstva práce a sociálních věcí, zahrnuje veškeré informace například v oblasti:  rozhodování o příspěvku na péči a jeho výplatu,  registrace poskytovatelů sociálních sluţeb. Systém pouţívají:  obecní úřady s rozšířenou působností k rozhodování o příspěvku na péči a k jeho výplatě (příloha č.5),  krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí k registraci poskytovatelů sociálních sluţeb pro zpracování statistik výplaty dávek a k podpoře řízení o odvolání. Překáţka res iudicata není v tomto případě moţná.

5.8 Podklady pro vydání rozhodnutí Podkladem pro vydání rozhodnutí o příspěvku je sociální šetření a posouzení stupně závislosti osoby. Zákon o sociálních sluţbách nestanoví, ţe některý z těchto důkazních prostředků je pro obecní úřad obce s rozšířenou působností závazný, proto podle § 50 odst.4 správního řádu hodnotí tyto

89 90

Srov. § 48 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Srov. tamtéţ § 66 odst. 1 písm. e).

32

důkazy podle své úvahy. V odůvodnění rozhodnutí však musí být uvedeny důvody výroku rozhodnutí, podklady pro vydání rozhodnutí a úvahy, kterými se obecní úřad řídil při jejich hodnocení. Vzhledem k tomu, ţe příspěvek na péči je dávkou poskytovanou z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, musí být přihlíţeno především ke stanovení stupně závislosti posudkovým lékařem. Zdravotní stav, který je rozhodující pro stanovení stupně závislosti, musí být vţdy osvědčen lékařem. V nezbytném případě lze provést důkaz znaleckým posudkem podle § 56 správního řádu.91

5.8.1 Sociální šetření Sociální šetření prováděné sociálním pracovníkem, který vede řízení o příspěvku na péči (příloha č. 3A) je důkazním prostředkem pro účely rozhodování. Tímto šetřením se zjišťuje, jak je ţadatel soběstačný a jak je schopný samostatného ţivota v prostředí, kde ţije.92 Jak moc je sociální situace nepříznivá, se odrazí v zařazení do stupně závislosti. Při zjišťování skutkového stavu je nutné vystihnout všechny rozhodné skutečnosti tak, aby vytvořily dostatečný základ pro rozhodování. Na základě vyjádření praktického i odborných lékařů, případně funkčního vyšetření, jej vyhodnotí posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost ţadatele pečovat o sebe a být soběstačným, a přihlíţí se přitom k výsledku sociálního šetření. O sociálním šetření pořizuje sociální pracovník písemný záznam (příloha č.4). Osoba, u které bylo provedeno sociální šetření, je oprávněna do tohoto písemného záznamu nahlédnout, pokud o to poţádá.93 Záznam ze sociálního šetření obsahuje popis situace z hlediska nově stanovených okruhů platných od 1.1.2011: schopnost pečovat o vlastní osobu výdělečná činnost/školní povinnost rodinné vztahy sociální vztahový rámec (mimo rodinu) domácnost prostředí 91

KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 52. ISBN 978-80-7263-559-7. 92 § 25 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 93 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 52-53. ISBN 978-80-7263-559-7.

33

Dále záznam ze sociálního šetření obsahuje: 1. Datum, čas a místo, kde bylo šetření provedeno. 2. Identifikační údaje ţadatele. 3. Informace a) s kým byl veden při šetření rozhovor (všechny osoby), b) kdo je uváděn jako osoba zajišťující péči a v jakém rozsahu ji tato osoba zajišťuje, c) jak je potřebná péče s pečující osobou sjednávána (dostupnost péče v případě akutní potřeby), d) v

případě,

ţe

je

ţadateli

zajišťována

potřebná

péče

registrovaným poskytovatelem nebo terénní zdravotnickou sluţbou, jsou potřebné i identifikační údaje těchto subjektů a rozsah poskytované péče, e) časový údaj, kdy pečující osoba péči poskytuje - vyuţití při neplánovaných kontrolách. 4. Popis situace ţadatele: a) Schopnost pečovat o vlastní osobu: do záznamu se popisuje schopnost péče o vlastní osobu, například osobní hygiena, oblékání,

stravování,

úklid

(je

schopen

jíst

sám,

jak

je zajišťována strava, připraví si ji sám, dovážka obědů, obsluha při servírování z nosiče obědu na talíř, úklid domácnosti, jak probíhá hygiena…). b) Výdělečná činnost / školní povinnosti: do záznamu se popisuje zapojení ţadatele do pracovní činnosti nebo studia (pracuje, částečně, doma, chodí do základní nebo speciální školy, má asistenci, individuální vzdělávací plán…). c) Rodinné vztahy: do záznamu se zapisuje vztahový rámec rodiny, zejména vztah mezi partnery, rodiči a dětmi, či prarodiči, eventuálně vztahy s dalšími příbuznými, způsob komunikace (navštěvují se, telefonují,komunikují - jak často). d) Sociální

vztahový

rámec

(mimo

rodinu):

do

záznamu

se popisuje vztahový rámec mimo rodinu ţadatele, zejména přátelské vztahy, způsob trávení volného času, sociální aktivity ţadatele

(navštěvuje

nějaké

34

kluby

-

buď

důchodců,

nebo tělesně postižených, zájmové kroužky, jezdí např. do lázní…). e) Domácnost: do záznamu se zapisuje, jakým způsobem je zajištěn chod domácnosti (s kým bydlí, kdo se stará o nákupy, vyřizování na úřadech…). f) Prostředí: do záznamu se zapisuje stav bydlení včetně vybavenosti pomůckami, bezbariérovost prostředí (v místě bydliště i v širším okolí – například zda jsou do domu/bytu schody, zda je bezbariérový přístup do obchodu, k lékaři…).

5.8.2 Posouzení stupně závislosti Stupeň závislosti osoby posuzuje ode dne 1.7.2009 okresní správa sociálního zabezpečení. Do té doby vyřizovaly ţádosti o posouzení zdravotního stavu lékařské posudkové sluţby úřadů práce. Na základě záznamu ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku vyhotoví sociální pracovník ţádost o posouzení stupně závislosti pro lékařskou posudkovou sluţbu. Součástí

ţádosti o posouzení stupně

závislosti

je i písemný záznam o sociálním šetření a kopie ţádosti osoby o příspěvek. Vše je předáno lékařské posudkové sluţbě okresní správy sociálního zabezpečení. Okresní správa sociálního zabezpečení sdělí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností posudek o zdravotním stavu a posouzení stupně závislosti osoby s uvedením úkonů, které posuzovaná osoba není schopna zvládnout. Tento posudek vyhotovený lékařem okresní správy sociálního zabezpečení je důkazním prostředkem v řízení o příspěvku a slouţí jako podklad pro vydání rozhodnutí o přiznání či nepřiznání příspěvku. Zdravotní příčiny uznání stupně závislosti v roce 2009 94 Zdravotní Počet Neuznáno postiţení ţádostí 1. 2. 3. 4. 5.

94

Oběhové Svalové a kost. Duševní Nervové Onkologické Celkem

44 525 27 255 21 921 13 852 9 277 141 811

5 350 5 406 1 977 1 026 1 085 19 896

Uznán SZ 39 175 21 849 19 944 12 826 8 192 121 915

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné na: .

35

5.8.3 Doţádání V řadě případů je třeba provést sociální šetření v místě skutečného pobytu osoby, která se nachází mimo správní obvod místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Jedná se zejména o situace, kdy osobě jsou poskytovány pobytové sociální sluţby v zařízeních sociálních sluţeb a sociální šetření je třeba provést v tomto zařízení95. Vzhledem k tomu, ţe obce a orgány obce mohou vykonávat svou působnost jen ve stanoveném územním obvodu obce, nemůţe místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provést sociální šetření ve správním obvodu jiného obecního úřadu. V těchto případech usnesením doţádá96 o provedení sociálního šetření obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehoţ správním obvodu se sociální zařízení nachází.97

5.9 Lhůty pro vydání rozhodnutí Lhůty pro vydání rozhodnutí vyplývají z § 71 správního řádu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, je povinen vydat rozhodnutí

nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. K této lhůtě

se připočítává doba aţ 30 dnů, jestliţe je třeba nařídit ústní jednání nebo místní šetření, popřípadě někoho předvolat nebo jde-li o zvlášť sloţitý případ. Za místní šetření povaţujeme v našem případě sociální šetření. Maximální lhůta pro vydání rozhodnutí o příspěvku tak činí 60 dnů ode dne zahájení řízení. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou je přerušeno řízení. Řízení můţe být přerušeno dle § 64 správního řádu z těchto důvodů: odstranění nedostatků ţádosti (žádost není doložena formulářem o poskytovateli pomoci), do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníku řízení. Zákon o sociálních sluţbách stanoví další důvody pro přerušení řízení:

95

NEŢÁDAL, K. Aplikace správního řádu v sociální péči. 3.vydání. Praha. Nakladatelství Linde, 2007. 142 s. ISBN 80-86131-65-3. 96 Srov. § 13 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 97 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 54. ISBN 978-80-7263-559-7.

36

řízení se přerušuje na dobu, po kterou okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby. Podle § 65 odst. 1 správního řádu lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běţet jiţ dnem, kdy nastal některý důvodů pro přerušení řízení podle § 64 odst. 1 správního řádu, tj. i důvod stanovený jiným zákonem. Proto doba přerušení řízení počíná ode dne, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností odeslal okresní správě sociálního zabezpečení ţádost o posouzení stupně závislosti osoby, a končí dnem, kterým byl doručen posudek o zdravotním stavu. Po dobu, kdy je oprávněné osobě poskytována zdravotní péče formou ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu. Podle § 64 správního řádu se řízení přerušuje usnesením. Toto usnesení se doručuje podle § 72 správního řádu.

5.10 Rozhodnutí o příspěvku na péči Zákon o sociálních sluţbách nestanoví pro formu rozhodnutí ţádné odchylky od správního řádu, proto se všechna rozhodnutí týkající se příspěvku vyhotovují v písemné formě98 a oznamují se ţadateli o příspěvek podle správního řádu.99 Kromě náleţitostí o rozhodnutích stanovených správním řádem je s účinností od 1.8.2009 součástí rozhodnutí o příspěvku také výsledek posouzení stupně závislosti osoby s uvedením úkonů, které osoba není schopna zvládnout. Toto posouzení musí být uvedeno v odůvodnění příslušného rozhodnutí.100

5.10.1 Náleţitosti rozhodnutí o příspěvku na péči Kaţdé správní rozhodnutí musí nutně mít řádné obsahové a formální náleţitosti. Mezi obsahové náleţitosti správního rozhodnutí101 u příspěvku patří: Výroková část- obsahuje označení účastníků řízení, musí se vţdy dávat pozor na to, v jaké věci se rozhoduje. Zda se jedná o přiznání,

98

Srov. § 67 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Tamtéţ § 72. 100 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 56. ISBN 978-80-7263-559-7. 101 Srov. § 68,§ 69 a § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 99

37

nepřiznání, odejmutí, zvýšení, nebo sníţení příspěvku => § 14 zákona o sociálních sluţbách. Výroková část můţe obsahovat jeden, ale i více výroků.102 Rozhodnutí musí být vţdy v souladu s platnou právní úpravou, která je platná ke dni podání ţádosti. Odůvodnění-

seznamuje

s

důvody

výroku

popřípadě

výroky

rozhodnutí.103 Například při rozšířeném posudku zdravotního stavu musíme rozepsat odůvodnění o informace, kdo je posudkový lékař, z čeho vycházel, zda byla účastníkovi dána moţnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí104, jestli tuto moţnost vyuţil nebo ne. Poučení- seznamuje účastníka řízení s tím, zda lze podat odvolání, v jaké lhůtě tak lze učinit, který správní orgán o odvolání rozhoduje, zda má odvolání odkladný účinek. Od 1.1.2008 je u všech rozhodnutí týkajících se příspěvku vyloučen odkladný účinek odvolání. Právní účinky rozhodnutí tak nastávají dnem, kdy bylo doručeno rozhodnutí oprávněné osobě. Rozhodnutí musí dále obsahovat formální náleţitosti, kterými jsou označení správního orgánu, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, funkci nebo sluţební číslo a podpis oprávněné úřední osoby, který je moţno nahradit zkratkou v. r. a doloţkou „za správnost vyhotovení“ se jménem, funkcí, podpisem úřední osoby, která za správnost odpovídá. Pokud chceme doručovat rozhodnutí elektronicky, tak na místě otisku úředního razítka

zaznamenáme

slovy

„otisk

úředního razítka“

a

podepíšeme

elektronickým podpisem105.106 Oprava zřejmých nesprávností, kterými jsou chyby v počtech nebo datech, je nutno opravit vydáním opravného rozhodnutí. Pokud se jedná o chybu ve výrokové části správního rozhodnutí, vydáváme

opravné rozhodnutí.

Je-li chyba v odůvodnění nebo v poučení o opravném prostředku, vydáváme opravné usnesení. Proti oběma rozhodnutím je moţné podat ve stanovené lhůtě odvolání. Právo podat odvolání proti opravnému rozhodnutí, nebo usnesení má pouze účastník řízení, který jím můţe být přímo dotčen.107 102

Rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 6 A 226/1995, ze dne 29.12.1997. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 2 As 37/2006-63 ze dne 21.12.2006. 104 § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 105 Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. 106 SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. s. 213-225. ISBN 978-80-7380-110-6. 107 NEŢÁDAL, K. Aplikace správního řádu v sociální péči. 3.vydání. Praha. Nakladatelství 103

38

5.11 Odvolání Odvolání je nejčastěji uplatnitelný typ řádného opravného prostředku. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad. Stupeň závislosti osoby pro účely odvolacího řízení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí svou posudkovou komisí.108 Zákon o sociálních sluţbách nestanoví pro průběh odvolacího řízení zvláštní úpravu. V odvolacím řízení se postupuje obdobně jako v průběhu řízení prvního stupně. V rámci odvolacího řízení provádí krajský úřad

sociální

šetření. Zaměstnanci kraje jsou oprávněni na základě souhlasu, který dává účastník řízení jiţ při podání ţádosti, vstupovat do obydlí. Musí se však prokázat zvláštním oprávněním (příloha č. 3B)109. Účastník řízení můţe podat odvolání, pokud správní řád nestanoví, ţe jej podat nelze. Odvolání nemůţe podat takový účastník, který se práva na odvolání písemně nebo ústně do protokolu vzdal, toto odvolání je nepřípustné. Jestliţe odvolatel vzal své odvolání zpět, nemůţe je podat znovu.110 Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání podané jen proti odůvodnění rozhodnutí je také nepřípustné.111 Odvolání z hlediska jeho obsahu musí mít náleţitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu (kdo je činí, co navrhuje, jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu, popřípadě doručovací adresu), proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá (není-li toto uvedeno, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí). Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o příspěvku na péči112.113

Linde, 2007. 142 s. ISBN 80-86131-65-3. „Jsou organizačně začleněny v rámci regionálních organizačních struktur MPSV. V současné době jde o detašovaná pracoviště MPSV v Ostravě, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni a Praze“. 109 Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů – příloha č. 3. 110 § 81 odst.3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 111 Tamtéţ § 82 odst. 1. 112 Srov. tamtéţ § 83 odst.1. 113 Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 1167/2009, ze dne 26.10.2010.Ke včasnosti odvolání ve správním řízení. 108

39

Zákon o sociálních sluţbách stanoví, ţe odvolání nemá odkladný účinek114, je tedy vykonatelné dnem převzetí správního rozhodnutí. Pravomocné rozhodnutí nabylo platnost, pokud uplynula lhůta pro odvolání. Autoremedura - odvolání se podává u správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Ten je můţe zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliţe tím nemůţe být způsobena újma ţádnému z účastníků, ledaţe s tím všichni zúčastnění vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí autoremedurou lze podat odvolání.115 Neshledá-li správní orgán podmínky pro postup podle autoremedury, postoupí spis se svým stanoviskem odvolacímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Jestliţe byl odvoláním napaden jen některý výrok a lze-li příslušnou část oddělit, předá se odvolacímu orgánu jen ta část spisu, která se dané věci týká. V případě nepřípustného odvolání (odvolání podá někdo jiný, než účastník řízení), nebo opoţděného odvolání (po nabytí právní moci rozhodnutí) se předá spis do 10 dnů odvolacímu orgánu.116

5.12 Přezkoumání rozhodnutí o příspěvku soudem Rozhodnutí ve věcech příspěvku na péči nejsou vyloučena ze soudního přezkumu.117 Proto lze za podmínek stanovených soudním řádem správním podat ţalobu proti pravomocnému rozhodnutí ve věci příspěvku na péči ke krajskému soudu, v jehoţ obvodu je sídlo správního orgánu (obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu), který věc rozhodl v posledním stupni. Ţaloba je přípustná, jen pokud ţalobce vyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Podle § 62 soudního řádu správního118 můţe správní orgán do doby, neţ soud rozhodne, vydat nové rozhodnutí ve věci, kterým ţalobce uspokojí. Na toto ustanovení navazuje § 153 správního řádu, který upravuje postup správního orgánu v těchto případech.119

114

§ 28 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Srov. § 86 a § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 116 Srov. tamtéţ § 88. 117 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2010, čj. 3 Ads 110/2009-49. 118 Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 119 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 59. ISBN 978-80-7263-559-7. 115

40

5.13 Kontrola způsobu vyuţívání příspěvku na péči Kontrolu vykonávají pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Z kaţdé kontroly je proveden záznam (za zneuţívání příspěvku na péči či jeho nesprávným pouţitím se rozumí nedodrţení povinností příjemce příspěvku), nejzávaţnějším porušením povinností příjemce příspěvku je situace, kdy příspěvek zjevně není pouţíván na zajištění potřebné pomoci. V případě, ţe je příspěvek vyuţíván jako úhrada za péči poskytovateli sociálních sluţeb, je kontrola prováděna také v rámci inspekce sociálních sluţeb, tj. v případech, kdy je kontrolováno dodrţování povinností poskytovatele podle zákona o sociálních sluţbách.120 Při zjištění kontroly nebo jiným způsobem, ţe je příspěvek na péči zneuţíván nebo pouţíván v rozporu se stanoveným účelem, upravuje zákon v zásadě čtyři moţnosti: výplata příspěvku můţe být zastavena, obecní úřad můţe ustanovit tzv. „zvláštního příjemce“ příspěvku, příspěvek můţe být nepřiznán, příspěvek můţe být odňat.121

5.14 Exekuce Exekuce v souvislosti s příspěvkem na péči přichází v úvahu v případě vymáhání přeplatků z vyplaceného příspěvku. Exekučním správním orgánem je obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydal rozhodnutí o přeplatku. Dle ustanovení § 27 zákona o sociálních sluţbách není odchylkou od správního řádu. Toto ustanovení nebrání tomu, aby podle citovaného ustanovení správního řádu provedl exekuci obecný správce daně na základě ţádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností.122 Obecným správcem daně se pro tyto účely rozumí celní úřad.123

120

Srov. § 29 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 59-61. ISBN 978-80-7263-559-7. 122 Srov. § 106 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 123 KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální sluţby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. s. 59-61. ISBN 978-80-7263-559-7. 121

41

6 Závěr V mé bakalářské práci se zabývám problematikou právní úpravy v oblasti sociálních sluţeb a uplatňováním procesních reţimů správního řízení k příspěvku na péči s uvedením odchylek oproti obecné úpravě správního řádu. Vycházím z dostupné odborné literatury, soudních rozhodnutí, internetových zdrojů a vyuţila jsem i poznatků z praxe. Všichni víme, ţe veřejná správa zasahuje mocensky do ţivota kaţdého občana, který je chráněn jednak tím, ţe postupy při výkonu veřejné správy jsou přesně stanoveny zákonem a dále tím, ţe má moţnost podat odvolání proti rozhodnutí v případě, ţe s daným rozhodnutím nesouhlasí. Tyto uvedené postupy se souhrnně označují jako řízení. Řízení v oblasti sociálních sluţeb je důleţitý proces zejména proto, ţe se jeho prostřednictvím můţe občan domoci svých práv. Ze souvislostí vyplývá, ţe pokud chce osoba pobírat příspěvek na péči, musí proběhnout správní proces – správní řízení, jehoţ výsledkem je vydání meritorního rozhodnutí, v jehoţ výroku se řeší především otázka existence dávkového nároku a jeho výše. Osoba, která ţádá o příspěvek na péči se musí podrobit mnoha administrativním postupům, kterými jsou správně vyplněná a podaná ţádost, kde musí být uvedeny všechny poţadované povinné informace (osobní údaje, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen a kdo bude potřebnou péči zajišťovat). Ţádost podává přímo ţadatel nebo jeho zástupce. Pokud ţadatel o příspěvek na péči není schopen sám ţádost podat a nemá zástupce, zahajuje v takovém případě obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení o příspěvku z moci úřední. Poté následuje proces posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, tak ţe obecní úřad obce s rozšířenou působností provede sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí ţadatele. Šetření je prováděno sociálními pracovníky, kteří díky svým pracovním dovednostem dokáţou provést toto šetření šetrně s ohledem na lidská práva, ochranu osobních údajů a lidskou důstojnost. Po provedení sociálního šetření se ţádostí o příspěvek zabývá posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost ţadatele pečovat o sebe a být soběstačným. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje ve správním řízen zda bude příspěvek přiznán či nikoli. K objektivnímu rozhodnutí tak má k dispozici: subjektivní zhodnocení situace ţadatelem, výsledek sociálního šetření a posudek lékaře. 42

Ze své praxe vím, ţe se objevují nedostatky procesní stránky především v řízení o příspěvek na péči, ale také při vyřizování odvolání proti rozhodnutí v nepřiměřeně dlouhých lhůtách, které jsou v neprospěch ţadatele. Konkrétní situace ukazují, ţe vyřizování těchto záleţitostí trvá řadu měsíců a v některých případech to bývá i rok čekání, během nichţ často dochází k dalšímu zhoršení zdravotního stavu ţadatele. Výjimkou nejsou ani případy, kdy v průběhu řízení ţadatel o příspěvek na péči zemře.V mnoha případech to jsou právě okresní správy sociálního zabezpečení, které překračují stanovené lhůty pro vydání posudku o zdravotním stavu. Ten totiţ slouţí jako podklad pro vydání rozhodnutí. Jediným prostředkem pro sjednání nápravy je moţnost podat podnět k provedení opatření proti nečinnosti okresní správy sociálního zabezpečení k Ministerstvu práce a sociálních věcí. Mnohdy také závěr posudkového lékaře je v rozporu s odbornými nálezy, aniţ by se posudkový lékař odvolával na vlastní vyšetření nebo na jiné důkazy. Stává se také, ţe dokumentace k vypracování posudku bývá neúplná, takţe výsledné hodnocení neodpovídá faktickému stavu ţadatele o příspěvek na péči. Takto nedostatečné posudky bez přesvědčivého zdůvodnění závěrů jsou fakticky nepřezkoumatelné a v některých případech vedou k vadným rozhodnutím správních orgánů o přiznání či nepřiznání příspěvku na péči. Městský úřad Hustopeče kde pracuji, je institucí, která poskytuje sluţby jednak v rámci přenesené působnosti, tak v rámci samostatné působnosti. To znamená, ţe poskytuje občanům velké mnoţství sluţeb a moţnost vyřídit spoustu záleţitostí. Děje se tak buď běţnou cestou – občan se dostaví fyzicky na úřad, nebo vyuţije elektronickou sluţbu, jejíţ vyuţívání není zatím tolik běţné. V praxi sleduji, jak si občané neustále stěţují na odstranění zbytečné byrokracie při vyřizování příspěvku na péči, kterou hlavně spatřují v neustálém běhání po úřadě z jedněch dveří do druhých, kde vyplňují pořád stejné údaje. V tomto směru však úředník občanům nemůţe vyjít vstříc, protoţe se musí řídit odpovídající legislativou a pokud zákon poţaduje vyplnění formuláře či dokumentu, musí je po občanovi poţadovat. Všemi

očekávaná

nová

vládní

koncepce

sociálního

systému,

kterou připravuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dle mého názoru bude přínosem pouze v tom, ţe sníţí administrativu a administrativní náročnost celého procesu při získání příspěvku na péči. Ovšem v současné době, pokud chce občan ţádat o příspěvek na péči, 43

tak mnohdy ani netuší, který příslušný úřad uvedenou dávku vyplácí, zda je to obecní úřad, obecní úřad s rozšířenou působností, nebo úřad práce. Novelizací zákona tedy odpadne mnoţství papírů a na vše bude stačit jeden formulář, na kterém člověk zvolí, o jakou dávku ţádá. Dlouhodobě sleduji, ţe pro vytvoření zákona o sociálních sluţbách se usilovalo jiţ od počátku

90. let. Tehdy byl tento zákon opakovaně

navrhován, měněn a opět stahován podle toho, jak se v posledních letech střídaly vlády. Doposud byly sociální sluţby upraveny zastaralou legislativou platnou před rokem 1989, která znala pouze ústavní péči a pečovatelskou sluţbu. Všechny ostatní sluţby, jako například osobní asistence, azylové domy, domy na půli cesty a mnohé další byly provozovány bez právní úpravy. Následkem toho bylo velmi obtíţné zajistit dostupnost nových forem sluţeb všem potenciálním uţivatelům ve všech regionech. Chyběl zde také jasný systém financování a moţnost kontroly kvality těchto sluţeb. Smyslem zákona o sociálních sluţbách, přijatého po mnohaletých snahách v roce 2006, bylo dát lidem, kteří jsou odkázáni na pomoc druhého člověka, moţnost svobodné volby a umoţnit jim tak převzít kontrolu nad svou situací, především pak oslabit jejich závislost na institucionální sociální pomoci, kterými jsou například domovy důchodců apod. Důraz byl kladený zejména na podporu péče v domácím prostředí poskytovanou blízkými osobami. Dle mého názoru provedené změny v zákoně o sociálních sluţbách ovšem tento smysl popírají. Vyuţití příspěvku na péči není současnou právní úpravou dostatečně regulováno. Příjemci příspěvku na péči se mnohdy nechovají „správně“ a neví, ţe tato dávka není kompenzace jejich zdravotního postiţení, námahy při péči o nemocné dítě ani nízkého důchodu, a tak prostředky vynaloţené pro příjemce dávek nejsou pouţívány výhradně k zajištění péče a pomoci. Jako velmi negativní přístup k lidem vnímám to, ţe za chyby v přípravě a v aplikaci zákona o sociálních sluţbách jsou pak trestáni nejen příjemci příspěvku na péči, ale také poskytovatelé sociálních sluţeb, kterým jsou tak sniţovány dotace, neboť „mají zajistit vracení příspěvku na péči zpět do systému“. Problém lze spatřit ve změně zákona o sociálních sluţbách u osob, které nejsou plně odkázáni na pomoc druhých a pobírají příspěvek na péči v prvním stupni. Často se jedná o staré lidi, kteří k samostatnému ţivotu v domácnosti vyţadují takovou podporu jako je donáška obědů, nákupu nebo 44

pomoc s úklidem. To jsou činnosti, které pro ně často zajišťují jejich blízcí nebo sousedé. Nevidím důvod, proč by těmto osobám měl být příspěvek na péči vyplácen. V nejniţším stupni tak dochází k nejvyšší míře „úniků“ a „zneuţívání“ finančních prostředků. Mezi další problémy patří to, ţe lidé jsou nuceni vyuţívat opět institucionalizované sociální sluţby a připravují se tak o moţnost volby, navíc ne všude jsou takové sluţby dostupné – a co potom? Je to zřejmá diskriminace, která popírá smysl zákona o sociálních sluţbách. Jako největší negativní důsledek spojený s aplikací stávajícího znění zákona vidím především v těţkých ekonomických dopadech na státní rozpočet, proto navrhované změny, které vyvolávají řadu nespokojenosti mají za cíl efektivně regulovat pouţití veřejných prostředků v systému. Potíţ je v tom, ţe skrze příspěvek na péči přichází státní rozpočet o velké mnoţství peněz. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánovalo v roce 2006, ţe se bude vyplácet ročně cca 9 mld. korun. Skutečnost je výrazně jiná. V roce 2010 bylo vyplaceno cca 20 mld. korun a tato částka stále narůstá. Navíc se nijak nesniţují poţadavky institucionalizovaných sociálních sluţeb na státní dotace, z nichţ je hrazena pomoc lidem starým a se zdravotním postiţením. Pozitivně vnímám to, ţe zákon o sociálních sluţbách zpřísňuje kontrolu, kterou mají provádět obecní úřady obcí s rozšířenou působností u lidí, kteří příspěvek na péči čerpají. Myšlenka je to sice dobrá, ale problém je takový, ţe sociální pracovníci nyní vyřizují zhruba 300 případů ročně, a otázka zní, jak je při tomto mnoţství mají efektivněji kontrolovat? Navíc by měli provádět důkladnou případovou práci s kaţdým ţadatelem o příspěvek na péči. Společně s příjemcem dávky by měli také zváţit, jaká péče je pro něj ta nejlepší. S časovým odstupem je moţné vidět, ţe tato situace nefunguje tak, jak se očekávalo.

45

7 Cizojazyčné resumé From the various materials, documents, laws, decrees, bibliography, online recources, but from my long – standing practice materials in this field, I can say that thanks to them I could get deeper into a chosen topic and prepare the necessary facts. The issue of legislation in the field of social services and administrative procedure of the care allowance is a very touchy subject because it concerns the neediest of us who depend on help from others. Recipients of social services are

mainly elderly people, people with

disabilities, families with children, but also people who live „on the edge of society“. The acceptation of the Social Services Act 2006 they should be given free choice, and in this way their institutional dependence on social assistance could get weaken (eg. retirement homes) and it could support care at home. The optimal model is the sharing of care between caring environment (eg. family) and registered providers of social services (eg.relieving services). The contribution of care is determined differently according to the age of the assessed person and to the extent of the depending on the assistance of another person. The rate of contribution was elaborated according to the degree of dependence in the tables for four legally recognized categories: light, medium, heavy and total dependence. However, from my experience I know that at the lowest level over 18 years is the highest level of „leakage“ and „misuse“ of financial funds. The current text of the law

according to my findings seriously and

economically drains the state budget, just as I mentioned in the first degree (light dependence) the monthly payment volume is 357 million CZK. The evidence that the Ministry of Labour and Social Affairs looses every year a large sum of money is in the plan of paid benefits in 2006, approximately 9 billion, but in 2010 it was paid 20 billion and the amout grows every year. It is however necessary to mention the positives which were brought with the law, mainly with the tightening control of people who got the care allowance. But there is a considerable problem and that is about 300 cases per year that the social worker must handle during the normal office work and due to the thoroughness of the inspection is sometimes neglected which is not his fault. 46

The processed material from my thesis will be used to improve the quality of my work in my job. Even for me the information was enriching and very beneficial.

47

8 Pouţitá literatura Právní předpisy a mezinárodní akty (zdrojem informační systém „ASPI“): Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějšího předpisu Zákon č. 314/2002 Sb., stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů 48

Zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů Sdělení č. 209/1992 Sb., Federálního ministerstva zahraničních věcí o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních

svobod, ve znění

pozdějších předpisů Příloha Evropské sociální charty č. 14/2000 Sb., m.s. nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15.10.1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř společenství Nařízení Komise (EHS) č. 1251/1970 ze dne 29.6.1970 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů

Judikatura (zdrojem informační systém „ASPI“): Nález Ústavního soudu sp.zn. II. ÚS 86/95 ze dne 23.6.1995. Rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 6 A 226/1995, ze dne 29.12.1997. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 2 As 37/2006-63 ze dne 21.12.2006. Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp.zn. 3 Ads 110/2009-49 ze dne 6.1.2010. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 1167/2009, ze dne 26.10.2010.

Literatura: BERAN, K. Právnické osoby veřejného práva. Praha: Nakladatelství Linde, 2006. ISBN 80-246-1148-1. HRABÁK, J.,NAHODIL, T. Nový správní řád a zákon související s odkazy, výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 2 vydání. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-180-3. 49

KRÁLOVÁ, J., RÁŢOVÁ, E. Sociální služby a příspěvek na péči. 3.aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-559-7. NEŢÁDAL, K. Aplikace správního řádu v sociální péči. 3.vydání. Praha: Nakladatelství Linde, 2007. ISBN 80-86131-65-3. PRŮCHA, P. Správní právo obecná část 6.doplněné a aktualizované vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3350-9. SKULOVÁ, S., et al. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-110-6. Ostatní literatura (zdrojem informační systém „ASPI“): Důvodová zpráva k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Důvodová zpráva k zákonu č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon o sociálních sluţbách a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. On-line zdroje: www.mpsv.cz Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-02-07]. Dostupné na:. Google [vyhledavač]. Google Inc., 2005 [cit. 2005-07-15]. Dostupné z: . Google [vyhledavač]. Google Inc., 2009[cit. 2009-11-23]. Dostupné z: . Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-02-16]. Dostupné na:. Google [vyhledavač]. Google Inc., 2010[cit. 2010-01-01]. Dostupné z: .

50

Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné na:. Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011[cit. 2011-02-01]. Dostupné z: . Google [vyhledavač]. Google Inc., 2011 [cit. 2011-03-17]. Dostupné na: .

51

9 Přílohy Příloha č. 1 - Ţádost o příspěvek na péči

52

53

54

Příloha č. 2 – Oznámení o poskytovateli pomoci (informace o tom, kdo potřebnou péči zajišťuje)

55

56

Příloha č. 3 A) – Oprávnění zaměstnance obce

57

Příloha č. 3 B) – Oprávnění zaměstnance kraje

58

Příloha č. 4 – Záznam sociálního šetření Městský úřad Hustopeče Sociální odbor Dukelské nám. 2/2 Hustopeče 693 01 Hustopeče u Brna Č.j.: ...........................................

Počet příloh: ............

Záznam ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči Příspěvek na péči: č.j......................, ţádost podána dne: Oprávněná osoba: Trvalá adresa: Ošetřující lékaři: Údaje o šetření:

šetření pro věk: 18 let a starší

Poskytovatelé péče: Trvalá adresa: Rozsah péče: Způsob sjednávání péče: Dostupnost v akut. případech: Popis situace ţadatele se zaměřením na potřebu péče Schopnost pečovat o vlastní osobu: Výdělečná činnost / školní povinnosti: Rodinné vztahy: Sociální vztahový rámec (mimo rodiny): Domácnost: Prostředí: Jiné zjištění: Místo šetření: Datum: Počátek šetření:

hod.

Konec šetření:

Osoby účastnící se šetření: Ţadatel: Další osoby: Šetření provedl:

59

hod.

Příloha č. 5 – Informační systém OK nouze/Oksluţby

60