Bakalářská práce NADAČNÍ POLITIKA V ČESKÉ HUDEBNÍ KULTUŘE FOUNDATION POLICY IN THE CZECH MUSICAL CULTURE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA MUZIKOLOGIE

Bakalářská práce

NADAČNÍ POLITIKA V ČESKÉ HUDEBNÍ KULTUŘE FOUNDATION POLICY IN THE CZECH MUSICAL CULTURE

Autor: Pavel CÍGLER Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim BAČUVČÍK

Olomouc 2010

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci napsal samostatně a veškerou použitou literaturu uvádím v soupisu. V Českých Budějovicích dne 13. srpna 2010

...................................

Děkuji vedoucímu práce Ing. Mgr. Radimu Bačuvčíkovi za cenné připomínky a odborné vedení. Rád bych také poděkoval MgA. Martinu Cikánkovi, M.A. a PhDr. Miroslavu Pudlákovi, CSc. za inspirativní rozhovory o neziskovém sektoru a též všem, kteří mi poskytovali psychickou či materiální podporu při realizaci této práce.

OBSAH ÚVOD.................................................................................................................................5 STAV BÁDÁNÍ..................................................................................................................10 1 TERMINOLOGICKO-POJMOVÉ VYMEZENÍ.............................................................14 2 HISTORICKÝ VHLED DO VÝVOJE NADACÍ V ČECHÁCH.......................................21 2.1 Stav do roku 1989.....................................................................................................21 2.2 Stav po roce 1989.....................................................................................................22 2.3 Nadační investiční fond............................................................................................23 3 STÁTNÍ KULTURNÍ POLITIKA S PŘIHLÉDNUTÍM K NNO V HUDEBNÍ KULTUŘE. 26 3.1 Programová prohlášení vlád.....................................................................................26 3.2 „Kulturní politiky“ ve smyslu specifických dokumentů vydaných vládou ČR............29 3.3 Vztah kulturní politiky k NNO....................................................................................31 4 STAV NADAČNÍ POLITIKY V ČESKÉ HUDEBNÍ KULTUŘE......................................33 4.1 Základní předpoklady a postupy...............................................................................33 4.2 Zmapování stavu nadací podporujících českou hudební kulturu.............................34 4.3 Příklady nadací podporujících českou hudební kulturu............................................37 ZÁVĚR.............................................................................................................................53 SOUPIS POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY........................................................55 RÉSUMÉ..........................................................................................................................61 SOUPIS PŘÍLOH.............................................................................................................66

ÚVOD Problematika financování okruhů české kultury představuje poměrně složitý komplex, jenž zasahuje do mnoha oblastí, které ovlivňují každodenní život člověka. Zasahuje do vědních oborů, sociální sféry, historického vývoje společnosti, politického systému, do jednání státních institucí i dalších oblastí. Na tuto problematiku lze nahlédnout z mnoha směrů, např. z hlediska institucionální diferenciace na státní aparát, nestátní neziskové organizace (nadace, obecně prospěšné společnosti apod.) atd. Z hlediska vědních oborů vykazuje téma vcelku vysoký interdisciplinární potenciál, některými jeho aspekty se mohou zabývat např. ekonomie, sociologie, politologie, historie či kunsthistorie a uměnovědy obecně. Neziskový sektor, jenž je u nás tradičně s podporou kultury úzce spjat se též angažoval ve zlomových politicko-ideologických bodech naší moderní historie, čímž jednoznačně silně ovlivnil její vývoj (národní obrození, vznik ČSR, rok 19891). Při volbě tématu mé práce jsem zvažoval, kterou z výše jmenovaných oblastí, jež všechny do komplexního pohledu na tuto problematiku patří, zvolím pro bližší náhled. Původním cílem bylo povšechně pojmout financování veškerých nadací, nadačních fondů

a popřípadě

ostatních

souvisejících

nestátních

neziskových

organizací

zabývajících se podporou české hudební kultury, taktéž jejich granty, cíle, historii a vývoj s důrazem na posledních jedenadvacet let po roce 1989 včetně statistik výše zmíněných financí, podpory ministerstva kultury a veřejných rozpočtů, související legislativy a politických prohlášení a další relevantní oblasti. Po provedení základního heuristického průzkumu této problematiky jsem se rozhodl vymezit a zúžit oblast, kterou práce pokrývá. Ze spektra všech organizací, jež by bylo relevantní posuzovat, jsem vydělil výhradně nadace, jejichž počet tvoří dostatečný soubor pro podrobnou analýzu. Ke dni 8.4.2010 jich v obchodním rejstříku bylo registrováno 4172. Nejblíže právní formě nadace jsou nadační fondy, nicméně ty jsou, stejně jako ostatní nestátní neziskové organizace od nadací jasně legislativně odděleny, a nadace lze posuzovat jako samostatnou skupinu s jinými povinnostmi a způsobem řízení i financování. Díky tomu jsou také často zakládány i za odlišnými účely, než např. nadační fondy. 1 VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: . 2 Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

5

Vzhledem k povaze mého studijního oboru i zájmů je práce zaměřena nejvíce na nadace podporující hudební kulturu. V tomto vybraném rozměru jsem se snažil pojmout i některé základní politické, ekonomické a historické aspekty, které s ním a mezi sebou navzájem nutně souvisejí a vytvořit tak pokud možno komplexní náhled na současný stav i vývoj, který k němu vedl. Pro tuto oblast jsem zvolil pojem nadační politika, nikoli ve smyslu státní politiky, nýbrž veřejného působení nadací obecně a v širším kontextu. Nazval jsem tedy tuto práci Nadační politika v české hudební kultuře. Po prohledání katalogů diplomových prací (např. Diplodoku 3, Theses.cz4 a dalších) jsem zjistil, že se touto problematikou v české muzikologii zabývají dosud jen dvě práce, vypracované přibližně ve stejné době s mojí, ovšem zkoumající téma z jiných úhlů pohledu. I v jiných vědních oborech je kvalifikačních prací o nadacích též jen několik. Podrobnější informace o literatuře zmiňuji níže v kapitole stav bádání. Po jasném vymezení zkoumané oblasti jsem se zaměřil na získávání související literatury, finančních a historických údajů, politických prohlášení a jiných relevantních pramenů. Pro definice základních pojmů jako nadace, nestátní neziskový sektor a další jsem se zaměřil na průzkum spíše propedeutické literatury, která je k dispozici především z oblasti ekomonie a řízení. V rámci legislativy je pak nejpodstatnějším dokumentem ke zkoumané problematice Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb.5, který jsem podrobně prostudoval. Ve zbytku právního systému se relevantní údaje k tématu objevují spíše sporadicky. Dále jsem se zaměřil na studium prohlášení vlád a jimi vydaných dokumentů, jelikož toto hledisko úzce souvisí i s historickým vývojem nadační sféry v České republice. V této oblasti jsem narazil na pochopitelný problém většiny politických prohlášení, tedy poměrnou vágnost a všeobsažnost, ze které jen těžko krystalizují konkrétní údaje či důsledky vzhledem ke zkoumané problematice. Tento typ

dokumentů se téměř nezmiňuje o úžeji

profilovaných oblastech jako jsou právě nadace, dokonce lze jen málokdy nalézt údaje o větších celcích jako jsou o nestátní neziskové organizace. Přesto byly tyto dokumenty cenným zdrojem pro vytvoření celkového náhledu na problematiku v rámci širšího, tedy politického a historického kontextu. Co se týče právě zmíněného historického kontextu, v rámci starších období jsem jasně formulovaná a strukturovaná fakta nalezl hlavně v slovníkových heslech. Pro studium modernější historie jsem pak použil publikace 3 Diplodok [online]. [viděno dne 13.08.2010]. Dostupné na www: . 4 Theses.cz [online]. [viděno dne 13.08.2010]. Dostupné na www: . 5 Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech [online]. Dostupné na www: .

6

přímo zaměřené na neziskový sektor, jelikož zpětně obsahují souvislosti s politickou oblastí a přímé zmínky o skutečnostech, relevantních k náhledu na současný stav. Zde jsem také potřeboval získat statistiky o finanční situaci nadací, jejich cílech a dalších údajích. V dostupných statistikách je uváděna celková oblast podpory kultury obecně, nikoli v rámci užšího kontextu nadací. Proto nelze tyto údaje použít pro určení závislostí v rámci stavu financí v průběhu času. Soustředil jsem se tedy na výroční zprávy nadací, jež jsou uloženy na rejstříkových soudech v jednotlivých krajích. Vytřídil jsem pomocí obchodního rejstříku na stránkách www.justice.cz6 postupně 132 nadací, v jejichž účelu, který je součástí statutu, je uvedeno, že se nějakým způsobem podílejí na podpoře kultury. Z již zmiňovaných 132 nadací jsem vytřídil 16, jež se dle informací uvedených ve svém účelu prokazatelně zabývají přímo podporou hudební kultury. Překvapivý je stav digitalizace výročních zpráv nadací, které jsou základním zdrojem údajů o jejich financování. Z rejstříku na internetu nejde většina těchto zpráv stáhnout. Snažil jsem se tedy alespoň u některých z těchto šestnácti nadací získat údaje v průběhu několika posledních let. Získané údaje jsem pro porovnání v práci uvedl spolu s údaji a počtu nadací v ČR a některými dalšími daty. Vzhledem k nedostatku dat pro původně zamýšlené ověřování hypotéz a analýzy jsem pozměnil formu práce a za její cíl si určil spíše prvotní výzkum dané oblasti a deskripci současného stavu v širším (tedy politickém a historickém) kontextu spolu s kompilací relevantní literatury a pramenů z internetu. Pro celkovou představu o českých nadacích jsem připojil též konkrétní údaje o jednotlivých nadacích zabývajících se podporou různých aspektů české hudební kultury. Některé nadace nemají internetové stránky a dvakrát jsem byl při telefonátu odkázán po dotazu na údaje o financování pouze na již zmíněná (nedostupná) data v obchodním rejstříku. Po získání materiálů pomocí výše zmíněných postupů jsem přikročil k vlastnímu psaní práce, jež je strukturována do čtyř kapitol ve snaze pojmout v souvislostech alespoň v základu vhled do nadací v české hudební kultuře. V první kapitole práce, jež nese název terminologicko-pojmové vymezení, jsem se snažil uvést základní termíny dané problematiky, které pak v textu často užívám 6 Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

7

a bez nichž se v této oblasti nelze obejít. Vzhledem k již zmíněné interdisciplinaritě zde nalezneme širokou škálu termínů různé oborové provenience. Prostřednictvím analýzy relevantních literárních zdrojů jsem se snažil určit ty nejnosnější pojmy z daného spektra tak, aby pokryly co největší okruh v rámci zvolené problematiky. Pro přehlednost jsem je zredukoval na následující: nadace, zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, nadační politika, kulturní politika, nestátní neziskový (třetí) sektor a nestátní (nevládní) nezisková organizace. Termín nadace jsem zvolil proto, že je vskutku stěžejní. Uvažoval jsem, že zařadím i termín nadační fond, což jsem nakonec zavrhl, jelikož se o těchto subjektech zmiňuji jen okrajově. Přesto jsem pro úplnost jeho stručné vysvětlení zahrnul do oddílu, vysvětlujícího termín nadace. Vzhledem k tomu, že je v textu velmi často zmiňován, zařadil jsem do této kapitoly i popis zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Termín nadační politika není sice běžně užíván, ale zvolil jsem ho pro užití v této práci, proto do terminologicko-pojmového vymezení spadá. Kulturní politika je víceznačný pojem, zatížený vlastní historií i vývojem, proto jsem usoudil, že je třeba vysvětlení k jeho užití a zařadil ho do této kapitoly. Nestátní neziskový sektor a nestátní nezisková organizace jsou stěžejními pojmy, které jsou používány i v politickém a historickém kontextu, proto jsem usoudil, že je jejich vysvětlení nutné. V druhé kapitole s názvem historický vhled do vývoje nadací v Čechách jsem se snažil uchopit historický vývoj nadací v Českých zemích s největším důrazem na současnost a nedávnou minulost, která přímo ovlivňuje dnešní stav. Kapitola je strukturována do tří částí. První dvě od sebe (i v názvu) rozděluje jako milník důležitý rok 1989, kdy nastal přelom z totalitního režimu do dnešní doby. Jelikož za komunismu samostatný neziskový sektor prakticky neexistoval a poté se bouřlivě rozvíjel, usoudil jsem,

že toto

rozdělení

důležitý

předěl

adekvátně

vyjadřuje.

Uvažoval

jsem

o samostatném uvedení předělu, jež znamenal nacismus, ale období mezi těmito režimy bylo krátké a neziskový sektor se nestačil znovu plně rozvinout, proto jsem usoudil, že kvůli přehlednosti bude lepší již zmíněné zjednodušené dělení. Jako téma třetí část kapitoly jsem zvolil nikoli období, nýbrž organizaci Nadiční investiční fond vzhledem k její historické specifičnosti obecně a důležitosti pro pojetí této oblasti v prostředí českého neziskového sektoru. Třetí kapitola pojednává o politickém prostředí pro nestátní neziskový sektor v České republice. Všechny tři první kapitoly spolu vzájemně souvisejí a z toho plyne 8

i jejich zařazení v práci a mezi sebou navzájem. Kapitola státní kulturní politika s přihlédnutím k NNO v hudební kultuře je členěna do tří částí. V první jsou postupně citovány,

komentovány

z jednotlivých

a uvedeny

programových

do historické

prohlášení

vlád

souvislosti

České

relevantní

republiky,

které

výroky se váží

k neziskovému sektoru. Komentáře jsou řazeny metodou komparace reálných údajů s prohlášeními. V druhé části jsou uvedeny některé výroky z „kulturních politik“, tedy čtyř dokumentů ve kterých se různé vlády ČR vyjadřují k podpoře kultury obecně. V třetí části kapitoly uvádím obecná fakta k tématu celé třetí kapitoly. Touto stratifikací jsem chtěl docílit přehlednosti znázornění činů vlád v průběhu času, poté naznačit důležitost jednotlivých dokumentů, které se specializovaly na podporu kultury a nakonec pojmout širší kontext politické oblasti v souvislosti s nestátními neziskovými organizacemi. Po prvních třech kapitolách, které měly vyjádřit obecnější pojetí stavu neziskového sektoru v České republice v již zmíněných souvislostech následuje čtvrtá kapitola, kde uvádím konkrétní údaje o současném stavu nadační politiky v České republice. Kapitola je členěna do tří částí. První část obsahuje vysvětlení postupů, za pomoci kterých jsem došel k datům, jež jsou uvedeny v následujícím oddílu. V druhé části jsem provedl malou výpočetní sondu do oblasti nadací v České republice, určil počty těch, které se zabývají hudební kulturou a uvedl některé číselné údaje související se zvoleným tématem. Ve třetím oddílu jsem uvedl některá zjištěná data o jednotlivých nadacích, jejich cílech, účelech apod., abych ukázal a na jednotlivých příkladech konkretizoval předtím zmapovanou situaci. Pro bibliografické citace jsem použil normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. Formátování stran a font jsem zvolil po prostudování vzhledu různých diplomových prací dle vlastního estetického cítění s ohledem na dodržení normostrany a požadavků katedry muzikologie FF UP.

9

STAV BÁDÁNÍ

Vzhledem k tomu, že byl nestátní neziskový sektor násilně potlačen totalitními režimy, jeho novodobá historie u nás je poměrně krátká. Zřejmě právě to je jedním z důvodů nepříliš velkého počtu publikací zaměřených na tuto problematiku. Asi nejvíce literatury lze nalézt v ekonomickém sektoru, nicméně pojmout tuto oblast nebylo mým hlavním cílem. Pro základní definice jsem využil propedeutickou literaturu,

např.

Rektořík

Majduchová, H. a kol.:

J.:

Neziskové

Organizace organizácie8.

neziskového Definicí

sektoru7,

a stratifikací

nebo

nestátních

neziskových organizací se zabývá kromě Rektoříka např. též Salamon 9. V rámci kvalifikačních prací se v ekonomické oblasti věnuje problematice nadací např. Irena Trefná v práci: Účtování a financování neziskových organizací s důrazem na nadace10. Analyzuje zde možnosti financování a účtování v neziskových organizacích obecně, ale především v nadacích a nadačních fondech. Provádí též analýzu jejich účetního systému. Dotační politikou České Republiky vůči nestátním neziskovým organizacím se zabývá Jana Slezáková ve své bakalářské práci: Dotační politika vůči nestátním neziskovým organizacím11. Některé další údaje, týkající se ekonomiky jsem čerpal z různých

publikací

vydaných

organizacemi,

zabývajícími

se propagací

a zpřehledněním neziskového sektrou. Tyto publikace jsou často spíše zaměřené na ekonomickou nebo právní praxi a vycházejí z vlastních potřeb neziskových organizací, např. sbírky typu Předpisy pro nevýdělečné organizace12, Informace o poskytování dotací13, Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci)14, Nadace, spolky, sdružení15 apod. Díky častým změnám legislativy bylo třeba též reagovat na aktuální témata, proto vycházely různé články v časopisech, kupříkladu

7 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2007. 8 MAJDUCHOVÁ, Helena a kol. Neziskové organizácie. Bratislava: Sprint, 2004. 9 SALAMON, Lester M., ANHEIER, Helmut K. Defining the Nonprofit Sector: A Gross-national Analysis. Manchester: University Press,1997. 10 TREFNÁ, Irena. Účtování a financování neziskových organizací s důrazem na nadace. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2010. Diplomová práce. 11 SLEZÁKOVÁ, Jana. Dotační politika vůči nestátním neziskovým organizacím. Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2007. Bakalářská práce. 12 PETRLÍKOVÁ, Blažena. Předpisy pro nevýdělečné organizace. Praha: Bilance, 1995. 13 Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2005 z vybraných veřejných rozpočtů a grantové programy nadací - příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 14 Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci). Praha: IPOS, 1992. 15 Nadace, spolky, sdružení. Praha: IPOS, 1993.

10

v časopisu Právní rádce16. Jako zdroj informací o právním statutu nadací jsem použil Občanský zákoník17. Nejrozsáhlejším zdrojem různých studií a článků zabývajících se neziskovým sektorem však zůstává jednoznačně Internet. Organizace působící v této oblasti často nemají prostředky na klasickou publikační činnost a proto dávají informace k dispozici buď jako součást internetových stránek nebo jako zvláštní dokumenty (např. ve formátu PDF), které lze

stáhnout jako celek. Z takovýchto

dokumentů obsahovaly nejvíce relevantních informací hlavně publikace Terezy Vajdové: Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje, zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku 18 a Lenky Dohnalové: Analýza hudebního života 1990-200519. Údaje o Nadačním investičním fondu jsou k dispozici např. v dokumentu Fóra dárců: Analýza výročních zpráv nadací, příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu, údaje za rok 2006 a základní údaje a definice v článku Pavlíny Kalousové: Co je Nadační investiční fond (NIF)20. Kvalifikační prací, zabývající se procesem rozdělování finančních prostředků z nadačního investičního fondu je např. bakalářská práce Jany Hejcmanové: Rozdělení finančních prostředků z Nadačního investičního fondu a analýza hospodaření nadací s výnosy21. Studiem a propagací neziskového sektoru se zabývají např. Centrum pro výzkum neziskového sektoru22, Fórum dárců23 nebo server ProCulture.cz 24 a další (podrobnější přehled viz seznam pramenů a literatury). Fórum dárců vydalo též některé knižní publikace související s mnou zvoleným tématem, hlavně Adresář nadací v ČR25. Širší ekonomické souvislosti jsem čerpal též z knih Jiřího Müllera: Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice26 a Pavola Friče: Neziskové 16 Právní rádce [online]. [viděno dne 13.08.2010]. Dostupné na www: . 17 Zákon č. 210/2002 Sb. [online]. Dostupné na www: .; Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech [online]. Dostupné na www: . 18 VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: . 19 DOHNALOVÁ, Lenka. Analýza hudebního života 1990-2005 [online]. Dostupné na www: . 20 Co je to NIF? [online]. [viděno dne 20.2.2010]. Dostupné na www: . 21 HEJCMANOVÁ, Jana. Rozdělení finančních prostředků z Nadačního investičního fondu a analýza hospodaření nadací s výnosy. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. Bakalářská práce. 22 Centrum po výzkum neziskového sektoru [online]. Dostupné na www: . 23 Fórum dárců [online]. Dostupné na www: . 24 ProCulture - výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu [online]. Dostupné na www: . 25 Adresář nadací v České republice 2001. Praha: Fórum dárců, 2001. 26 MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000.

11

organizace a ovlivňování veřejné politiky. Na stránkách Centra pro výzkum neziskového sektoru jsem použil některé údaje ze studie Simony Škarabelové Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace27. Obecným mapováním neziskového sektoru se zabývá např. také bakalářská práce Jany Cinklové: Role neziskových organizací v podpoře regionálního rozvoje28. Kromě ekonomického hlediska jsem se zabýval též historií nadačního sektoru. K tomuto účelu lze využít hlavně slovníkové heslo ze Slovníku české hudební kultury a některé detaily z již zmíněných knih Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci)29, Nadace, spolky, sdružení30. O rannějších dobách se lze dočíst např. v knize J. Racka: Česká hudba od nejstarších dob do poč. 19.stol.31 Politické aspekty problematiky jsem zkoumal na základě dokumentů vlády, jež jsou ke stažení na jejích internetový stránkách32. Některé vládní dokumenty, obvzláště ty staršího data, již nejsou na stránkách vlády dostupné, podařilo se mi je najít jinde, adresy uvádím v seznamu pramenů a literatury. Stručné definice kulturní politiky, které jsem použil v práci lze najít v různých politologických slovnících33. Širší rozhled mi poskytla též studie Marty Smolíkové: Kulturní neziskové organizace v ČR a podpora umění. Kulturní politikou v České republice se zabývají např. bakalářské práce Magdaleny Hubené: Odraz politické situace v kultuře Československa v letech 1948 196034 a Moniky Holzerové: Analýza kulturní politiky v ČR35. Vlastní údaje o nadacích jsou dostupné na jejich internetových stránkách (viz seznam pramenů a literatury) a v Obchodním rejstříku36, kde lze také získat některé jejich výroční zprávy. Starší, ale pořád ještě relevantní údaje jsou též v již zmíněném

27 ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online]. Dostupné na www: <www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf>. 28 CINKLOVÁ, Jana. Role neziskových organizací v podpoře regionálního rozvoje. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2008. Bakalářská práce. 29 Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci). Praha: IPOS, 1992. 30 Nadace, spolky, sdružení. Praha: IPOS, 1993. 31 RACEK, J. Česká hudba od nejstarších dob do poč. 19.stol. Praha: Státní nakl.krásné literatury, hudby a umění, 1958. 32 Vláda České Republiky [online]. Dostupné na www: . 33 ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001.; TÓTH, Rastislav. a kol. Stručný politologický slovník. Bratislava: Uniapress, 1991. 34 HUBENÁ, Magdalena. Odraz politické situace v kultuře Československa v letech 1948 - 1960. Olomouc: Katedra společenských věd Univerzity Palackého v Olomouci, 2009. Bakalářská práce. 35 HOLZEROVÁ, Monika. Analýza kulturní politiky v ČR. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, 2009. Bakalářská práce. 36 Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

12

Adresáři nadací v ČR37. V rámci hudební vědy se zabývají podobným tématem nebo jeho různými aspekty tři kvalifikační práce. Monika Ryšavá se věnuje ve své práci s názvem: Nejvýznamnější české hudební nadace 38 zejména popisu tří velkých hudebních nadací Českého hudebního fondu, Nadace Leoše Janáčka a Nadace Bohuslava Martinů a to z hlediska průzkumu jejich podpory mladých českých hudebníků. Nadací Leoše Janáčka se šířeji zabývá práce Vladislavy Borkové: Nadace Leoše Janáčka39. Na katedře

muzikologie

v Olomouci

se problematikou

financování

kultury

v Olomouckém regionu zabývá Michaela Vaněčková se svou prací: Financování hudební kultury v Olomouci40 a uvádí fakta o nadacích související s touto oblastí i mnohá obecná. Všechny tyto práce obsahují některé shodné údaje, hlavně profily nadací jako Český hudební fond apod., jelikož jsou to základní a stěžejní informace potřebné pro úplnost pojetí v rámci daného tématu, ať už se na něj nahlíží z jakéhokoli úhlu pohledu.

37 Adresář nadací v České republice 2001. Praha: Fórum dárců, 2001. 38 RYŠAVÁ, Monika. Nejvýznamnější české hudební nadace. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2007. Diplomová práce. 39 BORKOVÁ, Vladislava. Nadace Leoše Janáčka. Brno: Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, 2007. Diplomová práce. 40 VANĚČKOVÁ, Michaela. Financování hudební kultury v Olomouci. Olomouc: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2007. Diplomová práce.

13

1 TERMINOLOGICKO-POJMOVÉ VYMEZENÍ

Nadace

Současný termín nadace, jejž budu používat v této práci, je definován v Zákonu o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. takto: „nadace nebo nadační fondy jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle tohoto zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.“41 Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma právnickými osobami je zjednodušeně řečeno v tom, že nadace pro naplňování svého účelu využívá jako finančních prostředků výnosů z nadačního jmění (jež musí činit minimálně 500 000 Kč) a ostatní majetek, kdežto nadační fond může užít veškerý svůj majetek. „Nadace má oproti nadačnímu fondu dvě zákonem zaručené „výhody“. První je osvobození výnosů nadačního jmění zapsaného v nadačním rejstříku od daně z příjmů. Druhou je právo nadace podílet se na podnikání akciových společností. Celkový rozsah majetkové účasti nadace na podnikání akciových společností však nesmí přesáhnout 20 procent z majetku nadace po odečtení hodnoty nadačního jmění s tím, že obchodní podíl nadace na majetku jedné akciové společnosti nesmí být větší než 20 procent.42“ Nadace patří mezi tzv. NNO – tedy nestátní neziskové organizace. Důležitý je fakt, že veškeré finance, které nadace vlastní, musí být v důsledku využity na účel, pro který

byla

založena

(který

je

v její

zakládací

listině

–

statutu).

Proto

je

„nezisková“ – hlavním cílem není hromadění peněz, ale splnění daného účelu, pro což jsou tyto peníze prostředkem. Neznamená

to tudíž, že by se nadace nesnažila

maximalizovat zisk nebo zkvalitňovat např. služby které poskytuje, jelikož to je v jejím zájmu – pomůže to dosáhnout stanoveného účelu. Termín nadace se obecně většinou užívá k označení právní entity. V jednotlivých státech má různou definici na základě jejich právních systémů a z toho plynoucí různá 41 Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech [online]. Dostupné na www: . 42 GREGOROVÁ, Simona. Nadace [online]. [viděno dne 3.4.2010]. Dostupné na www: .

14

vymezení pravomocí, povinností a náležitostí. Ve většině zemí EU je z hlediska veřejné podpory důsledně rozlišováno mezi ziskovým sektorem, který se řídí obchodním zákoníkem a neziskovým sektorem, který spadá do působnosti občanského zákoníku43. Pro srovnání následují příklady pojetí formy nadace v různých státech (nejen EU): V Itálii je nadace soukromá nezisková autonomní organizace, jejíž prostředky musí být věnovány na účel, který určil její zakladatel. Ten nemůže získávat z nadace žádné výtěžky a nemůže měnit její původní účel. Statut nadace musí obsahovat jméno, účel, jmění, adresu, administrativní orgány a pravidla a popis způsobu udělování grantů. Zakladatel musí sepsat dokument, kde definuje úmysly, jež ho vedly k založení nadace, její účel a dotace, které pro ni určil. Toto může učinit i závětí. Nadace se musí zaregistrovat v právním registru. Právní řád ještě obsahuje několik nuancí podle účelu a oblasti aktivit nadace. Nadace ve Finsku musí být odsouhlaseny a zaregistrovány Státním patentovým úřadem do šesti měsíců od svého vzniku. Mají povinné minimální jmění 25,000 €. Tyto nadace mohou být vytvořeny za libovolným legálním účelem a můžou podnikat, pokud tyto obchodní aktivity podporují jejich uvedený účel. Německé právo povoluje vytvoření nadace pro soukromé i veřejné účely. Komerční aktivity by neměly být hlavním účelem, ale jsou povoleny, pokud slouží hlavnímu účelu nadace. Není definováno minimální jmění. Pokud slouží nadace charitním účelům, požívají daňových výhod, zároveň mohou i podnikat, ale toto podnikání je pak zdaněno běžným způsobem. V Německu neexistuje žádný rejstřík nadací, zaznamenány jsou pouze ty, jež plní charitní účely. Dohled nad nadacemi mají vlády jednotlivých spolkových zemí. Na rozdíl od mnoha zemí povoluje německé právo zakladatelům daňově zvýhodňovaných nadací s charitativními účely a jejich nejbližším příbuzným, aby si ponechali až třetinu výdělku nadace, pokud jsou „potřební“ nebo za účelem udržování hrobu zakladatele. Tyto výdělky se pak ale zdaňují. Nadace ve Španělsku jsou neziskové organizace založené za účelem sloužit veřejným potřebám. Mohou být založeny soukromou osobou i veřejným činitelem. Nadace jsou právně nezávislé na svých zakladatelích a jejich majetek nemůže být jakkoli převeden na zakladatele. Ve Švédsku je nadace právní entitou bez vlastníka. Je zakládána darem 43 Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy, Příloha č. 1 k usnesení ZHMP č. 39/19 ze dne 29. 6. 2006 [online]. Dostupné na www: .

15

od zakladatele pro určitý účel. Pokud je tento účel veřejně prospěšný, může nadace požívat daňových výhod. Účel může být různý. Dohled nad nadacemi mají krajské úřady, nad těmi největšími vládní úřad. V rámci kanadského práva mohou být nadace soukromé i veřejné, ale oba druhy musí sloužit charitním účelům. V právním systému Irska není nadace přesně definována. Většinou jsou nadace součásti firem, omezované různými definovanými zárukami. Nadace mohou získat charitativní registrační číslo od posudkové komise, čímž získají daňové úlevy. Jsou však řízeny obchodním zákoníkem. Nemusí být registrovány jinak, než v rámci vlastní firmy, jejíž jsou součástí. Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska pojem nadace v právním systému neexistuje, je zde však někdy užit v názvu charitativní organizace. V USA je mnoho nadací, často charitativních nebo filantropických organizací. Jsou zde právně rozlišeny soukromé nadace (dotované většinou konkrétní osobou nebo firmou) a veřejné nadace (dotované z veřejných rozpočtů). Soukromé nadace umožňují dárcům větší kontrolu nad jimi darovanými prostředky a mají více omezení a menší daňové úlevy než veřejné nadace.44

Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech

Až do roku 1998 nebyly nadace a nadační fondy v české legislativě jasně definovány, proto docházelo v devadesátých letech k mnoha podvodům a výraz nadace získal někdy až pejorativní nádech. Změnu tohoto stavu přinesl až zákon 227/1997 Sb., který přesně vymezuje všechny pojmy, náležitosti a

povinnosti těchto forem

neziskových organizací (z čehož plynula také značná redukce jejich počtu z řádově tisíců na stovky45). Tento zákon byl později novelizován v roce 2002 zákonem 210/2002 Sb. To s sebou přineslo některá rozšíření pravomocí nadací a celkové zpřesnění legislativy v této oblasti.

44 Foundation (non-profit). In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Dostupné na www: . 45 VAJDOVÁ, Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online]. Dostupné na www: .

16

Nadační politika

Tento pojem používám pro vyjádření politiky nadací ve smyslu jejich veřejného působení, chování a strategie, nikoli v návaznosti na státní „kulturní politiku“ (viz níže). Pojem proto s vlastní politikou v běžném slova smyslu nijak nesouvisí, naopak – nadace jsou součástí tzv. třetího sektoru (viz níže), který má být na státním aparátu z principu nezávislý. Významem je pojem blízký anglickému sousloví „culture policy“ (viz níže v definici pojmu „kulturní politika“).

Kulturní politika

Tento pojem má svou vlastní historii a vývoj. Dříve se často používal v souvislosti s komunistickou

státní

kulturní

politikou

a proto

získal

až pejorativní

nádech.

Politologický slovník Karolíny Adamové definuje pojem takto: Kulturní politika je „[...] cílevědomé a organizované působení na utváření a změny kultury, především pak státní zásahy a regulace v oblasti kultury. Jedná se o regulaci publikační činnosti, masmédií,

výroby

a prodeje

uměleckých

předmětů,

nejrůznějších

kulturních

a osvětových akcí. Kulturní politika používá ekonomické nástroje (přímé financování, dotace ap.), nástroje právněnormativní (cenzuru aj.) a propagaci. Kulturní politika je programována a realizována s cílem ovlivnit kulturní život a kulturní vývoj společnosti. V oblasti kulturní politiky je možný i různý přístup: liberální - do oblasti kultury příliš nezasahuje; konzervativní - snažící se o regulaci. V jedné a téže společnosti může existovat i více relativně samostatných kulturních politik. Cílem kulturní politiky může být úplné ovlivnění obsahu i forem tvorby, nebo ovlivnění obsahu s poskytnutím svobody při řešení formálních otázek nebo ponechání volnosti ve volbě obsahu i formy. Mezi cíle náleží i vyrovnání disproporcí v přístupu ke kultuře a zvýšení její nabídky, rozvoj sítě kulturních institucí, výchova tvůrců a zlepšení podmínek jejich práce. Základním záměrem kulturní politiky by mělo být zvýšení úrovně kultury i kulturnosti způsobu života, rozvoj duchovních potřeb a tvůrčích schopností člověka“46. Základní přístup ke koncepci kulturní politiky se v různých politických systémech podstatně liší. V totalitních politických systémech je obvykle kultura pod přímým státním řízením, např. 46 ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001.

17

v některých komunistických státech prostřednictvím uměleckých svazů 47. Existuje též pojem kultura politiky. Ten je definován jako soubor filozofických, politických,

mravních

a kulturních

principů,

které

se v historicky

konkrétních

podmínkách určité společnosti uplatňují v myšlení a jednání politických subjektů48. V této práci budu pojem kulturní politika používat výhradně ve dvou významech, v nichž se vžil v prostředí naší republiky během doby po roce 1989. Prvním je obecně vlastní vymezení se státního aparátu vůči kultuře a druhý je označení pro dokumenty (z let 1999, 2001, 2007 a 2009), které tyto snahy uchopit nějak vztah státu ke kultuře (a její podporu) definují. Ukázky z těchto dokumentů jsou užity v kapitole 3.2. V zahraničí se používá podobný výraz, ale s poněkud jiným významem, i když se částečně překrývají. Tento rozdíl vysvětluje např. Marta Smolíková: „Jedná se o oblast culture policy – na což český jazyk vlastně ani nemá odpovídající výraz, neboť to co je nazýváno kulturní politikou - je překlad zavádějící a navíc negativně chápaný (politics – politické názory; policy – strategie, založená na veřejné debatě a diskurzu o vizi, která se účinně prosazuje).“49

Nevládní (nestátní) neziskový, třetí sektor

Termíny slouží jako synonyma. Neziskový sektor by měl vyplnit ta místa trhu, kde se... „státní aparát přizpůsobuje potřebám společnosti se zpožděním. Spontánností svého vytváření jsou soukromé neziskové organizace přímo spojeny s aktuálními starostmi občanů. Proto velmi často předchází akce dobrovolného sdružení akci veřejné správy. Soukromé neziskové organizace jsou faktorem inovace. Vyjadřují novou potřebu, na kterou stát musí vzít postupně zřetel.“ 50 Hlavním účelem subjektů, jež spadají do tohoto sektoru, není tvořit zisk, nýbrž podpora cílů v oblasti lidského života, jejichž význam a dosah nelze přesně finančně vyčíslit a jinak by někdy i těžko mohly existovat (humanitární pomoc, záchrana kulturního dědictví, přírodního bohatství, 47 TÓTH, Rastislav. a kol. Stručný politologický slovník. Bratislava: Uniapress, 1991. 48 ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001. 49 SMOLÍKOVÁ, Marta. Kulturní neziskové organizace v ČR a podpora umění [online]. [viděno dne 10.4.2010]. Dostupné na www: . 50 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2007. S. 24.

18

kultura, školství)51. Na níže uvedeném Obrázku 1 je zobrazen nestátní neziskový sektor jako neziskový soukromý sektor.

Obrázek 1:Neziskový soukromý sektor. Zdroj:REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2007.

Nestátní (nevládní) nezisková organizace

Pro organizace, patřící do zmiňovaného nestátního neziskového sektoru se vžil termín „nestátní nezisková organizace“ (se zkratkou NNO), jejž často užívám i v této práci. Tyto subjekty by neměly být příliš závislé na státní správě, nýbrž se s ní mají navzájem doplňovat. Přesto stát třetí sektor ovlivňuje, často dotacemi, daňovými výhodami nebo legislativou. U nás např. velmi specificky zapůsobil na tvorbu a vývoj nadací konkrétně vytvořením Nadačního investičního fondu (viz kapitola 2.3), což je ojedinělá záležitost v postkomunistických zemích i jinde. Tím, že uvolnil prostředky 51 Nadace, spolky, sdružení. Praha: IPOS, 1993. S. 11.

19

z tohoto fondu, přispěl důležitou měrou k vytvoření silného nadačního jmění a jeho stabilizaci. Problematikou vymezení pojmu NNO se zabývá ve své studii např. Škarabelová: NNO jsou organizace „...jejichž existence vychází z principu sebeřízení společnosti, což představuje

schopnost

určitého

společenství

lidí

žijících

a spolupracujících

ve vymezeném prostoru, organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Jde o podílení se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, čemuž napomáhá i svoboda sdružování jako jedna ze základních svobod demokratického státu. Jejich základní právní formy představují v České republice občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a hlavně církevní právnické osoby, protože ty se zaměřením své činnosti blíží více veřejně prospěšným aktivitám než samotné církve či náboženské společnosti.“ 52 Některými zdroji financování nestátních neziskových organizací jsou např. dárci tuzemští i zahraniční, sponzorství, veřejné rozpočty, loterie a spotřebitelské hry, vlastní činnost, členské příspěvky, daňové zvýhodnění dárců nebo daňové zvýhodnění vlastní činnosti53 (od daně jsou osvobozeny např. „úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky pořádané pro veřejně prospěšnou činnost“ 54). Jak již bylo řečeno u nadací, neziskové organizace nejsou sice založeny za účelem maximalizace zisku, nicméně toto je v jejich zájmu, proto i zde má cenu pro firmy a podnikatele investovat, jelikož „neziskové“ neznamená „ztrátové“.

52 ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online]. Dostupné na www: <www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf>. 53 MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000. S. 8 54 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2007. S. 157.

20

2 HISTORICKÝ VHLED DO VÝVOJE NADACÍ V ČECHÁCH

2.1 Stav do roku 1989 Pojem nadace vznikl křížením staročeského slova nadání a výrazu donace (z latinského donatio). Původně se používalo pojmu fundace (fundatio od fundare = lat. zakládat). Oba tyto výrazy vyjadřovaly akt věnování financí na společensky prospěšný účel a zároveň instituci tímto aktem vzniklou. Neziskový sektor má v českých zemích bohatou tradici, jež sahá až do středověku. V šestnáctém století existovaly fundace např. mešní nebo církevní, dále pak studentské - tzv. „seminární nadace“, zřizované za účelem podpory studentů katolickými šlechtici, které měly vztah např. k chrámové hudební praxi55. Fundace zakládaly soukromé osoby darem klášteru nebo kostelu a z úroků tohoto obnosu se financovaly cíle, za jakýmiž dárce fundaci založil. Fundatisté byli existenčně zaopatřeni a bylo jim dáno humanitní a hudební vzdělání. Hudební nadání bylo podmínkou přijetí do fundace. Fundatisti povinně studovali zpěv a hudbu a zpívali při bohoslužbách Podobnou roli jako fundace hrála též Literátská bratrstva 56. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. v polovině 18. století byly všechny nadace na našem území převzaty pod veřejnou správu. Státní dozor nad nimi vykonávaly politické zemské úřady. Již na přelomu devatenáctého a dvacátého století jsou definovány jako „zřízení, jímž se uskutečňuje trvale věnování určitého majetku k nějakému účelu společenskému, jmenovitě všeužitečnému“ 57. Vývoj těchto institucí pokračoval přirozeně až do období první republiky. Nadace a spolky měly v této době (nejen tehdy, vlastně po celou dobu své existence až dodnes) významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci (například národní obrození, vznik ČSR v roce 1918)58. Tradice však byla zpřetrhána v době po sobě jdoucích totalitních režimů – fašistického a komunistického, kdy byla jakákoli svobodná iniciativa občanů nežádoucí. Za socialismu nezisková autonomní sféra prakticky neexistovala 55 LADMANOVÁ, Milada. Fundace. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (ed.). Praha: Supraphon, 1997. 56 RYŠAVÁ, Monika. Nejvýznamnější české hudební nadace. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2007. Diplomová práce. 57 Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci). Praha: IPOS, 1992. S. 3. 58 VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: .

21

a kromě Hlávkovy nadace byly veškeré tyto subjekty jako samostatné zrušeny 59. Některé organizace fungovaly jako součást Národní fronty.

2.2 Stav po roce 1989 Jak se zmiňuje Müller: „Charakteristickým rysem postkomunistických zemí je skutečnost, že v těchto zemích je podstatně jednodušší vytvořit právní podmínky pro vznik občanského neziskového sektoru než vytvořit ekonomické podmínky pro jeho existenci.“60 Po Sametové revoluci v letech 1990-1992 nastaly v oblasti neziskového sektoru zcela zásadní změny. Započal „boom“, vznikaly tisíce nestátních neziskových organizací, což umožnila jak velmi liberální politika státu vůči tomuto sektoru, tak i mnohem volnější legislativa v této oblasti, než jakou máme nyní (naděje a idealismus doby se odrazily v prvních právních úpravách neziskového sektoru

- zákon

o sdružování a právní úprava nadací). Dalšími zásadními kroky bylo založení Nadačního investičního fondu a Rady pro nadace jako poradního orgánu vlády pro otázky nestátních neziskových organizací (z té se vyvinula dnešní RNNO – tedy Rada vlády pro nestátní neziskové organizace).

V neposlední řadě je třeba zmínit vliv

zahraničního kapitálu, kdy do naší země přicházejí zahraniční dárci a investoři.61 V letech 1993-1997 ovlivňuje představy o podobě neziskového sektoru hlavně debata dvou vůdčích politických osobností Václava Klause a Václava Havla o podstatě tzv. občanské společnosti. Postoj státu vůči neziskovým organizacím je spíše skeptický a rezervovaný, stagnuje a zaostává za vlastním vývojem tohoto sektoru. Zásadnější zlom nastává až v roce 1998, kdy je uveden v platnost zákon 227/1997 Sb o Nadacích a nadačních fondech, který definuje mnohem přesněji možnosti, povinnosti a náležitosti, jež musí splňovat nadace. To způsobí pokles jejich počtu z přibližně 5000 na cca 15062. Též jsou revidována pravidla pro poskytování dotací z jednotlivých ministerstev. Je obnovena činnost Rady vlády pro nestátní 59 Nadace. In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné na www: . 60 MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000. S. 5. 61 VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: . 62 Nadace. In Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné na www: .

22

neziskové organizace a v letech 1999 a 2001 proběhnou dvě etapy rozdělování prostředků z Nadačního investičního fondu. Těmito kroky se vztah státu k neziskovému sektoru zintenzivňuje a zpřesňuje. Další velké změny přicházejí v letech 2002-2004. 24. dubna 2002 je schválena novela zákona o Nadacích a nadačních fondech – zákon 210/2002 Sb., který rozšiřuje některé možnosti podnikání nadací a upřesňuje jejich pravomoci63. Dále proběhla v této době reforma veřejné správy, kdy vznikají kraje, což ovlivňuje situaci nestátních neziskových

organizací

v jednotlivých

regionech.

Česká

republika

vstoupila

do Evropské unie. To s sebou přináší nové možnosti – mimo jiné čerpání evropských fondů a navazování dalších partnerství. Je na schopnosti jednotlivých organizací, jak se k této situaci postaví – mohou ji využít k velkému růstu nebo je také naopak může oslabit či mohou kvůli ní v důsledku i zaniknout.

2.3 Nadační investiční fond Nadační investiční fond je ojedinělý pokus státu podpořit vývoj a zajistit stabilitu neziskového sektoru, jenž byl násilně potlačen v době komunismu. NIF vznikl v roce 1992 na základě zákona ČNR č. 171/1991 Sb. „pro účely nadací určených Poslaneckou sněmovnou parlamentu ČR na návrh vlády“. Ta vyčlenila 1% akcií z druhé vlny kupónové privatizace jako majetek tohoto fondu 64. Portfolio těchto akcií bylo svěřeno do správy Fondu národního majetku ČR (FNM). NIF pak skutečně sehrál důležitou roli při formování silného nadačního jmění65. Spolu s ním byl vytvořen i poradní orgán vlády, který se měl touto otázkou zabývat – Rada pro nadace. Výběrové řízení na rozdělení příspěvku z Nadačního investičního fondu proběhlo ve 2 etapách. Prodej akcií z NIF prošel několika odklady v důsledku výměny vlád a postupných změn legislativy. Nakonec byly výsledky I. etapy schváleny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v červenci 199966. Kritéria pro zařazení do výběrového řízení pro I. etapu byla následující: 63 Zákon č. 210/2002 Sb. [online]. Dostupné na www: . 64 Co je to NIF? [online]. [viděno dne 20.2.2010]. Dostupné na www: . 65 KALOUSOVÁ, Pavlína. Co je Nadační investiční fond (NIF) [online]. [viděno dne 3.4.2010]. Praha: Fórum dárců, 2003. Dostupné na www: . 66 MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000. S. 30.

23

1)Doložená nejméně dvouletá existence nadace. 2)Doložené použití nejméně 500.000 Kč každoročně na obecně prospěšnou činnost v období 1996–1997. 3)Předložení výkazu příjmů a výdajů potvrzeného auditorskou zprávou, grantových pravidel, statutu nadace a výpisu z nadačního registru. 4)Nadace působící celostátně a grantující se musí přihlásit do jedné z 6 oblastí, v níž chtějí výnosy z NIF rozdělovat: sociální a humanitární, zdravotní, kulturní, ochrana lidských práv, ochrana životního prostředí, vzdělávání. 5)Nadace, které nemají celostátní působnost nebo negrantují, avšak rovněž plní důležité společenské potřeby, se mohou přihlásit do sedmé oblasti.67 V první etapě bylo celkem rozděleno 500 milionů korun devětatřiceti nadacím v sedmi programových oblastech. Jedna nadace příspěvek ve výši zhruba 16 milionů korun nepřijala.68 II. etapa rozdělování prostředků z NIF proběhla v roce 2001, výsledky výběrového řízení schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prosinci 2001. Kritéria pro zařazení do výběrového řízení: 1)Doložená nejméně tříletá existence nadace. 2)Doložené granty nejméně třem subjektům ve výši 100.000 Kč celkem za období 1998-1999. 3)Předložení zprávy auditora, statutu, výroční zprávy, roční uzávěrky, výpisu z nadačního registru, grantových pravidel, údajů o distribuci grantů podle oborů a okresů a dobrozdání tří osob obeznámených s činností nadace. 4)Nadace se musí přihlásit do jedné z 11 oblastí, v níž chce výnos z NIF rozdělovat: sociální a humanitární, zdravotní, kulturní, ochrana lidských práv, ochrana životního prostředí, vzdělávání, rozvoj regionálního a komunitního života, děti-mládež-rodina, ochrana nemovitých kulturních památek, rozvoj neziskového sektoru a jiné. V druhé etapě bylo 64 nadacím rozděleno 849,3 milionů korun a podíl 67 Analýza výročních zpráv nadací, příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu, údaje za rok 2006 [online]. Praha: Fórum dárců, 2007. Dostupné na www: . 68 VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: .

24

na budoucích výnosech z prodeje akcií v portfoliu NIF.69 V lednu 2003 byl schválen dodatek, podle kterého má FNM převádět prostředky nadacím automaticky, když částka na účtu přesáhne 200 milionů Kč. Nakonec bylo nadacím v letech 1999 – 2004 rozděleno přes 2 miliardy Kč. Finance z NIF byly užity na navýšení nadačního jmění.

69 Analýza výročních zpráv nadací, příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu, údaje za rok 2006 [online]. Praha: Fórum dárců, 2007. Dostupné na www: .

25

3 STÁTNÍ KULTURNÍ POLITIKA S PŘIHLÉDNUTÍM K NNO V HUDEBNÍ KULTUŘE

Již první vlády naší země po pádu komunismu se snažily nějak vymezit svou politiku vůči kultuře a též k neziskovému sektoru. Jejich úkolem bylo (a ještě stále svým způsobem je vytvoření takového prostředí, jež se v zemích bez totalitního režimu vyvíjelo přirozeně, což způsobilo soubor různých opatření, který je sám o sobě unikátní. V této kapitole budu citovat a komentovat různé oficiální dokumenty a prohlášení státního aparátu v souvislosti s neziskovým sektorem a kulturou (popř. hudební kulturou, ale přímé

zmínky o natolik specifické

oblasti se v těchto obecných

dokumentech objevují jen velmi zřídka). Většina politických prohlášení v tomto směru je značně vágní, obecná a všeobsažná, proto lze v dokumentech mnohdy jen stěží najít konkrétní vodítka pro jejich skutečné dopady.

3.1 Programová prohlášení vlád Každá vláda vydává při svém nástupu oficiální programové prohlášení, jež se pak s větším či menším úspěchem snaží splnit. Prohledal jsem tato prohlášení a snažil se najít zmínky o snaze upravit vztah státu a kultury, popř. státu a neziskových organizací. K těmto oblastem se ve svých programových prohlášeních vyjadřují následující vlády:

Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992)

„Vláda si je vědoma problémů spojených s ekonomickým zabezpečením kultury při přechodu k tržní ekonomice. Vláda bude omezovat dotace tam, kde se kultura bude moci vyvíjet svými vlastními silami, ze své vlastní hospodářské činnosti. Rozpočtové prostředky bude naopak směřovat tam, kde fungování na tržních principech nebylo možné. Bude také podporovat, jak se to děje všude na světě, vznik nadací; jejich zakládání bude nápomocna daňovými úlevami.“70 70 Programové prohlášení vlády - Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992) [online]. Dostupné na www:
26

Na počátku devadesátých let skutečně vzniklo mnoho tisíc neziskových organizací včetně nadací. Legislativa v této době byla vůči neziskovému sektoru velmi liberální a mimo jiné i tím způsobila jeho velký „rozkvět“, alespoň určitě ve smyslu počtu a rozmanitosti organizací. Začala probíhat snaha o změnu financování kultury a postupně se přetvořily bývalé kulturní fondy (včetně Českého hudebního fondu) do podoby nadací (u ČHF v roce 1994). Z Českého hudebního fondu se vydělil Fond Leoše a Zdenky Janáčkových a Nadace Bohuslava Martinů, jež se po roce 1997 staly obě nadacemi v dnešním právním slova smyslu. V roce 1992 též vznikl Nadační investiční fond.

Vláda Václava Klause II. (04.07.1996-02.01.1998)

„Snižování daní bude zaměřeno zejména na daně z příjmu. Vláda bude prosazovat jak snižování daňových sazeb, tak i snižování daňového základu, především cestou zkracování doby odepisování strojů, zařízení i budov a staveb a zrychlení odpisů tzv. starých nedobytných pohledávek. Vláda dořeší zásady podpory neziskových organizací. Daňová oblast projde dalšími změnami v procesu přizpůsobování legislativě Evropské unie, zejména v oblasti nepřímého zdanění.“71 Vláda skutečně provedla velkou změnu v podpoře neziskových organizací a to hlavně vydáním Zákona o nadacích a nadačních fondech 227/1997 Sb., který zpřesnil legislativu v tomto směru a způsobil již zmíněný velký pokles počtu nadací a nadačních fondů díky značnému zpřísnění podmínek, jež musely splňovat. Tímto ale také zajistil jejich mnohem větší transparentnost a v důsledku toho i důvěryhodnost.

Vláda Miloše Zemana (22.07.1998-12.07.2002)

V programovém prohlášení vlády sice nejsou zmíněny mnou vyhledávané oblasti, nicméně v březnu roku 1999 byl vydán důležitý dokument „Strategie účinnější pithart/programove-prohlaseni-26628/>. 71 Programové prohlášení vlády - Vláda Václava Klause II. (04.07.1996-02.01.1998) [online]. Dostupné na www: .

27

státní podpory kultury („kulturní politika“)“ 72, později, v únoru 2001 další - „Kulturní politika“73. Ukázky z těchto dokumentů - viz kapitola 3.2. V roce 1999 proběhla první a v roce 2001 druhá etapa rozdělování prostředků z Nadačního investičního fondu. Za této vlády je v roce 2002 též novelizován Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. zákonem č. 210/2002 Sb., který zpřesní legislativu v oblasti nadací.

Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005-04.09.2006)

„Vláda bude významnou část svého úsilí věnovat systematické a cílené podpoře neziskových organizací, jejichž činnost je životně důležitá pro sociální služby, péči o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochranu životního prostředí, ochranu kulturních památek či rozvoj komunitního života. Za tímto účelem vláda zváží přijetí zákona o daňových asignacích, který by mohl vést k finančnímu posílení neziskového sektoru a ke zvýšení spoluúčasti občanů na správě jejich daní.“74 V květnu 2006 byl vydán zásadní dokument „Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013“75 (viz kapitola 3.2).

Vláda Mirka Topolánka II. (09.01.2007-8.5.2009)

„Vláda bude podporovat maximálně svobodný prostor pro aktivity občanů, spolků a neziskového sektoru a zajistí podmínky pro stabilitu a rozvoj nestátních neziskových organizací a pro rovnocennou spolupráci státu, samospráv a neziskového sektoru. Vláda bude podporovat co nejživější kontakt občanů s kulturními statky a vytvářet podmínky k co nejširší svobodné spoluúčasti občanů a nevládních neziskových organizací na kulturních aktivitách v obecním, regionálním i národním měřítku.“76 72 Strategie účinnější státní podpory kultury („kulturní politika“) [online]. Praha: 1999. Dostupné na www: . 73 Kulturní politika [online]. Praha: Ministerstvo kultury, 2001. Dostupné na www: . 74 Programové prohlášení vlády - Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005-04.09.2006) [online]. Dostupné na www: . 75 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 [online]. Dostupné na www: . 76 Programové prohlášení vlády - Vláda Mirka Topolánka II. (09.01.2007-8.5.2009) [online]. Dostupné na www:

28

V podobném duchu hovoří o neziskových organizacích i programové prohlášení předchozí

Topolánkovy

vlády

(04.09.2006-09.01.2007).

V listopadu

2008

byla

schválena „Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014“77 (viz kapitola 3.2).

3.2 „Kulturní politiky“ ve smyslu specifických dokumentů vydaných vládou ČR Kromě zmínek v programových prohlášeních vlád a jiných méně specifických či oficiálních kroků nechaly některé vlády zpracovat speciální dokumenty - „kulturní politiky“, což jsou koncepce státní podpory kultury. Ve všech je nějaká zmínka o neziskovém sektoru, čemuž se logicky ani nejde vyhnout, protože je s oblastí kultury velmi pevně svázán. Pro bližší představu uvádím ukázky z jednotlivých dokumentů.

Strategie účinnější státní podpory kultury („kulturní politika“) (1999)

V prvním

dokumentu

tohoto

typu

se hovoří

o nestátních

neziskových

organizacích v sekci „Konkrétní cíle strategie účinnější státní podpory kultury“ a to v následujících souvislostech: „Podporovat co nejširší zapojení občanů a občanských iniciativ do kulturních a uměleckých aktivit, usnadnit jejich přístup ke kulturním hodnotám a spoluúčast při péči o kulturní dědictví, včetně jejich přiměřené účasti na rozhodovacích procesech, zvýšit informovanost občanů o činnosti veřejných orgánů, vést pravidelný dialog s koordinačními orgány zastřešujícími nevládní neziskové subjekty... ...Zefektivnit podporu neziskovým nevládním organizacím zdokonalením zásad grantového řízení jako základního nástroje pro financování kulturních činností a projektů z veřejných rozpočtů.“78

. 77 Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online]. Dostupné na www: . 78 Strategie účinnější státní podpory kultury („kulturní politika“) [online]. Praha: 1999. Dostupné na www: .

29

Kulturní politika (2001)

V tomto

dokumentu

jsou

zmiňovány

NNO

ve stejném

kontextu

jako

v předchozím.

Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 (2006)

Oproti obecnějším formulacím z předchozích dvou dokumentů jsou v tomto zmíněny NNO již v užším kontextu v části „IV. Konkrétní úkoly - d) posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí“: „Zmapování stavu a podmínek stávajících kulturních a uměleckých organizací, vytvoření kritérií posuzování projektů investičního charakteru a podpora investic v rámci programového financování ve spolupráci mezi rezorty, s kraji a s možností využití Strukturálních fondů... ...Podpora nových činností neziskových organizací, které doplní mezery ve stávající infrastruktuře poskytování služeb v oblasti umění a jeho specifických oborů, a to na praktické i teoretické úrovni.“79

Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 (2008)

Zatím poslední dokument tohoto typu byl vydán v roce 2008 a o NNO se zmiňuje ve dvou částech: „Nová úprava podmínek pro fungování neziskových organizací v kultuře: Podpora z veřejných rozpočtů by měla směřovat zásadně do těch činností, které samy negenerují zisk popř. jimi vygenerovaný zisk nemůže pokrýt náklady na tyto činnosti... ...Posilování motivace k soukromé podpoře kultury: 79 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 [online]. Dostupné na www: .

30

Kapacita dárcovství resp. sponzoringu je celkově mohutná. Systém motivace bude testován v rámci pilotních projektů, zaměřených i na drobné přispěvatele. Z vyhodnocení pilotních projektů vzejdou náměty pro změny legislativy. Možnosti daňových úlev pro sponzory v kombinaci s pevnějšími pravidly pro příjemce sponzorských darů (viz dále – příjemci veřejných prostředků – podmínkou je neziskovost resp. recyklace zisku v rámci projektu).“80

3.3 Vztah kulturní politiky k NNO Z již jmenovaných a několika dalších vládních dokumentů lze vyvodit, že podpora neziskových organizací v české hudební kultuře i obecně je nedostatečná. Např. SWOT analýza současného stavu kultury v České republice, která byla připravena pro vládu v srpnu roku 2007, obsahuje několik relevantních postřehů k slabým stránkám kulturní oblasti: „...nerozvinutá filantropie a problematická dostupnost donorů pro neziskové menšinové žánry, které poskytují menší prostor k prezentaci sponzorů a mecenášů ... slabá kapacita nestátních neziskových organizací, jež by flexibilně a na vysoké profesionální

úrovni

doplňovaly

práci

příspěvkových

organizací

a obchodních

subjektů.“81 Další příklady obsahuje např. Sborník statí o kultuře 1998-2003. „Oblast profesionálního umění se po celé sledované období potýkala se zásadním problémem – nedostatkem finančních prostředků, zejména pro podpůrné programy (Kulturní aktivity), tj. grantová řízení pro nestátní neziskové subjekty a programy podpory českého divadla a podpory stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Disproporce mezi podporou státních organizací a nestátními subjekty tak přetrvává a prohlubuje se. Nedostatek finančních prostředků a dosud nevyvážený stav státního rozpočtu neumožňují podporovat vybrané subjekty v delším než dvouletém období. Zvláště stálá umělecká činnost divadel, orchestrů, pěveckých sborů, významné oborové festivaly, umělecké časopisy, celoroční výstavní programy ad. vyžadují státní podporu v systému víceletých grantů. Nedostatek finančních prostředků a neexistující právní nástroje neumožnily v předchozích letech otevřít program stáží a stipendií pro mladé umělce a teoretiky umění, který byl připravován ve spolupráci s vysokými školami 80 Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online]. Dostupné na www: . 81 SWOT analýza současného stavu kultury v České republice [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2007. Dostupné na www: .

31

a významnými uměleckými nadacemi. Jeho příprava však musela být přerušena. V posledních dvou letech, se vznikem a působností krajů, se nedařilo naplňovat princip zakotvený v kulturní politice státu – princip vícezdrojového financování umělecké činnosti divadel, orchestrů a sborů, pořadatelů významných uměleckých akcí ad., a to opět v důsledku přetrvávající nevyváženosti státního a jiných veřejných rozpočtů.“82 Stát přesto podporuje NNO různými způsoby, např. daňovými úlevami – mohou snížit základ z daně příjmů o 30%, nejvíce však o 3 000 000,- Kč. U registrovaného nadačního jmění jsou navíc úroky, dividendy, příjmy z pronájmu nemovitostí, či z autorských nebo patentových práv osvobozeny od daně z příjmu.83 Dále „skrytě investuje“do NNO prostřednictvím daňového zvýhodnění dárců – fyzických osob, jež si mohou „...odečíst od základu daně hodnotu daru, pokud činí nejméně 2 % ze základu daně nebo alespoň 1000,- Kč. Právnická osoba může odečítat dar od základu daně, pokud činí nejméně 2000,- Kč a nejvíce 2 % základu daně.“84 Stát může také podporovat NNO dotacemi z veřejných rozpočtů. Otázky z oblasti nestátního neziskového sektoru v ČR řeší poradní orgán vlády – Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, která se vyvinula v roce 1999 z Rady vlády pro nadace (založené v roce 1992). Byla zřízena usnesením vlády, ale nemá oporu v zákoně.85

82 Sborník statí o kultuře v České republice v období 1998 – 2003 [online]. Praha: Ministerstvo kultury, 2004. Dostupné na www: . 83 MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000. S. 8. 84 Tamtéž. S. 11 85 Tamtéž. S. 21

32

4 STAV NADAČNÍ POLITIKY V ČESKÉ HUDEBNÍ KULTUŘE

4.1 Základní předpoklady a postupy Jak již bylo zmíněno v úvodu, ve všech dostupných statistikách (ať už bylo zdrojem Fórum dárců86, ČSÚ87, CVNS88 nebo NIPOS89) je uváděna jako oblast podpory kultura obecně, což znehodnocuje tyto dokumenty jako zdroj finančních údajů o užší sféře nadací zabývajících se podporou pouze hudební kultury. Nejnovější publikace zabývající se touto problematikou, již jsem nalezl (opět navíc rozlišuje oblast podpory jen jako obecně kulturní), je Adresář nadací vydaný Fórem dárců v roce 200190, dnes již značně zastaralý. Soustředil jsem se proto na výroční zprávy, ve kterých je rozpracováno financování nadací. Avšak získávání všech výročních zpráv nadací, tedy několika tisíc stránek na rejstříkových soudech po celé republice, jsem nakonec posoudil jako cíl přesahující rámec práce i mé osobní možnosti. Pro získání dat jsem nakonec zvolil obchodní rejstřík, který je obsažen na internetových stránkách www.justice.cz. Lze v něm vyhledat všechny statuty nadací a jejich výroční zprávy, jež jsou zdigitalizovány (při pozdějším průzkumu jsem zjistil, že nikoli všechny). Z nich jsem se snažil vyzdvihnout některé údaje, které jsem zhodnotil jako relevantní. Prošel jsem statuty všech v současné době aktivních nadací za účelem vytřídění těch, které se zabývají podporou hudby. Zjistil jsem, že definice účelů jsou v mnoha případech natolik vágní, že nelze určit pouze z nich, čím vším se organizace zabývají. Soustředil jsem se tedy na rozdělení nadací na ty, které hudbu nepodporují, ty jejichž účel podporu hudby umožňuje a na ty, které se touto podporou přímo zabývají (přestože v některých případech může být jejich zájem i v jiné oblasti). U posledně jmenovaných jsem zjistil za použití dostupných prostředků co nejvíce údajů a o některých z nich pojednává zvláštní podkapitola 4.3. Nejvíce výročních zpráv jsem získal z let 2008, 2007 a 2006. Zbytek většinou zatím není digitalizován nebo nelze stáhnout. Očekával jsem, že vzhledem k povinnosti digitalizovat od letošního roku výroční zprávy a odeslat je na rejstříkový soud budou k dispozici všechny tyto dokumenty z roku 2008, ale u některých vybraných subjektů ke stažení nebyly a proto jsem mohl udělat výpočty jen 86 87 88 89 90

Fórum dárců [online]. Dostupné na www: . Český statistický úřad [online]. Dostupné na www: . Centrum po výzkum neziskového sektoru [online]. Dostupné na www: . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. Dostupné na www: Adresář nadací v České republice 2001. Praha: Fórum dárců, 2001.

33

z nekompletních údajů. Následující podkapitola obsahuje vybraná data, která se mi podařilo zjistit výše uvedenými postupy.

4.2 Zmapování stavu nadací podporujících českou hudební kulturu Údaje platné ke dni 8.4.2010:

Celkový počet momentálně registrovaných nadací: 417 (není započteno 22 nadací, jež jsou právě v likvidaci)

Tento údaj byl získán z již výše jmenovaného obchodního rejstříku následujícím způsobem: Tamní internetová aplikace dovoluje zobrazit maximálně 500 položek. K dosažení informací o všech mnou posuzovaných subjektech jsem zvolil klíčové slovo „Nadace“. Aplikace v tomto případě hlásí chybu, že je vyhledávání příliš obecné, proto jsem ještě zadal právní formu – „Nadace“. Nadací je méně než 500, jejich název musí dle zákona č. 227/1997 Sb. obsahovat slovo nadace a naopak název žádného jiného subjektu toto slovo obsahovat nesmí. Takto jsem získal kompletní seznam nadací. Jak již bylo zmíněno, nadace v likvidaci nejsou brány v potaz, a to ani u všech dalších údajů.

Počet nadací podporujících obecně kulturní akce či projekty: 116, t.j. 27,8 % z celkového počtu nadací (Graf 1).

V získaném seznamu nadací jsem prozkoumal všechny statuty, posoudil účely nadací a vytřídil ty, jež se zabývají obecnou podporou kulturních aktivit, jež nevylučují spojitost s hudbou.

Počet nadací přímo podporujících hudební kulturu: 16, t. j. 3,8 % z celkového počtu nadací.

34

Tyto nadace jsem identifikoval jako přímo působící v oblasti hudební kultury (podporou

kulturních

akcí,

koncertů,

umělců,

spravováním

majetku

a odkazu

po skladatelích a podobně).

Nadace podporující přímo hudební kulturu Nadace podporujíci obecně kulturní akce a projekty Ostatní nadace

Graf 1: Poměry počtů nadací podle jejich účelu. Zdroj údajů: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

Na podpoře kultury obecně se jistě významnou měrou podílejí i nadace založené a podporované velkými firmami – pro příklad uvádím: Nadace České spořitelny, Nadace České pojišťovny, Nadace pojišťovny Generali, Nadace Vodafone, Nadace O2, Nadace Solidarity (skupiny Chemapol), Nadace ČEZ, Nadace OKD, Nadace Tomáše Bati, Nadace Komerční banky a.s. - Jistota a další (byly započteny do počtu nadací podporujících obecně kulturní akce). Je třeba počítat s tím, že nadace obecně mají velmi rozdílné jmění a dostávají různě velké dary, které pak mohou využívat k plnění svého účelu. Majetek je rozdělen na nadační jmění a ostatní majetek. „V lednu 2001 činil celkový objem zaregistrovaného nadačního jmění 2 289 816 000 Kč. Ostatní majetek nadací nelze odhadnout“ 91. Vzhledem k tomuto členění je velmi težké posoudit důležitost jednotlivých subjektů. Např. většina nadací založených velkými firmami má jmění jen základní – tedy 500 000,- Kč, ale pokud dostane velký dar od firmy, může ho pak využít na plnění svého účelu a v důsledku toho je pak schopna věnovat více peněz než nadace, která má jmění mnoho miliónů, ale používá k plnění účelu jen výnosů z nadačního jmění. Příkladem může být Tabulka 1, kde srovnávám nadační jmění vybraných hudebních 91 Adresář nadací v České republice 2001. Praha: Fórum dárců, 2001.

35

nadací s celkově rozdělenými penězi. Např. Nadace OSA se jměním pouhých půl miliónu Kč je schopna rozdělit cca 2,5 milliónů korun, kdežto Nadace Český hudební fond se jměním 230 miliónů korun jen přibližně dvojnásobek.

Název nadace, rok

Nadační jmění v r. 2008

Počet žádostí o příspěvek

kladně vyřešené žádosti

zamítnuté žádosti

počet příspěvku nad 10 000,-

celkem rozděleno na příspěvcích

Nadace OSA, 2006

500 000,-

224

149

75

103

2 767 500,-

Nadace OSA, 2007

- '' -

217

130

87

112

2 591 000,-

Motýlova sb. n. 2006

500 000,-

1

100 000,-

Motýlova sb. n. 2007

- '' -

0

0,-

Nad. B. Martinů 2006

211 433 000,-

41

5 086 000,-

40

5 717 000,-

Nad. B. Martinů 2007

- '' -

Nadace ČHF 2006

226 886 800,-

397

257

5 260 000,-

Nadace ČHF 2007

- '' -

418

282

5 975 000,-

1

1

0

2

236 495,-

1

1

0

1

53 200,-

Nadace PKF 2006 Nadace PKF 2007

3 006 950,- '' -

Tabulka 1:Srovnání nadačního jmění vybraných hudebních nadací s celkově rozdělenými penězi. Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

Graf 2: Finanční podíl nadací na celkovém objemu zaregistrovaného nadačního jmění v r. 2001. Zdroj: Adresář nadací, občanských sdružení a církevních organizací 1995/1996. Praha: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996.

36

Další ukázkou nepoměrů ve financování nadací je Graf 2, jenž

znázorňuje

finanční podíl (všech, nikoli hudebních) nadací na celkovém objemu zaregistrovaného nadačního jmění v roce 2001. Zde je dobře vidět, že 4 velké nadace tvoří 41 % celkového nadačního jmění v České republice, kdežto zbylých 59 % se dělí mezi několik set dalších, nejčastěji s jměním jen 0,5 až 0,6 miliónu Kč. Tabulka 2 uvádí srovnání nadačního jmění, ostatního jmění a poskytovaných příspěvků několika nadací, zabývajících se podporou hudební kultury.

název nadace

nadační jmění v r. 2008 ostatní jmění v r. 2008 příspěvky v r. 2008 příspěvek z NIF

Hud. nad. OSA

500 000,- Kč

6 607 121,- Kč

2 588 500,- Kč

ne

Nad. B. Martinů

211 433 000,- Kč

26 454 000,- Kč

6 074 426,- Kč

ne

Nadace ČHF

226 887 000,- Kč

25 512 268,- Kč

5 012 647,- Kč 67 682 000,- Kč

500 000,- Kč

2 158 781,- Kč

102 000,- Kč

ne

339 793 000,- Kč

40 743 855,- Kč

5 372 968,- Kč

ne

3 006 950,- Kč

3 345 000,- Kč

11 898,- Kč

1 543 000,- Kč

Nad. G. Kleina Nad. L. Janáčka Nadace PKF

Tabulka 2: Srovnání nadačního jmění, ostatního jmění a poskytovaných příspěvků několika nadací, zabývajících se podporou hudební kultury. Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

Dodatek pro srovnání s dotacemi poskytovanými státem – v rámci rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2007 se uvolnilo 787 441 110,- Kč jen na kulturní služby a podporu živého umění92.

4.3 Příklady nadací podporujících českou hudební kulturu V následující kapitole uvádím konkrétní příklady nadací podporujících českou hudební kulturu spolu s některými údaji v ucelené formě. Uvádím jen nadace, u kterých bylo možno uváděná data získat, seznam všech 16 vytříděných nadací z minulé kapitoly je uveden v příloze č.1. Srovnání údajů umožňuje tabulka č. 2 z předchozí kapitoly. Překvapivým zjištěním bylo, že v dnešní době mnohé z nadací nemají internetové stránky, což jim jistě ztěžuje získávání darů a obecnou propagaci.

92 Výroční zpráva Ministerstva kultury za rok 2007 [online]. Dostupné na www: .

37

Nadace Český hudební fond

Nadační jmění: 226 887 000,- Kč93

Účel nadace: “Podpora rozvoje české hudební kultury. Touto podporou se rozumí poskytování finančních prostředků ve formě grantů, stipendií a nadačních příspěvků fyzickým a právnických osobám.”94

Historie nadace: Současná Nadace Český hudební fond je výsledkem transformace stejnojmenné organizace založené roku 1954 po inspiraci ruským vzorem v Československu. ČHF byl členem šesti tehdejších tzv. kulturních fondů, které měly plnit účel kulturně specifických nadací, avšak ovlivněných tehdejší komunistickou státní kulturní politikou. Měly podporovat uměleckou, vědeckou a publicistickou tvorbu v daných oblastech umění. Dále poskytovaly různá stipendia, udělovaly ceny a zřizovaly účelová zařízení studovny, pracovny atd. Český hudební fond provozoval různá účelová zařízení, podniky a pracoviště – např. Panton (nakladatelství), Hudební informační středisko (půjčovna hudebních materiálů), Klub skladatelů (pořádání diskuzí), Fond Leoše a Zdenky Janáčkových, Nadaci Bohuslava Martinů a další95. Zákon č. 318/1993 Sb. upravil právní postavení kulturních fondů, jež byly převedeny na nadace. 24. února 1994 byla registrována Nadace Český hudební fond, jež převzala v plném rozsahu veškerý majetek, práva a povinnosti zaniklé předešlé organizace. Nakonec byla v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb. ustavená do dnešní podoby jako právní forma nadace Krajským obchodním soudem v Praze.

93 Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 94 Tamtéž. 95 LADMANOVÁ, Milada. Český hudební fond. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (ed.). Praha: Supraphon, 1997.

38

Poskytování příspěvků: Zdrojem prostředků k poskytování nadačních příspěvků jsou výnosy z nadačního jmění. „Výnosů z majetku nadace správní rada na základě výběrových řízení používá pro: a)podporu takových aktivit, které v rámci české hudební kultury pokládá za významné, nezastupitelné a jinými způsoby obtížně financovatelné (skladatelské a interpretační soutěže, tvůrčí dílny, hudební školství, koncertní činnost Kruhů přátel hudby); b)zajištění

materiálních

podmínek

realizace

nových

děl,

interpretačních,

muzikologických, publicistických, vzdělávacích, edičních a pořadatelských činností; c)poskytování grantů, studijních prémií a nadačních příspěvků pro mladé a začínající autory, interprety a hudební vědce; d)poskytování

příspěvků

na náklady

spojené

s rozšířením

odborných

znalostí

v zahraničí.“96 Nadace nepřispívá na finančně mimořádně náročné projekty, žádosti osobního či lokálního rázu a neposkytuje finanční půjčky.97

Další aktivity nadace: Nadace je členem Fóra dárců od roku 1999. Je též příjemcem příspěvku z Nadačního investičního fondu v momentální hodnotě 67 682 000,- Kč98.

96 Nadace Český hudební fond [online]. Dostupné na www: . 97 Tamtéž 98 Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

39

Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace ČHF z roku 2008:

Tabulka 3: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace ČHF z roku 2008: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

40

Nadace Bohuslava Martinů

Nadační jmění: 211 433 000,- Kč99

Účel nadace: „Péče o poznávání a uplatnění životního díla hudebního skladatele Bohuslava Martinů v kontextu rozvoje české hudební kultury, zahrnující činnost podpůrčí, informační a koordinační podrobně zachycenou ve statutu nadace.“100

Historie nadace: Nadace Bohuslava Martinů vznikla roku 1992 vyčleněním z Českého hudebního fondu. Je dědicem autorských práv Bohuslava Martinů. Správu svého finančního majetku zanechala ČHF101. V současné době se nadace dostává do paradoxní situace, kdy se hudba Martinů hraje stále ve větší míře a proto se náklady na pořádání koncertů stále zvyšují a nadace není schopna pokrýt poptávku po příspěvcích na podporu všech akcí.102

Poskytování příspěvků: Nadace Bohuslava Martinů poskytuje nadační příspěvky na podporu projektů, které významným způsobem přispívají k naplnění jejího poslání. Do této oblasti může patřit např.: hrazení nákladů na půjčovné notových materiálů, podpora koncertních cyklů, festivalů a koncertů nebo interpretačních soutěží. Na poskytování příspěvku používá nadace výnosů z nadačního jmění. „Nadace BM jako nevládní nezisková organizace se intenzivně snaží pomáhat českým pořadatelům uvádějícím díla Bohuslava Martinů.“103

99 Tamtéž. 100Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 101LADMANOVÁ, Milada. Český hudební fond. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (ed.). Praha: Supraphon, 1997. 102Nadace Bohuslava Martinů [online]. Dostupné na www: . 103Tamtéž.

41

Další aktivity nadace: Nadace úzce spolupracuje s Institutem Bohuslava Martinů, jenž plní cíle kompatibilní s jejím účelem. „Nadace Bohuslava Martinů jako dědic autorských práv má povinnost pečovat o provozování skladatelových děl a spolu s Institutem Bohuslava Martinů se starat jak o dostupnost korektních notových materiálů, tak o muzikologický výzkum.“104

Některé relevantní údaje z výroční zprávy Nadace Martinů z roku 2007:

Tabulka 4: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace Martinů z roku 2007: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

104Tamtéž.

42

Nadace Leoše Janáčka

Nadační jmění: 339 793 000,- Kč105

Účel nadace: „Péče o poznávání a uplatnění životního díla hudebního skladatele Leoše Janáčka v kontextu rozvoje české hudební kultury, zahrnující činnost podpůrčí, informační a koordinační podrobně zachycenou ve statutu nadace.“106

Historie nadace: Nadace Leoše Janáčka se vydělila z Českého hudebního fondu 19. prosince 1991 a byly do ní investovány prostředky z výnosů hudebních a literárních děl Leoše Janáčka. Správu svého finančního majetku zanechala Českému hudebnímu fondu, stejně jako Nadace Bohuslava Martinů107. Kolem roku 2000 financovala nadace opravu Janáčkova památníku v Hukvaldech a přispěla i na opravu Památníku Leoše Janáčka ve Smetanově ulici v Brně. Nadace založila dvě organizace podporující její cíle Informační a badatelské centrum Leoše Janáčka a Editio Janáček, o. p. s. Informační a badatelské centrum se zabývá tvorbou faktografických souborů dat, jež mají být k dispozici hlavně hudebním profesionálům nebo propagačním subjektům, čímž má za úkol iniciovat zájem o janáčkovská témata. Editio Janáček vytváří souborné kritické vydání díla Leoše Janáčka.108

Poskytování příspěvků: Úkolem nadace je zachování odkazu skladatele i rozvíjení duchovních hodnot postavených na jeho celoživotním díle. Toto provádí financováním různých aktivit jako je např. vydávání notových materiálů, zveřejňování literárních prací a korespondence a dalších dokumentů. Nadace též podporuje koncertní i scénická provedení autorova 105Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 106Tamtéž. 107LADMANOVÁ, Milada. Český hudební fond. In Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač a Jiří Vysloužil (ed.). Praha: Supraphon, 1997. 108Nadace Leoše Janáčka [online]. Dostupné na www: .

43

díla včetně hudebních festivalů, což jsou např. Janáčkův máj v Ostravě, mezinárodní hudební festival v Brně Moravský podzim, festival Janáček a Luhačovice a Janáčkovy Hukvaldy. Dále se soustředí na vznik odborných publikací řešících janáčkovskou problematiku a podporu mladých interpretů, kteří mají zájem o provádění Janáčkových skladeb.

Nadace

uděluje

též

stipendia

mimořádně

talentovaným

studentům

konzervatoří, hudebních akademií a hudebněvědného studia. Od roku 2000 nadace neuděluje příspěvky na vydávání zvukových nosičů.109

Další aktivity nadace: Nadace úzce spolupracuje s Moravským zemským muzeem v Brně, kde jsou uloženy rozsáhlé sbírky památek souvisejících s odkazem Leoše Janáčka (hlavně jeho rukopisy a literární dílo). Nadace též nakupuje na aukcích nebo shromažďuje z darů další relevantní artefakty související s janáčkovskou problematikou.

Některé relevantní údaje z výroční zprávy Nadace Leoše Janáčka z roku 2008:

Tabulka 5: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace Leoše Janáčka z roku 2008, část první: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

109Nadace Leoše Janáčka [online]. Dostupné na www: .

44

Tabulka 5: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace Leoše Janáčka z roku 2008, část druhá: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

45

Tabulka 5: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace Leoše Janáčka z roku 2008, část třetí: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

46

Tabulka 5: Některé relevantní údaje z výroční zprávy nadace Leoše Janáčka z roku 2008, část čtvrtá: Zdroje údajů: Výroční zprávy na serveru: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: .

Nadace PKF

Nadační jmění: 3 006 950,- Kč110

Účel nadace: „Všestranná podpora hudebního tělesa „Pražská komorní filharmonie“.“ 111

110Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 111Tamtéž.

47

Historie nadace: Nadace Pražské komorní filharmonie byla založena roku 1994 dirigentem Jiřím Bělohlávkem, skladatelem Petrem Ebenem a klavíristou Ivanem Moravcem.112

Poskytování příspěvků: Vzhledem k účelu nadace - všestranně podporovat orchestr Pražská komorní filharmonie, jsou příspěvky věnovány např. na nákup hudebních nástrojů, rozšíření a zkvalitnění inventáře orchestru atd. Prostředky jsou získávány z darů i z výnosů z Nadačního investičního fondu. Vzhledem k současným nízkým výnosům však nadace pokryje maximálně elementární náklady jako struny, plátky a strojky. Orchestr podporuje kromě nadace též sdružení Klub Philharmonia.113

Další aktivity nadace: Nadace je příjemcem příspěvku z Nadačního investičního fondu v hodnotě 1 543 000,- Kč114.

Nadace Gideona Kleina

Nadační jmění: 500 000,- Kč115

Účel nadace: „Podpora, šíření a provozování hudebních děl Gideona Kleina s cílem přispívat k rozvoji duchovních hodnot, které Gideon Klein svým dílem zanechal kulturnímu světu.“116

112Nadace Pražské komorní filharmonie [online]. Dostupné na www: . 113Nadace Pražské komorní filharmonie [online]. Dostupné na www: . 114Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 115Tamtéž 116Tamtéž

48

Historie nadace: Nadace byla založena Eliškou Kleinovou, skladatelovou sestrou, v roce 1994.117

Poskytování příspěvků: Nadace Gideona Kleina podporuje hlavně mladé umělce ve spolupráci s Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze a s Hudební fakultou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde uděluje odměny vynikajícím studentům za aktivity kompatibilní s cíli nadace. Dále každoročně uděluje soutěžní cenu pro nejlepšího českého účastníka Pražského jara. Podporuje též různé kulturní akce související s účelem nadace. Prostředky nadace získává z výnosů svého jmění, z autorských honorářů, darů apod.118

Nadace Alvaro Gomez Music Foundation

Nadační jmění: 550 000,- Kč119

Účel nadace: „Podpora sólových interpretů a komorních i symfonických těles, soudobých skladatelů, pěveckých sborů a sólistů, podpora hudebních aktivit: koncertů, hudebních festivalů, hudebních soutěží, hudební výuky, podpora studentů na hudebních vysokých školách v zahraničí, podpora vzniku hudebních CD nosičů, DVD nosičů, hudebnin apod., podpora hudby v médiích, podpora houslařské činnosti.“ 120

Historie nadace: Tato nadace byla založena v březnu roku 2008. Za cíle si zvolila velmi obecnou podporu hudební kultury. Soustředí se na podporu spolupráce umělců z celého světa.121 117Nadace Gideona Kleina [online]. Dostupné na www: . 118Nadace Gideona Kleina [online]. Dostupné na www: . 119Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 120Tamtéž. 121Nadace Alvaro Gomez Music Foundation [online]. Dostupné na www:
49

Poskytování příspěvků: Nadace podporuje individuální interprety, orchestry, komorní uskupení, současné skladatele a dirigenty.

Stejně tak i koncerty, festivaly, různé výukové

aktivity

a soutěže.122 Další aktivity nadace: Nadace Alvaro Gomez Music Foundation hraje aktivní roli v projektu „DEVELOP THE GLOBAL MUSIC COMMUNITY“.123

Nadace Hudební fakulty AMU

Nadační jmění: 2 000 000,- Kč124

Účel nadace: „Účelem a cílem činnosti nadace je především všestranná podpora uměleckých a vzdělávacích aktivit členů akademické obce Hudební fakulty AMU a též aktivit, které s touto činností členů akademické obce souvisejí a jsou v souladu se zájmy fakulty.“125

Historie nadace: Nadace byla zřízena v roce 1995 k výše zmíněným účelům.126

Poskytování příspěvků: Nadace poskytuje příspěvky např. na umělecké a pedagogické projekty, stáže a studijní pobyty studentů nebo pedagogů, výdaje spojené s účastí studentů na soutěžích,

spolupráci

s jinými

kulturními

institucemi

a uměleckými

školami

view=home>. 122Tamtéž. 123Nadace Alvaro Gomez Music Foundation [online]. Dostupné na www: . 124Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 125Tamtéž. 126Nadace Hudební fakulty AMU [online]. Dostupné na www: .

50

podobného

zaměření,

dokumentace

zlepšování

uměleckých

výkonů

materiálního a publikační

vybavení činnosti.

univerzity, Nadace

k zajištění může

též

ve výjimečných případech poskytnout půjčku či jinou finanční výpomoc. Nadace využívá pro tyto cíle výnosů ze svého jmění a ostatní majetek.127

Hudební nadace OSA

Nadační jmění: 500 000,- Kč128

Účel nadace: „Podpora nekomerčních hudebních děl českých autorů. Podporou se rozumí poskytování finančních prostředků na vznik, realizaci a uvedení děl do života.“129

Historie nadace: Nadace byla založena občanským sdružením Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním 2. prosince 1998.130

Poskytování příspěvků: Nadace poskytuje příspěvky pouze na chráněná díla autorů, jež zastupuje již zmíněné sdružení OSA. Soustředí se na výpomoc např. při provedení děl, jež je technicky náročné a tudíž výjimečné a u kvalitních, avšak zatím neprosazených děl. Příspěvky poskytuje též na podporu vzniku nekomerčních soudobých děl, financování hudebních soutěží, vydávání periodik zabývajících se tématy srovnatelnými s účelem nadace, hrazení cestovného autorům na zahraniční provedení jejich děl a mediální propagaci soudobé české hudby. Nadace neposkytuje příspěvky na sociální podporu.131

127Tamtéž. 128Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . 129Tamtéž. 130Hudební nadace OSA [online]. Dostupné na www: . 131Tamtéž.

51

Další aktivity nadace: Nadace úzce spolupracuje s občanským sdružením Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, jež ji zřídilo. OSA, o.s. byl založen v roce 1919 různými osobnostmi z oblasti hudební kultury za účelem kolektivní správy autorských práv k hudebním dílům.132

132Tamtéž.

52

ZÁVĚR

Cílem práce bylo podat základní náhled na oblast nadační politiky v české hudební kultuře v širším relevantním kontextu. Práci tvoří čtyři kapitoly, které pojímají různými

metodami

a úhly

pohledu

stěžejní

okruhy

dané

problematiky:

1.

Terminologicko-pojmové vymezení, 2. Historický vhled do vývoje nadací v Čechách, 3. Státní kulturní politika s přihlédnutím k NNO v hudební kultuře a 4. Stav nadační politiky v české hudební kultuře. V rámci české legislativy je nadace jasně definovaný termín a je přesně oddělen od ostatních typů nestátních neziskových organizací, mezi něž svým zařazením spadá. Ne ve všech zemích je tomu tak – např. v Irsku nebo Spojeném království nadace jako právní entity neexistují a i ve státech v nichž jsou legislativně definovány mají různící se možnosti a povinnosti. Termín nadace má v Česku dlouholetou tradici. Jeho vlastní legislativní vymezení nadací obsahuje zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Do vydání zákona byla definice nadací v ČR poněkud vágní, což dalo možnost k různým

majetkovým

podvodům.

Schválení

tohoto

zákona

způsobilo

větší

transparentnost a důvěryhodnost nadací, nicméně způsobilo zároveň velký úbytek jejich počtu kvůli značnému zpřísnění povinných náležitostí, jež tyto organizace musí splňovat. Pro uchopení celého kontextu veřejného chování, působení a strategie nadací je v práci zvolen pojem nadační politika. Není tím myšlena státní nebo stranická politika – pojem významem spíše připomíná anglické „culture policy“, které odpovídá podobné problematice v širším kulturním kontextu. Proto lze uvést jako relevantní pojem též slovní spojení „kulturní politika“, které „culture policy“ připomíná, má však u nás jiné významy – tedy vymezení se státu vůči kultuře nebo konkrétní dokumenty, vydané vládou, jež se touto oblastí zabývají. Vzhledem k nutnosti širšího pojetí pro pochopení nadační politiky jsou v práci uvedeny i pojmy nestátní neziskový sektor a organizace. Tyto organizace nemají za primární účel generovat zisk, ten mají jako prostředek k plnění svých cílů, za kterými byly založeny. Neznamená to, že by se nesnažily vydělávat nebo zkvalitňovat služby, právě naopak, jelikož to podporuje jejich cíle. Ekonomický sektor, do něhož organizace spadají, se nazývá nestátní neziskový sektor. Tento sektor se u nás vyvíjel nejdříve

53

přirozeně, po nástupu fašistického a následně komunistického totalitního režimu však prakticky přestal existovat až do roku 1989. Tehdy začíná jeho obnova a vývoj do dnešní podoby. Ve vývoji neziskového sektoru u nás však nastal ještě jeden důležitý bod – založení Nadačního investičního fondu, kterým stát investoval do nadačního jmění přes 2 miliardy Kč, což je světově ojedinělý jev. Z komparace politických prohlášení, dokumentů kulturních politik, citované SWOT analýzy i různých komentářů nicméně vyplývá, že podpora kultury i NNO v kultuře je nepostačující. Cíle státní podpory se neustále opakují a vzájemně parafrázují z čehož plyne, že stále nejsou vyřešeny. Z výsledků jednoduché kvantitativní analýzy vyplynulo, že celkový počet momentálně registrovaných nadací je 417. Z toho 27,8 % jsou nadace podporující obecně kulturní akce či projekty, jež by hypoteticky mohly spadat i do hudební kultury a 3,8 % nadace, jež dle svého účelu tuto oblast prokazatelně podporují. Z analýzy výročních zpráv bylo nalezeno, že velikost registrovaného nadačního jmění nutně nemusí úměrně souviset s objemem financí, jež je schopna nadace přispět vzhledem k různým objemům tzv. ostatního majetku, který nadace může vlastnit. Např. nadace, založené velkými firmami mají většinou malé nadační jmění, ale mohou získat velkou dotaci, kterou přerozdělí a v důsledku tak mohou vydat na podporu svých cílů více prostředků, než nadace s velkým nadačním jměním, která ovšem využívá pro příspěvky pouze výnosů z tohoto jmění. V České republice též existuje nepoměr mezi počty nadací s rozsáhlým a naopak nepříliš hodnotným majetkem. Nadace zabývající se podporou hudební kultury pokrývají různé aspekty podpory hudební kultury, které se vzájemně setkávají jen málokdy. Jejich případná spolupráce na ucelené strategii financování hudebních projektů proto není příliš pravděpodobná.

54

SOUPIS POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY

Prameny

Vládní dokumenty, dokumenty MK ČR a zákony

Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy, Příloha č. 1 k usnesení ZHMP č. 39/19 ze dne 29. 6. 2006 [online]. Dostupné na www: . Kulturní politika [online]. Praha: Ministerstvo kultury, 2001. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Jiřího Paroubka (25.04.2005-04.09.2006) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Josefa Tošovského (02.01.1998-17.07.1998) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Mirka Topolánka I. (04.09.2006-09.01.2007) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Mirka Topolánka II. (09.01.2007-8.5.2009) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Petra Pitharta (29.06.1990-02.07.1992) [online]. Dostupné na www: . 55

Programové prohlášení vlády - Vláda Stanislava Grosse (04.08.2004-25.04.2005) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Václava Klause I. (02.07.1992-04.07.1996) [online]. Dostupné na www: . Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Václava Klause II. (04.07.1996-02.01.1998) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Vladimíra Špidly (15.07.2002-04.08.2004) [online]. Dostupné na www: . Programové prohlášení vlády - Vláda Miloše Zemana (22.07.1998-12.07.2002) [online]. Dostupné na www: . Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 [online]. Dostupné na www: . Strategie účinnější státní podpory kultury („kulturní politika“) [online]. Praha: 1999. Dostupné na www: . SWOT analýza současného stavu kultury v České republice [online]. Praha: Ministerstvo kultury ČR, 2007. Dostupné na www: . Usnesení vlády České republiky ze dne 20. prosince 1991 č. 549 o prohlášení vlády České republiky o kulturních službách [online]. Dostupné na www: . 56

Usnesení vlády České republiky ze dne 8. dubna 1992 č. 259 ke zprávě k „Prohlášení vlády České republiky o kulturních službách“ [online]. Dostupné na www: . Výroční zpráva Ministerstva kultury za rok 2007 [online]. Dostupné na www: . Zákon č. 210/2002 Sb. [online]. Dostupné na www: . Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech [online]. Dostupné na www: .

Internetové servery

Centrum po výzkum neziskového sektoru [online]. Dostupné na www: . Český statistický úřad [online]. Dostupné na www: . Fórum dárců [online]. Dostupné na www: . Institut umění [online]. Dostupné na www: . Neziskovky.cz [online]. Dostupné na www: . Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [online]. Dostupné na www: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky [online]. Dostupné na www: . ProCulture - výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu [online]. Dostupné na www: . Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Dostupné na www: .

57

Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Dostupné na www: .

Internetové stránky jednotlivých nadací podporujících českou hudební kulturu

Hudební nadace OSA [online]. Dostupné na www: . Nadace Alvaro Gomez Music Foundation [online]. Dostupné na www: . Nadace Bohuslava Martinů [online]. Dostupné na www: . Nadace Český hudební fond [online]. Dostupné na www: . Nadace Gideona Kleina [online]. Dostupné na www: . Nadace Hudební fakulty AMU [online]. Dostupné na www: . Nadace Leoše Janáčka [online]. Dostupné na www: . Nadace Pražské komorní filharmonie [online]. Dostupné na www: .

58

Literatura

ADAMOVÁ, Karolína a kol. Politologický slovník. Praha: C.H. Beck, 2001. Adresář nadací, občanských sdružení a církevních organizací 1995/1996. Praha: Informační centrum nadací a jiných neziskových organizací, 1996. Adresář nadací v České republice 2001. Praha: Fórum dárců, 2001. FRIČ,

Pavol.

Neziskové

organizace

a ovlivňování

veřejné

politiky

(rozhovory

o neziskovém sektoru II). Praha: Agnes, 2000. Informace o poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2005 z vybraných veřejných rozpočtů a grantové programy nadací - příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. MAJDUCHOVÁ, Helena a kol. Neziskové organizácie. Bratislava: Sprint, 2004. MÜLLER, Jiří. Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice: nadace a majetek : (materiál připravený pro Konferenci nadací v červnu 2000). Brno: Fórum dárců, 2000. Nadace (informace o vzniku, činnosti a zániku nadaci). Praha: IPOS, 1992. Nadace, spolky, sdružení. Praha: IPOS, 1993. PETRLÍKOVÁ, Blažena. Předpisy pro nevýdělečné organizace. Praha: Bilance, 1995. REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. Organizace neziskového sektoru – základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2007. RYŠAVÁ, Monika. Nejvýznamnější české hudební nadace. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2007. Diplomová práce. Slovník české hudební kultury. Jiří Fukač – Jiří Vysloužil (red.). Praha: Supraphon, 1997. TÓTH, Rastislav. a kol. Stručný politologický slovník. Bratislava: Uniapress, 1991.

59

Internetové dokumenty

Analýza výročních zpráv nadací, příjemců příspěvku z Nadačního investičního fondu, údaje za rok 2006 [online]. Praha: Fórum dárců, 2007. Dostupné na www: . Co je to NIF? [online]. [viděno dne 20.2.2010]. Dostupné na www: . DOHNALOVÁ, Lenka. Analýza hudebního života 1990-2005 [online]. Dostupné na www: . GREGOROVÁ, Simona. Nadace [online]. [viděno dne 3.4.2010]. Dostupné na www: . KALOUSOVÁ, Pavlína. Co je Nadační investiční fond (NIF) [online]. [viděno dne 3.4.2010]. Praha: Fórum dárců, 2003. Dostupné na www: . Sborník statí o kultuře v České republice v období 1998 – 2003 [online]. Praha: Ministerstvo kultury, 2004. Dostupné na www: . SMOLÍKOVÁ, Marta. Kulturní neziskové organizace v ČR a podpora umění [online]. [viděno dne 10.4.2010]. Dostupné na www: . ŠKARABELOVÁ, Simona. Vymezení pojmu nestátní nezisková organizace [online]. Dostupné na www: <www.e-cvns.cz/soubory_diskuse/vymezeni_nno.pdf>. VAJDOVÁ, Tereza. Česká občanská společnost 2004: po patnácti letech rozvoje , zpráva z projektu CIVICUS Civil Society Index pro Českou republiku [online]. Brno: CERM, 2005. Dostupné na www: . VAJDOVÁ, Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice [online]. Dostupné na www: .

60

RÉSUMÉ

Nadace je jasně definovaný termín v rámci české legislativy a je přesně oddělen od ostatních typů nestátních neziskových organizací, což není vždy pravidlem, např. v Irsku nebo Spojeném království nadace jako právní entity neexistují a jinde mají rozdílné právní definice. Legislativní vymezení nadací v ČR obsahuje zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Do vydání zákona byla definice nadací v ČR vágní, což dalo možnost k různým majetkovým podvodům. Schválení zákona způsobilo větší transparentnost a důvěryhodnost nadací, ale též velký úbytek jejich počtu následkem zpřísnění pravidel. Pro celý kontext veřejného chování, působení a strategie nadací je v práci zvolen pojem nadační politika. Ekonomický sektor, do něhož se řadí nadace, se nazývá nestátní neziskový sektor. Organizace v něm nemají za primární účel generovat zisk, ale plnění svých cílů, za kterými byly zřízeny. Zvyšovat své zisky a zkvalitňovat služby je ale též v jejich zájmu. Neziskový sektor se u nás vyvíjel nejdříve přirozeně, pak přestal existovat během totalitních režimů až do roku 1989, kde začíná jeho obnova a vývoj do dnešní podoby. Proto je tento rok důležitým milníkem v historii nadací. Dalším důležitým bodem je Nadační investiční fond, kterým stát investoval přes 2 miliardy do nadačního jmění, což je světově ojedinělý jev. Cíle státní podpory kultury se v průběhu let opakují z čehož plyne, že stále nejsou vyřešeny. Celkový počet momentálně registrovaných nadací je 417. Z toho 27,8 % jsou nadace podporující obecně kulturní akce či projekty, jež by hypoteticky mohly spadat i do hudební kultury a 3,8 % nadace, jež dle svého účelu tuto oblast prokazatelně podporují. Velikost registrovaného nadačního jmění nutně nemusí úměrně souviset s objemem financí, jež je schopna nadace přispět vzhledem k různým objemům tzv. ostatního majetku, který nadace může vlastnit. Existuje výrazný nepoměr mezi počty nadací s rozsáhlým a naopak nepříliš hodnotným majetkem. Z účelů nadací je dobře vidět, že pokrývají různé aspekty podpory hudební kultury, které se vzájemně setkávají jen málokdy, tudíž jejich případná spolupráce na nějaké ucelené strategii dle těchto údajů není příliš pravděpodobná.

61

SUMMARY

Under Czech law, the foundation is a clearly defined term and it is strictly separated from the other types of nongovernmental organizations. This is not always the rule, for example in Ireland or the United Kingdom the foundation doesn't exist as a legal entity and it has different legal definitions elsewhere. In the Czech Republic the legislative definition of the foundations includes Act No. 227/1997 Coll. on Foundations and Endowment Funds. Until issueing this Act the definition of the term foundation in the Czech Republic has been vague, which gave the opportunity for various property fraud. Approval of the Act resulted in a greater transparency and credibility of the foundations, but also in a large decline in their numbers due to tightening of the rules. In the view of public behavior, actions and strategy of the foundations the term ''foundation policy'' was chosen. Economic sector to which the foundations belong is called the non-profit sector. The primary purpose of the organizations involved in is not to generate a profit, but to accomplish their objectives for which they have been founded. However, increasing their profits and improving services is also in an object of their interest. During its first period of existence, the non-profit sector was evolving naturally. Then is ceased to exist during the totalitarian regimes until 1989. This time begins its recovery and development into present form. Therefore, the year 1989 is a major milestone in the history of the foundations in the Czech Republic. Another important point is the Foundation Investment Fund, whichby the State has invested over 2 billion into the foundation endowment. This phenomenon is unique in the world. The State's goals regarding support of culture have been repeating during the years, which implies that they are resolved not yet. The total number of currently registered foundations is 417. 27,8 % of the foundations are supporting cultural events in general or projects that also would hypothetically fall into the musical culture. 3,8 % of the foundations are focused on primary support of music. Due to different volumes of the so-called other assets, which the foundation may hold, the size of the registered foundation endowment is not necessarily proportional to the volume of finance that the foundation is able to contribute. There is a significant disparity between the numbers of foundations with a large property and between those having a smaller one. In the view of purposes of

62

foundations there is obvious that different aspects of cultural support are covered by them, however, the foundations merge in their focus rarely only. Therefore, their eventual co-operation resulting to an integrated strategy of funding looks unlikely.

63

ZUSAMMENFASSUNG

Eine Stiftung ist ein klar definierter Begriff im Rahmen der tschechischen Legislatur und er ist genau von anderen Modellen nichtstaatlicher gemeinnütziger Organisation abgetrennt, was nicht die Regel ist. Zum Beispiel in Irland oder im Vereinigten Königreich existiert die Stiftung als rechtliche Instanz nicht und anderenorts haben sie verschiedene Rechtsdefinitionen. Die legislative Abgrenzung von Stiftungen in der Tschechischen Republik enthält das Gesetz Nr. 227/1997 Sb. Über Stiftungen und Stiftungsfonds. Bis zum Inkrafttreten dieses Gesetzes war die Definition von Stiftungen in der Tschechischen Republik vage, was Möglichkeiten zum Eigentumsbetrug bot. Das Verabschieden des Gesetzes bewirkte eine bessere Transparenz und Glaubwürdigkeit von Stiftungen, aber auch eine große Abnahme an der Zahl der Stiftungen als Folge der verschärften Regeln. Für den gesamten Kontext des öffentlichen Handelns, des Wirkens und der Strategie von Stiftungen ist in der Arbeit der Begriff Stiftungspolitik gewählt. Der Wirtschaftssektor, in welchen sich die Stiftung eingliedert, heißt staatlicher gemeinnütziger Sektor. Die Organisationen in diesem haben nicht Gewinn als primäres Ziel, sondern die Erfüllung ihrer Ziele für welche sie gegründet wurden. Gewinnsteigerung und die Verbesserung der Qualität ihrer Leistungen sind aber auch in ihrem Interesse. Der gemeinnützige Sektor entwickelte sich bei uns zunächst natürlich, dann, während des totalitären Regimes bis zum Jahr 1989 hörte er auf zu existieren, woraufhin seine Erneuerung und Entwicklung zur heutigen Form begann. Deswegen ist dieses Jahr ein wichtiger Meilenstein in der Geschichte der Stiftungen. Ein weiterer wichtiger Punkt ist der Investitionsfond für Stiftungen, durch welchen der Staat über 2 Milliarden in die Stiftungskasse investierte, was weltweit ein vereinzelter Fall ist. Die Ziele der staatlichen Unterstützung der Kultur wiederholten sich im Laufe der Jahre, woraus folgt, dass sie immer noch nicht gelöst sind. Die Gesamtanzahl an momentan registrierten Stiftungen beträgt 417. Davon sind 27,8 % Stiftungen, die allgemein Kulturaktionen und Projekte unterstützen, welche theoretisch auch zur Musikkultur zu zählen sind und 3,8 % sind Stiftungen, welche durch ihre Bestimmung diesen Sektor nachweislich fördern. Der Betrag des registrierten Stiftungseigentums muss nicht verhältnisgleich mit den Finanzen zusammenhängen, 64

welche die Stiftung beitragen kann hinsichtlich von verschiedenen Umfängen, so genanntem weiterem Eigentum, welches die Stiftung besitzen kann. Es existiert ein deutliches Missverhältnis zwischen der Anzahl von Stiftungen mit umfangreichen und andererseits

aber

nicht

besonders

hochwertigem

Eigentum.

Aus

dem

Bestimmungszweck der Stiftungen ist ersichtlich, dass sie verschiedene Aspekte der Unterstützung von Musikkultur abdecken, welche sich sonst nur selten begegnen. Folglich ist ihre mögliche Zusammenarbeit an einer Gesamtstrategie, Bezug nehmend zu diesen Angaben, nicht sehr wahrscheinlich.

65

SOUPIS PŘÍLOH

1. Seznam nadací zabývajících se přímou podporou hudební kultury 2. Tabulka „Statistika počtu NNO 1990-2009“ 3. Výpis z obchodního rejstříku - Český hudební fond.

66

Příloha č. 1 - Seznam nadací zabývajících se přímou podporou hudební kultury:

•Hudební

nadace Karla Pexidra

•Hudební

nadace OSA

•Motýlova

sborová nadace

•Nadace

Alvaro Gomez Music Foundation

•Nadace

Bohuslava Martinů

•Nadace

České komorní filharmonie

•Nadace

Český hudební fond

•Nadace

Fr.A.Urbánka

•Nadace

Gideona Kleina

•Nadace

Hudební fakulty AMU

•Nadace

Leoše Janáčka

•Nadace

Miloslava Kabeláče

•Nadace

Pražské komorní filharmonie

•Nadace

rozvoje dětského sborového zpěvu

•Nadace

symfonický orchestr Chamartin

•Nadace

život umělce

Zdroj dat pro vytvoření seznamu: Obchodní rejstřík a sbírka listin, Ministerstvo spravedlnosti České republiky

[online].

Dostupné

na www:

sysinf.@typ=or&sysinf.@strana=searchSubject>.


Příloha č. 2 - Tabulka „Statistika počtu NNO 1990-2009“

Zdroj:

Aktualizovaná

statistika

počtu

NNO

v letech

1990-2009

[online].

Dostupné

na www:



Příloha č. 3 - Výpis z obchodního rejstříku - Český hudební fond.

Výpis nadace z nadačního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl N, vložka 2 !!!UPOZORNĚNÍ!!! Tento výpis má pouze informativní charakter. Data pro jeho vytvoření byla získána z počítačové sítě INTERNET. V případě, že se domníváte, že obsahuje chyby, obraťte se prosím na rejstříkový soud.

Datum zápisu: 16.března 1998 Název: Nadace Český hudební fond Sídlo: Praha 1, Besední 3, PSČ 110 00 Identifikační číslo: 613 81 390 Účel nadace: - Podpora rozvoje české hudební kultury. Touto podporou se rozumí poskytování finančních prostředků ve formě grantů, stipendií a nadačních příspěvků fyzickým a právnických osobám. Správní rada: předseda správní rady: Ing. Zdeněk Justoň, r.č. 421205/034 Praha 4, Děkanská 3, PSČ 140 00 den vzniku funkce: 30.října 2009 den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 Místopředseda správní rady: Petr Matuszek, r.č. 621201/0574 Praha 6, Řepy, Makovského 1333, PSČ 160 00 den vzniku funkce: 30.října 2009 den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 Člen správní rady: Markéta Dvořáková, r.č. 775428/5418 Ostrava, Dubina, J. Maluchy 126/7, PSČ 700 30 den vzniku funkce: 30.října 2009 den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 člen správní rady: Josef Štěpánek, r.č. 730120/0709 Praha 10, Vykáňská 2, PSČ 100 00 den vzniku funkce: 30.října 2009 den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 člen správní rady: Věroslav Němec, r.č. 521016/008 Praha 8, Trojská 660/101, PSČ 180 00 den vzniku funkce: 30.října 2009 den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 člen správní rady: Doc. Jaroslav Rybář, r.č. 420408/051 Praha 6, třída Jugoslávských partyzánů 46, PSČ 160 00 den vzniku funkce: 30.října 2009

den vzniku členství ve správní radě: 30.října 2009 Za nadaci jednají jednotliví členové správní rady, a to nejméně dva společně. Podepisování se děje tak, že k vytištěnému nebo vypsanému názvu nadace připojí svůj podpis dva členové správní rady. Dozorčí rada: člen dozorčí rady: Mgr. Karel Machánek, r.č. 741223/3499 Praha 8, Čimice, Křivenecká 406/2, PSČ 181 00 den vzniku funkce: 14.října 2009 den vzniku členství v dozorčí radě: 14.října 2009 Člen dozorčí rady: Petr Špaček, r.č. 491015/114 Praha 11, Háje, Tatarkova 730/8, PSČ 149 00 den vzniku funkce: 23.června 2008 den vzniku členství v dozorčí radě: 23.června 2008 předseda dozorčí rady: Zuzana Petrášková, r.č. 485315/085 Nicov, Studenec 14, PSČ 384 73 den vzniku funkce: 6.května 2009 den vzniku členství v dozorčí radě: 6.května 2009 Zřizovatel: Nadace byla zřízena zákonem č. 318/1993 Sb., kterým se upravuje změna postavení kulturních fondů a mění zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon). neuveden Výše nadačního jmění: 226 886 800,- Kč Výčet majetku: Nepeněžitý majetek náležející do nadačního jmění: - dům čp. 487 v Praze 1 s pozemkem č. parc. 324 o výměře 945 m2 (zastavěná plocha) v katastrálním území Malá Strana, obec Praha zapsané na LV 152 se všemi součástmi a příslušenstvím, tak jak jsou popsány a oceněny ve znaleckém posudku soudního znalce ing. Jaroslava Kašpara ze dne 10.1.1998, č. znaleckého posudku 977-1/98, - dům čp. 2487 v Praze 5 postavený na pozemku č. parc. 1377 (pozemek jiného vlastníka) a dům čp. 2486 v Praze 5 postavený na pozemku č. parc. 1378 (pozemek jiného vlastníka) v katastrálním území Smíchov, obec Praha zapsané na LV 3037 se všenu součástmi a příslušenstvím, tak jak jsou popsány a oceněny ve znaleckém posudku soudního znalce ing. Jaroslava Kašpara ze dne 10.1.1998, č. znaleckého posudku 977-1/98, - dům čp. 246v Buštěhradu, s pozemkem č. parc. 1436 o výměře 802 m2 (zastavěná plocha) v katastrálním území Buštěhrad, zapsané na LV 798 se všemi součástmi a příslušenstvím, tak jak jsou popsány a oceněny ve znaleckém posudku soudního znalce ing. Jaroslava Kašpara ze dne 10.1.1998 č. znaleckého posudku 977-1/98, - dům čp. 1833 v Ostravě, s pozemkem č. parc. 644/2 o výměře 134 m2 (zastavěná plocha) a dům čp. 1113 v Ostravě s pozemkem č. parc. 1311 o výměře 234 m2 (zastavěná plocha), pozemek č. parc. 396/33 o výměře 65 m2 (zahrada), pozemek č. parc. 396/44 o

výměře 32 m2 (zahrada) v katastrálním území Zábřeh - Hulváky, obec Ostrava zapsané na LV č. 187 se všemi součástmi a příslušenstvím, tak jak jsou popsány a oceněny ve znaleckém posudku soudního znalce ing. Jaroslava Kašpara ze dne 10.1.1998, č. znaleckého posudku 977-1/98, - dům čp. 29 ve Třech Studních, s pozemkem č. parc. 40 o výměře 380 m2 (zastavěná plocha), pozemek č. parc. 108/2 o výměře 860 m2 (zahrada), pozemek č. parc. 108/10 o výměře 433 m2 (zahrada) v katastrálním území Tři Studně, okres Žďár nad Sázavou, zapsané na LV č. 8 se všemi součástmi a příslušenstvím, tak jak jsou popsány a oceněny ve znaleckémposudku soudního znalce ing. Jaroslava Kašpara ze dne 10.1.1998 č. znaleckého posudku 977-1/98 v celkové výši 74 204 800,- Kč. - dům č.p. 6 /bydlení/ postavený na pozemku st. č. parc. 109/ zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 943 m2, objekt obč. vyb. bez č.p./č.e. postavený na pozemku st.č. parc. 171 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 284 m2, objekt obč. vyb. bez č.p./č.e. postavený na pozemku st.č. parc. 313 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 75 m2, objekt obč. vyb. bez č.p./č.e. postavený na pozemku st.č. parc. 314 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 37 m2, pozemek st.č. parc. 109 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 943 m2, pozemek st.č. parc. 171 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 284 m2, pozemek st. č. parc. 313 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 75 m2, pozemek st. č. parc. 314 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 37 m2, pozemek st. č. parc. 372 /zastavěná plocha a nádvoří/ o výměře 30 m2, pozemk č. parc. 787/20 /ostatní plocha/ o výměře 1130 m2, pozemek č. parc. 806/1 /trvalý travní porost/ o výměře 21455 m2, pozemek č. parc. 806/12 /trvalý travní porost/ o výměře 10984 m2, pozemek č. parc. 806/13 /ostatní plocha/ o výměře 884 m2, pozemek č. parc. 806/14 /trvalý travní porost/ o výměře 118 m2 v kat. území Špindlerův Mlýn, č. kat. území 763098, obec Špindlerův Mlýn /č. obce 579742/, vše zapsáno na LV č. 234 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Trutnov, se všemi součástmi a příslušenstvím tak, jak jsou popsány a oceněny znaleckým posudkem soudního znalce Ing. Jaroslava Kašpara ze dne 21.12.2003, č. znaleckého posudku 557-96-2003 v celkové výši 24 milionů korun českých. Peněžitý majetek: - 66.572.000,--Kč uložených na účtu č. 1051148018/0400 vedeného Živnostenskou bankou, a.s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 858/20, IČ: 00001368 a spravovaných na základě Smlouvy o správě cenných papírů ze dne 19.4.2006, Smlouvy o investičním poradenství ze dne 19.4.2006 a Smlouvy o obstarání obchodu s cennými papíry ze dne 19.4.2006, jež byly uzavřeny s Pioneer Asset Management, a.s. se sídlem Praha 8, Karolinská 650/1, PSČ 186 00, IČ: 25654 558. Peněžitý majetek: - 62.110.000,- Kč na majetkových účtech a zvláštních peněžních účtech u ČSOB, a.s., a to na účtu č. 166918073/0300, účtu č. 166847973/0300, účtu č. 166918153/0300 a účtu č. 166981013/0300, a to na základě Smlouvy o obhospodařování cenných papírů a investičním poradenství, uzavřené dne 21.2.2007 se společností ČSOB Asset Management, a.s., členem skupiny ČSOB, IČ: 63999463, se sídlem Praha 1, Perlová 371/5, PSČ 110 00. Ostatní skutečnosti: - - osobou odpovcědnou za adminastrivní správu nadačního jmění včetně příspěvku z Nadačního investičního fondu je ředitel Ing. Miroslaava Drozd, r.č. 43 11 09/042, bytem Praha 5 - Smíchov, Bieblova 1228/17, PSČ 150 00. Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz). Dne: 24.04.10 08:41:04, údaje platné ke dni 23.04.2010, 6:00

ANOTACE BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Pavel Cígler Název instituce: FF UP, Katedra muzikologie Název diplomové práce: Nadační politika v české hudební kultuře Title of a work: Foundation Policy in the Czech Musical Culture Vedoucí diplomové práce: Ing. Mgr. Radim Bačuvčík Rok obhajoby: 2010 Počet znaků: 103488 (včetně mezer) Počet příloh: 3 Počet titulů použité literatury: 24 Anotace diplomové práce: Cílem práce je zmapovat v české hudební kultuře veřejné chování, působení a strategii nadací, pro což je zvolen pojem „nadační politika“, jenž je v práci též definován. Metodami, zvolenými pro dosažení uvedeného cíle jsou heuristický výzkum dané oblasti, deskripce současného stavu v politickém a historickém kontextu spolu s kompilací relevantní literatury a pramenů z internetu a analýza výročních zpráv za účelem průzkumu financování nadací. Práce je strukturována do 4 základních kapitol, které odrážejí tyto metody: v první kapitole jsou definovány stěžejní termíny a pojmy, druhá obsahuje historický kontext, třetí politický a poslední kapitola analýzu výročních zpráv nadací. Klíčová slova: nadace, nadační politika, hudební kultura, nestátní nezisková organizace, nestátní neziskový sektor, kulturní politika, nadační investiční fond Annotation: The goal of this work is to map the public behavior, actions and strategy of the foundations in the Czech musical culture. For this purpose a general term ''foundation policy'' has been chosen, which has also been defined in the work. Heuristic research of defined area, description of current state in the political and historical context along with compilation of relevant sources and literature, and analysis of Annual Reports for purpose of exploring the funding of the foundations have been used as methodical approaches. The work is divided into 4 main chapters concerning definition of key terms, historical context, political context and the analysis of Annual Reports of foundations. Keywords:

foundation,

foundation

policy,

musical

culture,

non-governmental

organization, non-profit sector, cultural policy, foundation investment fund