Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Administration publique
ZELENÁ POLITIKA V NĚMECKU Green policy in Germany Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Autor: Mgr. Tereza Hrubá
Brno 2015
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2014/2015
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
HRUBÁ Tereza
Obor:
Administration publique (Veřejná správa)
Název tématu:
ZELENÁ POLITIKA V NĚMECKU Green policy in Germany
Zásady pro vypracování Cíl práce: Cílem práce je analyzovat energetické souvislosti německé environmentální politiky
Postup práce a použité metody: 1) Úvod 2) Historický vývoj německé environmentální politiky s důrazem na její energetické konsekvence. 3) Politika energetické transformace “Energiewende” (příčiny vzniku, hlavní cíle a nástroje, institucinální a legislativní zajištění). 4) Dosavadní výsledky implementace “Energiewende” a pravděpodobná perspektiva dalšího vývoje. 5) Potenciální dopady "Energiewende" na Českou republiku (analýza příležitostí a hrozeb). 6) Závěr. Při vypracování práce bude použita orientovaná analýza odborných pramenů a dat.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: COASE, Ronald H. Ekonomie životního prostředí a ekologická politika :vybrané klasické stati. Edited by Petr Šauer - Marie Livingston. Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996. viii, 203. ISBN 80-902168-0-3. PEČÍNKA, Pavel. Zelená zleva? :historie ekologických stran v Evropě. Vyd. 1. Praha: G plus G, 2002. 261 s. ISBN 80-86103-58-7. Environmentální politika v Německu a v České republice : příspěvky pro PHARE-projekt : Umweltschutzpolitik in Deutschland und der Tschechischen Republik : Beiträge für PHAREProjekt (Souběž.). Edited by Miroslav Farský. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1999. 131 s. ISBN 80-7044-262-X. JANČÁŘOVÁ, Ilona. Ekologická politika. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 204 s. Edice učebnic PrF MU v Brně ; č. 353. ISBN 80-210-3599-4. Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Datum zadání diplomové práce:
30. 1. 2014
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. …………………………………… vedoucí katedry
V Brně 3. 1. 2015
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Tereza Hrubá
Název diplomové práce:
Zelená politika v Německu
Název práce v angličtině:
Green policy in Germany
Katedra:
Katedra regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Rok obhajoby:
2015
Anotace: Diplomová práce „Zelená politika v Německu“
se zaměřuje na vývoj a implementaci
německé politiky energetické transformace „Energiewende“. První část diplomové práce představuje historický vývoj německé environmentální politiky s důrazem na její energetické konsekvence. V další části jsou prezentovány hlavní cíle a nástroje politiky „Energiewende“ a jsou analýzovány dosavadní výsledky implementace energetické transformace. Závěrem je nastíněna pravděpodobná perspektiva dalšího vývoje a jsou rozebrány potenciální dopady „Energiewende“ na Českou republiku. Annotation: The thesis "The Green Policy in Germany" focuses on the development and the implementation of the German policy of the energetic transformation "Energiewende". The first part presents the historical development of the German enviromental policy with emphasis on its energetic consequences. The next part deals with the main goals and instruments of the "Energiewende" policy and analyses the results of the energetic transformation. The last part outlines the likely prospects of the further development and examines possible impacts of the "Energiewende" policy on the Czech Republic. Klíčová slova: Energiewende, Německo, obnovitelné zdroje, transformace, energetika, environmentální politika. Keywords: Energiewende, Germany, renewable sources, transformation, energetics, environmental policy.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zelená politika v Německu vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně, dne 5. ledna 2014 .................................................................................
Poděkovánín Na tomto místě bych chtěla poděkovat panu docentu RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
Úvod .........................................................................................................................................13 1
Historický vývoj německé environmentální politiky s důrazem na její energetické
konsekvence..............................................................................................................................15
2
1.1
Historický vývoj německé environmentální politiky do poloviny 20. století............15
1.2
Historický vývoj německé environmentální politiky po II. světové válce.................16
1.2.1
Energetika a životní prostředí v Německé demokratické republice ...................16
1.2.2
Počátky zelené politiky v Německu....................................................................18
1.2.3
Vývoj v 70. letech...............................................................................................19
1.2.4
Vývoj v 80. letech...............................................................................................22
1.2.5
Vývoj v 90. letech...............................................................................................24
Politika energetické transformace Energiewende.............................................................26 2.1
Vznik a vývoj .............................................................................................................26
2.1.1
Atomausstieg ......................................................................................................26
2.1.2
Ausstieg aus dem Ausstieg .................................................................................30
2.1.3
Havárie ve Fukušimě - návrat k politice Atomausstieg......................................31
2.1.4
Podpora obnovitelných zdrojů energie ...............................................................32
Rekapitulace událostí vedoucích ke vzniku programu Energiewende .............................34 2.2
2.2.1
Hlavní politické cíle............................................................................................36
2.2.2
Strategické cíle....................................................................................................38
2.2.3
Kontrolní cíle ......................................................................................................39
2.3
Nástroje politiky Energiewende a legislativní zajištění .............................................41
2.3.1
Vyřazení provozu jaderných elektráren..............................................................41
2.3.2
Výkupní ceny energie (feed-in tarify) ................................................................41
2.3.3
Podpora energetické účinnosti ............................................................................42
2.3.4
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů...............................46
2.3.5
Rozšíření přenosové soustavy.............................................................................47
2.3.6
Podpora výzkumu a inovací................................................................................48
2.3.7
Reforma energetického trhu................................................................................48
2.4 3
Cíle Energiewende .....................................................................................................36
Institucionální zajištění ..............................................................................................49
Dosavadní výsledky implementace Energiewende a pravděpodobná perspektiva dalšího
vývoje .......................................................................................................................................52 11
3.1
4
Primární zdroje energie ve světle politiky Energiewende .........................................52
3.1.1
Konvenční zdroje energie ...................................................................................53
3.1.2
Obnovitelné zdroje energie.................................................................................54
3.2
Výsledky Energiewende v naplňování cíle zvyšování efektivity ..............................62
3.3
Výsledky Energiewende v oblasti snížení emisí........................................................64
3.4
Dopad Energiewende na ceny elektřiny.....................................................................65
3.5
Dopad Energiewende na zaměstnanost......................................................................66
3.6
Dopad Energiewende na energetický trh ...................................................................66
3.7
Perspektiva dalšího vývoje.........................................................................................67
Potenciální dopady Energiewende na Českou republiku..................................................72 4.1
Příležitosti ..................................................................................................................72
4.2
Hrozby........................................................................................................................74
4.3
Zhodnocení potenciálních dopadů Energiewende na Českou republiku ...................76
Závěr .........................................................................................................................................77 Použitá literatura .......................................................................................................................79
Úvod Německo patří ke světově nejrozvinutějším hospodářstvím. Jeho technologie jsou věhlasné pro svou kvalitu a spolehlivost. O Němcích se říká, že jsou velmi pracovití, disciplinovaní, spolehliví a kladou na sebe vysoké nároky. Tentokrát se naši západní sousedé pustili do velice ambiciózního projektu. Rozhodli se vyřadit z provozu své jaderné elektrárny a přejít na ekologické obnovitelné zdroje energie. Díky své „zelené“ energetické politice se v posledních letech dostávají do popředí zájmu celého světa. Málokterý projekt se těší takové pozornosti jako právě německá transformace energetiky Energiewende. Někteří hovoří dokonce o třetí průmyslové revoluci.1 Tato problematika vyvolává rozporuplné reakce a vášnivé debaty a odbornou i laickou veřejnost rozděluje do názorově odlišných táborů. Někteří odpůrci předpovídají fatální neúspěch, který s sebou ponese neblahé ekonomické následky. Podporovatelé naopak vyzdvihují dosavadní úspěchy a hovoří o Německu jako o státu, který se svou energetickou koncepcí půjde příkladem celému světu. Některá média prezentovala po havárii fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011 plán Německa odstoupit od jaderné energie jako zcela nečekaný a překvapivý. Vyvolávalo to u některé části veřejnosti neznalé problematiky dojmy tohoto typu: „Merkelová se snad zbláznila, ona vyřadí z provozu jaderné elektrárny a Německo bude potmě!?“. Všichni, kteří se však o problematiku alespoň částečně zajímají věděli, že se sice jedná o částečný obrat ve směřování vládní politiky, ale že k odstoupení od jádra Německo směřuje mnohem déle. Němci mají totiž velmi blízko k přírodě a životnímu prostředí a jadernou energii většina z nich vždy vnímala jako velkou hrozbu. I vzhledem k těmto skutečnostem se Německo snažilo o zavádění obnovitelných zdrojů energie mnohem dříve a ve větší míře, než ostatní země. Toho si všimne každý, kdo překročí německé hranice - větrné turbíny jsou všudypřítomné, stejně jako solární panely rozmístěné po střechách domů. Německá zelená politika a energetická transformace Energiewende je tedy velice živým tématem, které s sebou přináší mnoho zajímavých otázek hodných hlubšího zkoumání. Z těchto důvodů bylo téma jasnou volbou pro zpracování diplomové práce. Cílem diplomové práce je analyzovat energetické souvislosti německé environmentální politiky. V kontextu souvislostí německé environmentální a energetické politiky se nabízí v rámci diplomové práce zodpovědět otázku: Co vedlo Německo k tak ambicióznímu projektu? Dále se 1
JÄNICKE, Martin, JACOB, Klaus. A third industrial revolution?. 2013, 47-70. Dostupné z: http://www.polsoz.fu-berlin.de/polwiss/forschung/systeme/ffu/aktuelle-publikationen/13-jaenickeindustrial_revolution/index.html
13
zaměříme na zodpovězení toho, jak se prozatím daří naplňovat vytyčené cíle. A na závěr bychom odpověděli na otázku: Jaký může mít současná politika energetické transformace dopad na Českou republiku? K zodpovězení těchto otázek a naplnění cíle diplomové práce byla zvolena metoda analýzy odborných pramenů a dat, syntézy a metoda abstrakce. V první části diplomové práce představíme historický vývoj německé environmentální politiky a její energetické konsekvence, zanalyzujeme důležité události, které pozvolně vedly k dnešní podobě Energiewende. Druhá část práce se potom bude soustředit na příčiny vzniku politiky energetické transformace Energiewende, budou podrobně analyzovány její cíle a také nástroje, které k jejich naplňování využívá. V následující části se budeme zabývat dosavadními výsledky implementace Energiewende a pokusíme se představit pravděpodobnou perspektivu dalšího vývoje. V poslední části práce zanalyzujeme potenciální dopady energetické transformace pro Českou republiku a na závěr shrneme důležité poznatky a zhodnotíme, zda se nám podařilo naplnit stanovený cíl práce a zodpovědět na položené otázky.
Historický vývoj německé environmentální politiky s důrazem na její energetické konsekvence Němci jsou s ochranou životního prostředí velmi silně spjati. Důkazem toho je i fakt, že jsou ochotni leccos obětovat a investovat nemalé prostředky do jeho ochrany. To vše s vědomím, že pomyslné ovoce těchto kroků budou sklízet až příští generace, což je ostatně pro otázky týkající se ekologie typické. Ochota „připlatit si“ za kvalitnější životní prostředí a udržitelný rozvoj se velmi silně projevuje i v rámci energetické politiky Německa, která má všeobecně velkou podporu ze strany veřejnosti. A to i přesto, že v období energetické transformace se zvýšily ceny energie. Podle zdrojů z roku 2014 v posledních letech souhlasí s novým energetickým konceptem 56 – 92 % dotazovaných.2 Pozitivní vnímání současné německé energetické politiky vychází nepochybně z historie.
1.1 Historický vývoj německé environmentální politiky do poloviny 20. století Německý národ měl odedávna silný vztah k přírodě. Tento jev se projevoval jak v literatuře, tak ve výtvarném umění. Fascinace přírodou, lesem a stromy je patrná z mnoha mýtů a pověstí sahajících do dob Velké Germánie, pohádek Bratří Grimmů či básní Rainera Maria Rilkeho. Během období Třetí říše docházelo až ke zbožnému uctívání německé přírody. Příkladem může být i výrok Hermana Goeringa: “Věčný les a věčný národ patří k sobě!”3 Nacistická ideologie Blut und Boden4, tedy Krev a půda, oslavovala vztah národa k půdě i přírodě a tradiční německou náklonnost k životnímu prostředí tak zneužívala ve svůj prospěch. Sounáležitost s přírodou je v Německu velmi silně zakořeněna dodnes. Není tedy překvapivé, že se ochrana přírody a klimatu výrazně promítá do politiky státu, a že právě 2
Die Energie der Zukunft. In: Www.bmwi.de [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/fortschrittsbericht,property=pdf,bereich=bmwi201 2,sprache=de,rwb=true.pdf., s.172 3 Love for the Forests Deeply Rooted in German Psyche. In: Http://www.dw.de/ [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.dw.de/love-for-the-forests-deeply-rooted-in-german-psyche/a-3970648 4 Blut und Boden. In: Http://www.lexikon-drittes-reich.de [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.lexikon-drittes-reich.de/Blut_und_Boden
15
Německo jako první začalo používat koncept udržitelného rozvoje. Tento termín byl použit saským lesním správcem Hansem Carlem von Carlowitzem již v roce 1713 v jeho díle “Sylvicultura Oeconomica”, ve kterém je popsána teorie udržitelné těžby lesů.5 Jde o první využití konceptu udržitelného rozvoje v průmyslu a Německu tedy nelze upřít roli průkopníka v oblasti ekologie. Ekologický přístup k životu navíc není podporován pouhou hrstkou nadšenců, nýbrž má a vždy měl masovou podporu ze strany německých občanů. V souvislosti s tím je třeba zmínit organizaci Bund Heimat und Umwelt (BHU) – Svaz vlasti a životního prostředí, která byla založena již v roce 1904. Sdružuje regionální a environmentální hnutí a její členská základna dnes čítá bezmála půl milionu členů.
1.2
Historický vývoj německé environmentální politiky po II. světové válce Po skončení II. světové války bylo území Německa rozděleno do čtyř částí, na tzv.
okupační zóny. Zóny spravované USA, Velkou Británií a Francií se staly 23. května 1949 základem nově vzniklé Spolkové republiky Německo (Západní Německo), ze Sovětské okupační zóny vznikla 7. října 1949 Německá demokratická republika (Východní Německo).
1.2.1
Energetika a životní prostředí v Německé demokratické republice Oblast východního Německa je bohatá na výskyt hnědého uhlí. Německá
demokratická republika se tedy od svého vzniku spoléhala na energii tepelnou. Výroba energie z obnovitelných zdrojů byla označována za neúčelnou zejména s ohledem na zeměpisnou polohu země, geologické a klimatické podmínky. Někteří autoři počítali s tím, že v roce 2000 bude energie z obnovitelných zdrojů tvořit na energetickém mixu Německa6 podíl maximálně 1%, proto nebylo investováno do alternetivních technologií a do vývoje. V NDR nehrála ochrana životního prostředí důležitou roli - spíše než na hledání nových zdrojů se energetická politika soustředila na využívání stávajících osvědčených zdrojů energie. Obecně lze říci, že politika celého východního bloku nehleděla příliš na ekologii a NDR nebyla výjimkou. Za krok učiněný směrem k ochraně životního prostředí v NDR můžeme považovat 5
GROBER, Ulrich. From Freiberg to Rio: Hans Carl von Carlowitz’ ‘Sylvicultura Oeconomica’ and the career of the term ‘sustainable’. In: Http://tu-freiberg.de/ [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://tufreiberg.de/ressourcenprofil/pdf/Text%20Grober%20englisch.pdf 6 GRUHN, Werner. Umweltpolitische Aspekte der DDR-Energiepolitik. Erlangen: Vertrieb, Institut für Gesellschaft und Wissenschaft (IGW) an der Universität Erlangen-Nürnberg, 1982, 166 p. ABG (Series), 1982/4. ISBN 38-815-0063-4.
opatření ze 70. let, které bylo zaměřeno na účinné využívání energie v průmyslu. Toto opatření ovšem nebylo cíleno na jednotlivce. Obyvatelé NDR nebyli motivování k úsporám energie ani jejími cenami: Cena za kWh v roce 1988 byla 8 feniků, což bylo stejné jako v roce 1948.7 Po roce 1980 se sice alternativní zdroje energie začaly dostávat do popředí zájmu i ve Východním Německu, ovšem pouze pozvolna a mnohdy jako „vedlejší produkt“. Bylo tomu tak např. v případě využívání biomasy jakožto hnojiva, kdy vzniklé teplo bylo považováno za odpadní produkt. V této době bylo v omezeném množství využíváno také větrné energie, ovšem nikoliv pro výrobu a distribuci elektřiny, ale jen pro napájení zavlažovacích systémů. Energie z vodních zdrojů byla využívána také velmi vzácně. Jako důvod byly uváděny nevyhovující geografické podmínky. Stejně tak nebylo shledáno výhodným ani využití solární energie. Na tento alternativní způsob se vzhledem k zeměpisné poloze Německa pohlíželo zvláště skepticky. V NDR bylo ročně vytěženo až 300 milionů tun hnědého uhlí, jehož zpracování a následné spalování je pro životní prostředí větší zátěží než u uhlí černého. Díky masivnímu využívání tepelných elektráren se NDR podařilo pokrýt až 70% spotřeby energie. Na energetickém mixu se také podílely jaderné elektrárny postavené na základě sovětských projektů.8 Východní Německo, které bylo vpodstatě Sovětským satelitem, nemělo ambice ani vliv na rozhodování o své energetické politice, proto mělo po pádu berlínské zdi a znovusjednocení Německa co dohánět. Jak po ekonomické stránce, tak v oblasti životního prostředí. Ostatně, do dnešního dne je dobře patrný tehdejší rozdílný přístup k hospodaření s energií na satelitních snímcích Berlína. Pomyslná berlínská zeď zůstává stále dobře patrná, jelikož ve Východním Berlíně byly využívány pro pouliční osvětlení tradiční žluté žárovky, zatímco Západní Berlín byl již před znovusjednocením Německa osvětlen úspornými světly, která svítí bíle. Jelikož do dnešního dne nedošlo k plošné výměně osvětlení, můžeme na nočním snímku pozorovat Berlín stále rozdělený na dvě části.
7
The illuminating journey of former East Germany: from dirty power to 40% renewable energy. In: IRFAN, Umair. Http://www.eenews.net/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.eenews.net/stories/1060008259 8 The illuminating journey of former East Germany: from dirty power to 40% renewable energy. In: IRFAN, Umair. Http://www.eenews.net/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.eenews.net/stories/1060008259
17
Zdroj: European Space Agency (2012)
Z výše uvedeného tedy plyne, že v NDR zelená politika de facto neexistovala, respektive její význam byl zcela zanedbatelný. Proto v dalších kapitolách své diplomové práce až do znovusjednocení Německa v roce 1990 podrobněji sleduji už pouze vývoj enviromentální politiky ve Spolkové republice Německo.
1.2.2 Počátky zelené politiky v Německu Na environmentální témata začala část německé veřejnosti upozorňovat začátkem 60. let. Jednou z velice diskutovaných publikací na toto téma se stala kniha Meze růstu (1972) autorky Donelly Meadowsové, která pojednávala o vyčerpatelnosti zdrojů, znečičťování ovzduší a dopadech produkce na životní prostředí.9 V publikaci Planeta bude vydrancována (1975) Herbert Gruhl upozorňuje na nepříznivé dopady ekonomiky a nezodpovědného nakládání s přírodními zdroji. Obě tyto knihy přispěly k formování různých environmentálních hnutí, které daly v roce 1980 vzniknout straně Zelených – Die Grüne, která se zelené politice začala věnovat naplno.
9
Zelená knížka
1.2.3 Vývoj v 70. letech Ochrana životního prostředí se v 70. letech minulého století začala stávat významným společenským i politickým tématem. Německo tehdy zachvátil masivní úhyn lesů, který byl přisuzován zejména kyselým dešťům, zhoršené kvalitě půdy a ovzduší znečištěnému oxidem siřičitým, oxidy dusíku a uhlovodíky. Znečištění ovzduší a půdy bylo způsobeno průmyslovým rozvojem Evropy v předešlých letech. Tato problematika rozproudila vášnivou debatu, která se těšila celonárodnímu zájmu. Začal se používat termín “Waldsterben”, tedy “vymírání lesů”.
10
Němci byli velmi znepokojeni zhoršujícím se stavem životního prostředí,
politici napříč vládními stranami byli za jedno, že je třeba zavést opatření, která by předcházela podobným negativním dopadům na ekosystém a začalo se ve větší míře mluvit o nových energetických zdrojích. Dalším faktorem, který tyto diskuse podpořil ještě více, byla první ropná krize v roce 1973. 1.2.3.1 Ropná krize v roce 1973 a její důsledky Země postižené obrovským nárůstem cen ropy si uvědomily, že je nutné, aby přehodnotily svou energetickou politiku a pokusily se posílit energetickou soběstačnost a zmenšit tak svou závislost na importu ropy. Po vzoru Spojených států amerických se i Německo zaměřilo na šetření energií a na její efektivní využívání. Šetrné využití zdrojů energie bylo považováno za cestu k větší nezávislosti na importu energetických zdrojů ze zahraničí a k zajištění energetické bezpečnosti. Na základě těchto událostí byla v 70. letech vytvořena politika energetické účinnosti. Jedním z neúspěšných kroků byl například zákaz používání automobilů v neděli. Vznikla ovšem i mnohem účinnější opatření. Spolkové ministerstvo hospodářství11 propagovalo šetrnost spotřebitelů kampaní „Šetření energií: Nejlepší zdroj energie“12. Kromě této kampaně vstoupil roku 1976 v účinnost zákon o úsporném hospodaření energií, který zavedl základní požadavky na zateplení budov. Tento zákon v novelizované podobě platí dodnes.
10 UEKÖTTER, Frank. The greenest nation?: a new history of German environmentalism. xiii, 233 stran. ISBN 978-026-2027-328. 11 Spolkové ministerstvo hospodářství za různých vlád měnilo názvy i kompetence. Od roku 2005 až 2013 ministerstvo neslo název Spolkové ministerstvo hospodářství a technologie (Bundesministerium für Wirtschaft und Technologie), od roku 2013 jej známe jako Spolkové ministerstvo hospodářství (Bundesministerium für Wirtschaft und Energie). Pro účely diplomové práce jej budeme nazývat jen ministerstvem hospodářství. 12 Energieeinsparung und Effizienz: Die wichtigsten Pfeiler der Energiewende. In:Http://www.bpb.de/ [online]. 2013 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z:http://www.bpb.de/politik/wirtschaft/energiepolitik/152893/energieeinsparung-und-effizienz
19
Kromě zvýšení energetické efektivity přispěla první ropná krize na počátku 70. let i k rozmachu jaderné energetiky, která měla pomoci oprostit se od závislosti na dovozu ropy a tak přispět k energetické soběstačnosti země. Boom jaderné energetiky pokračoval přes mnohé protesty až do dubna roku 1986, kdy světem otřásla tragická havárie černobylské jaderné elektrárny. 1.2.3.2 Vznik a rozvoj jaderné energetiky v Německu Využívání jaderné energie je ukotveno v německém právním řádu v prvním zákoně o jaderné energetice z roku 1959. První jaderná elektrárna měla vyrůst v západním Berlíně v 60. letech, od tohoto projektu se však upustilo.13 Oproti sousední Francii si dalo Německo se stavbou jaderných elektráren na čas. Teprve po první ropné krizi začal v Německu atomový rozmach. Jaderná energie získala konečně značnou podporu a to vedlo k výstavbě několika jaderných elektráren. V roce 1973 v rámci programu pro rozvoj jaderné energetiky byly naplánovány masivní investice do této oblasti: podíl energie z jádra měl vzrůst ze 7 % v roce 1975 na 35 % v roce 1985.14 Německo předpovídalo nárůst poptávky po energii o sedm procent ročně a plánovalo ho uspokojit produkcí osmi nových jaderných elektráren postavených do roku 1990. Zároveň s těmito plány rozvoje však přišla i velká vlna odporu. První vlna protestů proti jaderné energetice se vzedmula hned v 70. letech. Občané měli totiž z jádra obavy - zejména z nebezpečí havárie, z problémů s ukládáním jaderného odpadu nebo ze zneužití radioaktivního paliva pro jiné nežli mírové účely15. Bylo to pochopitelné! Od konce druhé světové války neuplynulo tolik času a tak měli všichni v živé paměti, jak zničující následky může mít atomová zbraň. Lidé ovšem protestovali nejen proti jaderné technologii jako takové, ale i proti netransparentní a autoritářské politice vlády, která bez konzultace s veřejností podporovala vznik těchto obřích průmyslových projektů na zelené louce16. Jeden z prvních protestů směřoval proti výstavbě jaderné elektrárny ve Wyhl na jihozápadě Německa. Již od 13
Mass occupation of proposed Wyhl nuclear power plant site in Germany, 1974-1977. In:Http://nvdatabase.swarthmore.edu/ [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://nvdatabase.swarthmore.edu/content/mass-occupation-proposed-wyhl-nuclear-power-plant-site-germany1974-1977 14 NELKIN, Dorothy a Michael POLLAK. The atom besieged: extraparliamentary dissent in France and Germany. Cambridge, Mass.: MIT Press, c1981, x, 235 p. ISBN 02-621-4034-9. s.127 15 NELKIN, Dorothy a Michael POLLAK. The atom besieged: extraparliamentary dissent in France and Germany. Cambridge, Mass.: MIT Press, c1981, x, 235 p. ISBN 02-621-4034-9. s.127 16 GLASER, A. From Brokdorf to Fukushima: The long journey to nuclear phase-out. Bulletin of the Atomic Scientists [online]. 2012-11-01, vol. 68, issue 6, s. 10-21 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1177/0096340212464357. Dostupné z:http://bos.sagepub.com/lookup/doi/10.1177/0096340212464357
počátečních plánů výstavby v roce 1971 byl projekt ostře kritizován opozicí a místními obyvateli. I přesto se v roce 1975 začalo stavět, na což reagovali místní blokádou místa výstavby. Záběry tehdejšího nepřiměřeného zásahu policistů, kteří se pokoušeli násilně odvléci demonstrující farmáře, obletěly SRN a na podporu místních demonstrantů přijelo na 30.000 osob. V průběhu protestů aktivisté zvali do Wyhl odborníky, kteří se problematikou jádra zabývali a vznikla tak „Univerzita ve Wyhl“. Mnozí z vědců a odborníků se vyslovili pro podporu jaderné energetiky, velké množství však bylo jednoznačně proti. A to i přesto, že těmito výroky mohli ohrozit svá postavení na státních univerzitách.17 Vytrvalé protesty nakonec přiměly správní soud ke zrušení stavebního povolení a projekt jaderné elektrárny ve Wyhl se nikdy nerealizoval. Tato oblast byla dokonce vyhlášena přírodní rezervací. Události ve Wyhl rozpoutaly nadnárodní debatu týkající se jaderné energetiky, začala vznikat nová „protiatomová“ hnutí a mnoho místních občanských sdružení na základě této mediální kauzy rozšířilo svou působnost o problematiku jaderné energetiky.18 Aféra Wyhl dokonce inspirovala odpůrce v dalších státech západní Evropy a Severní Ameriky. Heslem protestů proti jaderné elektrárně ve Wyhl se stala věta: „Lepší být dnes aktivní, než zítra radioaktivní!” (Lieber heute aktiv als morgen radioaktiv). Toto heslo bylo užíváno i během dalších protestů v následujících letech. Protiatomové hnutí zabránilo dostavbě elektrárny ve Wackersdorf v Bavorsku, na několik let oddálilo dostavbu jaderné elektrárny v Brokdorf na severu Německa a za zmínku stojí i osud jaderné elektrárny v Kalkar v Severním Porýní – Vestfálsku. Tato jaderná elektrárna byla i přes protesty, které vedly například k zatarasení všech dálnic na severu Německa a legitimaci až 150.000 osob, zcela dostavena. Jednalo se o velice nákladný projekt, který měl využívat množivý reaktor typu FBR (Fast Breeder Reactor). V roce 1991 však německá vláda rozhodla, že elektrárna nebude zprovozněna, a to s ohledem na bezpečnost provozu. Nakonec byla tato dostavená jaderná elektrárna transformována na bizarní dětský zábavní park s kolotočem umístěným v chladicí věži19. I přes intenzivní odpor části veřejnosti a zastavení několika projektů však byla jaderná 17
Mass occupation of proposed Wyhl nuclear power plant site in Germany, 1974-1977. In:Http://nvdatabase.swarthmore.edu/ [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://nvdatabase.swarthmore.edu/content/mass-occupation-proposed-wyhl-nuclear-power-plant-site-germany1974-1977 18 AKW - KKW - Wyhl: Der Widerstand im Wyhler Wald gegen das geplante Atomkraftwerk. In:Http://vorort.bund.net [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://vorort.bund.net/suedlicheroberrhein/wyhl-chronik.html 19 GLASER, A. From Brokdorf to Fukushima: The long journey to nuclear phase-out. Bulletin of the Atomic Scientists [online]. 2012-11-01, vol. 68, issue 6, s. 10-21 [cit. 2014-12-20]. DOI: 10.1177/0096340212464357. Dostupné z:http://bos.sagepub.com/lookup/doi/10.1177/0096340212464357
21
energetika podporována jak hlavními politickými stranami, tak i odbornou veřejností.20 K posílení „proatomové“ politiky státu přispěla také druhá ropná krize v roce 1979, kdy se Německo utvrdilo v tom, že je třeba dále budovat nezávislost na importu ropy ze třetích zemí. Můžeme tedy říci, že ropná krize byla vodou na mlýn vládní koalice, která se jádra i přes snahy aktivistů nechtěla vzdát. Neutuchající demonstrace protiatomového hnutí a tlak veřejnosti však přispěl alespoň ke zřízení vyšetřovací komise pro nukleární energii, kterou zřídil spolkový sněm, jejímiž členy bylo sedm poslanců a osm externích odborníků z oblasti energetiky. Tato komise měla za úkol připravovat zprávy a doporučení týkající se výstavby a provozu jaderných elektráren21 a stala se předzvěstí sloučení problematiky životního prostředí a energetiky v jeden celek.
1.2.4 Vývoj v 80. letech V 80. letech se Německo začalo zabývat problematikou životního prostředí intenzivněji než kdy dříve. Kromě kyselých dešťů se začalo vášnivě debatovat o globálním oteplování a stoupání hladiny oceánu22. Dalším tématem, které znepokojovalo německou veřejnost, byl i problém ozónové díry.23 Velkou roli v propagaci ekologických témat sehrála i organizace Greenpeace. Příkladem může být její boj proti masovému lovu velryb, odpadu v oceánech nebo proti již zmiňovanému globálnímu oteplování. Nelze také opomenout události vyvolané havárií chemičky Hoffman-La Roche v severoitalském Sevesu, během které unikl do ovzduší toxický dioxin, čímž se ve všeobecnou nelibost dostal i chemický průmysl. To bylo podpořeno i aférou týkající se nesprávného nakládání s nebezpečným chemickým odpadem stejné firmy o pár let později.24 V 80. letech rostla také kritika průmyslového zemědělství, genetické modifikace potravin, zostřil se boj za práva zvířat a došlo k velkému rozmachu prvních specializovaných „bio“ obchodů. Zájem o environmentální témata se přestává týkat jen úzké skupiny aktivistů,
20
GLASER, A. From Brokdorf to Fukushima: The long journey to nuclear phase-out. Bulletin of the Atomic Scientists [online]. 2012-11-01, vol. 68, issue 6, s. 10-21 [cit. 2014-12-20]. DOI: 10.1177/0096340212464357. Dostupné z:http://bos.sagepub.com/lookup/doi/10.1177/0096340212464357 21 Bundestags-Enquete-Kommission 1980. In: Http://www.bund-naturschutz.de [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bund-naturschutz.de/fileadmin/download/energie/Bundestags-Enquete-kommission.pdf 22 Což demonstruje například titulní strana týdeníku Der Spiegel 33/86, na které fotomontáž zatopené kolínské katedrály s palcovým titulkem „Die Klima-Katastrophe“ 23 UEKÖTTER, Frank. The greenest nation?: a new history of German environmentalism. xiii, 233 stran. ISBN 978-026-2027-328 24 Verschweigen, Abwiegeln und Dementieren. Der Spiegel [online]. roč. 1983, č. 22 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-14020561.html
ale stává se pro stále větší skupinu obyvatel Německa životním stylem. To se samozřejmě muselo promítnout i do politiky. 1.2.4.1 Strana zelených Rozmach zájmu veřejnosti o enviromentální témata, nesouhlas s některými postoji vlády k výše zmiňovaným problémům, to vše přispělo v roce 1983 k úspěchu strany Zelených jak v zemských, tak ve spolkových volbách. Tato strana, založená o pouhé tři roky dříve, dokázala využít situace a ve federálních volbách v roce 1983 se jí podařilo získat 5,6 % hlasů, tedy 28 křesel ve Spolkovém sněmu. Prozatím jen v opoziční roli začali Zelení systematicky propagovat svůj program zaměřený mimo jiné na odstoupení Německa od jádra. Snažili se přimět ostatní politické partaje, aby se tímto tématem začaly zabývat na federální úrovni. V čele Zelených byl tehdy Joschka Fisher, který v dalších letech sehrál významnou roli i jako ministr životního prostředí, kterým byl jmenován o dva roky později. Strana Zelených byla ve svých počátcích formována zejména levicově smýšlejícími studenty, členy různých environmentálních organizací a hnutí brojících proti jaderné energetice. Díky tlaku, který Zelení vyvíjeli, se stali hnacím motorem při vytváření environmentální politiky Německa 80. let. 1.2.4.2 Havárie v Černobylu a její vliv na německou jadernou energetiku Havárie černobylské jaderné elektrárny v dubnu roku 1986 vyprovokovala v Německu další vlnu odporu proti jaderné energetice. Proti jádru se tentokrát začali silně vymezovat také média, stále více politiků a vědci i odborníci z oblasti průmyslu. Tehdejší kancléř Helmut Kohl podpořený svou stranou CDU/CSU (Křesťanští demokraté) se snažil uklidnit veřejnost tvrzeními, že se jednalo o havárii, která v Německu nehrozí, protože na vině byly nekvalitní sovětské technologie25, ale pro Zelené byla černobylská havárie novou příležitostí. V kontextu událostí se pokusili prosadit okamžité odstoupení od jádra. Tentokrát se k jejich požadavkům připojila také strana SPD (Sociální demokraté), která ovšem prosazovala méně radikální řešení a postupné vypínání jaderných elektráren v Německu. To se tehdy sice nepodařilo prosadit, nicméně jistý posun můžeme zaznamenat - ještě v roce 1986 bylo zřízeno Ministerstvo životního prostředí, ochrany přírody 25
Historische Debatte: Tschernobyl und die Folgen. In: Http://www.bundestag.de [online]. 2011 [cit. 2015-0104]. Dostupné z:http://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2011/34120672_kw17_25jahre_tschernobyl/205198
23
a
jaderné
bezpečnosti
(Bundesministerium
für
Umwelt,
Naturschutz,
Bau
und
Reaktorsicherheit). Do té doby totiž tvořila energetika a životní prostředí dvě oddělené, na sobě nezávislé agendy a řešením environmentální problematiky byla pověřena ministerstva vnitra, zemědělství a zdravotnictví. To se však ukázalo při řešení problémů, které s sebou přinesla černobylská havárie (například řešení problému zvýšené radiace některých potravin) nekoncepční a špatně koordinovatelné a právě díky novému ministerstvu životního prostředí mohly být otázky a témata týkající se životního prostředí a energetiky řešeny komplexně. Prvního ministra tohoto resortu, Waltera Wallmanna, následoval v roce 1987 Klaus Töpfer. Události následující po černobylské havárii dále pomohly k tomu, aby se přesněji definovalo, jak se jednotlivé politické strany staví k jaderné energetice. Pravicové strany a strany pravého středu si k atomové energii udržely veskrze pozitivní přístup, levý střed a levice včetně Zelených se postavily proti jádru naopak ještě radikálněji. Černobylská havárie měla ještě jeden zcela zásadní dopad na vývoj energetické politiky Německa: od roku 1986 země nepřišla s novým projektem jaderné elektrárny. Rozestavené elektrárny byly sice dostaveny a uvedeny v provoz, ovšem nové projekty od roku 1986 již nevznikly. Poslední jaderná elektrárna byla zprovozněna v roce 1989 a od tohoto roku se elektrárny už pouze odstavovaly.
1.2.5 Vývoj v 90. letech Poté, co utichly protesty spojené s černobylskou havárií, koncentrovala se pozornost odpůrců jaderné energie na skladování jaderného paliva a jeho transport. V roce 1995 byla přepravena do solného ložiska u Gorlebenu první várka vyhořelého paliva. To se samozřejmě neobešlo bez masivních demonstrací. Ty v podstatě pokračují i dnes, vždy v období, kdy se jaderný odpad sváží speciálními nákladními vlaky a ukládá se, což se děje jedenkrát ročně.26 V roce 1998 byl dokonce transport odpadu zastaven Angelou Merkelovou, tehdejší ministryní životního prostředí, a to z důvodu, že kontejnery s jaderným odpadem emitovaly mnohokrát větší radiaci, než bylo povoleno zákonem.27 Odpůrci jádra tehdy pocítili velké zadostiučinění, když se potvrdily jejich předpovědi a vláda musela uznat, že transport odpadu 26
HUDIG, Kees. Statewatch Analysis: Policing popular mass protests: The transport of nuclear waste at Goelben, Germany. In: Http://www.statewatch.org [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.statewatch.org/analyses/no-144-policing-protests-germany.pdf 27 Der strahlende Castor. Der Spiegel [online]. 1998, č. 22 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-7893475.html
není tak bezproblémový, jak veřejnosti dlouhodobě tvrdila. Celkově jsou 90. léta pro vývoj energetiky důležitým mezníkem – začíná první vlna odstavení reaktorů (brzy po znovusjednocení Německa v roce 1990 jsou z provozu odstaveny tři východoněmecké elektrárny se sovětskými reaktory) a začíná se psát nová kapitola energetické politiky Německa.
25
Politika energetické transformace Energiewende Termín „Energiewende“, do češtiny překládán jako energetická transformace, byl poprvé použit v roce 1980 německým Institutem aplikované ekologie (Öko-Institut28) ve studii „Směrem k udržitelnému energetickému růstu a bohatství bez ropy a uranu“, která navrhovala komplexní řešení, jak docílit hospodářského růstu s nižší spotřebou energie. Cestou k růstu mělo být právě zvýšení energetické efektivity a využívání obnovitelných zdrojů energie29.
1.3 Vznik a vývoj V této podkapitole se budeme zabývat příčinami vzniku politiky Energiewende a jejím pozvolným vývojem již od konce 90. let. Některá média nesprávně uvádějí, že politika Energiewende přišla až po nehodě jaderné elektrárny Fukušina, v této části se ovšem přesvědčíme, že vývoj Energiewende započal již několik let před japonským neštěstím.
1.3.1 Atomausstieg Podzimní spolkové volby roku 1998 znamenaly pro Německou politiku zásadní obrat, jelikož po šestnácti letech vlády Křesťanských demokratů a liberálů zvítězila Sociální demokracie (SPD) v čele s Gerhardem Schröderem. Strana SDP společně se Zelenými sestavila vládu na základě koaliční smlouvy z roku 1998.30 Rudo-zelená vláda stála v čele Německa až do roku 2005, kdy se konaly předčasné volby. Pro stranu Zelených znamenal rok 1998 velký úspěch, ve volbách získala 6,1 % hlasů, tedy 49 křesel ve spolkovém sněmu a tři ministerské posty.31 Díky účasti ve vládě se Sociálními demokraty mohli začít Zelení naplňovat svá programová prohlášení a zasadit se o budoucnost Německa bez jadrných elektráren. 28
Öko-Institut byl založen a financován jednak ekologickými organizacemi, ale i protestantskou organizací. V Německu je zelená politika silně podporována církví. 29 Öko-Institut e.V. Oeko [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.oeko.de/en/print/epaper/infrastructure-of-the-future/ 30 SCHRÖDER, Gerhard. Aufbruch und Erneuerung - Deutschlands Weg ins 21. Jahrhundert. Trend.infopartisan [online]. 1998, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.trend.infopartisan.net/trd1098/vertrag.html 31 Bruns, E., Ohlhorst, D., Wenzel, B., Köppel, J.. Renewable energies in germany’s electricity market, xx, 408 stran. ISBN 978-90-481-9905-1
Právě v období rudo-zelené koalice byl zaveden pojem známý jako “Atomausstieg” – odstoupení od atomové energie. Zelení se sice nedočkali okamžitého vypnutí všech reaktorů, nicméně v rámci koaliční smlouvy byl dohodnut postup, který měl vést k postupnému upuštění od získávání energie z jádra. Koaliční smlouva obsahuje závazek ke změně zákona o jaderné energetice zpřísňující kontroly jednotlivých zařízení, přísnější pravidla pro nakládání s odpadem, zákaz jeho recyklace a nalezení vhodnějších míst pro úložiště, zrušení novely zákona z roku 1998 a zavedení ekologické daně. Dalším krokem, který koaliční smlouva předpokládala, byla jednání s energetickými společnostmi, jež měla přispět k nalezení společného konsenzu v oblasti směřování německé energetické politiky. Zejména bylo třeba najít způsob, jakým vyřadit z provozu elektrárny bez povinnosti hradit jejich provozovatelům odškodnění, která by stát vyšla na miliardy.32 Politika koalice v oblasti energetiky však nebyla postavena pouze na vizi Německa bez nukleárních elektráren, ale na celkové modernizaci tohoto odvětví v souladu s životním prostředím. Jádro tedy nemělo být plně nahrazeno uhlím, ale vláda chtěla podpořit alternativní způsoby
získávání
energie.
V tomto
období
se
v podstatě
začala
rodit
politika
„Energiewende“, která spočívá mimo jiné v nahrazení jaderné energie energií z obnovitelných zdrojů. O záměru o odstoupení od jaderné energie promluvil nově zvolený kancléř Gerhard Schröder na mezinárodní úrovni v rámci pátého zasedání konference smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Na zasedání navíc uvedl, že má německá vláda v plánu zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2010 a prohlásil, že s ohledem rizika, která s sebou nese jaderná energetika, se vláda rozhodla upouštět od využívání jaderné energie. Schröder dále prezentoval závazek Německa ratifikovat Kjótský protokol do roku 200233. Na základě těchto prohlášení Německo přijalo cíl stanovený Bílou knihou „Energie pro budoucnost“34 z roku 1997. Projekt energetické transformace měl podporu jednak ve vládě, za kterou stála environmentální hnutí, ale také u té části průmyslu, jež viděla potenciál v rozvoji zelených technologií. S vládní politikou samozřejmě nesouhlasili zástupci jaderného průmyslu, včetně
32 Bruns, E., Ohlhorst, D., Wenzel, B., Köppel, J.. Renewable energies in germany’s electricity market, xx, 408 stran. ISBN 978-90-481-9905-1 33 Fifth Session of the Conference of the Parties of the United Nations Framework Convention on Climate Change. In: Unfccc[online]. 1999 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://unfccc.int/cop5/media/pressre2e.pdf 34 ENERGY FOR THE FUTURE: RENEWABLE SOURCES OF ENERGY - White Paper for a Community Strategy and Action Plan. In: Europa [online]. 1997 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://europa.eu/documents/comm/white_papers/pdf/com97_599_en.pdf
27
části politického spektra, konkrétně většiny křesťanských demokratů (CDU/CSU) a liberálů (FDP).35 Již v roce 1998 začala série vyjednávání s energetickými koncerny (EnBW, RWE, Eon a švédským Vattenfall36) ohledně postupného odstavování reaktorů. Jednání byla problematická zejména z důvodu, že ani představitelé vlády nebyli v otázkách energetiky zcela za jedno. Ministr životního prostředí Jürgen Trittin ze strany Zelených prosazoval razantnější řešení, absolutní zákaz recyklace jaderného odpadu a rychlejší odklon od jádra (v horizontu 25 let), zatímco ministr pro hospodářství a technologie Werner Müller s dlouholetými zkušenostmi z energetického průmyslu byl zastáncem jaderné energie. Navíc byl podporován kancléřem Schröderem, což jej stavělo do výhodnější vyjednávací pozice.37 Zástupci jaderné energetiky, kteří prosazovali odstavení reaktorů v horizontu až 35 let, měli lepší pozici i proto, že měli za roky fungování vybudované úzké vazby na administrativu státu.38 Po mnoha jednáních a ústupcích obou stran se jednotliví aktéři dohodli na odklonu od jádra s tím, že se zástupci energetických společností zavázali, že od státu nebudou požadovat odškodné, na které by jinak společnosti měly nárok. Dne 14. června 2000 byla přijata dohoda spolkové vlády s výše jmenovanými energetickými koncerny o postupném ústupu od jádra. Ta bývá označována jako „atomový konsenzus“39. Smluvní strany se dohodly na tom, že 19 fungujících zařízení bude mít provozní lhůtu 32 let od zahájení komerčního provozu. Zároveň bylo umožněno energetickým společnostem přesunout výrobu z prvních odstavených reaktorů do jiných elektráren. Pro každý reaktor bylo vypočteno množství energie, které má do skončení provozu vyrobit a v případě předčasného odstavení mohl být tento objem energie
35
EVRARD, Aurélien a Sabine SAURUGGER. Les groupes d’intérêt économiques face à un changement de paradigme: le cas de l’énergie nucléaire en Allemagne: Swiss Political Science Review. Onlinelibrary [online]. 2007, č. 13 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.16626370.2007.tb00070.x/pdf 36 Tyto čtyři společnosti dohromady kontrolují 90% výrobní kapacity, téměř celou přenosovou síť vysokého napětí a zhruba polovinu maloobchodního trhu 37 EVRARD, Aurélien a Sabine SAURUGGER. Les groupes d’intérêt économiques face à un changement de paradigme: le cas de l’énergie nucléaire en Allemagne: Swiss Political Science Review. Onlinelibrary [online]. 2007, č. 13 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.16626370.2007.tb00070.x/pdf 38 EVRARD, Aurélien a Sabine SAURUGGER. Les groupes d’intérêt économiques face à un changement de paradigme: le cas de l’énergie nucléaire en Allemagne: Swiss Political Science Review. Onlinelibrary [online]. 2007, č. 13 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.16626370.2007.tb00070.x/pdf 39 Vereinbarung zwischen der Bundesregierung und den Energieversorgungsunternehmen. In: Bmub.bund [online]. 2000 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/atomkonsens.pdf
vyroben jiným reaktorem.40 Toto flexibilní opatření bylo přijato k zajištění přiměřenosti a zmírnění dopadu na energetické společnosti s ohledem na nadcházející úplné odstavení reaktorů. Procesem schvalování jednotlivých žádostí o tento „převod energie“ bylo pověřeno ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se spolkovým kancléřem a ministerstvem hospodářství. Pokud vezmeme v potaz, že ministerstvo životního prostředí je zásadně proti jaderné energetice a ministerstvo hospodářství naopak zastává názor, že energie z jádra je technologií levnou a nezatěžující ovzduší, nejeví se nalezení společného názoru při povolování „převodu energie“ jako pravděpodobné. Kancléř je tedy v této oblasti zákonem postaven do role jakéhosi arbitra. Energetické společnosti se kromě toho, že nebudou požadovat odškodnění, zavázaly k tomu, že budou dodržovat pravidelné bezpečnostní kontroly v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními standardy ve spolupráci s federální Agenturou pro jadernou energetiku a odpad bude transportován a recyklován pouze do roku 2005. Poté bude veškeré vyhořelé palivo trvale uskladňováno. Dále společnosti souhlasily s tím, že bude navýšena finanční záruka, kterou musí provozovatel každého zařízení uhradit, a to na 2,5 miliardy eur.41 V souladu s touto dohodou byl vytvořen pozměňovací zákon o řádném ukončení jaderné energie pro komerční výrobu elektřiny42, který novelizoval původní zákon o jaderné energii. Nový zákon, který až na marginální změny odpovídal původnímu „nukleárnímu konsenzu“ vstoupil v platnost v roce 2002. Někteří aktéři považovali schválené změny za úspěch, jiní byli nespokojeni. Sociální demokraté byli s výsledkem spokojeni, zatímco jejich koaliční partner, strana Zelených, jejich nadšení příliš nesdílela - její členové si přáli rychlejší odstavení reaktorů a přísnější legislativu vůči energetickým společnostem. Rozhodně se ovšem nedá hovořit pro vládu o neúspěchu. Zástupci energetického průmyslu byli v podstatě také spokojeni. Ostatně, původní návrh, který byl jimi prosazován, počítal s 35 lety provozu elektráren. Výsledné řešení tedy pro energetický průmysl vyznělo příznivě.
40
Vereinbarung zwischen der Bundesregierung und den Energieversorgungsunternehmen. In: Bmub.bund [online]. 2000 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/atomkonsens.pdf 41 Vereinbarung zwischen der Bundesregierung und den Energieversorgungsunternehmen. In: Bmub.bund [online]. 2000 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/atomkonsens.pdf 42 Německo. Gesetz zur geordneten Beendigung der Kernenergienutzung zur gewerblichen Erzeugung von Elektrizität. In: 22. 2002.
29
Protiatomová hnutí změnu považovala za Pyrrhovo vítězství, jelikož si stejně jako strana Zelených přála razantnější řešení. Veřejnost byla ovšem celkově s vládní politikou spokojena, jelikož se konečně podařilo vyřešit problém, který s německou společností hýbal bezmála třicet let. Svůj souhlas s energetickou politikou státu vyjádřila veřejnost ve volbách roku 2002. Vítěznou stranou se opět stali sociální demokraté, Zelení si vysloužili 8,6 % hlasů a mohli tedy spolu opět utvořit vládní koalici a pokračovat v politice předchozích let. V září 2005 se konaly v Německu předčasné volby, které znamenaly konec vlády Gerharda Schrödera. Nová spolková kancléřka Merkelová (CDU /CSU) vládla spolu s druhou největší stranou SPD, proto byla její koalice nazývána “velká koalice”. V rámci koaličních vyjednávání se obě stany ovšem dohodly na pokračování energetické politiky předchozí vlády, proto nedošlo v oblasti energetiky k výrazným změnám.
1.3.2 Ausstieg aus dem Ausstieg V roce 2009 čekaly Německo nové parlamentní volby. V těch opět zvítězili Křesťanští demokraté (CDU/CSU), kteří tentokrát utvořili koalici s Liberály (FDP), čímž se po letech opět dostala k moci černo-žlutá koalice, tedy koalice pravého středu.43 Otázka prodloužení životnosti jaderných elektráren se stala jedním z významných předvolebních témat a diskuze o změně atomového zákona z roku 2002 se rozběhla záhy po ustanovení nové vlády. V říjnu 2009 byl novelizován zákon o jaderné energii, čímž se prodloužila životnost jaderných elektráren o 12 let, v listopadu potom oznámila nová spolková vláda záměr schválení nové energetické koncepce na podzim 2010. Energetický koncept byl schválen koaliční vládou v září roku 2010. Počítal se zvýšením energetické účinnosti, modernizací přenosných soustav, s rozvojem obnovitelných zdrojů energie, ovšem i s prodloužením funkčnosti jaderných elektráren. Německá média charakterizovala stanovisko vládní koalice k otázce jaderné energetiky jako “Ausstieg aus dem Ausstieg”, tedy „odstoupení od odstoupení“. Vládní koalice spatřovala mnoho důvodů, pro které nebylo možné pokračovat v energetické politice státu nastolené předchozí vládou. Jedním z nich byla údajná nepřipravenost Německa na tak brzký přechod k obnovitelným zdrojům, hrozící zvýšení závislosti na importu energie ze
43
Pro rekapitulaci: 1998 – 2005 rudo-zelená koalice (SPD a Zelení), 2005 – 2009 velká koalice (CDU/CSU a SPD) a 2009 – 2013 černo-žlutá koalice (CDU/CSU a FDP)
zahraničí, zvyšování cen energie a také nemožnost snižování emisí oxidu uhličitého, k čemuž se Německo zavázalo.44 Tento obrat v energetické politice se neobešel bez protestních demonstrací a znovu rozproudil společenskou debatu týkající se jaderných elektráren. Veřejnost se stavěla spíše na stranu původního návrhu: proti prodlužování fungování jaderných elektráren se stavělo 48 % dotázaných, s prodloužením na dobu max. 10 let by souhlasilo 10 % Němců.45 Datem německého „jaderného konce” měl být rok 2021, kdy by přestala fungovat poslední jaderná elektrárna. Jadernou energii měly nahradit obnovitelné zdroje, nové elektrárny na bázi fosilních paliv, ale také úspory a zvyšování efektivity. Stále se však objevovaly skeptické názory, že Německo nebude schopno svým závazkům dostát.46 Čtyři velké německé energetické společnosti (EnBW, RWE, Eon a švédská Vattenfall) totiž spíše, než aby se zaměřily na získávání energie z obnovitelných zdrojů, začaly místo jaderné energie využívat uhlí a bioplyn. Koncem roku 2011 tyto společnosti přispěly pouze sedmi procenty celkových investic do obnovitelných zdrojů. Během stejného časového období klesl podíl energie získaný z jaderných zdrojů z 30% v roce 1999 na 23% v roce 2010. Z toho vyplývá, že se nakonec i v tomto období podařilo snížit využívání jádra, což mělo za následek odstavení 2 z 19 jaderných elektráren.
1.3.3 Havárie ve Fukušimě - návrat k politice Atomausstieg V roce 2011 došlo ke zvratu v politice pozvolného upouštění od jaderné energie. Způsobila ho havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě 11. března 2011. Jen v Berlíně vyšlo do ulic kolem 90.000 demonstrujících odpůrců jaderné energie. Pár měsíců poté, co se vláda uchýlila k prodloužení životnosti atomových elektráren, svůj předchozí postup přehodnotila právě na základě této události. Kancléřka Merkelová vyhlásila hned čtyři dny po katastrofě tříměsíční moratorium, během kterého byl přerušen provoz sedmi nejstarších
44
Die Atomindustrie triumphierte im Stillen, und die Grünen zerbrachen fast am Atomkonsens. Heute betreibt Schwarz-Gelb den Ausstieg aus dem Ausstieg. Focus [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.focus.de/politik/deutschland/tid-18598/zehn-jahre-atomausstieg-meilenstein-alszerreissprobe_aid_518339.html 45 EVRARD, Aurélien a Sabine SAURUGGER. Les groupes d’intérêt économiques face à un changement de paradigme: le cas de l’énergie nucléaire en Allemagne: Swiss Political Science Review. Onlinelibrary [online]. 2007, č. 13 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.16626370.2007.tb00070.x/pdf 46 RÜDIG. The perennial success of the German Greens. Tandfonline [online]. 2012, č. 1, s. - [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1080/09644016.2011.643371 Wolfgang Rüdig*. Dostupné z:http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09644016.2011.643371#.VKkT0yuG-LY
31
jaderných elektráren postavených před rokem 1980. Během těchto tří měsíců mělo být rozhodnuto o dalším směřování německé energetiky a stávající elektrárny měly projít bezpečnostním auditem. Motivací pro rychlou reakci bylo jednak znatelné znepokojení veřejnosti a také blížící se zemské volby v Bádensku-Württembersku47. Pro CDU se jednalo o velmi důležité volby, jelikož v tomto zemském parlamentu měli většinu již od roku 1953. Zřejmě i kvůli událostem kolem jaderné havárie v Japonské Fukušimě však ve volbách konaných 27. března 2011 zvítězili Zelení. Následně německá vláda potvrdila provizorní rozhodnutí Merkelové a rozhodla, že sedm odstavených elektráren spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebude znovu uvedeno v provoz. Předchozí směřování vládní koalice v oblasti energetiky se tak obrátilo o 180 stupňů. Energetickou koncepci z roku 2010 koaliční vláda rozšířila o koncepci transformace energického systému, známou jako „Energiewende“. Spolková vláda dne 6. června 2011 přijala tzv. energetický balíček, který doplňuje opatření energetické koncepce 2010 a urychluje její implementaci, zároveň také obsahuje novelu zákona o jaderné energetice, díky které bude muset Německo do roku 2022 vyřadit z provozu všechny své reaktory. Na tomto finálním rozhodnutí se shodli jak členové vlády, tak i velká část opozice i parlament. Navíc byly tyto kroky učiněny i s velkou podporou veřejnosti. Tímto krokem se (z dnešního pohledu) definitivně vyřešil roky diskutovaný problém jaderné energetiky a Německo se tak zařadilo mezi země, jež jadernou energii odmítají. Tento trend se začíná projevovat také v jiných zemích Evropy. K odstupu od jádra se připojilo Švýcarsko a dokonce i Francie, která vždy platila za atomovou velmoc, začala své jaderné elektrárny vyřazovat z provozu, což ve svém předvolebním programu sliboval i François Hollande. Ten vyslovil plán, podle kterého by do roku 2025 měla jaderná energetika pokrývat pouze 50 % celkové produkce energie, což je oproti dnešním 90 % velmi výrazná změna. 48
1.3.4 Podpora obnovitelných zdrojů energie Koncem 80. let představily tři německá města (Cáchy, Freising a Hammelburg)
47
Germany to Reconsider Nuclear Policy: Merkel Sets Three-Month 'Moratorium' on Extension of Lifespans. In: Spiegel[online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/world/germany-toreconsider-nuclear-policy-merkel-sets-three-month-moratorium-on-extension-of-lifespans-a-750916.html 48 Le nucléaire en France. In: Jeunes [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://jeunes.edf.com/article/le-nucleaire-en-france,72
projekt garantovaných výkupních cen energie ze slunečních zdrojů.49 Jelikož si byli odpůrci jádra vědomi, že není možno plně nahradit jadernou energii tepelnými elektrárnami, resp. dopad takového kroku by způsobil nárůst emisí skleníkových plynů, hledaly se alternativní zdroje energie, jež by neměly nepříznivý dopad na životní prostředí. Koncem roku 1980 založil Wolf von Fabeck, německý aktivista a propagátor fotovoltaiky, Sdružení pro solární energii50. Podařilo se mu získat prostředky pro pilotní projekt v jeho rodném městě Cáchách. Za každou vyrobenou kilowatthodinu energie z fotovoltaiky získal výrobce energie dvě marky, aby měl garantovanou návratnost své investice. Tento model byl potom inspirací pro první zákon o výkupu elektrické energie (Stromeinspeisungsgesetz), který byl přijat v roce 1990. Zákon zavazoval distributory vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Navíc byla výrobcům solární a větrné energie garantována výkupní cena. Ta byla stanovena na 90 % ceny tarifu, který platili spotřebitelé. Pro vodní zdroje a biomasu byla výkupní cena stanovena na 80 % ceny tarifu.51 Tyto kroky přispěly k pozvolnému rozvoji energetiky obnovitelných zdrojů v Německu. Následoval program rozvoje fotovoltaiky, se kterým přišla vláda v roce 1990. Nesl název „1000 střech“ a spočíval v poskytování zvýhodněných půjček pro střešní instalace. Tento program byl v letech 1999 až 2003 rozšířen na program „100.000 střech“52. Velkou roli v rozmachu fotovoltaiky také sehrála různá environmentální hnutí a jednotlivé spolkové země.53 Politiku podpory obnovitelných zdrojů ve větším měřítku nastartovala spolková vláda v roce 2000, kdy vstoupil v platnost zákon o obnovitelných zdrojích energie (Erneuerbare Energien-Gesetz), pro který se běžně užívá zkratka EEG. Zřejmě žádný německý zákon se nestal pro země celého světa tolik inspirativní jako EEG54. Německo totiž přišlo s velice jednoduchým systémem jak podpořit obnovitelné zdroje na trhu s energiemi, a to s relativně nízkou administrativní náročností.55 Zákon EEG jednak zavádí cíle pro zvýšení podílu 49
E – Full-cost compensation for photovoltaics. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/full-cost-compensation/ 50 solarenergie förderverein www.sfv.de/ 51 Německo. Gesetz über die Einspeisung von Strom aus erneuerbaren Energien in das öffentliche Netz. In: 7. 1990. 52 Bruns, E., Ohlhorst, D., Wenzel, B., Köppel, J.. Renewable energies in germany’s electricity market, xx, 408 stran. ISBN 978-90-481-9905-1 53 JACOBS, David. Renewable energy policy convergence in the EU: the evolution of feed-in tariffs in Germany, Spain and France. Burlington, VT: Ashgate, c2012, xvi, 294 p. ISBN 978-140-9439-103. 54 WIESMETH, Hans. Environmental economics. New York: Springer, 2011, p. cm. ISBN 978-364-2245-138. 55 B – Renewable Energy Act with feed-in tariffs. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-act-with-feed-in-tariffs/
33
obnovitelných zdrojů na spotřebě a dále zavádí systém výkupních cen (feed-in tarifů), kterému se budeme blíže věnovat v kapitole pojednávající o nástrojích politiky Energiewende.
Rekapitulace událostí vedoucích ke vzniku programu Energiewende Změnám energetického paradigmatu předcházely nejrůznější historické události. Neočekávané události (krize či havárie) měly rychlý dopad na energetickou politiku, zatímco směrnice a vládní programy s sebou nesly povlovnou evoluci energetického mixu. Pro přehledné zobrazení všech zásadních momentů, které přispěly k dnešní podobě německé environmentální a energetické politiky. 1972 vydání knihy D. Meadowsové Meze růstu (“Limits to grow”) 1973 - 1974 první ropná krize 1975 vydání publikace H. Gruhla Planeta bude vydrancována („Ein Planet wird geplündert“) 1975 aféra ve Wyhl 1979 - 1980 druhá ropná krize 1980 vznik strany Zelených 1983 volební úspěch a příchod strany Zelených do Spolkového sněmu 1986 havárie jaderné elektrárny Černobyl 1990 znovusjednocení Německa a první vlna odstavení jaderných reaktorů 1992 rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1997 Kjótský protokol (mezník) 1998 volební vítězství Sociální demokracie (SPD), sestavení rudo-zelené vlády se Zelenými 1998 zavedení pojmu Atomausstieg (odstup od atomu) 2000 zákon o obnovitelných zdrojích energie 2000 „atomový konsenzus“ - dohoda spolkové vlády s energetickými koncerny o postupném ústupu od jádra 2004 novela EEG 2004 2007 národní vládní program pro energetiku a ochranu klimatu 2009 novela EEG - životnost jaderných elektráren prodloužena o 12 let 2010 schválení nového energetického konceptu 2011 havárie jaderné elektrárny Fukušima
35
1.4 Cíle Energiewende Politikou Energiewende jsou sledovány cíle na různých úrovních. Na nejvyšší úrovni této „pyramidy“ cílů stojí cíle politické, které tvoří rámec celé energetické politiky, na druhém stupni pomyslné pyramidy stojí cíle strategické, které jsou dále kvantifikovány pomocí dílčích cílů kontrolních. K dosažení dílčích kontrolních cílů je třeba podniknout konkrétní opatření. Jednotlivá opatření potom musí co nejefektivnějším a nejjednodušším způsobem vést k naplnění kontrolních cílů, které následně přispějí k dosažení cílů strategických a politických. V této kapitole se budeme blíže zabývat jednotlivými cíly na všech uvedených úrovních.
1.4.1 Hlavní politické cíle Energiewende sleduje čtyři základní politické cíle, jež tvoří rámec celé energetické politiky Německa. Těmito politickými cíli, které jsou blíže rozebrány v následujících podkapitolách, jsou ochrana životního prostředí a klimatu, odstoupení od jaderné energie, konkurenceschopnost a energetická bezpečnost. 56 1.4.1.1 Ochrana životního prostředí a klimatu Ochrana klimatu a s tím spojené snížení emisí skleníkových plynů, resp. oxidu uhličitého, je v zájmu národním, evropském i mezinárodním. Důvody, pro které Německo silně lpí na životním prostředí a udržitelném rozvoji, byly popsány v předešlých kapitolách. Klíčem k ochraně klimatu má být i Energiewende. Ke snížení emisí skleníkových plynů se Německo zavázalo v rámci Kjótského protokolu. Ten předpokládal snížení emisí do roku 2012 o 21 % oproti roku 1990. Se snížením o 26 % v roce 2012 bylo tohoto cíle dosaženo s relativně velkou rezervou. Evropský cíl v rámci strategie Evropa 2020 předpokládá snížení emisí do roku 2020 oproti roku 1990 o 20 % a o 40 % do roku 203057. Německá vláda si v roce 2007 stanovila v rámci Integrovaného programu pro energetiku a klima (Das Integrierte Energie und Klimaprogramm der Bundesregierung) cíle ještě ambicióznější, a to
56 Government progress report on Energiewende spells out political goals. In: Cleanenergywire [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.cleanenergywire.org/factsheets/government-progress-reportenergiewende-spells-out-political-goals 57 Pět cílů Evropské unie pro rok 2020: Cíle strategie Evropa 2020. In: Europa [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-a-nutshell/targets/index_cs.htm
snížení emisí o 40 % do roku 2020, o 70 % do roku 2040 a o 80 – 95 % do roku 205058. K tomu byl vytvořen balíček 14 zákonů a předpisů, které stanovují dílčí kroky k dosažení vládních cílů. Ke snížení emisí má dojít díky přechodu na obnovitelné zdroje, vývoji a aplikaci moderních technologií, zvýšením energetické účinnosti a zavedením trhu s emisními povolenkami. 1.4.1.2 Odstoupení od jaderné energie Jak bylo uvedeno v předchozí kapitole, s odklonem od jádra se v Německu počítalo již delší dobu. Definitivní rozhodnutí, které mělo navíc podporu napříč politickým spektrem,59 přišlo po fukušimské havárii. Mezi hlavní argumenty pro odstoupení od jaderné energie patří, že nelze bezpečně předejít hrozícím rizikům, která s sebou nese provoz reaktorů, stejně jako transport a ukládání vyhořelého paliva. Dalším argumentem byly vysoké náklady a neslučitelnost s konceptem energie z obnovitelných zdrojů, protože jaderné elektrárny nejsou schopny operativně reagovat na kolísavost výkonu fotovoltaiky a větrných turbín. Proto si Německo stanovilo cíl úplného odklonu od jádra do roku 2022. 1.4.1.3 Konkurenceschopnost Energiewende má v budoucnu přispět ke snižování ceny energie využíváním levnějších přírodních zdrojů na úkor drahého uranu, uhlí a ropy. Německo si dále chce budovat postavení jedničky na světovém trhu v oblasti zelených technologií, které je odvětvím majícím velký potenciál růstu, jelikož se dá předpokládat, že poptávka po moderních technologiích, jako jsou vysokoúčinné elektrárny, chytré sítě, technologie větrných elektráren na moři, zateplovací systémy a mnoho dalších, bude mít v následujících letech rostoucí tendenci. V roce 2012 činil německý export fotovoltaických technologií 60 % celkové produkce, u technologií větrné energie byl export mezi 65 a 70 %. Velký úspěch
58 Das Integrierte Energie- und Klimaprogramm der Bundesregierung. Bmub.bund [online]. 2007, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/hintergrund_meseberg.pdf 59 Energiewende – shifting frameworks. In: WALDMANN, Lars. Eitictlabs [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.eitictlabs.eu/fileadmin/files/2014/innovationareas/ses/presentations/friday/03_Waldmann.pdf
37
zaznamenávají také produkty pro zvýšení energetické účinnosti. I v této oblasti se v budoucnu předpokládá zvýšení podílu exportu.60 Kvůli zvýšení konkurenceschopnosti podporuje německá vláda výzkum a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie.61 1.4.1.4 Energetická bezpečnost Spolehlivé dodávky energie jsou naprosto stěžejním bodem pro fungování jakéhokoli státu, natož světového průmyslového lídra – Německa. To se rozhodlo jít cestou Energiewende také proto, že se tak stane méně závislé na importu energetických surovin. Ropu, zemní plyn, uran a z velké části i uhlí musí Německo importovat. Cílem Energiewende je tedy zajistit bezpečnost dodávek energie zejména využitím místních zdrojů, mezi něž patří slunce, vítr, voda, biomasa a další. Německo se tak chce oprostit od závislosti dovozu energetických zdrojů, jež nemusí být vždy spolehlivé.62 S tím také souvisí i vzácnost zdrojů fosilních paliv. Ty nebude možné využívat donekonečna a s jejich ubývajícím množstvím, bude vzrůstat jejich cena. Německo si je dobře vědomo, že je třeba připravit se na budoucnost přechodem na zdroje obnovitelné. Cesta zajištění energetické bezpečnosti pomocí obnovitelných zdrojů energie je ostatně podporována i ze strany Evropské unie.63 Zajištění spolehlivosti dodávek energie Německo vidí i ve vytvoření jednotného energetického trhu členských států Evropské unie, v posílení přeshraniční spolupráce v oblasti energetiky a ve vybudování moderní panevropské energetické sítě. Energetická bezpečnost není tedy v Německu vnímána jako nutnost absolutní samostatnosti a soběstačnosti, ale spočívá v nalezení moderního efektivního systému, který zaručí spolehlivou dodávku energie s ohledem na obnovitelný rozvoj.
1.4.2 Strategické cíle K dosažení politických cílů zvolilo Německo dva strategické cíle, které tvoří základní pilíře Energiewende. Jedná se o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové
60
C – Stimulating technology innovation and the green economy. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://energytransition.de/2012/10/1-iii-stimulating-technology-innovation-and-the-greeneconomy/ 61 http://www.bine.info/en/topics/ , https://www.dbu.de/359.html, http://www.fnr.de/ 62 Vzpomeňme ropné krize v 70. letech či nedávnu krizi plynovou z roku 2009. 63 K tomu více článek: Obnovitelné zdroje v kontextu energetické bezpečnosti Evropské unie, Daniel Machytka, Současná Evropa 01/2012, 133 - 148
spotřebě energií a zvýšení energetické účinnosti. Tyto cíle jsou v souladu s Energetickoklimatickými cíly EU pro rok 2030, které byly přijaty Evropskou radou v říjnu 2014.64
1.4.3 Kontrolní cíle Kontrolní cíle blíže rozvádějí a konkretizují cíle strategické. Kontrolní cíle můžeme rozdělit do dvou oblastí podle toho, který strategický cíl sledují. Jednou oblastí je tedy zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií, druhou je snížení spotřeby energie a zvýšení energetické účinnosti. 1.4.3.1 Kontrolní cíle sledující zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie Cíle, jejichž naplnění by přispělo ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, sledují tři různá kritéria. Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě elektřiny, na výrobě tepla a v dopravě. Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě elektřiny Cílem pro rok 2020 je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny na 35 %, na 40 – 45 % do roku 2025 a na 55 – 60 % do roku 2035. V roce 2050 má podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě elektřiny činit až 80 %. Tyto cíle jsou stanoveny hned prvním paragrafem zákona EEG.65 Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě tepla Do roku 2020 by se měly na vytápění a chlazení podílet obnovitelné zdroje 14 %. K naplnění tohoto cíle má přispět zákon o vytápění pomocí obnovitelných zdrojů energie66 (Erneuerbare-Energien- Wärmegesetz). Podíl obnovitelných zdrojů v dopravě
64
Evropská rada přijala energeticko-klimatický balíček. Do roku 2030 sníží EU emise skleníkových plynů o 40%. In: Europa[online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/news/141022_evropska_rada_cs.html 65 Německo. Gesetz für den Ausbau erneuerbarer Energien (Erneuerbare-Energien-Gesetz - EEG 2014). In: 2. 2014. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/eeg_2014/gesamt.pdf 66 Německo. Gesetz zur Förderung Erneuerbarer Energien im Wärmebereich (ErneuerbareEnergienWärmegesetz - EEWärmeG). In: 7. 2008. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/bundesrecht/eew_rmeg/gesamt.pdf
39
Kontrolní cíle pro toto odvětví nebyly zatím přesně stanoveny, ovšem za zmínku rozhodně stojí jeden z kroků, které mají vést k podpoře elektromobility. Je jím přijetí zákona o elektromobilitě (Elektromobilitätsgesetz), který by měl vejít v platnost v roce 2015.67 Zároveň vláda představila plán, který počítá s jedním milionem elektromobilů na německých silnicích do roku 2020. Ten se ovšem podle posledních zpráv Národní platformy pro elektromobilitu (Nationale Plattform Elektromobilität) zatím jeví jako neuskutečnitelný. V současnosti je totiž v Německu registrováno jen kolem 24.000 elektromobilů68, což má k jednomu milionu velmi daleko. 1.4.3.2 Kontrolní cíle sledující snížení spotřeby energie a růst energetické produktivity Zvýšení energetické efektivity je naprosto klíčovým krokem nezbytným pro úspěch Energiewende. Pro hodnocení energetické efektivity je třeba splnit řadu dílčích cílů v oblasti hospodárné spotřeby energie, resp. jejího snížení, a to se zachováním ekonomického růstu, tedy se stále se zvyšující energetickou produktivitou. Tyto dílčí cíle jsou představeny níže. Snížení celkové spotřeby energie Cíl týkající se snížení spotřeby energie byl kvantifikován následujícím způsobem: Do roku 2020 má dojít ke snížení konečné spotřeby energie o 20 % oproti výchozímu roku 2008, do roku 2050 má dojít ke snížení o 50 %. K tomu má přispět snížení hrubé spotřeby elektřiny o 10 % do roku 2020 a o 25 % do roku 2050. Dále snížení spotřeby tepla o 20 % do roku 2020 a pro rok 2050 cíl nebyl stanoven. Ke snížení spotřeby energie v dopravě má dojít o 10 % do roku 2020 a o 40 % do roku 2050, to vše vůči výchozímu roku 2008. Růst energetické produktivity „Během posledních dvaceti let dochází ve většině průmyslových zemí k jevu, kdy hospodářský růst překonává růst spotřeby energie.“69 V tomto trendu chce Německo pokračovat, aby docházelo k co největšímu zvýšení energetické produktivity. Jako ukazatel 67
Berlin approves new incentives for electric car drivers. In: Euractiv [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.euractiv.com/sections/transport/berlin-approves-new-incentives-electric-car-drivers308700 68 Germany to miss target for one million e-cars by 2020. In: Euractiv [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.euractiv.com/sections/energy/germany-miss-target-one-million-e-cars-2020-310523 69 A – Efficiency. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/09/efficiency/
energetické produktivity byl použit podíl HDP a konečné spotřeby energie. Odhaduje se, že v období od roku 1990 do roku 2012 se energetická produktivita zvýšila až o 50 %. Německo si v rámci Energetické koncepce z roku 2010 a Národního reformního programu dalo za cíl 2,1 % růst energetické produktivity každý rok.70
1.5 Nástroje politiky Energiewende a legislativní zajištění K dosažení cílů a záměrů politiky Energiewende je třeba zvolit vhodné prostředky k jejich praktickému naplnění. Pro zajištění hlavních cílů zvolilo Německo kombinaci restriktivních a motivačních nástrojů. Nástroje byly voleny s ohledem na efektivitu veřejného sektoru, spravedlnost a veřejný zájem. Využity jsou nástroje legislativní (jak na vnitrostátní, tak na evropské a mezinárodní úrovni), ekonomické (s pozitivní i negativní motivací) a informační (i díky těm má politika Energiewende širokou podporu veřejnosti). V této kapitole si představíme nejdůležitější z nástrojů, které jsou využívány pro naplnění cílů energetické transformace. 1.5.1
Vyřazení provozu jaderných elektráren Odstoupení od jaderné energetiky je zajištěno restriktivním ustanovením zákona o
jaderné energetice. Na základě novely tohoto zákona bylo v roce 2011 odstaveno sedm jaderných elektráren, v provozu jich zůstalo devět. Další jaderné elektrárny budou z provozu vyřazeny postupně – jedna v roce 2015, druhá 2017, třetí v roce 2019. V roce 2021 budou odstaveny tři elektrárny ze šesti zbývajících a v roce 2022 má být Německo zcela bez nukleární energetiky díky odstavení posledních tří elektráren. To vyplývá z ustanovení § 7 zákona.71
1.5.2 Výkupní ceny energie (feed-in tarify) Systém výkupních cen energie je v německém právním řádu ukotven zákonem EEG, o kterém již byla zmínka. Tento zákon stanovuje provozovatelům distribučních sítí povinnost přednostně odebírat energii získanou využitím obnovitelných zdrojů. Dále zákon zavádí 70
Nationales Reformprogramm Deutschland 2011. Bmwi [online]. 2011, č. 596 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/Dokumentationen/dokumentation-596-nationalesreformprogramm,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf 71 Německo. Gesetz über die friedliche Verwendung der Kernenergie und den Schutz gegen ihre Gefahren (Atomgesetz). In:15. 1959. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/atg/gesamt.pdf
41
kompenzace investorům, které zajistí návratnost jejich investic do obnovitelných zdrojů a to nezávisle na cenách energie. Návratnost investic měla být zajištěna takzvanými feed-in tarify, tedy výkupními cenami. Výkupní ceny byly určeny zákonem a garantovány na 20 let. Tento zákon podpořil poptávku po obnovitelných zdrojích energie a vytvořil tak samostatné průmyslové odvětví. Tím, že výkupní ceny garantují návratnost investic, došlo k boomu zejména větrných a solárních elektráren. Díky tomu se podařilo snížit ceny jednotlivých technologií, což přineslo i snížení cen energie z obnovitelných zdrojů.72 „Systém umožňuje rozlišovat výkupní ceny nejen pro jednotlivé technologie (solární, větrnou nebo biomasu), ale také pro různě velká zařízení. Velké fotovoltaické elektrárny na polích budou z logiky věci vyrábět elektřinu levněji než jednotlivé solární panely na střechách soukromníků. Tím, že zákon nabízí různé výkupní ceny pro různé velikosti zařízení, napomáhá k životaschopnosti malých i větších projektů a zároveň brání nepřiměřené podpoře velkých zařízení.“73 Zákon EEG byl mnohokrát novelizován a úroveň podpory pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů se v průběhu let měnila. Jedině rychlé a flexibilní změny výkupních cen totiž zajistí správné fungování systému, aby nedošlo k nepřiměřenému zvýhodňování některých investorů.
1.5.3 Podpora energetické účinnosti Pro podporu energetické účinnosti je využíváno mnoho ekonomických nástrojů, vyplývajících z různých právních předpisů. Za zmínku rozhodně stojí zákon o vytápění pomocí obnovitelných zdrojů energie74 (Erneuerbare-Energien- Wärmegesetz) z roku 2009, který ukládá majitelům nových budov získávat podíl tepla z obnovitelných zdrojů. Nástroje upravené tímto zákonem sledují cíl, kterým je 14 % podíl obnovitelných zdrojů na vytápění do roku 2020. Zákon v podstatě dává majitelům budov na výběr, zda budou odebírat energii na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů (pomocí solárních kolektorů, tepelných čerpadel atp.), nebo zda použijí více izolačních prostředků či využijí teplo z kogenerační jednotky. Povinnosti stanovené zákonem se vztahují pouze na nové budovy, protože vytápění je 72
B – Renewable Energy Act with feed-in tariffs. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-act-with-feed-in-tariffs/ 73 B – Renewable Energy Act with feed-in tariffs. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-act-with-feed-in-tariffs/ 74 Německo. Gesetz zur Förderung Erneuerbarer Energien im Wärmebereich (ErneuerbareEnergienWärmegesetz - EEWärmeG). In: 7. 2008. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/bundesrecht/eew_rmeg/gesamt.pdf
součástí projektu a pro budovy stávající by taková opatřená byla neuskutečnitelná nebo zcela neproporcionální. Pro zvýšení efektivity při vytápění starších budov pomocí rekonstrukcí topných soustav existuje od roku 2000 pobídkový program. Majitelé domů, malé a středně velké podniky a obce mohou zažádat o finanční bonusy ke snížení kupní ceny, pokud zavádějí systém solárních kolektorů, kotle na biomasu, vysoce efektivní kotle na dřevo nebo tepelná čerpadla.
75
Uvažuje se o rozšíření pobídkového programu i pro nákup baterií uchovávajících
energii vyrobenou solárními panely. 1.5.3.1 Podpora rekonstrukce budov Jelikož až 40 % veškeré spotřeby energie se děje v rámci budov, kde většina energie padne na vytápění, je třeba pro úspěch Energiewende nastavit pro tyto budovy účinné nástroje pro omezení spotřeby tepla. Jedním s nástrojů je podpora rekonstrukce budov. Většina německých budov byla postavena před rokem 1978, kdy vstoupil v platnost první zákon stanovující požadavky na izolaci novostaveb. S ohledem na tuto skutečnost Německo motivuje vlastníky k rekonstrukcím nedostatečně izolovaných budov a výměnám topného systému (viz výše). Rekonstrukce jsou podporovány v rámci programu výhodných půjček s nízkým úrokem poskytovaných vládní rozvojovou bankou KfW Bank. V roce
2002
přijalo
Německo
nařížení
o
energetické
úspornosti
(Energieeinsparverordnung), které stanoví minimální standardy pro provoz a stavbu budov. Zde se jedná o restriktivní nástroj. 1.5.3.2 Podpora kogeneračních jednotek V rámci zvýšení energetické účinnosti se vláda rozhodla podporovat kogenerační výrobu, tedy společnou výrobu elektřiny a tepla, jelikož se tento proces ukazuje být efektivnějším, než samostatná výroba tepla a elektřiny. Proto byl v roce 2002 přijat zákon o kombinované výrobě tepla a elektřiny, který mimo jiné stanoví, že se mají do roku 2020 kogenerační jednotky podílet 25 % na výrobě elektřiny.76
75
F – Renewable Energy Heating Act and Market Incentive Program (MAP). In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-heating-act-andmarket-incentive-program-map/ 76 Německo. Gesetz für die Erhaltung, die Modernisierung und den Ausbau der Kraft-Wärme-Kopplung (KraftWärme-Kopplungsgesetz). In: 19. 2002. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/bundesrecht/kwkg_2002/gesamt.pdf
43
Zákon dále stanoví nástroje k uskutečnění tohoto cíle, kterým je jednak vyplácení bonusu za každou vyrobenou kilowatthodinu kogenerační jednotkou a dále má takto vyrobená elektřina prioritu při přenosu energie do sítě. Pro získání těchto výhod není důležitý zdroj energie, ze kterého kogenerační jednotka teplo a elektřinu vyrábí, nýbrž to, zda je takovéto zařízení minimálně o 10 % účinnější, než by byla samostatná výroba elektřiny a tepla.77 1.5.3.3 Ekodesign I tento nástroj má evropský rozměr, jelikož požadavky na ekodesign stanovuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Tato v Německu
implementovaná
směrnice
reguluje
účinnost
energetických
spotřebičů,
s výjimkou vozidel a budov. Směrnice stanovuje minimální ekologické standardy pro různé kategorie produktů, od ledniček a kotlů po sprchy a okna. Zároveň tato směrnice vytváří rámec značení, který přispívá k lepší informovanosti spotřebitelů o produktech, které si pořizují. Prováděcím předpisem ke směrnici o ekodesignu je například Nařízení Komise č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost. Díky těmto opatřením se nejen Německo, ale celá Evropská unie posune blíže ke stanoveným cílům, které se týkají energetické účinnosti. 1.5.3.4 Spotřební a ekologická daň Významným nástrojem, který pomáhá snížit spotřebu energie i emise skleníkových plynů, je jednak vysoká spotřební daň na pohonné hmoty a ekologická daň. Spotřební daň na pohonné hmoty byla v Německu zavedena již v roce 1951, od té doby má rostoucí tendenci. Dále byla v Německu v roce 1999 zavedena ekologická daň, která je upravena zákonem o ekologické daňové reformě78. Účelem této daně je taktéž zvýšení úspor energií v kombinaci s podporou pracovního trhu (finance získané výběrem eko-daně slouží k vyrovnání snížení daně z příjmů, jež stimuluje pracovní trh). Ekologická daň se vztahuje jednak na pohonné hmoty, ale také na topné oleje, zemní plyn, uhlí, ropu a LPG k výrobě
77
E – Cogeneration Act. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/240/ 78 Německo. Gesetz zum Einstieg in die ökologische Steuerreform. In: 14. 1999. Dostupné z: http://www.landtag.nrw.de/portal/WWW/dokumentenarchiv/Dokument/XBCBGI9914.pdf
elektřiny. Tímto krokem se nepřímo podpořily i obnovitelné zdroje. Pohonné hmoty jsou v Německu kvůli vysoké spotřební dani a dani ekologické nejdražší v Evropě79, což motivuje německé spotřebitele i průmysl například k nákupu automobilů s nižší průměrnou spotřebou a častějšímu využívání veřejných dopravních prostředků. I díky ekologické dani se tak podařilo snížit spotřebu fosilních paliv a snížit emise CO2.80 1.5.3.5 Nástroje pro podporu elektroautomobilů Nástroje pro podporu zvýšení počtu elektroautomobilů na německých silnicích jsou následující: Vozidla, která vyprodukují na kilometr méně než 50 gramů CO2 a budou pořízena do 31. prosince 2015, budou na 10 let osvobozena od daně z vozidla. Další výhodou by mělo být, že řidiči, kteří používají elektroautomobil jako své druhé auto, mohou používat tzv. měnitelné poznávací značky. V praxi to znamená, že budou potřebovat ne dvě, ale jen jednu poznávací značku a ušetří na pojišťovací prémii.81 1.5.3.6 Informační kampaně Energetická účinnost jako jeden ze základních pilířů Energiewende není podporována pouze v rámci investic, legislativních restrikcí či ekonomických nástrojů, velmi důležitým faktorem energetické transformace je informovaná veřejnost, která projevuje vlastní iniciativu pro zvýšení energetické efektivity. Informačních kampaní propagujících Energiewende je nespočet a jsou na různých úrovních - jak na úrovni jednotlivých ministerstev, státních agentur či neziskových organizací. Za zmínku rozhodně stojí newsletter „Energiewende direkt“, který vydává dvakrát měsíčně Ministerstvo hospodářství (BMWi).82
79
Kraftstoffsteuer. In: Energieinfo [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.energieinfo.de/eglossar/kraftstoffsteuer.html 80 BACH, Stefan, KOHLHAAS a Barbara PRAETORIUS. The Effects of the Ecological Tax Reform in Germany. Czp.cuni[online]. 2006, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/EDR/Mayer%20DIW%20abstr.pdf 81 Otázky a odpovědi k obratu v energetice. In: Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze: prag.diplo [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.prag.diplo.de/Vertretung/prag/cs/05/seite__energiewende__faq__cz.html#topic9 82 Newsletter k dispozici zde http://www.bmwi.de/DE/Mediathek/energiewende-direkt.html
45
1.5.4 Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Systém obchodování s emisními povolenkami je ekonomickým nástrojem Evropské unie, jež má docílit snížení skleníkových plynů v ovzduší z průmyslu, energetiky i letecké dopravy a tím přispět k závazkům v rámci Kjótského protokolu. Upravuje jej Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství. Systém trhu s emisními povolenkami funguje tím způsobem, že Evropská komise stanovuje celkový objem skleníkových plynů, který mohou vyprodukovat jednotlivé členské státy. Komise přitom vychází z tzv. uhlíkové náročnosti jednotlivých národních ekonomik. Každý členský stát následně rozdělí mezi producenty skleníkových plynů emisní povolenky. Ti potom mohou vypustit pouze takové množství CO2, na které obdrží povolenky (jedna povolenka odpovídá jedné tuně CO2). Sníží-li emise více, mohou přebytečné povolenky prodat na trhu. Naopak pokud vypustí emisí více, než kolik mají povolenek, musí je dokoupit. Jejich nákup a prodej za tržní ceny probíhá na evropských energetických burzách.83 V reakci na systém obchodování s emisními povolenkami vytvořilo Německo v roce 2009 a v roce 2013 dvě schémata pro podporu některých podniků, které by byly systémem povolenek na emise nepřiměřeně ekonomicky zasaženy. Schéma z roku 2009 počítalo s dotacemi pro vybrané podniky zpracovávající hliník, měď a zinek, pro které by byla nutnost kupovat povolenky likvidační, a proto by přesunuli svou výrobu mimo Evropskou unii. Evropská komise však tento záměr shledala v rozporu s evropskými právními předpisy a stanovila, že se jedná o nedovolenou státní podporu ohrožující jednotný trh. V roce 2013 bylo v Německu schváleno druhé schéma, které mělo na několik let přiměřeně podpořit největší producenty CO2 a toto schéma shledala Evropská komise v souladu s předpisy. Jedná se totiž o opatření, které má zamezit neproporcionálním dopadům na průmysl.84
83
Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. In: Europa [online]. 2011 [cit. 2015-0104]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/energy/european_energy_policy/l28012_cs.html 84 European Commission Decisions on Two German ETS Support Schemes for Energy-Intensive Industries – Not EEG and Grid Fees. In: Germanenergyblog [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.germanenergyblog.de/?p=13733
1.5.5 Rozšíření přenosové soustavy Naprosto stěžejním nástrojem nezbytným pro fungování politiky Energiewende je vybudování odpovídající infrastruktury, respektive přenosových sítí. Rozšíření a modernizace německých sítí je nutná z několika důvodů. Jednak leží nové zdroje energie (zejména větrné) na jiném území, než stávající elektrárny, je tedy třeba rozšířit soustavu tak, aby větrné turbíny v Severním moři mohly dodávat energii až na jih Německa, který je průmyslovým centrem země. Dále je třeba propojit co největší území s ohledem na výkyvy produkce energie z obnovitelných zdrojů (čím více potenciálních odběratelů v síti, tím větší pravděpodobnost, že se najde odběr ve chvílích, kdy bude slunečno a větrno; tím pádem nebude docházet k nadbytku elektřiny v soustavě). Síť je také nutné přizpůsobit trendu posledních let, kdy elektřina neproudí pouze směrem ke spotřebitelům, ale i směrem od nich do sítě, jelikož disponují solárními panely na střeše nebo kogenerační jednotkou ve sklepě. Také se při výstavbě sítí nesmí zapomenout na specifika energie z obnovitelných zdrojů, tedy jejich proměnlivý výkon během roku i dne a s tím spojené nerovnoměrné zatěžování soustavy. Plán pro rozvoj síťové infrastruktury byl vytvořen Spolkovou agenturou pro přenosovou soustavu (Bundesnetzagentur) spadající pod Spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky (BMWi)85 a je upraven zákonem o energetice86 a zákonem o výstavbě elektrického vedení87. Jelikož bylo v projektu výstavby a přizpůsobení sítí novému energetickému konceptu postupováno příliš pomalu (a to i přes jeho nesmírnou důležitost), schválil německý parlament také zákon o rychlejším rozšiřování přenosové soustavy88. Výstavba sítí, kterou Německo chystá, je finančně, časově i administrativně nesmírně náročná. Dle plánu pro rozvoj síťové infrastruktury má být postaveno až 3.800 km nových sítí, což bude vyžadovat
85
Festlegen der exakten Leitungsverläufe in der Planfeststellung. In: Netzausbau [online]. 2012 [cit. 2015-0104]. Dostupné z:http://www.netzausbau.de/cln_1432/DE/Verfahren/Planfeststellung/Planfeststellung-node.html 86 Německo. Gesetz über die Elektrizitäts- und Gasversorgung (Energiewirtschaftsgesetz - EnWG). In: 7. 2005. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/enwg_2005/gesamt.pdf 87 Něměcko. Gesetz zum Ausbau von Energieleitungen (Energieleitungsausbaugesetz - EnLAG). In: 21. 2009. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/enlag/gesamt.pdf 88 Německo. Netzausbaubeschleunigungsgesetz Übertragungsnetz (NABEG). In: 28. 2011. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/nabeg/gesamt.pdf
47
investice síťových operátorů ve výši až 21 miliard eur. Tyto náklady potom budou hradit koncoví spotřebitelé elektřiny.89
1.5.6 Podpora výzkumu a inovací Německé ministerstvo hospodářství přišlo s programem, jež nese název “Energy Efficiency - Made in Germany”. Tento program se snaží propagovat a podporovat německé menší a střední podniky, které chtějí exportovat technologie na zahraniční trhy. Ministerstvo se tedy rozhodlo pro vytvoření této jedinečné značky a pomáhá tak propagovat menší a střední podniky na zahraničních trzích. Tyto aktivity mají upevnit pozici Německa jako světové jedničky v oblasti energetické účinnosti.90 Není se co divit, že se německá vláda snaží propagovat své technologie ve světě. Zejména s ohledem na fakt, že většina investic v posledních letech směřovala právě do projektů cílených na zvýšení energetické účinnosti. Do výzkumu v oblasti obnovitelných vláda investuje v rámci různých programů.
1.5.7 Reforma energetického trhu Spoustu problémů a vášnivých diskusí s sebou nese problematika přizpůsobení energetického trhu energetické transformaci. Energie vyprodukovaná z obnovitelných zdrojů totiž ne vždy odpovídá poptávce po energii, navíc, jak víme, je tato energie finančně zvýhodňována, což trh s energiemi deformuje. Proto, aby se podařilo do budoucna přiblížit množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů poptávanému množství, je třeba provést některé strukturální změny. Jednou z nich je již zmiňované rozšíření přenosových sítí a dokonalé propojení co největšího území, které bude poptávat větší množství vyrobené energie. Výkyvy na trhu jsou způsobeny také tím, že na základě zákona EEG má elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů přednost při přechodu do sítě, a to i v případě, že je elektřiny vyroben nadbytek. Provozovatelé fotovoltaiky či větrných turbín dostanou za vyrobenou elektřinu vždy výkupní cenu energie (feed-in tarif), a to i tehdy, kdy pro tuto elektřinu není odběratel. Mezitím na burze ceny elektřiny klesají, protože je jí nadbytek a není 89
Nuclear Phase-Out: German Power Grid Expansion to Cost Billions. In: Spiegel [online]. 2012 [cit. 2015-0104]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/germany/germany-needs-miles-of-new-power-lines-tomake-energy-transition-a-835979.html 90 Technologies Germany - World leader in energy efficiency. In: Efficiency-from-germany [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.efficiency-fromgermany.info/ENEFF/Navigation/EN/Energyefficiency/energyefficiency.html
po ní dostatečná poptávka. Z toho důvodu potom ceny elektřiny na velkoobchodním trhu klesají pod úroveň nákladů. Pro koncového spotřebitele však ceny i přesto narůstají, protože výkupní ceny energie jsou financovány konečnými spotřebiteli energie takzvaným EEG příplatkem (EEG-Umlage), který tvoří součást ceny za elektřinu. A jelikož zaznamenávají obnovitelné zdroje za poslední roky obrovský rozmach (dokonce větší než vláda předpokládala), vzrostly výrazně i EEG příplatky, aby mohly pokrýt výkupní ceny energie. Se zvedajícím se příplatkem za elektřinu se zvedají i ceny elektřiny pro konečného spotřebitele. K tomuto problému dochází stále i poté, co došlo ke snížení výkupních cen. Například pro fotovoltaiku je dnes výhodnější vyrobenou elektřinu spotřebovat, než ji posílat do sítě. Ne vždy tomu tak však bylo! Dříve za slunečných dnů, kdy docházelo k přepětí v sítích, bylo pro majitele solárních panelů paradoxně výhodnější svou elektřinu prodat a koupit si „cizí“ ze sítě. Do roku 2017 se počítá s tím, že pro solární elektrárny nebudou již žádné dotace a výhody a bude fungovat pouze na tržní bázi. Pro ostatní odvětví však tato vize chybí a čeká se tedy na definitivní řešení situace, jelikož najít kompromis mezi rozličnými zájmy zúčastněných aktérů je velmi náročné. Reforma tedy zatím nevstoupila v platnost a stále se o jejím znění vyjednává.
1.6 Institucionální zajištění V této části se zaměřím na institucionální zajištění politiky Energiewende. Představím zde aktéry státní správy a samosprávy, kteří jsou zodpovědní za tvorbu a implementaci politiky Energiewende, zejména zodpovědná ministerstva a dále vybrané subjekty, které se na politice podílí - Spolkovou energetickou agenturu, Německou federaci pro obnovitelné zdroje a Spolkovou agenturu pro životní prostředí. Schvalování legislativy v sektoru energetiky má na starosti federální stát. Spolkové země nemají pravomoc k vytváření vlastní legislativy v oblasti energetiky, jsou však zodpovědné za administrativní implementaci národních zákonů. Spolkové země se do utváření politiky zapojují v Bundesratu (horní komora parlamentu), kde každou zemi zastupují ministři spolkových vlád. Dále se mohou spolkové země podílet na energetické politice přes společné vládní výbory, pracovní skupiny a konference na místní úrovni. Z institucionálního hlediska spadá energetika pod agendu Spolkového ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi). Druhým důležitým aktérem je také Spolkové ministerstvo životního prostředí (BMU), protože má na starosti využívání jaderné energie. V roce 2002 49
byla do zodpovědnosti tohoto ministerstva přesunuta také problematika obnovitelných zdrojů energie, která dříve spadala pod spolkové ministerstvo hospodářství a energetiky. V roce 2011 přišla vládní strana CDU/CSU s návrhem nového ministerstva pro energetickou politiku. Vyřešily by se tím dlouhodobé spory ministerstva životního prostředí a ministerstva pro hospodářství a energetiku. Celý sektor energetiky by tak byl zařazen pod působnost jediného úřadu a byl by více efektivní. Tento plán se však neprosadil. V současnosti tedy politika Energiewende spadá pod dvě ministerstva, která spolu kooperují.
91
Dále se na
energetické politice podílí Ministerstvo dopravy, stavebnictví a bydlení, které má na strarost zajištění energetické efektivity v příslušných oblastech, a také Ministerstvo zemědělství, výživy a ochrany spotřebitelů, pod které spadá využíváni biomasy pro energetické účely. Německá energetická agentura (Deutsche Energie-Agentur - DENA) Podíl v agentuře má z 50 % Spolková republika Německo, resp. Ministerstvo hospodářství a energetiky ve spolupráci s Ministestsvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem dopravy. Dále jsou podílníky KfW Bankengruppe, Allianz SE, Deutsche Bank AG and DZ BANK AG.92 Jedná se o specializované nezávislé odborné centrum pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie. Posláním agentury je přispět k ekonomickému růstu a udržení hospodářské prosperity se stále nižšími energetickými vstupy. DENA se podílí na vytváření trhů obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti ve spolupráci se zúčastněnými stranami z řad politky, obchodu a veřejnosti. Zpracovává nespočet studií a analýz k tématu, působí jako konzultační a poradenský orgán, informuje veřejnost a finančně podporuje výzkum obnovitelných zdrojů a realizaci průkopnických projektů. DENA například vypracovala v roce 2005 a 2010 na odbornou studii zaměřenou na inovaci německých rozvodových sítí a vytvořila plán, který přispěl k modernizaci sítí, které nyní splňují specifické nároky pro rozvod energie z obnovitelných zdrojů. Spolkový svaz pro obnovitelné zdroje (Bundesverband Erneuerbare Energie - BEE) Spolkový svaz pro obnovitelné zdroje zastřešuje jednotlivé organizace působící v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Byl založen v roce 2001 a sdružuje v současnosti 25 91
Technologies Germany - World leader in energy efficiency. In: Efficiency-from-germany [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.efficiency-fromgermany.info/ENEFF/Navigation/EN/Energyefficiency/energyefficiency.html 92 About dena. In: Dena [online]. 2004 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.dena.de/en/about-dena.html
sdružení a společností z oblasti vodní energie, větrné energie, biomasy, solární a geotermální energie. Celkově čítá na 30.000 individuálních členů. BEE zajišťuje konzultace s politickými skupinami, s úřady, s odbornými pracovišti a dalšími organizacemi. Organizuje setkání odborníků z odvětví, zasazuje se o legislativní změny, zpracovává studie a analýzy a prostřednictvím médií podporuje povědomí veřejnosti o obnovitelných zdrojích. 93 Spolková agentura pro životní prostředí (Umweltbundesamt – UBA) Byla založena již roku 1974. Jejím úkolem je jednak pravidelné mapování stavu životního prostředí, výzkum a analýza dat a jejich publikace, vydávání doporučení a informování veřejnosti. Dále tato agentura dohlíží na dodržování norem v oblasti obchodování s emisními povolenkami, dohlíží na schvalování a uvádění na trh chemikálií, farmaceutických látek a pesticidů. Má také za cíl včas odhalovat případná rizika, která by mohla ohrozit životní prostředí. Mimo jiné se agentura angažuje také v politice energetické, v rámci které propaguje získávání energie z obnovitelných zdrojů.
93
BEE – Dachverband der Erneuerbaren. In: Bee-ev [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bee-ev.de/BEE/BEE.php
51
Dosavadní výsledky implementace Energiewende a pravděpodobná perspektiva dalšího vývoje Dříve než zhodnotíme dosavadní výsledky politiky Energiewende je třeba říci, že z obnovitelných zdrojů je dnes v podstatě samostatné průmyslové odvětví s velkým potenciálem růstu, a to i díky vývozu technologií do celého světa. Zároveň má politika Energiewende podporu veřejnosti. A to i přesto, že vykazuje mnoho problémů. V tomto kontextu je tedy třeba nahlížet na výsledné indikátory. V této kapitole se zaměřím na to, jak se Německu daří naplňovat cíle, které si v rámci energetické transformace předsevzalo: jak se zatím daří zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů ve spotřebě energie, energetickou efektivitu a jak Německo naplňuje cíl snížení emisí skleníkových plynů.
1.7 Primární zdroje energie ve světle politiky Energiewende
Pro základní velmi obecnou ilustraci „energetické situace“ v Německu můžeme použít ukazatel podílu jednotlivých primárních zdrojů energie na celkové spotřebě. Pro patrné zobrazení vývoje je zobrazena spotřeba primární energie Německa pro rok 2004, 2009 a 2014.
Zdroj: AG Energiebilanzen (vlastní zpracování)
Z uvedeného grafu je patrné, že za posledních 10 let došlo ke změnám spotřeby primární energie. Zejména mezi rokem 2004 a 2009 můžeme vidět, jak vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě, mezi lety 2009 a 2014 rozdíl nebyl natolik markantní, ovšem stále se zde projevuje rostoucí trend, který se předpokládá i v příštích letech. Podíl jaderné energie na spotřebě dle očekávání klesl z původních 12,7 % v roce 2004 na 11,2 % v roce 2009 až na letošních 8,2 %. Podíl jaderné energie na energetickém mixu bude ubývat s ohledem na zákonné ustanovení, které stanovuje plán postupného vyřazování jaderných elektráren. V energetickém mixu roku 2023 by již jaderná energie figurovat neměla. 94 V následujících části přiblížíme jednotlivé zdroje energie a jejich význam v Německu ve světle politiky Energiewende.
1.7.1 Konvenční zdroje energie Zde pouze stručně shrneme pár informací o konvenčních zdrojích energie, tedy fosilních palivech a jaderné energii. Blíže se potom zaměříme na zdroje obnovitelné. Ropa Nejdůležitějším primárním zdrojem energie je ropa. Ta činí v posledních letech kolem 35 % spotřeby. Největší podíl ropy, resp. ropných produktů se samozřejmě spotřebuje v dopravním sektoru, proto Německo investuje do podpory elektroautomobilů. Největším importérem ropy pro Německo je Rusko (více než třetinový podíl), dále Norsko, Velká Británie a Lybie.95 Zemní plyn Zemní plyn tvoří v rámci primárních energetických zdrojů 21% spotřeby. 13 % spotřeby je schopno Německo pokrýt ze svých zásob, zbytek je importován z Ruska, Norska a Nizozemska. V posledních letech se využívá méně zemního plynu než dříve. Důvodem však není nahrazování plynu obnovitelnými zdroji, ale spíše nahrazování plynu uhlím, protož na světových trzích cena plynu poslední dobou roste. Což je nepříznivá varianta pro životní
94
Energie. In: Bmwi: bundesministerium für wirtschaft und energie [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/DE/Themen/energie.html 95 Energie. In: Bmwi: bundesministerium für wirtschaft und energie [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/DE/Themen/energie.html
53
prostředí, poněvadž při spalování plynu vzniká daleko méně skleníkových plynů než při spalování uhlí.
Uhlí Uhlí se na spotřebě v roce 2014 podílelo z 25% (hnědé 12 %, černé 13 %). Jedná se o zdroj energie, na který Německo spoléhá v případech výpadku obnovitelných zdrojů. Dá se očekávat, že spotřeba bude v příštích letech stoupat. Uhlí bylo a je v Německu velice důležitou komoditou. Jaderná energie Jak zde již bylo zmiňováno, s jadernou energií se do budoucna již nepočítá. Za posledních 10 let klesl její podíl na spotřebě primární energie o pět procentních bodů a do budoucna se očekáváme neustálý poklese.
1.7.2 Obnovitelné zdroje energie Nyní se blíže zaměříme přímo na obnovitelné zdroje energie, které jsou stavebním kamenem energetické transformace. Následující graf představuje, jak se v průběhu let 1990 až 2013 (data pro rok 2014 nebyla v době zpracování této diplomové práce ještě zveřejněna) podílely obnovitelné zdroje na spotřebě elektřiny a naznačuje, jak se má trend dále vyvíjet, aby se podařilo naplnit stanovené cíle.
Zdroj: Die Energie der Zukunft (2014), BMWi. Z grafu je patrné, že po roce 2000, kdy byl přijat zákon EEG zvýhodňující obnovitelné zdroje, došlo k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. V roce 2013 byl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny 25,3 %. Rychlejší růst na podílu hrubé spotřeby elektřiny je zaznamenatelný také v posledních třech letech, kdy vláda přišla s novým energetickým konceptem. Svůj díl na rozmachu obnovitelných zdrojů má i zlevnění technologií. S ohledem na vývoj dat se nejeví cíl, který stanoví podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny 35 % do roku 2020 jako nereálný. Zejména pokud se vezme v úvahu neustálá podpora obnovitelných zdrojů energie a velké projekty větrných elektráren na moři, o kterých bude pojednáno níže.
Zdroj: Die Energie der Zukunft (2014), BMWi. Na tomto grafu vidíme, že mezi roky 2000 a 2013 došlo rapidnímu nárůstu elektřiny vyrobené z fotovoltaických elektráren, biomasy a elektráren větrných. Rozvoj sluneční energie je patrný od roku 2004, kdy byla přijata novela zákona EEG a byly tak navýšeny výkupní ceny za tuto energii. Biomasa se díky stejnému opatření od roku 2005 také více rozvíjí. 55
Dále je z grafu zřejmé, že vodní elektrárny vyrábějí velmi podobné množství elektřiny jako v roce 2000, jelikož jak již bylo uvedeno, potenciál vodních elektráren je vzhledem k zeměpisné poloze Německa vyčerpán. Naopak s dalším rozvojem fotovoltaiky, biomasy a zejména větrných turbín se počítá i do budoucna. Vodní elektrárny V Německu se nachází okolo 7 600 vodních elektráren. Povětšinou se jedná o malá zařízení. Nejvíce se jich nachází na jihu Německa v podhůří Alp, kde jsou pro jejich výstavbu nejlepší podmínky. Vodní elektrárny slouží většinou k výrobě elektrické energie (80 %), dalších 20 % elektráren je přečerpávacích - slouží ke skladování energie.96 V případě skladování elektřiny pomocí přečerpávacích vodních elektráren se podaří uchovat až 75 % energie, což se dá označit za velmi efektivní, navíc pro Německo velmi potřebné s ohledem na rozvoj slunečních a větrných elektráren, které mají nestálý výkon. Pro výstavbu přečerpávacích elektráren je ovšem již málo příležitostí, resp. místa, kde by je bylo možné vybudovat. Navíc se jedná o projekty velmi náročné časově, finančně i administrativně.97 Německo tedy počítá s přeshraniční spoluprací, zejména s Rakouskem a Itálií, které díky Alpám disponují dostatečným množstvím přečerpávacích elektráren, kde by mohla být energie uchována. Velký počet nádrží pro uchovávání energie je také ve skandinávských zemích. „Pro Německo by bylo výhodnější přebytečnou energii prodat sousedům než ji skladovat, stejně jako by bylo výhodnější energii následně koupit, než spouštět tepelné elektrárny.“
98
Potenciál pro výrobu elektřiny z vodních elektráren je tedy
v Německu již vyčerpán, ovšem počítá se s rozvojem využívání vody pro uchování elektřiny. Dále se v budoucnu počítá s investicemi do renovace a modernizace stávajících elektráren a s výstavbou několika menších zařízení. Nicméně žádný dramatický nárůst podílu elektřiny
96
Wasserkraft. In: Http://www.erneuerbare-energien.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.erneuerbareenergien.de/EE/Redaktion/DE/Dossier/wasserkraft.html;jsessionid=6FB65023505856282841E16EEAA9D91D? cms_docId=61946 97 12 insights on Germany’s Energiewende. In: Http://www.agora-energiewende.org/ [online]. 2013 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.agoraenergiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Impulse/12_Thesen/Agora_12_Insights_on_Germanys_E nergiewende_web.pdf, s.14 98 12 insights on Germany’s Energiewende. In: Http://www.agora-energiewende.org/ [online]. 2013 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.agoraenergiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Impulse/12_Thesen/Agora_12_Insights_on_Germanys_E nergiewende_web.pdf, s.14
z vodních zdrojů se neplánuje.99 Okrajovou stále zůstává technologie pro využití energie přílivu, vln či osmózy. V této oblasti probíhá výzkum, ale zatím na tyto zdroje nelze spoléhat.
Biomasa Biomasa je zdrojem energie, který za poslední roky nabyl na významu. Výhodou je, že se využívá pro výrobu elektřiny, tepla i biopaliv, čímž poslouží také jako alternativa fosilních paliv. Další výhodou biomasy je její výkon nezávislý na výkyvech počasí - je tedy možné ji využívat celoročně. Biomasa se využívá v pevné, kapalné i plynné podobě, nejčastějším využitím však je dřevo. Jak již bylo uvedeno výše, poskytuje vláda finanční podporu pro nákup zvlášť výkonných kotlů na dřevo a dřevní odpad, které mají nízké emise pevných částic. Velkou výhodou biomasy je, že se často jedná o domácí zdroje. V příštích letech se očekává větší využívání odpadní biomasy, mezi kterou můžeme zařadit hnůj, kompost či slámu. Důraz je také kladen na zvýšení výroby biopaliv z řepky olejné a bioetanol z cukru a škrobu.100 Větrná energie Německo spoléhá při své energetické transformaci na rozvoj větrných elektráren, zejména takzvaných off shore elektráren na moři. Jelikož jsou vhodné lokality pro umístění větrných turbín na pevnině v podstatě vyčerpány, soustředí se nyní výstavba větrných elektráren na volné moře. Jedná se o veliké projekty, které mají výrazně přispět ke zvýšení podílu obnovitelných energií. Výhodou větrné energie na moři je její až dvakrát větší a mnohem stabilnější výkon, než jaký mají turbíny na pevnině. Větrné farmy se staví poměrně daleko od pobřeží ve výlučné ekonomické zóně, tak, aby neblokovaly námořní dopravu a nenarušovaly ekosystém. Jsou velmi náročné na konstrukci, protože mnohdy sahají až do hloubky 40 metrů. Velmi komplikované je také vedení elektřiny z těchto farem. Děje se pomocí sítí, které vedou pod mořským dnem. Jelikož se jedná o velmi náročné projekty jak po
99
Wasserkraft. In: Http://www.erneuerbare-energien.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.erneuerbareenergien.de/EE/Redaktion/DE/Dossier/wasserkraft.html;jsessionid=6FB65023505856282841E16EEAA9D91D? cms_docId=61946
100
Bioenergie. In: Http://www.erneuerbare-energien.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.erneuerbare-energien.de/EE/Navigation/DE/Technologien/Bioenergie/bioenergie.html
57
finanční, tak i technické stránce, probíhá zde spolupráce na evropské úrovni. Evropská komise jako součást evropského programu International Energy Europe podporuje projekt Windspeed, v rámci kterého byla vypracovaná odborná studie, která tvrdí: „Jestliže budou mít investoři a výrobci větrných elektráren vytvořeny příznivé podmínky, mohli by na hladině Severního moře vybudovat do roku 2030 větrné elektrárny o celkovém výkonu až 135 GW.“101, což odpovídá výkonu 135 temelínských elektráren. V současné době Německo disponuje 226 větrnými turbínami na moři, z toho 204 je v Severním moři a zatím pouze 22 v Baltickém, celkem o kapacitě 916 MW. Rozestavěných je 570 turbín s kapacitou cca 2 400 MW. Schválených k výstavbě je dalších 1 476 turbín v Severním moři a 245 v Baltickém moři. Celkově mají schválené projekty kapacitu kolem 9 000 MW.102 Vidíme tedy, že v příštích letech se očekává nebývalý rozvoj právě této technologie. Oproti tomu se neočekává větší výstavba větrných turbín na souši, kterých je v Německu cca 25 000103. To jednoduše proto, že se již nenachází mnoho lokalit, kde by bylo výhodné turbíny stavět. Pokud bude docházet k rozvoji v této oblasti, bude se jednat o menší projekty soukromníků, menších firem či obcí. Solární energie V oblasti solární energie je Německo evropskou jedničkou. I když jsou na jihu Evropy mnohem lepší podmínky pro využívání solární energie, Německo v objemu vyrobené elektřiny s přehledem předstihne Itálii i Španělsko. Navzdory rozšíření fotovoltaiky se Německo nepotýká s obřími solárními farmami, které lze vidět v jiných zemích. Devět desetin všech solárních panelů je umístěno na střechách budov. V Německu tedy nedochází k negativnímu jevu, který s sebou solární energetika často nese - záboru úrodné orné půdy. Výhodou oproti hlučným a z několika kilometrů viditelným větrným turbínám je tichý provoz fotovoltaických panelů, které navíc - pokud jsou umístěny na střechách budov - neničí estetický ráz přírodní scenérie, jak tomu je v případě větrníků. Za poslední roky dochází stále k rozvoji tohoto druhu energie, což s sebou přináší pozitiva pro uživatele fotovoltaiky. Jednak
101
Větrná energie v Severním moři. In: Http://www.csve.cz/ [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.csve.cz/novinky/241 102 Authorized offshore wind farms. In: Http://www.offshore-windenergie.net [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.offshore-windenergie.net/en/wind-farms/authorized 103 Anzahl von Onshore-Windenergieanlagen in Deutschland in den Jahren 1993 bis 2014. In:Http://de.statista.com [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://de.statista.com/statistik/daten/studie/20116/umfrage/anzahl-der-windkraftanlagen-in-deutschland-seit1993/
se zvyšuje díky vývoji technologií efektivita panelů a dále dochází k poklesu cen. K tomu dochází i díky rozvíjející se výrobě zařízení v Číně.104 Další výhodou, kterou s sebou přináší fotovoltaika, je možnost jejího využití pro centralizované i decentralizované zásobování elektřinou. Je možné vytvořit solární elektrárny, jež vyrobí velké množství elektřiny, která se potom rozvádí ke spotřebitelům, stejně jako je možné pořídit panel na střechu domku k výrobě elektřiny pro vlastní spotřebu. Jedná se o zařízení jednoduché na instalaci, které neprodukuje emise a je možné jej umístit v podstatě kamkoliv. V případě přenosu elektřiny dochází vždy k určitým ztrátám, k čemuž při instalaci panelu, který je instalován v místě spotřeby elektřiny, nedochází. Za zmínku stojí i opačný přístup, který reprezentoval megalomanský projekt Desertec. Koncept počítal s vybudováním inteligentní sítě fotovoltaických elektráren v Africe a s rozvodem elektřiny do Evropy. O účast na gigantickém projektu za 400 miliard eur měly zájem i německé energetické koncerny. Nakonec však z projektu sešlo pro jeho nesmírnou komplikovanost a nákladnost.105 Uvidíme, zda se ještě v budoucnu někteří aktéři pokusí projekt vzkřísit. Jednou ze základních charakteristik sluneční energie je její nestabilita. Když je pod mrakem, objem vyrobené elektřiny klesá. Světlým bodem je, že nejvíce slunečno bývá přes poledne, v době energetické špičky. Množství vyrobené elektřiny se mění v průběhu dne i roku, což není problémem jen energie solární, ale i energie větrné. Zároveň však tyto dva zdroje energie spolu vykazují jistou kompatibilitu, resp. často dochází k tomu, že když svítí slunce, tak méně fouká (v létě) a když není slunečno, bývá větrno (na podzim). Proto je v létě vysoký objem vyrobené elektřiny solárními panely a málo energie z větru, zatímco v zimě převládá výroba elektřiny větrné nad sluneční. Tento jev demonstruje následující graf, na kterém je dobře patrné, jak se solární a větrná energie doplňuje.
104
Photovoltaic barometer. In: Http://www.energies-renouvelables.org/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.energies-renouvelables.org/observ-er/stat_baro/observ/baro-jdp11_en.pdf, s.13 105 Největší solární projekt Desertec nabírá dech. In: Http://www.euractiv.cz/ [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/nejvetsi-solarni-projekt-nabira-dech-007126
59
Zdroj: Electricity production data (2014), Fraunhofer Institut Pokud vezmeme průměr jednotlivých měsíců, jeví se výkon solárních a větrných elektráren ve výhledu celého roku v podstatě stabilně. Realitou však zůstává, že i během jednoho dne může dojít k výpadku solárních i větrných zdrojů. Poptávku po elektřině by v případě výpadku měly uspokojovat elektrárny tepelné. Následující graf zobrazuje tři modelové týdny během roku (v měsíci únoru, v srpnu a v listopadu). V grafu je vyznačena i poptávka po elektřině. Jedná se o model pro rok 2022, který již nepočítá s energií jadernou, proto jsou v modelu pro uspokojení poptávky v případě nedostatku obnovitelných zdrojů použity zdroje fosilní. Ty jsou značně flexibilní a mohou tak v případě „slabších“ zimních měsíců, ale i kratších časových úseků uspokojit poptávku po energii, kterou nejsou schopny vyprodukovat vrtule či solární panely.
Zdroj: 12 insights on Germany’s Energiewende (2014), Agora Energiewende.
61
1.8 Výsledky Energiewende v naplňování cíle zvyšování efektivity Z výsledků v oblasti energetické účinnosti předložených Ministerstvem hospodářství vyplývá, že se zatím nedaří zvyšovat energetickou efektivitu tak, jak bylo plánováno. V roce 2013 byla spotřeba primární energie pouze o 3,8 % nižší než v roce 2008. Cíl předpokládající snížení spotřeby o 20 % oproti roku 2008 se tak jeví být značně v nedohlednu. Následující graf ukazuje vývoj primární spotřeby v letech 1990 – 2013 a naznačuje zároveň cíl pro rok 2020. Z grafu je zřejmé, že snižovat spotřebu primární energie se daří menší rychlostí, než jakou by bylo třeba k dosažení nastaveného cíle. V roce 2013 navíc došlo k markantnímu nárůstu spotřeby energie vzhledem ke dvěma předchozím rokům, což bylo způsobeno tuhou zimou, tím pádem zvýšením spotřeby energie na vytápění. Rok 2014 se oproti tomu vyznačoval krátkou mírnou zimou, což přispělo naopak ke snížení primární spotřeby energie. Pro rok 2014 se předpokládá pokles dokonce až o 4,8 % (13 100 PJ) oproti předchozímu roku 2013.106 To je sice velmi pozitivní posun (spotřeba v roce 2014 byla nejnižší od roku 1990), nicméně pro dosažení stanoveného cíle by bylo třeba snížit spotřebu primární energie mnohem více. Se současným tempem snižování primární spotřeby energie se předpokládá do roku 2020 pokles pouze kolem 10 %.
106
Primärenergieverbrauch. In: Http://www.ag-energiebilanzen.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:
http://www.ag-energiebilanzen.de/6-0-Primaerenergieverbrauch.html
Zdroj: Die Energie der Zukunft (2014). BMWi Ani v oblasti energetické produktivity se nedaří naplňovat stanovený cíl, což ukazuje graf zobrazující podíl HDP a konečné spotřeby energie. Ba dokonce naopak. Od roku 2011 energetická produktivita místo plánového růstu klesá.
Zdroj: Die Energie der Zukunft (2014). BMWi V reakci na tyto nepříznivé výsledky vydala vláda Národní akční plán pro energetickou účinnost a úsporu energie. Z prohlášení vlády mimo jiné vyplývá, že snahy o úspory energie bude třeba ztrojnásobit, aby se cílů podařilo dosáhnout. Hlavním bodem Národního akčního plánu je zvýšení energetické účinnosti budov. K tomu vláda hodlá uvolnit jednu miliardu eur, aby mohlo dojít ke slevám na dani až na dobu deseti let pro vlastníky bytů a domů, kteří provedou investice v rámci zvýšení energetických úspor. V rámci podpory rekonstrukcí chce dále vláda navýšit rozpočet pro program rozvojové banky KfW Bank z 200 milionů eur ročně na dvě miliardy. Je také připravena podpořit instalace chytrých měřičů elektřiny – i ty by měly přispět k úsporám. Dále by se měly podpořit programy zajišťující poradenství a konzultace v oblasti využití maximálního energetického potenciálu stavebních projektů a počítá se i s podporoou uživatelů
63
elektroautomobilů snížením daňové povinnosti.107
1.9 Výsledky Energiewende v oblasti snížení emisí V souvislosti s přechodem na obnovitelné zdroje energie v Německu se mluví o tzv. paradoxu Energiewende. Ten spočívá v tom, že i když jedním hlavním z cílů celé transformace je zlepšení životního prostředí, dochází k nárůstu emisí skleníkových plynů. To je spojeno zejména s odstupem od jaderné energie. Ta totiž skleníkové plyny neprodukuje. Jelikož obnovitelné zdroje zatím nejsou schopny nahradit plně a spolehlivě jadernou energii, dochází k nárůstu spalování fosilních paliv, které znečišťují ovzduší. Tepelné elektrárny jsou totiž stále nejspolehlivější a nejflexibilnější náhradou za energii jadernou. Na následujícím grafu můžeme vidět, že od roku 2011 vzrůstá množství vyprodukovaných emisí, a že i v této oblasti je cíl pro rok 2020 (snížení emisí o 40 % vůči roku 1990) v nedohlednu.
Die Energie der Zukunft (2014), BMWi. Mezi důvody zvyšování emisí skleníkových plynů patří, že i když se obnovitelné zdroje podílí na celkové spotřebě poměrně velkým dílem, většina energie slouží k výrobě elektřiny. Při vytápění a v dopravě stále kralují fosilní zdroje. Svou roli hraje také to, že se v poslední 107
Ein gutes Stück Arbeit. Mehr aus Energie machen. In: Www.bmwi.de [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/M-O/nationaler-aktionsplan-energieeffizienznape,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf
době zvyšuje cena zemního plynu, který neemituje takové množství skleníkových plynů jako černé a hnědé uhlí. Cena uhlí naopak klesá, je tedy přirozené, že se tato surovina v energetice využívá častěji. V roce 2014 se však podařilo emise snížit, zejména v souvislosti se snížením spotřeby primární energie. Oproti roku 2013 došlo ke snížení emisí o 5 %. Ovšem pokud se při výpočtu zohlední mírná a krátká zima, hovoří zdroje o snížení pouze o 1 %.108
1.10 Dopad Energiewende na ceny elektřiny „Bývalý ministr životního prostředí Jürgen Tritten ze strany Zelených jednou pronesl, že přechod Německa na obnovitelné zdroje nebude stát němce víc než kopeček zmrzliny. Jeho dnešní nástupce ministr Altmaier přiznává, že spotřebitelé platí tolik, že by mohli sníst celou nabídku zmrzlinářství.“ 109 Obnovitelné zdroje energie zvedají ceny elektřiny o EEG příplatek (viz výše), což vede k tomu, že Němci (a Dánové) hradí nejdražší účty za elektřinu v celé Evropě. Konečnou cenu elektřiny zvedá i příspěvek na financování přenosové soustavy. Ten se zvedl za poslední rok z původních 0,2 centu za kWh na 0,4 centu a růst se předpokládá i do budoucna. V případě nedostatku energie bývají někdy velké průmyslové závody, jako např. ocelárna ArcelorMittal, vyzvány k přerušení provozu, aby nedošlo k výpadku elektřiny v síti. Náhrada nákladů, kterou je třeba uhradit těmto společnostem, se také projevuje na ceně elektřiny, kterou zaplatí spotřebitel.110 Aby na drahé elektřině lidé ušetřili, pořizují si fotovoltaické panely, díky kterým nemusí odebírat tolik elektřiny ze sítě. Ovšem umístit takový panel na střechu si mohou dovolit pouze skupiny obyvatel, které disponují dostatkem financí pro takovou investici. Sociálně nejslabší, které vysoké ceny energie postihují nejvíce, si solární panel nepořídí, protože na něj nemají nebo ani nemají prostor, kam jej umístit. Naopak ti, kteří by teoreticky nepotřebovali tolik ušetřit, na energii díky solárním panelům několik let i vydělávali. Podobné je to s problematikou zateplování budov či výstavbou pasivních domů. Více 108
German CO2 emissions set to fall in 2014 as overall energy use drops. In:Http://www.cleanenergywire.org/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.cleanenergywire.org/news/german-co2-emissions-setfall-2014-overall-energy-use-drops 109 Germany's Energy Poverty: How Electricity Became a Luxury Good. Http://www.spiegel.de[online]. 2013, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.spiegel.de/international/germany/high-costs-and-errors-of-germantransition-to-renewable-energy-a-920288.html 110 Germany's Energy Poverty: How Electricity Became a Luxury Good. Http://www.spiegel.de[online]. 2013, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.spiegel.de/international/germany/high-costs-and-errors-of-germantransition-to-renewable-energy-a-920288.html
65
než 50 % lidí v Německu nejsou vlastníky svého bydlení a žijí v pronajatých domech.111 Majitelé těchto domů však nejsou motivováni k tomu, aby investovali do renovace, která by snížila účty za energie. Ti, kteří si nemohou dovolit své vlastní bydlení, jsou tak znevýhodněni, jelikož často platí veliké částky za vytápění a nemohou je bez investic vlastníka nemovitosti, který v ní často ani nebydlí, snížit. Tento jev samozřejmě není ojedinělý a není typický jen pro Německo, ale projevuje se kdekoliv na světě. Je ovšem třeba mít na vědomí, že zvyšování cen za energie, ke kterému v Německu v poslední době dochází, má největší dopad právě na finančně nejslabší skupiny obyvatel. Příplatek EEG, který navyšuje cenu elektřiny, slouží k financování investic - ať už do zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů nebo do budování sítí. To jsou investice, které „zůstanou doma“. Jak už tu padlo, Němci jsou totiž v technologiích obnovitelných zdrojů jedničkou. Výzkum a vývoj inovací je dlouhodobě podporován i v rámci grantových programů, díky čemuž se Německo stává světovým lídrem a rovněž inovátorem v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické efektivitě ve stavebnictví, průmyslu i dopravě.
1.11 Dopad Energiewende na zaměstnanost Energiewende má také velmi příznivý dopad na zaměstnanost. Odvětví obnovitelných zdrojů zaměstnávalo v roce 2013 kolem 371 400 lidí.112 Pro srovnání nárůstu: v roce 2004 bylo v tomto odvětví zaměstnáno asi 160 500 lidí.113
1.12 Dopad Energiewende na energetický trh
Jak se poslední dobou ukazuje, má politika Energiewende výrazný dopad na energetický trh, resp. zdá se, že oslabuje vliv velkých energetických firem Eon, RWE, EnBW a švédské Vattenfall. Jedním z důvodů je častý přebytek elektřiny, který tlačí ceny elektřiny na kapitálovém trhu dolů. Dalším důvodem je i to, že v Německu zaznamenává rozmach spíše 111
H – Energy-Conservation Ordinance (EnEV) and financial support schemes. In:Http://energytransition.de/ [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/energy-conservation-ordinance-enevand-financial-support-schemes/ 112 Bruttobeschäftigung durch erneuerbare Energien in Deutschland im Jahr 2013. 2014. Dostupné z: http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/B/bericht-zur-bruttobeschaeftigung-durch-erneuerbare-energienjahr-2013,property=pdf,bereich=bmwi,sprache=de,rwb=true.pdf 113 Renewably employed!: Short and long-term impacts of the expansion of renewable energy on the German labour market. In: Http://germany.info [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://germany.info/contentblob/3179136/Daten/1346894/BMU_RenewablyEmployed_DD.pdf,s.5
decentralizovaná soustava obnovitelných zdrojů energie a velké společnosti tak ztrácejí svůj vliv.114 Tyto velké společnosti byli v roce 2012 vlastníky pouze 5 % kapacity z celkového množství obnovitelných zdrojů energie. Většinu kapacity ovládají soukromníci (35 %), developeři, investiční společnosti, zemědělci a průmysl.115 Očekává se však účast velkých energetických společností na projektech větrných offshore elektráren, čímž svou pozici na trhu s obnovitelnými zdroji opět posílí.
1.13 Perspektiva dalšího vývoje Německo od svých dlouhodobých plánů nechce ustupovat, a to ani přes dílčí neúspěchy. Hodlá v příštích letech držet směr, který si nastavilo v rámci své energetické koncepce. Němci si uvědomují, že energetickou transformaci není možné provést za rok ani za dva, ale že se jedná o mnoholetý proces, který nebude zadarmo, a který počítá s aktivní účastí všech obyvatel a podniků na německém území. K dosažení cílů Energiewende čeká Německo ještě dlouhá pouť, během které musí být provedena výstavba tisíců kilometrů sítí, musí být vztyčena kvanta nových větrných turbín, musejí být zmodernizovány uhelné elektrárny, vyměněny žárovky a zatepleny budovy. Můžeme říct, že Energiewende stojí v podstatě na začátku a bude ještě dlouho trvat, než Německo dosáhne kýženého cíle.
Možný je ovšem i fatální neúspěch... Pro úspěšné
pokračování v politice Energiewende je třeba, aby se Německo zaměřilo na následující kroky: Rozvoj solární a větrné energie Slunce a vítr jsou z obnovitelných zdrojů nejefektivnější, zejména pokud vezmeme v úvahu, že za posledních 20 let klesly náklady na technologie pro výrobu větrné energie o 50 %, a to i přes zvyšující se ceny oceli. U fotovoltaických technologií je pokles cen ještě markantnější. Za stejné období klesly ceny až o 90 %.116 Výroba energie z biomasy je
114
12 insights on Germany’s Energiewende. In: Http://www.agora-energiewende.org/ [online]. 2013 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.agoraenergiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Impulse/12_Thesen/Agora_12_Insights_on_Germanys_E nergiewende_web.pdf 115 BARNHART, Charles J. a Sally M. BENSON. On the importance of reducing the energetic and material demands of electrical energy storage. Energy. 2013, vol. 6, issue 4, s. 1083-. DOI: 10.1039/c3ee24040a. Dostupné z: http://xlink.rsc.org/?DOI=c3ee24040a 116 12 insights on Germany’s Energiewende. In: Http://www.agora-energiewende.org/ [online]. 2013 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.agoraenergiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Impulse/12_Thesen/Agora_12_Insights_on_Germanys_E nergiewende_web.pdf
67
mnohem dražší, v posledních letech navíc mají náklady na takto získanou energii rostoucí tendenci. Potenciál pro výrobu vodní energie je již využit a s expanzí v této oblasti nelze do budoucna počítat. Z uvedených faktů vyplývá, že pokud chce tedy Německo rozšiřovat podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu, mělo by se zaměřit na sluneční a větrnou energii.
Výstavba a modernizace tepelných elektráren V budoucnu bude třeba zaměřit pozornost na modernizaci tepelných elektráren, které musí umět rychle reagovat a doplnit tak potřebnou energii v případě výpadku slunečních a větrných zdrojů. Vizí pro budoucnost je Německo bez tepelných elektráren s trvalým provozem, ale pouze s nárazovým provozem, který v případě potřeby doplní obnovitelné zdroje. Je také třeba vymyslet, jak tento smělý plán převést do praxe – stále se nad ním totiž vznáší totiž mnoho otazníků. Například: Jaké bude personální zajištění těchto elektráren nárazového provozu? Skladování přebytků energie Protože proměnlivý chod tepelných elektráren je z logiky věci velmi nákladnou záležitostí, je třeba zapracovat na skladování přebytků energie. Nejjednodušším způsobem, který je zároveň efektivní (podaří se uchovat až 75 % energie), jsou již zmiňované přečerpávací vodní elektrárny. Kapacita výstavby je již omezená a navíc se jedná o projekty velmi náročné časově, finančně i administrativně. Mezi další technologie, které připadají v úvahu, patří různé druhy baterií. Ty se ovšem podle výzkumů jeví jako velmi málo efektivní. Novinkou je velmi účinné uchovávání energie ve stlačeném vzduchu (75 – 85 % účinnost) .117 Tato technologie je ale ještě stále ve vývoji. Zatím se však jeví, že v budoucnu by mohla s řešením problému přebytku energie ve slunné a větrné dny výrazně pomoci. Pilotní projekt Adele, zaměřený na skladování energie pomocí stlačeného vzduchu, právě zpracovává společnost RWE.118 Dalším zajímavým způsobem skladování energie spočívá v elektrolýze vody a uchování energie prostřednictvím vodíku. Společnosti Linde a Siemens za finanční podpory vlády pracují na pilotním projektu vodíkového skladu. I díky podpoře vlády je Německo velkém inovátorem v oblasti obnovitelných zdrojů energie a souvisejících odvětví. Právě v oblasti uchování energie byl v minulosti zaregistrován největší počet patentů, jak vyplývá z následujícího grafu.
117 BARNHART, Charles J. a Sally M. BENSON. On the importance of reducing the energetic and material demands of electrical energy storage. Energy. 2013, vol. 6, issue 4, s. 1083-. DOI: 10.1039/c3ee24040a. Dostupné z: http://xlink.rsc.org/?DOI=c3ee24040a 118 Více o projektu zde: http://www.rwe.com/web/cms/mediablob/en/391748/data/364260/1/rwe-powerag/innovations/Brochure-ADELE.pdf
69
Zdroj: Die Energie der Zukunft (2014), BMWi. Rozšíření sítí a s tím související zvýšení počtu možných odběratelů Čím větší lokalita je sítí propojena, tím spíše se nalezne odbytiště případného přebytku energie a opadne nutnost energii skladovat. Je však třeba vyřešit zásadní problém, který při výstavbě sítí nastává – odpor vlastníků pozemků. Německo je velice hustě osídleno a tak je samozřejmé, že stavba nového vedení přes celou zemi od severu na jih vadí obrovskému počtu vlastníků domů a pozemků v okolí. Pro další směřování politiky Energiewende je tedy nutné vyřešit i tento problém. Bez rozsáhlé a kvalitní distribuční sítě to prostě nepůjde. Přizpůsobení na straně poptávky Je třeba, aby se na energetické transformaci nepodílely jen subjekty na straně nabídky elektřiny, ale aby se přizpůsobili i odběratelé. V této oblasti nejsou zásadní otázkou technologie, ale vůle, snaha a vlastní iniciativa odběratelů. Je totiž třeba přimět a motivovat jak průmysl (ten spotřebuje až 40 % elektřiny), tak domácnosti, aby se společně podíleli na Energiewende. Nejedná se o pouhou šetrnost, případně zateplování nebo přechod na úsporné technologie. V ideálním případě by měli být odběratelé schopni reagovat na situaci a v případě nadbytku energie v síti by ji měli umět smysluplně využít. V průmyslu například ke spuštění techniky a v domácnostech zejména k ohřevu vody či topení. Také predikovaný rozvoj elektromobilů skýtá velký potenciál pro případný odběr nadbytečné elektřiny v síti. S touto problematikou souvisí i smart grid, tedy chytré sítě. Principem smart grid je
interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji, distribuční sítí a zákazníky o aktuálních potřebách výroby a spotřeby energie. Podstatou chytrých sítí je vybavení spotřebitelů inteligentními elektroměry s obousměrným tokem informací, které umožňují tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti. Tím pádem mohou spotřebitelé efektivně řídit odběr elektřiny, např. ohřev vody, praní prádla a podobně v době s volnou výrobní kapacitou. 119, Pilotní projekt smart grid je dnes realizován i v České republice. Společnost 120
ČEZ jej testuje v mikroregionu Vrchlabí. Zapojení tepelného sektoru V předpovědích pro rok 2020 bude z celkové spotřeby energie představovat tepelná energie dvakrát více než elektřina. Aby se podařilo naplnit cíle ke snížení skleníkových plynů, bude třeba, aby se spotřeba tepelné energie snížila a aby při výrobě tepla obnovitelné zdroje nahradily ropu a zemní plyn. Pozornost se tedy bude v příštích letech ubírat směrem k využití obnovitelných zdrojů pro vytápění a pro dopravu.
119
Evropský kontext: EEGI, SET Plan. In: Http://www.cez.cz/ [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/vyzkum-a-vyvoj/subjekty-v-oblasti-vyzkumu-a-vyvoje/eu-verejnezdroje-financovani/smart-grids/evropsky-kontext.html 120 “Konsorcium firem a univerzity v Karlsruhe spustilo v roce 2009 pilotní projekt výstavby chytré sítě v průmyslovém regionu Karlsruhe-Stuttgart na jihu Německa pod názvem MeRegio. Do projektu se zapojí na 1 000 odběratelů z řad domácností, průmyslových podniků, výrobních a skladovacích jednotek. V německém Mannheimu se také realizuje pilotní projekt Smart Grids pod názvem Model City Mannheim (MoMa). Další projekty spouští i velcí provozovatelé distribučních sítí (např. E.ON, RWE). Projekty konceptu Smart Grids jsou obecně v Německu výrazně podporovány a to i na vládní úrovni.”
71
Potenciální dopady Energiewende na Českou republiku Program Energiewende může mít celou řadu dopadů na Českou republiku, a to pozitivních i negativních. V následující části tedy budeme analyzovat příležitosti a hrozby (tedy vnější okolí) Energiewende pro Česko.
1.14 Příležitosti Mezi příležitosti, tedy pozitivní vnější vliv, který mé politikas Energiewende na Českou republiku můžeme zařadit následující. Strategická výhoda Pokud se Německu podaří omezit závislost na dovozu primární energie, přinese to strategickou výhodu pro celý evropský region, například vůči Rusku, z čehož může profitovat i Česká republika. Dále snížení importu primární energie v Německu může přispět ke změně koncepce české energetiky, která je taktéž velmi silně závislá na dovozu primární energie. Rozvoj obnovitelných zdrojů Česká Státní energetická koncepce byla schválena v roce 2004. Několik posledních let probíhala příprava konceptu "Aktualizace Státní energetické koncepce", která v současnosti čeká na schválení vládou.121 Poslední aktuální verze počítá pro rok 2040 s podílem obnovitelných zdrojů na úroveň, kterou má Německo dnes. Příležitostí by mohla být inspirace Německem v rozvoji obnovitelných zdrojů, se kterým Česko do budoucna příliš nepočítá. Zvýšení efektivity a úspora energie "Aktualizace Státní energetické koncepce" se pouze okrajově věnuje zvýšení efektivity a úsporám energie, což je dle mého názoru velký nedostatek, protože se jedná o oblast, kterou by se měl stát snažit co nejvíce podpořit, s ohledem na udržitelný rozvoj. Příležitostí pro Česko je inspirace Německem i v tomto směru.
121
Státní energetická koncepce po letech hotová. In: Euractiv [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/statni-energeticka-koncepce-po-letech-hotovo-podivejte-se-jak-sepripravovala-012378
Nastavování nejvyšších evropských standardů Jelikož je Německo se svou energetickou a environmentální politikou napřed oproti většině evropských zemí, přispívá tím i ke zvyšování požadavků ze strany Evropské unie na další členské státy. Evropské požadavky, které jsou kladeny na členské státy často korespondují s cíli, které si Německo stanovuje samo pro sebe, někdy jsou i méně přísné. Tento faktor hodnotím jako příležitost pro Českou republiku, která je pak povinna dodržovat evropské právní předpisy, jejichž implementace přispívá ke zlepšení životního prostředí. Obchodní spolupráce Česká republika je malou exportně orientovanou ekonomikou se silným strojírenským odvětvím. Energiewende a rozvoj obnovitelných zdrojů skýtá velkou příležitost pro český strojírenský průmysl. Některá výroba by se mohla přesunout do Česka, případně by mohly české firmy zajišťovat dodávky či subdodávky pro rozvíjející se odvětví obnovitelných zdrojů. Také německá výstavba přenosové soustavy představuje příležitost pro český průmysl. Pro český zahraniční obchod je velkou výhodou mít za souseda světového lídra v odvětví, které slibuje další rozvoj. Technologická výhoda regionu Vývoj nových technologií přináší posun nejen pro odvětví obnovitelných zdrojů, ale posouvá vpřed i další průmyslová odvětví. A to nejen uvnitř Německa, ale díky společnému trhu i celé Evropské unie. Export elektřiny V případě výpadku obnovitelných zdrojů by mohlo Česko těžit z exportu elektřiny svým západním sousedům. Import elektřiny V případě nadbytku elektřiny v síti v důsledku příznivých povětrnostních podmínek v Německu by naopak mohla Česká republika importovat levně elektřinu, které se Německo potřebuje zbavit. Pokles cen za technologie 73
Rozvojem obnovitelných zdrojů (nejen v Německu) dochází k poklesu cen za tyto technologie a díky tomu můžeme i v Česku těžit z toho, že pořizovací cena zařízení je nižší než kdy dříve a zřejmě v budoucnu díky neustálému vývoji klesat bude. Vědecká spolupráce To, že se v Německu neustále pracuje na vývoji špičkových technologií a inovací, je příležitostí i pro české odborníky v možnostech spolupráce a vytváření společných výzkumných a inovačních projektů.
Zlepšení pověsti fotovoltaiky Fotovoltaika se u nás stala velmi nepopulárním tématem kvůli příliš velkým výkupním cenám a nepružné reakci na snižující se pořizovací náklady zařízení. Proto u nás vyrostly na polích s úrodnou zeminou solární elektrárny, které jsou trnem v oku nejednoho občana České republiky. V Německu se fotovoltaika rozvinula lepším směrem, většina panelů je umístěna na střechách domů a slouží domácnostem spíše než velkým investorům. I přes počáteční problémy, v dnešní době funguje systém tak, jak byl zamýšlen, tedy lidé využívají solární energii ke své vlastní spotřebě, což je nejefektivnější způsob využití solárních panelů. Díky Energiewende by se mohla zlepšit pověst fotovoltaiky i u nás a solární energii by mohly začít domácnosti více využívat.
1.15 Hrozby Následující vlivy byly vyhodnoceny jako hrozby Energiewende pro Českou republiku. Přetížení sítí Nedostačující německá síťová infrastruktura pro převod elektřiny ze severních větrných elektráren na průmyslový jih má za následek přetoky proudu přes polské a české sítě. A když v Německu řádně zafouká, stává se, že naše sítě jsou na hranici přetížení. Polsko v reakci na tento negativní jev začínají instalovat speciální transformátory, které zastaví přítok německé elektřiny do polské sítě, což ještě zvýší nebezpečí přetížení českých přenosových soustav. Toto je tedy hrozbou, která může významně ovlivnit Českou republiku. Ekonomická recese
Pokud by v důsledku neudržitelného vývoje energetické politiky a nárůstu cen za energie mělo v Německu dojít k ekonomické recesi, ta by samozřejmě ovlivnila i ekonomiku českou. Česká ekonomika je tradičně s německou velmi silně provázána122, dá se proto předpokládat, že ekonomická recese v Německu by měla silný dopad i na naši zemi. Nátlak Německa na odstoupení od jádra Dá se očekávat, že Německo bude vyvíjet tlak na nejen na své sousedy k odstoupení od jaderné energetiky. Zejména s ohledem na to, že jaderná elektrárna Temelín leží méně než 100 km od německých hranic a provokovala protesty německé i rakouské strany již v dřívějšku, dá se očekávat, že se bude Německo snažit o vyřazení z provozu této jaderné elektrárny, která je pro českou energetiku stěžejní a i poslední verze energetické koncepce na ni spoléhá. Prolomení těžebních limitů V Česku je stále živým tématem o prolomení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách.123 Pokud bude v důsledku odstoupení od jaderné energie v Německu stále velká poptávka po hnědém uhlí a bude v oblasti Lužice (která disponuje jeho obrovskými zásobami) pokračovat těžba, může to podpořit argumenty příznivců prolomení těžebních limitů i u nás. Nárůst emisí skleníkových plynů Skleníkové plyny neznají hranice, proto zvýšením jejich koncentrace v ovzduší na území Německa nepříznivě ovlivní ovzduší i u nás, resp. v celé Evropě a v globálním měřítku přispějí ke zhoršení skleníkového efektu. Odliv pracovníků Odvětví obnovitelných zdrojů zaměstnává statisíce lidí, pro Českou republiku by mohlo být hrozbou odliv českých pracovníků za prací do Německa.
122
Spolková republika Německo. Businessinfo. [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-obchodni-a-ekonomicka-spoluprace-s-cr-19047.html#sec2
123
Hnědé uhlí vystačí jen na 18 let. In:E 15[online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/hnede-uhli-vystaci-jen-na-18-let-prolomeni-limitu-by-vyslona-1-3-bilionu-korun-746879
75
1.16 Zhodnocení potenciálních dopadů Energiewende na Českou republiku Německá energetická transformace neovlivňuje pouze dění v zemi, ale může mít zásadní dopady na celý evropský region, tím spíše na státy sousední, ke kterým se řadíme. To, že jsme sousední zemí Německa nás staví do postavení, že případné pozitivní či negativní dopady máme, jak se říká „z první ruky“. Některé ovoce či shnilé plody Energiewende sklízíme již nyní, ať už se jedná o vysoko nastavené požadavky ze strany Evropské unie (což bylo vyhodnoceno jako příležitost, diplomantka si je však vědoma subjektivity svého hodnocení) nebo přetížení přenosové soustavy. Příležitosti a hrozby pro Českou republiku se také mění v tom ohledu, zda se podaří německé politice dosáhnout úspěchu nebo skončí krachem, což nemůžeme předpovědět. V současné chvíli však můžeme na základě předložených dat usoudit, že množství příležitostí převládá nad hrozbami. Jasné dnes je, že Německo je v postavení světového lídra v oblasti obnovitelných zdrojů energie a Český by se mělo snažit co nejlépe využít svého výhodného zeměpisného postavení a kladných vztahů se západními sousedy a v odvětví obnovitelných zdrojů energie s Němci co nejintenzivněji spolupracovat. A to platí jak pro business a obchodní spolupráci, tak pro vládu a spolupráci na tvorbě veřejných politik.
Závěr V kontextu souvislostí německé environmentální a energetické politiky jsme se snažili najít odpověď na otázku: Co vedlo Německo k tak ambicióznímu projektu? Abychom tuto otázku zodpověděli, bylo třeba podrobně rozebrat vývoj jednotlivých světových i domácích mezníků, které vedly ke změně paradigmatu energetické politiky. Každá z dílčích událostí posouvala názory politiků i veřejnosti a pomáhala k formování dnešní Energiewende. Pro správné pochopení souvislostí, proč se Německo, jakožto přední světová ekonomika pouští na tak tenký led a přichází s plánem přechodu na obnovitelné zdroje a odstoupení od jaderné energetiky, bylo třeba dostatečným způsobem popsat historické souvislosti německé environmentální politiky. Bez řádné analýzy vývoje a znalosti souvislostí politických, ekonomických i kulturních, se totiž může jevit dnešní politika Energiewende jako těžko pochopitelná. Zejména u nás, kde má jaderná energie stále silné postavení a podporu politiků, odborníků i veřejnosti, se zdály kroky vlády v roce 2011 jako zbytečně ukvapené. V souvislosti s vývojem, který jsme popsali v první kapitole a v začátku kapitoly druhé byla opatření vlády po havárii v Japonsku naprosto legitimní a logické. Na toto otázku tedy odpovídáme v první a druhé kapitole, ze kterých plyne, že Německo plánovalo odstoupení od jádra již mnoho let před Fukušimou a tento krok měl širokou podporu veřejnosti i politických zástupců, stejně jako přechod k obnovitelným zdrojům energie, a to díky silnému sepětí německého národa s přírodou. Druhá otázka, kterou jsme měli zodpovědět, zněla: Jak se prozatím daří naplňovat vytyčené cíle? V části druhé diplomové práce jsme nejdříve definovali jednotlivé cíle a nástroje k jejich dosažení, v části třetí jsme potom na základě analýzy odborných dat dospěli k tomu, že ne všechny ambiciózní cíle se daří naplňovat. V Německu v souvislosti s větší spotřebou uhlí roste obsah skleníkových plynů a ani cíle v oblasti energetické efektivity se zatím nedaří zcela naplňovat. Na základě předložených dat, můžeme říci, že se v současnosti německá energetická politika se v dnešní době pohybuje na ostří nože. Čím dál častěji se objevují názory, že stojí těsně před krachem. Na druhou stranu, kritici často opomíjejí, že čestných úspěchů již bylo dosaženo. Zejména tím, že se díky obnovitelným zdrojům v Německu vytvořilo v samostatné průmyslové odvětví, které přináší práci a exportní příležitosti a Německo se stává rok od roku, kousek po kousku, méně závislé na importu energetických surovin. Navíc, i když bývá 77
někdy prezentováno, že Německo „přepne“ na obnovitelné zdroje, každému musí být jasné, že se toto přepnutí nedá udělat během vteřiny zázračným tlačítkem. K naplnění cílů Energiewende vede ještě velmi dlouhá cesta. Bylo by naivní si představovat, že tato cesta nebude místy trnitá a nebude s sebou přinášet někdy i nepředpokládané výzvy a dílčí neúspěchy. Proto, aby se Německu podařilo dosáhnout cílů, bude ještě třeba vynaložit jistou dávku trpělivosti, houževnatosti, pracovitosti a disciplíny. To ovšem Němci umí. I když se tedy nedaří zatím naplňovat všechny předsevzaté cíle, je dnes předčasné soudit, zda se jedná o úspěch či neúspěch Energiewende. Na otázku: „Jaký může mít současná politika energetické transformace dopad na Českou republiku?“ jsme se pokoušeli nalézt odpověď v části čtvrté. Byly zde shrnuty nejdůležitější pozitivní a negativní dopady Energiewende na Česko. Je však třeba říci, že se jedná o výsledky zcela subjektivní, jelikož každý může jako potenciální příležitost či hrozbu vnímat něco jiného. Z předložených argumentů vyplývá, že dopad na Česko je spíše pozitivní a my bychom nyní neměli zaváhat a propásnout jedinečnou příležitost spolupracovat se světovým lídrem stále se rozvíjejícím oboru budoucnosti – obnovitelných zdrojích energie. Cílem
diplomové
práce
bylo
analyzovat
energetické
souvislosti
německé
environmentální politiky. To se nám snad podařilo dosáhnout, i když v omezené míře, jelikož energetická transformace se „zelenými motivy“ je tématem nesmírně obsáhlým a v podstatě každá z jednotlivých podkapitol by se s přehledem mohla stát předmětem širokého zkoumání v odborných monografiích. V rámci rozsahu diplomové práce nebylo možné analyzovat veškeré aspekty, proto se diplomantka snažila zanalyzovat pouze nejdůležitější body politiky Energiewende a je si vědoma, že některé pasáže by rozhodně stály za hlubší zkoumání. Vzhledem k tomu, že v následující dny i roky přinesou další vývoj politiky Energiewende, bude téma vhodné k dalšímu zpracování.
Použitá literatura Literatura: BRUNS, E., OHLHORST, D., WENZEL, B., KOPPEL, J.. Renewable energies in germany’s electricity market, Springer, 2011, xx, 408 p. ISBN 978-90-481-9905-1 JACOBS, David. Renewable energy policy convergence in the EU: the evolution of feed-in tariffs in Germany, Spain and France. Burlington, VT: Ashgate, c2012, xvi, 294 p. ISBN 978-140-9439-103. JANČÁŘOVÁ, Ilona. Ekologická politika. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 204 s. Edice učebnic PrF MU v Brně ; č. 353. ISBN 80-210-3599-4. NELKIN, Dorothy - POLLAK, Michael. The atom besieged: extraparliamentary dissent in France and Germany. Cambridge, Mass.: MIT Press, c1981, x, 235 p. ISBN 02-621-4034-9 UEKÖTTER, Frank. The greenest nation?: a new history of German environmentalism. xiii, 233 stran. ISBN 978-026-2027-328 WIESMETH, Hans. Environmental economics. New York: Springer, 2011, p. cm. ISBN 978364-2245-138. COASE, Ronald H. Ekonomie životního prostředí a ekologická politika :vybrané klasické stati. Edited by Petr Šauer - Marie Livingston. Praha: Nakladatelství a vydavatelství litomyšlského semináře, 1996. viii, 203. ISBN 80-902168-0-3. PEČÍNKA, Pavel. Zelená zleva? :historie ekologických stran v Evropě. Vyd. 1. Praha: G plus G, 2002. 261 s. ISBN 80-86103-58-7. Internetové zdroje: A – Efficiency. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/09/efficiency/ About dena. In: Dena [online]. http://www.dena.de/en/about-dena.html
2004
[cit.
2015-01-04].
Dostupné
z:
AKW - KKW - Wyhl: Der Widerstand im Wyhler Wald gegen das geplante Atomkraftwerk. In:Http://vorort.bund.net [online]. [cit. 2015-01-01]. Dostupné z: http://vorort.bund.net/suedlicher-oberrhein/wyhl-chronik.html 79
Anzahl von Onshore-Windenergieanlagen in Deutschland in den Jahren 1993 bis 2014. In:Http://de.statista.com [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://de.statista.com/statistik/daten/studie/20116/umfrage/anzahl-der-windkraftanlagen-indeutschland-seit-1993/ B – Renewable Energy Act with feed-in tariffs. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 201501-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-act-with-feed-intariffs/ BACH, Stefan, KOHLHAAS a Barbara PRAETORIUS. The Effects of the Ecological Tax Reform in Germany. Czp.cuni[online]. 2006, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/ekoreforma/EDR/Mayer%20DIW%20abstr.pdf BARNHART, Charles J. a Sally M. BENSON. On the importance of reducing the energetic and material demands of electrical energy storage. Energy. 2013, vol. 6, issue 4, s. 1083-. DOI: 10.1039/c3ee24040a. Dostupné z: http://xlink.rsc.org/?DOI=c3ee24040a BEE – Dachverband der Erneuerbaren. In: Bee-ev [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bee-ev.de/BEE/BEE.php Berlin approves new incentives for electric car drivers. In: Euractiv [online]. 2014 [cit. 201501-04]. Dostupné z:http://www.euractiv.com/sections/transport/berlin-approves-newincentives-electric-car-drivers-308700 Blut und Boden. In: Http://www.lexikon-drittes-reich.de [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.lexikon-drittes-reich.de/Blut_und_Boden Bruttobeschäftigung durch erneuerbare Energien in Deutschland im Jahr 2013. 2014. Dostupné z: http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/B/bericht-zur-bruttobeschaeftigungdurch-erneuerbare-energien-jahr-2013,property=pdf,bereich=bmwi,sprache=de,rwb=true.pdf Bundestags-Enquete-Kommission 1980. In: Http://www.bund-naturschutz.de [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bundnaturschutz.de/fileadmin/download/energie/Bundestags-Enquete-kommission.pdf C – Stimulating technology innovation and the green economy. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://energytransition.de/2012/10/1-iii-stimulatingtechnology-innovation-and-the-green-economy/ Das Integrierte Energie- und Klimaprogramm der Bundesregierung. Bmub.bund [online]. 2007, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/hintergrund_meseberg.pdf Der strahlende Castor. Der Spiegel [online]. 1998, č. 22 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-7893475.html
Die Atomindustrie triumphierte im Stillen, und die Grünen zerbrachen fast am Atomkonsens. Heute betreibt Schwarz-Gelb den Ausstieg aus dem Ausstieg. Focus [online]. 2010 [cit. 201501-04]. Dostupné z:http://www.focus.de/politik/deutschland/tid-18598/zehn-jahreatomausstieg-meilenstein-als-zerreissprobe_aid_518339.html Die Energie der Zukunft. In: Www.bmwi.de [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/fortschrittsbericht,property=pdf, bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf., s.172 E – Cogeneration Act. In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/240/ Ein gutes Stück Arbeit. Mehr aus Energie machen. In: Www.bmwi.de [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/M-O/nationaleraktionsplan-energieeffizienz-nape,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf Energieeinsparung und Effizienz: Die wichtigsten Pfeiler der Energiewende. In:Http://www.bpb.de/ [online]. 2013 [cit. 2015-01-01]. Dostupné z:http://www.bpb.de/politik/wirtschaft/energiepolitik/152893/energieeinsparung-undeffizienz Energie. In: Bmwi: bundesministerium für wirtschaft und energie [online]. 2013 [cit. 201501-04]. Dostupné z:http://www.bmwi.de/DE/Themen/energie.html Energiewende – shifting frameworks. In: WALDMANN, Lars. Eitictlabs [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.eitictlabs.eu/fileadmin/files/2014/innovationareas/ses/presentations/friday/03_Waldmann.pdf ENERGY FOR THE FUTURE: RENEWABLE SOURCES OF ENERGY - White Paper for a Community Strategy and Action Plan. In: Europa [online]. 1997 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://europa.eu/documents/comm/white_papers/pdf/com97_599_en.pdf European Commission Decisions on Two German ETS Support Schemes for EnergyIntensive Industries – Not EEG and Grid Fees. In: Germanenergyblog [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.germanenergyblog.de/?p=13733 EVRARD, Aurélien a Sabine SAURUGGER. Les groupes d’intérêt économiques face à un changement de paradigme: le cas de l’énergie nucléaire en Allemagne: Swiss Political Science Review. Onlinelibrary [online]. 2007, č. 13 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/j.1662-6370.2007.tb00070.x/pdf Evropský kontext: EEGI, SET Plan. In: Http://www.cez.cz/ [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.cez.cz/cs/vyzkum-a-vzdelavani/vyzkum-a-vyvoj/subjekty-v-oblastivyzkumu-a-vyvoje/eu-verejne-zdroje-financovani/smart-grids/evropsky-kontext.html F – Renewable Energy Heating Act and Market Incentive Program (MAP). In: Energytransition [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://energytransition.de/2012/10/renewable-energy-heating-act-and-market-incentiveprogram-map/ 81
Festlegen der exakten Leitungsverläufe in der Planfeststellung. In: Netzausbau [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.netzausbau.de/cln_1432/DE/Verfahren/Planfeststellung/Planfeststellungnode.html Fifth Session of the Conference of the Parties of the United Nations Framework Convention on Climate Change. In: Unfccc[online]. 1999 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://unfccc.int/cop5/media/pressre2e.pdf Germany's Energy Poverty: How Electricity Became a Luxury Good. Http://www.spiegel.de[online]. 2013, č. 4 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.spiegel.de/international/germany/high-costs-and-errors-of-german-transition-torenewable-energy-a-920288.html Germany to Reconsider Nuclear Policy: Merkel Sets Three-Month 'Moratorium' on Extension of Lifespans. In: Spiegel[online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/international/world/germany-to-reconsider-nuclear-policy-merkel-setsthree-month-moratorium-on-extension-of-lifespans-a-750916.html Germany to miss target for one million e-cars by 2020. In: Euractiv [online]. 2014 [cit. 201501-04]. Dostupné z:http://www.euractiv.com/sections/energy/germany-miss-target-onemillion-e-cars-2020-310523 GLASER, A. From Brokdorf to Fukushima: The long journey to nuclear phase-out. Bulletin of the Atomic Scientists [online]. 2012-11-01, vol. 68, issue 6, s. 10-21 [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1177/0096340212464357. Dostupné z:http://bos.sagepub.com/lookup/doi/10.1177/0096340212464357 Government progress report on Energiewende spells out political goals. In: Cleanenergywire [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.cleanenergywire.org/factsheets/government-progress-report-energiewende-spellsout-political-goals GROBER, Ulrich. From Freiberg to Rio: Hans Carl von Carlowitz’ ‘Sylvicultura Oeconomica’ and the career of the term ‘sustainable’. In: Http://tu-freiberg.de/ [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://tufreiberg.de/ressourcenprofil/pdf/Text%20Grober%20englisch.pdf GRUHN, Werner. Umweltpolitische Aspekte der DDR-Energiepolitik. Erlangen: Vertrieb, Institut für Gesellschaft und Wissenschaft (IGW) an der Universität Erlangen-Nürnberg, 1982, 166 p. ABG (Series), 1982/4. ISBN 38-815-0063-4. H – Energy-Conservation Ordinance (EnEV) and financial support schemes. In:Http://energytransition.de/ [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://energytransition.de/2012/10/energy-conservation-ordinance-enev-and-financialsupport-schemes/
Historische Debatte: Tschernobyl und die Folgen. In: Http://www.bundestag.de [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2011/34120672_kw17_25jahre_tschernobyl /205198 HUDIG, Kees. Statewatch Analysis: Policing popular mass protests: The transport of nuclear waste at Goelben, Germany. In: Http://www.statewatch.org [online]. [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.statewatch.org/analyses/no-144-policing-protests-germany.pdf JÄNICKE, Martin, JACOB, Klaus. A third industrial revolution?. 2013, 47-70. Dostupné z: http://www.polsoz.fu-berlin.de/polwiss/forschung/systeme/ffu/aktuelle-publikationen/13jaenicke-industrial_revolution/index.html Kraftstoffsteuer. In: Energieinfo [online]. 2011 z:http://www.energieinfo.de/eglossar/kraftstoffsteuer.html
[cit.
2015-01-04].
Dostupné
Le nucléaire en France. In: Jeunes [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://jeunes.edf.com/article/le-nucleaire-en-france,72 Love for the Forests Deeply Rooted in German Psyche. In: Http://www.dw.de/ [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.dw.de/love-for-the-forests-deeply-rooted-ingerman-psyche/a-3970648 Mass occupation of proposed Wyhl nuclear power plant site in Germany, 1974-1977. In:Http://nvdatabase.swarthmore.edu/ [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://nvdatabase.swarthmore.edu/content/mass-occupation-proposed-wyhl-nuclear-powerplant-site-germany-1974-1977 Nationales Reformprogramm Deutschland 2011. Bmwi [online]. 2011, č. 596 [cit. 2015-0104]. Dostupné z:http://bmwi.de/BMWi/Redaktion/PDF/Publikationen/Dokumentationen/dokumentation596-nationales-reformprogramm,property=pdf,bereich=bmwi2012,sprache=de,rwb=true.pdf Největší solární projekt Desertec nabírá dech. In: Http://www.euractiv.cz/ [online]. 2010 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/nejvetsi-solarni-projektnabira-dech-007126 Öko-Institut e.V. Oeko [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. http://www.oeko.de/en/print/e-paper/infrastructure-of-the-future/
Dostupné
z:
Otázky a odpovědi k obratu v energetice. In: Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze: prag.diplo [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.prag.diplo.de/Vertretung/prag/cs/05/seite__energiewende__faq__cz.html#topic9 Pět cílů Evropské unie pro rok 2020: Cíle strategie Evropa 2020. In: Europa [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/europe2020/europe-2020-in-anutshell/targets/index_cs.htm 83
Photovoltaic barometer. In: Http://www.energies-renouvelables.org/ [online]. 2014 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.energies-renouvelables.org/observ-er/stat_baro/observ/barojdp11_en.pdf, s.13 Primärenergieverbrauch. In: Http://www.ag-energiebilanzen.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-0104]. Dostupné z: http://www.ag-energiebilanzen.de/6-0-Primaerenergieverbrauch.html Projekty větrných off-shore elektráren v Německu. In: Www.businessinfo.cz/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/projekty-vetrnych-offshore-elektraren-v-nemecku-47544.html Renewably employed!: Short and long-term impacts of the expansion of renewable energy on the German labour market. In: Http://germany.info [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://germany.info/contentblob/3179136/Daten/1346894/BMU_RenewablyEmployed_DD. pdf,s.5 RÜDIG. The perennial success of the German Greens. Tandfonline [online]. 2012, č. 1, s. [cit. 2015-01-04]. DOI: 10.1080/09644016.2011.643371 Wolfgang Rüdig*. Dostupné z:http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09644016.2011.643371#.VKkT0yuG-LY SCHRÖDER, Gerhard. Aufbruch und Erneuerung - Deutschlands Weg ins 21. Jahrhundert. Trend.infopartisan [online]. 1998, č. 1 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.trend.infopartisan.net/trd1098/vertrag.html SCHULER, Johannes. An Economic Analysis of the Implementation Options of Soil Conservation Policies [online]. Hohenheim, 2008 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: https://www.deutsche-digitalebibliothek.de/binary/F6NY4VDNRFHESOOKQYXIVIOLFK7RHMWS/full/1.pdf. Dizertační práce. University of Hohenheim. Systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. In: Europa [online]. 2011 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/energy/european_energy_policy/l28012_cs.html Solarenergie - förderverein Deuschland e.V. In: Sfv [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.sfv.de/ Technologies Germany - World leader in energy efficiency. In: Efficiency-from-germany [online]. 2009 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.efficiency-fromgermany.info/ENEFF/Navigation/EN/Energyefficiency/energyefficiency.html The illuminating journey of former East Germany: from dirty power to 40% renewable energy. In: IRFAN, Umair. Http://www.eenews.net/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://www.eenews.net/stories/1060008259 Vereinbarung zwischen der Bundesregierung und den Energieversorgungsunternehmen. In: Bmub.bund [online]. 2000 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.bmub.bund.de/fileadmin/bmuimport/files/pdfs/allgemein/application/pdf/atomkonsens.pdf
Verschweigen, Abwiegeln und Dementieren. Der Spiegel [online]. roč. 1983, č. 22 [cit. 201501-04]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/spiegel/print/d-14020561.html Větrná energie v Severním moři. In: Http://www.csve.cz/ [online]. 2012 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.csve.cz/novinky/241 Wasserkraft. In: Http://www.erneuerbare-energien.de/ [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.erneuerbareenergien.de/EE/Redaktion/DE/Dossier/wasserkraft.html;jsessionid=6FB65023505856282841 E16EEAA9D91D?cms_docId=61946 12 insights on Germany’s Energiewende. In: Http://www.agora-energiewende.org/ [online]. 2013 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://www.agoraenergiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Impulse/12_Thesen/Agora_12_Insights _on_Germanys_Energiewende_web.pdf Legislativní dokumenty Gesetz über die friedliche Verwendung der Kernenergie und den Schutz gegen ihre Gefahren (Atomgesetz). In:15. 1959. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/bundesrecht/atg/gesamt.pdf Gesetz über die Einspeisung von Strom aus erneuerbaren Energien in das öffentliche Netz. In: 7. 1990. Gesetz zum Einstieg in die ökologische Steuerreform. In: 14. 1999. Dostupné z: http://www.landtag.nrw.de/portal/WWW/dokumentenarchiv/Dokument/XBCBGI9914.pdf Gesetz für die Erhaltung, die Modernisierung und den Ausbau der Kraft-Wärme-Kopplung (KraftWärme-Kopplungsgesetz). In: 19. 2002. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/kwkg_2002/gesamt.pdf Gesetz zur geordneten Beendigung der Kernenergienutzung zur gewerblichen Erzeugung von Elektrizität. In: 22. 2002. Gesetz über die Elektrizitäts- und Gasversorgung (Energiewirtschaftsgesetz - EnWG). In: 7. 2005. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/enwg_2005/gesamt.pdf Gesetz zur Förderung Erneuerbarer Energien im Wärmebereich (ErneuerbareEnergienWärmegesetz - EEWärmeG). In: 7. 2008. Dostupné z: http://www.gesetze-iminternet.de/bundesrecht/eew_rmeg/gesamt.pdf Gesetz zum Ausbau von Energieleitungen (Energieleitungsausbaugesetz - EnLAG). In: 21. 2009. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/enlag/gesamt.pdf Netzausbaubeschleunigungsgesetz Übertragungsnetz (NABEG). In: 28. 2011. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/nabeg/gesamt.pdf 85
Gesetz für den Ausbau erneuerbarer Energien (Erneuerbare-Energien-Gesetz - EEG 2014). In: 2. 2014. Dostupné z: http://www.gesetze-im-internet.de/bundesrecht/eeg_2014/gesamt.pdf
