Technická univerzita v Liberci. Hospodářská fakulta. Poplatková politika obchodních bank v ČR. Charge policy of commercial banks in the Czech Republic

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta

Studijní program: M6208 – Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika

Poplatková politika obchodních bank v ČR Charge policy of commercial banks in the Czech Republic DP-PE-KFÚ-2006 15 VĚRA KLIMČUKOVÁ

Vedoucí práce: prof. Ing. Václav Bakule, DrSc., Katedra financí a účetnictví Konzultant: Ing. Helena Rybková, Katedra financí a účetnictví

Počet stran: 97 Datum odevzdání: 10.5.2006

Počet příloh: 13

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

Datum: 10.5.2006 Podpis:

4

Resumé: Diplomová práce pojednává o poplatkové politice obchodních bank v ČR. Teoretická část se věnuje obecné charakteristice obchodních bank a následně charakterizuje produkty nabízené těmito bankami. Vybrané produkty jsou popsány podrobněji. Teoretická část dále obsahuje způsoby tvorby cen služeb a vybrané faktory ovlivňující tyto ceny. Na teoretickou část navazuje část praktická, která porovnává poplatkovou politiku tří vybraných bank – Komerční banky, České spořitelny a eBanky. Porovnání je založeno na dvou modelových studiích. Diplomová práce se dále zmiňuje o aktuální problematice poplatkové politiky a postavení klientů na bankovním trhu a také stručně nastiňuje situaci ve vybraných státech Evropské unie.

Annotation: The Diploma Thesis deals with the charge policy in the Czech Republic. The Theoretical Part describes characteristics of commercial banks in general and consequently characterizes products offered by the banks. Chosen products are described in detail. The Theoretical Part also contains the ways of creating prices of services and several factors which influence the prices. This part is followed by the Practical Part which compares the charge policy in three chosen commercial banks – Komercni banka, Ceska sporitelna and eBanka. The comparison is based on two case studies. The Diploma Thesis mentions the present discussion about the charge policy and position of bank clients. It also briefly describes the situation in several states of the European Union. Klíčová slova: Poplatková politika, obchodní banka, klientské účty, platební produkty, vkladové produkty, cena služby, poplatek Key words: charge policy, commercial bank, clients’ accounts, payment products, deposit products, price of service, charge

5

Obsah: 1

ÚVOD ........................................................................................................................... 9

2

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍCH BANK A BANKOVNÍCH

PRODUKTŮ ...................................................................................................................... 10 2.1 OBCHODNÍ BANKA, JEJÍ CÍLE A FUNKCE ...................................................................... 10 2.1.1 Definice obchodních bank .................................................................................. 10 2.1.2 Cíle obchodních bank – výkaz zisků a ztrát........................................................ 11 2.1.3 Funkce obchodních bank .................................................................................... 13 2.2 BANKOVNÍ PRODUKTY ................................................................................................ 14 2.2.1 Produkty dle odrazu v bilanci............................................................................. 14 2.2.2 Produkty dle účelu použití .................................................................................. 15 2.2.3 Produkty dle klientského segmentu .................................................................... 16 2.3 VYBRANÉ PRODUKTY NABÍZENÉ OBCHODNÍMI BANKAMI............................................ 16 2.3.1 Klientské bankovní účty ...................................................................................... 17 2.3.2 Platební produkty ............................................................................................... 19 2.3.3 Depozitní produkty ............................................................................................. 34 2.3.4 Pokladní a směnárenské produkty...................................................................... 37 3

KVANTIFIKACE NÁKLADOVOSTI BANKOVNÍCH PRODUKTŮ............... 38 3.1 METODY STANOVENÍ CEN SLUŽEB .............................................................................. 39 3.1.1 Nákladově orientovaná cena .............................................................................. 39 3.1.2 Poptávkově orientovaná cena............................................................................. 40 3.1.3 Konkurenčně orientovaná cena .......................................................................... 40 3.1.4 Stanovení cen vycházející z marketingových cílů firmy...................................... 40 3.2 FORMY CENY .............................................................................................................. 40 3.3 ZPŮSOB STANOVENÍ CENY .......................................................................................... 41

4

ANALÝZA POPLATKOVÉ POLITIKY VYBRANÝCH OBCHODNÍCH

BANK V ČESKÉ REPUBLICE....................................................................................... 43 4.1 AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA POPLATKOVÉ POLITIKY V ČR .......................................... 43 4.2 KOMERČNÍ BANKA, A. S. ............................................................................................. 44 4.2.1 Obecná charakteristika Komerční banky ........................................................... 44

6

4.2.2 Poplatková politika Komerční banky ................................................................. 45 4.3 ČESKÁ SPOŘITELNA, A. S............................................................................................. 49 4.3.1 Obecná charakteristika ČS................................................................................. 49 4.3.2 Poplatková politika České spořitelny ................................................................. 49 4.4 EBANKA, A. S. ............................................................................................................. 52 4.4.1 Obecná charakteristika banky ............................................................................ 52 4.4.2 Poplatková politika eBanky ................................................................................ 53 5

KOMPARACE POPLATKOVÉ POLITIKY VYBRANÝCH BANK V ČR ...... 55 5.1 MODELOVÁ SITUACE Č. 1 – STUDENTSKÉ KONTO ........................................................ 55 5.1.1 Komerční banka – studentský účet Gaudeamus2 ................................................ 56 5.1.2 Česká spořitelna – studentský účet Student+ ..................................................... 58 5.1.3 eBanka – studentský účet Student....................................................................... 59 5.1.4 Vyhodnocení – studentské účty ........................................................................... 60 5.2 MODELOVÁ SITUACE Č. 2 – BĚŽNÝ ÚČET .................................................................... 60 5.2.1 Komerční banka – běžné účty............................................................................. 60 5.2.2 Česká spořitelna – běžné účty ............................................................................ 62 5.2.3 eBanka – běžné účty ........................................................................................... 64 5.2.4 Vyhodnocení – běžné účty .................................................................................. 66 5.3 BANKOVNÍ POPLATKY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE ............................... 67

6

VYHODNOCENÍ ...................................................................................................... 71

7

LITERATURA .......................................................................................................... 74

8

PŘÍLOHY .................................................................................................................. 76

7

Seznam použitých zkratek: a. s. apod. BIC CZ ČBA ČS ECBS EU event. IBAN KB max. MF mil. min. např. obr. tab. tzn.

akciová společnost a podobně Bank Identifier Code Česká republika Česká bankovní asociace Česká spořitelna European Committee for Banking Standards Evropská unie eventuelně International Bank Account Number Komerční banka maximálně Ministerstvo financí milion minimálně například obrázek tabulka to znamená

8

1 Úvod Poplatková politika obchodních bank v České republice patřila v loňském roce 2005 k velmi diskutovaným tématům, což přispělo k tomu, že jsem si danou problematiku zvolila jako téma diplomové práce. Obchodním bankám byla Ministerstvem financí České republiky mimo jiné vytýkána výše bankovních poplatků za nabízené služby. Další kritizovanou oblastí bylo postavení klientů na bankovním trhu a s tím spojena jejich nedostatečná práva při spolupráci s bankami. Diplomová práce se pokusí obecně nastínit, jaké produkty obchodní banky nabízejí svým klientům. (Klienty zde budou míněny soukromé osoby, problematika podnikatelských subjektů a jim nabízených služeb by byla příliš obsáhlá a nad rámec diplomové práce.) Dále budou popsány základní metody stanovování poplatků a kvantifikace cen za nabízené služby či produkty. Na tyto teoretické podklady naváže praktická část diplomové práce, která se pokusí porovnat konkrétní nabídku tří bank. Pro modelové příklady budou zvoleny dvě banky s vůdčím postavením na trhu, a to Komerční banka a Česká spořitelna. Pro srovnání s nimi bude také popsána nabídka eBanky, která se sama prezentuje jako banka mladá, dynamická, vycházející vstříc konkrétnímu zákazníkovi s individuální nabídkou. Cílem diplomové práce bude porovnat nabídku těchto bank a zhodnotit konkrétní výši nabízených služeb. Diplomová práce dále nastíní základní body aktuální problematiky poplatkové politiky v ČR a popíše základní návrhy Ministerstva financí ČR. Zmíněny budou také přístupy k poplatkové politice ve vybraných zemích Evropy. Zhodnocení diplomové práce se pokusí o shrnutí dané problematiky, vyhodnocení adekvátnosti výše poplatků a nastínění určitých trendů, které lze v oblasti bankovnictví a poplatků v budoucnu očekávat.

9

2 Obecná charakteristika obchodních bank a bankovních produktů Obchodní banky patří v tržní ekonomice k jedněm z nejvýznamnějších zprostředkovatelů na finančním trhu. V současné době nabízejí velkou škálu služeb a produktů, kterými se snaží oslovit širokou klientelu. Cílem této kapitoly je charakterizovat pojem obchodní banka, specifikovat základní cíle a funkce obchodních bank v České republice a dále pak vymezit základní bankovní služby, které mohou obchodní banky poskytovat případným zájemcům a které označujeme jako bankovní produkty.

2.1 Obchodní banka, její cíle a funkce 2.1.1 Definice obchodních bank Obchodní bankovnictví je spojeno s jedním z nejgeniálnějších vynálezů lidstva – penězi.1 Naturální směna byla nahrazena směnou peněžní, došlo k oddělení úspor a investic a byl tak vytvořen prostor pro nový druh podnikání – bankovnictví. Institucemi reprezentující tento nový druh podnikání jsou mimo jiné právě obchodní banky. Hlavním cílem obchodních bank bylo finanční zprostředkování mezi skupinami věřitelů, tzn. klienty, kteří vytvářejí úspory, a mezi skupinami dlužníků, tzn. klienty, kteří kromě svého kapitálu potřebují i kapitál cizí. Zajišťují tedy transfer úspor do investic. Přesný pojem banka2 můžeme definovat několika způsoby. Zákon č. 21/1992 Sb., O bankách, definuje banky jako právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, které a) přijímají vklady od veřejnosti a b) poskytují úvěry a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci.3

1

DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, s. 25. ISBN 80-7201-515-X pod pojmem banka budeme dále rozumět banku obchodní 3 Zákon č. 21/1992 Sb., O bankách, odst. 1) 2

10

Banka může vykonávat také další činnosti, pokud jsou vyjmenovány v licenci. Těmito činnostmi mohou být např. investování do cenných papírů na vlastní účet, finanční pronájem, platební styk, vydávání a správa platebních prostředků (např. platebních karet a cestovních šeků), poskytování záruk, směnárenská činnost a další činnosti uvedené v zákoně.4

2.1.2 Cíle obchodních bank – výkaz zisků a ztrát Obchodní banky reprezentují druh podnikání a jako běžný podnik samozřejmě sledují také svoje hospodaření a mimo jiné i zisk za daná období. Zisk sledujeme pomocí výkazu zisků a ztrát. Tento výkaz může být uspořádán horizontálně nebo vertikálně. Horizontální uspořádání srovnává na levé a pravé straně výkazu náklady a výnosy. Tyto strany jsou porovnány a vyvažující položkou pro jejich vyrovnání je zisk nebo ztráta podniku. Ve vertikálním porovnání jsou postupně uvedeny jednotlivé položky výnosů s příslušnými náklady, výslednou dílčí i celkovou položkou je zisk, eventuelně ztráta. Pro ilustraci je níže uveden konkrétní výkaz zisků a ztrát zachycující stav českého bankovního sektoru pro rok 2004. Základní a nejvyšší položku v bankovním výkazu zisku a ztrát představují úrokové výnosy a s nimi spojené náklady. Tyto položky souvisejí zejména s přijatými vklady a poskytnutými úvěry. Další velmi významnou položkou jsou výnosy a náklady spojené s poplatkovou politikou banky. Tyto poplatky jsou spojené zejména s vedením účtů, prováděním platebního styku, správou úvěrů apod. Z tab. 1 je zřejmé, že tato položka významně vstupuje do celkového zisku bank. Vzhledem k tématu diplomové práce budou v následujícím textu uvedeny konkrétní výkazy zisku a ztrát níže popisovaných obchodních bank.

4

Zákon č. 21/1992 Sb., O bankách, odst. 3)

11

Tab. 1: Výkaz zisku a ztrát absolutní ukazatele v mil

Položky výkazu zisku a ztrát

Kč za rok 2004

1

Úrokové výnosy

102 644

2

Úrokové náklady

42 885

3

Úrokový zisk (včetně cenných papírů)

59 760

4

Přijaté poplatky a provize

38 085

5

Zaplacené poplatky a provize

6 760

6

Zisk z poplatků a provizí

31 326

7

Úrokový zisk včetně poplatků a provizí

91 085

8

Zisk z akcií a podílů

1 369

9

Zisk z devizových operací

9 567

Zisk z ostatních finančních operací (včetně derivátových 10

a prodeje cenných papírů)

1 464

11

Zisk z finanční činnosti

103 486

12

Správní náklady

48 819

Tvorba rezerv a opravných položek, odpisy a ztráty z 13

převodu pohledávek

10 256

14

Ostatní provozní výnosy, resp. náklady

904

15

Hrubý provozní zisk

45 366

16

Mimořádné výnosy, resp. náklady

-10

17

Hrubý zisk před zdaněním

45 355

18

Daně

12 490

19

Čistý zisk

32 865

zdroj: Česká národní banka [online]. [cit. 14.11.2005] http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pub/download/bd_2004_c. pdf

12

2.1.3 Funkce obchodních bank Za základní a nejobecnější funkci obchodních bank můžeme považovat finanční zprostředkování kapitálu mezi různými subjekty v ekonomice. Dalšími funkcemi obchodních bank jsou emise bezhotovostních peněz, zprostředkování platebního a zúčtovacího styku a zprostředkování finančního investování na peněžním a kapitálovém trhu, [1]. 1. Finanční zprostředkování Jak již bylo uvedeno výše, bankovnictví vzniklo jako nový druh podnikání zajišťující získávání volného kapitálu od věřitelů a jeho poskytování dlužníkům a proto podnik, v tomto případě banka, sleduje obdobné cíle jako ostatní podniky. Z tohoto důvodu je finanční zprostředkování, tedy nákup a prodej peněz, a to jak hotovostních, bezhotovostních a také akcií, depozitních certifikátů apod., prováděno na ziskovém principu. Banky umisťují kapitál tam, kde přináší nejvyšší očištěné riziko.5 Kapitál je tedy využit pro tu variantu, která nabízí vyšší výnos při stejné míře rizika nebo nižší riziko u stejného výnosu. 2. Emise bezhotovostních peněz Obchodní banky mohou emitovat bezhotovostní peníze v podobě zápisů na bankovních účtech. Hotovostní peníze mohou emitovat pouze centrální banky. 3. Zprostředkování platebního a zúčtovacího styku Platební styk mezi subjekty domácími i zahraničními představuje třetí základní funkci obchodních bank. Platební styk prováděný bankami je relativně rychlý, bezpečný a levný a tím, že banky vedou běžné účty pro velký počet klientů, může být platební styk prováděn účetním převodem bez potřeby hotovostních prostředků. O této funkci bude dále pojednáno. 4. Zprostředkování finančního investování na peněžním a kapitálovém trhu Banky mohou pro klienty zajišťovat emisi či nákup cenných papírů, mohou provádět také jiné obchody jako např. úschovu a správu aktiv. 5

DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, s. 31. ISBN 80-7201-515-X

13

2.2 Bankovní produkty Obchodní banky nabízejí veřejnosti své služby, které označujeme jako bankovní produkty. Tyto produkty jsou nemateriální povahy – nejsou tedy skladovatelné, jsou abstraktní a nejsou patentovatelné, [1]. Bankovní produkty lze členit z několika možných hledisek.

2.2.1 Produkty dle odrazu v bilanci Způsob členění podle odrazu v bilanci je velmi rozšířený – bankovní produkty jsou členěny na aktivní, pasivní a neutrální. 1. Aktivní bankovní obchody se vyskytují v aktivech rozvahy banky a banka je zde v postavení věřitele, kterému vznikají pohledávky nebo vlastnická práva. Příklady těchto aktivních obchodů je např. poskytování úvěrů, nákup dluhových cenných papírů, zakoupení majetkových cenných papírů apod. Mezi nejvýznamnější aktivní bankovní obchody patří úvěrové obchody. 2. Pasivní bankovní obchody můžeme nalézt na opačné straně rozvahy. Banka je při těchto obchodech v postavení dlužníka, kterému vznikají různé závazky. Banka může získávat cizí kapitál na úvěrovém základě, např. příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů. Vzhledem k tomu, součástí pasiv je také vlastní kapitál banky, bývají do pasivních obchodů bývají také zařazovány operace související s vlastním kapitálem. 3. Neutrální bankovní obchody jsou takové obchody, v nichž banka nevystupuje ve věřitelském ani v dlužnickém postavení. Tyto obchody jsou rozvahově neutrální a v rozvaze nevystupují. Při těchto obchodech provádí banka pro klienta službu, aniž by jí při tom vznikla pohledávka nebo přijetí finančních zdrojů na úvěrovém principu, dochází např. k poskytování bankovních informací. Do této oblasti patří také obchody, které reprezentují budoucí pohledávku či závazek, např. poskytnutí záruky. Budoucí pohledávky a závazky se objevují v podrozvaze banky.

14

2.2.2 Produkty dle účelu použití Přístup ke členění bankovních produktů podle účelu použití se řadí k modernějším a odklání se od zobrazování produktů na základě rozvahy obchodních bank. Třídění preferuje požadavky klienta banky a účel využití produktu konkrétním klientem. Bankovní produkty můžeme rozčlenit do pěti základních skupin6. 1. Finančně úvěrové produkty – hlavním účelem těchto bankovních produktů je možnost získání finančních prostředků na úvěrovém principu. Hlavními formami jsou bankovní úvěry, bankovní záruky apod. Bližší pojednání o těchto formách je nad rámec diplomové práce a nebude o nich proto detailněji pojednáváno. 2. Depozitní (vkladové) produkty – z hlediska klienta představují tyto produkty možnost uložení dočasně volných prostředků v bance. Banka tak vystupuje v pozici dlužníka a klient v pozici věřitele. 3. Platební produkty – klienty jsou využívány zejména k provádění různých úhrad nebo inkas splatných pohledávek. Druhy platebních produktů budou specifikovány níže. 4. Produkty investičního bankovnictví – tyto produkty představují pro klienta banky možnost finančního investování, získávání zdrojů nebo zajištění prostřednictvím nástrojů peněžního a kapitálového trhu. Dále znamenají služby spojené s úschovou a správou investičních nástrojů, poradenské služby bank při realizaci fúzí a akvizic, restrukturalizaci podniků apod. 5. Pokladní a směnárenské produkty – těmito produkty chápeme různé transakce s hotovými penězi a dále také směnu hotových peněz z jedné měny do druhé. V praxi samozřejmě dochází k tomu, že jednotlivé produkty s doplňují a prolínají a hranice mezi skupinami nejsou zcela jednoznačné. Vzhledem k tématu diplomové práce bude pracováno zejména s produkty platebními.

6

DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, s. 256-257. ISBN 80-7201-515-X

15

2.2.3 Produkty dle klientského segmentu Velmi časté je členění do dvou skupin. 1. Retailové produkty – týkají se většinou velkého počtu transakcí a poměrně malých částek 2. Wholesalové produkty – mají časti individuální povahu a týkají se spíše větších částek

2.3 Vybrané produkty nabízené obchodními bankami V této kapitole budou podrobněji teoreticky popsány jednotlivé vybrané produkty členěné dle jejich účelu využití, viz 2.2.2. Na tuto teoretickou deskripci bude navázáno v kapitolách 4 a 5, ve kterých bude o jednotlivých produktech pojednáváno z praktického (reálného) hlediska.

Produkty dle účelu využití Finančně úvěrové produkty Platební produkty, kapitola 2.3.2 Depozitní produkty,kapitola 2.3.3 Produkty investičního bankovnictví Pokladní a směnárenské produkty, kapitola 2.3.4

Obr. 1:Členění produktů dle účelu využití Vzhledem k tomu, že většina nabízených a poskytovaných služeb je spojena s účty, které banky vedou svým klientům, bude úvod této kapitoly věnován klientským bankovním účtům.

16

2.3.1 Klientské bankovní účty Klientské bankovní účty můžeme charakterizovat jako účty pohledávek a závazků banky vyplývajících z jejích vztahů s klientem. Banka jako věřitel na něm eviduje své pohledávky za klientem, naopak pokud je v pozici dlužníka (přijala peníze), eviduje své dluhy, závazky vůči klientovi, [1]. 1. Základní druhy klientských bankovních účtů

Druhy klientských bankovních účtů Běžné účty

Platební styk

Kontokorentní účty Čerpání úvěru Úvěrové účty Vkladové termínované účty Uložení peněz Vkladové úsporné účty Úschova cenných papírů

Depotní účty

Obr. 2: Druhy klientských účtu •

Běžné účty – běžné bankovní účty většinou uvozují vzájemný vztah mezi bankami a klienty a jejich založení následně implicitně předpokládá využívání dalších bankovních produktů. Hlavní funkcí bankovních účtu je uložení dočasně volných prostředků a bezhotovostní platební styk.

•

Kontokorentní účty – tyto účty představují kombinaci běžného a úvěrového účtu a nabízejí možnosti obou těchto typů účtů, tzn. čerpání kontokorentního úvěru.

•

Úvěrové účty – na úvěrových účtech jsou zaznamenány úvěry poskytnuté klientům

•

Vkladové termínované účty – na těchto účtech vede banka svým klientům termínované vklady, tzn. vklady zpravidla na pevnou částku dispozičně omezené buď k době splatnosti nebo k výpovědní lhůtě.

•

Vkladové úsporné účty – na těchto účtech vede banka klientům jejich úsporné vklady.

17

•

Depotní účty – pomocí depotních účtů spravuje banka klientům cenné papíry.

Uvedené účty mohou být spravovány buď v měně tuzemské nebo v měně zahraniční. V České republice hovoříme v případě účtů v domácí měně o účtech korunových. Účty v měně zahraniční nazýváme devizové. 2. Zřízení a vedení běžného účtu Běžný účet zřizuje banka na základě žádosti klienta a toto zřízení je doloženo písemnou smlouvou mezi bankou a klientem. Smlouva o zřízení běžného účtu musí obsahovat: -

označení majitele účtu, což u fyzické osoby znamená jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, popř. místo podnikání a identifikační číslo, u právnické osoby je vyžadováno uvedení obchodní firmy nebo názvu a sídla majitele a identifikační číslo, pokud je přiděleno;

-

měnu, ve které je účet veden;

-

osoby s dispozičním právem a způsob, jakým mohou nakládat s prostředky na účtu;

-

stanovení úrokové sazby, období splatnosti úroků placených bankou;

-

formu, způsob a periodicitu předávání zpráv o stavu a pohybech na účtu;

-

výši nebo způsob stanovení a způsob úhrady poplatků za vedení účtu a další služby. Ty mohou být stanoveny několika způsoby, viz kapitolu 3.

3. Zrušení běžného účtu Zrušení běžného účtu je možné kdykoli s okamžitou platností a to buď ze strany majitele účtu či ze strany banky. Pokud je účet zrušen majitelem, smlouva o účtu zaniká dnem doručení výpovědi bance. Zruší-li běžný účet banka, smlouva o běžném účtu zaniká ke konci kalendářního měsíce následující po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Po zániku smlouvy jsou vypořádány pohledávky a závazky vztahující se k účtu. Se zůstatkem na účtu je nakládáno dle pokynů majitele, nejčastěji je zůstatek vyplácen majiteli účtu v hotovosti. 4. Výnosy a náklady spojené s běžným účtem Banka spravující účet platí majiteli účtu úrok, pokud není ve smlouvě dohodnuto jinak (prostředky na běžném účtu nemusejí být úročeny). Tato úroková sazba může být

18

stanovena konkrétní výší úrokové sazby nebo může být stanoven způsobem určení úrokové sazby. Tento způsob musí být uveden ve smlouvě o běžném účtu. Za vedení účtu a poskytování bankovních služeb si banky účtují poplatky a provize podle svého konkrétního sazebníku, které jsou povinny zveřejnit. Vzhledem k relativně nízkým úrokovým sazbám z prostředků na běžném účtu, tvoří bankovní poplatky a provize významný faktor v rozhodovacím procesu klientů obchodních bank.

2.3.2 Platební produkty Prostřednictvím platebních produktů dochází k převodu peněžních prostředků mezi jednotlivými subjekty, fyzickými i právnickými osobami, a to nejen v rámci jednoho státu, ale i ve vztahu k zahraničí.7 V této podkapitole budou charakterizovány jednotlivé platební produkty, jejich možné využití a případná pozitiva a negativa s nimi spojená. Z hlediska formy použitých platebních prostředků můžeme platební styk rozdělit na platební styk hotovostní a bezhotovostní. Hotovostní platební styk je realizován hotovostními platidly, bezhotovostní platební styk zahrnuje peněžní převody na bankovních účtech. V dalším členění budou stručně popsány jednotlivé formy platebních produktů, a to hotovostní platební styk, bankovní převody, šeky, platební karty, platební prostředky elektronického bankovnictví, dokumentární akreditiv a dokumentární inkaso.

7

LANDOROVÁ, A.; JÁČOVÁ, H. a NESLÁDKOVÁ, M.: Obchodní bankovnictví. Liberec: TU, 2002, s. 214. ISBN 80-7083-607-5

19

Platební styk

Bezhotovostní

Hotovostní Složení hotovosti

Hladké platby

Poukázání peněz k výplatě

Šeky

Šek k výplatě

Platební karty

Výběr výběrním lístkem

Platební prostředky elektronického bankovnictví

Výběr platební kartou

Dokumentární akreditiv Dokumentární inkaso

Obr. 3: Prostředky platebního styku

2.3.2.1 Hotovostní platební styk Jak již bylo uvedeno výše, hotovostní platební styk je realizován hotovostními platidly a to bankovkami a mincemi. Výše hotovostních plateb je v České republice omezena ze zákona na maximální výši 15 tisíc euro či na tuto výši ekvivalentně v jiných měnách provedené jedním poskytovatelem platby stejnému příjemci platby během jednoho kalendářního dne.8 Pokud výše platby přesahuje tuto částku, je poskytovatel platby povinen provést platbu bezhotovostně. Také hotovostní platební styk můžeme dále rozdělovat na konkrétní formy.9 1. Složení hotovosti ve prospěch účtu příjemce – provádí se zejména pokladními složenkami na pokladně pobočky banky, viz přílohu 1. 2. Poukázání peněžních prostředků z vlastního účtu k výplatě hotovosti – klient poukazuje prostředky ze svého účtu k výplatě ve prospěch vyplácející banky a současně zasílá vyplácející bance avizo 3. Šek určený k výplatě hotovosti

8 9

Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005, s. 344-345. ISBN 80-7201-515-X

20

4. Výběr hotovosti prostřednictvím výběrního lístku – výběrní lístek musí obsahovat podpis oprávněné osoby korespondující s podpisovým vzorem k účtu 5. Výběr hotovosti bankovní platební kartou – výběr na pobočkách bank nebo pomocí bankomatů Manipulace s hotovostí přináší určitá rizika a případné ztráty majetku, např. krádeží, zpronevěrou, přijetím padělaných peněz, početními chybami apod.

2.3.2.2 Bezhotovostní platební styk 1. Bankovní převody (hladké platby) Bankovní převody patří k běžným nástrojům bezhotovostního platebního styku. Bankovní převody bývají také označovány jako hladké platby z toho důvodu, že neobsahují bankovní závazek a nemají vazbu na průvodní dokumenty jako např. dokumentární akreditiv nebo dokumentární inkaso, viz níže stranu 30. Je možné rozčlenit je na příkaz k úhradě nebo příkaz k inkasu, poslední bod se bude věnovat přeshraničním bankovním převodům. •

Příkaz k úhradě

Podstata příkazu k úhradě spočívá v tom, že majitel účtu „přikáže“ bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby, viz přílohu 2. Příkazy k úhradě mohou být předkládány pro každou platbu individuálně – jednotlivé příkazy, nebo může být provedeno více plateb pomocí tzv. hromadného příkazu k úhradě. Příkazy k úhradě lze také rozlišovat podle četnosti platby na příkazy jednorázové a trvalé (opakovaná platba). Banka, která provádí příkaz k úhradě podložený příkazem klienta zatíží účet příkazce odpovídající peněžní částkou. Pořídí data pro mezibankovní zúčtování v clearingovém centru a předá je do clearingového zúčtování. Po zúčtování platby v tomto centru převezme data banka příjemce a připíše převáděnou částku na účet svého klienta. Tímto je platební operace uzavřena.

21

Základními náležitostmi bankovního příkazu jsou: -

bankovní spojení plátce, tj. číslo běžného účtu a identifikační kód banky,

-

bankovní spojení příjemce, tj. číslo běžného účtu a identifikační kód banky,

-

částka v české měně,

-

podpis, elektronický podpis nebo jiný kód, podpis musí být identický s podpisovým vzorem,

-

konstantní symbol vyjadřující charakter platby,

-

další fakultativní údaje o datum splatnosti, tzn. den, kdy mají být prostředky odepsány z účtu plátce, o variabilní symbol sloužící k identifikaci platby pro příjemce, o specifický symbol, o textová zpráva, která může obsahovat libovolný text, o datum vystavení příkazu. •

Příkaz k inkasu

Příkaz k inkasu představuje opačný směr příkazu k úhradě ve srovnání s příkazem k úhradě – příjemce platby dává bance příkaz k inkasu a banka příjemce předává prostřednictvím platebního systému bance plátce toto oznámení. a žádá o provedení inkasa z účtu plátce. Banka plátce, která vede účet, z něhož mají být odepsány peněžní prostředky, má za povinnost zajistit odepsání prostředků pouze na základě předchozího souhlasu plátce. Také příkazy k inkasu můžeme rozlišovat na příkazy jednotlivé, hromadné, jednorázové a trvalé.

22

Dlužník plátce platby

Věřitel příjemce platby 5

1

3 2

Banka plátce platby

Banka příjemce platby

4

1. Příkaz k inkasu dlužné částky 2. Žádost o odepsání peněžních prostředků z účtu plátce 3. Přezkoumání oprávnění inkasa a zatížení účtu plátce 4. Poukázání platby ve prospěch příjemce platby 5. Připsání platby ve prospěch účtu příjemce

• •

Obr. 4: Průběh příkazu k inkasu Přeshraniční převody

Bankovní převody jsou prováděny nejen v rámci dané země, ale samozřejmě i mezi několika zeměmi navzájem. K usnadnění těchto převodů se zavádí standardizované mezinárodní číslo bankovního účtu – International Bank Account Numer, IBAN, a identifikační kód banky – Bank Identifier Code, BIC. Formát čísla IBAN je stanoven standardem European Committee for Banking Standards (ECBS) a zobrazuje mezinárodní formát čísla účtu následujícím způsobem. ISO kód země

kontrolní číslice

C Z 1

2

kód banky

1. část čísla účtu (předčíslí)

základní část čísla účtu

1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

-

ISO kód země sídla banky – 2 místa, pro Českou republiku platí označení CZ

-

kontrolní číslice – 2 znaky, zajišťuje programovou kontrolu jako prevenci chybně zadaného čísla účtu

-

číslo účtu – max. 30 znaků, vyjadřuje kód banky a číslo účtu v takové struktuře, která je určena pravidly konkrétní země

23

BIC zabezpečuje konkrétní identifikaci bank v mezinárodním měřítku. Formát je dán následovně. kód banky A

B

C

D

ISO kód kód

volitelný kód

země

místa

pobočky

C

A1 B2 A1 B2 C3

Z

-

kód banky – 4 abecední znaky

-

ISO kód země sídla banky – 2 znaky

-

kód místa – 2 alfanumerické znaky, které identifikují region nebo město, kde sídlí banka

-

volitelný kód pobočky – 3 alfanumerické znaky, tato část BIC je nepovinná

Standardizované číslo bankovního účtu IBAN i identifikační kód banky jsou banky povinny sdělovat svým klientům na jejich vyžádání a musejí je uvádět ve výpisech z účtu či v příloze k nim.

2. Šeky Šeky lze považovat za základní instrument platebního styku s dlouholetou historickou tradicí sahající do 15. století. V posledním době jejich význam klesá zejména z toho důvodu, že nejsou schopny konkurovat platebním kartám. Šeky jsou cenné papíry nahrazující při placení hotovost, z toho důvodu se jedná o platební instrument. Využívají se v obchodním i neobchodním platebním styku. Základními náležitostmi šeku jsou: -

označení, že se jedná o šek – toto označení je ve vlastním souvislém textu listiny a je v jazyce, v němž je šek sepsán;

-

bezpodmínečný příkaz zaplatit danou peněžitou sumu – částka musí být uvedena v určité měně, číslicemi nebo slovně, obvykle oběma způsoby;

-

jméno toho, kdo má platit – osoba je označována jako šekovník, u pravidelných šeků to může být pouze banka, která vede výstavci šeku účet;

24

-

údaje místa, kde má být placeno – místo musí být jednoznačně uvedeno (např. město), pokud tak není učiněno, považuje se za ně místo uvedené u šekovníka;

-

datum a místo vystavení šeku;

-

podpis výstavce – podpis musí být v souladu s podpisovým vzorem k účtu;

-

další náležitosti o bankovní spojení plátce o číslo šeku.

Šeky lze třídit z několika hledisek. V diplomové práci budou popsány šeky z pohledu klienta a možnosti jejich využití klientem. •

Šeky na řad, na jméno, na doručitele

Toto rozdělení šeků zohledňuje způsob, jakým je na šeku vyjádřena oprávněná osoba. Šek na řad (orderšek) je šek vystaven na určitou osobu obvykle s doložkou „na řad“ nebo i bez této doložky. Práva lze poté převádět na další osoby indosamentem neboli rubopisem. Šek na jméno (rektašek) je vystavený na konkrétní osobu a musí mít doložku „nikoli na řad“ výslovně uvedenou. Tento šek nelze převádět na jinou osobu indosamentem, převedení šekových práv na jinou osobu může výstavce šeku zamezit. Šek na majitele, držitele (au porteur šek) je šek, na kterém není uvedena osoba, jíž má být zaplaceno. Oprávněným majitelem šeku je osoba, která je jeho držitelem. Převedení šeku na jiného majitele se provádí jen fyzickým předáním, ze zajišťovacích důvodů však bývá požadován také indosament, který ručí za proplacení šeku. •

Šeky křížované

Křížování neboli krosování šeku může majitel využít k omezení okruhu subjektů, kterým může být šek proplacen. Křížování slouží k ochraně výstavce šeku proti jeho proplacení neoprávněné osobě. •

Šeky k zúčtování

U tohoto šeku je vyloučeno proplácení v hotovosti a šekovník ho může vyrovnat pouze bezhotovostně. Provádí se doložkou „jen k zúčtování“ zapsanou napříč na lícní straně šeku.

25

•

Bankovní a soukromé šeky (z hlediska výstavce šeku)

Výstavcem soukromých šeků je nebankovní subjekt, tedy fyzická osoba, firma či jiná instituce), který má u dané banky – šekovníka veden účet, viz přílohu 3. Výstavcem bankovních šeků je jiná banka či různé pobočky stejné banky. Bankovní šeky jsou velmi bezpečné, protože za jejich proplacení ručí jako výstavce šeku banka. Tento produkt nahrazuje hotovostní placení, jistota proplacení je téměř shodná, viz přílohu 4. Průběh placení šekem se může lišit v různých zemích i pro různé druhy šeků. Základní princip je založen na tom, že majitel účtu může na základě smlouvy o účtu k tomuto účtu obdržet šekovou knížku s šeky, viz obr. 5. Vyplněním šeku pak může platit jiné osobě nebo ho použít v bance k výběru hotovosti. Tento princip je ilustrován na následujícím schématu.

Kupující výstavce šeku

Prodávající příjemce šeku

2

3

5

1 Banka šekovník

4

7

Banka prodávajícího

6 1. Sjednání smlouvy o používání šeku a vydání šekové knížky 2. Vystavení šeku a zaplacení šekem 3. Předložení šeku k inkasu 4. Zaslání šeku k inkasu 5. Zatížení účtu výstavcem šeku 6. Úhrada šeku ve prospěch účtu banky 7. Připsání šekové částky ve prospěch účtu prodávajícího

Obr. 5: Průběh placení šekem Speciálním druhem šeku je šek cestovní, který vznikl zejména pro potřeby mezinárodního cestovního ruchu. Opravňuje oprávněnou osobu k výplatě hotových peněz ve výši uvedené na šeku nebo k přímému placení ve vybraných obchodech a jiných institucích. Náležitosti se neřídí Směnečným a šekovým zákonem, ale jsou upraveny obchodním zákoníkem.

26

Cestovní šeky jsou vydávány velkými mezinárodně činnými bankami. Se získáním cestovních šeků je spojena provize, kterou je kupující povinen zaplatit při vydání cestovních šeků.

3. Platební karty Platební karty patří k moderním způsobům platebního styku. Jejich vydavateli jsou banky a bankovní asociace, finanční společnosti a dále obchodní domy, letecké, telekomunikační společnosti apod. První banka, která nabídla bankovní karty svým klientům v České republice, byla v roce 1989 Česká a Slovenská státní spořitelna. Tyto bankovní karty sloužící ke sporožirovým účtům byly později doplněny i kartami platebními. Platební karta jsou plastiková karta, jež velikostí, materiálem i konstrukcí odpovídá mezinárodním normám.10 Oprávněný držitel může touto kartou provádět peněžní transakce domluvené mezi emitentem a držitelem karty. Platební karta musí obsahovat některé nezbytné informace, jako např. označení vydavatele karty, jméno držitele platební karty s potřebnou identifikací (např. podpis), číslo platební karty, její platnost a záznam dat. Záznam dat může být proveden dvěma základními způsoby – reliéfním písmem (embossing) a hladkým tiskem (indent printing). Při reliéfním způsobu záznamu dat jsou údaje vyraženy na kartě a lze je snímat mechanickým imprinterem, který pomocí válečků otiskne údaje z karty přímo na účtenku ze samokopírujícího papíru. Využití karet s hladkým způsobem záznamu dat je možné pouze v elektronickém režimu. Podle formy elektronického záznamu můžeme platební karty rozlišovat na karty využívající elektronického proužku, mikročipu či laserového záznamu. •

Karty s magnetickým proužkem

Karty s magnetickým proužkem jsou v současně době nejrozšířenějšími platebními kartami. Údaje jsou na magnetickém proužku, který obsahuje 2 nebo 3 záznamy. V alfanumerických znacích je zaznamenáno číslo karty a jméno jejího držitele apod. Tyto karty jsou relativně jednoduché a z toho vyplývá že 10

ISO norma 3554, např. velikost karty 85,6mm x 54,0mm x 0,76mm

27

jsou také relativně málo nákladné na výrobu. Nevýhodou může být omezená kapacita magnetického proužku. •

Čipové karty

Potřebné údaje jsou na čipových kartách uloženy na mikročipu, v bankovnictví jsou používány mikroprocesorové karty s nejvyšším stupněm ochrany uložených dat. Čipové karty jsou bezpečnější, mají nižší provozní náklady (může dojít k omezení určitých online autorizací apod.) a jsou spojeny s dalšími možnými doplňkovými službami (na kartu lze pomocí čipu umístit další aplikace jako např. elektronické peněženky, věrnostní programy a jiné). •

Laserové karty

Záznam na laserové karty probíhá na stejném principu jako záznam na kompaktní disky a jejich kapacita je velmi vysoká. Tyto karty jsou ale z hlediska ceny i možnosti pořízení zařízení k jejich čtení velmi náročné. V budoucnu se očekává spíše příklon ke kartám čipovým. Platební karty je možné členit z několika hledisek. Pro účely diplomové práce je klíčové členění podle způsobu zúčtování transakcí provedených kartou. Z tohoto hlediska rozlišujeme tři typy platebních karet. •

Charge Cards (platební karty)

Tento typ karet je historicky nejstarším typem platebních karet. Držitel karty hradí kartou nákup zboží, přičemž platba za něj je odložena do doby, kdy klient platbu vyrovná bezhotovostním způsobem a to do stanovené lhůty. •

Credit Cards (kreditní karty)

Držitel kreditní karty má nárok na čerpání revolvingového spotřebního úvěru, tento úvěr může být čerpán dle konkrétní potřeby klienta, pro splácení bývá obvykle stanovena lhůta. Poskytnutí kreditní karty a výše limitu úvěru závisí na vztazích mezi bankou a klientem. Vzhledem k tomu, že se banka vystavuje poměrně vysokému riziku, že klient nebude své závazky hradit, jsou tyto úvěry úročeny sazbou, která řádově převyšuje úrokovou sazbu jiných spotřebních úvěrů a přidělení karty závisí také na dostatečné bonitě klienta.

28

•

Debit Cards (debetní karty)

Při provedení platby debetní kartou jsou změny zaznamenány na účet okamžitě po té, kdy banka obdrží zprávu o této transakci. Podle aktuálního stavu na účtu držitele karty může banka průběžně měnit limit, do kterého může klient provádět platby. Čerpání úvěru není zpravidla povoleno. Ve srovnání s kartami kreditními a platebními představují karty debetní pro banku menší rizika a proto je nabízí i méně bonitním klientům.

4. Platební prostředky elektronického bankovnictví Současný vývoj bankovního styku směřuje stále dominantněji k elektronickému bankovnictví. Produkty elektronického bankovnictví jsou využívány ve stále větším měřítku, jsou stále inovovány a přizpůsobovány klientům a dále vznikají produkty nové. Prostřednictvím elektronických platebních prostředků probíhá stále větší objem i počet realizovaných transakcí, jsou využívány stále větším množstvím klientů. Tyto platební prostředky s sebou přinášejí také větší rizika dopadající na banku i na klienta. Zákon o platebním styku11 vymezuje dvě varianty elektronických platebních prostředků, a to prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě a elektronický peněžní prostředek. • Prostředek vzdáleného přístupu Při použití prostředku vzdáleného přístupu se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo jiná identifikace.12 Klasické bankovní produkty jsou využívány elektronickou cestou, způsob tohoto využití je odlišný. Základní druhy prostředků vzdáleného přístupu: -

Platební karty – umožňují vzdálený přístup k účtu prostřednictvím pokladních terminálů, bankomatů či internetu.

11 12

Zákon č. 124/2002 Sb, § 15 Zákon č. 124/2002 Sb, § 15, odst. 1a)

29

-

Homebanking – na osobním počítači klienta je nainstalován speciální software, který zajišťuje komunikaci s informačním systémem příslušné banky. Klient si sám zajišťuje data z databáze banky a tato data si sám zpracovává.

-

Phonebanking (callbanking) – klient komunikuje s bankou pomocí telefonu a to buď s automatem banky nebo s operátorem.

-

GSM banking – klient komunikuje s bankou prostřednictvím mobilního telefonu, komunikace může být založena např. na klíčových slovech doručovaných SMS zprávami nebo využitím technologie WAP.

-

Internetbanking – klient komunikuje s bankou prostřednictvím počítače připojeného k internetové síti, přihlašuje se do systému banky a transakce provádí pomocí elektronického klíče, elektronickými podpisy nebo digitálními certifikáty. •

Elektronický peněžní prostředek

Definice v zákoně uvádí, že elektronickým peněžním prostředkem je platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami než jeho vydavatelem. Zároveň také vymezuje elektronické peníze jako peněžní hodnotu uchovávanou na elektronickém peněžním prostředku.13 V současnosti rozlišujeme dva rozdílné systémy elektronických peněžních prostředků podle způsobu uložení elektronických peněz: -

na samostatném nosiči – tento nosič musí být při transakci fyzicky předložen (karta, minikarta apod.);

-

v paměti počítače – přístup k peněžní hodnotě je umožněn prostřednictvím některé ze sítí pro přenos dat a informací.

5. Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv patří mezi platební nástroje používané při financování dovozu a vývozu zboží a většinou je spojen s vyššími částkami vyplývajícími z obchodních vztahů. 13

Zákon č. 124/2002 Sb, § 15, odst. 2) a 3)

30

Pomocí dokumentárního akreditivu lze eliminovat riziko nezaplacení protistranou. Právní úprava je zanesena v obchodním zákoníku, tato úprava je v souladu s tzv. Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy používanými v mezinárodním měřítku. Banka se na základě žádosti klienta (příkazce, kupující, odběratel) a na jeho účet písemně zavazuje, že příjemci akreditivu (beneficiant, prodávající, dodavatel) zaplatí stanovenou částku, pokud předloží v určený den bance dokumenty uvedené v akreditivu. Banka tedy prověřuje akreditivní dokumenty a zodpovídá za jejich správnost a úplnost, neodpovídá však za předmět kontraktu. Banka v podstatě přebírá závazek za svého klienta, vystavení akreditivu tedy podmiňuje dostatečnou bonitou klienta či požaduje zaplacení akreditivu předem. Dokumentární akreditiv probíhá v několika krocích obvykle mezi těmito čtyřmi subjekty – příkazce, banka otevírající akreditiv (banka příkazce), oprávněný (beneficient, který se zajišťuje proti riziku nezaplacení) a potvrzující banka. Pokud banka otevírající a potvrzující nemají přímé spojení, připadá v úvahu ještě pátý subjekt a to banka remboursní, která zabezpečuje provedení plateb či další dohodnuté činnosti. Samotný průběh akreditivu může být rozdělen do tří kroků: • Sjednání podmínek akreditivu V této fázi kupující a prodávající dojednávají přesné podmínky a lhůty akreditivu před podepsáním kontraktu, výsledkem je souhlas kupujícího, prodávajícího a banky s podmínkami předpokládaného akreditivu. • Otevření akreditivu Příkazce žádá svou banku, aby vystavila akreditiv ve prospěch beneficianta, banka obvykle požaduje tyto údaje: - jméno a adresa příkazce, - číslo účtu, k jehož tíži má být akreditiv otevřen s tím, že banka obvykle požaduje, aby příslušná částka byla na účtu již v době vystavení akreditivu, - jméno beneficianta, - bankovní spojení beneficianta, - druh akreditivu,

31

- doba splatnosti akreditivu a částka, na kterou má být vystaven, - požadované dokumenty – např. dopravní, pojistné, účetní a finanční apod., - popis zboží, údaje o jeho pojištění, - místo a termín odeslání zboží, místo určení, - způsob použití akreditivu – např. výplata v hotovosti, akcept směnky apod., - údaj o tom, zda má být akreditiv zahraniční bankou beneficiantovi avizován nebo potvrzen, - „notify“ adresa, na kterou má podat dopravní společnost zprávu o dodání zboží, - podpis příkazce. Po splnění uvedených náležitostí otevře banka akreditiv a informuje o tom příkazce i beneficianta a to prostřednictvím korespondentské banky. •

Použití (likvidace) akreditivu Prodávající připraví po odeslání zboží veškeré požadované akreditivní dokumenty a ve stanovené lhůtě je musí předložit bance, banka je porovná se stanovenými podmínkami akreditivu. Pokud jsou dokumenty v pořádku, provede korespondenční banka sjednané plnění a to buď ve formě okamžité úhrady, úhradou ve sjednané době, akceptací směnky či okamžitým odkoupením směnky. Poté korespondenční banka předává akreditivní dokumenty vystavující bance, které provádí po jejich přezkoumání plnění ve prospěch korespondenční banky.

6. Dokumentární inkaso Dokumentární inkaso je druhým platebním nástrojem rozšířeným v zahraničním obchodním styku. Tento způsob je ve srovnání s dokumentárním akreditivem méně jistý, je však jistější než bankovní převod. Pravidla pro jeho využívání jsou uvedena také v obchodním zákoníku, v mezinárodním měřítku se pravidla řídí tzv. Jednotnými pravidly pro inkasa vydávanými Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. V rámci dokumentárního inkasa dává příkazce (prodávající, dodavatel) příkaz své bance, aby pro něj sama nebo prostřednictvím korespondenční banky (inkasní banka) inkasovala

32

od kupujícího (odběratele) danou peněžní částku nebo jiné plnění proti předání dokumentů. Banka tak přebírá odpovědnost za správné provedení inkasa, nepřebírá ale žádnou záruku, že bude plnění provedeno. Kupující dostává dokumenty až po zaplacení. Průběh dokumentárního inkasa může být rozdělen podobně jako průběh dokumentárního akreditivu do tří fází: •

Sjednání inkasních podmínek

Dokumentární inkaso jako způsob placení musí být dohodnuto v platebních podmínkách v kontraktu mezi prodávajícím a kupujícím. •

Vystavení inkasního příkazu

Po podepsání smlouvy s kupujícím expeduje prodávající dané zboží, současně s tím předává své bance dokumenty a dává příkaz k provedení inkasa. Tento příkaz obvykle obsahuje následující náležitosti: -

jméno a adresa příkazce,

-

místo a datum vystavení,

-

název a adresa inkasní banky,

-

částka a splatnost pohledávky,

-

název a přesná adresa kupujícího, jeho bankovní spojení,

-

dokumenty, proti kterým se má uskutečnit plnění,

-

specifikace zboží,

-

pravidla pro placení poplatků za provedení inkasa pro vysílající i inkasní banku,

-

bankovní spojení, na které má být plnění poukázáno,

-

instrukce pro případ odmítnutí placení,

-

adresa zástupce firmy,

-

podpis příkazce.

Na základě příkazu k inkasu uzavře banka s prodávajícím smlouvu, přebírá dokumenty a zasílá je spolu s instrukcemi zahraniční inkasní bance.

33

•

Předložení dokumentů a zaplacení

V poslední fázi inkasní banka přebírá dokumenty a oznamuje kupujícímu podmínky předání těchto dokumentů, kupující je povinen zaplatit proti předání těchto dokumentů požadovanou částku. Inkasní banka převede plnění ve prospěch vysílající banky a ta následně ve prospěch prodávajícího. Podle forem plnění rozlišujeme dva druhy dokumentárních inkas, a to dokumenty proti zaplacení (documents against payment, D/P), kdy smí banka dokumenty vydat kupujícímu pouze proti hotovému zaplacení ve sjednané měně, a dokumenty proti akceptaci (documents against acceptance, D/A), kdy smí inkasní banka dokumenty kupujícímu vydat pouze proti akceptaci směnky vystavené prodávajícím.

2.3.3 Depozitní produkty Při nabídce depozitních produktů je banka v roli dlužníka a klient v pozici věřitele. Banka tímto způsobem získává prostředky pro svou úvěrovou činnost, toto získávání je prováděno prostřednictvím následujících forem: -

přijímání vkladů,

-

emise dluhových cenných papírů,

-

přijímání úvěrů bankou.

Jednotlivé formy se liší zejména v právní úpravě, způsobu stanovení a výši úroků, výši rizika atd. Praktická část diplomové práce si klade za cíl popsat poplatkovou politiku u základních produktů nabízených bankami. Z tohoto důvodu budeme z depozitních produktů uvažovat pouze formu přijímání vkladů, Zbylé dvě formy jsou nad rámec této práce a nebude o nich teoreticky ani prakticky pojednáváno.

34

2.3.3.1 Přijímání vkladů Tato forma depozitních produktů zaujímá ve struktuře depozitních produktů v České republice přední místo. Vklady bývají členěny z několika různých hledisek, ani terminologie není jednotná. Diplomová práce bude vycházet z členění dle právní úpravy, která se vztahuje na jednotlivé formy vkladů.

1. Vklady na běžných účtech Vklady na běžných účtech jsou upraveny smlouvou o běžném účtu dle obchodního zákoníku. Vklady na běžných účtech bývají označovány jako vklady na viděnou, vklady na požádání, běžné vklady nebo vista vklady. Dispozice s vkladem není omezena. O běžných účtech bylo podrobněji pojednáno v kapitole 2.3.1.

2. Vklady na vkladových účtech Základním charakteristickým rysem vkladových účtu je fakt, že slouží k dočasnému uložení volných prostředků s cílem dosažení úrokového výnosu. Základní právní úprava je obsažena v obchodním zákoníku smlouvou o vkladovém účtu. Vkladový účet se zřizuje na základě písemné smlouvy, ve které se banka zavazuje zřídit klientovi vkladový účet a platit z prostředků na účtu úroky. Klient naopak vkládá na účet prostředky a přenechává je k využití bance. Smlouva obsahuje, v jaké měně je účet zřízen a dobu určitou nebo výpovědní lhůtu, pokud je zřízen na dobu neurčitou. Základní druhy vkladů na vkladových účtech: -

Netermínované vklady – obvykle nemají stanoveny žádná omezení z hlediska disponování s prostředky, slouží zejména ke krátkodobému spoření, umožňují provádět i bezhotovostní platby, včetně využívání platebních karet.

-

Jednorázové vklady na pevnou lhůtu (termínované vklady) – tyto vklady jsou v bance uloženy na předem sjednanou lhůtu, zejm. od jednoho týdne do jednoho roku.

35

-

Postupné vklady na pevnou lhůtu (spořící účty) – jsou založeny na sérii pravidelných vkladů s pevnou nebo minimální výší, vklad má stanovenou lhůtu splatnosti.

-

Vklady s postupnou splatností (bankovní renta) – obvykle dlouhodobé vklady, průběh vkladu probíhá ve dvou částech, spořící a následně výběrové fáze. Během spořící fáze skládá klient pravidelné vklady, jednorázové vklady nebo jejich kombinaci po stanovenou dobu a během této doby mu nejsou vypláceny žádné úroky, jsou připisovány k vkladu a dále kapitalizovány. Během fáze výběrové jsou vklady vypláceny v postupném a obvykle pravidelném plánu, který je sjednaný s bankou.

-

Jednorázové vklady s výpovědní lhůtou – dispozice je předem omezena sjednanou výpovědní lhůtou.

-

Postupné vklady s výpovědní lhůtou – klient postupně k počátečnímu jednorázovému vkladu ukládá další vklady, vkladový účet je sjednán s pevnou výpovědní lhůtou.

3. Vklady na vkladních knížkách Vkladní knížky patří k tradičním depozitním produktům, zájem o ně však v současné době opadá a to zejména z důvodu jejich nevyužitelnosti v moderních elektronických podobách. Vklady na vkladních knížkách bývají označovány jako úsporné vklady, slouží zejména k dlouhodobějšímu uložení prostředků a dispozice s nimi je možná pouze po předložení vkladní knížky. Vkladní knížky jsou u nás vystavován na jméno, při založení prokazuje klient svou totožnost a s vkladem pak může dále nakládat pouze tato osoba nebo osoba, které prokáže, že je jeho zástupcem.

36

4. Vklady v rámci stavebního spoření Tyto vklady jsou ustanoveny v zákoně o stavebním spoření, pojednání o nich překračuje rámec diplomové práce a v praktické části o poplatkové politice jednotlivých bank o nich nebude pojednáváno.

2.3.4 Pokladní a směnárenské produkty Pokladní a směnárenské produkty představují pro klienty transakce s hotovými penězi jako např. výměnu poškozených bankovek a dále směnu hotových peněz z jedné měny do druhé.

37

3 Kvantifikace nákladovosti bankovních produktů Cena nabízených produktů hraje v bankovnictví stejně důležitou roli jako v jiných odvětvích, je výsledkem cenové politiky dané banky. Pro klienta banky je cena, kterou zaplatí za daný produkt, jedním z klíčových faktorů při výběru banky, resp. konkrétní služby. Cena vyjadřuje hodnotu produktu, kterou je ochoten za ni zaplatit. V širším smyslu je cena suma hodnot, kterou spotřebitelé vyměňují za prospěch z vlastnictví nebo používání produktu, resp. služby14. Při definování cenové strategie a cenových cílů vycházejí podnikatelské subjekty ze tří následujících základních faktorů. Musejí brát v úvahu: ƒ

Náklady

Náklady reprezentují základ ceny a zastupují všechny prostředky, které byly vynaložené na daný produkt. Určují dolní hranici ceny, kterou může firma požadovat za svůj produkt. ƒ

Konkurenci

Na trhu služeb se vyskytuje poměrně značný počet konkurentů, produkty bývají mnohdy těžko rozlišitelné a snadno substituovatelné a proto musí každá organizace sledovat ceny služeb konkurence. Zároveň s cenou by měla sledovat také kvalitu konkurenčních služeb a poměr ceny a kvality. Ve finanční sféře je používaná konkurenční cena důležitým referenčním bodem pro určování ceny produktů dané firmy. ƒ

Hodnotu služeb pro zákazníka

Klienti banky si stále více uvědomují cenu, kterou platí, a srovnávají ji s kvalitou, kterou za danou cenu obdržují. Utvářejí si předběžnou představu o tom, jakou cenu jsou ochotni zaplatit. Při uvádění produktu na trh a stanovování ceny je nesmírně důležité věnovat pozornost právě předběžným představám klientů o ceně produktu, protože chyba v této fázi může znamenat nenávratné poškození rentability produktu.

14

KORAUS, A.: Marketing v bankovníctve. Bratislava: Spirit, 2000, s. 103. ISBN 80-88848-52-0

38

Pomocí těchto faktorů si banky stanovují cíle své cenové politiky. Za hlavní cíle je možné považovat stanovení takových cen produktů, které zajistí dostatečnou rentabilitu banky, udrží či zlepší její postavení na bankovním trhu apod. Cenová politika banky může plnit několik úloh, vhodnou cenovou politikou je možné působit expanzivně a získávat tak další nové klienty, stabilizačně a udržovat tak současné klienty nebo selektivně a vybírat jen zajímavé klienty a vyřazovat pro banku nezajímavé. V rámci jedné banky je možné uplatňovat kombinaci těchto přístupů podle jednotlivých segmentů.

3.1 Metody stanovení cen služeb Vzhledem k tomu, že v tržních ekonomikách neplatí zásada jednotných cen za daný výrobek či službu, můžeme na metody stanovení cen nahlížet z několika základních pohledů15. Různé přístupy vedou k tvorbě základních cen, které jsou pak dále upravovány podle výše uvedených faktorů v procesu zvaném finalizace ceny. Při finalizaci dochází k dokončení tvorby ceny, která vychází ze základní ceny a dále zohledňuje možné přirážky, slevy, poptávku po produktu apod. Základní ceny mohou být stanovovány následujícími metodami.

3.1.1 Nákladově orientovaná cena Tento způsob je jedním z nejběžnějších a nejfrekventovanějším – organizace vyčlení náklady a očekávaný zisk a na základě tohoto vyčíslení aplikuje různé kalkulační postupy pro výpočet základní ceny. Tato metoda je relativně jednoduchá, podkladové materiály pro výpočet jsou snadno dostupné.

15

FORET, M. a kol.: Marketing – základy a postupy. Praha, Computer Press. 2001, str. 93-95. ISBN 80-226-558-X

39

3.1.2 Poptávkově orientovaná cena Stanovení ceny na základě poptávky vychází z odhadu objemu prodeje v závislosti na různé výši ceny. Základním principem při tomto způsobu je stanovení vysoké ceny při očekávané vysoké poptávce po produktu a nízké ceny při očekávané nízké poptávce a to i v případě, že jsou náklady na jednotku produkce shodné. Základní cena je tedy stanovena zejména podle hodnoty, kterou danému produktu přisoudí zákazník. Náklady jsou zohledňovány až v situaci, kdy zákazník přisuzuje produktu tak malou hodnotu, že by organizace nedosáhla odpovídajícího zisku.

3.1.3 Konkurenčně orientovaná cena Tento způsob je používám zejména tehdy, pokud má daná organizace produkty srovnatelné s konkurenčními produkty a požaduje také srovnatelné ceny. Metoda tvorby konkurenčně orientované ceny je vhodná např. při vstupu na nový trh a v situaci kdy je na trhu větší počet stejně silných konkurentů a podobně technicko-ekonomickými parametry produkce.

3.1.4 Stanovení cen vycházející z marketingových cílů firmy Pomocí této metody vytváří firma základní cenu v souladu s cíli marketingového mixu, kterých chce na daném trhu dosáhnout. Mezi tyto hlavní cíle patří např. přežití, maximalizace běžného zisku, maximalizace využití trhu apod.

3.2 Formy ceny Cena v oblasti bankovních služeb se obvykle určuje v peněžní měně dané země. Konkrétně se mohou vyskytovat v celé řadě forem, uveďme ty základní, [1]: ƒ

Úroky

Úroky představují cenu za časově omezené poskytnutí finančních prostředků, např. poskytnutí úvěru.

40

ƒ

Provize a prémie

Tato forma ceny je klientovi předkládána za poskytnutí produktu, kdy na sebe banka přebírá určité riziko, např. provize za poskytnutí bankovní záruky. ƒ

Přímé poplatky

Přímé poplatky představují cenu produktu, se kterým má banka spojené určité náklady, ale nepřebírá přímo riziko. Explicitně jsou přímo vyčísleny, např. poplatky za vedení účtu. ƒ

Nepřímé poplatky

Stejně jako přímé poplatky představují tyto poplatky cenu produktu, se kterým má banka určité náklady a s nimiž není pro banku spojeno převzetí rizika, avšak nejsou přímo vyjádřeny, jsou tedy „skryty“ v jiné ceně, např. připsání peněz na účet klienta s pozdější valutou oproti dnu, kdy banka peníze získala.

3.3 Způsob stanovení ceny Při stanovení ceny v bankovnictví je možné vycházet ze čtyř základních bází, ke kterým vztahujeme cenu16: ƒ

Hodnotový objem

Celková cena je stanovena jako součin jednotkové ceny a hodnotového objemu daného produktu. Hodnotový objem produktu může být stanoven jako skutečně čerpaný objem peněz (např. čerpaný úvěr), jako sjednaná částka, kterou může klient čerpat (např. úvěrový rámec na kontokorentním účtu), jako částka, za kterou se banka zaručila (např. výše poskytnutého akreditivu) či jako obrat za určité období (např. obratová provize na běžném účtu) ƒ

Jednotlivý produkt nebo činnost banky

Cena je stanovena paušálem za jednotkový dílčí produkt či činnost banky, výsledná cena je pak stanovena jako součin této jednotkové ceny a počtu jednotkových produktů, např. výběr z bankomatu.

16

DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Linde Praha, 2005. Strana 258-259. ISBN 80-7200-515-X

41

ƒ

Hodnotový výsledek

Cena bývá stanovena jako funkce dosaženého výsledku sjednaného obchodu, např. cena stanovená procentem z docíleného zisku z prodeje cenných papírů. ƒ

Čas

Cena je stanovena za časovou jednotku a výsledná cena je pak součinem této jednotkové ceny a délky časového období, během kterého byl produkt či služba využíván, např. poradenství. Banka vycházející z teorie cenové citlivého klienta zohledňuje cenu jako významný důvod při výběru banky. Význam ceny roste s prohlubováním cenových rozdílů mezi bankami. V posledních letech však stoupá vliv i dalších faktorů jako např. životní styl, sociální postavení a osobní doporučení.

42

4 Analýza poplatkové politiky vybraných obchodních bank v České republice 4.1 Aktuální problematika poplatkové politiky v ČR Poplatková politika obchodních bank v České republice se dostala do centra odborného i mediálního dění zejména v první polovině roku 2005, kdy rozpoutalo diskuzi Ministerstvo financí (MF). Na počátku června 2005 zveřejnilo ministerstvo financí na svých webových stránkách tzv. Poziční dokument – Zlepšení postavení klientů bank v České republice, v němž byly definovány základní návrhy k posílení postavení klientů bank jako např. zvýšení transparentnosti nabídek bank či usnadnění mobility klientů mezi bankami, [9]. Během června 2005 byla také ustanovena Expertní skupina pro bankovní sektor se zástupci z řad České bankovní asociace (ČBA), organizací pro ochranu spotřebitelů, Parlamentu České republiky a Ministerstva financí. Přizvána byla také Česká národní banka, která však účast odmítla s ohledem na to, že předmětem jejího dohledu je v současnosti jen dodržování obezřetnostních pravidel bankami. Na konci července však byla tato expertní skupina rozpuštěna, ČBA skupinu opustila vzhledem k jejím obavám z možného konfliktu se soutěžními právy a vzhledem ke složitému mechanismu rozhodování. Ministerstvo financí následně zahájilo přímý dialog s bankami a rozeslalo jim Konzultační materiál Ministerstva financí s 88 otázkami k jednotlivým oblastem, tyto otázky se týkají např. transparentnosti informací a služeb, vzdělávání, mobility klientů cen balíčků, reklamy apod. Banky na tyto otázky odpověděly a do konce srpna 2005 odpovědi předaly Ministerstvu financí. Z původních 33 oblastí konzultačního materiálu MF je 28 oblastí určeno ke konkrétnímu řešení, 2 oblasti budou integrovány do obecnějších témat a 3 oblasti byly zcela vypuštěny, viz přílohu 5. Následovat by měla další jednání mezi MF a bankami o tom, jak konkrétní změny připravit a kde přistoupit na kompromis. Důvodem navrhovaných změn je podle MF snaha zvýšit úroveň konkurence, kterou na českém trhu považuje za nedostatečnou. Problém spatřuje zejména v nedostatečné transparentnosti a v bariérách při změně banky.

43

Poměrně bouřlivá diskuze zatím vedla k několika viditelným důsledkům. Většina bank zrušila poplatky za zrušení účtu ve snaze odbourat uvedené bariéry přechodu mezi bankami. Obdobně začaly banky ze svých sazebníků vypouštět poplatky za neoprávněné reklamace. Například Komerční banka uvedla k 1.1.2006 v platnost nový sazebníky, ve kterém se pokusila o jeho zjednodušení ve srovnání s předchozím sazebníkem, k poklesu poplatků však více méně nedošlo. Česká spořitelna v reakci na diskuzi s MF představila Kodex bankovních služeb České spořitelny, který zpracovává práva klientů a v podstatě se shoduje s návrhy MF. ČS se například zavazuje poskytnout informace o produktech předem, při ukončení smluvního vztahu ze strany klienta z důvodu změny poplatků zrušit službu bez poplatku apod. V současné době se diskuze pomalu uklidnila, ČBA se společně s MF zavázaly, že budou pokračovat se spolupráci a ujistily veřejnost, že v průběhu roku 2006 mimo jiné vypracují nezávislou studii srovnávající podmínky bank a nebankovních subjektů finančního trhu při nabídce různých finančních produktů. Snahou obou institucí je poskytnout klientům dostatečné a jasné informace při výběru banky a účtu, to by pak vedlo ke snadnému porovnání nabízených služeb a následně také vyšší soutěživosti mezi bankami k udržení klienta. Na druhou stranu, celková jednotnost odvětví může vést v bankách k demotivaci v nabídce novinek na trh.

4.2 Komerční banka, a. s.

4.2.1 Obecná charakteristika Komerční banky Komerční banka (dále také KB) vznikla vyčleněním obchodní činnosti z bývalé Státní banky československé v roce 1990. V roce 1992 byl ústav transformován na akciovou společnost. Hlavním majitelem akcií jsou v této době Fondy národního majetku České a Slovenské republiky. Akcie Komerční banky byly zařazeny do kuponové privatizace. V roce 2001 rozhodla vláda České republiky, že státní podíl v KB získá francouzské Société Générale Tato skupina je pátou největší bankovní skupinou v Eurozóně a stará se o

44

19 milionů zákazníků. Komerční banka zabezpečuje bankovní služby pro cca 1,5 milionu klientů. KB poskytuje služby v oblasti drobného, podnikového i investičního bankovnictví. V oblasti drobného bankovnictví zajišťuje zejména finanční služby fyzickým osobám a malým podnikům, a to např. depozitní a úvěrové produkty, platební služby, dále také možnosti pojištění, důchodové připojištění apod. Podnikové a investiční bankovnictví slouží středním podnikům a municipalitám a velkým korporacím. KB jim nabízí platební služby, financování obchodu, leasing, úvěrování, služby kapitálového trhu, odborné poradenství atd. KB získala odbornou porotou udělované prestižní ocenění Banka roku 2004 a Banka roku 2005 v soutěži MasterCard Banka roku. V roce 2004 i 2005 získala druhé místo v kategorii Nejdůvěryhodnější banka roku, tato kategorie se odvíjí od hlasování široké veřejnosti.

4.2.2 Poplatková politika Komerční banky Komerční banka jako jedna ze tří největších bank na českém trhu zastává trend přesunu klientů od přepážek k přímému bankovnictví. Tímto směrem také vede svou poplatkovou politiku – poplatky účtované za běžné transakce provedené zaměstnancem při osobním styku jsou na vyšší úrovni než poplatky za transakce uskutečněné pomocí internetové služby MojeBanka nebo pomocí telefonní Expres linky, [10]. Ve srovnání s poplatky loňského roku došlo v Komerční bance ke zdražení, např. výběr z bankomatu zdražil z 5 na 6 Kč, což je však stále na úrovni či pod úrovní nabídky konkurenčních bank. Začínají zdražovat také moderní komunikační prostředky, za příkaz podaný pomocí internetové komunikace MojeBanka se v roce 2005 platilo 1,90 Kč, v roce letošním je to již 3 Kč. Tato cena byla podle prohlášení KB stanovena tím, že náklady na technologický rozvoj přímého bankovnictví se promítnou do změny cen transakcí prováděných prostřednictvím telefonního a internetového bankovnictví. Nicméně ani tato změna poplatků není ve srovnání s ostatními obchodními bankami nijak radikální.

45

Komerční banka bohužel na dotaz, jakým způsobem jsou u ní stanovovány konkrétní poplatky, odmítla odpovědět. Avšak vzhledem ke konkrétní výši jejích poplatků, viz kapitolu 5.1.1. a 5.2.1., zřejmě vychází základní cena z odhadu nákladů banky a tato základní cena je dále upravována na základě konkrétní poptávky a také pomocí rozboru konkurenčního prostředí. KB svými poplatky nijak nevybočuje např. ve srovnání s Českou spořitelnou, která uvedla právě tento způsob tvorby poplatků. Obdobně jako ve výkazu zisku a ztrát za celé bankovní odvětví, viz tab. 1, také ve výkazu Komerční banky tvoří položka Výnosy z poplatků a provizí významnou část zisku. Výnosy z poplatků společně s výnosy z úroků pokrývají náklady banky a zajišťují dostatečný výsledek hospodaření na úrovni cca 9,5 miliard za rok 2004. Podle výsledků za čtvrtletí roku 2005 lze očekávat, podobný výsledek i v roce 2005, [11].

Tab. 2: Výkaz zisků a ztrát Komerční banky Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

III/2005

1

Výnosy z úroků a podobné výnosy

2

I/2005

IV/2004

14 756 022 9 844 966

4 966 189

20 052 417

a) výnosy z úroků z dluhových cenných papírů

583 958

181 314

1 435 243

b) ostatní úrokové výnosy

10 620 355 7 079 226

3 637 348

14 391 435

Náklady na úroky a podobné náklady

-4 969 071 -3 174 179 -1 689 547 -7 289 262

a) náklady na úroky z emitovaných dluhových cenných papírů b) náklady na úroky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů

II/2005

418 824

-434 834

-295 043

-149 731

-1 310 677

0

0

0

-51 968

c) ostatní nákladové úroky

-2 429 562 -1 621 382 -886 555

-3 745 361

3

Výnosy z akcií a podílů

166 215

166 215

0

425 774

4

Výnosy z poplatků a provizí

5 801 541

3 850 148

1 857 879

7 781 677

5

Náklady na poplatky a provize

-510 497

-330 705

-144 743

-656 656

6

Čistý zisk/ztráta z finančních operací

1 538 670

965 280

502 190

2 302 613

7

Ostatní provozní výnosy

269 596

162 656

43 893

1 422 954

8

Ostatní provozní náklady

-509 456

-361 031

-149 473

-1 067 824

9

Správní náklady

-7 004 025 -4 635 991 -2 306 627 -9 266 973

a) náklady na zaměstnance

-3 580 995 -2 363 970 -1 223 165 -4 744 488

aa) mzdy a platy

-2 520 484 -1 668 447 -850 533

-3 339 271

ab) sociální a zdravotní pojištění

-863 902

-1 189 642

46

-561 930

-288 781

10

11

12

13

ac) ostatní náklady na zaměstnance

-196 609

b) ostatní správní náklady

-3 423 030 -2 272 021 -1 083 462 -4 522 485

Rozpuštění opravných položek a rezerv k hmotnému a nehmotnému majetku Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k hmotnému a nehmotnému majetku Rozpuštění opravných položek k pohledávkám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a vybraným podrozvahovým nástrojům Rozpuštění

opravných

položek

k

účastem

s

24 511

-133 593

16 364

-83 851

-215 575

2 036

74 891

-1 277 801 -850 038

-413 037

-1 838 190

3 002 840

1 131 000

5 650 701

1 999 621

-3 449 969 -2 313 132 -1 241 826 -4 175 496

661 327

184 804

0

171 828

-398 175

0

0

-86 809

16 Rozpuštění ostatních rezerv pro nepotřebnost

105 967

93 504

81 122

131 713

17 Tvorba a použití ostatních rezerv

-64 806

-48 082

-34 108

-332 572

0

0

0

0

8 415 890

5 570 300

2 604 948

13 300 786

20 Mimořádné výnosy

0

0

0

0

21 Mimořádné náklady

0

0

0

-11 580

0

0

0

-11 580

14

15

18 19

22

rozhodujícím a podst. vlivem Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek

Podíly na zisku (ztrátě) účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

Zisk/ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním

23 Daň z příjmů

-2 102 995 -1 386 747 -671 214

-3 870 442

24 Zisk/ztráta za účetní období po zdanění

6 312 895

9 418 764

4 192 553

1 933 734

Komerční banka spolupracuje s Ministerstvem financí ČR při jeho snahách o zlepšení postavení klientů bank. Ministerstvu odeslala poměrně rozsáhlé odpovědi na otázky obsažené v Konzultačním materiálu MF, [12]. S některými návrhy MF souhlasí s tím, že jejich zavádění do praxe má v úmyslu provádět ve vlastním tempu a za co nejnižších nákladů. Výhrady KB se týkají zejména uveřejňování historických ceníků, KB zdůrazňuje, že historické ceníky nejsou zveřejňovány v jiných oborech ani v jiných zemích. KB dále

47

zpochybňuje zavedení Kodex práv klienta v bankovnictví, domnívá se, že práva jsou zakotvena ve dvoustranných smluvních ujednáních, je však ochotna o tomto Kodexu diskutovat, pokud bude přesvědčena o jeho účelnosti. KB dále souhlasí s tím, aby se ČBA pokusila vytvořit jednotnou terminologii základních bankovních operací a produktů tak, aby se v cenících používali stejné názvy a struktura ceníku byla jednotná. Za tyto základní operace je považováno např. zadání trvalého příkazu k úhradě, výběr hotovosti z bankomatu, internetové bankovnictví, není jimi myšleno marketingové označení produktu.KB však varuje před možnou unifikací termínů, která by mohla ovlivnit soutěž na bankovním trhu. Také upozorňuje, že dané sjednocení neznamená, že banky u těchto operací zajistí shodnou kvalitu služeb či lhůty realizace operací. Kb souhlasí, aby byly ceníky zveřejňovány a k nahlédnutí na pobočkách, také je ochotna zavázat se k informování o změnách cen v dostatečném předstihu, navrhuje 1 měsíc. Pokud se pokusíme zhodnotit výpisy z účtu Komerční banky a zejména pak jejich názornost a přehlednost pro klienty, dojdeme k následujícím závěrům. Výpisy KB, viz přílohu 6, obsahují přehled operací spojených s účtem klienta společně s datem, kdy byly operace uskutečněny. Změny v prostředcích jsou na výpisu zaznamenány pomocí stran Má dáti a Dal. Výpis obsahuje také položky Počáteční zůstatek, obraty ve prospěch i na vrub a také Konečný zůstatek. Položky týkající se poplatků jsou zahrnuty ve výpisu a prolínají se s konkrétními operacemi. Je tak možné přiřadit dané operaci konkrétní poplatek, např. za výběrem z bankomatu je doplněna částka vymezující poplatek za výběr z bankomatu. Všechny položky jsou označeny jsou slovně a číselně. Některé položky bohužel není možné jasně identifikovat, např. položka poplatek za položky doplněná o identifikační číslo klientovi jasně nedefinuje, za co byl poplatek sražen. Ze sazebníku Komerční banky klientům jasně vyplývá sdělení, aby využívali přímého bankovnictví. Odlišnou strategii zvolila KB při zadávání, změně a zrušení trvalého příkazu a inkasa – ve srovnání s ČS a eBankou nabízí jejich zřízení za poplatek, změna a zrušení jsou pak zdarma.

48

4.3 Česká spořitelna, a. s. 4.3.1 Obecná charakteristika ČS Česká spořitelna (dále také ČS) navazuje na tradici Spořitelny české z roku 1825 a na české a československé spořitelnictví. Jako akciová společnost byla založena v roce 1992. Od roku 2000 je ČS členem středoevropské finanční skupiny Erste Bank, jež zabezpečuje téměř 12,5 milionu klientů. Česká spořitelna se stará o přibližně 5,5 milionů zákazníků, čímž se řadí na místo největší banky na českém trhu. Česká spořitelna se orientuje na drobné klienty, malé, střední i velké firmy a také na města a obce. Nabízí jim mnohé bankovní služby, např. platební, depozitní či úvěrové. Poskytuje odborné poradenství a služby v oblasti bydlení, spoření a investování, pojištění atd. V roce 2005 získala ČS titul Nejdůvěryhodnější banka roku v soutěži MasterCard Banka roku. Tento titul je udělován širokou veřejností. Dále ČS obsadila druhé místo v kategorii Banka roku, cena je udělována odbornou porotou. Česká

Spořitelna

těmito

výsledky

zopakovala výsledky předcházejícího ročníku.

4.3.2 Poplatková politika České spořitelny Podobně jako Komerční banka také Česká spořitelna preferuje, alespoň svými cenami za nabízené služby, využívání přímého bankovnictví, [14]. Ceny za služby nabízené ČS jsou srovnatelné s nabídkou Komerční banky, což podporuje i prohlášení člena představenstva ČS. Podle jeho tiskového prohlášení17 30.6.2005 je výše poplatků v České spořitelně určována několika faktorů, mezi něž patří v prvé řadě náklady, dále využívání produktu, poptávka a reakce klientů, veřejné mínění a v neposlední řadě nabídka konkurence. Na přímý dotaz o konkrétním způsobu tvorby poplatků Česká spořitelna neodpověděla.

17

Měšec [online]. [cit. 30.6.2005]. Dostupné z

49

Pokud porovnáme tab. 3 a tab. 2, zjistíme, že Česká spořitelna vykazuje vyšší výnosy z poplatků a také vyšší celkový zisk než Komerční banka, [15]. Dochází k růstu čitého zisku z poplatků a provizí, k tomu však dochází podle vyjádření ČS zejména díky nárůstu objemu transakcí. Tab. 3: Výkaz zisků a ztrát České spořitelny Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

III/2005

1 Výnosy z úroků a podobné výnosy

II/2005

15 908 296 10 654 008

a) výnosy z úroků z dluhových cenných papírů b) ostatní úrokové výnosy 2 Náklady na úroky a podobné náklady a) náklady na úroky z emitovaných dluhových cenných papírů b) náklady na úroky z krátkých prodejů dluhových cenných papírů c) ostatní nákladové úroky

I/2005

IV/2004

5 336 700

20 426 041

4 223 171

2 887 286

1 505 751

6 302 632

11 676 130

7 747 353

3 830 950

14 123 409

-3 272 019 -2 256 177 -1 267 019

-4 635 492

-215 720

-171 186

-78 524

-367 441

-125 606

-78 924

-39 274

-117 919

-2 921 846 -1 996 475 -1 149 326

-4 150 132

3 Výnosy z akcií a podílů

1 680 070

1 253 696

10

361 271

4 Výnosy z poplatků a provizí

6 582 102

4 358 300

2 119 765

8 297 576

5 Náklady na poplatky a provize

-512 895

-296 450

-99 734

-537 481

1 462 669

1 113 015

628 460

1 595 510

7 Ostatní provozní výnosy

449 217

215 339

160 377

1 258 303

8 Ostatní provozní náklady

-379 685

-242 290

-139 032

-935 843

6 Čistý zisk/ztráta z finančních operací

9 Správní náklady

-9 067 935 -5 980 556 -3 024 960 -12 107 761

a) náklady na zaměstnance

-5 040 547 -3 290 584 -1 632 844

-6 300 221

aa) mzdy a platy ab) sociální a zdravotní pojištění

-3 594 617 -2 335 268 -1 170 356 -1 196 785 -787 734 -385 457

-4 521 150 -1 570 412

ac) ostatní náklady na zaměstnance

-249 145

b) ostatní správní náklady 10 11 12 13

Rozpuštění opravných položek a rezerv k hmotnému a nehmotnému majetku Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k hmotnému a nehmotnému majetku Rozpuštění opravných položek k pohledávkám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a vybraným podrozvahovým nástrojům

14

Rozpuštění opravných položek k účastem s rozhodujícím a podst. vlivem

15

Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití opravných položek

50

-76 031

-208 659

-4 027 387 -2 689 972 -1 393 116

-5 807 539

709

-167 582

709

709

82 080

-2 438 511 -1 605 827

-829 457

-4 001 719

941 987

459 138

2 349 193

-2 438 511 -1 015 888

-495 932

-1 707 295

1 664 683

75 000

75 000

75 000

1 164 462

0

0

0

-578 830

16 Rozpuštění ostatních rezerv pro nepotřebnost

17 Tvorba a použití ostatních rezerv

3 000

3 000

0

294 705

47 102

13 960

0

-785 632

18

Podíly na zisku (ztrátě) účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem

0

0

0

0

19

Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

10 422 293

7 222 825

2 924 026

10 593 088

0 0

0 0

0 0

0 -18

0

0

0

-18

-2 000 757 -1 300 119

-707 000

-2 971 961

2 217 026

7 567 108

20 Mimořádné výnosy 21 Mimořádné náklady Zisk/ztráta za účetní období z mimořádné činnosti 22 před zdaněním 23 Daň z příjmů 24 Zisk/ztráta za účetní období po zdanění

8 421 537

5 922 706

Také ČS se k otázkám MF vyjádřila poměrně rozsáhle, [16]. Konzultační materiál rozděluje do tří oblastí a to oblast týkající se údajného kartelu, výše poplatků českých bank a potřeba zlepšení klientských práv v České republice. K problematice poplatků zastává obecně názor, že v současné době probíhající diskuze není založená na faktech a zneužívá ničím nepodložené argumenty. Hlavními přínosy, které ČS shledává v materiálu MF, jsou snaha o zvýšení gramotnosti občanů v oblasti finančního života, zavedení kodexu ochrany klientů a oceňuje zejména iniciativu v dané debatě o posílení ochrany klientů. Na odbornou diskuzi týkající se poplatkové politiky zareagovala ČS již v srpnu 2005, kdy zrušila devět poplatků a to poplatek za rušení sporožira a běžného účtu, za deaktivaci vkladní knížky a účtu vedeného ve službě Servis 24, za ověření zůstatku na účtu v případě neoprávněné reklamace a některé drobné administrativní poplatky. Česká spořitelna na rozdíl od Komerční banky zásadně nesouhlasí se zavedením jednotné terminologie základních operací. Podobně jako KB upozorňuje na fakt, jednotná terminologie nezajistí indické parametry nabízených služeb. Zdůrazňuje také, že služby se velice rychle mění a vyvíjejí a že mnohem účinnější cestou je vzdělanost klientů, na jejímž rozvoji je ochotna se podílet. K otázce ceníků a jejich komplikovanosti, kdy MF požaduje uvádět ceny ne pouze za jednotlivé části operace ale za celou operaci, Česká spořitelna

51

zaujímá opačný názor. Domnívá se, že takováto změna by nevedla k větší transparentnosti, ale naopak by měla za následek větší nepřehlednost. Na takto upravené ceníky by přistoupila pouze v případě, že by došlo k užšímu vymezení konkrétních operací. Zpřístupnění ceníků na pobočkách považuje vedení ČS za samozřejmost, souhlasí také s uvedením historických ceníků na internetu. Stejně jako KB také ČS zastává názor informovat klienty s dostatečným předstihem o změně ceníku, navrhuje 60 dnů. Poplatková politika je reprezentovaná mimo jiné výpisy z účtu, viz přílohu 7. Výpisy z účtu České spořitelny obsahují stejné náležitosti jako výpisy z účtu Komerční banky, viz 4.2.2. Rozdílné je uspořádání jednotlivých položek, kdy jsou všechny poplatky uvedeny až v závěru výpisu. Na výpisech ČS jsou na rozdíl od Komerční banky vyjádřeny také jednotkové ceny položek, což je pro klienta jistě přínosem. Celkové působí výpisy ČS přehlednějším dojmem a orientace v nich se jeví jako snazší. Obecně lze říci, že Česká spořitelna je otevřena jakékoli diskuzi o postavení klienta na bankovním trhu a také o její poplatkové politice. Hlavní důraz klade na vzdělávání klientů v oblasti finančních služeb. Domnívá se, že tato gramotnost by usnadnila komunikaci mezi bankami a klienty, což by mělo za důsledek snazší spolupráci.

4.4 eBanka, a. s. 4.4.1 Obecná charakteristika banky Akciová společnost banka je dceřinnou společností České pojišťovny a na český trh byla uvedena v roce 1998 jako banka s cílem poskytovat své služby zejména prostřednictvím přímého bankovnictví, tedy s využitím internetu a mobilního telefonu. Banka poskytuje své služby cca 0,5 milionu klientů. Nabídka produktů a služeb eBanky je určena fyzickým i právnickým osobám a jedná se zejména o zajištění platebního styku, dále o úvěrové produkty, spoření, pojištění a investiční služby. Všechny produkty jsou klientům přístupné prostřednictvím internetu, GSM, WAP, faxu, pošty atd.

52

V soutěži MasterCard Banka roku se eBanka umístila na 1. místě v kategorii Nejdynamičtější banka roku 2005. Tohoto výsledku dosáhla také v předcházejícím ročníku.

4.4.2 Poplatková politika eBanky Podobně jako Komerční banka a Česká spořitelna také eBanka odmítla odpovědět, jakým způsobem stanovuje výši poplatků za nabízené služby. eBanka se dále nezúčastnila diskuze ke Konzultačnímu materiálu MF ČR a proto nelze uvést názory jejího vedení na danou problematiku. Z výkazu zisků a ztrát, viz tab. 4, [17], vyplývá, že eBanka dosahuje nižšího zisku než dříve zmíněné banky, což pochopitelně vychází z postavení na trhu všech zmíněných bank, kdy KB a ČS patří k vůdcům na trhu, zatím co eBanka se řadí k bankám menším.

Tab. 4: Výkaz zisků a ztrát eBanky Výkaz zisků a ztrát (v tis. Kč)

II/2005

I/2005

IV/2004

1

Výnosy z úroků a podobné výnosy

266 162

133 259

484 646

a) výnosy z úroků z dluhových cenných papírů

37 540

19 090

93 382

b) ostatní úrokové výnosy

228 622

114 169

391 264

Náklady na úroky a podobné náklady

-55 515

-29 524

-118 467

a) náklady na úroky z dluhových cenných papírů

x

x

-16 640

x

x

x

c) ostatní nákladové úroky

-55 515

-29 524

-101 827

3

Výnosy z poplatků a provizí

454 180

222 139

784 400

4

Náklady na poplatky a provize

-55 290

-24 520

-140 845

5

Čistý zisk/ztráta z finančních operací

104 781

49 379

158 799

6

Ostatní provozní výnosy

5 401

1 203

28 245

7

Ostatní provozní náklady

-13 454

-8 326

-55 970

8

Správní náklady

-511 379

-257 928

-1 086 392

a) náklady na zaměstnance

-273 970

-144 757

-385 898

aa) mzdy a platy

-204 909

-107 909

-385 898

ab) sociální a zdravotní pojištění

-66 232

-36 083

-125 965

2

b) náklady na úroky z emitovaných dluhových cenných papírů

53

ac) ostatní náklady na zaměstnance

-2 829

-765

-7 547

b) ostatní správní náklady

-237 409

-113 171

-566 982

-100 917

-50 228

-189 708

63 654

46 739

8 008

-128 688

-78 145

-121 663

3 677

14 677

-22 177

32 612

18 725

-271 124

23 Daň z příjmů

x

x

x

24 Zisk/ztráta za účetní období po zdanění

32 612

18 725

-271 124

9

10

13

Odpisy, tvorba a použití rezerv a opravných položek k hmotnému a nehmotnému majetku Rozpuštění opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek Odpisy, tvorba a použití opravných položek a rezerv k pohledávkám a zárukám

17 Tvorba a použití ostatních rezerv 19

Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním

Výpisy z účtu eBanky, viz přílohu 8, se od výpisů z účtu KB a ČS liší zejména tím, že neuvádějí jednotlivé položky a částky ve dvou účetních stranách Má dáti / Dal, ale pouze v jedné. Tento způsob ochuzuje výpis o potřebnou názornost uskutečněných operací. Veškeré poplatky jsou seřazeny chronologicky a prolínají proběhlé operace, výše popsané banky např. poplatky za oznámení kumulují do jedné položky, čímž je klientovi ztížena možná kontrola výše a zejména frekvence poplatků.

54

5 Komparace poplatkové politiky vybraných bank v ČR V této kapitole budou porovnány konkrétní produkty nabízené vybranými bankami a to Komerční bankou, Českou spořitelnou a eBankou. Vzhledem k tomu, že banky nabízejí své produkty v tzv. balíčcích, není téměř možné komplexní porovnání jejich služeb na obecné úrovni. Z toho důvodu budou navoleny dva rozdílné typy modelových klientů, posléze budou určeny jejich nároky na banku, konkrétně na její služby, a v závislosti na těchto požadavcích budou kvantifikovány celkové náklady se službami spojené. Tato srovnání budou doplněna o závěry. Prvním klientem je zájemce o studentské konto. Jeho hlavním cílem je porovnat výhody a nevýhody studentských bankovních balíčků. Předpokládáme, že nevyužívá ve velké míře bezhotovostního platebního styku ani dalších nástrojů. Hledá zejména výhody spojené se studentským účtem. Druhý klient využívá bankovní služby pro svůj běžný život, přijímá na něj vklady od zaměstnavatele, používá jej k uložení svých volných prostředků a hradí z něj každodenní výdaje. Níže budou přesněji specifikovány jeho požadavky na používaný účet či balíček služeb a pokusíme se vyčíslit náklady, které budou spojeny s jednotlivými balíčky služeb u daných bank.

5.1 Modelová situace č. 1 – studentské konto Jak již bylo řečeno výše, klient je studentem a zajímá se o založení studentského konta. Jeho hlavním cílem je využít výhod, které jsou nabízeny studentskými konty. Očekává na svůj účet zejména vklady např. od rodičů a následné výběry či platby u obchodníků. Dále využívá internetového bankovnictví, jehož prostřednictvím zadává tento příkaz a zejména sleduje zůstatek na účtu.Při porovnání studentských produktů uvedených bank – Komerční banky, České spořitelny a eBanky dojde k následujícím závěrům.

55

5.1.1 Komerční banka – studentský účet Gaudeamus2 Studentský program Komerční banky se nazývá Gaudeamus2 a je určený pro mladé lidi od 15 do 19 let a studentům řádného studia od 20 do 30 let. Základní balíček obsahuje zdarma vedení běžného účtu, elektronickou mezinárodní platební kartu Styl karta, Expresní linku KB (telefonní bankovnictví), Expresní linku Plus, Mobilní banku, položky za transakce zadané Mobilní bankou bez ceny za účetní položku, sjednání a zvýšení povoleného nezajištěného debetu a vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu a to pololetně, čtvrtletně nebo ročně. Za měsíční poplatek 20 Kč je možné získat embosovanou platební kartu Inter Card Gaudeamus s cestovním pojištěním, výběry uskutečněné touto kartou jsou pak bez poplatku, klient dále získá internetové bankovnictví MojeBanka a virtuální platební kartu e-Card pro platby na internetu. Založením studentského účtu se klient automaticky stane členem Studentského klubu, který nabízí možnost získání ročního bonusu 333 Kč při použití karty placením u obchodníků nebo dobíjením mobilního kreditu v bankomatu. Členství v tomto klubu opravňuje členy také ke slevám u vybraných partnerů, např. Student Agency, Alpine Pro apod. Pokud budeme sledovat výše uvedené cíle popisovaného klienta a zaneseme jím vykonané operace do následující tabulky, získáme tyto náklady spojené se studentským účtem Gaudeamus2:

56

Tab. 5: Studentské konto KB Gaudeamus2- model, klient 1 2

Studentské konto Komerční banky - Gaudeamus vedení účtu elektronická mezinárodní platební karta Expresní linka KB Expresní linka Plus

zdarma

Mobilní banka položky za transakce zadané Mobilní bankou sjednání a zvýšení povoleného nezajištěného debetu vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu čtvrtletně, pololetně nebo ročně Nadstandardní balíček - embosovaná platební karta - výběry bez poplatku uskutečněné touto platební kartou

20 Kč

- internetové bankovnictví MojeBanka - položky za transakce zadané službou MojeBanka - virtuální platební karta e-Card pro platby na internetu účetní poplatek za došlou bezhotovostní platbu

5 Kč

zřízení trvalého příkazu prostřednictvím internetového bankovnictví 2krát výběr z bankomatu KB

5 Kč

zdarma 6 Kč 12 Kč

jeden výběr z bankomatu jiné banky

39 Kč 39 Kč

platba kartou u obchodníků

zdarma

oznámení o změně stavu účtu e-mailem

zdarma

zaslání výpisu transakcí platební karty

3 Kč

3 Kč 79 Kč

pozn. Položky označené kurzívou klient využívá

Z tabulky je zřejmé, že celkové měsíční náklady spojené s účtem dosáhnou 79 Kč. Pokud by klient využíval důkladně výběru pouze z bankomatu Komerční banky, klesly by tyto náklady na 46 Kč (třetí výběr by provedl také u KB). Při současném pokrytí České republiky bankomaty KB lze toto předpokládat. Pokud dále zvážíme, že klient platí kartou také u obchodníků, pak je nezanedbatelným přínosem roční bonus 333 Kč (cca 28 měsíčně).

57

5.1.2 Česká spořitelna – studentský účet Student+ Studentský program České spořitelny se nazývá Program Student+ a je určen studentům všech typů škol od 15 do 30 let. Balíček zahrnuje zdarma zřízení, správu a vedení Programu Student+ včetně správy a vedení sporožirového účtu, vyhotovení pravidelného výpisu, vydání jedné mezinárodní platební karty, měsíční ceny za službu Servis 24 (ovládání účtu přes telefon nebo internet), přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o hotovostní úvěr pro studenty VŠ, sjednání úvěru ke sporožirovému účtu (kontokorent) a zrušení Programu Student+. Zároveň je zdarma také přechod mezi programy. Výhodou tohoto programu je také příspěvek ve výši 200 Kč na mezinárodní studentskou kartu ISIC. Tab. 6: Studentské konto ČS Program Student+ - model, klient 1 Studentské konto České spořitelny - Program Student+ zřízení programu správa a vedení účtu vyhotovení pravidelného výpisu zdarma

vydání jedné mezinárodní karty SERVIS 24 přijetí posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr pro studenty VŠ sjednání úvěru ke sporožirovému účtu účetní poplatek za došlou bezhotovostní platbu

5 Kč

2krát výběr z bankomatu ČS

5 Kč

6 Kč 12 Kč 25 Kč + 0,5% z vybírané částky 30 Kč

jeden výběr z bankomatu jiné banky 1000 Kč platba kartou u obchodníků

zdarma

oznámení o změně stavu účtu e-mailem

zdarma

zaslání výpisu transakcí platební karty

poštovní poplatek 7,50

7, 50

54,50 Kč pozn. Položky označené kurzívou klient využívá

Celkové náklady u studentského účtu ČS jsou 54,50 Kč. Kdyby i zde klient využíval jen bankomaty ČS, což je zajisté při jejich dostatečném množství možné, klesly by náklady na

58

30,50 Kč (při šestém výběru u ČS). Zvýhodněním studentského účtu je příspěvek na mezinárodní studentskou kartu ISIC ve výši 200 Kč z celkových 250 Kč.

5.1.3 eBanka – studentský účet Student Studentský účet u eBanky je standardním osobním účtem, který je v několik ohledem zvýhodněn. Podmínkou pro získání cenového programu Student je předpoklad, že klient je studentem denního studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole a nepřesáhl věk 26 let. U studentského účtu je nabízeno zdarma jeho založení, za jeho vedení je pak účtováno 19 Kč. Zrušení osobního účtu je zdarma, další operace jsou zpoplatněny.

Tab. 7: Studentský program eBanky Student – model, klient 1 eBanka - cenový program Student zřízení účtu

zdarma

vedení běžného účtu

19 Kč

19 Kč

přímé bankovnictví

zdarma

zrušení osobního účtu

zdarma

účetní poplatek za došlou bezhotovostní platbu

2,90 Kč

2,90 Kč

2krát výběr z bankomatu eBanky

6,90 Kč

13,80 Kč

29,90 Kč

29,90 Kč

jeden výběr z bankomatu jiné banky platba kartou u obchodníků

zdarma

oznámení o změně stavu účtu e-mailem

zdarma neuvedeno

zaslání výpisu transakcí platební karty

65,60 Kč pozn. Položky označené kurzívou klient využívá

Celkové náklady studentského účtu u eBanky dosahují 65,60 Kč. Pokud by klient omezil výběry z bankomatu pouze na bankomaty eBanky, činily by 42,60 Kč. Nabídka eBanky na všechny výběry z bankomatu za 6,90 Kč se netýká studentských účtů. Ke studentskému účtu není nabízena žádná výhoda jako u konkurenčních bank.

59

5.1.4 Vyhodnocení – studentské účty Při vyhodnocování konkrétních studentských účtů by běžný klient vycházel nejen z výše poplatků, ale také z nabízeného úročení vkladů na účtu. Vzhledem k tomu, že v našem případě předpokládáme vklady zejména od rodičů pro běžný studentský život a také jejich průběžné čerpání, nebude jejich výše zřejmě na takové úrovni, aby byla úroková míra klíčovým faktorem. Rozhodujícím faktorem bude zřejmě to, jakým účtem disponují rodiče studenta, účet bude pravděpodobně založen u stejné banky, což bylo také zohledněno u kvantifikace účetní položky za došlou bezhotovostní platbu (tento poplatek je uveden pro došlou bezhotovostní platbu ze stejné banky). V tomto případě se domnívám, že eBanka svou nabídkou příliš neoslovuje studenty, do popředí se dostávají spíše tradiční banky, které svým programem nabízejí další výhody, jež mohou být pro volbu banky rozhodující.

5.2 Modelová situace č. 2 – běžný účet Komerční banka, Česká spořitelna i eBanka nabízejí několik balíčků zahrnujících zřízení, vedení i zrušení běžného účtu společně s dalšími službami. Porovnání jednotlivých balíčků je poměrně komplikované a vyhledávání všech položek v aktuálních cenících bank je pro klienta náročné. V této kapitole bude stručně popsána nabídka vybraných bank, posléze budou stanoveny operace, které klient využívá, poplatky vztahující se k nim a závěr kapitoly bude věnován srovnání jejich výše.

5.2.1 Komerční banka – běžné účty Komerční banka nabízí fyzickým osobám kromě dětského a studentského konta také čtyři další základní balíčky služeb, a to Konto Ideal, Perfect konto, Expreskonto a A-konto. Náklady spojené s těmito účty jsou uvedeny v přílohu 9 .V balíčcích jsou nabízeny také další produkty, které mají tyto balíčky diferencovat, viz přílohu 10. Aby bylo možné

60

porovnat konkrétní náklady klienta spojené s účtem, je nutné přesně vyčíslit operace a služby, které bude pomocí svého účtu realizovat. Zkusme dané balíčky porovnat z hlediska jejich finanční náročnosti pro konkrétního klienta. Vezměme klienta číslo 2, tento klient provádí pouze základní operace, z jeho běžného účtu dochází k pravidelnému placení nájmu a placení telefonu, výběrům z bankomatu, kde si důsledně hlídá výběry z bankomatů vlastní banky. Příležitostně s kartou platí u obchodníků a pravidelnou příchozí platbou na jeho účet je měsíční výplata. Zkusme tato fakta zavést do následující tabulky a porovnat, jaký balíček je pro klienta nejvýhodnější, pokud bude využívat výhody, které mu daný balíček nabízí.

Tab. 8: Balíčky služeb KB – model, klient 2 Komerční banka Perfect konto

Ideal Konto

Expreskonto

A-konto

zřízení účtu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

vedení účtu

34 Kč

59 Kč

85 Kč

210 Kč

zdarma (elektronická)

zdarma (elektronická)

zdarma (embosovaná)

zdarma (embosovaná)

platební karta vyhotovení a zaslání výpisu k účtu Expresní linka KB 2 x výběr z bankomatu internetové bankovnictví MojeBanka zadávání trvalých příkazů k úhradě účetní položka za došlou bezhotovostní platbu z jiné banky(výplata) 3x výběr z bankomatu KB 3x placeno u obchodníka

zdarma x

34 Kč

zdarma

59 Kč

zdarma

zdarma zdarma

85 Kč

zdarma zdarma

x

zdarma

x

x

x

x

zdarma

zdarma

x

x

x

zdarma

7 Kč

7 Kč

6 Kč

18 Kč

zdarma

7 Kč

zdarma

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

6 Kč

6 Kč

18 Kč

6 Kč

18 Kč

zdarma

61

210 Kč

zdarma

2x zadání trvalého příkazu

45 Kč (pobočka)

90 Kč

30 Kč (Expres linka)

60 Kč

0 Kč (MojeBanka)

0 Kč

0 Kč (MojeBanka)

0 Kč

1x změna trvalého příkazu

45 Kč (pobočka)

45 Kč

30 Kč (Expres linka)

30 Kč

0 Kč (MojeBanka)

0 Kč

0 Kč (MojeBanka)

0 Kč

9 6 Kč 18 Kč (Expres linka) Kč 203 180 Kč Kč

3 Kč (MojeBanka)

9 Kč 119 Kč

3 Kč (MojeBanka)

9 Kč 244 Kč

3x účetní položka za odchozí platbu do jiné banky

3 Kč

Po modelového klienta se jeví nejvýhodnějším balíčkem služeb Expreskonto, které mu nabízí služby s nejnižšími poplatky. Faktem však je, že jím prováděné operace popsané předcházející tabulkou, nebudou prováděny pravidelně. Je pravděpodobné, že v dalších obdobích nebude docházet k zadávání trvalých příkazů každý měsíc a tím dojde ke změně poplatků. Obecně jsou nejběžnějšími operacemi výběry z bankomatu a platby u obchodníků. K poplatkům za tyto položky dále nejčastěji přistupují poplatky nazvané účetní položka za došlou či odešlou platbu. Tyto poplatky bývají stanoveny ve stejné výši, výběr balíčku služeb je tedy závislý zejména na četnosti jejich používání. Významným trendem, který je zřejmý i z předcházející tabulky je fakt, že Komerční banka podobně jako banky ostatní sleduje cíl nasměrovat své klienty na přímé bankovnictví a snížit tak zatížení zaměstnanců na pobočkách.

5.2.2 Česká spořitelna – běžné účty Česká spořitelna vytvořila pro své klienty následující balíčky služeb – Výhodný program, Komplexní program, Exklusive konto a dále Účet Senior, Sporožirový účet a Běžný účet v cizí měně. Pro mladší klienty nabízí Xtra konto pro mládež a výše specifikovaný Program Student+. Česká spořitelna podobně jako Komerční banka tyto balíčky diferencuje a snaží se je nabídnout vybraným segmentům klientů. Obsah daných balíčku je uveden v příloze 11, náklady s nimi spojené v příloze 12.

62

Pokud zůstaneme u klienta 2 a vyčíslíme poplatky u jím používaných operací, které byly popsány v kapitole 5.2.1, dostaneme následující tabulku.

Tab. 9: Balíčky služeb ČS – model, klient 2 Česká spořitelna Sporožirový účet

Výhodný program

Komplexní program

Exclusive konto

zdarma 20 Kč

zdarma 45 Kč

zdarma 90 Kč

zdarma 330 Kč

platební karta

zdarma (elektronická)

zdarma (embosovaná)

zdarma (embosovaná)

vyhotovení a 5 Kč + zaslání výpisu poštovné k účtu 7,50 Kč

zdarma + poštovné 7,50 Kč

zdarma + poštovné 7,50 Kč

zdarma + poštovné 7,50 Kč

zřízení účtu vedení účtu

Zřízení a vedení přímého bankovnictví SERVIS 24 účetní položky u transakce pomocí SERVIS 24 výběr z bankomatu kontokorent na dobu neurčitou

x

25 Kč + 7,50 zdarma Kč

45 Kč + 7,50 Kč

zdarma

90 Kč + zdarma 7,50 Kč

x

2 zdarma

5 zdarma

10 zdarma

x

2 zdarma

5 zdarma

10 zdarma

x

zdarma

zdarma

zdarma

330 Kč + 7,50 Kč

účetní položka za došlou bezhotovostní 7 Kč platbu z jiné banky(výplata)

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

7 Kč

3x výběr z bankomatu ČS

6 Kč

18 Kč

6 Kč (2 zdarma)

6 Kč

6 Kč (5 zdarma)

0 Kč

6 Kč (10 zdarma)

0 Kč

3x placeno u obchodníka

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma (SERVIS 24)

zdarma (SERVIS 24)

zdarma (SERVIS 24)

2x zadání trvalého příkazu 1x změna trvalého příkazu

30 Kč

30 Kč

63

3x účetní položka za 8 Kč odchozí platbu do jiné banky

24 Kč

2 účetní položky zdarma

111,50 Kč

4 Kč 5 účetních (SERVIS položek 24) zdarma 69,50 Kč

10 účetních položek zdarma 104, 50 Kč

Ideálním balíčkem služeb pro popsaného klienta je evidentně program nazvaný Výhodný program. Česká spořitelna vychází vstříc běžným klientům, kteří pravidelně vybírají z bankomatu, nabídkou několika výběru z vlastního bankomatu zdarma, počet závisí na druhu předplaceného balíčku. Aktivnější klient pravděpodobně zvolí balíček Komplexní program nebo Exklusive program. I zde lze sledovat rostoucí trend využívání přímého bankovnictví.

5.2.3 eBanka – běžné účty eBanka založila svou nabídku fyzickým občanům na dvou základních programech a to cenovém programu Základ a cenovém programu Plus, [18]. Oba programy jsou rozšířeny speciální nabídkou na Základ – zdarma a Plus – zdarma. Základ – zdarma je určen pro klienty, kteří na účet posílají měsíčně částku vyšší než 15 000 Kč a tito klienti jsou pak zvýhodněni tím, že neplatí žádné poplatky za vedení účtu ani za přímé bankovnictví. Výběr z bankomatu je pak 6,90 Kč bez ohledu na banku, které bankomat patří. Program Plus – zdarma nabízí stejné výhody pro klienty, kteří na svůj účet posílají měsíčně částku vyšší než 30 000 Kč. Poplatky spojené s vedením účtu jsou uvedeny v příloze 13. eBanka se zaměřuje zejména na klienty, kteří preferují přímé bankovnictví. Abychom porovnali eBanku s jejími konkurenty reprezentujícími spíše tradiční přístup ke klientovi, vraťme se ke klientovi 2 a jeho konkrétním požadavkům a prováděným operacím. Tyto operace a poplatky za ně účtované v eBance jsou uvedeny v následující tabulce. eBanka jako první z námi uvedených bank zohledňuje výši prostředků přicházejících na účet, předpokládejme tedy, že klientův plat přicházející na účet pravidelně jednou měsíčně je 16 000 Kč.

64

344, 50 Kč

Tab. 10: Balíčky služeb eBanky – model, klient 2 eBanka Program Program Základ Zdarma Program Plus Základ zřízení účtu zdarma zdarma zdarma vedení účtu 51 Kč zdarma 67 Kč platební karta zdarma zdarma zdarma 105,70 3,90 151,70 vyhotovení a Kč Kč Kč zaslání výpisu 9, 70 3,90 9, 70 k účtu Kč Kč Kč přímé bankovnictví účetní položka za došlou bezhotovostní platbu z jiné banky(výplata) 3x výběr z bankomatu eBanky

45 Kč

zdarma

75 Kč

8,10 Kč

8,10 Kč

8,10 Kč

8,10 Kč

4,90 Kč

6,90 Kč

20,70 Kč

6,90 Kč

20,70 6,90 Kč Kč

Program Plus Program Zdarma eLinka zdarma zdarma zdarma 19 Kč zdarma zdarma 3,90 73,70 Kč Kč 3,90 9, 70 Kč Kč zdarma

45 Kč

4,90 Kč

4,90 Kč

4,90 Kč

4,90 Kč

20,70 Kč

6,90 Kč

20,70 6,90 Kč Kč

3x placeno u obchodníka

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

2x zadání trvalého příkazu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

1x změna trvalého příkazu

30 Kč

3x účetní položka za odchozí platbu 8,10 do jiné banky Kč

30 Kč

24,30 Kč 188,80 Kč

30 Kč

8,10 Kč

30 Kč

30 Kč

24,30 4,90 Kč Kč 87 Kč

30 Kč

14,70 Kč 222 Kč

30 Kč

4,90 Kč

30 Kč

30 Kč

14,70 4,90 Kč Kč 74,20 Kč

4,90 Kč 20,70 Kč

30 Kč

14,70 Kč 144 Kč

Z tabulky je zřejmé, že se eBanka snaží diferencovat své klienty podle prostředků, které jsou jí svěřeny, a následně jim nabízí individuální výhody podle výše těchto prostředků. Výhodou, kterou je obtížné vyčíslit, je nabídka ceny výběru z bankomatů u programů Základ – zdarma a Plus – zdarma. Výběry z bankomatů všech bank jsou pouze za 6,90 Kč, což může být pro klienty splňující podmínky těchto programů významným faktorem. Pro uvedeného klienta je zřejmě nejvýhodnější program Základ – zdarma, který mu může být poskytnut vzhledem k předpokladu, že na jeho účet přichází každý měsíc 16 000 Kč.

65

Program Plus – zdarma mu bát poskytnut nemůže, protože nesplňuje základní předpoklad přijatých 30 000 Kč na účet měsíčně.

5.2.4 Vyhodnocení – běžné účty Obecně můžeme vyvodit následující závěry. Uvedené obchodní banky sledují vybrané segmenty klientů a nabízejí jim konkrétní balíčky služeb. Tyto balíčky jsou závislé zejména na frekvenci používání služeb – čím častěji klient využívá bankou nabízené služby, tím více mu jich banka v daném balíčku za paušální cenu nabízí. Výše ceny je odstupňována podle počtu nabízených služeb. Pro klienta je tedy při výběru balíčku nutné zvážit, jaké služby bude používat a jak často. Významným je také fakt, že banky nabízejí realizaci běžných platebních operací levněji, pokud jsou realizovány prostřednictvím přímého bankovnictví. Nižší je pak poplatek nejen za zprostředkování dané služby, ale také účetní položka vztahující se k dané službě je pak levnější. Přímé bankovnictví nabízejí Komerční banka i Česká spořitelna ve většině balíčku zdarma jako běžný standard. eBanka, která představuje banku založenou na využívání přímého bankovnictví, tyto služby zpoplatňuje a zdarma je nabízí jen u balíčků Základ – zdarma a Plus – zdarma. Pokud porovnáme uvedené obchodní banky z hlediska jejich vlastní prezentace, kdy Komerční banka a Česká spořitelna patří k bankám tradičním a naopak eBanka se prezentuje jako banka mladá a dynamická vycházející vstříc klientům, sledujeme, že eBanka jako jediná sleduje prostředky přijaté na své účty a podle nich diferencuje své klienty. Její nabídka pro klienty s příjmy vyššími než 15 000 Kč je, co se týče poplatků, velmi lákavá, zejména také díky nabídce výběrů ze všech bankomatů za jednu cenu. Nabídka Komerční banky a České spořitelny se jeví jako srovnatelná, Česká spořitelna může své klienty oslovit nabídkou několika výběrů z bankomatu zdarma a několika účetních položek k transakcím zdarma podle konkrétního balíčku služeb. Cenová úroveň poplatků v rámci srovnatelných balíčků je u Komerční banky na vyšší úrovni.

66

5.3 Bankovní poplatky ve vybraných zemích Evropské Unie Bankovní poplatky v České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Německu a Rakousku zkoumal v roce 2004 výzkum společnosti Boston Consulting Group, [19]. Studie se zaměřila na dva segmenty klientů bank, a to na klienty pasivní a aktivní. Za pasivní klienty jsou považováni zákazníci s minimem transakcí využívající zejména tradiční kanály, tzn. navštěvující zejména banku. Aktivní klient provádí většinu transakcí mimo přepážky bank, počet jím provedených transakcí je vyšší než u pasivního klienta. Vybrané segmenty jsou zvoleny záměrně jako extrémní příklady klientů využívajících bankovnictví Konkrétně se ve výzkumu zohledňují tyto transakce a poplatky s nimi spojené za jeden měsíc: -

pasivní klient o dva hotovostní výběry na pobočce po 80 eurech o jeden hotovostní vklad na pobočce za 120 eur o jedna tuzemská platba za 60 eur o jeden trvalý příkaz za 45 eur o dva výpisy z účtu

-

aktivní klient o jeden hotovostní výběr na přepážce za 800 eur o jeden hotovostní vklad za 1200 eur o osm tuzemských převodů po 40 eurech o čtyři trvalé příkazy po 40 eurech o tři inkasní platby po 40 eurech o průměrné výběry z bankomatu za 100 eur

67

Bankovní poplatky placené konzervativním klientem (ve eurech za rok, nominálně) 250 200

198 164

150

maximum

114

€ 100

193

88 66

50

53 28

27

10

43 25

48 24

průměr

98

89

minimum 29

23

0 Česko

Slovensko

Polsko

Maďarsko Německo Rakousko

Graf 1: Bankovní poplatky placené konzervativním klientem

Bankovní poplatky placené aktivním klientem (v eurech za rok, nominálně) 250 200 150 €

225 202

198

maximum

123

115

102

100

98

79 55

50

45

56 24

průměr

93

73

minimum

30

10

9

5

0 Česko

Slovensko

Polsko

Maďarsko Německo Rakousko

Graf 2: Bankovní poplatky placené aktivním klientem

Během porovnání, můžeme dospět k závěrům, že klienti českých bank vydávají na poplatcích vyšší částky než klienti bank slovenských, polských či maďarských. V Německu a Rakousku jsou základní měsíční poplatky vyšší, poplatky za jednotlivé transakce jsou pak však vyšší u českých bank. Studie poukazuje např. na zpoplatnění

68

výběru z vlastního bankomatu banky. V České republice je tato služba zpoplatněna cca 6 korunami za výběr, banky v Polsku, Německu či Rakousku poskytují tuto službu zdarma Český bankovní trh výší poplatků vybočuje ze středoevropského trhu a zařazuje se k zemím západní Evropy. Výše poplatků je dána zejména konkurencí na bankovním trhu. V České republice je tento trh ovládán ze dvou třetin třemi bankami – Českou spořitelnou, Komerční bankou a Československou obchodní bankou. Tento fakt umožňuje bankám porovnávat své poplatky a udržovat jejich výši na poměrně vysoké úrovni. Na zahraničních bankovním trzích existuje větší konkurence, která snižuje ceny bankovních služeb. Vyhodnocení poplatkové politiky obchodních bank v ČR. V budoucnu se očekává, že otevřením trhu zahraničním bankám budou české banky donuceny snížit své poplatky. Pokud dojde k pronikání konkurence do České republiky, lze očekávat nejen pokles poplatků či snížení poplatků za výběr z bankomatu, ale také např. zavedení pokut, což lze sledovat např. u britských bank. Ve Velké Británii jsou stanoveny pokuty za nedodržení termínů, klient tyto pokuty i lhůty akceptuje a při nesplnění daných termínů se nezdráhá platit pokutu. tyto pokuty činí celkově cca 50 procent z celkových bankovních poplatků. Dalším trendem, který lze sledovat v souvislosti s výší poplatků, je prohlubující se rozdíl v cenách služeb u přepážky a u přímého bankovnictví. Banky se zdražují manuálně náročně služby pomalu odstraňovat ze své nabídky a jejich vyšší cenou se snaží upoutat zájem klientů o přímé bankovnictví. Slabým bodem studie je fakt, že se zaměřovala na porovnání poplatků, nezahrnuje však výši úroků ani veškeré poplatky či pokuty za poradenství. Výši bankovních poplatků mezi různými státy zkoumala také studie EFMA – World Retail Banking Report 2005, [20]. V této studii byl stanoven tzv. typický bankovní balíček služeb a v rámci jednotlivých států došlo k vyhodnocení finanční náročnosti tohoto balíčku. Cena za bankovní balíček je vyjádřena také pomocí procenta z průměrné mzdy, což napomáhá

69

větší vypovídací hodnotě. Z českých bank byly ve výzkumu hodnoceny pouze tři největší banky, ČSOB, KB a ČS. Následující tabulka znázorňuje fakt, že ve srovnání s dalšími státy je podíl bankovních poplatků na průměrné mzdě v České republice na téměř nejvyšší úrovni.

Tab. 11: Mezinárodní porovnání výše poplatků Výše poplatků za Průměrná roční mzda rok (€) (€) Nizozemí 25 31 788 Belgie 57 33 240 Švédsko 49 27 384 Velká Británie 65 28 392 Norsko 102 36 348 Německo 98 33 816 Kanada 76 24 708 Rakousko 79 24 408 Švýcarsko 137 40 752 Francie 89 25 536 USA 93 26 352 Austrálie 123 29 448 Španělsko 81 16 980 Itálie 113 22 116 Portugalsko 69 8 676 Česká republika 68 6 720 Slovensko 48 3 780 Polsko 91 6 300 Čína 29 616 Země

Bankovní poplatky v % z průměrné mzdy) 0.079 0.171 0.179 0.229 0.281 0.290 0.308 0.324 0.336 0.349 0.353 0.418 0.477 0.511 0.795 1.012 1.270 1.444 4.708

Absolutní čísla nemají vypovídací hodnotu na odpovídající úrovni, např. švýcarské bankovnictví vykazuje poměrně vysokou výši bankovních poplatků vzhledem k výši poplatků v ostatních státech. Pokud však zvážíme výši průměrné mzdy ve Švýcarsku, dojdeme k závěru, že bankovní poplatky jsou pro občany Švýcarska téměř třikrát levnější než pro občany České republiky.

70

6 Vyhodnocení Poplatková politika obchodních bank se vztahuje k produktům a službám, které obchodní banky nabízejí. Zpoplatněna je veškerá nabídka obchodních bank, která zahrnuje produkty finančně úvěrové, vkladové, platební, dále produkty investičního bankovnictví a produkty pokladní a směnárenské. Diplomová práce se zabývala pouze produkty vkladovými (depozitními), platebními a pokladními a směnárenskými. Zpoplatnění ostatních produktů z předcházejícího členění je nad rámec této diplomové práce, v zájmu uceleného přehledu by však bylo možné těmito tématy na diplomovou práci navázat. Stanovování konkrétní výše poplatků závisí na několika faktorech, a to zejména na nákladech banky, konkurenčních cenách produktů a hodnotě služby pro zákazníka. Praxe dokazuje, že banky během stanovování poplatků zohledňují všechny tyto tři faktory, ačkoli tento fakt přímo potvrdila pouze jedna z oslovených bank. Prostředí se jeví jako natolik konkurenční, aby byly náklady upravovány podle konkurence a banky se snažily o co nejnižší částky, avšak vzhledem k poměrně konzervativní orientaci zákazníka na tradiční banky nedochází v České republice k téměř žádné fluktuaci klientů mezi bankami. Domnívám se, že v budoucnu se začnou klienti více orientovat na bankovním trhu a dojde k poměrně výrazným změnám v podílu zastoupení bank. Zlepšení orientace klientů se snaží napomoci také Ministerstvo financí České republiky, které v loňském roce vystoupilo s několika návrhy týkajícími se poplatkové politiky a postavení klientů v bankovnictví. Mezi základní patří právě zlepšení vzdělání klienta a jeho přístup k bankovnictví, dalšími návrhy jsou některé návrhy zakazující účtování vybraných poplatků, dostupnost aktuálních sazebníků apod., viz přílohu 5. Odložena byla oblast týkající se přenositelnosti účtu. Tato oblast byla podrobena kritice mimo jiné finančního arbitra České republiky, který upozorňuje na fakt, že každé číslo účtu je vyjádřeno pomocí mezinárodního formátu IBAN, viz stranu 21, což by znemožňovalo přenositelnost čísla účtu v rámci EU. K danému materiálu se vyjádřila většina bank a v současné době by měla proběhnout debata nad jejich návrhy. Následně by měla být stanovena konkrétní a jednotná pravidla

71

pro poplatkovou politiku a zlepšení klientů v ČR. Obchodní banky se k diskuzi stavějí spíše otevřeně, vyhrazují si však právo zavádět změny ve svém vlastním tempu tak, aby neutrpěl klient, potažmo zisky bank. Pro porovnávání poplatkové politiky bank a jejich konkrétní nabídky byly zvoleny tři banky. Výběr vycházel z jejich postavení na trhu, dvě banky tradiční a velké – Komerční banka a Česká spořitelna, a jedna banka relativně nová a menší – eBanka. Jak vyplývá z kapitol 4.2.2, 4.3.2 a 4.4.2 o poplatkové politice jednotlivých bank, během stanovování základní ceny poplatků vycházejí banky zřejmě ze svých nákladů. Tato základní cena je pak upravována podle odhadu poptávky a očekávání zákazníků a podle odhadu chování konkurence na trhu. Tento způsob volby ceny a chování dokazují také kapitoly 5.1 a 5.2, popisující porovnání nabídky bank konkrétnímu klientovi. Kapitola 5.1 porovnává nabídku výše zmíněných bank určenou studentům. Nabídka Komerční banky a České spořitelny nabízí kromě nízkých, event. nulových poplatků za vedení účtu u České spořitelny, také další výhody ve formě bonusového příplatku za používání karty u obchodníků u KB či příspěvek na ISIC kartu u ČS. eBanka svou nabídkou pro studenty zůstává pozadu zejména tím, že k němu nenabízí žádnou doplňující službu. Porovnáním běžných účtů se zabývá kapitola 5.2, v níž je nadefinován konkrétní případ klienta využívajícího základní služby bank a jsou vyčísleny poplatky vztahující se k těmto službám. Nejsou popsány poplatky za jednotlivé služby, nýbrž balíčky služeb, které pro klienty obsahují určitá zvýhodnění. Z přehledů jednoznačně vyplývá, že banky diferencují balíčky podle množství služeb v nich nabízených, tomu samozřejmě odpovídá i jejich cena. Všechny popisované banky zřetelně svými ceníky dokazují, že jejich snahou je přesun klientů od přepážek a z poboček bank a jejich orientování na přímé bankovnictví. Služby za přímé bankovnictví jsou několikanásobně levnější než při osobní komunikaci, viz přílohu 9, přílohu 12, přílohu 13. U konkrétního klienta bylo zjištěno, že z hlediska poplatků je pro něj nejvýhodnější nabídka balíčků služeb České spořitelny. Poplatky pro předpokládané služby jsou v součtu

72

nejnižší. Česká spořitelna také navíc nabízí účast v tzv. Bonus programu, kterým nabízí svým klientům dárky a slevy za používání platební karty. Konkurenční výhodou eBanky je nabídka výběrů z bankomatů všech bank za jednotný poplatek – tato nabídka však platí pouze o programů s dodatkem „zdarma“. Pokud klient nesplňuje dané podmínky, není mu poplatková politika eBanky příliš příznivě nakloněna. Komerční banka a její nabídka balíčků služeb byla mezi dalšími dvěma bankami vyhodnocena jako nejdražší, její nabídka je stejně komplexní jako nabídka České spořitelny. Kompletní nabídka eBanky je oproti dvěma větším bankám omezená. Pokud bychom dle aktuálních ceníků porovnávali poplatky komerčních bank vztahující se k ostatním produktům, shledáme, že výše poplatků je na velmi podobné výši. K těmto závěrům dojdeme u platebních, depozitních i směnárenských produktů nabízených výše uvedenými bankami. Nedomnívám se však, že by tato poměrně shodná výše byla dána dohodou mezi bankami, což je také velmi diskutované téma. V současné době banky vycházejí ze svých nákladů s přihlédnutím k nabídce konkurence. Z tohoto důvodu jsou pak stanoveny poplatky u bank na podobné výši. Současný přístup bank vytváří prostor pro případnou konkurenci, která by mohla klientům nabídnout své produkty za nižší poplatky. Během probíhající diskuze by měla usnadněnou komunikaci směrem k českým klientům a její nabídka by se k nim dostala poměrně snadno. Na druhou stranu by se však tato banka a její potenciální nabídka mohla setkat s poměrně konzervativní českým klientem využívajícím zejména tradiční banky a čekajícím na to, zda se daná banka ověří časem či nikoli. Závěrem můžeme říci, že bankovní poplatky jsou mezi bankami na srovnatelné úrovni a klientovi tak zůstává prostor pro výběr konkrétní banky také na základě jiných indikátorů, jako např. pověst banky, její nabídka, individualita a schopnost uspokojit klienta. Pokud se však zaměříme na výše uvedené konkrétní výkazy zisku a ztrát, zejména na výši zisku z poplatků, zjistíme, že adekvátnost výše poplatků zůstává stále velmi diskutabilní otázkou.

73

7 Literatura [1]

DVOŘÁK, P.: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-7201-515-X

[2]

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/banky/, 29.10.2005

[3]

LANDOROVÁ, A., JÁČOVÁ, H. a NESLÁDKOVÁ, M.: Obchodní bankovnictví. Liberec: TU, 2002. ISBN 80-7083-607-5

[4]

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/omezeniplateb/zneni.asp, 31.10.2005

[5]

HADJIMICHALIKIS, M. G.: Contemporary Money, Banking and Financial Markets – Theory and Practice. Chicago: Irwin, 1995. ISBN 0-256-06069-X

[6]

Česká národní banka [online] [cit. 14.11.2005] Dostupné z: http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_p ub/download/bd_2004_c.pdf

[7]

KORAUS, A.: Marketing v bankovníctve. Bratislava: Spirit, 2000. ISBN 80-88848-52-0

[8]

JANEČKOVÁ, L. a VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-7169-995-0

[9]

Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 28.10.2005] Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/bankovnictvi_21531.html

[10]

Komerční banka, Sazebník [online] [cit. 10.3.2006] Dostupné z: http://www.kb.cz

[11]

Komerční banka, Výkaz zisků a ztrát [online] [cit. 25.11.2005] Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/com/KB-informace_o_KB-cz.pdf)

[12]

Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 28.10.2005] Dostupné z: www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/komercni_banka_(vyhodnoceni_verejne_diskuzeodpovedi).pdf

74

[13]

Měšec, tiskové zprávy. [online] [30.6.2005] Dostupné z: http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/cs-provedla-dalsi-revizi-sazebniku-od-1srpna-2005/

[14]

Česká spořitelna, Sazebník [online] [cit. 12.3.2006] Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/application?pageid=downloads&selnod=160&tree=bank a&navid=nav00007_Soukrom_klientela

[15]

Česká spořitelna, Výkaz zisků a ztrát [online]. [cit. 25.11.2005] Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/application?event=link.display_binary&namespace=main &origin=display.jsp&tag=href&portal=internet&lang=cs&docid=5300/Soubory_pr o_stazeni/FY2005_results_cz.pdf

[16]

Ministerstvo financí ČR [online]. [cit. 28.10.2005] Dostupné z: www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/ceska_sporitelna_(vyhodnoceni_verejne_diskuzeodopvedi).pdf

[17]

eBanka, Výkaz zisků a ztrát [online]. [cit. 25.11.2005] Dostupné z: http://www.ebanka.cz/CtvrtletniFinancniVykazy/IOB_CtvrtletniFV_300605.pdf

[18]

eBanka, Sazebník [online]. [cit. 15.3.2006] Dostupné z: http://www.ebanka.cz/index_OF_1.htm

[19]

www.ibf.ie/pdfs/capgemini.pdf

[20]

World Retail Banking Report 2005 [online]. [cit. 17.3.2006] Dostupné z: http://www.efma.com/infos_wrbr_road2005.php4

75

8 Přílohy Seznam příloh: Příloha 1: Pokladní složenka Příloha 2: Příkaz k úhradě Příloha 3: Soukromý šek Příloha 4: Bankovní šek České spořitelny Příloha 5: Konzultační materiál Ministerstva financí ČR Příloha 6: Výpisy z účtu – Komerční banka Příloha 7: Výpisy z účtu – Česká spořitelna Příloha 8: Výpisy z účtu – eBanka Příloha 9: Cenové srovnání balíčků služeb Komerční banky Příloha 10: Obsah balíčků služeb Komerční banky Příloha 11: Obsah balíčků služeb České spořitelny Příloha 12: Cenové srovnání balíčků služeb České spořitelny Příloha 13: Cenové srovnání balíčků služeb eBanky

76

Příloha 1: Pokladní složenka

Příloha 2: Příkaz k úhradě

77

Příloha 3: Soukromý šek

Příloha 4: Bankovní šek České spořitelny

78

Příloha 5: Konzultační materiál Ministerstva financí ČR Konzultační materiál MF ČR: 28 oblastí ke konkrétnímu řešení: •

13 oblastí – legislativní změny o Zákaz účtování poplatků za neuznanou reklamaci o Zákaz účtování poplatků spojených se zrušením účtu o Zákaz účtování poplatků za vedení účtu v době mezi zánikem a zrušením o Přikládání sazebníku ke smlouvě o Informování o změně ceníku s dostatečným časovým předstihem – 1 měsíc o Možnost odstoupení od smlouvy s bankou v případě nesouhlasu s novým sazebníkem o Možnost klienta odmítnout přikládání reklamy do výpisů z účtu o Minimální standardy reklamy na finanční služby o Zřízení institutu finančního ombudsmana o Dlouhodobý systém vzdělávání obyvatelstva v oblasti finančních produktů, řízený finančním ombudsmanem o Zřízení jednotné databáze sazebníku a její vedení o Stanovení obsahu infolistů produktů (základní povinné informace o vlastnostech produktů) o Sjednocení podmínek pro transparentnost podobných produktů

•

1 oblast – otevřené řešení o Jednotná terminologie ceníků

•

12 oblastí - Memorandum MF a ČBA o Uvádění celkové ceny operací o Zpřístupnění sazebníků o Informování klientů o konkrétních dopadech změn sazebníků o Kodex práv klientů o Definice propočtů a ukazatelů o Definice Pravidel pro změnu banky a přestupní servis o Garance výhodnosti balíčků oproti stejné kombinaci samostatných produktů o Závazek nenutit klienty k pořizování dodatečných produktů a služeb

79

o Implementace evropských standardů pravidel ochrany držitelů platebních karet o Zvýšení povědomí klientů o zpracování osobních údajů o Vytvoření analýzy srovnání regulatorních podmínek v jednotlivých sektorech o Vytvoření dlouhodobé Expertní pracovní skupiny pro bankovní sektor •

2 oblasti – doporučení MF o Nabízení výpisů z účtu v libovolné frekvenci a formě o Zohlednění nižších distribučních nákladů u elektronických výpisů v příslušném poplatku

•

1 oblast odložena o přenositelnost čísla účtu – expertní skupina bude sledovat vývoj v EU

2 oblasti zahrnuty do jiných oblastí o Vypořádání pohledávek za klientem mezi bankami při změně banky – návrhem se bude zabývat expertní skupina jako budoucí rozšíření Pravidel pro změnu banky o Povinné informování veřejnosti o změně ceníků – tuto funkci bude plnit jednotná databáze ceníků 3 oblasti vypuštěny o Rozšíření informační povinnosti finančního arbitra o Zákaz účtování poplatků za bankovní převody ve prospěch účtů státních orgánů o Obecné principy změn (podpora samoregulace)

80

Příloha 6: Výpisy z účtu – Komerční banka

81

Příloha 6: Výpisy z účtu – Komerční banka, pokračování

82

Příloha 7: Výpisy z účtu – Česká spořitelna

83

Příloha 7: Výpisy z účtu – Česká spořitelna, pokračování

84

Příloha 7: Výpisy z účtu – Česká spořitelna, pokračování

85

Příloha 8: Výpisy z účtu – eBanka

86

Příloha 8: Výpisy z účtu – eBanka, pokračování

87

Příloha 8: Výpisy z účtu – eBanka, pokračování

88

Příloha 9: Cenové srovnání balíčků služeb Komerční banky

Název účtu Pro koho účet je Úrok v % Zřízení účtu Vedení účtu Zrušení účtu Výpis (měsíčně poštou) Výpis (měsíčně osobně) Výběr hotovosti Vklad hotovosti Účetní položka příchozí* Účetní položka odchozí* Účetní položka zadaná elektronicky* Zřízení/změna/zrušení trvalého příkazu Zřízení/změna/zrušení SIPO

Poznámka

Karta k účtu zdarma Výběr z vlastního bankomatu Výběr z bankomatu jiné banky Výběr z bankomatu v zahraničí GSM banking (GSM) Aktivace GSM v Kč

Ideal konto Fyzická osoba 0.20% zdarma 19 Kč zdarma

Komerční banka Perfekt konto Fyzická osoba 0.20% zdarma 59 Kč zdarma

Expreskonto Fyzická osoba 0.25% zdarma 85 Kč zdarma

A - konto Fyzická osoba 0.25% zdarma 210 Kč zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

65 Kč

65 Kč

65 Kč

65 Kč

60 Kč (45 Kč při výběru nad 10 000 Kč) zdarma

60 Kč (45 Kč při výběru nad 10 000 Kč) zdarma

60 Kč (45 Kč při výběru nad 10 000 Kč) zdarma

60 Kč (45 Kč při výběru nad 10 000 Kč) zdarma

7/5 Kč

7/5 Kč

7/5 Kč

7/5 Kč

5/3 Kč

5/3 Kč

5/3 Kč

5/3 Kč

3/6*Kč

3/6* Kč

3 Kč

3/6 Kč*

45/45/zdarma

45/45/zdarma

45/45/zdarma

45/45/zdarma

45/45/zdarma *prostřednictvím internetu 3 Kč; po telefonu 6 Kč prvních 5 zadání a 10 Kč další zadání

45/45/zdarma

ano

ano

ano (pozn.)

ano

6 Kč

2x zdarma / další 6 Kč

6 Kč

6 Kč

39 Kč

39 Kč

39 Kč

39 Kč

1 %, min. 100 Kč ano při zřízení telebankingu

1%, min. 100 Kč ano

1 %, min. 100 Kč ano při zřízení telebankingu

1%, min. 100 Kč ano při zřízení telebankingu

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

89

45/45/zdarma 45/45/zdarma *prostřednictvím *prostřednictvím internetu 3 Kč; po internetu 3 Kč; po telefonu 6 Kč telefonu 6 Kč prvních 5 zadání prvních 5 zadání a 10 Kč další a 10 Kč další zadání zadání

Vedení GSM v Kč Internet banking (IB) Aktivace IB v Kč Vedení IB v Kč Telebanking (TB) Aktivace TB v Kč Vedení TB v Kč Poznámka

Poznámka

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

ano zdarma 44 Kč

ano zdarma 44 Kč

ano zdarma zdarma

ano zdarma zdarma

ano

ano

ano

ano

zdarma zdarma Není-li využíváno přímé bankovnictví, vedení účtu přijde na 39 Kč

zdarma zdarma

zdarma zdarma

zdarma zdarma

zasílání SMS při změně zůstatku *prostřednictvím internetu 3 Kč; po telefonu 6 Kč prvních 5 zadání a 10 Kč další platební karta zadání první rok zdarma

90

Příloha 10: Obsah balíčků služeb Komerční banky Komerční banka Název účtu

Ideal konto zřízení běžného účtu

Perfekt konto zřízení běžného účtu

elektronická platební karta

elektronická platební Perfekt karta VISA Electron

IDEAL sporoúčet

2 výběry z bankomatů KB měsíčně uskutečněné touto kartou

Expresní linka KB

embosovaná platební karta American Express Card

Expresní linka KB

vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu s četností měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční

Expresní linka KB

vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu s četností měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční

internetové bankovnictví MojeBanka

internetové bankovnictví MojeBanka

sjednání a zvýšení povoleného nezajištěného debetu Start

povolení inkasa (včetně SIPO) zdarma první tři měsíce po otevření účtu (dále aktuální cena)

vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu s četností měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční

obsah balíčku

vyhotovení a zaslání poštou jednoho výpisu z účtu s četností měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční

Expreskonto zřízení běžného účtu embosovaná platební karta Inter Card (MC nebo VISA)*

A - konto zřízení běžného účtu embosovaná platební karta Inter Card (MC nebo VISA)

sjednání (změna, zrušení) čerpání finančních prostředků do debetu (zajištěného i nezajištěného) povolení inkasa (včetně SIPO) zdarma první tři měsíce po otevření účtu (dále aktuální cena) zadávání trvalých příkazů k úhradě

91

zřízení/změny/rušení automatických převodů nadměrných zůstatků ve prospěch vybraných účtů vedených KB karta optického klíče

92

Příloha 11: Obsah balíčků služeb České spořitelny Česká spořitelna

obsah balíčku

Název účtu

Výhodný program zřízení účtu

Komplexní program zřízení účtu

Exclusive konto zřízení účtu vyhotovení a odeslání výpisu k účtu

vyhotovení výpisu k účtu

vyhotovení výpisu k účtu

elektronická platební karta

2x embosovaná mezinárodní karta

2x mezinárodní karta

zřízení a vedení přímého bankovnictví Servis 24

zřízení a vedení přímého bankovnictví Servis 24

zřízení a vedení přímého bankovnictví Servis 24

2 účetní položky elektronické transakce zadané prostřednictvím Servis 24

5 účetních položek elektronických transakcí zadaných prostřednictvím Servis 24

10 účetních položek elektronických transakcí zadaných prostřednictvím Servis 24

kontokorent na dobu neurčitou

kontokorent na dobu neurčitou

kontokorent na dobu neurčitou

zřízení a vedení vkladového účtu

zřízení a vedení vkladového účtu

vedení běžného účtu v cizí měně s vyhotovením a odesláním výpisu

2 výběry z bankomatů ČS měsíčně uskutečněné debetní kartou

5 výběrů z bankomatu ČS

10 výběrů z bankomatu ČS

Bonus program České spořitelny

Bonus program a program Partner

Bonus program a program Partner

Informační servis na e-mail Informační servis na e-mail klienta klienta

93

Příloha 12: Cenové srovnání balíčků služeb České spořitelny Název účtu Pro koho účet je Úrok v % Zřízení účtu Vedení účtu Zrušení účtu Výpis (měsíčně poštou) Výpis (měsíčně osobně)

Česká spořitelna Sporožirový Výhodný účet program Fyzická osoba Fyzická osoba 0.10% 0.20% zdarma zdarma zdarma * 45 Kč zdarma zdarma 5 Kč + poštovné poštovné 7, 50 7,50 Kč Kč

Komplexní program Fyzická osoba 0.20% zdarma 90 Kč zdarma poštovné 7,50 Kč

Exclusive konto Fyzické osoby 0.40% zdarma 330 Kč zdarma poštovné 7, 50 Kč

25 Kč

45 Kč

90 Kč

330 Kč

Výběr hotovosti

45 Kč (u výběru nad 10 000 je 15 Kč)

45 Kč (+ 8 Kč za pohyb na účtě; u výběru nad 10 000 je 15 Kč)

45 Kč (u výběru nad 10 000 je 15 Kč)

45 Kč (+ 8 Kč za pohyb na účtě; u výběru nad 10 000 je 15 Kč)

Vklad hotovosti

zdarma

zdarma (8 Kč za pohyb na účtu)

zdarma

zdarma (8 Kč za pohyb na účtu)

7/5 Kč

7/5 Kč

7/5 Kč

7/5 Kč

10/8 Kč

10/8 Kč

10/8 Kč

10/8 Kč

Účetní položka zadaná elektronicky*

4/2 Kč

4/2 Kč

4/2 Kč

4/2 Kč (prvních 10 transakcí zdarma)

Zřízení/změna/zrušení trvalého příkazu

zdarma/30/30

zdarma/30/30

zdarma/30/30

zdarma/30/30

Zřízení/změna/zrušení SIPO

zdarma/30/30

zdarma/30/30

zdarma/30/30

zdarma/30/30

Vedení účtu bez sjednaného přímého bankovnictví 20 Kč

změna, zrušení trvalého příkazu prostřednictvím služby přímého bankovnictví zdarma

změna, zrušení trvalého příkazu prostřednictvím služby přímého bankovnictví zdarma

ne

ano

ano

ano

6 Kč

2x zdarma / další 6 Kč

5x zdarma / další 6 Kč

10x zdarma / další 6 Kč

Výběr z bankomatu jiné banky

25 + 0,5 %

25 Kč + 0,5 %

25 + 0,5 %

25 Kč + 0,5 %

Výběr z bankomatu v zahraničí

100 + 0,5 %

100 Kč + 0,5 %

100 + 0,5 %

100 Kč + 0,5 %

Účetní položka příchozí* Účetní položka odchozí*

Poznámka

Karta k účtu zdarma Výběr z vlastního bankomatu

94

při výběru v zahraničí z bankomatů skupiny ERSTE poplatek 25 Kč + 0,5 %

při výběru v zahraničí z bankomatů skupiny ERSTE poplatek 25 Kč + 0,5 %

GSM banking (GSM)

ano

ano

ano

ano

Aktivace GSM v Kč

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

Vedení GSM v Kč

25 Kč

zdarma

zdarma

zdarma

Internet banking (IB)

ano

ano

ano

ano

Aktivace IB v Kč Vedení IB v Kč

zdarma 25 Kč

zdarma zdarma

zdarma zdarma

zdarma zdarma

Telebanking (TB)

ano

ano

ano

ano

Aktivace TB v Kč

zdarma

zdarma

zdarma

zdarma

25 Kč telebanking a internetbanking jsou v rámci služby Servis 24 za jeden poplatek 25 Kč měsíčně). GSM zdarma pokud je zřízen Servis 24

zdarma

zdarma

zdarma

Poznámka

při výběru v při výběru v zahraničí z zahraničí z bankomatů bankomatů skupiny ERSTE skupiny ERSTE poplatek 25 Kč + poplatek 25 Kč + 0,5 % 0,5 %

|Přímé bankovnictví

Vedení TB v Kč

Poznámka

Poznámka

Správa a vedení kontokorentního úvěru na dobu neurčitou - 10 Kč měsíčně.

2 účetní položky vzniklé použitím služby SERVIS 24 zdarma

Okamžité čerpání úvěru podle potřeby klienta a to formou kontokorentního rámce nebo úvěrového rámce

*do jiné banky/do stejné banky

95

-

Příloha 13: Cenové srovnání balíčků služeb eBanky

Název účtu Pro koho účet je Úrok v % Zřízení účtu Vedení účtu Zrušení účtu Výpis (měsíčně poštou) Výběr hotovosti

Osobní účet - Základ Fyzická osoba 0.15% zdarma 51 Kč zdarma

eBanka Osobní účet eLinka (hl. základtelefonní Osobní účet Osobní účet zdarma - Plus Plus-zdarma bankovnictví) Fyzická Fyzická Fyzická osoba osoba osoba Fyzické osoby 100.15% 0.15% 100.15% 0.15% zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma 67 Kč zdarma 19 Kč zdarma zdarma zdarma zdarma

9,70 Kč 3,90 Kč 9.70 Kč 3,90 Kč 9,70 Kč 30 + 0,15 %, 31 + 0,15 %, 30 + 0.15 %, 31 + 0.15 %, 30 + 0,15 %, max. 1000 Kč max. 1000 Kč max. 1000 Kč max. 1000 Kč max. 1000 Kč zdarma zdarma zdarma zdarma zdarma

Vklad hotovosti Účetní položka příchozí* 8,10/6,10 8,10/6,11 Účetní položka odchozí* 8,10/6,10 8,10/6,10 Účetní položka zadaná elektronicky* 8,10/6,10 8,10/6,10 Zřízení/změna/zrušení trvalého příkazu zdarma/30/30 zdarma/30/30 Zřízení/změna/zrušení SIPO zdarma/30/30 zdarma/30/30 přímé bankovnictví 45 Kč; vedení zdarma při splnění podmínky: příjmy na Poznámka Osobním účtu min. 15 000 Kč/měsíčně, potom též přímé přímé bankovnictví bankovnictví zdarma. zdarma Karta k účtu zdarma ano Výběr z vlastního bankomatu 6,90 Kč 6,90 Kč Výběr z bankomatu jiné banky 29,90 Kč 6,90 Kč Výběr z bankomatu v 1,5 %, min. 1,5 %, min. zahraničí 140 Kč 140 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2,90 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2,90 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2.90 Kč

4,90/2,90 Kč

zdarma/30/30 zdarma/30/30 zdarma/30/30 zdarma/30/30 zdarma/30/30 zdarma/30/30

Vedení přímého bankovnictví 75 Kč ano

přímé bankovnictví zdarma

6,90 Kč

6,90 Kč

6,90 Kč

29,90 Kč 1,5 %, min. 140 Kč

6,90 Kč 1,5 %, min. 140 Kč

29,90 Kč 1,5 %, min. 140 Kč

výběr z bankomatu ČS, HVB, Euronet a ŽB

Poznámka

96

přímé bankovnictví 45 Kč; pokud příjmy na Osobním účtu min. 15 000 Kč/měsíčně vedení účtu a přímé bankovnictví zdarma. ano

29.90, z bankomatu ostatních bank 24.90 GSM banking (GSM) Aktivace GSM v Kč Vedení GSM v Kč Internet banking (IB) Aktivace IB v Kč Vedení IB v Kč Telebanking (TB) Aktivace TB v Kč Vedení TB v Kč Poznámka

ano zdarma ano zdarma ano zdarma -

ano zdarma ano zdarma ano zdarma -

poplatek za přímé bank. 45 Kč/měs.

*do jiné banky/do stejné banky

97

ano zdarma * ano zdarma * ano zdarma * * měsíční poplatek za přímé bankovnictví 75 Kč/měs.

ano zdarma * ano zdarma * ano zdarma *

ano zdarma * ano zdarma * ano zdarma * *poplatek za přímé bankovnictví 45 Kč/měs.