Administrative arrangements of regional policy of Republic of Poland, in a partial confront of this questions with the Czech Republic

hospodářská a sociální soudržnost

regionální studia

*01 | 2011

czech regional studies

Institucionální zajištění regionální politiky v Polské republice, v dílčí komparaci dané problematiky s Českou republikou Administrative arrangements of regional policy of Republic of Poland, in a partial confront of this questions with the Czech Republic Jana Tomešová | [email protected] Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze ABSTRAKT

Úvod

Článek se zaměřuje na problematiku institucionálního zajištění regionální politiky v České a Polské republice. Hlavním cílem příspěvku je na základě komparace institucionální soustavy, legislativy a ostatních dokumentů v oblasti regionální politiky, regionálních disparit a čerpání prostředků z fondů Evropské unie vymezit shodné a odlišné znaky zmíněných struktur v obou státech za využití deskriptivního popisu, syntézy poznatků, srovnávání a metody analyticko-syntetické.

V celé řadě států existují vedle sebe regiony, které se od sebe diametrálně odlišují svojí socioekonomickou úrovní. Setkáváme se zde jednak s prosperujícími regiony, vyznačujícími se nadstandardní životní úrovní a na druhou stranu s regiony, vykazujícími vysokou míru nezaměstnanosti, nízkou ekonomickou výkonnost apod. Tato skutečnost může mít za následek vznik řady problémů, ať již politických či sociálních a rovněž může přímo negativně ovlivnit hospodářský rozvoj daného regionu, a tím tedy i celého státu (Wokoun, 2006a). V souvislosti s těmito zmíněnými problémy, spolu s pokračujícím procesem integrace a snahou snížit disparity v hospodářské vyspělosti jak států, tak regionů, začala být uplatňována kromě sociální a hospodářské politiky politika regionální. Následující odstavce jsou zaměřeny na komparaci institucionální a regionální struktury Polské a České republiky. Státy vybrané ke komparaci byly zvoleny zejména z důvodu obdobného historického vývoje a dále pak s ohledem na to, že jedná se o státy sousedící a členské státy Evropské unie. Historický vývoj regionální politiky v Polské a České republice se vyznačuje obdobnými charakteristikami. V obou státech lze rozvoj této politiky datovat na počátek 90. let 20. století, neboť oba státy prošly po roce 1989 procesem transformace a přechodem ekonomik na tržní hospodářství a musely reagovat na tuto poměrně obtížnou situaci. Těsně po roce 1989 nebyla regionální politika jako taková plně uplatňována a byla realizována zejména prostřednictvím sektorových politik, přičemž v popředí stály především cíle na národní úrovni. Přístup k regionální politice se změnil až ve druhé polovině 90. let

ABSTRACT This article is focused on administrative and regional structureof the Czech Republic and Poland. Its aim is to compare these structures in both states.. Generally, it can be said that both states have similar historical evolution. Accession to the European Union in the year 2004 meant a significant challange for these states because of opportunity of drawing money offered by the European Union. At the beginning the Republic of Poland had some troubles with it, but nowadays this state is the biggest recipient of the EU structural funds, because there will be allocated 67 billion EUR in the framework of cohesion policy which is about 1/5 of total amount allocated to this policy. Among the common weaknesses of regional policy can be in the both states included the generality of documents and the incomplete consistency, the duplication in the case of developing, the regional policy, the regional policy fragmentation into several departments. In the case of the Czech Republic can be assigned territorial state structure, in the case of Poland outstanding relationships in the institutional system. Among the strengths of regional policy in the Czech Republic and Poland may be included the process of decentralization that supports the principle of subsidiarity, regional operational programs, support for the selected regions. In the case of Poland is it very significant OP Development of Eastern Poland.

KLÍČOVÁ SLOVA Česká republika, Evropská unie, operační program, Polská republika, programové období, regionální politika

KEY WORDS Czech Republic, European Union, operational programme, Republic of Poland, programming period, regional policy

Regionální politika v Polské republice Rok 1989 byl pro Polsko, stejně jako pro řadu dalších evropských zemí, rokem velkých změn, kdy došlo k pádu komunistického režimu, nastolení demokratických principů státní moci, otevření trhu a k postupnému zavádění tržního hospodářství (MRR, 2006:5). V tomto období a v těchto souvislostech se objevily dva hlavní velké problémy, a to nezaměstnanost a úpadek průmyslu. V rámci regionální politiky tak většina finančních prostředků byla vynaložena na dávky v nezaměstnanosti do tzv. „regionů ohrožených strukturální nezaměstnaností“ (jednalo se o regiony, jejichž hlavním odvětvím byl, komunistickým režimem preferovaný, těžký

42

regio_study_01_2011.indd 42

12.7.2011 18:04:44

*01 | 2011


průmysl). Vláda se snažila oddálit restrukturalizaci například prostřednictvím dotací, půjček, odpouštěním daní, pojistného na sociální zabezpečení apod. (Gorzelak, 2009:140). Dá se říci, že regionální politika v období let 1990 – 1993 byla ovlivněna zejména následujícími skutečnostmi (Brzozowski, 2005): • podřízeností makroekonomické politice, centralizovaným rozhodováním, • bojem proti prostorové koncentraci zaměstnanosti (vládní intervence do nejvíce postižených regionů), • zanedbatelným množstvím finančních prostředků v oblasti regionální politiky, • nevhodnou institucionální strukturou a nedostatkem orgánů na regionální úrovni. Druhou polovinu 90. let lze charakterizovat jako období, v němž polská vláda přijala soubor reforem zaměřených na oživení regionálních administrativních struktur, podporu rozvoje a implementaci politických a ekonomických iniciativ na regionální úrovni (Ferry, 2004:1). Zvolení strany Volební akce Solidarita v roce 1997 přineslo řadu reforem, které se týkaly zejména tří okruhů: nového programového uspořádání, institucionální struktury a kapacit a zdůraznění principu decentralizace a partnerství (Ferry, 2004:11). Pokud jde o vztah regionální a centrální vlády, bylo na počátku 90. let v Polsku vakuum. Myšlenka na nové regionální uspořádání země byla provázena naprostou absencí koncepce o uspořádání, počtu, pravomocích a tvarech takových regionálních jednotek. Až v roce 1999 byla provedena reforma veřejné správy a uskutečněny volby do šestnácti nově vzniklých vojvodství. Tato reforma znamenala zavedení třístupňového územně správního členění státu – 16 vojvodství, 314 powiatů (okresů) a 65 měst se statusem powiatu a 2478 gmin (obcí) (Glowny urzad statystyczny, 2008:83). Do zmíněného roku 1999 bylo v Polsku 49 vojvodství, která však byla příliš malá a ekonomicky slabá, aby mohla vést nezávislou regionální politiku. Z tohoto důvodu a dále pak z důvodu naplnění definic regionu a přiblížení se členění územních jednotek EU, byla provedena reforma, která zavedla obdobné členění, jaké bylo v Polské republice v letech 1950 – 1975.

Institucionální soustava v Polské republice Institucionální uspořádání se v Polské republice stále ještě vyznačuje centralistickými tendencemi. Setkáváme se zde neustále s debatami ohledně nejednoznačnosti a soupeření o moc mezi vojvody a starosty. Kdo je vlastně odpovědný za regionální politiku, není zcela jednoznačné. V případě regionálních operačních programů je nevýhodou nedostatečná komunikace mezi řídícími a monitorovacími orgány. Dalším nedostatkem je také centralizace veřejných financí (Ferry, 2004:17).

Ministerstva Významné postavení v oblasti regionální politiky mělo do roku 2005 v Polské republice Ministerstvo hospodářství, kte-

ré bylo v roce 2002 prohlášeno řídícím orgánem pro strukturální fondy EU a hlavním aktérem v oblasti regionální politiky. V jeho odpovědnosti, resp. v odpovědnosti Oddělení pro regionální rozvoj, bylo vypracovávání a implementace regionálních programových dokumentů, včetně managementu dosavadních regionálních programů a budoucích strukturálních fondů. Bylo rovněž odpovědno za vypracování Národního strategického referenčního rámce a Národního rozvojového plánu (Ferry, 2004:11-14). Za účelem zjednodušení čerpání prostředků ze strukturálních fondů a zajištění včasného a řádného čerpání bylo 31. října 2005 na základě jednání Rady ministrů (Dziennik ustaw Nr 220, poz. 1882) zřízeno Ministerstvo regionálního rozvoje (MRR, 2009a). K jeho hlavním úkolům patří (MRR, 2009a): • koordinace, řízení a kontrola prostředků poskytovaných EU s cílem zajištění řádné a včasné realizace programů financovaných z EU, • koordinace realizace NSRR a operačních programů na období 2007-2013, • sledování provádění strategie rozvoje země, • spolupráce s místní samosprávou v oblasti regionálního rozvoje, • aktivní účast na národní a evropské diskusi, aktivní účast v diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti.


regionální studia

Některá další ministerstva a jejich úkoly v oblasti regionální politiky (Lotocka, 2005): • Ministerstvo práce a sociálních věcí – odpovědné za regionální politiku a přípravy střednědobých regionálních strategií rozvoje země (NSRD), • Ministerstvo infrastruktury – odpovědné za předpisy v oblasti regionálního plánování.

Vojvodství Samosprávná vojvodství vypracovávají Strategii rozvoje vojvodství, podílejí se na vydávání stanovisek k Národnímu rozvojovému plánu, Národní strategii regionálního rozvoje, spolupracují s místními orgány a sociálními a ekonomickými partnery a vydávají Plán územního rozvoje vojvodství. Vláda vojvodství může v souladu s ústavním zakotvením své nezávislosti implementovat do Strategie rozvoje vojvodství speciální cíle, které jsou v souladu s NSRR. Rovněž se podílí na implementaci regionálního operačního programu, s ústřední vládou spolupracuje na monitorování a hodnocení regionálního operačního programu (ROP). V rámci své působnosti jsou vojvodství také odpovědna za sjednávání a provádění regionálních smluv a rovněž monitorují a hodnotí jejich dopad a účinky (Ministry of Economic Affairs & Labour, 2005:67).

Koordinační výbor NSRR (Komitet Koordynacyjny NSRO) Koordinační výbor NSRR byl zřízen za účelem strategického monitorování a vyhodnocování realizace NSRR. Ve výboru, jehož předsedou je ministr pro regionální rozvoj, jsou zastoupeni členové vlády, zástupci místní samosprávy, partneři z podnikatelské sféry, jakož i zástupci Evropského parlamen-

43


12.7.2011 18:04:45


regionální studia

*01 | 2011


tu, Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu, vojvodství a další. Výbor vydává stanoviska a doporučení k realizaci průřezových politik, jež mají zajistit jednotné provádění politik rozvoje (MRR, 2008b:24-25).

Monitorovací výbor (Komitet Monitorujący Narodowy Plan Rozwoju) Monitorovací výbor byl ustaven na základě článku 39 odst.1 Zákona o národním rozvojovém plánu (zákon z 20. dubna 2000). Dne 27. 7. 2007 vstoupila v platnost vyhláška k provádění předmětného zákona. Účelem výboru je zajistit účinnost a kvalitu při poskytování finanční pomoci ze strukturálních fondů. Výbor se skládá ze zástupců vlády, samosprávy a dalších partnerů. Zasedání tohoto výboru se mohou účastnit reprezentanti Evropské komise, Nejvyššího kontrolního úřadu, Svazu polských bank apod. (MRR, 2008c).

Polská agentura regionálního rozvoje (Polska Agencja Rozwoju Regionalnego) Posláním Polské agentury regionálního rozvoje, která byla založena v roce 1993 a jejímž sídlem je Lublin, je podporovat všechny iniciativy, které se zaměřují na regionální rozvoj. Pokud jde o politiku regionálního rozvoje, má tato agentura dvě funkce: provádět regionální rozvojové programy a organizovat semináře a konference za účelem propagace regionální politiky. Hlavní cíle agentury jsou: podporovat rozvoj poradenství, vzdělávání, šíření informací; stimulovat kulturní, hospodářské, sociální organizace; podporovat rozvoj infrastruktury v regionech postiženými strukturálními změnami a vysokou mírou nezaměstnanosti atd. (PARR, 2008).

Regionální rozvojové agentury Na regionální úrovni existuje v Polské republice síť regionálních agentur. Těmto orgánům je svěřena řada úkolů spojených s implementací prostředků poskytovaných EU. Nabízejí poradenské služby pro regionální podniky a podnikatele, navazují spojení s národními a mezinárodními organizacemi apod. Tyto agentury byly vytvořeny zejména z důvodu slabého institucionálního zabezpečení regionálního rozvoje a potřeby nalezení nových zdrojů k jeho financování. Většina agentur má charakter kapitálových společností (sdružení regionálních samospráv, agentur, bank a dalších subjektů). První agentura byla založena v roce 1993 (Ferry, 2004:8).

Legislativa a ostatní dokumenty v oblasti regionální politiky Polské republiky „Elementární principy, cíle a směry regionálního rozvoje země pro nejméně příštích 7 let“ jsou obsaženy v Zákoně o zásadách realizace rozvojové politiky z 6. ledna 2006. Detailně jsou jednotlivé oblasti této politiky rozpracovány Ministerstvem regionálního rozvoje v dokumentu Strategie rozvoje země 2007-2015 (Strategia Rozwoju Kraju 20072015), který přijala polská vláda 29. listopadu 2006 a který je základním nástrojem regionální politiky v Polské republice. (Skokan, 2008:87) Prvním právním aktem vydaným v oblasti regionální politiky byl Zákon o zásadách podpory regionálního rozvoje, který byl schválen 12. května 2000. Tento zákon vymezuje zásady a formy regionálního rozvoje a stanovuje cíle podpory regionálního rozvoje, kterými jsou např. zlepšení kvality životních podmínek obyvatel, vyrovnávání příležitostí pro občany bez ohledu na místo bydliště, zvýšení konkurenceschopnosti místních komunit atd. (Sawicka, 2004). Dalším významným dokumentem v oblasti politiky sociální, ekonomické a hospodářské soudržnosti je Zákon o zásadách politiky rozvoje z roku 2006 (Ustawa z 6 grudnia 2006 r. o zasadach prowadzenia polityki rozwoju), jehož cílem je definovat mechanismy pro zavádění a koordinaci strukturální politiky, určit pravidla pro provádění této politiky a vymezit dokumenty pro její provádění apod. (Glowny urzad statystyczny, 2008:24). Důležitými právními akty jsou dále (Ferry, 2004:11; MRR, 2008a:8): • Zákon o regionální samosprávě z 5. června 1998, • Zákon o příjmech územních jednotek z 26. listopadu 1998, • Zákon o principech podpory regionálního rozvoje z 12. května 2000, • Zákon o veřejných financích z 30. června 2005, • Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj zde dne 7. září 2007 o nákladech spojených s realizací operačních programů.

Strategické dokumenty Z nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 vyplývá požadavek zpracování Národního strategického referenčního rámce. Třemi základními strategickými dokumenty určujícími směry vývoje Polské republiky v letech 2007 – 2013 jsou Národní strategie regionálního rozvoje, Národní rozvojový plán a Koncepce národního prostorového uspořádání.

44


12.7.2011 18:04:45


Národní strategický referenční rámec (Narodowe Strategiczne Ramy Odniesienia; Narodowa Strategia Spójności na lata 2007 – 2013) Národní strategický referenční rámec byl schválen Radou ministrů 24.1.2006. Strategickým cílem tohoto dokumentu je vytvoření podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti polské ekonomiky založené na znalostech a podnikání a zvýšení sociální a hospodářské úrovně Polska v rámci EU. Podtitulem dokumentu je Narodowa Strategia Spójności (NSS).1 Název NSS je používán pro informačně-propagační potřeby v oblasti strukturálních opatření. NSRO též stanovuje priority a oblasti použití strukturálních fondů ERDF a ESF a Fondu soudržnosti (MRR, 2008a).

*01 | 2011 Strategie rozvoje vojvodství (Strategie Rozwoju Województwa) V porovnání s intervencemi prováděnými na počátku 90. let 20.stol. jsou nyní programy podpory zaměřeny na celou zemi. Hlavními úkoly regionální politiky v Polsku tedy není snížit meziregionální rozdíly, ale zajistit určitý hospodářský rozvoj ve všech regionech. Více než dříve se klade důraz na regionální endogenní potenciál, zejména na zvýšení konkurenceschopnosti regionů (ekonomická výkonnost, vzdělávání, lidské zdroje, technická infrastruktura), který je klíčovým strategickým cílem (Ferry, 2004:12). K rozvoji jednotlivých vojvodství by měly napomoci jejich strategie rozvoje.

Národní program reforem pro období 2008 – 2011 (Krajowy Program Reform na lata 2008 – 2011) Národní strategie regionálního rozvoje 2007 – 2013 (Narodowa Strategia Rozwoju Regionalnego 2007 – 2013) Národní strategie regionálního rozvoje je hlavním strategickým dokumentem definujícím cíle a priority polského sociálního a ekonomického rozvoje a podmínky, které by měly zajistit tento rozvoj (Ministerstwo Gospodarki i Pracy, 2005:7). Strategie na období 2007 – 2013 byla Radou ministrů schválena 6. září 2005. Obecně vymezuje hlavní problémy regionálního rozvoje a směry a opatření k jejich řešení. Rovněž stanovuje způsob a pravidla pro investování prostředků poskytnutých Evropskou unií (Ministry of Economic Affairs & Labour, 2005:3-4).

První Národní program reforem byl přijat na období 2005 – 2008 Radou ministrů 27. prosince 2005. V současné době je platný program na období 2008 – 2011 přijatý 18. listopadu 2008. Jedná se o dokument, který stanovuje kroky, které polská vláda hodlá přijmout k provádění obnovené Lisabonské strategie. Dokument je rozdělen do tří oblastí: makroekonomické, mikroekonomické a trh práce - v souladu s pokyny Evropské komise. Cílem reforem je vytvořit základ pro udržitelný socioekonomický rozvoj a dosáhnout jeho zlepšení (Ministerstwo Gospodarki, 2009).


regionální studia

Schéma č. 1: Vazby mezi dokumenty v oblasti polské regionální politiky

Národní rozvojový plán (Narodowy plan rozwoju na lata 2007 – 2013) Jedná se o základní strategický dokument o sociálně-ekonomické situaci země. Cílem je, stejně jako u NSRR, rozvíjet konkurenceschopnou ekonomiku, která zabezpečí trvalou udržitelnost, zaměstnanost, sociální soudržnost atd. (Department Polityki Regionalnej MgiP, 2004:16).

Strategie rozvoje 2007 – 2015 (Strategia Rozwoju Kraju 2007-2015) Strategie, jež byla Radou ministrů přijata 29. listopadu 2006, je dokumentem, který definuje strategické cíle a priority pro politiku regionálního rozvoje a podmínky, které by tento rozvoj mohly zajistit. Jedná se o zastřešující dokument pro další dokumenty a strategie a obsahuje dlouhodobá opatření. Je připravován minimálně na dobu 7 let, přičemž každé 4 roky by měla proběhnout jeho aktualizace. Přijetí SRK není Evropskou komisí výslovně vyžadováno. (MRR, 2006).

Zdroj: Ministerstwo Gospodarki i Pracy (2005). dostupné na www: http:// www.nsrr.gov.pl/NR/rdonlyres/F36C4DA8-A738-4BCA-BF37-45903AFDCACA/14584/nsrr_zwp72.pdf, str. 62. citace 18.1.2009

1 – Evropská komise odmítla přejmenování dokumentu vzhledem k Nařízení Rady1083/2006 zde dne.11. července 2006.

45


12.7.2011 18:04:45


regionální studia

*01 | 2011


Velkým problémem v Polsku zůstávají regiony, které byly Regionální disparity Polska jako určující faktor centry těžkého průmyslu, tedy odvětvím, které bylo komuregionální politiky Jak uvádí Skokan (Skokan, 2008), stojí v Polsku v centru pozornosti zejména disparity ekonomického a sociálního charakteru, z čehož vyplývá, že se pojetí regionálních disparit v Polsku nijak významně neodlišuje od pojetí disparit Evropské komise, resp. DG Regio. Proces vymezování problémových oblastí vychází z jednoho principu regionální politiky, a to principu koncentrace. Pokud jde o ekonomickou úroveň, nejvíce zaostávají regiony na východě Polska, a to z důvodu stále značného zaměření na zemědělství. Obdobně jsou na tom i přímořské regiony, jejichž dřívější rozvoj byl založen zejména na těžkém průmyslu, loďařství a rybolovu (Skokan, 2008). Po roce 1989 byly některé regiony v Polsku na proces transformace připraveny lépe, jiné hůře. Bohatší a vybavenější regiony, s lepší kvalifikovanou silou, vybavené přírodními zdroji apod. byly lákavější jak pro domácí, tak pro zahraniční investory, což mělo za následek, že se disparity mezi některými regiony ještě více prohloubily. Ke zvětšení ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony přispěla též velkou měrou nerovnoměrná industrializace a rozvoj infrastruktury (Gorzelak, 2009:135). Z postkomunistické transformace těžila většina velkých měst, např. Varšava, Krakov, Poznaň, Wroclaw, Lodž (polské centrum textilního průmyslu). Dominantním městem byla a nadále zůstává Varšava, která se vyznačuje vysokým hospodářským rozvojem, nadto leží ve vojvodství Mazowieckie, jež disponuje velkým kapitálem, má největší rozlohu a počet obyvatel. V tomto regionu je registrována téměř třetina podniků s největší účastí zahraničního kapitálu, má nejnižší míru nezaměstnanosti, nejvyšší mzdy, největší kladné saldo migrace a nejvyšší HDP. Největší meziregionální rozdíly v porovnání s Varšavou vykazují regiony Ostrolecki, Radomski a Siedlecki (Ferry, 2004:3).

nistickým režimem velmi podporováno. Např. region Slaskie je vojvodstvím s největší koncentrací těžkého průmyslu (a sídlem odborového hnutí Solidarita). Toto vojvodství doplatilo na pád trhu uhlí a oceli, je zde znečištěné prostředí, nízká vzdělanost, relativně dobře rozvinutá, ale opotřebovaná infrastruktura a málokvalifikovaná pracovní síla. Proces restrukturalizace posledních let pak způsobil další dramatický pokles pracovních míst v tomto regionu (Ferry, 2004:4).

Podporované polské regiony – problémové oblasti „Pojem problémové oblasti se úzce vztahuje k výběru (jako výsledku regionálního výzkumu) bohatých a chudých, rozvíjejících se a stagnujících, silných a slabých regionů nebo regionů procházejících krizí či expandujících (Churski, 2010).“ Polsko prošlo procesem restrukturalizace, který znamenal zvětšení disparit mezi regiony. Po roce 1989 směřovalo nejvíce prostředků do „regionů ohrožených strukturální nezaměstnaností.“ V období před vstupem do Evropské unie, tj. 2000-2004, byla pro polskou regionální politiku charakteristická relativní nezávislost na nařízeních EU. Pravidla pro vymezení problémových oblastí byla stanovena v Národní strategii regionálního rozvoje pro roky 2000/1-2006, přičemž bylo stanoveno pět priorit. Tři z nich pokrývaly celou zemi, dvě měly územní charakter. Vstup Polské republiky do EU přinesl polské regionální politice podřízenost předpisům EU. Všechny polské regiony spadly do podpory poskytované v rámci Cíle 1. Nejvýznamnějším nástrojem v tomto období byl Integrovaný regionální operační program (IROP) (Churski, 2010). V současném programovacím období 2007-2013 jsou hlavním nástrojem operační programy regionálního a sektorového

Graf č. 1: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v PPS v Polsku v letech 1999 – 2006 (EUR/obyv.)

Zdroj: vlastní zpracování dle EUROSTAT

46


12.7.2011 18:04:45

*01 | 2011



regionální studia

Graf č. 2: Vývoj regionálního HDP na obyvatele v PPS v ČR v letech 1999 – 2006 (EUR/obyv.)


Graf č. 3: Vývoj regionální míry nezaměstnanosti v Polsku v letech 1999 – 2007 (muži a ženy nad 15 let)


charakteru. Vzhledem k tomu, že HDP/obyv. polských regionů nedosahuje 75% průměrného HDP Společenství, spadají tyto regiony do intervencí v rámci Cíle 1 Konvergence. Implementace Cíle 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost v Polské republice neprobíhá, z Cíle 3 Evropská územní spolupráce čerpají jen některé regiony. Podpora je směřována do všech vojvodství, přičemž důraz je kladen zejména na oblast východního Polska. Toto území zaujímá téměř 32 % rozlohy Polska a žije zde přes 22 % obyvatel Polska. Problémem regionů v této oblasti je zejména nízká ekonomická a sociální úroveň (MRR, 2009b). V rámci podpory problémových regionů východní oblasti Polska je realizován OP Rozvoj Východního Polska a dále pak regionální OP pro každé vojvodství. V následujících Grafech č. 1 a č. 2 je nastíněn vývoj regionálního HDP na obyvatele v PPS v Polské a České republice.

Grafy č. 3 a č. 4 zachycují vývoj nezaměstnanosti v českých a polských regionech NUTS II v letech 1999-2007. Co se týče vymezení problémových oblastí v polské regionální politice je dosud aplikován vyrovnávací model. Pro pojem problémová oblast neexistuje univerzální definice a každý autor si pojem definuje ryze účelově. Přesto jsou problémové oblasti nejčastěji definovány jako málo rozvinuté regiony s nízkou dynamikou růstu a regiony negativně ovlivněné sociálními efekty transformačního procesu. Jak uvádí Churski (Churski, 2010), v nadcházejících letech zřejmě dojde k přehodnocení tohoto paradigmatu regionální politiky a bude preferován polarizačně-difusní model, přičemž bude využíváno matematických a statistických odhadů. Další změnou předpokládanou pro období let 2014-2020 je, že se již zřejmě nebudeme setkávat s pojmem „problémové oblasti“,

47


12.7.2011 18:04:45


regionální studia

*01 | 2011


Graf č. 4: Vývoj regionální míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1999 – 2007 (muži a ženy nad 15 let)


ale „strategicky intervenované oblasti“, tak jako již v některých zemích OECD (Churski, 2010).

operačních programů (Nováková, 2008:9): OP Průmysl a podnikání; OP Infrastruktura; OP Rozvoj lidských zdrojů; OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství; Společný regionální operační program.

Čerpání finančních prostředků Polskou a Českou republikou z fondů Evropské unie Stejně tak jako ostatní kandidátské státy vstupu do EU, mohlo i Polsko a Česká republika čerpat z fondů předvstupní pomoci Phare, ISPA, Sapard. Polsko mělo však s čerpáním prostředků značné problémy a část finančních prostředků poskytnutých v rámci Phare muselo Evropské unii vrátit.

Programovací období 2004 – 2006 Ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 vyčerpalo Polsko celkem 12,8 miliard EUR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, což je více než polovina finančních zdrojů určených pro 10 přistoupivších států v roce 2004 (MRR, 2009c). V tomto období realizovalo Polsko programy EQUAL, OP Restrukturalizace a modernizace potravinářského sektoru a venkova, OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Rybářství a zpracování ryb, OP Doprava, OP Zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Integrovaný regionální operační program, OP INTERREG Polsko-Bělorusko-Ukrajina, INTERREG Polsko-Slovensko, INTERREG Polsko-Braniborsko, INTERREG Polsko-ČR, INTERREG Polsko-Sasko, INTERREG Polsko-Litva-Kaliningrad, INTERREG PolskoMeklenbursko. Pokud jde o Českou republiku, tak ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 bylo v ČR v rámci Cíle 1 schváleno 5 operačních programů, přičemž dobíhalo i čerpání prostředků z předvstupní pomoci. Rámec podpory Společenství byl v tomto období implementován prostřednictvím těchto

Programovací období 2007 – 2013 V současném programovacím období 2007 – 2013 hospodaří EU s částkou přibližně 862,4 mld. EUR (zhruba 25 bilionů Kč), přičemž třetina této částky financuje regionální politiku. České republice bylo na politiku soudržnosti přiděleno 23,6 mld. EUR (tj. asi 675 mld. Kč). Ročně bude tedy alokováno necelých 100 mld. Kč, což činí téměř trojnásobek oproti období 2004 – 2006 - 25,4 mld. Kč (Wokoun, 2006b:84). Polsko je největším příjemcem prostředků ze strukturálních fondů EU – přislíbeno má 67 miliard EUR v rámci politiky soudržnosti EU, což je zhruba 1/5 celkové výše prostředků přidělených na politiku soudržnosti. Tato podpora je a bude doplněna národními zdroji, a to ve výši přibližně 11,9 miliard EUR a zdroji soukromými 6,4 miliard EUR. S prostředky na rozvoj zemědělství a venkova a částky 22,4 miliard EUR z národních zdrojů se předpokládají celkové prostředky ve výši 108 miliard EUR (OECD, 2008; MRR, 2008a:6). NSRR stanovuje priority zejména podporu růstu a vytváření pracovních míst, tak, aby došlo ke zmenšení rozdílu v HDP/obyv. mezi Polskem a ostatními členskými zeměmi. Tyto priority jsou realizovány prostřednictvím 21 operačních programů, složených z 5 národních programů a 16 regionálních programů. „Největším programem je národní OP pro infrastrukturu a životní prostředí, který bude zahrnovat investice z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti ve výši téměř 28 miliard EUR. Druhým největším programem je OP Lidský kapitál s investicemi z Evropského

48


12.7.2011 18:04:45

*01 | 2011



regionální studia

Graf č.5: Rozdělení finančních prostředků mezi operační programy v ČR v programovacím období 2007 – 2013

Zdroj: vlastní zpracování dle BusinessInfo.cz (2009). dostupné na www: http://www.businessinfo.cz/files/2005/060830_Fintabulky_EUR.pdf. citace 25.1.2009

sociálního fondu ve výši téměř 10 miliard EUR. Zbývající národní programy zahrnují: OP Inovační ekonomika (8,3 miliard EUR), OP Rozvoj východního Polska (2,27 miliard EUR) a OP Technická pomoc (517 milionů EUR). Více než 16,5 miliard EUR bude vynaloženo prostřednictvím 16 regionálních operačních programů, což poskytne polským regionům nebývalou možnost provést své strategie regionálního rozvoje v souladu s prioritami Společenství (EUROPA, 2007).“ Operační program Rozvoj východního Polska přináší podporu do pěti polských regionů, a to Lubelskiego, Podkarpackiego, Podlaskiego, Świętokrzyskiego a Warmińsko-mazurskiego. V České republice bylo pro toto období schváleno 26 operačních programů, které lze rozdělit na tématicky zaměřené, regionální, programy pro Prahu a programy evropské územní spolupráce (MMR, 2009): • tematicky zaměřené - Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Doprava, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická pomoc, • regionální operační programy - Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Jihovýchod, Severovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava, • operační programy pro hlavní město Prahu - OP Praha Adaptabilita, OP Praha - Konkurenceschopnost, • operační programy evropské územní spolupráce - OP Nadnárodní spolupráce, OP Meziregionální spolupráce, OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, OP

Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko, ESPON 20132, INTERACT II.3 Srovnáme-li tedy programové období 2004-2006 a 20072013, dojdeme k závěru, že v obou státech je v současném programovém období implementováno více operačních programů oproti období předcházejícímu. V Polsku je realizováno celkem 21 operačních programů, v České republice bylo pro toto období schváleno 26 operačních programů, přičemž v obou státech se setkáváme s regionálními operačními programy, tématicky zaměřenými OP a programy evropské územní spolupráce. V České republice je doplňují OP pro hlavní město Prahu. Jedním z hlavních rozdílů v čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Polské a České republiky je, že ani jedno z polských vojvodství nespadá do Cíle 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z Grafu č. 5 a Grafu č. 6 je zřejmé, že oba státy se zaměřují a preferují oblast životního prostředí a infrastruktury, kdy v Polsku je největším operačním programem OP Infrastruktura a životní prostředí, v České republice jsou to dva operační programy, a to OP Doprava a OP Životní prostředí. I předchozí programové období bylo zaměřeno zejména na realizaci tzv. „tvrdých“ infrastrukturních projektů.

2 – „Je pouze servisním programem pro řídící struktury operačních programů Evropská územní spolupráce, veřejnost nebude mít tudíž možnost čerpat z jeho prostředků po celé programovací období (Strukturalnifondy.cz, 2009:9).“ 3 – „Je zaměřen na podporu výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Programu se účastní zejména vědecké a výzkumné instituce či univerzity (Strukturalni-fondy.cz, 2009:9).“

49


12.7.2011 18:04:45


regionální studia

*01 | 2011


Graf č.6: Rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé OP v Polsku v programovacím období 2007 – 2013

Zdroj: vlastní zpracování dle MRR (2008b). dostupné na www: http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/dzialaniapromocyjne/Documents/Sprawozdanie_NSRO.pdf. citace 22.3.2009

Komparace politicko-správní a regionální struktury Polské a České republiky Jak již bylo zmíněno, přístup k regionální politice se změnil až ve druhé polovině 90. let, kdy byla zaznamenána recese. Došlo k zvýšení míry nezaměstnanosti zejména v regionech závislých na těžkém průmyslu, a tudíž k jejich ekonomickému poklesu. Disparity mezi regiony se tedy zvýšily a bylo nutno je řešit, což přineslo zvětšení tlaku na uskutečňování této politiky. Další významný zlom v oblasti realizace regionální politiky přinesla zejména možnost čerpání prostředků z předvstupních fondů EU a přistoupení obou států k EU k 1. květnu 2004. Toto přistoupení přineslo řadu změn, neboť bylo nutné dát do souladu „domácí“ právo s acquis communitaire, vytvořit institucionální soustavu, která se bude podílet na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti, připravit dokumenty v této oblasti apod. Tyto úkoly nebyly samozřejmě povinností, ale dá se říci že nutností, neboť při jejich neprovedení by byla ztížena možnost čerpat finanční prostředky poskytované EU. Jednou ze změn, které byly v obou státech ještě před vstupem do EU provedeny, byla reforma územně-správního členění. V Polsku proběhla reforma v přibližně stejném časovém období jako v ČR, a to v roce 1999. Významným rozdílem v českém a polském územně-správním členění je jeho stupňovitost. České členění je charakterizováno dvoustupňovým systémem územní veřejné správy, kterou tvoří obce a kraje, kdežto v Polsku se sestáváme se třemi stupni – vojvodstvími (województwa), okresy (powiaty) a obcemi (gminy). Shodným znakem je, že v obou státech se vyšší celky skládají z nižších celků a neexistuje mezi nimi vztah nadřízenosti a podřízenosti.

V Polsku se setkáváme s principem dvojkolejnosti veřejné správy. V České republice je uplatňován princip jednokolejnosti, tzv. spojený model. Polský systém se tak vyznačuje jistou komplikovaností a do značné míry i roztříštěností. Jak uvedl Hutar (Hutar, 2004), tak v případě čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů je nutno si uvědomit, kdo v regionu vládne. V současnosti je situace taková, že vládne částečně maršálek4 a částečně vojvoda, ale ve skutečnosti o všem rozhoduje ministr, který svým rozhodnutím musí jednoznačně překlenout velkou horizontální roztříštěnost správy, kde se v prostoru mezi maršálkem a vojvodou pohybuje příliš mnoho aktérů. Je tedy nutné, aby vztahy byly projasněny a přeformulovány a kompetence jasně stanoveny. Regionální politika je v České republice realizována na všech třech úrovních státní, krajské a obecní a rovněž v Polsku jsou do její realizace zapojeny všechny úrovně správy. V Polsku bylo zřízeno celkem 17 ministerstev, v ČR jich je 14. Hlavní úlohu v oblasti české regionální politiky hraje Ministerstvo pro místní rozvoj zřízené v roce 1996. V Polsku se setkáváme s jeho obdobou, a to Ministerstvem regionálního rozvoje (Ministerstwo Rozwoju Regionalnego), které bylo ovšem zřízeno až v roce 2005. Do té doby hrálo hlavní úlohu Ministerstvo hospodářství. Jak upozorňuje Skokan (Skokan, 2008), do roku 2006 neexistovalo specializované ministerstvo, které by se meziregionálními disparitami v rámci Polska zabývalo a až vstup Polska do EU přinesl změnu. Obě zmiňovaná ministerstva disponují v oblasti regionální politiky obdobnými úkoly, kterými jsou např. koordinace, řízení a kontrola 4 – Maršálek vojvodství stojí v čele vojvodství (jeho kompetence lze srovnat s kompetencemi českého hejtmanem kraje). Vojvoda stojí v čele tzv. vojvodského úřadu, který zabezpečuje působnost státní správy na území vojvodství.

50


12.7.2011 18:04:46

*01 | 2011



regionální studia

Tabulka č.1: Členění území Polské a České republiky NUTS I

NUTS II

Úroveň teritoriality

NUTS III

regiony soudržnosti

celé území ČR

1

1

16

8

65

14

312 685

78 867

19 543

9 858

7 105

5 633

Min.plocha(km )

x

x

9 412

496

x

496

2

x

x

35 598

17 616

x

11 015

38 667

10 323

2 416

1 290

879

737

Min. počet obyvatel(v tis.)

x

x

1 022

1 131

293

306

Max.počet obyvatel(v tis.)

x

x

5 066

1 648

2 119

1 249

Počet (2007) 2

Průměrná rozloha (km ) 2

Max.plocha(km ) Průměrný počet obyv. (v tis.)

vojvodství

skupina powiatů a měst s právy powiatů

celé území Polska

NUTS I Úroveň teritoriality

powiat a město s právy powiatu

Počet (2007) 2

Průměrná rozloha (km ) 2

NUTS II okresy

gmina

obce

314

77

2478

6 249

808

1 024

125

12,62

Min.plocha(km )

13

230

3

0,42

Max.plocha(km2)

2 987

1944

635

496

104

134

15

1,4

Min. počet obyvatel (v tis.)

22

42

1,6

0,03

Max.počet obyvatel(v tis.)

1 618

1 212

918

1 212

Průměrný počet obyv. (v tis.)

kraje

Zdroj: vlastní zpracování dle Český statistický úřad (2009). dostupné na www: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/10n1-08; citace 25.3.2009; Exporter.pl (2009). dostupné na www: http://www.exporter.pl/zarzadzanie/patrz_rowniez/unia_2_euroregiony_2.html. citace 25.2.2009

Schéma č. 2: Systém veřejné správy v ČR

Zdroj: vlastní zpracování dle KRBOVÁ, J.(2004): Územní aspekty veřejných financí. 1. vydání. Praha: Oeconomica. str.7

51


12.7.2011 18:04:46


regionální studia

*01 | 2011

czech regional studies Schéma č. 3: Systém veřejné správy v Polsku

Zdroj: vlastní zpracování dle Wielkopolski Urząd Wojewódzki w Poznaniu (2009). dostupné na www: http://www.poznan.uw.gov.pl/web/en/struktura. citace 21.3. 2009

prostředků poskytovaných z EU, sledování provádění strategie rozvoje země, účast na diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti apod. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR disponuje většími pravomocemi, neboť v Polsku některé kompetence v oblasti regionální politiky nese kromě Ministerstva regionálního rozvoje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Institucionální soustava v obou státech zahrnuje regionální rozvojové agentury, které byly založeny zejména z důvodu slabšího institucionálního zabezpečení regionálního rozvoje a potřeby nalezení nových zdrojů financování. Jejich nevýhodou je, že byly nejprve zakládány v určitých regionech, což má tedy za následek odlišné znalosti a zkušenosti regionů v této oblasti a zejména v oblasti čerpání prostředků z Evropské unie. Dle uvedených údajů disponuje ČR stabilnější institucionální soustavou než-li Polsko. V Polsku se stále ještě setkáváme více s centralistickými tendencemi a dále neobjasněnými vztahy a politickými boji. Pokud jde o dokumenty vypracovávané v ČR i Polsku, setkáváme se s dvoukolejností. Některé dokumenty jsou vypracovávány pro potřeby národní úrovně, a tedy české, resp. polské regionální politiky, jiné pro potřeby realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. Hlavním cílem regionální politiky obou zemí je zmírnit regionální disparity mezi jednotlivými regiony. Významné regionální rozdíly v ČR a v Polsku vznikly až po roce 1989. Začal se objevovat nerovnoměrný vývoj na trhu práce mezi jednotlivými regiony spojený s přechodem obou států na tržní hospodářství. V obou státech nalezneme společné příčiny vzniklých a dosud vznikajících meziregionálních disparit. Jedná se zejména o pokles zaměstnanosti a výroby v těžkém průmyslu a neuspokojivý stav životního prostředí

v některých oblastech, pokles zaměstnanosti v zemědělství, nerovnoměrný rozvoj terciéru a kvartéru, rozdílnou vybavenost technickou infrastrukturou, nerovnoměrný rozvoj malého a středního podnikání. Na vznikající disparity zareagovala česká vláda vydáním Usnesení vlády č. 759 z 30.12.1992 – „Zásady regionální politiky vlády ČR“, které obsahovaly výčet hospodářsky či strukturálně postižených oblastí. V Polsku byl 20. října 1994 přijat zákon, který vymezoval zvláštní zóny, jež se vyznačovaly značnými problémy v hospodářství. Výběr regionů, do nichž bude směřovat podpora, je v souladu s jedním z principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti, a to s principem koncentrace. V České republice Zásady regionální politiky vlády České republiky a rovněž Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, vymezují tzv. regiony se soustředěnou podporou státu. V případě Polska se s vymezením obdobných regionů nesetkáme. Možnost čerpat prostředky ze strukturálních fondů představovalo a představuje pro oba státy výzvu, která mohla a může napomoci urychlit socioekonomický rozvoj obou států, zlepšit infrastrukturu a posílit jejich konkurenceschopnost.

52


12.7.2011 18:04:46

Literatura

•

MINISTERSTWO GOSPODARKI I PRACY (2005): Projekt Narodowej Strategii Rozwoju Regionalnego na lata 2007–2013. citace 18.1.2009. dostupné na www: http://www.nsrr.gov.pl/ NR/rdonlyres/F36C4DA8-A738-4BCA-BF37-45903AFDCACA/14584/nsrr_zwp72.pdf

•

MINISTERSTWO GOSPODARKI (2009): Krajowy Program Reform na lata 2008-2011 na rzecz realizacji Strategii Lizbońskiej. citace 19.2.2009. dostupné na www: http://www.kpr.gov.pl/

•

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2009): Statistická ročenka České republiky 2008. citace 25.3.2009. dostupné na www: http:// www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/10n1-08

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ (2009): Programovací období 2007-2013. citace 16.2.2009. dostupné na www: http://www.mmr.cz/programovaci-obdobi-2007-2013

•

DEPARTMENT POLITYKI REGIONALNEJ MGIP (2004): Raport o polityce regionalnej. citace 23.2.2009. dostupné na www: http://www.iis.uz.zgora.pl/zorg/pub/6523_polreg_r.pdf

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2006): Strategia Rozwoju Kraju 2007-2015. citace 19.2.2009. dostupné na www: http://www.mrr.gov.pl/srk/Strony/srk_0715.aspx

•

Dziennik Ustaw, Nr 220, poz. 1882 z dnia 2.11.2005: Rozporządzenie Rady Ministrów z dnia 31 października 2005 r. w sprawie utworzenia Ministerstwa Rozwoju Regionalnego. dostupné na www: http://msp.money.pl/akty_prawne/dzienniki_ustaw/rozporzadzenie;rady;ministrow;z;dnia,dzinnik,ustaw,2005,220,1882.html

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2008a): Przewodnik po Narodowej Strategii Spójności . citace 22.3.2009. dostupné na www: http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/dzialaniapromocyjne/Documents/Przewodnik_2008%20pop.pdf

•

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2008b): Sprawozdanie z realozacji w 2007 r. Narodowych strategicznych odniesienia na lata 2007-2013. citace 22.3.2009. dostupné na www: http://www.funduszeeuropejskie.gov.pl/dzialaniapromocyjne/Documents/Sprawozdanie_NSRO.pdf

•

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2008c): Komitet Monitorujący Narodowy Plan Rozwoju. citace: 25.3.2009. dostupné na www: http://www.funduszestrukturalne.gov.pl/ KOMITETY+MONITORUJACE/Komitet+Monitorujacy+Narodowy+Plan+Rozwoju/

•

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2009a): Priorytety MRR. citace 19.3.2009. dostupné na www: http://www. mrr.gov.pl/ministerstwo/Strony/opinie_i_uwagi_do_mrr.aspx

•

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2009b): Strategia Rozwoju Społeczno-Gospodarczego Polski Wschodniej do 2020 r. citace 20.3.2009. dostupné na www: http://www. mrr.gov.pl/polityka_regionalna/SRPW_2020/Documents/Strategia_PW_po_RM.pdf

•

MINISTERSTWO ROZWOJU REGIONALNEGO (2009c): Poland and its funds . citace 20.3.2009. dostupné na www: http:// www.funduszeeuropejskie.gov.pl/dzialaniapromocyjne/Documents/Polska%20i%20jej%20fundusze_ENG.pdf

•

MINISTRY OF ECONOMIC AFFAIRS & LABOUR (2005): Draft National Strategy for Regional dvelopment for 20072013. citace 2.3.2009. dostupné na www: http://www.nsrr. gov.pl/NR/rdonlyres/B98B0E30-0FDA-4B7A-98D7-FA21ABA782FD/12821/NSRR_eng2_08.pdf

•

NOVÁKOVÁ, O. (2008): Výroční zprávy SROP – výroční zpráva 2004. citace 9.2.2009. dostupné na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop/prubezna-zprava-o-realizaci-programu-srop

•

OECD (2008): Regional Development in Poland. Policy Brief. November 2008. citace 2.3.2009. dostupné na www: www.oecd. org/dataoecd/14/2/41674865.pdf

•

POLSKA AGENCJA ROZWOJU REGIONALNEGO (2008): O PARR. citace 2.4.2009. dostupné na www: http://www.parr.com.pl/index.php?mode=strona&id=2

•

BUSINESSINFO.CZ (2009): Finanční tabulka NSRR ČR - indikativní roční alokace podle

•

programů a fondů. citace 25.1.2009. dostupné na www: http:// www.businessinfo.cz/files/2005/060830_Fintabulky_EUR.pdf

•

BRZOZOWSKI, J. (2005): Rozwiązania instytucjonalne i zadania polityki regionalnej Polski po 1989 roku. citace 6.3.2009. dostupné na www: http://gollum.uek.krakow.pl/bibl_ae_zasoby/zeszyty/pdf/112689874.pdf

•

•

•

•

EUROPA (2007): Politika soudržnosti pro období 2007–2013: Polsko, největší příjemce, se dohodlo s Komisí na plánu a prioritách. citace 2.4.2009. dostupné na www: http://europa. eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/07/633&format=HTML&aged=1&language=CS&guiLanguage=en

•

EXPORTER.PL (2009): Polityka regionalna w Polsce. citace 25.2.2009. dostupné na www:

•

http://www.exporter.pl/zarzadzanie/patrz_rowniez/unia_2_euroregiony_2.html

•

FERRY, M. (2004): Regional Policy in Poland on the eve of EU membership: regional empowerment or central control? Number 53. European Policies Research Centre: University of Strathclyde. str. 24

•

GLOWNY URZAD STATYSTYCZNY (2008): Maly rocznik statystyczny Polski 2008. citace 4.3.2009. dostupné na www: http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_concise_statistical_yearbook_of_poland_2008.pdf

•

•

*01 | 2011


GORZELAK, G. (2009): Regional policies and regional capacitybuilding in Poland. citace 19.2.2009. dostupné na www: http:// www.cap.uni-muenchen.de/download/2000/RPPoland.PDF HUTAR, Z. (2004): Co komplikuje Polsku čerpání ze strukturálních fondů?. citace 8.3.2009. dostupné na www: http:// moderniobec.ihned.cz/c4-10029460-14702960-C00000_d-cokomplikuje-polsku-cerpani-ze-strukturalnich-fondu

•

CHURSKI, P. (2010): Problem areas in polish regional policy. Moravian geographical reports 2/2010. str.23-35

•

KRBOVÁ, J. (2004): Územní aspekty veřejných financí. 1. vydání. Praha: Oeconomica. 77 s.

•

LOTOCKA, M. (2005): Ministry of Economic Affairs and Labour – Regional Policy Department. Spatial and Regional Development strategie and institutions in Poland. citace 12.1.2009. dostupné na www: www.oth.gov.hu/u/documents/Poland.ppt


regionální studia

53


12.7.2011 18:04:46


regionální studia

*01 | 2011


•

POLSKĄ AGENCJĄ ROZWOJU PRZEDSIĘBIORCZOŚCI (2009): Slownik. citace 3.4.2009. dostupné na www: http://archiwum.parp.gov.pl/slownik/slownik_ang_r.htm#49215

•

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY (2006): Usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 2006 č. 175 k Návrhu Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až 2013.

•

SAWICKA, J. (2004): Polska w Unii Europejskiej – wybrane polityki sektorowe. Citace 2.3.2009. dostupné na www: http:// eupolicy-jeanmonnet.sggw.waw.pl/page.php?2

•

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY (2006): Usnesení vlády České republiky č.494 ze dne 10.

•

května 2006 k evropským zdrojům v letech 2007-2013

•

SKOKAN, K. a kol. (2008): Regionální disparity v mezinárodní srovnání. Výzkumná studie DÚ 4. Ostrava. červen 2008. citace 4.5.2010. dostupné na http://disparity.vsb.cz/cz/o-projektu/vysledky/

•

WIELKOPOLSKI URZĄD WOJEWÓDZKI W POZNANIU (2009): Public administration structure in Poland. citace 21.3.2009. dostupné na www: http://www.poznan.uw.gov.pl/ web/en/struktura

•

STRUKTURALNI-FONDY.CZ (2009): Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013. citace 26.2.2009. dostupné na www: http://www.strukturalni-fondy.cz/uploads/documents/NOK/ abeceda_in_2008_02.zip

•

WOKOUN, R. – MATES, P. (2006): Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1.vydání. Praha: Linde. 351 str. + 1 CD.

•

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY (2004): Usnesení vlády České republiky Č.j.: 55/52.921/2004

•

•

„Reflexi České republiky ke Sdělení Evropské komise k finanční perspektivě Evropské unie na léta 2007-2013

WOKOUN, R. (2008a): Regionální politika In Wokoun, R. – Malinovský J. a kol. (2008): Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. 1.vydání. Praha: Linde. str. 21-39.

•

•

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY (2005): Usnesení vlády České republiky č. 245 ze dne 2. března 2005 k postupu přípravy české republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti v letech 2007-2013

WOKOUN, R. (2006b): Strukturální fondy a obce I. 1.vydání. Praha: ASPI: Wolters Kluwetr. 146 str.

54


12.7.2011 18:04:46

Administrative arrangements of regional policy of Republic of Poland, in a partial confront of this questions with the Czech Republic

Recommend Documents