Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ekonomie
PÍýINY NEZAM STNANOSTI V ýR The Causes of Unemployment in the Czech Republic
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Zden k TOMEŠ, Ph.D.
Renáta JÁNKOVÁ
Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: 2006.12.15 15:14:17 +01'00'
Brno, duben 2006
Jméno a p íjmení autora:
Renáta Jánková
Název diplomové práce:
P íþiny nezam stnanosti v ýR
Název v angliþtin :
The Causes of Unemployment in the Czech Republic
Katedra:
Ekonomie
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Zden k Tomeš, Ph.D.
Rok obhajoby:
2006
Anotace v þeštin Tato diplomová práce se zabývá studiem p íþin nezam stnanosti v ýeské republice od poþátku 90. let 20. století až do souþasnosti. První þást je zam ena na teoretické pojetí nezam stnanosti. Druhá þást analyzuje vývoj a situaci na trhu práce, reflektuje zm ny na stran poptávky po práci i nabídky práce. T etí þást popisuje v kontextu jednotlivých období p íþiny nezam stnanosti, v této þásti jsou shrnuty faktory, které výrazným zp$sobem ovlivnily vývoj nezam stnanosti. Práce využívá p edevším data publikovaná Ministerstvem práce a sociálních v cí a data z Výb rového šet ení pracovních sil, která jsou poskytována ýeským statistickým ú adem.
Annotation This thesis deals with causes of unemployment in the Czech Republic, from the beginning of the 90s up to the present time. The first part is focused on theoretical context of unemployment. The second part analyses evolution and situation in the labour market, reflects changes in labour demand as well as labour supply. The third part describes the causes of unemployment in the time context, factors that have notably influenced unemployment trend are summarized in this part. The diploma work mainly uses data published by District Labour Office – Ministry of Labour and Social Affairs and Czech Labour Force Survey data carried out by the Czech Statistical Office.
Klíþová slova Trh práce, nabídka práce, poptávka po práci, frikþní nezam stnanost, strukturální nezam stnanost, cyklická nezam stnanost, míra nezam stnanosti, mobilita pracovník$, aktivní politika zam stnanosti, minimální mzda, mzdové rigidity, sociální dávky, inflace.
Keywords Labour market, labour supply, labour demand, frictional unemployment, structural unemployment, cyclical unemployment, unemployment rate, labour mobility, active labour market policy, minimum wage, wage rigidity, social benefits, inflation.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci P íþiny nezam stnanosti v ýR vypracovala samostatn pod vedením Ing. Zdeka Tomeše, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brn dne 18. dubna 2006
__________________________________ vlastnoruþní podpis autora
Pod kování Na tomto míst d kuji Ing. Zdeku Tomešovi, Ph.D. za odbornou pomoc, v cné p ipomínky a cenné rady, kterými p isp l k vypracování této diplomové práce. Zvlášt d kuji mým rodiþ$m za podporu, kterou mi poskytují v pr$b hu celého mého studia.
OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 9 1
TEORETICKÁ ANALÝZA NEZAM STNANOSTI...................................... 11 1.1 TRH PRÁCE..............................................................................................................11 1.1.1 Poptávka po práci..............................................................................................11 1.1.2 Nabídka práce ...................................................................................................12 1.1.3 Typy pracovních trh$........................................................................................13 1.2 POJETÍ NEZAM STNANOSTI...............................................................................13 1.2.1 Typologie nezam stnanosti...............................................................................13 1.2.2 D$sledky nezam stnanosti................................................................................17 1.2.3 Faktory ovlivující trh práce a nezam stnanost ...............................................19 1.3 PÍýINY NEZAM STNANOSTI V EKONOMICKÝCH TEORIÍCH ..................21 1.3.1 Liberální proud .................................................................................................21 1.3.2 Keynesiánský proud..........................................................................................22 1.3.3 Nezávislý proud ................................................................................................23 1.3.4 Nová keynesiánská makroekonomie ................................................................26
2
ANALÝZA SITUACE NA ýESKÉM TRHU PRÁCE .................................... 28 2.1
M ENÍ NEZAM STNANOSTI A KLASIFIKACE OBYVATELSTVA NA TRHU PRÁCE....................................28
2.2
SITUACE NA TRHU PRÁCE PED ROKEM 1989 ..............................................32
2.3 TRH PRÁCE V PRVNÍ POLOVIN 90. LET .........................................................32 2.3.1 První roky v pr$b hu transformace ekonomiky ...............................................32 2.3.2 První vlna nezam stnanosti ..............................................................................34 2.3.3 Druhá vlna nezam stnanosti .............................................................................37 2.4 TRH PRÁCE VE DRUHÉ POLOVIN 90. LET .....................................................38 2.4.1 T etí vlna nezam stnanosti ...............................................................................40 2.5 TRH PRÁCE PO ROCE 2000...................................................................................44 2.5.1 ýtvrtá vlna nezam stnanosti .............................................................................47
3
ROZBOR PÍýIN NEZAM STNANOSTI V ýR .......................................... 53 3.1 PRVNÍ POLOVINA 90. LET A NÍZKÁ NEZAM STNANOST............................53 3.1.1 Poþáteþní podmínky..........................................................................................53 3.1.2 Mzdový vývoj ...................................................................................................53 3.1.3 Zm na v poþtu pracovních sil a ekonomické aktivity ......................................54 3.1.4 Tempo restrukturalizace a privatizace ..............................................................54 3.1.5 Státní politika zam stnanosti ............................................................................54 3.1.6 Sociální klima ...................................................................................................55 3.1.7 Migrace a neformální sektor .............................................................................55 3.1.8 Mobilita pracovní síly.......................................................................................55 3.2 DRUHÁ POLOVINA 90. LET A VYŠŠÍ NEZAM STNANOST ..........................56 3.2.1 Ekonomický výkon ...........................................................................................56 3.2.2 Podnikatelské prost edí.....................................................................................57 3.2.3 Kvalifikaþní nesoulad .......................................................................................57 3.2.4 Legislativní opat ení .........................................................................................58 3.2.5 Mobilita pracovní síly a flexibilita trhu práce ..................................................58 3.2.6 Jev hystereze .....................................................................................................59 3.3 OBDOBÍ OD ROKU 2000 A VYSOKÁ NEZAM STNANOST ............................61 3.3.1 Výkon sousedních ekonomik............................................................................61 3.3.2 Sezónnost ..........................................................................................................61 3.3.3 Strukturální nezam stnanost .............................................................................61 3.3.4 Mzdový vývoj ...................................................................................................62 3.3.5 Nízkoinflaþní prost edí .....................................................................................63 3.3.6 Ve ejné služby zam stnanosti...........................................................................64 3.3.7 Finanþní rozpoþet politiky zam stnanosti.........................................................65 3.3.8 Strategie zam stnanosti.....................................................................................65 3.3.9 Legislativní opat ení .........................................................................................66
ZÁV R......................................................................................................................... 68 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN# .......................... 71 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................81 SEZNAM GRAF# ...................................................................................................... 82 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 83 SEZNAM PÍLOH..................................................................................................... 83
ÚVOD V souþasné dob pat í problematika nezam stnanosti k nejvíce diskutovaným celospoleþenským témat$m. V pr$b hu uplynulých patnácti let se nezam stnanost stala neodmyslitelnou souþástí þeské reality. Proto je p edm tem pozornosti ekonom$, sociolog$, ale i náplní mnohých debat a stálých diskuzí v politických kruzích.
S pojmem „nezam stnanost“ jsme se v našich novodobých d jinách zaþali setkávat až po spoleþenských zm nách, které prob hly koncem roku 1989. Problematika nezam stnanosti souvisí se zm nami vyvolanými p echodem ekonomiky z centráln plánované na ekonomiku tržní. Politické, ekonomické a institucionální zm ny po roce 1989 nep inesly v prvních letech existence þeské tržní ekonomiky výrazn jší nár$st nezam stnanosti. Avšak spušt ní ekonomických reforem p erušilo udržování nízké míry nezam stnanosti, a to p edevším ve srovnání s jinými transformujícími se ekonomikami. Nezam stnanost ve druhé polovin 90. let zaþala vykazovat rychleji rostoucí tendenci. Na konci 90. let se zaþaly projevovat úþinky privatizace a restrukturalizace ekonomiky. Zvýšila se míra nezam stnanosti, þeská pracovní síla se rozr$znila na skupiny více þi mén ohrožené nezam stnaností, diferencovaly se regiony s málo kvalitní infrastrukturou, s nízkou flexibilitou pracovní síly, nízkou kvalifikací pracovník$.
P estože první roky transformace ekonomiky v 90. letech nenaznaþovaly, že by se nezam stnanost mohla stát tak závažným ekonomickým a spoleþenským jevem, v souþasné dob naléhavost problém$, které nezam stnanost s sebou p ináší, dokládá pot ebu ešit stávající nerovnováhu na trhu práce a analyzovat p íþiny nezam stnanosti.
Cílem této diplomové práce je analyzovat p íþiny nezam stnanosti v ýR. Tato analýza je pojata z þasového hlediska, na základ rozboru situace na þeském trhu práce od roku 1989 až do doby souþasné. P i analýze vycházím jak z teoretického p ístupu k nezam stnanosti, tak i z konkrétního stavu þeské ekonomiky.
Používám p edevším data publikovaná Ministerstvem práce a sociálních v cí a také ýeským statistickým ú adem. Využívám deskriptivní metodu a kvantitativní analýzu statistických dat.
Diplomová práce je strukturována do t ech hlavních þástí. Nejd íve rozebírám nezam stnanost z teoretického hlediska. P ibližuji základní východiska trhu práce a ve struþnosti definuji jednotlivé trhy práce. Vedle toho vymezuji urþité typy nezam stnanosti, zabývám se d$sledky nezam stnanosti a jejími dopady jak na stranu ekonomiky, tak na stranu nezam stnaných. Krom toho uvádím faktory
-9-
ovlivující trh práce. Poté v nuji pozornost pohled$m ekonomických škol na p íþiny nezam stnanosti, nastiuji východiska a p ístupy jednotlivých ekonomických škol k fenoménu nezam stnanosti.
V další þásti se soust edím již na konkrétní vývoj nezam stnanosti v ýeské republice, zam uji se na popis situace na trhu práce. Nejd íve zmiuji, jak je obyvatelstvo na trhu práce klasifikováno, jak je nezam stnanost vyjad ována a m ena. Dále p ibližuji okolnosti na trhu práce p ed rokem 1989, s následnými zm nami v pr$b hu 90. let až do roku 2005. Ve struþnosti p ibližuji také státní politiku zam stnanosti v daném období a p ináším bližší pohled zejména na opat ení aktivní politiky zam stnanosti.
Náplní poslední þásti je zd$vodn ní zvyšující se míry nezam stnanosti v ýeské republice. V této þásti uvádím p íþiny nezam stnanosti od zaþátku 90. let až po souþasnost. P ibližuji okolnosti, za kterých docházelo v pr$b hu uplynulých let k významným zm nám v poþtu zam stnaných a nezam stnaných. Faktory, které m ly podstatný vliv na formující se nezam stnanost v uplynulých letech, jsou rozd leny do t ech þasových období. Nejprve popisuji p íþiny, které vedly k nízké mí e nezam stnanosti v prvních letech transformace ekonomiky, v první polovin 90. let, a následn ke zvyšující se mí e nezam stnanosti ve druhé polovin 90. let. V záv ru této þásti uvádím p íþiny setrvávající míry nezam stnanosti od roku 2000 až do konce minulého roku.
- 10 -
1
TEORETICKÁ ANALÝZA NEZAM STNANOSTI
Tato první þást diplomové práce není vyþerpávajícím souhrnem teoretického pojetí nezam stnanosti, má však napomoci objasnit a p ipomenout východiska na trhu práce, p iblížit faktory ovlivující trh práce a nezam stnanost. Tato kapitola p ináší také teoretické pojetí p íþin nezam stnanosti z pohled$ rozdílných ekonomických škol.
1.1
TRH PRÁCE
Trh práce, tak jako každý jiný trh, je ovlivn n stavem celého hospodá ství v zemi. Když dojde ke zm n v ekonomice, v d$sledku toho se m ní i trh práce. Rovnováha na pracovním trhu se utvá í st etáváním nabídky práce urþité profese a poptávky po ní, kdy jako vyrovnávací mechanismus zde funguje mzda. Mezi nabídkou práce a výší mezd existuje pozitivní vztah, mezi poptávkou po práci a výší mezd existuje vztah negativní.
Trh práce je trhem specifickým. Tento trh není homogenní, ale je ve znaþné mí e segmentován. Ve skuteþnosti totiž existuje znaþné množství trh$ práce. Segmentace spoþívá jednak v rozdílech mezi lidmi, tj. v jejich v ku, kvalifikaci a dispozicích, jednak také v geografickém rozd lení trh$ práce. Nezanedbatelný je také vliv státu, protože zákonodárství ovlivuje jak stranu nabídky práce, tak stranu poptávky po ní. Dá se proto íci, že trh práce není ve své podstat trhem konkurenþním, ale administrativn regulovaným. V této souvislosti je pot eba také dodat, že trh práce není trhem dokonalým, zejména z d$vodu neúplnosti informací, protože uchazeþi o zam stnání nev dí o všech dostupných volných pracovních místech, stejn tak jako firmy nev dí o všech nezam stnaných hledajících práci, což dokládá fakt, že po urþitou dobu z$stávají neobsazena n která pracovní místa a zárove z$stávají n kte í lidé bez práce (Holman, 2004). Nerovnováha na trhu práce se tak projevuje nezam stnaností.
1.1.1 Poptávka po práci Poptávka po práci je zastoupena firmami. Je poptávkou odvozenou, což znamená, že je odvozená od poptávky spot ebitel$ po produktech dané firmy. Hlavní determinantou poptávky po práci je mezní produkt práce a mzdová sazba. Poptávka po práci však závisí také na dalších faktorech, jako je elasticita poptávky po vyráb ném zboží a službách, elasticita nabídky substituþních výrobních faktor$, sv$j vliv hraje také snadnost substituce kapitálu prací a nemén významný vliv hraje podíl náklad$ na pracovní sílu na celkových nákladech a v neposlední ad i oþekávání firmy (Sirovátka, 1995). K ivka poptávky po práci je klesající, p i poklesu reálných mezd budou chtít firmy najímat více práce (viz graf 1).
- 11 -
Graf 1: Poptávka po práci W
L (hod.) Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:712).
1.1.2 Nabídka práce Nabídka práce je zastoupena domácnostmi. Lze ji charakterizovat rozsahem a strukturou pracovní síly podle kvalifikace, pohlaví nebo v ku. Proto je nabídka práce velice r$znorodá. Její determinanty lze najít ve výši reálné mzdové sazby, v demografickém vývoji, v mimopracovních p íjmech nebo také ve spoleþenské tradici.
Na individuální nabídku práce p$sobí substituþní efekt, který zp$sobuje, že pracovník p i vyšších reálných mzdách bude substituovat volný þas prací a nabízet více práce. Zárove však p$sobí i d$chodový efekt, který se projevuje tím, že p i vyšších mzdách bude pracovník nabízet mén práce, protože p i vyšším d$chod bude chtít využít více volného þasu. P$sobení reálné mzdy na individuální nabídku práce tak není jednoznaþné. Oba efekty p$sobí souþasn , a proto výsledný efekt bude záviset na tom, který efekt p eváží. Ekonomové jsou toho názoru, že p i relativn nižších mzdových sazbách obvykle p evládá substituþní efekt (þlov k zvyšuje nabízené množství práce) a p i relativn vyšších mzdových sazbách p evládá d$chodový efekt (þlov k nabízí mén práce). Individuální nabídka práce je proto zp tn zak ivená (viz graf 2).
Graf 2: Individuální nabídka práce W
L (hod.) Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:680).
Agregátní nabídka práce zahrnuje všechny práceschopné jedince, je složena z jednotlivých individuálních nabídek práce. V agregátní nabídce práce se substituþní a d$chodový efekt vzájemn ruší. K ivka agregátní nabídky práce je rostoucí a zp tné zak ivení k ivky se již neprojevuje, protože r$st mzdové sazby na odv tvovém trhu láká pracovníky z jiných odv tvových trh$ ochotné se rekvalifikovat a vstoupit na trh s vyšší mzdovou sazbou (viz graf 3).
- 12 -
Graf 3: Agregátní nabídka práce W
L (hod.) Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:712).
1.1.3 Typy pracovních trh$ Jak již bylo zmín no výše, neexistuje jeden jediný trh, ale tolik trh$, kolik existuje geografických oblastí, profesí nebo odv tví. Lze rozlišit trhy podle prestiže a výhodných pracovních kontrakt$ (primární a sekundární trh), podle možnosti p ezkoumání fungování trhu kontrolními institucemi (formální a neformální trh) a také podle mobility pracovních sil (interní a externí trh).
Na primárním trhu práce mají pracovníci lepší pracovní p íležitosti, práce jsou hodnoceny jako více prestižní, pracovník$m jsou nabízeny výhodn jší pracovní podmínky (Winkler, Wildmannová, 1999). Nejenže je práce dob e placená, ale pro pracovníky se nabízí i dobré vyhlídky profesionálního r$stu, proto se dá oþekávat, že fluktuace na tomto trhu nebude p íliš výrazná. Oproti tomu na sekundárním trhu jsou místa mén prestižní, což následn inklinuje k nižším mzdám a možnost kariérního r$stu není nijak velká.
Formální trh je jinými slovy oficiální trh pracovních p íležitostí, „kontrolovaný spoleþenskými institucemi sloužícími k jeho regulaci“ (Winkler, Wildmannová, 1999:26), kdežto neformální trh se vyskytuje v zón tzv. šedé ekonomiky, to znamená mimo kontrolu ú ad$ finanþních, ú ad$ práce a dalších p íslušných institucí.
Na vnit ním trhu lze najít jasnou hierarchickou strukturu, je podporován kariérní postup odrážející rozvoj znalostí a dovedností a r$st kvalifikace pracovník$ uvnit firem. Proto dochází k rozmís"ování pracovník$ v rámci firmy bez jejich propoušt ní. Na vn jším trhu dochází ke konkurenci mezi podniky, které najímají službu práce od jednotlivých pracovník$. Dá se tudíž íci, že je tento trh oproti trhu internímu trhem v pravém slova smyslu (Mareš, 1994).
1.2
POJETÍ NEZAM STNANOSTI 1.2.1 Typologie nezam stnanosti
Nezam stnanost lze klasifikovat podle n kolika hledisek, nap . podle délky trvání, dobrovolnosti, vztahu ke stavu ekonomiky, dále je možno zmínit i specifické typy nezam stnanosti.
- 13 -
Délka trvání nezam stnanosti Trvání nezam stnanosti souvisí jednak s objektivními podmínkami na trhu práce (r$zné regiony mají r$znou možnost tvorby pracovních míst) a jednak s individuálními p edpoklady a charakteristikami nezam stnaných. Pokud je nezam stnanost krátkodobá (v rámci n kolika m síc$, do jednoho roku), nem la by nezam stnaným osobám p$sobit výrazn jší problémy.
Závažn jší problém nastává p i dlouhodobé nezam stnanosti (více jak 12 m síc$). Nejenže nezam stnaní ztrácejí s prodlužujícím se þasem bez práce pracovní návyky a nep$sobí p íliš atraktivn pro potenciální zam stnavatele, ale statistická data odhalují jakési „tvrdé“ jádro skupiny nezam stnaných, které bývá nezam stnaností postihováno opakovan . Tato þást obyvatelstva je urþitým zp$sobem na trhu práce marginalizována a opakovaná ztráta práce, stejn jako prodlužující se délka jejich nezam stnanosti, je deprimuje a demoralizuje (Mareš, Sirovátka In Sirovátka, Mareš, 2003).
Dobrovolnost a nedobrovolnost nezam stnanosti O dobrovolné nezam stnanosti lze hovo it tehdy, kdy o existující pracovní místa není p i stávající tržní mzdové sazb ze strany uchazeþ$ o zam stnání zájem. Sv$j vliv p i délce dobrovolné nezam stnanosti hrají alternativní p íležitosti, kdy nezam stnaným m$že vyhovovat žít ze sociálních dávek nebo jsou jednoduše financováni jinak. „Dobrovoln nezam stnaní pracovníci mohou dávat p ednost volnému þasu þi studiu nebo jiným þinnostem p ed prací p i stávající mzdové sazb “ (Samuelson, Nordhaus, 1995:289).
Nedobrovolná nezam stnanost vzniká v d$sledku nedostatku volných pracovních míst. T ch je mén , než kolik je pracovník$, kte í cht jí p i daných mzdových sazbách pracovat. P íþinou nedobrovolné nezam stnanosti mohou být nap . rigidní mzdy a uzákon né minimální mzdy. Pokud by totiž mzdy mohly poklesnout na rovnovážnou úrove, míra nedobrovolné nezam stnanosti by se snížila, resp. by zmizela. P i vyšších mzdách je zam stnáno mén pracovník$ než p i mzdách na rovnovážném trhu práce a vzniká tak p ebytek pracovník$, pro n ž neexistuje pracovní p íležitost. Zárove se také na trhu práce vyskytují dobrovoln nezam stnaní.
Graf 4 popisuje míru dobrovolné a nedobrovolné nezam stnanosti p i nerovnovážné a rovnovážné mzd na trhu práce.
- 14 -
Graf 4: Dobrovolná a nedobrovolná nezam stnanost
W
zvýšená mzda
nabídka práce
zam stnaní
nedobrovoln nezam stnaní
rovnovážná mzda
dobrovoln nezam stnaní poptávka po práci
L (hod.) Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:290).
Charakter nezam stnanosti „Frikþní nezam stnanost vzniká v d$sledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v pr$b hu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zam stnanosti, byla by zde urþitá fluktuace…“ (Samuelson, Nordhaus, 1995:288). Doba nezam stnanosti je obvykle krátká, v tšinou se pohybuje v rozmezí n kolika týdn$, proto lze do jisté míry ztotožnit frikþní nezam stnanost s dobrovolnou.
Strukturální nezam stnanost vzniká tam, kde se struktura volných pracovních míst neshoduje se strukturou disponibilních pracovních sil. Nesoulad mezi poptávkou po pracovnících a jejich nabídkou m$že být d$sledkem toho, že n která odv tví expandují, poptávka po urþitém druhu práce se zvyšuje, a jiná odv tví stagnují, poptávka po jiném druhu práce se snižuje, a nabídka se dostateþn rychle neumí adaptovat (Samuelson, Nordhaus, 1995). Nerovnováhy na trhu práce jsou zp$sobovány p evážn pomalu se p izp$sobujícími mzdami. Podle Mareše (1994) je urþitá þást strukturální nezam stnanosti tvo ena tzv. nezam stnaností technologickou, do níž se dostávají pracovníci, jejichž pracovní místo bylo zrušeno a nahrazeno technikou. Tato nezam stnanost „je tedy dána poklesem poptávky po pracovnících v d$sledku technologického a technického vývoje“ (Mareš, 1994:20). Strukturální nezam stnanost je v tšinou déle trvající než frikþní.
Cyklická nezam stnanost je spojena s cyklickým kolísáním ekonomiky. „Je d$sledkem nevyužití stávajících kapacit z d$vod$ odbytových potíží (v recesi)…“ (Mareš, 1994:20). Vzniká v d$sledku nízké a nedostaþující úrovn agregátní poptávky. Tato nezam stnanost trvá zpravidla n kolik m síc$, ne-li let, z tohoto d$vodu ji lze považovat za vážný ekonomický a sociální problém.
Sezónní nezam stnanost vyplývá z povahy n kterých þinností v národním hospodá ství, obzvlášt v odv tví zem d lství, stavebnictví nebo cestovního ruchu. Mohla by být považována za obdobu cyklické nezam stnanosti, protože je také spojena s urþitým p írodním cyklem (léto, zima). Z grafu 5 lze doložit, že v zimních m sících je míra nezam stnanosti vyšší než v m sících letních. Každoroþn
- 15 -
je nejnižší míra nezam stnanosti v m sících kv tnu až srpnu, tedy v letních m sících, kdy se již ve zmín ných specifických odv tvích uplatují pracovní síly, které p es rok t žko nacházejí práci nebo se st ží p izp$sobují požadavk$m jiných odv tví.
Graf 5: Míra nezam stnanosti k 31.10. kalendá ního roku v letech 1995 - 2005
Pramen: Svaz pr$myslu a dopravy podle MPSV, dostupné z http://www.spcr.cz.
Specifiþnost nezam stnanosti Skrytá nezam stnanost je specifickým typem nezam stnanosti, jejíž míru nelze spoþítat a podložit statistickými daty, protože nezam stnané osoby se v tomto p ípad neregistrují na ú adech práce nebo si práci nehledají. Tyto osoby již na hledání práce rezignovaly nebo si hledají práci jinou cestou než p es ú ady práce (Mareš, 1994).
Fiktivní nezam stnanost je dalším specifickým typem nezam stnanosti, kdy se do oficiálních statistik zapoþítávají n které nezam stnané osoby, aþkoliv by se zapoþítávat nem ly, protože jejich hledání zam stnání je pouhou formalitou. D$vodem této skuteþnosti je snaha nezam stnaných þerpat podporu v nezam stnanosti. Nezam stnaní nové zam stnání nehledají a nabízená místa se ve v tšin p ípad$ snaží odmítat. „Pat í sem i osoby, které se registrují jako nezam stnaní, ale zárove pracují nelegáln v neformální a šedé ekonomice“ (Mareš, 1994:22).
P irozená míra nezam stnanosti Samuelson a Nordhaus (1995) popisují p irozenou míru nezam stnanosti jako míru, p i níž je trh statk$ a práce v rovnováze. „P irozená je taková míra nezam stnanosti, p i níž jsou síly, které p$sobí sm rem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. P i p irozené mí e je inflace stálá – nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je p irozená míra nezam stnanosti nejnižší mírou nezam stnanosti, která je udržitelná; vyjad uje tedy nejvyšší udržitelnou úrove zam stnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu zem “ (Samuelson, Nordhaus, 1995:296).
- 16 -
Ekonomové se shodují na tom, že p irozená míra vykazuje v þase rostoucí trend. Za p íþinu nelze oznaþit jeden faktor, vzestupný charakter je výsledkem p$sobení mnoha faktor$, nap . demografické zm ny, strukturální zm ny (rostoucí strukturální nezam stnanost), vládní politiky (sociální transferové platby, pojišt ní v nezam stnanosti), r$stu skuteþné nezam stnanosti, která p irozenou míru zvyšuje v d$sledku hystereze 1 (Brožová, 2003). Ekonomové p edložili n kolik opat ení, která lze v rámci politiky zam stnanosti použít pro snížení p irozené míry nezam stnanosti, a to zlepšit služby zam stnanosti zdokonalením informaþních služeb, prosadit vládní programy zam stnanosti (rekvalifikaþní programy), dále odstranit vládní p ekážky, vytvo it více pracovních p íležitostí pro ohrožené skupiny nezam stnaných a v neposlední ad vytvo it p etlakovou ekonomiku, což znamená, že je cílem snížit míru nezam stnanosti co nejníže a zárove udržet HDP co nejvýše (Jírová, 1999). Hájek s Bezd kem (2001) analyzovali v rámci odhadu potenciálního produktu a produkþní mezery v ýR p irozenou míru nezam stnanosti v ýeské republice v letech 1991 – 2001. 2 Došli k názoru, že v letech 1994 – 1998 byla skuteþná míra nezam stnanosti pod p irozenou mírou a od roku 1999 je skuteþná míra nezam stnanosti nad úrovní p irozené míry. Ta byla v roce 1999 7,1%, podle odhadu v roce 2000 ve výši 8% a v roce následujícím 8,8%. V roce 2001 m ly být podle použité metody ob míry shodné. Výsledky analýzy Hurníka a Navrátila (2005) op t dokazují rostoucí trend p irozené míry. D$vodem je situace na pracovním trhu, kdy je „pot eba zmínit p edevším regulace na pracovním trhu, aktivity odbor$, rostoucí minimální mzdu, úrove sociální podpory a podíl práce na HDP. Z institucionálních d$vod$ se tak zhoršuje stav na pracovním trhu, což je vyjad ováno rostoucím NAIRU“ 3 (Hurník, Navrátil, 2005:35).
1.2.2 D$sledky nezam stnanosti Ekonomické d$sledky Ekonomické d$sledky nezam stnanosti z pohledu jedince p edstavují finanþní ztrátu 4 z nevykonané práce. Pon vadž nezam stnaní nedostávají d$chod, ze sociálních dávek je vynakládána nižší spot eba 1
Efekt hystereze je þasto vysv tlován jako proces opakované neúsp šnosti dlouhodob nezam stnaných najít zam stnání, protože u nich dochází ke ztrát dovedností a sociálních kontakt$, motivace a pracovních návyk$. ýasem si ale n kte í nezam stnaní na zp$sob života ze sociálních dávek navyknou a ztratí úsilí hledat dál práci. Ukazuje se, že þím delší je doba trvání nezam stnanosti, tím t žší je vrátit se zp t na pracovní trhy. P$vodn nedobrovolná nezam stnanost se vlastn postupem þasu m ní v dobrovolnou, a tak zvyšuje p irozenou míru nezam stnanosti (Brožová, 2003). Frýdmanová a Zamrazilová (1999) vysv tlují jev hystereze tím zp$sobem, že p irozená míra nezam stnanosti má tendenci sledovat vývoj skuteþné míry nezam stnanosti v þase tak, že v obdobích, kdy nezam stnanost roste, roste i p irozená míra, tudíž úrove míry nezam stnanosti v aktuálním roce bude vycházet z úrovn míry roku minulého. 2 Podle metody vyhlazení þasové ady pr$m rné míry nezam stnanosti na základ Hodrickova-Prescottova filtru. 3 Míra nezam stnanosti neurychlující inflaci. Základní tezí je, že vyšší poptávka m$že p inést vyšší zam stnanost jen do velikosti dané NAIRU. Za touto hranicí se r$st zam stnanosti zastaví a vyšší poptávka se p elije do r$stu inflace. 4 Sirovátka a Mareš (2003) hovo í v této souvislosti o materiální deprivaci. Ta je v nezam stnanosti zmírována jednak podporami a sociálními dávkami ze strany státu, jednak r$znými formami podpory ze strany rodiny þi p átel. Dá se p epokládat, že se materiální deprivace s trváním nezam stnanosti zvyšuje.
- 17 -
a rovn ž nižší úspory. V globálním m ítku nižší spot eba a nižší investice snižují produkt zem . Pokles produktu následn vyvolá další ztráty jak v sektoru domácností, tak v sektoru firem. Jelikož lidé neodvád jí ze mzdy dan a firmy vykazují v d$sledku nižší produkce nižší zisky, což následn inklinuje k odvodu nižších daní, stát tímto zp$sobem p ichází o daové p íjmy, zatímco jeho výdaje na sociální politiku rostou.
Hlavním ekonomickým problémem existence nezam stnanosti je fakt, že není využíván výrobní faktor práce. „Zem , která pln využívá ekonomicky aktivní obyvatelstvo, obvykle dosahuje vyšší úrovn HDP, než jakou by dosahovala, kdyby ponechala mnoho svých pracovník$ v neþinnosti“ (Mankiw, 1999:547). Podle Samuelsona a Nordhause (1995) je vysoká nezam stnanost projevem plýtvání zdroj$. V období, kdy se poþet nezam stnaných osob zvyšuje, b hem depresí a ekonomických útlum$, „nevyrábí ekonomika tolik, kolik je schopna“ (Samuelson, Nordhaus, 1995:285). Ekonomické ztráty jsou p edstavovány ztrátou produkce v podob rozdílu mezi skuteþným a potenciálním produktem, kdy velikost této ztráty je vyjad ována produkþní mezerou. Tuto ztrátu lze odhadnout za základ Okunova zákona. Obecn tento zákon íká, že míra nezam stnanosti v daném roce klesá, jestliže roþní tempo r$stu reálného HDP p evyšuje trendové roþní tempo r$stu reálného HDP. Vyjád eno v rovnici: ûut = -b (ûyt – ûyttr), což je možno vykládat jako: je-li roþní tempo r$stu reálného HDP ûyt po dobu jednoho roku o jeden procentní bod nad trendem r$stu reálného HDP yttr, pak míra nezam stnanosti ut klesne o velikost koeficientu b (Vašíþek, Sirovátka In Winkler, Žižlavský, 2004). Vašíþek a Sirovátka (2004) se kvantitativní analýzou dat 5 þeské ekonomiky pokusili najít þasový interval platnosti Okunova zákona a kvantifikovat jeho koeficienty v podmínkách þeské ekonomiky. Došli k záv ru, že Okun$v vztah nebylo možno prokázat pro celý rozsah dostupných dat, tj. od I.Q/1995 do I.Q/2003, nýbrž platnost vztahu prokázali na datech poþínajících I.Q/2000. Okun$v vztah pro ýeskou republiku (na datech od I.Q/2000 do I.Q/2003) je: ûut = -0,7558 (ûyt – 2,1393). To znamená, že teprve po p ekroþení trendového tempa r$stu reálného HDP na hladin 2,14% roþn se projeví snížení míry nezam stnanosti zp$sobené r$stem reálného HDP. Pokud je tedy tempo r$stu reálného HDP v daném roce vyšší o jeden procentní bod nad trendem, pak by m la podle Okunova vztahu poklesnout míra nezam stnanosti o 0,76%.
Graf 6 ukazuje tempo r$stu þeské ekonomiky.
5
Ke kvantitativní analýze modelu byly využity: metoda Bayesovského odhadu parametr$ m nících se v þase – „rozší ený iteraþní Kalman$v filtr-vyhlazovaþ“ a metoda Monte-Carlo – „Gibbs$v vzorkovaþ“.
- 18 -
Graf 6: Vývoj HDP v ýR v letech 1993 - 2005 7 6
6 5,9
5
4,2
4,7
3,9
4 2,2
3
%
2,6
2
3,2
1,2
1 1993
-1
1994
1,5
-0,7
0,1
0
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
-1,1
-2
Roky
Pozn.: Jsou využita data pr$m rné meziroþní zm ny reálného HDP. Pramen: Statistická roþenka ýR 2005, dostupné z http://www.czso.cz; Makroekonomická predikce ýR v íjnu 2005, dostupné z http://www.mfcr.cz.
Sociální d$sledky Sociální
a
psychologické
d$sledky
nezam stnanosti
rovn ž
nejsou
zanedbatelné,
nebo"
nezam stnanost vy azuje þlov ka z participace na spoleþenském, ekonomickém a politickém život . Znehodnocení lidského kapitálu v d$sledku nerozvíjení schopností a omezení dovedností m$že vést postupem þasu ke zhoršování zdravotního stavu, nezam stnanému klesá životní úrove, dochází u n j ke ztrát motivace, sebev domí a sebeúcty, d$stojnosti a spoleþenské prestiže, mohou se objevit pocity nepot ebnosti, neschopnosti a emocionální nevyrovnanosti (Buchtová In Sirovátka, Mareš, 2003). Nezam stnanost má ale rovn ž vliv na vnímání þasu, protože narušuje obvyklý denní režim, þas p estává být d$ležitý, den je þasto naplován nudou a zahálkou (Brožová, 2003). Narušení zab hnutých rolí v rodin negativní pocity jen zvyšuje. ýlov k m$že upadnout do depresí, problém ztráty zam stnání se m$že snažit ešit alkoholem þi jinými drogami a v extrémních p ípadech se mohou vyskytnout p ípady kriminálního násilí a sebevražd. Je ovšem nutno podotknout, že uvedené skuteþnosti nelze absolutizovat, protože vždy závisí na individuálních postojích jedinc$. Je evidentní, že každý þlov k vnímá svou nezam stnanost jinak a vyrovnává se s ní po svém.
1.2.3 Faktory ovlivující trh práce a nezam stnanost Díky svému specifickému postavení je trh práce pod r$znými vn jšími vlivy. Je patrné, že mezi d$ležité faktory ovlivující situaci na trhu práce pat í fakt, že poptávka po práci je determinována p edevším technologickými a ekonomickými souvislostmi plynoucími z využívání práce a ostatních faktor$ a nabídka práce je podmín na p evážn demografickými a sociálními faktory.
Teorie p ipouští, že mezi hlavní p íþiny nezam stnanosti pat í nízká flexibilita na trhu práce, která je do jisté míry zap íþin na malým množstvím pružných pracovních kontrakt$ a omezenou mobilitou pracovních sil, také malá motivace pracovník$, protože relativn vysoké sociální zabezpeþení snižuje
- 19 -
snahu hledat zam stnání a nezanedbatelný vliv hraje také mechanismus stanovování mezd (jedná se p edevším o vládní na ízení – zákony o minimální mzd a další ujednání vzešlé z kolektivního vyjednávání).
Ekonomové mají za to, že zákony o minimální mzd þasto fungují jako bariéra vstupu n kterých skupin lidí na trh práce. Pro zam stnavatele m$že být stanovená minimální mzda p íliš vysoká a nebudou ochotni ji vyplácet pracovník$m, kte í mají produktivitu nižší než je minimální mzda. M$že se proto stát, že pokud budou zam stnavatelé nuceni zvýšit mzdy na úrove zákonného minima, propustí n které pracovníky, protože se jim už nevyplatí je zam stnávat. „Zatímco proklamovaným cílem zákon$ o minimální mzd je zvýšit p íjmy mezních pracujících, ve skuteþnosti uþiní tyto pracující za danou zákonnou mzdu nezam stnanými“ (Brožová, 2003:27). Na druhou stranu však m$že být zvýšení minimální mzdy zlepšením finanþní situace t chto pracovník$. Kolektivní vyjednávání má podobné dopady jako zmín né zákony o minimální mzd , brání ve vstupu do zam stnání t m, kte í je nemají (outsiders). Objasn ní této skuteþnosti plyne z chování zam stnavatel$, kterým je znemožováno zam stnance najímat za nízké mzdy (nebo jsou odbory nuceni platit stávajícím zam stnanc$m vyšší r$st mezd než je r$st produktivity práce), a proto najímají menší poþet pracovník$, než by tomu bylo v p ípad neexistence odbor$, které takto chrání insidery, tedy ty, kte í již zam stnáni jsou (Brožová, 2003). I když hrají odbory nezastupitelnou roli p i vyjednávání práv a podmínek pro práci 6 zam stnanc$, sporným z$stává fakt, že mohou být t mi, kte í nezam stnanost zp$sobují (firmy, které budou platit na žádost odbor$ p íliš vysoké mzdy, nemusejí být úsp šné v konkurenþním boji a z trhu odcházejí, což vyvolá propoušt ní pracovník$).
Nezam stnanost také ovlivuje celá ada dalších þinitel$, jako nap . nedokonalé informace o trhu práce, objektivní okolnosti (dojížd ní do práce), subjektivní okolnosti (zdravotní stav þlov ka, kulturní rozdíly a životní postoje, pracovní zkušenosti a kvalifikace). Trend zkracující se pracovní doby bývá dalším uvád ným argumentem. Zkracování délky pracovní doby probíhalo postupn díky r$stu produktivity práce. Mezi ekonomy se vyskytují názory, že zkrácení souþasné pracovní doby by umožnilo þásti nezam stnaných nastoupit do práce. Souþasní zam stnaní by tak ob tovali þást svých p íjm$ ve prosp ch zam stnání nezam stnaných. Tato teorie se v praxi p íliš nepotvrdila a není vid t závislost mezi kratší pracovní dobou a nižší nezam stnaností. Podle Karpíška (2003) také není zkrácení pracovní doby cestou k omezení nezam stnanosti. „Pokud by ke zkracování pracovní doby m lo dojít, je obvykle preferována forma kolektivního vyjednávání na základ shody sociálních partner$ p ed plošnou úpravou formou zákona“ (Karpíšek, 2003:63).
Jako další faktor, ovlivující situaci na trhu práce, lze zmínit vliv státu a jeho legislativních opat ení, nap . velikost sociálních podpor þi stanovení progresivních daní z p íjm$. Vysoké sociální dávky 6
V tomto kontextu je pot eba rovn ž zmínit, že pro pracovníky je d$ležitá nejen mzda, ale berou v úvahu i pracovní podmínky, pracovní kolektiv, možnost kariérního postupu, celkovou nápl práce, apod.
- 20 -
mohou vést k poklesu motivace hledat si zam stnání. I progresivn stanovené dan z p íjm$ mohou odrazovat pracovníky od lépe placených zam stnání kv$li vyšším daním, v d$sledku þehož lidé práci rad ji nep ijmou. Zásahy státu se projevují také ve stanovení zdravotního a sociálního pojišt ní odvád ného ze mzdy, regulace se projevují i v oblastech zdravotních a bezpeþnostních p edpis$.
K trvající mí e nezam stnanosti p ispívá rovn ž proces restrukturalizace a modernizace, který klade d$raz na zvyšování produktivity práce a úsporu pracovních sil. Trh práce také ovlivují faktory jako nap . zavád ní nových technologií, které d lají pracovní sílu zbyteþnou. Nová technika (mikroelektronika, robotizace) je schopna produkovat zboží a služby vysoké kvality rychleji a levn ji, než to v minulosti dokázala pracovní síla. Pracovní místa, která d íve vyžadovala vysoké investice do lidského kapitálu a þasu, jsou nahrazována informaþními technologiemi (Mareš, 1994). K p íþinám nezam stnanosti se m$že p i adit i nízká poptávka, 7 cyklické oscilování, tempo r$stu rozdílných sektor$ ekonomiky, zhoršení finanþní situace podnik$, pokles zahraniþní poptávky, snížení investic do podnik$ i mikroregion$ nebo zpomalení hospodá ského r$stu.
1.3
PÍýINY NEZAM STNANOSTI V EKONOMICKÝCH TEORIÍCH
Oblast nezam stnanosti pat í po dlouhou dobu mezi úst ední problémy, kterým ekonomie v nuje pozornost. V d jinách ekonomické v dy vždy existovaly pon kud rozdílné názory na fenomén nezam stnanosti, resp. rozdílné metodologické p ístupy k fungování trhu práce a p íþinám nezam stnanosti.
1.3.1 Liberální proud Podle liberáln orientovaných ekonom$ je nezam stnanost pouze p echodným jevem. 8 Liberální pojetí je orientováno na rovnováhu trhu zajiš"ovanou svobodnou tržní konkurencí a svobodou obchodu podle fyziokratického hesla laissez faire, Smithovou intuitivní p edstavou o neviditelné ruce trhu, Sayovým zákonem trhu, s cenami jakožto základním nástrojem utvá ení této rovnováhy (Mareš, 1994), kdy rovnováhy je dosahováno p evážn tržním mechanismem. „Podle klasicizmu má hospodá ství sv$j vlastní p irozený, spontánní ád a ídí se p irozenými zákony, které jsou nezávislé na v$li a rozhodování lidí“ (Brožová, 2003:45), regulativní zásahy státu tudíž brání nastolení p irozené rovnováhy. 7
Argumentace z keynesiánského pohledu je založena na p edpokladu nepružných cen a mezd. Pokud tedy zaþne klesat poptávka, nepovede to k poklesu mezd, nýbrž k r$stu nezam stnanosti. Snížená spot eba nezam stnaných vyvolá následn další snížení poptávky. Vláda m$že tuto situaci zlepšit, když svými investicemi a spot ebou bude intervenovat ve prosp ch zvýšení poptávky. 8 Klasická teorie zam stnanosti stojí p edevším na p edpokladech, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního produktu, ceny jsou pružné stejn jako mzdy, které se neustále p izp$sobují.
- 21 -
Podle klasické doktríny je nezam stnanost zp$sobována nepružnou nabídkou práce, která nestaþí reagovat na m nící se poptávku po práci. Je spojena s nutností m nit zam stnání p i souþasné malé informovanosti o volných místech, s urþitým þasovým prodlením p i p echodu z jednoho místa na druhé, s nízkou snahou k mobilit a zejména s malou ochotou akceptovat horší platové podmínky v d$sledku sociálních zvyklostí, kolektivních smluv þi subjektivního p esv dþení (Mareš, 1994). Nezam stnaní jsou v tšinou z t chto d$vod$ považováni za dobrovoln nezam stnané, což m$že být ekvivalentem nezam stnanosti frikþní. Existence nedobrovolné nezam stnanosti je tém vylouþena, pouze strnulé mzdy sm rem dol$ mohou být jedinou p íþinou. V delším þasovém úseku však mzdy strnulosti p ekonávají a jejich pokles bude signálem k rovnováze na trhu práce (Brožová, 2003).
Jak již bylo zmín no, na nepružnost nabídky práce a p íliš vysoké reálné mzdy je nahlíženo oþima klasik$ jako na základní zdroj nezam stnanosti, která je pak asociována hlavn s nedostateþnými podn ty k práci. Ke státu se sociálními službami jsou liberáln lad ni ekonomové ned$v iví hlavn z toho d$vodu, že zaruþený p íjem ze sociálních dávek podlamuje motivaci k práci (Mareš, 1994). Aktivity sociálního státu by tudíž m ly být omezené, s nízkou mírou redistribuce, stát by m l poskytnout pouze minimální životní standard a rovné p íležitosti pro všechny. Negativn je chápán i vliv odbor$, které de facto brání zam stnavatel$m p ijmout více pracovník$. Východisko je nalézáno ve zkrácení podpor a v omezení výsadního postavení odbor$ na trhu práce. Tyto kroky pak povedou k ochot pracovník$ akceptovat „takovou výši mzdy, která nezvyšuje inflaci a dovoluje dosáhnout r$stem produktivity p ír$stku kapitálu pro financování dalších investic“ (Mareš, 1994:28) a v d$sledku toho i nových pracovních míst. „ešení nezam stnanosti je tedy nacházeno p edevším na stran nabídky práce a soust euje se na boj proti inflaci, mzdovou regulaci a na omezení síly sociálního státu“ (Mareš, 1994:28). Liberálové tedy preferují z tohoto úhlu pohledu rad ji vyšší nezam stnanost p ed vyšší inflací.
1.3.2 Keynesiánský proud Keynesiánský proud vychází z koncepce nepružných mezd (stanovovaných zpravidla administrativn , na základ vyjednaných dlouhodobých dohod mezi zam stnavateli a odbory), které se nep izp$sobují, aby vyþistily trh práce, ale reagují na ekonomické zm ny zpomalen (Samuelson, Nordhaus, 1995). Existence nepružných mezd vyvolává nedobrovolnou nezam stnanost, protože nedochází k tzv. þistícímu efektu na trhu práce.
V keynesiánském pojetí jsou za p íþiny nezam stnanosti považovány nedostateþná poptávka spjatá s nízkými podn ty k investicím a technologický pokrok 9 vytlaþující živou práci. „Chronický
9
„Technologický pokrok je…tak rapidní, že ekonomika nestaþí vytvá et nové možnosti pro využití uvoln né pracovní síly. Umožuje dosáhnout enormní produktivity práce pouze s þástí pracovních sil a krýt tedy poptávku
- 22 -
nedostatek poptávky vede k omezování investic a následn k malé zam stnanosti, což op t snižuje poptávku. Tak je v ekonomice stále p ítomna nucená nezam stnanost jako d$sledek malé efektivní poptávky“ (Mareš, 1994:29). P i neefektivní poptávce nejsou pln využity všechny ekonomické zdroje, ekonomika se nenachází na úrovni potenciálního produktu, tedy p i plné zam stnanosti. Ekonomové keynesiánského proudu konstatují, že jak nezam stnanost spojená s nedostateþnou spot ebou a investicemi, tak i nezam stnanost spojená s technologickým pokrokem jsou nedostateþn regulovány samotným tržním mechanismem a plná zam stnanost se na trhu práce nem$že ustavit sama, proto jsou nutné státní intervence. Jestliže se ekonomika nenachází ve stavu plné zam stnanosti, „není podle Keynese sama schopna, tedy p$sobením vnit ních samoregulaþních tržních mechanism$, vytvo it podmínky pro op tovné plné využití ekonomických zdroj$. Co nezvládne Smithova neviditelná ruka trhu, m lo by být dosaženo Keynesovou viditelnou rukou státu“ (Brožová, 2003:61).
Vládní zásahy v podob progresivního zdan ní d$chod$ (snižujícího disponibilní d$chody), v podob fiskální politiky (doplování nedostateþné soukromé poptávky vládními výdaji) a v neposlední ad v podob m nové politiky (udržování nízké úrokové míry zvyšující sklon k investicím) mohou zajistit efektivní poptávku a plnou zam stnanost, a uzdravit tímto ekonomiku (Brožová, 2003). Z tohoto d$vodu p ipouští keynesiánský p ístup nevyrovnaný státní rozpoþet. Sociální stát není narozdíl od liberál$ chápán jako faktor ovlivující svou existencí a povahou zam stnanost negativn . „Sociální stát svými dávkami…totiž umožuje udržet koup schopnost obyvatelstva, a tak podporuje agregovanou poptávku, která stimuluje r$st poþtu pracovních míst a tedy i snižování nezam stnanosti“ (Mareš, 1994:31). Inflaci považují keynesiánci za menší zlo než p etrvávající nezam stnanost.
1.3.3 Nezávislý proud Do tohoto sm ru m$že být za azeno n kolik skupin, jejichž spojujícím znakem je myšlenka, že tržní ekonomika je sama o sob dostateþn stabilní, obsahující samoregulaþní mechanismy, které jsou schopny navracet ji do stavu rovnováhy. Zastánci konzervativní ekonomie pochybují o úþinnosti státních zásah$, které považují za p íþinu destabilizace ekonomiky. Podle nich by vláda nem la intervenovat, ale místo toho by rad ji m la vytvá et stabilní podmínky pro fungování tržního mechanismu. Jedná se p edevším
o
monetarismus
s hlavním
p edstavitelem
M.
Friedmanem,
novou
klasickou
makroekonomii - školu racionálních oþekávání s R. E. Lucasem jako v$dþí osobností a ekonomii strany nabídky s A. B. Lafferem.
Ješt než budou p iblíženy postoje t chto škol k nezam stnanosti, je pot eba v novat pár slov vztahu nezam stnanosti a inflace.
po zboží i p i neplné zam stnanosti. Hovo í se o technologické nezam stnanosti, zp$sobené nástupem stroj$ a za ízení, které prudce zvyšují produktivitu práce a šet í použití živé práce“ (Mareš, 1994:30).
- 23 -
Vztah nezam stnanosti a inflace Analýzu dosahování plné zam stnanosti provedl Samuelson (1995). Využil klasický tvar Phillipsovy k ivky (PC) znázorující substituþní vztah mezi nezam stnaností a mzdovou inflací, p iþemž zm ny ve vývoji nominálních mezd byly vysv tlovány na základ zm n poptávky po pracovních silách. Pozd ji byl p edstaven P. A. Samuelsonem a R. Solowem rozší ený model se vztahem mezi mírou nezam stnanosti a cenovou hladinou, kdy tempo r$stu cenové hladiny bylo dáno rozdílem mezi tempem r$stu mezd a tempem r$stu produktivity práce. Takto modifikovaná Phillipsova k ivka byla podkladem pro zpochybn ní dosahování plné zam stnanosti v duchu keynesiánského myšlení (Brožová, 2003). Snížení nezam stnanosti m$že být dosaženo pouze za cenu zvýšení cenové hladiny a naopak r$st nezam stnanosti p inese stabilizaci cenové hladiny.
M. Friedman s E. S. Phelpsem nov formuloval Phillipsovu k ivku s použitím pojm$ p irozené míry nezam stnanosti a inflaþního oþekávání. Pouze v krátkém období je možná zam nitelnost inflace a nezam stnanosti, protože ekonomické subjekty podléhají pen žní iluzi. V krátkém období dochází spoleþn s r$stem inflace a produkce ke snížení nezam stnanosti. ýasem však pen žní iluze vyprchá, nezam stnanost se vrátí na svou p$vodní úrove. Návrat na úrove p irozené míry nezam stnanosti ale neznamená snížení inflace, nýbrž tato setrvává na své vyšší úrovni v duchu adaptivních inflaþních oþekávání. Oþekávaná inflace se tak stává skuteþnou a setrvaþnou. P irozená míra nezam stnanosti je tedy znakem dlouhodobé rovnováhy ekonomiky, kdy neexistuje nedobrovolná nezam stnanost a míra inflace je stálá, inflaþní oþekávání se nem ní (Brožová, 2003).
Samuelson (1995) v této souvislosti uvádí, že „jediná míra nezam stnanosti, která je konzistentní s ustálenou mírou inflace, je p irozená míra nezam stnanosti. Z toho plyne, že dlouhodobá Phillipsova k ivka je vertikální“ (Samuelson, Nordhaus, 1995:331) na úrovni p irozené míry nezam stnanosti a v dlouhém období, narozdíl od krátkého, žádná zam nitelnost mezi nezam stnaností a inflací neexistuje.
Graf 7 popisuje Phillipsovu k ivku v krátkém i dlouhém období.
Graf 7: Phillipsova k ivka Míra inflace
Dlouhodobá PC
Krátkodobá PC
U*
Míra nezam stnanosti
Pozn.: U* - p irozená míra nezam stnanosti. Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:334).
- 24 -
Monetarismus „Monetaristé mají sklon v it, že velká þást nezam stnanosti je bu dobrovolná, nebo plyne ze špatn navržených opat ení hospodá ské politiky…Nep ítelem ekonomické efektivnosti je spíše inflace než nezam stnanost…Jsou ochotni riskovat vysokou nezam stnanost, aby zabránili vysoké inflaci“ (Samuelson, Nordhaus, 1995:361). Monetaristická koncepce odmítá zásahy státu do ekonomiky, zd$razuje význam pen žních agregát$. Vznik nezam stnanosti je spojován s deformovaným trhem jako d$sledkem p edchozích státních zásah$. Snížení nezam stnanosti m$že být krátkodob dosaženo stabilním r$stem nabídky pen z. Dlouhodob však m nová politika nem$že ovlivovat úrove zam stnanosti, a tedy i nezam stnanosti, protože ta se vrací na svou p irozenou úrove, navíc jsou pen žní zm ny v delším þasovém horizontu neutrální a neovlivují reálné veliþiny (Brožová, 2003).
Nová klasická makroekonomie Je n kdy také nazývána školou racionálních oþekávání nebo monetarismus II. P ináší nový prvek, a to racionální oþekávání. 10 Tato škola odmítá státní zásahy do ekonomiky, v pojetí této školy jsou ceny a mzdy pružné a pohybují se dostateþn rychle, tím jsou všechny trhy v rovnováze. Z této teze se vyvozuje, že tém veškerá nezam stnanost je dobrovolná. Nedobrovolná nezam stnanost vzniká v p ípad , kdy poklesne poptávka po práci a ceny jsou nepružné. Lidé jsou nezam stnaní, protože považují své reálné mzdy za p íliš nízké a preferují proto volný þas (Samuelson, Nordhaus, 1995). Neexistuje zam nitelnost mezi nezam stnaností a inflací ani v krátkém období, ekonomické subjekty nepodléhají pen žní iluzi. Výkyvy ve vývoji nezam stnanosti mohou nastat, pokud si lidé vytvo í nesprávná oþekávání a myln interpretují zm ny nominálních mezd. Dlouhodob bude nezam stnanost sm ovat k úrovni p irozené míry nezam stnanosti. Ekonomové školy racionálních oþekávání nazvali vertikální Phillipsovu k ivku (PC) jako pravdivou, krátkodobá jevová k ivka PC je pojímána jako d$sledek mylného chování pracovník$ na zm ny nominálních mezd.
Graf 8 popisuje Phillipsovu k ivku v pojetí školy racionálních oþekávání.
Graf 8: Phillipsova k ivka ve škole racionálních oþekávání Tempo r$stu mezd
Pravdivá PC
Jevová PC
U*
Míra nezam stnanosti
Pozn.: U* - p irozená míra nezam stnanosti. Pramen: Samuelson, Nordhaus (1995:376). 10
Ekonomické subjekty berou v potaz všechny dostupné informace ze souþasnosti a o budoucnosti, kdy využívají odhady a prognózy o budoucím vývoji. „Podle racionálních oþekávání jsou p edpov di nep edpojaté a jsou založené na všech dostupných informacích“ (Samuelson, Nordhaus, 1995:372).
- 25 -
Ekonomové školy racionálních oþekávání (T. J. Sargent, N. Wallace) také p išli s tezí o neúþinnosti hospodá ské politiky. Za p edpokladu pružných mezd a racionálních oþekávání nem$že být anticipovaná hospodá ská politika úþinná p i ovlivování produktu a zam stnanosti, protože ekonomické subjekty jsou schopny p edvídat d$sledky vládních opat ení a um jí se jim p izp$sobit, takže hospodá ská politika nedosáhne svých cíl$. Úþinná by podle zastánc$ této školy byla politika jednoduchých a pevných pravidel (Samuelson, Nordhaus, 1995).
Ekonomie strany nabídky Zastánci tohoto liberálního sm ru se op t staví proti významné roli státu p i zajiš"ování plné zam stnanosti. Zastánci této školy preferují orientaci na nabídkové podn ty, dle jejich názoru na n nabídka více reaguje než reaguje na poptávku. Poukazují na význam podn t$ k práci, spo ení a investicím, zpochybují úlohu ízení poptávky a soust eují se p edevším na oblast daového systému. Základním požadavkem je snižování daových sazeb, nebo" vysoké dan odrazují lidi od práce a ti preferují více volného þasu. Výše daových sazeb tak zásadn stimuluje motivaci k práci (Brožová, 2003).
Z teorie plyne, že existují dv r$zné daové sazby, které zajiš"ují stejný p íjem státu. Snížení daové sazby nejen zvyšuje daové p íjmy, ale posiluje motivaci k práci, zatímco vyšší daová sazba odrazuje subjekty od nabídky práce a snižuje tak daový výnos (Samuelson, Nordhaus, 1995). Ekonomové strany nabídky se domnívají, že se díky nižším daním zvýší b žná spot eba, což povede ke zvyšování úspor a investic, a to vyvolá zvýšení produktu, v d$sledku þehož se dá oþekávat také snížení nezam stnanosti (Brožová, 2003). Dan by proto m ly být v takové výši, aby p$sobily stimulaþn , nikoliv odrazovaly pracovníky od ekonomické þinnosti. Podle výkladu A. B. Laffera je optimální míra zdan ní nižší než je míra zdan ní odpovídající tzv. Lafferovu bodu (znázorn nému na grafu 9).
Graf 9: Lafferova k ivka P íjem státu P íjem státu z daní z daní
Laffer$v bod Laffer$v bod
Zakázaná zóna zdan ní
Sazba dan v % Pramen: Brožová (2003:73).
1.3.4 Nová keynesiánská makroekonomie P edstavitelé tohoto proudu se zam ují na teoretické zd$vodn ní nepružných cen a mezd, pozornost v nují p evážn nástroj$m regulujícím stranu nabídky, a protože se podle názor$ p ívrženc$ nového
- 26 -
keynesiánského proudu trhy práce samy nevyþiš"ují, je pot eba urþitá státní regulace. Podle Brožové (2003) noví keynesiánci považují za hlavní p íþiny strnulostí cen a mezd kolektivní smlouvy.
Teorie psaných, resp. explicitních smluv odráží realitu, kdy se na trhu práce preferují dlouhodobé kontrakty fixující ceny a mzdy a tímto vytvá ejí strnulosti. Pokud se odchýlí rovnovážné mzdy, pro jednotlivé firmy to bude znamenat minimální ztráty, tzv. ztráty druhého ádu, nicmén na makroúrovni jsou ztráty mnohem vyšší, tzv. ztráty prvního ádu, „protože brání vytvá ení rovnováhy p i plné zam stnanosti“ (Brožová, 2003:75). Fixované nominální mzdy nemohou totiž reagovat na zm nu situace, nap . na zvýšenou poptávku a ceny, kdy následn firmy cht jí zvýšit výrobu a zam stnanost. V následujícím þasovém období kolektivní smlouvy zaruþují díky zvýšeným cenám již vyšší mzdy, þímž nep ímo sníží zam stnanost, protože firmy nebudou ochotny najímat za zvýšené mzdy více pracovník$ (Brožová, 2003).
Podle teorie nepsaných, resp. implicitních smluv firmy rozlišují dv skupiny zam stnanc$. Urþitá skupina pracovník$, která je najímána do firem jako poslední a propoušt na jako první, je zam stnávána þasto na kratší dobu, o udržení této skupiny, obvykle mén produktivních a kvalifikovaných pracovník$, nejeví zam stnavatelé zájem a nesnaží se je ve firm udržet p i p ípadných finanþních problémech. Dle Brožové (2003) tito pracovníci trpí þastou nezam stnaností. Druhou skupinu tvo í pracovníci zkušen jší a kvalifikovan jší, o které jeví firma zájem a snaží se je udržet zajišt ným mzdovým r$stem.
Nejen dv výše zmín né teorie, ale i teorie efektivnostních mezd se odráží na vzniku nezam stnanosti. Pro firmu je výhodné platit n kterým zam stnanc$m vyšší mzdy než rovnovážné. Vyšší mzdy znamenají pro pracovníky motivaci ke zvýšení pracovního výkonu, pracovníci nemají pot ebu dob e placenou práci opoušt t, snižuje se fluktuace a firm tak z$stávají hlavn kvalifikovan jší pracovníci. „Takové chování je sice výhodné pro jednotlivé firmy, ale na úrovni celé ekonomiky je p íþinou existence nedobrovolné nezam stnanosti“ (Brožová, 2003:75), plná zam stnanost není dosažena v d$sledku práv mzdových strnulostí.
- 27 -
2
ANALÝZA SITUACE NA ýESKÉM TRHU PRÁCE
V této druhé þásti diplomové práce, praktické þásti, je v nována pozornost situaci na trhu práce a vývoji nezam stnanosti od poþátku 90. let 20. století až po souþasnost. Jsou popisovány okolnosti, za kterých dochází na trhu práce v ýR k výkyv$m v poþtu nezam stnaných a zam stnaných. Nejd íve je však pozornost soust ed na na m ení nezam stnanosti a þlen ní obyvatelstva na trhu práce podle urþitých kritérií.
2.1
M ENÍ NEZAM STNANOSTI A KLASIFIKACE OBYVATELSTVA NA TRHU PRÁCE
V ýeské republice se pro m ení míry nezam stnanosti používají dva oficiální ukazatele. Jeden ukazatel pochází z ýeského statistického ú adu (ýSÚ) a druhý z Ministerstva práce a sociálních v cí (MPSV). Míra nezam stnanosti zjiš"ovaná ýSÚ na základ výb rového šet ení pracovních sil (VŠPS) 11 se používá hlavn pro mezinárodní srovnávání. V ýR jsou více využívány ukazatele, které zve ejuje MPSV na základ statistik ú ad$ práce. MPSV uvádí jako nezam stnané ty, kte í se na ú adech práce jako nezam stnaní skuteþn zaregistrují. Ú ady jsou tak schopny m it pouze oficiální nezam stnanost. Poþet skuteþn nezam stnaných, avšak neregistrovaných na ú adech práce, ale m ení uniká. Z tohoto d$vodu je výhodou VŠPS, že zachycuje jak nezam stnané registrované na ú adech práce, tak nezam stnané neregistrované. Pro rozbor situace na trhu práce je pot eba definovat následující ukazatele: 12 pracovní sílu, míru ekonomické aktivity a neaktivity, míru zam stnanosti, míru nezam stnanosti.
Pracovní síla zahrnuje všechny osoby starší 15 let, které splují požadavky na za azení mezi zam stnané nebo nezam stnané.
Míra ekonomické aktivity vyjad uje podíl poþtu zam stnaných a nezam stnaných (pracovní síly) na poþtu všech osob starších 15 let. V posledních p ti letech se pohybuje míra ekonomické aktivity 13 bez velkých výkyv$ v intervalu 59,2% až 60,4%. 11
„Metodika VŠPS v zásad vychází z doporuþení Mezinárodní organizace práce (ILO) formulovaných v rezolucích p ijatých mezinárodními konferencemi statistik$ práce“ (ýSÚ, 2005a:5). P edm tem šet ení ve VŠPS jsou domácnosti bydlící v náhodn vybraných bytech, kdy cílem je zjistit ekonomické a sociální postavení obyvatelstva na celém území republiky. VŠPS je kontinuální šet ení, jehož výsledky jsou vyhodnocovány a publikovány ve þtvrtletních intervalech (ýSÚ). 12 Metodické popisy ukazatel$ VŠPS, dostupné z http://www.czso.cz. 13 Tento ukazatel v jednotlivých regionech republiky vykazuje urþité rozdíly. Nejvyšší míru ekonomické aktivity vykazoval ve 2. þtvrtletí 2005 kraj Karlovarský a nejnižší míru ve stejném období kraj Královehradecký, podle ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
- 28 -
Graf 10 ukazuje vývoj ekonomické aktivity v ýeské republice za posledních 11 let. Graf 10: Míra ekonomické aktivity v ýR 62 61,5 61 60,5
%
60 59,5 59 58,5 58 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Rok y
Pozn.: V letech 1995 až 2004 jsou uvedena data pr$m rné roþní míry, v roce 2005 je uveden údaj ze 3. þtvrtletí. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou všechny osoby mimo pracovní sílu. Jsou to nap . starobní a invalidní d$chodci, dlouhodob nemocní, d ti p edškolního v ku, studenti, ženy v domácnosti, osoby na rodiþovské dovolené, aj. V tabulce 1 lze vid t rozd lení populace podle jednotlivých ukazatel$ na trhu práce ke 4. þtvrtletí roku 2004. Tabulka 1: ýlen ní populace ve 4. þtvrtletí 2004 0 – 14 let Populace celkem
Ekonomicky neaktivní 49,5%
15 a více let
Ekonomicky aktivní (pracovní síla) 50,5%
14,9% 34,6%
Zam stnaní v CS
46,2%
P íslušníci armády Nezam stnaní
0,2% 4,1%
Zam stnaní v NH
Pozn.: NH - národní hospodá ství, CS - civilní sektor. Pramen: ýSÚ (2005a:7).
Míra zam stnanosti vyjad uje podíl poþtu zam stnaných na poþtu všech osob starších 15 let. Dosáhla 55 % ve 3. þtvrtletí roku 2005. Graf 11 znázoruje míru zam stnanosti a souþasn poþet zam stnaných osob v þeském hospodá ství za posledních 11 let. Graf 11: ýasová ada ukazatel$ zam stnanosti zjiš"ovaná ýSÚ 5000
60
4950
59
4900
58
4850
57
Poþet 4800 zam stnaných v tis. 4750
Míra 56 zam stnanosti v % 55
4700
54
4650
53
4600
52 51
4550 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Zam stnaní
Roky
2004
2005 Míra zam stnanosti
Pozn.: V letech 1995 až 2004 jsou uvedena data pr$m rné roþní míry, v roce 2005 je uveden údaj ze 3. þtvrtletí. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
- 29 -
Míra nezam stnanosti pat í mezi nejsledovan jší a nejd$ležit jší ukazatele p i posuzování výkonu ekonomiky. Údaje o mí e nezam stnanosti jsou uvád ny v metodikách: 14 1. Registrovaná míra nezam stnanosti – procentuálním zp$sobem vyjad uje podíl, kde v þitateli je poþet dosažitelných neumíst ných uchazeþ$ o zam stnání a ve jmenovateli souþet zam stnaných z VŠPS, poþet pracujících cizinc$ podle evidence MPSV a MPO a poþet dosažitelných neumíst ných uchazeþ$ o zam stnání. 2. Obecná míra nezam stnanosti (ILO) - procentuálním zp$sobem vyjad uje podíl poþtu nezam stnaných na celkové pracovní síle, kde ukazatele jsou získány z výsledk$ VŠPS podle mezinárodních definic a metodických doporuþení Eurostatu. 15 Za nezam stnané jsou považovány ty osoby starší 15 let, které ve sledovaném období soub žn splovaly následující podmínky: 16 nebyly zam stnané, hledaly aktivn práci, byly p ipraveny k nástupu do práce. 3. Ukazatel
specifické
míry
nezam stnanosti
–
v procentech
vyjad uje
podíl
poþtu
nezam stnaných z urþitých skupin obyvatelstva, nap . podle sociálního postavení, v ku, vzd lání, apod. na shodn vymezené pracovní síle.
Graf
12
znázoruje
míru
nezam stnanosti
a
souþasn
poþet
nezam stnaných
osob
v
þeském hospodá ství za posledních 11 let.
Graf 12: ýasová ada ukazatel$ nezam stnanosti zjiš"ovaná ýSÚ 500
10
450
9
400
8
350
7
300
6 Míra nezam stnanosti 5 v %
Poþet nezam stnaných v tis. 250 200
4
150
3
100
2
50
1
0
0 1995
1996
1997
1998
1999
2000
Roky
2001
2002
2003
2004
Nezam stnaní
2005 Míra nezam stnanosti
Pozn.: V letech 1995 až 2004 jsou uvedena data pr$m rné roþní míry, v roce 2005 je uveden údaj ze 3. þtvrtletí. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
14
Metodické vysv tlivky ukazatel$ VŠPS, dostupné z http://www.czso.cz/. Na zaþátku ledna 2002 byl harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu (otázky kladené respondentovi), kdy prioritou se stala ekonomická aktivita respondent$ v referenþním týdnu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespo 1 hodinu, je podle metodiky ILO (Mezinárodní organizace práce) klasifikován jako osoba v zam stnání. 16 Pokud osoby nesplují alespo jednu ze t í následujících podmínek, pak jsou klasifikovány jako zam stnané nebo ekonomicky neaktivní (ýSÚ). Podle ILO nejsou jako nezam stnaní klasifikováni rovn ž ti, kte í sice pat í mezi registrované uchazeþe, ale nehledají si aktivn práci. Podle metodiky VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. 15
- 30 -
V praxi je možné, že se míra nezam stnanosti zjiš"ovaná MPSV a ýSÚ od sebe liší. Rozdíl 17 spoþívá p edevším v použité metodice, v p esnosti zdroj$ dat a také v þasové srovnatelnosti údaj$ zjišt ných MPSV a ýSÚ. Sv$j podíl na rozdílných mírách m$že hrát i úþast nezam stnaných na neformálním trhu práce. Graf 13 znázoruje míru registrované nezam stnanosti podle MPSV a souþasn obecnou míru nezam stnanosti podle VŠPS za posledních 13 let.
Graf 13: Míra nezam stnanosti podle MPSV a ýSÚ 12 9,02
10
6
9,9
7,3
7,8
9,19
8,97
6,5
8 Míra nezam stnanosti v%
9,15 8,54
8,7
8,54
4,8 4,3
8,8
8,1
8,3
7,9
3,9
4,3 4
6,04
4
4,28 3,29
2 2,95
3,08 2,99
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005
Registrovaná míra nezam stnanosti Obecná míra nezam stnanosti
Roky
Pozn.: V þervenci 2004 došlo ke zm n metodiky výpoþtu míry registrované nezam stnanosti. 18 Podle staré metodiky byla v roce 2004 registrovaná nezam stnanost 10,24%, podle nové metodiky 9,19%. Jsou využita data pr$m rné roþní míry nezam stnanosti. Pramen: Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz
Ekonomové p ipoušt jí, že m ení míry nezam stnanosti má své nedostatky. Frank a Bernanke (2003) uvád jí dv skupiny lidí, kte í se do nezam stnaných nepoþítají, i když by mezi nezam stnané být za azeni m li.
Jedná se o odrazené pracovníky, kte í se za poslední m síc nepokusili práci najít, ale práci by p ijali, kdyby byla n jaká k dispozici. „V tšinou íkají, že práci nehledali proto, že se o to v minulosti bez úsp chu pokoušeli, nebo jsou p esv dþeni, že na souþasném trhu práce nemohou žádné zam stnání najít“ (Frank, Bernanke, 2003:468). Druhou skupinu tvo í podzam stnaní, osoby, které mají takové zam stnání, které platov neodpovídá jejich kvalifikaci. Jsou to „pracovníci s nucen zkráceným úvazkem, kte í by rádi pracovali na plný úvazek“ (Frank, Bernanke, 2003:468). N kte í ekonomové proto namítají, že míra nezam stnanosti tu skuteþnou výši podhodnocuje a nezam stnanost by byla skuteþn vyšší, kdyby se tyto dv skupiny obyvatelstva zapoþítávaly.
17 18
Neplatí však, že by stabiln jedna míra byla vyšší než druhá, ob v þase kolísají. P íloha 1 blíže specifikuje zm nu v metodice výpoþtu míry nezam stnanosti.
- 31 -
2.2
SITUACE NA TRHU PRÁCE PED ROKEM 1989
V þeskoslovenské centráln plánované ekonomice do roku 1989 nezam stnanost statisticky neexistovala, tém všichni ekonomicky aktivní byli zam stnáni, m li pracovní místo a pobírali mzdu. Nelze však konstatovat, že plná zam stnanost existovala i v ekonomickém smyslu, což znamená, že zam stnaní nevykazovali takovou produktivitu práce, aby se produkt jejich práce rovnal mzd , kterou dostávali. Dá se íci, že otev ená nezam stnanost b žná v tržních ekonomikách byla v centráln plánované ekonomice nahrazena skrytou, nebo" velké množství pracovník$ dostávalo místo podpory v nezam stnanosti mzdu za práci, která by nebyla v tržních podmínkách honorována (Jonáš, 1997). „Vysoká míra zam stnanosti (a tím i ekonomické aktivity) však byla dosahována za cenu nízkých mezd a nízkých mzdových diferencí s nemotivaþním dopadem na výkonnost pracovník$. P ezam stnanost ve spojení se strukturálními deformacemi a neefektivní alokací pracovní síly p ispívala k nízké produktivit práce“ (Kade ábková, 2003:150). Charakteristická pro tehdejší stav na trhu práce byla pom rn vysoká zam stnanost žen a pracovník$ v d$chodovém v ku.
Zam stnanost byla soust ed na p evážn v oblasti pr$myslu, oblast služeb, kde byl zam stnán pouze zlomek práceschopného obyvatelstva, tak byla potlaþena. Ekonomická aktivita byla v þeskoslovenské centráln plánované ekonomice velmi vysoká: v roce 1950 se pohybovala na úrovni 49,6%, v roce 1970 dosahovala 69,9%, v roce 1991 66,6% (Jírová, 2002). V pr$b hu 90. let se ekonomická aktivita obyvatel snižovala, což ukazuje následující tabulka.
Tabulka 2: Ekonomická aktivita v pr$b hu posledních 13 let Míra 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 ekonomické aktivity v % 61,4 61,6 61,5 61,2 61,1 61,0 61,0 60,4 60,0 59,8 59,4 59,2 59,6 Pozn.: Jsou uvedena data pr$m rné roþní míry. V roce 2005 je uveden údaj ze 3. þtvrtletí. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
2.3
TRH PRÁCE V PRVNÍ POLOVIN 90. LET 2.3.1 První roky v pr$b hu transformace ekonomiky
Ke zm nám na trhu práce docházelo tak ka ihned po zahájení procesu transformace þeskoslovenské ekonomiky v roce 1990. Poprvé po mnoha desetiletích se objevila otev ená nezam stnanost. Mírný nár$st nezam stnanosti v prvních letech po rozpadu centráln plánovaného systému nebyl ani tak d$sledkem fungování trhu práce, ale spíše odrážel zm ny, ke kterým v tomto období docházelo. P edevším se jednalo o politicko-organizaþní a institucionální zm ny, þásteþný útlum výrob, snižování p ezam stnanosti, odbytové problémy uvnit ekonomiky, zaþínající privatizaci (Jírová, 1999). Místo kritéria zajiš"ování plné zam stnanosti se zaþala uplatovat kritéria efektivity a racionality na stran
- 32 -
poptávky po práci, na nabídkové stran se zaþal klást d$raz na schopnosti a pracovní výkon zam stnanc$ (Veþerník, 1996).
První období transformace ekonomiky bylo spojeno se zvýšenou nabídkou pracovních sil, p isp la k tomu populaþní vlna 70. let, která se výrazn ji projevila v 90. letech. Se zkrácením vojenské služby se uvolnili další pracovníci a na stav trhu práce m la vliv také lednová amnestie v roce 1990 (Jírová In Sp váþek a kol., 2002).
P echod na tržní ekonomiku byl doprovázen také výrazným poklesem produkce (v roce 1991 došlo k poklesu o 11,6% ve srovnání s rokem 1990), nebo" byly uzavírány neefektivní a nepot ebné výrobní þinnosti. V letech 1991 až 1992 poklesly reálné mzdy po liberalizaci cen zhruba o 30%. Zárove s poklesem produkce a reálných mezd došlo i k poklesu ekonomické aktivity obyvatel (s poklesem poþtu ekonomicky aktivních obyvatel, resp. s r$stem poþtu ekonomicky neaktivních souvisí klesající trend participace pracovní síly) a zam stnanosti, která byla zprvu snížena celkovým úbytkem pracovních sil, když ze zam stnání odešla þást pracujících d$chodc$, kte í tvo ili tém polovinu na celkovém úbytku pracovník$ (Veþerník, 1998). Výrazn se také snížila zam stnanost žen.
Od roku 1989 do roku 1993 ubylo z disponibilní pracovní síly celkem 678 tisíc lidí, nejv tší þást p edstavovali d$chodci, kterých odešlo více jak þtvrt miliónu osob, tj. asi 5% pracovní síly (Sirovátka, Žižlavský, 2002). P edþasné odchody do d$chod$ skuteþn p edstavovaly významný kanál odlivu p ebyteþných pracovních sil: v roce 1988 byl podíl muž$ d$chodc$ z osob v p edd$chodovém v ku 7,3% a žen d$chodky v p edd$chodovém v ku 8,9%, v roce 1993 podíl muž$ d$chodc$ z osob v p edd$chodovém v ku þinil 17,7% a žen d$chodky v p edd$chodovém v ku 16% (Veþerník, 1998:159). Podle Jonáše (1997) byl výrazný pokles zam stnanosti d$chodc$ výsledkem politiky vlády, která usilovala o to, aby lidé v p edd$chodovém a d$chodovém v ku nevytlaþovali z trhu práce mladší pracovníky.
V pr$b hu tohoto období došlo rovn ž k výrazným p esun$m pracovní síly mezi jednotlivými odv tvími, kdy nastal trend p esunu pracovních sil z odv tví pr$myslu a zem d lství do oblasti služeb. V období let 1989 až 1994 se snížil podíl zam stnaných v primárním sektoru z 15,2% na 8,7% a podíl zam stnaných v terciárním sektoru vzrostl ve stejném období z 41,7% na 50,5% (Jonáš, 1997).
Tabulka 3 ukazuje vývoj ekonomiky v pr$b hu transformace a tabulka 4 dává p ehled o stavu na trhu práce se základními ukazateli v letech 1990 až 2000. Zde se potvrzuje, že dochází k poklesu zam stnanosti v primárním a sekundárním sektoru a zvyšuje se zam stnanost v terciárním sektoru.
- 33 -
Tabulka 3: Vývoj HDP v prvních letech transformace ýR 1990
1991
1992
1993
1994
1995
626,2 753,8 842,6 1020,3 1182,8 1466,7 HDP v mld. Kþs/Kþ, b žné ceny Index (p edchozí rok = 100) v %, 88,4 99,5 100,1 102,2 105,9 stálé ceny Pramen: Horálek (In OECD, 2001:169) podle OECD; Statistická roþenka ýR 2001, dostupné z http://www.czso. cz.
Tabulka 4: Základní ukazatelé na þeském trhu práce v letech 1990 - 2000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 Zam stnanost 5351 5059 4927 4848 4885 5012 v tis. osob 11,8 10,1 8,6 6,8 6,9 6,3 I. sektor v % 45,4 46,5 44,8 44,7 42,2 41,5 II. sektor v % 42,8 43,4 46,6 48,5 50,9 52,2 III. sektor v % 0,8 2,6 3,1 3,0 3,3 3,0 Míra nezam. v % Registr. uchazeþi o 39 141 163 155 172 156 zam stnání v tis. osob Pozn.: Jsou využita data pr$m rné roþní míry. Pramen: Jírová (In Sp váþek a kol., 2002:247) podle VÚPSV (2001).
1996 1997 1998 1999 2000 5044 4947 4869 4693 4590 6,0 5,7 5,5 5,2 4,8 41,0 41,3 41,2 40,7 40,1 53,0 53,0 53,3 54,1 55,1 3,1 4,4 6,0 8,5 9,0 161
220
312
443
470
Rok 1992 znamenal zásadní p elom ve struktu e zam stnaných v jednotlivých odv tvích hospodá ství, protože poprvé podíl osob zam stnaných v terciární sfé e (46,6%) p esáhl podíl osob zam stnaných v sekundárním sektoru (44,8%), což dokládá výše zmín ná p edchozí tabulka 4. Ale nejen zm ny mezi sektory, ale také zm ny ve vlastnických vztazích ovlivnily poþty zam stnaných v hospodá ství. Trend udržování nízké nezam stnanosti vyplýval p edevším z rozvoje soukromého sektoru. Na zaþátku roku 1990 zam stnávaly soukromé firmy 3% pracovník$, na konci roku 1992 bylo v soukromé sfé e zam stnáno více jak 50% pracovních sil (Jírová, 2002).
2.3.2 První vlna nezam stnanosti První vlnu nezam stnanosti lze þasov zaþlenit mezi léta 1990 až 1992. Míra nezam stnanosti se v první polovin 90. let pohybovala v rozmezí 1 – 4%. Data MPSV ukazují, že aþkoliv nedocházelo k výraznému nár$stu nezam stnanosti, p ece jen lze vypozorovat mírn nar$stající tendenci ke 4%. 19 Sirovátka a Žižlavský (2002) nazývají tuto etapu, období 1990 až 1992, obdobím þásteþné a kontrolované deregulace, protože byl regulován zejména mzdový vývoj. Nízké mzdové náklady totiž nenutily podniky k zavád ní nových technologií, které by omezily pot ebnost lidské práce, a tak nedocházelo k p íliš výraznému propoušt ní. Tato etapa má charakter „spíše jako opoušt ní p$vodních pracovních pozic pracovníky než propoušt ní pracovník$“ (Mareš, Vyhlídal, Sirovátka, 2002a:9).
19
P íloha 2 udává detailn jší p ehled o trhu práce v letech 1990-1995.
- 34 -
Touto vlnou nezam stnanosti byli zasaženi p evážn pracovníci rušených institucí a ú ad$ minulého režimu i podnik$ omezujících výrobu (Veþerník, 1998). Velké množství podnik$ bylo totiž nuceno omezit výrobu nebo bylo zrušeno z d$vodu neschopnosti se adaptovat na nové podmínky, také kv$li zrušeným dotacím, ale i z d$vodu rozpadu trh$ RVHP. Tato vlna postihla zejména pracovníky kvalifikované a flexibilní, kte í našli brzy uplatn ní v rychle se rozvíjejícím sektoru služeb (p evážn v oblasti bankovnictví, pen žnictví, také ve státním sektoru a maloobchod ). Sektor služeb zachytil odliv mnoha p ebyteþných osob, kte í byli uvoln ni p i transformaci velkých státních podnik$. Velké množství osob se také uplatnilo v nov se rozvíjející oblasti drobného podnikání. Relativn rychlý postup malé privatizace, také vysoký sklon obyvatelstva k podnikání a p evážn dobrovolná zm na zam stnání podnikav jšími lidmi, kte í odcházeli na perspektivn jší a lukrativn jší pracovní místa, to vše ovlivnilo první vlnu zam stnanosti (Veþerník, 1998).
Strukturní p esuny pracovník$ mezi odv tvími ukazuje následující tabulka 5.
Tabulka 5: Odv tvová struktura zam stnanosti v letech 1990 - 1995 Odv tví Zem d lství
v tis. osob v% v tis. osob Pr$mysl v% v tis. osob Stavebnictví v% Obchod a stravování v tis. osob v% v tis. osob Doprava a spoje v% v tis. osob Finanþní služby v% v tis. osob Nemovitosti v% v tis. osob Ve ejná správa v% v tis. osob Školství v% v tis. osob Zdravotnictví v% v tis. osob Ostatní služby v% v tis. osob Zam stnanost v% celkem Pramen: Jonáš (1997:52) podle ýSÚ.
1990 633 11,8 2025 37,8 403 7,5 613 11,5 371 6,9 28 1 382 7,1 96 0,3 317 5,9 280 5,2 204 3,8 5351 100
1991 510 10 1948 39 404 8 571 11 368 7 37 1 351 7 99 2 324 6 268 5 178 4 5059 100
1992 427 9 1798 36 408 8 644 13 366 7 51 1 339 7 123 2 326 7 268 5 176 4 4927 100
1993 333 7 1710 35 453 9 720 15 385 8 65 1 303 6 133 3 324 7 263 5 159 3 4848 100
1994 343 7 1652 34 444 9 811 16 359 7 75 2 348 7 145 3 322 7 260 5 140 3 4899 100
1995 339 6,6 1684 32,8 471 9,2 811 15,8 394 7,7 96 2 251 4,9 269 5,2 330 6,4 309 6 172 3,4 5126 100
Pr$m rná roþní míra nezam stnanosti po roce 1990 v ýR nep ekraþovala dvoucifernou hranici, což ýeskou republiku odlišovalo nejen od ostatních transformujících se zemí, ale také od pr$m ru západoevropských zemí. ýeská ekonomika se adila mezi evropské zem s nízkou mírou nezam stnanosti a nenaplnila tak pesimistický scéná rapidního zvyšování nezam stnanosti
- 35 -
v poþáteþním období transformace. Z tabulky 6 je z ejmý odlišný vývoj nezam stnanosti v ýR v pr$b hu transformaþního období oproti ostatním evropským zemím.
Tabulka 6: Vývoj míry nezam stnanosti v % Zem 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 0,8 4,1 2,6 3,5 3,2 3,1 3,5 4,4 ýeská republika 1,5 12,3 12,1 12,6 10,9 10,3 10,0 8,9 Maarsko 6,1 11,8 13,6 16,4 16,0 13,3 12,4 11,6 Polsko 1,5 11,8 10,4 14,4 13,3 12,8 10,9 11,0 Slovensko x 10,1 13,4 15,4 9,1 7,4 7,3 7,0 Slovinsko 1,8 11,1 15,6 16,4 12,8 10,8 12,5 14,0 Bulharsko 1,3 3,0 8,4 9,9 10,9 9,5 6,3 9,0 Rumunsko 7,9 8,5 9,6 11,1 11,6 11,2 11,3 11,2 EU 5,9 6,6 7,3 8,0 7,9 7,6 7,5 7,3 OECD 2,1 2,1 2,1 2,5 2,9 3,1 3,3 3,2 Japonsko 5,6 6,8 7,5 6,9 6,1 5,6 5,4 5,0 USA Pozn.: x – údaj nezjišt n. Pramen: Veþerník (1998:307) podle Quarterly Labour Force Statistics, No. 4, 1997; OECD Economic Outlook, No. 62, 1997; Economic Survey of Europe, No. 1, 1998.
Graf 14 ukazuje vývoj nezam stnanosti ke konci jednotlivých let. Je jasn vid t, že míra nezam stnanosti se s výjimkou roku 1991 udržovala stále pod hranicí 4% až do roku 1997.
Graf 14: Vývoj registrované míry nezam stnanosti v letech 1991 - 2005
Roky
05 20
04 20
02
03 20
20
01
00
20
20
19
99
98 19
97 19
19
96
95 19
94 19
93 19
92 19
19
91
11 10 9 8 7 6 5 4 % 3 2 1 0
Míra nezam stnanosti v %
Pozn.: V roce 2004 dochází ke zm n výpoþtu míry nezam stnanosti. Jsou uvedena data míry nezam stnanosti k 31.12. jednotlivých let. Pramen: Statistická roþenka ýR 2001; Statistická roþenka ýR 2005, dostupné z http://www.czso.cz.
Politika zam stnanosti Pod politikou zam stnanosti je možno rozum t urþitý soubor opat ení, která upravují konkrétní situaci na trhu práce. V souvislosti s realizací státní politiky zam stnanosti (PZ) v ýR se þasto hovo í o aktivní a pasivní politice zam stnanosti. 20
20
Aktivní politika zam stnanosti (APZ) podporuje vytvá ení nových pracovních míst, orientuje se na zvýšení adaptability pracovní síly, zahrnuje kvalifikaþní a rekvalifikaþní programy, ve ejn prosp šné práce a spoleþensky úþelná pracovní místa, zabezpeþuje informaþní a zprost edkovatelské služby, apod. Pasivní politika
- 36 -
V období let 1990 – 1993 m la aktivní politika zam stnanosti 21 p ednost p ed pasivní formou, nov z ízené ú ady práce se velmi siln orientovaly na efektivní zprost edkování práce a na podporu tvorby nových pracovních míst a ve ejn prosp šných prací, což p isp lo v t chto letech k rychlému zam stnávání uchazeþ$ o zam stnání.
2.3.3 Druhá vlna nezam stnanosti Období v letech 1993 až 1996 je možno považovat za stagnaci þi relativní stabilitu na trhu práce, kdy se nijak výrazn nezvyšovala míra nezam stnanosti a stále setrvávala na hodnotách kolem 3%. V roce 1993 vykázala roþní míra nezam stnanosti hodnotu mírn pod 3%, v dalším roce pak byla o 0,3% vyšší a následn v roce 1995 v celostátním pr$m ru op t klesla na 3%. Rok 1996 byl posledním rokem, kdy míra nezam stnanosti dosahovala hodnoty mírn nad 3%.
Tuto etapu oznaþují Sirovátka se Žižlavským (2002) jako období deregulace strany nabídky práce, kdy rostly nároky na flexibilitu pracovník$ a na snížení vyjednávací moci odbor$. Zam stnavatelé zaþali klást na zam stnance vyšší požadavky a požadovali omezení r$stu mezd. „Naproti tomu byla v tomto období využita mnohá opat ení na ochranu zam stnavatel$…poskytnutím snadných úv r$ na velkou privatizaci a následným tolerováním zadluženosti podnik$ v$þi bankám a obchodním partner$m…“ (Sirovátka, Žižlavský, 2002:420). Jírová (2002) považuje za pozitivní fakt, že se v tomto období poda ilo udržet dobrou proporci mezi udržením sociáln p ijatelné míry nezam stnanosti, což implikovalo zachování sociálního smíru, a rychlostí a úsp šností privatizace.
Zam stnanost se p ízniv vyvíjela v letech 1994 a 1995, kdy byl její nár$st zp$sobený p evážn pokraþujícím hospodá ským oživením, díky tempu r$stu ekonomiky p ekraþujícím 5%, spojeným s r$stem nabídky volných pracovních míst (viz tabulka 9). K p íznivému vývoji p isp lo podle Brožové (2003) relativn pomalé tempo strukturálních zm n v ekonomice. Terciární sektor i nadále absorboval pracovníky z ostatních odv tví (míra zam stnanosti v terciárním sektoru byla v roce 1996 53%). Stabilit p ispíval i vysoký sklon obyvatelstva k podnikání. Podle Možného (2002) se rok 1994 zapsal jako výrazný mezník, protože poprvé byla zam stnanost v odv tví zem d lství, pr$myslu a t žb menší než 50% zam stnanosti celkové a ekonomika tak p ekroþila práh postindustriálního v ku.
Touto druhou vlnou nezam stnanosti byli z velké þásti postiženi pracovníci privatizujících se bank a velkých podnik$, pokles zam stnanosti však nejvíce poznamenal sekundární sektor (Brožová, 2003). Do skupiny nezam stnaných se za azují osoby s nízkou kvalifikací, resp. se základním vzd láním, zam stnanosti (PPZ) se podílí na vytvá ení a zabezpeþení p ijatelných životních podmínek pro doþasn nezam stnané tím, že jsou jim poskytovány dávky a podpory v nezam stnanosti. 21 V roce 1990 byly celkové výdaje na politiku zam stnanosti ve výši 0,141 mld. Kþ. V roce 1991 byly výdaje na APZ ve výši 0,773 mld. Kþ, což þinilo podíl 32% z celkových výdaj$ na PZ. V roce 1992 podíl výdaj$ APZ na celkových výdajích PZ vzrostl na 55% a byl ve výši 1,722 mld. Kþ.
- 37 -
s minimálními pracovními zkušenostmi – absolventi škol, zdravotn postižení obþané a ženy s malými d tmi. Podle Veþerníka (1998) byla tato vlna „vyvolaná dokonþením zm n ve vlastnických vztazích a restrukturalizací ekonomiky, spojenou i s technologickými zm nami“ (Veþerník, 1998:33). Podle oþekávání tak m la klesnout p ezam stnanost, která ješt p etrvávala ve formáln privatizovaných podnicích s vysokou státní úþastí.
Politika zam stnanosti V roce 1993 bylo vydáno na APZ 758 milión$ Kþ, což tvo ilo 34,8% z celkových výdaj$ na politiku zam stnanosti (PZ). V roce následujícím výdaje na APZ poklesly o 30 milión$ Kþ, ale stále tvo ily více jak 28% na celkových výdajích politiky zam stnanosti. V roce 1995 výdaje na APZ dosáhly výše 635 milión$ Kþ (Jírová, 1999), což p edstavovalo 26,3% z PZ. V roce 1996 výdaje na APZ þinily 558 milión$ Kþ (20,9% z PZ).
V této etap se intenzita využívání nástroj$ aktivní politiky zam stnanosti snížila ve prosp ch opat ení pasivní politiky zam stnanosti. Postupem þasu ubývalo dotací na vznik pracovních míst a míst pro praxi absolvent$ škol a zaþaly se poskytovat, se zvyšujícím se poþtem nezam stnaných, sociální podpory. Formou pasivní politiky zam stnanosti tak plynulo více finanþních prost edk$.
Tabulka 7 ukazuje poþet osob zapojených do APZ. Je zde vid t pokles ve vytvá ení nových pracovních míst v letech 1993 až 1996. Tabulka 7: Uchazeþi o zam stnání zapojení do APZ v letech 1991 - 1996 1991 1992 1993 Poþet osob zapojených 11 957 111 162 110 682 do APZ celkem 6 789 15 874 7 720 Ve ejn prosp šné práce 56,8 14,3 7,0 % z APZ 94 810 92 983 Spoleþensky úþelná pracovní místa 5 168 43,2 85,3 84,0 % z APZ x x 9 451 Místa pro praxi absolvent$ škol x x 8,5 % z APZ x 478 528 Místa v chrán ných dílnách x 0,4 0,5 % z APZ Pozn.: x – údaje nezjišt ny. Pramen: Horálek (In OECD, 2001:173) podle OECD, vlastní výpoþty.
2.4
1994
1995
1996
70 239 8 348 11,9 55 897 79,6 5 614 8,0 380 0,5
46 441 7 479 16,1 33 292 71,7 5 298 11,4 372 0,8
30 606 7 280 23,8 18 866 61,6 4 075 13,3 385 1,3
TRH PRÁCE VE DRUHÉ POLOVIN 90. LET
Následující roky se vyznaþovaly hospodá ským poklesem, kdy tempo r$stu ekonomiky zpomalovalo a zárove rychleji rostla míra nezam stnanosti. Druhá polovina 90. let byla obdobím, kdy následkem snižování p ezam stnanosti narostla rychle nezam stnanost a recese v letech 1997 až 1999 p inesla další strukturální zm ny. „Trh práce se kvalitativn zm nil – vazba mezi úrovní nezam stnanosti a
- 38 -
tempem r$stu ekonomiky oslabila, rizika nezam stnanosti se diferencovala a nakonec se projevily efekty hystereze (strnulosti) trhu práce“ (Sirovátka, Žižlavský, 2002:419). Makroekonomické ukazatele ilustrovaly zpomalení tempa r$stu ekonomiky a klesající míru zam stnanosti a ekonomové upozorovali na naléhavost dokonþení zm ny vlastnických vztah$ (Brožová, 2003). Ke snížení míry zam stnanosti p isp ly ale i další okolnosti, a to nap . nízký r$st poþtu obyvatelstva ve v ku 15 až 64 let a r$st poþtu ekonomicky neaktivních osob.
Tabulka 8 ukazuje tempo r$stu ekonomiky v letech 1996 až 2000 a graf 15 ilustruje klesající míru zam stnanosti a participace v pr$b hu recese.
Tabulka 8: Vývoj HDP v letech 1996 - 2000 1996
1997
1660,6 1785,1 HDP v mld. Kþ, b žné ceny Index (p edchozí rok = 100) v %, stálé ceny 104,2 99,3 Pramen: Statistická roþenka ýR 2005, dostupné z http://www.czso.cz.
1998
1999
2000
1962,5
2041,4
2150,1
98,9
101,2
103,9
Graf 15: Míra zam stnanosti a míra participace 74
72 70
%
68 66
64
1993 1994
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Roky Pozn.: ýasová ada míry zam stnanosti (VŠPS) není mezi roky 2001 a 2002 konzistentní vlivem harmonizace dotazníku se standardem Eurostatu. Míra participace – podíl pracovní síly na populaci ve v kové skupin 15-64 let, míra zam stnanosti – podíl zam stnaných na populaci ve v kové skupin 15-64 let. Pramen: Makroekonomická predikce ýR v þervenci 2005, dostupné z http://www.mfcr.cz.
V pr$b hu roku 1996 se zaþaly objevovat n které problémy, které naplno vykrystalizovaly v následujících letech: zaþala se projevovat segmentace trhu práce, velké regionální rozdíly v mí e nezam stnanosti a objevily se více postižené rizikové skupiny obyvatelstva na trhu práce.
- 39 -
Období v letech 1997 až 1999 m$že být oznaþeno jako deregulaþní na stran poptávky po práci, protože ochranná opat ení d íve uvalená na zam stnavatele ze strany státu se postupem þasu snižovala (Sirovátka, Žižlavský, 2002). M síþní míry nezam stnanosti se pohybovaly v rozmezí od 3,8% v roce 1997 až k hodnot více jak 9%, která byla dosažena v pr$b hu roku 1999. V p íloze 3 jsou uvedeny m síþní míry nezam stnanosti souþasn s poþtem volných pracovních míst a poþtem nezam stnaných osob v letech 1995 až 2005.
Graf 16 ukazuje vývoj m síþní míry nezam stnanosti v jednotlivých letech.
Graf 16: Vývoj registrované m síþní míry nezam stnanosti v letech 1995 - 2005 12 11 10 9 8 % 7
6 5 4 3
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
2
roky
Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
2.4.1 T etí vlna nezam stnanosti Roky 1997 až 1999 mnozí ekonomové a sociologové pojímají jako další, v po adí již t etí vlnu nezam stnanosti. M síþní míra nezam stnanosti p ekroþila na konci roku 1998 hranici 7% a v roce 1999 m síþní míra registrované nezam stnanosti p evýšila hranici 9% (viz graf 16). V pr$b hu t í let, od roku 1997 do roku 1999, se míra nezam stnanosti zvýšila z 5,23% na konci roku 1997 až na 9,43% na konci roku 1999 (pr$m rná registrovaná roþní míra v roce 1997 byla 4,28% a v roce 1999 þinila 8,54%). Ekonomické prognózy úsp šn p edpovídaly, že rychlejší r$st nezam stnanosti od roku 1997 nebude jen krátkodobým výkyvem, ale spíše signálem dlouhodob jšího rostoucího trendu. Hospodá ský r$st se zpomaloval, projevila se jednak m nová krize, jednak prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými regiony z d$vodu nedostateþné infrastruktury a špatné dopravní obslužnosti. Rychleji se zvyšoval také poþet dlouhodob nezam stnaných.
V ekonomice se prokázala úzká vazba mezi hospodá ským r$stem a poptávkou po pracovní síle, kdy p evyšující nabídka práce neodpovídala svou strukturou poptávce po ní. K negativním
- 40 -
makroekonomickým výsledk$m ekonomiky p ispívala zhoršující se situace þeských podnik$, v d$sledku stále trvající restrukturalizace a strukturálních zm n v ekonomice, a také nižší absorpþní schopnost terciárního sektoru. Recese v tomto období vedla k výraznému snížení poþtu volných míst v d$sledku propoušt ní, ale i eliminace d íve udržované p ezam stnanosti souþasn vedla k nár$stu nezam stnaných, což ukazuje následující tabulka.
Tabulka 9: Poþet registrovaných nezam stnaných a volných pracovních míst v letech 1993 - 2005 Poþet uchazeþ$ o zam stnání v tis. Volná pracovní místa v tis.
1993 1994
1995 1996 1997
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
2005
185
167
153
186
269
387
488
457
462
514
542
510
481
54
77
88
84
62
38
35
52
52
41
40
53
52
Pozn.: Jsou uvedena data k 31.12. jednotlivých let. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz; Jírová (1999:34); Statistická roþenka ýR 2005, dostupné z http://www.czso.cz.
Po celou dobu 90. let vykazuje vývoj celkové míry nezam stnanosti spoleþn s dlouhodobou mírou nezam stnanosti 22 stejnou vzr$stající linii, kterou naznaþuje i tabulka 10. Je z ejmé, že s rostoucí mírou nezam stnanosti se zvyšuje i poþet dlouhodob nezam stnaných. Toto se tak stává vážným problémem, protože dlouhá období zvýšené nezam stnanosti vedou ke zvyšování její p irozené míry. „…þím vyšší je nezam stnanost (a tedy þím delší je délka trvání nezam stnanosti), tím obtížn jší je rozbít onen zaþarovaný kruh stále se prodlužující nezam stnanosti“ (Dornbusch, Fischer, 1994:460).
Tabulka 10: Vývoj dlouhodobé nezam stnanosti v letech 1991 – 2000
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Míra nezam stnanosti
Celkový poþet nezam stnaných
v% 4,13 2,57 3,52 3,19 2,93 3,52 5,23 7,48 9,37
v tis. 221,7 134,4 185,2 166,5 153 186,3 268,9 386,9 487,6
Déle než 1 rok absolutn v tis. 8,7 23 27,3 34,7 36,2 37,6 52,9 86,8 144,7
% 3,92 17,11 14,74 20,84 23,66 20,18 19,67 22,43 29,7
8,78 457,4 175,6 38,4 2000 Pozn.: Jsou uvedena data dlouhodobé míry nezam stnanosti k 31.12. jednotlivých let. Pramen: Frýdmanová, Zamrazilová (1999:451) podle MPSV; MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz, vlastní výpoþty.
22
Dlouhodobá nezam stnanost je pro úþely této diplomové práce vyjad ována jako podíl poþtu dlouhodob nezam stnaných na celkovém poþtu nezam stnaných. V praxi se þasto využívá rovn ž ukazatel dlouhodobé nezam stnanosti, který je vypoþítán jako podíl poþtu nezam stnaných jeden rok a déle na celkové pracovní síle.
- 41 -
V letech 1999 a 2000 se pln projevil jev, ekonomy nazvaný jako hystereze. Tento efekt strnulosti znamená, že i když v budoucnu dojde k ekonomickému oživení, dlouhodobá nezam stnanost nepoklesne, ale z$stane na stejné úrovni, resp. klesne neúm rn málo ve srovnání s intenzitou oživení. Podíl dlouhodobé nezam stnanosti tak z$stává vyšší než p ed ekonomickou recesí. Snižuje se flexibilita pracovní síly a p etrvávají tak i nadále nerovnováhy na trhu práce (Sirovátka, Žižlavský, 2002).
V p íloze 4 jsou srovnávány hodnoty þeské krátkodobé a dlouhodobé míry nezam stnanosti v posledních n kolika letech s mírou nezam stnanosti v jiných zemích. Míra dlouhodobé nezam stnanosti je zde (v p íloze 4) vypoþtena jako podíl poþtu dlouhodob nezam stnaných na celkovém poþtu ekonomicky aktivních obyvatel.
Graf 17 ukazuje prudké zvýšení poþtu nezam stnaných v období let 1997 až 1999 a zhoršující se pom r uchazeþ$ o zam stnání na jedno volné pracovní místo.
Graf 17: Pom r mezi volnými místy a poþty uchazeþ$ o pracovní místo v letech 1995 - 2000 550
120
500
110 100
450
90 80
400 350 Poþet nezam stnaných 300 v tis. 250
70 60 50
200
Roky
Poþet nezam stnaných v tis.
2000
1999
1998
20
1997
100
1996
40 30
1995
150
Poþet volných míst v tis.
Poþet volných míst v tis.
Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
Nejen nár$st poþtu osob, které z$staly bez zam stnání déle než 1 rok, ale i marginalizace na trhu práce, týkající se celých sociálních skupin, pat í k významným charakteristikám t etí vlny. Tyto marginalizované skupiny jsou vystaveny vyššímu riziku dlouhodobé þi opakované nezam stnanosti. Na základ p íslušnosti k urþité sociální kategorii (nebo i na základ v ku, pohlaví þi zdravotního stavu) jsou tyto skupiny, dá se íci, diskriminovány (Veþerník, 1998).
Tato diskriminace je z velké þásti založena na stereotypech a p edsudcích, které jsou ve spoleþnosti stále udržovány v neprosp ch marginalizované menšiny. Smýšlení o menšin je do jisté míry podpo eno její nízkou kvalifikací, morálkou a špatnými þi žádnými pracovními návyky. V tšinou se
- 42 -
jedná o Romskou menšinu, tito uchazeþi o zam stnání jsou pak vytlaþováni na sekundární a neoficiální trhy nebo se stávají trvale závislými na sociálních dávkách.
Lze íci, že dopady recese na trh práce spojené s procesem deindustrializace nebyly ve struktu e zam stnanosti v jednotlivých sektorech hospodá ství rovnom rné, ale trh práce se v tomto období výrazn diferencoval. Jsou postiženy celé regiony, nejen jedinci, protože d$vody zvýšeného propoušt ní mají strukturální charakter, a to jednak p evažující nekvalifikovanou pracovní sílu, jednak nedostateþnou infrastrukturu nebo struktu e nabídky pracovních sil neodpovídající odv tvovou strukturu ekonomiky regionu. Nejvíce bylo zasaženo tradiþní odv tví, tj. oblast zpracovatelského pr$myslu, zem d lství, stavebnictví, chemie, hutního a hornického pr$myslu.
Nezam stnanost v tomto období postihuje nejvíce mladé lidi, zdravotn postižené obþany, osoby s minimální kvalifikací, ženy s malými d tmi. Nejpoþetn jší skupinou je v ková skupina mezi 20 až 29 lety. 23 Z hlediska kvalifikace jsou nejpoþetn jší skupinou vyuþení uchazeþi.
Politika zam stnanosti S r$stem nezam stnanosti rostly i náklady státu na politiku zam stnanosti, resp. na opat ení, která m la za cíl snížit nezam stnanost. Proto bylo nutné vytvo it a uplatnit efektivní nástroje, které pomohou výrazným zp$sobem snížit poþet nezam stnaných a zvýšit poþet volných pracovních míst. V roce 1997 bylo na aktivní politiku zam stnanosti vyþlen no více jak 500 milión$ Kþ, což mimo jiné pomohlo vytvo it více jak 10 tisíc míst pro ve ejn prosp šné práce a více jak 2,5 tisíce spoleþensky úþelných pracovních míst. Tabulka 11 ukazuje výdaje na APZ od druhé poloviny 90. let až do poloviny roku 2005.
Tabulka 11: Výdaje na aktivní politiku zam stnanosti v mil. Kþ APZ
PZ celkem
% APZ na PZ
1997
552,0
3 972,0
13,9
1998
903,0
5 096,7
17,7
1999
1 921,8
7 631,2
25,2
2000
3 406,2
9 086,6
37,5
2001
4 063,3
9 522,3
42,7
2002
3 483,3
9 879,1
35,3
2003
3 274,2
10 960,4
29,9
2004
3 937,9
11 750,4
33,5
1 822,5 5 509,9 33,1 2005* Pozn.: * - stav k 30.6. 2005. APZ – aktivní politika zam stnanosti, PZ – politika zam stnanosti. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz, vlastní výpoþty.
23
V roce 1997 tvo í v ková skupina 20-29 let 29,5% z celkového poþtu nezam stnaných, v roce následujícím 36,9% a v roce 1999 pak 37,7% z celkového poþtu nezam stnaných.
- 43 -
Tabulka 12 pak ukazuje poþet vytvo ených míst, o které se zasloužila aktivní politika zam stnanosti.
Tabulka 12: Poþet vytvo ených míst v rámci APZ VPP
SÚPM
AP a ZKM
CHD
Rekvalifikace
1997
11 760
2 626
3 757
533
11 448
1998
11 024
8 805
9 464
920
16 427
1999
14 800
15 445
11 131
1 059
22 938
2000
19 714
27 240
11 478
1 434
33 331
2001
18 962
21 398
9 872
1 032
35 145
2002
16 448
13 454
8 131
976
36 015
2003
14 703
17 488
8 842
1 185
42 753
2004
17 727
25 584
7 308
1 241
44 089
12 125 13 186 2 285 512 19 778 2005* Pozn.: * - stav k 30.6. 2005. VPP – ve ejn prosp šné práce, SÚPM – spoleþensky úþelná pracovní místa, AP a ZKM – absolventské praxe a získání kvalifikace mladistvých, CHD – chrán né dílny. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
V roce 1999 byl vládou vyhlášen tzv. Národní akþní plán zam stnanosti (NAPZ), který m l pomoci zlepšit situaci na trhu práce. Národní akþní plán zam stnanosti koncepþn vychází z Evropské strategie zam stnanosti (ESZ) s cílem zajistit plnou zam stnanost, oživit ekonomický r$st a v neposlední ad zvýšit konkurenþní schopnost þeské ekonomiky. NAPZ v jednotlivých zemích Evropské unie (EU) stanovuje každoroþn hlavní zám ry národních politik. NAPZ v ýR byl zpracován v n kolika oblastech, tzv. pilí ích: podpory zam stnatelnosti, rozvoje malého a st edního podnikání, adaptability podnik$ i zam stnanc$ na zm ny a podpory rovných p íležitostí všech osob. Byly vyhlášeny podp$rné programy pro nejvíce ohrožené regiony a skupiny nezam stnaných, priority a zám ry do budoucna, kde priority a zám ry vycházejí z širšího kontextu sociální politiky. Roli hraje p edevším aktivní politika zam stnanosti, ale také rozvoj drobného podnikání, oblast investiþních pobídek, vzd lávací systém, aj.
2.5
TRH PRÁCE PO ROCE 2000
Podle statistik ukazujících zam stnanost v r$zných odv tvích národního hospodá ství a podle míry nezam stnanosti lze konstatovat, že trend z konce 90. let pokraþuje: stále p etrvává pokles zam stnanosti v prvních dvou sektorech ve prosp ch t etího. V prvních letech nového tisíciletí stále p etrvává na þeském trhu práce efekt hystereze, podíl dlouhodob nezam stnaných se na celkovém poþtu nezam stnaných zvyšuje. 24 V roce 1998 dosahoval podíl dlouhodob nezam stnaných na celkovém poþtu nezam stnaných 22,4%, v roce 2000 38,4%, v roce 2003 þinil 40,3% a v minulém roce 2005 vzrostl podíl dlouhodobé nezam stnanosti na celkové mí e nezam stnanosti na 43,7%. 24
Jak ukazuje tabulka 10, podíl dlouhodobé nezam stnanosti na celkové nezam stnanosti vykazuje od poþátku 90. let rostoucí tendenci: v roce 1991 þinil 3,9%, v roce 1995 již 23,7%.
- 44 -
Zaþátek 21. století znamená podle Sirovátky a Mareše (2003) etapu zkvalitování tržního prost edí. Zvyšuje se p íliv zahraniþních investic do þeské ekonomiky, ekonomický r$st je obnoven.
Tabulka 13 ukazuje vývoj dlouhodobé nezam stnanosti v tomto období a tabulka 14 vypovídá o tempu r$stu ekonomiky v posledních letech.
Tabulka 13: Vývoj dlouhodobé nezam stnanosti v letech 2000 - 2005 Míra nezam stnanosti
Celkový poþet nezam stnaných
v%
v tis.
absolutn v tis.
%
2000
8,78
457,4
175,6
38,4
2001
8,90
461,9
171,2
37,1
2002
9,81
514,4
191,3
37,2
2003
10,31
542,4
218,4
40,3
2004
9,47
541,7
219,7
40,6
Déle než 1 rok
8,90 481,1* 214,3* 43,7* 2005 Pozn.: * - stav k 30.6.2005. Jsou uvedena data dlouhodobé míry nezam stnanosti k 31.12. jednotlivých let. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz, vlastní výpoþty.
Tabulka 14: Vývoj HDP v letech 2001 - 2005 2001
2002
2003
2004
2005
2315,3 2414,7 2555,8 2767,7 2931,1 HDP v mld. Kþ, b žné ceny Index (p edchozí rok = 100) v %, 102,6 101,5 103,2 104,7 106,0 stálé ceny Pramen: Statistická roþenka 2005, dostupné z http://www.czso.cz; Makroekonomická predikce ýR v lednu 2006, dostupné z http://www.mfcr.cz.
V období od roku 2000 do 2004 výrazn klesl poþet pracovních sil, a to o více jak 50 tisíc osob. P isp l k tomu p evážn nár$st ekonomicky neaktivních obyvatel (p evážn d$chodc$, student$). Z následujícího grafu, ukazujícího vývoj pracovní síly, je jasná tendence klesající pracovní síly mezi roky 1999 až 2003.
Graf 18: Pracovní síla v pr$b hu posledních 10 let 5230 5220 5210 5200 5190 tis. osob
5180 5170 5160 5150 5140 5130 5120 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Roky
Pozn.: Jsou využita data roþních pr$m r$. Pro roky 2005 a 2006 uveden odhad MF ýR. Pramen: Makroekonomická predikce ýR v þervenci 2003 a þervenci 2005, dostupné z http://www.mfcr.cz.
- 45 -
Zm ny v odv tvové struktu e pracovních sil v t chto letech 2000 až 2005 zpomalily, p echody pracovník$ mezi sektory již nebyly tak významné a zdá se, že se terciární sektor 25 již nasytil a jeho absorpþní schopnost pochytit pracovníky z jiných odv tví se oslabila (zm ny v zam stnanosti mezi sektory ukazuje tabulka 15). O to více však zaþal v posledních p ti letech expandovat tzv. kvartérní sektor, do n hož lze za adit taková odv tví jako v du a výzkum, sofistikované služby, informaþní technologie nebo také public relations.
Tabulka 15: Zam stnanost v % v jednotlivých sektorech hospodá ství I. sektor 5,1 2000 4,8 2001 4,8 2002 4,5 2003 4,3 2004 4,1 2005 Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
II. sektor 39,5 40 39,6 39,4 39,2 39,4
III. sektor 55,4 55,2 55,6 56,1 56,5 56,5
Lze konstatovat, že za prvních patnáct let své existence v tržním prost edí se þeský trh práce prom nil z rigidního, administrativn ízeného, na znaþn diverzifikovaný. Zm ny na pracovním trhu se dotkly nejen jednotlivc$, nýbrž celé ady odv tví a profesí. Nezam stnanost se z územního hlediska nerovnom rn rozprost ela a diferencovala, regiony zaþaly vykazovat obrovské rozdíly. Zv tšují se rozdíly v jednotlivých regionech, jednak ve struktu e pracovních sil a jednak ve struktu e a velikosti nabídky volných míst. Existují regiony s velmi nízkou, až podpr$m rnou mírou nezam stnanosti (Praha) a souþasn oblasti, kde se míra nezam stnanosti pohybuje na úrovni n kolika desítek procent (Most).
N které z region$ pat ily k územím ohroženým vysokou mírou nezam stnanosti již od poþátku 90. let a postupem doby se rozdíly mezi regiony ješt více prohlubovaly. Z velké þásti se jednalo o tradiþní zem d lské oblasti nebo o regiony závislé na jediném velkém podniku þi o oblasti t žebního a t žkého pr$myslu. Rizikové jsou nadále zem d lské oblasti s nízkou úrovní kvalifikace pracovník$, špatnou infrastrukturou a malou flexibilitou pracovních sil (Louny, Jeseník, Znojmo, apod.). Ohroženy jsou rovn ž bývalé pr$myslové regiony, kde docházelo v pr$b hu 90. let k útlum$m (Most, Karviná, Chomutov, Ostrava, Teplice, apod.).
V celém transformaþním období lze vypozorovat pozvolný nár$st dlouhodobé nezam stnanosti, v období recese se však tato nezam stnanost zvýšila výrazn . Regiony postižené vysokou mírou nezam stnanosti vykazují souþasn i vysokou míru dlouhodobé nebo opakované nezam stnanosti. Ze 25
Oblast služeb byla schopná vst ebat znaþnou þást pracovník$ z uvolovaných odv tví. Nejv tší p esuny osob se projevily v oblasti obchodu, p evážn pohostinství, ubytovacích služeb, opravárenství, pen žnictví, pojiš"ovnictví.
- 46 -
statistických dat lze vypozorovat úzkou souvislost mezi výší dosaženého vzd lání a trváním nezam stnanosti, kdy dlouhodobá nezam stnanost postihuje þast ji mén vzd lané vrstvy. A þást z této skupiny je nezam stnaností postihována opakovan . 26 Poþet osob dlouhodob nezam stnaných se n kolikanásobn zvýšil v porovnání s první polovinou 90. let. V posledních letech lze vid t intenzivní r$st podílu osob, které jsou nezam stnané déle jak 2 roky a naopak klesá podíl t ch lidí, kte í jsou nezam stnaní jen krátkou dobu, do 3 m síc$. Následující graf tento trend potvrzuje.
Graf 19: Procentní zastoupení skupin mezi nezam stnanými podle délky hledání zam stnání 45,0 40,0 35,0
do 3 m síc$
30,0
více než 3 m síce až 6 m síc$ více než 6 m síc$ až 1 rok
25,0 % 20,0
více než 1 rok až 2 roky
15,0 10,0
více než 2roky
5,0 0,0 1993
1995
2000
2001
2002
2003
2004
Roky
Pramen: ýSÚ (2005a), vlastní výpoþty.
2.5.1 ýtvrtá vlna nezam stnanosti V období let 2000 až 2002 nijak výrazn nedochází ke zvýšení nezam stnanosti, p esto se dá oznaþit za zaþátek þtvrté vlny nezam stnanosti. Hodnoty v rozmezí 8,1% až 9,8% stále neklesají k nižším hodnotách z období první poloviny 90. let. Zárove m$že být hodnoceno období let 2000 až 2002 jako etapa relativn bez velkých výkyv$. I p esto, že byl znovu nastartován ekonomický r$st a zesílil p íliv zahraniþních investic, nijak výrazn se nevytvá ela nová pracovní místa, jejich poþet naopak klesal (viz tabulka 9). Mareš, Vyhlídal a Sirovátka (2002a) v této souvislosti upozorují, že se m$že jednat, spoleþn s etapou t sn po recesi v roce 1997, o poþátek nového období „ekonomického r$stu bez nár$stu poþtu pracovních míst“, kterým se vyznaþují vysp lé ekonomiky (Mareš, Vyhlídal, Sirovátka, 2002a:9).
Na zaþátku roku 2000 bylo dosaženo zatím nejvyšší úrovn nezam stnanosti (v lednu byla registrovaná míra nezam stnanosti 9,8%), v pr$b hu roku však klesla. Podobný vývoj se opakoval i v roce 2001, kdy op t byla vykázána nejvyšší míra nezam stnanosti v lednu, a to ve výši 9,1% a od 26
„Ti, kdo tvo í jádro dlouhodob nezam stnaných, mají ve své anamnéze v celkovém souþtu relativn velmi dlouhou délku celkové nezam stnanosti nasbíranou po opakovaných propoušt ních. Jejich nevýhody a jejich chudoba jsou v každodenním život znásobeny tím, že podobn jsou na tom i jejich širší rodiny a lidé z jejich sociálních sítí“ (Mareš, Sirovátka In Sirovátka, Mareš, 2003:125).
- 47 -
února již nep ekroþila hranici 9%. V roce 2002 byla pr$m rná míra nezam stnanosti na úrovni 9,15%. Po celý rok s výjimkou jarních m síc$ se udržovala m síþní míra nezam stnanosti vyšší jak 9%.
V roce 2003 p ekroþila míra nezam stnanosti tzv. magickou hranici 10% (v prosinci dosahuje 10,3%) a na zaþátku roku následujícího má tém na dosah hranici 11%. Dá se proto usoudit, že roky 2003 až 2004 tvo í jádro þtvrté vlny nezam stnanosti, protože roþní pr$m rné míry nezam stnanosti vykazují nejvyšších hodnot (9,9% a 10,24% 27). P íloha 3 ukazuje, že se poþet nezam stnaných v pr$b hu roku 2003 stabilizoval (s výjimkou m síce kv tna) na úrovni více jak 500 tisíc osob, v roce 2004 bylo na ú adech práce zaregistrovaných více jak 550 tisíc uchazeþ$ o zam stnání.
Vývoj na trhu práce v minulém roce, v roce 2005, odrážel pokraþující ekonomický r$st s r$stem ekonomické aktivity a poklesem poþtu nezam stnaných. Pokles nezam stnanosti v posledních m sících roku 2005 byl d$sledkem p íznivé situace v ekonomickém cyklu, p ímých i nep ímých dopad$ zahraniþních investic. Strukturální nerovnováhy však stále p etrvávají. I když podíl dlouhodob nezam stnaných na celkové nezam stnanosti roste, pozitivní je skuteþnost, že r$st dlouhodobé nezam stnanosti se v absolutním m ítku zastavil (viz tabulka 13). V roce 2006 se m síþní míra nezam stnanosti pohybuje v úrovni 8,8% až 9,2%. 28 Rychlý r$st þeské ekonomiky a vytvá ení nových míst v úsp šných podnicích vytvá ejí p íhodné podmínky pro mírný pokles poþtu nezam stnaných. Na trhu práce nastává mírné oživení. Není ale dostateþné k tomu, aby dokázalo výrazn ji snížit poþet dlouhodob nezam stnaných osob a aby umožnilo vytvo it nabídku nových pracovních míst takových, která by odpovídala kvalifikacím a požadavk$m nezam stnaných.
Nezam stnanost se stále více koncentruje na osoby málo kvalifikované, osoby se zdravotním postižením, na ženy s malými d tmi a na nejmladší v kové skupiny. Tato skupina marginalizovaných osob vykazuje nižší adaptabilitu a v problémových regionech (stále zem d lských a bývalých pr$myslových) p etrvává kvalifikaþní nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle.
Tabulka 16 dokládá skuteþnost, že nejnižší v ková skupina je nejvíce ohrožena nezam stnaností, míra nezam stnanosti osob do 19 let se pohybuje na úrovni tém 42%.
27
Podle staré metodiky výpoþtu míry nezam stnanosti, platné do þervence roku 2004. V lednu 2006 byla registrovaná míra nezam stnanosti 9,2%, dosažitelných uchazeþ$ o zam stnání se zaregistrovalo na ú adech práce více jak 498 tisíc a více jak 59 tisíc bylo nabízených volných pracovních míst. V únoru byla registrovaná míra nezam stnanosti 9,1%, bez práce bylo 493 tisíc dosažitelných uchazeþ$ o zam stnání, poþet volných pracovních míst se zvýšil oproti lednu na 66 tisíc. Míra nezam stnanosti v b eznu klesla na 8,8%, dosažitelných uchazeþ$ o zam stnání bylo 480 tisíc, ú ady práce evidovaly ke konci b ezna 2006 více jak 70 tisíc volných pracovních míst, podle statistik MPSV. Nejohrožen jší regiony z$stávají nadále v Ústeckém kraji a na severu Moravy (okresy Most, Karviná, Jeseník, Teplice, Chomutov, Bruntál, Ostrava, D þín, apod.). 28
- 48 -
Tabulka 16: Míra nezam stnanosti v % dle v kových skupin celkem 15 - 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 - 59 let 60 - 64 let 65 a více let Pramen: ýSÚ (2005a).
1993
1995
2000
2001
2002
2003
2004
4,3 11,8 6,3 5,3 4,4 3,3 3,0 2,7 2,1 2,6 7,0 5,4
4,0 13,1 5,6 5,4 3,8 3,4 2,9 2,4 2,1 2,4 4,2 4,2
8,8 33,6 14,2 9,4 9,3 7,2 7,0 7,1 6,7 5,2 4,9 2,9
8,1 37,3 13,7 9,1 8,1 7,5 6,4 5,8 6,3 4,8 5,3 4,5
7,3 35,8 13,5 7,9 6,9 6,5 5,7 5,7 6,1 4,0 4,0 3,9
7,8 38,4 14,8 8,1 7,5 7,1 6,2 5,6 6,9 4,9 2,8 3,7
8,3 41,9 17,6 8,9 7,2 7,1 6,8 6,3 7,4 6,0 3,0 2,4
Bezesporu obtížn zam stnatelné z$stávají ty skupiny pracovník$, které vykazují objektivní p ekážky pro výkon daných povolání, jako jsou zdravotn postižení obþané, problematiþtí a sociáln nep izp$sobiví jedinci. V nezam stnanosti po delší dobu však z$stávají i p íslušníci etnických menšin a dlouhodobou nezam stnanost formují v posledních letech i lidé s nižším dosaženým vzd láním, absolventi bez praxe, starší v kové skupiny blížící se d$chodovému v ku nebo i ženy s malými d tmi þi obþané starající se o d ti ve v ku do 15 let nebo o t žce zdravotn postiženého obþana.
Nejpoþetn jší skupinou nezam stnaných stále z$stávají lidé ve v ku 20 – 24 let a pracovníci s nižším dosaženým vzd láním, resp. v tšinou vyuþení pracovníci. Graf 20 ukazuje podíl jednotlivých v kových skupin mezi nezam stnanými a data z grafu 21 potvrzují p evahu vyuþených mezi uchazeþi o zam stnání. Následující graf 22 potvrzuje již zmín ný fakt, že osoby s minimální kvalifikací pat í mezi nejvíce ohrožené skupiny, v roce 2004 byl v této skupin nezam stnaný každý þtvrtý þlov k.
Graf 20: Procentní zastoupení v kových skupin mezi nezam stnanými 20,0 18,0 15 - 19 let
16,0
20 - 24 let
14,0
25 - 29 let 30 - 34 let
12,0
35 - 39 let
% 10,0
40 - 44 let 45 - 49 let
8,0
50 - 54 let
6,0
55 - 59 let
4,0
60 - 64 let 65 a více let
2,0 0,0 1993
1995
2000
2001
2002
Roky
Pramen: ýSÚ (2005a), vlastní výpoþty.
- 49 -
2003
2004
Graf 21: Procentní zastoupení skupin podle vzd lání mezi nezam stnanými 50,0 45,0 40,0 35,0
Základní vzd lání a bez vzd lání
30,0
St ední bez maturity
% 25,0
St ední s maturitou
20,0
Vysokoškolské
15,0 10,0 5,0 0,0 1993
1995
2000
2001
2002
2003
2004
Roky
Pramen: ýSÚ (2005a), vlastní výpoþty.
Graf 22: Míra nezam stnanosti v % dle vzd lání 30 27 24 21
Základní vzd lání a bez vzd lání
18
St ední bez maturity
% 15
St ední s maturitou
12
Vysokoškolské
9 6 3 0 1993
1995
2000
2001
2002
2003
2004
Roky
Pramen: ýSÚ(2005a).
Graf 23 ukazuje poþet nezam stnaných osob a souþasn poþet volných pracovních míst. Je vid t jasná tendence rostoucího poþtu uchazeþ$ na jedno pracovní místo. Na konci roku 1995 byl pom r 1,7 uchazeþ$ na 1 pracovní místo, na konci roku 2000 to již bylo 8,7 uchazeþ$ na 1 pracovní místo a na konci roku 2005 to bylo 9,2 uchazeþ$ na 1 pracovní místo.
- 50 -
Graf 23.: Pom r mezi volnými místy a poþty uchazeþ$ o pracovní místo po roce 2000 600 550 500
120 110 100
450 400 Poþet 350 nezam stnaných 300 v tis. 250
90 80 Poþet 70 volných 60 míst v tis. 50
200 150 100
Roky
Poþet nezam stnaných v tis.
05 20
04 20
03 20
02 20
20
20
00
01
40 30 20
Poþet volných míst v tis.
Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
Politika zam stnanosti Vysoký poþet nezam stnaných v ekonomice bezesporu p edstavuje trvalé riziko a zdroj ekonomických a sociálních obtíží. Vláda se snaží o zmírn ní t chto obtíží a snaží se eliminovat disparity jak ve struktu e pracovních sil, tak ve struktu e a poþtu volných pracovních míst. Krom již zmín ných tradiþních nástroj$ aktivní politiky zam stnanosti zam ených na p ímou tvorbu pracovních míst, jako jsou ve ejn prosp šné práce, spoleþensky úþelná pracovní místa, chrán ná pracovišt , apod., zaþala ýeská republika od roku 1999 uplatovat program investiþních pobídek 29 jako jednu z možností, jak snížit nezam stnanost.
Zám rem této strategie je motivovat investory ke z ízení nových pracovních míst v regionech s nejvyšší mírou nezam stnanosti (míra nezam stnanosti v t chto regionech je vysoko nad pr$m rem míry v ýR) a k oživení ekonomické situace v daném regionu. Riziko však skrývá fakt, že po skonþení daových výhod m$že nastat odchod investor$ z region$. Velikost pobídek je odstupována podle míry nezam stnanosti v oblasti, kde má investor zájem investovat, to znamená, že þím vyšší je míra nezam stnanosti v daném regionu, tím vyšší je poskytovaná hmotná podpora. Pozitivním však z$stává fakt, že pracovníci p ijímáni v rámci této investiþní strategie mohou být školeni þi rekvalifikováni pro budoucí zam stnání v daném regionu, ale p ínos z rekvalifikace se m$že projevit, respektive trvat, i tehdy, pokud pracovní pom r v dané lokalit skonþí. Sv$j rekvalifikovaný potenciál mohou totiž v budoucnu teoreticky uplatnit i na jiných místech. Nicmén , data z MPSV a ýSÚ zatím nenaznaþují, že by vládou prosazovaná strategie pomohla výrazným zp$sobem snížit poþet nezam stnaných.
K ešení stávající situace na trhu práce m la v tomto období p isp t i úprava legislativy, zejména zm ny v zákon þ. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis$, s úþinností od 1. 10. 2004. Tento zákon zp ísnil podmínky pro evidenci nezam stnaných na ú adech práce, podmínky pro 29
Systém investiþních pobídek zahrnuje investiþní pobídky poskytované dle zákona þ. 72/2000 Sb., o investiþních pobídkách, ve zn ní pozd jších p edpis$.
- 51 -
vznik nároku na podporu v nezam stnanosti a závazná pravidla p i zprost edkování zam stnání agenturami práce. Do tohoto zákona byly dále zaþlen ny nap . postihy pro zam stnavatele za pokraþování tzv. švarcsystému. 30
Vláda dále bojovala s nezam stnaností umožn ním p edþasných odchod$ do d$chodu, což už bylo využito také v první polovin 90. let. V roce 2001 odešlo do p edþasné penze 58% osob, kterým byl p iznán v daném roce d$chod. Tato forma boje proti nezam stnanosti sice v krátkém þasovém horizontu pom$že þásteþn vy ešit problém nezam stnanosti, v delším období se však stává vysoce neefektivním ešením, nebo" nejenže se snižuje ekonomická aktivita skupiny osob v p edd$chodovém v ku, ale zvyšuje se hlavn sociální závislost a tlaky na chod penzijního systému.
30
Zast ený pracovn -právní vztah, kdy zam stnavatel najímá živnostníka na provád ní úkol$ vyplývajících z jeho hlavní þinnosti a živnostník pro n j pracuje de facto jako zam stnanec. P ímé výhody vyplývají z ušet ených náklad$, bohužel rizika vyvstávají z nedostateþné míry ochrany v p ípad nemoci, pracovního úrazu þi odpov dnosti za škodu, apod.
- 52 -
3
ROZBOR PÍýIN NEZAM STNANOSTI V ýR
V této þásti diplomové práce jsou charakterizovány p íþiny nezam stnanosti v þeské ekonomice. Jsou popisovány hlavní faktory z první poloviny 90. let a následn ve vztahu k vývoji ekonomiky jsou rozebírány další p íþiny vzr$stající nezam stnanosti, které se podepsaly na souþasném stavu trhu práce. Tato þást práce se proto zam uje na klíþová fakta, která výrazným zp$sobem ovlivnila vývoj míry nezam stnanosti.
3.1
PRVNÍ POLOVINA 90. LET A NÍZKÁ NEZAM STNANOST 3.1.1 Poþáteþní podmínky
Jedním z d$vod$ nízké míry nezam stnanosti v první polovin 90. let v ýR byly výchozí podmínky na trhu práce, které byly p ízniv jší než v ostatních transformujících se východoevropských zemích. Pracovní síla byla více kvalifikovaná, i když podíl osob s vysokoškolským vzd láním na pracovní síle byl nízký, podíl pracovník$ v zem d lství byl nižší než v ostatních zemích, podnikatelské klima bylo p íznivé a relativn málo rozvinutý terciární sektor p edstavoval d$ležitý potenciální zdroj poptávky po pracovní síle (Jonáš, 1997). Úrove vzd lání þeských pracovník$ byla ve srovnání s jinými transformujícími se ekonomikami vysoká. Tato p izp$sobivost na strukturální zm ny p isp la jistou mírou k omezení prudkého r$stu nezam stnanosti.
Také diversifikovaná pr$myslová základna na poþátku transformace p isp la k menší zranitelnosti ekonomiky v$þi transformaþním šok$m (Jírová, 2002). Nelze nezmínit také silnou devalvaci þeské m ny na zaþátku roku 1990. Tento fakt sice p ímou cestou neovlivnil nezam stnanost, m l ale vliv na pokles reálné mzdy a r$st exportu následovaný hospodá ským r$stem. Všechny zmín né okolnosti vedly k pom rn pružnému fungování trhu práce, rychlému zam stnávání osob, které p išly o zam stnání, a tudíž k nízké mí e nezam stnanosti.
3.1.2 Mzdový vývoj Umírn nost mzdových požadavk$ p edstavovala další d$ležitý faktor. V roce 1993 se reálné mzdy rovnaly necelým 90% úrovn p ed transformací a hodnoty z roku 1990 dosáhly až na konci roku 1995 (105,1%). Mzdová regulace, která fungovala až do roku 1995, usm rovala inflaþní mzdové tendence. Pokud byl r$st pr$m rných výd lk$ vyšší než dohodnutý (k þásteþnému zvyšování mezd docházelo zejména ve státním sektoru, i když r$st mezd neodpovídal produktivit práce), uplatovalo se progresivní zdaování. Tím se zabraovalo rozvíjení inflaþní spirály ze mzdových náklad$ a podporovala se tak stabilita m nového kurzu a snižování míry inflace (Horálek In OECD, 2001).
- 53 -
Neinflaþní vývoj mezd byl proto faktorem zabraujícím poklesu zam stnanosti, a tedy rozší ení masové nezam stnanosti.
3.1.3 Zm na v poþtu pracovních sil a ekonomické aktivity Dalším faktorem, který se p iþinil o nízkou míru nezam stnanosti, bylo snížení v poþtu pracovních sil, kdy p edþasné odchody do d$chodu spoleþn s odchody žen z trhu práce vedly ke zvýšení poþtu ekonomicky neaktivních obyvatel. K nejv tšímu zvýšení ekonomické neaktivity došlo u kategorie nejstarších v kových skupin, protože poþet odchod$ do d$chodu p evýšil poþet odchod$ mimo trh práce, do stavu nezam stnanosti. Taktéž prodloužení mate ské dovolené se sociální podporou až na 4 roky bylo dalším opat ením ke snížení nabídky pracovních sil na trhu práce.
3.1.4 Tempo restrukturalizace a privatizace Zmín ny mohou být také další faktory zap íþiující nízkou míru nezam stnanosti, a to pomalé tempo restrukturalizace v podnikovém sektoru, pomalé tempo uvolování pracovník$ z neefektivních podnik$ a jejich p echod do stavu nezam stnanosti. Podle Jonáše (1997) však empirie tuto tezi p íliš nepotvrdila.
Podle Horálka (2001) byl nejd$ležit jší faktor þasový p edstih malé privatizace p ed velkou. „Z velkých firem odešlo asi 750 000 zam stnanc$ o 1-2 roky d íve, než zaþala jejich privatizace. Etapizací privatizace a sociální tvrdostí u výše a délky podpor v nezam stnanosti jsme se vyhnuli v tší dobrovolné (vyþkávací) nezam stnanosti“ (Horálek In OECD, 2001:170).
3.1.5 Státní politika zam stnanosti Mezi hlavními faktory, které udržovaly v první polovin 90. let míru nezam stnanosti na nízké úrovni, byla, krom již zmín ných, významná také politika zam stnanosti, která se zasloužila o založení nových institucí na trhu práce (Správa služeb zam stnanosti, okresní ú ady práce), vþetn informaþn poradenských st edisek pro volbu povolání a pro ešení problematiky nezam stnanosti ohrožených skupin a pro podporu samostatné výd leþné þinnosti. Významné byly specifické nástroje aktivní politiky zam stnanosti, zejména dotace na vytvá ení nových pracovních míst a programy pro zvýšení adaptability a integrace absolvent$ škol do zam stnání. I Horálek (2001) považuje aktivní politiku zam stnanosti za efektivní podporu tvorby nových pracovních míst. Co se týká vládních opat ení na trhu práce, lze shrnout, že nízká minimální mzda, 31 malá výše podpor v nezam stnanosti a jejich relativn krátké trvání zdražily hledání práce uchazeþ$m o zam stnání, kte í následn rad ji 31
V roce 1992 byla minimální mzda 2200 Kþs, v roce 1996 se zvýšila na 2500 Kþ.
- 54 -
akceptovali málo placenou práci, což udržovalo stále nízkou míru nezam stnanosti (Gitter, Scheuer, 1998).
3.1.6 Sociální klima Mezi p edstaviteli vlády, zam stnavatelských organizací a odbor$ probíhalo úsp šné vyjednávání o podmínkách zam stnávání, o vývoji mezd a aktivní politice zam stnanosti a výsledkem vyjednávání byly roþní dohody. P íznivé sociální klima, napln né porozum ním a d$v rou v pr$b hu transformace, zárove bez v tších demonstrací a stávek, se také podílelo na utvá ení p íhodné situace na trhu práce.
3.1.7 Migrace a neformální sektor I migrace a s ní související rozsah neformálního sektoru m ly do urþité míry vliv na p íliš se nezvyšující míru nezam stnanosti v tomto období. Podle odhad$ Výzkumného ústavu práce a sociálních v cí (Jírová, 2002) více jak 350 tisíc osob v roce 1993 vykonávalo n jaký druh neregistrované þinnosti, avšak nezjistilo se pln , zda se nejednalo o vedlejší þinnost. Vztah mezi zvýšením míry nezam stnanosti a snížením poþtu pracovních míst se v souvislosti s migrací cizinc$ na þeský trh práce jeví jako nep esný. „Proto neformální sektor spíše než aby poskytoval nové pracovní p íležitosti pro ty, kte í p išli o zam stnání vlivem restrukturalizaþního procesu, je ve skuteþnosti faktorem, který zp$sobuje migraci do ýR ze sousedních zemí“ (Jírová, 2002:22). Horálek (In OECD, 2001) se však domnívá, že snížení poþtu zahraniþních pracovník$ v naší republice a souþasn zvýšení poþtu þeských pracovník$ v zahraniþí jsou dalšími p íþinami udržování nízké míry nezam stnanosti v poþáteþních letech transformace.
3.1.8 Mobilita pracovní síly Nejen pohyby pracovník$ mezi státy, ale p edevším pohyby mezi jednotlivými sektory v hospodá ství a zejména p esuny osob, d íve zam stnaných ve státním sektoru, do soukromé sféry sehrály významnou roli. Proto lze považovat mobilitu pracovní síly za další, nemén významnou p íþinu nízké míry nezam stnanosti v prvních letech tržního hospodá ství v ýeské republice.
Veþerník (1998) však upozoruje na pot ebu obez etnosti p i pozitivním hodnocení nízké míry nezam stnanosti, protože aþkoliv není stát zatížen vysokými výdaji na politiku zam stnanosti a vládní þinitelé nízkou míru nezam stnanosti vítají kv$li udržitelnosti sociálního smíru, o výhodách nízké míry nezam stnanosti vznikají urþité pochybnosti kv$li p etrvávajícím inflaþním tlak$m, zp$sobeným rychlým r$stem mezd neodpovídajícím r$stu produktivity práce. Kv$li tlaku na r$st reálných mezd
- 55 -
v následujícím období došlo k oslabení jedné z nejv tších þeských komparativních výhod, a to levné pracovní síly.
3.2
DRUHÁ POLOVINA 90. LET A VYŠŠÍ NEZAM STNANOST 3.2.1 Ekonomický výkon
Jako hlavní p íþiny zvyšující se míry nezam stnanosti v období recese a období následném lze zmínit p edevším nep íliš povzbudivou ekonomickou situaci v þeském hospodá ství. Stále doznívala restrukturalizace a s ní související útlum n kterých odv tví v hospodá ství, regiony zasažené útlumem nabízely málo pracovních míst, zpomalila se dynamika ekonomického r$stu. Souvislost mezi vývojem ekonomiky a vývojem míry nezam stnanosti ilustruje již zmín ný Okun$v zákon. Jak Vašíþek a Sirovátka (In Winkler, Žižlavský, 2004) analýzou Okunova zákona pro ýeskou republiku zjistili, pokud tempo r$stu ekonomiky bude vyšší jak 3,14%, pak by m la míra nezam stnanosti klesnout o 0,76%. Bohužel, i když tempo r$stu ekonomiky dosahuje takové výše (od roku 2003 je r$st HDP vyšší jak 3,14%), míra nezam stnanosti neklesá tempem podle výše uvedené analýzy, ale udržuje se stále na vysokých mírách. Co víc, stávající nep íliš p íznivá situace na trhu práce p$sobí diferencovan na urþité skupiny nezam stnaných a na urþité regionální trhy práce. Následující graf ukazuje platnost, resp. neplatnost, Okunova zákona v ýR od roku 1993. Je vid t, že substituþní vztah mezi HDP a nezam stnaností není tak z ejmý, jak se z ekonomické teorie jeví. Pouze v letech 1995 až 1998 a 2003 až 2005 je možno nalézt negativní korelaci mezi veliþinami, podle dosažených hodnot lze však jen st ží uvažovat o shod teoretických úvah se skuteþností. Graf 24: Okun$v zákon v ýR 11 2004 1999
9
2005
2000
8 1998
2003
2002
10
2001
7 6
Ne zam stnanost v %
5 4 1997
3 2
1994
1993
1995
1996
1 0 -2
-1
0
1
2 3 HDP v %
4
5
6
7
Pozn.: Jsou využita data pr$m rné roþní míry registrované nezam stnanosti a pr$m rné meziroþní zm ny HDP. Od roku 2004 jsou využita data podle nové metodiky výpoþtu míry nezam stnanosti. Pramen: Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
- 56 -
Podle analýzy ýSÚ zam ené na dlouhodobý vývoj (ne)zam stnanosti a HDP se zam ením na þásteþné úvazky (ýSÚ, 2005c) vyplývá, že vývoj míry nezam stnanosti a HDP nevykazuje p íliš z etelnou vazbu. Vztah je spíše slab pozitivní, ukazující procentní r$st HDP a zárove procentní r$st nezam stnanosti. Souvislý a nep etržitý r$st þeské ekonomiky v posledních letech spoleþn s rostoucí mírou nezam stnanosti 32 a klesající mírou zam stnanosti je podle ýSÚ vysv tlován probíhající restrukturalizací a racionalizací. P íloha 5 dokládá výše zmín nou skuteþnost. Obecn jší záv ry však nelze z d$vodu krátkodobého charakteru grafu v p íloze 5 vyvozovat.
3.2.2 Podnikatelské prost edí Malému a st ednímu podnikání se nedostávalo podpory v d$sledku p ílišných bariér administrativních i finanþních, zejména u malých a zaþínajících firem. Mezi p ekážky dále pat ila také malá dostupnost úv r$ þi malá propojenost podnikatelského sektoru na v du a výzkum. Setrvávající vysokou míru nezam stnanosti podpo il i proces využívání nových technologií a modernizace, která kladla d$raz na úsporu pracovních sil. Existence zahraniþní konkurence zvýšila tlak na r$st produktivity práce a konkurenceschopnosti vyráb né produkce, což vyústilo ve snížení zam stnanosti a zvýšení nezam stnanosti. Rozsah tvorby pracovních míst v expandujících odv tvích nebyl natolik významný, aby zachytil v tšinu propoušt ných pracovník$.
Negativní roli sehrálo urþité nestandardní podnikatelské prost edí a vliv šedé ekonomiky. Rozkv t šedé þi stínové ekonomiky zaþal p edstavovat jisté riziko. Došlo ke znaþnému nár$stu drobného podnikání, které se odehrává na rozhraní legální a nelegální ekonomiky. Navíc, þasto se vyskytovaly p ípady, kdy nezam stnaní pobírali podporu v nezam stnanosti a souþasn pracovali tzv. naþerno.
Mnohdy se projevovala diskriminace ze strany zam stnavatel$ v$þi urþitým skupinám pracovník$. Polemikou z$stává otázka, do jaké míry je diskriminace založena na podjatosti, strachu nebo již získaných zkušenostech zam stnavatel$, že urþité skupiny pracovník$ nemají dostateþné p edpoklady pro výkon daného povolání.
3.2.3 Kvalifikaþní nesoulad Kvalifikaþní nesoulad mezi nabídkou uvolované pracovní síly a poptávkou po ní ješt více prohloubil nerovnováhy na trhu práce, resp. p evis nabídky práce v n kterých tradiþních pr$myslových odv tvích a naopak p evis poptávky po práci v nových rozvíjejících se oborech prohloubil cyklickou nezam stnanost o její strukturální složku. 32
V analýze jsou využita data pr$m rné míry nezam stnanosti podle MPSV i ýSÚ. V roce 2004 je použita míra nezam stnanosti podle staré metodiky výpoþtu, proto je v analýze zmiována rostoucí míra. Podle nové metodiky výpoþtu by však míra registrované nezam stnanosti poklesla a ukonþila by tak rostoucí trend.
- 57 -
Vzd lávací instituce nebraly þasto v potaz situaci na trhu práce, nereagovaly na pot eby trhu a kvalifikace absolvent$ se tak nepotkávala s požadavky poptávky po pracovní síle. Investice do lidského kapitálu, stálé zvyšování kvalifikace a rozší ení celoživotního vzd lání mezi v tší poþet obyvatelstva, to jsou základní p edpoklady pro úsp šné nalézání práce. „Vzd laný þlov k, ochotný poznávat nové, je þlov k ‚zam stnatelný‘ ve všech situacích, které p inese dynamický rozvoj v dy a techniky. Lidský potenciál, jímž vládne každá spoleþnost je nejvýznamn jším potenciálem ekonomického vývoje. Jestliže dopustíme, aby tento významný potenciál stagnoval, nerozvíjel se, pak bude boj s nezam stnaností prohraný“ (Jírová In Sp váþek a kol., 2002:252).
3.2.4 Legislativní opat ení Vysoké daové odvody z mezd zdražovaly náklady práce, které se þasto staly pro zam stnavatele neúnosn vysoké a nezbývaly jim volné prost edky na vytvá ení dalších pracovních míst. Mnozí zam stnavatelé tak rad ji preferovali zam stnávání pracovník$ na kratší úvazek nebo omezenou dobu. Zam stnávání pracovník$ na omezenou dobu má však svá pozitiva, i negativa. Na jedné stran se pracovníci po þase zp t vrátí na ú ad práce, a tudíž se poþet nezam stnaných zvýší. Na druhou stranu m$že být p edkládán relevantní argument, že po skonþení sjednaného úvazku se mohou pracovníci snadn ji a rychleji rekvalifikovat na jiná pracovní místa, než kdyby v zam stnání setrvali po delší dobu.
Relativn vysoké zdan ní práce zahrnující i p ísp vky na sociální a d$chodové zabezpeþení však bylo urþitým problémem i pro n které pracovníky, protože omezovalo jejich motivaci pracovat. Na druhou stranu ani výše mezd v urþitých odv tvích nebyla natolik motivující, aby se nezam stnaní v rámci svých možností rekvalifikovali a lépe se uplatnili na jiných pracovních místech.
Dalším faktorem, který se zap íþinil o vysokou míru nezam stnanosti, byl systém zaruþeného sociálního zabezpeþení a existence minimální mzdy. Malý rozdíl mezi podporou v nezam stnanosti a minimální mzdou umožoval setrvávání nezam stnaných mimo zam stnání, využívajících tak velkorysost záchranné sociální sít a ukazující malou motivaci pracovník$ vrátit se zp t do pracovního procesu. 33
3.2.5 Mobilita pracovní síly a flexibilita trhu práce Kv$li špatnému fungování trhu s byty, který je stále ve velké mí e regulován, a znaþn vysokým náklad$m na dopravu, þímž se do urþité míry omezuje možnost dojížd ní za prací, jsou pracovníci málo flexibilní v kontextu prostorové mobility. V kontextu kvalifikaþní mobility nejsou pracovníci 33
Tento efekt se þasto nazývá jako past nezam stnanosti.
- 58 -
p íliš ochotni se rekvalifikovat þi dále vzd lávat. Již zmín ná nízká mobilita a adaptabilita pracovník$, jak prostorová, tak kvalifikaþní, proto neumožovala pracovník$m využít svého potenciálu.
V souvislosti s nízkou flexibilitou trhu práce se má na mysli rovn ž nízký podíl pružných pracovních kontrakt$ (þásteþné úvazky, flexibilní pracovní doba, práce doma). Podle studie ýSÚ zam ené na dlouhodobý vývoj (ne)zam stnanosti a HDP se zam ením na þásteþné úvazky (ýSÚ, 2005c) se v ýeské republice projevuje negativní vztah mezi þásteþnými úvazky a nezam stnaností. „…obecn vyšší podíl þásteþných úvazk$ znamená nižší míru nezam stnanosti a nár$st práce na þásteþný úvazek není na úkor vytvá ení nových pracovních pozic na plný úvazek“ (ýSÚ, 2005c:10). Z toho ýSÚ vyvozuje, že pro ešení situace na trhu práce, v prvé ad snížení nezam stnanosti v ýR, by bylo vhodné využívat více zkrácených úvazk$.
3.2.6 Jev hystereze Charakteristickým rysem konce 90. let byl již zmín ný r$st poþtu dlouhodob nezam stnaných, pružnost trhu práce se znaþn omezila. Nízká flexibilita pracovních sil vedla k setrvávání vysoké míry nezam stnanosti a projevil se jev hystereze. Tento efekt m l podle Sirovátky a Žižlavského (2002) n kolik p íþin. Zaprvé, dlouhodob nezam stnaní ztrácejí motivaci k dalšímu hledání a dá se íci, že se s pozicí nezam stnaného již smí ili a rezignovali na jakýkoliv kontakt s ú ady práce. Zadruhé, existenci dlouhodobé nezam stnanosti provází ztráta pracovních návyk$ a dovedností, lidský potenciál v lepším p ípad stagnuje. A zat etí, dlouhodob nezam stnaní znamenají pro potenciální zam stnavatele znaþné riziko, protože jsou považováni za osoby s malou výkonností a nedostateþnými pracovními p edpoklady.
I když pozd ji došlo k oživení þeské ekonomiky, snížení dlouhodobé nezam stnanosti se neprojevilo. „Úrove nezam stnanosti je závislá zaprvé na poþtu nov registrovaných nezam stnaných, zadruhé na délce trvání nezam stnanosti t chto individuálních p ípad$. Efekt hystereze proto zp$sobuje, že dlouhodobá nezam stnanost nastavuje ,rostoucí hladinu‘, na které ve znaþné mí e závisí celková úrove nezam stnanosti“ (Sirovátka, Žižlavský, 2002:429).
Urþité strukturální nesoulady (kdy se na trhu práce vyskytuje velký poþet nezam stnaných a souþasn s nimi existuje nemalý poþet volných pracovních míst), nepružnosti a zm ny na trhu práce a zejména efekt hystereze ilustruje Beveridgeova k ivka. Beveridgeova k ivka ukazuje inverzní vztah mezi mírou nezam stnanosti a mírou pracovních míst, kdy empirie dokazuje, že nezam stnanost roste p i souþasném poklesu poþtu volných pracovních míst.
- 59 -
Podle teorie se Beveridgeova k ivka posouvá doprava, pokud se strukturální nesoulad volných pracovních míst a nezam stnaných pracovník$ zv tšuje. Jinými slovy, vzestup frikþní nebo strukturální nezam stnanosti se projeví posunem k ivky doprava, do v tší vzdálenosti od obou os sou adnic, ilustrující jak zvýšení nezam stnanosti, tak zvýšení volných pracovních míst, kdežto vzestup cyklické nezam stnanosti se projeví pouze posunem po k ivce sm rem doprava, ilustrující zvýšení nezam stnanosti a snížení volných pracovních míst (Kaufman, Hotchkiss, 2003).
Graf 25 ukazuje zmiovanou k ivku v pr$b hu 10 let v ýeské republice. V letech 1996 až 1999, kdy se prohloubily nerovnováhy na trhu práce, je jasná tendence inverzního vztahu mezi mírou volných míst a mírou nezam stnanosti. Dá se proto íct, že nezam stnanost v tomto období m la spíše cyklický charakter, což z ejm podpo í i fakt, že se jednalo o období recese. Urþité zlepšení, co se týká ekonomického výkonu i snížení míry nezam stnanosti, se projevilo v letech 2000 a 2001, což je také vid t na následující k ivce. V dalších letech se však situace na trhu práce op t zhoršila ve smyslu snížení poþtu volných pracovních míst a zvýšení míry nezam stnanosti.
Graf 25: Beveridgeova k ivka v ýR
Pramen: Galušþák, Münich (2005:5) podle MPSV.
Pokud se osy na grafu znázorující Beveridgeovu k ivku upraví tak, že nebudou indikátorem procentní míry nezam stnanosti a procentní míry volných pracovních míst, ale spíše budou ilustrovat absolutní poþty nezam stnaných a volných pracovních míst, dá se op t v urþitých þástech k ivky vyþíst klasický substituþní vztah mezi nezam stnaností a volnými pracovními místy.
Graf 26 zmín nou skuteþnost ilustruje. V p íloze 6 je pak do grafu vsunuta trendová spojnice.
- 60 -
Graf 26: Upravená Beveridgeova k ivka pro ýR 100 90
1995 1996
80 1994 Volná pracovní 70 místa v tis.
1997
60 2001 2000
1993 50
2005
40
1999
1998 30 100
2004
150
200
250
300
350
400
450
2002
500
2003
550
600
Poþet uchazeþ$ o zam stnání v tis.
Pozn.: Jsou využita data poþtu registrovaných uchazeþ$ o zam stnání a o poþtu volných pracovních míst k 31. 12. jednotlivých let. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz; Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www. czso.cz.
3.3
OBDOBÍ OD ROKU 2000 A VYSOKÁ NEZAM STNANOST 3.3.1 Výkon sousedních ekonomik
K hlavním p íþinám setrvání míry nezam stnanosti na stabilní úrovni, neklesající pod 8% v období po roce 2000, lze p iþíst nep íliš p íznivou hospodá skou situaci v západních evropských zemích, p evážn stagnaci N mecka, která do jisté míry ovlivuje i ekonomický výstup þeské ekonomiky.
3.3.2 Sezónnost Analytici a ekonomové viní ze stávajících vysokých m r nezam stnanosti sezónní práce. To však nem$že být zcela vysv tlujícím argumentem, protože sezónní výkyvy nejsou nahodilým jevem, který by nastal výjimeþn . Jedná se totiž o každoroþní shodné tendence. Vždy na zaþátku daného roku je oproti roku minulému mén pracovních p íležitostí v oblastech jako je zem d lství þi stavebnictví. Zd$vodn ním vyšších vykazovaných m r nezam stnanosti v zimních obdobích je i propoušt ní pracovník$ ke konci kalendá ního roku.
3.3.3 Strukturální nezam stnanost Co je však charakteristické pro tuto poslední etapu vývoje na trhu práce, je vysoká strukturální nezam stnanost. V urþitých regionech, zejména na severu ýech a Moravy, velké množství nezam stnaných osob nevyhovuje poptávce po pracovních silách. V regionech, kde probíhá útlum hlavních výrobních odv tví, se projevují znaþné odbytové problémy postižených podnik$ a
- 61 -
nevyhovující dopravní obslužnost brzdí mobilitu. V n kterých regionech se projevuje p ebytek urþité profese, v jiných regionech naopak p evládá dlouhodob nedostatek urþité profese. Výrazn jšímu zlepšení situace na trhu práce nepomáhá ani pozitivní trend vývoje ekonomiky. Stále totiž nedostateþná flexibilita a mobilita pracovních sil, do znaþné míry zap íþin na špatným stavem trhu s byty a nevyhovující infrastrukturou n kterých region$, brání nastolení rovnováhy, resp. slad ní nabídky s poptávkou.
Navzdory tomu, že statistiky ukazují dlouhodob jší trend (s malými výjimkami) zvyšujícího se poþtu vytvá ených pracovních míst a snižující se míry nezam stnanosti, což z ejm podporuje i dobrý ekonomický výkon národního hospodá ství, v posledních dvou letech se vytvá ení pracovních míst zastavilo, resp. poþet nových pracovních míst registrovaných k 31.12. let 2004 a 2005 (což ukazuje i tabulka 9) klesl. Znovu se potvrzuje, že souþasná nezam stnanost má podobu spíše strukturálního charakteru.
Jak poukazuje Kaufman a Hotchkiss (2003), vysoký nár$st volných míst a souþasn nezam stnanosti skrz celou oblast hospodá ství by mohl indikovat frikþní nezam stnanost, zatímco koncentrace volných míst v jedné oblasti hospodá ství a výskyt nezam stnanosti v jiné oblasti by mohl naznaþovat strukturální nezam stnanost. Další metoda, jak zjistit charakter nezam stnanosti, se jeví analýza délky nezam stnanosti. Vzhledem ke skuteþnosti, že se v posledních letech dlouhodobá nezam stnanost výrazn zvýšila a vzhledem k p edešlému vývoji jednotlivých sektor$ národního hospodá ství, se lze op t p iklonit k názoru, že se v podmínkách þeské ekonomiky jedná o strukturální nezam stnanost.
3.3.4 Mzdový vývoj Tendence zpomalujícího se r$stu mezd je patrná. Již od období recese a následných let je možno vysledovat pomalu rostoucí míru r$stu jak pr$m rných hrubých nominálních mezd, tak pr$m rných reálných mezd v národním hospodá ství. D$vodem je nízkoinflaþní prost edí, ob zúþastn né strany p i uzavírání pracovn -právních vztah$ a mzdových vyjednáváních jsou zvyklé na setrvávající nízkou míru inflace. R$st mezd není natolik výrazný, aby vytvá el tlak na r$st cenové hladiny. Tabulka 17 ukazuje tempo r$stu mezd.
Tabulka 17: Mzdový vývoj 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pr$m rné nom. mzdy 18,6 18,6 18,3 9,9 9,2 8,4 6,4 8,7 7,3 6,6 6,6 5,5 Pr$m rné reálné mzdy 7,8 8,7 8,7 1,3 -1,4 6,2 2,4 3,8 5,4 6,5 3,7 3,5 Souhrnná produktivita x x 4,6 -0,9 1,2 5,5 4,4 2,2 0,0 4,7 4,6 5,1 práce v HDP Pozn.: Jsou využita data meziroþní zm ny v %; x – údaje nezjišt ny. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz; Roþenka HN 2005; Makroekonomická predikce ýR v lednu 2006, dostupné z http://www.mfcr.cz.
- 62 -
Tabulka 18 ukazuje tempo r$stu inflace.
Tabulka 18: Inflaþní vývoj 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Míra inflace v % 20,8 10,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 Pozn.: Jsou využita data meziroþní zm ny. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
3.3.5 Nízkoinflaþní prost edí Hovo í-li se o mí e inflace ve spojitosti s nezam stnaností, pozornost by m la být v nována teorému Phillipsovy k ivky. Z vývoje Phillipsovy k ivky v ýeské republice (viz graf 27) v pr$b hu transformaþního procesu lze usoudit, že ne vždy zm ny nezam stnanosti a inflace probíhaly v souladu s ekonomickou teorií. Pokud by se však k ivkou proložila lineární spojnice trendu, je vid t jasná tendence klesající míry inflace a zvyšující se míry nezam stnanosti v þase (p íloha 7). P íloha 8 pak ukazuje Phillipsovu k ivku pro ýeskou republiku ve srovnání s jinými zem mi.
Graf 27: Phillipsova k ivka v ýR 22 1993
20 18 16 14 Míra inflace v%
12
1998
1994
10
1995
8
1996
1997
6
2001
2000
4
2004
1999
2
2005 2002
0 2
3
4
5
6
7
8
9
2003 10
Míra nezam stnanosti v %
Pozn.: Jsou využita data pr$m rné roþní míry registrované nezam stnanosti a pr$m rné roþní míry inflace. Pramen: Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
Klasický substituþní vztah mezi mírou nezam stnanosti a mírou inflace je možno s malými výjimkami najít od roku 1998, kdy tém „uþebnicov “ ukazuje zam nitelnost jednotlivých veliþin. Pr$b h Phillipsovy k ivky dokazuje, že v dob po recesi, kdy se výrazn zvýšila míra nezam stnanosti, zárove výrazným zp$sobem klesla míra inflace.
Také etapa po roce 2000, která znamená míru nezam stnanosti v hodnotách v tších než 8%, souþasn znamená udržení nízké míry inflace. Z grafu 27 je také možno spat it náznak setrvávající míry nezam stnanosti kolem hodnot 8-10%, což m$že ukazovat na p irozenou míru nezam stnanosti. Do
- 63 -
st edu pozornosti tudíž nastupuje dlouhodobá Phillipsova k ivka, která je vertikální práv na t chto hodnotách nezam stnanosti a omezuje jakoukoliv zam nitelnost mezi inflací a nezam stnaností v dlouhém období.
3.3.6 Ve ejné služby zam stnanosti Jako další p íþina nezam stnanosti by se m la zmínit nedostateþná personální kapacita zabezpeþení ve ejných služeb zam stnanosti. Jedná se p edevším o nedostateþný poþet odborných poradc$ na ú adech práce. Ú edníci jsou zahlceni návšt vami nezam stnaných a administrativou s tím spojenou (v d$sledku zvýšení poþtu nezam stnaných), v d$sledku þehož se jejich pracovní zát ž zvyšuje. Na komunikaci s klienty mají þím dál mén þasu. 34 ýas, který je nezam stnanému na ú ad práce v nován, nedovoluje uplatnit individuální p ístup. Protože zárove nedošlo k nijak výraznému zvýšení poþtu ú ednických míst þi prodloužení pracovní doby poradc$, resp. ú edník$, dá se p epokládat, že kvantita návšt v se ubírá na úkor kvality. V d$sledku toho se m$že stát, že nezam stnanému trvá nalezení zam stnání delší dobu a efektivita spolupráce s ú ady práce bude s frekvencí návšt v klesat. Z dalšího úhlu pohledu na zabezpeþení ve ejných služeb zam stnanosti m$že na povrch vyplynout skuteþnost, že ú edníci nemusejí mít dostatek informací o charakteristikách lokálního trhu práce.
Ve vztahu k zabezpeþení ve ejných služeb zam stnanosti, by se m la vzít v úvahu také vzd lanostní úrove pracovník$ na ú adech práce. ýasto chybí v urþitých problémových lokalitách odborníci na slovo vzatí, kte í by rozpracovali vhodné a cílené programy a kte í by dokázali vhodným zp$sobem aplikovat p ipravené nástroje politiky zam stnanosti (Winkler In Winkler a Žižlavský, 2004).
Špatná spolupráce mezi ú ady práce a zam stnavateli, kte í mají zákonnou povinnost oznámit aktuální poþet volných pracovních míst, ovlivuje frekvenci nalézání vhodného pracovního místa. ýasto jsou ze strany zam stnavatel$ poskytovány nep esné þi nepravdivé informace. Není výjimkou, že oznámená volná pracovní místa v okamžiku návšt vy uchazeþe o zam stnání jsou již obsazená. Rovn ž se stává, že volná pracovní místa v dob , kdy uchazeþ hledá zam stnání, existují, jsou však zam stnavatelem prohlášena za obsazená (Horák a Winkler In Winkler a Žižlavský, 2004). D$vod takového chování lze spat it ve strachu a neochot zam stnavatel$ p ijmout daného uchazeþe. Negativní postoj je v myslích zam stnavatel$ udržován a podporován s rostoucí délkou nezam stnanosti uchazeþe o dané pracovní místo. Ú edníci jsou v t chto p ípadech bezmocní, nemají dostatek pravomocí, aby chování zam stnavatel$ ovlivnili.
34
Podle studie Horáka a Winklera (In Winkler, Žižlavský, 2004) v regionech postižených nejvyšší mírou nezam stnanosti má ú edník pr$m rn 15 minut na konzultaci s nezam stnaným. Setkání se obvykle opakuje jednou za m síc.
- 64 -
3.3.7 Finanþní rozpoþet politiky zam stnanosti Stávající situace na trhu práce, tak, jak již byla nastín na výše, vyžaduje p ehodnocení finanþních prost edk$ na zabezpeþení jak aktivní, tak pasivní formy politiky zam stnanosti. I když je rozpoþet v þase navyšován, jeho výše je bohužel nedostaþující pro to, aby úþinn p$sobil na zlepšení souþasného nep íznivého stavu. Zvýšení finanþních prost edk$ je pot ebné zejména na realizaci program$ APZ, nebo" se ukazuje nedostateþný rozsah opat ení APZ. V tší finanþní zajišt ní si žádá i nedostateþné a nevyhovující personální zabezpeþení služeb zam stnanosti.
3.3.8 Strategie zam stnanosti I když byly ýeskou republikou p ijaty principy Evropské strategie zam stnanosti (ESZ) a v souvislosti s ní zpracovány st edn dobé a dlouhodobé koncepce národní politiky zam stnanosti, rozvíjeny programy a analyzovány p ínosy jednotlivých nástroj$ politiky zam stnanosti, samotné zpracování Národních akþních plán$ zam stnanosti (NAPZ) ješt nedává záruku zlepšení stavu þeského trhu práce.
Aþkoliv lze najít celou adu pozitivních p ínos$ NAZP (zapojení a integrace r$zných oblastí ve ejných politik, definování problém$ na trhu práce a formulování p ístup$ a opat ení), zdá se, že jen velmi t žko lze vyhodnotit komplexní, v cný p ínos plánu ke snížení nezam stnanosti. Slabinami NAPZ jsou nedostateþná konkretizace cíl$, které jsou formulovány v rovin obecné a nikoliv vztaženy na konkrétní situaci, a také ne zcela jasné a z ejmé definování kompetencí a zodpov dnosti za provedení a financování jednotlivých opat ení (Sirovátka a Rákoczyová In Winkler a Žižlavský, 2004).
Realizované vládní programy nejsou dostateþn cílené na nejvíce postižené skupiny nezam stnaných. Rekvalifikaþní programy jsou využívány relativn flexibilní pracovní silou, kdežto ta skupina nezam stnaných, která má nejv tší problémy s nalezením zam stnání, nejeví tendenci se do program$ zapojovat (Sirovátka a Rákoczyová In Winkler a Žižlavský, 2004). Používané opat ení a nástroje jsou þasto neadekvátní a neefektivní vzhledem k vynaloženým prost edk$m a poþtu umíst ných uchazeþ$ o zam stnání a v neposlední ad nedostateþná spolupráce mezi jednotlivými složkami služeb zam stnanosti se m$že jevit jako p íþina setrvalého stavu, kdy se jen velmi pomalu snižuje poþet nezam stnaných. V této souvislosti je nezbytná efektivn jší spolupráce pat iþných zainteresovaných institucí (vlády, sociálních partner$ a p edstavitel$ krajských orgán$), kdy je pot eba sladit opat ení hospodá ské politiky jak na národní úrovni, tak na regionální úrovni s opat eními politik jednotlivých, a" už se jedná o politiku sociální, daovou þi vzd lávací.
Pro zvýšení aktivního p ístupu nezam stnaných k ešení jejich situace byly vypracovány také Individuální akþní plány (IAP). Tyto plány slouží jako podklady pro jednání ú ad$ práce s
- 65 -
nezam stnanými. Lze konstatovat, že spolupráce je prohloubena a zam ena na individuální pot eby a problémy nezam stnaného. I když zejména narostlo pracovní vytížení poradc$ na ú adech práce a zvýšila se administrativní nároþnost, pozitivním p ínosem se jeví individuální p ístup ve smyslu v tší orientace na klienta a zlepšení informovanosti klient$ o možnostech využití konkrétních nástroj$ aktivní politiky zam stnanosti. Je p edevším preferován aktivní p ístup nezam stnaného k hledání zam stnání, d$raz je kladen na jeho samostatnost a odpov dnost. Protože IAP se zaþaly realizovat až v roce 2002, v souþasné dob jsou p ínosy stále vyhodnocovány. Z tohoto d$vodu se nyní ješt nedá zcela posoudit a vyhodnotit, jak tyto individuální akþní plány p isp ly ke zlepšení situace na trhu práce, tedy ke snížení poþtu nezam stnaných.
3.3.9 Legislativní opat ení Na zam stnavatele jsou v poslední dob kladeny stále tvrdší požadavky. Administrativní zát ž a regulaþní opat ení, zvlášt pro zaþínající podniky, je p íliš vysoká, jejich þinnost je tak zt žována a m$že dojít následn k nevyhnutelnému omezování tvorby nových pracovních míst. Je možno konstatovat, že p ílišné administrativní požadavky na stranu poptávky po práci jsou jedním z d$vod$ toho, že aþkoliv ekonomika roste, rostoucí trend v poþtu nov vytvá ených pracovních míst nelze potvrdit.
Nemalou roli hraje i mzdové vyjednávání a nep íliš umírn né požadavky odbor$ tlaþící na zvyšování mezd a omezování propoušt ní pracovník$. Touto strategií odbory chrání pouze insidery, ale pozice outsider$ na pracovním trhu, uchazeþ$ o zam stnání, se o to víc zhoršuje a možnost najít práci se snižuje.
Co se týþe instrumentu minimální mzdy, ada ekonom$ doporuþuje, aby se zvýšila a p evýšila hodnotu životního minima. Nezam stnaní by tak byli více motivováni ke vstupu do zam stnání. Následující tabulka ukazuje postupné zvyšování minimální mzdy do roku 2005.
Tabulka 19: Výše minimální mzdy v letech 1992 - 2005 Datum úþinnosti
1.1.
1.1.
1.1.
1.1.
1.7.
1.1.
1.7.
1.1.
1.1.
1.1.
1.1.
1.1.
1992 1996 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2002 2003 2004 2005
ýástka v Kþ 2200 2500 2650 3250 3600 4000 4500 5000 5700 6200 6700 7185 Pozn.: V roce 1992 byla minimální mzda 2200 Kþs. Pramen: ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
Oponenti zvyšování minimální mzdy však p ed p ílišným zvyšováním varují, protože zvyšující se þástka minimální mzdy nutn tlaþí nahoru i mzdové náklady pracovník$, v tšinou t ch málo kvalifikovaných, což se následn promítne v neochot zam stnavatel$ najímat další pracovníky, resp.
- 66 -
v nutnosti snížit souþasný stav. Zvýšení minimální mzdy 35 m$že vést k tomu, že zam stnavatel$m nemusí být vzhledem k jejich finanþním limit$m a zvlášt kv$li zákonnému opat ení umožn no zam stnat pracovníky, kte í by byli ochotni za nezvýšenou minimální mzdu pracovat.
35
Od 1.1 2006 byla zvýšena minimální mzda na 7570 Kþ oproti 7185 Kþ v roce 2005, v þervenci 2006 dojde k dalšímu zvýšení, a to na 7955 Kþ.
- 67 -
ZÁV R P echod k tržní ekonomice byl v þeském hospodá ství poznamenán mnoha zm nami. Na trhu práce se objevila nezam stnanost, která byla v centráln plánované ekonomice neznámým jevem. Se zm nou politického a ekonomického systému došlo v prvních letech existence tržního hospodá ství v ýeské republice rovn ž ke zm n struktury zam stnanosti, ke snížení ekonomické aktivity obyvatelstva a ke snížení produktu ekonomiky. Postupem þasu se trh práce výrazn ji diferencoval, jak mezi jednotlivými regiony, tak i mezi jednotlivými skupinami uchazeþ$ o zam stnání. Celé období existence þeské tržní ekonomiky od roku 1989 až po souþasnost je charakteristické postupným nár$stem
míry
nezam stnanosti,
a
zejména
v posledních
letech,
nár$stem
dlouhodobé
nezam stnanosti.
Diplomová práce byla zam ena na analýzu p íþin nezam stnanosti v ýeské republice. Po teoretickém pohledu na nezam stnanost byla popsána situace na trhu práce od zaþátku 90. let až do roku 2005. V poslední kapitole byly analyzovány p íþiny nezam stnanosti na þeském trhu práce. V návaznosti na vývoj trhu práce, který byl rozþlen n do t ech þasových pásem, jsou i p íþiny nezam stnanosti popsány ve t ech þasových úsecích.
V první polovin 90. let registrovaná roþní míra nezam stnanosti nep ekroþila úrove 4%. Realita nedala za pravdu pesimistickým ekonomickým i politickým oþekáváním, masová nezam stnanost se po transformaci systému nedostavila. Zásluhu na tomto stavu m ly v prvé ad p edevším výchozí podmínky na trhu práce, které byly p ízniv jší než v ostatních transformujících se východoevropských ekonomikách. Pracovní síla byla kvalifikovaná, p estože podíl vysokoškolsky vzd laných osob na ekonomicky aktivním obyvatelstvu byl nízký, podíl osob zam stnaných v sektoru zem d lství byl nižší než v ostatních transformujících se zemích, a v neposlední ad terciární sektor znamenal nenapln ný rezervoár poptávky po pracovní síle. Následn tedy docházelo k výrazným p esun$m pracovník$ z primární a sekundární sféry do nov se rozvíjejícího sektoru terciárního. Nejen p esuny mezi jednotlivými sektory v hospodá ství, ale také p esuny mezi odv tvími sehrály nemalou roli. Proto lze považovat mobilitu þeské pracovní síly za další p íþinu udržování nízké míry nezam stnanosti v poþáteþních letech tržní ekonomiky.
Snížení pracovních sil, zejména hromadné odchody do p edþasného d$chodu a snížení poþtu žen na trhu práce, rovn ž p isp lo k udržení pom rn nízké míry nezam stnanosti. Nelze opomenout ani umírn nost mzdových požadavk$. Mzdová regulace, která trvala až do poloviny 90. let, usm rovala inflaþní mzdové tendence. Krom toho je nutno zmínit tempo, jakým se restrukturalizovaly státní podniky, které do jisté míry vedlo k tomu, že uvolování pracovník$ z neefektivních podnik$ probíhalo pomalu, þímž se zamezilo hromadným p echod$m do stavu nezam stnanosti. Jako další
- 68 -
p íþinu nízké nezam stnanosti v tomto období lze uvést opat ení politiky zam stnanosti, jednalo se p edevším o vytvo ení nových institucí na trhu práce, s tím související rychlou tvorbu nových pracovních p íležitostí a podporu malého a st edního podnikání. Tyto okolnosti do urþité míry pomohly k zadržení poþínající nezam stnanosti, p isp ly k pom rn rychlému zam stnávání propoušt ných pracovník$ z útlumových odv tví a zejména vedly k pom rn pružnému fungování trhu práce.
Ve druhé polovin 90. let došlo k rychlému zvýšení míry nezam stnanosti, která se pohybovala v rozmezí 4 – 9% roþn . Na vysokých hodnotách se podepsalo v prvé ad zpomalení dynamiky ekonomického r$stu v dob recese, doznívání restrukturalizace, a ani podnikatelské prost edí nebylo nijak zvláš" vst ícné malým a zaþínajícím firmám, jednak ve smyslu nadm rných administrativních p ekážek podnikání a jednak ve smyslu velké finanþní zát že a malé dostupnosti úv r$. Krom toho nebyl podnikatelský sektor p íliš propojen s oblastí v dy a výzkumu. Jednou z hlavních p íþin nezam stnanosti v tomto období byl kvalifikaþní nesoulad mezi nabídkou pracovní síly a poptávkou po ní, který se postupem doby prohluboval. Vzd lávací instituce p íliš nereagovaly na m nící se pot eby trhu a kvalifikace absolvent$ se tak nepotkávaly s požadavky poptávky po pracovní síle. Flexibilita pracovník$ nebyla natolik velká, aby umožovala p esun za pracovním místem do jiných region$ nebo aby podpo ila ochotu rekvalifikovat se. Mobilitu a adaptabilitu pracovních sil do znaþné míry zhoršovala i špatná infrastruktura v n kterých regionech. Je nutno p ipomenout i nízký podíl pružných pracovních kontrakt$, ne p íliš þasto využívané þásteþné úvazky a málo užívanou flexibilní pracovní dobu, což do urþité míry stále omezuje flexibilitu trhu práce.
Období od roku 2000 je charakteristické setrvávající mírou nezam stnanosti v rozmezí hodnot 8 -10%. Mezi nejd$ležit jší p íþiny lze za adit pomalý hospodá ský r$st þeské ekonomiky p ed p echodem do nového tisíciletí a také doznívající restrukturalizaci, která se v n kterých odv tvích naplno rozb hla až koncem 90. let. Pomalé snižování míry nezam stnanosti soub žn s rychlejším r$stem ekonomiky v posledních dvou letech dává prostor k zamyšlení nad efektem hystereze a strukturálními nesoulady a strnulostmi na trhu práce. Nejen r$stem poþtu dlouhodob nezam stnaných osob se pružnost trhu práce znaþn omezila. Minimální mzda na pom rn vysoké úrovni, nízkoinflaþní prost edí, vysoká daová zát ž, stále št d e nastavená úrove sociálního zabezpeþení, kdy chybí z etelné zvýhodn ní pracovních p íjm$ p ed p íjmy sociálními, to vše zap íþiuje souþasnou míru nezam stnanosti.
Za p íþiny souþasného stavu, kdy výrazn p evyšuje nabídka pracovních sil nízkou hladinu poptávky po nich, lze, krom již zmín ných, oznaþit stále trvající nedostateþnou a nevyhovující kvalifikaci nezam stnaných, která se nepotkává s nabízenými pracovními místy, nedostateþnou prostorovou mobilitu a flexibilitu pracovní síly a také nedostateþnou míru tvorby pracovních míst. Charakteristická pro souþasné období je strukturální nezam stnanost. Disparity mezi n kterými regiony na trhu práce
- 69 -
jsou spat ovány také z geografického hlediska, nejen z kvalifikaþního, kdy volná pracovní místa jsou koncentrována v jiných geografických oblastech ekonomiky, než v jakých se vyskytuje p evážná þást nezam stnaných.
Dále je nutno zmínit malou motivaci k práci jako d$sledek nevyváženého pom ru mezi úrovní mezd a sociálních dávek, nekoordinované mzdové vyjednávání a malou mzdovou umírn nost. Navíc se v$þi n kterým skupinám pracovník$ projevuje ze strany zam stnavatel$ diskriminace. Vedle toho je nezbytné p ipomenout velký rozsah dlouhodobé nezam stnanosti a vysoké regionální disparity jak v mírách nezam stnanosti, tak ve skupinách nezam stnaných (podle v ku, vzd lání, kvalifikace). Také je zapot ebí poukázat na chyb jící politiku regionálního rozvoje, p edevším v hospodá sky slabých a ve strukturáln postižených lokalitách, na špatnou dopravní obslužnost n kterých region$ a špatn fungující trh s byty.
Dostateþný není ani rozsah opat ení APZ a ani objem finanþních prost edk$ do ní vložených. Používané opat ení a nástroje jsou mnohdy neadekvátní vynaloženým prost edk$m a poþtu umíst ných uchazeþ$ o zam stnání. Do program$ (rekvalifikaþní programy, ve ejn prosp šné práce, spoleþensky úþelná pracovní místa, apod.) jsou zapojovány v hojné mí e v tšinou skupiny nezam stnaných relativn flexibilních, zatímco jádro nezam stnaných, které vykazuje nejv tší obtíže s nalezením práce, z$stává mimo tyto programy.
V neposlední ad je nutno p ipomenout i nedostaþující personální zabezpeþení ve ejných služeb zam stnanosti. Pracovní vytížení poradc$ na ú adech práce se vzhledem k poþtu nezam stnaných zvyšuje a þasová zát ž se stupuje. Nedostateþná je p edevším komunikace klienta s ú adem práce, ve smyslu slabé intenzity návšt v a omezených þasových možností uplatnit individuální p ístup ú ad$ práce k nezam stnaným. D$sledkem je slabá efektivita spolupráce ú ad$ práce s nezam stnanými a nízká pravd podobnost zlepšit stávající situaci nezam stnaných. V tomto kontextu je nutné zmínit i špatnou komunikaci ze strany zam stnavatel$, kte í þasto poskytují nep esné a neaktuální informace o stavu volných pracovních míst jimi nabízených.
Záv rem lze dodat, že nejen výše uvedené p íþiny v posledních n kolika letech ovlivnily souþasnou míru nezam stnanosti. Jedná se hlavn o celkovou makroekonomickou situaci hospodá ství a o kumulaci opat ení a nástroj$ využívaných v p edchozích letech. Souþasný stav na trhu práce není ovlivn n pouze souþasným ekonomickým výkonem, ale p edevším minulým. Okolnosti, které zap íþinily postupné zvyšování míry nezam stnanosti z necelého 1% na poþátku 90. let až na souþasných 9%, je pot eba hledat jak v makroekonomickém m ítku, tak v mikroekonomickém.
- 70 -
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMEN# MONOGRAFIE
BAŠTÝ, I. A KOL.: Sociální d$sledky vstupu ýeské republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9.
BROŽOVÁ, D.: Spoleþenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4.
BUCHTOVÁ, B. A KOL.: Nezam stnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.
ýESKÝ STATISTICKÝ ÚAD: Práce, sociální statistiky: Trh práce v ýeské republice 1993-2004. 1. vyd. Praha: ýSÚ, 2005a. 261 s. ISBN 80-250-1011-2.
ýESKÝ STATISTICKÝ ÚAD: Statistická roþenka ýeské republiky 2005. 1. vyd. Praha: ýSÚ, 2005b. 814 s. ISBN 80-250-1080-5.
DORNBUSCH R., FISCHER, S.: Makroekonomie. P el. T$ma, Z., et al. 1. vyd. Praha: SPN a Nadace Economics, 1994. 602 s. ISBN 80-04-25556-6.
FRANK, R. H., BERNANKE, B. S.: Ekonomie. P el. Fialová, H., et al. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 804 s. ISBN 80-247-0471-4.
HOLMAN, R.: Makroekonomie: st edn pokroþilý kurz. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 80-7179-764-2.
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zam stnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9.
JONÁŠ, J.: Ekonomická transformace v ýeské republice: makroekonomický vývoj a hospodá ská politika. 1. vyd. Praha: Management Press, 1997. 207 s. ISBN 80-85943-22-0.
JONÁŠ, J., BULÍ, A. (eds.): Ekonomie reformy: Vybrané stati o teoretických a praktických otázkách p echodu k tržní ekonomice. 1. vyd. Praha: Management Press, 1995. 503 s. ISBN 80-85-603-84-5.
- 71 -
KADEÁBKOVÁ, A.: Základy makroekonomické analýzy: r$st, konkurenceschopnost, rovnováha. 1. vyd. Praha: Linde, 2003. 175 s. ISBN 80-86131-36-X.
KAUFMAN, B. E., HOTCHKISS, J. L.: The Economics of Labor Markets. 6. vyd. Ohio: Thomson, 2003. 765 s. ISBN 0-324-18333-X.
KREBS, V. A KOL.: Sociální politika. 3. p eprac. vydání. Praha: Aspi, 2005. 502 s. ISBN 80-7357050-5.
KRUL, P., SKALSKÝ, F. (red.): Roþenka Hospodá ských novin 2005. 1. vyd. Praha: Economia, 2005. 192 s. ISBN 80-85378-23-X.
LAYARD, R., NICKELL, S., JACKMAN, R.: Unemployment: Macroeconomic Performance and the Labour Market. 2. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2005. 623 s. ISBN 0-19-927917-9.
MANKIW, G. N.: Zásady ekonomie. P el. Sojka, M., et al. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 768 s. ISBN 80-7169-891-1.
MAREŠ, P.: Nezam stnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. 151 s. ISBN 80-901424-9-4.
MLýOCH, L., MACHONIN, P., SOJKA, M.: Ekonomické a spoleþenské zm ny v þeské spoleþnosti po roce 1989 (alternativní pohled). 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 273 s. ISBN 80-246-0119-2.
MOŽNÝ, I.: ýeská spoleþnost. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 207s. ISBN 80-7178-624-1.
OECD: Opat ení na trhu práce a ve ejné služby zam stnanosti. Soubor dokument$. P el. MPSV ýR. 1. vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních v cí, 2001. 402 s. ISBN 80-85529-95-5.
PÍCHOVÁ, I.: K n kterým aktuálním otázkám zam stnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1995. 33 s. ISBN 80-210-0906-3.
SAMUELSON, P. A., NORDHAUS, W. D.: Ekonomie. P el. Mejst ík, M., et al. 2. vyd. Praha: Svoboda, 1995. 1011 s. ISBN 80-205-0494-X.
SINCLAIR, P.: Unemployment: Economic Theory and Evidence. 1. vyd. Oxford: Basil Blackwell, 1987. 312 s. ISBN 0-631-14093-X.
- 72 -
SIROVÁTKA, T.: Politika pracovního trhu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1995. 171 s. ISBN 80-210-1251-X.
SIROVÁTKA, T., MAREŠ, P. (eds.): Trh práce, nezam stnanost, sociální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 2003. 272 s. ISBN 80-210-3048-8.
SIROVÁTKA, T., EZNÍýEK, I.: Dlouhodobá nezam stnanost a záchranná sociální sí". 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 1995. 117 s. ISBN 80-210-1246-3.
SP VÁýEK, L. A KOL.: Transformace þeské ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: Linde, 2002. 525 s. ISBN 80-86131-32-7.
ÚAD VLÁDY ýESKÉ REPUBLIKY, MPSV: Strategie rozvoje lidských zdroj$ pro ýeskou republiku. 1. vyd. Praha: Ú ad vlády ýR, 2003. 64 s. ISBN 80-86734-02-1.
VEýERNÍK, J. (ed.): Zpráva o vývoji þeské spoleþnosti 1989 – 1998. 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 364 s. ISBN 80-200-0703-2.
WINKLER, J., WILDMANNOVÁ, M.: Evropská unie: Evropské pracovní trhy a pr$myslové vztahy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.
WINKLER, J., ŽIŽLAVSKÝ, M. (eds.): ýeský trh práce a Evropská strategie zam stnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn , 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X.
ŽÁK, M. A KOL.: Vnit ní a vn jší podmínky restrukturalizace a hospodá ská politika v ýR. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. 244 s. ISBN 80-245-0257-7.
ýLÁNKY
BLUDNIK, I.: The Role of Nominal Rigidities in Keynesian Thought. In Národohospodá ský obzor, 2005, roþ. V, þ. 1, s. 3-14. ISSN 1213-2446.
FLEK, V., VEýERNÍK, J.: The Labour Market in the CR: Trends, Policies and Attitudes. In Finance a úv r – Czech Journal of Economics and Finance, 2005, roþ. 55, þ. 1-2, s. 5-23. ISSN 0015-1920.
- 73 -
FRÝDMANOVÁ, M., ZAMRAZILOVÁ, E.: Dlouhodobá nezam stnanost: další riziko þeské ekonomiky? In Politická ekonomie, 1999, roþ. XLVII, þ. 4, s. 449-460. ISSN 0032-3233.
GOTTVALD, J.: Czech Labour Market Flows 1993-2003. In Finance a úv r - Czech Journal of Economics and Finance, 2005, roþ. 55, þ. 1-2, s. 41-53. ISSN 0015-1920.
HÁJEK, M., BEZD K, V.: Odhad potenciálního produktu a produkþní mezery v ýeské republice. In Politická ekonomie, 2001, roþ. IL, þ. 4, s. 473–491. ISSN 0032-3233.
HURNÍK, J., NAVRÁTIL, D.: Labour Market Performance and Macroeconomic Policy: The Time Varying NAIRU in the CR. In Finance a úv r – Czech Journal of Economics and Finance, 2005, roþ. 55, þ. 1-2, s. 25-39. ISSN 0015-1920.
CHMELÍK, P., SYROVÁTKA, P.: Vztah mezi inflací a nezam stnaností v pr$b hu transformaþního procesu þeského hospodá ství. In Transformation, stabilization and growth. Sborník referát$ z mezinárodní konference konané ve dnech 7. a 8. zá í 2000 v Brn . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. s. 185-192. ISBN 80-210-2408-9.
JÍROVÁ, H.: Shrnutí hlavních problém$ þeského trhu práce – (þerven 2000). In Transformation, stabilization and growth. Sborník referát$ z mezinárodní konference konané ve dnech 7. a 8. zá í 2000 v Brn . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. s. 202-207. ISBN 80-210-2408-9.
JURAJDA, Š., MÜNICH, D.: Understanding Long-Term Unemployment in the Czech Republic. In Finance a úv r, 2003, roþ. 53, þ. 1-2, s. 11-29. ISSN 0015-1920.
LEBIEDZIK, M.: Dopady vstupu ýeské republiky do Evropské unie na vývoj mezd. In Národohospodá ský obzor, 2004, roþ. IV, þ. 2, s. 31-43. ISSN 1213-2446.
LEITMANOVÁ, I.: Zm ny na trhu práce s oþekáváním vstupu ýR do EU. In Transformation, stabilization and growth. Sborník referát$ z mezinárodní konference konané ve dnech 7. a 8. zá í 2000 v Brn . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. s. 283-290. ISBN 80-210-2408-9.
MAREŠ, P., SIROVÁTKA, T.: Unemployment, Labour Marginalisation and Deprivation. In Finance a úv r – Czech Journal of Economics and Finance, 2005, roþ. 55, þ. 1-2, s. 54-67. ISSN 0015-1920.
- 74 -
PISKORZOVÁ, M.: Trh práce a nezam stnanost v ýeské republice v procesu transformace. In Transformation, stabilization and growth. Sborník referát$ z mezinárodní konference konané ve dnech 7. a 8. zá í 2000 v Brn . 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. s. 346-356. ISBN 80-210-2408-9.
RIEVAJOVÁ, E., SCHULTZOVÁ, A.: Trh práce a stratéga zamestnanosti v európskom priestore. In Ekonomický þasopis, 2005, roþ. 53, þ. 7, s. 710-724. ISSN 0013-3035.
RUTAROVÁ, R.: Populaþní vývoj a ekonomická aktivita obyvatel ýeské republiky v letech 1993 – 2002 a výhled do roku 2050. In Politická ekonomie, 2004, roþ. LII, þ. 3, s. 356-373. ISSN 0032-3233.
SCHÜTZOVÁ, R.: Trh práce a politika zam stnanosti. In Sborník prací Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity: Specifika transformaþního procesu ýR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. s. 110-127. ISBN 80-210-2368-6.
SIROVÁTKA, T., ŽIŽLAVSKÝ, M.: ýeský trh práce ve druhé polovin 90. let. In Politická ekonomie, 2002, roþ. L, þ. 3, s. 419-435. ISSN 0032-3233.
VÝZKUMNÉ STUDIE
JÍROVÁ, H.: Deformace na þeském trhu práce. Studie národohospodá ského ústavu Josefa Hlávky. 1. vyd. Praha: vydavatelství ýVUT, 2002. 85 s.
KARPÍŠEK, Z.: Nabídka pracovních sil (Vybrané problémy dalšího vývoje zdroj$ pracovních sil v ýR). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2003. 83 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
KNOLL, O.: Druhy nezam stnanosti a p íþiny jejich vzniku. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních v cí, 1993. 17 s.
KRAUSE, D., A KOL.: Stav a struktura zam stnanosti a vývojové tendence (v poptávce po práci). Komparativní srovnání stavu, struktury a trend$ zam stnanosti ýR a EU. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2004. 58 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
KUX, J.: Dlouhodobá nezam stnanost v mezinárodním srovnání 10 st edoevropských tranzitivních zemí: Statistická studie zpracovaná s využitím þíselných podklad$ publikace Eurostatu „Employment and labour market in Central European Countries, 2/2001“ a dalších materiál$ Evropské komise. 1.
- 75 -
vyd.
Praha:
Výzkumný
ústav
práce
a
sociálních
v cí,
2002.
32
s.
Dostupné
z:
http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
MAREŠ, P., VYHLÍDAL, J., SIROVÁTKA, T.: Nezam stnaní na trhu práce: dopady nezam stnanosti, hledání zam stnání, faktory marginalizace a úsp chu na trhu práce. Záv reþná zpráva. 1. vyd. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních v cí, 2002a. 62 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
MAREŠ, P., VYHLÍDAL, J., SIROVÁTKA, T.: Ztráta zam stnání: reakce, plány a flexibilita nezam stnaných. 1. vlna panelového šet ení. 1. vyd. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních v cí, 2002b. 53 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
SIROVÁTKA, T. A KOL: Problémy trhu práce a politiky zam stnanosti. Souhrnná zpráva z výzkumné studie provedené v rámci programu „Moderní spoleþnost“. 1. vyd. Brno a Praha: Masarykova univerzita Brno, Výzkumný ústav práce a sociálních v cí, Národní vzd lávací fond, 2003. 154 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie.
SIROVÁTKA, T. A KOL.: Zhodnocení rozsahu, cílenosti a úþink$ program$ aktivní politiky zam stnanosti. Pr$b žná zpráva z výzkumného projektu „Efektivnost nástroj$ aktivní politiky zam stnanosti“. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2004. 162 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
SIROVÁTKA, T. A KOL.: Sm ování þeské sociální politiky s d$razem na agendu Lisabonské strategie. 1. vyd. Praha a Brno: VÚPSV, 2005. 154 s. Dostupné z: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm.
VEýERNÍK, J.: Trhy a lidé: Zkušenost þeské reformy ve srovnávací perspektiv . 1. vyd. Praha: Sociologický ústav Akademie v d, 1996. 169 s.
ýLÁNKY V ELEKTRONICKÉM SERIÁLU
GALUŠýÁK, K., MÜNICH, D.: Regional Wage Adjustments and Unemployment: Estimating the
Time-Varying Wage Curve. In Flek, V. (ed.): Anatomy of the Czech Labour Market: From OverEmployment to Under-Employment in Ten Years? Praha: CNB Working Paper Series, 2004, þ. 7, s. 67-79. Dostupné z: http://wdb.cnb.cz/www.cnb.cz/en/research/cnb_wp/index.html.
- 76 -
GALUŠýÁK, K., MÜNICH, D.: Structural and Cyclical Unemployment: What Can We Derive from the Matching Function? Praha: CNB Working Paper Series, 2005, þ. 2, 31 s. Dostupné z: http://wdb.cnb.cz/www.cnb.cz/en/research/cnb_wp/index.html.
GITTER, R. J., SCHEUER, M.: Low unemployment in the Czech Republic: “miracle” or “mirage”? In Monthly Labor Review, 1998, roþ. 121, þ. 8, s. 31-37. Dostupné z: http://www.bls.gov/opub/mlr/1998/ 08/art3exc.htm.
NESPOROVA, A.: Why unemployment remains so high in Central and Eastern Europe. In Employment Paper. Geneva: International Labour Office, 2002, þ. 43, 38 s. Dostupné z: www.ilo.org/public/english/employment/strat/download/ep43.pdf.
SP VÁýEK, V. A KOL.: R$st, stabilita a konvergence þeské ekonomiky v letech 1996-2005. In Working Paper CES VŠEM, 2005, þ. 11, 80 s. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/docs/gf_WP No11.pdf.
VECERNIK, J.: Labour market flexibility and employment security: Czech Republic. In Employment Paper. Geneva: International Labour Office, 2001, þ. 27, 95 s. Dostupné z: www.ilo.org/public/english /employment/strat/download/ep27.pdf.
ELEKTRONICKÉ STUDIE A DOKUMENTY
ýSÚ: Dlouhodobý vývoj (ne)zam stnanosti a HDP se zam ením na þásteþné úvazky. Analýza, komentá ýSÚ [on-line]. 2005c, [cit. 2006-03-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce. nsf/i/analyzy_csu_archiv.
HAVRDA, M.: Evropská strategie zam stnanosti a vybrané trendy v ýR. Analýza [on-line]. 2003, [cit. 2006-02-10].
Dostupné
z:
http://www.europeum.org/disp_article.php?aid=87&cid=6&nolang
=0&page=1&type=1.
MINISTERSTVO FINANCÍ: Makroekonomická predikce ýeské republiky [on-line]. 2003, [cit. 200602-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html?year=2003.
MINISTERSTVO FINANCÍ: Makroekonomická predikce ýeské republiky [on-line]. 2005, [cit. 200602-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html?year=2005.
- 77 -
MINISTERSTVO FINANCÍ: Makroekonomická predikce ýeské republiky [on-line]. 2006, [cit. 200602-10]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html.
Národní akþní plán zam stnanosti na léta 2004 – 2006 [on-line]. 2004, [cit. 2006-03-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan.
Národní lisabonský program 2005-2008. Národní program reforem ýeské republiky [on-line]. 2005, [cit. 2006-03-12]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan.
WWW STRÁNKY
BERÁNKOVÁ, K.: Nový zákon o zam stnanosti pom$že snížit nezam stnanost. Práce a sociální politika – noviny Ministerstva práce a sociálních v cí [on-line]. 2004, [cit. 2006-01-07]. Dostupné z: http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=111.
ýÍŽ, B.: Podporujme investiþní pobídky, ale ne za každou cenu. Ilist.cz – studentský list. Informaþní a zpravodajský server student$ Vysoké školy ekonomické v Praze [on-line]. 2004, [cit. 2006-02-03]. Dostupné z: http://www.ilist.cz/clanky/podporujme-investicni-pobidky.
ýSÚ [on-line]. 2005, [cit. 2006-03-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/analyzy _csu_archiv.
ýSÚ [on-line]. 2006, [cit. 2006-04-10]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps.
ýSÚ [on-line]. 2006, [cit. 2006-01-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_casova _rada_zakladnich_ukazetelu_vsps/$File/czamcr091105.xls.
ýSÚ [on-line]. 2006, [cit. 2006-03-05]. Dostupné z: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makro ekonomicke_udaje.
ýSÚ [on-line]. 2006, [cit. 2006-01-15]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/edicniplan.nsf/kapitola/10n105-_2005-0100.
ýSÚ [on-line]. 2006, [cit. 2006-01-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_cr.
- 78 -
ýSÚ: Když se ekne…nezam stnanost. Czso.cz [on-line]. 2006, [cit. 2006-01-05]. Dostupné z: http://www.pardubice.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_nezamestnanosti.
EUROEKONOM.CZ. Ekonomický portál [on-line]. 2006, [cit. 2006-03-13]. Dostupné z: http://www.e uroekonom.cz/grafy.html. FINANCE.CZ [on-line]. 2005, [cit. 2006-02-12]. Dostupné z: http://www.finance.cz/home/hospo darstvi/prace/nez_cisla/.
FUýÍK A PARTNEI: Je Švarcsystém opravdu zakázaný od 1. íjna 2004? Audit a daové poradenství
[on-line].
2004,
[cit.
2006-03-14].
Dostupné
z:
http://www1.fucik.cz/show
news.asp?idn=513.
HAAS, J.: Jak ešit regionální rozdíly v nezam stnanosti. Ilist.cz - studentský list. Informaþní a zpravodajský server student$ Vysoké školy ekonomické v Praze [on-line]. 2005, [cit. 2006-04-04]. Dostupné z: http://www.ilist.cz/clanky/jak-resit-regionalni-rozdily-v-nezamestnanosti.
HUýÍN, J.: Nezam stnanost je naþasovaný dynamit. Studovna.cz [on-line]. 2001, [cit. 2006-02-17]. Dostupné z: http://obchod.studovna.cz/scripts/detail.asp?id=242.
INTEGROVANÝ PORTÁL MPVS [on-line]. 2006, [cit. 2006-01-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv. cz/sz/stat/nz/vyvoj_do_062004/vyvojnezamestod1995.
INTEGROVANÝ
PORTÁL
MPVS
[on-line].
2006,
[cit.
2006-01-15].
Dostupné
z:
http://portal.mpsv.cz/portal/page?_pageid=35%2C171819&_dad=portal&_schema=PORTAL&_piref 35_171821_35_171819_171819.statse=2000000000011&_piref35_171821_35_171819_171819.stats k=2000000000017&_piref35_171821_35_171819_171819.send=send&_piref35_171821_35_171819 _171819.stat=2000000000018&_piref35_171821_35_171819_171819.obdobi=A&_piref35_171821_ 35_171819_171819.uzemi=1000&ok=Vyber
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV [on-line]. 2006, [cit. 2006-02-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv. cz/sz/politikazamest/trh_prace.
INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV [on-line]. 2006, [cit. 2006-02-15]. Dostupné z: http://portal.mpsv. cz/sz/politikazamest/vyzkumnestudie.
JÍŠE, J.: Nezam stnanost vylétla na 10,8 procenta. ePortál.cz [on-line]. 2004, [cit. 2006-01-10]. Dostupné z: http://www.eportal.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=9.
- 79 -
JOUZA, L., MARýÁKOVÁ, L.: Nový zákon o zam stnanosti. Právní rádce [on-line]. 2004, [cit. 2006-03-10]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/1-10077460-14665570-F00000_d-f1.
MACH, P.: Proþ zrušit investiþní pobídky. PetrMach.cz [on-line]. 2004, [cit. 2006-02-03]. Dostupné z: http://petrmach.cz/cze/prispevek.php?ID=102.
NOVINKY: on-line magazín deníku Právo a portálu Seznam.cz [on-line]. 2006, [cit. 2006-02-08]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/ekonomika/76901-mira-nezamestnanosti-v-lednu-stoupla-na-9-2procenta.html.
PIBYL, M.: Harmonizace vykazování registrované míry nezam stnanosti. Práce a sociální politika – noviny Ministerstva práce a sociálních v cí [on-line]. 2004, [cit. 2006-01-16]. Dostupné z: http://www .noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=137.
SEDLÁýEK, P.: Jednou bez práce, navždy bez práce? Vy ešit dlouhodobou nezam stnanost nepom$že ani ekonomický r$st. Ekonom.ihned.cz [on-line]. 2006, [cit. 2006-03-25]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/?s1=4&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=detail&article[area_id]=1001043 0&article[id]=18085020&p=400000_detail.
SVAZ PR#MYSLU A DOPRAVY [on-line]. 2005, [cit. 2005-12-11]. Dostupné z: http://www.spcr. cz/cz/stat/nezam.htm.
SVAZ PR#MYSLU A DOPRAVY [on-line]. 2006, [cit. 2006-03-16]. Dostupné z: http://www.spcr. cz/statistika/indexd.htm.
ŠEDIVÝ, J.: Budeme v roce 2050 bohatí? Peníze.cz [on-line]. 2004, [cit. 2006-02-05]. Dostupné z: http://www.penize.cz/info/zpravy/zprava.asp?c=red&SColor=1&IDP=1&NewsID=2752.
URBÁNEK, V.: Míra nezam stnanosti v zá í 2005 klesla na 8,8%. Kurzy.cz – finanþní portál pro odborníky i laiky [on-line]. 2005, [cit. 2005-12-10]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zprávy/112239mira-nezamestnanosti-v-zari-2005-klesla-na-8-8/.
VALIŠ, Z.: Nezam stnanost by prý už m la jen klesat. RadioPraha - vysílání ýeského rozhlasu do zahraniþí [on-line]. 2004, [cit. 2006-02-11]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/clanek/51560.
- 80 -
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AP a ZKM
Absolventské praxe a získání kvalifikace mladistvých
APZ
Aktivní politika zam stnanosti
CS
Civilní sektor
ýR
ýeská republika
ýSÚ
ýeský statistický ú ad
ESZ
Evropská strategie zam stnanosti
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
CHD
Chrán né dílny
IAP
Individuální akþní plán
ILO
International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)
MF ýR
Ministerstvo financí ýeské republiky
MPO
Ministerstvo pr$myslu a obchodu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních v cí
NAIRU
Non-accelerating Inflation Rate of Unemployment (Míra nezam stnanosti neurychlující inflaci)
NAPZ
Národní akþní plán zam stnanosti
NH
Národní hospodá ství
PC
Phillips Curve (Phillipsova k ivka)
PPZ
Pasivní politika zam stnanosti
PZ
Politika zam stnanosti
RVHP
Rada vzájemné hospodá ské pomoci
SÚPM
Spoleþensky úþelná pracovní místa
VPP
Ve ejn prosp šné práce
VŠPS
Výb rové šet ení pracovních sil
- 81 -
SEZNAM GRAF# Graf 1: Poptávka po práci ......................................................................................................................12 Graf 2: Individuální nabídka práce ........................................................................................................12 Graf 3: Agregátní nabídka práce ............................................................................................................13 Graf 4: Dobrovolná a nedobrovolná nezam stnanost ............................................................................15 Graf 5: Míra nezam stnanosti k 31.10. kalendá ního roku v letech 1995 - 2005 ..................................16 Graf 6: Vývoj HDP v ýR v letech 1993 - 2005 .....................................................................................19 Graf 7: Phillipsova k ivka ......................................................................................................................24 Graf 8: Phillipsova k ivka ve škole racionálních oþekávání ..................................................................25 Graf 9: Lafferova k ivka ........................................................................................................................26 Graf 10: Míra ekonomické aktivity v ýR ..............................................................................................29 Graf 11: ýasová ada ukazatel$ zam stnanosti zjiš"ovaná ýSÚ ...........................................................29 Graf 12: ýasová ada ukazatel$ nezam stnanosti zjiš"ovaná ýSÚ .......................................................30 Graf 13: Míra nezam stnanosti podle MPSV a ýSÚ.............................................................................31 Graf 14: Vývoj registrované míry nezam stnanosti v letech 1991 - 2005.............................................36 Graf 15: Míra zam stnanosti a míra participace ....................................................................................39 Graf 16: Vývoj registrované m síþní míry nezam stnanosti v letech 1995 - 2005 ...............................40 Graf 17: Pom r mezi volnými místy a poþty uchazeþ$ o pracovní místo v letech 1995 - 2000 ............42 Graf 18: Pracovní síla v pr$b hu posledních 10 let ...............................................................................45 Graf 19: Procentní zastoupení skupin mezi nezam stnanými podle délky hledání zam stnání ............47 Graf 20: Procentní zastoupení v kových skupin mezi nezam stnanými ...............................................49 Graf 21: Procentní zastoupení skupin podle vzd lání mezi nezam stnanými .......................................50 Graf 22: Míra nezam stnanosti v % dle vzd lání ..................................................................................50 Graf 23.: Pom r mezi volnými místy a poþty uchazeþ$ o pracovní místo po roce 2000.......................51 Graf 24: Okun$v zákon v ýR ................................................................................................................56 Graf 25: Beveridgeova k ivka v ýR.......................................................................................................60 Graf 26: Upravená Beveridgeova k ivka pro ýR...................................................................................61 Graf 27: Phillipsova k ivka v ýR...........................................................................................................63
- 82 -
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: ýlen ní populace ve 4. þtvrtletí 2004...................................................................................29 Tabulka 2: Ekonomická aktivita v pr$b hu posledních 13 let ...............................................................32 Tabulka 3: Vývoj HDP v prvních letech transformace ýR....................................................................34 Tabulka 4: Základní ukazatelé na þeském trhu práce v letech 1990 - 2000...........................................34 Tabulka 5: Odv tvová struktura zam stnanosti v letech 1990 - 1995 ...................................................35 Tabulka 6: Vývoj míry nezam stnanosti v % ........................................................................................36 Tabulka 7: Uchazeþi o zam stnání zapojení do APZ v letech 1991 - 1996...........................................38 Tabulka 8: Vývoj HDP v letech 1996 - 2000.........................................................................................39 Tabulka 9: Poþet registrovaných nezam stnaných a volných pracovních míst v letech 1993 - 2005...41 Tabulka 10: Vývoj dlouhodobé nezam stnanosti v letech 1991 – 2000................................................41 Tabulka 11: Výdaje na aktivní politiku zam stnanosti v mil. Kþ ..........................................................43 Tabulka 12: Poþet vytvo ených míst v rámci APZ ................................................................................44 Tabulka 13: Vývoj dlouhodobé nezam stnanosti v letech 2000 - 2005.................................................45 Tabulka 14: Vývoj HDP v letech 2001 - 2005.......................................................................................45 Tabulka 15: Zam stnanost v % v jednotlivých sektorech hospodá ství ................................................46 Tabulka 16: Míra nezam stnanosti v % dle v kových skupin ...............................................................49 Tabulka 17: Mzdový vývoj ....................................................................................................................62 Tabulka 18: Inflaþní vývoj .....................................................................................................................63 Tabulka 19: Výše minimální mzdy v letech 1992 - 2005 ......................................................................66
SEZNAM PÍLOH P íloha 1: Zm na v metodice výpoþtu míry nezam stnanosti P íloha 2: Vývoj hlavních ukazatel$ na trhu práce v ýR v letech 1990 - 1995 P íloha 3: Vývoj hlavních ukazatel$ na trhu práce v ýR v letech 1995 – 2005 P íloha 4: Srovnání míry nezam stnanosti v % P íloha 5: Srovnání vývoje r$stu HDP a míry nezam stnanosti v ýR P íloha 6: Upravená Beveridgeova k ivka v ýR v letech 1993 až 2005 proložená spojnicí trendu P íloha 7: Phillipsova k ivka v ýR v letech 1993 až 2005 proložená spojnicí trendu P íloha 8: Phillipsova k ivka pro ýR ve srovnání s jinými zem mi
- 83 -
P íloha 1: Zm na v metodice výpoþtu míry nezam stnanosti
V polovin roku 2004 MPSV zavedlo novou metodiku výpoþtu míry nezam stnanosti. Od t etího þtvrtletí 2004 se míra registrované nezam stnanosti poþítá podle metody ILO (Eurostatu) z tzv. dosažitelných uchazeþ$ o zam stnání vþetn obþan$ EU. To jsou ti uchazeþi o zam stnání, kte í mohou bezprost edn nastoupit do zam stnání p i nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezam stnaní, kte í nemají žádnou objektivní p ekážku pro p ijetí zam stnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeþi ve vazb , ve výkonu trestu, na základní, náhradní nebo civilní služb , uchazeþi pobírající pen žitou pomoc v mate ství, nebo jimž je poskytováno hmotné zabezpeþení po dobu mate ské dovolené, uchazeþi v pracovní neschopnosti, uchazeþi za azení na rekvalifikaþní kurzy nebo uchazeþi vykonávající krátkodobé zam stnání (MPSV, 2004). Následující tabulka dává porovnání ve výpoþtech podle r$zných definic.
Porovnání r$zných definic míry nezam stnanosti:
MPSV – „stará“ (m síþní periodicita)
ýitatel Jmenovatel Celkový poþet uchazeþ$ o Zam stnaní podle VŠPS + uchazeþi podle zam stnání registrovaných na definice z þitatele (pr$m r za poslední 4 þtvrtletí). ú adech práce ke konci m síce.
MPSV – „nová“ (m síþní periodicita)
Od 1. 7. 2004 poþet dosažitelných, neumíst ných uchazeþ$ o zam stnání, obþan$ ýR a obþan$ EU (EHP) registrovaných na ú adech podle místa bydlišt ; kte í mají v omezeném rozsahu možnost pracovat, ke konci m síce.
Zam stnaní podle VŠPS (pr$m r za poslední 4 þtvrtletí) + uchazeþi podle definice z þitatele (pr$m r za poslední 4 þtvrtletí) + poþet cizinc$ z t etích zemí s platným povolením k zam stnávání a obþan$ EU registrovaných na ú adech práce jako zam stnanci (pr$m r za poslední 4 þtvrtletí) a cizinc$ s platným živnostenským oprávn ním (pr$m r za poslední 2 pololetí).
VŠPS (þtvrtletní periodicita)
Pr$m rný poþet nezam stnaných Pracovní síla v aktuálním þtvrtletí (zam stnaní v v aktuálním þtvrtletí (splujících NH celkem /pracující v daném þtvrtletí alespo 1 souþasn 3 podmínky: hodinu/ + nezam stnaní) podle VŠPS. nepracoval, aktivn práci hledá, schopen nástupu do 14 dní) podle VŠPS.
Pozn.: Predikce MF byla v roce 2005 zpracovávána pro zachování návaznosti dat ješt v p$vodní „staré“ metodice. Publikování dat v této metodice bylo zastaveno v íjnu 2005. Pramen: Makroekonomická predikce ýR v lednu 2006, dostupné z http://www.mfcr.cz.
P íloha 2: Vývoj hlavních ukazatel$ na trhu práce v ýR v letech 1990 - 1995 m síce I.
II.
III.
IV.
V.
Míra nezam stnanosti
VII.
3598
3855
4491
6809
10523
1170
1762
1955
2701
4369
1,67
1,99
2,20
2,60
3,08
Poþet volných míst
1991
14680
3.Q
4.Q
14123
12635
59388
.
.
16836
42552
10149
9386
8217
34689
.
.
6937
27752
6465
11544
17557
21208
24627
89257
79918
66946
61176
57616
3,40
3,77
3,94
4,05
4,13
2,64
211318 217525 221749
141484
Nov hlášení uch.
31310
25776
26805
32172
28141
39845
48915
43864
57991
Vy azení celkem
11794
9918
11788
15325
16586
18774
22667
26658
38571
Poþet osob na p ísp.
31744
43405
57029
68229
76572
86877 100823 113942 131439
Poþet volných míst
48657
37978
37324
36280
37129
35176
37942
42153
43913
4,40
4,14
3,72
3,22
2,85
2,70
2,67
2,65
2,61
Poþet volných míst
2.Q
15794
89770 106725 118280
Poþet osob na p ísp.
1.Q
6937
74753
Vy azení celkem
za rok
16836
58895
Nov hlášení uch.
I.-XII.
0,73 39379
Poþet evidovaných uch.
231201 217554 195162 168922 149665
XII.
34961
1,39
Poþet evidovaných uch.
XI.
30224
1,10
Míra nezam stnanosti
X.
tok ve þtvrtletí
24579
Vy azení celkem
Míra nezam stnanosti
IX. 0,46
Nov hlášení uch.
Poþet osob na p ísp.
1992
VIII.
0,13
Poþet evidovaných uch. 1990
VI.
pr$m r
139351 165599 182805 202225
141718 140167 139253 136963
17310
51282
42786
33758 462645
38554
83891 100158 150770 127826
42189
35579
29534 279383
23282
33500
145365 155980 159766
50685
87896 107302
91967
44733
45517
48402
41651
2,50
2,45
2,57
3,05
131258 128904 134788
163253
51330
30726
29651
29102
24657
30549
31941
30484
40536
31250
29292
28269 387787
32316 111707
84308 102961
88811
41878
44373
52043
55342
43914
38496
33492
31398
42826
36955
31646
22385 474748
39562 138294 137752 107716
90986
135059 126036 107924
90235
75732
68470
67289
64694
63410
60815
60161
62289
85904
71996
78306
84966
88878
93656
88806
84907
81338
79422
76243
52579
59838
65731
m síce
Míra nezam stnanosti
1993
Poþet evidovaných uch.
2,97
III. 2,88
IV. 2,71
V.
VI.
VII.
2,58
2,63
2,82
158113 156176 151570 142639 136136 138581 148634
VIII. 3,01
IX. 3,17
X. 3,22
XI. 3,34
XII.
I.-XII.
za rok
3,52
2,95
158612 166963 169383 175756 185216
155214
1.Q
55220
29968
29842
29711
26757
31417
35630
37337
47521
36449
38036
31944 429832
35819 115030
Vy azení celkem
31895
31905
34448
38642
33260
28972
25577
27359
39170
34029
31663
22484 379404
31617
Poþet osob na p ísp.
71207
73921
71154
66804
62758
62616
67455
72561
80921
84461
87852
93380
73295
Poþet volných míst
74594
72402
73098
71949
74441
74048
72309
71920
65821
60513
55067
53938
69404
3,78
3,73
3,50
3,50
3,14
3,10
3,18
3,15
3,15
3,08
3,09
3,19
3,29
163794 163877 160537 161197 166480
172064
Poþet evidovaných uch. 1994
II.
3,00
tok ve þtvrtletí
Nov hlášení uch.
Míra nezam stnanosti
198837 196569 184466 171851 162490 160098 165202
2.Q
47989
29688
29585
28321
27238
30265
31012
31198
40252
32481
31659
27286 386974
32248 107262
Vy azení celkem
34368
31956
41688
40936
36599
32657
25908
32606
40169
35821
30999
22003 405710
33809 108012 110192
100010
99153
91543
81656
74216
72194
73268
73768
75669
76812
77444
78331
81799
56366
60737
66310
69678
74128
78485
81304
87025
82167
79480
76561
75936
73098
3,40
3,33
3,10
2,91
2,76
2,77
2,92
2,98
2,96
2,80
2,84
2,93
2,99
155324 154048 146140 148042 153041
155571
Poþet volných míst Míra nezam stnanosti Poþet evidovaných uch.
177849 173678 161520 151019 143225 143984 152261
3.Q
4.Q
87885 120488 106429
98248 100874
Nov hlášení uch.
Poþet osob na p ísp.
1995
I.
pr$m r
92106
85824 102462 98683
88176
91426 88823
Nov hlášení uch.
44608
26248
25292
24327
24251
27759
29691
30120
36380
30376
29972
23197 352221
29352
96148
76337
96191
83545
Vy azení celkem
33239
30419
37450
34828
32045
27000
21414
27057
37656
38284
28070
18198 365660
30472 101108
93873
86127
84552
Poþet osob na p ísp.
82396
84343
77222
70101
64038
62536
65607
68573
69580
68178
67345
67623
71075
Poþet volných míst
75659
81242
86987
89646
95198
98656 100862
101432
94383
92363
90503
88047
90744
Pramen: ýSÚ.
P íloha 3: Vývoj hlavních ukazatel$ na trhu práce v ýR v letech 1995 – 2005
1995
v tis. osob
míra nezam. v%
volná místa v tis.
177,8
3,4
75,7
nezam stnanost
leden
1996
v tis. osob
míra nezam. v%
volná místa v tis.
164,4
3,1
89,9
nezam stnanost
únor
173,7
3,3
81,2
164,0
3,1
94,3
b ezen
161,5
3,1
87,0
159,2
3,0
95,8
duben
151,0
2,9
89,6
148,7
2,8
101,0
kv ten
143,2
2,8
95,2
141,2
2,7
106,6
þerven
144,0
2,8
98,7
144,1
2,7
109,8
þervenec
152,3
2,9
100,9
158,3
3,0
107,8
srpen
155,3
3,0
101,4
163,0
3,1
109,4
zá í
154,0
3,0
94,4
169,0
3,2
102,9
íjen
146,1
2,8
92,4
170,5
3,2
95,5
listopad
148,0
2,8
90,5
175,8
3,3
87,6
prosinec
153,0
2,9
88,0
186,3
3,5
84,0
1997
1998
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
v tis. osob
v%
v tis.
v tis. osob
v%
v tis.
leden
205,2
4,0
81,5
287,1
5,6
61,3
únor
206,7
4,1
83,6
289,2
5,6
62,5
b ezen
199,6
3,9
87,1
284,1
5,5
64,3
duben
195,0
3,8
84,3
277,6
5,4
66,5
kv ten
193,4
3,8
84,9
275,3
5,3
62,1
þerven
202,6
4,0
81,6
289,5
5,6
58,2
þervenec
222,4
4,3
77,4
313,8
6,1
56,7
srpen
230,3
4,5
78,4
330,0
6,4
54,5
zá í
247,6
4,8
73,2
350,7
6,8
51,4
íjen
250,0
4,9
68,4
351,8
6,8
46,9
listopad
254,1
4,9
64,4
362,8
7,0
43,2
prosinec
268,9
5,2
62,3
386,9
7,5
37,6
1999
2000
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
v tis. osob
v%
v tis.
v tis. osob
v%
v tis.
leden
416,9
8,1
36,1
508,5
9,8
34,7
únor
428,0
8,3
35,2
506,1
9,7
37,1
b ezen
433,3
8,4
33,0
493,4
9,5
38,4
duben
423,9
8,2
32,8
471,2
9,0
41,4
kv ten
421,6
8,1
33,5
453,8
8,7
45,0
þerven
435,0
8,4
34,5
451,4
8,7
48,0
þervenec
456,7
8,8
36,5
469,7
9,0
49,5
srpen
465,5
9,0
38,6
467,3
9,0
54,6
zá í
469,8
9,0
36,7
458,3
8,8
53,1
íjen
464,1
8,9
37,6
445,2
8,5
54,2
listopad
466,0
9,0
36,9
442,2
8,5
52,5
prosinec
487,6
9,4
35,1
457,4
8,8
52,1
2001
2002 nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
v tis. osob
v%
v tis.
53,5
489,0
9,4
51,7
9,0
54,9
485,2
9,3
49,4
451,5
8,7
55,7
471,7
9,1
49,2
duben
433,3
8,3
58,0
456,4
8,8
48,8
kv ten
420,6
8,1
60,0
447,9
8,6
49,5
þerven
420,3
8,1
59,8
454,3
8,7
49,1
nezam stnanost
míra nezam.
v tis. osob
v%
leden
474,1
9,1
únor
466,1
b ezen
volná místa v tis.
þervenec
439,8
8,5
60,7
479,2
9,2
50,2
srpen
443,6
8,5
63,6
488,3
9,4
50,9
zá í
440,5
8,5
62,9
492,9
9,4
48,3
íjen
437,3
8,4
60,5
486,7
9,3
46,1
listopad
439,2
8,5
56,5
489,8
9,3
43,4
prosinec
461,9
8,9
52,1
514,4
9,8
40,7
2003
2004
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
v tis. osob
v%
v tis.
v tis. osob
v%
v tis.
leden
539,0
10,2
40,3
569,5
10,8
41,7
únor
538,1
10,2
40,2
570,8
10,9
43,9
b ezen
528,2
10,0
41,3
559,8
10,7
42,4
duben
509,4
9,6
41,2
535,1
10,2
42,7
kv ten
496,8
9,4
42,3
520,4
9,9
44,7
þerven
501,0
9,5
43,0
517,5
9,9
45,4
þervenec
520,4
9,9
43,7
532,1
9,2
45,7
srpen
525,0
10,0
45,5
536,0
9,3
48,5
zá í
529,4
10,1
45,2
530,2
9,1
47,1
íjen
522,4
9,9
44,2
517,8
8,9
49,0
listopad
521,0
9,9
42,7
517,7
8,9
50,3
prosinec
542,4
10,3
40,2
541,7
9,5
51,2
nezam stnanost
míra nezam.
volná místa
v tis. osob
v%
v tis.
leden
527,0
9,8
54,2
únor
517,9
9,7
56,1
b ezen
505,2
9,4
56,0
2005
duben
479,8
8,9
55,9
kv ten
463,2
8,6
57,2
þerven
461,9
8,6
57,0
þervenec
476,5
8,8
56,8
srpen
481,0
8,9
59,3
zá í
475,0
8,8
55,8
íjen
459,9
8,5
55,1
listopad
456,7
8,4
53,0
481,1 8,9 52,1 prosinec Pozn.: Od þervence 2004 je použita nová metodika výpoþtu míry nezam stnanosti. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz.
P íloha 4: Srovnání míry nezam stnanosti v %
Pozn.: *) - údaje za zem krom ýR a USA jsou pr$m rem za první 3 þtvrtletí. Pramen: Eurostat, ýSÚ, Bureau of Labor Statistics, dostupné z http://ekonom.ihned.cz.
Tabulka ukazuje nár$st nezam stnanosti v ýeské republice od roku 1994 až po minulý rok, srovnávajíc míru nezam stnanosti souþasn i v jiných státech. Zde se op t potvrzuje již n kolikrát zmín ný fakt, že zvýšení míry nezam stnanosti v ýR, zejména ve druhé polovin 90. let, znamenalo zárove zvýšení nezam stnanosti dlouhodobé. „Krátkodob nezam stnaní mají daleko v tší šance nalézt nové zam stnání. D$vod$, proþ dlouhodob nezam stnaní jsou v tomto sm ru znevýhodn ni, je n kolik. Od zastarávajících profesních dovedností, polevujících pracovních návyk$ až po podezíravý pohled zam stnavatel$. Jedinci, kte í jsou dlouhodob nezam stnaní, se tak stávají prakticky nezam stnatelnými“ (Sedláþek, 2006).
Z tabulky je patrné, že v ostatních zemích se tak výrazn , jak v ýR, míra dlouhodobé nezam stnanosti nezvyšovala. Z tohoto d$vodu lze usuzovat, že p etrvávající nerovnováhy na þeském trhu práce jsou zp$sobeny p edevším dlouhodobou nezam stnaností. Podle Sedláþka (2006) má být ešení souþasného stavu na þeském trhu práce institucionální povahy.
Sedláþek je však skeptický k rapidnímu ekonomickému r$stu. Podle n j nepom$že snížit dlouhodobou nezam stnanost. Snižování poþtu lidí dlouhodob nezam stnaných není bohužel otázka m síc$, ale spíše rok$. Rapidní tempo ekonomiky je schopno podle Sedláþka (2006) snížit pouze míru krátkodobé nezam stnanosti, není však schopno snížit poþet dlouhodob nezam stnaných, který je problémem v prvé ad .
P íloha 5: Srovnání vývoje r$stu HDP a míry nezam stnanosti v ýR
% 12 HDP
10
RMN MPSV OMN ýSÚ
8
6 4
2
0 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
-2
Pozn.:HPD – hrubý domácí produkt, RMN MPSV – registrovaná míra nezam stnanosti podle MPSV, OMN ýSÚ – obecná míra nezam stnanosti podle ýSÚ. Pramen: ýSÚ podle dat ýSÚ a MPSV, dostupné z http://www.czso.cz.
P íloha 6: Upravená Beveridgeova k ivka v ýR v letech 1993 až 2005 proložená spojnicí trendu 100 90
1995 1996
80 1994 Volná pracovní 70 místa v tis.
1997
60 2001 2000
1993 50
2005
40
1999
1998 30 100
2004
150
200
250
300
350
400
450
2002
500
2003
550
600
Poþet uchazeþ$ o zam stnání v tis.
Pozn.: Jsou využita data poþtu registrovaných uchazeþ$ o zam stnání a volných pracovních míst k 31.12. jednotlivých let. Pramen: MPSV, dostupné z http://portal.mpsv.cz; Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
P íloha 7: Phillipsova k ivka v ýR v letech 1993 až 2005 proložená spojnicí trendu
22 1993
20 18 16 14 Míra 12 inflace 10 v% 8
1998
1994 1995 1996
1997
6
2001
2000
4
2004
1999
2
2005 2002
0 2
3
4
5
6
7
8
9
2003 10
Míra nezam stnanosti v %
Pozn.: Jsou využita data pr$m rné roþní míry registrované nezam stnanosti a pr$m rné roþní míry inflace. Pramen: Statistická roþenka ýR 2005; ýSÚ, dostupné z http://www.czso.cz.
P íloha 8: Phillipsova k ivka pro ýR ve srovnání s jinými zem mi
Pramen: ýSÚ a MPSV ýR, dostupné z http://www.euroekonom.cz.
