SPECIFIKA ČESKÉ NÁRODNÍ KULTURY SPECIFICS OF THE CZECH NATIONAL CULTURE MARTIN STACH Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ekonomická fakulta
[email protected]
Abstrakt: Cílem tohoto článku je definovat dimenze české národní kultury. Národní kultura je jedno z akcentovaných témat současného managementu. Na konci minulého století se tématem vlivu národní kultury na chování manaţerů a řadových pracovníků začali zabývat badatelé a výzkumníci ve většině vyspělých státech světa. Vznikaly výzkumné projekty, jejich záměrem bylo definovat a obsahově vymezit dimenze národní kultury, najít a popsat rysy národních kultur v jednotlivých zemích s cílem odhalit souvislosti, příbuzné charakteristiky i podstatné rozdíly mezi nimi. Následné výzkumy, které se zabývaly působením národní kultury na organizační chování zaměstnanců prokázaly, ţe obsah národní kultury ovlivňuje (v případě řízení a vedení zaměstnanců) mj. manaţerský styl řízení vedoucích zaměstnanců a motivační vzorce pracovníků. Pro zjištění dimenzí české národní kultury byl pouţit explorační interkulturální výzkum dle metodiky dánského vědce Geerta Hofstdeho. Výsledky jsou obsahem tohoto příspěvku.
Klíčová slova: národní kultura - národní dimenze – orientace – znalosti - výzkum Abstrakt: The aim of this article is to define the dimensions of Czech National Culture. National culture is one of a topical themes of a contemporary management. At the end of the last century, the theme of the influence of national culture on the behaviour of managers and line workers started to look researchers in most developed countries. The new research projects were created . The aim was to define the content and the dimensions of national culture, to find and describe the features of national cultures in various countries in order to reveal context related characteristics of the principal differences between them. Subsequent studies that address the effect of national culture on organizational behaviour of emplloyees showed, that national culture affects the content of management including management style of managers and incentive formula. To determinate the dimensions of the Czech National Culture was used the methodology of exploratory intercultural research ,developed by the Danish scientist Geert Hofstede.The research results are presented in this article.
Key words: national culture – national dimension – orientation - managerial style – knowledge - research JEL Classification: Z19
67
Úvod Podstatou a základem národní kultury je předávání a sdílení základních předpokladŧ, hodnot, norem a vzorcŧ chování mezi příslušníky jednotlivých národŧ za přítomnosti silných integrujících prvkŧ, jako např. jazyk, historie, politický systém, národní ambice atd. Mezi jednotlivými národy a zeměmi existují kulturní rozdíly. Tyto rozdíly mohou mít jak pozitivní, tak i negativní vliv na činnost organizací a společností. V zásadě jsou dvě moţnosti, jak se s tímto jevem kulturní jinakosti vyrovnat: buď tyto rozdíly ignorovat a tvářit se, ţe neexistují, anebo je vnímat, diagnostikovat, akceptovat jejich přítomnost a naučit se s nimi ţít a pracovat a vyuţívat jich k dosahování synergických efektŧ. Znalost těchto rozdílŧ mŧţe být pro manaţery zcela zásadní. Ať uţ se jedná o manaţery expandujících společností anebo se jedná o „místní“ manaţery, kteří vstupují do interakcí s novým, zahraničním managementem. Je nutné si uvědomit, ţe manaţerské praktiky a postupy, které fungují v jedné zemi, nemusí vţdy fungovat v zemi s odlišnou národní kulturou. Cílem tohoto článku je porovnat výsledky České republiky v prŧzkumu národních hodnot, které prezentuje holandský vědec a badatel Geert Hofstede nejen ve své publikaci Kultury a organizace: Software lidské mysli (2007) ale i na svých oficiálních internetových stránkách www.geerthofstede.nl s výsledky prŧzkumu, který byl s vyuţitím Hofstedeho metodiky realizován v rámci doktorandovy disertační práce.
1 Teoretická východiska Základem národní kultury je předávání a sdílení základních předpokladŧ, hodnot, norem a vzorcŧ chování mezi příslušníky jednotlivých národŧ za přítomnosti silných integrujících prvkŧ, jako např. jazyk, historie, politický systém, národní ambice atd. Obsah národní kultury je pro kaţdý národ více méně specifický a je předáván z generace na generaci prostřednictvím učení. „V mnoha směrech je Geert Hofstede povaţován za nejdŧleţitějšího autora, pojednávajícího o mezikulturní analýze, protoţe model, který vytvořil, přeţil prověrku časem, je relativně jednoduchý na pouţití a je všeobecný“ (Brooks, 2003, s.245). Z Hofstedeho (2007, s.45) výzkumu vyplynulo 5 kulturních dimenzí:
Vzdálenost moci mŧţe být definována jako „ rozsah, v němţ méně mocní členové institucí a organizací v dané zemi předpokládají a přijímají skutečnost, ţe moc je rozdělena nerovnoměrně“. Vyhýbání se nejistotě je popsána jako „ stupeň, v němţ se příslušníci dané kultury cítí ohroţeni nejistotou nebo neznámými situacemi“. Dimenze individualismus a kolektivismus je definována následovně: „individualismus přísluší společnostem, v nichţ jsou svazky mezi jedinci volné: předpokládá se, ţe kaţdý se stará sám o sebe a svou nejbliţší rodinu. Kolektivismus, jako jeho opak, přináleţí ke společnostem, ve kterých jsou lidé od narození po celý ţivot integrováni do silných a soudrţných skupin, které je v prŧběhu jejich ţivotŧ chrání výměnou za jejich věrnost“. Prŧcha (2007, s. 82) charakterizuje dimenzi maskulinita – feminita následovně: „maskulinita vyjadřuje zastoupení a vliv muţského prvku v hodnotách určité společnosti (např. prŧbojnost, soutěţivost); vztahuje se na kultury, v nichţ jsou rodové role zřetelně rozlišeny, a feminita na kultury, v nichţ se rodové role překrývají. Dlouhodobá a krátkodobá orientace. Dlouhodobá orientace v určité národní kultuře vyjadřuje pěstování vlastností lidí, vztaţených k budoucím odměnám, k vytrvalosti, k ochotě podřizovat se ve prospěch dlouhodobých cílŧ. Krátkodobá orientace je zaměřenost na blízké cíle, na okamţité výsledky“.
2 Postup výzkumu a pouţité metody Pro výzkumné šetření české národní kultury byl pouţit explorační interkulturální výzkum ex post facto (v smyslu Kerlingera 1972). V pilotní fázi disertační práce byly získány informace a znalosti o objektu zájmu – o rysech a dimenzích české národní kultury. Pomocí metod sociologického, organizačního a interkulturálního výzkumu dle metodiky Geerta Hofstedeho (2007) byly ověřeny a popsány charakteristické rysy české národní kultury.
68
Výzkumný záměr byl uplatněn na souboru 120 osob, náleţejících do českého kulturního okruhu. Zkoumané osoby byly vybrány metodou záměrného výběru, provedeného ve čtyřech organizacích, pŧsobících na území Moravskoslezského kraje – ve velké zahraniční prŧmyslové akciové společnosti (26 osob zahrnuto do výzkumu), v malé privátní české společnosti (s.r.o.), poskytující finanční sluţby (23 osob zahrnuto do výzkumu), v nadnárodní společnosti pŧsobící v oblasti cateringu (21 osob) a na městském úřadu (25 osob). Soubor zkoumaných osob byl dále rozšířen o osoby, pŧsobící v jiných organizacích (25 osob). Při výběru zkoumaných osob byly sledovány základní demografické údaje jako pohlaví, věk a úroveň vzdělání. Podmínkou zařazení do výzkumu byla česká národnost. V souvislosti s reprezentativností výzkumu vyvstal problém velikosti zkoumaného souboru osob. V kontextu dosavadních interkulturálních výzkumŧ se jeví zvolená velikost souboru (120 respondentŧ) pro účely nynějšího výzkumu dostatečná, neboť splňuje jednu z podmínek representativnosti výzkumu rysŧ národní kultury, formulovaných Hofstedem (2007) v jeho publikaci Kultury a organizace. Za spodní hranici velikosti souboru pro vyvozování závěrŧ o rysech národní kultury Hoftsede povaţuje 20 respondentŧ. Za zcela dostačující povaţuje z hlediska vypovídací hodnoty 50 respondentŧ. Profesor Bond z Čínské univerzity v Hongkongu, který ve svém výzkumu CVS (Chinese Value Survey, 1980) odvodil pátou dimenzi národní kultury dlouhodobá – krátkodobá orientace, pracoval v kaţdé z 23 zemí, v nichţ prováděl svŧj výzkum, se souborem o velikosti 100 respondentŧ. 3 Kritické zhodnocení výsledků referenčních výzkumů národní kultury V této kapitole jsou porovnány výsledky České republiky v prŧzkumu národních hodnot, které Hofstede prezentuje ve své publikaci Kultury a organizace: Software lidské mysli (2007) s výsledky prŧzkumu, který realizoval doktorand s vyuţitím Hofstedeho metodiky. K tomuto účelu byl pouţit pro vědecké účely volně pouţitelný Hostedeho originální dotazník VSM 94 (Values Survey Module 94), který obsahuje 26 otázek a byl vyvinut pro porovnání kulturně determinovaných lidských hodnot v pěti dimenzích národní kultury (mocenský odstup, vyhýbání se nejistotě, individualismus – kolektivismus, maskulinita – feminita a dlouhodobá – krátkodobá orientace). Posledně zmíněná dimenze (dlouhodobá – krátkodobá orientace) se poprvé objevila právě v této verzi dotazníku (VSM 94) na základě její identifikace Michelem Bondem z Čínské univerzity v jeho výzkumu Chinese Value Survey. V Hofstedeho publikaci Kultury a organizace: Software lidské mysli (2007) prezentované výsledky českých národních hodnot nepocházejí z „přímého“ výzkumu, ale byly vypočteny na základě replikací nebo stanoveny na základě kvalifikovaného odhadu (Hofstede 2007). Bohuţel ani v tomto není jasno. Pokud pocházejí z replikací, tak není uvedeno z kterých. V Česku se realizoval srovnávací výzkum národních kultur, které provedl s vyuţitím Hofstedeho metodiky český psycholog L. Kolman (2001, podle Prŧcha, 2007), ovšem na specifických vzorcích populace. Zkoumaný soubor zahrnul výlučně vysokoškolské studenty. V rámci jiného výzkumu, provedeného J. Světlíkem (2003, podle Mateiciuc, 2006) na souboru, čítajícím téměř 2500 zkoumaných osob, bylo provedeno srovnání rysŧ české národní kultury s národními kulturami několika zemí Evropské unie. Ovšem i v tomto případě se výzkum týkal specifické populace. Zkoumaný soubor byl sloţen z pracovníkŧ, pŧsobících v řídící sféře. Na internetových stránkách www.geerthofstede.com je u výsledkŧ za Česko uvedeno „výsledky odhadnuty“ (estimated values). Výsledky prŧzkumu dimenzí českých národních hodnot, realizované v rámci autorovy disertační práce (dle Hofstedeho metodiky) se neshodují s výsledky, které jsou uváděny v Hofstedeho publikacích. Níţe uvedená tabulka přehledně prezentuje tyto rozdíly. Tabulku tvoří umístění Česka a Švédska v pořadí, které vzniklo porovnáním skórŧ 74 státŧ v kaţdé z pěti dimenzí národní kultury. Výjimkou je dimenze dlouhodobá a krátkodobá orientace, kde pořadí vzniklo porovnáním skórŧ 39 státŧ. Sloupec A obsahuje údaje, které jsou prezentovány Hofstedem (a které jsou odhadnuty). Sloupec B obsahuje údaje, které byly vyzkoumány autorem (dle Hofstedeho metodiky). Údaje ve sloupci C (Švédsko) jiţ nejsou odhadnuty, ani nepocházejí z replikací ale jejich zdrojem je pŧvodní Hofstedeho výzkum (IBM) a v této tabulce jsou uvedeny pro účely porovnání.
69
Tabulka 1 Rozdíly ve výsledcích průzkumů národních hodnot dle Hofstedeho
Pořadí státu v rámci porovnání 74 zemí
Index vzdálenosti moci Index individualismu Index maskulinity Index vyhybání se nejistotě Index dlouhodobé orientace
A
B
C
Česko Hofstede 45-46 26 25-27 34 38
Česko doktorand 67 1 69 17 - 22 10
Švédsko Hofstede 67-68 13-14 74 70-71 23
Zdroj: vlastní komparace Ve výše uvedené tabulce je uvedeno Švédsko jako referenční země pro účely porovnání z dŧvodu příslušnosti k stejnému geografickému celku (Evropa), z dŧvodu podobného počtu obyvatel a zejména kvŧli osobním zkušenostem autora se švédskou mentalitou během jeho pětileté praxe ve švédské obchodní organizaci a tedy i s moţností posoudit moţnou podobnost výsledkŧ srovnání obou zemí v jednotlivých dimenzích národní kultury. V následující analýze dat jsou pouţity hodnoty dimenzí české národní kultury z autorova výzkumu, ovšem dle metodiky Hofstedeho. Tyto jsou porovnány a dány do vztahŧ s výsledky 74 státŧ, které figurují v Hostedeho tabulkách hodnot jednotlivých indexŧ národních kultur. Po analýze dat z tabulky č. 1 je moţno konstatovat:
Odhadnuté výsledky, prezentované Hofstedem, se liší v porovnání s výsledky dotazníkového šetření doktoranda (při pouţití Hofstedeho dotazníkŧ a při respektování jeho metodiky pro vyhodnocení).
Výsledky autora jsou mnohem „blíţ“ výsledkŧm Švédska jako referenční zemi (s výjimkou dimenze vyhýbání se nejistotě – coţ je ovšem specifická a velmi silná tendence v české národní kultuře, která je potvrzena i dalšími výzkumy).
Výsledky dvou z celkového počtu pěti dimenzí (40%) jsou prakticky totoţné, respektive velmi podobné (index vzdálenosti moci a index maskulinity) výsledkŧm Švédska.
V dimenzi individualismu dosáhlo Česko (dle výzkumu doktoranda) pozici č.1 ze všech 74 státŧ, jinými slovy z výzkumu doktoranda vyplývá, ţe Česko je zemí s nejvyšší mírou individualismu. K zemím s vyšší mírou individualismu patří např. Holandsko (4 – 6. místo), Dánsko (10. místo), Švédsko (13 – 14. místo), Norsko (16 – 17. místo). Prŧcha (2007) uvádí, ţe „ individualismus přísluší společnostem, v nichţ jsou svazky mezi jedinci volné: předpokládá se, ţe se kaţdý stará sám o sebe a svou nejbliţší rodinu“. Coţ by mohlo odpovídat sociálním trendŧm ve vývoji české společnosti. Silnou tendenci Čechŧ k individualismu (i kdyţ ne tak extrémní) potvrzují ve svých nálezech i Kolman (2001) a Světlík (2003).
Relativní umístění Česka v dimenzi individualismu (1. místo) potvrzuje i existence negativní korelace mezi dimenzí vzdálenost moci a mezi dimenzí individualismu. Jinými slovy, země s vysokou vzdálenosti moci vykazují tendence k většímu kolektivismu a země s malou vzdáleností moci k většímu individualismu, a naopak (Hofstede, 2007). Z tabulky vyplývá, ţe v dimenzi individualismu je Česko na prvním místě (ze 74 státŧ) a v dimenzi vzdálenost moci je téměř na konci relativního pořadí státŧ, na šedesátém sedmém místě (ze 74 státŧ) – coţ potvrzuje platnost negativní korelace mezi těmito dvěma dimenzemi (a extrémní pozice Česka v relativním pořadí 74 státŧ).
V dimenzi vzdálenosti moci je (dle výzkumu autora) Česko na 67. místě. Z toho vyplývá, ţe Česko je země s velmi malou vzdáleností moci. Velmi podobně se umístily i státy jako Finsko (67 – 68. místo), Norsko (67 - 68. místo), Švédsko (67 – 68. místo), Dánsko (72. místo). V zemi s malou vzdálenosti moci je závislost podřízených na vedoucím omezena a je dávána přednost konzultativnímu stylu. Podřízení se smějí obracet na nadřízené a ideální šéf je zdatný (a proto váţený) demokrat. Podřízení očekávají, ţe rozhodnutí, týkající se jejich práce s nimi budou předem prodiskutována. Chápou však, ţe je to nadřízený, kdo v závěru rozhodne“ (Hofstede, 2007, s. 52).
70
Výše uvedené zjištění a tvrzení plně koresponduje s výsledky jiného dotazníkového šetření (výzkum doktoranda), ze kterého vyplývá, ţe 63 % respondentŧ z řad podřízených preferuje takový manaţerský styl u svých podřízených, kdy „nadřízený sám stanovuje úkoly, definuje problémy, ale rozhoduje o jejich řešení teprve po diskusi s podřízenými. Bere v úvahu jejich názory, připomínky a náměty“ (otázka č. 19, dotazník pracovních hodnot – zaměstnanci, vlastní výzkum). Tato informace o Čechy preferovaném manaţerském stylu je tedy „kříţově“ potvrzena ze dvou na sobě nezávislých zdrojŧ a má pro doktorandovu disertační práci zásadní význam.
V dimenzi maskulinita je Česko ze 74 státŧ na 69. místě (výzkum autora). Česká společnost tedy vykazuje výrazně femininní rysy. Velmi podobně se umístilo i Švédsko (74. místo), Norsko (73. místo), Dánsko (71. místo), Holandsko (72. místo), Finsko (68). Hofstede uvádí, ţe „ve femininních kulturách, jako je v Holandsku, Švédsku a Dánsku, je dávána přednost řešení konfliktu kompromisem a vyjednáváním (Hofstede, 2007, s. 115). I zde lze najít historické spojitosti s typickým českým řešením konfliktŧ. Hofstede dále uvádí, ţe „organizace v maskulinních společnostech zdŧrazňují výsledky a snaţí se je spravedlivě odměňovat, tj. kaţdému podle jeho výsledkŧ. Organizace ve femininních společnostech dávají přednost odměňování lidí na základě rovnosti (na rozdíl od spravedlnosti), tj. kaţdému podle jeho potřeb“. Určitou absenci prŧbojnosti v rámci české mentality potvrzuje i nález z jiného zdroje – z dotazníkového šetření doktoranda při pouţití jiného typu dotazníku. Na otázku co by se mělo změnit, aby dotyčný byl v práci více spokojen, respondenti uvedli moţnost profesního rŧstu aţ na 10. místě!
V dimenzi vyhýbání se nejistotě dosáhlo Česko (vlastní výzkum) 10. místo (ze 74 státŧ). Zjištěnou skutečnost potvrzuje i Kolman (2001, podle Prŧcha 2007), který tvrdí, ţe „Češi se jeví jako spíše femininní individualisté, kteří se silně vyhýbají nejistotě“. Hofstede (2007) cituje závěry z výzkumŧ amerického badatele Scotta Shaneho, který zjistil, ţe zaměstnanci v zemích se silnějším vyhýbáním se nejistotě povaţují stávající pravidla a předpisy za výrazně omezující faktor. Toto zjištění je potvrzeno i z dalšího zdroje – z dotazníkového šetření autora při pouţití jiného typu dotazníku, kdy 73% respondentŧ povaţuje plány, pravidla a normy za limit, který je omezuje.
V dimenzi dlouhodobé orientace se Česko umístilo v relativním pořadí 74 zemí na 10. místě (výzkum autora) – to by znamenalo, ţe česká národní kultura vykazuje výrazné rysy dlouhodobé orientace, podobně jako Dánsko (12. místo), Holandsko (13. místo), Norsko (14. místo) a Finsko (16. místo). V prostředí s dlouhodobou orientací jsou akcentovány hodnoty jako vytrvalost, houţevnatost a šetrnost. Při analýze četnosti odpovědí respondentŧ a významu, který přikládají k jednotlivým hodnotám v soukromém ţivotě lze zjistit, ţe 72% respondentŧ povaţuje hospodárnost a šetrnost za velmi dŧleţité aţ velmi vysoce dŧleţité. Ještě vyšších hodnot dosahuje vytrvalost a houţevnatost, kdy 76% respondentŧ povaţuje tyto hodnoty za velmi dŧleţité aţ velmi vysoce dŧleţité. Na závěr této analýzy je nutno ještě jednou zdŧraznit fakt, ţe výsledky vlastního dotazníkového výzkumu autora, ovšem dle Hofstedeho metodiky, jsou velmi podobné výsledkŧm státŧ severozápadní Evropy (Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko a Holandsko) ve čtyřech z pěti dimenzí národní kultury (kromě indexu vyhýbání se nejistotě). Prokázána existence korelačních vztahŧ mezi některými dimenzemi je další dŧleţitý moment. Je nepravděpodobné, ţe by tyto souvislosti byly náhodné a spolu s faktem, ţe výsledky tohoto výzkumu dle Hofstedeho metodiky byly potvrzeny i vlastním dalším, nezávislým dotazníkovým šetřením snad dovoluje autorovi se vší pokorou opatrné konstatování, ţe takto zjištěné hodnoty dimenzí české národní kultury odpovídají realitě více, neţ odhadnuté výsledky dimenzí české národní kultury, prezentované Hofstedem.
V rámci získání vyšší míry objektivity při hodnocení charakteristik české národní kultury dle Hofstedeho metodiky jsou v tabulce č. 2 uvedeny odpovídající indexy dimenzí národní kultury s dosaţenými skóry vybraných státŧ a jejich národních kultur. Výsledky výzkumu autora jsou zde porovnány s výzkumnými nálezy Hofstedeho a s několika dalšími interkulturálními výzkumy (Kolman 2001, Světlík 2003), kriticky zhodnocenými Prŧchou (2007).
71
Tabulka 2 Indexy národní kultury
Indexy národní kultury (skóry na jednotlivých dimenzích) A
Index vzdálenosti moci Index individualismu Index maskulinity Index vyhybání se nejistotě Index dlouhodobé orientace
B
C
Česko Česko Česko Hofstede doktorand Kolman 57 30 53 58 93 73 57 23 39 74 86 61 13 51 23
D
E
Česko Světlík 67 56 10 70 x
Švédsko Hofstede 31 71 5 29 33
Zdroj: vlastní komparace
Závěr Z uvedených dat je patrné, ţe mezi uskutečněnými výzkumy panuje shoda, pokud se jedná o následující charakteristiky české národní kultury:
výrazný individualismus, převaha feminity nad maskulinitou, výrazné vyhýbání se nejistotě.
Porovnávané interkulturální výzkumy (včetně výzkumu autora) se naopak rozcházejí ve zbývajících dvou interkulturálních dimenzích Hofstdeho modelu:
vysoká vzdálenost moci / nízká vzdálenost moci (mocenská distance) dlouhodobá orientace / krátkodobá orientace
Tyto dvě interkuturální dimenze se patrně stanou předmětem dalších výzkumŧ za účelem vyjasnění jejich obsahu ve vztahu k hodnotám české národní kultury.
Literatura [1] HOFSTEDE, Geert; HOFSTEDE, Gert Jan. Kultury a organizace: Software lidské mysli. Praha: Linde nakladatelství, 2007. 335 s. ISBN 80-86131-70-X. [2] LUKÁŠOVÁ, Rŧţena; NOVÝ Ivan; et al. Organizační kultura. Praha: Grada Publishing, 2004. 174 s. ISBN 80-247-0648-2. [3] PETŘÍKOVÁ, Rŧţena. Lidé v procesech řízení: multikulturní dimenze podnikání. Praha: Professional publishing, 2007.216 s. ISBN 978-80-86946-28-3. [4] NOVÝ, Ivan; SCHROLL-MACHL, Sylvia. Interkulturní komunikace: v řízení a podnikání česko německá. Praha: Management Press, 2007. 220 s. ISBN 978-80-7261-158-4. [5] PRŦCHA, Jan. Interkulturní psychologie: sociologické zkoumání kultur, etnik, ras a národŧ. 2.vyd. Praha: Portál, 2007. 220 s. ISBN 978-80-7367-280-5. [6] NENADÁL, Jaroslav; NOSKIEVIČOVÁ, Darja; PETŘÍKOVÁ, Rŧţena; et al.Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Praha: Management Press, 2008. 377 s. ISBN 978-80-7261-186-7.
72
