BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bydlení člověka s tělesným postižením

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bydlení člověka s tělesným postižením

Vedoucí práce: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc. Brno 2009

Vypracovala: Lenka Krejčová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bydlení člověka s tělesným postižením vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Brně dne 27. dubna 2009

Podpis ……………………….

2

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí práce doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc. za poskytnutí podnětných rad, konzultací a vedení při sestavování bakalářské práce.

3

ABSTRAKT:

Česky:

Název bakalářské práce: Bydlení člověka s tělesným postižením

Bakalářská práce se zabývá problematikou bydlení tělesně postižených osob. Jsou zde popsány základní požadavky handicapovaných na prostor v bytě a nábytkové vybavení, které musí být v souladu s ergonomickými normami. Tyto požadavky jsou také zohledněny ve vlastním půdorysném návrhu bytu. Dále je v práci obsaženo krátké shrnutí firem působících na českém trhu, jejichž nabídka je zaměřena na tělesně postižené osoby.

Klíčová slova: handicap, ergonomie, tělesně postižený, bariéry, vozíčkář, nábytek.

English:

Name of thesis: Living of the person with handicap

This bachelor’s work deals with the problems of handicapped persons living. There are described basic housing space and furniture equipment requirements of the handicapped, which have to be in conform with an ergonomic standards. These requirements are taken into account in the personal ground plan design. In the work is also included short summary of a firms acting on the Czech market place, which offer is focused on the handicapped persons.

Key words: handicap, ergonomics, handicapped, barriers, wheelchair bound, furniture.

4

1. ÚVOD V naší populaci je velké množství lidí s omezenými možnostmi pohybu. Jsou to například lidé handicapovaní na vozíku nebo lidé, jež v pohybu omezuje jejich pokročilý věk. Řešení bytové otázky pro osoby s tělesným postižením je ovšem značně opomíjeným problémem. Každý z nás má své představy o bydlení a podle toho si také vybírá. Handicapovaná osoba v tomto ohledu moc na výběr nemá, protože bezbariérových bytů je velký nedostatek. Důležitá je nejen bezbariérovost bytu samotného, ale i okolního prostředí. Vzhledem k tomu, že velká většina hromadné dopravy je bariérová, je podstatný také výběr lokality bytu. Největší nedostatek bytů je totiž právě v centrech měst, kde by bylo bydlení z hlediska přepravy a začlenění do společnosti pro handicapovaného nejvýhodnější. Takováto lokalita je samozřejmě výhodná i z hlediska větších pracovních příležitostí. Nesmíme zapomínat, že i handicapovaná osoba se může plně zapojit do pracovního procesu. V běžném životě se můžeme setkat s řadou vysoce postavených osob s tělesným postižením, kterým jejich handicap nijak nebrání v odvádění kvalitní práce. Stále ale u některých lidí převládá mylné přesvědčení, že tělesně postižený člověk je postižený i mentálně. Handicapovaná osoba se u ostatních často setkává s předsudky, které jí brání v začlenění se do společnosti. Takovýmto předsudkům by se mělo předcházet, protože i handicapovaný má právo žít plnohodnotný život a toto právo by mu nemělo být upíráno. Vozíčkář musí ve svém životě stále překonávat jisté bariéry, ať už jsou sociální nebo architektonické. A je na vyspělosti naší společnosti, aby mu další bariéry nevytvářela. V souvislosti s odstraňování architektonických bariér se ale při výstavbě nových bytových domů objevuje problém již v legislativě, ze které vyplývá, že dům je bezbariérový, pokud je zpřístupněn a domovní komunikace jsou bezbariérové. Samotné byty ovšem bariérové zůstávají. Vozíčkář se tak v bytě setkává s řadou překážek a to zejména v případě hygienických zařízení. Základní požadavek, který má handicapovaný na byt, je dostatečný prostor. Zejména u hygienických zařízení je nutné počítat s velkou manipulační plochou, nezastavěnou zařizovacími předměty. Je mnoho zcela samostatných osob na vozíku, které nejsou závislé na pomoci druhých. Ovšem architektonické bariéry v prostředí, kde se pohybují, jim na samostatnosti ubírají.

5

Co se nám může zdát jako zbytečnost, to může handicapované osobě značně ulehčit život. Například prostorná koupelna může být pro nás přehnaným luxusem, ovšem pro vozíčkáře je to nezbytnost. V dnešní době se nabídka různých pomůcek pro bezbariérové byty stále více zvětšuje. Důležitá je ovšem aplikace těchto pomůcek v praktickém životě.

6

2. CÍL PRÁCE Cílem práce je sestavení půdorysného návrhu interiéru pro tělesně postiženou osobu. Práce podává ucelené informace o ergonomických parametrech, požadavcích handicapovaného člověka na interiér a vymezuje konkrétní specifika v jednotlivých místnostech bytu. Získané informace jsou uplatněny při tvorbě vlastního půdorysného návrhu a volbě vhodného nábytkového vybavení v tomto interiéru.

3. MATERIÁLY A METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pro část teoretickou jsem čerpala informace z literatury tematicky se zabývající bezbariérovým řešením staveb. Z těchto knih zejména cituji předepsané rozměry jednotlivých stavebních a zařizovacích prvků. Text je doplněn příslušnými obrázky, získanými z internetových zdrojů. Do části praktické jsem začlenila přehled některých firem zabývajících se nábytkem a pomůckami pro handicapované. Dále je zde zahrnut vlastní půdorysný návrh bytu, kde jsem uplatnila informace obsažené v teoretické části práce. Návrh je vytvořen v programu Turbo CAD.

7

4. CO JE HANDICAP? Zdravotní postižení lze vymezit jako poškození nebo ztrátu určitého orgánového systému. Osob s postižením se v populaci vyskytuje značné množství a jejich četnost se v průběhu let mění. Některá postižení jsou vrozená (cca 3 – 5%), jiná se projeví v průběhu života nebo vznikají jako důsledek úrazů či onemocnění. Ovšem k největšímu nárůstu zdravotních postižení dochází v souvislosti se stárnutím (50%).[1] Nejčastější příčinou tělesného postižení je dětská mozková obrna. Následky dětské mozkové obrny je poznamenána celá polovina lidí s tělesným postižením v ČR. Mezi další příčiny tělesného postižení patří nemoci a samozřejmě úrazy s trvalými následky (např. poranění míchy, horních a dolních končetin apod.)

Dále můžeme tělesné postižení rozdělit do čtyř kategorií: 1. kategorie – lidé s lehčím tělesným postižením. Pohybují se většinou pomocí hole nebo francouzské hole, nebo jde o starší osoby. [4] 2. kategorie – osoby pohybující se pomocí francouzských holí a nezřídka i pomocí různých protetických a ortopedických pomůcek. Těžko vstávají, často při vstávání potřebují pomoc druhé osoby. [4] 3. kategorie – do této kategorie se řadí vozíčkáři. I mezi nimi existují podstatné rozdíly. Jsou to vozíčkáři, kteří potřebují vozík jen pro pohyb venku, protože nejsou schopni delší dobu stát nebo chodit. Dále jsou to vozíčkáři, kteří jsou trvale upoutáni na ortopedický vozík, ale jsou zcela samostatní. Další skupinu tvoří ti, kteří k některým úkonům vyžadují asistenci druhé osoby (např. při přesunování z vozíku na lůžko, při osobní hygieně atd.) Pak jsou vozíčkáři, kteří potřebují pomoc druhé osoby čtyřiadvacet hodin denně. Většinou jsou ochrnuti na všechny čtyři končetiny. Zvláštní skupinu tvoří handicapovaní pohybující se na elektrickém vozíku. Většinou jsou to osoby, které mají postiženy i ruce. [4] 4. kategorie – lidé jejichž nemoc je progresivní. Postižený postupně prochází jednotlivými výše uvedenými kategoriemi. [4]

8

5. ERGONOMIE A BEZPEČNOST – POŽADAVKY NA PROSTORY UPRAVENÉ PRO OSOBY S HANDICAPEM Základním potřebou pro pohyb handicapovaného člověka v bytě je dostatečný prostor a snadná orientace. Tělesně postižené osoby potřebují větší manipulační prostor a dispoziční řešení tohoto prostoru by mělo odpovídat manévrovacím možnostem vozíku. Všechny místnosti v bytě včetně předsíní a chodeb musejí umožňovat otáčení vozíku o 360°, tomuto nesmí bránit ani nábytek umístěný v bytě. Dále je také třeba počítat se sníženým horizontem pohledu a sníženou vertikální dosahovou vzdáleností postižené osoby. Při řešení bezbariérových prostor je nutné respektovat několik pravidel. Patří mezi ně navrhování minimálních výškových rozdílů, které se mnohdy mohou stát nepřekonatelným problémem. Všechny dveře v bytě proto nesmí mít prahy. Mezi další důležitá pravidla patří dostatečná manipulační plocha před vstupy a dostatečná průchozí či průjezdová šířka komunikací. Významnými pomůckami v obytném prostru jsou pro handicapovaného také madla, sklopná sedátka, mobilní zvedací zařízení a polohovatelná lůžka. Tato zařízení výrazně usnadňují uživatelům pohyb a s tím i kvalitu života.[8] Všechny prostory v bytě musí umožnit vozíčkáři otočení o 360°, tento prostor odpovídá kruhové ploše o průměru 1500 mm. Před vstupy do budov, kde postižený manipuluje s dveřmi je nutná vodorovná plocha o rozměrech nejméně 1500 x 1500 mm.[8] Stejné rozměry jsou vyžadovány u ploch před nástupy do výtahů či zdvihacích plošin. Šířky komunikací v bytě musí umožňovat pohodlný pohyb postižených osob po bytě. Pro průjezd jednoho vozíčkáře je nutno počítat s šířkou minimálně 1200 mm. Optimální je ovšem šířka 1500 mm. Světlou šířku vstupních dveří je nutno navrhovat nejméně 900 mm u vnitřních dveří platí šířka 800 mm.[8] Snadnější manipulaci s dveřmi napomáhá vodorovné madlo přes celou šířku dveří. Při navrhovaní je také nutné uvědomit si působení prostoru na psychiku uživatele. Snížený zorný úhel vozíčkáře zabraňuje při běžné výšce okenních parapetů optickému kontaktu s okolním prostředím. Volného průhledu do okolí dosáhneme snížením parapetů oken a zábradlí balkonů. Výška parapetů se doporučuje asi 700 mm. Poměrně opomíjeným faktem, který by se ovšem měl zohledňovat jak při navrhování bytového prostoru tak při volbě a umisťování nábytku, je reálná dosahová

9

vzdálenost handicapovaného. Toto se týká především zásuvek, jističů, dveřních klik, držadel splachovačů apod. Všechny prvky ovládané rukou musí být osazeny v rozmezí výšek 600- 1200 mm od podlahy.[8] S ohledem na bezpečnost při pohybu po bytě je třeba dbát na výběr podlahových krytin s protiskluzovým povrchem. Dále je výhodné použít podlahového vytápění, což nám umožní odstranit radiátory z interiéru a tím i možné prostorové překážky.

Obr.1. Stojící osoba o berlích [3]

Obr.2. Vozíčkář zepředu [3]

Obr.3. Vozíčkář s doprovodem [3]

Obr. 5. Vozíčkář shora [3]

Obr.4. Vozíčkář z boku [3]

10

Obr. 6. Dosahová vzdálenost zepředu [3]

Obr.7. Dosahová vzdálenost z boku [3]

Obr. 8. Dosahová vzdálenost ze shora [3]

6. MÍSTNOSTI V BYTĚ Při zařizování předsíně je nutné mít stále na paměti minimální průchozí šířku vozíčkáře, která činí 900 mm, a vyvarovat se zastavění tohoto prostoru zařizovacími předměty. Jedním z nejnáročnějších manipulačních pohybů, který vozíčkář provádí je otevírání a zavírání dveří. Při otevírání dveří musí vozíčkář po zmáčknutí kliky couvat a uhýbat dveřnímu křídlu. Proto je nutné zajistit po obou stranách dveří dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem. V předsíni by se mělo také počítat s místem pro druhý vozík. Vozíčkáři často používají jiný vozík pro pohyb venku a jiný pro pohyb doma. Předsíň by měla poskytovat dostatečné místo pro přesednutí z jednoho vozíku na druhý. Místo pro druhý vozík je půdorysně velké 1000x1200 mm. Z předsíně by také měl být přístup do všech místností bytu. Průchozí pokoje jsou velice nepraktické, vozíčkář má tak zkomplikován pohyb po bytě.

11

V bezbariérově upravených bytech by měla být věnována pozornost výběru vhodných podlahových krytin. Při pohybu na vozíku by měly tyto krytiny zajišťovat bezpečnost a eliminovat riziko uklouznutí. Mezi vhodné podlahy pro předsíně patří linoleum, dlažba, dřevěná nebo lamino podlaha. Koberec je nevhodný z hlediska udržování čistoty. Tato podlahová krytina se nejčastěji používá v obývacích pokojích. Je ale nevhodné použít volně položený koberec, kdy hrozí ujetí hole na koberci, nebo shrnutí koberce pod kola vozíku. Je tedy nutné volit koberec po celé ploše místnosti, nebo podlahu bez koberce. Vhodná je laminátová, korková nebo dřevěná podlaha. Podobné materiály se volí i pro ložnici. Další překážkou, která může handicapovanému komplikovat pohyb po bytě, jsou prahy. Praktickým řešením, které zabraňuje průvanu, unikání tepla a šetří energii, jsou magnetické prahy. Práh funguje na principu Obr.9 Magnetický práh [46] dvou magnetů, po zavření dveří zajistí magnetická síla vysunutí prahu z podlahy. Při výběru nábytku pro handicapovanou osobu je nutné myslet na každý detail. Jedním z těchto detailů je i volba úchytek na skříně, kde je nutné brát v úvahu možnost poškození hybnosti horních končetin vozíčkáře. Úchytky musí být snadno uchopitelné. Nejvhodnější jsou tvaru U.

6.1 Kuchyně Kuchyně je v životě zdravého člověka i člověka na vozíku místem, kde tráví velké

množství

času.

Bezbariérovou kuchyni tvoří především linka,

bezbariérová která

musí

handicapovanému umožňovat podjezd vozíku pod pracovní desku a dosažitelnost všech prvků.

Obr. 10. Bezbariérová kuchyně [55]

12

Základem pohodlné manipulace a efektivního uspořádání prvků je volba dispozičního tvaru kuchyně. Nejčastěji se v těchto případech využívá tvaru L nebo U . Opět je ale nutné brát v potaz dostatečný manipulační prostor mezi pracovními deskami, který musí umožňovat otočení o 360°.

6.1.1 Rozměrové uspořádání kuchyně

Kuchyni pro osobu na vozíku je nutné

výškově

přizpůsobit.

Handicapovaný má omezené možnosti, co se týče výšky a hloubky dosahu. Každý vozíčkář má ovšem individuální omezenou schopnost pohybu a je velice těžké navrhnout kuchyni, která by vyhovovala všem. Je třeba například zohlednit to, zda je uživatel pravák nebo

Obr. 11. Umístění dřezu [11]

levák při umisťování baterie po pravé nebo levé straně dřezu. Nejlepší řešení by

tedy

bylo

navrhnout

kuchyni

každému uživateli individuálně. Obecně lze ale určit alespoň minimální výškové požadavky. varnou

plochou

a pod

Pod

dřezem

je

optimální volný prostor výšky nejméně 700 mm (viz obr. 11) a pod pracovní plochou a deskou stolu výška 750-780 mm. Na trhu je k dostání typ kuchyně s elektricky

nastavitelnou

výškou

pracovní desky. Každý uživatel si tak může

Obr. 12. Sklopný kontejner [11]

desku nastavit podle svých požadavků. Z finančního hlediska je ale toto řešení velice náročné. Je vhodné, s ohledem na bezpečnost při práci s dřezem, umístit na sifon ochranný kryt, který tak zabrání případnému opaření nohou vozíčkáře. Dalším

13

praktickým prvkem v kuchyni je připevnění madel podél pracovní desky. Vozíčkář se tak může rychleji a pohodlněji přiblížit k pracovní desce. Vyhovující rozmezí výšek pro horní skříňky kuchyňské linky je 1200 - 1600 mm. Do větší výšky se umisťují pouze sklopné a vyklápěcí kontejnery (viz obr.12). Kování těchto polic umožní sklopení až těsně nad úroveň pracovní desky. Co se spodních skříní týče, velice efektivní je vybavení linky pojízdnými kontejnery s dojezdovými brzdami. Uživatel si je tak může přesunout na jemu v dané chvíli nejvíce vyhovující místo.

6.1.2 Vybavení kuchyně

Kuchyně by měla být vybavena elektrickými spotřebiči, které usnadní přípravu jídla. Minimálně by to měl být sporák, mikrovlnná trouba, myčka, lednička, mraznička a kuchyňský robot. [8] Chladničku, pečicí troubu popř. i myčku na nádobí není vhodné umístit k podlaze, jako je tomu u běžných kuchyňských linek, ale do vyvýšené polohy nejlépe 700 mm (viz obr. 14). Praktické je využití tzv. zvedáku pro spotřebiče (viz obr. 13). Spotřebiče jsou na těchto zvedácích umístěny ve spodních skříních. Po otevření skříně si může handicapovaný vysunout spotřebič do požadované polohy. K elektrickým spotřebičům, ale i k osvětlení v kuchyni, je třeba zajistit snadné ovládání. Pro vozíčkáře je pohybově velmi náročné umístění ovládacích prvků na zadní stěnu linky. Optimální je použití ovladačů pro dálkové ovládání.

Obr. 14. Umístění pečicí trouby [55]

Obr. 13. Zvedák na spotřebiče [11]

14

Z bezpečnostního hlediska je výhodné umístit jídelní stůl co nejblíže kuchyňské lince. Pro osobu na vozíku je manipulace s horkými jídly na větší vzdálenost velice nebezpečná a je možné předejít případným úrazům například použitím pojízdného stolku. Prostorové požadavky handicapované osoby na jídelní místo u stolu činí přibližně 900 mm.

6.2 Obývací pokoj Obývací pokoj je místo, které zařizujeme s ohledem na své pohodlí. Obývací pokoj pro handicapované osoby bychom ovšem neměli zahlcovat zařizovacími předměty. Stále musíme zachovávat dostatečný prostor pro snadný pohyb. Při výběru sedacího odpočinkového nábytku není praktické kupovat celou soupravu, která svojí robustností zaujímá příliš mnoho prostoru. Rozkládací pohovka výborně poslouží pro příležitostné přespání hostů. Je ovšem naprosto nevhodná pro dlouhodobé spaní postižené osoby. Nejjednodušším řešením je použití jednotlivých křesel. Křeslo je oproti pohovce mnohem lehčí a menší, což výrazně usnadňuje jeho manipulaci i osobě na vozíku. Pro zdraví vozíčkáře je velice důležitá častá změna polohy z důvodu hrozby proleženin a odlehčení páteře. Proto se i do bytů pro vozíčkáře doporučuje pořízení pohodlného křesla či pohovky. Ideálním řešením je v tomto případě relaxační křeslo. Uleví namáhané páteři a odlehčí sedacím partiím. Finanční důvody ovšem mohou vést uživatele ke koupi obyčejného křesla. I toto křeslo má ovšem svá specifika. Především je to výška sedáku, která se pohybuje okolo hodnoty 450 mm. Sedák by měl být pružný, usnadní tak vozíčkáři přesun do vozíku apod. Opěrák musí přesahovat výšku 300 mm. Ideální je, pokud umožňuje také podepření hlavy, je nepřípustné, aby došlo k záklonu hlavy. Výška opěráku by se tedy měla pohybovat ve výškách 750 – 800 mm. Důležité jsou u takového křesla područky, které by měly být dostatečně pevné a vysoké. Musí zajistit handicapovanému bezpečné podepření, vzepření při přesedání z křesla na vozík. Pro maximální pohodlí uživatele by se nemělo zapomínat na podnožku.[4] Zvýšená pozornost by měla být věnována čalounění křesla. Vhodnější je zvolit čalounění, které je tvořeno pěnami s větší tuhostí. Měkké pěny s nízkou tuhostí vykazují menší odpor proti stlačení a komplikují uživateli vstávání z křesla. Materiál pro potah se doporučuje zvolit přírodní. Velice praktická je možnost výměny potahu a jeho vyprání.

15

Při zařizování obývacího pokoje úložným nábytkem platí podobné zásady jako při zařizování šaten.

6.3 Ložnice V ložnici je také nutno počítat s manipulačním kruhem o průměru 150 cm. Vhodným materiálem na podlahu je koberec, dřevo nebo lamino.

6.3.1 Šatny a úložné prostory

Na

ložnici

může

být

v přímé

návaznosti šatna či jiný úložný prostor. V tomto případě je nutno úložné prostory projektovat spíše do šířky, než do výšky. Výška těchto nábytkových sestav nesmí překročit 1600 mm. Věšáky a věšákové tyče je vhodné umístit do výšky maximálně 1400 mm. Podobně jako tomu bylo u kuchyně, lze do větší výšky umístit pouze sklopné a výsuvné zařízení pro zavěšení oděvů (viz obr.15). Zrcadlo musí být z bezpečnostních důvodů umístěno minimálně 40 cm nad podlahu. Pokud je šatna projektována jako samostatná

místnost,

musí

se

počítat

Obr. 15. Sklopné zařízení pro zavěšení oděvů [10]

s minimální průchozí šířkou mezi policemi 1200 mm. Při zařizování šatny skříněmi je nezbytné, aby byl sokl těchto skříní minimálně 300 mm vysoký a o 150 mm odsunutý dovnitř sestavy. Umožníme tak vozíčkáři větší přiblížení k sestavě a lepší dosažitelnost dovnitř polic. Z hlediska materiálu je vhodné volit pro tyto účely takový, který odolá nárazům stupaček vozíku.[3]

16

V takovémto

prostoru

je

velice praktické využívat zásuvek, které při plném výsuvu zpřístupní veškeré uložené předměty. Nelze ovšem umisťovat zásuvky výše než 1000 mm nad zemí. Při takovéto poloze již vozíčkář do zásuvky nevidí. Naopak umístění zásuvek příliš nízko (pod 500 mm) je taktéž nevhodné. V tomto případě hrozí postiženému

při

přílišném

Obr. 16. Schéma umístění zásuvek [3] předklonu vypadnutí z vozíku. Optimální výškové rozmezí zásuvek je 700 – 1000 mm (viz obr. 16). Tato výška umožní plné podjetí vozíku pod zásuvku. Zarážky zabraňující vyjetí zásuvky z kolejniček jsou nezbytností. Co se týče otevírání skříní, nejpohodlnější jsou posuvné dveře, nejlépe v šířce 300 – 350 mm. Posuvné dveře šetří podlahovou plochu potřebnou pro otevření dveřního křídla.

6.3.2 Lůžko

Většina lidí stráví průměrně asi třetinu života v posteli a u tělesně postiženého člověka to může být mnohonásobně více. Je proto důležité, aby čas, který na lůžku stráví, byl co nejpohodlnější. Většina tělesně postižených má na lůžku problémy změnit polohu. Volba lůžka je záležitostí velice podstatnou a je nutné rozhodnutí zcela podřídit druhu postižení uživatele a jeho individuálním potřebám. Sezení obecně je poloha, kdy je páteř zatěžována několikanásobně více, než ve stoje. Vzhledem k tomu, že vozíčkář tráví vsedě v podstatě celý den, je poloha vleže maximální úlevou pro páteř. Lůžko musí být tak vysoké, aby jeho lehací plocha byla ve výši sedačky vozíku, tj. 500 mm, a jeho půdorysný rozměr by měl být minimálně 900x2000 mm. [4] Důležitá je také poloha lůžka v místnosti. Vhodné je umístit postel naproti oknu, docílíme tak vizuální kontakt uživatele s venkovním prostředím a větrání místnosti, aniž by byla ležící osoba v průvanu. I zde jsou zvýšené požadavky na dostatečný prostor

17

okolo lůžka. Minimální manipulační prostor před lůžkem je 120x150 cm. U některých lidí s těžším handicapem je ovšem nutno použít při přesedání z vozíku na lůžko zvedací zařízení, nebo je nutná pomoc asistenta. V takovýchto případech je potřebný manipulační prostor větší.

6.3.2.1 Rošty a matrace

Správný rošt je základem každého zdravého spaní. Rošt je buď pevný, nebo pružný – lamelový. Vhodný rošt je důležitý především kvůli odvětrávání matrace. Lamelové rošty svojí pružností umožňují lepší přizpůsobení matrace tělu a maximální uvolnění páteře při poloze vleže. Dále je možné využít polohovacích roštů, které si každý uživatel může nastavit podle vlastních potřeb. Pro osoby, které tráví na lůžku většinu času, je polohovací rošt nezbytným vybavením. Některé polohovatelné rošty lze ovládat elektrickým pohonem. Pro polohovací rošty je ovšem nutné vybírat vhodné matrace, které kopírují tvar roštu. Mezi tyto matrace patří především polyuretanové (PUR) matrace. Velký důraz je kromě roštu kladen také na vhodnou matraci. Matrace se podle složení dělí na pěnové a pružinové. Pěnové matrace jsou vyráběny z PUR pěn, které jsou poté v matraci různě zkombinovány podle svých vlastností. Dalším materiálem pro výrobu pěnových matrací je syntetický latex, který se vyznačuje svojí dlouhou životností a tvarovou stálostí. Pružinové matrace mají vytvořeno jádro ze dvou typů pružin, je to pružina Bonell nebo taštičkové pružiny. Matrace s pružinovým jádrem zejména s pružinou Bonell nejsou příliš vhodné pro kombinaci s polohovacími rošty. Spíše jsou užívány pro pevný nebo jednoduchý lamelový rošt. Rošt a matrace se musí vzájemně doplňovat ve funkci pružení. Nejdůležitější funkcí matrace je podpora páteře. Měla by se tvarově přizpůsobit tělu a umožnit tak uvolnění páteře. V tomto ohledu je každý člověk a zejména postižený individualita. Vhodné je oboustranné použití matrace s rozlišenou tuhostí ploch. Především u osob, které jsou nuceny trávit větší množství času na lůžku, se musí dbát na zvýšenou hygienu matrace. Možnost výměny potahu a jeho vyprání je proto žádoucí.

18

6.3.2.2 Zvedací zařízení

Existuje několik druhů zvedacích zařízení, které usnadňují postižené osobě přesun z vozíku na postel, ale i do vany, nebo z místnosti do místnosti. Jedním z nich je stropní zvedací zařízení (viz obr. 17), které je složeno z kolejnicového systému, zvedací kazety a osobních závěsů. Kolejnice je možné umístit na strop nebo na stěnu. Další pomůcky jako například zvedák nohou, nebo madla k posteli jsou určeny spíše pro mobilnější občany. Zvedák nohou je určen pro osoby, které mají potíže se zvednutím nohou, nebo sesunutím nohou

Obr. 17. Stropní zvedací zařízení [44]

z postele, tedy spíše pro starší občany.

6.3.3 Pracovní místo

Velká část tělesně postižených osob vykonává své zaměstnání z domova a je nezbytné vytvořit v bytě odpovídající pracovní zázemí. Ideální řešením je samostatná místnost, ale málokterý byt to svým prostorovým uspořádáním umožňuje. V případě potřeby je tedy možné situovat pracovní stůl v ložnici nebo v obývacím pokoji. Rozhodujícím faktorem pro umístění pracovního stolu je správné osvětlení pracovní plochy. Světlo by mělo jít z levé strany, u leváka z pravé strany. Stolní lampa by měla být pouze doplňující světelný zdroj, jako hlavní zdroj je nedostačující, protože neosvětluje stůl rovnoměrně a vznikají ostré kontrasty. Při volbě pracovního stolu je rozhodující druh práce, jakou uživatel bude vykonávat. V dnešní době je již samozřejmostí osobní počítač, proto je důležité rozhodnutí, zda bude stůl používán jen pro PC, nebo bude

19

Obr. 18. Židle pro osobu se skoliózou páteře [38]

nutná i další pracovní plocha. V případě větší pracovní plochy je výhodné zvolit pracovní stůl ve tvaru písmene L nebo U. Vzdálenost spodní hrany desky stolu by měla být cca 700 mm, aby umožnila uživateli pohodlné zajetí s vozíkem pod stůl. [4] Pro osoby, jejichž postižení nevyžaduje upoutání na vozík, je nutné dbát i na správný výběr židle. Velice důležitá je zejména vhodná poloha zad, což zajišťuje anatomicky tvarované opěradlo, správný tvar a výška sedáku. Vhodná židle je podstatná zejména pro osoby, které mají problémy s páteří, například trpí skoliózou páteře (bočitostí páteře). Speciálně upravená židle pro osobu se skoliózou páteře podporuje pohodlné a ergonomicky správné sezení.(viz obr. 18) Umožňuje nastavení úhlu sedu a tím nalezení správného těžiště pro horní část těla, dále fixaci pánve a trupu, což zajistí rovné, stabilní a uvolněné sezení. [38]

6.4 Koupelna Koupelna je místnost, která je z hlediska požadavků na

bezbariérovost

nejnáročnější. tomuto

Je

místu

maximální

věnovat pozornost,

protože

správně

vyprojektované zařízení

nutné

hygienické

je

mírou

handicapovaného

člověka.

samostatnosti

Právě v koupelně se totiž

Obr. 19. Bezbariérová koupelna [51]

postižený setkává s největšími bariérami v podobě příliš malého prostoru a špatného přístupu k umyvadlu, vaně nebo WC. Z toho opět vyplývá nutnost minimálního prostoru pro otočení vozíku (kruh o průměru 150 cm). V koupelně také musíme dbát na zvýšenou bezpečnost. Na podlahu proto volíme dlažbu s protiskluzovou úpravou, aby byl pojezd bezpečný, i když je podlaha vlhká. Bezbariérové koupelny je nutné slučovat s WC, umožníme tak postiženému provést kompletní hygienu bez jakýchkoliv zbytečných přesunů. Je tedy zřejmé, že

20

koupelna je prostorově náročná místnost. U velmi těžce postižených osob zde musíme počítat také s manipulačním prostorem pro pohyb asistenta, bez jehož pomoci se postižený neobejde. Kromě umyvadla, vany (sprchového koutu) a WC mísy je nutné umístit do koupelny také pračku, sušičku, skříň na hygienické potřeby, ale také bidet, který je často opomíjený. Dveře koupelny, nebo samostatného WC se musí otevírat směrem ven. Zavírání dveří osobě na vozíku usnadní umístění vodorovného madla přes celou šířku dveří. Madlo by se mělo umístit do výšky 800-900 mm.[8] Stále také musíme mít na mysli dosahové vzdálenosti vozíčkáře. To je důležité při umisťování různých ovládacích předmětů v koupelně, jako například vypínače, zásuvky, dveřní kliky, držadla splachovače, centrální vypínání vody, elektřiny a podobně. Takovéto prvky (ovládané rukou) se umisťují do výšky 600 – 1200 mm. I při zařizování koupelny platí, že nároky postižených lidí jsou různé. Proto je velice složité rozmístit vybavení koupelny tak, aby všeobecně uspokojovalo potřeby na přesun z vozíku na WC nebo do vany a zpět. Při dodržování zásad pro zařízení koupelny můžeme handicapovanému uživateli výrazně ulehčit život.

6.4.1 Osazení WC mísy

Při osazování WC mísy je nutné dodržovat vhodnou výšku od podlahy po horní hranu sedátka. Tato výška by neměla být nižší než 450 mm a vyšší než 520 mm. Zpravidla se ale tato výška

upravuje

podle

Obr. 20. Bezbariérová toaleta [42]

individuálních potřeb uživatele. Z hlediska konstrukce je výhodné použít závěsné mísy na stěnu koupelny (viz obr. 20). Použití tohoto typu klozetových mís umožňuje umístění do požadované výšky a vozíčkář se lépe přiblíží k míse tím, že se stupadla vozíku dostanou pod WC mísu. Klozetové mísy v bezbariérových koupelnách je nutné vždy doplnit madly, která postiženému usnadňují přesun z vozíku na WC mísu. Tato madla jsou od sebe osově vzdálena 600 mm a umisťují se do výše 780 mm. Je ovšem nezbytné, aby se tato madla dala zvednout. Pokud jsou pevně uchycena, mohou se sama o sobě změnit na bariéru a ubírat tak potřebný prostor koupelny. Pokud to prostorové možnosti koupelny dovolují, 21

je vhodné zachovat po stranách klozetové mísy volný prostor šířky 800 mm. Opět je ale

nutné

tento

prostor

přizpůsobit

individuálním potřebám uživatele. Pokud se totiž postižená osoba nachází na elektrickém vozíku, je rozměr 800 mm na každé straně nedostatečný. V takovýchto případech se prostor zvětšuje na každé straně na 1200 mm. Často

opomíjenou

záležitostí

v bezbariérových koupelnách je umístění bidetu. Pokud se ovšem vezme v potaz náročné

přemisťování

postiženého

Obr. 21. Sprchová toaleta [27]

ze

záchodové mísy na bidet, je velice vhodné použít sprchovou toaletu (viz obr. 21,22). Toto zařízení slučuje funkci klozetové mísy a bidetu do jednoho zařízení a napomáhá tak

zvyšovat

intimní

hygienu.

Další

nespornou výhodou sprchové toalety je to, že šetří plochu pro umístění bidetu.

Obr. 22. Detail sprchové toalety [28]

6.4.2 Umyvadlo

Existuje několik typů umyvadel, které lze

použít

pro

bezbariérové koupelny. Vždy

ale

musíme

dodržovat předepsanou minimální výšku horní hrany

přibližně

mm.

Doporučuje

750

Obr. 23. Bezbariérově upravené umyvadlo [51]

se

použít umyvadlo mělké s přední hranou prohnutou dovnitř (viz obr. 23). Pod tímto

22

typem umyvadla vzniká dostatečný prostor pro podjetí vozíku. S ohledem na bezpečnost uživatele musí být izolován sifon umyvadla, aby se zabránilo opaření. Dále by mělo být umyvadlo osazeno tak, aby byla jeho přední hrana vzdálena od zdi 600 mm. Umyvadlo by mělo být tak prostorné, aby umožnilo odložení drobných hygienických potřeb a vložení rukou až po lokty do umyvadla. [4] Vhodné je použití pákové baterie s pojistkou proti opaření. Tato baterie by měla být umístěna na umyvadle, kde na ni osoba sedící na vozíku lépe dosáhne. Velice praktické je použití baterie na fotobuňku. Tato baterie šetří vodu a osobám s postižením horních končetin usnadňuje manipulaci při mytí rukou. Sedící osobě, která má sníženou rozhledovou výšku, je třeba přizpůsobit i umístění zrcadla. Vhodné je sklopné zrcadlo, které umožní postiženému samostatné nastavení správné polohy. Horní hrana zrcadla, pokud je pevně uchyceno na zdi a není sklopné, by měla být ve výši cca 1700 mm, dolní 1 m nad podlahou. [4] Vedle umyvadla musí být umístěno vodorovné madlo ve výši 780 mm, aby umožnilo pohodlné opření.

6.4.3 Sprchový kout

Při zařizování bezbariérové koupelny je třeba rozhodnout, zda zvolit sprchový kout či vanu. Co se týče pohodlnější manipulace, je pro bezbariérovou koupelnu vhodnější sprchový kout. Zvláště v malých koupelnách je velice vítán prostor, který sprchový kout ušetří oproti rozměrné vaně. I sprchový kout musí být pro bezbariérové využití speciálně upraven, optimální prostor pro vozíčkáře by měl mít půdorys o rozměrech 1400 x 1400 mm. Výškový rozdíl podlahy a dna sprchového boxu může činit nejvýše 200 mm. Pro osobu na vozíku je vhodnější plynulý přechod mezi podlahou a sprchovým koutem.

Obr. 24. Sprchový kout se sedátkem [21]

Pro odtok vody je nutný určitý spád podlahy, který by měl být maximálně 2-3%, větší sklon ztěžuje vozíčkáři vyjíždění ze sprchy. Vybudovaný odpad v podlaze je nutné 23

umístit alespoň 300 mm od stěny. Protiskluzová úprava je zde naprostou samozřejmostí, tato úprava se dá nahradit speciální podložkou. Velice důležitou součástí sprchového koutu je sedátko (viz obr. 24) široké 400 mm a umístěné 500 mm nad podlahou tak, aby umožnilo boční, nebo čelní přístup. Sedátko může být buď napevno přichycené ke zdi, může být i sklopné, nebo zde umístíme sprchovací židli. [4] Pokud ovšem koupelnu používá více osob, a to i osob bez handicapu, je nezbytné zvolit sedátko sklopné. Umístění sedátka opět podléhá individuálním požadavkům uživatele. I tato pomůcka musí být upravena tak, aby zabránila nebezpečí sklouznutí z jejího mokrého povrchu. Ani ve sprše se nesmí zapomenout na praktickou pomůcku v podobě systému madel. Pro postiženého jsou nepostradatelnou pomůckou při přesedání z vozíků a zpět na vozík. Pro madla používaná ve sprše není vhodné volit hladký povrch. Hrozí tak nebezpečí sklouznutí ruky po mokrém povrchu madla a následného pádu.

6.4.4 Vana

Přestože je sprchový kout pro imobilního člověka lépe přístupný, dávají mnozí přednost příjemné relaxaci ve vaně. Míra postižení uživatele určuje druh zařizovacích předmětů k vaně. Základem jsou opět madla a sedačka ve vaně. Osazení vany je nutné uzpůsobit tak, aby byl umožněn pohodlný čelní nebo boční přístup vozíčkáře. V záhlaví vany je třeba přistavět zděnou plochu o šířce 300 mm. Další přizdívku je nutné provést na podélné straně vany. Tato přizdívka o šířce přibližně 150 mm umožňuje konstrukční osazení madel a eliminuje nebezpečí, že se postižený uhodí o madla. Vhodné je na zeď u vany umístit madlo ve tvaru písmene H. Madlo je univerzální pro více lidí, tedy pro různá postižení. [4] Baterie se opět volí páková a umisťuje se na střed vany v dosahu sedící osoby. Velmi důležitý je dostatečný manipulační prostor před vanou. Na tento prostor se klade důraz zejména v případě, že koupelnu užívá osoba těžce postižená a pro přemisťování do vany je nutné použít zvedák. V této situaci musíme provést náležité konstrukční úpravy, abychom umožnili podjezd mobilního zvedacího zařízení pod vanu. Vhodné je například vybudovat otvory 150 x 150 mm s odnímatelnými krytkami. Mezi dnem vany a podlahou musí být mezera nejméně 140 mm a horní hrana vany smí být nejvýše 500 mm nad podlahou. Vyšší hrana by již komplikovala handicapovanému přístup do vany. 24

Pro osobu s lehčím postižením, která se pohybuje o berlích, je možné využít vanu s otevíratelnými dvířky (viz obr. 25). Pro uživatele je mnohem jednodušší a bezpečnější dostat se do a z

vany.

Povrch

vany

musí

být

protiskluzově upraven. Tento druh vany

je

menších

rozměrů

s již

vylisovaným sedátkem.

Obr. 25. Vana s otevíratelnými dvířky [52]

6.4.4.1 Pomůcky pro přesun do vany

Na trhu existuje velké množství sedáků a zvedacích zařízení do vany, jejich výběr je opět odvislý od míry postižení uživatele. Jednou z možností je koupě vany s již zabudovaným zvedákem. To se ovšem týká koupelny, která slouží pouze handicapované osobě. Co se týče ostatních vanových zvedáků, je možné vybrat si mezi mechanickými (viz obr. 26), hydraulickými, elektrickými (viz obr. 27) nebo nafukovacími. Postižený se přesune z vozíku na sedačku zvedáku, která je na úrovni horního okraje vany a poté se spustí na dno vany a zpět. Vanové sedačky (viz obr. 28) jsou pomůcky určené pro mobilní osoby, jako například seniory nebo osoby pohybující se o berlích. Levnější a jednodušší variantou těchto sedaček jsou sedáky na vanu (viz obr. 29) nebo do vany. Tyto pomůcky jsou poměrně snadno k dostání, ale jsou mimořádně náročné na pohyb uživatele. Pomůcky by měly svojí konstrukcí vyvolávat pocit bezpečí, neměly by v uživateli evokovat strach z možného uklouznutí a následného úrazu při přemisťování do vany. Hlavním problémem ovšem je, že naprostá většina těchto pomůcek vyžaduje asistenci druhé osoby, nebo značnou zručnost uživatele.

25

Obr. 27. Elektrický vanový zvedák [40]

Obr. 26. Mechanický vanový zvedák [41]

Obr. 28. Vanová sedačka [47]

Obr. 29. Sedák na vanu [39]

7. FINANCOVÁNÍ ZE STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ Bezbariérové vybavení bytu je finančně náročné. Občané se zdravotním postižením mají proto nárok na státní příspěvek. Před poskytnutím příspěvku se vždy

26

posoudí závažnost a druh zdravotního postižení občana. To se posuzuje na základě přílohy č. 5 vyhlášky č.182/1991 Sb., která popisuje těžké vady pohybového a nosného ústrojí takto: a) amputační ztráta dolní končetiny ve stehně, b) amputační ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, c) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, d) ankyloza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, e) současné ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, f) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení několika funkčních celků pohybového ústrojí s odkázaností na vozík pro invalidy g) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku h) anatomická nebo funkční ztráta končetiny. [34]

Příspěvek je dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., § 33 udělován na pořízení zvláštních pomůcek. Podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 182/1991 Sb., § 33 se jedná o příspěvek na tyto pomůcky: a) 100% z ceny polohovací zařízení do postele přenosné WC přenosná rampa (pro vozíčkáře) zvedací zařízení vozíku na střechu automobilu zařízení pro přesun vozíčkáře do automobilu individuální úpravy automobilu (vše, co nesouvisí s řízením) šikmá schodišťová plošina nájezdové ližiny pro vozíčkáře

b) 80% z ceny signalizační pomůcka Sym-Blick

c) 50% z ceny obracecí postel 27

vodní zvedák do vany psací stroj se speciální klávesnicí motorový vozík pro invalidy židle na elektrický pohon dvoukolo koupací lůžko [34]

Dále je příspěvek udělován na úpravu bytu dle vyhlášky č. 182/1991 Sb., § 34. Za úpravu bytu se považuje zejména: - úprava přístupu do domu, garáže, k výtahu včetně schodů, k oknům a na balkón - úprava povrchu podlahy, ovládacích prvků domovní a bytové elektroinstalace, kuchyňské linky, popřípadě dalšího nábytku - rozšíření a úprava dveří, odstranění prahů - přizpůsobení koupelny a záchodu včetně vybavení vhodným sanitárním zařízením a lehce ovladatelnými bateriemi - instalace potřebné zvukové a světelné signalizace - zavedení vhodného vytápění - vybudování telefonního vedení - stavební úpravy spojené s instalací výtahu [34]

Příspěvek se poskytuje do výše 70% nákladů, maximálně však do výše 50 000,-Kč. Na výstavbu nového bytu (domku) se žádné dotace neposkytují.

8. SDRUŽENÍ HÁJÍCÍ PRÁVA TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH Sdružením, které se v této oblasti nejvíce prosazuje, je Liga za práva vozíčkářů (www.ligavozick.cz). Tato instituce vznikla v roce 1990 za účelem dosažení stejných práv pro občany se zdravotním postižením. Zasazuje se zejména o rekonstrukci nepřístupných budov a stavění nových budov s bezbariérovým přístupem. Dále bojuje za bezbariérovou hromadnou dopravu,

funkční systém ucelené rehabilitace,

bezbariérové prostředí ve školách a za vyšší zaměstnanost osob s postižením. Liga za práva vozíčkářů na svých stránkách provozuje také informační portál, kde nabízí ucelené informace o státních příspěvcích pro tělesně postižené. Dále zde

28

poskytuje kontakty na firmy nabízející kompenzační pomůcky, nebo organizace poskytující speciální služby zdravotně postiženým atd. Občanské sdružení nabízí také osobám na vozíků přepravu v jejich speciálně upraveném mikrobuse, osobní asistenci (formou každodenní nebo jenom občasné pomoci), ale také poradnu v oblasti příspěvků, výhod a pomůcek pro zdravotně postižené osoby. Další organizací podporující zájmy tělesně postižených je nezisková organizace Svaz tělesně postižených (www.svaztp.cz). Svaz nabízí handicapovaným občanům poradenství, půjčovnu kompenzačních pomůcek, bezbariérovou přepravu, ale i pomoc při hledání nového zaměstnání a mnohé další.

9. PRŮZKUM TRHU Na českém trhu stále přibývá výrobců, kteří se svojí nabídkou snaží vyjít vstříc i tělesně postiženým zákazníkům. Nabídka je často řešena výrobou nábytku na míru, protože každý tělesně postižený člověk má jiné nároky. Individuální výroba na míru je ovšem oproti sériové výrobě finančně náročnější. Další nevýhodou nábytku na míru je častá nezkušenost výrobců s výrobou nábytku pro tělesně postižené osoby a neznalost ergonomie. V běžném produktovém portfoliu firem je již nabídka omezenější, i když stále přibývá firem, které mají ve svém sortimentu zařazeny vedle běžných produktů i speciální výrobky pro tělesně postižené. Nejčastěji jsou to firmy zabývající se vybavením koupelen. Pro vozíčkáře je nejvýhodnější obrátit se právě na firmu, která má s výrobou nábytku pro tělesně postižené zkušenosti, ve svém výrobním programu má zahrnuty produkty upravené pro tělesně postižené a respektuje ergonomii tohoto nábytku.

29

9.1 Firmy zabývající se výrobou nábytku pro tělesně postižené Tab.č.1: Firmy zabývající se výrobou nábytku pro tělesně postižené KUCHYNĚ PROFIL nábytek, a.s. KORYNA nábytek, a.s. Anja interiéry Elben, s.r.o. LŮŽKA LB BOHEMIA s.r.o. PROFIL nábytek, a.s. Meyra ČR s. r. o.

KOUPELNOVÁ KERAMIKA JIKA, LAUFEN CZ, s.r.o. Villeroy & Boch Sanitec, s.r.o. KOUPELNOVÉ DOPLŇKY A POMŮCKY MEDICCO - Vašíček, s.r.o. Meyra ČR s. r. o. Mazanec – Fenix s.r.o. BEMETA DESIGN s.r.o.

PROFIL nábytek, a.s. Zabývá se kompletní realizací interiérů pro zdravotnictví, domovy sociální péče, kanceláře, hotely, prodejny, školy a bytovou výstavbu. V roce 2005 firma vyrobila kuchyň pro handicapované, kterou navrhla MgA. Veronika Loušková. V sortimentu firmy dále najdeme zdravotnická lůžka a jiný speciálně upravený nábytek pro osoby se sníženou pohyblivostí. www.profil-nabytek.cz

Obr. 30. Kuchyň pro handicapované [42] Elben s.r.o. Výrobce a prodejce nábytku, jehož stěžejní nabídku tvoří kuchyně. Pro tělesně postižené zákazníky firma vyrábí speciálně upravené kuchyňské linky.

30

www.elben.cz KORYNA nábytek, a.s. Firma Koryna je předním českým výrobcem kuchyňského nábytku v České Republice. Vyrábí kvalitní a moderní kuchyně, přičemž nezapomíná ani na handicapované zákazníky. Kuchyňský nábytek zaměřený na tělesně postižené osoby nese název KORYNA – HELP a vyrábí se na zakázku.

www.koryna.cz

Anja interiéry Interiérové studio se zabývá návrhem a realizací kuchyní a dalšího nábytku na míru. Specializuje se na zařízení kuchyní pro tělesně postižené osoby, přičemž si zakládá na individuálním přístupu k zákazníkovi.

www.anja-interiery.cz

JIKA, LAUFEN CZ s.r.o. Společnost JIKA je od roku 1999 dceřinou společností LAUFEN CZ. Obě společnosti si zakládájí

na

moderním

koupelnovém

designu a totéž se snaží poskytnout i ve svých

výrobkových

řadách

pro

handicapované osoby. Zákazníci mají bohatý výběr z několika speciálních výrobkových řad Vienna, Vienna Comfort, Rehab a Libertyline od švýcarské značky LAUFEN nebo Mio od společnosti JIKA. Svým nadčasovým

a

zároveň

ergonomickým

designem se snaží vytvořit i z bezbariérově upravené koupelny příjemné místo k relaxaci. www.laufen.cz www.jika.cz

31

Obr. 31. Umyvadlo Libertyline [51]

Sanitec, s.r.o. Firma

Sanitec

je

největším

výrobcem a dodavatelem sanitární keramiky, koupelnového nábytku, sprchových koutů a van v Evropě. V

bohatém

sortimentu

firmy

nalezneme i alternativu pro osoby se sníženou schopností pohybu, která nese název NOVA TOP BEZ BARIÉR

PRO

POSTIŽENÉ.

Je

TĚLESNĚ to

výrobková

série, ve které zákazník nalezne všechno

nezbytné,

co

Obr. 32. Koupelna SANITEC [25]

pro

bezbariérovou koupelnu potřebuje, jako například speciálně upravené umyvadlo nebo klozet. www.sanitec.cz

Villeroy & Boch Sortiment firmy Villeroy & Boch se dělí do čtyř skupin. První skupinou jsou obklady a dlažby. Druhou skupinu tvoří sanitární keramika, která obsahuje i program pro tělesně postižené osoby. Série nese název OMNIA classic vita a jsou v ní zahrnuty produkty jako je sprchové sedátko, madla, nebo speciálně upravené umyvadlo. Třetí produktovou skupinou jsou vany, sprchové vaničky a sprchové kouty. Poslední skupinu tvoří armatury.

Obr. 33. Koupelna OMNIA Classic Vita [54]

www.villeroy-boch.com

32

MEDICCO - Vašíček, s.r.o. Firma je jedna z největších společností v České Republice v oboru kompenzačních pomůcek. Sortiment zahrnuje zvedací zařízení do vany i do postele, pomůcky pro domácí péči (sedačky na vanu, madla, apod.). Dále nabízí mechanické i elektrické vozíky, schodolezy a nájezdové rampy. www.medicco.cz

Meyra ČR s. r. o. Firma se zabývá výrobou a prodejem mechanických a elektrických vozíků. V nabídce má zvedací zařízení, sedačky do vany, madla do koupelny a v neposlední řadě také polohovací lůžka. www.meyra.cz

Mazanec – Fenix s.r.o. Firma se zabývá výrobou a prodejem koupelnových doplňků a pomůcek pro tělesně postižené občany. www.fenix-tabor.cz

BEMETA DESIGN s.r.o. Bemeta design s.r.o. nabízí koupelnové doplňky vysoké kvality. Jejich výrobkový program Bemeta HELP je zaměřen na doplňky do koupelny pro tělesně postižené osoby. Jsou zde zastoupeny výrobky jako držadla, madla pevná i sklopná, nebo sprchová sedátka. www.bemeta.cz

LB BOHEMIA s.r.o. Firma vyrábí a prodává zejména speciální

matrace

pro

dlouhodobě ležící a nemocné pacienty. Dále jsou sortimentu

zastoupena

v jejich také

polohovací lůžka pro osoby se sníženou schopností pohybu. www.lbbohemia.cz

Obr. 34. Polohovací lůžko [32] 33

10. PŮDORYS BYTU PRO OSOBU S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM Byt je koncipován jako 2 + 1 pro dvě osoby o celkové výměře 80,54 m2. Určujícím prvkem při zařizování jednotlivých místností byl kruh o průměru 1500 mm. Tento kruh představuje minimální volný prostor nutný pro manipulaci s vozíkem. Je zde vyčleněna samostatná místnost jako šatna, kde je i prostor pro ukládání náhradního vozíku. Samostatná šatna umožňuje soustředit většinu ukládacích prostor právě do této místnosti. V ostatních pokojích bytu je tudíž možné zachovat větší volný prostor tolik potřebný pro pohodlný pohyb na vozíku. Z předsíně je přístup do všech místností bytu, přičemž vstupní dveře jsou rozšířeny na šířku 900 mm a jsou opatřeny madlem ve výši 800 mm. Kromě botníku a věšáku je předsíň ponechána bez dalších zařizovacích předmětů, které by zmenšovaly manipulační prostor uživateli. Pro větší pohodlí je vozíčkáři umožněn vstup do koupelny z ložnice i z předsíně s otevíráním dveří směrem ven. Koupelna je kromě umyvadla a vany vybavena také sprchovou toaletou a pračkou se sušičkou. Před vanou je ponechán dostatečný prostor pro případné umístění zvedacího zařízení. Kuchyňská linka je zvolena ve tvaru L s volným prostorem k podjetí v oblasti mycího a varného centra. Horní skříňky u kuchyňské linky i šatní skříně nepřesahují výšku 1600 mm. Červeně jsou v bytě označeny ty zařizovací předměty, které jsou speciálně upravené pro tělesně postižené osoby a jsou nezbytné pro bezbariérovost bytu. Ostatní neoznačené zařízení je tvořeno běžnými nábytkovými předměty, které nevyžadují speciální úpravu.

34

9,25 m

1.

7,75 m

4.

1,90 m

NÁHR. VOZÍK

6.

5.

3.

3,35 m 900 mm 5,35 m

3,80 m

Obr. 35 Půdorys bytu

Tab.č.2: Výměra jednotlivých místností 1. 2. 3. 4. 5. 6.

KUCHYNĚ KOUPELNA LOŽNICE OBÝVACÍ POKOJ ŠATNA PŘEDSÍŇ celkem

35

18,14 m2 11,02 m2 18,43 m2 17,76 m2 7,87 m2 7,32 m2 80,54 m2

2,35 m

10,75 m

2.

SPECIÁLNĚ UPRAVENÉ NÁBYTKOVÉ VYBAVENÍ

5,80 m

MIKROVLNKA MYČKA

HORNÍ SKRINKY MAX. VÝŠKA 1600mm

PEČICÍ TROUBA

50 O/ 1

m 0m

3,80 m

2,80 m

PROSTOR K PODJETÍ

1,00 m

CHLADNIČKA

800 mm 3,90 m

1,90 m

Obr. 36 Kuchyně

36

150 mm

3,80 m 300 mm

SKLOPNÉ ZRCADLO

1700 mm

POLICE

MADLO

mm 00 5 1 O/ SKLOPNÁ MADLA VE VÝŠI 780mm

POLICE

SPRCHOVÁ TOALETA VE VÝŠI 450-520mm

PRAČKA SUŠIČKA

600 mm 850 mm

850 mm

800 mm

Obr. 37 Koupelna s dvojím vstupem z předsíně a z ložnice

ŠATNÍ SKŘÍNĚ VÝŠKA MAX.1600mm

m

1800 mm

4,85 m

m 00 /O15

LÙŽKO VE VÝŠI 500mm 2000 mm

3,80 m

Obr. 38 Ložnice se vstupem do koupelny 37

800 mm

800 mm

2,90 m

800 mm

700 mm

UMYVADLO VE VÝŠCE 750mm

mm

800 mm

500 O/ 1

SKŘÍNĚ DO VÝŠKY MAX. 1600mm

3,35 m

Obr. 39 Obývací pokoj s pracovním místem

38

5,30 m

PRACOVNÍ MÍSTO

11. DISKUZE S tělesně postiženými osobami se v rámci svých volnočasových aktivit setkávám pravidelně a problematika bydlení vozíčkářů mě tedy velice zajímá. Přicházím do styku s řadou handicapovaných, kteří jsou do velké míry samostatní a dokáží se o sebe postarat. Jejich snahou je žít plnohodnotný život, kdy nejsou odkázáni na pomoc druhých. Často se ale setkávají s bariérami, které je jejich samostatnosti zbavují, a to může být pro řadu tělesně postižených značně stresující. Ve své práci jsem se proto snažila zjistit, s jakými bariérami se postižení nejčastěji ve svém bytě setkávají, což vyústilo v půdorysný návrh bytu pro handicapovanou osobu. Na českém trhu stále přibývá firem, které svoji nabídku soustřeďují na tělesně postižené osoby. Přesto mnohým z těchto výrobců chybí odbornost v dané problematice a mnoho handicapovaných stále žije ve svých bytech v prostředí, které je z ergonomického hlediska nevyhovující. V rámci své práce jsem se obrátila s dotazy, které se týkaly bydlení tělesně postižených, na několik osob upoutaných na vozík. Dotázaní žijí buď v bezbariérových bytech od města, nebo v běžném bytě, který museli na bezbariérový upravit. Při zařizování svého bytu jsou ovšem značně omezeni nabídkou na trhu a většinou volí nábytek vyrobený na míru. V oblasti nábytku je to nejčastější řešení vozíčkářů. Při vybavování koupelen mají handicapovaní na výběr mezi několika firmami, které mají speciální výrobkové řady zaměřené na osoby se sníženou schopností pohybu. Právě koupelna se pro vozíčkáře stává nejčastěji problémovým místem, proto by se této místnosti měla při stavbách bezbariérových bytů věnovat největší pozornost. Mimo jiné u tělesně postižených osob stále přetrvává nespokojenost s okolním prostředím domu. V našich městech se handicapovaní stále setkávají s problémy, jako je nedostatečná bezbariérová doprava nebo těžko přístupné veřejné budovy. Nejenom bezbariérové bydlení tedy pro vozíčkáře znamená samostatný život.

39

12. ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se věnovala tématu bydlení tělesně postižených osob s cílem navrhnout vlastní půdorysný návrh bytu pro tyto osoby. Handicapovaní mají specifické požadavky jak na prostor v bytě tak na nábytek, a proto tyto zařizovací předměty podléhají ergonomickým normám. V práci jsou tyto normy shrnuty a formují tak hlavní ergonomické zásady pro navrhování bytových prostor a nábytku pro handicapované. Dále je zde obsažen přehled některých firem působících na českém trhu, které se zabývají výrobou nábytku a pomůcek pro handicapované. Je zde zmíněn i způsob státní finanční pomoci pro úpravy v bytě a podmínky pro získání této pomoci. Po konzultaci s tělesně postiženými osobami, kdy se mi podařilo získat přehled o nejčastějších problémech, se kterými se ve svém bytě setkávají, a na základě získaných informací z literatury a internetu jsem navrhla půdorysné řešení bezbariérového bytu. Byt je koncipován jako 2 + 1 pro dvě osoby a je zde kladen důraz především na volný prostor, který usnadňuje handicapovanému pohyb po bytě. Jsem přesvědčena, že se mi podařilo naplnit stanovený cíl práce. Pevně doufám, že moje práce dostatečně přibližuje problematiku bydlení tělesně postižených a získané informace budou užitečné pro účely dalšího studia této tematiky.

40

13. RESUME I put my mind in this bachelor’s work to the theme of handicapped persons living with an intention of designing the own flat plan for these persons. Handicapped persons have specific housing space and furniture equipment requirements, that’s why are these objects subjected to the ergonomic standards. In the thesis are these standards summarized and formalize main ergonomic principles for designing housing space and furniture for handicapped. There is also included survey of a firms acting on the Czech market place, which deals with production of the furniture and aids for handicapped. There is also mentioned a way of the state financial help for the flat renovations and conditions for getting these financial help. After consultation with the handicapped persons, when I got an overview about the most common problems, with which they meet in their flats, and pursuant to the gained literary and web-based information I designed the ground plan of an accessible flat. The flat is drawn like 2+1 for two persons, there is put an accent on the open space, which facilitates handicapped person the movement in the flat. I am convinced that I have fulfilled the aim of my thesis. I hope that my work describes enough the problems of handicapped people living and the gained information will be useful for the next study of this theme.

41

14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A WEBOVÝCH STRÁNEK [1] BUŘVALOVÁ Denisa, REITMAYEROVÁ Eva: Tělesně postižený, Vydal Vzdělávací institut ochrany, Praha 2007, 23 stran, ISBN 978-80-86991-21-4 [2] CINCIBUS Miroslav: Bakalářská práce - Kuchyň pro invalidy, MZLU v Brně 2006, 48 stran [3] FILIPIOVÁ Daniela: Projektujeme bez bariér. Vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha 2002, 104 stran, ISBN 80-86552-18-7 [4] FILIPIOVÁ Daniela: Život bez bariér – Projekty a rekonstrukce, Vydala Grada Publishing, Praha 1998, 104 stran, ISBN 80-7169-233-6 [5] HÁJEK Václav: Ergonomie v bytě, v projektu a praxi. Vydalo SOBOTÁLES, Praha 2004, 128 stran, ISBN 80-86817-00-8 [6] HIRTOVÁ Tereza: Pojednání ke státní doktorské zkoušce - Design ve vztahu k pomůckám a zařízením pro tělesně postižené, VUT v Brně, Brno 2007, 25 stran [7] NEUFERT Peter: Navrhování staveb, Vydalo Consultinvest, Praha 2000, 618 stran, ISBN 80-901486-6-2 [8] ŠNAJDAROVÁ Helena: Bezbariérové stavby. Vydalo ERA, Praha 2007, 142 stran, ISBN 978-80-7366-084-0 [9] http://www.ada-bathrooms.com/ [10] http://www.accessible-closets.com/ [11] http://www.accessible-kitchens.com/ [12] www.anja-interiery.cz [13] www.bemeta.cz [14] http://www.bemeta.cz/?kategorie=2&kategorieq=8&jazyk=cz&podkategorie= uvod-8 [15] http://bydleni.lidovky.cz/home-bydleni.asp?c=A070321_152826_homebydleni_byt [16] http://bydleni.lidovky.cz/prekazky-patri-na-prekazkovou-drahu-dvg-/homebydleni.asp?c=A070719_134516_home-bydleni_byt [17] http://www.bvv.cz/i2000/Katalogy/2008/cat_hosp08.nsf/WWWNSub?ReadFo rm&NAV=1&LANG=CZ&USE=U&CAT=12 [18] http://www.disabledkitchens.co.uk/

42

[19] http://www.dlf.org.uk/public/factsheets.html [20] http://www.dumabyt.cz/clanek/koupelna/vybaveni-koupelny/koupelna-bezbarier/ [21] http://www.dumabyt.cz/rubriky/koupelna/vybaveni-koupelny/koupelna-slouzivsem_21039.html [22] http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2150&KatId=61 [23] www.elben.cz [24] www.fenix-tabor.cz [25] http://www.fotogaleriekoupelny.cz/news/bezbarierova-koupelna/ [26] www.jika.cz [27] http://www.kingkraft.co.uk/product/belena.htm [28] http://www.koupelny-sen.cz/sprchovaci-toaleta-geberit-balena-8000-ap-186100-11-1 [29] www.koryna.cz [30] www.laufen.cz [31] www.lbbohemia.cz [32] http://www.lbbohemia.cz/bohemia-zdravotnictvi/12luzka-pecovatelska1.htm [33] http://www.ligavozic.cz/ [34] http://ligavozick.skynet.cz/ip/prispevky.php?oblast=9000012 [35] http://www.livingmadeeasy.org.uk/bedroom/ [36] www.medicco.cz [37] www.meyra.cz [38] http://meyra.cz/katalogin.php?action=matrix [39] http://www.meyra.cz/katalogin.php?action=3012912 [40] http://www.meyra.cz/katalogin.php?action=3013612 [41] http://www.mkprosopsis.com/Hardware/Bathing%20&%20Toileting.htm [42] http://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/155147-jak-zaridit-bezbarierovybyt.html [43] www.profil-nabytek.cz [44] http://www.roomer.cz/reference.html [45] www.sanitec.cz [46] http://www.sapeli.sk/index.php?module=prahy-magneticke [47] http://www.senioremporium.com/index.asp?PageAction=VIEWPROD&ProdI D=35 43

[48] www.svaztp.cz [49] http://www.svet-bydleni.cz/finance-a-legislativa/prispevek-na-upravu-bytupro-zdravotne-postizene.aspx [50] http://www.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=239 [51] http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2568&h=239&pl=37 [52] http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4681 [53] www.villeroy-boch.com [54] http://www.villeroy-boch.com/add_on2/en/omnia/omniaclassic/collection/omnia-classic-vita.html [55] http://www.vseprobyt.cz/clanek.php?id=687

15. SOUPIS OBRÁZKŮ Obr. 1

Stojící osoba o berlích

10

Obr. 2

Vozíčkář zepředu

10

Obr. 3

Vozíčkář s doprovodem

10

Obr. 4

Vozíčkář z boku

10

Obr. 5

Vozíčkář shora

10

Obr. 6

Dosahová vzdálenost zepředu

11

Obr. 7

Dosahová vzdálenost z boku

11

Obr. 8

Dosahová vzdálenost ze shora

11

Obr. 9

Magnetický práh

12

Obr. 10 Bezbariérová kuchyň

12

Obr. 11 Umístění dřezu

13

Obr. 12 Sklopný kontejner

13

Obr. 13 Zvedák na spotřebiče

14

Obr. 14 Umístění pečicí trouby

14

Obr. 15 Sklopné zařízení pro zavěšení oděvů

16

Obr. 16 Schéma umístění zásuvek

17

Obr. 17 Stropní zvedací zařízení

19

Obr. 18 Židle pro osobu se skoliózou páteře

19

Obr. 19 Bezbariérová koupelna

20

44

Obr. 20 Bezbariérová toaleta

21

Obr. 21 Sprchová toaleta

22

Obr. 22 Detail sprchové toalety

22

Obr. 23 Bezbariérově upravené umyvadlo

22

Obr. 24 Sprchový kout se sedátkem

23

Obr. 25 Vana s otevíratelnými dvířky

25

Obr. 26 Mechanický vanový zvedák

26

Obr. 27 Elektrický vanový zvedák

26

Obr. 28 Vanová sedačka

26

Obr. 29 Sedák na vanu

26

Obr. 30 Kuchyň pro handicapované

30

Obr. 31 Umyvadlo Libertyline

31

Obr. 32 Koupelna SANITEC

32

Obr. 33 Koupelna OMNIA Classic Vita

32

Obr. 34 Polohovací lůžko

33

Obr. 35 Půdorys bytu

35

Obr. 36 Kuchyně

36

Obr. 37 Koupelna s dvojím vstupem z předsíně a z ložnice

37

Obr. 38 Ložnice se vstupem do koupelny

37

Obr. 39 Obývací pokoj s pracovním místem

38

45

OBSAH:

1. ÚVOD........................................................................................................................... 5 2. CÍL PRÁCE................................................................................................................. 7 3. MATERIÁLY A METODIKA .................................................................................. 7 4. CO JE HANDICAP? .................................................................................................. 8 5. ERGONOMIE A BEZPEČNOST – POŽADAVKY NA PROSTORY UPRAVENÉ PRO OSOBY S HANDICAPEM............................................................ 9 6. MÍSTNOSTI V BYTĚ .............................................................................................. 11 6.1 Kuchyně ............................................................................................................... 12 6.1.1 Rozměrové uspořádání kuchyně.................................................................... 13 6.1.2 Vybavení kuchyně ......................................................................................... 14 6.2 Obývací pokoj ..................................................................................................... 15 6.3 Ložnice ................................................................................................................. 16 6.3.1 Šatny a úložné prostory.................................................................................. 16 6.3.2 Lůžko ............................................................................................................. 17 6.3.3 Pracovní místo ............................................................................................... 19 6.4 Koupelna.............................................................................................................. 20 6.4.1 Osazení WC mísy .......................................................................................... 21 6.4.2 Umyvadlo....................................................................................................... 22 6.4.3 Sprchový kout ................................................................................................ 23 6.4.4 Vana ............................................................................................................... 24 7. FINANCOVÁNÍ ZE STÁTNÍCH PŘÍSPĚVKŮ ................................................... 26 8. SDRUŽENÍ HÁJÍCÍ PRÁVA TĚLESNĚ POSTIŽENÝCH ................................ 28 9. PRŮZKUM TRHU ................................................................................................... 29 9.1 Firmy zabývající se výrobou nábytku pro tělesně postižené .......................... 30 10. PŮDORYS BYTU PRO OSOBU S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM ..................... 34 11. DISKUZE ................................................................................................................ 39 12. ZÁVĚR .................................................................................................................... 40 13. RESUME ................................................................................................................. 41 14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A WEBOVÝCH STRÁNEK ................. 42 15. SOUPIS OBRÁZKŮ............................................................................................... 44

46