Co dlá lovka lovkem. Diplomová práce. Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra filosofie a religionistiky

Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra filosofie a religionistiky

Diplomová práce

Co d lá lov ka lov kem

Vedoucí diplomové práce: Doc.Tomáš Machula, Ph.D., Th.D Autor práce: Bc. Dobroslava Chmela ová Studijní obor: Etika v sociální práci Ro ník:

2011

t etí

2

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamech citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona .111/1998 Sb. v platném zn ní, souhlasím se zve ejn ním své diplomové práce, a to v nezkrácené podob (v úprav vzniklé vypušt ním vyzna ených

ástí archivovaných Teologickou fakultou) elektronickou

cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách,

a to se zachováním mého

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona . 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky školitele

a oponent práce i záznam o pr b hu

a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn ž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz. provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika ních prací a systém na odhalování plagiát . 16.4.2011

3

„D kuji vedoucímu diplomové práce Doc. Tomáši Machulovi, Ph.D., Th. D. za cenné rady, p ipomínky a metodické vedení práce.“

4 Obsah Úvod ......................................................................................................................

6

P vod lov ka ....................................................................................................... 1.1 Dva p ístupy k p vodu života na Zemi.............................................................. 1.2 Stvo ení - Boží zám r ........................................................................................ 1.2.1 D kaz Boží existence ............................................................................... 1.2.2 Stvo ení .................................................................................................... 1.1.3 Problémy stvo ení ................................................................................... 1.3 Evoluce - vznikl život náhodou ..................................................................... 1.3.1 Vznik prvních bun k ............................................................................. 1.3.2 Atmosféra s kyslíkem ........................................................................... 1.3.3 Samovolný vznik DNA ........................................................................ 1.3.3.1 Problémy samovolného vzniku života ..................................... 1.3.4 Vývoj života .......................................................................................... 1.3.5 P edpokládaný vývoj obratlovc .......................................................... 1.3.5.1 Ryby .......................................................................................... 1.3.5.2 Obojživelníci ............................................................................. 1.3.5.3 Plazi ........................................................................................... 1.3.5.4 Dinosau i ................................................................................... 1.3.5.5 Ptáci ........................................................................................... 1.3.5.6 Savci .......................................................................................... 1.3.6 Dvourucí savci ...................................................................................... 1.3.7 ád primát ........................................................................................... 1.3.7.1 Hominidace a sapientace ........................................................... 1.3.7.2 Nep esnost v procesu hominidace ........................................... 1.3.7.3 P edch dci lov ka .................................................................. 1.4 Kritika p irozeného vývoje ............................................................................ 1.4.1 Námitky k východisk m evoluce .......................................................... 1.4.2 Kritika evoluce lov ka ........................................................................ 1.4.2.1 Sporní p edch dci lov ka ........................................................ 1.4.3 Mitochondriální pramáti ........................................................................ 1.5 Biologové v roli Boha? .................................................................................. 1.5.1 D di ná prom nlivost ........................................................................... 1.5.2 Genová technologie .............................................................................. 1.5.3 Nebezpe í genové technologie ............................................................ 1.5.4 Nebezpe né lidstvo ............................................................................... 1.5.5 Zdokonalený život ................................................................................

8 8 9 9 10 11 12 13 14 15 15 18 19 20 20 21 21 22 22 23 23 24 25 25 26 27 34 35 40 41 41 42 43 44 44

2 Co d lá lov ka lov kem ................................................................................... 2.1 Porovnání obou p ístup ................................................................................. 2.2 Odlišnost lov ka .......................................................................................... 2.3 Mozek a komunikace ..................................................................................... 2.3.1 innost mozku ...................................................................................... 2.3.2 Komunikace a lidská e ....................................................................... 2.3.3 Srovnání komunikace ............................................................................ 2.4 Vnímání, chování ........................................................................................... 2.4.1 Vnímání .................................................................................................

45 46 47 48 48 49 51 51 52

5 2.4.2 Chování, instinkty, postoje, emoce ..................................................... 2.4.2.1 Hledání slasti ........................................................................... 2.4.3 Srovnání chování podle obou teorií .................................................... 2.5 Otázka cností ................................................................................................. 2.5.1 Vznik cností podle evoluce .................................................................. 2.6 V domí, svobodná v le a sv domí ............................................................... 2.6.1 V domí ........................... .................................................................... 2.6.2 Svobodná v le ..................................................................................... 2.6.3 Sv domí ............................................................................................... 2.6.4 V domí smrti a pot eba smyslu ........................................................... 2.6.4.1 Pot eba smyslu, víra v Boha .................................................... 2.6.4.2 Pot eba smyslu bez Boha ......................................................... 2.6.4.3 Pýcha a pokora lov ka ........................................................... 2.7 Pam , myšlení a u ení ................................................................................. 2.7.1 Pam ................................................................................................... 2.7.2 Myšlení ................................................................................................ 2.7.3 U ení a hra ........................................................................................... 2.7.4 Inteligence ........................................................................................... 2.8 innost, práce a fantazie ............................................................................... 2.8.1 innost .................................................................................................. 2.8.2 Práce ..................................................................................................... 2.8.2.1 Používání nástroj ................................................................... 2.8.3 Kritika evolu ního názoru na vznik práce ............................................ 2.8.4 Fantazie ................................................................................................ 2.9 Motivace, agresivita, altruismus .................................................................. 2.9.1 Motivace .............................................................................................. 2.9.2 Agrese .................................................................................................. 2.9.3 Altruismus ............................................................................................

53 54 55 56 57 59 60 62 64 66 67 68 69 71 71 72 74 76 77 77 78 79 79 80 81 81 82 84

3 Sociální vztahy .................................................................................................... 86 3.1. Rodina, manželství, výchova potomk ....................................................... 88 3.1.1 Soužití prvních lidí ............................................................................. 92 3.2 Hledání dobra ve spole nosti ..................................................................... 95 3.2.1 Kategorický imperativ a utilitarismus ................................................. 95 3.2.2 Obecné blaho - obecná v le ............................................................... 96 3.2.3 Vláda nejschopn jších ......................................................................... 97 3.2.4 Lépe pracovat – lépe žít ...................................................................... 98 3.3 Budoucnost lidstva ...................................................................................... 100 3.3.1 Kvalitn jší život .................................................................................. 101 3.3.2 Vylepšená ochrana – nové zbran ....................................................... 102 3.3.3 Možná budoucnost v roce 2020 a v roce 2050 .................................... 103 3.3.4 Rozum nic než rozum .......................................................................... 103 Záv r ...................................................................................................................... 106 Seznam literatury ................................................................................................... 109

6 Úvod D vody, které m

vedly ke zvolení tématu diplomové práce s názvem

Co d lá lov ka lov kem, byly dva. První souvisí s tím, že v dob , kdy jsem rozvažovala nad tím, o em bych ráda psala, jsem pracovala jako asistentka pedagoga na základní škole. K náplni mé práce pat ilo vysv tlování látky, kterou žák dob e nepochopil. Na základní škole se vyu uje podle ov ených poznatk , ale pracuje se i s hypotézami, které nebyly, nejsou zatím potvrzeny, velmi t žko se vysv tlují, ale jsou sou ástí u ebnice. Téma stvo ení se pouze zmi uje, je spíše odsouváno do oblasti mýt a pohádek. Na základních školách je nepovinné náboženství, které se více v nuje Novému zákonu. Protože jsem zažila n kolik d tských otázek, které byly sm ovány na stvo ení, rozhodla jsem se, že tyto problémy porovnám s vývojovou teorií. D vodem druhým je, že studuji Etiku v sociální práci, pracuji s lidmi, d tmi, mládeží a snažím se jim rozum t. Práv nedostatek morálního cít ní se ukazuje už mezi d tmi. D ti nemají základní znalosti, sou asná spole nost je konzumní. D ležitý je prosp ch, hledání dobrého života, ale ne ve smyslu dobra pro ostatní, ale p edevším pro sebe. P i selhávání ve spole enském soužití se asto odkazuje na pudové základy chování. Vývojová teorie tím, že odvozuje p vod lov ka jen ze zví ecích p edk , nedává lidem žádné vnit ní limity, normy jsou vyvozovány jen z pot eb lidí a spole nosti. Základní otázkou bude porovnávání, analyzování a zhodnocování poznatk , zda je evolu ní výklad vzniku

lov ka a jeho jedine nosti dosta ujícím pro pot eby

spole nosti p i úvahách nad pot ebami a hodnotami lov ka. Diplomovou práci d lím na t i ásti. V první ásti budu srovnávat vznik života na Zemi z pohledu evoluce a stvo ení, srovnáváním knih Ch. Darwina O p vodu lov ka a knih dalších autor , které se vývojem života od nejjednoduššího až k lov ku zabývají, s Biblí, knihou O evoluci, která vyšla v roce 2010, vydanou Maticí cyrilometod jskou a dalšími zdroji, kde jsou popírány „platné“ evolu ní hypotézy.

7 V druhé ásti se chci zam it na srovnání vlastností a schopností lov ka, tak jak se k nim vyjad oval Darwin a jeho následovníci, vyvozovaných z vlastností a schopností zví at, se sou asnými poznatky z etologie, psychologie, filosofie, antropologie a náboženství a vlastního pozorování. Ve t etí ásti se chci dotknout sociálních vztah , protože Darwin v teorii vývoje hodn

zm n v jedine nosti

Porovnáním života zví at a

lov ka vyvozoval práv

ze skupinového chování.

lov ka ve skupinách, jejich spole enský život,

rozmnožování a výchova potomk , spole enského postavení, jsem cht la zjistit, jak jsme stejní a jak se lišíme. Zam ila jsem se na schopnosti a innosti, které jsou pilí i evoluce, od nich se odvozovaly pot eby pro dobrý život lov ka. Zmi uji n které sm ry, které hledaly dobré soužití lidí, budoucnost lidstva, kdy lov k podle evoluce je vrcholem života na Zemi. Hnací silou evoluce je p ežití nejsiln jších, zachování jedince a druhu. Vyvinutý lov k, který stojí na vrcholu možností, nebude ni ím limitovaný. Je otázkou, jak p etvo í hledání dobrého soužití ve spole nosti a jakým zp sobem si spole nost p etvo í k tomu, aby mu vyhovovala. V diplomové práci jsem použila literaturu zabývající se vývojovou teorií, literaturu, která popisuje vlastnosti a schopnosti zví at a lidí, z oblasti etologie a psychologie, literaturu, která se vyjad uje k evoluci, knihy o etice, náboženství, Bibli, internetové zdroje, lánky z periodik.

8 1 P vod lov ka Dva nejznám jší p ístupy ke vzniku života na Zemi a o p vodu lov ka jsou stvo ení a evoluce. První je stvo ení nadp irozenou silou – Bohem. Druhou je evolu ní teorie, založená na vývoji druh od jednoduchých až k lov ku, který stojí na špici vývoje. 1.1 Dva p ístupy k p vodu života na Zemi Teorie o cíleném stvo ení Zem s podmínkami pro život, stvo ení rostlin, živo ich a

lov ka se objevuje u všech národ

a civilizací. Nadp irozená síla v r zném

náboženském vnímání tvo í podmínky k životu, rostliny, zví ata a lidskou bytost, která dostává schopnosti, odlišující ji od ostatního sv ta. Stvo ení a Stvo itel jsou zahaleni tajemstvím. Stvo itel živé bytosti vytvá í nejprve po stránce materiální a vdechuje jim život.1 Živá p íroda a lov k je stvo ena nadp irozeným zásahem, proto je spojena s Tv rcem.

lov k jako jediný tvor si to m že uv domovat. Skalický v knize Po

stopách neznámého Boha píše: „ lov k je vždy n jakým zp sobem spojen s Bohem, a v í nebo nev í, této otázce se nevyhne.“2 Evolu ní teorie pracuje s dlouhodobým vývojem hmoty, zm n a p irozeným výb rem. P edpokladem je ožití neživého. Na základ

náhody došlo k vzniku

organických látek z anorganických, které získaly schopnost živých organism . V biologii pro gymnázia se uvádí, že život na anorganické na organickou.

Zemi vznikl p em nou

z hmoty

3

Evoluce vychází ze samovolných fyzikálních, chemických reakcí a následných p edpoklad pro vznik života na Zemi. Na zchlazeném povrchu se vlivem p írodního jevu došlo k p em n jednoduchých látek na složité, které ožily. P ipoušt nou teorií je také, že na Zemi byly zárodky života p ineseny dopadem meteorit .4 ______________________________________________________________________ 1

BOWDER, J., B h a jeho prom ny v d jinách náboženství , s. 30-31

2

SKALICKÝ, K., Po stopách neznámého Boha, s. 13

3

JELÍNEK, J., ZICHÁ EK, V., Biologie pro gymnázia, s. 16-17

4

ZAPLETAL, J., JANOŠKA, M., P írodopis 9, s. 54

9 1.2 Stvo ení - Boží zám r Bible popisuje stvo ení vesmíru, hv zd, planety Zem

s vodstvem a pevninou,

rostlin, živo ich a lov ka v šesti dnech. Stvo ení a vznik života je uskute ováno tajemnou silou, která se zde nazývá B h, podle Bible Genesis: „Na po átku stvo il B h nebe a zemi. Zem byla pustá a prázdná a nad propastnou t ní byla tma. Ale nad vodou se vznášel duch Boží.“ (1Gn 1,2) V poznámce pod arou

se vysv tluje: „…starý

Izraelec si nedovedl p edstavit stvo ení z ni eho. V duchu své doby proto mluví o ztvárn ní n eho beztvarého, chaotického a temného. Teprve Božím stvo ením se sv t stává místem, na n mž je možný život. Otázky po v nosti hmoty Starý zákon nezná.“ 5 1.2.1 D kaz Boží existence P i poznávání uspo ádaného vesmírného systému, dokonalých p írodních zákon , složitého a na sebe navazujícího života na Zemi (tím nemyslím v asových liniích, ale dopl ujících se podmínek k životu), poznaného genetického kódu a schopností živých organism , zejména pak lov ka, m žeme objevit, že se všechno odehrává v n jakém ádu. Neznáme p esn jeho smysl, ale pokud si to uv domíme, není možné, aby ád samovoln

vznikl z chaosu, jak p edpokládá evoluce. Aby se v ci samy o sob

p eskládaly za n jakým cílem.6 Celý dlouhý v k se lidstvo snažilo objasnit, jak vznikl lov k a jaký je Boží zám r s ním. Jakým zp sobem má být uspo ádán sv t a ím se lov k nejvíce p iblíží k Bohu. S rozvojem v dy nejprve docházelo k názor m, že vše se d je p írodním zp sobem. Sou asná spole nost by si m la p ipustit, že v p írod se d je podle ur itého ádu, kde náhoda spíše narušuje než tvo í.7 Existuje-li ú elné uspo ádání sv ta, nevylu uje to náhodný výb r? ______________________________________________________________________ 5

Bible, 1Gn 1,2b

6

YAHYA, H., B HAL, V., GIERTYCH, M., O evoluci, sborník p ísp vk na téma

vznik života, s. 6 7

tamtéž, s. 6

10 D kazy Boží existence: 1. kosmologický 2. teleogický 3.morální 4. z náboženské zkušenosti 5. ontologický 8 1.2.2 Stvo ení „Na po átku stvo il B h nebe a zemi, zem byla pustá a nad propastnou t ni byla tma, kde se nad vodami vznášel duch Boží. Nejprve stvo il B h sv tlo, sv tlo bylo den a tma noc. První den odd lil B h nebeskou klenbu od ostatních vod. Druhý den vytvo il B h jedno suché místo, které se nazývalo zem a nahromad né vody se nazývaly mo e. Byla stvo ena vegetace. T etího dne už byla na nebeské klenb vid t nebeská t lesa, slunce a m síc. Byl odd len den a noc. tvrtého dne se život objevuje nejprve ve vod , potom ve vzduchu. Objevují se velicí netvo i, hbití živo ichové ve vod a létavci ve vzduchu. Pátý den byla zem plna r zných druhy živo ich , dobytka, zv e, ale i plaz a zem plaz . Šestý den byl stvo en lov k z prachu zem a B h mu vdechl život. k podob Boha. “

lov k byl stvo en

9

B h vládne veškerenstvu a lov k vládne na Zemi.

lov k dostal vdechnutý život,

nesmrtelnou duši. Vlastnosti duše: je nesmrtelná, je jedine ná, oživuje a je tvo ivá. Sou ástí duše je sv domí, svobodná v le, rozum, pam

a tv r í fantazie.10

______________________________________________________________________ 8

COLE, P., Filosofie náboženství, s. 17-18

9

Bible, 1Gn 3,28

10

KONDRYS, F., O duši lidské, KD, eské Bud jovice, prosinec 2009,

z neuve ejn ných poznámek

11 1.1.3 Problémy stvo ení Problém stvo ení je ve vnímání asu. Stvo ení celého vesmíru jen v šesti pozemských dnech je pro nev ícího lov ka nep edstavitelné. P edpokládá se, že vesmír vznikl asi p ed 13,5 miliardami let. Poz statky vzniku vesmíru se pozorováním nalézají dodnes.10 Ve

stvo ení není blíže popsáno tvo ení

vesmíru, vyšší síla tvo í z ni eho, také v teorii samovolného vzniku vesmíru se p edpokládá nesmírná síla, která zp sobila vznik tém

z ni eho.

Ješt p ed padesáti lety se b žn uvažovalo jen o hmot a prázdnot ve vesmíru. Dnes v dci ví, že existuje hmota i antihmota. Popisu stvo ení je vytýkáno, jak je možné, že nejprve je stvo eno sv tlo a tma, když Slunce ješt není. Jenže, co je myšleno sv tlem a co tmou? Podle sou asných fyzikálních teorií ve vesmíru existují

viditelné

a neviditelné ástice, hmota a temná hmota, objekty které sv tlo vyza ují a objekty které sv tlo nevyza ují.11 Starozákonní autor tyto poznatky nezmi uje, ale sou asný lov k m že nad tím p emýšlet. Planeta Zem

vznikla asi p ed 4,5 miliardami let, vznik se dokazuje podle

geologických usazenin. V Bibli stojí, že druhý den byla stvo ena atmosféra a voda již vytvo ené hmotné Zemi. To jsou požadované podmínky k životu i ve vývojové teorii. P ed 3,4 miliardami vznikl na Zemi život ve vodním prost edí. Podle názor n kterých kreacionist

je Zem

mladá nejvíce 10 tisíc let nebo p esn ji 6 tisíc let.

Potvrzením má být ubývající gravita ní pole Zem .12

______________________________________________________________________ 10

Velký T esk, Wikipedie, [online],[ cit.18.2.11],

dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk 11

KULHÁNEK, P., Liší se hmota od antihmoty? [online],[ cit.18.2.2011],

dostupné na http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_47_ant.hmtl 12

STEWARD, R., Myšlenky které utvá ely sv t, s. 185

12 N kolik tisíc let je vzhledem k zjišt ným objev m p íliš krátká doba pro celý rozvoj života na Zemi. Za átek vzniku „našeho známého vesmíru“ si

m žeme se jen hypoteticky

dovozovat. P edstava, že by vesmír, galaxie, hv zdy a náš planetární systém v etn života na Zemi byl uskute n n jen v šesti pozemských dnech o 24 hodinách, je nepochopitelná. Sou asný

lov k má ur ité poznatky o vzdálenostech mimo planetu

Zemi na základ zjišt ní teleskop a výpo t . Je známa vzdálenost Zem

a M síce, doba jeho ob hu kolem Zem , oto ka Zem

kolem osy a ob h Zem kolem Slunce. Neznáme as vzniku vesmíru ani rychlost jeho pohybu. P i odhadování asu budeme vždy vycházet z toho, že jsme na Zemi, kde platí ur ité p írodní zákony a as m íme a po ítáme podle ur itých konstantních p írodních d j .13 V Bibli samotné se nepíše, že stvo ení za šest dní prob hlo v pozemských šesti dnech. Boublík v Teologické antropologii: „… text Geneze nechce pou ovat sv tské v dy o struktu e sv ta, p edkládá ví e nauku o vztahu mezi sv tem a Bohem. Jak ve zp sobu p edstavování vesmíru, tak pojímání p vodu sv ta se autor inspiruje obecn rozší enými p edstavami své doby.“14 Se vznikem života je to podobné, živé organismy po zániku se asem m ní v prach, ze kterého vznikly. 1.3 Evoluce - vznikl život náhodou Vznik života náhodou p edpokládá, že se uskute nila samovolná p em na anorganických látek v látky organické bez dalších reakcí. Atmosféra se skládala z vodíku, oxidu uhli itého, metanu, amoniaku, vody, ale neobsahovala kyslík. ______________________________________________________________________ 13

MACHULA, T., Filosofie p írody, kapitola 9. as, s. 71-83

14

BOUBLÍK, V., Teologická antropologie, s. 30

13 P sobením energetických zdroj se vytvo ily první jednoduché slou eniny, které se ve vodních nádržích zahuš ovaly jílem, látky se ohrani ily, vznikly v nich biologické pochody. Organické pralátky vytvo ily samovoln opakovan

genetickou informaci, jak se

vytvá et. Pro evoluci vzniká problém, nebyly zatím nalezeny žádné

poz statky prvotních živých organism . Dalším problémem je chyb jící kyslík, pokud by neexistovala atmosféra s kyslíkem, nebyla by ochranná ozonová vrstva, která by bránila negativnímu vlivu UV zá ení na vzniklé živé organismy.15 Vývoj po ítá s mutacemi, které mohou být zp sobeny zá ením a dalšími fyzikálními jevy, ale musí ho být jen tolik, kolik je ho zapot ebí. Nesmí také dojít ke globálním katastrofám, které by již vzniklou p em nu zni ily. Velká zm na prost edí by vytvo eným pralátkám p ivodila zánik.16 1.3.1 Vznik prvních bun k V prvotních mo ích se vytvá ely r zné organické slou eniny. Z roztok

t chto

slou enin se pak zformovaly mnohomolekulární útvary. Složité uhlíkaté slou eniny se postupn se azovaly do systém , vyvíjely se prvotních živé organismy, vznikly bun né struktury, genetický kód vázaný na nukleové kyseliny a vznikly prvotní pochody, které jsou pro život d ležité.17 První živé organismy (bu ky) se vyvíjely v prost edí bez kyslíku, nebyly rozlišeny na živo ichy a rostliny. K rozd lení došlo b hem vývoje, p edevším typem látkové vým ny. 18 __________________________________________________________________________________________________________ 15


vznik života, s. 43-48 16

LENOCHOVÁ, M., NE AS, O., Biologie pro 1. ro ník gymnázia, s. 40

srov. BEHE, M.J., Darwinova erná sk í ka, s. 176-181 17

STOKLASA J.,

ÍŽKOVÁ, V., Organismy, prost edí, lov k, u ebnice p írodopisu

pro 9.ro ník základní školy, s. 6 18

Bu ka, Wikipedie, [online], [ cit.18.2.2011],

dostupné na http://c.s.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka

14 Evoluce p edpokládá, že

všechny v sou asnosti

známé bu ky

se vyvinuly ze

spole ného základu tak, že si spontánn vytvo ily nukleové kyseliny, proces p írodní selekce zp sobil, že p evládly bu ky schopné bezchybn replikovat sv j genetický materiál.19 Je možné, aby k tomu došlo u n eho tak složitého jako je gen a DNA, samovoln a navíc s pam tí pro další generace? Jisté je, že Darwin, když psal svoje díla, tyto znalosti nem l. Neodarwinisté p icházejí s teorií „metabolického motoru“, který usm r uje tok energie pot ebným sm rem. 20 V lánku Evoluce vs. Kreace Pavla Steigera z internetového zdroje se uvádí: „Metabolickým motorem má být bílkovina, která t ží volnou energii z prost edí. P ed tím než vznikl bílkovinný život, muselo dojít k chemické evoluci, protože život bez bílkovin neexistuje... Protože enzymy, živé motory, se tvo í reprodukcí, první motor by musel vzniknout nahodilým a bezd vodným anorganickým procesem.“21 1.3.2 Atmosféra s kyslíkem První živé organismy se živily organickými látkami, které se vyskytovaly v jejich okolí. Když byly tyto látky vy erpány, pokud cht ly p ežít, musely v sob vyvinout schopnost erpat látky z neživé p írody. Tak se objevily organismy, které ve svých t lech p em ovaly látky anorganické na organické. První organismy, které žily ve vodním prost edí, nepot ebovaly kyslík k dýchání. N které z nich obsahovaly barvivo podobné chlorofylu, fotosyntézou za aly uvol ovat do atmosféry kyslík a tak se umožnil rozvoj organism , které ho pot ebovaly. ______________________________________________________________________ 19

Gen, Wikipedie, [online], [cit.18.2.2011],

dostupné na http://c.s.wikipedia.org/wiki/gen 20



STEIGER, P., Evoluce vs. Kreace, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na:

http://www.hcjb.cz/Zapas odusi/09/zodc0903.phtml

15 V u ebnici p írodopisu pro 9.ro ník ZŠ se uvádí: „Z hlediska vztahu organismu ke kyslíku existovaly tedy postupn 3 druhy organism : - heterotrofní žijící v prost edí bez kyslíku - autotrofní produkující kyslík - heterotrofní vyžadující k životu kyslík“ „Kyslík uvol ovaný do atmosféry

inností fotosyntetizujících prokaryot m l

dalekosáhlý význam pro vytvo ení ozonové vrstvy, která chrání vše živé p ed smrtícím ú inkem slune ního ultrafialového zá ení.“ 22 1.3.3 Samovolný vznik DNA Výklad samovolného vzniku prvotního života vychází ze samotných požadavk evolu ního vývoje: z neživé hmoty se n jakou formou energie stává hmota živá,vznikají první živé mikromolekuly, na základ náhody se m ní v makromolekuly, které si pamatují, co je výhodné, použijí to, za nou se reprodukovat a zárove se jim vytvá í vhodná atmosféra pro vyšší rozvoj života. P edkládaná hypotéza p sobí chaoticky. Další otázka náhodného p irozeného vývoje tedy p edpokládá, že genetická informace, jak se znovu vytvá et, vznikla náhodn . 1.3.3.1 Problémy samovolného vzniku života Hlavní objevy se uskute nily v padesátých letech 20. století v nových biologických v dách:

molekulární biologii a genetice.

23

Práv složitost genetického kódu d lá

problémy v d kazech samovolného vzniku. ______________________________________________________________________ 22

STOKLASA, J.,

ÍŽKOVÁ, V., Organismy, prost edí, lov k, u ebnice p írodopisu

pro 9.ro ník základní školy, s. 6 23

POTO EK, J., „Evoluce vývoje evoluce“, Evolu ní teorie – v da nebo náboženství,

Hradec Králové 10.4.2003, [online], [ cit.18.2.2011], dostupné na: www.eljoy.net/evolution/cs/potoc_1plp srov. BEHE, M. J., Darwinova erná sk í ka, s. 176-181

16 Požadavky neodarwinist na evolu ní vývoj: 1) mechanické p sobení vn jších sil 2) vnit ní vlastnosti hmoty jsou zodpov dné za její nar stající složitost 24 Rozpory t chto požadavk : 1. Nep ítomnost požadované atmosféry Evolu ní teorie p edpokládá, že prvotní atmosféra nem la volný kyslík, protože atmosféra obsahující kyslík, by m la pro prvotní život fatální d sledky, vzhledem k tomu, že by reagoval s organickými molekulami. Bez kyslíku by Zem

nebyla

chrán na p ed ultrafialovým zá ením a organické molekuly by se rozkládaly na plyny a vodu.25 Vlivem ultrafialového zá ení nebo i blesk vzniká v atmosfé e ozon, který již v malých dávkách zabíjí mnoho bakterií, vir a plísní. Vzniklá molekula O3 rychle reaguje s jinými látkami. 26 Kyslík je majoritním prvkem v zemské k e, kde dnes tvo í asi 47% hmotnosti, ze které se uvol uje. Nachází se ve vod a atmosfé e. 27 2. Všechny formy surové energie jsou destruktivní Energie p ítomná na Zemi se skládá p evážn ze slune ního zá ení, elektrických výboj , z radioaktivního rozpadu, tepla a impakt .28 Zbývá jen nepatrný zlomek možnosti vzniku života, která by se dalším destruktivním p sobením energií op t zmenšila. 3.Objev DNA Podstatou genetické informace je, že genetický kód je univerzální pro veškerou živou p írodu, jednotlivé druhy se liší r zným po adím nukleotid

a jejich po tem v et zci

DNA. Profesor Bruno Vollmert se k tomu vyslovuje z hlediska makromolekulární ______________________________________________________________________ 24



tamtéž, s. 45

26

Ozon, Wikipedie, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozon 27

Kyslík, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na http: //www.prvky.com/8.html

28

tamtéž, s. 45-46

17 chemie, kdy úvahy o chemické evoluci, která m la p edcházet biologické vnímá jako v decky neopodstatn né.

29

DNA by nemohla p ežívat bez opravných mechanism .

Pouze geny DNA jsou nutné pro p ežití DNA. Není možné, aby se repara ní geny vytvo ily d ív než b žné DNA a není možné, aby se b žná DNA vytvo ila bez repara ních gen .30 4. Bu ka není jednoduchá Život vznikl na úrovni bu ky, ale bu ka je složitá a jemn vyvážená soustava. Skládá se asi z 600 r zných bílkovin o pr m rné délce 400 lánk . Bu ka je taková malá fungující továrna, kde je vypracován p esný plán, existuje jeho bezchybné pln ní. Každá odchylka m že zp sobit, že nebude spln n cíl. 31 5. Nebyly nalezeny pralátky v prvotních oceánech V knize O evoluci autor Yahya, B hala, Giertych stojí: „Zatím nebyly nalezeny žádné stopy po tak zvané prebiotické polévce. Existence koncentrovaných roztok organických slou enin je založena na pouhých dohadech.“32 6. Termodynamika živých systém Tamtéž s.50: „Neživé slou eniny nedokáží získávat energii pot ebnou pro pochody probíhající v živých organismech.“33 __________________________________________________________________________________________________________ 29

POTO EK, J., Evoluce vývoje evoluce, Evolu ní teorie – v da nebo náboženství,

Hradec Králové 10.4.2003, [online], [ cit.18.2.2011], dostupné na: www.eljoy.net/evolution/cs/potoc_1plp 30



Deoxyribonukleová kyselina, [online], [ cit.18.2.2011],

dostupné na http:/tema.novinky.cz/deoxyribonukleova-kyselina 32



tamtéž, s. 50

18 7. Problém v ase Nejstarší horniny jsou staré 3,98 miliardy let. P edpokládá se, že život mohl vzniknout p ed 3,8 miliardami let,V horninách starých 3,7 miliardy let byly nalezeny zkamen lé mikroorganismy. Pro samotný vznik života z stává pom rn krátká doba 170 milión let. 34 8. Sv t RNA Podle chemických zákon jsou složky RNA velice nestabilní a spíše než aby vytvá ely polynukleotidy, tak by vzájemn reagovaly.35 1.3.4 Vývoj života Podstatou vývojové teorie jsou mutace, selekce a organizovanost. Mutace jsou náhodné zm ny, odchylky. Selekce je p írodní výb r. Mutace mají vytvá et prostor, selekce je vlastní tvo ivý faktor a výsledkem je r st organizovanosti. Tak vznikají jednotlivé formy života, které na sebe asov navazují a lze je uspo ádat do vývojové ady. Vývoj života: Prahory – vznik organických molekul Starohory – vznik prvních bun ných organism Prvohory – vývoj

lenovc , m kkýš , polostrunatc , strunatc , hmyzu, ryb,

obojživelník a plaz Druhohory – vývoj plaz , ptáci, první savcovití plazi, T etihory- mohutný vývoj savc a p edk

lov ka

tvrtohory – vývoj sou asného lov ka 36 __________________________________________________________________________________________________________ 34

YAHYA, H., B HAL, V., GIERTICH, M., O evoluci, sborník p ísp vk na téma


tamtéž, s. 49

36

Vznik a vývoj Zem a života na Zemi, [online], [ cit. 20.2.2011], dostupné na:

http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3982

19 Darwin si na svých cestách všiml, že v r zném prost edí jsou jedinci téhož druh r zn modifikováni. Usuzoval, že je to zp sobeno p írodními podmínkami, a jestliže se živo ichové r zn adaptovali ve svém okolí pozm ováním n kterých ástí t l, tak to samé muselo platit i v minulosti. Jeho „teorie“ o p irozeném výb ru s postupným vývojem vznikla navázáním na Lamarck v transmutaticionismus.37 ryba, která ve vod nemá dostatek potravy, cítí se ohrožena predátory, se musí p izp sobit tlaku okolí a zm nit n co ze své biologické podstaty. Vytvo í si nohy a p eleze. Vytvo í si k žábrám ješt plíce a v dob sucha bude dýchat plícemi. Pot ebuje se dostat dál od vody

a zm ní k ži. Nová zm na prost edí vyvolává novou zm nu, která vede k

p em n obal svých zárodk na pevn jší, aby potomci byli lépe chrán ni. A tak dále. Tento vliv se nebude týkat jen jednoho jedince, ale musí to být p em na masová, protože

kde by nový jedinec sehnal stejného partnera pro své rozmnožování. Protože

budou p ežívat jen nejschopn jší, z ejm k této prom n dochází ve všech lokalitách najednou. Všechny vybrané druhy se najednou rozhodnou pro zm nu prost edí, p ežijí ti nejsiln jší, p edají své dobré geny a p em na dále pokra uje. Darwinova teorie tvrdí: 1. prom nlivost 2. spole ní p edci 3. p ežívají nejlepší 38

1.3.5 P edpokládaný vývoj obratlovc Sou asní obratlovci se d lí na ryby, obojživelníky, plazy, ptáky, savce. Jaký byl vývoj jejich p edk v nejstarších obdobích, v da nemá zatím jednozna nou odpov

. Podle evolu ní teorie každý živý druh vznikl vývojov z p edchozího druhu.

Pokud by tomu tak bylo, kde jsou všechny ty mezi lánky druh ? __________________________________________________________________________________________________________ 37

Charles Darwin, Wikipedie, [online], [8.4.2011]

dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin 38

DARWIN, CH., O p vodu lov ka, s. 41-50

20 Pokud by existovaly, muselo by jich být mnoho a také by se n které zachovaly mezi fosiliemi. Darwin tyto nálezy nem l, ale doufal, že se n kdy v budoucnu najdou.39 Teorie p edpokládá spole ný vývoj kmene strunatc . P edky obratlovc m li být voln pohybliví starohorní mo ští živo ichové. Spole ným znakem je pevný ty inkovitý orgán zvaný struna h betní, který tvo í pevnou osu pro pohybové svalstvo, trubicová centrální nervová soustava, ležící nad h betní strunou a trávicí trubice, ležící pod h betní strunou. 40 1.3.5.1 Ryby V ordoviku zástupce podkmene obratlovc zm nil zp sob života, za al více plavat. Mohutnící svalstvo vyvolalo zesílení op rné osy. Kolem h betní struny se mu vyvinula siln jší vazivová tká , základ budoucí páte e, která zárove trubice.

tvo ila ochranu nervové

P i aktivním zp sobu hledání potravy na p ední ásti vznikaly pozvoln

smyslové orgány, orgán zajiš ující rovnováhu a p íjem zvukových vln.Vznik smysl podnítil vývoj p ední ásti nervové trubice, ze které vzniká nervové centrum – mozek. Na ochranu mozku a smyslových orgán se tvo í pevná schránka základ lebky. V p ední ásti trávicí trubice vznikly žaberní otvory. Odd lilo se dýchání od trávení a vznikly první ryby.41 1.3.5.2 Obojživelníci Jak se obratlovci dostali na souš je p edm tem spekulací. Jedna domn nka je, že v dob sucha se snažili obratlovci žijící ve vod dostat z vysychající t

ky do jiné.

V dalších vývojových fázích to byl zájem o potravu. B hem devonu z lalokoploutvých ryb, které mohly v p ípad pot eby dýchat vzdušný kyslík, vznikli první obojživelníci. P echod z vody na souš vedl k vylepšení plicního dýchání, které je dopln no kožním dýcháním. Vzniká malý a velký krevní ob h. Pohyb po souši vyvolává p estavbu kostry. ______________________________________________________________________ 39


vznik života, s. 16-17 40

BENEŠ, J., BERGER, Z., Prav ká zví ata, s. 13

41

tamtéž, s. 15

21 Hlavními nosnými prvky se stávají páte

a párové kon etiny, které nesou hmotnost

t la, rybu nese voda. Kon etiny se m ní z ploutví na nohy a ploutevní paprsky se redukují, vzniká chodidlo s prsty, krá ivá kon etina zvedá živo icha nad podklad. Velká zm na se stala i s hlavou, vytvo ením krku se více pohybuje, což je pro pohyb po souši výhodné.42 1.3.5.3 Plazi Potomky prvohorních obojživelník

jsou plazi s k ží, která je chrán na p ed

vyschnutím. Rozdíl mezi obojživelníky a plazy není v morfologických znacích, ale ve vývoji zárodk . Zm ny ve vývoji zárodk plaz zp sobily, že se plazi stali nezávislými na vodním prost edí. Vznikl nový typ vejce, které bylo chrán no sko ápkou nebo kožovitým obalem. To umožnilo plaz m proniknout do suchých oblastí, kde získali dominantní postavení až do konce druhohor. Adaptace na život na souši vyvolala op t pot ebu zm ny stavby t la, p edevším páte e a kon etin. Z krá ivé kon etiny se stává kon etina uzp sobená k b hu.43 1.3.5.4 Dinosau i Podivuhodnou skupinou plaz byli dinosau i. Dosahovali ob ích velikostí nebo byli drobní jako ku e, byli masožraví i vegetariáni. Spole né pro n je, že žili jen na souši, m li odolnou šupinatou k ži a mlá ata se líhla z vajec. Na rozdíl od ostatních plaz m li nohy stažené pod t lo a to jim usnad ovalo pohyb. Tak zvané b havé kon etiny spo í v dob klidu energii a umož ují zrychlení pohybu. N kte í dinosau i chodili po všech ty ech kon etinách, n kte í po dvou a tak si uvol ovali p ední kon etiny, které se staly dost obratnými k uchopování. Je doložen život ve stádech, stav ní hnízd, jejich ochrana, pé e o mlá ata. Sko ápky vajec byly pevné, což dokazují nálezy kolonií hnízd. P edpokládá se, že n kte í z nich mohli mít i vlastní termoregulaci a nebyli závislí na podnebí. 44 __________________________________________________________________________________________________________ 42


43

tamtéž, s. 32,

44

tamtéž, s. 37

22 1.3.5.5 Ptáci Další skupinou ve vývoji jsou ptáci. Vývoj je z plaz , zástupcem p em ny by m l být Archeopteryx, který m l zárove znaky plaz

i pták . Podle nález m l ozubený

zobák, t lo pokryté pe ím a na k ídlech drápky, které m ly ukazovat, že je následovníkem plaz .45 Jakým zp sobem se Archeopteryx pohyboval není známé. Charakteristickým znakem, který odlišuje ptáky od plaz je schopnost letu. P edpokládá se, že ptakoješt i spíše plachtili. Se letem souvisí p em na p ední kon etiny v k ídlo. Pot eba letu není zatím spolehliv objasn na, protože aktivní let má zna né energetické nároky a p edpokládá odleh ení kostry, ptáci mají duté kosti, které se p i špatném dopadu snadno zlomí. Se vznikem letu se spojuje rozvoj smyslové a nervové soustavy, p ední mozek umož uje rozvíjet složit jší sociální vztahy (trvalé svazky, pé e o potomstvo). 46 1.3.5.6 Savci Poslední známou vývojovou linií jsou savci, s nejvyšším vývojovým stupn m sapientací. Savci úsp šn vyvrcholili vývoj etných zm n, kterými se odd lili od plaz mnohem z eteln ji než ptáci. Jednou z hlavních zm n je ustálení t lesné teploty a vytvá ení t lesného tepla ze zásobních látek. Zm ny v sav í anatomii procházely dlouhým vývojem. Jsou to zm ny krevního ob hu, rozvoj ucha, nervové soustavy, živorodost a kojení mlá at se podílí na psychosociálním vývoji. P vod savc

sahá k triasovým savcovitým plaz m, kte í m li vyvinutou

termoregulaci. Pro došlo k p em n plaza v savce (mamalizace) není známo. Savci se d lí na va natce a placentály. Ob skupiny jsou živorodé Mlá ata placentál

a sají mate ské mléko.

se déle vyvíjejí v t le matky. Nejvyšším ádem savc

je ád

primát , kam evoluce adí i lov ka. 47 ______________________________________________________________________ 45


46

tamtéž, s. 46

47

tamtéž, s. 47

23 1.3.6 Dvourucí savci Darwin vycházel z uspo ádání druh

od C. Linného, který

lov ka za adil

k „dvourukým“ savc m. Dvourucí a ty rucí savci pat í do shodného ádu primát . Vývoj mozku a další znaky odlišující lov ka od ostatních lidoop je podle Darwina druhotný, je jasným d sledkem p izp sobení se vn jším podmínkám. 48 Za adíme-li

lov ka jako dvourukého savce, m žeme o n m stále hovo it jako

o lov ku? Nebo se hodí pojem „nahá opice“, jak napsal ve své stejnojmenné knize Desmond Morris: „Existuje asi sto devadesát t i druh žijících primát . Sto devadesát dva je pokryto srstí. Výjimkou je nahá opice, která sama sebe pojmenovala Homo Tento neoby ejný a

vysoce úsp šný

druh

sapiens.

tráví v tšinu asu tím, že zkoumá vyšší

motivy svého jednání. …Pyšní se tím, že má nejv tší mozek ze všech primát . … Jeho projev je velmi hlasitý, je krajn zv davý a libuje si v p emnožování.“ 49 Desmond Morris, zoolog a etolog, posuzuje lov ka ze strany svých zoologických zkušeností. Srovnává lov ka podle vn jší fyziologické stránky. Stavba rukou, elistí, zub , o í ukazuje na druh primáta. K že je však holá, bez srsti, délka nohou a rukou se liší od ostatních primát , stavba chodidel a kostry vypadají jinak než u ostatních primát a sv d í o jiném druhu pohybu, odlišném od pohybu dnešních lidoop . 50 1.3.7 ád primát Darwin p edpokládal, že stejn , jako se vyvíjela v tšina živo išných druh

od

jednodušších ke složit jším, musel existovat i spole ný prap edek pro primáty. ______________________________________________________________________ 48

DARWIN, CH., O p vodu lov ka, s. 174

49

MORRIS, D., Nahá opice, s. 13

50

tamtéž s. 13

24 Na základ

p irozeného výb ru a p ežití nejlepších jedinc

se vyvinul

lov k.

Usuzoval tak ze shodných znak pro vnit ní orgány a potom z embryonálního vývoje, který zdokumentoval (nakreslil) Ernst Haeckel. lov k sdílí s ostatními savci: 1. spole ného p edka s obratlovci 2. spole ného p edka se savci 3. spole ného p edka s opicemi 51 ád primát tvo í dva pod ády poloopice a opice. Opice, kam svým vývojem pat í i lov k, mají dokonalejší stavbu t la než poloopice jejich o i sm ují dop edu. Opice p i pohybu na zemi jsou tém

vždy kvadrupední

a je pro n charakteristické, že palce

horních kon etin se mohou postavit proti ostatním prst m. Do skupiny primát

pat í ko kodani, makakové, paviáni, gibboni, lidoopi, lidé

a jejich p edkové ( ele hominid ).52 1.3.7.1 Hominidace a sapientace P edek

lov ka b hem svého vývoje prošel procesem hominidace (polidšt ní)

a sapientace (vývoj mozku, myšlení). Hominidace: m ní se hrudník a horní kon etina, lebka a ruka, dolní kon etina. Sapientace: P echod od pra lov ka k lov ku moudrému, je provázena zm nou psychiky a rozvojem mozku.53 Inteligence a velikost mozku staví hominoidy na vrchol vývoje primát . Všichni postrádají ocas a mají kostr .

Lopatky jsou posunuty na záda, uspo ádání záp stních

k stek je typické pro hominidy. Páte je uzp sobena k polovzp ímenému a vzp íme__________________________________________________________________________________________________________ 51


52

MAZÁK, V., Prav ký lov k, s. 8

53

STOKLASA, J., ÍŽKOVÁ, V., Organismy, prost edí, lov k, u ebnice p írodopisu

pro 9.ro ník základní školy, s. 27

25 nému postoji. Pánevní kosti tvo í podporu pro vnit ní orgány a umož ují lepší rovnováhu t la ve vzp ímené poloze. 54 Nejstarší zástupce nalezli v dci v Egypt ve Fayumu, podle t chto nález usuzují na postupný vývoj hominoid . 1.3.7.2 Nep esnost v procesu hominidace Vyjmenování znak a jev , které mají zp sobovat proces hominidace, neobjas uje vznik a postup procesu. Je p edpoklad, že pohyb ve volném prostoru zp sobil bipedii, uvoln ní ruky a redukce p edních zubu.

Všechny tyto znaky vzájemn

dopl ují

uzav ený kruh bez po átku a konce. A to teorii postupného vývoje znehodnocuje. Kruh zp tných vazeb se pokusil americký v dec C. J. Jolly p erušit teorií, že p edci lov ka zm nili sv j jídelní ek ze stravy rostlinné m kké na stravu rostlinou tvrdou - semena trav. Vycházel z pozorování paviána dželady, který dokáže rukou vybírat

drobná

semena tak dokonale, že p ekoná i lidoopy. 55 P esto p etrvává názor, že zm nami v držení t la, ke kterým dochází p i sb ru a žvýkáním tvrdé potravy, se uvol ují horní kon etiny, zlepšuje se postavení prst (palec proti ostatním) a vzniká bipedie. Dalšími zm nami má být stavba zub . Ke žvýkání je pot eba v tší plocha, ale nejsou zapot ebí velké ezáky a špi áky.56 Dželada žvýká a drtí semena a má špi áky.

1.4.7.3 P edch dci lov ka Australopithecus (jižní opice) - nejran jší hominid, nálezy jen v Africe, podrobnosti vývoje rodu homo z australopithec nejsou zcela objeveny. ______________________________________________________________________ 54

MAZÁK, V., Prav ký lov k, s. 23

55

tamtéž, s. 27

56

tamtéž, s. 28-29

26 Homo habilis ( lov k zru ný) - podle hypotéz je prvním známým, sou asn nejprimitivn jším lidským druhem, nejmén

podobný lov ku, výška asi 120 cm.

Vyráb l nástroje. Homo erectus ( lov k vzp ímený) - první používal ohe , hrub modelovaná lebka, nado nicové oblouky, výška až 170 cm Homo sapiens ( lov k moudrý) - artikulované zvuky, poh bívání mrtvých Homo neanderthalensis – není p ímým p edkem homo sapiens sapiens, o jeho za azení v dci vedou spory, vystupující obli ej, nado nicové oblouky, robusní postava, poh bívání mrtvých, pé e o staré a nemocné jedince Homo sapiens sapiens ( lov k vysp lý) - lov k sou asný 57 1.4 Kritika p irozeného vývoje Darwin v evolu ní teorii tvrdí, že se organismy p izp sobují podmínkám, vyvíjejí se, m ní se a vznikají nové schopnosti. Ve svých tvrzení vychází z tehdejších „nových biologických“ znalostí. V dob vzniku „O p vodu druh “

a „O p vodu lov ka“

Darwin nem l znalosti o bu kách, jejich složení, o DNA. P i studiu živo ich si všiml, že jedinci téhož druhu se odlišují podle prost edí. Domníval se, že vzniklý zm n ný organismus má šanci se lépe uplatnit v novém prost edí. Dále to aplikoval na postupnou p em nu druh . Darwin vystudoval teologii (v roce 1825 za al studovat medicínu, kterou nedokon il), zú astnil se n kolika p írodov dných kurz , ve svém díle navázal na názory svého d da a dalších propagátor vývojových teorií. V roce 1831 se zú astnil studijní plavby na lodi Beagle, aby si prohloubil své p írodov dné znalosti. B hem plavby nashromáždil mnoho materiálu a stal se uznávaným p írodov dcem.58 Ansenbacher v Úvodu do filosofii píše: „Evoluci m žeme rozd lit na vývoj k vyšším formám (anagenezi) nebo rostoucí zlepšení

p izp sobení prost edí (adapta ní

genezi).“59 Druhy se p izp sobují prost edí, ale evoluce k vyšším formám zatím není doložena. _____________________________________________________________________ 57

KANTOREK, J., JUR ÁK, J., P írodopis 8, Prodos,1999, s. 45-47

58

Charles Darwin, Wikipedie, [online], [8.4.2011]

dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin 59

ANSENBACHER, A., Úvod do filozofie, s. 118

27 Mutace - ve v tšin p ípad , kdy dochází k neplánovaným zm nám, se jedná o tak zvané zr dné p sobení a nov vzniklý jedinci nemají velkou šanci na p ežití.

60

B žn

zažité slovo „mutant“ ozna uje n koho neplnohodnotného a neschopného. Beneš v knize Homo Sapiens Sapiens uvádí: „D lení

a diferenciace bun k,

tvarování chromozóm , gen a DNA je proces, který zajiš uje zachování druhu. Když se objeví n jaká nep esnost, kterou známe jako mutaci, je bu

imunologickými

mechanismy odstran na nebo se m že množit. Všem somatickým mutacím je spole né, že se ned dí. Mutace v pohlavních bu kách se p enáší na potomstvo.“ 61 1.4.1 Námitky k východisk m evoluce 1. Prom nlivost organism Darwin po ítal s možností velkých zm n ve stavb t la. Tato zm na by vyžadovala velké genetické

zm ny. Náhodné

genetické zm ny, kdy narušením struktury

genetických kód dojde k mutaci, nevytvá í úsp šné modifikace, ale spíše deformaci stávajících organism , somatické mutace se ned dí. Je tedy nutná mutace pohlavních bun k. Pokud by tento jedinec v bec p ežil, musel by opakovan m nit a uzp sobovat se novému prost edí. Latimérie podivná, vážící až 100 kg, paprskovitou ploutev, která vypadá jako kon etina, nepoužívá ani k ch zi po mo ském dn .

Mareš v knize

Po záhadných stopách uvádí:“ To ovšem neznamená, že jiné druhy lalokoploutvých ryb...svých kon etin nevyužily k ch zi.“62 Yahya v knize O evoluci píše: „Ve t icátých letech minulého století evolucionisté se domnívali, že tímto p echodným typem je tato ryba (Latimérie), která m la plíce, fungující mozek a primitivní pohybové ústrojí. V prosinci 1938 byl uloven živý exemplá a následn

i další ryby. Ukázalo se, že to,

co bylo pokládáno za plíce, je vá ek tuku.“63 __________________________________________________________________________________________________________ 60

JOHNSON, P.E., Spor o Darwina, s. 32-43

61

BENEŠ,

J.,

Homo

Sapiens

Sapiens,

Hominidace

ve

sv tle

biologických,

behaviorálních a sociokulturních adaptací, s. 156 62

MAREŠ, J., Po záhadných stopách, s. 24

63


vznik života, s. 21-22

28 2.Porovnání vývoje zárodk Na konci 19. století dokladoval Darwinovu teorii o spole ném prap edkovi savc Ernst Haeckel kresbou tém

shodných embryí savc . Už v roce 1912 se ukázalo, že se jedná

o podvod, p esto se dál tato zobrazení používala. V roce 1997 byl potvrzen Haeckel v podvod kreseb shodných embryí pomocí ultrazvuku.63 3. P tiprstá kon etina Darwin p edpokládal, že všichni savci mají shodného p vodního prap edka. To dokládal vývojem p tiprsté kon etiny. Jednotlivé t ídy savc

se liší po tem prst ,

Zástupci t íd savc nemají shodný po et prst na p edních ani zadních kon etinách. Zajímavá je ur it skupina kytovc , kdy p ední kon etiny se p em nily v ploutve a ze zadních v t le z staly pouze malé zbytky pánve. 64 Vrátili se zp t do vodního prost edí a kon etiny op t redukovali na ploutve? V dci, kte í zastávají evolu ní názor se domnívají, že ano. Musil v knize Vznik, vývoj a vymírání savc p ipouští: „…jejich po áte ní vývoj je dodnes zahalen v temnotách.“65 Jedná se o tzv. konvergentní vývoj, zp tné p izp sobení se prost edí? Tvar t la se m ní na válcovitý, není odd lena hlava, z kon etin se stávají ploutve, (zadní ploutev je jinak orientovaná), t lo vypadá jako rybí nebo ryboješt í. Zm ny jsou v k ži kytovc , je holá, nemá šupiny, pod k ží se vytvá í tukové vrstvy, jsou nejv tšími živo ichy, kte í kdy na Zemi žili. Nejv tší záhadou je mozek, zejména u delfín , který vykazuje srovnatelné znaky s lidským mozkem. P edci delfín m li mít již velký neocortex s bohatým s bohatým rýhováním. Musil v knize Vznik, vývoj a vymírání savc uvádí: „ ........ delfíni b hem celých t etihor žili stále ve stejném prost edí, je zcela nejasné, odkud pocházely popudy k tomuto enormnímu vývoji. Je však jisté, že již miocenní zví ata m la stejn velký mozek jako sou asná .... t lo delfína je jednostrann p izp sobeno životu ve vod ... tento vysoce vyvinutý velký mozek je pro delfína perspektivn málo významný.....p i zm n životního prost edí musí delfíni nutn vyhynout.“ 66 ______________________________________________________________________ 63

U ebnice lhaly 120 let, [online], [ cit. 8.3.2010],

dostupné na: http://tajomstva.org/veda/ucebnice-lhaly-120let/ 64

PAPÁ EK, M., MAT NOVÁ, V., Zoologie, s. 192

65

MUSIL, R., Vznik, vývoj a vymírání savc , s. 136

66

tamtéž, s. 139-140

29 4. Zm ny v rozší ení na Zemi Adaptace na prost edí má význam i u druh velmi vzdálených. Tato zm ny jsou dob e viditelné u jednotlivých druh . P íkladem m že být polární liška, která má hu atý kožich, výrazn kratší ucho enich a zaoblen jší tvary, t lo se p izp sobilo zim .67 Fenek, nejmenší liška, je uzp sobena životu v poušti, má velké uši, které slouží k ochlazování. Stejn jako liška obecná pat í do eledi psovitých, druh lišky.68 Lišky jsou všežravé, ale p edevším lovci. Masožravá šelma z nedostatku potravy nem že tlakem prost edí zm nit svoji morfologii tak, aby se za ala živit trávou, na to její zažívání není uzp sobeno. 5. Pohlavní výb r V p írod

b žn

platí, že nejsiln jší samec se m že pá it s více

samicemi.

U harémového soužití to znamená, že v dce skupiny, je zárove otcem narozených mlá at. Pokud by došlo k situaci, že p i boji o v dcovství se oba nejsiln jší samci usmrtí, p ichází na adu mén zdatný jedinec. Vít z, nejzdatn jší nebo ten, co p ežil, zabije všechna mlá ata, aby donutil kojící samice k ovulaci, a p edal své více nebo mén kvalitní geny. 69 Protože

lov k pat í mezi živo ichy, je také smyslovou bytostí. Pudy

vycházejí z jeho nitra. Platon rozlišoval mezi dychtivostí

lov ka

a vzn tlivostí.70 lov k tedy

po n em touží (rozmnožit se) a naráží na p ekážky (cizí dít ).71 Jak se zachová? Lidsky z pohledu stvo ení nebo lidsky z pohledu evoluce? Beneš v knize Homo sapiens sapiens píše: „Rozsah d di né prom nlivosti všech biologických druh (v etn

lov ka) je siln

omezován selekcí.

______________________________________________________________________ 67

PAPÁ EK, M., MAT NOVÁ, V., Zoologie s. 251

68

Fenek, Wikipedie, [online], [cit.19.2.2011],

dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenek 69

VESELOVSKÝ, Z., Etologie, s. 311

70


71

ZRZAVÝ, J., Pro se lidé zabíjejí, s. 54

30 Fischer v teorém p írodní selekce 1. každá generace dosp lých plodí potencionáln

víc potomk

než m že v daném

prost edí p ežít a rozmnožit se 2. všichni tito potomci jsou v d sledku rekombinace zd d ných gen

a jen z ídka

z výhodných mutací ve své genetické výbav prom nlivý 3. potomci, kte í p ežijí a zplodí co nejvíce potomk , jsou nejzdatn jší“ 72 P edpoklad, že každý p ežívající jedinec byl nejlepší, v bec nepo ítá s tím, že v d í jedinec musel zákonit trp t velkým stresem a v bec se nemusel stihnout rozmnožit. Tamtéž: „...moderní pochopení p írodního výb ru klade d raz tam, kam nepochybn pat í – na rozmnožování.“73 6. Paleontologické nálezy Evolucionisté strávili 140 let hledáním p echodné formy mezi bezobratlovci a rybami. Jak se p esunula zpev ují struktura z povrchu dovnit t la? Žádný paleontologický nález jedince p echodné formy se nenašel.74 V poslední dob se objevují jedinci, kte í by vlastn

nem li existovat.

íká se jim „živoucí fosilie“ a jde o druhy, které se

nep em nily, a koliv se to p edpokládalo.75 Existují otisky nep em n ných p edk a živoucí fosilie, zatímco p edpokládaná p echodná stádia nemají ani jeden otisk, ani jednu zkamen linu, ani jednu kostru. Zm na se pouze p edpokládá. Druhy se m ní vlivem prost edí, p izp sobují se. P edpoklad pomalých a díl ích zm n by asi nebyl možný. Pokud by obojživelník zm nil prost edí pro nakladení vají ek a ta p ežila na suchu, jak p ežijí pulci bez vody? ______________________________________________________________________ 72

BENEŠ, J., Homo Sapiens Sapiens, Hominidace ve sv tle biologických,


tamtéž, s.158

74



MAREŠ, J., Po záhadných stopách, s. 23

31 Impaktní teorie o zániku dinosaur zkoumá a vyhodnocuje fakt nár stu radioaktivity a následných mutací. Tyto mutace také zp sobily, že vají ka dinosaur m la sko ápky nep irozen tenké nebo naopak tak tlusté, že se mlá ata nemohla vyklubat. 76 Je tedy možné, že by výrazná zm na životního prost edí zp sobila zánik celého jen jednoho druhu? Po

ernobylské jaderné katastrof a následném spadu uhynuly t i moje ko ky, na

nemoci, které se také u lidí objevují p i p sobení radioaktivity. Ko ky nebyly p íbuzné, byly r zn staré, co je spojovalo, byl život a pohyb ve stejné lokalit . P í inou podle veterinárního léka e byl radioaktivní prach, ve kterém se malá zví ata více pohybovala. Jakým zp sobem vznikl ptáci? Dlouho se p edpokládalo, že p echodnou formou je Archeopteryx. Tvrdilo se, že byl neschopný létat, protože u fosilních nález chyb la hrudní kost. Byl však nalezen exemplá , který hrudní kost má. Spojitost s dinosaury m l potvrdit zobák se zuby a drápky na konci k ídel. Zuby jsou ale jsou jiné než u dinosaur . 77 V Amazonii žije pták hoatzin (hoacin) chocholatý a jeho mlád má na k ídlech prsty s drápy.

Nejprve se zoologové domnívali, že jde o p ímého potomka vyhynulého

archeopteryxe. Ukázalo se, že tyto drápky jsou jen odpov dí na zp sob života tohoto ptáka.78 Podle evolu ní teorie by pták s drápky m l být následovník dinosaur , ale podle zjišt ní zoolog se jen p izp sobil prost edí. Dosp lý jedinec drápky na k ídlech nemá. P edpokládá se také, že další vývojový stupe se lépe stará o potomstvo. Již mezi rybami jsou rodi e (kan íci, tlamovci), kte í staví hnízda a velmi ostražit hlídají své ______________________________________________________________________ 76

MAREŠ, J., Zni il inteligentní dinosaury jaderný výbuch? Epocha,

vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, .19/06, s. 26-29 77


vznik života, s. 25, 78

Hoacin chocholatý, 9.2.2010, [online], [ cit.19.2.2011],

dostupné na http://www.babicinystranky/e-stranky/ruzna-zvirata/hoacin

32 jikry

i pl dek. To platí i pro n které druhy žab (ropuška). Plazi hlídají svá hnízda,

mlá ata (krokodýli, krajty). N které druhy vyhynulých dinosaur m ly pro svá mlá ata i tak zvané školky s ochranou dosp lých jedinc .79 Ješt p ed n kolika lety se p edpokládalo, že sou asníky dinosaur byli jen malí savci. Podle nových nález byl v ín nalezen bobrovitý savec, který pochází z doby p ed 164 miliony let. Fosilie má dochovanou srst a byl p izp soben životu ve vod a živil se rybami. Pat il do skupiny savc , kte í nejsou p íbuzní se sou asnou skupinou savc .

80

Velmi zajímavým objevem z íny je také Repenomamus, který žil p ed 130

miliony let. Repenomamus giganticus dosahoval délky p es jeden metr a požíral také mlá ata dinosaura.81 V Kanad byly nalezeny ohlodané kosti dinosaur , na kterých si kdysi pochutnávali dnes již vyhynulí savci z ádu Multituberculata. Byli skupinou, která se na Zemi udržela celých 100 milion let, byli známí už p ed 135 miliony let. Drobná zví átka hodovala na kostech, aby získala kalcium.82 Zajímavá jsou tvrzení, že dinosau i byli teplokrevní, jejich vejce m la sko ápky podobné pta ím.83 Plazi, kte í žijí v sou asnosti, mají vejce s m kkými obaly a ptáci s pevnými. Nebo byli dinosau i myln za azeni k plaz m? Podle n kterých v dc pat ili k pták m.84 __________________________________________________________________________________________________________ 79

Vítejte v prav ku – psittacosaurus, [online], [ cit.19.2.2011],

dostupné na http://www.miocen.estranky.cz/clanky/psittacosurus.html 80

Bobrovitý savec z jury, [online], [cit.10.1.2011],

dostupné na http://www.vesmir.cz/clanek/bobrovity-savec-z-jury 81

Rehabilitace savc , 21. STOLETÍ EXTRA, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha,

jaro/2010, s. 36 82

Ohlodané kosti ze svrchní k ídy, [online], [ cit. 10.1.2011],

dostupné na http://www.21.století.cz/viev.php?cisloclanku=2010062401 83

Dinosaur egg, from Wikipedia, the free encyclopedia, [online], [ cit. 19.2.2011],

dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_egg 84

MIHULKA, S., Dinosau i dýchali jako ptáci, 27.7.2005, [online], [ cit.19.2.2011],

dostupné na http://www.osel.cz/index.php?clanek=1372

33 Jak dochází k vývoji savce z plaza? V knize Vznik, vývoj a vymírání savc se píše, že savci nevznikali náhle jako celá skupina, ale vývoj byl pozvolný: „....charakteristické znaky se objevují pozvoln z jedné podt íd savc – plaz savcovitých, .... nelze klást ostrou hranici mezi plazy a savci, tuto hranici bylo nutné stanovit um le.“ zm n

85

P edpokládané odd lení plaza a savce je ve

elisti. Kniha R. Musila byla vydána v roce 1987 pod záštitou

eskoslovenské

Akademie V d. Autor sám v p edmluv uvádí, že poznávání fylogenetického vývoje probíhá rychle, proto n které poznatky zastarávají

a m ní se. Základní materiál, ze

kterého se vychází, jsou fosilní nálezy, tvrdé ásti t l nebo odlitky. Celé kostry se nacházejí výjime n , nálezy jsou izolované kosti nebo zuby. 86 Internetový zdroj na téma evoluce - Evolu ní teorie v kapitole: Evolu ní teorie neodpovídá definici (v decké) teorie se píše: „....není založena na p ímém pozorování i experimentu a tedy nevyhovuje definici v decké teorie.“ 87 Z jiného úhlu na evoluci posuzuje J. Flegr op t internetový zdroj Zamrzlá evoluce, kdy: „...zamrzlá evoluce p edpokládá jistou stabilitu ustanovených druh – vývoj se odehrává na za átku existence druhu.“ 88 P vodní darwinismus byl založen na myšlence, že evoluce probíhá pomocí drobných zm n na základ

selekce, které se vztahuje k úsp šnému rozmnožování jedince.89

Neodarwinismus

se snažil spojit hlavní myšlenky darwinismu s novými poznatky.

Další moderní pojetí evoluce pracuje s koncepty velmi rozsáhlých skokových zm n. __________________________________________________________________________________________________________ 85

MUSIL, R., Vznik, vývoj a vymírání savc , s. 96

86

tamtéž, s. 11-12

87

Evolu ní teorie, Wikipedie, [online], [cit.11.4.2011], dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evolu%C4%8Dn%C3%AD_teorie 88

Zamrzlá evoluce, Wikipedie, [online], [cit.11.4.2011], dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/zamrzl%C3%%A1_evoluce 89

Evolu ní teorie, Wikipedie, [online], [cit.11.4.2011], dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evolu%C4%8Dn%C3%AD_teorie

34 To co lze vytknout evoluci, tedy evolu ním konstrukt m, je to, že objevené poznatky jsou využívány k r zným spekulacím takovým zp sobem, že tomu b žní lidé v í. Oby ejný lov k, s b žnými znalostmi, velmi snadno podléhá vlivu dostupných zdroj , jako jsou obrázkové publikace pro d ti, populární asopisy, seriály o sv t , zví atech. Informace d ti mohou chápat tak, že mají sloužit k dopln ní výkladu evoluce ze základní školy, kde se vyu uje jen áste n od 6. t ídy, zvláš když se bude citovat v ta n jakého v dce z univerzity. D ti získávají zkreslený výklad nejen o evoluci, ale daleko horší je odvozování všech schopností a vlastností lov ka ze zví ecích p edk . Na školách chybí výuka etických základ , v rodinách se prezentují jiné hodnoty. V dob , kdy se má u d tí vyvíjet morální základ, se žije materialismem. Morální základ sv domí z toho jaký bych m l být, se p esouvá do hodnot, co mohu mít. 1.4.2 Kritika evoluce lov ka Velký problém p i za azení lov ka m l Darwin a jeho následovníci. Kam s ním? lov k vykazuje shodné znaky s lidoopy, dokonce n kte í lidoopi umí používat ruku a jednoduché nástroje. D lají to tak tisíce let, ale zdokonalování obratnosti ruky a používání nástroj další rozvoj mozku této skupin nep ináší. Jen si možná lépe pochutnají na jídle nebo použitím nového p edm tu získají zájem ve své skupin . Evolucionisté se dlouhou dobu snaží o nalezení spole ného p edka

lidoop

a lov ka. Pro potvrzení této teorie bylo již vytvo ena ada podvrh . 90 P i hledání p edka

lov ka jsou paleoantropologové frustrováni existencí dvou

mezer ve fosilních nálezech. První mezera je 10 milion let (období mezi 32-22 milióny let). V tomto období se p edkové lidoop a lidí od sebe údajn odd lovali. Druhá mezera je 9,5 milion let (období mezi 14-4,5 miliony let). Jedná se o dobu, kdy se australopitékové odd lovali od afrických lidoop .91 ______________________________________________________________________ 90



srov. LUBENOW, M. L., Existují fosilní d kazy pro „chyb jící lánky“ mezi lidmi

a lidoopy? Žili lidé p ed miliony let? [online], [ cit.19.2.2011], dostupné na http://www.christiananswers.net/q-aig/aig-c029.html

35 1.4.2.1 Sporní p edch dci lov ka Nejnov jší objevy paleontologie dokazují, že Australopitékové existovali spolu s dalšími hominidy ve stejné dob v r zných ástech sv ta.92 P edpokládá se, že již chodili vzp ímen

po dvou. Za nejslavn jší byla považována „Lucy“. V neúplném

nálezu kostry úpln chyb la chodidla.V blízkosti nalezišt jejích poz statk , pouhých 74 kilometr , byla nalezena kostra o milion let starší, která m la chodidla s palci odklon nými do strany, jako mají dnešní lidoopi, tento druh dob e chodil ve v tvích.93 Jak dob e chodil po zemi je otázka. Sta í milion let k úplné zm n stavby chodidla? Australopithecus ramidus – nálezy tvo í spojená ada zub , dv z ásti zachované spodiny lebe ní a sedm úlomk z levé paže. Všechny tyto fragmenty byly nalezeny spolu s dalšími fosiliemi primát

a obratlovc . Z poz statk

se usuzovalo, že je

spojovacím lánkem ke spole nému p edkovi lidoop a lidí. P íslušnost k lidskému rodu se odvozovala od síly skloviny na nalezeném zubu. Protože nebyly nalezeny další poz statky d ležité k ur ení zejména bipednosti, jako jsou chodidla, nohy, ky le, vyvozovaly se p edpoklady pro bipedii ze spodiny lebe ní, kde nálezy nebyly kompletní, takže se dalo pouze p edpokládat, že by tomu tak mohlo být.

P i azení k

„hominid m“ bylo sporné.95 V sou asné u ebnici D jepisu pro 6. ro ník základních škol a víceletá gymnázia se uvádí, že do rodu Homo nepat il.96 __________________________________________________________________________________________________________ 92



Vývoj lov ka, T i kroky k lov ku aneb Hledání kolébky lidstva, 21.STOLETÍ

EXTRA, vydává RF Hobby, s.r.o., . jaro/2010, s. 47-54 94


a lidoopy? Žili lidé p ed miliony let? [online], [19.2.2011], dostupné na http://www.christiananswers.net/q-aig/aig-c029.html 95

BEDNA ÍKOVÁ, J.,

a starov k, s. 10

KYSU AN, L.,

FEJFUŠOVÁ, M., D jepis, Prav k

36 Homo habilis byl hominid malého vzr stu, je tedy otázka jak mohl být p edkem vysokého erecta. Poz statky Homo habilis jsou morfologicky velmi r znorodé. P edpokládalo se, že je to zp sobeno sexuálním dimorfismem. V sou asnosti mnoho paleoantropolog p vodn

p ipouští, že bylo shrnuto dohromady mnoho fragment , které

pat ily ke dvou nebo t em druh m.

Homo habilis není spojnicí mezi

australopitéky a Homo erectus. Vzorky testovaných Homo habilis ukazují, že tito tvorové chodili ješt

mén

vzp ímen

než

australopitékové a dokonce h e než

sou asní lidoopi. 97 Homo erectus: „Evolucionisté

elí spoust

problém

ohledn

Homo erectus. Tyto

problémy zahrnují: 1. p vod Homo erectus 2. jeho osud 3. nep ítomnost evolu ních zm n uvnit taxonu po více než milión let údajné evolu ní historie“ 98 Evoluce má problém vysv tlit, jak se mohl z druhu Homo habilis vysokého jen 90 cm, který žil v dob 1,8 milión let, vyvinout Homo erectus vysoký 180 cm, který žil v dob

1,6 milión

let. Zdvojnásobení výšky Homo erecta je v tak krátké dob

nepravd podobné. Dalšími nesourodými zvraty jsou zm ny v tlouš ce lebe ní st ny. Jaký je p vod

Homo

erecta je hlavním problémem pro paleoantropologii. V dec

G.P.Rightmire zhodnotil znaky raného erectuse s erectusem pozdním a došel k záv ru, že neexistuje znak, který by se „m nil zp sobem d ležitým pro evoluci.“ Otázkou také z stává jak se p em nil Homo erectus v Homo sapiens. N kte í antropologové uvažují, že Homo erectus je vlastn poddruhem Homo sapiens. Existoval tedy Homo sapiens erectus. Tento návrh zatím nebyl p ijat.98 ______________________________________________________________________ 96


a lidoopy? Žili lidé p ed miliony let? [online], [19.2.2011], dostupné na http://www.christiananswers.net/q-aig/aig-c029.html 97

dostupné tamtéž

98

dostupné tamtéž

37 V lánku Vývoj

lov ka,

asopis 21. STOLETÍ EXTRA se píše, že podle

nejnov jších nález Homo habilis a Homo erectus sou asn existovali a to nejmén p l milionu rok . Každý z nich m l jiné ekologické prost edí, takže nebyli ani p ímými konkurenty. 99 Pokra ování v rodu Homo není doloženo, protože není doložen p echod mezi erectem a sapientem. Pokud by došlo k p em n jednoho druhu na jiný, musela by po nich z stat r znorodá sm sice jedinc . 100 Podle d ív jších názor n kterých v dc neexistovalo jen jedno ohnisko, kde se zrodil Homo sapiens.101 Naproti tomu Wells v knize Adam a jeho rod píše: „…mitochondriální data sv d í spíše o tom, že se sou asní lidé vyvinuli velmi nedávno v Africe, odtud se následn rozší ili a osídlili zbytek zem koule“.102 Není z ejmé za azení lov ka neandrtálského, o kterém se kdysi p edpokládalo, že je p edch dcem

lov ka moudrého nebo jeho slepou v tví. V posledních letech se

za azení Homo sapiens, Homo neanderthalensis a Homo sapiens sapies st ídají. Homo sapiens je jednozna n nejstarší, ale názory na Homo neanderthalensis se r zní. Podle n kterých verzí je sou asníkem Homo sapiens, podle jiných verzí se z Homo sapiens vyvinul Homo neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Zatím není doloženo, jakým zp sobem Homo neanderthalensis zmizel, zda byl vyhuben Homo sapiens sapiens nebo zda s tímto druhem splynul.103 ______________________________________________________________________ 99

Vývoj lov ka, T i kroky k lov ku aneb Hledání kolébky lidstva,

21. STOLETÍ EXTRA, vydává RF HOBBY, s.r.o., . jaro/2010, s. 47-54 100

LUBENOW, M. L., Existují fosilní d kazy pro „chyb jící lánky“ mezi lidmi

a lidoopy? Žili lidé p ed miliony let? [online], [ cit. 19.2.2011], dostupné na http://www.christiananswers.net/q-aig/aig-c029.html 101

BENEŠ J., Homo Sapiens Sapiens, Hominidace ve sv tle biologických,


WELLS, S., Adam a jeho rod, Genetická odysea lov ka, s. 56

103

KANTOREK, J., JUR ÁK, J., P írodopis 8, s. 47

38 Jedním z názor je, podle získaných výsledk

z mitochondriální DNA neandrtálc ,

že se sapienti (kroma onci) s neandrtálci neženili a nevdávali.104 Kritikou p vodu lov ka je nedostatek fosilních nález . Usuzovat podle fragment kostí nebo jednotlivých zub na celkový vzhled jedince je nedosta ující. Samotní v dci p iznávají, že v poslední dob se m ní posuzování nalezených zbytk . Touha evoluce je založena více na ví e, že to tak musí být. Nesoulad v poz statcích eší konstruováním nových teorií. Kritikou Darwinova díla „O p vodu lov ka“ je, že nadce oval kulturu anglické spole nosti nad zvyky a život p írodních (u n j primitivních) národ .

Kulturou

pohodln jší život byl lepší pro lov ka, který byl na n j zvyklý. P írodní lidé se musí velmi dob e orientovat a znát sv j okolní sv t. Mít dobré fyzické p edpoklady je i v dnešní dob pro n zásadní. Tvrzení, že trénováním zraku dochází ke zv tšení o nic, vnímám jako neopodstatn né. Pro srovnání uvádím sou asné poznatky: nevyvinuté oko u p ed asn narozených d tí se žádným cvi ením ani posilováním nikdy nezm ní v plnohodnotn fungující zdravé oko. 105 Kriticky lze také hodnotit p edpoklad, pro

lov k nemá k ži porostlou srstí. Ztráta

srsti u „ lov ka“ z d vodu vzhledu (ale ješt p ed tím než se nap ímil) ukazuje, že Darwin pouze spekuloval, jak by p edch dce lov ka m l vypadat. V sou asné dob v dci konstruují, z jakého d vodu je lov k z v tší ásti bez pokrývky t la. Nejvíce se prosazuje myšlenka, že to bylo z d vodu pohybu v horkém prost edí savan a pot eby potních žláz.106 ______________________________________________________________________ 104

PETR, J., Genom neandrtálc , [online], [ cit.19.2.2011], dostupné na:

http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=582andimg=1114810807.jpg 105

PITROVÁ, Š., Chra te sv j zrak, s. 100

106


behaviorálních a sociokulturních adaptací, s. 50-57

39 Darwin v popis mikrocefal , tak jak je uvedeno v knize O p vodu lov ka, jako formy existence, která: „ … se dostává na úrove nižších tvor “, je nep ípustná. Podle sou asných znalostí se jedná o jedince postižené genetickou vadou, která z nich ned lá nižší živo išný druh. Takto postižení lidé mají zmenšený tvar hlavy, menší inteligenci, nemají zažité n které návyky. Není pravidlem, že by byli vždy chlupatí elisti jako australopitékové.

nebo m li

107

Postižení tvaru hlavy, elistí nebo odlišný vzr st, který zp sobuje obtížný pohyb, bývá kombinací více vad zp sobené genetickou poruchou, mutací gen . Hypertrichóza, ozna ovanou jako vl í syndrom, je

genetické

onemocn ní

s nadm rným r stem

ochlupení po celém t le. Deformace elisti, kostí m že zp sobovat Próte v syndrom.108 Stále jsou lidé s lidským vnímáním, cít ním a myšlením. Darwinovo tvrzení, že existují lidé, kte í jsou na nižším vývojovém stupni, mutace jsou prosp šné a p íroda si tak selektivn vybírá pokra ování t ch nejzdatn jších, bylo zneužito nacisty.

ada v dc se podílela na plánované selekci samotných N mc již

p ed válkou, kdy postižení jedinci byli zabiti, protože kazili „dobrou rasu“. 109 Darwin nebyl rasista, ale jeho názory, se dají použít k ospravedl ování nad azenosti jednoho národa nad druhým. Posuzování lidí podle vlastnictví majetku, znalostí, postavení ve spole nosti je nebezpe ným jevem, který možná s evolucí jako v dou p ímo nesouvisí. Poznatky a názory se dají využít k podpo e ur itého cíle. Opakovaný konstrukt se ve v domí lidí asem stane p ijatelným, zvláš , když je n jak zaujme, budou z toho mít prosp ch. Otázka p irozeného výb ru, kde

se rozmnožují jen ti

nejzdatn jší, se p enese do mocenské sféry. Ti, kdo jsou u moci, ur ují pravidla soužití ve spole nosti, jsou ti nejzdatn jší. __________________________________________________________________________________________________________ 107


108

MARIANOVÁ, L., 4 nejslavn jší monstra, Epocha,

.15/07, s. 24-27 109

RÖDER, T., KUBILLUS, V., Muži za Hitlerem, s. 74-75

RF HOBBY s.r.o., Praha,

40 Otázky evolu ní teorie, na které nejsou zatím spolehliv prokázané odpov di: Pro

lov k chodí vzp ímen ?

Pro ztratil srst? Jak se vyvinula kapacita jeho mozku? Jak se nau il mluvit? 110 1.4.3 Mitochondriální pramáti Wells v knize Adam a jeho rod popisuje ur ování stá í lov ka podle mitochondrií: „V 80. letech minulého století n kte í v dci za ali zkoumat drobné bun né struktury, které mají vlastní genom, d d ný po mate ské linii. Ú elem této studie bylo nalézt spole ného p edka a ur it dobu, kdy se objevil. Zkoumáním mitochondriální DNA se ukázalo, že pocházíme z jedné ženy, žijící p ed 200 tisíci lety pravd podobn v Africe.“111 Ve své dob nebyla asi jedinou žijící ženou. Nejv tší rozdíly v mitochondriální DNA byly zjišt ny mezi osobami afrického p vodu, proto se usuzuje, že práv v Africe m žeme hledat ženu, která je naší prababi kou. Dalším výzkumem bylo zjišt no, že následn odd lilo sedm základních linií. 112 Co z toho vyplývá? Homo erectus asi není naším p edkem, linie homo habilis, homo erectus a homo sapiens tedy nejspíš neexistuje. Neví se, jak vznikl homo neanderthalensis a jak vymizel. Ješt p ed n kolika lety byl australopithecus za azován v u ebnicích do linie p edk

lov ka,

v sou asné u ebnici d jepisu již mezi p edky lov ka nepat í. __________________________________________________________________________________________________________ 110

YAHYA H., B HAL, V., GIERTYCH, M., O evoluci, sborník p ísp vk na téma



112

Pramáti z Afriky, [online], [11.4.2011], dostupné na:

http://3pol.cz/545-pramati-z-afriky

41 1.5 Biologové v roli Boha? DNA v každém t le ur uje, jak se vyvíjí a nakonec vypadá celý organismus. V roce 1953 byla objevena struktura DNA. V roce 1975 podepisují v dci deklaraci, kde se zavazují, že nebudou d lat extrémní pokusy s DNA. Využití lidských embryonálních bun k ke klonování, p ináší bioetické problémy. V dci z americké spole nosti „Advanced Cell Technology“ seznámili ve ejnost s tím, že naklonovali lidské embryonální bu ky. Profesor Josef Syka se k tomu vyjad uje v rozhovoru na Radio Vaticana. Klonování se d lí na dv

kategorie: reproduk ní

a terapeutické. Na jedné stran by se klonování lidských bun k mohlo stát nad jí pro lé bu celé ady nemocí a tím odstran ní utrpení lov ka. Na stran druhé je problém um lého vytvo ení lov ka. V dci tvrdili, že cht li naklonovat jen bun ný život. 113 Genetické pokusy se na zví atech provádí už n kolik let.

Profesor molekulární

biologie Lee Silver z Princetonské univerzity spekuluje, že za n kolik generací se lidstvo rozd lí na dv

ásti. Bohatší jedinci budou mít dost pen z na genetickou úpravu

svých potomk . Ti chudší by se pak stali mén cennou rasou, která by vykonávala pod adné práce. Homo sapiens sapiens by nakonec vyhynul, jako jeho „hloup jší“ p edch dci.114 1.5.1 D di ná prom nlivost Po et gen , který si každý biologický druh nese ve své biologické výbav , je ohromný a pro každý druh je pevný po et chromozom .

lov k má 46 a lidoopi

48 chromozom . Z každého rodi e p echází na potomka jen polovi ní sada, splývání sad nese v sob projev d di né prom nlivosti. Možnost rekombinací je obrovská. ______________________________________________________________________ 113

SYKA, J., Klonování lov ka a bioetické problémy, [online], [12.4.2011],

dostupné na: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=73 114

Který v decký pokus bude poslední? Enigma, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha,

.8/2009, s. 36-39

42 Beneš v knize Homo sapiens sapiens: „Rekombinace p edstavuje b žný, v každé generaci se opakující zp sob d di nosti, spo ívající pokaždé v nové kombinaci zm n ných vloh.“115 D di né rekombinace se komplikují p ítomností domininantních a recesivních gen . V tšina znak je podmín na ne jen jedním párem gen , ale více páry, které jsou umíst ny na jednom nebo více párech chromozóm .116 Proces kopírování není bezchybný, ale objevují se v n m mutace. Beneš tamtéž: „Mutace tedy p edstavují prom nlivost, která má být nezbytným p edpokladem p írodního výb ru, ale sou asn

jsou p í inou takových zm n, které p edstavují t žké onemocn ní nebo

odlišnost od ostatních živo ich .“ 117 Viditelnou zm nou je tak zvaný albinismus. Je to nemoc, kdy se netvo í barvivo melanin. V p írodním prost edí jsou tato zví ata v tšinou vylou ena ze skupiny ostatních, jen t žko si najdou partnera, navíc trpí dalšími chorobami, brzy umírají.118 1.5.2 Genová technologie Genová technologie zkoumá genetický materiál organism

v rané fázi vývoje.

P edvídá tak jejich vlastnosti. Praktický smysl je zejména v odhalování nemocí nebo geneticky daných abnormalit. Úprava postižených gen

zp sobuje, že se nový

organismus od p vodního bude lišit. Genová technologie má mít terapeutickou dimenzi, ale p ináší i etické otázky. Novou strukturu gen

d dí i všichni budoucí potomci.

Genetická úprava by m la být ke prosp chu jedince. Nebezpe ím je možnost ízené selekce „optimálního typu“ jak u lov ka, tak u ostatních organism . Spornou otázkou by bylo stanovení kriterií výb ru nebo kdo bude rozhodovat.119 __________________________________________________________________________________________________________ 116



GRAHAM, I., Genetika, s. 26

118



Vzácní zví ecí albíni, Epocha, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, .12/09, s. 12-13

119

ONDOK, J. P., Bioetika, s. 96-97

43 1.5.3 Nebezpe í genové technologie ty nohá „celebrita“ ovce Dolly byla p esná kopie šestileté ovce domácí. Zkoumáním se zjistilo, že DNA Dolly je o šest let starší než ovce sama. Proto také umírá d íve. Celý život jí provázely r zné zdravotní obtíže.120 Biologická apokalypsa - podle amerického vojenského teoretika S. Metze se v budoucnu možná do káme takzvaných selektivních biologických zbraní. Speciáln upravené viry a bakterie prý dokáží p enášet smrtelné nemoci pouze na vybrané skupiny lidí, které bude od ostatních odlišovat jejich genetická výbava. Tyto zbran budou selektivn zabíjet nehodící se skupiny lidí.121 Celá staletí v dci hledají jak zachovat lidem mládí, potla ování bolesti, strachu, mluvit pravdu. Bude to p ínosem? Být navždy mladým? Nabízí se otázka ve kterém v ku. Americké dívence Brooke je 17 let, ale stále nosí dupa ky. P estala stárnout, její vývoj se zastavil v jednom roce. Porucha je nazývána syndrom X. Necítit bolest? Onemocn ní se nazývá HSAN, typ 5. Malá Gabby je obda ena tímto zázrakem, ale št stí to není. Dívenka musí neustále nosit plavecké brýle, protože jako malá si poškodila rohovku. Také si jako malá rozkousala jazyk. Každý její krok musí rodi e nebo vyu ující hlídat, pokud by se jí stalo n co vážného, necítila by to.122 Jednalo by se o prosp šné zm ny ve zdokonalení druh ? ______________________________________________________________________ 120

PJENTAK, M., Je klonování zví at cestou do pekel? Globe, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, .5/2009, s. 44-50 121

KOUTSKÝ, P., Top secret, Nové ohromující zbran : Když smrt p ichází

nepozorována, Enigma, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, . 8/2010, s. 16-19 122

5 záhadných nemocí, Enigma, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, . 8/2010,

s. 51-54

44 M žeme jen doufat, že by se neujaly názory na rozmnožování t ch nejzdatn jších podle mocenských kriterií, jak asto ve své knize zd raz uje Darwin.123 Objevem složení DNA by mohl

lov k zasáhnout do vývoje jedinc

tak, aby

pozm nil biologické a psychologické vlastnosti.124 Zm ny ve vývoji by byly provedeny náhlým zásahem. 1.5.4 Nebezpe né lidstvo V sou asné dob se setkávám s obavami lidí, co bude dál. Celosv tová krize, boj o nadvládu, terorismus, výroba zbraní na zni ení celé planety, ni ení životního prost edí, uctívání moci a pen z. Boj o zachování jedince, p ežití t ch nejsiln jších z druhu, to jsou pravidla evolu ního vývoje a jsou vlastní všem živým organism m.

A lov k stojí na samém

vrcholu vývoje. Co ho m že podle evolu ní teorie usm r ovat, když jeho rozvažování vyplývá jen z vlastností získaných a zdokonalených ze zví ecích p edk ? Zastaví ho zájem o druhé? Bude to moc, sláva, peníze co ho k tomu bude motivovat? Nebo to m že ud lat rozum? Co d lá nasycený a zabezpe ený živo ich? Bude vytvá et výhodná spojenectví, aby mohl vládnout t m mén úsp šným? Bude si lov k upravovat vrozené prvky chování pro sv j prosp ch, stejn jako se bude snažit o získání t ch biologických vlastností, které budou pro n j výhodné? 1.5.5 Zdokonalený život Wells v knize Adam a jeho rod píše: „Eugenika – výraz znamená dobré zrození. V roce 1907 vznikla v Británii Eugenická vzd lávací spole nost. Jejím cílem bylo zlepšit genetický

potenciál

lidstva

pomocí

selektivního

k ížení

vhodných

jedinc .

______________________________________________________________________ 123

DARWIN, CH., O p vodu lov ka, s. 156,163,165

124

GRAHAM, I., Genetika, s. 29

45 Eugenika za ala jako hnutí za sociální osv tu, její cíle byly p ekrouceny.“ 125 Myšlenky eugeniky byly zneužity A.Hitlerem, ale také Darwin zastával myšlenky

o nad azenosti

Angli an nad ostatními lidmi, žijícími v koloniích Anglie. Wells tamtéž zmi uje myšlenky st edov kého filosofa Ockhama: „Ockhamova b itva je p esv d ení st edov kého u ence, že B h a p íroda ned lají nic nadbyte n , ale vždy s nejmenší námahou. Máme tedy tady p edpoklad, jestliže se p íroda m ní, má snahu to provést nejsnazší možnou cestou.“126 Z toho nevyplývá, jak to vlastn v evoluci bylo a m lo být. Mým zám rem nebylo p ímo vyvracet evoluci, ale zabývat se jen jejími nejasnostmi. Evolu ní vývoj je ve všeobecném v domí podáván jako doložený fakt, i když se stále objevují nové hypotézy, trvá dlouho, než dojde k p em n

zažitých nau ených poznatk . Lidé

v tšinou neznají nové sm ry v evoluci, ale podléhají mediálnímu tlaku.

lov k,

kterému se p edkládá evoluce jako hotová teorie, v tšinou v í tomu, co vy te nebo vidí a slyší. Nemá zájem dále zkoumat pravdivost názor . Ke zm nám v rámci druh dochází, druhy se p izp sobují prost edí, kde žijí, ty které se nedokáží p izp sobit vyhynou. Zatím nebyly doloženy mezi lánky druh . Nejsou doloženi p edci lov ka. Otázka p vodu lov ka není podle evolu ní teorie zatím empiricky doložena.

2 Co d lá lov ka lov kem Darwinova vývojová teorie podle nových nález lov ka.

nep inesla odpov

na vznik

lov k s ostatními živými tvory sdílí stejné prost edí k životu, je stejn

biologicky determinován. Podle zkoumání zoolog

živo ichové mají podobné

schopnosti. Srovnáváním spole né linie vznikaly nové obory, které pomohly p i objasn ní životních zákonitostí. __________________________________________________________________________________________________________ 125 126

WELLS, S., Adam a jeho rod, Genetická odysea lov ka, s. 26 tamtéž, s. 38

46 Problémem z stává, že všechny tyto obory analogizují své téma a velmi asto odhlíží život jako celek. Macintyre v knize Ztráta cnosti rozd luje každý lidský život na množství segment

uvádí: „…moderní doba

s vlastními normami a zp soby

chování. Práce je tak odd lena od odpo inku, soukromý život od ve ejného, spole enský od osobního…u íme se myslet z hlediska vzájemných odlišností a nikoli z hlediska jednoty života. Snažíme se analyzovat komplexní jednání a interakce z hlediska jednotlivých složek………život je víc než jen sledem izolovaných jednání a epizod.“127 Obory, které vycházejí z evolu ní teorie, eší problémy z hlediska jednotlivých segment . Zejména srovnávání schopností zví at a lidí jsou vytržena z pravého života. Laboratorní pokusy se zví aty ukázaly, že máme mnoho podobného, ale zví ata byla vystavena nep irozenému stavu. Na druhé stran výsledky byly získány rychle oproti dlouhodobému pozorování. To, že ostatní organismy jsou stejn živé jako lov k, je z ejmé, protože dýchají, pro život pot ebují živiny, množí se.

lov k má s ostatními

organismy biologický základ, s živo ichy a zejména savci má podobné psychologické vlastnosti a realizuje se v sociálních vazbách. Porovnáváním vlastností a schopností zví at a lidí jsem cht la zjistit, ím se lov k odlišuje a ím je jedine ný. Co d lá lov ka lov kem? 2.1 Porovnání obou p ístup Nauka o stvo ení vypráví o bytosti stvo ené, která je sou ástí Božího zám ru. lov k se u í žít na Zemi, jeho za áte ní znalosti nejsou takové jaké má lov k dnes. Honek v knize Žijí ve ví e v Syna Božího uvádí k za átku života prvních lidí na Zemi „Tím se ale nevylu uje hospodá ský a kulturní primitivní za átek života prvních lidí, kte í m li za ít s prací na podma ování sv ta.“128 ______________________________________________________________________ 127

MACINTYRE, A., Ztráta cnosti, s. 238

128

HONEK, A., Žiji ve ví e v Syna Božího, s. 8

47 Stvo ení:

lov k dostal od Stvo itele úkol. Svým svobodným, chybným rozhodnutím

p erušil spojení s Bohem, ale stále je ve výlu ném postavení, odlišuje se od ostatních organism a dostává vdechnutou lidskou duši, která je nesmrtelná. Jeho jedine nými vlastnostmi jsou: podobnost se Stvo itelem, svobodná v le, d stojnost, rozum, lidská e , práce a tv r í schopnost, vláda nad sv tem a ostatními tvory, mravní zákony v lov ku utvá ené sv domím, vztah mezi mužem a ženou. 129 Evoluce:

lov k se podle této teorie vyvinul z prvotních jednobun ných organism

jako ostatní živo ichové. Podle této teorie je lov k posledním lánkem ve vývoji a má být nejdokonalejší. Jeho t lesný vzhled je p izp soben tak, aby byl pro n j, co nejvýhodn jší, psychické schopnosti jsou zdokonalené schopnosti zví at. Mravní základy se utvá í spole ností, kde platí p irozené zákony t ch nejlepších. I když není prokázáno jak lov k p išel ke svému odlišnému fyzickému vzhledu, adu psychických funkcí sdílíme p edevším se savci. Odlišnost

lov ka se ukazuje

v duchovnosti, kterou evolu ní teorie vyvozuje z psychických vlastností. Duchovní život nemá žádný jiný živo ich a z ejm nemá ani pot ebu. Živo ich žije ú eln , ale konzumn . Jeho snahou je dosažení slasti a vyhýbat se utrpení. 2.2 Odlišnost lov ka lov k je živá bytost, proto je posuzován z hlediska p írodních v d. P írodní v dy jsou empirické a zkoumají lov ka z pohledu antropologických speciálních v d. Sta í k posouzení lov ka jen hledisko v dy? Anzenbacher v Úvodu do filozofie kapitola 5 uvádí: „I kdyby byly dána odpov

na

všechny možné otázky,…z stávají nedot eny problémy našeho života.“130 ______________________________________________________________________ 129

BOUBLÍK,V., Teologická antropologie, s. 29-42

130

ANZENBACHER, A., Úvod do filozofie, s. 187

48 Pokud budeme posuzovat lov ka podle fyzického vzhledu, od zví at se odlišuje tím, že je mnohem mén vybaven na dané prost edí. Anzenbacher tamtéž: „…zví e se v daném prost edí orientuje, ale lov k je odsouzen k tápání.“131 Odlišnost podle fyzického vzhledu: vzp ímená postava, postavení a orientace hlavy, odlišný tvar lebky,

dvojesovité

zak ivení páte e, horní kon etina s vytvarovanou rukou a výraznými prsty, dlouhé dolní kon etiny, rázovitá ch ze po chodidlech holá k že s

a pat , znaky pohlavního rozlišení, tém

chlupy a potními žlázami, vlasy a vousy, které stále rostou do délky,

obli ejová ást má výrazný nos, bradu, masité rty a ušní lal ek, zuby a elisti Odlišnost v psychických schopnostech: mozková innost, rozum, myšlení a pam , e , abstraktní vnímání, svobodná v le, morální zásady (sv domí, ctnosti, ale i ne esti), práce a tv r í schopnost, plánování inností , vztah mezi ženou a mužem, výchova d tí, vztah k rodi m, uv domování si sebe v asové linii132 2.3 Mozek a komunikace Lidský mozek

je svojí stavbou nejdokonalejší z živo išných mozk , není pln

známa jeho innost. U lov ka jako jediného z druh se vyvinula e , která neslouží k jednoduchému popisu situace, ale vyjad uje složité obsahy daných skute ností. 2.3.1 innost mozku Podle evoluce mozek

lov ka má všechny t i typy mozku, které jsou u živo ich

známy, tyto t i mozky v jednom jsou na sob závislé, ale zárove si zachovávají vysoký stupe nezávislosti. ______________________________________________________________________ 131

ANZENBACHER, A., Úvod do filozofie, s.191

132

HERMANN, R., God, Science and Humility, Ten Scientists Consider Humility

Theology, AYALA, F., kapitola 5 The Limits of Knowledge and the Hope for Progress, s. 35-36

49 Plazí – paleencefalon - úrove pudová Sav í – neencefalon (úrove savc ) – v domé vnímání a volní akce Lidská – neokortex – úrove

centra nejvyšší mozkové

innosti, sdružuje centra

motorická, oblast e i a velké oblasti asociací 133 V tomto rozlišení podle evoluce se zapomíná na druhy, které mají reflexy, instinkty, vnímání, cít ní, u í se a jejich mozek není ani plazí. 2.2.2 Komunikace a lidská e Podle vývojové teorie v našem mozku došlo b hem doby ke

dv ma velkým

zm nám. Jsou neodd liteln propojeny s t mi z eteli našeho chování, které nás odlišují od zví at a iní lidskými: vyvinul se nám velmi velký elní lalok, zdokonalili jsme svaly ruky(prsty) a svaly pot ebné pro komunikaci (m žeme vytvo it v tší repertoár zvuk než kterýkoliv druh).134 Lidská komunikace: up ednost uje verbální formu. Neverbální komunikace je zprost edkovaná p edevším opticky, tvo í tém

80 % informací.

lov k používá

ustálené grafické symboly. Vybíral v Psychologii lidské komunikace píše „V podstat lze íct, že nelze nekomunikovat, protože ada informací, je sd lována neverbální formou a vlastn

i to, že s n kým nechceme komunikovat, už n co významov

oznamuje.“135 lov k komunikuje pomocí slov a rozvinutých v t, které sd lují velké množství informací v souvislostech. Zvládnutí víceslovných v t, jaké umí už dvouleté dít , pochopení v tné skladby, se objevila jen u lov ka. Žádný šimpanz nemá schopnost zvládnout složité syntaxe, které jsou pot ebné pro krátkodobou pam .136 __________________________________________________________________________________________________________ 133



GLASS, J.D., Zví e v nás, str. 87-88

135

VYBÍRAL, Z., Psychologie lidské komunikace, s. 67

136


50 Lidé se smyslovým postižením zraku nebo sluchu více využívají i jiné komunikace než verbální. V n kterých situacích se m že uplatnit využití dalších projev neverbální komunikace. Lidé ohroženi stresem, strachem se více potí, jsou neklidní. Lidé, kte í mají zlost hovo í s jinou frekvencí

a dikcí u téhož obsahu

a zaujímají odlišné

postavení t la, m ní výraz v obli eji.

Komunikace zví at: V Encyklopedii obecné psychologie profesora Nakone ného stojí: „Spole ensky žijící lidé a sociáln žijící živo ichové spolu komunikují, tj. sd lují si ur ité informace, které jim usnad ují orientaci v životním prost edí

a vzájemné

interakce.“137 Získávání informací dává možnost živo ich m výb rov reagovat na okolí. Jakýkoliv pohyb je poskytnutí informace. Informace jsou zám rné a nezám rné. U

zví at

používáme

termín

signál.

Rozlišujeme

je

na

jednoduché,

jednozna né a analogní, které prozrazují motivaci vysílajícího. Volba zp sobu p enosu signálu závisí na výkonnosti smysl a na situaci. 137 Druhy zví ecích signál : pachové signály, dotykové signály, zvukové signály, optické signály

138

Signály jsou srozumitelné nejen pro ur itý druh, ale jiné druhy si této

komunikace všímají a reagují na ni. 139

Srovnání komunikace zví at a lidí: se odlišuje i shoduje. Zatím nejsme pln schopni vyhodnotit komunikaci zví at. Nerozumíme zvukovým signál m, n které ani nevnímáme (jiná frekvence). P i neverbální komunikaci jsou n které signály lépe pochopitelné, možná je máme i shodné, p i hrozb

nebo p átelském jednání, ale

s ur itostí se také nedají vyhodnotit. Dotykové a pachové signály v komunikaci lov ka bych za adila do oblasti vnímání. lov k nemá tak vnímavý ich jako zví ata a fyzický kontakt podléhá

ur itým spole enským pravidl m

a normám dané kultury ve

spole nosti. ______________________________________________________________________ 137

NAKONE NÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, s. 69

138

VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata, s. 160-184

139

FRANCK, D., Etologie, s. 186

51 2.3.3 Srovnání komunikace Komunikace z hlediska stvo ení: lov k se projevuje na základ daru e i, který dostal od Stvo itele. Bible „…..každý živý tvor se m l jmenovat podle toho, jak jej nazve. lov k tedy pojmenoval všechna zví ata a nebeské ptactvo i všechnu polní zv .“ 140 Komunikace z hlediska evoluce: u lidí vyvinul složitý systém zvukového projevu, který se m l vyvinout z jednoduchých zví ecích zvuk . Do jaké míry m li p edci schopnost mluvení není jasné, protože sou asní lidoopi tuto schopnost nemají. Podle neurobioložky G. Konopka mají opice a lidoopi svou n most v genech. Za vším stojí gen FOXP2, kdy mutacemi vznikají složité p episy a podle toho se p i této mutaci objevila první e . 141 Se vznikem e i souvisí i grafické zpracování slov.

lov k, který se za al trvale

usazovat na n kterých místech, pot eboval mít záznamy o prost edí, podnebí, zdrojích, nebezpe í, vynalezl jinou formu komunikace – písemný projev, nejprve ve form obraz , pozd ji obrazových symbol . Lidská e je velmi bohatá na popisování objekt a jev . Otázkou je, pro

se

lov k, p irozeným výb rem, zbavil

ásti neverbální

komunikace. Evolu ní teorie p edpokládá, že s nap imováním postavy se u lov ka vyvinul lepší zrak na úkor jiných smyslu ( ichu), ale predáto i musí mít všechny smysly v pohotovosti.

lov k má horší smysly než mají zví ata, která reagují instinktivn ,

nahrazuje to tím, že pracuje se zkušenostmi druhých lidí. 2.4 Vnímání, chování Mozek je napojen na smysly. Propojením smysl a mozku jedinci vnímají a rozlišují okolní sv t. Každý vnímá sv t trochu jinak, v každém je specifický obraz ______________________________________________________________________ 140

Bible, 1Gn 19,20

141

ANDRLE, M., Opice mají svou n most v genech , 21. STOLETÍ, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, s. 63 srov. DE WAILLY, P., Hovory se zví aty, s. 13

52 skute nosti. Základem jsou poznávací procesy, které se skládají z po itk (asociace mnoha po itk ). Jedinec na n

a vjem

reaguje specifickým chováním, které je

regulováno psychickými funkcemi. Vjemy jsou posuzovány na základ

osobních

zkušeností, ale i u ení a motivací.142 2.4.1 Vnímání Profesor Nakone ný v Encyklopedii obecné psychologie vytvá í vnit ní modely situace na základ

uvádí:

„U lov ka se

individuálních operací s konkrétními

p edm ty a ozna ování p edm t ur itými pojmy. To je umožn no úzkým spojením vnímání a pam ti, ve vnímání specificky lidských význam “.143 Základní pot ebou organismu je orientace v prost edí a situaci. Smyslové orgány n kterých druh zví at umož ují vnímat i takové dimenze skute nosti, které jsou pro lov ka nedostupné. O možnosti vnímání zví at a vlastn i lov ka nemají v dci zatím p esné p edstavy, podle pr zkum

živo ichové citliv reagují na elektrický proud,

magnetismus, zm ny infra erveného sv tla a další jevy.144 Spojování vnímání skute nosti a zkušenosti se nazývá asociace. D kazem, že ji používají zví ata, byly pokusy behaviorist

a I. P. Pavlova.

lov k má mnohem

obsáhlejší asociace. Asocia ní zákony pracují s podobností, protikladem, prostorovým a asovým vztahem.145 Podle etolog zví ata, ale také lidé jednají v mnoha situacích mechanicky, ídí se instinktem a naprogramovaným zvykem. Zví ata poci ují bolest, strach, ale také radost, p átelství, žárlivost, hn v, soucit, respekt, smutek, zoufalství. Vnímání zví ete ______________________________________________________________________ 142


behaviorálních a sociokulturních adaptací, s. 90 143 144

NAKONE NÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, s. 388 ADLEROVÁ, I., Vidí vaše ko ka duchy vašich prap edk ? 21. STOLETÍ, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, . 2/únor/2011, s. 86-88 145

SCHMIDBAUER, W., Psychologie, lexikon základních pojm , s. 16

53 je podobné vnímání lov ka: uspokojování pot eb a vyhýbání se bolesti, zví ata žijí emociální život.146 Srovnání vnímání živo ich a lidí: zví e vnímá okolní sv t smyslov a na základ zažitých skute ností. Jednání zví ete p itom vychází z instinktivních podn t , které spojuje

se

známým

prost edím.

Zví e

nemá

schopnost

globáln

uvažovat

v souvislostech. Vnímání lov ka úzce souvisí s v domím sebe v souvislostech, na stejný podn t nemusí být stejná reakce. Chování lov ka je limitováno spole enskými a vnit ními normami. 2.4.2 Chování, instinkty, postoje, emoce Chování zahrnuje biologické prvky, které jsou ovliv ovány genetickými programy, životním prost edím a u ením jednotlivých organism .

147

Podle Veselovského se

chování zví at d lí na obranné a pr zkumové. 149 Instinkty jsou vrozené biologicky ú elné vzorce chování, které jsou stereotypní, ale druhov specifické. U n kterých instinkt

se jedná o vnit ní hormonální vylad ní

organism . Instinkt u zví at je ú elné chování, kdy se zví e p izp sobuje prost edí. Lidský instinkt probíhá také jako spontánní reakce.151 Podstatný znak instinktu: je vrozený, nenau ený, je podmín n vnit ním vylad ním organismu, je druhov specifický a je pr b hov stálý. 150 Postoje jsou nau ené tendence lidí chovat se v dané situaci jistým zp sobem.

Je to

nervová pohotovost k jednání, nau ená predispozice (jednat, vnímat, myslet a cítit) chovat se ur itým zp sobem, která vychází ze zkušenosti. Každý jednotlivec má individuální systém postoj . Ustálené zp soby v chování lidí v daných situacích ______________________________________________________________________ 146

BEKOFF, M., Na zví atech záleží, s. 77-86

147


148

VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata, s. 40

149

SCHMIDBAUER, W., Psychologie, lexikon základních pojm , s. 65

150

NAKONE NÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, s. 60-62

54 nazýváme zvyk. U zví at se objevují zvyky jako opakované, nau ené podn ty nebo úkony. Jedinci v tšinou reagují na velmi silné zážitky, které asto bývají spojeny s emocemi.151 Emoce jsou psychologické jevy, subjektivními zážitky, vystupují spontánn , každá emoce má sv j protiklad a intenzita prožívání se m ní. Základní dimenzí emocí je ur itá intenzita p íjemného nebo nep íjemného pocitu. Filosof H. Spencer usuzoval, že libost je spojená s prosp chem a nelibost s neprosp chem. Pocity jsou závislé na stavu pot eb, na jejich aktuálnosti.152 S tím se nedá pln souhlasit, protože lov k podstupuje adu nep íjemných situací, kdy o ekává prosp ch. Také zví e, které se v nep ízni po así schová a bude hladov t, má v tší šanci p ežít. Z mého pozorování: p i velmi silném sn žení vrabci z stávali schováni i celý den. Teprve, když husté sn žení p estalo, se slétali ke krmítku. 2.4.2.1 Hledání slasti Hedonismus – slast jako jediné dobro. Lidé jsou v každodenním život motivování hledání slasti dobra. Bohatství, sláva, úsp ch jsou prost edky, jak dosáhnout tohoto cíle. Veškeré lidské úsilí bude tím motivováno. Nebezpe í spo ívá v tom, že se zapomene na dosažení dobrého života a prost edky se stanou cílem. Jedinci budou hromadit bohatství, vyžadovat slávu, místo dosažení slasti za nou strádat. Hedonismus narušuje morální cít ní.153 Pokud bychom p evedli myšlenky o dosahování slasti do evolu ní teorie, snaha o dosahování individuální slasti, by znamenala, že by jedinec nejednal prosp šn pro druhé v rámci fungující skupiny. Podle Epikúra by lov k m l žít umírn n . M l p edek lov ka, v p ípad napadení predátorem, k tomu v bec as? Mohl se rozhodovat nebo volil zavedenou praxi? ______________________________________________________________________ 151


152

tamtéž, s. 25

153

POPKIN, R. H., STROLL, A., Filozofie pro každého, s. 29-32

55 Zví ata rozlišují mezi dobrým a špatným. Vydání energie není dobré, ale p i útoku nebo út ku, p i záchran

života, lovu je pot ebné. Boj jako takový není nikdy

jednozna n dobrý, protože m že p inést porážku, poran ní, n kdy je nutný. Existují základní emoce: hn v, strach, odpor, smutek, radost, spokojenost, sexuální vzrušení, které mají své opodstatn ní v chování jedinc .154 Jaký by byl boj bez pat i né emoce, jaký by byl út k beze strachu. S emocemi souvisí vnit ní vylad ní organismu, bez kterého by jedinec nemohl existovat. Dá se íci, že emoce mají ochranný a stimulující charakter pro naše jednání. Jejich množství je ízeno

u lov ka rozumovou inností,

ale chladné uvažování bez emocí není lidské. 2.4.3 Srovnání chování Podle Darwina projev emoce byl p vodn ú elnou reakcí. Instinktivní jednání jsou pro p ežití druhu stejn d ležité jako fyziologické struktury a proto podléhají selekci. Etologie ovlivnila sociobiologii zkoumající existenci vrozených, pudových zp sob chování. 155 Podle stvo ení -

lov k jako bytost rozumová by nem l být ve vleku svých pot eb

a pud . V každé situaci by si lov k m l uv domovat, kým je ve vztahu k ostatním lidem a spole nosti. V každé spole nosti existují normy soužití. Protože normy spole nosti nemusí být vždy v souladu se zájmy jednotlivc nebo i v tšiny, m ly by normami být takové základy, které jsou nad asové a platné pro všechny lidi. Nad asovými normami jsou ctnosti, Desatero a mravní odkaz Ježíše Krista.

156

Emo nost lov ka se shoduje se smyslovým cít ním zví ete jen geneticky, ve své specifické podob se liší, protože jednání lov ka vždy n kam sm uje a lov k nesmí podléhat jen díl ím cíl m.

lov k by nem l mít jen pouhé jednoduché reakce, ale

vnímat skute nost v návaznosti na životn d ležité obsahy, odstra ovat emocionální zmatek, být trp livý a vychovávat sebe sama.157 ______________________________________________________________________ 154


155

tamtéž, s. 32

156

Život z víry, s. 35

157

LOTZ, J. B., V d ní a láska, s. 50-51

56 2.5 Otázka ctností Je otázkou, jestli naši prap edkové v bec n jaké ctnosti m li nebo se ídili: urvi, co m žeš. Vznik ctností se spojuje se spole nostmi, kde již bylo dostatek zdroj a lidé nemuseli denn

vyhledávat potravu ve strachu o život. Protože vývojová teorie

p edpokládá, že veškeré svoje schopnosti odvozujeme od zví at, budu se snažit nalézt n jakou odpov

. Zví ata, která vnímají, rozlišují, rozhodují se a u í se, komunikují

a mají pam , mají rituální soužití ve skupin , podléhají p edevším instinkt m. Je možné p ekonat instinkty, emoce a chování jen p irozeným výb rem? Mohlo by dojít k takové situaci, kdy se na základ instinkt a emocí bude vybrán jiný zp sob chování, než vychází z živo išné p irozenosti? Jaké vlastnosti m l mít první hominid, které by byly skupinou oce ovány? Jako první by to m la být p edvídavost a schopnost úsudku p i setkání s n ím novým. Jako druhá schopnost zabezpe it tlupu dostatkem zdroj

(potravy a místa

k p ežití podnebných vliv ) a proti nep íteli. T etí by byla nesobeckost, d lení se o omezené zdroje potravy a ochrana slabších ve skupin . A nakonec nepodléhat prudkým emocím a reakcím ve vztahu k ostatním. Z

t chto

mnou

p edpokládaných

vlastností

m ly

vzniknout

v kulturních

spole nostech oce ované ctnosti: moudrost, state nost, spravedlnost a umírn nost. Zamýšlím-li se, zda jsou tyto ctnosti vlastní zví at m, ze kterých máme pocházet, tak vlastn nevím, kdy je zví e state né, moudré, spravedlivé a mírné. I když byly tyto vlastnosti n kterým zví at m p isuzovány, moje domn nka je, že neprávem, protože zví ata jednají p edevším instinktivn . Mají ur ité myšlení, chrání své sme ky, mlá ata, území, ve sme ce se d lí o potravu a ke svým potomk m jsou velmi tolerantní. Instinktivní chování ve skupin podléhá vztah m a rituál m.

57 Ctnosti lov ka jsou ve své podstat jiné, protože instinktivní chování je regulováno rozumem.158 Pokud bychom shledávali ctnosti pouze tím, co je pro nás p íjemným, slastným a užite ným, už bychom je nemohli definovat jako ctnosti. M ítko ctností by bylo stanoveno lov kem jakožto živo ichem, který preferuje p íjemné a užite né a nic víc. 2.5.1 Vznik ctností podle evoluce Macintyre v knize Ztráta ctností uvádí: „Naše biologická p irozenost jist determinuje veškeré naše kulturní možnosti: nicmén biologickou p irozenost, je stvo ením, o kterém nevíme nic.“

lov k, který má pouze 159

Rozbor ctností z hlediska evoluce: je otázka, co jsou z hlediska evoluce. Je to snaha o dobrý život. V p írod se to rovná p ežití. A to muselo platit i pro prap edky. Jak se u nich v bec mohly ctnosti objevit? Mají zví ata ctnosti? Je zví e rozumné? Zví e je schopno rozhodování na základ motivace, má pam . Zví e se chová ú eln , vše platí, pokud není pod vlivem silných motiv nebo emocí. Jak se m že rozumnost odrážet v p irozeném vývoji? Rozumnost nebo moudrost v evoluci bude opatrnost, prozíravost nebo obez etnost. Je jedinec rozumný jen sám za sebe nebo i za druhé? Podle evolu ního vývoje, ten více rozumný, by prozírav zvolil takovou formu p ekonání p ekážek, které slabší nemohou zvládnout. Spravedlnost podle evoluce znamená, že nejsiln jší má nejvíc. Nakonec je nejv tší, má nejv tší tesáky a drápy nebo vlastn je v dce. Je spravedlivé, že ti slabí se ješt více oslabí? Samoz ejm , z hlediska p irozeného vývoje nejslabší lánky zákonit zanikají a tím se ušet í zdroje pro ty silné. ______________________________________________________________________ 158

SPAEMANN, R., Základní mravní pojmy a postoje, s. 16

159

MACINTYRE, A., Ztráta ctností, K morální krizi sou asnosti, s. 190

58 A nem že to u lov ka vést k ízené selekci? State nost není jen ochrana, ale také správný postoj k obtížím. Má cenu z hlediska zví ete riskovat jako nejsiln jší život nebo zran ní pro druhé? Ano, pokud to pro jedince má smysl, je to výhodné nebo se jedná o soupe e stejn silné. Z hlediska p irozeného vývoje má se state nost projevovat jen fyzickou silou? Nebo tam zahrneme i vytrvalost k p ekonání obtíží? A kdo p ežívá, ten state ný nebo ten kdo se state n skrývá a chová vypo ítav ? M že být zví e za všech okolností mírné? Nem že. Ve sv t zví at jsou situace, se kterými se ješt nesetkalo, nemá zkušenost a tedy i možnost na n reagovat p im en . Mohl by lov k v p irozeném vývoji reagovat mírn ? To znamená nedrat se o jídlo, o teritorium a partnera? Umírn nost v chování by mohlo být pouze p i zajišt ní základních pot eb. Mezi základní pot eby pat í zajišt ní potravy, prostoru a bezpe í. Zví ata jen v dob dostatku a bezpe í jsou tolerantní k sob navzájem ve skupin , ale i k odlišným druh m. Naopak v dob

nouze mají zví ecí skupiny jasná pravidla

o potrav , rozmnožování. Zví ata, která žijí samotá sky, jednají n kdy i ztrátov , vydají energii na lov, ale nemají št stí, nic neuloví, tedy energie byla vydaná zbyte n . P írodní výb r a ctnosti nejsou v souladu. P írodní výb r ukazuje na sobecké jednání, na jehož základ lze p ežít. V kulturní spole nosti lidí jsou skutky, které lze klasifikovat jako h ích. Jsou zví ata h íšná? Je pýcha, hn v, nenávist, lež, lakota, smilstvo a obžerství zví at m vlastní? Tak, jako zví e si neuv domuje ctnosti, neuv domuje si svoje chování jako h ích. íkat, že pokud jsme h ešili, jednali jsme pudov , nás vlastn

adí na vývojovém stupni

ješt níž než zví ata. Proto se mi zdá, že p irozeným výb rem se nemohu dostat k základ m morálního chování, které by mohly být odvozovány z n eho jiného než ze strachu.

59 Nesmyslným shledávám evolu ní stanovisko pro vznik víry. Tím, že se lidé báli p írodních jev , si vymysleli Boha. Je to možné ov it u p írodních národ , které si stále zachovávají své zvyky z minulosti, jejich život se odvíjí v souladu s p írodou a umí si poradit v každé p írodou zp sobené situaci. Jediné, co jim je nepochopitelné, je konzumní spole nost sou asných lidí. Tito lidé v í v p ítomnost vyšší síly, která je sou ástí všeho a také ke všemu okolnímu mají posvátnou úctu. Žijí v poko e a shod spolu navzájem, neznají strach z neznámého sv ta, který je obklopuje. Nepot ebují žádný majetek, cokoliv pot ebují dostanou z p írody od nejvyšší síly, když o to požádají. V dci p edpokládají, že tímto zp sobem, žili i první lidé.160 2.6 V domí, svobodná v le a sv domí Otázka v domí je složitá, každý lov k si uv domuje, co je v domí, ale dost dob e to neumí popsat. V Encyklopedii psychologie profesora Nakone ného je v domí podle C.Wernicka : 1) v domí vlastního t la 2) v domí okolí 3) v domí sama sebe Podle filosofického ozna ení: 1) vím, že vím 2) vím, že jednám 161 lov k si je v dom svého bytí a svého „já“, které zahrnuje sebereflexi, získané znalosti a zkušenosti, význam pojm , uv domování si zm n. Ve vztahu ke zví at m profesor Nakone ný v Encyklopedii obecné psychologie na s.71 uvádí:„…z obecného pojetí v domí jako biologického jevu, nem žeme ohrani ovat v domí jen na lidskou psychiku“ 162 ______________________________________________________________________ 160

MORGANOVÁ, M., Poselství od protinožc , s. 52

161


162

tamtéž, s. 71

60 Zví e má v domí vlastního t la, okolí. Filosofické hledisko zví ete zda ví, že ví, nejsem schopná posoudit. 2.6.1 V domí Podle evoluce v domí lov ka se vytvá elo z vnímání konce života. Beneš, v knize Homo Sapiens Sapiens uvádí : „…v domí se nejlépe odráží ve vnímání smrti. P edch dci lov ka nejprve smrt vnímali jako náhodný jev, pozd ji se jí báli. Nakonec smrt získala nezastupitelné místo v cyklickém vnímání asu.“ 163 Smrt se jist dotkla v domí prav kého lov ka, ale tvrzení, že prav ký lov k vnímal jen jako náhodu a pak se za al smrti bát, se mi zdá nepravd podobné. Jaký by m l smysl získaný strach ze smrti, když smrt byla sou ástí b žného života? Staré nebo nemocné zví e se chová jinak než zví e mladé, zdravé. Vnímá, že mu ubývají síly, cítí bolest, má strach. Všímá si, že len jeho sme ky už není, protože ho nevidí, necítí, nem že se ho dotýkat. N kte í etologové se domnívají, že zví ata vnímají smrt. 164 Co tedy odlišuje lov ka od zví at? Je to v domí své kone nosti? Od doby, kdy si lov k uv domuje sebe, své okolí a asovou linii, je to smrt.165 Smrt, která je spojená s rituály a pé í o zem elého. Žádné zví e se nestará o hrob svých p edk ani nemá pot ebu posmrtného

zabezpe ení. Rituály,

které souvisí s úctou

k mrtvým, jejich t l m a hlavn duším, jsou to, co nás odd luje. Budování památných míst a jejich nedotknutelnost existuje jen u lidí. Dochované nálezy ukazují, že významným jedinc m, již v prav ku, byly do hrob

dávány dary pro posmrtný život.

Myslím si, že naši prap edci spíše v ili, že se jednou navrátí zp t do života. V dc m ______________________________________________________________________ 163

BENEŠ, J., Homo Sapiens Sapiens , Hominidace ve sv tle biologických,


BEKOFF, M., Na zví atech záleží, s. 80

165

ROUSSEAU, J. J., O p vodu nerovnost mezi lidmi, s. 40

61 se nepoda ilo stanovit okamžik, kdy v lidské evoluci došlo ke vzniku v domí. 166 V domí zví at: obecn se uznává, že zví e žije od okamžiku k okamžiku, nevnímá sv j život jako celek, není schopno si uv domit za átek svého života ani jeho konec.167 Uv domuje si protiklad mezi dobrým a špatným. Uv domuje si sebe, své okolí, své druhy. Uv domuje si své iny. Jeho výchozí motivace sm uje k uspokojení n jakého podn tu, pot eby. Pokud budu uvažovat podle stvo ení, zví ata mají své nezastupitelné místo na Zemi. Sdílí s lov kem životní prostor a Stvo iteli na nich záleží (Noe).

lov k má nad nimi

moc, ale zárove má být jejich ochráncem. Podle p írodních národ jsou lidé, zví ata a rostliny sou ástí jednoty. Lidé dostávají z p írody to, co pot ebují. Každý den žádají a v í, že jim bude vyhov no. Za poskytnuté v ci d kují. Zp sob jejich jednání k zví at m je jako rovný s rovným.168 V domí ve stvo ení je spojováno s lidskou duší. Honek v knize

Žiji ve ví e v Syna

Božího uvádí: „P edností lidské bytosti je, že poznává a ví. V tom je jeho síla.“169 Sou ástí v domí jsou skutky a svobodná v le. Když první lidé sn dli ovoce ze stromu poznání, uv domili si, že zh ešili. Byli vyhnáni z ráje a propadli smrti, ale nep išli o nesmrtelnou duši, svobodnou v li a d stojnost. Ve stvo ení je v domí sou ástí lov ka od za átku jeho bytí. Lidský skutek je n co, co je vykonáno specificky lidským zp sobem. Z tohoto hlediska je i nelidský skutek lidským skutkem, protože

lov k jako jediný je nadán rozumem

a možností se svobodn rozhodnout.170 __________________________________________________________________________________________________________ 166



SPAEMANN, R., Št stí a v le k dobru, s. 200

168

MORGANOVÁ, M., Poselství od protinožc , s. 52

169


170

tamtéž, s. 30

62 2.6.2 Svobodná v le Frankl v knize V le ke smyslu píše: „… lov k je bytost, která sama o sob rozhoduje, pak lov k za íná práv tam, kde opustil naturalismus!“171 Frankl se b hem uv zn ní v koncentra ním táboru setkal s mnoha lidmi, které ekal stejný úd l. Práce, hlad, nemoc a smrt. V mezních situacích n kte í podlehli strachu tamtéž: „…za ali být pudovými tvory, ztráceli své lidství, svoji svobodnou v li a d stojnost, dostávali se na nižší stupe . U jiných se naopak projevil vnit ní postup. V koncentra ním tábo e je objevuje hodnota života

a hodnota lov ka, podstatná

transcendentnost, bezpodmíne ná smysluplnost, která v sob

zahrnovala i smysl

172

utrpení, ob ti a smrti.“

Jestliže se v evolu ním vývoji nepoda ilo najít dobu, kdy se u lov ka objevuje v domí jako reflexe sama sebe, je možné, že lov k m že mít svobodnou v li získanou vývojem? A v kterém okamžiku by se u n j projevila? Svobodná v le u zví at: Zví ata se svobodn rozhodovat nemohou. Jejich innosti jsou ízeny pudy a nebo je jejich chování pod ízeno skupinovému tlaku. Nebo je možné najít u zví at n jaké etické základy chování? P estože u nich m žeme obdivovat n které schopnosti, které podle evoluce lov k pravd podobn zapomn l, myslím si, že ne. Pes, který je schopen se nau it mnohému, se chová podle základních vrozených vlastností. Realizuje se ve sme ce, kde platí pravidla, zvyky a skupinové zákony. Totéž platí

p i soužití s lov kem, poslouchá

v dce sme ky a pod izuje se jejím zákon m. Ko ka si zachovává svoji individualitu ve vztahu k lov ku. Z mého pozorování, vyplývajícího ze soužití s ob ma druhy, pes stojí o projev pozornosti, protože je tak zvyklý ze svého p vodního prostoru, který sdílel s ostatními, ko ka si vybírá, kdy se jí bude projevovat pozornost. Jedná podle svých biologických

pot eb

a naprosto se nehodlá pod izovat. Vypadá to, jakoby

______________________________________________________________________ 171

FRANKL, V. E., V le ke smyslu, s. 63

172

tamtéž, s. 65-66

63 jednala ze svobodné v le, ale jedná pudov . Tím se nevylu uje kladné prožívání emocí u obou druh ve vztahu s lov kem. Podle evoluce: svobodná v le m la vznikat jako vlastnost, která je pro

lov ka

p ínosem. Jenže se svobodnou v lí souvisí také rozhodování a zodpov dnost za své iny.

lov k je tvor spole enský a v každé spole nosti jsou ur ené zákony, má

rozhodovat ten nejschopn jší. Wright v knize Morální zví e uvádí, že v lidské spole nosti existuje hierarchické rozvrstvení jako ve zví ecí: „Rozvrstvení je sou ástí stavby spole nosti. Spole nost pak m že p sobit dojmem, že ji sestavil n kdo, kdo dával p ednost po ádku p ed svobodou. Nad ízenost a pod ízenost jsou dv geneticky dané strategie, úsp ch záleží na pom rném zastoupení. Strategie nad ízenosti se vyplácí pouze tehdy, když je dostatek pod ízených.“ 173 M že tedy z evolu ního hlediska mít lov k svobodnou v li? Ve zví ecím spole enství platí, že velí ten nejschopn jší. Každé zví e má ur eno svou roli a tu také plní. Ve spole enství zví at platí, že jedinec, který by byl natolik nep izp sobivý, by byl odehnán nebo potrestán. Utvá ela-li se spole nost p edk lov ka na základ p íbuznosti ke zví at m, musí zákonit v takové spole nosti platit i stejná pravidla. Spole ensky žijícím zví at m velí alfa jedinec, který dohlíží na po ádek. A naši p edkové žili ve spole nosti. Neznáme ovšem kriteria pro p írodní výb r prap edk , zda to byla odvaha, bystrost, síla, moudrost nebo riskování, vyhýbání se st et m, donucování z p evahy síly nebo vychytralost? Bylo to shodné s dnešním výb rem? Svoboda rozhodování a odpov dnost nebo podléhání skupinovému tlaku bez zodpov dnosti? Svobodná v le z hlediska evoluce by se spíše pohybovala mezi linií slast – strast. lov k vyžaduje svá práva, vzniklá skupinovým soužitím. Povinnosti vyplývající ______________________________________________________________________ 173

WRIGHT, R., Morální zví e, Pro jsme to, co jsme, s. 233

64 ze skupinových norem n kdy nechce plnit, snaží se získat pro sebe ur itá privilegia, výhody a tím narušuje rovnost k druhým. Rousseau p edpokládal, že k nerovnosti mezi lidmi dochází se vznikem vlastnictví, kdy lov k pot ebuje pomoc druhého, aby si zv tšil svoje pohodlí. Tím také lov k ztrácí volnost. 174Pot eba podpory druhých omezovala svobodné rozhodování, lov k se dostával pod vliv druhých lidí. Tak se mohlo stát, že vzniklá skupina mohla potla ovat platné normy a zavád t svá pravidla, která utla ovala druhé. Ochranou má být sv domí. Pokud selžou vn jší zákony, má platit zákon vnit ní. Zp sob chování p írodních národ

je svobodný, víra v nadp irozenou tv r í sílu

zp sobuje, že vše, co se kolem nich d je, má sv j význam a smysl. Jejich vnímání sv ta je jiné než naše. Nejsou pod ízeni vlastnictví, nadvlád , rozmar m p írody. Každý lov k má n jakou schopnost, kterou stále rozvíjí. Tito lidé nejsou necivilizovanými barbary a divochy, nejsou nijak zaostalí, jen žijí jinak. P esto, že žijí naturalisticky, nepodléhají jen pud m a emocím. 175 Stvo ení:

Honek v knize Žiji ve ví e v Syna Božího uvádí, že první lidé m li:

„...svobodnou v li, e a o i, uši a srdce jim dal na myšlení. Naplnil je rozumovou rozvahou a ukázal jim dobro i zlo. Své oko vložil do jejich srdcí.“

176

lov k se tedy

rozhoduje na základ svobodné v le. Správnost jednání se odráží v srdci, které je sídlem sv domí. 2.6.3 Sv domí Podle Darwina: vznik sv domí m lo vyvinout jako lítost, zahanbení z reakce druhých a touze po ocen ní. Podle toho lov k se rozhoduje, jak bude v budoucnu

jednat.

______________________________________________________________________ 174


175

SMITH, H., Sv tová náboženství, kapitola IX, s. 232-243

176


65 Darwin v knize O p vodu lov ka: „ Povaha a síla pocit , kterým íkáme lítost, zahanbení, zkroušenost a vý itky sv domí,

jsou z ejm

závislé nejenom na síle

p emoženého instinktu, ale áste n i na síle pokušení a ješt mnohem ast ji na názoru našich bližních.“177 Tento p edpoklad vzniku sv domí byl kritizován již Darwinovy sou asníky. Darwin to odmítal s tím, že neví, co je p esn myšleno: „…vý itkami sv domí

a nenalezl

p esn jší definici, než že p edstavují vyšší stupe lítosti.“178 Ve spole nosti, kde musí p ežívat ten nejlepší, nejzdatn jší, nejsiln jší, musí zákonit p sobit normy p íkaz a zákaz .. Zví ata nemají ani ctnosti ani sv domí, jejich soužití podléhá zvyk m a rituál m. Platí vztahy nad ízenosti a pod ízenosti, smím a nesmím. Rousseau

v knize

O

p vodu nerovnosti mezi lidmi se domnívá, že pocity

zahanbení p inášejí hn v: „… lov k si p ál být obdivován, oce ován. Ten lov k, který um l n co nejlépe, se stal prvním, vyvoleným. To byl první krok k nerovnosti, protože z

t chto jedine ností vznikly ješitnost a opovrhování, hanba a závist. Vzájemné

oce ování mezi lidmi p ineslo první povinnosti být zdvo ilý

a každá urážka byla

k ivdou, protože uražený cítil pohrdání svou osobou.“179 Sv domí podle stvo ení: Honek V Žiji podle víry v Syna Božího uvádí: „…sv domí je úsudek praktického a svobodného rozumu, který v konkrétním p ípad rozhoduje, zda skutek, který byl vykonán

nebo má být vykonán, je mravn dobrý nebo mravn

špatný.“180 Sv domí dostal lov k od Boha, aby se vyvaroval nesprávných skutk . Normy spole ností mohou být v rozporu lidským jednáním lov ka, mohou popírat d stojnost, ni it dobré vztahy

a úmysly.

Mezní situace mohou vyvolávat emoce,

______________________________________________________________________ 177


178

tamtéž, s.134

179


180


66 hn v.

lov k jim není schopen odolat. Proto má ve svém srdci zákon, který si sám

nedal, ale který musí poslouchat. Zákon vepsaný Bohem, je sama d stojnost

a podle

toho bude souzen, který ho vybízí, aby miloval a konal dobro a vyhýbal se zlu. 181 Posuzování skutk se odvíjí podle toho v jakém prost edí se lov k narodil, žije a možností srovnávat to, co zažil. lov k se ídí normami a zákony té spole nosti, která ho vychovala, m že mít nezavin n mylné sv domí. Stále existuje rozdíl mezi dobrým a špatným jednáním. Zda je jednání dobré, závisí na celku okolností a také na zám rech jednajícího. Spole enské systémy, kde bude rozhodovat jedinec, budou jím ovládány. Každý jednotlivec je ovládán svými pot ebami a z toho odvozuje sv j úsudek. Do jaké míry je lov k, schopen regulace svých požadavk , je otázkou. 2.6.4 V domí smrti a pot eba smyslu Nad kone ností života uvažuje asi jen lov k. Pravd podobn od prvopo átk své existence na Zemi. Smrt pat í k životu, protože živé organismy jsou ve své t lesné podstat smrtelné.182 M žeme o ní hovo it v r zných souvislostech a pro každého z nás má také r zný význam. Smrt z hlediska biologického znamená ukon ení veškeré vitální aktivity, kterou živý organismus má. Smrt z pohledu r zných obor je: Podle evoluce je umírání hybnou sílou, smrt slabších jednotlivc vede ke zdokonalování druh . 183 Z hlediska fyziky a chemie se t lo po smrti vrací do p vodního stavu rovnováhy s okolním prost edím.184 __________________________________________________________________________________________________________ 181


182


Theology, BENSON, H., MYERS, P., kapitola 8 Spirituality, s. 221 183

ONDOK, J.P., Bioetika, s. 113

184

DAWKINS, R., Slepý hodiná , s. 24

Mind, Body Medicine and

67 V n kterých náboženstvích je smrt p echodem do jiného sv ta, t lo v tšinou zaniká, duše, která je nesmrtelná, p echází jinam.185 Boublík v knize Teologická antropologie píše: „ lov k byl stvo en jako smrtelný, ale byl ur en pro nesmrtelnost.“ 186

2.6.4.1 Pot eba smyslu, víra v Boha lov k od za átku své existence v il v nadp irozené stvo ení a posmrtný život. Podle evoluce: strach z konce života vyvolal pot ebu Boha. Evoluce p edpokládá, že bylo naprogramováno, aby každý organismus m l pot ebu p edat co nejvíce gen . K tomu je zapot ebí: žít tak, abych se m l co nejlépe. V lidské spole nosti se potom uplat uje: být nejzdatn jším nebo nejmazan jším hlavn ve vztahu k v dci, protože z toho m žu profitovat a spolu s v dcem budu na pomyslném vrcholu, nebudu strádat a budu mít dostatek zdroj . Evolu ní teorie p edpokládá, že lov k si musel vytvo it obraz nejvyšší bytosti z nutnosti, aby se zbavil strachu. Strachu z neznámého, strachu ze života? Ale zví ata strach z neznámého p edm tu celkem snadno odstraní tím, že si ho blíže prohlédnou. Jejich spokojenost souvisí s napln ním pot eb. Zví ata jednají ú eln a netrápí se tím, že budou n kdy hladov t, bude jim zima, budou trp t bolestí a zem ou. Jaký p ínos by m l takto získaný strach z budoucí existence? Podle stvo ení: jsme byli stvo eni v lásce k obrazu Stvo itele, který má s lidstvem zám r, který my neznáme. Profesor Skalický v knize Po stopách neznámého Boha píše: „Pot eba existenciální smyslu se objevuje již u primitivního lov ka.“187 Nesta í mu nejdokonalejší myšlení, úprava p írody, neuspokojuje ho p ivlast ování p edm t . Touží po vyšším cíli. Pot ebuje objas ovat smysl svého krátkého života. 188 ______________________________________________________________________ 185

JANKOVSKÝ, J., Etika pro pomáhající profese, s.141

186

BOUBLÍK, V., Teologická antropologie, s. 48

187

SKALICKÝ K., Po stopách neznámého Boha, s. 137

188

tamtéž, s. 149

68 2.6.4.2 Pot eba smyslu bez Boha S dnešními technickými vynálezy bychom pro p vodního lov ka na první pohled vypadali jako bozi. Ale nové poznatky z nás bohy ned lají, protože neumíme být nesmrtelní. Berger píše v knize Vzdálená sláva: „Moderní v decké myšlení staví lov ka do st edu vesmíru bez ehokoliv nadp irozeného a moderní technika mu dává omezenou út chu danou v domím, že jeho kontrola je pevn jší nežli p edtím, ale omezenou proto, že nemá v bec žádnou šanci zm nit základní podmínky bytí: lidskou pomíjivost a nesmrtelnost.“189 Dokážeme velmi dob e ni it, také n co opravovat v etn

lé ení, ale velkých

zásadních zm n nejsme schopni. To je možná d vod, pro sou asní lidé mají pot ebu n eho víc, hledají smysl života. Tento smysl nenachází v dostatku a pohodlném život . Moje osobní zkušenost s lidmi, kte í pln zastávají evolu ní názor a tvrdí o sob , že jsou ateisty, je taková, že tento názor mají jen do té doby, než zažijí n co vážného. Potom už necht jí, aby za n rozhodovala náhoda p irozeného výb ru. Také v období klidu lidé hledají pot ebu p esahu oby ejného života. Lidé nev ící v í v sílu r zných p edm t , v p evt lování a další životy, v mimozemské zásahy, v í kartá m, astrolog m, mág m, ale necht jí p ipustit, že by mohl existovat inteligentní schopný Tv rce. Pot eba existen ního smyslu se u sou asných lidí projevuje pot ebou v it v n co jiného, než je mu známo. Myšlenky p irozeného výb ru o nejlepším z druh zp sobují, že lov k se stává pyšnou bytostí stojící na vrcholu života, která nemusí být ni ím limitována. Je to umocn no novými objevy, které mu dovolují lépe ovládat p írodu. 2.6.4.3 Pýcha a pokora lov ka lov k se cítí lepším

než okolní

sv t a chová se

nad azen ,

jako by do n j

nepat il. Moderní v da lov ka však zdaleka neosvobozuje, naopak lov k se na ní stává více závislým. Moderní v da

lov ka ani nenapl uje, lidské iny se hodnotí jen

_________________________________________________________________________________________________________ 189

BERGER, P. L., Vzdálená sláva, s. 27

69 z hlediska pen z nebo prestiže. Tím lidé se také odlidš ují a sm ují k živo išné žádostivosti. Z toho vyplývá, že takový lov k se nebude ídit sv domím, které by ho limitovalo, svoje skutky bude ospravedl ovat jako reakce zd d né evolu ním vývojem. Sv domí má lidem napovídat, co je dobré. Pokorný lov k ho poslechne. lov k, který se ve své pýše postavil na vrchol stvo ení bez Boha, takové sv domí nemá. Co ho zastaví, aby nepožadoval dobro (výhody) jen pro sebe? V knize B h, v da a pokora se v úvodu píše, že ve dvacátém století se uskute nilo mnoho objev v p írodních v dách. Nejenom, že získáváme nové poznatky, ale zárove si m žeme uv domit, jak jsme malí ve velkém a komplexním vesmíru.190 lov k má zatím malé možnosti poznat vše nejen na planet Zemi, ale zákonitosti ve vesmíru m že jen hypoteticky dovozovat. Nový druh pokory se za al vyjad ovat v tom jak poznáváme rozsáhlost Božího stvo ení a naše velmi malé místo ve vesmírném uspo ádání.191 Podle T. Halíka náboženství za íná tam, kde a sváte ní.

Archaický

lov k rozlišuje na všední

lov k m l své rituály zažité a neum l bez nich žít. Dnešní

lov k podléhá mnoha kulturním vzor m a zdroj m, z kterých rituály v dom a ponejvíce nev dom p ejímáme. Uznávání rituál a symbol charakterizují lov ka v jeho nejvlastn jší podstat lidského bytí.

a d stojnosti, jsou projevem transcendentální povahy

193

lov k stvo ený Bohem má podle Božího plánu svoje místo a sv j d jinný význam na Zemi. U lov ka, vzniklého v rámci evolu ní teorie, jako nejzdatn jšího organismu, tento smysl n jak chybí. Veškeré žijící organismy na Zemi se chovají naprosto ú eln . Žádné zví e cílen

nem ní zásadním zp sobem svoje prost edí, aby mu nez stávaly

__________________________________________________________________________________________________________ 181


Theology, Úvod s.vii 192

tamtéž, Úvod s. viii

193

HALÍK, T., Pane Bože. D lám, co m žu. Psychologie dnes, vydává Portál s.r.o.,

Praha, 10. ro ., .1/2004, s. 1-3

70 pot ebné podmínky k životu, žádné zví e také nepáchá genocidu na ostatních druzích a ve svém vlastním druhu.

ím je tedy smysluplná existence

lov ka? Lidé hledají

možnosti, jak nahradit pokoru v život (ve vztahu ke stvo ení) n ím jiným. Aby mohla jakákoliv spole nost v bec fungovat, pot ebuje ur ité ustanovená pravidla pro soužití. Z eho budou tato pravidla ustanovená? Je to rozum, mravní p esv d ení

a v le?

A jaká v le dobrá nebo špatná? Podle Bergera Vzdálená sláva: „…má každá lidská spole nost soubor oficiáln , všeobecn p ijímaných pravd, má své hodnoty a názory, které v tšina lidí chápe jako samoz ejmé, nezpochybnitelné dogma. A každá spole nost má své zástupce, jejichž úkolem je tuto domn lou pravdu zosob ovat, p edávat ji každé nové generaci a vypo ádat se všemi t mi, kdo se jí staví na odpor.“ 194 Naše chápání toho, co je správné, co je dobro, vycházejí z otázek, které se týkají náboženství. Thomson v P ehledu etiky uvádí: „ Lze tvrdit, že samotný rozum bez náboženského vhledu nem že vytvo it fungující morálku, protože není schopen se ú inn vypo ádat s lidskou sobeckostí.“195 Nemá-li

lov k tento vhled, jeho pot eba v n co v it se p etransformuje do

hmotných v cí (víra v bohatství a postavení ve spole nosti. spole enské myšlení nejen, že

nemotivuje, ale také neuspokojuje,

Sekularizované lov k ztrácí

existen ní smysl, žije v existen ním vakuu,jeho pot ebou je neustále hledat nové podn ty. lov ka nenapl uje jen pouhé vysv tlování života na základ znalostí z oblasti p írodních v d.196 __________________________________________________________________________________________________________ 194

BERGER, P. L., Vzdálená sláva, s. 12

195

THOMSON, M., P ehled etiky, s. 146

196

FRANKL, V. E., V le ke smyslu, s. 7-8

71 lov k, který se sebeuv domuje, pot ebuje mít jistotu, že jeho život má n jaký hlubší

smysl.

Pokud

ho

nemá,

propadá

konformismu,

totalitarismu

nebo

neuroticismu.197 Podle Freuda je náboženství neurózou lidstva.198 A nestal se lov k bez víry, smyslu, Boha neurotikem? M že lov ka uspokojit jen materiální pohled? Co je lepší vnímat, že m j život má n jaký cíl nebo se posuzovat, že jsem vlastn vznikl jen n jakou náhodou? A další náhoda byla, že to správné zví e uchopilo ten správný klacek, nau ilo se ho používat a tak se polidštilo? 2.7 Pam , myšlení a u ení Posuzování jedine nosti lov ka se odvíjí z jeho myšlení spojeného s pam tí. Zví ata mají také schopnost myšlení, pamatují si. Myšlení a pam

souvisí s u ením.

Darwin ve své knize O p vodu lov ka na téma duševních schopností zví at píše: „Podezíravost, dít strachu, je zvlášt charakteristická pro v tšinu divokých zví at… Odvaha a bojácnost jsou velmi prom nlivými vlastnostmi v rámci jednoho druhu, jak to jasn vidíme u našich ps . N kte í psi a kon jsou nevrlí a snadno se rozzlobí, jiní jsou naopak dobromyslní; tyto povahové vlastnosti jsou ur it d di né…Bylo uve ejn no mnoho z ejm pravdivých p íb h o zví atech, která se ješt po dlouhé dob dokázala lstiv mstít.“ 199 Darwin se mýlil, zví ata reagovala na zkušenost, kterou m la se svým okolím, pamatovala si. 2.7.1 Pam ešení, která musel lov k nebo zví e použít, jsou ukládána v pam ti a p i shodné nebo podobné situaci se znovu vybavují. Pam

se d lí na krátkodobou

a dlouhodobou. __________________________________________________________________________________________________________ 197

FRANKL, V. E., V le ke smyslu, s. 8

198

FRANKL, V. E., Psychoterapie a náboženství, s. 44

199


72 Veselovský v knize Chováme se jako zví ata uvádí: „Pam

je systémem, který spolu

s u ením p edstavuje nejvýznamn jší sou ást p izp sobení organismu na vn jší prost edí.“200 Z hlediska stvo ení je lov k od po átku vybaven pam tí. B h stvo il sv t a vložil do n j ád. B h uzavírá s lidmi smlouvu, s Noemem, Abrahámem, Mojžíšem

a smlouva

vrcholí v ob ti Ježíše Krista. Na upamatování t chto smluv se musí dodržovat ur ité rituály.

Z evolu ního hlediska je pam

jednou vlastností nervového systému, která uchovává

naše minulé zážitky, což je pro p ežití nesmírn d ležité. Pam

souvisí s u ením, které

je spole né pro lov ka i zví e. Zví ata se mohou nau it a pamatovat si ur ité kódy, které nejsou pro n p irozené, ale jsou použitelné pro danou situaci. 201

2.7.2 Myšlení Myšlení se odvíjí od jednoduchého vnímání objekt . U lov ka se p idává poznávání skrytých vlastností a vztah a p ekra uje linii sou asné danosti v prostoru a ase. Nakone ný, Encyklopedie obecné psychologie, uvádí: „Obecn se myšlením rozumí proces p etvá ení a vytvá ení nových informací, sloužící k poznání a

ešení

problém .“202 Život lov ka je plný problém . Problémová situace je taková, kde známe cíl, ale k jeho dosažení musíme najít vhodné prost edky. Problémy mají r zné druhy novosti a analýzou situace, p emýšlením a porovnáváním se dostáváme k cíli. Myšlení d líme na takové, kde používáme známé zp soby ešení

a kde musíme nalézat nová ešení.

Používané symboly pro nás mají r zný význam.203 ______________________________________________________________________ 200

VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata? s. 111

201

VESELOVSKÝ, Z., lov k a zví e, s. 206

202


203

tamtéž, s. 120-121

73 Myšlení zví at, rozum beze slov: zví ata se setkávají se situacemi, ve kterých se musí rozhodovat. V mezních situacích vykazují velké schopnosti. Zoologové uznávají rozdíl mezi výkonem centrální nervové soustavy lov ka a zví at. Pokusy bylo zjišt no, že zví ata jsou schopna zevšeobecn ní ur itého pojmu, ale nedovedou ho pojmenovat. Etolog Kohler navrhl pro tuto schopnost nepojmenované myšlení. Byly zkoumány abstraktní pojmy stejný – nestejný. Z pokusu vyplynulo, že zví ata byla schopna rozeznat to v symbolech, ešila i pom rn složité úkoly. Tento zp sob chování nazval Krušinský elementární rozumovou inností. U šimpanz a makak bylo zjišt no, že jsou schopni pochopit hodnotový systém v cí. 204 Všechny tyto pokusy byly provád né mimo p irozené prost edí zví at.

M žeme z toho tedy odvozovat, že k rozvoji myšlení našich p edk

došlo

v nep irozeném prost edí s omezenými zdroji?

Rozvoj myšlení podle evoluce: Darwin O p vodu lov ka uvádí: „ lov k se vzhledem k p sobení svých rozumových schopností nem že vyhnout uvažování: ustavi n a z eteln mu myslí probíhají prožité dojmy a obrazy. Víme již, že u živo ich , kte í soustavn žijí ve spole enstvích, p sobí spole enské instinkty stále

a trvale… Tak je

to i s námi.“ 205 Rozum a myšlení ve stvo ení: Myšlení a uvažování lov k odvozuje od Boha, m že poznávat, m že se rozhodovat. lov k m že jednat pudov . Pudové jednání je v mnoha p ípadech velmi prosp šné, ale m že si také vybrat takovou možnost, která tak zvan odporuje zdravému rozumu. Rozvažování se dá charakterizovat, jako na sv t zam ená innost. V rozvažování vždy p sobí rozum, neexistuje jedno bez druhého. ______________________________________________________________________ 204


205


74 Lotz v knize V d ní a láska píše: „ lov k je tvor rozumový… U lov ka rozum poklesl v rozvažování – ratio, nemá duchovní z ení a musí všechny poznatky získávat pojmov

a diskursivn .“ 206

2.7.3 U ení a hra U ení a hra je v evoluci d ležitý proces, p i kterém se jednotlivec m ní vlivem získaných zkušeností.

Mnozí v dci se i v sou asnosti dostávají do polemik, jak

narozená mlá ata získávají zkušenosti a dovednosti, zda se pouze u í.

Profesor Veselovský tvrdil, že ur itý druh živo icha, je vždy p izp soben prost edí, ve kterém žije. Platí to pro zp sob pohybu, ale i pro potravní zvyky, ochranné a sociální chování. U zví at rozeznali odborníci pam

místní a asovou, které souvisí s u ením.207

Co se musí zví ecí mlád nau it: povinné p edm ty: mate ský jazyk (zvuky a postoje), t lesnou zdatnost, cizí jazyk (výstražné zvuky a postoje jiného druhu), zem pis – souvisí s místní pam tí výb rové p edm ty: stopování – v n a pachy rodiny a okolí, výb rové p edm ty podle jednotlivých druh

208

Formy u ení zví at: vtiskávání, habitace, asociace, napodobování, u ení vhledem Proces u ení souvisí s délkou života zví ete a jeho pot ebami. Nejvíce se zví ata u í od matek. V tšina živo ich v pr b hu vývoje využívá individuální pam . 209

______________________________________________________________________ 206

LOTZ, J.B., V d ní a láska, s. 25

207


208

KOUKAL, M., Chodí zví ecí mlá ata do školy? 21. STOLETÍ, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, .1/leden 2010, s. 64-66 209

NAKONE NÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, s. 362-363

75 Rozdíly v u ení lidí a zví at: u lov ka existuje specifický obsah, kulturn spole enská forma. Jako podn ty vystupují symboly, motivace mají sociální povahu stejn jako zpevn ní. U ení lov ka a zví at probíhá ve stejných kategoriích, podstatn se liší jen kvalitativním a kvantitativním obsahem tohoto procesu. Kvalitativní odlišnost je dána jazykem a vyššími psychickými funkcemi. 210

Hra zví at: vrozená zv davost je d ležitým p edpokladem nau it se n co nového. Zv davost a hra nemají p esnou hranici, dochází k nim v uvoln ném prost edí, vzájemn se dopl ují, nemají vážnou motivaci. Hry zví at jsou velmi náro né na energii a zaberou až 6% denní aktivity. Hra je významnou p ípravou na budoucí život. Hravé chování šelem a primát je doprovázeno výraznou mimikou. Bylo zjišt no, že v nep íznivém období ubývá her. Naopak u zví at, kde je zajišt n dostatek, si hrají i dosp lí jedinci. 211

Hra d tí: lov k se dožívá nejdelšího v ku mezi savci, z stává dlouhou dobu závislý na matce, rodin . Práv proto má nejv tší možnosti se stále u it. Dít se rodí s mozkem, kdy jeho velikost je jen asi 23% proti dosp lé velikosti. Lidoopí mlád s mozkem

se rodí

70% velikosti dosp lého jedince a definitivní velikost mozku má

do

12 m síc od narození. Vývoj inteligence souvisí nejprve se hrou a zvídavostí, dále s u ením. Podle Konráda Lorenze u vyšších obratlovc

není možné vrozené

a nau ené chování rozlišit. 212

U ení z pohledu stvo ení: první lidé žili v rajské zahrad . Od po átku m li rozum a svobodnou v li, ale byli nezkušení. Po porušení zákazu p išel trest a také první zkušenost. U ení, které je zobrazeno v Novém zákon , je výklad Slova Božího. Není to jen získávání zkušeností, ale poznávání Boha v ádu p írody.213 ______________________________________________________________________ 210

VESELOVSKÝ, Z., Etologie, s. 153-156

211

MORRIS, D., Nahá opice, s. 27

212

LORENZ, K., Takzvané zlo, s. 232

213


76 2.7.4 Inteligence S pam tí, myšlením a u ením souvisí inteligence. Za projev inteligence u zví at i lidí se považuje schopnost provád t formální kalkuly. Zví ata musí ešit

mnoho

situací, orientovat se a rozhodovat se. P i této innosti jednají instinktivn , podle zkušeností a zvažují energetické výdaje. Jejich innost je zam ena na n samotné nebo v rámci spole enství.214 Pojem inteligence je vymezován r zn . Eysenck vymezuje inteligentní chování jako dobrou orientaci a zacházení s myšlenkovým materiálem, dobrou vnímavost a dobrou pam

a koncentrovanou zam enost. Inteligence lov ka se m í testy. Hebb tvrdí,

že existují, že existují dva druhy inteligence vrozená a enviromentální.215 Inteligence zví at se obtížn posuzuje, protože mnohé používané psychologické testy vyžadují používání rukou, které n kte í vysoce inteligentní živo ichové, jako delfíni, nemají. N které druhy zvládají úkoly lépe než ostatní. Mezi nejchyt ejší pat í velcí lidoopi. U í se velmi rychle, jsou schopni používat logiku a p i ešení složitých úkol a rébus

pronikat do podstaty problému. Je možné je natrénovat, aby se nau ili

komunikovat pomocí symbol nebo znakového jazyka. Mezi velmi inteligentní zví ata krom lidoop a delfín pat í velcí papoušci, sépie, sloni, šimpanzi a psovité šelmy. Inteligence zví at se nedá m it testy ani stejnou škálou IQ jako u lidí.216 Z mého pozorování ko ek má každý jednotlivec „jinou inteligenci“, protože záleží na motivaci, která ovliv uje jejich výkon. Zví ata mají vrozené p edpoklady umí p izp sobovat prost edí.

a také se

Zví ata umí pracovat s pam tí, vyhodnocují, podle

zájmu a pot eby jednají. Divoká zví ata se projevují jinak než zví ata domestikovaná. Jiné výsledky jsou

nam eny v nep irozených laboratorních podmínkách. Jinak se

__________________________________________________________________________________________________________ 214


215


216

Inteligence zví at, [online], [ cit. 27.2.2011], dostupné na:

www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/ola001/inteligencezvirat

77 projevuje mladý, zdravý jedinec, jinak se chovají mlá ata bez zkušeností. Nemocné a staré zví e se chová také odlišn . Odlišné je chování jedinc ve stresu, v prost edí s omezenými zdroji, s omezeným pohybem. Vývoj inteligence lov ka se podle Piageta odvozuje na dvou procesech asimilace a akomodace.217 Inteligence podle evoluce: pravd podobn vznikla jako spole né užívání obratné ruky, mozku, zkušenosti, pam ti, myšlení a u ení.

Ve skute nosti to tak není,

protože

mezi lidmi i zví aty jsou zna né rozdíly v tom, jak jsou schopni plnit své úkoly nebo reagovat na danou situaci. Jsou lidé, kte í jsou velmi zru ní, ale jejich logické uvažování je špatné. Jsou lidé, kte í jsou výborn orientovaní v jednom oboru, ale chybí jim praktický úsudek. Lidé, kte í jsou jednostrann

talentovaní na jazyky,

hudbu, matematiku, výtvarnou innost. Podle stvo ení: byl

lov k obda en rozumem, duchovou duší, schopností tvo it,

inteligencí, proto je mu sv ena správa nad sv tem.

lov k jedná v dom svobodn ,

rozhoduje se. Jeho rozhodování není jen instinktivní, m že

svobodn

zvolit,

co

ud lá. Jeho iny nemají být jen uspokojováním pot eb, ale mají zobrazovat i mravní zákon. 218 2.8 innost, práce a fantazie Všechny známé živé objekty neustále n co d lají. ím se lidská innost odlišuje od zví ecí? 2.8.1 innost innosti zví at jsou cílené aktivity spojené: s ochranou teritoria, s budováním míst úkrytu, s obstaráváním potravy, s rozmnožováním a pé í o potomstvo, s u ením. 229 ______________________________________________________________________ 217


218

Život z víry, s.14-16

219

VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata? s. 134-159

78 innost lov ka je plánovitá a v domá, rozd lujeme ji na b žné innosti a práci. Souvisí s promítáním a uv domováním si asu.220 Srovnání innosti zví ete a lov ka: innost zví at je v domá a probíhá v ur itém ádu, je ale podmín na p edevším instinkty.

innost lov ka je v domá, plánovitá, ale není

vždy jen prací, jejíž výsledkem jsou produkty. Rozlišení spo ívá v tom, že lov k d lá i innosti, které ho p íliš neuspokojují, uv domuje si to, ale jsou prosp šné pro druhé. Vyplývá to z v domí zodpov dnosti k sob a ostatním. 2.8.2 Práce Práce je lidská innost, jejím výsledkem jsou produkty, které nemusí být ur eny k okamžitému použití nebo spot eb . Práce z hlediska stvo ení: innost, která vytvá í

lov k m l zahradu Eden obd lávat a st ežit.221 Práce je

hodnoty.

lov k, který pracuje, napodobuje tv r í

samotného Boha, na prvním míst by m la být služba, ob tavost pro druhé by být motivována jen odm nou. Nový zákon se zabývá zejména

innost

a nem la

inností Ježíše

Krista.222 Práce z hlediska evoluce: má mít podíl na p em n

lov ka. Beneš ve své knize Homo

sapiens sapiens uvádí: „ S neoby ejn zru nýma rukama mohli hominidi vyniknout ve výrobní

innosti..

Nástroje

musely

mít

od

za átku

mimo ádný

evolu ní

význam…Po ádný sukovitý klacek, který t ímal inteligentní hominid v ruce, musel být mnohem ú inn jší než drápy nebo vycen né tesáky. Hominidé zd dili vynalézavost a s ní ilost ruky.“223 Práce je v evoluci popisována jako proces, kdy hominidé za ali užívat b žné p edm ty jako nástroje. ______________________________________________________________________ 220


221

Bible, 1Gn, 23

222


223


behaviorálních a sociokulturních adaptací, s. 23

79 2.8.2.1 Používání nástroj Podle evoluce tím, že

lov k za al využívat b žných p edm t

k nejr zn jším

innostem, pot eboval volné ruce, nap ímil se a m lo dojít k rozvoji mozkové innosti. Užívání nástroj

zví aty: Užití nástroj

u zví at je zam eno jen jedním sm rem

k dosažení konkrétního cíle. Kámen slouží k roztlu ení potravy nebo zahnání nep ítele.224 Užívání nástroj

lov kem: je v odlišnosti užívání p edm t (nástroj ), které nemají

jen jedno uplatn ní pro danou situaci, ale jejich používání se prom uje. Použití kamen neslouží jen k házení nebo rozbíjení, ale je možné je použít i jinak. P edstavy a využití p edm t se liší od jednoduchého využití zví aty.

lov k plánuje a p emýšlí,

jakým zp sobem co ud lá, p edstavuje si to ve své mysli. 225 2.8.3 Kritika evolu ního názoru na vznik práce Evoluce p edpokládá, že lidé odvozují svoje schopnosti od zví at. B žné používání primitivních

nástroj

m lo

zdokonalit

ruku,

podpo it

vývoj

mozku

a vynalézavost. Výrobní innost v sou innosti s dalšími spole enskými aktivitami se stala v hominida ním procesu faktorem p ímo úst edním. Vypadá to, že jakmile náš p edch dce klacek uchopil do ruky, ihned z n j ud lal nástroj k práci a ta ho postupem doby polidštila. Podle názoru n kterých v dc

„moderní

lov k“ chodil vzp ímen

ješt

p ed

rozvojem dalších schopností.226 ____________________________________________________________________ 224

VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata? s. 130

225


srov. BEDRNOVÁ, E., VELEHRADSKÝ, A., Psychologie práce, s. 14 226


80 Jaké byly další spole enské aktivity, které dovedly lov ka ke zm nám chování, nejsou popsány. Dá se p edpokládat, že

lov k mohl napodobit n které

zví ecí

dovednosti. Odlišnost je v tom, že usoudil, že jsou pro n j výhodné, zdokonalil je, za al je plánovit využívat. Cílená a uv dom lá innost, která nep ináší okamžitý prosp ch, je odlišná do instinktivního chování zví at. Práce je lidská a

solidaritu

innost,

k lidem.

Je

je projevem tvo ivého ducha. Má vyjad ovat lásku realizací

osobnosti

a

p ispívá

k uskute ování

a harmonickému rozvíjení osobnosti.227 Má pro lov ka velký význam, možná mnohem v tší než si sám p ipouští. To se ukazuje tehdy, když práci ztratí. Z osobní zkušenosti vím, že pro n které handicapované se práce stává napln ním smyslu života, cht jí pracovat, být zapojeni ve spole nosti. V knize Život z víry stojí: „Všichni lidé p ispívají svou smysluplnou inností ke zdokonalování stvo ení a slouží blahu ostatních.“228 2.8.4 Fantazie Fantazie je výhradn

lidská schopnost p edjímat abstraktní pojmy na vnit ním

zobrazení ur itého jevu. Biologický úkol fantazie je zam ený na p ežití, kdy riskujeme v p edstavách, abychom byli úsp šní v p ípadech nouze.229 P estože u zví at obdivujeme n které jejich díla, stavby, jsou to výsledky jen nejvýhodn ji naprogramovaných inností. Fantazie z hlediska stvo ení: je Boží dar. Schopností lidské duše je tv r í fantazie. Vlastnosti a vlohy prop j ené Tv rcem jsou ješt nedostate n známé, ale nejsou lov ku p id leny trvale. Pokud by lov k tento dar nepoužíval správn , m že

on j

p ijít.230 ______________________________________________________________________ 227

BOUBLÍK, V., Teologická antropologie, s. 89-90

228


229

SCHIDTBAUER, W., Psychologie, lexikon základních pojm , s. 47

230

KONDRYS, F., O duši lidské, KD, eské Bud jovice, prosinec 2009,

nepublikovaný rukopis

81 Fantazie z hlediska evoluce: rakouský léka a zoolog Konrád Lorenz, vysv tloval vznik lidské jedine nosti a inteligence na základ hravého chování, které si lov k udržuje i v pokro ilém v ku a které p edstavuje možnost, jak se u it s objevovat nové cesty k ešení ur itých úloh. 231 Fantazie není spojena jen s dobrou reakcí na p ežití, ale fantazie souvisí se smyslem pro krásu. P íjemný pocit, který v nás vyvolávají ur ité jevy, jsou uchovávány v mysli.232 Je to schopnost, která je výsadní pouze lidem a to ješt ne všem stejn . Zvláštní na vnímání a p edstavách sv ta je pot eba souladu v b žném život . Cílen vytvá íme stavby a v ci, které mají geometrické tvary. Žijeme v domech, které mají pravé úhly, vytvá ené v ci jsou d litelné na shodné

ásti podle osy vertikální,

horizontální nebo obou. Žádné zví e nemá pot ebu vytvá et útvary v p írod , které by zanechalo pro další generace na památku, nemá pot ebu krášlit svoje obydlí jen pro osobní dobrý pocit, nerealizuje se v estetické innosti. 2.9 Motivace, agresivita, altruismus Smyslové orgány

lov ka vnímají stejn

jako u každého jiného savce.

lov k

srovnává vzniklé situace a pot eby, nedochází jen k uspokojování základních pot eb, ale m že se rozhodnout i proti svým základním pud m. 2.9.1 Motivace Lidská motivace je ovlivn na kulturním a sociálním prost edím. Východiskem motivace je nap tí, ozna ované jako pot eba. Pot eba je projevem nedostatku. Nedostatky t ídíme na biologické, psychologické a sociální.233 ______________________________________________________________________ 231

LORENZ, K., Takzvané zlo, s. 232

232


233


82 Podle evoluce tvo í motivace biologický základ vývoje. Reprodukce života jedince a druhu je zajišt no systémem motiv , chováním a instinkty. 234 Motivace z pohledu stvo ení souvisí se slovy být a dobrý. Není to bytí pro n co, ale bytí sebou samým.

lov k se od po átku odtrhuje od p irozeného života požadavkem

ur itého jednání nebo p esn ji zdržení se ur itého jednání z nadindividuální, božské perspektivy.235 2.9.2 Agrese Slovo agrese je odvozeno z latinského aggredior s významem napadnout, ude it. První význam slova agrese ve smyslu napadnout je politický jev,

týká se napadení

státu státem. Druhý význam slova agrese se týká napadení jedince jedincem. T etí význam je používá pro charakterizování zví ecích projev .236 Zlý jako zví e? Zví ata jsou nesprávn ozna ovaná za zlá, agresivní. Z ejm tento pocit pochází z dob, kdy lov k a zví e m li podobné šance p i lovu. Zví e zabíjí ko ist tehdy, když se chce nasytit, nevede ho k tomu agresivita ani vztek. Zví e napadá a bojuje

o svá

práva: obrana teritoria z d vod potravních a zachování druhu. Tady zví e prožívá vztek i agresivitu, ale v tšina souboj je adou typických postoj a projev . Nejprve je to vyhrožování a zastrašování, vy kávání a opakuje se ada rituálních postoj , jako poslední je souboj.237 V b žné mluv

asto ozna ujeme projevy lidského a zví ecího chování stejným

pojmem. Zví at m p i tom p isuzujeme vlastnosti, které jsou spíše vlastním nám lidem. U agrese musíme p ihlížet k tomu, zda se jedná o reakci nau enou na ur itou

situaci

______________________________________________________________________ 234


235


236

MOHRING, W., Zlý jako zví e, s. 10

237

tamtéž, s. 44

83 v prost edí

a

nebo

o

agresi

zd d nou.

Agresi

rozd lujeme

na:

zlobnou

a instrumentální (lov). K agresi pat í: útok, ale i obranný útok, út k. 238 Jsou p í iny agresivního chování v povaze lov ka nebo v jeho biologickém d dictví? Válka podle knihy Zví e v nás je teritoriální spor. D vodem k válce je pot eba rozší it své teritorium

nebo n kdo jiný, kdo má zájem o naše území. Nedostatek prostoru

a zdroj je d vodem ke zvýšení agrese. Zdravé zví e, ve zdravém prost edí, si tedy nelibuje v agresivit .239 Jak m žeme vysv tlit agresivitu lov ka? Nápadnými projevy jsou trestné iny ublížení na zdraví, zneužívání d tí, týrání žen, šikana, vandalismus a další. Je možné usuzovat, že chybné lidské chování je produktem velkého po tu lidí v jednom prostoru? Podle evoluce asi ano. Evolu ní teorie p edkládá, že za vztek a agresi m že ur itá ást mozku. V mozku vyšších obratlovc jsou centra pro agresivitu a centra pro její tlumení.

240

Zvýšená

agresivita se projevuje v nep im ených situacích: dlouhý pobyt v izolaci, nátlak jiného lov ka, nemožnost odpo inku. Nahromad ná agrese se projeví mnohem siln ji. Kritika evoluce:

lov k m že na zát žové situace reagovat jinak než z roviny

biologické.

Biologická koncepce jednání je zjednodušená.

promýšlet,

zvažovat,

a

svoje

chování

posuzovat

lov k m že a musí

z hlediska

spole enského

a z hlediska lidského. lov k by nem l být zam ený jen na sebe. __________________________________________________________________________________________________________ 238


239

GLASS, J.D., Zví e v nás, s. 120

240

MOHRING, W., Zlý jako zví e, s. 68

84 Agrese ve stvo ení: jednání lov ka je zatíženo prvním h íchem. Božím plánem je život, nikoliv bezpráví, násilí, lži, smrt.

lov k se nechává svést hadem. Následky

tohoto inu jsou velké. Muž a žena se odcizují, lov k p ekra uje hranici k druhému lov ku. Podle Augustina lov k musí volit mezi Boží láskou a sebeláskou, snažit se žít dobrý život.241 Zobrazení Boží lásky v nás je vztah k druhým lidem, sebelásku musí mít každý živo ich, každé zví e, aby p ežilo. 2.9.3 Altruismus

Altruismus je chování, které se vyskytuje u spole ensky žijících jedinc , kte í si pomáhají v nesnázích.242

Altruismus zví at se vyskytuje u n kterých druh

zví at, která si tímto chováním

zajiš ují podobný p ístup k sob , pomoc v dob , kdy nejsou úsp šní. Jde o budování vztah na základ prosp chu. Mezi šimpanzi je b žn rozší eno ud lat n co za n co, n co nebo pro n koho. Jednotliví lenové tlupy se r zn spojují tak, aby ze svých „p átelství“ m li prosp ch. V tlup šimpanz

vládne samec alfa. Jeho postavení je

závid níhodné, má nejlepší jídlo a pat í mu všechny samice. Vztahy mezi „p áteli“ se m ní podle toho, jak jsou pro koho výnosné. V dce pot ebuje spojence a tak se chová „p átelsky“. Na druhé stran si m že být jist jejich podporou. Prosociální chování je pozorováno u dalších druh

zví at, kte í žijí ve skupinách. Ve velkých zví ecích

rodinách existuje d lba práce, nelovící lenové dostávají podíl z ko isti. 243

Jak prosociální je lov k?

U zví at platí, že se vyplácí pomoc jedinci ze své skupiny. Také lov k pomáhá p edevším jedinc m své skupiny. Odlišuje se tím, že má v zájem nezištn pomáhat __________________________________________________________________________________________________________ 241


242


243


85 i naprosto cizím jedinc m, dokonce i jiným druh m. Dá se íct, že lov k je

schopen

pomáhat i svým nep átel m. Pokud hovo íme o prosociálním jednání

lov ka,

p edpokládáme, že se jedná o nezištné chování. Tím se lidský altruismus liší od altruismu zví at.

Je možné odvodit altruismus z p irozeného výb ru? Z stává otázkou, zda je možné, aby náš prap edek, který m l stejné podmínky pro život jako zví ata, jednal a mohl jednat prosociáln , nesobecky. Jestli se nezištn staral o nemocné, slabé, staré jedince své skupiny, cizí jedince nebo jedince z ad živo ich .

V knize Zví e v nás je lí en p íb h šimpanz v p irozeném prost edí, kdy jedna ze samic druhé p íslušnici téže tlupy usmrtila mlád , které sn dla. Ob samice pocházely ze stejné tlupy, ob m ly mlá ata s v d ím samcem.O šimpanzích se p edpokládá, že si v tlup

navzájem pomáhají, chovají se altruisticky. Zabití mlád te nebo-li získání

ko isti tímto zp sobem je neobvyklé. Neobvyklé bylo, že v dce tlupy nem l zájem se zastat svého potomka a p ipustil agresivní chování samice. Z ejm to bylo pro n j výhodné. 244

Podle p irozeného vývoje: by se lov k m l chovat prosp šn , tedy vynakládat své úsilí jen tam, kde bude odm n no. Altruismus je charakterizován „n co za n co“. Altruismus z pohledu stvo ení: život není nezávazný, je úkolem od Boha a to se má promítat ve služb k bližním. Kristus má soucit a pochopení pro slabé, bezbranné a nemocné.

245

lov k má pomáhat t m, kdo pomoc pot ebují, nejen p íslušník m své

skupiny. Lidský altruismus zahrnuje pomoc i pro jiné druhy živo ich . Otázka jedine nosti

lov ka z hlediska evolu ní teorie je dána tím, že

lov k

schopnosti, vlastnosti, které sdílí se zví aty zdokonalil. P isp la k tomu obratnost ruky, ______________________________________________________________________ 244

GLASS, J.D., Zví e v nás, s. 146-148

245


86 složitý mozek a jeho innost.

lov k si uv domil sebe sama v souvislostech. N které

lidské dovednosti vznikali ze složitých sociálních vztah . Mravní základy se vyvíjeli jako spole enská pot eba, víra v Boha jako p ekonání strachu. Tím ješt není potvrzeno, že to tak opravdu bylo. Jakým zp sobem lov k získal sv j rozum a morální základy z evoluce nevyplývá. Podle mé zkušenosti materiální pohled na soužití v lidské spole nosti nerozvíjí mravní základy

lov ka takovým zp sobem, aby jeho chování nebylo zam eno

sobecky. Zví e i lov k umí rozlišovat mezi dobrým a špatným.

lov k, který nebude

mít umožn no setkávání s p esahem oby ejného sv ta, stejn

tyto zážitky bude

vyhledávat. lov k, který bude lp t na hmotných statcích, nebude mít svobodnou v li. lov k, který bude zhodnocovat vše jen z pohledu mít a vlastnit, bude mít zkreslené sv domí.

lov k, který bude odvozovat svoje vlastnosti jen z biologického základu,

bude se redukovat jen jako žijící tvor se zdokonalenými vlastnostmi. Evolu ní teorie nem že empiricky dát odpov v le, ctností, pot ebu smyslu, tv r í

na vznik v domí, sv domí, svobodné

innost a fantazii, ani na lidskou agresivitu

a altruismus. 3 Sociální vztahy lov k pat í mezi sociální živo ichy, pot ebuje se realizovat mezi ostatními lidmi. Sociální chování je souhrn jiných instinkt , které se uskute ují v základních kategoriích

chování. Živo ich je sociální, jestliže chce být p i svých

innostech

v blízkosti nebo interakci len svého druhu. 246 Formy uspo ádání u zví at: jednotlivec, matka a mlá ata, rodi e a mlá ata, v tší rodina, skupina, stádo nebo hejno, agregace 247 ______________________________________________________________________ 245


246


247

tamtéž, s. 320

87 Ke vzniku skupin dochází dv ma zp soby po dosažení dosp losti zví ata z stávají ve sme ce nebo vzájemným setkáním, kdy se jedinci p ipojí k otev ené anonymní spole nosti. 248 Formy uspo ádání u lov ka: jednotlivec, jeden rodi a d ti, rodina, širší rodina, malé skupiny, velké skupiny, dav, populace

Význam a výhoda spole ností zví at: ochrana p ed nep ítelem, spole né stavby a úkryty, usnadn ní získání potravy - vzájemná spolupráce p i lovu, d lba práce, zvyšování zdatnosti

249

Podle evoluce se charakter lidské spole nosti a její vývoj odráží v u ení v souvislosti se spole ností. Spole nost zahrnuje jedince, jejich vztahy a danou strukturu spole nosti. Být

lov kem znamená realizaci

struktury instinkt

biogenetického i sociálního programu: „Pevné

byly rozbity, aby byla dosažena v tší pružnost a vyšší úrove

integrace chování.“250 Vztahy ve spole nosti, rodinné vazby, manželství vše podléhá p irozenému vývoji, který zákonit volí nejlepší cestu ke zdokonalení druhu, jeho schopností a zp sobu zachování jedinc . Podle této charakteristiky lov ka a jeho soužití ve spole nosti, je sou asný stav nespolupracujících

len

rodin, neúplných rodin, odklon od povinností

k lov ku, normálním stavem, který vychází z evolu n

lov ka

zakódovaného pudového

jednání, které není limitováno ni ím jiným než normami, p íkazy a zákazy, platnými v dané skupin . Z hlediska etologie se lov k adí mezi sociální živo ichy a jeho chování se skládá z ady rituál .263

Co je to normální stav? __________________________________________________________________________________________________________ 248


249

DRVOTA, S., Od zví ete k lov ku, s. 338

250

tamtéž, s. 437

88 Podle evoluce jsou normálním stavem pravidla, která se utvá í ve vzájemném soužití. Jsou to m ítka, jak máme utvá et své chování, jsou to p íkazy, zákazy a na ízení. Je to zp sob jednání, který je tolerován skupinou.

Podle stvo ení je to jednání podle Boží v le, jednání podle p ikázání lásky ve vztahu lov ka k lov ku. Jsou to etické normy, které jsou jednozna né a nedají se libovoln vykládat.251

3.1 Rodina, manželství, výchova potomk

Za základní jednotku ve spole nosti je pokládána rodina. Rodina se skládá z rodi a d tí. V lidské spole nosti partne i vytvá í svazek, oba se podílí na funkci rodiny, výchov d tí.

Podle stvo ení: Manželství ve spole nosti je prioritní, vztah mezi partnery jsou stanoveny Bohem Bible „..uvedl Hospodin B h na lov ka mrákotu, až usnul, vzal jedno z jeho žeber… a utvo il z n j ženu. … lov k p ilne ke své žen a stanou se jedním t lem.“252 Muž a žena se v manželství vzájemn obohacují, jejich svazek má trvat i po skon ení období plodnosti jednoho z nich, není založen jen na sexu.

V životu z víry: „Podle Starého zákona je lov k stvo ený k Božímu obrazu jednotou duše a t la. B h stvo il lov ka ke svému obrazu, stvo il ho jako muže a ženu, pohlavn odlišné a k sob p i azené.“253 Tamtéž: „V Novém zákon je Boží ád stvo ení pro život muže a ženy potvrzen

a umocn n. Oba mají stejnou d stojnost

p ed Bohem

a p ebírají spole ným úsilím zodpov dnost za manželství a za manželský život.“ 254 ______________________________________________________________________ 251


252

Bible, 1Gn, 21,25

253


254

tamtéž, s. 249

89 Podle stvo ení lidé m li žít v páru, být manželem a manželkou. Z manželství se m ly rodit d ti, všichni tvo í rodinu, ve které je závazkem vzájemná d v ra a pomoc. Podle evoluce: Lidé za ali žít v páru, protože to pro n bylo z ejm výhodné. Svazky mezi zví aty: u v tších savc

existuje výjime n

párové soužití, v tšinou

existuje skupinové soužití s v d ími jedinci, kte í jako jediní se rozmnožují. N kte í savci žijí samostatn , pouze v dob pá ení si hledají partnera, výchovu zajiš uje matka sama.255 Rozmnožování zví at:

na rozmnožování mají velký vliv prudké zm ny v dostatku

potravních zdroj a v sociálních vztazích. Nejlepší sociální a ekologické podmínky zaru ují optimální vývoj zárodk mlá at. D ležitý je výb r kvalitního samce. Zví ata mají dva typy strategie pro p ežití potomk . R strategie - rychlý vývoj, menší velikost t la, kratší délku života, velký po et potomk , rychlý nástup pohlavní dosp losti, malou pé i o potomstvo, mén výkonný centrální nervový systém K strategie - pomalejší vývoj, v tšinou v tší velikost t la, delší doba života, menší po et potomk , delší dobu pohlavního dospívání, vysokou rodi ovskou pé i a výkonn jší mozek 256 Podle evolu ní teorie manželství z ejm vyplývá ze sociální výhody vlastnit jednoho trvalého partnera. To odporuje Darwinovi, protože zájem samc

je spá it se s co

nejv tším po tem samic. Tím se zajiš uje p ežití druhu. 257 ______________________________________________________________________ 255


256


257

DARWIN, CH., O p vodu lov ka, s.189

90 Darwin asi p edpokládal, že ve skupinách prvních lidí bylo výhodné, aby se tvo ily páry. Jenže to odporuje zjišt ným poznatk m o sou asných primátech, kte í žijí skupinov , ale tém

všem savc m, kte í žijí skupinov . Vedoucí samec nedovolí

utvá ení pár , je vlastníkem všech samic. Také u p edch dc Homo sapiens sapiens se p edpokládá, že žili skupinov . Promiskuita zví at: Mezi primáty je jen málo druh monogamních. U skupinového soužití primát se jedná o polygamii, kde jeden samec ovládá více sami ek. Ve v tších skupinách je promiskuita, ur itým zp sobem omezená, protože je vyhrazena jen n kolika dominantním samc m. Mezi zví aty, které žijí samotá sky, se samice se pá í s úsp šn jším.258 Mezi primáty, kam je evolucí azen i lov k, je velmi malé zastoupení párového soužití. Velcí primáti šimpanzi, gorily a orangutani žijí ve skupinách, kde jsou vztahy uspo ádány podle hierarchie. Tlupy šimpanz se skládají až z 60 zví at, které se d lí na menší volná spole enství. Sdružují se do asn

nap íklad k lovu. Samice

upozor uje na p ipravenost k pá ení zdu ením kolem pohlavních orgán .259 Promiskuita lov ka:

Z hlediska p irozeného výb ru by promiskuita lov ka byla

pochopitelná, protože vzhledem k p ebírání nejvýhodn jších

strategií, je p edávání

gen t mi nejlepšími dobrou investicí. lov k jako jediný druh odd lil rozmnožování od sexuální aktu, tím u n j vznikla možnost tém

denn vyhledávat vhodné (p ipravené) partnery. Samice zví at, pokud

nejsou fyzicky p ipraveny k rozmnožování, nejen, že nemají pohlavní zájem o samce, ale samce velmi tvrd odhání.

lov k m že provád t pohlavní styk i mimo dobu

plodného období ženy. Mezi n kterými lidmi je daleko v tší zájem o pohlavní styk než o reprodukci. Sou asnost je taková, že tento zájem je podporován státní politikou, ochrana proti necht nému ot hotn ní je b žn realizována v léka ských ordinacích jednoduchým p edepsáním antikoncepce. Dochází tak vlastn k státem podporované promiskuit , která si sebou nese i zjednodušený p ístup k odpov dnému chování. ______________________________________________________________________ 258


259

Šimpanz u enlivý, [online], [12.4.2011],

dostupné na: http://www.ezoo.czphp?zví e_id=15

91 Promiskuita u

lov ka nezaru uje p edávání nejlepších gen , nezaru uje výb r

nejlepšího partnera, protože promiskuitní partner není spolehlivý pro sociální a ekonomické zajišt ní d tí. St ídání partner p ináší snížení prost edk pot ebných k jejich výživ a výchov . Osam lý rodi jen s obtížemi plní ob role rodi , které jsou zapot ebí k výchov d tí. Rozvrácená rodina, nový svazek, nejsou dobré pro pot eby d tí. Mojí osobní kritikou evoluce jako jediného názoru, který je p edkládán d tem a mládeži, je vysv tlování chování zredukovaného jen na biologický základ. D ti se v tšinou p iklání k tomu, co je pro n atraktivní a tím otázka vztah a p edevším sexu je. Z mojí zkušenosti s d tmi: již v 8 letech si d ti všímají pohlavní odlišnosti. Sou asná doba zd raz uje sexuální symboly. Naše tak zvané „celebrity“ nejsou lidé, kte í n co dokázali, ale lidé, kte í vystavují na obdiv svoji krásu, um le p etvo enou (zv tšování poprsí, úprava obli eje), svoje postavení (peníze a moc) a promiskuitní vztahy. D tem se tento vzor dostává prakticky z celého okolí, které je zajímá. Co je nezajímá, je vysv tlování, protože to se velmi asto d je jen ve škole. Jako p íklad uvádím lánek z asopisu pro starší d ti ABC v lánku Ty, já – a ona , kde se o promiskuit píše: „Pod tenkou slupkou civilizace a kultury se ukrývá p irozenost zví ete, která ur ovala naše chování po miliony let. V každém z nás d ímá divoké zví e, dávný p edek ze savan. …mimozemský zoolog by nás posuzoval podle naší p íbuznosti s ostatními lidoopy a na základ podobných znak by usoudil, že lov k je mén promiskuitní než šimpanzi a má menší sklony k polygamii než gorily, bezvýhradnou v rnost jednoho muže k jedné žen by ur it

nep edpokládal. …Z biologického hlediska je ob asná nev ra zcela

p irozená.“ 260

lánek sice dále uvádí, že lov k p ekonává tyto vrozené p edpoklady

rozumem a skupinovými normami. Ale íkat d tem, co se smí a nesmí, je více zatvrdí proti omezování. Navíc d tem je vlastní do ur itého v ku heteronomní vnímání. Dnes je také mnoho z nich vychováváno nevlastními otci a mají nevlastní sourozence. Promiskuita, i když takto nenazývána, je pro n naprosto normální. Druhým velmi závažným problémem, který možná souvisí s promiskuitou, je ______________________________________________________________________ 260

Ty, já – a ona, ABC, asopis generace XXI. století, s. 36,

vydává Ringier R, a.s., Praha, ro ník 51, .2 vyšlo 17.1.2006

92 nesezdané soužití mezi rodi i. Rodi e se tak daleko snáze rozcházejí a hledají nové vztahy. Mají další d ti, které se tím, že jsou dlouho závislé na pé i rodi , stávají ohroženými.

Nebezpe í pro nevlastní potomky: ve skupinách, kde dojde k vým n v dce, dochází k tomu, že nový samec zabije d íve narozená mlá ata. Pokud by

u lidí platilo to, co

u zví at, nový partner by m l zájem rozmnožit své geny, d ti v t chto nových svazcích, by byly ohrožené usmrcením. 261

Podle stvo ení: V Desateru jsou p ikázání šesté: nezesmilníš a deváté: nebudeš dychtit po žen svého bližního, které stanovují rámec. Jeho p ekro ením dochází k porušení mravního ádu.262 Ve Starém zákon se zmi uje, že muži m li více žen, ale jen za p edpokladu, že se o n a své dokázali postarat. Pokud budu posuzovat lov ka podle etologického hlediska, strategie, kterou si vyvinul pro vývoj a výchovu d tí, je špatná. Strategie K, delší starost o

mlá ata se,

rodinný život, zodpov dnost a d lení pé e, se ukazuje jako nadm rn zat žující vzhledem k p irozené pot eb muž .

Strategie ochrany mlá at p ed usmrcením: jednou u uplat ovaných strategií je spole ná výchova mlá at.. Výpomoc p i výchov

mlá at se d je ve skupin

vzájemn

p íbuzných zví at, v tšinou samic. 263

3.1.1 Soužití prvních lidí Evolu ní teorie p edpokládá, že si každý muž vybral svoji partnerku a s ní se snažil mít hodn d tí. ______________________________________________________________________ 261

Zrzavý, J., Pro se lidé zabíjejí, s. 54,

262


263

Promyky, mangusty a surikaty, 100+1, vydává 100+1 a.s., Praha, 2008, íslo 7/2008,

s. 32-35

93 Život p edch dc

lov ka podle evolu ní teorie: hominidé žili v malých skupinkách

(odvozováno pravd podobn od sou asného soužití lidoop ). S rozvojem plánovitého získávání potravy se první lidé trvale usadili na jednom míst , konflikty ešil v dce. Popisovaný vývoj se neliší od struktury spole enství zví at. 264 V nové struktu e soužití muže a ženy, v párovém soužití, bude prioritním velký po et d tí. Zvýšený po et porod jedné matky sníží zdraví narozených d tí. Zájem bude jen o ty nejsiln jší, slabé budou odkládány nebo usmrcovány. Po ztrát schopnosti plození bude žena nahrazena mladší, plodn jší, nev ra bude pochopitelná, protože nikde nebude zaru eno, že se jeho d ti dožijí dosp losti a genetická linie bude zachována. Co by znamenalo u lov ka ídit se p irozeným výb rem: plodný muž má možnost denn p edávat své geny. Žena m že své geny p edávat, p i dosažení své pohlavní zralosti a do konce období, maximáln jedenkrát ro n (u jednoho dít te). Vzhledem k dlouhému období výchovy dít te, by muž nem l zájem ekat, pot eboval by p edávat své geny. Darwin p edpokládal, že v kulturní spole nosti bude platit, že po et d tí v rodin , se bude ídit podle schopností otce zajistit sociální zázemí rodiny. 265 Soužití podle stvo ení: V lidské spole nosti od za átku existuje mravní základy, které soužití upravují. Rozhodnutí žít párov a dop át d tem ochranu obou rodi , zv tšuje jejich možnost zdárného p ežití. Podle Bible: „… lov k pojmenoval svou ženu Eva, protože se stala matkou všech živých“266 Hodnota d tí z pohledu starozákonních praotc byla nesmírná. V d tech pokra oval jejich rod, jejich život. Založení rodiny obsahovalo také závazek se o všechny leny postarat. Soužití v rámci rodiny nebylo jen z d vod ekonomických, lidé spolu z stávali, protože k sob m li vztah, m li se rádi, cítili k druhému zodpov dnost. Jejich snaha byla zajistit svým blízkým dobrý život. ______________________________________________________________________ 264

GLASS, J. D., Zví e v nás, s. 119

265


266

Bible, Gn1 20

94 Co je dobrý život z hlediska zví ete: pokud zví e pozorujeme v p irozeném prost edí, dá se íct, že jeho dobrý život je závislý na uspokojení pot eb. Být zdravé, syté, mít dostate n velké teritorium, hodn partner k rozmnožování, málo nep átel.

Co je dobrý život z hlediska lov ka: lov k ke svému životu pot ebuje podobné podmínky k životu. Jeho odlišnost spo ívá v tom, že pot ebuje znát smysl života. Otázka dobrého života z hlediska není v uspokojování pot eb, ale je ve správném jednání a správném život . Materialistický pohled na život, kdy rozvoj v dy, techniky usnadnil n které innosti lov ka, p inesl snahu zprostit se odpov dnosti za své skutky. Darwin p edpokládal, že lov k jako poslední lánek vývoje, se bude chovat odlišn od zví at. Protože žil v siln v ící spole nosti, nemohl odhadnout, co se stane, když se lov k stane „nejvyšší bytostí“, která se nemusí ni emu pod izovat ani mít odpov dnost. Jako dobrou investici, pro rozmnožování lov ka, vid l ve spole enském postavení, finan ním zajišt ní, úsp chu. Ve spole nosti, která povýší materiální zázemí nad duchovní v ci, dochází k rozpadu mravního

ádu.

lov k bude volit tu strategii p ežití, která se pro n j stává

nejvýhodn jší. Hodnota lov ka a jeho d stojnost se p enáší do linie úsp šnosti. Dobrý život bude sm ovat k vyhledávání slastí. Odpov dnost, která se promítá v morálních zásadách, bude potla ována tvrzením o nutkavých pudech. Na prvním míst bude u lov ka sexualita a výb r nejplodn jšího partnera, pro p edání nejv tšího po t gen . Mravní základy spole nosti budou odvozovány z p ání vedoucích jedinc nebo jejich osobního života.

lov k ke svému osobnímu r stu pot ebuje vn jší svobodu, ale je d ležité, že se m že rozhodnout, eho chce dosáhnout, co mu umožní, aby se cítil ve spole nosti dob e. 267 __________________________________________________________________________________________________________ 267

SOKOL, J., Filosofická antropologie,

lov k jako osoba, [online], [cit.13.4.2011],

dostupné na: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/

95 3.2 Hledání dobra ve spole nosti V 18. století se objevily dva významné mravní názory kategorický imperativ a utilitarismus. Podle Kanta je in morální, když ho lze zevšeobecnit. Podle Benthama a Milla je in dobrý, když vyvolává spokojenost a špatný, když vyvolává bolest.268 3.2.1 Kategorický imperativ a utilitarismus Kategorický imperativ: Kant formuloval požadavek, který se týkal každého lov ka. lov k m l jednat tak, aby jeho jednání mohlo být pro druhé p íkladem. Dobrým lov kem by potom byl ten, kdo by p em nil své nesmím na nemohu. 269 Utilitarismus: je soubor takových pravidel, kde se rozhodování lov ka p esouvá na hodnocení expert a m ní mravní normy v normy technické, se nazývá utilitarismus. Platí, že se prosp šnost ídí v tšinovým požadavkem, nejsou v platnosti intuitivní postoje, zbavuje sv domí svéprávnosti ve prosp ch ideolog a technokrat .270 Kritika utilitarismu: posuzování jednotlivce z hlediska prosp šnosti celku je ovlivn no zám rem vedoucích jedinc spole nosti. V lidské spole nosti neplatí, že by vládl vždy po všech stránkách ten nejlepší. Tak by se mohl ospravedlnit každý zlo in, který by m l ur itý prosp ch pro ur itou ást spole nosti. Zodpov dnost za vlastní skutky by se tak mohla schovávat za celek a ideologii a lov k by byl vystavován manipulaci.271 Utvá ení mravního základu z hlediska evoluce:

lov k je formován na základ

požadavk prost edí, vychází p itom z poznatk , které získal v d tství. V situaci, kdy jedná uplat uje siln jší pohnutky, které jsou potom konfrontovány s hodnocením okolí. Protože lov k touží po ocen ní, snaží se jednat tak, aby se mu ho dostávalo

a tak

vzniká mravní základ jeho jednání.272 __________________________________________________________________________________________________________ 268

STEWARD, R., Myšlenky které utvá ely sv t, s. 80-81

269

SPAEMANN, R., Základní mravní pojmy a postoje, s. 61-62

270

tamtéž, s. 59

271

tamtéž, s. 60

272


96 Kritika mravních základ z hlediska evoluce: Darwin podléhal názor m „civilizované“ anglické spole nosti konce 19.století. Anglie, byla koloniální velmocí, kde se život lidí, zp sob obživy a cíle jednání odlišovaly od toho, co Darwin znal. I když Darwin sám nebyl rasista, podléhal p edsudk m. Nadhodnocoval dosažené znalosti a dovednosti anglické spole nosti proti praktickému životu „primitivních“ národ . Znalosti, které m ly platnost v prost edí dostatku, srovnával se znalostmi lidí, kte í žili jednoduchým zp sobem života. Sám se nikdy nedostal do takové situace, kdy by byl ohrožen p írodními vlivy, nemohl nikdy docenit jednání „primitivních“ lidí, žijících v souladu s p írodou a jejími zákony. Popsané mravní základy jsou pln poplatné své dob a kultu e.Je oce ováno dobré

spole enské postavení a získané bohatství. Darwin

se snažil idealizovat spole nost, spole enskou vrstvu, ke které pat il. Do jaké míry vnímal

nemajetné spoluob any, jak s nimi soucítil, zda je považoval za sob rovné,

nevím. Pokud by platilo, že všechna „nej“ má vládnoucí t ída, nejspíš by p edpokládal, že lidé, kte í se narodili do chudých pom r a za celý sv j život se z nich nevymanili, prost nebyli tak zdatní.273 3.2.2 Obecné blaho - obecná v le Otázkou jaké má být dobré soužití ve spole nosti se zabýval J.J.Rousseau. Obecná v le: Rousseau za obecnou v li nepovažoval pouhou v li v tšiny, ale jako v li nastolit obecné blaho. Potíže nastávají p i zavedení obecné v le do praxe, protože n kdo musí rozhodnout, co bude tím základem. Rousseau tvrdil, že obecné v li se musí každý pod ídit „bude donucen ke svobod .“ 274 Kritika obecné v le: n kte í kritici objevili v tomto názoru možné východiska pro totalitní náznaky. Rousseau se nedožil negativní podoby obecné v le v podob masových poprav gilotinou (popraveno 17 000 lidí) ve Francii koncem 18. století.275 ______________________________________________________________________ 273


274


275

tamtéž, s.55

97 Hledání dobrého soužití lidí ve spole nosti z menšinového pohledu není možné, protože jedinci budou prosazovat své zájmy. Dobré soužití z hlediska v tšiny m že obsahovat r zná úskalí, protože záleží na motivech v dc v tšiny. Morální zásady, které budou vyplývat jen ze soužití spole nosti, budou vždy ovlivn ny tím, kdo se dostane k moci. 3.2.3 Vláda nejschopn jších Evolu ní teorie po ítá s tím, že p ežívají jen nejschopn jší jedinci. Co p ináší tyto názory v soužití lidí. Z Darwinovy teorie vychází sociální darwinismus, ale také pot eba nad lov ka, který je natolik dokonalý, že se stává v d í autoritou pro ostatní lidstvo. Sociální darwinismus: znamená snahu rozší it „p ežití siln jšího“ na lidské spole nosti, vrstvy a jednotlivce. Tak jako v p írod i ve spole nosti lidé sout ží o p ežití, siln jší nebo lépe vybaveni

vít zí, slabší prohrávají. Podle

sociálních darwinist je

altruismus a milosrdenství proti p írod , protože silní mají právo potírat slabé, jinak dojde k degeneraci lidstva. Dobro innost a sociální pé e udržují naživu mén schopné, vzhledem k tomu, že schopnosti jsou d di né, dochází tak ke zhoršení kvality lidské populace. 276 Nietzsche a nad lov k: n mecký filosof

Friedrich Nietzsche byl p esv d en, že

k es anská morálka slyší na „ instinkty stáda“ a klade d raz na „morálku otrok .“ „Zvýšení hodnoty života“ vyžaduje v tší d raz na kreativitu, jedince povyšuje nad ostatní „v le k moci“ Budoucnost pat í t m, kte í jsou schopni vyniknout nad ostatní. Ten typ lov ka nazýval „nad lov kem.“ 277 Citace z knihy: Tak pravil Friedrich Nietzsche, Soumrak model ili: Jak se filosofuje kladivem: „Každá zdravá morálka je ovládána n jakým pudem, každá nezdravá morálka se obrací proti pud m života.“ ______________________________________________________________________ 276

Sociální darwinismus, [online], [ cit. 20.2.2011], dostupné na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A11n%C3%AD_darwinismus 277


98 „Každá morálka, každé náboženství je nesmrtelným nerozumem.“ „Blud svobodné v le – lidé byli pokládáni za svobodné, aby mohli být trestáni.“ „Zušlech ování lidí morálkou – tvo í karikatury lidí, zr dy, k es any.“ „Nová aristokracie – lov k bude mít poklid, aby se sám vytvo il, v n co nového, vyššího.“ 278 Kritika vlády nejlepších: Myšlenky p irozeného výb ru a p ežívání t ch nejschopn jších spolu s názory n meckého filosofa F. Nietzscheho zneužil ve 30.letech 20. století Adolf Hitler.

ízené selekce a eugenika „pod adných jedinc , ras a národ “ byly dokládané

jako oprávn né. Vytvá ená nová rasa – „nová aristokracie“, m la být oprávn na vládnout sv tu. Vzniklý „nad lov k“ m l mít takové vlastnosti, které by p evyšovaly ostatní rasy. Jen život „nad lov ka“ by m l hodnotu, ostatní lidé by byli vnímáni jen jako prost edky, které by uskute ovaly jeho zám r. 3.2.4 Lépe pracovat – lépe žít Názory evoluce, odstran ní Boha a víry v dar stvo ení, materialistické vnímání sv ta, vyvýšení práce a získání hmotných statk m lo p inést lepší život ve vysp lé technické spole nosti.

lov k by se uskute oval spole enskou prací, která ho uspokojovala po

všech stránkách. Socialismus:„Každý podle svých schopností, každému podle jeho pot eb.“

279

Bylo

základní myšlenkou pro budování nové spole nosti. Cílem se stává odstran ní t íd, kdy stát bude vlastnit výrobní prost edky. Vlastnictví bude p evedeno do rukou d lník a rolník , kte í zvolí své zástupce, kte í ho budou spravovat. Zvolení zástupci se stali novou vládnoucí t ídou, která na oby ejné d lníky

a rolníky nebrala ohled. Cílem se

stalo udržení moci v rukou vládnoucích p edstavitel . Marxismus: p edstavitel byl Karel Marx, který byl p esv d en, že spole enské procesy jsou pod ízeny ekonomice. Víra, morálka nebo kultura jsou vytvá eny p íslušnou ______________________________________________________________________ 278

NIETZSCHE, F., Tak pravil Friedrich Nietzsche, ze staršího vydání Soumrak model

ili: Jak se filosofuje kladivem, s. 28, s. 31, s. 36, s. 39, s. 94 279


99 ekonomickou strukturou. V t ídním boji zvít zí d lnická t ída a nastolí diktaturu proletariátu.

Kapitalismus

bude

odstran n,

vzniklý

socialismus

se

p em ní

v komunismus, kde bude dostatek všeho pot ebného pro všechny pot ebné. 280 Marxismus – leninismus: Lenin zastával názor, že d lnická t ída je omezena vlastní ekonomickou a sociální situací. Proto bylo nutné zvolit takové revolu ní p edáky, kte í mohli diktovat každi ký detail stranické politiky strategie.

281

Tím jsou položeny

základy totality. Stát rozhodl, jaké dobro je dobré pro všechny lidi. Totalita: absolutní moc nad každým ob anem, masová politika, promyšlené kontroly. Cílem je proniknout do myšlení lidí, násilím ideologicky sjednotit celý národ. Nejmocn jším orgánem je policie.282 Kritika nadce ovaní práce: Zajišt ní spokojenosti a dobrého života lov ka se má realizovat v pracovní

innosti. Nepo ítá s existencionální pot ebou po odlišení od

ostatních živo ich . Hmotné produkty spole nosti a dostatek ho na ur itý as mohou uspokojit, ale nebude-li ni ím omezován, bude vyhledávat nové poznatky, situace, které mu budou p inášet vzrušení. Základní hodnota smyslu práce se ztratí. Ztratí i hodnoty

se

lov ka ve vztahu k okolí, k druhým bytostem. K udržení po ádku ve

spole nosti se budou muset zavést opat ení ízená opat ení a vnikne totalita. Totalitní režim je diktaturou, kde neplatí zákony, vyžaduje se poslušnost, která je vynucovaná zastrašováním, soukromí lidí p estane existovat.283 Marxisticko-leninská ideologie: „ Marxisticko-leninská filosofie zavrhla veškeré spekulace metafyzického charakteru a používá teoretického myšlení jako hlavního prost edku od zkušeností k poznání zákon

a formulování kategorií…Zahrnuje

rozmanité stránky vnit ního duchovní a mravního i citového života lov ka, r zné lidské hodnoty a ideály.“ 284 __________________________________________________________________________________________________________ 280


281

tamtéž, s. 45

282

tamtéž, s. 46

283

tamtéž, s. 54

284

GRIGORJAN, B. T., Filozofie o podstat

lov ka, s. 158

100 Marxistická filozofie p ijala evoluci za základ postavení lov ka ve sv t

i jeho

životním poslání, které se má realizovat v práci a v boji proti buržoazním filozofickým a socialistickým teoriím. Komunismus bude novou érou v d jinách lidstva, kde bude lov k nejvyšší hodnotou, bude sociáln , duchovn

svoboden, bude se všestrann

rozvíjet, bude podporována jeho tv r í aktivita a jeho št stí. D ležité je zbavit se metafyzických p estav o objektivních initelích spole enského rozvoje. 285 Kritika marxisticko-leninské ideologie: Myšlenky po odstran ní bídy, hladu, sociálních nerovností jsou dobré. K napln ní t chto myšlenek je zapot ebí t ídní boj s odp rci. Po jejich

odstran ní, se boj zákonit

p enese do vlastních ad. Odklon od ízené

spokojenosti, náznak odlišnosti, by rozpoutal teror a likvidaci „nep izp sobivých“ jedinc . Zjednodušený materialistický pohled na uspokojování pot eb lov ka nejspíš vycházel z t žké situace d lnické a rolnické t ídy. Pokud nemá

lov k zajišt ny

základní pot eby k fyzickému životu, stane se jeho prioritou jejich uspokojení. lov k, který je m že uspokojit, pot ebuje ke svému dalšímu rozvoji další podn ty. P ání, aby lidé žili v dostatku a št stí, m li možnost se všestrann

rozvíjet, je

v souladu s Božím zám rem. Starost o lov ka, jeho úd l, zhodnocení práce d lník se odráží v sociálním u ení církve v encyklikách Rerum novarum a Quadrasimo anno. 286 3.3 Budoucnost lidstva Uv domování si sebe v asové návaznosti pat í k tomu, co lov ka odlišuje od ostatních živých tvor . Plánování a uvažování v delší asové linii je nutné k dalšímu rozvoji lov ka. Otázkami, jaká budoucnost ho nebo jeho d ti eká, se lov k zabývá. Nebezpe ím pro lidstvo se stávají nové v decké a technické vynálezy. „K naléhavým problém m sou asnosti pat í nebezpe í, že lov k díky novým vynález m se za ne považovat za sob sta ného

a nebude hledat nic vyššího.“ 287

Rozši ování možností lov ka je natolik závažné, že nem že být jen otázkou diskuze ______________________________________________________________________ 285

GRIGORJAN, B. T., Filozofie o podstat

286

MARTINEK, C., Cesta k solidarit , s. 72-73

287

tamtéž, s. 72

lov ka, s. 147

101 nebo pokusu a omylu. Je nutné se pokoušet o hlubší náhledy souvislostí. Dosažení velké úrovn pohodlí, bezpe í a spot eby v bohatých zemích z stává v tšin lidí odep ena. Po období optimismu v lidské možnosti se objevují skeptické pohledy na budoucnost lov ka. V tradi ních spole enských seskupeních se za ala vytvá et nová voln jší pravidla. Zm na v pravidlech p ináší nebezpe í zániku kultury dané civilizace. Pokud se lidé budou snažit o její záchranu, objevuje se problém, z jaké autority nebo moci by to m lo být. 288 Nové v decké objevy by m ly sloužit k odstran ní utrpení lov ka, ke zkvalitn ní jeho života. Pokrok, kterého v posledních letech lov k dosáhl, by mohl sm ovat k vylepšení zdravotního stavu, zv tšení bezpe nosti, zabrán ní poškozování svobody a práv celého lidstva. 3.3.1 Kvalitn jší život Co je kvalitn jší život? Je to jeho délka a zdraví? Delší život: Podle odhad je možné udržet t lo p i život až 160 let. Molekulární biologie a genetika nabízí nové možnosti p i degenerativních a nádorových nemocech. Japonští v dci p eprogramovali lidské bu ky tak, aby se z nich mohly vytvá et nové bu ky obnov jakékoli tkán t la.289 Lepší zdraví: Zvýšením v ku prvorodi ek nar stá riziko defekt d tí. Do vají ka mladší dárkyn

se implantuje jádro staršího vají ka. Byla by to možnost pro nápravu

nejr zn jších genetických chorob, ale také vznik geneticky upravených d tí. Americké univerzity oznámily, že se jim poda ilo vyrobit um lé sperma.290 Upravení lidé sv j genetický základ p edají dalším generacím. ______________________________________________________________________ 288



dostupné na: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/ 289

SOUKUPOVÁ, P., Do ká se lidstvo nesmrtelnosti, 21. STOLETÍ, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, . 2/ únor 2008, s. 58-59 290

P EU IL, P., D ti budou mít možná brzy t i biologické rodi e! 21. STOLETÍ,

vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, .1/leden 2010, s. 43

102 Uvád ná informace pochází z populárn v deckého asopisu, je možná spekulativní, ale v n em má pravdu. Být hmotn zajišt n vylu uje denní obavy, zda finan n zajistím sebe a svoji rodinu, není frustrace ze ztráty zam stnání. Nezažívat stres skute n p ispívá k vylepšení celkového zdraví lov ka. Vylepšování vzhledu je také otázkou pen z. Na jedné stran si o úprav vzhledu modelek, zp va ek, herc nebo moderátor m žeme myslet, že to není zase tak d ležité, na druhé stran jim zm ny p ispívají k dobrému pocitu. Náprava vrozených nebo úrazy a nemocí získaných defekt odstra uje vážné problémy fungování lidí ve spole nosti. V minulých letech jsem pracovala jako asistentka pedagoga pro žákyni se sluchovým handicapem, která m la voperovaný kochleární implantát. Naslouchátko za uchem a z n j drátek do mozku. Bylo pro ni velmi d ležité, aby ho zakrývala pod vlasy. Kvalitn jší lé ba (operace kloubních náhrad, zubní protetika, protetika p i ztrátách kon etin) se ídí již dnes tím, kolik si m žete dovolit doplatit. Investice do preventivní pé e m že vylepšit zdravotní stav po stránce fyzické, ale pomáhá již dobrým nalad ním myšlení. 3.3.2 Vylepšená ochrana – nové zbran Pro vylepšení ochrany v dci vymýšlí nové zbran . Zbran , které mají

lov ka

paralyzovat, ale nezabít. Ale p edevším mají ochránit toho, kdo je bude využívat. V n kolika posledních válkách, které vedlo p edevším USA, jsem z televizních zpráv slyšela o zbraních, které by m ly být humánn jšími. Letadla bez pilot a nezachytitelná radary, samonavád cí st ely s p esným zásahem vytý eného cíle, mají minimalizovat ztráty mezi civilisty. Válka je podle evoluce teritoriální spor. adu let se vedou diskuze o agresivit jako vrozené dispozice k násilnému jednání. Podle etolog je biologicky daná a užite ná. Je rozdíl mezi násilím a zlem ve sv t . Ke konání zla nemusí být použito násilí, k decimaci amerických indián p isp l zám rný „dobrý skutek“ britské vlády rozdávání dek infikovaných

ernými neštovicemi. Hromadné vyvraž ování Žid

probíhalo

promyšlen za pom rn malého násilí. 291 __________________________________________________________________________________________________________ 291



dostupné na: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/

103 Co je zlo, kdo ho m že d lat? Zlý skutek je ten, který je zam en proti druhým lidem s úmyslem je poškodit. M že to být ukradená hra ka malému dít ti nebo také „vy išt ní prostoru“ od nevhodných lidí. Tak zvaná vylepšená ochrana m že být masakrem pro druhé. Zájmy, které vedou k výrob

a použití dokonalejších zbraní, mohou být

humánní, ale také mohou být zam eny na prosp ch. 3.3.3 Možná budoucnost v roce 2020 a v roce 2050 Na za átku minulého století žila na Zemi asi jedna miliarda a ke konci století to bylo asi 6 miliard lidí.. S r stem populace se po ítá i v budoucnosti. Sv t v roce 2020: tvrtina populace bude žít na p edm stích megapolí, ve kterých budou banky, hotely. V chytrých domovech bude po íta em

ízen chod domácnosti.

V okrajových ástech m st budou p ežívat chudí lidé, bude nouze o zdroje, nebude ani pitná voda.292 Sou asnost: na p edm stích sou asných velkých m st je mnoho lidí, žijících v p íst ešcích, složených z odpadového materiálu, nemají jídlo a istou vodu. Sv t v roce 2050: podle sou asných odhad by na Zemi m lo žít až 9 miliard lidí. Bude planeta schopna je nasytit?

V dci tvrdí, že zvýšení výnosu plodin je v genetické

modifikaci plodin.293 Sou asnost: už dnes miliony lidí hladoví, protože pochází z „chudého sv ta“. 3.3.4 Rozum nic než rozum V dci plánují výrobu robota, který by nás nahradil, alespo v n kterých innostech. Cht jí napodobit lidský mozek tak, aby stroj um l a mohl samostatn vyhodnocovat. __________________________________________________________________________________________________________ 292

Jak bude vypadat náš život v roce 2020?, 21. STOLETÍ, vydává

RF HOBBY, s.r.o., . 8/srpen 2010, s. 98-99 293

Budou mít naši potomci co jíst? 21. STOLETÍ EXTRA, vydává

RF HOBBY, s.r.o., Praha, . jaro/2010, s. 111-112

104 Lidské t lo se bude zdokonalovat používáním po íta ových implantát – um lých ástí. 294 Informace op t pochází z v decko-populárního asopisu. Pravdou je, že se v dci snaží vyvinout takové technologie, které by umožnily lidem s handicapem, vést život, který se co nejvíce p ibližuje životu zdravých lidí. V letech 2001-2004 jsem pracovala v organizaci, která pomáhala nevidomým lidem. Technické pom cky, které užívali, sice nebyly mechanickými ástmi t la, ale umož ovaly jim zapojování do spole nosti. Pokud by došlo k vývoji technologie, která by mohla nahradit postiženou ást t la, bylo by to p ínosem pro každého lov ka, který má n jaký handicap. P ed t iceti lety lidé o podobných možnostech ani neuvažovali. Po íta ová technologie usnadnila život lov ka v mnoha oblastech. Na druhé stran je velké riziko v závislosti na po íta ové technologii. Týká se to oblasti financí, komunikace, vzd lávání, evidence zdravotního stavu. Tém

ve všech firmách se data ukládají do

po íta e. Již dnes náš život stroje ovliv ují. Nebezpe í je, když po íta ová technologie selže: p estane pracovat nebo špatn p e te zadané údaje. Co se stane, když sv íme po íta m ješt v tší rozhodování o našem život ? Zatím v dci nevytvo ili stroj se samostatným rozhodováním, ale za pomocí po íta p edpokládají a vyhodnocují ur ité situace. Pokud lidstvo k tomu n kdy dosp je, m že nastat jeho konec? Stroje bez nálad a cit , jen s chladným kalkulem, budou vypo ítávat a vylu ovat nepot ebné? Co by se stalo, kdyby konkurence poslala program k likvidaci ostatních program ? _________________________________________________________________________________________________________ 294

SOUKUPOVÁ, P., Do ká se lidstvo nesmrtelnosti? 21. STOLETÍ, vydává RF

HOBBY, s.r.o., Praha, .2/únor 2008, s. 58-59

105 Už dnes se používají stroje ízené po íta em v r zných pro lov ka nebezpe ných situacích. Jsou to stroje využívané p edevším armádou, (poprvé byli vojenští roboti nasazeni v roce 2005 v Afgánistánu), bezpilotní letadla (X-47B), ale také roboti ur ení k hašení požár , vyhledávání min. 295 Po ítá se s tím, že budoucnosti budou stroje nahrazovat lov ka. Budou pracovat v nevhodných podmínkách, nahradí t žkou práci, ale budou se používat i p i jemné a velmi p esné práci. Stanou spole níky starých a nemohoucích lidí a budou hlídat jejich zdravotní stav. Po íta e také budou zabezpe ovat chod ve m stech, hlídat obranu státu. Z informací se ukazuje, kam se dosp l v decko-technickým pokrok od poslední sv tové války. U všech vynález

se zmi uje zájem o zdokonalení a prosp ch pro

lidstvo. Technický pokrok usnad uje lidem život, ale také omezuje lidskou jedine nost. Ve stvo ení je každý lov k jedine ný, má jedine nou darovanou duši, je stále zahalen tajemstvím. V evoluci není objasn n p vod lov ka ani jeho rozum a morální základy, vztahy ve spole nosti se odvíjí podle zám r vládnoucích t íd, na první místo zájmu se dostávají hmotné statky. Mnozí lidé p edpokládají, že na jejich základ je možno dosáhnout všeho. D ti, které vyr stají v tomto prost edí, mají konzumní vztah ke spole nosti a ostatním. Velmi t žko chápou odpov dnost za své chování, rozhodují se na linii odm na a trest. Spole nost

utvá ená

na

základech

evolu ní

teorie

bude

ízena

t mi

„nejschopn jšími“. Normy a zákony ve spole nosti budou vycházet z jejich pot eb a p edstav o soužití mezi lidmi. lov k, který se postaví na vrchol vývoje, nebude ni ím limitován, zodpov dnost bude vycházet jen z toho, co pro n j bude p ínosné. Sv domí, mravní zákony budou vytvá eny spole ností, spíše se budou pohybovat mezi slastí a strastí. Hodnota lov ka bude posuzována z hlediska finan ního hlediska. Dobrý život bude žít ten, kdo bude materiáln zabezpe en. ______________________________________________________________________ 295

SMART, B., Roboti v armád , [online], [ cit. 5.3.2011], dostupné na:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=3829

106 Záv r Diplomová práce Co d lá lov ka lov kem je rozd lena do t í ástí. Snažila jsem se nalézt odpov

na t i otázky, které se vztahují k lov ku. V otázce p vodu lov ka

jsem porovnávala dva názorové sm ry: stvo ení a evoluci. Touto ástí jsem se zabývala podrobn . Zjistila jsem, evolu ní teorie nemá podloženu adu p edkládaných „fakt “. Otázka vzniku vesmíru je velmi složitá, ale samovolný vznik i stvo ení se shodují v tom, že vše vzniklo z ni eho n jakou silou. Prvním problémem evoluce je vznik života na Zemi p em nou z neživého v živé. Sou asné znalosti z genetiky tém

vylu ují možnost samovolného vytvo ení DNA.

Druhým problémem evoluce jsou druhy, jejich p edpokládaná p em na, protože chybí mezi lánky. Prokázaná zm na v druzích probíhá pouze jako modifikace druhu, kdy dochází k p izp sobení se danému prost edí. T etí zásadní námitkou je vývoj lov ka. Vykonstruovaní p edci

lov ka, jejich vzhled, podobnost se sou asným lov kem,

používání nástroj bylo dokladováno nálezy, kdy nalezenou jedinou ástí z celé kostry byl jeden jediný zub. Problém lidského vzhledu nebyl úsp šn doložen, stejn jako jeho p vod z jiných druh hominid . Problémem vývoje je také as. lov k a šimpanz mají genetickou shodnost, podle nových zjišt ní, 98,5 %. Šimpanzi se mohou dožívat až 40 let, rodí se s mozkem ze 70% hotovým, do t í let dospívají.

lov k se narodí

s mozkem vyvinutým jen na 20%, pohlavn dospívá kolem 15 roku. V nálezech raných hominid nebyli muži ani ženy, kte í by se dožili vyššího v ku. Stvo ení m že být vytýkáno, že ne eší problém hromadného vymírání a katastrof, ale vymírání druh není jen minulostí. Bible nevypráví o veškerém život na Zemi, je výpov dí o

lov ku, d jinách vyvoleného národa a místech pro n j d ležitých.

V sou asnosti má lidstvo takové znalosti, moderní technologie, zbran , že svou inností m že zp sobovat i velké p írodní katastrofy, zcela jist m že za mizení n kterých organism . Mým zám rem nebylo vyvracet evolu ní teorii, protože na to jsou moje znalosti malé. Spíše jsem se cht la dotknout té skute nosti, že n která místa evoluce nebyla a nejsou doložena, ale jsou zve ej ována jako fakta.

107 Evoluce je pro mne p ípustná v tom, že vznik života na Zemi se uskute nil pravd podobn za delší dobu než je šest dní, druhy se p izp sobují prost edí, kde žijí, lov k se zví aty sdílí stejný prostor k životu a má podobné vlastnosti. V druhé ásti se zam uji na lidské vlastnosti a schopnosti. Zám rn jsem si vybírala ty, které popisoval Darwin a jeho následovníci nebo které byly d ležité pro „blaho a dobro“ lidstva. lov k a zví ata mají podobné instinkty, vnímání, emoce a chování. Bez toho by nemohl p ežít žádný druh. K životu pat í i podobné innosti, pot ebujeme mít zajišt nou výživu pro zachování jedince a musíme se rozmnožovat pro zachování druhu. Rozdíl mezi lov kem a zví etem je v tom, že lov k si v tšinou m že uv domovat, co d lá, následky své innosti, ale m že si uv domovat i následky toho, co ned lá. M že konstruovat p ípadná ešení do budoucnosti v asovém sledu, tak jak to pro n j bude nejvýhodn jší. Zví e se rozhoduje v r zných situacích,

snaží se uspokojovat své

pot eby, ale jeho jednání vychází z pudového základu a nau ených reakcí. Lidé jsou jediný druh, který zná svou smrtelnost. V domí smrti, kone nost života, je pro lov ka tak depresivní, že mu v podstat narušuje život. Od našeho strachu nám pomáhá víra v lásku vyšší síly. lov k ve své t lesnosti, stejn jako jiné formy života, je velmi k ehký. Zví ata znají bolest a strach, strach z kone nosti života pravd podobn neznají. Mezi vlastnosti

lov ka pat í takové, které jsem nemohla odvodit z evolu ního

vývoje. Je to lidský rozum a mravní základy. Ve zví ecích spole enstvích neexistují etické zákony, které by sm ovaly k vyššímu dobru. Platné jsou normy a zákony, vycházející z instinkt , které umož ují p ežít jedinc m a druhu, vztahy nad ízenosti a pod ízenosti. Rozum zví at se odvíjí od toho, co chci a co mohu mít. Není v n m lidské, co mohu být. Stejn nemají mravní základy, skupinová soužití se ídí smím a nesmím. Tv r í innost a fantazie má jen lov k, ale ne každý. Stejn tak se liší zru nost.

108 Ve t etí ásti se zabývám lov kem ve spole nosti. Darwin p edpokládal, že n které vlastnosti se u lov ka objevily v souvislosti s životem ve v tší spole nosti. Do ur ité míry m l pravdu, protože p vodní skupinky lidí byly malé. Spole nosti hledaly a hledají možnosti dobrého soužití. Vybíraly z t ch vlastností, které se jim zdály být nejlepšími. Posuzování lov ka jen z jednoho vybraného „dobra“ není možné. Požadavek na dodržení vybraného „dobra“ nejen, že neudrží funk nost spole nosti, ale n kdy se obrátí i proti lov ku. Nebezpe ím sou asnosti je zm na hodnot. Život posuzovaný jen na základ biologickou funk nost,

lov ka hodnotov

materiálnosti, život redukovaný na

neuspokojuje, ale odcizuje ho ostatním

lidem. Budoucí spole nosti, existující bez víry ve vyšší zám r, ve kterých se lidé budou zajímat jen o sv j prosp ch, nemohou být dobré a spravedlivé pro všechny. V tšina lidí si váží života a zdraví. Život, vnímaný v kone nosti smrti, je n ím, co m žeme ztratit a nem žeme nijak nahradit. Totéž platí o zdraví, m žeme si udržovat dobrý zdravotní stav, ale není v naší moci, že to tak bude stále. Zatím. lov k si uv domoval, že není všemocný. Lidé mohou mnoho, ale stále ješt neumí odstranit smrt. Práv v denní p ítomnosti možné kone nosti života se lov k stává pokorným a hledá hlubší smysl své existence na Zemi. Co d lá lov ka lov kem? Je to jeho lidskost, lov k se svým kone ným životem, se svými komplexními vlastnostmi a schopnostmi, s rozumem, který je ovliv ován emocemi

a instinkty,

chybami, že kterých se m že pou it, sv domím, morálním základem a touhou po existen ním smyslu, pokorou a vírou v Boha. To všechno d lá lov ka lov kem.

109 Seznam literatury Monografie: ANSBACHER, A., Úvod do filozofie, p eloženo z originálu Einführung in die Philosophie, b.n., b.m, 1987. ISBN není BEDRNOVÁ, E., VELEHRADSKÝ, A., Psychologie práce, Státní pedagogické nakladatelství, Praha,1987. ISBN není, 14-236-87 BEHE, M. J., Darwinova erná sk í ka, z anglického originálu Darwin´s black box, p eložila K.Jelínková, A.Koželuhová, Návrat dom , Praha, 2001. ISBN 80-7255-008-X BEKOFF, M., Na zví atech záleží, z angli tiny p eložil V. Petr, Triton, Praha, 2009. ISBN 978-80-7387-322-6 BENEŠ, J., Homo Sapiens Sapiens, Hominidace ve sv tle biologických, behaviorálních a sociokulturních adaptací, Univerzita J.E.Purkyn v Brn , P írodov decká fakulta, 1990. ISBN 80-210-0173-9 BENEŠ, J., BERGER, Z., Prav ká zví ata, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1992. ISBN 80-04-25062-7 BERGER, P. L., Vzdálená sláva, z anglického originálu Far glory p eložil P. Pšeja, Barrister A Principal, Brno, 1997. ISBN 80-85947-18-8 BOUBLÍK,V.,Teologická antropologie, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vyd í, 2006. ISBN 80-7195-059-9 BOWDER, J., B h a jeho prom ny v d jinách náboženství, z anglického originálu God a Brief History The Human Search for eternal Truth p eložil D. Zbavitel, Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, Praha, 2004. ISBN 80-242-1063-0 COLE, P., Filosofie náboženství, z anglického originálu Philosophy of religion p eložil O. Fischer, Portál, Praha, 2003, ISBN 80-7178-719-1 DARWIN, Ch., O p vodu lov ka, z anglického originálu The Descent of Man, p eklad H. Marsault-Rejlková, Academia, Praha, 2006. ISBN 80-200-1423-3 DAWKINS, R., Slepý hodiná , z anglického originálu The Blind Watchmaker p eložil T. Grim, Paseka, Praha a Litomyšl, 2002. ISBN 80-7185-445-X DE WAILLY, P., Hovory se zví aty, p eklad H. Müllerová, Práh, Praha, 2005. IBSN 80-7252-108-X DRVOTA, S., Od zví ete k lov ku, Panorama, Praha, 1979. ISBN není, 11-087-79

110 FRANCK, D., Etologie, z n meckého originálu Verhaltensbiologie, Einführung in die Ethologie, p eložil L.Sigmund, Karolinum, Praha, 1996. ISBN 80-7066-878-4 FRANKL, V. E., Psychoterapie a náboženství, z n m. originálu Der Unbewusste Gott p eložili L.Koubek, J.Vander, Cesta, Brno, 2007, ISBN 80-7295-088-6 FRANKL, V. E., V le ke smyslu, z n m.originálu Der Wille zum Sinn p eložil V.Jochmann, Cesta, Brno, 1994. ISBN 80-85139-29-2 GLASS, J.D., Zví e v nás, z anglického originálu, The Animal Within Us.Lessons About Life From Our Animal Ancestors, p eložil Z. Urban, Motýl, Bratislava, 1999. ISBN 80-88978-13-0 GRAHAM, I., Genetika, p eložila A. Cibulková, Computer Press, Brno, 2003. ISBN 80-7226-941-0 GRIGORJAN, B.T. Filozofie o podstat lov ka, z ruského originálu Filosofija o suš nosti eloveka p eložila A. Pokorná, Mladá Fronta, Praha, 1997. ISBN není, 23-034-77 HERMANN, R., God, Science and Humility, Ten Scientists Consider Humility Theology, Templeton Foundation Press, Radno, Pennsylvania, 2000. ISBN 1-890151-34-3 JANKOVSKÝ, J., Etika pro pomáhající profese, Triton, Praha, 2003. ISBN 80-7254-329-6 JOHNSON, P. E., Spor o Darwina, z anglického originálu Darwin on Trial, p eklad A. Koželuhová, Návrat dom , Praha ,1996. ISBN 80-85495-57-0 JELÍNEK, J., ZICHÁ EK, V., Biologie pro gymnázia, nakladatelství Olomouc, Olomouc, 2007. ISBN 978-80-7182-213-4 KANTOREK, J., JUR ÁK, J., P írodopis 8, schválilo MŠMT j.25495/99-22 dne 5.8.1999 k za azení do seznamu u ebnic pro ZŠ s dobou platnosti 6 let, Prodos, Olomouc, 1999. ISBN 80-7230-040-7 LENOCHOVÁ, M., NE AS, O., Biologie pro 1. ro ník Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984. ISBN není, 14-447-84

gymnázia,

LOTZ, J. B., V d ní a láska, z n meckého originálu Allein die Liebe macht sehend, p eložil K. Šprunk, Vyšehrad, Praha, 1999. ISBN 80-7021-304-3 LORENZ, K., Takzvané zlo, z n meckého originálu Das Sogenammte Böse p eložila A.Veselovská, Mladá fronta, Praha, 1992. ISBN 80-204-0264-0 MACINTYRE, A., Ztráta cností, K morální krizi sou asnosti, z anglického originálu After Virtue. A study in moral theory, p eložili P.Sadílková, D.Hoffman, Oikoymenh, Praha, 2004. ISBN 80-7298-082-3

111 MACHULA, T., Filosofie p írody, Krystal OP s.r.o., Praha, 2007. ISBN 978-80-87183-00-7 MAREŠ, J., Po záhadných stopách, Orbis, Praha, 1994. ISBN 80-235-0061-9 MARTINEK, C., Cesta k solidarit , Trinitas, Svitavy, 1998. ISBN 80-86066-07-3 MAZÁK, V., Prav ký lov k, Fénix, Praha, 1992. ISBN 80-85245-19-1 MOHRING, W., Zlý jako zví e, z n meckého originálu Böse wie Tiere? p eložil R.Obrtel, Horizont, Praha, 1987. ISBN není, 40-013-87 MORGANOVÁ, M., Poselství od protinožc , z anglického originálu Mutant Message Down Under p eložila M. Bauerová, Knižní klub, Praha, 1995. ISBN 80-7176-230-X MORRIS, D., Nahá opice, z anglického originálu The Naked Ape, Mladá Fronta, Praha, 1971. ISBN není, 23-035-71 MUSIL, R., Vznik, vývoj a vymírání savc , Academia, Praha, 1987. ISBN není, 21-083-87 NAKONE NÝ, M., Encyklopedie obecné psychologie, Academia, Praha, 1997. ISBN 80-200-0625-7 NIETZSCHE, F., Tak pravil Friedrich Nietzsche, ze staršího vydání Soumrak model ili: Jak se filosofuje kladivem, p eložil A.Berka r. 1913, vydalo Votobia, Olomouc, 2001. ISBN 80-7198-473-6 ONDOK, J.P., Bioetika, Trinitas, Svitavy, 1999. ISBN 80-86036-24-3 PAPÁ EK, M., MAT NOVÁ, V., Zoologie, schváleno MŠMT R dne 30.3.1994 po .j.13 885/94-23 k za azení do seznamu u ebnic pro gymnázia a další st ední školy, Scientia, Praha, 1994. ISBN 80-85 827-57-3 PITROVÁ, Š., Chra te sv j zrak, Grada Avicenum, Praha, 1993. ISBN 80-7169-037-6 POPKIN, R. H., STROLL, A., Filozofie pro každého, z anglického originálu Philosophy Made Simply p eložil K. Berka, J. Pišt k, I. Štekrová, 2. vydání, Ivo Železný, Praha, 2005. ISBN 80-237-3942-5 RÖDER, T., KUBILLUS, V., Muži za Hitleremz n meckého originálu Die Männer hinter Hitler p eložila N. Pabou ková, Votobia, Olomouc, 2000. ISBN 80-71988-421-3 ROUSSEAU, J. J., O p vodu nerovnost mezi lidmi, z francouzského originálu Discours sur l´origine et les fondemnts de l´inégalité parmi les hommes p eložila H.TailletSedlá ková, Svoboda, Praha,1949. ISBN není

112 SCHMIDBAUER, W., Psychologie, lexikon základních pojm , z n m iny p eložil M. Vá a, Naše vojsko, Praha, 1994. ISBN 80-206-0459-6 SKALICKÝ, K., Po stopách neznámého Boha, Trinitas, Svitavy, 1999. ISBN 80-8603619-7 SMITH, H., Sv tová náboženství, z anglického originálu The Illustrated World´s Religions A Guide To Our Wisdom Traditions p eložil J. Zeman, Knižní klub, Praha, 1995. ISBN 80-7176-217-2 SPAEMANN, R., Št stí a v le k dobru, z n meckého originálu Glück und Wohlwollen p eložil M. Stretti a M. Zají ek, Oikoymenh, Praha, 1998. ISBN 80-86005-01-0 SPAEMANN, R., Základní mravní pojmy a postoje, z n meckého originálu Moralische Grundbegriffe p eložil K. Hlavo , Svoboda, Praha, 1995. ISBN 80-205-0484-2 STEWARD, R., Myšlenky které utvá ely sv t, z anglického originálu Ideas That Shaped Our World, p eložil M. Urban, Knižní klub, Praha, 1998. ISBN 80-7176-767-0 THOMSON, M., P ehled etiky, z anglického originálu Ethical theory p eložila P. Císa ová, Portál, Praha, 2004. ISBN 80-7178-806-6 VESELOVSKÝ, Z., lov k a zví e, Academia, Praha, 2000. ISBN 80-200-0756-3 VESELOVSKÝ, Z., Etologie, Academia, Praha, 2005. ISBN 80-200-1331-8 VESELOVSKÝ, Z., Chováme se jako zví ata? Panorama Praha, 1992. ISBN 80-7038-240-6 VYBÍRAL, Z., Psychologie lidské komunikace, Portál, Praha, 2000. ISBN 80-7178-291-2 WELLS S., Adam a jeho rod, Genetická odysea lov ka, z anglického originálu The Journey of Man. A Genetic Odyssey p eložil M. Kalous, Doko án, Praha, 2004. ISBN 80-86569-79-9 WRIGHT, R., Morální zví e, Pro jsme to, co jsme, z anglického originálu The Moral Animal p eložil A.Hradilek, Lidové noviny, Praha, 2002. ISBN 80-7106-612-5 YAHYA, H., B HAL, V., GIERTYCH, M., O evoluci, sborník p ísp vk na téma vznik života, p eložili L. Štula, A. Malach, Matice cyrilometod jská, Olomouc, 2010. ISBN 978-80-7266-333-0 ZAPLETAL, J., JANOŠKA, M., P írodopis 9, schváleno MŠMT .j.23052/200-22 dne 21.7.2000 k za azení do seznamu u ebnic pro základní školy, Prodos, 2000. ISBN 80-7230-069-5

113 ZRZAVÝ, J., Pro se lidé zabíjejí, Triton, Praha, 2004. ISBN 80-7254-518-3 Bibliografické citace lánk v tišt ných seriálových publikacích: ADLEROVÁ, I., Vidí vaše ko ka duchy vašich prap edk ? 21. STOLETÍ, . 2/únor/2011, s.86-88, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. ANDRLE, M., Nový model: Jak vznikl genetický kód? 21. STOLETÍ, .1/leden/2010, s.91, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. ANDRLE, M., Opice mají svou n most v genech , 21. STOLETÍ, .10/ íjen/2010, s.63, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. HRN Í , L., Kde se skrývá temná hmota, Enigma, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, .2/2008, s.58-60, ISSN 1802-7105, dostupné na www.rf-hobby.cz KOUTSKÝ, P., Top secret, Nové ohromující zbran : Když smrt p ichází nepozorována, Enigma, vydává RF HOBBY, s.r.o., Praha, . 8/2010, s.16-19, ISSN 1802-7105, dostupné na www.rf-hobby.cz KOUKAL, M., Chodí zví ecí mlá ata do školy? 21. STOLETÍ, .1/leden 2010, s.64-66, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. MAREŠ, J., Zni il inteligentní dinosaury jaderný výbuch? Epocha, .19/06, s.26-29, ISSN 1214-9519, dostupné na www.rf-hobby.cz MARIANOVÁ, L., 4 nejslavn jší monstra, Epocha, .15/07, s.24-27, ISSN 1214-9519, dostupné na www.rf-hobby.cz PJENTAK, M., Je klonování zví at cestou do pekel? Globe, .5/2009, s.44-50, ISSN 1802-7105, dostupné na www.rf-hobby.cz SOUKUPOVÁ, P., Do ká se lidstvo nesmrtelnosti, 21.STOLETÍ, . 2/ únor/2008, s.58-59, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. P EU IL, P., D ti budou mít možná brzy t i biologické rodi e! 21. STOLETÍ, .1/leden/2010, s.43, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. Budou mít naši potomci co jíst? 21. STOLETÍ EXTRA, . jaro/2010, s.111-112, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. Jak bude vypadat náš život v roce 2020?, 21. STOLETÍ, . 8/srpen/2010, s. 98-99, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. Který v decký pokus bude poslední? Enigma, .8/srpen/2009, s.36-39, ISSN 1802-7105, dostupné na www.rf-hobby.cz

114 Promyky, mangusty a surikaty, 100+1, vydává 100+1 a.s., Praha, 2008, íslo 7/2008 vyšlo 31.3.2008, s.32-35, ISSN 0322-9629, dostupné na www.stoplus.cz Rehabilitace savc , 21. STOLETÍ EXTRA, . jaro/2010, s.36, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. Ty, já – a ona, ABC, asopis generace XXI. století, vydává Ringier ro ník 51, .2 /2006, ISSN 0322-9580, dostupné na www.iABC.cz

R, a.s., Praha,

Vývoj lov ka, T i kroky k lov ku aneb Hledání kolébky lidstva, 21. STOLETÍ EXTRA, . jaro/2010, s.47-54, ISSN 1214-1097, dostupné na www.21století.cz. Vzácní zví ecí albíni, Epocha, www.rf-hobby.cz

.12/09, s.12-13, ISSN 1214-9519, dostupné na

5 záhadných nemocí, Enigma, . 8/2010, s. 51-54, ISSN 1802-7105, dostupné na www.rf-hobby.cz

Odkazy na Bibli a církevní literaturu Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Podle ekumenického vydání z r.1985, Ekumenická rada církví v SSR, b.n., 1989. ISBN není HONEK, A., Žiji ve ví e v Syna Božího, eská katolická charita, Praha, 1994.ISBN není Život z víry, p eklad 2.dílu katolického katechismu pro dosp lé, z n meckého originálu Leben aus dem Glauben p eložili J. Šrajer, M. Rynešová, V. Feldmann, Teologická fakulta J U, 2. vydání, eské Bud jovice, 2005. ISBN 80-70740-809-X Nepublikované texty KONDRYS, F., O duši lidské, KD, eské Bud jovice, prosinec 2009, nepublikovaný rukopis

Elektronické dokumenty KULHÁNEK, P., Liší se hmota od antihmoty? [online],[ cit.18.2.2011], dostupné na http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_47_ant.hmtl

115 LUBENOW, M. L., Existují fosilní d kazy pro „chyb jící a lidoopy? Žili lidé p ed miliony let? [online], [ cit. 19.2.2011], dostupné na http://www.christiananswers.net/q-aig/aig-c029.html

lánky“ mezi lidmi

MIHULKA, S., Dinosau i dýchali jako ptáci, 27.7.2005, [online], [cit.19.2.2011], dostupné na http://www.osel.cz/index.php?clanek=1372 PETR, J., Genom neandrtálc , [online], [ cit.19.2.2011], dostupné na: http://www.osel.cz/popisek.php?popisek=582andimg=1114810807.jpg POTO EK, J., Evoluce vývoje evoluce, Evolu ní teorie – v da nebo náboženství, Hradec Králové 10.4.2003, [online], [ cit.18.2.2011], dostupné na: www.eljoy.net/evolution/cs/potoc_1plp SMART, B., Roboti v armád , [online], [cit. 5.3.2011], dostupné na: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3829 STEIGER, P., Evoluce vs. Kreace, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na: http://www.hcjb.cz/Zapas odusi/09/zodc0903.phtml SOKOL, J., Filosofická antropologie, lov k jako osoba, [online], [cit.13.4.2011], dostupné na: http://www.portal.cz/elektronicke-knihy-v-portalu/42990/ SYKA, J., Klonování lov ka a bioetické problémy, [online], [12.4.2011], dostupné na: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=73 Bobrovitý savec z jury, [online], [cit.10.1.2011], dostupné na http://www.vesmir.cz/clanek/bobrovity-savec-z-jury Bu ka, Wikipedie, [online], [ cit.18.2.2011], dostupné na http://c.s.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%88ka Deoxyribonukleová kyselina, [online], [cit. 18.2.2011], dostupné na http:/tema.novinky.cz/deoxyribonukleova-kyselina Dinosaur egg, from Wikipedia, the free encyclopedia, [online], [cit.19.2.2011], dostupné na http://en.wikipedia.org/wiki/Dinosaur_egg Druhohory, Prvotní savci, [online], [cit.19.2.2011], dostupné na http://www.odmaturuj.cz/geologie/druhohory-mezozoikum/ Evolu ní teorie, Wikipedie, [online], [cit.11.4.2011], dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evolu%C4%8Dn%C3%AD_teorie Fenek, Wikipedie, online [cit.19.2.2011], dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Fenek Gen, Wikipedie, [online], [cit.18.2.2011], dostupné na http://c.s.wikipedia.org/wiki/gen

116

Hoacin chocholatý, 9.2.2010, [online], [ cit.19.2.2011], dostupné na http://www.babicinystranky/e-stranky/ruzna-zvirata/hoacin Inteligence zví at, [online], [ cit. 27.2.2011], dostupné na www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/ola001/inteligencezvirat Kyslík, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na http: //www.prvky.com/8.html Pramáti z Afriky, [online], [11.4.2011], dostupné na: http://3pol.cz/545-pramati-z-afriky Ohlodané kosti ze svrchní k ídy, [online], [ cit. 10.1.2011], dostupné na http://www.21.století.cz/viev.php?cisloclanku=2010062401 Ozon, Wikipedie, [online], [cit.8.4.2011], dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ozon Sociální darwinismus, Wikipedie, [online], [cit.16.2.2011], dostupné na: http://cs.wikipedia.org.wiki/Soci%C3%A1lnC3AD_darwinismus Šimpanz u enlivý, [online], [12.4.2011], dostupné na http://www.ezoo.czphp?zví e_id=15 U ebnice lhaly 120 let, [online], [cit. 8.3.2010], dostupné na: http://tajomstva.org/veda/ucebnice-lhaly-120let/ Velký T esk, Wikipedie, [online],[ cit.18.2.11], dostupné na http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%BD_t%C5%99esk Vítejte v prav ku – psittacosaurus, [online], [cit.19.2.2011], dostupné na http://www.miocen.estranky.cz/clanky/psittacosurus.html Vznik a vývoj Zem a života na Zemi, [online], [cit.7.3.2011], dostupné na:http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3982 Zamrzlá evoluce, Wikipedie, [online], [cit.11.4.2011], dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/zamrzl%C3%%A1_evoluce

117 ABSTRAKT Chmela ová, D., Co d lá lov ka lov kem eské

Bud jovice

2011.

Diplomová

práce,

Jiho eská

univerzita

v eských

Bud jovicích, Teologická fakulta, Katedra filosofie a religionistiky. Vedoucí práce T. Machula. Klí ová slova:

vznik života, p vod druh , p vod lov ka, náhoda, genetika, evoluce, stvo ení, Boží plán, schopnosti, vlastnosti, spole nost,budoucnost lov ka, dobro a zlo

Diplomová práce se zabývá porovnáním dvou p ístup : stvo ení a evoluce. Je rozd lena do t í ástí. V první ásti jsou námitky k evoluci, vzniku života na Zemi a p vodu lov ka vývojem z nižších druh . V druhé ásti jsou popisovány vlastnosti a schopnosti zví at

a lov ka z pohledu etologie, psychologie, filosofie a náboženství: komunikace,

vnímání, chování, cnosti, sv domí, v domí, pam , myšlení, u ení, hra, innost, práce, motivace. T etí ást se zabývá rodinou a spole ností, jsou vybrány n které filosofické sm ry, které hledaly dobré soužití pro v tšinu lidí. Je konstruován budoucí život lov ka, vyplývající z materialistického pohledu ve spole nosti, zbaveného víry v Boha, pokory a skromnosti, jen s pomocí v dy a techniky.

118 ABSTRACT What Makes Man Human Key words:

the emergency of live, origin of species, origin of man, coincidence, genetics, evolution, Creation, God´s plan, ability, properties, society, future man, good and evil

The thesis presents a comparison of two accessis: Creation and Evolution. It consists of three parts. The first part questions the idea of evolution – that is the origin of life on earth and of man himself through the process of evolving from simple species into man himself. The second part describes the characteristics and abilities of animals and humans from the perspectives of ethology, psychology, philosophy, and religion: communication, perception, behavior, virtue, conscience, note, memory, thinking, learning, game, activity, work, motivation. The third part deals with family and society and the philosophical guidelines that lead to satisfactory coexistence for most people. It is based on the secular view of the future of mankind, without a faith in God, but only a belief and reliance upon science and technology.

119

Co dlá lovka lovkem. Diplomová práce. Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra filosofie a religionistiky

Recommend Documents