O hodnot lov ka nerozhoduje co zná, ale co koná. Fichte
Tulácký Semtamník
1
Druhá (vážná) vlo ka
…co dát na úvodní stránku Semtamníku, který se týká vánoc. A oddílu. A pak jsem si vzpomn l na svá vlastní slova, že totiž nežijeme ve vzduchoprázdnu. Že si m!žeme hrát na cokoliv a kohokoliv, ale každý z nás žije sv!j vlastní život „tam venku“, stejn jako miliardy dalších lidí. A n které životy nejsou plné Pokémon! a pouhých starostí o domácí úkoly a o to, jestli je lepší dát si k ve(e)i hamburger, nebo va)enou mrkev. K fotografii na p)edcházejícím list pat)í tato slova: Dvanáctiletá dívka Habiba eká na ošet ení p ed ortopedií v Gullbaharu, asi 60 kilometr od Kábulu. Habiba trpí infek ním zán$tem kostní d en$, má kruté bolesti a kv li nedostatku lék v Afghánistánu m že nakonec ochrnout. Její otec zem el ve válce proti Sov$t m, když se narodila. Foto: Reuters, Tisk: Dnes, Mladá fronta XII/254, 31. íjna 2001 Máte pocit, že tohle sem jaksi nepat)í? Že by tu m l být n jaký vtipný (láne(ek pro zasmání? Nebojte se, bude zase p)íšt . Ale dnes, v okamžiku radosti v tšiny z nás, n jak nem!žu zapomenout na tu tvá), co na mne shlédla jednoho )íjnového dne z titulní stránky novin. Náhle jsem si vzpomn l, kolik „legrace“ ti mladší z nás mají ze jména nejhledan jšího teroristy sv ta, z antraxového nebezpe(í nebo z nízko letících letadel. Je jen št stí, že žijeme v této dob a t chto zem pisných ší)kách a naše starost není starostí o holý život. Že se m!žeme zabývat tím, zda zajít rad ji do Delvity nebo do Hypernovy. Není to tak všude. Jsou místa doslova pustá, poušt , kde zu)í t žko uv )itelné války, kde lidé opravdu nemají co jíst a pít, kde držet skute(nou zbra6 v rukou není jen povinnost, ale i nutnost, kde do opravdové bitvy krá(í po boku svých rodi(! i d ti. Zkuste na chvíli vzdát se všeho, co vás obklopuje doma, zkuste pomyslet na to, že váš pokoj není plný hra(ek, videokazety jsou zbyte(né, protože není na (em je poušt t, cédé(ka ani neznáte a na barevné (asopisy zíráte jako na n co z cizího sv ta. Vaším prvním problémem je hlad a hned dalším, zda bude jít kam pro vodu, nebo jestli se p)es váš chudý z hlíny uplácaný d!m nep)ežene za pár chvil n jaká armáda. Je toho na vás moc? Stále je to jen p)edstava, pro vás (tení slov v Semtamníku a žádná skute(nost… Až budete p)íšt vymýšlet vtípky na vále(né téma, vzpome6te si na snímek na p)edešlé stránce. Sta(ilo by narodit se místo v Praze v Gullbaharu a n jaký noviná) by si vyfotil vás místo té dívky a snímek poslal do sv ta… Ta dívka nemá nic spole(ného s teroristickým útokem na New York a p)esto práv ona a s ní spousty dalších d tí na všech frontových liniích jsou poh)íchu ti, kte)í na (iny dosp lých doplácejí. V nujte jim alespo6 p)ání, aby se mohli ve svém krátkém život také aspo6 jednou zasmát, jak to vy d láte každý den. Št drý ve(er tulácký práv nastal a ten skute(ný s Ježíškem u vás doma bude za pár dní. T šte se a radujte se, jsou to vzácné chvíle a my je známe a prožíváme s takovou samoz)ejmostí, že mne to n kdy až d sí… Sv$tlo vašim krok m! Michal
Tulácký Semtamník
2
Slovanský váno ní strom(–e ek)
Zdar a sílu, poutníci v praslovanských dobách, kdy po praotci >echovi ješt nebylo ani vidu ani slechu a o ?ípu si nechávali naši prap)edci jen zdát. Ne každému se pošt stilo dostat se na všechny výpravy od po(átku školního roku a z)ejm jen nejzv dav jší z vás se snažili zjistit, co se d lo. Proto se za(t te do následujících slov. P)inášejí vám p)ehled o tom, s kým vlastn máte tu (est, a@ už to jsou bytosti, které na vás mluví podivným jazykem, nebo mají dosud neslyšená jména...
V jakém jsme práv te
prost edí
Jsme ve staré pravlasti Slovan!, kdesi na východ . P)ichází období, kdy na toto území pronikají kmeny Hun!, Avar!, Frank! ale i další. Situace Slovan! není dobrá, mají rodové z)ízení a jednotlivé rody žijí rozptýlen , nezávisle. Nedokážou se shodnout na spole(né obran své zem . Každý rod má sn m, což je rada starších. Tato rada rozhoduje o sm )ování rodu. Každý rod má svého vladyku. V každém rod je praktikováno trochu jiné „p)írodní náboženství“ s trochu odlišnými jmény boh! a odlišnými významy. Každý rod má svého žrece, což je (lov k obdobného významu jako druid u viking!.
Co si Slované mysleli o sv t kolem sebe Slované byli p)írodními lidmi, kte)í za každým p)írodním projevem spat)ovali síly, které si pro sebe pojmenovávali a které uctívali a respektovali. M li své druidy – žrece, kte)í byli vyklada(i t chto p)írodních sil, m li své posvátné háje, do nichž se mohlo vstoupit jen za ur(itých podmínek, z nichž se n které dochovaly dodnes v podob prales! (prý nap). na Slovensku). Ale jejich p)edstavy o p)írodních silách v podob uctívaných „boh!“ byly velice pestré a lišily se rod od rodu.
Kde hledat slovanské p edstavy sv ta dnes Do dnešních dob se dochovalo, by@ n kdy ve zna(n zm n ných významech, množství informací o této p)írodní p)edstav a to jak v podob pok)es@anšt ných slovanských svátk!, tak i v pohádkách a hlavn ve vypráv ných p)íb zích (ústní lidová slovesnost), pov stech a podobn . Divili byste se (a budete se ješt divit, uvidíte…), jaké pohádkové bytosti mají slovanský p!vod: vodník, jezinky, bludi(ky, Baba Jaga, rusalky, náš známý vlkodlak, r!zní sk)ítci, plivníci, meluzína a další.
Odkud a kam putujeme Vladyka jednoho slovanského rodu vyšle svého žrece (tedy toho našeho žrece), aby v této pohnuté dob obešel všechny známé slovanské rody, zjistil jejich situaci a sezval vladyky rod! na Velký sm n, kde by se rozhodlo, jak se zachovat p)i sílícím pronikaní cizinc! na slovanské území. Až se zda)í obejít všechny rody, kdy samosebou ješt leccos zažijeme, získáme znamení (ty m d né spirály, o kterých zatím víme jen to, že je budeme všechny v jediný okamžik jedou pot)ebovat), zú(astníme se Velkého sn mu. Co z n j vzejde, to tu nenapíšu. Ti z vás, znalejší historie, možná budou typovat. Ale vzpome6te si na veletský Me( p)edk! na podzimkách, jak jasné se zdálo, který z me(! je ten pravý a co se nakonec stalo! Všechno m!že být jinak. Takže KAM to putujeme, to budete poznávat na dalších výpravách a konec naší slovanské pout nás (eká v lét na tábo)e. T šíte se ?
Tulácký Semtamník
3
Slovanský váno ní strom(–e ek)
P edm ty, které sbíráme, nebo jsme o nich t eba jen slyšeli Znamení Na každé výprav$ je cílem získat znamení. Toto znamení má ochranitelskou moc proti zlým silám, první znamení jsme získali od Svaroga, další musíme získávat vždy od n$jaké postavy, s níž se setkáme. Tato znamení musíme st ádat, nosit je všechna na jednotlivé výpravy, až jejich pomocí nakonec… (!)
Alatyr latyr Kámen A Jakýmsi st edem sv$ta je kámen Alatyr. Existuje od po átk sv$ta a když do n$j Svarog ude il kladivem, z roje jisker, které vznikly, se zrodili ostatní bohové. Kámen je (n$kdy) v hlubinách oceánu na mo ském dn$, aby jej nikdo nepovolaný nenašel a nezneužil jeho moc.
Alatyrská hora Tahle hora je (n$kdy) kupodivu totéž, co kámen Alatyr. Ten m že být jednou neskute n$ malý a podruhé nekone n$ velký. Alatyr se prom$Buje snad kv li zmatení nep ítele…
Iria To je zem$ slovanských boh , kterou stvo il jeden z nejstarších – Svarog. Iria je nedaleko Alatyrské hory
Kruh Posvátné znamení starých Slovan . Je to znamení sv$ta (planeta je kulatá, kulaté je slunce, m$síc), ale i symbol života. Vše jde po kruhu a nemá po átek ani konec, je uzav eno do sebe. Kruh je také osobním znamením Svaroga
Ti nejvyšší, %ili bohové Sta)í slované m li celý panteon, což je taková velká rodina se spoustou jmen, navzájem všelijak propleten sp)ízn ná, n kdy si rozumící, jindy rozhádaná. Takový panteon m li ?ímané, ?ekové, Egyp@ané a také… Slované, i když o té velké slovanské boží rodin se všeobecn moc neví a je to škoda! Slované m li hroznou spoustu bájných postav. Ne všichni byli bohy v tom nejvyšším smyslu, sta)í Slované, jak píšu jinde, byli p)írodní lidé a pojmenovávali si t)eba i závan v tru, nebo šum ní strom!, blesky, déš@ a podobn n jakým slovem, které se pro n stávalo živou bytostí, s níž se musí dob)e vycházet. Zatím jsme se setkali jen s malou (ástí t chto bájných postav a protože jich je opravdu spoustu, víc, než se hodí dát do Semtamníku, uvedu tu jen ty, s nimiž jsme se již setkali (nebo o nich víc než jednou slyšeli). Jsou )azené do skupin, podle své povahy:
Bohové sv tla Je to výrazn
kladná postava, když n kdo ze Slovan! cht l n co chválit, spojoval to s bílou
Belbog barvou, když se n co da)ilo, bylo to s pomocí Belboga. Tento b!h je v protikladu s >ernobogem.
Jeden z nejstarších boh! sv tla, jeho znamením je kruh, ve svém významu byl spojován
Svarog s bohem všehomíra, celého vesmíru. Ve smyslu sv tla je bohem Slunce. Má pod svým vlivem Perun
Alatyr. Vládce boh!, hromovládce. Byla mu vzdávána velká úcta. Byl bohem války i míru. Byl kladnou postavou, ale nepravosti trestal krut . O velké úct a rozší)enosti tohoto boha sv d(í i fakt, že byl uctíván mnohými slovanskými národy a tak se do(kal také mnohých tvar! svého jména (Param, Parom, Peraum, Perkuns, Pernu, Peron, Peroun, Piorun, Pron, Perkun, Perkunas).
Bohové v tru Meluzín Nazývaná také V trnice, je to bílá paní s rozpušt nými vlasy. Její projevy jsou dodnes známé – sku(ení a kvílení. Je to též bohyn zp vu! ?íkalo se, že kdo uslyší Meluzínu zpívat, zamiluje se a do ní.
Vodní bohové Má ve vod
obrovskou moc, spravuje celou vodní )íši, ale v zim , kdy je led, je bezmocný.
Vodník Vodník m!že na sebe brát r!zné podoby. Prom n ný chodí rád mezi lidi, na jarmark, trh a Tulácký Semtamník
4
Slovanský váno ní strom(–e ek)
Rusalky Víly
všude, kde jsou velká shromážd ní. Jeho kult byl tak výrazný, že se dochoval dodnes v bezpo(tu pohádek, ale již ne jako správce celé jezerní a )í(ní )íše. Podle pov stí z kon Vodníka k smrti uhnaného a hozeného do bahna na dn vznikly v(ely. Rybá)i, kte)í hodili sít , vytáhli místo ryb první roj, z n hož se rozší)ily do celého sv ta. Bohyn )ek a potok!. Jejich síla spo(ívá v dlouhých rozpušt ných vlasech. Pokud jsou jejich vlasy mokré, mohou zatopit celou krajinu. Jakmile jim vlasy oschnou, ztrácejí moc a mohou zahynout. >innost: p)edevším na ja)e, vylézají z hlubin, koupou se, pletou v nce a nosí je ve vlasech, tan(í, lákají chlapce do hlubin, kde je utopí… Bohyn p)edevším vodních pramen!, udržují jejich (istotu a stálost, jsou též bohyn mi po(así, budí v try, p)ivolávají déš@ a bou)ku. P)edstava krásných mladých a lehce tan(ících žen je stejná dodnes. Víly se dovedou prom 6ovat a mohou lidem pomáhat.
Bohové osudu Milé dívky, nebo p)ív tivé sta)eny, které ur(ovaly osud (lov ka. Oby(ejn
byly t)i. Hned po
Sudi ky narození dít te se kladly na st!l sví(ky, chléb, s!l, máslo a také pivo a sýr, vše pro sudi(ky, aby dít ti prorokovali dobrý osud. Pokud sudi(ky vid li, že není o dít dob)e postaráno, vym nily ho!
Bohové smrti Morana ernobog
Bohyn smrti, byla zosobn ním zimy, na ja)e kon(í její vláda a lidé v radosti nad koncem zimy její podobizny topili nebo upalovali – "Vynášení Morany". V tšinou se Morana (dodnes) hází z mostu do vody, nebo ze skály. Její kult byl v pohanských dobách natolik silný, že se i p)es dv tisíciletí k)es@anství tento oby(ej uchoval. Morana je manželkou >ernoboga. Pán tmy, zla a podzemního království. Manžel Morany. Jeho další jméno je také… (tady bych prozradil n co z dalších p)íb h!, které se na vás chystají a to nechci! )
Polobohové a drobní bohové Hejkalové Polednice
Vlkodlak
Diví muži žijící v lese, hlavu mají zdobenou kapradím a t lo pokryté mechem nebo srstí. Charakteristické je jejich hejkání a vytí. Bílá vzdušná paní, jejíž let provází vich)ice. Trestala lidi, kte)í pracovali na poli p)es poledne (odtud souvislost patrn s úpalem i s jejím jménem). Koho se dotkla, ten zem)el (známá je dnes také vlivem Erbenovy Kytice, ale únos!m neposlušných d tí se nev novala, i když jako jistá hrozba na nezbedné d ti fungovat mohla). Bytost ve slovanské mytologii velmi rozší)ená. Vlkodlakem se mohl stát (lov k, když se napil vody z vl(í stopy. Tato bytost byla ve dne (lov kem a na noc se m nila ve vlka. V obou podobách si tato bytost uv domovala existenci té druhé a byla více (i mén schopná prom 6ovat se do podoby opa(né, ale za noci nemohla být úplným (lov kem, stejn jako za dne úplným vlkem. Ve vl(í podob škodila p)edevším dobytku (sála kravám, ovcím i kobylám mléko), škodila ale i lidem. Jak, to prameny neuvád jí…
Domácí bohové Drak Šotek Sk'ítek
Také Had, Smok, Zmok. Je zosobn ním ohn , p)ichází v podob hada. P)edstavuje tradi(ní (v pohádkách se dodnes vyskytující) spojení hada s ohn m. Vypadá jako malý chlapec, na nohou a rukou má drápky. Skrývá se v mouce, hrachu nebo v plané hrušni. V zim vyhledává teplá místa. Šotek ochra6uje stádo, nosí obilí a jídlo. Je ho možné vyp stovat ze slepi(ího vají(ka, když se nosí sedm dní v podpaží. Též Škrietek, Škrata, Škriatek, Skrzat, Skrzot. Stráží d!m. Je zobrazován jako soška se zk)íženýma rukama a korunkou na hlav . Sk)ítci vykonávají r!zné práce. Mohou se prom nit ve zví)ata.
Tak to zatím sta(í. Pokud jste do(etli to slovanské povídání až sem a cht li byste snad v d t víc, nebráním se tomu, )ekn te mi o tom! A pokud máte naopak pocit, že je toho i tady moc, nevadí, i snaha se po(ítá. Ale nedivte se, když n kterým situacím b hem n jaké p)íští výpravy v!bec neporozumíte… Perun s vámi! Žrec Tulácký Semtamník
5
Pár tmavých jehli ek
Tady byste marn hledali zápis do kroniky, pokud si n kte)í v souvislosti se jménem v nadpise vzpomenete na poslední výpravu do Lhotky u M lníka. Cílem zde není napsat pár odstavc! o výprav jako celku. Když vás n které v minulém roce rytí)! plísnil sám kardinál Richelieu za podv!dky ve vým nách správných )ešení úkol! v okolí Kamenice, místo toho, abyste se snažili (estn a rovn dopídit se )ešení sami, netušil jsem, jaké situace – zbarvením podobné, ale d jem jiné – nastanou o pár m síc! pozd ji. Morana byla podle Dažboga unesena >ernobogem a p!vodní zám r bylo vyslat vás za tím vládcem temnot, abyste ho p)esv d(ili, že má Moranu pustit. Ukázalo se, že Morana v!bec není to nevi6átko, jak ji vidí Dažbog, ale p kn temná bytost, která lásku s klidem vym ní za (ernou moc. Nachystali jste si spoustu dar! pro obm k(ení >ernoboga a (ekalo se, že když neusp jete s nimi, pokusíte se n jak vyjednávat, abyste dosáhli toho, že Morana odejde s vámi. A co se nestalo… dary zafungovaly dokonale, originalita a fantazie v (erných odstínech jen zá)ila (dá–li se to tak )íct) a >ernobog se neproz)eteln optal, co se to d je, že p)icházíte takhle k n mu, když ješt nedávno byl vaším nep)ítelem (íslo jedna. O(ekával jsem ernobog ma velmi erný bok (pod plachtou temného vládce), že hrd a jasn dokážete, ernobog je sv ta pán jak podlý je to kus (ernokn žníka, že v zní Moranu a nenechá ji ani se svobodn rozhodnout. A ono ne, zástup a je vždy všude sám. p)ed >ernobogem byl jak jeden hlas náhle p)ebarven, ernobog je tmavý pán p)idal se na stranu zla, že to je to nejlepší, že se rozhodl a každý by se ho bál. být sou(ástí temných sil… ernobog se smál,
když znamení jim bral. M jsme s ním na celý rým, každý má sv#j rým, ale ernobog je s ním. My jsme s tebou ráni, protože jsme velcí kamarádi. Tulácký Semtamník
6
Pár tmavých jehli ek >ernobog byl chvíli zasko(en náhlým p)ívalem tmavých sympatií a chvíli mu to šrotovalo v hlav , jak rozplést tenhle zamotaný uzlík v p)íb hu tak, aby d j pokra(oval jak má. Pospíšili jste si s tím, že chcete vid t Moranu a promluvit si s ní prý o zásnubách a že by u toho jaksi tedy ten >ernobog nem l asi být. Vládci temnot však dary nesta(ily a aby umožnil tohle setkání, cht l n jaký p)ídavek. Píse6 „Hroba)“, jako ta t)ešni(ka na pov stném dortu, byla opravdu stylovým dov tkem……– *+&**##!!##ernobog naoko zmizel do dáli, hned jste za(ali mluvit jinak. Takže lest, žádné p)idání se na stranu zla! Ale použít pro dobrou v c zlých prost)edk!, to v ru není to nejlepší )ešení! >ernobog vytušil, že tu n co nehraje a vrátil se. A op t ten temný závoj ve vašich slovech, lichotky, chlácholení, že se tu vlastn nic ned je. Kde je ta „rytí)ská“ hrdost, že jsme a budeme na stran dobra, i když nás to bude n kdy bolet? Dažbog!v ne(ekaný hlas nesoucí se )íší temnot na to jasn upozornil. „Pamatujte, že silou zla znamení nezískáte!“
Morana je krásná panna, každé ráno rozcuchána, s nocí se však v temnu s blíží s tím, kdo její kroky zk%íží. Tu i vlas sv#j rozpušt ný nemá v#bec rozježený. ekej temné v srdci stíny, bez radosti skládej splíny, až svou láskou splyneš s ní, kdo Tvé srdce zachrání?
Dávejte si pozor – a dob)e vyberte – jak u Tulák! v našich hrách, natož ve skute(ném sv t po celý život, zda chcete p)edstírat, co nejste, jen proto, abyste dosáhly cíl!, které jsou správné! Tahle metoda samoz)ejm funguje také, ale ostatní, kte)í nezú(astn n spat)í vaše metody, si vás za)adí do nelichotivé škatulky. A že se tohle za)azení jen t žko v o(ích lidí m ní v lepší, o tom se už napsaly celé romány (i nekone(né televizní seriály…). Sv$tlo vašim krok m! Michal
Tulácký Semtamník
7
Trochu namrzlé v$tvi ky
Když vezmu do rukou kytaru, abych zahrál n jakou písni(ku, jen málokdo z vás, nejmladších, se p)idá. Když si p)itom vzpomenu na generaci p)ed vámi, ve vašich letech, dokonce jsme nosili kytary i na sch!zky ve st)edu a hráli na p)ání tehdejších d tí (dnešních dosp lých). Vzít kytaru na sch!zku s vámi, asi by vás to nebavilo… Jste jiní, ale v n (em stejní. Nevíte po)ádn , co to znamená spole(n si zazpívat. T ch pár ve(er! u ohn ve vás nenechalo ty správné „následky“, také jste si do oddílu nep)inesli z jiných míst znalost spousty hezkých písni(ek, jako Tuláci ve vašem v ku dávno p)ed vámi (jsou ale vyjímky!). Snad je to tím, že se doma i ve škole už tolik nezpívá, že je rychlejší a jednodušší nasadit si sluchátka, než se pokusit o vlastní hudební projev. Jste sice jiní, ale v n (em opravdu stejní. Dá se ve vás, sice hloub ji, najít stejná radost. Mít rádi i jiné písn než „Jede, jede mašinka“, „Hroba)e“ a n co od H!lky a z televize vás zkrátka nau(íme! Bude to možná obtížn jší, než s t mi p)ed vámi, ale bude to stát za to. Zdar a sílu – to pat)í tentokrát každému velkému, kdo se o to bude snažit! Pár písni(ek tu máte pro inspiraci:
S PAT - I L JS E M K OM E T U Jaromír NOHAVICA Ami 1. Spat il jsem kometu, oblohou let la, cht l jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, Dmi G7 zmizela jako la u lesa v remízku, C E7 v o ích mi zbylo jen pár žlutých penízk". 2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až p íšt p iletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spat il jsem kometu, cht l jsem jí zazpívat. Ami Dmi R: O vod , o tráv , o lese, G7 C o smrti, se kterou smí it nejde se, Ami Dmi o lásce, o zrad , o sv t E E7 Ami a o všech lidech, co kdy žili na téhle planet . 3. Na hv zdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hv zdá ských triedrech tajemství, která te0 neseme na bedrech. 4. Velká a odv ká tajemství p írody, že jenom z lov ka lov k se narodí, že ko en s v tvemi ve strom se spojuje a krev našich nad jí vesmírem putuje. R: Na na na ... Tulácký Semtamník
8
Trochu namrzlé v$tvi ky 5. Spat il jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou um lce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, cht l jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hled l jsem, hled l jsem nahoru, až p íšt p iletí, ach, pýcho marnivá, já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá. R: O vod , o tráv , o lese, o smrti, se kterou smí it nejde se, o lásce, o zrad , o sv t , bude to písni ka o nás a komet ...
S E V E RNÍ V Í T R Jaroslav Uhlí' C
Ami 1. Jdu s d ravou patou, mám hore ku zlatou, F C jsem chudý, jsem sláb a nemocen Ami a hlava mn pálí, tam v modravé dáli F G7 C se leskne a t pytí m"j sen. 2. Kraj pod sn hem ml í, tam stopy jsou vl í, tam zbyte n budeš mi psát, sám v d ev né boud sen o zlaté hroud já nechám si tisíckrát zdát. C C7 F C G7 R: Severní vítr je krutý, po ítej, lásko má, s tím, C C7 F C G7 C k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se v"bec nevrátím. 3. Tak zar"stám vousem a já slyším je výt blíž už mají mou stopu, už si hrob a že stloukám
vlci už jdou sem, a blíž, v t í, že kopu si k íž.
4. Zde leží ten blázen, cht l d"m a cht l bazén a opustil tvou krásnou tvá , má plechovej hrnek, v n m pár zlatej zrnek a nad hrobem polární zá . R:
Tulácký Semtamník
9
Po&ádná v$tev z kroniky
Jak to tak už u Tulák chodí, každý rok hrajeme n$jaký jiný p íb$h. V dobách, kdy do vzniku PláBat zbývaly ješt$ dva roky, hrála se Zem$ Fantazie. Híkalo se jí Zem$ eF (já n$kdy íkal i Zem$ uF), ale dnes už jen v dobrém na všechny ty události toho roku vzpomínám. Dát sem práv$ tenhle úvod mne napadlo po st ede ní sch zce (21.11.2001), když mi jeden z Tulák ekl, že bychom Zemi Fantazie mohli hrát i se sou asnou generací…
Vstupujeme do pøíbìhu krkonoše, bolkov 29.9. – 1.10.1995
Snad mi všichni slušní prominou a
První setkání s Orrem pátek ve er P)edstavte si, že jdete tmou a p)ed vámi se b hem putování objeví zá)ící pochode6. Jdete k ní blíž a vidíte, že sv tlo oza)uje jakousi d)ev nou knihu a z ní vy(uhuje bílý svitek. Po(káte na ostatní a když se všichni sejdete, zjistíte, že svitky jsou dva. V tom prvém je spousta nových jmen a otázek, na které nejsou nikde žádné odpov di, a ten druhý vám )íká, abyste vy(kali p)íchodu Orra. Orr p)ichází a vy máte p)íležitost vyptat se na všechno, (emu nerozumíte. Dozvídáte se to, co je popsáno výše. A také je vám )e(eno, že jste se otev)ením Velké knihy stali sou(ástí p)íb hu. Orr vám praví, že je t)eba vrátit pam @ lidem v osad , aby znali své ko)eny. A )íká i o skupin d tí, která se z osady rozhodla dojít k prameni )eky Ark, kde p)istáli jejich p)edkové. Odpov S na otázku, zda i Tuláci se cht jí vydat k prameni, je více než jasná. Orr upozor6uje na „nebezpe(í“ v podob Aridových slz a posílá všechny posilnit spánkem, nebo@ na cestu k prameni se m!že vydat jen ten, kdo bude znát a um t to, co ony d ti. A takové snažení (eká všechny druhý den dopoledne.
nep)eje našemu snažení, nechce se Orrovi hnát všechny do dešt . Má proto v plánu vyslat do terénu jen nepromokav oble(ené jedince, aby si prohlédli terén a vybrali místo, kde by jako osadníci postavili svou osadu. Ale protože Tuláci jsou n kdy jezinky, schovají se a Orr nemá komu své plány sd lit. Vezme tužku a papír a napíše vzkaz, že tentokrát (déš@ nedéš@) (eká všechny na míst prvního setkání. Tuláci na sebe nenechají dlouho (ekat, našt stí pro n i déš@ se p)esune nad jiná místa v krajin a Orr má šanci )íci, co pot)eboval. Nejprve se usm je nad schovávanou a pak všechny rozd lí do dvou skupin. Pošle ob skupiny (nyní již celé) do terénu, aby každá vybrala vhodné místo pro osadu a vrátila se zp t. Po návratu dá každé skupin stejné množství materiálu ke stavb osady, ale )ekne, že lze použít i další materiál, který si budoucí osadníci sami seženou. Stavba, v(etn cesty na vybrané místo, trvá n kolik hodin, zhruba celé dopoledne. Ale výsledky stojí za to. Orr, který slíbí, že zhodnotí, která z osad bude lepší, má opravdu nelehký úkol. Bere si s sebou pomocníka, kterému na krk v ší sv!j talisman. Vysv tluje každému, že pomocníkem se p)íšt m!že stát kdokoliv, a@ velký nebo malý. 2 První z osad je nedaleko, je velká cca 3m a je
Stav ní osad sobota dopoledne Protože po(así od rána Tulácký Semtamník
10
Okénko do kroniky v ní mimo domku k bydlení i bar, bazén, atp... Druhá osada je pom rn daleko, je jen o fous v tší, ch!ze k ní trvá asi p!l hodiny a narozdíl od té prvé, která je na tráv , stav ná (mimo daného materiálu) hlavn z nalámaných klacík!, tato je na kamenitém svahu a kameny jsou také hlavním stavebním materiálem. I v této se objevují novodobé vymoženosti, jako t)eba kino...
Cesta k prameni eky Ark sobota odpoledne Od významného bodu v terénu (jediná železná traverza v okolí) putují skupiny v odstupu cca 10 minut k prameni )eky Ark. Cestou je (eká množství úloh, nap).: p)enášení svých kamarád! nebezpe(ným terénem, lovit zpam ti, zda umí b si rozd lávat ohe6, co to znamená, když se v keramické díln )ekne st)ep, atp. Po(así ale pomalu ztrácí rozum. Obloha tmavne a t)epetající se krepáky ozna(ující cestu jsou h!) a h!) vid t. V lese je nastražená past: pohozené Aridovy slzy, (ili vstup do Zem „F“. Za dešt p)ichází první skupina. Již se stmívá, d ti (tou poslední zprávu, která je zmatená a všechny ty klikyháky kon(í písmenem F. Ukazuje se Orr a ptá se na obsah zprávy. D ti mu ji podávají a jen chvíli tápou, pro( se pozastavuje nad posledním písmenem. Pak pochopí. Ale nechce se jim v setm lém deštném lese hledat d!kaz – slzu. Orr tedy ujde zp t n kolik krok!, krátce se rozhlédne a zvedne ze zem pr!hledný (irý krystal. D ti protestují: v takové tm to nikdo ani nemohl vid t. A Orr šel na jisto, ten to v d l a p)esto jim nepomohl, aby do Zem „F“ nevstoupily... Ned!v )ovat hlavní postav celého p)íb hu hned od po(átku, to by nebylo dobré. Orr bleskov sd luje d!ležité informace: ze Zem „F“ se nelze dostat tak jednoduše, jak se do ní
vstupuje. Je k tomu t)eba najít (arod jku ARLET. Ona zná zp!sob, jak získat krystal KONDRIAN, jehož pomocí se lze dostat ven. Ovšem (arod jka poradí jen state(ným. Proto je t)eba p)inést jí k!ži, na níž spal BYS. Déš@ vytrvale smá(í les i Tuláky, kte)í se vydávají do sucha a tepla. Druhá skupina již nehledá žádné fáborky, bere to p)es les p)ímo, hra–nehra. Po ní se i Orr s pomocníkem dostávají pod st)echu. Na to, aby se všichni dostali do Zem „F“, sta(í, když krystal p)ekro(í jen jediný z Tulák!. Proto nevadí, když vzhledem k po(así polovina d tí neprošla záv r celé trasy. Demaskovaný Orr má velkou práci vysv tlit, že také jen vzhledem k po(así našel krystal tak rychle...
Jsme v zemi „F“ ned le dopoledne Hned snídan je trochu jiná, než je zvykem. Každý má k sn dku velký chleba, který je ozna(ený rodným (íslem. Je jen t)eba najít dle (ísla ten sv!j. Snídani vydává bytost s rudými vlasy. Protože jsme v Zemi „F“, musí se všichni obléci a upravit dle fantazie. Speciální sprej na vlasy (rudý) je p)itom velkým pomocníkem... Není lehké v Zemi „F“ p)ipravit ob d, když jednotlivé potraviny jsou r!zn rozptýlené po zahrad , nap).: párky do špaget visí na párkovníku, sušenky na cestu jsou p)ivázané na š6!)e od prádla a toto vše je pot)eba nalézt a posbírat. Zahrada je také plná r!zných bytostí. Jedna z bytostí nosí d)íví do lesa a vybízí Tuláky, aby jí šli pomoci, jiná (eše trávu, další má zásobu papírk! s nápisem bulík a v ší (lepí) je kolemjdoucím na nos. Další honí vítr, jiná p)elévá vodu v potoce, mezi nimi se proplétá puberta, která (jak jinak) na všechny leze, a zahradou také bloumá bytost, která mluví do dubu, v podob rudého muže s praporem, rudým vousem, hovo)ící rusky... Nic jiného již v Zemi „F“ toho dne d ti nezažijí (nepo(ítám–li hru d tí, kterou p)ipravily pro velké a která se odehrávala t sn p)ed odjezdem. Vysvobozovali jsme princeznu a dopadlo to dob)e). Na (arod jku Arlet a vše, co se ziskem Kondrianu souvisí, si musíme po(kat do p)íšt . Sv tlo vašim krok!m! Michal
Netradi(ní snídan – chleby dle rodných (ísel Tulácký Semtamník
11
Bodování
Je tomu již pom rn dlouho co se v Semtamníku pravideln objevovaly výsledky bodování za (tvrtletí, pololetní a celý školní rok. Není d!vod se k této tradici nevrátit a tak zde máte výsledky bodování za 1.(tvrtletí školního roku 2001 / 2002.
po%adí
Jméno
po et bod#
1 1
Vla ka – Mumie Robin – Drobek
45 45
2
Jirka
43
2
Ondra Ž.
43
3
Majda
42
4
Kuba N. – Cvr ek
41
5
Lenka – Bor/vka
40
6
Marek
34
7
Filip – Žvejka
31
8
Michal N. – Jelen
29
9
Ondra K.
25
10
David M. – Dejvyd
22
11
Martin Ch. – Ash
21
12
Klára
19
13
Kuba Ž.
15
14
Kristýna
13
14
Anka
13
15
Michal B.
12
15
Honza – Smr ek
12
16
Tomáš
11
17
Dan Hanuš
8
18
Dan He<m.
6
Tulácký Semtamník
12
N$co ze sch+zky
Nedávno jste na sch!zce m li za úkol vymyslet 10 otázek pro ostatní skupinky tak aby vy sami jste odpov S znali a ostatní pokud možno ne. Zde si m!žete p)e(íst co se ve vašich hlavách urodilo. Nutno )íci, že kdyby jste m li na tu chvíli vymejšlení otázek zapomenout na televizi tak n kte)í mnoho otázek nenapíšete. Otázky jsou p)epsány p)esn tak jak jste je zaznamenali vy. Odpov di u otázek nehledejte, žádné tam nejsou a to proto, že u vašich otázek týkajících se seriál! a pokémon! neznám odpov di.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
I´ve got some pears. Co to znamená? Kolik má žirafa obratl!? Jak se jmenuje klobouk ve kterém bydlí bob a bobek? Kdo vyhrál v hodu ošt pem zlatou medaily na olympyjských hrách? Jak se jmenoval první (lov k na m síci? Kdo oblet l první zemi? Jaký pr!m r má zem ? Jak se jmenoval herec který hrál ve filmu er fors van? Kolik dní trvá lunární m síc? Kolik pán! m l komisa) Rex?
11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Který pokemon má (íslo 247? Má to chobot slon není a p)i krmení to na nás vr(í? Znáte jméno Odysseova ostrova? Ráno to chodí po (ty)ech odpoledne po dvou a ve(er po t)ech? Kolik bylo schod! na modelu pyramydy v Náprstkov muzeu? Jak se jmenoval me( Robina Hooda? Kdo byl lord Voldemord? Jaká první planeta od Slunce? Kolik let mají Tuláci? Jaký je (eský národní strom?
21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.
Který pokémon má (íslo 152? Jak se jmenuje b!h války? Jo todle Michalovo (íslo 0603334488? Jaký druh auta m l James Bond ve filmu Zít)ek nikdy neumírá? Jak se jmenuje poslední herec, který hrál Jamese Bonda? Co má momentáln Kobra 11 za auta? Jak se jmenuje kolega Simira z Kobry 11? Ja se jmenoval milinoná) z Jurskýho parku? Jak se jmenuje nová postavi(ka z lega? Jak se jmenuje v Simpsonech majitel oblíbeného Homerova baru?
31. Jakou barvu má chameleon, když jde na t)ešn ? 32. Kdo napsal Lovce mamut!? Tulácký Semtamník
13
N$co ze sch+zky 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.
Kolik pár! k)ídel má vážka? Kolik židlí má noha? Kolik je 1 a 1? Kolik králík! se vejde do jedné 1 podprsenky? Kdy byla založena Karlova universita? Kdy bylo po 1 otev)eno Národní divadlo? A kdy podruhé? Kdy byla Zlatá bula sicilská?
41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50.
Kolik nul má bilión? Kdo postavil orloj? Jak se jmenuje egyptský b!h slunce? Od kterého roku vládne V. Havel? Kdo vymyslel Pokémony? Jaký strom je našeho národa? Jak se jmenuje pokra(ování filmu Mision in posible? Co to je URL adresa? Co )íkají spor@ákovi v každém Tele tele? Jak se jmenuje terorista ve h)e Deus Ey? Honza
Mapa z listopadové výpravy „Únos Morany“ ve Lhotce u M lníka Tulácký Semtamník
14
Sn$žíííííííííííííííííí
St'eda, 7.11.2001: snad jsme na všem jasn domluvení, kdo co vezme, zajistí, koupí, vyrobí, nalepí, napíše… staré bodovací archy, fotky za celý uplynulý rok, nové Semtamníky nafotit, secvakat, nezapomenout na písek na hrad, ob(erstvení – n jakou tu vodu. Po st)ed : telefon Honzovi – kup, pokud to p!jde, dort! Na co? Vždy@ máme osmnáctiny oddílu! Kubovi: vezmi s sebou komplet Merlina, mám plán na záv r… Konopovi – už ani nevím co.
Moc p kné – kdy pracujete? Eva
Den dé, Výstava, Den otev'ených dve'í… ta akce m!že mít r!zná jména. Vystavujeme tu množství v cí, které se nashromáždily za celá léta našeho tuláctví, ukazujeme fotografie za jeden oddílový rok, pootevíráme dve)e do své „kuchyn “, (ili jak a co se d lá. Vyberte si název podle svého gusta. Není to ale jen výstava. Je to prostor pro setkávání d tí a t)eba d)ív jších rádc!, kte)í se již u oddílu tolik neukazují, rodi(! t ch nejmenších, co se jinak jen mihnou u školy d ti p)edat a zase je vyzvednout, n kte)í dávn jší Tuláci s sebou vezmou své d ti, i ty, co nejsou školou povinné – že by budoucnost oddílu? Tak hurá do toho! Je ned?le 11.11.2001. 12:15, bedny materiálu putují po schodišti z druhého patra do p)ízemí k zam(eným dve)ím, Honza s autem nikde. 12:20, Honza zvoní, otevírám a nakládáme. Máme dort, sláva! Ale písek nikde… Snad pomohou domácí, ti mají spoustu v cí na dvo)e. Ano, kbelík by byl, ale to do n j nikde. Dostanu typ: nedaleká podupaná hromada u soused!. Snad prominou… 13:00 – 15:00, jsme v UMu, velký sál v p)ízemí je prázdný, nejsou tam žádné stoly, ouha, musíme si všechny nanosit z prvního patra. Postupný transport celé klubovny dol! a (ást stol! také z místnosti pro výtvarný kroužek. Rozmíst ní po sále, sem tam n jaký ten dodate(ný p)esun v prostoru. Instalace po(íta(e s prezentací, klávesy na jeden ze stol!, celty na n které z nich a písek na kulatý st!l. Do písku papírový hrad, dávný Artuš!v Camelot z letního tábora na Tolštejn z roku 1992. No vida, hradby jsou letos zase trochu jinak, zm na je život, ale kone(n stojí, op t po roce. Když ho Jezule lepila, ur(it netušila, že se najdou takoví blázni, že ho uchovají dalších dev t let . Sí@ na volejbal natažená cik– cak pod stropem je úžasná v c: pomocí kolí(k! na prádlo se na ní dají bez poškození p)ipevnit všemožné bodovací archy, tulácká vlajka a Honza má tak trochu snahu vplést do ni i tulácké lyže s nápisem This ski was made for Beetle. To neprojde. Hromada cca 500 fotek… (pardon, myslím perfektn se)azené fotografie podle akcí) se rozmís@ují na stoly. P)ivezené polystyreny a špendlíky jsou ponechány ladem, stol! jsme si z patra snesli dost, takže je ty fotky kam všechny dát. Ke každé skupince snímk! ješt popisek kdy a kde to bylo. Video: televize m ní stanovišt , prodlužovák našt stí net)eba, nato(ené kilometry materiálu z r!zných akcí jsou p)ipravené. V p)edsálí se tvo)í tulácký bar a na chodníku pouta(. Kostýmy letí z bedny a jsou rozmíst ny po st nách místy za pomoci malilinkých h)ebí(k!. Archy na objednávání fotek jsou nakopírovány a spole(n s pam tní knihou, tuláckým razítkem a staršími výtisky Semtamník! a rámcáky (programy tábor!) a pam tními listy a dalšími oddílovinami p)istávají na stole u vchodu. >ást sálu se m ní na hledišt p)ed obrazovkou, na které se za(íná odvíjet jeden z tábor!. Štíty a me(e z n kolika letních akcí spole(n se Sk)í6kou p)íb h!, co ji m l po celý jeden rok v rukou Xargos, mágova h!l, jiná sk)í6ka plná lesklého pokladu, hlin ná desti(ka ze hry Algernon, znamení t)í kruh! ze Zem Fantazie a další a další v ci dostávají na t ch pár hodin svá místa… Ješt n co? David, co mu )íkáme E.T. práv zatlouká jeden z posledních nenápadných h)ebí(k! a už tu jsou první návšt vníci. T)íhodinové otev)ení našich dve)í práv za(íná.
My se zase ukážem! Však ješt uvidíte... Bob, Eva, Kapuca
Tulácký Semtamník
15
Sn$žíííííííííííííííííí 15:00 – 17:59, zpo(átku p)icházejí chronicky známé tvá)e sou(asných d tí, postupn to v sále houstne a když se objevuje stále více rodi(!, což v jiných letech nepamatujeme, vypadá to kolem (tvrté, že si snad zahraju na šoféra autobusu, který vybízí cestující, aby si postoupili dále do vozu. P)ichází starší Tuláci, kte)í už nechodí na sch!zky, objevuje se Sim(a s opravdu nejmladším a nejmenším návšt vníkem, Terezkou, která je na tomhle sv t opravdu a opravdu krátce. Pam tní kniha oto(ená na nové stránce je zatím nepopsaná, ale to se (asem zm ní! P)ijíždí skoro celá rodina Fantyšových, Martina a Pája jsou posléze zmalovány v obli(eji barvami p)ímo k tomu ur(enými. Na jedné p)istál barevný motýl, druhá se zm nila v ko(ku. Malý bráška od Fantyš! je p kný (ipera. Za Tuláci se nedají – krom velkých jsou tu i malí – sou asní o pár let je u Tulák! taky ti nejmenší – z%ejm Tuláci budoucí! A0 vám všem vydrží (možná…). Klára (ta z Prahy) si p)ivedla svou nápady a entuziasmus. M jte se po%ád líp a líp. Za všechno mladší sest)i(ku, kdo ví, d kuji. jestli i ona bude mít jednou na Tuláky aspo6 trochu Žufanová (asu. Klára (ta ze Lhotky) už taky dorazila, Iveta i s Mordem (to je pes) ze Šestajovic je tu. Majka, Luky a Anežka, co jí )íkám Šikula, podle jednoho z tri(ek, co nosila p)ed pár lety na tábo)e, jsou tu též, i Lud k s Eliškou. Do sálu p)ichází n kolik neznámých tvá)í, n které jsou identifikováni jako rodi(e, jedna maminka p)ichází s holkou a ob jsou neznámé. Oslovuji je a opravdu se neznáme, to jen ten pouta(, když šli okolo, je zaujal a tak vstoupily do otev)ených dve)í… pozd ji odcházejí obloženy Semtamníky, s nad jí, že se nevidíme naposledy. Tulácký bar je v obležení hlavn skalních d tí, kterým se nechce dom! a (ekají na úplný konec, kdy se má n co stát. 18:00 – 18:10, chytám Jakuba, co nám hrál na tábo)e Merlina, že se p)ipravíme. M níme se oba, já v >erného rytí)e, který zprvu byl, pak nebyl a pak zase byl jedním z rytí)! Kruhového stolu. P)icházím do sálu první, rozdávám sví(ky a zhasíná se sv tlo. Jen za svitu t ch malých plamínk! vzpomínám na léta minulá. A )íkám, snad dost nahlas, že dve)e toho našeho oddílu jsou otev)ená všem, kdo se stále ješt považují za Tuláky, by@ již v dnešní dob nejsou t mi skalními. Je nám osmnáct. Oddíl dosp l. Merlin, který vchází do dve)í, potvrzuje vy)(ená slova. A pak je p)inesen dort na oslavu našich spole(ných oddílových narozenin, hromada lžic a nezbedná tlupa se na n j radostn vrhne. 18:11 – 19:25, kon(íme, balíme, uklízíme, sypeme písek zpátky do kbelíku. Eliška s Anežkou iniciativn , ale pomalu, sbírají zatoulaná zrnka písku. Protože jsou to ješt mláSata, tak se nechají vyhecovat a sout ží, která t ch zrnek sebere víc. TeS už jim to jde rychle! Vyhrávají ob . Jinak to nejde. Na cestu dostávají balí(ky žvejka(ek. Kostýmy a taky kroniky (ty jsem ješt nezmínil), dále pohár se Svatým Grálem (taky jsem na n j ješt nevzpomn l) a další rekvizity m ní polohu ze stol! do beden. Bedny se dávají do auta. Lou(íme se. Unavení. Ukecaní. Špinaví a š@astní. Jedna (ást materiálu kon(í svou cestu u Konopíka, druhá u mne. 19:26 – 22:00, auto p)ekonává vzdálenost Malešice – Mod)any. Kbelík písku vracím domácím (i s pískem – sousedi snad opravdu prominou), bedny cestují do druhého patra. Materiál z p)etékajících beden (tady asi )ádil Murphy, cestou tam se to tam vešlo) m ní op t své místo. V tšina v cí na rok, do p)íštího Dne „Dé“. Objednávky fotek zajiš@uje Konopík. T šte se! Máme to za sebou (a já ten úklid doma taky). Další „Výstava“ je za námi, hurááá..!! Na letošním Dni otev)ených dve)í se objevil rekordní po(et lidí, d tí tuláckých i mimo veškeré oddílové struktury, pár v tších a starších bylo p)ivedeno svými kamarády, nezklamali ti, co to mají nejdál a byli op t. S n kterými p)išedšími rodi(i jsme se vid li opravdu poprvé (s jejich d tmi se vídáme jinak každou st)edu), fotil si nás Jirka Bárta z „dome(ku“ (UM), tak jsem zv dav, jestli se ty snímky objeví na ume(kových www. Hesla, který mi je proložený text, jsou z pam tní knihy. Opravdu velký dík za tuhle povedenou úsp šnou akci pat)í všem, kdo se podíleli svými silami, (asem, svým úsm vem, ochotou i autem. Díky, díky, bez vás by nebyl nejen tenhle den! Sv tlo vaším krok!m! Michal
Tulácký Semtamník
16
Co nového v oddíle
Již v minulém Semtamníku jsem pod heslo „Co nového v oddíle“ popsal v zá)í zavedený systém hodností a zkoušek. Budu pokra(ovat v tom co je nového a dnes tedy n co o nové h)e, která se bude hrát na sch!zkách. V tšina z vás co chodíte na sch!zky tyto v ci znáte, ale mezi Tuláky je také spousta lidí, kte)í na sch!zky chodit nemohou tak aby i oni v d li co se d je nebo aby si mohli p)e(íst o co p)icházejí. Na poslední sch!zce p)ed váno(ní výpravou jsem „p)itáhl“ novou hru, která nám vydrží na delší dobu. Pravda, nová hra je to jen ve smyslu, že Tuláci jí ješt nehráli. Jde o Zlaté údolí a princip této hry je velice jednoduchý. Jde o to získat celé Zlaté údolí, zvít zit nad ostatními skupinkami.
Ú V O D NÍ P -Í BC H Na za(átku dvacátého století se dali spisovatelé do sepisování barvité historie Divokého Západu. A(koliv o ní napsali hodn knih, nikde není ani zmínka o Zlatém údolí. Je možné, že na n j zapomn li, nebo o n m nev d li. Historie tohoto kraje byla úžasná, vzrušující, napln ná (iny state(ných a dobrý, ale i zbab lých a podlých muž!, že by sama o sob sta(ila na celý román. K)ivonohý Hawkins zde prožil opakované p)epadení svého dostavníku až nakonec položil život p)i obran svých cestujících. A Rony zvaný Zrzoun musel si nechat rozsápat t lo drápy a tesáky divoké bestie n kolik krok! za posledním srubem jen proto, aby se o n m nikdo nedozv d l. A t ch (erstvých hrob! s k)ížkem i bez k)íže do nichž byli uloženi osadníci, kte)í ráno vesele vstali a ani netušili že ve(er již nebudou mezi živými. Historie Zlatého údolí si nezaslouží, aby se o ní ml(elo. Vydejme se ve vzpomínkách do tohoto kouzelného kraje. Stín mrtvého Hawkinse bude neslyšn práskat do vzpínajících se koní a vy se budete nat)ásat v jeho poštovním dostavníku tak jako ti, kte)í se sv )ili Hawkinsovi p)ed více než sto lety, když to ve Zlatém údolí za(ínalo. A vystoupíte tam daleko naho)e u sešlého saloonu Jimmy Burkyho, který p)išel v p)est)elce s bandity o jedno oko. A když vstoupíte dovnit), bude se vám zdát, že v temných koutech, pokrytých pavu(inami, slyšíte ješt ozv ny smíchu a kleteb kovboj!, chrast ní hracích kostek i cinkot sklenic. Podivné vrypy v d)ev ných st nách vám prozradí, že se tu nehrálo vždycky poctiv a jen v kostky, ale také o život. Takový vryp ve st n byl (asto te(kou za životní drahou chlapíka, který sem vstoupil veselý a bujarý a zanedlouho ho odnášeli ze saloonu na opot)ebovaném prkn nehybného, s obli(ejem p)ikrytým širákem. Však pojSme dál. Zde stojí srub slavného šerifa Flanagana, který svou šerifskou hv zdu nosil ješt s pýchou a poctiv . Ta zde také m la proto váhu jako skála, která padla na Jacka Mortona a jeho šest lidí kdesi v eáblov strži. V tomto srubu bylo zhotoveno všech dv st osm pov stných poukázek na jednotlivé dílce Zlatého údolí. Jestliže m l šerif vlasy bílé jako st)íbro, m!žete si být jisti, že to zp!sobily jen starosti, jak tyto poukázky v zastoupení vlády odevzdat do co nejspolehliv jších rukou. Vždy@ o pozemky ve Zlatém údolí se ucházely stovky dobrodruh! i poctivých, ale nesnášenlivých farmá)!, kte)í hledali nejlepší pastviny pro svá stáda a tušili, že jsou tu skryta velká nalezišt zlata. "Ve Zlatém údolí je místo jen pro jediný ran(," )íkával šerif v t ch pohnutých dnech. "Až tu bude stát, vypráskáme odtud všechny darmošlapy a darebáky." Chlapi se jeho slov!m smáli a spokojen i starostliv se dívali, kolik dílc! tohoto požehnaného kraje už mají v ruce. Mezi lidmi se ší)ily pov sti o bájném, ztraceném zlatodolu Steve Jeffersona. Ten tak objevit, to by bylo dolar!! I když ve Zlatém údolí bylo po)ád dost práce, za kterou každý mohl získat od šerifa slušnou sumu pen z na nákup dílc!. Komu bude nakonec pat)it celé Zlaté údolí s jeho hlubokými lesy, nezapomenutelnými roklemi, náhorními planinami, porostlými sladkou trávou, skalami a pr!zra(n zelenými jezírky, potoky a )í(kami? Kdo se jednou nebude muset d lit s nikým o pohledy na slunce vycházející a zapadající nad tímto nádherným údolím? Šerif to )ekl jasn : "Je tu místo jen pro jednu farmu, jinak by tady bylo peklo!" A farma bude pat)it tomu, kdo získá nejvíc podíl!. Jak (as míjel boj o Zlaté údolí byl stále dramati(t jší. Dílce pozemk! šly z ruky do ruky, podle toho, jaké kdo m l št stí nebo sm!lu, jak bystrá byla jeho hlava a jak rychle dovedl jednat v horké chvíli, kdy šlo o každou vte)inu. N kdy to bylo skute(né peklo a vrátka na h)bitov za osadou se pak už ani nezamykala. Kde jsou všechny ty vzrušené dny i muži, kte)í je prožívali? Dnes je ve Zlatém údolí již ticho, vykácená místa znovu zar!stají, sruby se rozpadají. Kraj, o který usilovalo tolik muž!, leží zde nevyužitý, liduprázdný, tak jako kdysi dávno, než sem dorazili první osadníci. Snad je to tak lepší a krásn jší. Tulácký Semtamník
17
Co nového v oddíle Aby tyto podivuhodné události, které se kdysi ve Zlatém údolí odehrály nez!staly navždy zapomenuty, oživíme je p)íb hy, které jsou pro vás p)ipraveny. Dejme se do práce s pevnou vírou, že všechno nakonec dopadne tak, jak si p)ejeme.
P R AV I DL A 1)
2)
3) 4)
5)
6) 7)
8)
9) 10)
11)
12)
13) 14)
Zlaté údolí má celkem 16 pozemk! z nichž každý je rozd len na 13 dílc!. Šerif prodává každý dílec za 20 dolar!. Dílce každého pozemku jsou vlastn karti(ky s obrázkem a textem. Pozemky jsou zna(eny písmeny A, B, C, D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P a dílce (ísly 1-13. Dílec je tedy ozna(en nap). B-12. Celkem je tedy k mání 208 dílc!. Cílem hry je získat celé Zlaté údolí což znamená že vyhrává ta družina která bude mít nejvíce pozemk!. Nastane-li situace že po záv ru hry bude mít více družin stejný po(et pozemk!, vyhrává ta která bude mít více dílc!. V p)ípad shody po(tu dílc! rozhodne po(et zbylých dolar!. Družiny si na dílce vyd lávají pln ním úkol!. Šerif vypisuje též závody a sout že jejichž výsledky odm 6uje dolary. Vlastní-li n která družina nadpolovi(ní v tšinu dílc! z jednoho pozemku (tj. 7 dílc!), je to pro šerifa d!kaz zdatnosti a stálého zájmu a vyplatí proto mimo)ádnou odm nu 60 dolar!. Všechny dílce pozemku na který byla již odm na vyplacena jsou ozna(eny a již na n nelze odm nu získat, i kdyby družina v tšinu dílc! prodala družin jiné. Na každý pozemek m!že být tak b hem hry vyplacena pouze jedna odm na. Družina by se tedy m la b hem hry zam )it na to, aby získala co nejvíce dílc! stejného pozemku. Jejím zájmem má být též p)ekazit jiným družinám, aby získaly nadpolovi(ní v tšinu dílc! jiných pozemk!. Na každý dílec, který družina koupí od šerifa, napíše do prvního )ádku datum nákupu a jméno družiny. Do dalších )ádk! se zapisují údaje komu, kdy a za kolik byl dílec prodán. Na za(átku každé etapy Zlatého údolí zvolí družina prodejního zástupce, který bude oslovovat jiné družiny ve v ci vým ny nebo odkoupení dílc!. Pouze on bude moci vystupovat p)i t chto obchodech. P)ijde-li zástupce jiné družiny a chce odkoupit n jaký dílec, musíte mu dílec nebo dílce prodat. Vždy však musí zaplatit o 10 dolar! více než za co dílec získala vaše družina. Koupili jste-li dílec od šerifa za 20 dolar! musí za n j kupec zaplatit 30 dolar!. Získali jste-li jej již jako druzí za 30 dolar! musí za n j kupec zaplatit 40 dolar!. V p)ípad že je o dílec více zájemc! prodáte jej tomu, který nabídne a zaplatí vyšší cenu. Pozemky a dílce se prodávají a kupují pouze p'i setkáních oddílu, kdy šerif otev)e svoji kancelá). Jindy a jinde není žádná družina oprávn?na prodávat a kupovat dílce jiných družin. Darovat dílce i dolary nebo si je navzájem vym?Hovat, uzavírat smlouvy o spolupráci p'i h'e není dovoleno. Odporuje to významu a pravidl!m hry a nežádoucím zp!sobem by to narušilo celou hru. Vlastnictví dílc! je ve)ejné. Každá družina má povinnost na dotaz, které dílce pozemk! má a kolik, poctiv odpov d t. Každá družina by si ve vlastním zájmu m la vést evidenci kolik (eho vlastní. Na nást nce je sice vyv šen p)ehled vlastnictví dílc! ale tam mohou být údaje zpožd né. Dílec, který již 3x zm nil majitele, tzn. má vypln ny všechny 4 )ádky o vlastnictví, se nazývá tutovka a družina jej již nemusí prodávat. Chce-li prodat, samoz)ejm m!že. Za tento dílec smí družina žádat vždy maximáln tolik za kolik byl prodán (tvrtému vlastníkovi. Cenu m!že dle uvážení i snížit. V p)ípad více zájemc! op t vít zí nejvyšší nabídka. Šerif smí prodat každé družin p)i jednom prodeji maximáln 2 dílce stejného pozemku. V p)ípad více prodej! p)i jedné etap pak maximáln 4 dílce stejného pozemku. P'ednost p'i odkupování dílcI. Družina 1 zažádá družinu 2 o dílce pozemku A. Ale družina 2 má také o tyto dílce zájem a naopak chce dílce pozemku A odkoupit od družiny 2. Kdo musí komu prodat? Ten kdo zažádá pozd ji musí prodat nebo-li kdo žádá d)íve má právo nakoupit. Z tohoto d!vodu je na za(átku každé etapy volen v každé družin prodejní zástupce dle bodu 7). Za(átek prodeje mezi družinami m!že zažít až na šerifovo znamení. Vy)knou-li dv (i více družin Tulácký Semtamník
18
Co nového v oddíle
15)
16)
17)
18)
19)
20)
požadavek o prodej stejných dílc! sou(asn , tak že nelze spravedliv rozhodnout kdo byl d)íve, rozhodne losování, )ízené šerifem. Odm?ny a zlatodoly. Dle bodu 4 získá družina, která vlastní jako první nadpolovi(ní v tšinu dílc! pozemku, jednorázovou odm nu 60 dolar!. To je ovšem pouze jedna možnost. Druhou možností je odm nu odmítnout a v tomto p)ípad dostane družina od šerifa listinu že na tomto pozemku se nachází výnosný zlatodol. Když družina zlatodol najde, získá za n j mnohem více dolar! než 60. Každá družina se tedy musí rozhodnout, kterou formu odm ny p)ijme. Odm na je jistá a družina o ní nem!že p)ijít. Naproti tomu je výnos ze zlatodolu mnohem vyšší ale zisk z n j je nejistý. Sou(asn s vámi po n m pátrají i ostatní družiny a je možné že vám jej n kdo vyfoukne p)ed nosem. Vaši soupe)i však nemají takový klid jako vy právoplatní majitelé. M!žete je stíhat a od dostižených vybírat pokutu. Zlatodol. Jak lze zlatodol nalézt? P)i vhodné chvíli vyhlásí šerif boj o zlatodol, nap). pozemku F Strom psanc!, který vlastní družina 3. Hra spo(ívá v tom že je dané území ve kterém je schován zlatodol (zlatý kolík). Nikdo, ani vlastník pozemku neví kde je zlatodol schován. Na povel všechny družiny vb hnout do území a hledají zlatodol. Ta družina, která pozemek vlastní má ovšem k dispozici papírové koule, kterými m!že pálit po "vet)elcích" z jiných družin. Za každou trefu inkasuje po h)e od družiny "trefeného" 5 dolar!. Hra kon(í v dob kdy n kdo najde zlatodol a p)inese jej šerifovi. Ten dle jeho velikosti vyplatí pat)i(nou sumu v dolarech. Poté se již jen vyú(tují dluhy za post)ílené vet)elce. Odm?na i zlatodol? Jak již víte na každý pozemek lze obdržet jednu odm nu nebo získat právo na nalezení a vyt žení jednoho zlatodolu. Odm nu m!že získat pouze první vlastník nadpolovi(ní v tšiny dílc! v pozemku. Jestliže však získá jiná družina více než polovinu dílc! pozemku, na který již byla odm na vyplacena, šerif jí m!že povolit aby na tomto pozemku pátrala po zlatodolu. V tomto p)ípad m!že být za jeden pozemek vyplacena odm na i právo na hledání zlatodolu. Ob tyto výhody z jednoho pozemku, však nezíská stejná družina. Požaduje-li od šerifa více družin dílce stejného pozemku a šerif již nemá pot)ebný po(et, rozhodne losováním o tom, kdo tyto dílce dostane. To platí pouze v p)ípad , že zástupci družin p)ijdou sou(asn , jinak platí op t kdo d)ív p)ijde ten d)ív bere. Složení družin rozd lených na po(átku hry je po celou dobu hry nem nné. P)estane-li n kdo ú(astnit hry v jejím pr!b hu bude tato skute(nost vy)ešena až nastane. Veškeré žádosti o zm nu složení družin sd lujte p)i rozd lování družin. Veškerá (innost, která se u nás v oddíle koná je založena na dobrovolnosti. Hrajeme hry, u(íme se nové v ci proto, že chceme, máme z toho radost a ne proto že musíme. S tímto je pot)eba p)istupovat i k této h)e. Vstoupí-li n kdo do hry s názorem "nebaví mn to tak jim to alespo6 budu kazit" je to špatné pro všechny. Úsp ch celé této hry spo(ívá na vás. Budete-li hrát (estn , spravedliv podle pravidel, má hra šanci na úsp ch. Budete-li se snažit obejít všemožným zp!sobem pravidla a získat tak ne(estn náskok nad ostatními zkazíte hru všem. SuSte dle svého rozumu na kterou stranu se p)idat.
Honza
Tulácký Semtamník
19
Vánoce ve sv$t$
V prosinci, kdy celý k)es@anský sv t žije v o(ekávání svátku Narození Pán a velcí i malí se t ší na Vánoce, lyžování a koulování, vrcholí v Austrálii léto a d ti si užívají letních prázdnin, které s oblibou tráví na pob)eží oceánu. Vánoce australské rodiny slaví spole(n u vody a váno(ní strome(ky mají buS um lé nebo zasazené v kv tiná(i. Jen ti nejortodoxn jší vyznava(i Vánoc kupují ve specializovaných prodejnách (erstv pokácené jehli(nany. Pokud však cht jí mít strome(ek zasn žený, musí se spokojit s um lým sn hem. Váno(ní hostina má v tšinou formu pikniku pod otev)eným nebem s nezbytnými barevnými balónky. Pijí se ovocné š@ávy, lehké, ledov studené australské pivo a p)íjemné australské víno, které si za(íná získávat p)íznivce i za hranicemi nejmenšího sv tadílu. K jídlu se podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty a p)eslazené dorty a zákusky. Nesmí chyb t meloun. Komu by se také cht lo jíst rybu nebo vep)ové, když se rtu@ teplom ru vyšplhá na 40 °C ve stínu. Z masa se up)ednost6uje dr!bež a poslední dobou si stále v tší oblibu získává americký hamburger. Snad jen ti nejv tší labužníci touží mít na št drove(erním stole celého krocana nadívaného kaštany a jablky s oblohou z pe(ených brambor a pe(ené dýn . A kdo si chce jídelní(kem p)ipomenout historii své zem jako jedné z bývalých britských kolonií, dá si o št drove(erní ve(e)i jako dezert teplý švestkový nákyp s hrozinkami a o)echy polévaný vaje(ným ko6akem. O váno(ních svátcích Australané s oblibou navšt vují své p)íbuzné, p)átele a známé a v!bec jim nevadí, když musejí jet na návšt vu n kolik set mil. Australské dálnice a silnice jsou o Vánocích plné aut. Australané žijící v tropických (ástech zem jedou do suchých oblastí a naopak. P)i váno(ní návšt v p)átel bydlících v p)edm stských domcích se zahrádkou se ale musejí dívat pozorn pod nohy – v tomto ro(ním období se totiž do m stských aglomerací stahují ve v tším po(tu jedovatí hadi. Australané milují váno(ní gratulace a pohlednice snad nejvíce za všech národ! a posílají jich neuv )itelné množství. Dokonce mezi sebou sout ží, kdo se m!že pochlubit v tším po(tem obdržených váno(ních blahop)ání! Aby si je každý mohl dob)e prohlédnout a p)ípadn i p)epo(ítat, p)ipínají je um lohmotnými kolí(ky na pestrobarevné š6!ry, zav šené nedaleko jídelního stolu, nebo vkusn naaranžované v oknech
Tulácký Semtamník
20
N$co pro statné smrky
Minulý týden se na internetu rozší il text, který je natolik duchaplný a vtipný (byJ je pravd$podobné, že to docení jen n$které generace našich tená ), že ho zde v nezm$n$né podob$ p etiskujeme. ZároveB se obracíme na autora dosud anonymních ádk , aby se nám ozval do redakce. Spousta student!, kte)í letos nastupují na vysokou, se narodila po roce 1983, tedy v dob , kdy jsi ty už dávno um l násobit a d lit, dokonce už jsi )ešil i rovnice. Oni už nepamatují komunismus a b hem války v Zálivu byli ješt malí špunti. Sametová revoluce je pro n asi tak stejn vzdálená jako únor '48. Nikdy pro n neexistoval jiný papež než Jan Pavel II. Když García Márquez dostal Nobelovku za literaturu, ješt ani neum li (íst. Bylo jim osm, když se rozpadl Sov tský svaz. Nepamatují studenou válku, znají jenom jedno N mecko, i když ve škole jim tvrdí, že byla dv . Fronta na banány je pro n scifi. AIDS pro n existoval odjakživa. Nikdy nehráli hry na Atari nebo na ZX Spectrum. Cédé(ka se za(ala prodávat, když jim byl sotva rok. Nikdy si nepoušt li pravé desky a nehráli pacmana. Hv zdné války jim p)ijdou fakt out a speciální efekty jsou dost trapné. Skoro nikdo z nich neví, jak d)ív vypadala televize, a n kte)í dokonce nikdy nevid li (ernobílou telku. Nedokážou pochopit, jak n kdo mohl žít bez dálkového ovládání. Narodili se t)i roky po vstupu walkmanu na trh a brusle podle nich vždycky m ly kole(ka srovnaná uprost)ed do jedné )ady. To už ani nemluvím o tom, že mobil nebo pécécko jsou pro n samoz)ejmostí. Nikdy nekoukali na Studio Kamarád a ne(etli Ohní(ek. Michael Jackson byl podle nich vždycky bílý. Myslí si, že Charlieho andílci a Mission Impossible jsou nové filmy. A teS si p)edstav, že tihle lidé teS nastupují na univerzity, oni jsou teS ti mladí.
N kolik p íznak( stárnutí: • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
Rozumíš p)edcházejícímu textu a usmíváš se. Jsi muž, který je schopen bez vý(itek )íct žen NE. Jsi žena, která je kone(n schopna )íct muži ANO a bez vý(itek. Sportuješ, každému o tom vyprávíš a jsi na sebe hrdý. Na no(ním stolku máš léky. Panictví už p)estalo být aktuálním konverza(ním tématem. D ti, se kterými jsi až donedávna m l takový pocit spiklenectví, t oslovují pane, a ješt ke všemu ti vykají. Pot)ebuješ víc než dopoledne na to, aby ses dal do po)ádku po propa)ené noci. Dokáže t naštvat, když n kdo nechá otev)enou zubní pastu. Kámoši se ti za(ínají ženit, aniž by p)ímo museli. Desetileté d ti z p)íbuzenstva ti )íkají o cigára. Tví synovci se v informatice vyznají líp než ty. M!žeš klidn strávit celý den na pláži, aniž by ses šel vykoupat. Na koncerty se díváš v televizi, místo abys na n zašel. K narozeninám vždycky p)ineseš dárek, jako když jsi byl malý. Na sport si kupuješ oble(ení, které leccos skryje, místo aby odhalovalo. S kamarádem se radši sejdeš, než abys s ním trávil hodiny na telefonu. Dob)e víš, co chceš. Po p)e(tení tohohle mailu se rozhodneš poslat ho dál kamarádovi, )íkáš si, že se mu to ur(it bude líbit. Reflex (. 46, 15. listopadu 2001 Tulácký Semtamník
21
Testík
Život ve st<edov ku Otroci, Johana z Arku, desátek, špan lská bota – pamatujete na to? Na vlastni k!ži to zažít už našt stí nem!žeme a asi málokdo by cht l. Zkuste tento test, abyste se dov d li jestli byste p)ežili alespo6 jeden den ve St)edov ku. Sta(í jedna (asová smy(ka...
1. Kdo to byl nevolník?
a) otrok b) sloužící c) poddaný 2. Ve které zemi žila Johanka z Arku?
a) v Anglii b) ve Francii c) v Dánsku 3. Co to byl desátek?
a) poplatek za pánev b) clo z piva c) dávka na církev 4. Co je to donjon?
a) hradní v ž b) stodola c) m š@anský d!m
a) tulipán b) karafiát c) r!že 10. Prampouch je
a) hudební nástroj b) literární forma c) architektonický prvek 11. Který sport za&al v Anglii kolem roku 1300 vytla&ovat lukost-elbu a byl zakázán anglickým králem?
a) kriket b) basket c) kopaná 12. Kdo byli k-ižáci?
a) vojáci b) )eholníci cú zdravotníci
5. Kníže Václav každoro&n' posílal do N'mec 100 kus+ bílých zví-at. O jaká zví-ata šlo?
13. Jak se jmenoval muž, který sest-elil kuší jablko položené na hlav' svého syna?
a) ovce b) krávy c) voly
a) Robin Hood b) Vilém Tell c) Jánošík
6. Jak se -íkalo budoucímu rytí-i, dokud si nevysloužil své ostruhy?
14. Které &ásti hradu se -íká hladomorna?
a) panoš b) peca c) kron 7. Co odhazoval rytí- na zem, aby vyzval soupe-e k boji?
a) (epici b) rukavici c) n!ž 8. Jak se -íká vn'jší zdi chránící hrad :
a) hradba b) parkán c) zeS 9. Podle které kv'tiny dostala jméno anglická ob&anská válka v období kolem roku 1 400?
a) spíži b) v ze6ské cele c) kuchyni 15. Jak se -íká prohloubenému pruhu zem', obklopujícímu hrad?
a) vodní p)íkop b) hradní p)íkop c) ochranný val
Správné odpov di: 1 – poddaný, nesm l zm nit bydlišt ani povolání, ani jiné stránky svého života nebo života svých d tí 2 – Ve Francii. Dovedla armádu k vít zství nad anglickým invazním vojskem.
Tulácký Semtamník
22
Testík 3 – Dávka na hlavn katolickou církev.Desátek, p!vodn desátý díl, byl nejprve v naturální form a pozd ji v pen žní. 4 – St)edov ká hradní v ž sloužící jako poslední úto(išt obránc! hradu. 5 – Šlo o bílé voly. 6 – ?íkalo se mu panoš. 7 – Svou rukavici. 8 – Parkán. 9 – Podle r!že. Boj se vedl o královskou korunu 10 – Architektonický prvek. Jedná se rozp rný oblouk v !zkých st)edov kých ulicích. 11 – Kopaná, i když s hodn jednoduchými pravidly. 12 – Vojáci ú(astnicí se k)ižových výprav, vyhlašovaných katolickou církví. 13 – Švýcar Vilém Tell, tento trest dostal za vzdor proti vpádu vet)elc!. Jablko zasáhl. 14 – Místnosti do níž se umís@ovali v zni, odsouzení k pozvolné smrti hladem.
15 – Hradní p)íkop. N který byl napln ný vodou, jinak byl ponecháván i suchý.
Výsledek: 0 – 4 správných odpov dí Nic moc, buSte rádi, že žijete v této dob .Ve st)edov ku byste dlouho nep)ežili. I když up)ímn , jak byste asi dopadli v testech znalostí ze sou(asnosti? 5 – 10 správných odpov dí Zlatý pr!m r.Nemusíte se trápit komplexy. Máte všeobecný, zcela dosta(ující p)ehled o st)edov ku. 11 – 15 správných odpov dí Výborn . Je zde podez)ení, že jste profesorem historie, nikdo jiný by nezvládl odpov d t s takovým p)ehledem.
Merlin – Tulácká výstava 2001 Tulácký Semtamník
23
1 – sl!vko pochopení, 2 – povel k jídlu, 3 – SPZ Prahy – západ, 4 – orgán zraku, 5 – kdyby. 6 – pár, 7 – ples, 8 – souhlas, 9 – anglicky "pes", 10 – )ímskými (íslicemi 1900, 11 – v(elí produkt
Hádanky pro chytré hlavinky… totiž Váno(ní hlavolámání, vás ur(it nerozhází. Tenhle strome(ek vám tentokrát p)inesla mamka Konopíka a Majdy! ?ešení nehledejte, najdete ho pouze ve žlutých polí(kách svého Semtamníku
Váno ní hlavolámání
Váno(ní prázdniny jsou dlouhé a tak pro p)ípad nudy p)idáváme pár rébus!.
Tulácký Semtamník
24
St&ípky, ili zlomky t&pytivých ozdob
Rodinný pochod Srbsko – Karlštejn Není to tak dávno, co ást Tulák putovala krajinou a za tohle putování a pln$ní r zných úkol n$kte í z nás opravdu nakonec poštou dostali n$jakou tu cenu – baJ žek.
Praha (10. zá<í 2001) Sobotní pochod ze Srbska na Karlštejn, po)ádaný zna(kou p)írodních šampon! Timotei ur(ených pro celou rodinu, se opravdu vyda)il. B hem výletu krásnou p)írodou m ly d ti s rodi(i možnost nejen se pobavit na jednotlivých stanovištích, ale také sout žit o zajímavé ceny. Celá akce zárove6 p)isp la na podporu St)ediska náhradní rodinné pé(e. Pen žitý i v cný dar zna(ky Timotei – 50000,– K( a tém ) 7000 šampon! – byl již dnes s radostí p)evzat St)ediskem na jeho (innost ve prosp ch d tí v d tských domovech a p stounské pé(i. Tuto sobotu bylo u Karlštejna opravdu živo. Na 4,5 km dlouhé trase mezi obcí Srbsko a hradem Karlštejn rozmístili po)adatelé celkem 6 stanoviš@, kde si mohli ú(astníci nejen zasout žit, ale také se ob(erstvit skv lými pochoutkami díky sponzorství zna(ek Hello, >oko Tatranky, Knorr a Algida. Za ú(ast ve hrách získávali ú(astníci razítka do svých sout žních karet. Zárove6 probíhala i zvláštní tipovací sout ž, v níž bylo možné vyhrát víkendový pobyt v Krkonoších nebo jednu z dalších lákavých cen – piknikový koš, batoh nebo osušku. Sout žící se m li pokusit odhadnout, kolik lidi na sobotní pochod celkem p)ijde. Vít z sout že bude znám ve st)edu, ale už teS je možné prozradit, že pochodu se i p)es po(áte(ní nep)íze6 po(así zú(astnilo celkem 370 osob. A nikdo nep)išel zkrátka, protože každý z ú(astník! obdržel v cíli jeden z nových šampon! Timotei obsahujících ú(inné výtažky z kv tin a plod!. které vlasy posílí a dodají jim energii. Pobavit se p)išly i d ti z d tských domov! a p stounské rodiny ze St)ediska náhradní rodinné pé(e. St)edisku byl dnes také p)edán dar generálního sponzora celého pochodu, zna(ky vlasové kosmetiky Timotei – šek v hodnot 50000,– K(. Navíc do 142 d tských domov! v >eské republice poputuje celkem 6816 šampon! Timotei. „Jsme rádi. že se všem zú astn$ným náš pochod líbil a že jsme spole n$ mohli podpo it i d$ti, které naši pozornost pot ebují nejvíce,“ )ekla Jitka Mašínová z marketingového odd lení zna(ky Timotei na záv r slavnostního p)edávání šeku v sídle St)ediska náhradní rodinné pé(e. (red), Praha 10, trnáctidenník 10. m$stské ásti, . 17, 17.9.2001
Podotek Psát do Semtamníku, co bude v p)íštím se nevyplácí. V p)ehledu rytí)ských akcí jsem posledn u letního tábora napsal, že v tomto (ísle o n m bude delší povídání. Pokud snad n kdo n co takového hledal zde a nenašel, je to správn . Nic tu není! Rad ji napíšu v klidu a v pohod pár chyb jících kronik, než bych teS v letu vtisknul do papíru pár zbrklých slov. Ud láme to možná obrácen , rád si totiž poslechnu vás, co jste byli v Camelotu, jak jste to vid li vy… S.T.K.! Michal
Setkání v Saun Vrátil jsem se od holi(e, (erstv p)ist)ižen jen ve vlasech, zase asi tak na (tvrt roku…, vousy p)enechávám vždy vlastnoru(ní tvorb . Stavím se p)ed zrcadlo v pokoji a po(ínám tu vousatou proceduru. V televizi se míhají obrazy, zapnutá byla daleko p)ed mým p)íchodem, odpoledním a podve(erním po)ad!m se tém ) nikdy nev nuji. Tak p)icházím o spoustu rodinných a spole(enských seriálk!, bez kterých se dá velmi dob)e žít. Sem tam v t ch odpolednách p)ijdu o n jaké opravdu zajímavé situace.
Tulácký Semtamník
25
St&ípky, ili zlomky t&pytivých ozdob Saunu na Prim toho dne, když jsem se rozhodl p)ist)íhnout si bradu, uvád l Honza Musil. To je jeden z televizních lidí, které „m!žu“, jeden z t ch, kdo umí vládnout emocemi svými i t ch, s nimiž se setkává v situacích, na které nelze být p)ipraven. Co chvíli se odvracím od vlastní tvá)e v zrcadle, abych spat)il tu jeho. Zpovídá dívku, která je ve v ku tuším tak šestnácti let a je z d tského domova, nebo z jiného za)ízení, kam se dostala z rozhodnutí dosp lých lidí. Je z mnoha d tí, ale své sourozence nezná, hledá je. Sv dkem jejího povídání je n kolik lidí s r!znými tituly, ale profesn se zabývajícími d tmi a mládeží. Názory t ch dosp lých se liší. ?e( je totiž o tom, jestli je nutné sd lovat adoptovaným d tem jejich skute(ný p!vod a to, zda mají sourozence, kte)í žijí v jiných rodinách. Ta šestnáctiletá holka není sama, kdo v té Saun je jako hledající, ale postupn se celý d j stá(í zp t k ní, aby se na záv r všichni p)ipravili na tak trochu tušené rozuzlení. Honza Musil nejprve opatrn )íká, že také oni hledali. A za okamžik je jasné, že byli úsp šn jší. Tvá) té hledající dívky se m ní, nejprve v nep)edstíraný úžas a pak už jen v pot!(ky št stí, které se jí linou po tvá)i. P)ichází nejprve dva z jejích vzdálených sourozenc!. A když je jasné, že to její psychika zvládá, pak další - už ani nevím kolik, (ty)i nebo p t lidí celkem se setkávají po mnoha letech, kdy každý z nich žil po r!zných domovech, ústavech, nebo i v p stounské rodin , pokud m l št stí. Samotnému Honzovi Musilovi v jedné chvíli selže hlas, není se co divit, nebre(í jen ta holka, které komer(ní televize pomohla najít sourozence, plá(ou i ti nalezení a sedí na židli(kách spole(n u sebe, jen oni ví, po jaké dob . Pan doktor, který po celou Saunu platil za toho zlého, co si myslel, že adoptovaní se nemají dozvídat o svých také adoptovaných sourozencích, m ní názor. Paní psycholožka, která do té chvíle vystupuje profesionáln , má také co d lat se svým hlasem. A co d lá ten vousatej Tulák, který se dávno odlou(il od zrcadla a n!žky v ruce má leda tak na parádu? Hádejte… Díky, komer(ní bedno, n kdy jsi opravdu prima..! Michal
Všem! Všem! Všem! Semtamník je taky váš! Tak neváhejte a pište, zkoušejte to, navrhujte, kreslete, básn te, vymýšlejte hádanky, zkrátka tvo)te a dejte nám o tom v d t! Že už jste n kde (etli takovou podobnou v tu? Tak se podívejte do tiráže (tam na ten úplný konec) kteréhokoliv Semtamníku. A za)iSte se kone(n podle toho !!!
Tulácká výstava 2001 Tulácký Semtamník
26
Zase p&íšt$ …
vám p ejeme vše nejlepší a více lánk do Semtamníku
Do Nového roku 2002
Semtamník je taky Tv j ! Tak neváhej a piš, zkoušej to, troufej si, navrhuj, kresli, básni, vymýšlej hádanky, zkrátka tvo' a dej nám o tom v?d?t! Cokoliv, co neurazí, neublíží, pot?ší a pobaví, mIže se objevit na t?chto stránkách.
Sv tlo Tvým krok m ! TULÁCKÝ SEMTAMNÍK
(Pot&etí plný vlo ek aneb nejsme tady sami) .25 Vydán jako 32. publikace Oddílového nakladatelství NAKOLEN7 Neprodejný materiál pro pot)ebu (len! a p)átel oddílu TULÁCI prosinec 2001, vydání prvé Na p'íprav? tohoto ísla se podíleli: Honza a Michal
Obrázky dodala Wendy D$kujeme agentu e Spectrum Pictures za v$nování snímku afghánské dívky Tisk: DkM UM, http://www.dumum.cz St)edisko pro volný (as d tí a mládeže Pod strašnickou vinicí 23, Praha 10 tel.: 02 / 7477 3407, 7477 2081
Kontakt na oddíl (p!sobí v Praze 10): Michal Vitouš, K dol!m 15, Mod)any, Praha 4, 143 00 tel.d.: 02/ 4440 3394, tel.z.: 02/ 61 306 378, mobil: 0603 / 334388 Tuláky m!žete nalézt i na Internetu na adrese: http://tulaci.aktualne.cz P)ipomínky a dotazy zasílejte na e–mail:
[email protected] Vytvo)eno v programu © Microsoft Word 2000, obsahuje 53762 znak!, © Honza,
[email protected], 0608/703510
Tulácký Semtamník
27
