Automotive ve víru globální ekonomické nestability – optimistické vs. pesimistické předpoklady Prof. Michal Mejstřík Předseda International Chamber of Commerce CR Ředitel EEIP,a.s. a předseda dozorčí rady českého Aeroholdingu,a.s. Člen Národní ekonomické rady vlády
Konference spolecnosti IIR „AUTO 2013“, ktera se kona ve dnech ut 4. – st 5. cervna 2013 v Praze
1. Posun temp rustu dle teritorii – na jak dlouho ?
Source: World Bank (2012)
1. Neskutečné výkyvy – nejslabší dvourychlostni Evropa
Zdroj: IMF WEO (duben 2013)
1. Neskutečné výkyvy – nejslabší dvourychlostni Evropa
Zdroj: IMF WEO (duben 2013)
-2.0 2012Q4
2012Q2
2011Q4
2011Q2
2010Q4
2010Q2
2009Q4
-2.0
Zdroj: P.Sobíšek Unicredit, CFO Forum (květen 2013) 2012Q4
2012Q2
2011Q4
2011Q2
-4.0 -4.0 -4.0
-6.0 -6.0 -6.0
-8.0 -8.0 -8.0
-10.0 -10.0 -10.0
8.0 8.0
6.0
-2.0
-4.0 -4.0
-4.0
-6.0 -6.0
-6.0
-8.0 -8.0
-8.0
-10.0 -10.0
-10.0
2011Q4 2012Q2 2012Q4
2012Q4
2010Q2
2009Q4
2012Q2
0.0 2011Q4
2.0
2011Q2
4.0
2010Q4
Japan
2011Q2
8.0
2010Q4
2010Q2
UK
-2.0
2009Q4
0.0 2009Q2
0.0 2008Q4
6.0
2009Q2
0.0
2008Q2
2.0
2008Q4
2.0
2008Q2
2.0
2007Q4
4.0
2007Q2
4.0
2007Q4
4.0
2006Q4
Germany
2007Q2
2012Q4
2012Q2
2011Q4
2011Q2
2010Q4
2010Q2
2009Q4
2009Q2
2008Q4
2008Q2
2007Q4
8.0
2006Q4
0.0
2010Q4
0.0
2010Q2
2.0
2009Q4
6.0
2009Q2
2.0 2007Q2
6.0
2008Q4
4.0
2008Q2
4.0
2007Q4
USA -2.0
2006Q4
EU-17
2007Q2
2012Q4
2012Q2
2011Q4
2011Q2
2010Q4
2010Q2
2009Q4
8.0
2006Q4
6.0 2009Q2
2008Q4
2008Q2
2007Q4
2007Q2
6.0
2009Q2
2008Q4
2008Q2
2007Q4
2007Q2
2006Q4
-2.0
2006Q4
Průběh ekonomického cyklu: tvar “L”, “V”, “U”, nebo “W” ? 8.0
Czech
1. Aktuální výkyvy v Eurozóně – historicky nejhorší: šest čtvrtletí v minusu a velké země Itálie: sedm čtvrtletí v minusu a s velkým dluhem Francie : sezónní kolísání v roce 2011 a 2012 ...poslední dvě čtvrtletí s presidentem Hollandem prudký pokles …a jediné Německo se vyděluje, zatímco Francie se brání globalizaci, málo reforem ke konkurenceschopnosti Zdroj: Eurostat , FT (květen 2013)
Pokles : dvojité či trojité VVV 12.1% nezaměstnanost
6
1. Globální (? či evroamerická) ekonomická krize urychlila kreativní destrukci procesů
Ekonomická krize otřásá ekonomickou pozicí vyspělých států zejména Euozóny s největší nezaměstnaností
Nezaměstnanost ve světových regionech (MMF 4/2013)
Zhoršující se prognózy zpomalení HDP Eurozony oproti světu (MMF 10/2013)
Největší rizika jsou spatřována v budoucím vývoji států eurozóny zejména periférních.
ECB pohledávky vůči Sp a I bankám po růstu stagnují Výrazný růst aktiv centrálních bank V Eurozóně se promítá sice v nárůstu pohledávek ECB vůči Španělsku a Itálii, ale nikoliv v reálných procesech
Zdroj: MMF
Celková aktiva centrálních bank k HDP (MMF 4/2013)
1. Rasantnější reakce a pružnější adaptace v USA na výkyvy Sazby a úvěry firmám a domácnostem (MMF 4/2013)
Poměr dluhu k příjmu domácností Eurozony oproti světu (MMF 4/2013
Nejisté prognózy úrokových sazeb, výnosy státních obligací v Eurozóně stále diferencované Nový pokles úvěrů firmám a domácnostem v Eurozóně. Naopak v USA úvěry rostou
V USA došlo k rasantní restrukturalizaci dluhů k domácnostem a nadměrné dluhy vzhledem k příjmu domácností klesly pod úroveň eurozóny Cenové indexy nemovitostí v USA se propadly na úroveň roku 2000 a opět začaly růst. Eurozóna reaguje pomaleji
Zdroj: MMF
Výnosy státních obligací stále diferencované
Poklesy cenových indexů nemovitostí (MMF 4/2013)
2. Makroekonomické dopady krize na periférii EU versus Německo Běžný účet v % HDP
Source: MMF
9
3. Varovný výhled EBRD květen 2013: pomalejší růst reálného HDP
EBRD snížila svůj rozvojový scénář pro rok 2013 pro tzv. Rozvíjející se ekonomiky CEE a severní Afriky z 3.1% (leden) na současných pouze 2.2%. Dopady krize eurozóny již odeznívají ale pomaleji klesá ekonomická aktivita díky zpomalení dvou největších regionálních trhů – Ruska a Polska. 10
3. Varovný výhled EBRD květen 2013: nezbytnost strukturálních reforem
Ve zprávě nazvané No quick turnaround in sight, se uvádí: Dopady krize v Eurozóně na transformující se region se zdají být omezenější, neboť se zotavuje export. Současně je region zasažen podstatným zpomalením ve velkých ekonomikách Ruska (na 1.8%) a Polska (na 1.2%), což zhošilo situaci sousedů včetně Ukrajiny a střední Asie. Výhled 2014 se tak však jeví nadměrně optimistický. Zatímco v Polsku odeznívá jednorázový dopad infrastrukturních staveb (ME v kopané), v Rusku jsou pociťovány globální změny trhu s plynem, jehož cena se odtrhla od cen ropy zejména v důsledku těžby břidlicového plynu v USA. Tabulka uvádí také přetrvávající rychlý růst řady malých ekonomik, zejména Mongolska, kde díky těžbě nerostů poroste HDP o 16%, a Turkmenistánu, kde se díky zdrojům plynu očekává 10% růst. Zpráva EBRD byla předložena výročnímu zasedání EBRD v květnu 2013
3. Pozadí Radikální změna : Kdo produkuje a spotřebovává plyn ...stále významnější zdroj energie
V plynu USA po padesáti letech opět v plynu soběstačné a ceny mimořádně nízké díky břidlicovému plynu. Po desetiletích se odtrhl vývoj ceny plynu a ropy, který byl dříve svázán. Geostrategické souvislosti pro situaci v Rusku a přítomnost USA na Blízkém východě.
3. Rusko a finanční trhy V posledních čtyřech letech Rusko vyvíjelo značné úsilí k dotvoření Moskvy jako mezinárodního finančního centra – fůze burz, vytvoření centrálního depozitáře CP, privatizace akcií státních podniků včetně Sberbank. Globálním equity investorům to nestačí. Ačkoliv je Rusko politicky a ekonomicky relativně stabilní, málo zadlužené, s rostoucí střední třídou, patří ruské akcie k relativně nejlevnějším. V posledních letech ruský Micex index zásadně zaostával oproti indexu MSCI Emerging Markets a nyní se obchoduje multiplikátor forward-looking price-to-earnings ratio jenom na 5.5 násobku, což je pro Rusko málo. FT upozornily, že jde o číslo nižší než v Pakistanu a Řecku...Zatímco pro HSBC a jiné banky to indikuje příležitost, u většiny investorů převažuje obava z corporate governance zejména u polostátních firem, které dopadají na minoritní akcionáře.
3. Výhled zpomalujícího Ruska 2013 a reakce vlády
Poté co ruská vláda snížila očekávaný růst HDP v roce 2013 ze 3.6% na 2.4% (výhled EBRD je ještě nižší 1.8%), růst průmyslu ze 3.6 na 2%, svolal v dubnu znepokojený president Putin hospodářské jednání v Soči, kterému předsedal. To diskutovalo domácí problémy: stále vysokou inflaci a úrokové sazby min 14% (ale RAROC inflace 7 %, riziko 3% ? a zisková marže 4-5 % ? a růst úvěrů značný), silný rubl, ale nic z toho se zásadně neliší od předchozích let. V Rusku jsou pociťovány globální změny trhu s plynem, jehož cena se odtrhla od cen ropy zejména v důsledku těžby břidlicového plynu v USA a poklesu poptávky v Evropě a konkurence v Rusku (Gaprom, Rosneft, Novatek). Ale růst poptávky v Asii cenu nyní zvedá přes 12USD za 1000m3.
Jednání rozhodlo podpořit ruskou ekonomiku změnou výdajových priorit omezením dotací státním podnikům a vydáním infrastrukturních obligací, ale nesahat na finanční rezervy z těžby uhlovodíků (nesnižovat rezervy ze 7% na 5% HDP).
3. Jednání B20 spolu se SPIEF v Petrohradě před G20
Další impulsy pro rozvoj regionu lze čekat od tradičního, již 17. St. Petersburg International Economic Forum (SPIEF), které 20– 22.6.2013 proběhne společně s jednáním Business B20, aby ruské a mezinárodní hospodářsko-politické sféře poskytlo podněty pro jednání G20, které se bude konat také v Petrohrade 5-6.9.2013, kterému letos Rusko předsedá. V minulém roce „obyčejné“ SPIEF navštívilo 5 400 účastníků z businesu, včetně šéfů 157 velkých zahraničních podniků (55 z nich bylo uvedeno v žebříčcích Forbes a Fortune). Letos to bude mnohem více. Již teď proběhla dvě jednání ministrů financí G20. Více na webu http://www.b20russia.com/en/
4. Kolik je našich exportérů a kam vyvážejí ? Počet vývozců celkem v období 2006 – 2012
Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet vývozců 17055 18531 18527 17792 16405 16303 16722
Počet vývozců, kteří vyvezli zboží do EU v období 2006 – 2012 (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce)
Počet vývozců, kteří vyvezli zboží mimo EU v období 2006 - 2012 (1 vývozce může být zahrnut pouze jednou v daném roce)
Rok Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet vývozců 12364 12750 12977 12234 10280 11802 10271
Počet vývozců
2006
11140
2007
16096
2008
11966
2009
11269
2010
10829
2011
10098
2012
12295
4. Analýza CzechTrade: Kumulovaná komparativní výhoda České republiky vůči světu – 20 HS položek reprezentuje 40% komparativní výhody ČR 80,00%
70,00%
60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 55 57 59 61 63 65 67 69 71 73 75 77 79 81 83 85 87 89 91 93 95 97 99
0,00%
Počet položek HS6
17
4. Nevyhnutelný důsledek - snížení ratingu S&P 2012 po Creditwatch warning – Proč ? Řešením není jen AUSTERITY ale zvýšení COMPETITIVENESS
Podobně jako nedávno (Standard & Poor’s 2012), vidím krizi veřejných financí v širším kontextu mezinárodní konkurenceschopnosti „Ačkoliv chápeme nedostatek fiskální prozíravosti jako hlavní faktor přispívající k vysokým veřejným dluhům v některých zemích jako Řecko, věříme, že klíčovým problémem pro Eurozónu jako celek je rostoucí rozdíl v konkurenceschopnosti mezi jádrem a tzv. periferií. Spolu s rychlým nárůstem rozvah evropských bank to vedlo k velkým a rostoucím vnějším nerovnováhám, projevujících se ve velikosti nerovnováhy finančních sektorů mezi čistými exportéry bankovních systémů a čistých importérů“ Source: Standard & Poor 2012 January 13
4. Konkurenceschopnost ekonomiky
Cenová (ne)konkurenceschopnost… Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)
Jednotkové náklady na pracovní sílu v průmyslu (rok 2000=100, směr nahoru = růst nákladů)
200
180
Slovensko
160
ČR
140
Zde je ČR konkurenceschopná
Maďarsko
120 Finsko 100
Polsko Německo
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
80
Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)
Kursový vývoj (leden 1999=100, směr dolů = posilování měny 130
140
120 EUR/HUF
130
110
Irsko 120
100
Španělsko
EUR/PLN 90
110
80
100
Řecko
Německo
EUR/SKK
70
90
EUR/CZK
Zdroj: Mejstřík et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
80
1999
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
60
4. Konkurenceschopnost ekonomiky
Cenová (ne)konkurenceschopnost… Relativní jednotkové náklady na pracovní sílu klesají (rok 1999=100, směr nahoru = růst nákladů).
Zdroj: OECD (2013)
4. Intenzivní globální ekonomická soutěž Politika menších států v oblasti konkurenceschopnosti, exportu i průmyslu musí směřovat k:
•Hledání a maximálnímu využití svých komparativních výhod •Odstranění neefektivit, které brzdí ekonomický rozvoj a vedou k plýtvání zdroji (týká se mj. i korupce, nadměrné byrokracie, ale i energetické náročnosti aj.)
Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku
Rychle rostoucí a velké ekonomiky jako je Čína, Brazílie nebo Turecko maximálně využívají svou konkurenční výhodu v oblasti nákladů na pracovní sílu a vytváří tvrdou hospodářskou soutěž na trhu low-end zboží a služeb Jak nicméně naznačuje níže uvedený graf, mají tyto státy díky velikosti svého trhu, ekonomickému růstu a přílivu zahraničních investic vyšší ambice – přesunout se z kategorie zemí s levnou pracovní silou do pozice zemí s vlastní vědou, výzkumem a inovacemi Nárůst high-tech exportu v Číně vs. pokles v USA, EU a Japonsku
•Posílení orientace své ekonomiky na odvětví s vysokou přidanou hodnotou •Aktivním pronikání na zahraniční trhy a upevňování svých pozic v mezinárodním obchodu
Zdroj: EEIP, OECD, IMF
| Stran
6. konkurenceschopnost …necenová – pyramida faktorů
zdroj: Mejstřík NERV et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/
4. Problém globální konkurenceschopnosti
Zdroj: EEIP
4.Včasná příprava v ČR: Strategie mez.konkurenceschopnosti 2011 a její nástroje Devět pilířů 43 specifických projektů 250 opatření ve 4 implementač. programech Veřejný sektor Vzdělání a zaměstnanost
Prostředí pro podnikání Ekonomie globálních inovací
Dvě vazby na jiné strategické dokumenty (kohesní politka, exportní strategie) Interakce s jinými koncepčními dokumenty a politikami (Energetická politika, Národní program reforem, Národní inovační strategie)
OECD Report on the CR (2011) vysoce ocenil tuto strategii MSK (2012–2020). Třeba implementovat...
4. Snaha o posun českých podniků v hodnotových řetězcích Pozice ČR v hodnotových řetězcích
Chceme vytvořit podmínky a služby, které českým exportérům umožní posunout se výše v hodnotových řetězcích výroby. Tento aspekt proexportních činností vyžaduje nejsilnější posílení orgwaru – tj. koordinace jednotlivých politik a využívání jejich synergií.
Sem bychom se chtěli přesunout…
V tomto segmentu dochází k posunu českých producentů
Sem bychom se chtěli přesunout… | Strana 25
4. Snaha o posun českých podniků v hodnotových řetězcích, křehká struktura vývozu zboží a služeb Vývoj objemu zahraničního obchodu ČR se zbožím dle zbožových skupin (HS-6)
Příklad – cíle Irska: •zvýšení počtu nově vznikajících a na inovacích založených společností s perspektivním růstem na 200 •zvýšení investic soukromých firem do VaV
Vývoj od roku 2006 – 2010 potvrzuje spíše klesající diverzifikaci zbožovou a rostoucí křehkost vývozní struktury. V oblasti služeb pak rovněž vzrůstající podíl služeb s nízkou přidanou hodnotou.
Zdroj: NERV (2011)
| Strana 26
Vývoj objemu zahraničního obchodu ČR se službami dle skupin (HS-6)
4. Exportní strategie – navazuje na strategii konkurenceschopnosti Mezinárodní obchod České republiky se zbožím 2011 vs. 2009 150 000 000
Stále se prohlubuje jednostranná orientace exportu průmyslu z ČR, navíc klíčové položky začínají mít problémy Je nutno důrazně implementovat exportní strategii
Vozidla,motor pístový vznětový, 1500-2500cm3
100 000 000
Vozidla, motor vratný
Vývoz mínus dovoz zboží (v tis. Kč).
Problém hrozby druhého/třetího poklesu v Evropě neboli dvojitého či trojitého W.
Přijímače televizní s barevným displejem, obrazovkou
50 000 000
Vozidla,motor vratný píst.zážeh,
Části karosérií,vč kabin traktorů,aut.os,nákl
Podíl obratu zboží na celkovém obratu (v procentech).
0 0
1
2
3
-50 000 000
Oleje minerální a z nerostů živičných,surové -100 000 000
Velikost kruhu odpovídá velikosti vývozu.
-150 000 000
2011
2009
Zdroj: EEIP, a.s., data Český statistický úřad, ComTrade HS 2 | Strana 27
4. Význam zapojení do globálních hodnotových řetězců • S rostoucí mírou technické vyspělosti a klesajících relativních nákladů na přepravu dochází k větší míře outsourcingu a offshoringu některých činností: integrované globální hodnotové řetězce sofistikovaně optimalizují meziprodukty a hotové výrobky • S rostoucí mírou globalizace a vertikální specializace výroby se stávají globální hodnotové řetězce dominantním rysem světové ekonomiky a obchodu. Např. Meziprodukty („mezidovozy“) představují 60% globálního obchodu a akolo 30% celkového objemu obchodu probíhá mezi dceřinnými firmami stejných nadnárodních společností. • Aby se země udržely konkurenceschopné, musí zajistit rychlé a efektivní fungování každého stupně hodnotového řetězce
• Tradiční („hrubá“) data o exportech a importech můžou způsobit zavádějící pohled na podílech na světového obchodu Zdroj: Hofbauer G., et al: Payoff from World Trade Agenda 2013, ICC , and Trade facilitation matters, VoxEU, September 14, 2012 http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/miwi_e/tradedataday13_e/paul_schreyer_e.pdf
28
4. Musíme zafixovat dynamickou konkurenceschopnou pozici českých podniků v „globálních hodnotových řetězcích“ Důležitým znakem globalizace je, že podniky rozkládají své produkční procesy do různých obchodních jednotek, které následně rozmisťují po světě tak, aby dosáhly maximální efektivity a zvětšily rozsah pokrytí nových trhů./or new markets. To se týká tzv konceptu globálních hodnotových řetězců a mezinárdoního sourcingu. (Viz iniciativa OECD-WTO) Cíle mezinárodního sourcingu – podíl klíčových aktivit a podpůrných funkcí realizovaných prostřednictvím mezinárodního sourcingu (%), 2009
29
Domácí export vyžaduje zahraniční import Příklad: transportní zařízení a elektronika - domácí vs. zahraniční hodnota Výrazný podíl celkových mezidovozů se používá pro vývoz Zdroj: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/miwi_e/tradedataday13_e/paul_schreyer_e.pdf
|
| Strana 30
4. OECD-WTO Databáze obchodu podle přidané hodnoty
Celkový podíl zahraniční přidané hodnoty na exportu České republiky v roce 2009 byl jeden z nejvyšších - 39 %, dopravní zařízení skoro 50 %, jenom Slovensko více 63 % Zdroj: http://stats.oecd.org/index.aspx?queryid=40610#
|
| Strana 31
5.Prodej automobilů v Evropě – vývoj leasingu : mírný růst nových obchodů, ale problémy 2.pololetí 2012 European leasing volumes in 2012 (based on preliminary figures Leaseurope) New leasing volumes (bil€) % change 2012/2011 Equipment 86 -3.1 Equipment Vehicles 139 2.6 Total equipment 225 0.3 Real estate 16 -31.7 Total 241 -2.8 1 Growth rates are based on a homogenous sample of 30 Member Associations reporting in Leaseurope’s 2012 Preliminary Survey and are adjusted for exchange rate fluctuations. Leaseurope will publish final, comprehensive figures for 2012 once its full Annual survey of Member Associations is complete in the coming months.
32
5.Prodej automobilů v Evropě – už se odráží ode dna ? – rozporuplné výhledy a odpovědi
Zdroj: Finaancial Times 33
5.Prodej automobilů v Evropě ve světě – posun směrem na EM – rozvíjející se trhy. Jaké hospodářské výsledky ?
Zdroj: Finaancial Times
34
5.Prodej automobilů v Evropě ve světě – posun směrem na EM – rozvíjející se trhy. Jak to vidí VW ?
Zdroj: Finaancial Times 35
Shrnutí • Výhledy vývoje automobilů v Evropě diferencované – stagnující HDP na jihu Evropy problémem a krátkodobý výhled se nelepší
• také vývoj HDP v Rusku a Asii se zpomalil, ale Asie nejrychlejší • koncentrace českého exportu na diverzifikovaný automobilový průmysl dále sílí, citlivost na cenovou a necenovou konkurenceschopnost opírající se o technologické a produktové inovace je vysoká
• Obchod podle přidané hodnoty odráží rozvíjející se zapojení do hodnotových řetězců - prohlubuje vertikální integraci a ukazuje na provázanost ekonomik, současně ukazuje na vysoký podíl cizí přidané hodnoty v českém exportu •To indikuje nutnost zlepšovat podmínky pro obchod - celní, onestopshop aj., tak jak jsou obsaženy ve strategii konkurenceschopnosti a exportu. Je nutno implementovat. 36
Kontakty
Prof. Michal Mejstřík
International Chamber of Commerce ČR
Chairman
Chairman
EEIP, a.s.
Thunovská 12
Česká Republika
110 00 Praha 1
E-mail:
[email protected]
Česká Republika
www.eeip.cz
E-mail:
[email protected] www.icc-cr.cz Or http://ies.fsv.cuni.cz
