AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL. v ČESKÉ REPUBLICE. Základní údaje a fakta. Aktualizace za rok Zpracoval: sekretariát SAP. Důvěrné! Praha, květen 2000 SAP

Důvěrné! Určeno jen pro potřeby vedení členských firem SAP.

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta pYn pYnpYnpYnpYn

Aktualizace za rok 1999 Zpracoval: sekretariát SAP

Praha, květen 2000

© SAP Evidovaný výtisk č.:

OBSAH strana

2

1. Úvod

2 4 6

1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby 1.2. „PODNIK ROKU 1999“ v českém automobilovém průmyslu 1.3. K vlastnímu materiálu

8

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Stručná charakteristika oboru a vývoj výroby vozidel 2.2. Přehled firem zapojených do činnosti SAP (k 15.5.2000) 2.3. Základní struktura členské základny SAP 2.4. Vlastnická struktura 2.5. Počty pracovníků 2.6. Průměrné platy 2.7. Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.8. Výzkumně vývojová základna 2.9. Stav v oblasti certifikace systémů 2.10.Kolektivní vyjednávání

45

3. Složení vozového parku v České republice 3.1. Údaje Centrálního registru vozidel 3.2. Údaje Služby dopravní policie 3.3. Shrnutí, ukázky zpracování možných výstupů Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, motocykly, přípojná vozidla Údaje z Generálního ředitelství cel Shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2. Zahraničí (vnější vztahy) 5.3. Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci SAP

6.1. Spolupráce při tvorbě legislativy 6.2. Vzdělávání 6.3. Oblast ekologie 6.4. Začleňování se do struktur EU 6.5. Dovozy ojetých vozidel 6.6. Další problematika

45 51 51

63

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

8 14 16 17 23 25 29 39 39 43

63 70 79 85

88 88 91 95

96 96 97 98 99 99 102

103 Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ZA ROK 1999 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.1999) ROČENKA SAP 2000

7. Závěr

Soubor: APČR1999.doc

1

© SAP, květen 2000

1. Úvod 1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR (HDP) od roku 1990 do roku 1998 byl spolu s komentářem a popisem dílčích faktorů ovlivňujících tento vývoj uveden poměrně detailně v minulém vydání této publikace. V počátku roku 2000 došlo ze strany ČSÚ k upřesnění hodnot růstu HDP v časové řadě, takže na tomto místě jsou znovu uvedeny již dříve publikované grafy (diagram č. 1.1.1. a č. 1.1.2), respektující však zpřesněné údaje. Bohužel se ale nepodařilo k datu zpracování získat údaje o skutečně dosaženém růstu HDP za rok 1999 v Polsku a Maďarsku, takže v porovnání růstu HDP s těmito zeměmi je za rok 1999 počítáno pouze se zveřejněnými odhady z poloviny roku 1999, přičemž údaje za ČR jsou v časové řadě upraveny dle výše uvedeného.

Vývoj HDP v ČR a EU v letech 1989 až 1999 */ %

(stálé ceny, rok 1989 = 100%)

125 120

118,9

115 110 105 100

100,0

98,8

98,5

95

97,5

93,7

90

87,3

85

84,0

95,3

95,1

87,8

84,6

80 75 1989

1990

1991

1992

1993

Česká republika

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Evropská unie

*/ Pro EU za r. 1999 pouze odhad SAP (extrapolace)

Pramen: OECD, ČSÚ ( Zpráva vlády o stavu české společnosti)

Diagram č. 1.1.1.

Diagram č. 1.1.2.


2


Vedle základního ukazatele, jakým je bezesporu HDP, je důležitým faktorem trend v průmyslové výrobě. Dle předběžných údajů sdělených ČSÚ došlo v roce 1999 k mírnému růstu průmyslové výroby a to o cca 1,5%. Podle dříve publikovaných údajů Svazu průmyslu a dopravy a dalších dostupných zdrojů se průmyslová výroba po roce 1990 vyvíjela tempem znázorněným v diagramu č. 1.1.3. Vývoj průmyslové výroby v ČR (rok 1990 = 100%) 100,00

100,00

90,00

78,3

80,00

72,1

70,00

68,3

69,8

1993

1994

75,9

80,7

85,7

87,3

88,6

1997

1998

1999

60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

1990

1991

1992

1995

1996

Pramen: SP ČR, M PO ČR, ČSÚ, Ročenka HN 2000

Diagram č. 1.1.3.

mil. Kč

Je nanejvýš potěšujícím faktem, že vývoj v automobilovém průmyslu probíhal poněkud jiným způsobem, charakterizovaným od roku 1995 trvalým růstem produkce (viz diagram č. 1.1.4.). Tím samozřejmě dynamicky narůstal i podíl automobilového průmyslu na celkové průmyslové výrobě, který za rok 1999 dosáhl hodnoty 13,33%. Podíl automobilového průmyslu na průmyslové výrobě ČR

1 800 000

1620 706,0

1 600 000 1 400 000

1645 308,0

1419 210,7

16% 13,33% 14%

1334 796,7 1227 520,6

1201141,2

1 200 000

11,52%

1 000 000

600 000

6,68%

400 000 200 000

12%

10,59%

800 000

80 259,0

10% 8%

7,98% 5,53% 67 917,0

6,58%

6% 113 211,6

87 863,0

20% 18%

1507 142,0

159 663,3

186 778,0

1997

1998

219 302,4

4% 2%

0

0% 1993

1994

1995

1996

prům yslová výroba celkem

z toho firm y SAP

1999 podíl SAP

Diagram č. 1.1.4.

K výše uvedenému diagramu, resp. k nárůstu objemu produkce firem SAP 1999/1998 ve výši 17,4% nutno uvést, že ho bylo dosaženo i přes dílčí pokles počtu vyrobených vozidel ve ŠKODA AUTO v roce 1999 ve srovnání s rokem 1998. Je patrné, že se na pozitivním vývoji se značnou měrou podílel dodavatelský sektor domácího automobilového průmyslu. Soubor: APČR1999.doc

3


Obdobným způsobem jako při určení podílu firem SAP lze stanovit i podíl firem SAP na celkovém exportu ČR. Ten se v roce 1999 oproti roku 1998 také zvětšil a dosáhl hodnoty 16,6% (v r.1998 to bylo 14,3%). Podíl ŠKODA AUTO se přitom přiblížil hranici 10% a za rok 1999 dosáhl hodnoty 9,63% celkového exportu ČR. Firmy zapojené do činnosti SAP dosahují velmi dobrých výsledků i v ostatních ekonomických kategoriích. O tom svědčí i ohodnocení těchto firem v rámci řady soutěží i zvýšení jejich všeobecné známosti u širší veřejnosti. Například v druhém ročníku ankety bylo mezi stovku nejobdivovanějších firem z České republiky zařazeno celkem devět firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Vedle celkově vítězné firmy ŠKODA AUTO se v absolutním pořadí umístila na pátém místě firma BARUM CONTINENTAL, která v odvětví chemický, farmaceutický a gumárenský průmysl obsadila 3. místo. Mezi strojírenskými firmami se pak za firmu ŠKODA AUTO zařadil na druhé místo novojičínský AUTOPAL, na čtvrtém místě pak figuruje KAROSA Vysoké Mýto a pátou příčku zaujala firma LUCAS AUTOBRZDY. V oboru elektrotechnika a elektronika byla jako první vyhodnocena firma HELLA AUTOTECHNIK Mohelnice, firma FEZKO Strakonice se umístila na čtvrtém místě v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. V ostatním zpracovatelském průmyslu je mladoboleslavská AKUMA na druhém a firma ROBERT BOSCH na třetím místě. Tento výčet spolu s výše uvedenými diagramy a komentářem jen potvrzuje skutečnost, že český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a jejich dodavatelé, je v současné době skutečně jedním z nosných výrobních oborů nejen domácího průmyslu, ale celého národního hospodářství. Zpracoval: Ing. Šípek

1.2. „PODNIK ROKU 1999“ v českém automobilovém průmyslu Na základě kladných ohlasů a značného zájmu firem o výsledky soutěže „PODNIK ROKU 1998“ doporučilo Představenstvo SAP a následně i Rada ředitelů připravit a organizačně zabezpečit druhý ročník soutěže firem SAP s názvem „PODNIK ROKU 1999“. Současně byla potvrzena její kriteria (shodná s kriterii soutěže „Podnik roku 1998“ - viz dále), která objektivně a bez jakýchkoliv subjektivních hledisek stanoví pořadí jednotlivých firem s tím, že prvních pět firem bude odměněno pamětními plaketami (v podobě shodné s rokem 1998). Údaje pro vyhodnocení soutěže byly získány z „Databázových listů SAP“ pro rok 1999 a na hodnotící kriteria byly firmy upozorněny přímo v „databázových“ listech. Do soutěže se tedy automaticky zapojila každá firma, která sekretariátu SAP zaslala vyplněný „Databázový list SAP“ za rok 1999. Domníváme se, že v předkládaném materiálu mají výsledky soutěže své místo, neboť dokládají i některé závěry uvedené v dalších kapitolách. Ukazují i na širší možnost využití databázových údajů SAP, aniž by firmy SAP byly zatěžovány vyplňováním dalších dotazníkových formulářů a eventuelními poplatky za účast v soutěži (jak se v případě většiny jiných soutěží děje). Důvodem je i to, že firmy, které zaujmou přední místa na tomto žebříčku úspěšnosti si svého ocenění váží a přikládají mu značný význam (a to i ve srovnání s řadou jiných anket a soutěží). Ostatní firmy pak mají možnost porovnat jimi dosažené ukazatele s těmi nejlepšími. Sumarizací údajů a přípravou soutěže byl opětovně pověřen sekretariát SAP. Pro zpracovatele výsledků je potěšitelné konstatovat, že v letošním roce výrazně stoupl počet firem, které poskytly údaje nezbytné pro vyhodnocení soutěže a vlastně i pro zpracování celkového přehledu (vyplnily a předaly „Databázové listy SAP“).


4


Tato skutečnost svědčí určitou měrou i o významu, který je této akci a tomuto materiálu ze strany firem SAP přikládán. Z hlediska vlastního zpracování výsledků soutěže je třeba uvést: kriteria pro soutěž byla tato: - hodnota exportu v roce 1999 (mil. Kč) - přidaná hodnota na pracovníka v roce 1999 (mil. Kč/pracovník) - poměr celkových tržeb z vlastní výroby 1999/1998 všechna kriteria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu umístění dle jednotlivých kriterií podklady pro soutěž za rok 1999 byly zpracovány z došlých celkem 108 databázových listů členů SAP; Při detailnějším pohledu na hodnotící kriteria je možné konstatovat: Objem exportu Postavení firmy ŠKODA AUTO v případě tohoto kriteria je jednoznačné a zřejmě neotřesitelné – firma je vůbec nejúspěšnějším exportérem v rámci České republiky (její podíl na exportu ČR v roce 1999 činil 9,63%, na exportu podniků SAP pak 58,0%). V případě dodavatelských firem má obdobné postavení firma BARUM CONTINENTAL (podíl na exportu ČR 1,06%, na exportu SAP 6,4%). Přidaná hodnota na pracovníka Průměrná hodnota tohoto významného ukazatele za všechny podniky SAP představuje 519,2 tis. Kč na pracovníka. Nejvyšší dosažená hodnota byla zaznamenána na úrovni 1 900 tis. Kč na pracovníka, naopak nejnižší hodnota u výrobní firmy byla 50 tis. Kč/pracovník (neuvažujeme-li údaje, u kterých bylo uvedeno záporné znaménko). Nárůst tržeb z vlastní výroby Jedná se o ukazatel, který umožňuje jednoduchým způsobem vyjádřit dynamiku růstu firmy. Jeho výše však může být do značné míry ovlivněna výchozí základnou předchozího roku. Nejvyšší změny dosahují v tomto případě firmy, které zahajovaly např. svou činnost v roce 1998 a v roce 1999 naběhly na plnou kapacitu výroby. Na špici žebříčku tak stojí firmy s meziročním více než šestinásobným zvýšením tržeb, na druhé straně pak firmy, jejichž tržby dosáhly pouze 36% hodnoty roku 1998. Celkový meziroční nárůst tržeb v rámci firem SAP dosáhl v porovnání let 1999/1998 hodnoty 17,4%, což představuje ve finančním vyjádření oproti roku 1998 zvýšení o 32 524,4 mil. Kč. Na základě vyhodnocení provedeného dle výše uvedených předem stanovených kriterií bylo vyhodnoceno pět následujících firem jako

„Podniky roku 1999“ BARUM CONTINENTAL s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. TRW CARR s.r.o. SEKURIT SAINT - GOBAIN ČR s.r.o. AUTOPAL s.r.o.


5


Pro informaci je v tabulce č. 1.2.1. uvedeno pořadí dosažené těmito firmami podle jednotlivých kriterií a firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých „kategoriích trojboje SAP“: Tabulka č. 1.2.1. objem exportu (mil. Kč) 2. BARUM CONTINENTAL s.r.o. 9 860 5. CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. 3 081 6. TRW CARR s.r.o. 2 677 SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. 35. 452 4. AUTOPAL s.r.o. 5 380 1. místo dle daného kriteria obsadila firma

přidaná hodnota/prac. (mil.Kč na pracovníka) 3. 2. 17. 15. 31.

ŠKODA AUTO

1,26 1,62 0,70 0,74 0,53

11. 10. 2. 5. 21.

KAUTEX TEXTRON BOHEMIA

89 528

1,90

nárůst tržeb 1999/1998 1,51 1,53 2,73 1,75 1,34

bodů celkem 16 17 25 55 56

ZPV Rožnov

6,77 Zpracoval: Ing. Novák Zd., Ing. Šípek

1.3. K vlastnímu materiálu Pro udržení návaznosti s dříve vydanými ročními přehledy českého automobilového průmyslu (pod stejným názvem byly zpracovány za rok 1993, 1994, 1995, 1996, 1997 a 1998) dodržuje i tento materiál svým obsahem a skladbou základní strukturu danou předchozími ročníky. Je tedy možné sledovat a porovnávat změny některých ukazatelů za období uplynulých 7 let a mít tak následně možnost odhadnout vývojové trendy některých ukazatelů. Při jeho zpracování se vycházelo především z údajů předaných firmami zapojenými do činnosti Sdružení automobilového průmyslu, v některých kapitolách jsou tato data doplněna i údaji z jiných zdrojů. V případech, kdy některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů, které však ve svých důsledcích neovlivnily objektivitu a vypovídací schopnost celého dokumentu. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu neodpovídají zcela přesně dříve vydaným materiálům. Pro zpracování tohoto podkladu byly již použity konečné (tedy upřesněné) údaje jednotlivých firem za rok 1999. Význam tohoto každoročně zpracovávaného materiálu je v tom, že dává základní a jednotný přehled o stavu automobilového průmyslu České republiky (vycházíme přitom z předpokladu, že podniky SAP tvoří cca 90% automobilového průmyslu jako oboru). Současně soustřeďuje podklady pro případné posouzení souhrnných výsledků tohoto oboru v porovnání s jinými průmyslovými odvětvími. Předkládaný materiál je dle názoru většiny členů SAP důležitým informačním podkladem, který umožňuje vrcholovému managementu získat celkový pohled na obor automobilového průmyslu v České republice. Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ - aktualizace za rok 1999, spolu s dalšími, sekretariátem SAP zpracovanými publikacemi, předanými členské základně SAP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ a SLOVENSKÉ REPUBLIKY 1995-1999“, „ROČENKA SAP 2000“, tvoří základní informační a argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání s orgány státní správy, dalšími vládními či nevládními ÚDAJE A FAKTA“


6


institucemi, odborovými organizacemi či zahraničními partnery. Tyto základní podklady jsou v průběhu roku sekretariátem SAP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky SAP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ, PRODEJÍCH A DOVOZECH VOZIDEL“ či pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“. Tyto podklady jsou zasílány většinou v rámci materiálu „SEKRETARIÁT SAP INFORMUJE“ a nově i formou E-mailu. Společné setkání představitelů firem SAP u příležitosti konání výstav AUTOSALON či AUTOTEC je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně SAP a jejich obsah prezentován před odbornou novinářskou veřejností. Ke zvýšení kvality těchto podkladů jistě přispěje i ta skutečnost, že „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ a SLOVENSKÉ REPUBLIKY 1995-1999“ je poprvé zpracována i v elektronické podobě na CD . Zpracoval: Ing. Novák Zd.

pYn pYnpYnpYnpYn


7


2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Stručná charakteristika oboru a vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl jako celek, tedy výroba osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, skupin, dílů a příslušenství vozidel, se v uplynulých letech zařadil mezi prosperující a tím i mimořádně významný obor českého hospodářství. I když ne ve všech výrobních komoditách byl vývoj, resp. současná situace je, jednoznačně pozitivní, souhrnně růstový trend dává dobré předpoklady pro rozvoj tohoto oboru i do budoucna. Česká automobilová výroba, již tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným způsobem ekonomiku země i její zahraničně obchodní bilanci. Situace na trhu pak představuje do jisté míry jakýsi barometr hospodářské situace a vývoje kupní síly obyvatelstva. Porovnáváme-li však počet všech motorových vozidel vyrobených v České republice v roce 1989 a 1999, tedy v minulém roce a před 10 lety, bylo v roce 1999 vyrobeno téměř o 25 000 motorových vozidel méně než v roce 1989 (viz diagram č. 2.1.1.). Co se však zásadním způsobem změnilo, je podíl výroby jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů na celkové výrobě motorových vozidel v České republice jen 45,1%, pak v roce 1999 dosáhl hodnoty 91,7%, tedy více než dvojnásobek (viz diagram č. 2.1.2.). V daném období tedy došlo k značnému poklesu podílu výroby motocyklů a také, bohužel, i podílu výroby nákladních vozů. Ten ještě v roce 1989 činil 12,6%, ale v roce 1999 již jen necelé 1%. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů (viz diagram č. 2.1.3.). Struktura výroby vozidel za 1. čtvrtletí 2000 je pak znázorněna v diagramu č. 2.1.4. a potvrzuje výše naznačený trend. Zcela specifické postavení v České republice si tedy jednoznačně získala výroba osobních automobilů, důležitý a stále rostoucí podíl na celkovém objemu produkce firem SAP však získává výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel.

Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 1999 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) 450 000

414 778

404 656 400 000

380 204

374 674 343 391

350 000 300 000

280 173 244 411

250 000

230 130

248 144 223 267 190 651

200 000 150 000 100 000 50 000 0 1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Diagram č. 2.1.1.


8


Podíly na celkové výrobě motorových vozidel /1 (Česká republika, r.1989 až 1999) 100% 90%

29,3%

80% 70%

13,0%

11,4%

8,9%

7,3%

8,1%

11,1%

79,7%

80,4%

80,0%

1992

1993

1994

6,5% 6,9%

5,9%

4,3%

2,5%

2,3%

8,4%

10,0%

8,6%

6,1%

86,6%

85,7%

85,7%

88,8%

91,7%

1995

1996

1997

1998

1999

45,3%

54,6%

1,0%

60% 50%

0,8% 0,2%

40%

69,7%

30% 20%

53,9%

45,1%

10% 0% 1989

1990

OSOBNÍ (M1)

1991

UŽITKOVÁ N1

OSTATNÍ (nákladní vozy včetně tahačů, autobusy a motocykly)

Diagram č. 2.1.2.

Podíly na celkové výrobě motorových vozidel /2 (Česká republika, r.1989 až 1999) 45%

41,2%

40% 35%

30,8%

30% 25% 19,2%

20% 15%

12,6%

13,6% 9,5%

10% 5% 0%

7,6%

6,7% 5,8% 0,9%

0,8% 1989

1990

0,7% 1991

3,4%

0,4% 1992

motocykly a mopedy (L*)

5,5% 2,8%

1993

3,1% 3,0%

0,5%

0,4% 1994

0,4% 1995

2,9% 2,6%

2,3% 1,7%

1996

1997

0,5%

1,3% 0,8% 0,3% 0,9% 0,3% 1,2% 0,3%

nákladní vozy N2, N3 (včetně tahačů)

1998

1999

autobusy M2, M3

Diagram č. 2.1.3.

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v 1.Q/2000

- užitková kat. N1 6,41%

- nákladní N2+N3 0,61%

-pøípojná vozidla O 3 a O 4 0,34%

- motocykly a mopedy 1,87% - autobusy (M2+M3) 0,27%

- osobní (M1) 90,50%

Diagram č. 2.1.4. Soubor: APČR1999.doc

9


Do roku 1999 vstoupil obor automobilového průmyslu s rostoucím objemem výroby a nárůstem řady ekonomických ukazatelů oproti předchozímu roku. V roce 1999 byl však zaznamenán určitý pokles v oblasti výroby osobních automobilů, užitkových a přípojných vozidel. Bohužel pokračoval propad v oboru nákladních automobilů, kde došlo k poklesu výroby na úroveň let těsně po druhé světové válce (v roce 1946 vyrobeno 2 652 ks nákladních vozidel a v roce 1947 pak 4 637 ks). Jedná se tedy o druhý nejhorší „výrobní výsledek“ v poválečné historii. Výsledky roku 1999 přesto potvrdily pozici automobilového průmyslu České republiky mezi růstovými odvětvími národního hospodářství, ale především situace na domácím trhu vozidel se pro české výrobce nevyvíjela příznivě (viz dále v samostatné kapitole). Základní statistická data a vývojové trendy za období 1993 až 1999, které dokumentují obsah předchozích odstavců, jsou uvedeny souhrnně v tabulce č. 2.1.1. a dále též v diagramech č. 2.1.5. až 2.1.11.

Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

osobní

užitková

nákladní

autobusy

motocykly

přípojná

(M1)

N1

(N2, N3)

(M2, M3)

(L)

(O3, O4)

199 602 + 152 509 193 297 + 240 053 + 321 077 + 368 527 + 348 482 -

20 216 + 21 257 + 15 497 23 537 + 37 548 + 35 766 23 057 -

CELKEM 1 823 547 % z celku

86,02%

1.Q.2000

93 166 424 500 +

2000 */

176 878 8,34%

8 518 5 423 6 676 + 7 160 + 8 764 + 5 434 3 007 44 982 2,12%

6 595 25 000 +

917 1 012 + 944 1 276 + 1 092 1 240 + 1 269 +

18 891 + 10 450 6 853 8 147 + 6 193 3 811 4 389 +

7 750 0,37%

632 4 300 +

58 734 2,77%

282 1 250 -

CELKEM

835 765 620 1 015 + 1 337 + 1 989 + 1 544 8 105 0,38%

1 921 7 800 +

248 979 + 191 416 223 887 + 281 188 + 376 011 + 416 767 + 381 748 2 119 996 100,00%

348 1 400 -

102 944 464 250 +

*/ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2000 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 1999

Výroba a prodeje českých výrobců 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

(osobní automobily - kat. M1) 368 527 321 077

424 773 348 482

240 053 199 602

193 297 152 509

1993

export

1994

1995

tuzemský prodej

1996

1997

1998

1999

odhad 2000

výroba

Diagram č. 2.1.5.


10


Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 40 000

37 548

35 766

35 000

29 976

30 000 25 000

23 537

21 257

20 216

20 000

23 057

15 497

15 000 10 000 5 000 0 1993

1994

export

1995

1996

tuzem ský prodej

1997

1998

1999

odhad 2000

výroba

Diagram č. 2.1.6.

Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)

12 000 10 000

8 764

8 518

8 000

7 160

6 676 5 423

6 000

5 434 4 334 3 007

4 000 2 000 0 1993

export

1994

1995

1996

tuzemský prodej

1997

1998

1999

odhad 2000

1 240

1 269

1 255

1998

1999

odhad 2000

výroba

Diagram č. 2.1.7.

Výroba a prodeje českých výrobců (autobusy - kat. M2 a M3)

1 400

1 276

1 200 1 000

917

1 012

1 092 944

800 600 400 200 0 1993

1994

1995

1996

export

tuzemský prodej

výroba

1997


11


Výroba a prodeje českých výrobců 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

(motocykly a mopedy celkem - kat. L)

18 891

10 450 8 147

6 853

7 800

6 193

1993

1994

1995

1996

export

tuzemský prodej

1997

3 811

4 389

1998

1999

výroba

odhad 2000

Diagram č. 2.1.9.

Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4) 2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0

1 989

1 544

1 337

1 400

1 015 835

765

1993

export

1994

620

1995

1996

tuzemský prodej

1997

1998

1999

odhad 2000

výroba

Diagram č. 2.1.10.

Poslední dva diagramy (č. 2.1.11. a 2.1.12) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 1999 u rozhodujících výrobců v kategorii nákladních automobilů a motocyklů. V těchto komoditách byl po roce 1990 zaznamenán největší pokles produkce a nejméně příznivý vývoj.


12


Výroba nákladních vozidel tuzemskými firmami 5 404

Česká republika, období 1993 - 1999

1 209 54

138

1 473 113

309

208

560

269

718 155

1 606

2 592

1 804

1 837

3 539

4 369

3 881 63

1 000

675

1 012

2 000

803

3 000

1 358

2 966

4 000

3 327

5 000

4 540

6 000

0

1993

1994

1995

DAEWOO AVIA / AVIA

1996

1997

ŠKODA Mn.Hradiště / LIAZ

1998

TATRA

1999

ostatní (PRAGA + ROSS)

Diagram č. 2.1.11.

Výroba motocyklů a mopedů tuzemskými firmami Česká republika, období 1993 - 1999

14 000

9 144

224

3 439 726

190

2 875 746

1 488 300

2 799

1 606

2 000

2 984

1 497

4 000

3 666

4 328

6 000

3 764

6 122

8 000

3 089

10 000

9 747

12 000

0

1993

JAWA Moto

1994

1995

1996

JAWAUNION (DANDY)

1997

ČZ CAGIVA

1998

1999

ostatní (PENTO, PRAGA)

Diagram č. 2.1.12.

Podrobnější údaje o výrobě, domácích prodejích a exportu za jednotlivé výrobce včetně porovnání produkce 1999/1998 jsou uvedeny v kapitole 2.7. Zpracoval: Ing. Šípek


13


2.2. Přehled firem zapojených do činnosti SAP (stav k 19.5.2000) Divize finálních výrobců vozidel (16 firem) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

AVIA KAROSERIA BRNO a.s., Brno BSS METACO a.s., Brandýs nad Labem DAEWOO AVIA a.s., Praha HACAR a.s., Hradec Králové IVACAR SERVICE s.r.o., Ivančice JAWA MOTO s.r.o., Týnec nad Sázavou KAROSA a.s., Vysoké Mýto KÖGEL a.s., Choceň MTX RS s.r.o., Praha

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

PANAV a.s., Senice PRAGA ENGINEERING s.r.o., Praha SOR LIBCHAVY s.r.o., Libchavy ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s. TATRA a.s., Kopřivnice THT s.r.o., Polička Některé firmy jsou současně i významnými výrobci dílů.

Divize výrobců příslušenství (89 firem) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39.

A. RAYMOND Jablonec s.r.o. ADACO a.s., Jindřichův Hradec AGS Jičín, a.s. AKUMA a.s., Mladá Boleslav ALMET a.s., Hradec Králové ASCI s.r.o., Jevíčko AUTOPAL s.r.o., Nový Jičín AVIA KUTNÁ HORA a.s., K. Hora AXL a.s., Semily BARUM CONTINENTAL s.r.o., Otrokovice BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou BOSAL ČR s.r.o., Brandýs nad Labem BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí BRISK TÁBOR a.s., Tábor BUZULUK KOMÁROV a.s., Komárov C.I.E.B. Kahovec s.r.o., Praha CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., Jičín ČZ STRAKONICE a.s., Strakonice DETONA - V.S. s.r.o., závod Slavičín DRAKA KABELY, s.r.o., Velké Meziříčí EBERSPÄCHER s.r.o., Praha EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice n/Lip. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s. FEZKO a.s., Strakonice GALVIA s.r.o., Třemošnice GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s., Zubří GUMOTEX a.s., Břeclav HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. HANHART Morkovice s.r.o. HAPPICH PLZEŇ s.r.o. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a.s. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., Mohelnice H.L.F. s.r.o., Hajnice HP-PELZER k.s., Plzeň JIHOSTROJ a.s., Velešín KAMAX s.r.o., Turnov KARSIT s.r.o., Jaroměř KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o.


14

40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78.

KDYNIUM KDYNĚ a.s., Kdyně KES s.r.o., Vratimov KIEKERT-CS s.r.o., Pardubice KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty KNORR-BREMSE s.r.o., Hejnice KOSTAL CR s.r.o., Hořovice LECOTEX a.s., Tábor */ LUCAS AUTOBRZDY s.r.o., Jablonec n/N. MAGNETON a.s., Kroměříž MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves MARS SVRATKA a.s., Svratka MERITOR LVS a.s., Liberec METAL a.s., Trmice METALIS NEJDEK s.r.o., Nejdek METALPLAST Lipník nad Bečvou, a.s. METAZ a.s., Týnec nad Sázavou MONROE CZECHIA s.r.o., Hodkovice n/Moh. MOTOR JIKOV a.s., Č. Budějovice MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s., MOTORPAL a.s., Jihlava MUBEA, s.r.o., Žebrák NOVAK CV a.s., Chomutov PAL PRAHA a.s., Praha PEGUFORM BOHEMIA a.s., Liberec PEKM Knobloch s.r.o., Liberec PETER-GFK s.r.o., Kocbeře PÉROVNA HOSTIVAŘ spol. s r.o., Praha RIETER ELITEX a.s., Ústí n/Orl. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. RUBENA a.s., Hradec Králové SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o. SPLINTEX CZECH a.s., Bílina SVA HOLÝŠOV a.s., Brno TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř TEMAC a.s., Zvěřínek TESLA BLATNÁ a.s, Blatná TRIBOS a.s., Brno TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o.


Divize výrobců příslušenství - pokračování 79. 80. 81. 82. 83. 84.

TRW Carr ČR s.r.o., Mladá Boleslav TRW-DAS a.s., Dačice TRW Volant Horní Počernice a.s. VAB s.r.o., Hranice */ VDO ČR, s.r.o., Brandýs nad Labem VELVANA a.s., Velvary

85. 86. 87. 88. 89.

VULKANPLAST a.s., Zlín WAGON AUTOMOTIVE s.r.o. ZEVETA Bojkovice a.s. ZKL KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ a.s. ZPV Rožnov s.r.o. */ Požádáno o ukončení členství - k 31.12.2000.

Divize účelových organizací (12 firem) 1. 2. 3. 4. 5. 6.

ABA a.s., Praha ČVUT v Praze IBS EXPERT s.r.o., Praha MATADOR PRAHA s.r.o., Praha MOBIL DATA a.s., Praha MOTOKOV a.s., Praha

RICARDO CONSULTING ENGINEERS Lts. TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci 9. ÚAMK s.r.o., Praha 10. ÚSMD a.s., Praha */ 11. ÚVMV s.r.o., Praha 12. VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně 7. 8.

*/ Požádáno o ukončení členství - k 31.12.2000

Kolektivním členem SAP je i nadále „ZDRUŽENIE AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU SLOVENSKÉ REPUBLIKY“, do jehož činnosti bylo v době zpracování materiálu zapojeno 71 subjektů (mimo divizi dovozců).

Počet firem z ČR zapojených do činnosti SAP

120 100

86

80

101

117

71 54

60

37

40 20

93

109

14

19

41

27

0 27.6.1989 31.12.1990 31.12.1991 31.12.1992 31.12.1993 31.12.1994 31.12.1995 31.12.1996 31.12.1997 31.12.1998 31.12.1999 19.5.2000

stav k datu

Diagram do roku 1994 nezahrnuje firmy, které nejsou v současné době zapojeny do činnosti SAP.

Diagram č. 2.2.1.

Z výše uvedeného diagramu č. 2.2.1. je patrné, že Sdružení automobilového průmyslu zahrnuje každoročně stále větší počet firem zapojených do jeho činnosti. K datu zpracování tohoto materiálu tvořilo základnu SAP 116 českých firem (105 řádných členů, 8 pozorovatelů a 3 VŠ). Statut přidruženého členství mají ještě další 3 firmy (GEDAS, TELEDIN a BRAIN CZ), které jsou zapojeny pouze do činnosti pracovní skupiny SAP/ODETTE ČR. Dochází však i ke kvalitativním posunům. Oproti roku 1998 došlo ke snížení základny u divize finálních výrobců o 5 firem (AUTOTECH, AVIA Strojírna, DESTA Čes. Budějovice, JAWAUNION a ŠKODA ELCAR), další růst členů naopak zaznamenala divize výrobců příslušenství (+ 10 firem). Zpracoval: Ing. Šípek


15


2.3. Základní struktura členské základny SAP Členská základna SAP představuje silné oborové uskupení, které ve své struktuře obsahuje prakticky všechny formy právních subjektů a výrobních činností. I tato skutečnost přispívá k tomu, že SAP je důstojným partnerem pro hospodářské orgány a dokáže v řadě případů úspěšně prosazovat zájmy svých členů. Detailněji je vlastní struktura členské základny (údaje z databázových listů předaných pro zpracování od celkem 111 firem z České republiky) popsána v následujícím přehledu: 2.3.1. Dle právní formy právní forma akciová společnost spol. s r.o. státní podnik ostatní CELKEM :

firem

2.3.2. Dle hlavní činnosti charakter (dle převažujícího výr. programu)

- výrobní z toho:

finalisté výrobci dílů - nevýrobní (účelové organizace) z toho: obchodní jiné CELKEM :

- do 500 - od 500 do 1000 - od 1000 do 5000 - nad 5000 CELKEM :

základní jmění mil. Kč % 39 307,5 85,4 5 292,9 11,5 1 407,9 3,1 46 008,3 100,0

% 91,0 13,5 77,5 9,0 1,8 7,2 100,0

základní jmění mil. Kč % 44 951,2 97,7 21 354,7 46,4 23 596,5 51,3 1 057,1 2,3 650,0 1,4 407,1 0,9 46 008,3 100,0

firem počet 101 15 86 10 2 8 111

2.3.3. Dle počtu zaměstnanců velikost firmy (počet zaměstnanců)

% 56,8 37,8 5,4 100,0

počet 63 42 6 111

firem počet 72 21 17 1 111

% 64,9 18,9 15,3 0,9 100,0

2.3.4. Dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční charakter kapitálovou účastí (dle převažujícího výr. programu) počet % 5 33,3 z finalistů finalisté 44 51,2 z výr. dílů výrobci dílů 5 50,0 z účel.org. nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 54 48,6 ze SAP

celkem zaměstnávají osob % 18 148 21,2 16 090 18,9 30 635 36,0 20 322 23,9 85 195 100,0 základní jmění firem s účastí zahraničního partnera (Σ) mil. Kč % 19 407,3 90,9 z finalistů 11,724,8 49,7 z výr. dílů 787,1 74,5 z účel.org. 31 919,2 69,4 ze SAP

Tento přehled je v další kapitole rozšířen o další údaje charakterizující například vlastnickou strukturu firem SAP, podíl jednotlivých vlastníků na základním jmění firem a bližší charakteristiku složení zahraničního kapitálu z pohledu angažovanosti jednotlivých zemí v české automobilovém průmyslu, resp. firmách SAP.


16


2.4. Vlastnická struktura Za dobu své existence prošly jednotlivé firmy SAP významnými transformačními změnami, které výraznou měrou ovlivnila právě struktura jejich vlastníků. Názory na úspěchy či neúspěchy transformace v České republice jsou různé, ale jedna skutečnost je zejména v oblasti automobilového průmyslu neoddiskutovatelná. Tento sektor je prakticky zprivatizován, s minimálním podílem majetku, který je ještě ve Fondu národního majetku (pro tento případ uvažujeme, že v současné době diskutovaný podíl státu ve Škoda Auto a.s. ve výši 30% je veden v rámci skupiny „ostatní vlastníci“). Procentuelní pohyby ve skladbě majetku v jednotlivých skupinách majitelů mají svůj trvalý trend, který potvrzují údaje uvedené v následující tabulce č. 2.4.1. Ta dává v agregované podobě přehled o podobě vlastnické struktury a jejím vývoji u firem zapojených do činnosti SAP jako celku. Tabulka č. 2.4.1.

skupina vlastníků

Základní rozdělení vlastníků firem základní majetek r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 (mil.Kč) (mil.Kč) (mil.Kč) (mil.Kč) (mil.Kč) (%) (%) (%) (%) (%) 5 145,98 4 711,94 2 966,17 1 775,2 845,4 11,55 10,22 6,21 3,9 1,8 5 279,41 5 019,80 2 745,71 2 382,4 1 743,2 11,85 10,88 5,73 5,2 3,8

Investiční fondy a společnosti (IPF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku *) 1 947,10 765,82 498,74 305,4 24,5 (FNM) 4,37 1,66 1,04 0,7 0,1 Zahraniční partner 18 292,10 19 244,62 21 065,75 23 163,2 25 363,1 (ZP) 41,06 41,72 44,02 50,6 55,1 „Ostatní“ vlastníci **) 13 885,30 16 385,41 20 580,22 18 111,7 18 032,0 (OST) 31,17 35,52 43,00 39,6 39,2

CELKEM

44 549,89 46 127,59 47 856,59 45 737,9 46 008,3 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

*) Nezahrnuje podíly ve vlastnictví českého státu (např. ŠKODA AUTO) **) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK.

Z uvedené tabulky je patrné, že z hlediska svého podílu na základním jmění firem SAP zůstávají i nadále nejdůležitějšími skupinami vlastníků firmy se zahraničním partnerem a vlastníci ve skupině „ostatní“. V této souvislosti je možné konstatovat: • Dále roste podíl firem se zahraniční účastí na základním jmění firem SAP. Je to dáno jednak rostoucím počtem těchto firem v rámci členské základny SAP a jednak rostoucím podílem zahraničního partnera na základním jmění. Uvedená čísla ukazují, že automobilový průmysl je pro zahraniční investory atraktivním odvětvím a vedle elektrotechnického průmyslu a oblasti telekomunikací patří mezi odvětví, kam směřuje největší podíl zahraničních investic. Ekonomické výsledky „společných“ firem jsou uvedeny v následujících kapitolách a to i ve srovnání s firmami bez zahraniční spoluúčasti.


17


• Další skupina vlastníků pod označením „ostatní“ je charakteristická zejména tím, že se jedná většinou o menší až střední firmy, které vznikly v rámci restrukturalizace dříve velkého „mateřského podniku“ a byly privatizovány ve většině případů managementem podniku. Jedná se o významnou skupinu firem, jejichž podíl na základním jmění podniků SAP představuje 39,2%, Časový postup privatizace v českém automobilovém průmyslu, resp. průběh změn ve „složení“ vlastníků je znázorněn v následujícím diagramu č. 2.4.1.

Postup privatizace v automobilovém průmyslu ČR % 100 90

ostatní

80 70 60 50 FNM

40

Zahraniční partner

30 20 10

DIK

Investiční fondy a společnosti

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

Diagram č. 2.4.1.

Tuto kapitolu je možné ještě doplnit o následující fakta: • Zanedbatelná hodnota základního jmění v držení FNM (0,1% z celkové hodnoty základního jmění SAP) a pokračující trend ve snižování podílu majetku vlastněného investičními fondy a držiteli investičních kupónů přispívá k vytváření žádoucí konkrétní vlastnické struktury jednotlivých firem. • Podíl zahraničních firem na základním jmění podniků SAP (55,1%) ovlivňují významným způsobem firmy ŠKODA AUTO a.s., KAROSA a.s. a DAEWOO AVIA a.s., které doplňuje řada menších dodavatelských firem (ty tvoří téměř polovinu této hodnoty). Obě výše uvedené skutečnosti přispívají ke stabilizaci majetkové struktury firem SAP, jejíž změny do budoucna může ovlivnit případné dokončení privatizace firmy Škoda Auto a.s. Není ale předpoklad, že by dominantní postavení obou hlavních skupin majitelů, tj. firem se zahraniční majetkovou účastí a skupiny firem v kategorii „ostatní“ bylo zásadním způsobem změněno. Možno říci, že z tohoto pohledu je vlastnická struktura v českém automobilovém průmyslu do jisté míry vyvážená. Z hlediska absolutní hodnoty výše základního jmění je možné očekávat změny související se změnou počtu členské základny. Není vyloučen ani vliv ekonomické situace jednotlivých subjektů, kdy se může promítnout rozhodnutí akcionářů o změně hodnoty základního jmění firmy.


18


Vlastnická struktura firem SAP, vyjádřená v procentech základního jmění, je uvedena v následující tabulce 2.4.2. Tabulka uvádí i počty pracovníků k 31.12.1999 u jednotlivých (celkem 111) firem SAP. Tabulka č. 2.4.2

Počty pracovníků a složení vlastníků firem Počet Základní VLASTNICKÁ STRUKTURA (vlastníci v % základního jmění) pracovníků jmění

(mil.Kč) A. RAYMOND JABLONEC s.r.o. ABA a.s. ADACO a.s. AGS Jičín a.s. AKUMA a.s. ALMET a.s. ASCI s.r.o. ATESO a.s. AUTOPAL s.r.o. AVIA KAROSERIA BRNO a.s. AVIA KUTNÁ HORA a.s. AXL a.s. , Semily BARUM CONTINENTAL s.r.o. BENTELER ČR k.s. BOSAL ČR s.r.o. BRANO a.s. BRISK TÁBOR a..s. BSS METACO a.s. *) BUZULUK KOMÁROV a.s. C.I.E.B. Kahovec s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR s.r.o. ČVUT Praha ČZ STRAKONICE a.s. DAEWOO AVIA a.s. DETONA V.S. s.r.o. *) DRAKA KABELY s.r.o. EDSCHA BOHEMIA s.r.o. EBERSPÄCHER s.r.o. FEDERAL MOGUL a.s. FEZKO a.s. GALVIA s.r.o. GRUPO ANTOLIN BOHEMIA a.s. GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s. GUMOKOV a.s. (RUBENA) GUMOTEX a.s. HACAR a.s. HANÁCKÉ ŽEL. A PÉR. a.s. HANHART MORKOVICE s.r.o. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.


106 59 214 800 421 118 622 1 214 3 779 99 267 222 3 854 310 120 1 038 679 281 1 047 183 338 29 1 590 1 814 391 287 162 138 462 819 60 489 664 1 384 1 656 306 420 262 494 380

19

IPF

DIK FNM

97,0 120,0 70,0 457,0 35,3 300,0 70,0 93,0 7,0 0,1 679,5 884,2 210,0 48,9 37,8 153,5 32,3 224,0 2235,0 575,8 10,0 204,2 9,0 148,6 21,8 431,0 44,0 369,0 87,1 12,9 1,0 917,0 1959,0 1000,3 11,8 21,2 0,3 255,0 50,0 25,0 10,0 100,6 1,4 506,0 228,0 3,0 34,0 114,9 0,4 4,3 599,0 19,2 5,8 102,1 10,0 316,0 30,0 1206,0 300,2

ZP

ostatní

100,0 100,0 100,0 64,7 100,0 100,0 100,0 100,0 13,4 67,7 100,0 100,0 100,0 100,0

4,0

42,0

91,0 78,2 10,0 100,0

100,0

50,2

100,0 16,8 100,0

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 63,0 89,0 75,0 90,0 100,0 100,0

6,4

100,0 100,0


Tabulka č. 2.4.2. - pokračování Počet Základní VLASTNICKÁ STRUKTURA (vlastníci v % základního jmění) pracovníků jmění

(mil.Kč) H.L.F. s.r.o. Hajnice HP-PELZER k.s. IVACAR SERVICE s.r.o. JAWA MOTO s.r.o. JIHOSTROJ a.s. KAMAX s.r.o. KAROSA a.s. KARSIT s.r.o. KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o.

KDYNIUM a.s. KES kabelové a el. systémy s.r.o. KIEKERT-CS s.r.o. KLEIN & BLAŽEK s.r.o. KNORR-BREMSE ČR s.r.o. KOSTAL ČR s.r.o. KÖGEL a.s. LECOTEX a.s. LUCAS AUTOBRZDY s.r.o. MAGNETON a.s. MANN + HUMMEL(CZ) s.r.o. MARS Svratka a.s. MATADOR PRAHA s.r.o. MERITOR LVS a.s. METAL a.s. METALIS NEJDEK s.r.o. MOBIL DATA a.s. MONROE CZECHIA s.r.o. MOTOKOV a.s. MOTOR JIKOV a.s. MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s. MOTORPAL a.s. MTX RS s.r.o. MUBEA s.r.o. NOVAK CV a.s. PAL Praha a.s. PANAV a.s. PEGUFORM BOHEMIA a.s. PEKM Knobloch s.r.o. PETER - GFK s.r.o. PRAGA ENGINEERING ROBERT BOSCH s.r.o. *) SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o. SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o. SOR Libchavy s.r.o.


118 341 226 240 911 145 1 637 792 195 409 117 822 368 353 282 864 583 792 1 415 246 427 18 576 486 478 12 393 366 964 134 2 691 64 236 223 873 353 1 109 1 021 350 672 1 279 234 167 152

20

IPF

DIK FNM

2,8 133,1 10,2 64,2 893,0 18,5 140,0 1065,0 200,0 36,0 64,5 11,0 16,0 7,6 0,2 0,1 138,2 10,0 202,0 40,8 497,0 692,0 104,0 148,0 11,0 30,0 406,4 124,0 13,0 0,1 10,0 0,1 620,0 1,1 7,9 474,9 33,0 818,9 16,8 0,2 63,0 1,0 204,3 122,0 11,0 450,0 3,0 0,1 690,0 3,0 25,0 394,0 390,0 277,0 0,2

ZP

ostatní

100,0 100,0

99,9 95,7 100,0 21,0 100,0 80,0 100,0 100,0 57,5 91,6 100,0

100,0 100,0 81,5 0,1 4,3 100,0 52,0 20,0 100,0

42,5 8,4 100,0

100,0 89,0 100,0 100,0 87,0 100,0 100,0 100,0 19,0

72,0 100,0 100,0 83,2 100,0

100,0 70,0

100,0 30,0 89,0

100,0 100,0 100,0 72,0 100,0 100,0 100,0 100,0


Tabulka č. 2.4.2. - pokračování Počet Základní VLASTNICKÁ STRUKTURA (vlastníci v % základního jmění) pracovníků jmění

(mil.Kč) SPLINTEX CZECH a.s. SVA HOLÝŠOV a.s. ŠKODA AUTO a.s. ŠKODA MNICHOVO HRADIŠTĚ a.s. TANEX, PLASTY a.s. TATRA a.s. TECHNICKÁ UNIVERSITA Liberec TEMAC a.s. TESLA BLATNÁ a.s. THT s.r.o. TRIBOS a.s. TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o. TRW Carr ČR s.r.o. TRW-DAS a.s. TRW Volant H. Počernice a.s. ÚAMK s.r.o. ÚSMD a.s. ÚVMV s.r.o. VAB s.r.o. VDO ČR s.r.o. VELVANA a.s. Vojenská akademie v Brně VULKANPLAST a.s. WAGON AUTOMOTIVE s.r.o. ZEVETA BOJKOVICE a.s. ZKL KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ ZPV s.r.o. CELKEM:

760 828 20 322 764 248 2 886 13 282 422 255 171 607 360 905 437 158 126 153 493 1 221 214 41 62 454 432 793 76 85 195

705,0 5,0 16709,0 332,0 76,0 1104,5 9,0 180,0 207,7 2,0 1,0 7,7 130,1 335,5 46,4 141,0 37,1 90,0 1,0 50,1 238,9

IPF

DIK FNM

ZP 70,0

1,0 6,5 22,5 99,0

100,0 100,0 97,0 100,0 52,6 100,0

ostatní

100,0 100,0 30,0 100,0 99,0 71,0 100,0 1,0 100,0 100,0 100,0

3,0 100,0 47,4 100,0

100,0 100,0

47,6 100,0 20,0 100,0 700,0 100,0 310,0 100,0 0,3 100,0 46 008,3 1,8% 3,8% 0,1% 55,1% 39,2% ZÁKLADNÍ IPF DIK FNM ZP**) ostatní JMĚNÍ (mil.Kč)

854,4

1 743,2

24,5

25 363,1 18 032,0

Poznámky: *) Použity údaje z roku 1998. **) Zde se na rozdíl od tabulky č.2.3.4. jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.

Grafické vyjádření současné struktury podle vlastněného základního jmění je provedeno v diagramu č. 2.4.2. Pro optické porovnání jsou pak v diagramu č. 2.4.3. znázorněny tyto poměry v závěru roku 1996. Porovnáním těchto dvou diagramů je vidět upevňování pozice „ostatních vlastníků“ a růst podílu zahraničních partnerů na úkor investičních fondů a společností (IPF) a držitelů investičních kupónů (DIK).


21


Současná struktura vlastníků v rámci SAP Investiční fondy 1,8%

ostatní vlastníci 39,2%

DIK 3,8%

FNM 0,1%

zahraniční partner 55,1%

Diagram č. 2.4.2.

Struktura vlastníků v rámci SAP v r. 1996 Investiční fondy 10,2%

ostatní vlastníci 35,5%

DIK 10,9%

FNM 1,7%

zahraniční partner 41,7%

Diagram č. 2.4.3.

Zajímavou a poměrně často žádanou informací je „země původu“ zahraničního partnera. Přehled počtu zahraničních firem a jejich podílu na základním jmění firem SAP ukazují tabulky č. 2.4.3 a 2.4.4.


22


Tabulka č.2.4.3. Skladba vlastníků firem SAP dle „země původu“ (ve vztahu k vlastněnému základnímu jmění) % ze základního jmění Země základní jmění mil.Kč všech firem SAP Belgie 0,10 0,00 Francie 2 237,96 4,86 Itálie 293,31 0,64 Japonsko 276,96 0,60 Jižní Korea 502,16 1,09 Kanada 143,01 0,31 Lucembursko 20,00 0,04 Německo 17 389,53 37,80 Nizozemsko 550,49 1,20 Rakousko 1 013,35 2,20 Slovensko 30,00 0,07 Španělsko 506,00 1,10 Švýcarsko 73,00 0,16 USA 2 320,48 5,04 Tabulka č.2.4.4. Skladba vlastníků firem SAP dle „země původu“ (ve vztahu k počtu firem) Země Počet firem Podíl % Belgie 1 0,9 Francie 6 5,3 Itálie 1 0,9 Japonsko 1 0,9 Jižní Korea 1 0,9 Kanada 1 0,9 Lucembursko 1 0,9 Německo 26 22,8 Nizozemsko 5 4,4 Rakousko 2 1,8 Slovensko 1 0,9 Španělsko 1 0,9 Švýcarsko 2 1,8 USA 8 7,0 Zpracoval: Ing. Novák Zd., Ing. Šípek

2.5. Počty pracovníků Relativní stabilita výrobního programu podniků automobilového průmyslu a celkový růst oboru se pozitivně promítá i do oblasti pracovních sil. Vlastní a zejména zahraniční investice do odvětví (bude o nich hovořeno v následujících kapitolách) vedou k rozšiřování výrobních kapacit a rostoucím požadavkům na zdroje kvalitních pracovních sil. Na druhé straně probíhající restrukturalizace, nyní uskutečňovaná především v oblasti výroby nákladních vozidel, vedla k celkovému zeštíhlení firem a to i z hlediska celkového počtu pracovníků. Výsledkem těchto procesů je to, že počet pracovníků v rámci firem SAP osciluje již dlouhodobě Soubor: APČR1999.doc

23


(v podstatě od vzniku samostatné ČR v r. 1993) v rozmezí 80 - 90 tisíc zaměstnanců. Přitom dochází k přesunu v rámci jednotlivých výrobních skupin a to zejména ve prospěch výrobců příslušenství. Přehled o počtech pracovníků v jednotlivých výrobních skupinách dává následující tabulka č. 2.5.1. a jí odpovídající grafické vyjádření (diagram č. 2.5.1.). Tabulka č. 2.5.1. Počty pracovníků ve firmách SAP od roku 1993 */ údaje za počet firem: 60

průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby

- autobusy - motocykly - přípojná vozidla 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 3. Ostatní firmy SAP CELKOVÝ POČET (osob): průměr pracovníků na 1 firmu SAP:

63

71

86

93

101

111

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

39 325 17 472 16 608

38 259 16 577 17 571

36 329 15 640 16 238

38 887 18 662 16 191

41 772 22 482 15 188

36 803 20 512 13 061

29 883 20 386 6 541

1 660

1 925

1 958

1 789

1 714

1 349

1 007

1 738 1 847 1 660 39 999 4 488 83 812

1 743 1 109 1 259 41 744 1 150 81 153

1 839 1 339 1 273 44 617 1 105 82 051

1 846 1 264 924 44 727 1 105 84 719

1 841 1 202 1 059 46 805 1 096 89 673

1 811 435 984 50 540 1 073 88 416

1 789 307 860 54 337 975 85 195

985

964

1 397

1 288

1 157

875

768

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti SAP vždy ke konci daného roku (k 31.12.1999 za 111 firem).

V ývo j p o čtu p rac o vn íků ve firm ách v o b d o b í 199 3-1999 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 os obní automobily

nákladní automobily

autobus y

os tatní druhy v oz idel

v ý robc i dílů

nev ý robní f irmy

Diagram č. 2.5.1

Zajímavým trendem vyplývajícím z posledního řádku tabulky č. 2.5.1. je „zmenšování se“ průměrné firmy. Jestliže v roce 1993 bylo v takto definované „firmě dle průměru“ zaměstnáváno téměř 1 400 osob, v roce 1999 to bylo jen 55% skutečnosti roku 1993. Na základě předaných údajů je možné sestavit tabulku (č. 2.5.2.), která dává přehled o struktuře pracovních sil v rámci podniků SAP a jejich změně v průběhu let 1999/1998. Obě výrobní skupiny, tzn. finální výrobci a výrobci dílů, dosahují poměru pracovníků D/T většího jak 2. V oblasti výrobců dílů tento poměr již přesahuje Soubor: APČR1999.doc

24


hodnotu 3 a je možné konstatovat, že tím dosahuje úrovně obvyklé ve vyspělých ekonomikách. Oblast účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kriteria nelze tyto firmy hodnotit. Tabulka č. 2.5.2. Struktura pracovních sil v rámci podniků SAP počet

údaje za r. 1998 kategorie D

kategorie T

údaje za r.1999 kategorie D kategorie T

změny 99/98 (%) kategorie D kategorie T

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly

16 2 7 4 3 2 2

21 154 14 407 4 698 772 695 1 166 188

10 177 6 105 3 038 532 290 640 104

20 019 14 116 3 970 648 609 1 130 194

9 863 6 270 2 570 428 251 659 113

-5,36 -2,02 -15,49 -16,05 -12,38 -3,09 3,46

-3,08 2,70 -15,41 -19,57 -13,33 2,97 8,75

II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní

85 47 15 23

42 401 22 005 8 631 11 765

12 425 6 843 2 281 3 301

41 949 21 563 8 593 11 792

12 389 6 727 2 347 3 314

-1,07 -2,01 -0,44 0,23

-0,29 -1,69 2,91 0,39

III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho: a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební

10 5 5

130 101 29

893 546 347

115 89 26

860 524 336

-11,54 -11,88 -10,34

-3,70 -4,03 -3,17

111

63 685

23 495

62 083

23 112

-2,52

-1,63

CELKEM SAP :

Poznámka: kategorie D ....... dělnická profese kategorie T ........ technicko-hospodářský pracovník Zpracoval: Ing. Novák Zd.

2.6. Průměrné platy Konkurenceschopnost odvětví, zejména směrem k EU, ovlivňuje do současné doby významným způsobem i dosahovaná úroveň personálních nákladů. V nich představuje rozhodující složku právě výše vyplácené mzdy. Přes skutečnost, že jsou sekretariátem SAP zpracovávány pravidelně pololetní údaje o její průměrné výši v rámci členské základny SAP, je důležité se o ní zmínit s ohledem na další vazby i v rámci tohoto materiálu. Kapitola je zpracována na základě údajů firem, které byly členy SAP k datu 31.12.1999. Průměrný plat k tomuto datu (vypočtený jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné platy v jednotlivých firmách) dosáhl hodnoty 14 822 Kč. V porovnání s rokem 1998 (průměr 13 371 Kč) vzrostla jeho hodnota o 10,85%. Bylo dosaženo prakticky shodného meziročního nárůstu jako za rok 1998 (index růstu 1998/1997 určený shodným způsobem byl roven 10,49%). Nad celkovým průměrem nárůstu platů SAP se pohybuje jako celek skupina finálních výrobců (+17,79%, loňský index +12,21%). Přitom u výrobců osobních automobilů činil meziroční nárůst 12,57% (při porovnání 1998/1997 byla tato hodnota 10,84%). Nárůsty přesahující průměrnou hodnotu dále zaznamenali výrobci nákladních vozidel (+12,32% proti +11,13% v předchozím roce), autobusů (+11,39 proti +17,78% v porovnání 1998/1997) a motocyklů (+14,09% proti +5,85% v porovnání let 1998/1997). Výrobci dílů a příslušenství vykázali jako celek meziroční nárůst průměrného platu +8,73%, tedy nižší než v předchozím roce (index růstu 1998/1997 činil +11,45%) s tím, že průměr růstu mezd SAP překračují v této skupině výrobci pod označením „ostatní“ (výrobci dílů z plastů, pryžových dílů, skel atd.), kde tento růst činil 10,94%, proti 9,80% vletech 1998/1997). Soubor: APČR1999.doc

25


Přehled o vývoji průměrných platů v jednotlivých základních skupinách firem od roku 1995 do roku 1999 dává tabulka č. 2.6.1. Grafické vyjádření růstu průměrných platů po základních skupinách výrobců je v diagramu č. 2.6.1. Tabulka č. 2.6.1.

Průměrné platy v základních skupinách firem (v Kč)

údaje za počet firem SAP 71 skutečnost za rok:

FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : - osobní automobily - nákladní automobily z toho účel. nástavby - přívěsy a návěsy - autobusy - motocykly VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) z toho : - převážně mech. díly - převážně elektr. díly - ostatní, jiné NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE z toho: - obchodní, konzultační - výzkumné, zkušební ap. CELKEM za firmy SAP :

86

1995 9 089 11 361 7 421 7 287 7 608 7 220 6 753 8 129 7 730 7 457 9 520 11 408 11 569 11 195 8 653

93

1996 11 291 14 199 9 021 8 512 9 392 8 748 7 778 9 516 9 100 8 144 10 982 13 662 14 240 12 942 10 359

101

1997 13 292 15 787 10 438 12 194 12 258 10 195 8 955 10 932 10 536 10 039 12 534 16 374 15 735 18 217 12 102

111

1998 14 916 17 497 11 600 10 387 12 867 12 008 9 479 12 184 11 655 11 471 13 763 16 318 15 409 18 312 13 371

1999 17 571 19 697 13 030 10 935 12 860 13 376 10 815 13 248 12 605 12 122 15 269 18 253 17 736 19 127 14 822

Zde uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti SAP v daném roce.

Pokud porovnáme úroveň průměrných platů firem se zahraniční účasti s průměrnými platy firem bez účasti zahraničního partnera (tabulka č. 2.6.2.), dojdeme k následujícím výsledkům. U první skupiny (54 firem SAP se zahraniční účastí) byl v roce 1999 průměrný plat na úrovni 16 747 Kč; nárůst proti roku 1998 činil +9,7% a je nižší, než v porovnání let 1998/1997 (+10,4%) a také nižší než celkový průměrný nárůst platu u firem SAP. U firem bez zahraničního partnera pak bylo dosaženo průměrného platu 11 604 Kč, s meziročním nárůstem 8,3% (index 1998/1997 činil +8,5%). Tabulka č. 2.6.2. Průměrný plat 1996

CELKEM SAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu SAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

1997

1998

Počet pracovníků 1999

1996

1997

1998

1999

10 428 12 102 13 371 14 822

86 377

89 673

88 416

85 195

12 060 13 825 15 267 16 747 8 592 9 875 10 717 11 604

45 711 40 666 929 1 063 813

50 550 39 123 964 1 176 782

51 583 36 833 875 1 097 682

52 928 32 237 768 999 556

Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti SAP k 31.12.1999 (111 firem)

Z uvedeného srovnání meziročních nárůstů platů u obou skupin firem vyplývá mimo jiného relativně stálá diference výše průměrných platů u firem se zahraniční účasti a firem bez zahraničního partnera. Jestliže v roce 1998 činil průměrný plat ve firmách bez zahraničního partnera 70,2% průměrného platu dosaženého u firem se zahraniční účastí, pak v roce 1999 to bylo 69,3%. Při posuzování a případném dalším vyhodnocování výše uvedených údajů je však nutno brát v úvahu rozdílnou výchozí základnu a různé počty pracovníků ve vybraných skupinách, což se následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích.


26


1999 1995

8000

1995

1999

1999

1995

10000

1995

12000

1995

14000

1999

16000

1995

18000

1995

1999

1999

20000

1999

Růst průměrných platů (v Kč) v základních skupinách firem v letech 1995-1999

6000 4000 2000 0 finální výrobci celkem

úèelové organizace celkem

výrobcidílù

výrobci osobních autom obilù

výrobci nákladních vozidel

výrobci autobusù

výzkum né a zkušební organizace

Diagram č. 2.6.1.

Pro zajímavost jsou v následující tabulce č. 2.6.3. uvedeny celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách SAP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných platů ve firmách od roku 1993 do roku 1999. Tabulka č. 2.6.3. rok

Vývoj počtu pracovníků a průměrných platů

údaje za (počet firem) počet pracovníků

1993 60 83 812

1994 63

1995 71

81 153 82 051

1996 86 93 84 719 86 377 +3,25

1997 93 101 89 673 92 415 +5,85 +3,82 12 102 12 034 +16,83 +16,05

1998 101 111 88 416 87 180 - 1,40 - 4,32 13 371 13 575 +10,49 +11,11

meziroční vzrůst (%)

-9,07

-3,17

+1,07

průměrný plat (Kč) *)

6 172

7 379

8 653

meziroční vzrůst (%)

+29,18

+19,57 +17,26

objem mezd za rok

6,207

7,186 8,520

10,247 13,023 14,187 10,809 13,345 14,202

+17,45

+15,77 +18,56

+20,27

(v mld. Kč) meziroční vzrůst

(%)

10 359 10 428 +19,72

+27,09 +20,48

+8,94 +6,31

1999 111 85 195 -3,65 -2,28 14 822 10,85 +9,19

15,153 6,81 6,70

Poznámky : *) Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a platy ve firmách; jedná se vlastně o průměrný příjem jednoho pracovníka za měsíc (= objem mezd/počet pracovníků/12 měsíců).

Zvýšení objemu mzdových prostředků je logicky ovlivněno počtem firem a tím i rozdílnou výchozí základnou počtu pracovníků. Při porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků („spodní“ údaje ve sloupcích „1996“, „1997“a „1998“ tabulky) je nárůst objemu mzdových prostředků prakticky stejný jako v roce 1998.


27


Pokud detailněji zhodnotíme údaje obsažené v této kapitole můžeme dojít k těmto závěrům: • snížení tempa meziročního nárůstu mezd, které se poprvé projevilo v roce 1997, pokračovalo v roce 1998 i v roce 1999; • uvážlivá mzdová politika firem automobilového průmyslu je reakcí na celkovou ekonomickou situaci v národním hospodářství a promítá se ve svých důsledcích i do zvýšené konkurenceschopnosti firem SAP (vazba na vlastní produktivitu práce bude uvedena dále); • jen nepatrně se změnila diference mezi průměrnými platy u firem bez a se zahraniční účastí; • tempo růstu nominálních mezd podniků SAP bylo poměrně málo dotčeno inflací, která v roce 1999 zaznamenala přírůstek 2,2%. Odpověď na otázku, zda jsou mzdové nárůsty v oboru automobilového průmyslu podloženy růstem ekonomických ukazatelů, je ve své podstatě zodpovězena v následující kapitole. Pro úplnost podkladu jsou dále v diagramu č. 2.6.2. uvedeny i průměrné platy ve firmách SAP podle regionálního rozvrstvení firem a v diagramu č. 2.6.3. jsou znázorněny průměrné platy v letech 1997 až 1999 v členění dle velikosti firmy.

Průměrné platy - podle sídla firmy Kč 18000 16000 14000 12000 1997

10000

1998 8000

1999

6000 4000 2000 0

Diagram č. 2.6.2.


28


Prům ěrné platy - podle velikosti firm y Kč 18000 16000 14000 12000

1997 1998

10000

1999

8000 6000 4000 2000 0 do 100praco vníkù

do 200 praco vníkù




do 2 500 praco vníkù

nad 2 500 praco vníkù

Diagram č. 2.6.3. Zpracoval: Ing. Novák Zd.

2.7. Vývoj základních ekonomických ukazatelů Automobilový průmysl jako celek, tj. výroba osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, dílů a příslušenství vozidel potvrdil v roce 1999 pověst významného strojírenského oboru. Jeho výsledky jej opět řadí mezi prosperující a stěžejní odvětví českého hospodářství. Tato, možná často opakovaná, charakteristika nevyplývá jen z tohoto interního materiálu, ale je podpořena i podklady Českého statistického úřadu a MPO ČR. Danou pozici si český automobilový průmysl vybudoval navzdory některým nepříznivým průvodním faktorům provázejícím změny po roce 1989. Tak jako ostatní odvětví musel projít transformačním procesem a strukturálními změnami, zápasit s podnikatelskému prostředí nevyhovující legislativou, přílišnou a rychlou liberalizací trhu a dovozem ojetých vozidel. Je možné konstatovat, že i díky své semknutosti ve Sdružení automobilového průmyslu se podařilo některé z těchto problémů překonat, vytvořit konkrétní vlastnickou strukturu a stát se konsolidovaným odvětvím, které je nyní vysoce atraktivní i pro zahraniční investice. Je samozřejmé, že i v tomto průmyslovém segmentu přetrvávají některé dílčí problémy, které sice v celkovém souhrnu nejsou příliš patrné, ale v jednotlivých detailech se mohou projevit negativním způsobem. Souhrnný přehled o produkci firem SAP ve finančním vyjádření ukazuje tabulka č. 2.7.1. a diagram č. 2.7.1. Diagram č. 2.7.2. pak znázorňuje podíly objemu produkce podle skupin finálních výrobců.


29


Vývoj celkové produkce firem SAP

Tabulka č. 2.7.1. objem produkce SAP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

80 259 52 146

67 917 36 871

87 863 48 565

113 211,6 66 645,1 50 315,8 9 506,8

159 663,3 101 697,1 79 714,5 15 656,4

21 635 6 478

28 084 2 962

36 164 3 134

6 822,5 41 349,3 5 217,2

6 326,2 52 787,4 5 178,8

186 778,0 115 816,3 99 962,1 9 914,0 3943,5 1996,7 69 604,6 1 357,1

219 302,4 117 322,1 105 138,6 5 368,5 4 479,0 2 336,0 100 779,2 1 201,1

Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 1999, firmy SAP - 100% = 219 302,4 mil. Kč) autobusy nákladní vozy ostatní 1,6% 2,4% 2,0%

osobní automobily 47,9%

díly a příslušenství 46,0%

Diagram č. 2.7.1.

Podíly jednotlivých skupin vozidel na objemu produkce (rok 1999, finální výrobci SAP - 100% = 117 322,1 mil. Kč) nástavby nákladní autobusy 0,7% automobily 3,8% 4,6%

přípojná vozidla motocykly 1,1% 0,2%

osobní automobily 89,6%

Diagram č. 2.7.2.


30


Údaje o výrobě, domácím prodeji a exportu motorových vozidel v kusech za jednotlivé české výrobce a v porovnání let 1999/1998 dávají tabulky č. 2.7.2. , 2.7.3. a 2.7.4.

Porovnání výroby a odbytu motorových vozidel 1999/1998

Tabulka č. 2.7.2 Výrobce ŠKODA AUTO TATRA ŠKODA TATRA DAEWOO AVIA

Ostatní osobní + N1 DAEWOO.AVI A ŠKODA Mn.Hr.

TATRA PRAGA ROSS Nákladní KAROSA SOR Ostatní autobusy

r.1999 371 169 1 46

JAWAUNION

ČZ Cagiva PENTO PRAGA celkem:

celkem:

r.1999 309 378 0 0

export r.1998 změna % 281 771 9,8 0 0,0 0 0,0

531

-59,5

365

601

-39,3

0

0

0,0

108 371 539 1 606

108

0,0

111

-22,5

138,5

-8,1 -54,6

82 586 2 079

-7,4 -30,7

31 309 409 1 334

13

404 293 3 539

86 76 470 1 441

281 784 1 971

9,8 -32,3

309 1 473 92 21

-55,3 -17,9 -41,3 -100,0

166 267 90 18

-56,0 -35,9 -47,7 -100,0

170 1 389 2 3

-60,6 -31,5 150,0 -100,0

5 434 1 145 71 24

-44,7 0,9 18,3 25,0

2 620 538 67 24

-33,9 13,4 9,0 0,0

3 535 540 4 1

-33,3 15,7 175,0 600,0

1 240

2,3

629

12,4

545

18,0

138 1 209 54 0 3 007 1 155 84 30 1 269

r.1999 3 439 726 0 111 113 4 389

Tabulka č. 2.7.4. výrobce BSS KOGEL PANAV Ostatní

domácí prodej r.1998 změna % r.1999 81 729 -7,1 75 952 9 -77,8 2 136 -52,2 65

215

Tabulka č. 2.7.3. výrobce JAWA Moto

výroba r.1998 změna % 403 515 -8,0 3 -66,7 136 -66,2

r.1999 695 314 522 13 1 544

73 171 47 0 1 732 610 73 24 707

67 952 5 0 2 358 625 11 7 643

Porovnání výroby a odbytu motocyklů 1999/1998 výroba r.1998 změna % 2 875 19,6 746 -2,7 0 0,0 126 -11,9 64 76,6 3 811

15,2

domácí prodej r.1998 změna % r.1999 198 69,2 335 510 -39,4 309 0 0,0 0 111 -8,1 102 0 nelze určit 38 784

819

-4,3

r.1999 3 104 417 0 6 30 3 557

export r.1998 změna % 2 677 16,0 416 0,2 24 -100,0 0 nelze určit 35 -14,3 3 152

12,8

Porovnání výroby a odbytu přípojných vozidel 1999/1998 výroba r.1998 829 491 654 15

změna % -16,2 -36,0 -20,2 -13,3

1 989

-22,4

r.1999 105 80 454 9 648

domácí prodej r.1998 změna % 138 -23,9 87 -8,0 529 -14,2 15 -40,0 769

-15,7

r.1999 590 234 92 1 917

export r.1998 691 403 109 0

změna % -14,6 -41,9 -15,6

1 203

-23,8

nelze určit

K uvedeným tabulkám je nutno doplnit, že při pohledu na hlavní ekonomické ukazatele oboru, jakým je např. údaj o tržbách z vlastní výroby (v Kč), si v absolutních hodnotách automobilový průmysl udržuje i nadále růstový trend. Není ale možné přehlédnout fakt, že rozhodující podíl na obou hodnotách má, při klesající produkci nákladních automobilů, přípojných vozidel a prakticky stabilizované výrobě autobusů a nízké výrobě motocyklů, oblast výroby osobních automobilů a výroba dílů a příslušenství vozidel. Soubor: APČR1999.doc

31


Ze stručného hodnocení údajů, které byly k dispozici pro zpracování tohoto materiálu vyplývá: • Meziroční index růstu objemu produkce 1999/1998 (vyjádřený tržbami z vlastní produkce v Kč) dosáhl hodnoty 17,4% a je prakticky na stejné úrovni jako v období 1998/1997, kdy činil 17,0%. • Vývoj hodnoty meziročního indexu od roku 1995/1994 do roku 1999/1998 je uveden v následující tabulce č. 2.7.5. Tabulka č. 2.7.5. změna objemu produkce (%)

1995/1994

1996/1995

+ 29,37

+ 28,85

1997/1996 1998/1997 1999/1998

+ 41,03

+ 16,98

+ 17,41

• Pro zahraniční kapitál představuje automobilový průmysl stále přitažlivé odvětví jakých výsledků pak dosáhly firmy se zahraničním partnerem (to je 48,4% firem SAP) z hlediska procentuelního podílu na celkových ukazatelích za SAP je uvedeno v tabulce č. 2.7.6. Tabulka č. 2.7.6.

podíly firem se zahraniční účastí • z objemu výroby

celkový objem výroby (mil.Kč) = 100%

• z přidané hodnoty

přidaná hodnota celk. (mil. Kč) = 100%

• z celkového exportu

celkový export (mil. Kč) = 100%

• z celk. počtu pracovníků

celk. počet pracovníků (osob) = 100%

•

r. 1998 84,0% 186 778,0 80,0% 39 805,2 88,7% 121 863,0 61,2% 88 416

r. 1999 87,0% 219 302,4 83,9% 44 239,2 91,8% 154 354,0 62,5% 85 195

Podíl jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v porovnání s rokem 1998 ukazuje následující tabulka č. 2.7.7. (za rok 1999 viz též výše uvedený diagram č. 2.7.1.). Tabulka č. 2.7.7.

výrobci osobní automobily nákladní automobily autobusy výroba nástaveb motocykly přípojná vozidla dodavatelé ostatní


r. 1998 celkový objem produkce 186 778,0 mil. Kč 53,5% 4,6% 2,1% 0,7% 0,1% 1,0% 37,3% 0,7%

32

r. 1999 celkový objem produkce 219 302,4 mil. Kč 47,9% 2,4% 2,1% 0,4% 0,1% 0,6% 46,0% 0,5%


• Uvedený objem produkce 219 302,4 mil. Kč byl z hlediska velikosti firmy (daný počtem zaměstnanců) realizován následujícím způsobem a procentním podílem: Tabulka č. 2.7.8.

velikost firmy (počet zaměstnanců) do 500 500-1 000 1 000-5 000 nad 5 000

podíl na celkové produkci % (100% = 219 302,4 mil. Kč) 16,7 9,7 25,7 47,9

• Oproti roku 1998 zaznamenaly největší procento nárůstu objemu výroby kategorie firem do 500 zaměstnanců (54,0%) a v kategorii 1 000-5 000 zaměstnanců (59%). • Výše objemu produkce se kladně promítá i do přidané hodnoty, která svou výší 44 239 mil. Kč zaznamenala meziroční nárůst 11,1%. Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců podílely na její celkové výši ukazuje diagram č. 2.7.3.

Podíl na vytvořené přidané hodnotě v r. 1999 ostatní 0,9%

finální výrobci 46,9%

výrobci příslušenství 52,2%

Diagram č. 2.7.3.

• Z diagramu č. 2.7.3. vyplývá významný přínos podniků příslušenství na tvorbě přidané hodnoty a potvrzuje se jenom fakt, že tento obor je z hlediska dosahované přidané hodnoty na špici celého odvětví. • Je zřejmé, že se obor automobilového průmyslu jako celek definitivně vymanil ze ztráty hospodaření a prakticky od roku 1996 vykazuje kladný hospodářský výsledek. Jeho hodnota 5 848,7 mil.Kč je oproti roku 1998 vyšší o 42,1%. Na tuto skutečnost nemá vliv ani výrazná záporná hodnota tohoto ukazatele za oblast výroby nákladních automobilů. • Při hodnocení oblasti výroby a odbytu vozidel podle počtu vyrobených a prodaných jednotek je možné konstatovat: - Rok 1999 je charakterizován celkovým poklesem vyrobených vozidel oproti roku 1998 a to o 8,4%. - V případě výrobců osobních automobilů (OA) a malých užitkových vozidel kat.N1 (MUŽ) činí tento pokles v souhrnu 8,1% (OA = - 5,44%, MUŽ = - 35,53%). Nepodařilo se dosáhnout zvratu v prodejích osobních automobilů a malých užitkových vozidel na tuzemském trhu, kde pokračoval i v roce 1999 klesající trend. Soubor: APČR1999.doc

33


Úroveň poklesu prodejů v souhrnu o 7,4% (OA = - 6,37%, MUŽ = - 23,05%) je však oproti roku 1998 mírnější. Pokles prodejů na tuzemském trhu je vyvážen rostoucím exportem, který oproti roku 1998 vzrostl o 9,8% (OA = + 12,08%, MUŽ = - 14,47%). Prakticky se jedná o ovlivnění daném výsledky největšího domácího výrobce Škoda Auto. Zde se promítnul vliv náběhu výroby nového modelu Škoda Fabia. - Situaci v oblasti výrobců nákladních automobilů (skupina výrobců DAEWOO AVIA, PRAGA, ROSS, ŠKODA Mnichovo Hradiště, TATRA) dostatečným způsobem dokreslují údaje uvedené v tabulce č. 2.7.2. (viz výše). Do konce roku 1999 se nepodařilo dosáhnout změny a to ani přes skutečnost, že ve většině firem byly provedeny jak strukturální, tak personální změny. Jako celek zaznamenala tato skupina pokles výroby o 44,7%. Relativně nejlépe si počínala TATRA , kde byl pokles ve výrobě „jen“ 17,9%. Oblast výroby však pouze reaguje na situaci v odbytu vozidel na domácím a zahraničním trhu. Domácí pokles prodejů o 33,9% a exportu o 33,3% pak na tento fakt dává jasnou odpověď. Při omezené absorpční schopnosti čs. trhu nákladních vozidel byla situace komplikována dovozem zejména ojetých vozidel. Dopady na jednotlivé firmy na sebe nenechaly dlouho čekat. - Pozitivní signály o rostoucím zájmu o autobusy z roku 1998 jsou potvrzeny i v roce 1999. Celkový růst prodejů jak na tuzemském trhu o 12,4%, tak i zahraničním trhu o 18,0% se kladně promítly v oblasti výroby autobusů, která oproti roku 1998 vzrostla o 2,3%. - V porovnání s rokem 1998 došlo ke změně situace jak v odbytu, tak i výrobě v kategorii motocyklů. Výroba vzrostla o 15,2%, export o 12,8%. Pokles prodejů na tuzemském trhu o 4,3% postihnul zejména motocykly s menší kubaturou. - Oblast přípojných vozidel zaznamenala oproti roku 1998 pokles ve všech parametrech a to jak ve výrobě (22,4%), tak v tuzemském prodeji (15,7%) a exportu (23,8%).

Produktivita práce Řada analytických materiálů hovoří o tom, že neuspokojivá úroveň české ekonomiky je dána nízkou úrovní produktivity práce. V rámci firem SAP se v roce 1999 při růstu objemu produkce o 17,4% zvýšil také ukazatel „produktivity práce“ o 21,9% (určený jako objem produkce na jednoho pracovníka). Vývoj podílu jednotlivých skupin výrobců ukazuje tabulka č. 2.7.9. Tabulka č. 2.7.9. Objem produkce na jednoho pracovníka u firem SAP 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

celkem SAP (tis. Kč) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy

957,6 1 326,0

836,9 963,7

1 160,4 1 523,2

540,9 1 443,4

672,8 2 575,6

844,4 3 121,5

ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

1 369,3 1 639,2 2 696,2 660,1 1 171,6 1 050,8 3 619,9

1 780,5 2 434,6 3 545,7 1 162,0 1 087,7 1 127,8 4 725,2

2 112,5 3 147,0 4 873,3 759,0 1 839,1 1 377,2 1 264,8

2 574,1 3 926,0 5 157,3 968,3 1 719,6 1 854,7 1 231,9

Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu • Oproti roku 1998 došlo k růstu poptávky a celkových prodejů na domácím trhu o 2,1%. V této souvislosti je nutné připomenout, že čísla uvedená v předcházející kapitole specifikovala z hlediska uplatnění na trhu pouze oblast finální výroby. V tomto případě však hovoříme o výsledku všech firem zapojených do činnosti SAP, tedy i dodavatelů.


34


• •

Příznivá tendence pokračuje i v oblasti exportu, kde schopnost podniků SAP uplatnit se na vyspělých zahraničních trzích znamenala nárůst prodejů o 26,7%. Podle skupin zemí se zvyšuje orientace obchodu na země EU. V roce 1999 dosahoval podíl exportu do zemí EU 75,5% z celkové hodnoty exportu a oproti roku 1998 vzrostl o 42,3%. Na celkovém exportu ČR do zemí EU (642,4 mld. Kč) se podniky SAP podílely 18,15%. Stejně tak se zvyšuje hodnota exportu do zemí Východní a Střední Evropy, která vzrostla oproti roku 1998 o 4,7%. Stagnující úroveň, resp. mírný pokles se promítnul v dodávkách pro Slovensko a do tzv. „ostatních“ zemí.

Objem a rozdělení produkce, resp. vývoj tohoto ukazatele od roku 1994 do roku 1999 je znázorněn v diagramu č. 2.7.4., směřování exportu firem SAP za stejné období pak v diagramu č. 2.7.5. O b je m a z á k la d n í r o z d ě le n í p r o d u k c e m il.K č 250000

1999 200000

1999 150000

100000

1994

1999 1994

50000

1994

0 c e lko v ý o b je m p r o d u kc e

d o m á c í tr h

ex port

Diagram č. 2.7.4.

S m ěřování produkce

m il.Kč

1999

120000

100000

80000

60000

40000 1999 1994

20000

1994

1999

1994

1994

1999

0 S lo v e n s ko

Ev r o p s ká Un ie

v ý c h . a s tř. Ev r o p a

o s ta tn í ( b líž e n e u r č e n o )

c ílo v á o b la s t

Diagram č. 2.7.5.


35


Zajímavé je porovnání podílu hlavních skupin výrobců na dosaženém objemu exportu za poslední tři roky. To je znázorněno v diagramech č. 2.7.6. až 2.7.8. Podíly základních skupin výrobců na celkovém exportu firem SAP - rok 1997 ostatní 0,02%

dodavatelé 23,01%

finalisté 76,97%

Diagram č. 2.7.6.

Podíly základních skupin výrobců na celkovém exportu firem SAP - rok 1998 ostatní 0,03%

dodavatelé 25,38%

finalisté 74,59%

Diagram č. 2.7.7.

Podíly základních skupin výrobců na celkovém exportu firem SAP - rok 1999 ostatní 0,02%

dodavatelé 38,28%

finalisté 61,69%

Diagram č. 2.7.8.


36


Vývoj některých dalších ukazatelů Bylo by chybné se domnívat, že celkového růstu produkce podniků SAP bylo dosaženo jenom cenovou politikou (myšleno pouhým zvyšováním cen), nebo kursovými vlivy. Údaje uvedené v tabulce 2.7.10. přesvědčují o tom, že tento růst je podpořen i dalšími ekonomickými ukazateli, jako jsou údaje o přidané hodnotě na jednoho pracovníka, o průměrných platech atd. Tabulka č. 2.7.10. Porovnání vývoje některých dalších ukazatelů ukazatel

1996

1997

přidaná hodnota

(mil.Kč) 23 652,1 přidaná hodnota/pracovníka 286,9 (tis. Kč/prac.) objem produkce /pracovníka (tis. Kč/prac.) 1 369,3 tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil.Kč) 57 509,3 export (jen čisté položky autoprůmyslu) (mil. Kč) 51 377,5 průměrný plat 10 428 (Kč/měsíc)

1998

1999

změna (%) 1999/98

33 250,1

39 805

44 239,2

+11,1

370,79

450,2

519,2

+15,3

1 780,5

2 112,5

2 574,1

+21,9

73 073,6

57 909,1

56 572,1

-2,3

116 062,5 148 742,4

+28,2

90 338,0 12 102

13 371

14 822

+10,9

Z tabulky č. 2.7.10. je zřejmé, že prakticky jediný parametr, a to tuzemský prodej u položek autoprůmyslu, má oproti roku 1998 nižší hodnotu. Vliv poklesu prodejů osobních automobilů a nákladních vozidel v roce 1999 se musel nutně tímto způsobem promítnout i do souhrnu domácích prodejů. Zbývající ekonomické ukazatele mají opět progresivní růst. Automobilový průmysl dává také jednoznačnou odpověď na stále diskutovanou otázku ve věci růstu průměrných výdělků ve vazbě na produktivitu práce. Z tohoto pohledu je možné konstatovat, že mzdový nárůst v rámci firem SAP byl mnohem pomalejší, než nárůst uvedených ekonomických ukazatelů. Pozice podniků SAP v rámci hospodářství ČR To, jak významnou pozici zaujímá automobilový průmysl směrem k ekonomice České republiky je možné dokázat na následujících údajích. Celková průmyslová výroba ČR (vyjádřená tržbami podniků nad 20 zaměstnanců) v roce 1999 činila podle informací dostupných v době zpracování 1 645 308 mil. Kč, tedy o cca 1,5% než v roce 1998 (1 602 706 mil. Kč). Jestliže objem produkce firem SAP dosáhl v roce 1999 hodnoty 219 302,4 mil. Kč, tak tato hodnota představuje podíl 13,33% na průmyslové výrobě ČR. Tento podíl se oproti roku 1998 (11,52%) zvýšil téměř o 2% (přesně o 1,81%). Obdobným způsobem je možné určit podíl automobilového průmyslu resp. firem SAP na celkovém exportu ČR za r.1999, jehož výše činila 928 865 mil. Kč. Při uvedené hodnotě vývozu firem automobilového průmyslu ve výši 154 354 mil. Kč představuje podíl firem SAP 16,6% celého exportu ČR (oproti 14,3% dosaženým


37


v roce 1998), tedy vzrůst podílu o 2,3%. V případě zahrnutí jen položek autoprůmyslu (některé firmy mají export i v jiných komoditách) činí tento podíl 16,0%. Zahraničně obchodní bilance podniků SAP Význam domácího automobilového průmyslu pro národní hospodářství vyplývá mimo jiné i ze zahraničně obchodní bilance spočtené pro obor autoprůmyslu. Budeme-li na jedné straně uvažovat s celkovými dovozy ve výši 109 322,36 mil. Kč (zahrnující dovozy pro výrobní spotřebu, dovozy investičního charakteru a hodnotu dovozů všech nových motorových a přípojných vozidel) a na druhou stranu položíme celkovou hodnotu exportu ve výši 154 354,00 mil. Kč, tak výsledné saldo zahraničního obchodu dosahuje kladné hodnoty na výši 45 031,64 mil. Kč. Nárůst takto definovaného ukazatele oproti roku 1998 je 26,8%. Výsledky uvedené v této analytické kapitole jednoznačně ukazují na to, že charakter, a zejména vlastní hodnoty uvedených ukazatelů, staví automobilový průmysl reprezentovaný podniky SAP, výrazně nad celorepublikový průměr ostatních odvětví, která tvoří průmyslovou výrobu ČR. Z materiálů, které byly k dispozici pro celkové zpracování, je možno souhrnně uvést ještě následující: • Z hlediska údajů majících vliv na platební schopnost či neschopnost podniků dochází k relativnímu poklesu výše pohledávek firem SAP po lhůtě splatnosti. Jejich výše však přesahuje více jak dvojnásobně hodnotu závazků. Vývoj uvedené situace je následující: Tabulka č. 2.7.11.

rok 1995 1996 1997 1998 1999

pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) 6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8

podíl na produkci % 7,0 6,7 5,6 4,1 3,7

• Ve srovnání s rokem 1998 došlo také k poklesu závazků po lhůtě splatnosti a to o 10,4%. Vlastní saldo „závazků a pohledávek“ má tak pro firmy SAP jako celek aktivní bilanci. • Finanční prostředky, které byly v letech, kdy je tento údaj sledován, použity na rozvoj odvětví, jsou uvedeny v následující tabulce č. 2.7.12. Tabulka č. 2.7.12. Investice v podnicích SAP rok celkem (mil. Kč) z toho dovoz (mil.Kč) 9 046,0 6 829,8 1995 14 885,1 6 791,0 1996 17 639,9 6 039,0 1997 12 743,6 7 949,9 1998 17 233,5 10 013,2 1999


38


Ve srovnání s objemem produkce se investiční prostředky vložené do rozvoje výroby pohybují v rozmezí 7 až 10% této hodnoty. V této souvislosti je nutné připomenout, že celkové zahraniční investice, které směřovaly od roku 1994 do odvětví automobilového průmyslu dosáhly hodnoty 1 134,9 mil. USD. Z celkem 21 firem, do kterých tyto investice směřovaly bylo 11 firem členy SAP a hodnota investic, které získaly, činila 79,4% z uvedené částky. Zpracoval: Ing. Novák Zd., Ing. Šípek

2.8. Oblast VVZ Při hodnocení údajů, které daly firmy SAP k dispozici pro zpracování této části materiálu, je možné zaznamenat určité pozitivní změny v přístupu jednotlivých majitelů k výzkumně vývojovým útvarům svých firem. V rámci podniků SAP byl poprvé zaznamenán růst počtu pracovníků útvarů VVZ a to oproti roku 1998 o 12,5%. V této souvislosti je nutné připomenout, že se v řadě případů stávají české firmy nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého mezinárodního uskupení a zvyšuje se tak jejich zodpovědnost za technickou úroveň vlastního i finálního výrobku. Tento fakt je zvlášť významný i z toho pohledu, že řada firem, zejména se zahraniční účastí, využívá přednostně vývojových kapacit mateřských firem. S ohledem na stabilizovanou pozici většiny firem SAP nebudou mít změny týkající se personálního obsazení útvarů VVZ ani v budoucnu významný charakter. Na druhé straně je naopak možné očekávat růst významu těchto útvarů v souvislosti s rozšířením jejich zapojení do nadnárodních systémů výzkumu a vývoje svých zahraničních partnerů. Pro celkový pohled na problematiku výzkumně vývojové základny SAP jsou dále uvedena následující fakta: • Vlastní VVZ, nebo oddělení související s touto činností má 64,0% firem SAP. Zaměstnávají 3 457 pracovníků, což je oproti roku 1998 nárůst o 12,5%; • V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VVZ 73,3% finalistů a 65,1% podniků příslušenství. • Ze skupiny firem se zahraničním partnerem má vlastní VVZ 50% firem. • Podíl pracovníků VVZ na celkovém počtu zaměstnanců firem SAP činil 4,1%. • Finanční prostředky, které firmy SAP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VVZ, dosahují u výrobních firem v průměru 4% tržeb z vlastní výroby; • Počet pracovníků VVZ podniků SAP se podílí 6,9% na celostátním počtu těchto pracovníků. Závěrem této kapitoly je nutné zdůraznit, že odvětví automobilového průmyslu je pod značným celosvětovým vlivem globalizace, která se nemohla vyhnout ani našim firmám. Pro řadu z nich se problémy zvětšily, ale řada z nich se naopak na tomto procesu již účastní. Pouze komplexní zabezpečení dodávek tzn. od zajištění vývoje přes přípravu výroby po vlastní realizaci zvýší naši šanci uspět na trhu výroby silničních vozidel a jejich dílů. Z tohoto pohledu má tato kapitola v materiálu své opodstatnění. Zpracoval: Ing. Novák Zd.

2.9. Stav v oblasti certifikace systémů Automobilový průmysl a jeho trh s velmi ostrým konkurenčním prostředím se snaží nabídnout zákazníkovi stále dokonalejší výrobek nejen z hlediska technických parametrů, ale zejména z hlediska jeho užitných vlastností a spolehlivosti, tedy Soubor: APČR1999.doc

39


celkové kvality produktu. Ve svých důsledcích pak tato snaha vede ke snížení nákladů na provoz a údržbu výrobků, ale na druhá straně vytváří na finální výrobce a jejich dodavatele neustálý tlak na zvyšování kvality doprovázené zvýšením nákladů. Z předaných podkladů vyplývá, že certifikace podle norem kvality je již dnes téměř nezbytnou podmínkou existence firem v odvětví automobilového průmyslu. Skutečnost, že již 70 firem SAP má udělen certifikát tzv. „vyššího řádu“, tj. podle norem VDA 6.1 nebo QS 9000, umožňuje firmám SAP zařadit se a obstát v subdodavatelských sítích a rovněž pak být dodavateli pro prvovýrobu významných světových automobilových výrobců. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že významnou roli hrají i vlastní audity kvality prováděné u výrobců příslušenství jednotlivými finálními výrobci, které sice berou za základ výše uváděné normy, ale mohou obsahovat i některá specifická pravidla. Následující tabulka č. 2.9.1. dává stručný přehled o aplikaci jednotlivých norem kvality ve firmách zapojených do činnosti SAP. Tabulka č. 2.9.1. certifikace dle ISO 9001-4, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem 1997

má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem SAP :

počet firem SAP 1998 1999

1997

% z firem SAP 1998 1999

62 10 25

77 10 19

90 11 8

63,9 10,3 25,8

72,6 9,4 18,0

82,6 10,1 7,3

97

106

109

100,0

100,0

100,0

Nejvíce rozšířená je základní certifikace dle norem ISO řady 9000, udělenu jí má 90 podniků (tj. 82,6% členské základny), VDA 6.1 má uděleno 61 firem (tj. 60,0% členské základny), podle QS 9000 je certifikováno 42 firem (tj. 38,5% členské základny). Vyspělost firem českého automobilového průmyslu dokládá i výrazný posun v oblasti certifikace podle norem ISO EN 14000. Význam této „ekologické“ certifikace bude s blížícím se vstupem ČR do EU a postupující globalizací v automobilovém průmyslu rozhodně nabývat na významu. Zatímco v roce 1998 byl tento certifikát udělen 3 členským firmám, v roce 1999 se tento počet rozrostl na 8 a dalších 22 firem se na certifikaci připravuje. Pro dokreslení těchto údajů je potřeba doplnit, že v celé České republice mělo ke konci roku 1999 uděleno certifikát podle norem ISO EN 14000 zhruba 50 firem. Na základě doporučení Rady ředitelů byl v rámci firem SAP proveden průzkum, který se z pohledu auditů kvality zabýval i problematikou auditorských firem, jejich cen a doby provádění auditu. V této souvislosti je možné konstatovat, že z hlediska firem provádějících audity kvality má specifické postavení německá organizace TÜV (Technische Überwachtung Vereinigung) a její zemské pobočky, které zabezpečují audity pro firmy SAP z více než 60%. Na dalších místech se zhruba 5% podílem tvoří vyrovnanou skupinu firmy BVQI, Lloyds Register a SGS Czech Republic Praha. Celkový počet doplňují privátní české firmy, které ve většině případů mají úzkou vazbu na region, ve kterém se hodnocená firma nachází. Souhrnný přehled situace za oblast provádění auditů byl distribuován členské základně v březnu 2000. Pro dokreslení uvedeného komentáře jsou v diagramech č. 2.9.1. až 2.9.4. znázorněny podíly auditorských firem na základních typech prováděných auditů. V diagramu


40


č. 2.9.5. jsou pak uvedeny hodnoty ukazatele „EPC“ (= poměr ceny auditu a tržeb z vlastní výroby) realizovaných některými auditorskými firmami při auditech kvality. Z „analýzy auditorských firem“ vyplynulo, že zejména firmy se zahraniční kapitálovou účastí mají větší vazbu na zahraniční auditorské firmy. V řadě případů mají audity určitý „tradiční“ charakter. Druhým pohledem je pak možnost následného využití výsledků pro případná jednání SAP s auditorskými firmami, resp. s jejich profesní asociací (tak byl tento námět prezentován na zasedání Rady ředitelů). Po projednání v Představenstvu dne 16. 3. 2000 se dospělo k názoru, že vzhledem k širokému a rozdílnému spektru firem se nejeví v současné době efektivní tato jednání realizovat. To však nebrání tomu, aby jednotlivé firmy využily předané údaje při obchodních jednáních s jimi vybranými auditorskými firmami.

Podíly auditorských firem na trhu všech kvalitativních auditů Lloyds Re giste r Qua lity 4,55%

os tatní 14,94%

S GS CR P ra ha 5,84%

TÜV 64,94%

BV QI 9,74%

Diagram č. 2.9.1.

Podíly auditorských firem na trhu auditů dle QS L lo yd s Re g iste r Q u a lity 2,50%

os tatní 15,00%

S G S CR P ra h a 5,00%

TÜ V 6 5 ,0 0 %

BV Q I 12,50%

Diagram č. 2.9.2.


41


Podíly auditorských firem na trhu účetních auditů KPMG 11,39%

Ernst & Young 11,39%

ostatní (osoby) 27,85%

Pricew aterhouse Coopers 7,59% ostatní (firm y) 27,85%

Arthur Anders en 5,06% HZ Deloite & Touc he 3,80%

(3 x O lo m o uc, 1x P ha)

5,06%

Diagram č. 2.9.3.

Podíly auditorských firem na trhu ekologických auditů TÜV 22,22%

ostatní (11 firem ) 61,11%

ER M G mbH 16,67%

Diagram č. 2.9.4.

Rozložení hodnot ukazatele EPC při kvalitativním auditu nad 0,005 13,56%

po d 0,0005 22,03%

0,0005 až 0,001 25,42%

0,001 až 0,005 38,98%

Diagram č. 2.9.5. Zpracoval: Ing. Novák Zd., Ing. Šípek Soubor: APČR1999.doc

42


2.10. Kolektivní vyjednávání 2.10.1. Podniková úroveň Jednání o kolektivní smlouvě patří každoročně k nejdůležitějším a zároveň i nejobtížnějším úkolům, které musí vrcholové vedení většiny firem Sdružení automobilového průmyslu absolvovat. Ačkoliv jsou si obě strany vyjednávacího procesu dobře vědomy skutečnosti, že kvalitní (to znamená především vyvážená a realisticky sestavená) kolektivní smlouva je předpokladem vytvoření dobrého klimatu ve firmě, bylo letošní kolektivní vyjednávání v některých členských firmách vypjatější a mělo více kol než bývalo obvyklé. Tato skutečnost byla dána především rozdílnými názory managementu firem a zástupců zaměstnavatelů na jednoznačně nejvýznamnější bod kolektivního vyjednávání - mzdový vývoj. Do jisté míry byla tato situace způsobena i nesprávným oficiálním odhadem inflace pro rok 1999. Management většiny firem se proto snažil při současné nízké úrovni inflace zastavit další roztáčení mzdové spirály a udržet růst mezd na hodnotě, která by odpovídala růstu výkonnosti firmy. O tom jak kolektivní vyjednávání pro rok 2000 u členské základny SAP dopadla, vypovídají následující souhrnné údaje. Ze 104 zpracovaných odpovědí (představují 93,7% členské základny) dodaných v rámci databázových listů vyplývá: • kolektivní smlouvu pro rok 2000 má uzavřeno 69 firem (t.j. 88,5% firem s odborovou organizací); • kolektivní smlouva není ke dni zpracování tohoto podkladu uzavřena v celkem 35 firmách, ale v 28 z nich (tj. 80,0%) nepůsobí odborová organizace; • odborová organizace je zastoupena u 78 firem SAP; • nejpočetněji zastoupenou odborovou organizací zůstává nadále OS KOVO, který působí v 59 firmách (t.j. 75,6% firem s odborovou organizací), na dalším místě je se 7 členy OS CHEMIE a na 6 vzrostl počet firem s nezávislými odbory. Z uzavřených podnikových kolektivních smluv vyplývají následující trendy: • patrný a jednoznačný posun k uzavírání obecných částí kolektivních smluv („PERSONÁLNÍ a SOCIÁLNÍ DOHODA“) jako víceleté; • „MZDOVÉ DOHODY“ jsou uzavírány s jednoročním termínem platnosti, někdy s doložkou o vývoji inflace. Hlavními problémovými okruhy při vyjednávání o kolektivních smlouvách nadále jsou: • • • • • •

reálné mzdy a mzdový vývoj; fond pracovní doby a s ním související práce přesčas; příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí; pružná pracovní doba; zaměstnávání cizinců; placení sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře.

2.10.2. Vyšší odborová úroveň Členská základna SAP v listopadu 1999 usnesením svého nejvyššího orgánu (Rady ředitelů) znovu potvrdila své dřívější rozhodnutí, tedy nejednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Ta proto není od roku 1994 uzavírána. Soubor: APČR1999.doc

43


Rovněž tak byla odmítnuta možnost případného zastupování SAP v těchto jednáních jiným subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Odborový svaz KOVO samozřejmě i v letošním roce předložil Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) k jednání „KOLEKTIVNÍ SMLOUVU VYŠŠÍHO STUPNĚ ZÁVAZNOU PRO ČLENY SAP“. Toto jednání bylo ale v souladu s již výše zmíněným usnesením Rady ředitelů SAP a již změněnými Stanovami SP ČR odmítnuto a ze strany OS KOVO na ně nebyl nadále vyvíjen takový tlak jako v předešlých letech. Tento postup ze strany OS KOVO lze očekávat i v dalších letech, zejména pak ve vazbě na novelu Zákoníku práce. Jak však bylo uvedeno neumožňují interní dokumenty SAP a SP ČR zahájit jednání bez souhlasu členské základny SAP a tím jsou i dostatečnou zárukou pro to, aby nedošlo k uzavření KSVS závazné pro členy SAP. Určité nebezpečí však hrozí z tzv. rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně avizované současným vedením MPSV ČR. Závěrem lze říci, že SAP jednoznačně podporuje uzavírání podnikových kolektivních smluv a jednotlivé členské podniky mají zájem na vytváření co nejlepších podmínek pro své zaměstnance. Zpracoval: Ing. Ešner

pYn pYnpYnpYnpYn


44


3. Složení vozového parku v České republice 3.1. Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MV ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR“ je jednou z pravidelných činností sekretariátu SAP. Bylo vydáno a členské základně předáno již sedm kompletních materiálů uvedeného názvu, zachycující složení vozového parku k 31.12.1996 (vydání květen 1997), k 30.6.1997 (vydání říjen 1997), k 31.12.1997 (vydání březen 1998), k 30.6.1998 (vydání září 1998), k 31.12.1998 (vydání únor 1999), k 30.6.1999 (vydání září 1999) a k 31.12.1999 (vydání únor 2000). Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie N1, N2, N3, tahače - kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3, přípojná vozidla - kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle výrobních značek. Počty vozidel v CRV a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.1999 do 31.12.1999 pro: * Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) * Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) * Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) * Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) * Motocykly dle výrobních značek a typů(modelů) * Speciální automobily dle výrobních značek * Traktory dle výrobních značek * Přívěsy dle výrobních značek * Návěsy dle výrobních značek

Σ 98 výrobních značek Σ 56 výrobních značek Σ 16 výrobních značek Σ 33 výrobních značek Σ 75 výrobních značek Σ 65 výrobních značek Σ 35 výrobních značek Σ168 výrobních značek Σ 55 výrobních značek

jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.1999)“. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. Vzhledem k „sehrávání dat“ k 30.6. a 31.12. každého roku je tedy možno provádět porovnání přírůstků registrací jednotlivých značek, typů či modelů s údaji o tuzemských prodejích za celý kalendářní rok. Je samozřejmé, že tyto údaje nemohou být zcela shodné. Důvodem je určitý časový posun mezi prodejem vozidla a jeho zaregistrováním, jakož i zatím nedostatečné údaje o počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu. Dle názoru zpracovatelů je však i z těchto údajů možno odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Jako příklad jsou uvedeny automobily značky ŠKODA. Tabulka č. 3.1.2. ukazuje možnost podchycení počtu vyřazovaných vozidel starších modelů a tabulka č. 3.1.3. dokumentuje možnost přímého porovnání přírůstku registrací dané výrobní značky vozidla (nebo jednotlivého modelu) a oficiálně vykázaných prodejů v České republice. V další tabulce (č. 3.1.4.) je pak provedeno obdobné porovnání pro jednotlivé značky dovážených osobních automobilů.


45


Tabulka č. 3.1.1.

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.1999 Motorová vozidla druh vozidla motocykly z toho :

autobusy z toho :

osobní z toho : užitkové automobily

z toho :

z toho :

nákladní z toho :

tahače z toho :

speciální

z toho :

traktory

ostatní celkem z toho :

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 nezařazeno celkem AB * : M2 M3 nezařazeno celkem OA * : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: N1 N2 N3 celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno celkem TP+TN+T : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :

jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásový (TPA) jiný (TR)

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :

31.12.1998

31.12.1999

914 256 12 044 211 894 992 4 746 2 263 0 19 949 864 12 680 6 405 3 484 001 3 479 704 4 297 379 475 140 965 137 689 100 821 260 126 128 225 75 938 54 313 1 650 20 028 348 18 554 1 126 85 728 7 619 49 000 25 745 3 364 13 593 155 887 5 144 605 14 740 10 523

787 936 11 809 273 769 482 4 263 2 109 0 18 975 912 12 470 5 593 3 431 481 3 427 328 4 153 382 441 156 711 128 898 96 832 268 135 144 278 71 422 50 707 1 728 21 145 316 19 665 1 164 78 499 7 153 44 588 24 124 2 634 14 662 151 589 5 141 217 12 642 9 713

rozdíl registrací -126 320 -235 62 -125 510 -483 -154 0 -974 48 -210 -812 -52 520 -52 376 -144 2 966 15 746 -8 791 -3 989 8 009 16 053 -4 516 -3 606 78 1 117 -32 1 111 38 -7 229 -466 -4 412 -1 621 -730 1 069 -4 298 0 -3 388 -2 -98 -810

4 953 568

4 772 422

-181 146

celkový počet k

2000,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.1999

1970,47 1976,15 1990,28 1970,41 1965,49 1968,94

29,53 23,85 9,72 29,59 34,51 31,06

1970,47 kontrola r.v.

1988,24 1991,43 1989,09 1985,82 1986,28 1986,28 1986,28 1988,35 1993,31 1984,15 1985,90 1989,49 1993,88 1983,70 1985,11 1990,79 1991,18 1984,41 1991,25 1991,88 1984,02 1988,89 1983,95 1982,74 1983,70 1986,51 1977,30 1964,40 1978,02 1962,50 1958,72 1968,15

11,76 8,57 10,91 14,18 13,72 13,72 13,72 11,65 6,69 15,85 14,10 10,51 6,12 16,30 14,89 9,21 8,82 15,59 8,75 8,12 15,98 11,11 16,05 17,26 16,30 13,49 22,70 35,60 21,98 37,50 41,28 31,85

1983,56

16,44

/v měsících/ 0,8 -6,8 0,4 -2,0 7,7 MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM : -8,3

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.98 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů


46


Tabulka č. 3.1.1. - pokračování

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.1999 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

726 506 479 771 48 567 107 179 62 151 28 838 476 328 440 358 35 707 263 80 184 37 074 11 232 10 679 20 744 455 114 148 591 92 973 18 877 1 707 26 065 178 49 1 537 2 326 2 449 5 797 11 612 2 117 29 781

725 151 487 606 52 058 100 025 62 199 23 263 476 581 439 525 36 769 287 89 309 45 607 13 314 10 008 19 900 480 107 170 576 86 531 18 620 1 443 27 200 263 47 1 496 2 567 2 413 5 730 11 927 2 757 24 891

rozdíl registrací -1 355 7 835 3 491 -7 154 48 -5 575 253 -833 1 062 24 9 125 8 533 2 082 -671 -844 25 -6 978 -15 -6 442 -257 -264 1 135 85 -2 -41 241 -36 -67 315 640 -4 890

726 506

725 151

-1 355

celkový počet k 31.12.1998

přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho : přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) (dosud nezařazeno) jiná

PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :

31.12.1999

2000,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.1999

1984,03 1986,14 1985,93 1974,70 1985,17 1972,55 1985,04 1985,09 1984,41 1989,18 1990,60 1995,92 1990,17 1976,36 1985,89 1989,22 1974,87 1967,69 1974,19 1978,25 1974,90 1989,16 1993,07 1985,60 1987,22 1990,38 1989,44 1982,92 1990,97 1993,64 1974,89

15,97 13,86 14,07 25,30 14,83 27,45 14,96 14,91 15,59 10,82 9,40 4,08 9,83 23,64 14,11 10,78 25,13 32,31 25,81 21,75 25,10 10,84 6,93 14,40 12,78 9,62 10,56 17,08 9,03 6,36 25,11

1984,03

15,97

/v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.98 u : (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 11,0 -4,4 přívěsů O1 až O4 za nákladní přívěsů O2 až O4 za traktory 6,7 návěsů (všech druhů dle tab.) -0,1 ostatních dosud nezařazených 31,0 6,2 PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM : evidováno průměrný

POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :

(ks)

k datu : 31.12.1998 5 680 074 31.12.1999 5 497 573 Od 31.12.1998 do 31.12.1999 (za 1 rok) došlo ke snížení o : -182 501

průměrný

rok výroby věk (roků)

1982,08 1983,62 1,54

16,92 16,38 -0,54

Poprvé za dobu vyhodnocování údajů z CRV bylo zaznamenáno razantnější snížení průměrného věku vozového parku, zejména u osobních automobilů. Soubor: APČR1999.doc

47


Tabulka č. 3.1.2.

Souhrnný přehled registrovaných vozidel značky ŠKODA k 31.12.1999 typ, model ŠKODA 120 ŠKODA 105 ŠKODA FAVORIT ŠKODA FELICIA (nová) ŠKODA 100 ŠKODA FELICIA COMBI ŠKODA FORMAN ŠKODA OCTAVIA (nová) ŠKODA 110 ŠKODA 1203 ŠKODA 1000 ŠKODA 125 ŠKODA 130 ŠKODA OCTAVIA (stará) ŠKODA PICK UP ŠKODA OCTAVIA COMBI ŠKODA SPARTAK ŠKODA FELICIA (stará) ŠKODA 1100 ŠKODA FELICIA VAN ŠKODA 1101 ŠKODA 1201 ŠKODA 1200 ŠKODA FELICIA FUN ŠKODA RAPID ŠKODA POPULAR ŠKODA SUPER ŠKODA ELTRA

Σ značka ŠKODA

Σ vyráběné modely

(osobní a malá užitková vozidla) počet registrací k datu průměrný stáří 31.12.1999 31.12.1998 rok výroby (let) 1982,40 17,60 450 978 417 866 333 712 1982,12 17,88 307 261 1990,82 9,18 295 998 298 219 1996,71 3,29 227 789 190 867 1972,67 27,33 149 486 105 663 1996,59 3,41 93 193 81 161 1992,84 7,16 87 961 86 344 1998,22 1,78 55 427 37 240 1974,35 25,65 70 782 50 930 50 787 1980,18 19,82 37 989 48 890 1967,04 32,96 33 890 31 950 1988,72 11,28 30 557 24 408 1985,57 14,43 23 528 26 180 1961,01 38,99 18 347 1996,93 3,07 14 480 12 230 1998,02 1,98 3 287 2 241 4 475 1957,40 42,60 3 133 3 367 1960,96 39,04 3 017 4 034 1968,45 31,55 2 777 1997,96 2,04 2 458 1 467 840 1949,34 50,66 739 901 1958,70 41,30 716 389 1955,52 44,48 316 1997,54 2,46 294 198 186 1982,27 17,73 172 27 1955,33 44,67 24 8 1952,43 47,57 7 1991,00 9,00 4 2 1986,08

13,92

1996,92

3,08

1 820 042 396 928

1 909 150 325 404

přírůstek pokles registrací za rok 1999 -33 112 -26 451 2 221 36 922 -43 823 12 032 1 617 18 187 -19 852 -12 798 -15 000 -1 393 -880 -7 833 2 250 1 046 -1 342 -350 -1 257 991 -101 -185 -73 96 -14 -3 -1 -2 75 362 71 524

-164 470 ##

Tabulka č. 3.1.3.

Přehled prodejů a přírůstků registrací u modelů značky ŠKODA rok 1999 ŠKODA FELICIA ŠKODA FELICIA z toho FELICIA FUN ŠKODA OCTAVIA ŠKODA OCTAVIA mezisoučet ŠKODA PICK UP ŠKODA

CELKEM rok 1999 ostatní zn. ŠKODA CELKEM


přírůstek registrací

tuzemský prodej (ks) 13 532 37 965 ? 5 095 15 300 71 892 2 324 1 134 75 350 0 75 350

12 032 36 922 96 1 046 18 187 68 283 2 250 991 71 524 3 838 75 362

48

rozdíl (ks) 1 500 1 043 ? 4 049 -2 887 3 609 74 143 3 826 -3 838 -12

to je % z prodejů

11,08% 2,75% ? 79,47% -18,87% 5,02% 3,18% 12,61% 5,08% -0,02%


Tabulka č. 3.1.4. výrobní značka Alfa Romeo Audi BMW Citroen Daewoo Daihatsu Ferrari Fiat Ford Honda Hyundai Chrysler + Jeep Jaguar KIA Lancia Land+Range Rover Lada (VAZ) Mazda Mercedes Benz Mitsubishi MTX Nissan Opel / GM Peugeot Porsche Proton Renault Rover + MG Rolls Royce Saab Seat Ssang Yong Subaru Suzuki Škoda Tatra Toyota Volvo Volkswagen Zastava

CELKEM: Soubor: APČR1999.doc

zaznamenaný přírůstek registrací (1)

vyřazeno (2)

rozdíl sl.(1) + sl.(2) - of. prodej

skutečný přírůstek vozidel

vykázané ofic.prodeje za rok 1999

71 535 159 2 032 63 1 772 154 8 037 47 5 163 3 345 3 2 -8 750 19 082 19 166 1 603 12 2 779 1 2 196 301 368 3 73 0 902 31 283 0 153 -34 795 35 297 183 4 692 717 1 423 10 2 696 0 7 179 5 395 22 050 1 020 214 19 585 3 42 0 26 18 126 2 540 3 299 2 0 131 172 23 5 819 0 79 3 988 1 2 401 -93 397 164 467 -1 504 1 017 140 4 702 65 688 135 11 626 -1 207 1 207

606 2 191 1 835 8 191 5 210 348 5 10 332 20 769 2 791 2 197 669 76 902 314 153 502 4 875 2 140 2 706 7 5 574 23 070 19 799 45 26 20 666 302 2 303 5 842 79 991 2 402 71 070 -487 4 842 753 11 761 0

323 1 074 623 2 631 6 016 0 1 4 714 7 360 1 967 1 164 205 51 828 7 137 505 2 702 825 693 7 2 638 9 566 5 173 20 0 6 952 172 0 56 3 465 73 246 1 288 72 494 1 3 604 436 8 151 2

283 1 117 1 212 5 560 -806 348 4 5 618 13 409 824 1 033 464 25 74 307 16 -3 2 173 1 315 2 013 0 2 936 13 504 14 626 25 26 13 714 130 2 247 2 377 6 745 1 114 -1 424 -488 1 238 317 3 610 -2

4 969 228 890

233 859

146 170

87 689

49

poměr oficiálních prodejů ke skutečnému přírůstku

53,30% 49,02% 33,95% 32,12% 115,47% 20,00% 45,63% 35,44% 70,48% 52,98% 30,64% 67,11% 91,80% 2,23% 89,54% 100,60% 55,43% 38,55% 25,61% 100,00% 47,33% 41,47% 26,13% 44,44% 0,00% 33,64% 56,95% 0,00% 18,48% 59,31% 92,41% 24,82% 53,62% 102,00% -0,21% 74,43% 57,90% 69,31% 62,50%


Z tabulky 3.1.4. je možno odvodit, že rozdíl mezi oficiálními prodeji a přírůstkem registrací dané značky je vlastně, s určitou mírou odhadu, počet zaregistrovaných ojetých vozů z dovozu. Nejvíce dovážených ojetých osobních automobilů bylo značky PEUGEOT, následovaly značky RENAULT, OPEL a FORD. Souhrnně zpracovaná data, spolu s údaji z dalších zdrojů, je možno dále využít např. k propočtu potřeb prodejů nových vozidel potřebných pro kladnou změnu ve vývoji stáří vozového parku (jako příklad je provedeno pro osobní automobily viz diagram č. 3.1.1. a 3.1.2.). Mez iro ční z měn y stáří voz o véh o p arku (v měsících ) dle slož ení trh u - os obní autom obily 3 225 000

2,07

225 000

200 000

1,70

2

200 000

150000

150 000

0,96

1

150 000

100000

0,22 100 000

100 000 50000

50 000

0

- omlazení

200000

+ zestárnutí

(c elk ový objem trhu 250 000 k s /rok , vyřa z e no 100 000 ks v ∅ s táří 18 let) 250000

50 000

-0,53 -0,90 -1

0 roč ní prodej nov ý c h v oz idel poč et ojetý c h v e s táří do 5 let uv edený c h poprv é do prov oz u v ČR z měna s táří v oz ov ého parku z a rok

Diagram č. 3.1.1. Mez iro ční z měn y stáří voz o véh o p arku (v měsících ) dle slož ení trh u - os obní autom obily

0,32

200000 225 000 150000

200 000

225 000 200 000

-0,44 150 000

100000

100 000 50000

-1

-1,21

150 000

100 000

50 000

0

-1,97

-2

-2,35

50 000

0

- omlazení

1

0,70

+ zestárnut

(c elk ový objem trhu 250 000 k s /rok, vyřa ze no 200 000 ks v ∅ s táří 18 let) 250000

-3 roč ní prodej nov ý c h v oz idel poč et ojetý c h v e s táří do 5 let uv edený c h poprv é do prov oz u v ČR z měna s táří v oz ov ého parku z a rok

Diagram č. 3.1.2.

Z výše uvedených diagramů je jasně vidět, že změna stáří vozidel směrem ke snížení průměrného věku je závislá především na počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu. To bylo potvrzeno i vývojem v roce 1999, kdy pod tlakem povinně smluvního pojištění pro rok 2000 došlo k trvalému vyřazení dosud neobvykle velkého počtu vozidel z provozu - cca 300 000 ks jen v kategorii osobních automobilů. K tomuto číslu lze dospět součtem počtu v roce 1999


50


prodaných nových vozů (celkem 146 265 ks), dovezených ojetin (102 243 ks) a poklesu registrací (52 520 ks) - to je celkem 301 028 ks osobních automobilů. Věcné argumenty SAP, plynoucí ze statistického zpracování dat, byly dlouhou dobu odmítány s poukazem na to, že dovoz ojetin přispívá k obměně a omlazování vozového parku. Vývoj v roce 1999 však potvrdil oprávněnost závěrů a stanovisek SAP. Zpracoval: Ing. Šípek

3.2. Údaje Služby Dopravní policie Druhým (paralelním) zdrojem údajů o registracích vozidel, avšak pouze podle základních kategorií, byla řadu let Služba dopravní policie ČR (SDP). Od této instituce byla od roku 1990 přebírána data do roční “Statistiky automobilového průmyslu“ vydávané sekretariátem SAP. Od počátku roku 2000 však SDP tyto údaje neposkytuje a jediným zdrojem údajů o registracích jsou již jen údaje z CRV. Ve zmíněně statistické publikaci došlo proto poprvé k „překlopení“ údajů SDP na data z Centrálního registru vozidel (CRV) Ministerstva vnitra České republiky. Pro zachování dílčí návaznosti zde však byly údaje za rok 1997 a 1998 uvedeny jak z dat SDP, tak i z dat CRV. Údaje za rok 1999 již byly převzaty pouze z dat CRV. Zpracoval: Ing. Šípek

3.3. Shrnutí, ukázky zpracování možných výstupů Údaje z CRV umožňují získat relativně dostatečný přehled o složení vozového parku v České republice a provádět porovnání řady údajů. Po zpracování dat z CRV a souvisejících statistických údajů je možno získat celou řadu zajímavých výstupů či provést různá porovnání. Tabulka č. 3.3.1 a diagram č. 3.3.1. např. porovnává vybavenost“ osobními automobily v některých zemích Evropy, v diagramech č. 3.3.2. a 3.3.3. je pak zpracováno aktuální průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.1999. Zajímavé mohou být rovněž údaje o „zatíženosti“ silniční a dálniční sítě (viz diagramy č. 3.3.4. a 3.3.5). Nutno však podotknout, že získat zcela aktuální údaje je stále obtížné a proto je porovnání provedeno vždy dle posledních známých (získaných) údajů. Tabulka č. 3.3.1.

země (údaje za rok)

osobních automobilů

počet obyvatel

počet obyvatel na 1 osobní automobil

ČR (1997) ČR (1998) ČR (1999) Belgie (1998) Dánsko (1998) Francie (1998) Německo (1998) Rakousko (1998)

3 382 tis. 3 484 tis. 3 431 tis. 4 441 tis. 1 783 tis. 25 900 tis. 41 327 tis. 3 887 tis.

10,3 mil. 10,3 mil. 10,3 mil. 10,2 mil. 5,3 mil. 58,8 mil. 82,2 mil. 8,2 mil.

3,05 2,96 3,00 2,27 2,96 2,27 1,99 2,10


51


Porovnání vybavenosti osobními automobily v zemích Evropy (údaje za rok 1998)

Údaje převzaty z publikace německého VDA "International Auto Statistics 1999" * Stav k 31.12. 1996 ** Stav k 31.12. 1997

Diagram č. 3.3.1.


52


Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.1999 Praha-m ěsto

11,61

Brno-m ěsto

12,03

Zlín

12,11

Praha-západ

12,41

Mladá Boleslav

12,41

Cheb

13,14

Ostrava-m ěsto

13,19

Praha-východ

13,23

Břeclav

13,33

Uherské Hradiště

13,35

dalších 57 okresů ... Nový Jičín

15,15

Bruntál

15,15

Chrudim

15,23

Jičín

15,24

Pelhřim ov

15,25

Trutnov

15,26

Svitavy

15,31

Louny

15,31

Děčín

15,38

Plzeň-sever

15,49 0

2

4

6

8

10

12

14

16 18 stáří (roků)

20

Diagram č. 3.3.2.


53


Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.1999 2,23

Praha-m ěsto Praha-východ

2,46

Plzeň-m ěsto

2,49

Mělník

2,51

České Budějovice

2,52 2,56

Mladá Boleslav Praha-západ

2,62

Dom ažlice

2,64

Klatovy

2,65

Příbram

2,68

dalších 57 okresů ... Krom ěříž

3,68

Uherské Hradiště

3,69

Nový Jičín

3,72

Vyškov

3,75

Vsetín

3,82

Šum perk

3,83

Přerov

3,85 3,90

Karviná

3,98

Jeseník

4,06

Bruntál 0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

4,50

Diagram č. 3.3.3.


54


Diagram č. 3.3.4.

Diagram č. 3.3.5.

Jako nedostatečné se v současné době (při absenci údajů SDP) jeví údaje o počtech vyřazovaných vozidel v jednotlivých kategoriích. Ze stávajících dat CRV lze totiž jen obtížně zjistit tyto počty a tím vlastně získat údaje o tzv. nových registracích v daném období. Objemově rozsáhlá data z CRV a doplňující informace jsou uloženy v elektronické podobě ve více než 40 souborech. Vzhledem k rozdílnosti zájmů jednotlivých firem (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů)


55


se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně příslušného pracovníka firmy v sekretariátu SAP. Dlouhodobým cílem SAP, kterého však nelze dosáhnout bez aktivního přispění orgánů státní správy, je dosáhnout v této oblasti dalšího zkrácení intervalů pro poskytování údajů z CRV (na čtvrtletní až měsíční) a dopracovat se také k věrohodnějším údajům o počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu podle výrobních značek a typů (modelů). Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn

----------------------------------------------Další diagramy (č. 3.3.6. až 3.3.14.) a tabulky (č. 3.3.2. až 3.3.5.) jsou uvedeny již jen jako ilustrační ukázky možných výstupů dalšího zpracování dat CRV (zachycují stav k určitému datu, nebyly však aktualizovány na stav k 31.12.1999).


56


Starší ukázky (možné příklady) výstupů z dat CRV

Průměrný věk nákl. automobilů zn. AVIA v okresech k 30.6.1998 - porovnání zn. AVIA / celý voz. park NA kat. N2 13,22

Český Krumlov

15,13 13,27 14,19

Praha město

13,32

Plzeň město

14,72 13,39 14,41

Zlín

13,47 13,73

Tábor

13,58

Cheb

15,20

České Budějovice

13,61 14,29

Brno město

13,86 14,17 14,02

Jablonec nad Nisou

16,44 14,11 15,15

Pelhřimov ... dalších 57 okresů ...

15,73

Klatovy

17,34 15,73

Beroun

18,27 15,79

Chomutov

18,45 15,88

Bruntál

17,40 15,99

Domažlice

17,51 16,08 16,82

Znojmo

16,09

Rakovník

18,09 16,36 17,36

Louny

16,47

Plzeň sever

19,16 16,50

Tachov

18,50 0

5

10

15

20 stáří (roků)

Průměrný věk nákladních automobilů zn. AVIA za celou ČR: Průměrný věk náklad. automobilů kat. N2 celkem za ČR:

14,14 roku 16,33 roku

Diagram č. 3.3.6.


57


Průměrný věk návěsových tahačů v okresech ČR k 30.6.1998 - porovnání zn. TATRA / celý voz. park návěs. tahačů 6,00 6,10

Strakonice

7,79 8,56

Vyškov

8,39 9,04

Opava

8,62 9,47

Rokycany

9,43

Pelhřimov

8,00 9,50

Plzeň sever

10,64 9,56

Tábor

8,14 9,64 8,68

Náchod

9,89 8,92

Nový Jičín

10,28

Písek

8,63

... dalších 57 okresů ...

15,45

Chomutov

10,76 15,50

Děčín

7,86 15,50

Benešov

7,53 15,56

Praha východ

7,91 15,63

Bruntál

11,03 15,83

Trutnov

9,37 16,04

Šumperk

10,14 16,79

Ústí nad Labem

8,61 17,95

Praha západ

8,20 21,50

Jablonec nad Nisou

7,71 0

5

10

15

20 stáří (roků)

Průměrný věk návěsových tahačů zn. TATRA za celou ČR: Průměrný věk parku návěsových tahačů celkem za ČR:

12,18 roku 8,94 roku

Diagram č. 3.3.7.


58


Ukázka skladby parku návěsových tahačů ve vybraném okrese (k 30.6.1998) ostatní značky tahačů 4,02% IVECO 1,34% RENAULT 4,83% SCANIA 5,90%

LIAZ 33,24% DAF 9,38% VOLVO 13,40%

MAN 10,19%

MERCEDES 10,72%

TATRA 6,97%

Č. BUDĚJOVICE (373 ks TN)

Diagram č. 3.3.8.

Složení parku osobních automobilů (dle značek) - Praha (k 30.6.1998) 9.Trabant 2,13% os tatní značky celkem 20,45%

8.Peugeot 2,65% 7.Renault 3,36%

1.Škoda 47,52%

6.VW 3,74% 5.Opel 4,43% 4.Fiat 4,93% 3.Ford 5,31%

2.Vaz 5,48%

PRAHA město (534 030 ks OA)

Diagram č. 3.3.9.

Složení parku osobních automobilů (dle značek) - okres Bruntál (k 30.6.1998) os tatní značky celkem 14,21%

9.Moskvič 1,77% 8.Opel 1,93% 7.Renault 2,10% 6.VW 2,54% 5.Trabant 2,95% 4.Ford 3,11%

1.Škoda 58,72% 3.Fiat 6,02%

BRUNTÁL

2.Vaz 6,65%

(26 341 ks OA)

Diagram č. 3.3.10.


59


Složení parku osobních automobilů ŠKODA - celkem ČR (k 30.6.1998) ostatní typy zn.Škoda 10,09%

9.Š 1000 2,64% 8.Š 110 3,85% 7.FELICIA COM BI 4,00% 6.FORM AN 4,54%

1.Š 120 24,11%

5.Š 100 8,14%

2.Š 105 17,85%

4.FELICIA nová 9,17%

3.FAV ORIT 15,61%

ČR celkem (1 887 517 ks OA zn.Škoda)

Diagram č. 3.3.11.

Složení parku osobních automobilů ŠKODA - okres Domažlice (k 30.6.1998) 9.FELICIA COM BI 1,97%

ostatní typy zn.Škoda 8,51%

8.Š 125 2,10% 7.FORM AN 2,94% 6.Š 110 4,31%

1.Š 120 28,52%

5.FELICIA nová 6,56% 4.Š 100 8,20%

2.Š 105 20,82%

3.FAVORIT 16,06%

DOMAŽLICE (12 202 ks OA zn.Škoda)

Diagram č. 3.3.12.

Složení parku osobních automobilů DAEWOO - okres Hr. Králové (k 30.6.1998) ostatní typy 0,24% DAE LEGANZA 0,24% DAE LANOS 3,56% DAE ESPERO 6,41%

DAE NEXIA 31,35% DAE RACER 28,03%

DAE TICO 30,17%

HR. KRÁLOVÉ (421 ks OA zn. Daewoo)

Diagram č. 3.3.13.


60


Složení parku osobních automobilů PEUGEOT - okres Beroun (k 30.6.1998) ostatní typy zn.Peugeot 8,51% 9.PEU 406 1,97%

1.PEU 205 28,52%

8.PEU 505 2,10% 7.PEU 305 2,94% 6.PEU 605 4,31% 5.PEU 106 6,56%

4.PEU 306 8,20%

2.PEU 405 20,82% 3.PEU 309 16,06%

okres BEROUN (796 ks OA zn.Peugeot)

Diagram č. 3.3.14.

Tabulka č. 3.3.2. (nákladní automobily, rok výroby) - ukázka ze souboru dat

Celkem ČR

tov. značka 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 ..... k 31.12.97 AVIA 15 4 4 5 5 5 4 1 2136 AVIA 20 8 4 3 6 3 4 3 2428 AVIA 21 739 155 88 368 170 115 100 3354 AVIA 21 T 2 4 5 3 9 1 1 262 LIA 100 381 84 45 33 25 9 13 4318 LIA 110 1144 1534 1172 1225 1136 378 266 8091 ŠKD 1203 M 41 14 37 534 337 381 636 2488 TAT 148 10 14 16 13 9 5 4 5445 TAT 148-2 3 7 3 10 4 4 1 1453 TAT 815 S3 362 434 440 511 143 13 12 3388 TAT 815 Z 133 143 176 121 60 1 0 773 TAZ 1500 20 18 10 0 1 1 1 1265 V posledním souboru z CRV jsou uvedeny údaje od roku 1946 do konce roku 1999. ∅ rok výr. Tabulka č. 3.3.3. (silniční tahače, okresy) - ukázka ze souboru dat k 31.12.97 tov. značka Praha rok výr. Benešov rok výr. Beroun rok výr. Kladno ... ČR LIAZ 100.42 18 1981,50 0 0,00 0 0,00 1 147 1981,42 LIAZ 100.45 97 1977,67 1 1977,00 3 1978,00 5 489 1977,64 LIAZ 100.47 211 1981,42 4 1983,00 25 1981,96 30 1930 1981,77 LIAZ 100.49 14 1983,93 2 1985,00 0 0,00 2 122 1984,21 LIAZ 100.51 4 1979,50 0 0,00 0 0,00 0 27 1981,07 LIAZ 100.54 0 0,00 0 0,00 0 0,00 0 3 1981,00 LIAZ 100.55 1 1984,00 0 0,00 0 0,00 0 25 1983,48 TATRA 815 203 1988,52 5 1987,80 30 1988,00 15 1497 1988,91 VOLVO F 10 3 1985,67 0 0,00 0 0,00 1 14 1985,72 VOLVO F 12 131 1989,80 7 1990,43 8 1990,13 9 1026 1990,06 VOLVO F 16 1 1990,00 0 0,00 0 0,00 0 17 1991,35 VOLVO F 89 9 1976,11 0 0,00 1 1976,00 0 55 1976,93 V posledním souboru z CRV jsou uvedeny údaje za jednotlivé okresy v ČR a součty za stávající kraje se stavem k 31.12.1999.


61


Tabulka 3.3.4. Ukázka možného výstupu z dat CRV - vybavenost regionu k 31.12.97 průměr. Jihomorok ravský výroby kraj 1 053 902 1981,0 201 813 1969,1

ČR celkem 5 559 503 916 671

průměrný rok výroby 1981,3 1969,3

všechna vozidla v CRV motocykly celkem

* *

* L*

mtc do 50 ccm, 2 kola

* * * * *

L1 L2 L3 L4 L5

2 564 50 198 047 747 405

1969,9 1989,5 1969,1 1964,6 1963,7

11 228 218 898 299 4 777 2 149

1969,9 1988,5 1969,3 1965,3 1965,0

* * * * * * * AB

N1 N2 N3 O1 O2 O3 O4 *

21 818 27 347 19 786 90 897 6 919 22 837 12 143 3 810

1992,1 1983,3 1984,8 1985,7 1985,4 1974,1 1983,6 1986,6

125 570 139 766 102 369 468 523 45 102 109 349 61 013 20 471

1991,8 1982,7 1984,6 1985,6 1984,7 1974,1 1983,8 1986,7

autobusy nad 9 osob, nad 5 t -"-

AB AB

M2 M3

100 2 535

1988,3 1986,8

819 12 819

1988,9 1987,2

1987,3

mtc do 50 ccm, 3 kola mtc nad 50 ccm, 2 kola mtc nad 50 ccm, 3 kola nesouměrně mtc nad 50 ccm, 3 kola souměrně

užitkové automobily do 3,5 t užitk. automobily 3,5 - 12 t užitk. automobily nad 12 t přípojná, 1náprava, do 0,75 t přípojná do 3,5 t nepatřící do O1 přípojná od 3,5 - 10 t přípojná nad 10 t

autobusy celkem autobusy nad 9 osob, do 5 t celk.hm.

nákladní automobily celkem

NA*

*

45 647

1987,4

246 453

nákladní automobily do 3,5 t

NA*

N1

19 698

1992,8

113 031

1992,5

nákladní automobily 3,5 - 12 t

NA*

N2

14 719

1982,1

75 921

1981,7

nákladní automobily nad 12 t

NA*

N3

osobní automobily celkem

OA*

*

zařazené jako M1 OA*

10 946

1984,6

56 141

612 152

1983,9

3 382 409

M1

611 394

1983,9

3 378 019

1984,3

1983,9 1983,9

speciální automobily celkem

SA*

*

17 239

1983,7

89 939

speciální automobily do 3,5 t

SA*

N1

1 283

1988,4

7 815

1988,5

speciální automobily 3,5 - 12 t

SA*

N2

9 915

1983,9

51 381

1983,2

speciální automobily nad 12 t

SA*

N3

5 202

1982,1

26 889

1982,2

tahače návěsů tahače přívěsů

TN TP

* *

3 262 56

1989,2 1985,0

17 430 377

Tabulka č. 3.3.5.

1983,4

1989,1 1983,7

AUTOBUSY - skladba parku dle stáří a druhu pohonu

stáří do 2 let stáří od 2 do 5 let stáří od 5 do 10 let starší než 10 let CELKEM: benzin diesel elektrický ostatní CELKEM: Počet sedadel v autobusech celkem

1 316 2 002 6 275 10 367 19 960 278 19 564 0 118 19 960 763 305

6,59% 10,03% 31,44% 51,94% 100,00% 1,39% 98,02% 0,00% 0,59% 100,00% 100,00%

Zpracoval: Ing. Šípek


62


4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel 4.1. Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 SAP společně se Svazem dovozců automobilů (SDA) v roce 1999 pravidelně měsíčně zpracovávalo a členské základně SAP předávalo přehled o prodejích a dovozech osobních automobilů a užitkových vozidel kat. N1. Z tohoto důvodu již v tomto materiálu nejsou uváděny veškeré detailní údaje, ale jsou provedena jen celková a zobecňující shrnutí. 4.1.1. Osobní automobily V roce 1999 působilo na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů celkem 38 výrobních značek (oproti 41 značkám v roce 1998). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č. 4.1.1. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 1999, spolu s prvním odhadem pro rok 2000, pak znázorňuje diagram č. 4.1.1. (TUZV+OFI)

Tabulka č. 4.1.1. charakter prodejce v ČR

v r.1999 prodáno (ks)

podíl na celkovém trhu v ČR

ŠKODA

TUZV

72 496

29,17%

49,56%

49,59%

77 416

-6,36%

OPEL / GM VOLKSWAGEN FORD RENAULT DAEWOO PEUGEOT FIAT TOYOTA SEAT MAZDA NISSAN CITROEN HONDA SUZUKI HYUNDAI AUDI KIA MERCEDES BENZ MITSUBISHI BMW LADA VOLVO ALFA ROMEO SUBARU CHRYSLER / JEEP ROVER LAND/RANGE ROVER SSANG YONG SAAB JAGUAR PORSCHE MTX LANCIA ZASTAVA-YUGO MG TATRA FERRARI ROLLS-ROYCE PROTON GORDON

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI TUZV

9 566 8 151 7 360 6 952 6 016 5 173 4 714 3 604 3 465 2 702 2 638 2 631 1 967 1 288 1 164 1 074 828 825 693 623 505 436 323 246 205 170 137 73 56 51 20 12 7 2 2 2 1 0 0 0

3,85% 3,28% 2,96% 2,80% 2,42% 2,08% 1,90% 1,45% 1,39% 1,09% 1,06% 1,06% 0,79% 0,52% 0,47% 0,43% 0,33% 0,33% 0,28% 0,25% 0,20% 0,18% 0,13% 0,10% 0,08% 0,07% 0,06% 0,03% 0,02% 0,02% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

6,54% 5,57% 5,03% 4,75% 4,11% 3,54% 3,22% 2,46% 2,37% 1,85% 1,80% 1,80% 1,34% 0,88% 0,80% 0,73% 0,57% 0,56% 0,47% 0,43% 0,35% 0,30% 0,22% 0,17% 0,14% 0,12% 0,09% 0,05% 0,04% 0,03% 0,01% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

6,54% 5,58% 5,03% 4,76% 4,12% 3,54% 3,22% 2,47% 2,37% 1,85% 1,80% 1,80% 1,35% 0,88% 0,80% 0,73% 0,57% 0,56% 0,47% 0,43% 0,35% 0,30% 0,22% 0,17% 0,14% 0,12% 0,09% 0,05% 0,04% 0,03% 0,01% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

6 626 6 746 9 844 5 149 3 772 3 246 4 730 2 609 2 859 2 844 2 173 2 386 2 351 874 1 791 1 015 629 775 745 596 343 325 330 217 276 105 25 111 91 34 17 9 23 40 4 9 3 1 10 6

44,37% 20,83% -25,23% 35,02% 59,49% 59,37% -0,34% 38,14% 21,20% -4,99% 21,40% 10,27% -16,33% 47,37% -35,01% 5,81% 31,64% 6,45% -6,98% 4,53% 47,23% 34,15% -2,12% 13,36% -25,72% 61,90% 448,00% -34,23% -38,46% 50,00% 17,65% 33,33% -69,57% -95,00% -50,00% -77,78% -66,67% -100,00% -100,00% -100,00%

146 178

58,82%

99,94%

100,00%

141 155

3,56%

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

CELKEM:

podíl na podíl na trhu nových trhu nových OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV


+ nárůst, - pokles počtu podílu na trhu podílu na prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu

3,56% rok 1999 rok 1998 Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI

TRH OFI+TUZV:

-5,25% 1,85% 0,80% -1,94% 1,11% 1,44% 1,24% -0,13% 0,62% 0,34% -0,17% 0,27% 0,11% -0,32% 0,26% -0,47% 0,02% 0,12% 0,02% -0,05% 0,00% 0,10% 0,07% -0,01% 0,01% -0,06% 0,04% 0,08% -0,03% -0,03% 0,01% 0,00% 0,00% -0,01% -0,03% 0,00% -0,01% 0,00% 0,00% -0,01% 0,00%

-0,62% 1,30% 0,68% -0,83% 0,82% 0,97% 0,83% 0,08% 0,45% 0,29% -0,01% 0,23% 0,14% -0,11% 0,18% -0,22% 0,04% 0,09% 0,03% -0,01% 0,02% 0,07% 0,05% 0,00% 0,02% -0,02% 0,03% 0,05% -0,01% -0,01% 0,01% 0,00% 0,00% -0,01% -0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

4,50%

-----146 178 141 155 5 023 -4 930 9 953

4,50% ks (38 značek) ks (41 značek) ks, to je 100%

-98,15% 198,15%

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce


63


Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

180 000

154 361

160 000

141 310

140 000

169 768

146 265

116 213

120 000 100 000

171 710

84 825

91 371

80 000 60 000 40 000 20 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

r.1999

odhad 2000

Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů ( v r. 1999 = 97 ks).

Diagram č. 4.1.1.

Z grafu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel kulminoval zatím v roce 1997 a to na hranici téměř 172 000 ks. V roce 1999 dosáhl objem trhu nových osobních automobilů cca 146 000 ks vozidel, což představuje 3,5% nárůst oproti roku 1998, avšak oproti roku 1997 se stále jedná o pokles ve výši 14,8%. V roce 1999 tedy došlo k mírnému zvýšení prodejů nových vozidel. Postupně ale dochází ke změnám podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což dokumentuje diagram č. 4.1.2. a 4.1.3. Podchycený dlouhodobý trend je nutno z pohledu domácích výrobců hodnotit jako relativně nepříznivý. V roce 1999 výrazně vzrostl dovoz ojetých osobních automobilů a dosáhl historického maxima. Bylo dovezeno (mimo dovozy deklarované tzv. na náhradní díly) celkem 145 398 ks ojetých osobních automobilů, tedy o 22,6% více než v roce 1998. Tento fakt byl zřejmě způsoben ukončením platnosti výjimky, která do 31.12.1999 umožňovala dovoz osobních automobilů plnících méně přísné technické předpisy a ekologické limity (hluk, brzdy, emise). Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března roku 2000 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4. a celkové shrnutí od roku 1991 je pak uvedeno diagramu č. 4.1.5.


64


Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu osobních automobilů

36,82% 48,18%

29,18% 49,60%

20%

29,80% 54,80%

30%

31,70% 55,68%

40%

28,01%

50%

36,73%

60%

28,43% 53,65%

70%

31,29% 59,89%

80%

64,43%

90%

75,24%

100%

10% 0% 1993

1994

na trhu TUZV+OFI

1995

1996

1997

1998

1999

za 1.Q/2000

na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých)

942 735 ks osobních automobilů 538 378 ks , to je ................... 57,11% Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 1 755 856 ks osobních automobilů z toho domácími výrobci: 538 378 ks , to je .................... 30,66%

Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:

z toho domácími výrobci:

Diagram č. 4.1.2.

Diagram č. 4.1.3.


65


Podíl jednotlivých druhů obchodu na jeho celkovém objemu (osobní automobily kat. M1)

60% 50% 40%

56,53% 51,19%

47,75%

43,07%

36,73%

30%

28,01%

20% 10%

47,02%

15,46%

12,08%

0% r.1993

r.1994

25,23%

24,56%

20,96%

r.1995

31,70%

28,43%

31,29%

r.1996

prodej tuzemských výrobců

r.1997

dovoz ojeté

45,62%

50,90%

33,00% 34,73%

29,80% 24,34%

32,27% 24,58% 24,75%

r.1998

r.1999

1.Q 2000

prodej nových z dovozu

období

Diagram č. 4.1.4.

Od počátku roku 1991 do 31.3.2000 bylo na území České republiky "zobchodováno" celkem 2 149 017 ks osobních automobilů

31,3% 48,6%

(údaje za rok 1991 a 1992 pouze odhad)

prodeje tuzemských výrobců (671 886 ks)

20,1%

prodeje nových z dovozu (431 956 ks) dovozy ojetých (1 045 175 ks)

Diagram č. 4.1.5.

4.1.2. Užitková vozidla kat. N1 V roce 1999 vykázalo prodej na oficiálním českém trhu nových užitkových vozidel kat. N1 (TUZV+OFI) celkem 32 výrobních značek (oproti 37 značkám v roce 1998). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 1999, spolu s prvním odhadem pro rok 2000, znázorňuje diagram č. 4.1.6. Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 dosáhl v roce 1999 necelých 16 000 ks vozidel, což je oproti roku 1998 snížení o 3,7% a oproti maximu dosaženém v roce 1997 dokonce o 27,0%. V roce 1999 došlo tedy v tomto segmentu k dalšímu snížení prodejů, nikoli však již tak razantnímu jako byl pokles v porovnání let 1998/1997. Rovněž v této kategorii je však patrný poměrně vysoký pokles podílu domácích výrobců na českém trhu (viz diagram č. 4.1.7. a 4.1.8.), který se projevil v roce 1999 a pokračoval i v 1. čtvrtletí roku 2000.


66




ŠKODA

TUZV

3 456

20,63%

21,96%

21,96%

4 313

-19,87%

-4,42%

-5,05%

FORD VOLKSWAGEN MERCEDES BENZ PEUGEOT CITROEN RENAULT FIAT NISSAN LUBLIN MAZDA KIA HYUNDAI OPEL / GM TOYOTA IVECO MITSUBISHI FSO SEAT LADA TATRA BETA MAGMA MULTICAR LDV LAND/RANGE ROVER R.V.I. JLAURETA TATA TAZ SUZUKI ASIA MOTORS ZASTAVA-YUGO GAZELA TERRIER SSANG YONG DESTACAR PIAGGIO

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV TUZV OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI TUZV TUZV OFI TUZV OFI

2 676 1 902 1 213 1 089 875 733 606 417 365 360 324 308 259 236 203 131 90 72 72 65 54 51 36 33 28 20 20 18 14 11 1 0 0 0 0 0

15,98% 11,36% 7,24% 6,50% 5,22% 4,38% 3,62% 2,49% 2,18% 2,15% 1,93% 1,84% 1,55% 1,41% 1,21% 0,78% 0,54% 0,43% 0,43% 0,39% 0,32% 0,30% 0,21% 0,20% 0,17% 0,12% 0,12% 0,11% 0,08% 0,07% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

17,00% 12,09% 7,71% 6,92% 5,56% 4,66% 3,85% 2,65% 2,32% 2,29% 2,06% 1,96% 1,65% 1,50% 1,29% 0,83% 0,57% 0,46% 0,46% 0,41% 0,34% 0,32% 0,23% 0,21% 0,18% 0,13% 0,13% 0,11% 0,09% 0,07% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

17,00% 12,09% 7,71% 6,92% 5,56% 4,66% 3,85% 2,65% 2,32% 2,29% 2,06% 1,96% 1,65% 1,50% 1,29% 0,83% 0,57% 0,46% 0,46% 0,41% 0,34% 0,32% 0,23% 0,21% 0,18% 0,13% 0,13% 0,11% 0,09% 0,07% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2 581 1 718 1 127 875 880 854 319 337 601 416 350 471 268 236 80 136 48 146 67 136 53 26 10 47 8 10 18 144 9 24 2 13 17 4 3 2

3,68% 10,71% 7,63% 24,46% -0,57% -14,17% 89,97% 23,74% -39,27% -13,46% -7,43% -34,61% -3,36% 0,00% 153,75% -3,68% 87,50% -50,68% 7,46% -52,21% 1,89% 96,15% 260,00% -29,79% 250,00% 100,00% 11,11% -87,50% 55,56% -54,17% -50,00% -100,00% -100,00% -100,00% -100,00% -100,00%

1,22% 1,58% 0,81% 1,57% 0,18% -0,57% 1,90% 0,59% -1,36% -0,26% -0,08% -0,92% 0,01% 0,06% 0,80% 0,00% 0,28% -0,44% 0,05% -0,42% 0,02% 0,17% 0,17% -0,08% 0,13% 0,07% 0,02% -0,77% 0,03% -0,08% -0,01% -0,08% -0,10% -0,02% -0,02% -0,01%

0,61% 1,13% 0,53% 1,29% -0,02% -0,71% 1,72% 0,48% -1,40% -0,33% -0,15% -0,97% -0,05% 0,00% 0,74% -0,03% 0,25% -0,44% 0,03% -0,42% 0,01% 0,15% 0,16% -0,08% 0,12% 0,06% 0,01% -0,75% 0,03% -0,08% -0,01% -0,08% -0,10% -0,02% -0,02% -0,01%

16 349

-3,74%

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

CELKEM:



15 738

93,96%

100,00%

100,00%

OFI

0

0,00%

0,00%

0,00%

47 HYMER

OFI

0

0,00%

0,00%

0,00%

48 CHRYSLER / JEEP 49 JAGUAR

OFI OFI

0 0

0,00% 0,00%

0,00% 0,00%

0,00% 0,00%

50

OFI OFI

0

0,00%

0,00%

0

0,00%

0,00% 0,00%

46 HONDA

LANCIA

51 LUBLIN *)


+ nárůst, - pokles podílu na trhu podílu na počtu prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu

-3,74% rok 1999 rok 1998 Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI

TRH OFI+TUZV:

0,00%

-3,39%

----15 738 16 349 -611 -1 186 575

-3,39% ks (32 značek) ks (37 značek) ks, to je 100%

194,11% -94,11%


Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 25 000

21 189

21 578

20 000 15 000

14 039

15 277

16 350

15 738

15 038

r.1998

r.1999

odhad 2000

11 247

10 000 5 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r. 1999 = 0 ks).

Diagram č. 4.1.6.


67


Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1 100% 90% 80%

1994

1995

1996

na trhu TUZV+OFI

1997

1998

1999

16,57%

15,74%

23,66%

25,18%

30,64%

31,47%

27,68%

28,57%

22,65%

10% 0% 1993

23,27%

18,41%

20%

19,48%

30%

34,18%

40%

35,89%

50%

46,29%

60%

49,32%

70%

za 1.Q/2000


118 763 34 321 124 001 34 321


z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

ks vozidel kat. N1 ks, to je .................... 28,90% ks vozidel kat. N1 ks, to je ..................... 27,68%

Diagram č. 4.1.7.

Podíly domácích výrobců užitkových vozidel kat. N1 na českém trhu (TUZV+OFI)

1993 ŠKODA AUTO

1994

BETA (TATRA+ELCAR)

1996

1997

LUBLIN

GAZELA

1999

0,00% 0,00% 0,00% 0,33%

16,24%

21,97% 1998

0,41% 2,32% 0,00% 0,48%

0,83% 3,67% 0,08% 0,51%

22,61%

21,99% 1995

0,54% 4,65% 0,09% 0,68%

0%

0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

10%

0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

20%

0,41% 0,00% 0,00% 2,03%

17,05%

30%

0,24% 0,00% 0,00% 1,04%

40%

26,37%

35,89%

50%

49,32%

60%

za 1.Q/2000

ostatní (v r.2000 MAGMA a JLaureta)

Podíly tuzemských výrobců za dané období: ŠKODA AUTO TATRA / ŠKODA Elcar (Beta) DAEWOO AVIA (Lublin) ALFINE / AGROMOTOR (Magma) LAURETA AUTO (JLaureta)

ostatní CELKEM:

31 042 429 1 970 587 36 257

ks, to je ... 26,14% ks, to je ... 0,36% ks, to je ... 1,66% ks, to je ... 0,49% ks, to je ... 0,03% ks, to je ... 0,22%

34 321 ks

28,90%

Diagram č. 4.1.8.


68


4.1.3. Shrnutí Shrneme-li výše uvedené a podíváme-li se na strukturu domácích prodejů trochu podrobněji, je možno ve stručnosti konstatovat, že: • celkový propad trhu v roce 1998 postihl jak oficiální dovozce, tak i tuzemské výrobce, bohužel větší měrou zasáhl právě domácí producenty; • zaznamenané zvýšení prodejů osobních automobilů v r. 1999 a za 1. čtvrtletí 2000 se naopak více projevilo v prodejích dovážených vozidel; • v prodejích osobních automobilů dochází k pozvolnému poklesu v segmentu malých vozů a též u střední třídy, naopak mírný růst byl zaznamenán u nižší střední třídy a velkoprostorových automobilů (viz diagram č. 4.1.9. a 4.1.10).

40%

33,34%

32,36%

50%

33,33%

52,95%

51,62%

60%

53,22%

NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY - struktura ve čtvrtletí (PRODEJE TUZV + OFI)

4,50%

4,04%

4,14%

3,14%

1,82%

1,43%

10%

7,40%

8,85%

20%

7,85%

30%

0% malé vozy

1.Q.1998

nižší střední třída

1.Q.1999

střední třída

velkoprostorové

1.Q.2000

ostatní (vyšší a luxusní, terénní, kupé a kabriolety)

Diagram č. 4.1.9.

51,65%

52,65%

60%

57,12%

NOVÉ OSOBNÍ AUTOMOBILY - struktura za rok (PRODEJE TUZV + OFI)

4,49%

4,39%

3,57%

2,58%

2,03%

1,43%

10%

7,30%

7,85%

20%

8,19%

30%

33,98%

40%

32,74%

30,02%

50%

0% malé vozy

rok 1997

nižší střední třída

střední třída

rok 1998

rok 1999

velkoprostorové

ostatní (vyšší a luxusní, terénní, kupé a kabriolety)

Diagram č. 4.1.10.


69


Mírný nárůst prodejů nových osobních automobilů v roce 1999, spolu se zatím růstovou tendencí zaznamenanou v roce 2000 může mít celou řadu příčin. Ty je možno shrnout zhruba do těchto bodů: • v České republice sice nedošlo v r.1999 k zásadnímu obratu v ekonomickém vývoji, ale určité pozitivní změny makroekonomických ukazatelů v prvních měsících roku 2000 mohou být známkou oživení hospodářství - to má samozřejmě kladný dopad na kupní sílu obyvatelstva i podnikatelské sféry, projevující se mimo jiné v nákupu dopravních prostředků; • v roce 1999 došlo poprvé (vlivem hrozby povinně smluvního pojištění 2000) k vyřazení značného počtu vozidel, což u řady občanů vyvolalo potřebu nákupu nového vozu; • zejména z důvodů ekonomických problémů odkládala řada potencionálních zákazníků nákup nového vozu na pozdější dobu, v hodnoceném období došlo, i vlivem relativně nízkých cen vozů v ČR, k realizaci těchto nákupů; • v prvním čtvrtletí roku 2000 byl zaznamenán pokles dovozů ojetých vozů na cca 1/2 skutečnosti stejného období loňského roku (to však může být ovlivněno „předzásobením se“ ojetými vozy dovezenými v r. 1999). V roce 2000 lze tedy na základě trendů prodejů v jednotlivých měsících roku a vývoje za první čtyři měsíce očekávat určitý, zhruba 7,5 - 15% růst prodejů oproti roku 1999. To znamená, že celková výše prodejů nových osobních vozidel by se měla pohybovat zhruba mezi 157 000 až 170 000 prodaných vozidel. Jaký podíl na tomto zvýšení budou mít jednotlivé značky záleží na jejich nabídce, cenách, servisních službách a celkové obchodní strategii. Výše uvedené faktory platí v podstatě i pro kategorii malých užitkových vozidel. Jelikož se však jejich vliv většinou projevuje nejdřív u osobních automobilů (případně i motocyklů), lze pro rok 2000 očekávat prodeje na úrovni roku 1999. Obvykle se trendy podchycené u osobních automobilů začnou projevovat u ostatních kategorií dopravních prostředků s určitým fázovým posunem. Důležitá je přitom „velikost, síla a trvanlivost“ daného faktoru či ekonomického ukazatele. Údaje o prodejích jednotlivých značek a o dovozech vozidel jsou v souhrnu za rok 1999 a předcházející 4 roky uvedeny v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ZA ROK 1999“, která byla členské základně rovněž postoupena. Zpracoval: Ing. Šípek

4.2. Nákladní automobily, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o tuzemských prodejích a dovozech ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, přípojných vozidel a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) doznalo v roce 1999 dalších kvalitativních změn. Údaje o prodejích za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně SAP. Negativem zpracování statistických údajů tedy zůstává skutečnost, že se stále nedaří získávat kompletní údaje od všech oficiálních dovozců přípojných vozidel. Rovněž v kategorii autobusů se v porovnání s údaji GŘ Cel o dovozech nových vozidel, nedaří získávat údaje od všech dovozců (i když zde došlo k určitému zlepšení).


70


4.2.1. Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V roce 1999 prodávalo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních automobilů (TUZV+OFI) celkem 14 výrobních značek (oproti 15 značkám v roce 1998). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 1998 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 1999, spolu s odhadem pro rok 2000, znázorňuje diagram č. 4.2.1. Rovněž v této komoditě ztrácejí postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládá diagram č. 4.2.2. i 4.2.3. Nutno konstatovat, že prodeje tuzemských výrobců v ČR, stejně tak jako výroba, dosáhly v roce 1999 historického minima. Tabulka č. 4.2.1. charakter prodejce v ČR

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

DAEWOO AVIA MERCEDES BENZ IVECO DAF RENAULT V.I. MAN VOLVO SCANIA TATRA NISSAN ŠKODA Mn.Hradiště PRAGA LDV MMC (MITSUBISHI) ROSS

TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI TUZV TUZV OFI OFI TUZV

CELKEM:



podíl na podíl na trhu nových trhu nových


OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV

1 441 823 657 521 374 346 309 305 171 83 73 47 9 2 0

23,16% 13,23% 10,56% 8,37% 6,01% 5,56% 4,97% 4,90% 2,75% 1,33% 1,17% 0,76% 0,14% 0,03% 0,00%

27,89% 15,93% 12,72% 10,08% 7,24% 6,70% 5,98% 5,90% 3,31% 1,61% 1,41% 0,91% 0,17% 0,04% 0,00%

27,92% 15,95% 12,73% 10,09% 7,25% 6,70% 5,99% 5,91% 3,31% 1,61% 1,41% 0,91% 0,17% 0,04% 0,00%

+ nárůst, počtu prodejů

2 079 823 738 364 290 305 282 250 267 96 166 90 3 2 18

-30,69% 0,00% -10,98% 43,13% 28,97% 13,44% 9,57% 22,00% -35,96% -13,54% -56,02% -47,78% 200,00% 0,00% -100,00%

5 773

-10,60%

5 161

82,96% ,

99,88% ,

100,00% ,

21 MERCEDES UNIMOG

OFI

0

0,00%

0,00%

0,00%

TRH OFI+TUZV: -10,60%

22 MULTICAR

OFI

0

0,00%

0,00%

0,00%

23 NEOPLAN 24 SLOV-AVIA

OFI OFI

0 0

0,00% 0,00%

0,00% 0,00%

0,00% 0,00%

25 SMIT 26 VANHOOL

OFI OFI

0

0,00%

0

0,00%

0,00% 0,00%

0,00%

rok 1999 rok 1998 Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI

0,00%

- pokles

podílu na trhu podílu na nových OFI+TUZV celkovém trhu

-8,09% 1,69% -0,05% 3,79% 2,22% 1,42% 1,10% 1,58% -1,31% -0,05% -1,46% -0,65% 0,12% 0,00% -0,31%

-7,27% 1,18% -0,24% 3,05% 1,77% 1,10% 0,84% 1,24% -1,16% -0,07% -1,26% -0,56% 0,10% 0,00% -0,26%

-1,55% ,

-----1,55% 5 161 ks (14 značek) 5 773 ks (15 značek) -612 ks, to je 100% -888 145,10% 276 -45,10%


Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

8 000

7 573

7 000 6 000

5 309

5 000

5 870

6 370

5 882

5 782 5 167

4 752

4 000 3 000 2 000 1 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

r.1999

odhad 2000

Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 6 ks).

Diagram č. 4.2.1.


71


1994

1995

1996

na trhu TUZV+OFI

1997

1998

1999

26,41%

21,59%

10% 0% 1993

33,53%

27,82%

20%

45,44%

38,47%

55,99%

46,82%

30%

53,57%

40%

49,53%

50%

67,89%

60%

63,71%

70%

74,75%

80%

70,31%

90%

81,85%

100%

84,93%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nákladních automobilů

za 1.Q/2000


42 162 24 391 47 319 24 391



ks vozidel kat N2, N3 ks, to je .... 57,85%

ks vozidel kat N2, N3 ks, to je .... 51,55%

Diagram č. 4.2.2.

Podíly domácích výrobců nákladních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI)

1993

1994

DAEWOO AVIA / AVIA

TATRA

1998

1999

0,84%

21,92% 2,13% 1,52%

3,30% 1,42%

2,09%

4,61% 2,86%

3,02%

1997

ŠKODA / LIAZ

27,93%

35,88%

40,81% 1996

6,21% 5,95%

2,56%

7,19% 7,55%

1995

0,89%

0%

1,24%

10%

4,59% 9,13%

20%

0,00%

30%

5,44% 13,83%

40%

3,00%

50%

37,99%

60%

4,49% 8,09%

70%

50,60%

80%

59,79%

90%

65,66%

100%

za 1.Q/2000

ostatní (od r.1999 jen PRAGA)

Podíly tuzemských výrobců za dané období: DAEWOO AVIA / AVIA TATRA ŠKODA / LIAZ PRAGA ROSS CELKEM:

18 590 2 131 2 863 294 513 24 391

ks, to je .... ks, to je .... ks, to je .... ks, to je .... ks, to je .... ks, to je .....

44,09% 5,05% 6,79% 0,70% 1,22% 57,85%

Diagram č. 4.2.3.


72


Z diagramů lze usuzovat na možný obrat v dosud záporném trendu prodejů, při hlubším pohledu však případný růst prodejů nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, ale nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně). Odhadovaný pokles prodejů domácích výrobců je patrný i z diagramu č. 4.2.4. Celkově by prodej nových nákladních automobilů měl dosáhnout úrovně roku 1998, tedy cca 5 800 ks.

385

1 000 500

4 336 1 104

1 546

3 435 1 213

2 620

2 812 618

1 500

1 732

2 000

1 049

2 500

1 252

1 885

3 000

3 162

3 558

3 500

3 516

4 000

4 057

4 500

3 985

Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)

0 1995

1996

1997

nové tuzemské

dovoz nové

1998

1999

odhad 2000

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.4.

4.2.2. Autobusy (kat. M2 a M3) Situace na trhu nových autobusů je na rozdíl od ostatních kategorií vozidel již delší dobu v podstatě stabilní. Podíl domácích výrobců zde neklesá a dosahuje relativně vysoké hodnoty. To je jednoznačně patrné z diagramů č. 4.2.5. až 4.2.7. Přehled prodejů devíti výrobních značek, které v r. 1999 vykázaly prodeje na českém trhu, je uveden v tabulce č. 4.2.2. Tabulka č. 4.2.2. výrobní značka výrobce 1 2 3 4 5 6 7 8 9

KAROSA SOR Libchavy KH motor CENTRUM MERCEDES BENZ BERKHOF MAN BOVA IKARUS ŠKODA Ostrov

charakter prodejce v ČR TUZV TUZV TUZV OFI OFI OFI OFI OFI TUZV

CELKEM:




610 73 23 16 6 2 1 1 1

67,85% 8,12% 2,56% 1,78% 0,67% 0,22% 0,11% 0,11% 0,11%

75,68% 9,06% 2,85% 1,99% 0,74% 0,25% 0,12% 0,12% 0,12%

83,22% 9,96% 3,14% 2,18% 0,82% 0,27% 0,14% 0,14% 0,14%

733

81,54%

90,94%

100,00%

20

OFI

0,00%

0,00%

0,00%

21

OFI

0,00%

0,00%

0,00%

22 23

OFI

0,00%

0,00%

OFI

0,00%

0,00%

0,00% 0,00%

24

OFI

0,00%

0,00%

0,00%

25

OFI

0,00%

0,00%

0,00%



538 67 23 0 2 26 2 2 1

13,38% 8,96% 0,00% #DIV/0! 200,00% -92,31% -50,00% -50,00% 0,00%

661

10,89%


TRH OFI+TUZV:

- pokles


1,83% -0,18% -0,34% 2,18% 0,52% -3,66% -0,17% -0,17% -0,01%

12,10% 1,18% 0,17% 1,78% 0,46% -2,47% -0,10% -0,10% 0,01%

-----

13,04%

13,04%

733 ks (9 značek) 661 ks (8 značek) 72 ks, to je 100% 78 108,33% -8,33% -6



73


Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) 1 000

(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

892

874

900 800

784

842

839

r.1996

r.1997

r.1998

693

806

812

r.1999

odhad 2000

700 600 500 400 300 200 100 0 r.1993

r.1994

r.1995

Oproti trhu TUZV+OFI jsou započtena i nová vozidla z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 73 ks).

Diagram č. 4.2.5.

97,46% 75,66%

96,45%

78,64%

65,18%

74,97%

75,18%

65,26%

78,19%

60%

66,92%

97,55%

96,22%

70%

96,02%

80%

94,60%

90%

92,83%

100%

94,39%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu autobusů

50% 40% 30% 20% 10% 0% 1993

1994

na trhu TUZV+OFI

1995

1996

1997

1998

1999

za 1.Q/2000




5 775 5 056 6 402 5 056

ks autobusů ks, to je ... 87,55% ks autobusů ks, to je .... 78,98%

Diagram č. 4.2.6.


74


77,97%

64,12%

70%

61,52%

65,56%

80%

83,22%

91,20%

90%

94,62%

100%

91,82%

Podíly domácích výrobců autobusů na českém trhu (TUZV+OFI)

60% 50%

0% 1993

1994

KAROSA

1995

1996

SOR

1997

1999

8,47%

9,96%

1998

3,27%

2,86%

7,99%

5,58%

8,08%

4,72%

7,91%

2,31%

1,14%

10%

0,46%

2,58%

20%

4,04%

30%

11,02%

40%

za 1.Q/2000

ostatní (v r.2000 jen KH motor Centrum)

Podíly tuzemských výrobců za dané období: KAROSA

4 550 315 191 5 056

SOR ostatní (KH motor Centrum, ŠKODA Ostrov, ZLINER, OASA) CELKEM:

ks, to je ... 78,79% ks, to je ... 5,45% ks, to je ... 3,31% 87,55% ks

Diagram č. 4.2.7.

4.2.3. Motocykly a mopedy (kat. L) V této kategorii vozidel byl již v roce 1999 zaznamenán pozitivní obrat (růst) v prodejích, který byl potvrzen i dosavadními výsledky roku 2000. Je však nutno přihlédnout k tomu, že teprve v roce 1999 přistoupili někteří dovozci k poskytování údajů do statistiky zpracovávané sekretariátem SAP. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a podíly domácích výrobců na českém trhu jsou znázorněny v diagramech č. 4.2.8. až 4.2.10. Bohužel vývoj podílu domácích výrobců není zřejmě v souladu s celkovým růstem trhu, ale má v souhrnu spíše opačný, byť relativně jen mírně sestupný trend. Jak ukazuje tabulka č. 4.2.3. realizovalo své produkty na českém trhu v roce 1999 celkem 32 výrobních značek.

Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

12 000 10 000

11 653

8 000 6 000

11 154

9 690

8 805

8 376 7 320

6 460 5 362

4 000 2 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

r.1999

odhad 2000

Oproti trhu TUZV+OFI jsou započteny i nové motocykly z mimooficiálních dovozů (v r.1999 = 36 ks).


75



výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

MANET KORADO YAMAHA BABETA HONDA HUSQVARNA JAWA SUZUKI DANDY CAGIVA APRILIA PIAGGIO DERBI KAWASAKI HERO DUCATI KTM STELLA HYOSUNG BOMBARDIER SIMSON MS STEWARD BMW PRAGA HARLEY DAVID. PEUGEOT GAS GAS MV AGUSTA MOTO GUZZI NORDTRAC MZ KANUNI MuZ TRIUMPH DNĚPR

OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI

CELKEM:



podíl na podíl na trhu nových trhu nových


OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV

1 568 1 455 1 045 725 663 335 325 309 285 240 225 167 151 135 129 113 102 58 56 41 40 37 38 35 18 17 10 9 3 3 2 1 0

11,92% 11,06% 7,94% 5,51% 5,04% 2,55% 2,47% 2,35% 2,17% 1,82% 1,71% 1,27% 1,15% 1,03% 0,98% 0,86% 0,78% 0,44% 0,43% 0,31% 0,30% 0,28% 0,29% 0,27% 0,14% 0,13% 0,08% 0,07% 0,02% 0,02% 0,02% 0,01% 0,00%

18,72% 17,37% 12,48% 8,66% 7,92% 4,00% 3,88% 3,69% 3,40% 2,87% 2,69% 1,99% 1,80% 1,61% 1,54% 1,35% 1,22% 0,69% 0,67% 0,49% 0,48% 0,44% 0,45% 0,42% 0,21% 0,20% 0,12% 0,11% 0,04% 0,04% 0,02% 0,01% 0,00%

18,80% 17,45% 12,53% 8,69% 7,95% 4,02% 3,90% 3,71% 3,42% 2,88% 2,70% 2,00% 1,81% 1,62% 1,55% 1,35% 1,22% 0,70% 0,67% 0,49% 0,48% 0,44% 0,46% 0,42% 0,22% 0,20% 0,12% 0,11% 0,04% 0,04% 0,02% 0,01% 0,00%

8 340

63,39%

99,57%

100,00%


- pokles


2 169 876 1 342 689 76 198 210 510 251 0 116 128 118 0 137 154 111 0 0 54 60 50 0 20 0 0 0 10 0 4 2 3 3

-27,71% 66,10% -22,13% 5,22% 772,37% 69,19% 54,76% -39,41% 13,55% #DIV/0! 93,97% 30,47% 27,97% #DIV/0! -5,84% -26,62% -8,11% #DIV/0! #DIV/0! -24,07% -33,33% -26,00% #DIV/0! 75,00% #DIV/0! #DIV/0! #DIV/0! -10,00% #DIV/0! -25,00% 0,00% -66,67% -100,00%

7 291

14,39%

-10,95% 5,43% -5,88% -0,76% 6,91% 1,30% 1,02% -3,29% -0,03% 2,88% 1,11% 0,25% 0,19% 1,62% -0,33% -0,76% -0,30% 0,70% 0,67% -0,25% -0,34% -0,24% 0,46% 0,15% 0,22% 0,20% 0,12% -0,03% 0,04% -0,02% 0,00% -0,03% -0,04%

-5,05% 4,20% -2,56% 0,12% 4,44% 1,00% 0,83% -1,64% 0,20% 1,82% 0,80% 0,27% 0,22% 1,03% -0,09% -0,35% -0,09% 0,44% 0,43% -0,11% -0,17% -0,11% 0,29% 0,11% 0,14% 0,13% 0,08% -0,01% 0,02% -0,01% 0,00% -0,02% -0,02%

6,34%


----6,34% 8 340 ks (32 značek) 7 291 ks (24 značek) 1 049 ks, to je 100% -35 -3,34% 1 084 103,34%

TRH OFI+TUZV:


Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu motocyklů a mopedů 50% 45%

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1998

1999

7,10%

5,40%

8,94%

6,41%

14,42% 1997

5,66%

0% 1993

11,19%

5%

4,99%

10%

7,12%

15%

16,08%

20%

12,56%

25%

7,51%

26,89%

30%

21,69%

35%

22,88%

32,33%

40%

za 1.Q/2000


Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

60 11 91 11

912 025 516 025

ks motocyklů a mopedů ks, to je ........................ 18,10%

ks motocyklů a mopedů ks, to je ..................... 12,05%

Diagram č. 4.2.9.


76


Podíly domácích výrobců motocyklů a mopedů na českém trhu (TUZV+OFI) 40% 35% 30%

0%

1993

JAWA Moto

1995

1997

MOTO /JAWAUNION

1998

6,08%

1999

1,02%

1,18%

4,04%

3,72%

6,97% 1,52%

2,70%

4,74%

4,58%

1996

5,11%

18,89%

7,83%

5,61%

15,16%

11,73% 1994

0,00%

5%

0,85%

0,00%

4,38%

10%

6,27%

15%

0,00%

20%

11,69%

25%

za 1.Q/2000

ostatní celkem (od r.1999 PRAGA a PENTO)

JAWA Moto MOTO/JAWAUNION */ PRAGA PENTO ČZ Cagiva CELKEM: */ Od 1.1.2000 výroba převedena do JAWA Moto Podíly tuzemských výrobců za dané období:

4 321 1 895 52 433 4 324

ks, to je ... ks, to je ... ks, to je ... ks, to je ... ks, to je ...

11 025 ks

7,09% 3,11% 0,09% 0,71% 7,10% 18,10%

Diagram č. 4.2.10.

Stejně tak jako u osobních automobilů dochází i u motocyklů ke změně struktury prodejů - patrný je přesun k motocyklům nad 50 ccm (viz diagram č. 4.2.11.). NOVÉ MOTOCYKLY nad 50 ccm (PRODEJE TUZV + OFI) 100,00%

6 000 5 200

90,00%

5 000

80,00% 3 836

4 000

70,00% 60,00%

3 000

2 803

50,00%

2 403

2 160

40,00%

2 000 1 185 1 000

760

501

755

485

30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

0

1996

1997

1998

celý rok podíl 1.Q./ celý rok (%)

1999

2000 */

1. čtvrtletí podíl na trhu nových mtc (v %) */ pro celý rok 2000 = odhad

Diagram č. 4.2.11.


77


4.2.4. Přípojná vozidla (kat. O3 a O4) Dosavadní vývoj trhu u této kategorie silničních vozidel je znázorněn v diagramech č. 4.2.12. až 4.2.14.

Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 2 500

2 252

2 074

2 205

1 799

2 000 2 105

1 500 1 000 1 279

1 252

r.1993

r.1994

1 408

500 0 r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

r.1999

odhad 2000

Diagram č. 4.2.12.

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nových přípojných vozidel (O 3,4) 100% 90% 80%

0% 1993

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1997

1998

1999

46,72% 25,20%

24,40% 38,53%

24,13% 34,15%

10%

23,44% 34,41%

20%

26,96% 32,54%

30%

24,61% 28,98%

40%

28,12%

50%

24,24%

60%

33,52% 37,45%

70%

1.Q/2000

na celkovém trhu



12 188 4 152 16 326 4 152

ks přípojných vozidel kat. O3,O4 ks, to je ........................ 34,07%

ks přípojných vozidel kat. O3,O4 ks, to je ..................... 25,43%

Diagram č. 4.2.13.


78


Podíly domácích výrobců přípojných vozidel (O3,4) na českém trhu (TUZV+OFI) 50% 45%

1993

1994

BSS Metaco (BSS)

Podíly tuzemských výrobců za dané období:

1998

26,52%

1999

2,19%

0,54%

6,24%

4,76%

0,67%

18,00%

23,49%

PANAV

6,13%

23,35% 1997

KÖGEL (Orličan)

3,86%

1996

0,56%

8,45%

8,03% 1995

2,06%

19,18% 9,38%

1,14%

0%

0,43%

5%

9,74%

10%

3,35%

15%

1,95%

20%

15,87%

25%

15,02%

19,62%

30%

23,37%

35%

26,99%

40%

1.Q/2000

SSUB

BSS Metaco (BSS) KÖGEL (Orličan) PANAV SSUB CELKEM:

1 030 375 2 713 34

ks, to je ... 8,45% ks, to je ... 3,08% ks, to je ... 22,26% ks, to je ... 0,28%

4 152 ks

34,07%

Diagram č. 4.2.14. Zpracoval: Ing. Šípek

4.3. Údaje z Generálního ředitelství cel Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel do České republiky je Generální ředitelství cel (GŘC). V průběhu roku 1999 zahájilo GŘC zveřejňování údajů o dovozech na svých internetových stránkách. Tyto údaje však nejsou zcela kompletní, neboť neobsahují údaje o individuálních dovozech. Rovněž tak termín zveřejňování je pozdní (až 25. den po skončení měsíce). Stále přetrvávajícím dílčím nedostatkem údajů je skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC podle položek celního sazebníku neodpovídá členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci používané podle přepisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná O1 až O4). Získané údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel za rok 1999, v členění poskytovaném GŘC, jsou uvedeny v tabulkách č. 4.3.1. až 4.3.5. Současně jsou zde uvedeny průměrné deklarované celní hodnoty dovážených vozidel. V tabulkách č. 4.3.6. a 4.3.7. jsou pak uvedeny souhrnné hodnoty dovozů (v deklarovaných celních hodnotách) za rok 1999 a 1. čtvrtletí 2000. Do ČR bylo v roce 1999 dovezeno celkem 251 095 ks vozidel v souhrnné celní hodnotě 40 023,15 mil. Kč. Je to o 38 224 ks vozidel (17,96%) více než v roce 1998, ve finančním vyjádření pak činí nárůst 12,58% (o 4 473,15 mil.Kč více). Podíl ojetých vozidel na celkovém dovozu přitom činil 61,61% (v ks), ale jen 11,46% při vyjádření objemu v Kč.


79


OSOBNÍ AUTOMOBILY (M1)

Tabulka č. 4.3.1. kategorie vozidla

1 osobní (kat.M1)

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva

zdvihový objem (ccm) (druh vozidla)

2

3 celkem nová ojetá

4

5

individuál. z toho : individuál. obchodní

z toho :

nosnost dovezeno (t) (ks)

ojetá na ND *)

celkem nová z toho :

benzin

diesel

nová ojetá z toho :

benzin,diesel

benzin

diesel

do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500 karavan **) do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ za

za rok 1999 průměrná celní hodnota (Kč)

rok 1999 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR za rok 1999 :

6

7

8

73 307

údaj GŘC

20 792

42 73 265 6 213

údaj GŘC údaj GŘC

501 571 20 516 4 488

145 815

údaj GŘC

164 542

73 682 2 757 19 701 41 736 516 9 8 202 761 29 72 133 3 407 27 129 29 393 545 418 10 904 337 73 724 145 398

údaj GŘC

304 463 154 529 204 255 332 206 1 285 009 181 934 349 627 770 169 1 151 003 21 617 6 648 14 166 22 537 205 170 17 789 30 320 118 834 304 575 21 062

údaj GŘC

údaj GŘC

" " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " "

219 122 ks

116 451

72 510 ks, z trhu = 73 668 ks, z trhu = 248 508 ks, z trhu =

29,18% 29,64% 100,00%

25 516,95 mil. Kč

Celková hodnota vyčíslených dovozů osobních automobilů : z toho : u nových u ojetých

22 454,51 mil. Kč 3 062,44 mil. Kč

Poměr celních hodnot: dovezený ojetý / nový osobní automobil ..................... 6,92% *) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel. **) Dovoz karavanů není započítáván do souhrnu osobních vozidel ani do výpočtu průměrné celní hodnoty.

Srovnáním údajů o dovozech osobních automobilů za rok 1998 a 1999 vychází, že došlo ke zvýšení dovozů a to z 181 403 ks v roce 1998 na 219 122 ks v roce 1998, tedy o 20,79% (ve finančním vyjádření o 18,29%, což je o 3 945,25 mil.Kč). Nárůst zaznamenaly jak dovozy osobních vozidel nových, tak i vozidel ojetých. Dovozy nových přitom vzrostly o 10 876 ks (z 62 848 ks na 73 724 ks, tj. nárůst o 17,31%) a ojetých dokonce o 26 843 ks (ze 118 555 ks na 145 398 ks, tj. o 22,64%). Průměrná deklarovaná celní hodnota u nových osobních vozidel nepodstatně poklesla na 304 575 Kč (pokles o 0,22% - loni činila 305 241 Kč), u ojetých osobních automobilů naopak nepodstatně stoupla a to na průměrnou hodnotu 21 062 Kč (v r. 1998 to bylo 20 142 Kč, což znamená vzrůst o 4,57%). Výraznější nárůst deklarované celní hodnoty byl však zaznamenán v počátku roku 2000, za 1. čtvrtletí 2000 byla vykázána ve výši 32 359 Kč ojeté) a 372 460 Kč (nové). Poměr celní hodnoty při dovozu ojetých a nových osobních automobilů a vývoj této hodnoty u nových a ojetých osobních automobilů je znázorněn v diagramech č. 4.3.1. až 4.3.3. Soubor: APČR1999.doc

80


Poměr celní hodnoty při dovozu ojetých a nových osobních automobilů 11,08%

12%

9,96% 10%

8,98%

8,69%

8%

6,60%

6,92%

1998

1999

6% 4% 2% 0% 1995

1996

1997

1.Q/2000

Diagram č. 4.3.1.

Vývoj celní hodnoty při dovozu nových osobních automobilů 372 460 Kč

400 000 Kč 350 000 Kč 300 000 Kč

272 902 Kč

286 715 Kč

302 338 Kč

305 241 Kč

304 575 Kč

1997

1998

1999

250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč 1995

1996

1.Q/2000

r.199 8

r.199 9

32 359 Kč

r.199 7

21 062 Kč

r.199 6

20 142 Kč

r.199 5

27 135 Kč

r.199 4

28 566 Kč

r.199 3

30 235 Kč

000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 0

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých osobních automobilů (individuální + obchodní dovoz celkem) 35 667 Kč

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5

47 980 Kč

Diagram č. 4.3.2.

1.Q 2 00 0


81


NÁKLADNÍ AUTOMOBILY (N1 až N3) za rok 1999

Tabulka č. 4.3.2 kategorie vozidla

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva


průměrná celní hodnota (Kč)


nákladní individuál.

597

údaj GŘC

33 654

(kat.N1-N3)

0 597

údaj GŘC

14 491

údaj GŘC

0 33 654 765 951 799 702 384 800 536 538 1 197 446 2 586 861 231 404 562 781 1 614 895 1 824 995 1 103 851 800 773 2 260 261 561 102 106 360 310 917 543 586 872 310 59 414 305 048 398 328 1 024 149 1 253 865 562 551 799 394 441 579 736 975 24,78% 27,84% 0,56% 66,20% 55,12% 66,75% 100,00%

celkem nová ojetá obchodní celkem z toho : nová (N) z toho : z toho :

diesel

benzin benzin *1) *2) *1) diesel ojetá (O) z toho :

diesel

benzin benzin ? diesel ?

(N)+(O) .. 1:1

do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. terénní vykl. chassis tahač návěsů do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. tahač návěsů ostatní nákladní

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ

rok 1999 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................ z toho jen tahače návěsů .... Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................. z toho jen tahače návěsů .... rok 1999 : TRH v ČR z toho jen N2, N3 ............................. z toho jen tahače návěsů ....

údaj GŘC

12 441 6 980 1 914 1 350 124 137 10 2 32 3 50 1 839 2 021 778 210 228 23 91 17 15 4 655 29 12 456 2 632


" " " " " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " " " " "

15 088 ks 5 692 ks, z trhu = 1 732 ks,z trhu N2,3= 14 ks,z trhu tahačů= 15 207 ks, z trhu = 3 429 ks,z trhu N2,3= 1 674 ks,z trhu tahačů= 22 970 ks, z trhu = 6 221

ks,z trhu N2,3=

100,00%

2 508

ks,z trhu tahačů=

100,00%

Celková hodnota vyčíslených dovozů nákladních vozidel :

11 119,48 mil. Kč 9 957,25 mil. Kč 1 162,24 mil. Kč

z toho : u nových u ojetých *1) ...... diesel nad 2 500 ccm nebo benzin nad 2 800 ccm (dále nerozlišeno) *2) ...... diesel do 2 500 ccm nebo benzin do 2 800 ccm (dále nerozlišeno) (ks)

Na ND bylo individuálně dovezeno (ks) ***) ...........

32

průměrná celní hodnota: údaj GŘC

6 463 Kč

***) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu dovozů a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel.

Při porovnání údajů za rok 1998 a 1999 vychází, že došlo ke zvýšení dovozů a to z 14 207 ks v roce 1998 na 15 088 ks v roce 1998, tedy o 6,20%. Celková hodnota vyčíslených dovozů stoupla oproti roku 1998 o 302,68 mil.Kč, to je o 2,80%.


82


Tabulka 4.3.3. kategorie vozidla

způsob dovozu

autobusy individuál. z toho : (kat.M2,3) obchodní

z toho :

AUTOBUSY (M2 a M3) stav vozidel

celkem nová ojetá celkem nová z toho :

druh paliva

diesel benzin

ojetá z toho :

diesel benzin jiný




0

údaj GŘC

0 0


335

údaj GŘC

231 221 6 0 4 104 82 5 1 6 10 231 104

nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800 nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ


" " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " "

335 ks

rok 1999 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR rok 1999 :

707 ks, z trhu = 26 ks, z trhu = 899 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů autobusů :

0 0 0 2 454 240 3 179 668 3 266 022 1 835 170 0 425 391 842 951 697 351 1 385 184 139 301 261 238 2 185 149 3 179 668 842 951 2 454 240 78,64% 2,89% 100,00%

822,17 mil. Kč 734,50 mil. Kč 87,67 mil. Kč

z toho : u nových u ojetých

Snížení dovozů oproti roku 1998 o 24 ks (- 6,69%), ve finančním objemu však došlo ke zvýšení o 131,07 mil. Kč (+ 18,97%).

MOTOCYKLY a MOPEDY (L)

Tabulka č. 4.3.4. kategorie vozidla

způsob dovozu

motocykly individuál. z toho : (kat.L) obchodní

stav vozidel

druh paliva



celkem nová ojetá nová+ ojetá

z toho :


benzin

do 50 51 - 250 scooter 51 - 80 81 -125 126 - 250 251 - 380 381 - 500 501 - 800 nad 800 CELKOVÝ DOVOZ rok 1999 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR rok 1999 :

2 286

údaj GŘC

10 807

17 2 269 10 380 4 760 237 103 563 287 113 601 2 559 1 157


131 633 9 902 53 232 17 692 16 075 36 843 63 127 77 354 59 255 71 811 75 366 138 530 45 575 5,96% 57,43% 100,00%

" " " " " " " "

12 666 ks 784 ks, z trhu = 7 556 ks, z trhu = 13 156 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů motocyklů :

577,26 mil. Kč (ks)



118

průměrná celní hodnota:

údaj GŘC

4 133 Kč


Zvýšení dovozů oproti roku 1998 o 706 ks (+ 5,90%), ve finančním objemu to představuje nárůst o 155,16 mil. Kč (+ 36,76%). Soubor: APČR1999.doc

83


PŘÍPOJNÁ VOZIDLA (O1 až O4)

Tabulka č. 4.3.5. kategorie způsob vozidla dovozu přípojná individuál. (kat. O) z toho :

stav vozidel

druh vozidla

celkem nová

O1 až O4 O3 a O4 O1 až O4 O3 a O4

z toho :

ojetá z toho :

obchodní z toho :

nová+ ojetá přívěsy a návěsy nádržkové pro přepravu zboží

návěsy k přepravě zboží, nové jednonápr. přívěsy pro přepravu zboží, nové přívěsy pro přepravu zboží vícenápr., nové přívěsy a návěsy k přepravě zboží, ojeté

za rok 1999

předpokládaná dovezeno kategorie (ks)

O3,O4 O3,O4 O1,O2 O1,O2 O3,O4

ostatní přívěsy a návěsy, ne pro zboží obytné O1,O2

CELKOVÝ DOVOZ rok 1999 : Prodeje domácích výrobců za stejné období (O3,O4) : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období (O3,O4) :

průměrná celní hodnota

583

údaj GŘC

1 0 582 4 3 272 236 1 214 87 538 554 643

údaj GŘC údaj GŘC údaj GŘC odhad údaj GŘC údaj GŘC

" " " " "

3 855 ks O1 až O4 648 ks, z trhu = 1 034 ks, z trhu = 2 656 ks, z trhu =

TRH kat. O3 a O4 v ČR rok 1999 Celková hodnota vyčíslených dovozů přípojných vozidel :

9 739 400 000 595 365 1 185 951 1 050 669 74 148 123 240 401 315 151 719 506 850 24,40% 38,93% 100,00%

1 953,9 mil. Kč

(ks)


Kč 10 074 205 086 0

průměrná celní hodnota:

0

0 Kč

údaj GŘC


Snížení dovozů oproti roku 1998 o 1 087 ks (- 22,00%), ve finančním objemu to znamená pokles o 94,40 mil. Kč (- 4,61 %).

za rok 1999 SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 4.3.1. až 4.3.5.: 40 023,1 mil.Kč

Tabulka č. 4.3.6.

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

osobní ....................................... autobusy ................................... motocykly .................................. nákladní automobily ................. přípojná vozidla ........................ karavany .................................... CELKEM : ...............

nová ojetá celkem ks 73 724 145 398 219 122 335 231 104 7 594 5 072 12 666 12 455 2 633 15 088 3 855 2 374 1 481 29 29 0 96 407 154 688 251 095 96 407 z toho: nová ojetá 154 688

to je celkem mil.Kč 25 516,95 87,27% 822,17 0,13% 5,04% 577,26 6,01% 11 119,48 1 953,91 1,54% 33,38 0,01% 100,00% 40 023,15 35 438,26 38,39% 4 584,89 61,61%

to je 63,76% 2,05% 1,44% 27,78% 4,88% 0,08% 100,00% 88,54% 11,46%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * *

osobní a karavany .................... autobusy ................................... motocykly .................................. nákladní automobily ................. z toho tahače návěsů .......... * přípojná vozidla ........................ CELKEM : ...............


nová ojetá celkem ks 73 753 145 398 219 151 231 104 335 7 594 5 072 12 666 12 455 2 633 15 088 1 839 655 2 494 2 374 1 481 3 855 96 407 154 688 251 095

84

počtu dovezených ks

66,35% 31,04% 40,04% 17,45% 26,26% 38,42% 61,61%

objemu v Kč

12,00% 10,66% 8,70% 10,45% 16,50% 11,38% 11,46%


SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH za 1. čtvrtletí 2000 Hodnota dovozů vozidel za dané období celkem: 9 169,0 mil.Kč

Tabulka č. 4.3.7.

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

osobní ....................................... autobusy ................................... motocykly .................................. nákladní automobily ................. přípojná vozidla ........................ karavany .................................... CELKEM : ...............

nová ojetá celkem ks 27 420 12 306 15 114 89 63 26 2 381 1 734 647 3 945 3 350 595 907 536 371 7 7 0 17 997 16 752 34 749 z toho: nová 17 997 16 752 ojetá

to je celkem mil.Kč 5 072,56 78,91% 305,27 0,26% 155,38 6,85% 3 054,04 11,35% 572,18 2,61% 9,60 0,02% 9 169,02 100,00% 51,79% 8 153,31 1 015,72 48,21%

to je 55,32% 3,33% 1,69% 33,31% 6,24% 0,10% 100,00% 88,92% 11,08%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * *

osobní a karavany .................... autobusy ................................... motocykly .................................. nákladní automobily ................. z toho tahače návěsů .......... * přípojná vozidla ........................ CELKEM : ...............

nová 12 313 63 1 734 3 350 467 536 17 997

ojetá celkem ks 15 114 27 427 26 89 647 2 381 595 3 945 224 691 371 907 16 752 34 749

počtu dovezených ks

55,11% 29,21% 27,17% 15,07% 32,42% 40,87% 48,21%

objemu v Kč

9,64% 20,47% 8,58% 12,36% 18,78% 12,80% 11,08%

Z tabulek mimo jiné vyplývá, že podíl ojetin na celkovém dovozu vozidel je i přes pokles zaznamenaný v 1. čtvrtletí 2000 stále neúměrně vysoký. To platí především pro kategorii osobních automobilů, návěsových tahačů a přípojných vozidel. Zpracoval: Ing. Šípek

4.4. Shrnutí Porovnáním pravidelných čtvrtletních údajů o tuzemských prodejích a dovozech vozidel je možno sestavit základní přehled možností a vývoje trhu v České republice a současně posoudit dynamiku a částečně odhadnout očekávanou absorbci trhu. Porovnáme-li dostupné údaje let 1999 a 1998 je přes výše uváděné komentáře a závěry možno konstatovat, že: • Trh osobních automobilů (kat. M1) dosáhl v roce 1997 zřejmě na nějakou dobu svého maxima. V roce 1998 došlo k celkovému snížení trhu o 13,85%. Na tomto poklesu se bohužel více podílely prodeje nových vozidel. Na základě mírně růstových údajů za rok 1999 a na základě vysledovaného vývoje prodejů v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů celoroku či podle počtu prodaných ks) můžeme očekávat, že v roce 2000 dojde k dílčímu růstu trhu. Optimistické prognózy vývoje trhu předpokládají růst mezi 8 až 15%. • U kategorie malých užitkových vozidel (kat. N1) byla situace na trhu v roce 1998 obdobná jako u osobních vozidel, v roce 1999 však došlo k dalšímu poklesu prodejů. Jistým pozitivem tohoto trhu je ale skutečnost, že není deformován dovozem ojetých vozidel. Dovozy ojetých vozidel v této kategorii představují jen asi 3 - 5% celkového trhu. Přesto v roce 2000 lze očekávat i mírný pokles prodejů, v kladném případě pak prodeje na úrovni roku 1999. Navíc v této kategorii dochází k relativně rychlému poklesu tržního podílu domácích výrobců.


85


• Trh nákladních vozidel (kat. N2 a N3) zaznamenal v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 pokles, který pokračoval i v roce 1999. Podle výsledků za první tři měsíce roku 2000 se zdá, že by mohlo dojít k obratu v dosavadní sestupné tendenci. Objem trhu nových vozidel je očekáván na zhruba stejné úrovni jako v roce 1998. Znepokojující skutečností je i v této kategorii vozidel nadále se snižující tržní podíl českých výrobců. Za rok 1998 poklesl tržní podíl českých výrobců na trhu nových vozidel z 55,99% na 45,44%, za rok 1999 dále klesl (na 33,53%) a za 1. čtvrtletí 2000 činil tento podíl pouze 26,41%. • Trh autobusů (kat. M2 a M3) byl v roce 1998 i 1999 téměř roven hodnotám v roce 1997 a to ve všech tržních segmentech (prodeje tuzemských výrobců, dovoz nová, dovoz ojetá). Vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 - 1 000 ks stále nedostatečné. • Trh motocyklů a mopedů vykázal v roce 1998 oproti roku 1997 výrazný propad. Tento propad dosáhl v meziročním srovnání 1998/1997 hodnoty zhruba 25%. V roce 1999 však došlo k obratu a byl zaregistrován více než 14% nárůst prodejů a výsledky za první měsíce roku 2000 tento trend potvrdily. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však i přes tento pozitivní obrat neustále klesá a za 1. čtvrtletí 2000 skončil na hodnotě 7,10%. • Trh přípojných vozidel jako jediný v roce 1998 vzrostl, avšak v roce 1999 došlo opět k poklesu. Tento pokles nabyl hodnoty 7,9%. Podíl tuzemských výrobců na tomto trhu má mírně rostoucí trend. V roce 2000 se předpokládá stagnace trhu, zhruba na úrovni roku 1999. Společným úsilím českých výrobců, SAP a MPO ČR se podařilo dosáhnout toho, že po třech letech jednání došlo k úpravě výše cel při dovozu tahačů. Bohužel zdlouhavostí naší státní a bruselské administrativy přišlo toto opatření příliš pozdě a domácím výrobcům v této fázi již mnoho nepomůže. Detailnější rozbor jednotlivých segmentů trhu vozidel by přesáhl rámec i účel tohoto materiálu. Základní údaje a vývojové trendy jsou obsahem pravidelných statistických přehledů vydávaných sekretariátem SAP. V diagramu č. 4.4.1. je v návaznosti na výše uvedené zpracována, jako jeden z příkladů možného výstupu, základní skladba trhu v segmentu návěsových tahačů, diagram č. 4.4.2. zachycuje vývoj deklarovaných celních hodnot u některých dalších kategorií ojetých vozidel. V této oblasti informační činnosti je trvalým úkolem sekretariátu SAP poskytovat členské základně průběžné informace o vývoji trhu, tedy domácích prodejích a dovozech vozidel. Z pohledu dalšího zlepšení těchto podkladů je cílem dosažení změny v kategorizaci dovozů prováděné GŘC na členění používané v automobilovém průmyslu, resp. při evidování vozidel v Centrálním registru vozidel.


86


Skladba trhu - návěsové tahače

1996

nové tuzemské

1997

1998

dovoz nové

862 22

14

59

0 1995

655

1 816 582

1 478 736 77

454

215

500

339

1 000

701 438

1 025

1 500

1 839

2 000

2 081

2 500

1999

odhad 2000

dovoz ojeté

Diagram č. 4.4.1.

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel - nákladní automobily celkem, tahače, autobusy

2 500 000 Kč

2 403 092 K è

2 000 000 Kč 1 500 000 Kč

1 253 865 K è 1 120 785 K è

1 000 000 Kč

1 313 674 K è

884 832 K è 939 080 K è

446 802 K è

500 000 Kč

1 085 848 K è

1 371 640 K è

842 951 K è 715 051 K è 695 473 K è 561 597 K è 511 929 K è 462 246 K è 441 579 K è

635 736 K è

0 Kč rok 1995 rok 1996 autobusy M2 a M3

rok 1997 rok 1998 tahače návěsů

rok 1999 1.Q/2000 nákladní N1 až N3 celkem

Diagram č. 4.4.2.

Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn


87


5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Každoroční aktualizace této hodnotící zprávy obsahuje pravidelně i kapitolu, která souhrnně informuje členskou základnu o spolupráci a kontaktech Sdružení automobilového průmyslu s dalšími tuzemskými či zahraničními organizacemi převážně s profesním charakterem. S ohledem na neustále se rozšiřující členskou základnu, má proto i tato kapitola v materiálu vždy své místo. Ve stručnosti tak vymezuje postavení SAP v tuzemsku i v zahraničí a upozorňuje na stále se rozšiřující aktivity a kontakty. Prosazování společných zájmů SAP umožňuje zejména neformální spolupráce s vládními (věcně příslušná ministerstva, především pak MPO ČR a MDS ČR) i nevládními organizacemi (svazy, sdružení, komory ap.). Tato součinnost umožňuje mimo jiného i získávání informací pro členskou základnu zejména v oblasti připravovaných legislativních změn. Obdobně probíhá i spolupráce se zahraničními subjekty. V dalším textu je uveden přehled hlavních, především nevládních, subjektů s nimiž SAP v současnosti spolupracuje a má k nim přímé kontakty, orientační charakteristika společných činností s případným uvedením jmen našich zástupců v orgánech těchto institucí.

5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.1.1. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) Pozice SAP ve SP ČR je dílčím způsobem odlišná od postavení ostatních profesních a zaměstnavatelských svazů v něm sdružených. SAP je sice kolektivním členem SP ČR jako odvětvový průmyslový svaz, oproti ostatním však jen s těmi firmami, které se k členství ve SP ČR prostřednictvím SAP dobrovolně přihlásily (v současné době je to 14 firem). Několik dalších firem ze SAP je členy SP ČR jinou formou členství (prostřednictvím jiných odvětvových svazů, např. Svazu chemického průmyslu apod.). Platby na SP ČR hradí do jeho činnosti zapojené firmy zvlášť (nad rámec plateb pro SAP), výše platby je dána velikostí firmy a nyní pohybuje se v rozmezí 8 750 až 200 000 Kč. Věcně příslušní pracovníci sekretariátu SAP a odpovídající útvary SP ČR spolu operativně spolupracují přímo (např. v oblasti mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky atd.). Stálými zástupci SAP ve SP ČR jsou: Ing. V. Kulhánek (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. a prezident SAP) - viceprezident SP ČR Ing. F. Lošek (předseda dozorčí rady MOTOR JIKOV, a.s.) - člen představenstva SP ČR za SAP Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - člen Rady tajemníků odvětvových svazů SP ČR Ing. P. Ešner (sekretariát SAP) - člen Komise pro kolektivní vyjednávání při SP ČR, Školské komise a Komise pro normalizaci V rámci optimalizace sítě škol působí vybraní delegáti z firem ŠKODA AUTO, BUZULUK Komárov a Karosa jako zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR v regionech.


88


V souvislosti s přípravou Národního rozvojového plánu se podařilo pro jednotlivé regiony prosadit jako delegáty do přípravných výborů pro zpracování regionálních částí RDP zástupce firem SAP a to GUMOTEX, ŠKODA AUTO a TATRA. 5.1.2. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Na rozdíl od členství ve SP ČR všechny firmy zapojené do činnosti SAP jsou automaticky členy HK ČR. Ve smyslu zákona o HK ČR se SAP prohlásilo usnesením Rady ředitelů za živnostenské společenstvo a tím se začlenilo do struktury HK ČR. Platby příspěvků pro HK ČR jsou realizovány z centrálních zdrojů (zisku) SAP, odvod činí 500 Kč za jednu firmu ročně. Členství v HK ČR je využíváno především k prosazování společných zájmů v legislativní oblasti, k získávání obchodně-ekonomických a souvisejících informací a k navazování mezinárodních kontaktů. Stálými zástupci SAP v HK ČR jsou: Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - člen představenstva HK ČR (znovuzvolen za SAP sněmovnou společenstev na IX. sněmu HK ČR dne 21.5.1999) Ing. P. Ešner (sekretariát SAP) - člen Živnostenské sekce HK ČR, člen Vzdělávací sekce HK ČR Ing. M. Novák (sekretariát SAP) - člen sekce Veletrhů a výstav při HK ČR

5.1.3. KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS SAP je od 1.1.1998 členem této speciální obchodní komory (zakladatelem je HK ČR), jejímž cílem je podpora českých hospodářských subjektů při jejich prosazování se na perspektivních trzích států SNS. Pro své členy poskytuje komora konzultace a informační služby vč. právně-ekonomických, zajišťuje publikační činnost týkající se i nové legislativy v SNS. Dále komora nabízí služby v oblasti marketingu, zakládání společných podniků, vyhledávání obchodních partnerů, organizace specializovaných misí atd. Ing. Vl. Devera - viceprezident komory Ing. Sv. Doležal (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP

5.1.4. CZECHINVEST Spolupráce s touto institucí probíhá průběžně a je realizována formou výměny informací a vzájemných konzultací k připravovaným projektům. Ing. Sv. Doležal (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP

5.1.5. EUROKLUB HK ČR Z rozhodnutí Představenstva SAP bylo doporučeno členství pracovníka sekretariátu SAP v tomto klubu. EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Na jeho pravidelných zasedáních jsou členům poskytovány aktuální informace o situaci a přístupech ČR k problematice vstupu do EU přímo od vrcholových představitelů vlády a Parlamentu ČR. Členy EUROKLUBU je samostatně i několik firem ze SAP. Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - člen EUROKLUBU za sekretariát SAP


89


5.1.6. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Tento svaz se etabloval v počátku roku 1992 jako „Divize dovozců“ v rámci SAP a od 1.4.1994 se oddělil jako samostatný právní subjekt. Spolupráce se SAP se soustřeďuje do oblasti společných zájmů, zejména na výměnu informací a zpracovávání statistických údajů o obchodu s motorovými vozidly, dále na technickou legislativu (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití motorových vozidel apod.) a výstavnictví (v rámci přípravy mezinárodních autosalonů pořádaných ve spolupráci BVV a SAP). 5.1.7. SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ, SERVISNÍ A GARÁŽOVÉ TECHNIKY (SISA) Zahrnuje dovozce a distributory převážně zahraničních komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel s určením pro náhradní a dodatečnou spotřebu, tedy pro tzv. aftermarket. Zabývá se i oblastí servisní techniky. Po vystoupení SAP z organizace FIGIEFA (tj. mezinárodního sdružení distributorů komponentů a příslušenství), zůstala SISA jediným zástupcem ČR v této organizaci. FIGIEFA poskytuje SISA náměty na mezinárodní komerční spolupráci, které v současné době již nejsou bezprostředně využitelné členskou základnou SAP. Od SISA ale získáváme údaje o vstupu zahraničních výrobců a dodavatelů aftermarketových položek do ČR. Společný postup existuje i např. v kampani proti používání nehomologovaných náhradních dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. 5.1.8. RADA VLÁDY PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP) Spolupráce probíhá v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem, silničním provozem a automobilovým průmyslem. Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - ministrem dopravy a spojů jmenovaný člen Rady vlády pro BESIP

5.1.9. SVAZ AUTOOPRAVEN ČESKÉ REPUBLIKY (SAČR) Byl založen v závěru roku 1993. Společné zájmy má SAP zejména v oblasti informační (např. zlepšení orientace ve spotřebě náhradních dílů či nárocích na servisní a opravárenské zařízení), ale i v otázce nehomologovaných náhradních dílů. Zástupce SAP se pravidelně účastní i odborných sympozií organizovaných SAČR a přispívá do odborného měsíčníku SAČR "AUTOSERVIS". Rozvinutá je spolupráce v oblasti výstav. Některé firmy SAP začínají využívat vybraných firem ze sítě SAČR pro své obchodní aktivity. Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) - člen správní rady SAČR

5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Spolupráce probíhá na bázi výměny informačních podkladů a konzultací k legislativě společné pro členy SAP a ČAPPO. Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - kontaktní pracovník za sekr. SAP

5.1.11. SDRUŽENÍ PODPOROVATELŮ, VÝROBCŮ A UŽIVATELŮ VOZÍTEK A VOZIDEL S ELEKTRICKÝM POHONEM Toto sdružení ukončilo svou činnost.


90


5.1.12. AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR) AČR pronajímá sekretariátu SAP kancelářské prostory. Řádným členem SAP je ABA (Autoklub Bohemia Assistance), dceřinná společnost AČR. Kontakty probíhají při některých akcích týkajících se široké motoristické veřejnosti, sportu a propagace. 5.1.13. ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) ÚAMK s.r.o., je řádným členem SAP, spolupráce se realizuje při obdobných akcích v rozsahu jako v případě AČR. 5.1.14. ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) V roce 1999 pokračovala aktivní spolupráce SAP s ČAS (dříve ČSAT- Česká společnost automobilových techniků) a to v různých oblastech činnosti. V rámci doprovodného programu výstavy AUTOTEC 2000 bude v Brně společně se SAP zorganizována mezinárodní konference AUTOSYMPO 2000. Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - člen výboru ČAS

5.1.15. ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) SAP se podílí na činnosti odborné sekce AUTOMOBILY, která pracuje při ČSVTS, v rámci České strojnické společnosti. Spolupracuje především při organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - člen odborné sekce Automobily ČSVTS, člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS

5.1.16. SDRUŽENÍ ORGANIZÁTORŮ VÝSTAVNICKÝCH AKCÍ (SOVA) Spolupráce v informační oblasti je prvořadě zaměřena na každoroční sestavení kalendáře tuzemských a zahraničních výstavních akcí s automobilovou a motoristickou tematikou. Podklad je využíván členskou základnu SAP pro plánování výstavních aktivit jednotlivých firem. 5.1.17. KOMISE MPO ČR PRO VÝBĚR REALIZÁTORA ČESKÝCH PREZENTACÍ V ZAHRANIČÍ MPO organizuje výběrová řízení na specializované firmy, které zabezpečují jak realizaci českých prezentací v zahraničí, tak i Public- a Press- Relations. Pro zajištění objektivního výběru realizačních firem byl na základě požadavku MPO ČR do výběrové komise jmenován zástupce SAP a to: Ing. Z. Novák (sekretariát SAP) - člen komise Zpracoval: Ing. Novák Zd.

5.2. Zahraničí (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, které zabezpečuje sekretariát SAP, je možno pro přehlednost a úplnost rozdělit do těchto oblastí: 5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní 5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.4. Vládní a polovládní organizace 5.2.5. Obchodní komory 5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR


91


5.2.1. JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ Stejně jako v jiných letech se i v roce 1999 realizovala řada operativních písemných či osobních kontaktů. Organizace SAP byly průběžně informovány o všech pro ně užitečných skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci a jiných zajímavostech, podle povahy informace buď individuálně či hromadně s využitím materiálu “Kontaktní servis SAP“ (KOSER). 5.2.2. NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát SAP udržoval tradiční pravidelné kontakty s více než 40 partnerskými sdruženími z celého světa. Intenzivnější kontakty probíhaly například s evropskými sdruženími SMMT (Anglie), VDA (SRN), CCFA a FIEV (Francie), FEBIAC a FABRIMETAL (Belgie), ACAP a AIMA (Portugalsko), FFO a AOEM (Rakousko), ANFIA (Itálie) a BIL (Švédsko). V oblasti Severní Ameriky s AAM (která nahradila dřívější asociaci AAMA), AAIA (nahradila dřívější asociace APAA a ASIA), DADA, MEMA a SEMA (USA), AIA (Kanada). V oblasti Jižní Ameriky s ANFAVEA a ABEIVA (Brazílie) i CAIA a CIFARA (Argentina). V oblasti Asie s JAMA, JMIF a JAPA (Japonsko) a KAMA (J.Korea), v oblasti Afriky s EACM (Egypt). Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje se sdružením SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), ruským AVTOSELCHOZMAŠ-holding a MJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se koncentruje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při aktivitách na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na výstavách organizovaných SAP apod.), a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. Ve výstavnictví jsou oblíbenou formou spolupráce bezplatné výměny centrálních informačních stánků mezi sdruženími. Díky tomu mohlo touto formou SAP realizovat svůj stánek v roce 1999 na mezinárodní výstavě příslušenství EQUIPAUTO 99 Paris, kde byla dokonce vůbec poprvé na této výstavě zřízena česká národní expozice s podporou MPO ČR. ZAP SR Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ zaujímá ve vztahu k SAP specifickou pozici mezi zahraničními sdruženími vzhledem k tradiční historické provázanosti obou národních automobilových průmyslů. ZAP je se svojí členskou základnou kolektivním členem SAP, představitelé ZAP jsou zastoupeni ve vrcholových orgánech SAP. Spolupráce probíhá prakticky ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. KONTAKTY S AUTOMOBILOVÝM PRŮMYSLEM ZEMÍ BÝVALÉ RVHP SNS AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM), sdružující většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky SNS, je smluvním partnerem SAP od roku 1993. Spolupráce je založena především na informační výměně. Ve vztahu k SNS se využívá i poznatků vyplývajících ze členství SAP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. Z internetových stránek SAP je možné přímé propojení na internetové stránky této organizace, které obsahují mimo jiné i přehled firem působících v ruském autoprůmyslu.


92


MAĎARSKO Zde existuje Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MJOSZ). Na výstavě AUTOSALON 99 Brno proběhlo jednání se zástupci MJOSZ a maďarská strana připravila prezentaci svých podniků. V roce 1999 byla také podepsána dohoda o spolupráci MJOSZ - SAP. Dalším partnerem může být nedávno vzniklá Maďarská asociace výrobců vozidel (MGSZ), člen OICA. POLSKO Základní spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM-Polska Izba Motoryzacji) sdružující formou odvětvové hospodářské komory firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se SAP si vyměňuje informace včetně publikací. Dalším sdružením, členem-korespondentem OICA, je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM-Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA-Association of Automotive Producers and Importers) je společným reprezentantem výroby i obchodu a členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických, se SAP. SLOVINSKO Příležitostná výměna informací se realizuje s organizací nazývanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV). CHORVATSKO Občasná výměna informací se Sdružením dovozců a distributorů vozidel, přidruženým členem OICA, existujícím při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO Svaz automobilových dovozců Bulharska, přidružený člen OICA. Nenavázány zatím žádné kontakty se SAP. 5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU SAP je nyní řádným členem třech mezinárodních nevládních organizací (OICA, IMMA, ODETTE ) a čestným členem národní asociace SEMA - USA. Členství ve FIGIEFA bylo ukončeno koncem roku 1999. OICA (od 1.1.1993) Je celosvětové nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti automobilového průmyslu. Přínosem členství a účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost aktivního ovlivňování těchto oblastí (výsledkem je například zařazení autosalónů pořádaných SAP v ČR do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 1999 to byl AUTOSALON 99, v roce 2000 to bude zase AUTOTEC 2000). Zástupci SAP v OICA: Valné shromáždění - Ing. K. Sklenář, CSc., viceprezident SAP (Motorpal) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu SAP) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát SAP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (ÚVMV), Ing. J. Misík (ŠKODA AUTO)


93


IMMA (od 22.5.1997) Světové sdružení národních asociací výrobců motocyklů. Přínosy členství jsou v podstatě stejné jako u OICA, ale za oblast motocyklů. Díky členství SAP v IMMA byla do Výstavního kalendáře IMMA zařazena výstava MOTOCYKL 99 a MOTOCYKL 2000 Praha. Zástupci SAP v IMMA: Valné shromáždění - Ing. M. Vacek (JAWA Moto), předseda Motocyklové sekce SAP (MS SAP) Koordinace SAP/IMMA - Ing. S. Doležal, tajemník MS SAP (sekretariát SAP)

ODETTE (od 1.1.1994) Evropská organizace koordinující zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jde o mezinárodní sdružení národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 13 českých podniků. Zástupci SAP v ODETTE: Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát SAP)

SEMA USA (od 1.1.1994) Nejde sice o mezinárodní asociaci, ale uvádíme ji pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je SAP členem. Pokrývá oblast US aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce se využívá i k propagaci členů SAP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně. FIGIEFA (od 20.10.1991 do 17.10.1999) Světové nadnárodní sdružení národních sdružení importérů a distributorů komponentů a příslušenství, důležitá mezinárodní organizace v oblasti tzv. aftermarketu. Členství SAP bylo ukončeno vzhledem k tomu, že nový statut FIGIEFA zdůraznil a posílil „aftermarketový“ charakter této asociace a nebyl již dostatečně slučitelný s úlohou a charakterem SAP (sdružení výrobců). ČR je proto ve FIGIEFA reprezentována vhodnější asociací SISA, která vstoupila do FIGIEFA několik let po SAP. 5.2.4. VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE SAP dlouhodobě kooperuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu jako je například BTI (Anglie), ACTIM (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), TECO (Taiwan), AUSTRADE (Austrálie). Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru probíhají převážně zprostředkovaně, přes příslušné české oficiální orgány. 5.2.5. OBCHODNÍ KOMORY Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím teritoriálních sekcí HK ČR. Nejaktivnější relace jsou SRN, Anglie, Francie, Kanada, USA, Itálie.


94


5.2.6. OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Tyto úřady dostávají aktuální informace o výrobním programu a potenciálu členských organizací SAP. Nenahraditelnou úlohu v této činnosti sehrávají propagační materiály SAP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikly již i do odlehlých částí světa. Ze zastupitelských úřadů jsou relativně nejaktivnější následující: - v ČR: Anglie, Francie, Belgie (Vlámsko i Valonsko), Itálie, SRN, Rakousko, Španělsko, Maďarsko, USA, Kanada, Argentina, JAR - v zahraničí: SRN, Francie, Anglie, Itálie, Belgie, Švédsko, Japonsko. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl

5.3. Shrnutí Základní přehled jak tuzemských, tak i mezinárodních aktivit Sdružení automobilového průmyslu dokumentuje poměrně rozsáhlou činnost SAP v této oblasti. Podíváme-li se na prezentovanou spolupráci i z druhé strany znamená to, že je postavení SAP jako významného představitele a integrujícího článku českého automobilového průmyslu uznáváno a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Veškerá činnost je směřována tak, aby nebyl omezen individuální přístup jednotlivých členů. Zpracoval: Ing. Novák Zd.

pYn pYnpYnpYnpYn


95


6. Problematika řešená v rámci SAP 6.1. Spolupráce při tvorbě legislativy V této souvislosti se plně potvrdily závěry předchozích kapitol, že Sdružení automobilového průmyslu je významným partnerem řady státních a společenských organizací. V maximálně možné míře se jako odvětvové sdružení zúčastnilo v průběhu roku 1999 připomínkového řízení i přípravy řady zákonů a vyhlášek. Tato spolupráce při tvorbě legislativy měla formu buď přímou, kdy byly připomínky SAP uplatněny u zpracovatele zákona, nebo nepřímou, kdy byla stanoviska uplatňována prostřednictvím dalšího subjektu např. HK ČR a SP ČR. Ne vždy se ovšem podaří dosáhnout plného uplatnění připomínek. Konkrétním příkladem je novela zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání. Po řadě jednání s předkladatelem zákona MPO ČR bylo dosaženo pouze dílčího úspěchu v tom, že uvedená novela sice nerespektovala požadavek SAP na přeřazení činností souvisejících s dovozem, nákupem a prodejem silničních vozidel do živností vázaných resp. koncesovaných, ale zrušila dosavadní anonymitu prodejců tím, že jsou tyto činnosti již mezi vyjmenovanými volnými živnostmi (tato činnost byla dříve zařazena mezi nákup zboží za účelem dalšího prodeje). Tento dílčí úspěch má význam zejména v budoucím období, kdy se připravují opatření souvisejících s likvidací ojetých vozidel. Další významnou akcí v legislativní oblasti bylo zpracování připomínek k novele zákona č. 65/1995 Sb. - zákoníku práce. Jedná se o zásadní dokument podnikové sféry s řadou připravovaných změn jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. S ohledem na závažnost dokumentu bylo jeho projednání zařazeno i na program březnové Rady ředitelů SAP, kdy hlavním referujícím byl v této záležitosti náměstek ministra práce a sociálních věcí JUDr. P. Šimerka. V diskusi pak byly některé připomínky podniků vysvětleny a v řadě případů byl dohodnut konkrétní postup při jejich dalším uplatnění. Návrh zákona, kterým se měnil zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání byl dalším z řady zákonů, ke kterým SAP dávalo své stanovisko. Připomínkována byla zejména úloha věřitele v právním procesu konkurzu, problematika převodů aktiv upadající firmy a nutnost návazných změn v trestním zákoníku. Připomínky se týkaly i té skutečnosti, že právní úpravou je preferován konkurz, tj. rozprodej majetku a uspokojení věřitelů z výtěžku, před formou vyrovnání, která klade důraz na ozdravění podniku úpadce, kdy uspokojení věřitelů je z dlouhodobého hlediska vyšší, než u formy konkurzní. Významným zákonem, ke kterému SAP předalo připomínky byl návrh zákona, kterým se mění zákon č.59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. V tomto případě se jednalo o zásadní připomínku související s použitím jiného než schváleného náhradního dílu při opravě vozidel. V této souvislosti bylo požadováno jasnější vyjádření odpovědnosti třetí osoby v případě, že takovýto díl při opravě použije. Sdružení automobilového průmyslu bylo zařazeno mezi organizace, které se přímo podílely na tvorbě návrhu nového zákona o odpadech. A to jak ve fázi přípravné, tak i ve fázi paragrafového znění. Z nejdůležitějších zásad je možné uvést, že v návrhu nové právní úpravy je z velké míry splněna podmínka harmonizace předpisu s předpisy Evropského společenství. Návrh také zahrnoval přístupy k nakládání se specifickými komoditami odpadu, které se mohou stát Soubor: APČR1999.doc

96


v budoucnu problémem z hlediska ochrany životního prostředí. Ani tato novela zatím nerozšiřuje okruh povinný zpětných odkupů použitého zboží. Na základě stanovisek podniků byly jednotlivé připomínky soustředěny do společného stanoviska SAP a předány zpracovateli zákona tj. MŽP ČR. Současně byla MŽP ČR nabídnuta pomoc SAP při zpracování prováděcích vyhlášek v oblastech souvisejících s automobilovým průmyslem. V tomto případě se také osvědčila nová forma spolupráce, mezi firmami a sekretariátem SAP, kdy byly firmy E-mailovou formou informovány o tom, že tento zákon je v elektronické podobě k dispozici v sekretariátu SAP a na vyžádání bude dán konkrétním zájemcům k dispozici. Z řady novel zákonů a nařízení vlády, ke kterým SAP dále zpracovalo své připomínky je možné ve stručnosti např. uvést návrh nařízení vlády o stanovení povinného podílu občanů se změněnou pracovní schopností, principy zaměstnaneckého připojištění, návrh nařízení vlády , kterým se stanoví seznam strojního zařízení vybraných oborů zpracovatelského průmyslu (souvislost se zákonem o investičních pobídkách), návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o minimální mzdě a o stanovení minimálních mzdových tarifů, návrh zákona o reklamě atd. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že sekretariát SAP se neobejde při zpracování stanovisek k jednotlivým návrhům zákonů a vyhlášek bez spolupráce s jednotlivými firmami SAP. Pokud mají stanoviska SAP reagovat na konkrétní problémy firem v dané oblasti je tato spolupráce nezbytná a přímo nutnou podmínkou. V této části existuje ještě prostor pro zkvalitnění celého připomínkového procesu. Zpracoval: Ing. Novák Zd.

6.2. Vzdělávání 6.2.1. Národní vzdělávací programy, grantové akce, semináře Sdružení automobilového průmyslu se rámci programu Leonardo da Vinci v roce 1999 a 2000 zapojilo jako jeden z partnerů do vzdělávacího projektu „Personální práce 2005“. Projekt je organizován firmou EuroProfis a klade si za cíl zprostředkování nejnovějších informací z oblasti řízení lidských zdrojů, včetně vypracování modelového vzdělávacího programu pro vedoucí pracovníky s personální odpovědností v oblasti automobilového průmyslu. Kromě SAP jsou dalšími tuzemskými partnery projektu 3 členské organizace (Akuma, a.s., PAL Praha, a.s. a Brano, a.s.). Zahraničními partnery projektu jsou: ÖSB - Unternehmensberatung, Wien (poradenská firma z oblasti personalistiky); IG Metall, München (obdoba českého OS KOVO); Volkswagen AG, Wolfsburg (podniková rada VW) a Malardelens Högskola, Eskilstuna (švédská vysoká škola). V rámci projektu se vedle třech výše zmiňovaných členských firem SAP, které jsou přímými partnery projektu, mělo možnost bezplatně zúčastnit čtyř workshopů více než 40 pracovníků z firem členské základny SAP. Workshopy měly následující témata: • „Nejnovější vývojové trendy automobilového a subdodavatelského průmyslu ve světě“; Soubor: APČR1999.doc

97


• • •

„Personální práce - krok od administrativního pojetí k řízení lidských zdrojů“; „Vzájemně se od sebe učit - management znalostí“; „Motivace a motivační systémy“.

Na jaře letošního roku proběhlo hodnocení dosavadního průběhu projektu skupinou pro zpětnou vazbu s tím, že velmi vysoko byl hodnocen především výběr lektorů a přednášejících, osvojení nových personálních metod, možnost seznámení s praxí v zahraničních firmách (pouze pro přímé partnery projektu). V letošním roce jsou plánovány ještě dva workshopy, a samozřejmě i vyhodnocení celého projektu s tím, že s výsledky bude seznámena kompletní členská základna SAP. O dalších výzvách programu Leonardo da Vinci a dalších národních vzdělávacích programech i jednorázových akcích v podobě seminářů a školení je členská základna průběžně informována. 6.2.2. Vzdělání v technických profesích Samozřejmě i v roce 1999 se členská základna SAP musela vyrovnávat s řadou zásadních problémů v souvislosti s obtížným získáváním kvalifikovaných pracovníků pro oblast výroby a jejího řízení. Popisování příčin tohoto stavu, které jsou v současné době dostatečně známé, nemá dle názoru členské základny další význam. Z tohoto důvodu doporučila Rada ředitelů podnikat další kroky, které se týkají především redukce sítě škol, přípravy katalogu povolání a účasti vybraných odborníků na školních inspekcích (jde o akce schválené a podporované ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy a ministerstvem práce a sociálních věcí) ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR. Zpracoval: Ing. Ešner

6.3. Oblast ekologie 6.3.1. Environmentální politika firem Za významný pokrok v jednání členů SAP je možné považovat tu skutečnost, že problematika ochrany životního prostředí a s ní úzce související ekologické řízení výroby se dostaly do popředí zájmu managementu jednotlivých firem. Tuto skutečnost potvrzuje nejen růst počtu firem, které jsou auditovány podle normy ISO řady 14 000, ale zejména počet firem, které se na uskutečnění tohoto auditu připravují. Znovu se ukazuje skutečnost, tak jako v případě auditů kvality, že automobilový průmysl si jako jedno z prvních průmyslových odvětví uvědomuje plně dopady blížícího se vstupu ČR do struktury EU, uvědomuje si tu skutečnost, že splnění podmínek ekologického řízení výroby bude, podobně jako dříve u kvalitativních podmínek znovu jednou z podmínek jak uspět v silné konkurenci otevřeného a plně liberalizovaného trhu. Finanční náročnost přípravy na splnění ekologických podmínek výroby je mnohem vyšší, než v případě předchozího řešení kvality. V této souvislosti je možné očekávat další rozvoj standardizace v oblasti norem ISO řady 14 000. 6.3.2. Recyklace surovin Jak vyplývá z předchozího bodu, tak ekologie ve stále větší míře obklopuje a ovlivňuje výrobu v oblasti automobilového průmyslu. Vedle požadavku na snížení spotřeby (což samozřejmě také souvisí s ekologií) patří k významným cílům zemí EU recyklace použitého materiálu. Je nutné upozornit na tuto skutečnost již nyní, kdy je Soubor: APČR1999.doc

98


na přípravu k řešení tohoto problému v ČR sice malé, ale přece jen určité časové období. Direktivy EU budou pro český automobilový průmysl důležité ať již vstoupíme do EU v roce 2003, nebo později. Podmínky stanovené pro tamní výrobce budou totiž směrodatné i pro dovozce (t.j. ve svém dopadu na české finální výrobce a dodavatelský průmysl). Zde je právě důležitá vazba na schválenou novelu živnostenského zákona, která ruší anonymitu prodejců silničních vozidel. Legislativa v této oblasti je však i v zemích EU pod silným lobbistickým tlakem. Pro svou aktuálnost bylo proto toto téma zařazeno na program jednání Rady ředitelů SAP 8. června 2000. 6.3.3. Exhalace motorových vozidel Sdružení automobilového průmyslu bylo ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů jedním z iniciátorů akce, která měla umožnit snížení silniční daně vozidlům splňujícím přísnější limity exhalací, než je určeno národní legislativou. Tuto myšlenku se podařilo prosadit pro zdaňovací období od roku 2001 a to ve vazbě na plnění předpisu EURO II a EURO III. Zpracoval: Ing. Novák Zd.

6.4. Začleňování se do struktur EU Na tomto úseku sehrává sekretariát SAP především informační roli. Monitoruje a zpracovává informace ze zdrojů specializovaných na problematiku EU a jejího rozšiřování jako jsou například Centrum pro evropskou integraci Hospodářské komory ČR (CEI HK ČR), Sekce evropské integrace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (SEI MPO ČR). Předávání informací členské základně se provádí ve formě tištěné či elektronické, separátně či jako součást hromadných informačních produktů sekretariátu SAP, například „Sekretariát SAP informuje“. V tomto roce 2000 bylo takto zahájena distribuce materiálu HK ČR nazvaného Katalog dispečinku informací o EU pro podnikatele, který obsahuje průběžně aktualizovaný plán akcí v ČR týkajících se EU a procesů spojených s připravovaným vstupem ČR do EU. Bylo zahájeno vzdělávání pracovníků sekretariátu SAP v oblasti problematiky EU - jeden pracovník (p. Štefl) absolvoval v roce 1999 Večerní semestr evropských podnikatelských znalostí, pořádaný CEI HK ČR. Zpracoval: Ing. Doležal

6.5. Dovozy ojetých vozidel K uvedené problematice byla ze strany SAP v roce 1999 zpracována opět řada statistických rozborů, které byly dle účelu zpracování předávány věcně příslušným ministerstvům, členům vlády a představitelům zákonodárných sborů. Problematika byla řešena společně se Svazem dovozců automobilů, především při pokračující přípravě nového zákona a vyhlášky o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Další aktivitou byla příprava a podání návrhu změny zákona o správních poplatcích skupinou poslanců KDU-ČSL, spočívající v zavedení správních poplatků při přihlašování dovezených ojetin do provozu v ČR, diferenciovaných dle stáří dováženého vozu. Obdobné opatření bylo již dříve zavedeno na Slovensku a v Polsku. Vláda České republiky však v 21. týdnu roku 1999 návrh skupiny poslanců KDU-ČSL zamítla. Komentář k tomuto rozhodnutí byl uveden v minulém vydání tohoto materiálu.


99


Při dovozu osobních automobilů do ČR tvoří již 9 let dovoz ojetých vozů více než 60% všech dovozů a téměř 50% celkového trhu v této komoditě. Dovoz ojetých automobilů byl přitom, vzhledem k deklarovaným celním hodnotám, prováděn za podmínek, které by bylo možno nazvat přinejmenším dumpingem, ne-li podvodem. Po zamítnutí návrhu na zavedení správních poplatků však vláda uložila MDS ČR a MF ČR přijmout opatření k omezení dovozů ojetých vozidel. Toto bylo realizováno od srpna roku 1999, kdy došlo k vydání upřesněného metodického pokynu MDS ČR ve věci provádění emisních kontrol. Přes odmítavé reakce a ultimativní požadavky dovozců ojetin jak v této záležitosti, tak ve vazbě na skončení platnosti zákonné výjimky, která umožňovala do 31.12.1999 schválení dovážených ojetých vozů plnících pouze tzv. „normu EURO I“, neustoupilo tentokrát vedení MDS ČR těmto tlakům a daná opatření vstoupila v platnost. Zdá se, že tato opatření se začala v roce 2000 projevovat. V 1. čtvrtletí 2000 klesl dovoz ojetých vozů zhruba na 1/2 objemu dosaženém ve stejném období roku 1999. Vypočtený odhad pro rok 2000 (viz diagram č. 6.5.1.) ukazuje, že dovoz ojetých osobních automobilů by měl poklesnout na cca 85 000 vozů, tedy dosáhnout asi 55% loňské skutečnosti.

Skladba dovozů - ojeté osobní automobily 160 000 140 000 120 000 100 000

obchodní dovoz

80 000 60 000 40 000

individuální dovoz

20 000 0 1993

1994

individuální dovoz

1995

1996

1997

1998

1999

odhad 2000

obchodní dovoz

Diagram č. 6.5.1.

Dřívější neřešení a stálé odkládání problematiky dovozů ojetých vozidel, poškozující řadu let tuzemský automobilový průmysl a deformující český trh vozidel, se tedy konečně podařilo v roce 1999 alespoň dílčím způsobem „prolomit“. V současné době přestává být problematika dovozu ojetých vozů prioritní otázkou pro řešení v rámci SAP či SDA. Závěrem je však pro dokreslení situace možno uvést dosud nikde nepublikované ilustrativní diagramy (č. 6.5.2. a 6.5.3.) ukazující ztráty (které vznikly státnímu rozpočtu) a zisky (dovozců ojetin). Jedná se o částky v řádu miliard Kč, které v řadě případů zřejmě skončily v šedé ekonomice.


100


Poměry při dovozu ojetého osobního automobilu (průměr na 1 ks) 220 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

191 000 Kč 190 000 Kč 170 000 Kč

180 000 Kč

156 000 Kč

160 000 Kč

147 000 Kč 134 000 Kč

140 000 Kč

124 000 Kč 111 000 Kč

120 000 Kč 90 000 Kč

100 000 Kč

96 000 Kč

89 000 Kč

71 000 Kč

80 000 Kč 52 000 Kč

60 000 Kč

59 000 Kč

51 000 Kč

47 990 Kč

40 000 Kč

30 235 Kč 55 000 Kč

20 000 Kč

51 000 Kč

47 000 Kč

56 000 Kč

52 000 Kč

35 667 Kč

49 500 Kč

48 500 Kč

28 566 Kč 45 500 Kč

27 135 Kč 41 000 Kč

0 Kč 1991

1992

1993

1994

zisk dovozce

1995

1996

CENA "A"

1997

38 000 Kč 20 147 Kč 43 000 Kč

1998

CENA "B"

39 000 Kč 21 062 Kč 36 000 Kč

1999

CENA "C"

CENA "A"..... průměrná deklarovaná celní hodnota při dovozu ojetých vozidel CENA "B"..... cena ojetého vozidla vypočtená z deklarované celní hodnoty; tato cena zahrnuje též zaplacené clo, DPH, náklady dovozce ve výši 30% celní hodnoty a zisk dovozce ve výši 25% celní hodnoty CENA "C"..... průměrná cena ojetého vozu splňujícího příslušné technické požadavky při jeho prodeji v ČR ZISK DO VO ZCE ... uvažováno pouze s polovinou rozdílu mezi cenou "C" a "B"

Diagram č. 6.5.2.

6 232 499 000 Kč

5 930 397 000 Kč

4 400 000 000 Kč

5 234 328 000 Kč

5 326 966 000 Kč

5 151 912 500 Kč

4 896 000 000 Kč

5 097 865 000 Kč

4 180 885 000 Kč

2 670 313 930 Kč

2 578 775 355 Kč 1 999 816 341 Kč 2 143 272 252 Kč 1 876 987 887 Kč 1 715 210 259 Kč

1 889 325 742 Kč 076 160 000 Kč 957 600 000 1Kč

1991

1992

1993

"zisk" dovozců

1994

1995

1996

1997

1998

1999

"ztráta" státního rozpočtu

"zisk" dovozců celkem "ztráta" státního rozpočtu celkem

46,451 miliard Kč 16,907 miliard Kč

Diagram č. 6.5.3. Zpracoval: Ing. Šípek


101


6.6. Další problematika Součástí „Databázového listu“ bývá každoročně i část, která umožňuje firmám formulovat některé věcné problémy, kterými by se mělo Sdružení automobilového průmyslu ve své činnosti také zabývat. Na řadu z nich je přímo reagováno v základních směrech činnosti SAP pro rok 2000. Zbývající lze soustředit do několika základních oblastí. Do prvé skupiny, která směřuje i ke členské základně SAP je možné zařadit: • Problematika včasných plateb za dodané výrobky a to jak v rámci firem SAP tak i mimo firmy SAP. Tento specifický zlozvyk potvrzuje i údaj tohoto materiálu, kdy v absolutní hodnotě dochází k růstu finanční částky, kterou firmy vedou pod kategorií „pohledávky po lhůtě splatnosti“. • Další zvýšení vzájemné informovanosti o volných kapacitách výroby (v této oblasti bude intenzivně spolupracovat sekretariát SAP). Do další skupiny je možné zařadit problémy mající vazbu na centrální orgány. Zde je možné uvést např.: • nedostatečnou ochranu práv věřitelů; • benevolentní přístup státní správy při využívání státních dotací na nákup dopravních prostředků. Uvedené problémy budou postupně znovu projednávány jak na Představenstvu SAP, tak v jednotlivých divizích SAP. V případě nutnosti budou prezentovány či předloženy k projednání i Radě ředitelů SAP. Zpracoval: Ing.Novák Zd.

pYn pYnpYnpYnpYn


102


7. Závěr Přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je součástí pravidelných materiálů Sdružení automobilového průmyslu. Společně s „ROČENKOU SAP 2000“, „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR a SR za rok 1999“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady poskytovanými průběžně sekretariátem SAP tvoří ucelený informační, rozborový a zároveň i argumentačně využitelný dokument pro činnost SAP i jeho jednotlivých členů. Materiál byl zpracován, jak bylo zmíněno již v úvodních kapitolách, se záměrem poskytnout členské základně SAP ucelený pohled na český automobilový průmysl jako celek, jeho ekonomické ukazatele, vývoj produkce a současnou situaci. Vzhledem k vazbám mezi výrobou, trhem a užitím (motorizací), jsou zde samozřejmě uvedeny i vývojové tendence na českém trhu, údaje o složení vozového parku a stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně SAP. Větší celkový rozsah materiálu ve srovnání s předchozími vydáními svědčí též o rozšíření okruhu poskytovaných a zde zahrnutých informací a údajů. Z hlediska skladby má v zásadě identickou strukturu jako předchozí publikace tohoto názvu. Umožňuje to jednak přímé porovnání jednotlivých výsledků a současně takto koncipovaný materiál vytváří podmínky pro jeho další aktualizaci. Je však nutné konstatovat, že bez úplného a včasného poskytnutí údajů od jednotlivých firem není zpracování komplexních podkladů a přehledů možné. Sekretariát SAP současně garantuje, že předané podklady nebudou bez vědomí podniků poskytovány třetí osobě. Je potěšující konstatovat, že Sdružení automobilového průmyslu svou kvantitativně i kvalitativně rostoucí členskou základnou představuje nejvýznamnější skupinu podniků, která v tomto oboru působí. Souhrnné výsledky firem SAP v důležitých ekonomických kategoriích jako jsou tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota a údaje o bilanci zahraničního obchodu, mají stejně jako v minulých letech vzestupný trend. I přes určité problémy na domácím trhu bylo potvrzeno, že růstová tendence oboru, započatá v roce 1996, neměla náhodný charakter a že pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství v roce 1999 dále posílila. Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn V Praze, 22. května 2000 Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SAP. V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SAP, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (cca 4 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Tabulky a diagramy jsou přitom do souboru APČR1999.doc (ve WORD 7.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). Závěrečná korektura: Ing. Novák Zd. a Ing. Ešner - text a data Ing. Doležal a p. Štefl - úprava, pravopis


103


AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL. v ČESKÉ REPUBLICE. Základní údaje a fakta. Aktualizace za rok Zpracoval: sekretariát SAP. Důvěrné! Praha, květen 2000 SAP

Recommend Documents