AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL. v ČESKÉ REPUBLICE. Aktualizace za rok Základní údaje a fakta. Zpracoval: sekretariát Sdružení AP. Důvěrné!

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Důvěrné! Určeno jen pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Základní údaje a fakta pYn pYnpYnpYnpYn

Aktualizace za rok 2002 Zpracoval: sekretariát Sdružení AP

Praha, květen 2003

© Sdružení AP Evidovaný výtisk č.: sekr.

OBSAH strana

2

1. Úvod 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5.

Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích „PODNIK ROKU 2002“ v českém automobilovém průmyslu Ekonomický výhled ČR na rok 2003

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Vývoj výroby vozidel 2.2. Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3. Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 23.5.2003) 2.4. Základní struktura členské základny Sdružení AP 2.5. Vlastnická struktura 2.6. Počty pracovníků 2.7. Průměrné mzdy 2.8. Vývoj základních ekonomických ukazatelů 2.9. Výzkumně vývojová základna 2.10. Stav v oblasti certifikace systémů 2.11. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách

3. Složení vozového parku v České republice

4 8 14 16 18

27 27 42 47 50 52 56 60 67 81 84 86

89

3.1. Údaje Centrálního registru vozidel 3.2. Ukázky zpracování možných výstupů

89 98

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel

105

4.1. 4.2. 4.3. 4.4.

Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 Nákladní automobily, autobusy, motocykly, přípojná vozidla Údaje z Generálního ředitelství cel Shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi 5.1. Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2. Zahraničí (vnější vztahy) 5.3. Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP

105 116 132 142

146 146 149 153

154

6.1. Oblasti související s hlavní činností Sdružení AP 6.2. Další problematika členské základny

154 156

7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2002 8. Závěr

158 159

Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 1998 - 2002

ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2003 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2002)

Soubor: APCR2002.DOC

1

© Sdružení AP, květen 2003

1. Úvod Roční přehledy českého automobilového průmyslu jsou sekretariátem Sdružení automobilového průmyslu vydávány od roku 1994 (pod stejným názvem byly zpracovány souhrny za roky 1993 až 2001). Tento materiál tedy opět svým obsahem a skladbou navazuje na předchozí vydání a má identickou základní strukturu. V dílčích částech je oproti předchozím vydáním doplněn o další pohledy nebo naopak zúžen (místo detailních podrobností je zde proveden odkaz na již dříve vydané materiály, resp. některé každoročně se opakující části s neměnnými údaji byly vynechány). Při zpracování přehledu se vycházelo především z údajů předaných firmami zapojenými do činnosti Sdružení AP, v některých částech jsou však použita i data z jiných zdrojů. V případech, kdy některé firmy z různých důvodů neposkytly veškeré požadované údaje (resp. za některé firmy nebyla potřebná data k dispozici), bylo v příslušných částech použito kvalifikovaných odhadů, které však ve svých důsledcích neovlivňují celkovou vypovídací schopnost tohoto přehledu. Dále je třeba upozornit, že některé údaje v tomto přehledu se nepatrně liší od údajů uvedených v dříve vydaných materiálech Sdružení AP. Pro zpracování tohoto podkladu byly již použity konečné (tedy upřesněné) údaje jednotlivých firem za rok 2002. Současně jsou v tomto přehledu soustředěny podklady pro případné posouzení souhrnných výsledků tohoto oboru v porovnání s jinými průmyslovými odvětvími. Předkládaný materiál „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ - aktualizace za rok 2002, spolu s dalšími zpracovanými publikacemi („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1998 - 2002“, „ROČENKA 2003“), tvoří tedy základní informační i argumentační soubor podkladů, který je možno využít při jednání s orgány státní správy, dalšími vládními či nevládními institucemi, odborovými organizacemi či zahraničními partnery. Tyto základní podklady jsou v průběhu roku sekretariátem Sdružení AP průběžně doplňovány dalšími statistickými materiály a údaji z databanky Sdružení AP, jako jsou měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ, PRODEJÍCH A DOVOZECH VOZIDEL“ či pololetní „ÚDAJE O POČTECH PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÝCH PLATECH“ nebo podrobná publikace o „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto podklady jsou zasílány v rámci informačního systému Sdružení AP převážně elektronickou poštou (E-mail), pravidelně jsou základní i podrobnější údaje zveřejňovány i na internetových stránkách Sdružení AP (podrobnější většinou v rubrice „Jen pro členy“). **************************** Záměrem tohoto každoročně zpracovávaného dokumentu je dát představitelům členské základny Sdružení AP jednotný pohled na stav a význam automobilového průmyslu České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy Sdružení AP */ tvoří cca 80 až 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce). V letošním roce bylo proto navíc osloveno dalších 16 automobilových firem nezapojených dosud do činnosti Sdružení AP se žádostí o poskytnutí údajů (seznam viz tabulka 1.1.). Z těchto 16 firem předalo použitelné základní podklady pouze 7 firem (v přehledu označeny tučným písmem). Jejich souhrnné výsledky jsou tam, kde je to možné, uvedeny vždy „pod čarou“ u příslušného grafu, tabulky či textu. Firma ITW Pronovia, s.r.o. neposkytla údaje za rok 2001 (nebyla proto do přehledu zařazena) a firma


2


SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák zaslala dopis vysvětlující důvod pro nepředání údajů; další firmy bez reakce. Tabulka 1.1. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

oslovená firma (abecedně) AUTOBATERIE s.r.o., Česká Lípa AVON Automotive a.s., Rudník DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o., Bakov nad Jizerou DURA Automotive Cz, s.r.o., Blatná EVOBUS BOHEMIA s.r.o., Holýšov FAURECIA LECOTEX a.s., Tábor ITW Pronovia, s.r.o., Velká Bíteš JAWA Divišov, a.s., Divišov JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Česká Lípa KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. MITAS a.s., Praha RONAL CR, s.r.o., Jičín SEMPERFLEX Optimit, a.s., Odry SCHWARZMÜLLER s.r.o., Žebrák SIEMENS Automobilové systémy, s.r.o., Frenštát pod Radhoštěm WITTE Nejdek, spol. s r.o.

---------------------------------------------------

*/ Jestliže vykázaný objem produkce (= tržby za firmy Sdružení AP + 7 dalších firem, které poskytly úplné základní údaje) činil 353 149,5 mil. Kč, tak se firmy Sdružení AP na tomto objemu podílely 92,44 %. Lze však dále odhadnout, že tržby dalších firem českého autoprůmyslu (od kterých nejsou žádné údaje k dispozici) mohou být na hodnotě cca 35 miliard Kč. Podíl firem zapojených do činnosti Sdružení AP by pak činil 84,1 %.

**************************** Společné setkání představitelů firem Sdružení AP u příležitosti konání výstav AUTOTEC nebo AUTOSALON je prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně Sdružení AP a základní údaje z nich jsou prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností. Tento přehled je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 1998 - 2002“ a „ROČENKOU 2003“ zpracován, tak jako v minulém roce, i v elektronické podobě na CD ROM. **************************** V roce 2002 byla vytvořena nová podoba internetových stránek Sdružení AP. Internetová adresa (doména) se přitom nezměnila. Pro členskou základnu Sdružení AP je vytvořena samostatná stránka (přístup přes heslo), kde jsou umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem Sdružení AP s možností jejich stažení.

http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: jaro213 Jen pro členy

Případná změna hesla bude členské základně Sdružení AP včas sdělena.

Tato sekce je přístupná pouze členům Sdružení automobilového průmyslu. Heslo pro přístup

Zpracoval: Ing. Šípek


3


1.1. Vývoj českého hospodářství a průmyslové výroby Vývoj makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export) je pravidelnou součástí úvodu této každoročně vydávané publikace. V průběhu roku 2002 došlo ze strany ČSÚ, tak jako tomu bylo obvykle i v předchozích letech, k dílčímu zpřesnění hodnot růstu HDP (přepočtení). Diagram č. 1.1.1. zachycuje vývoj HDP (podle naposledy zveřejněných údajů ČSÚ) ve stálých cenách roku 1995 a diagram č. 1.1.2. pak vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření) .

mil. Kč

Vývoj HDP v ČR v letech 1990 až 2002 (STÁLÉ CENY roku 1995, rok 1990 = 100%)

1 800 000 1 600 000

1 449 400

1 400 000

1 281 100 1 274 500 1 275 300 1 303 644

1 381 049

130%

1 440 350 1 429 329 1 414 422 1 421 0431 467 285

1 512 626 1 542 221

120% 115%

1 200 000

110%

1 000 000 106,4%

800 000 600 000

125%

100,0%

400 000

95,3%

200 000

88,4% 87,9% 88,0%

0

104,4% 101,2% 99,4% 98,6% 97,6% 98,0%

105% 100% 95% 90% 85%

89,9%

80%

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2002", ČSÚ 2003

Diagram č. 1.1.1.

mil. Kč

Vývoj HDP v ČR v letech 1990 až 2002 (BĚŽNÉ CENY, rok 1990 = 100%) 2 350 000

293,7%

2 100 000

268,3% 250,2%

1 850 000

220,5%

1 600 000

188,9% 162,9%

1 350 000 1 100 000 100,0%

303,8% 1 902 293

317,0%

363,4% 2 275 609

2 175 238 1 984 833

1 679 921 1 566 968

300% 260%

180%

1 182 784

134,6%

340%

220%

1 381 049

1 020 278

140%

842 622

850 000 600 000

120,4%

1 839 088

347,4%

100%

753 767 626 189

60%

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2002", ČSÚ 2003

Diagram č. 1.1.2.

V dalším diagramu (č. 1.1.3.) jsou pak znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 1995, tak v cenách běžných. Podíly jednotlivých odvětví na tvorbě HDP ČR v roce 2002 znázorňuje diagram č. 1.1.4.


4


Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 1991 až 2002

40% 30%

21,1%

20,4%

15,9%

20%

16,8%

11,8%

10%

5,9%

2,2%

0,1%

-0,5%

13,5% 9,5%

7,2%

4,3%

-0,8%

3,4% 0,5%

-1,0%

4,3%

9,6%

3,3%

3,1% 2,0%

4,6%

0% 90 /19 91 19-10%

19

92

/1 9

91 19

93

/1 9

92 19

94

/1 9

93 19

95

/1 9

94 19

96

/1 9

95 19

97

/1 9

96 19

98

/1 9

97 19

99

/1 9

98 20

00

/1 9

99 20

01

/20

00 20

02

/20

01

-11,6% -20%

ve stálých cenách roku 1995

v běžných cenách

Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2002", ČSÚ 2003

Diagram č. 1.1.3.

Diagram č. 1.1.4.

Mezinárodní porovnání (dle Svazu průmyslu a dopravy ČR) Pro porovnání ekonomické úrovně jednotlivých zemí je doporučováno využívání parity kupní síly, což je takový poměr mezi měnami, který vyjadřuje schopnost zakoupit stejný soubor statků v obou zemích. Lze odhadnout, že v roce 2002 hrubý domácí produkt České republiky vztažený na obyvatele při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly dosáhl cca 15 000 USD, což odpovídá přibližně 58 % ekonomické úrovně EU-15. Výkonnost ČR v porovnání s Portugalskem a Řeckem jako nejméně rozvinutými státy EU je přibližně o 20 % nižší. Ostatní středoevropské kandidátské země (s výjimkou Slovinska) mají nižší ekonomickou úroveň v porovnání s ČR. Soubor: APCR2002.DOC

5


Rozdíl mezi přepočtem pomocí běžné parity kupní síly a pomocí směnného kurzu je dán komparativní cenovou hladinou HDP. Ta je v České republice i přes zhodnocení směnného kurzu stále ještě poměrně nízká, dosahuje pouze cca dvou třetin úrovně nejméně rozvinutých zemí EU a poloviny vzhledem k EU - 15. Alternativní přepočet prostřednictvím běžného směnného kurzu bere v úvahu tržní ocenění měny (jako důsledek ekonomické konkurenceschopnosti) a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. Odhad HDP na obyvatele v roce 2002 činí přibližně 6 700 USD, což je 30 % úrovně EU - 15. V tomto vyjádření dosahuje česká ekonomika zhruba polovičního výkonu proti ekonomikám Řecka, Portugalska a je o třetinu nižší než u Slovinska.

Diagram č. 1.1.5.

I realizovaný přírůstek ve výši necelých 500 USD za 6 let (1995 - 2001) ukazuje, že přiblížení k průměru EU -15 bude dlouhodobou záležitostí.

Diagram č. 1.1.6.

Vedle vývoje HDP je neméně důležitým faktorem ukazujícím na pozici ekonomiky trend v průmyslové výrobě. Dle údajů ČSÚ vychází, že v roce 2002 došlo Soubor: APCR2002.DOC

6


k růstu průmyslové výroby a to o 3,47 % (údaj za r. 2001 = 1 892 171 mil. Kč, předběžný údaj za rok 2002 = 1 957 818 mil. Kč). Podle dříve publikovaných údajů Svazu průmyslu a dopravy a po dílčím upřesnění za roky 2001 a 2002 se tržby z průmyslové činnosti po roce 1990 vyvíjely tempem znázorněným v diagramu č. 1.1.7.

V ý v o j tr ž e b z p r ů m y s lo v é č in n o s ti v Č R (rok 1990 = 100% , tj. 1 856 479 m il. K č )

120,00 100,00 80,00 60,00 1 0 0 ,0 0 40,00

7 8 ,3

7 2 ,1

1991

1992

6 6 ,1

7 1 ,9

7 6 ,4

8 1 ,2

6 4 ,7

1993

1994

1995

1996

1997

8 7 ,3

8 8 ,4

1998

1999

9 9 ,7

1 0 1 ,9 1 0 5 ,5

2000

2001

20,00 0,00

1990

2002

Pram en: SP Č R , M PO Č R , Č SÚ

Diagram č. 1.1.7.

I v roce 2002, zejména v jeho počátku, ovlivňoval řadu ukazatelů rychle sílící kurs české měny (Kč). Přes několik intervencí České národní banky došlo od počátku r. 2001 do konce dubna 2002 ke „zpevnění“ české koruny vůči EUR o více než 15 %. Vývoj (vůči EUR) v roce 2001 a 2002 (do konce dubna) zachycují diagramy č. 1.1.8., 1.1.9., vývoj kurzu vůči USD v roce 2001 a 2002 pak diagram č. 1.1.10 . Zpracoval: Ing. Šípek

Diagram č. 1.1.8.


7


Diagram č. 1.1.9.

Diagram č. 1.1.10. Zdroj: SP ČR

1.2. Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.2.1 Podíl na průmyslové výrobě ČR Je možno konstatovat, že vývoj v českém automobilovém průmyslu, tak jako v uplynulých letech, přispěl k růstu průmyslové výroby v ČR. Firmy zapojené do činnosti Sdružení AP dosáhly v roce 2002 tržeb ve výši 326 452,5 mil. Kč, v roce 2001 bylo vykázáno 304 800,2 mil. Kč (to je nárůst o 7,10 %). Podíl firem zapojených do Sdružení AP na celkových tržbách z průmyslové činnosti trvale roste (viz diagram č. 1.2.1.) a v roce 2002 dosáhl hodnoty 16,67 %. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti lze odhadnout, že podíl firem Sdružení AP na tvorbě HDP České republiky se blíží 7 %. Soubor: APCR2002.DOC

8


Zároveň ale nutno uvést, že při vyloučení vlivu nárůstu členské základny v roce 2001 (tedy při porovnání za stejný počet firem podle stavu ke konci roku 2002) činil meziroční nárůst tržeb 2002/2001 pouze 1,75 % (za rok 2001 by takto byly vykázány tržby ve výši 320 842,8 mil. Kč). Celkový nárůst tržeb z průmyslové činnosti (za celou ČR) však činil 3,47 %. Výše tržeb firem Sdružení AP v roce 2002 přitom byla, vzhledem k silnému exportnímu zaměření automobilového průmyslu, negativně ovlivněna kurzem Kč.

mil. Kč

Podíl firem zapojených do Sdružení AP na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb) 2 500 000

30% 1 850 872 1 892 171

2 000 000 1 500 000

1 201 141 1 227 521

1 334 797

1 419 211

1 507 142

1 957 818

1 620 706 1 640 501

13,37%

14,74%

16,11%

16,67% 20% 15%

11,52%

1 000 000

10,59% 6,68%

500 000

5,53%

6,58%

25%

10%

7,98%

80 259,0

67 917,0

159 663,3 186 778,0 219 302,4 87 863,0 113 211,6

1993

1994

1995

272 900,9 304 800,2

326 452,5 5%

0

0% 1996

prům yslová výroba celkem

1997

1998

1999

2000

z toho firm y Sdružení AP

2001

2002

podíl Sdružení AP

Tržby z průmyslové činnost celkem - údaj za rok 2001 korigován, za rok 2002 předběžný údaj ČSÚ.

Diagram č. 1.2.1. ---------------------------------------------------

Objem tržeb dalších sedmi firem, které poskytly údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz úvod – tabulka č. 1.1.), činil v roce 2002 celkem 26 697 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb firem českého autoprůmyslu tak dosáhl 353 149,5 mil. Kč. Při zahrnutí těchto výsledků je podíl domácího automobilového průmyslu na průmyslové činnosti ČR na hodnotě 18,04 %. Lze odhadnout, že skutečný podíl bude ještě vyšší (mezi 18,5 až 19,5 %, resp. blížící se 20 % - viz diagram č. 1.2.1a.). P o d íly a u to m o b ilo v é h o p r ů m y s lu v Č R n a p r ů m y s lo v é p r o d u k c i Č R v r o c e 2 0 0 2 o s ta tn í p rů m y s l v Č R 8 0 ,1 7 %

o s ta tn í a u to mo b ilo v é f ir my ( o d h a d ) 1 ,7 9 %

7 a u t o m o b ilo v ý c h f ir e m ( m im o Sd r u ž e n í A P) 1 ,3 6 %

fir m y S d r u ž e n í AP 1 6 ,6 7 %

fir m y S d r u ž e n í A P o s ta tn í a u to m o b ilo vé fir m y (o d h a d )

7 a u to m o b ilo výc h fir e m (m im o S d r u ž e n í A P ) o s ta tn í p r ů m ys l v Č R

100% =

1 9 5 7 8 1 8 m il.K č

Diagram č. 1.2.1a.

1.2.2. Podíl na exportu ČR Nadále vzrůstá podíl českého autoprůmyslu na celkovém exportu ČR; za firmy Sdružení automobilového průmyslu (dále také Sdružení AP) činil v roce 2002 tento Soubor: APCR2002.DOC

9


podíl 19,14 % (viz diagram č. 1.2.2.). Podíl vývozně nejúspěšnější české firmy ŠKODA AUTO přitom v roce 2002 dosáhl hodnoty 9,66 % celkového exportu ČR (v roce 2001 to bylo 9,91 %). Podíl firmy ŠKODA AUTO na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do Sdružení AP činil 50,48 % (v r. 2001 to bylo 56,64 %).

mil. Kč

Za celou ČR došlo v porovnání 2002/2001 ke snížení exportu zhruba o 1,40 % (z 1 269 634,0 mil. Kč v roce 2001 na 1 251 884,0 mil. Kč v roce 2002). Firmy zapojené do Sdružení AP však vykázaly nárůst exportu o 7,85 % (nezahrnut vliv rozšíření členské základny v roce 2002). I při vyloučení vlivu zvýšeného počtu členů (tedy při porovnání za stejný počet firem) byl zaznamenán nárůst exportu o 3,43 % (za rok 2001 by byl takto vykázán vývoz ve výši 231 619,1 mil. Kč). Podíl firem Sdružení automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR

1 400 000

1 269 634 1 121 099

1 200 000 1 000 000

20%

709 261 601 680

16,99%

600 000

8,97% 95 093,2

53 952,0

17,29%

19,14%

17,50%

14,61%

13,41%

400 000

121 863,0

30% 25%

908 756

834 227

800 000

200 000

1 251 884

154 353,4

193 871,7

222 127,7

239 560,0

15% 10% 5%

0

0% 1996 1997 e xport ČR ce lk e m

1998

1999 2000 z toho firm y Sdruže ní AP

2001 2002 podíl Sdruže ní AP

Celkový export ČR za rok 2002 = předb ěžný údaj ČSÚ, za předchozí roky zpřesněno - viz pramen. Pramen: Pub likace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR", ČSÚ 2003

Diagram č. 1.2.2. ---------------------------------------------------

Export dalších sedmi firem (mimo Sdružení AP) činil v r. 2002 celkem 18 740,7 mil. Kč (oproti roku 2001 nárůst o více než 50 %!). Celkově vykázaný objem vývozu českých automobilových firem tak dosáhl 258 300,7 mil.Kč. Při zahrnutí této hodnoty dosahuje podíl domácího automobilového průmyslu na exportu ČR hodnoty 20,63 %. Lze opět odhadnout, že skutečný podíl bude ještě vyšší (mezi 21,0 až 22,0 % - viz diagram č. 1.2.2a.). P o d íly a u to m o b ilo v é h o p rů m y s lu v Č R n a v ý v o z u Č R z a ro k 2 0 0 2 o s ta tn í e x p o rt Č R 7 7 ,9 3 %

o s ta tn í a u to m o b ilo v é f ir m y ( o d h a d ) 1 ,4 4 %

7 a u t o m o b ilo v ý c h f ir e m ( m im o Sd ru ž e ní A P) 1 ,5 0 %

f ir m y S d r u ž e n í AP 1 9 ,1 4 %

f ir m y S d r u ž e n í A P o s ta t n í a u to m o b ilo v é fir m y (o d h a d )

7 a u t o m o b ilo v ýc h f ir e m ( m im o S d r u ž e n í A P ) o s ta t n í e x p o r t Č R

100% =

1 2 5 1 8 8 4 m il.K č

Diagram č. 1.2.2a.


10


1.2.3. Vliv na obchodní bilanci ČR Dlouhodobě je vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu firem zapojených do činnosti Sdružení AP, vypočtené za „celý“ obor automobilového průmyslu. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 7 let (od roku 1996 do roku 2002) je uveden v diagramu č. 1.2.3.

mil. Kč

S ou hr n né sald o z ahr an ičn ě o bch od ní bilan ce vytvo ř ené fir mami S d ru ž en í AP (vče tn ě d o vo z ů vše ch vo z id e l d o Č R )

9 0 00 0 8 0 00 0 7 0 00 0 6 0 00 0 5 0 00 0 4 0 00 0

74 935,9

80 157,1

80 402,7

2000

2001

2002

3 0 00 0 2 0 00 0

45 031,6

35 521,0

1 0 00 0

3 570,0

18 949,0

1996

1997

0

1998

1999

Diagram č. 1.2.3.

Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty nejen veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP a dovozy investičního charakteru realizované firmami Sdružení AP, ale i dovozy všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR. Druhou stranu bilance tvoří vykázaný export všech firem (jeho výše viz diagram č. 1.2.2.). Výsledné saldo tak ovlivňuje jednoznačně a pozitivně celkovou zahraničně obchodní bilanci ČR v uplynulých letech. Pokud „očistíme“ dosaženou obchodní bilanci o dovozy vozidel (ty na rozdíl od dovozů pro výrobní spotřebu a dovozů investic mají na obchodní bilanci jednoznačně pouze negativní vliv), vychází čisté saldo obchodní bilance vypočtené pouze za automobilový průmysl (firmy Sdružení AP) trvale rostoucí a vysoce kladné - přesahuje hodnotu 140 miliard Kč (viz diagram 1.2.4.).

mil. Kč

Č isté sald o z ah r an ičn ě o b ch o d n í b ilan ce vyt vo ř en é fir m am i S d r u ž en í AP (n e z a h rn u j e d o vo z y vo z i d e l d o Č R )

160 000 140 000 120 000 100 000 80 000

1 19 3 75 , 7

60 000 40 000

4 0 0 4 8, 7

6 1 9 3 2, 0

7 1 0 7 1, 0

1996

1997

1998

1 31 8 73 , 5

1 40 2 26 , 9

2001

2002

8 5 0 5 4, 7

20 000 0

1999

2000

Diagram č. 1.2.4.


11


V roce 2002 došlo ke zvýšení „automobilových“ dovozů a současně ke změně jejich struktury. Vzrostl dovoz pro výrobní potřebu firem (za rok 2002 celkem za 95 802 mil. Kč oproti 74 698 mil. Kč za rok 2001) a dovoz vozidel (za rok 2002 v celních hodnotách celkem 59 824 mil. Kč oproti 51 716 mil. Kč v roce 2001), ke snížení však došlo v dovozech investičního charakteru (za rok 2002 to bylo celkem 3 531 mil. Kč oproti 15 556 mil. Kč za rok 2001). Grafické vyjádření „struktury automobilových dovozů“ za rok 2002 je znázorněno v diagramu č. 1.2.5., struktura za rok 2001 je uvedena na diagramu č. 1.2.6. Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2002 dovozy všech vozidel do ČR 37,59%

dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 60,19%

dovozy investic firmami Sdružení AP 2,22% 100% = 159 157,37 mil.Kč

Diagram č. 1.2.5.

Struktura "dovozů do automobilového průmyslu ČR" v r. 2001 dovozy všech vozidel do ČR 36,43%

dovozy pro výrobní potřebu firem Sdružení AP 52,62%

dovozy investic firmami Sdružení AP 10,96% 100% = 141 970,56 mil.Kč

Diagram č. 1.2.6.

1.2.4. Porovnání dalších ukazatelů K předchozím uvedeným výsledkům je třeba podotknout, že s ohledem na relativně vysoké absolutní hodnoty růstu jednotlivých ukazatelů v předchozích letech nemůže docházet k tak výrazným procentním nárůstům v ekonomických kategoriích Soubor: APCR2002.DOC

12


jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod. Do popředí vystupují požadavky na udržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Dosavadní vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP je uveden v diagramu č. 1.2.7.

11,11%

5%

9,19%

24,44% 8,00%

0% 1995

1996

nárůst tržeb

1997

1998

1999

růst přidané hodnoty

2000

2001

20%

9,08%

11,69% 13,93% 5,56%

25%

7,10%

10%

16,05%

30%

12,33%

17,27%

17,41% 11,14%

15%

19,72%

35%

mzdový růst

40,58%

25% 20%

45% 40%

16,98% 19,71%

30%

41,03%

35%

28,85%

nárůst objemu produkce a přidané hodnoty

40%

29,37%

45%

Porovnání meziročních nárůstů výroby, přidané hodnoty a mezd v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu

4,75%

15% 10% 5% 0%

2002

růst průměrné mzdy

Diagram č. 1.2.7.

Z diagramu č.1.2.7. je patrné, že poměr mezi růstem mezd na jedné straně a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb na straně druhé byl ve znázorněném časovém období relativně dobře nastaven a dochází k jeho postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů. Průměrná mzda ve firmách zapojených do Sdružení AP v roce 2002 dosáhla 17 505 Kč, což je o 4,75 % více než v roce 2001 (v přepočtu na stejnou strukturu členské základny) a o 11,45 % více než činil za rok 2002 zveřejněný celorepublikový průměr (15 707 Kč). Objem produkce (tržeb) na jednoho pracovníka v roce 2002 se u firem Sdružení AP rovnal 3 305,68 tis. Kč a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 625,38 tis. Kč. Počet pracovníků v automobilovém průmyslu ČR je stabilní (k 31.12.2002 to v rámci firem Sdružení AP bylo 98 755 osob) s tendencí mírného meziročního zvyšování počtu zaměstnanců. ---------------------------------------------------

Průměrná mzda u dalších sedmi automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) v roce 2002 činil 17 279 Kč. V těchto firmách bylo k 31.12.2002 zaměstnáno 8 549 osob. U dalších poměrových ukazatelů bylo u těchto 7 firem dosaženo v průměru také obdobných výsledků jako u firem Sdružení AP – objem produkce činil 3 122,82 tis. Kč na 1 pracovníka a přidaná hodnota 684,23 tis. Kč na 1 pracovníka.

1.2.5. Základní vlastnická struktura Důležité a pro automobilový průmysl v ČR již charakteristické jsou též jasně vyhraněné vlastnické vztahy, což je patrné z diagramu č. 1.2.8. Podrobnější údaje


13


(vývoj, počty firem, podíly jednotlivých zemí a další) jsou pak včetně příslušných komentářů uvedeny v kapitole 2.5. tohoto materiálu. Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění Investiční fondy a společnosti 1,7%

DIK 2,1%

FNM 0,0%

Ostatní 28,7%

Zahraniční partner 67,5%

100% = 49 991,98 mil. Kč (základní jmění všech firem Sdružení AP)

Diagram č. 1.2.8. Zpracoval: Ing.Šípek

1.3. Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Členské firmy Sdružení automobilového průmyslu patří díky své úspěšnosti k favoritům nejrůznějších soutěží a anket, které pořádají nezávislé organizace a instituce. Také v roce 2002 výsledky těchto žebříčků jednoznačně reflektovaly významné postavení a prestiž automobilového průmyslu v ekonomice České republiky. „Exportér roku“ – 8. ročník této ankety pořádané Hospodářskou komorou ČR opět potvrdil roli automobilového průmyslu jako významného vývozce. Ve všech pěti vyhlášených kategoriích se firmy automobilového průmyslu dostaly mezi tři nejlepší. Ve čtyřech kategoriích zvítězily, ve třech dokonce obsadily první tři místa. Nejúspěšnějším exportérem byla ŠKODA AUTO, která obsadila první místo ve dvou kategoriích („absolutní objem exportu za období 1993 až 2001“ a „objem exportu za rok 2001“). V kategorii „nárůst exportu 1993 až 2001“ získala 4. místo. V kategoriích hodnotících objem vývozu, tedy „absolutní objem exportu za období 1993 až 2001“ a „objem exportu za rok 2001“ figuruje mezi prvními padesáti kromě vítězné ŠKODY AUTO dalších 12 firem autoprůmyslu, převážně členů Sdružení AP (dále uváděni tučně) – AUTOPAL, BOSCH DIESEL, DURA AUTOMOTIVE CZ, F.X.MEILLER Slaný, GUMOTEX, HELLA AUTOTECHNIK, LUCAS VARITY, MITAS, SPLINTEX CZECH, TATRA, VALEO AUTOKLIMATIZACE a VDO ČESKÁ REPUBLIKA. Stále rostoucí význam a podíl dodavatelského sektoru automobilového průmyslu na exportu se projevil především v kategoriích měřených nárůstem exportu, v nichž dodavatelé autoprůmyslu jasně dominovali a obsadili zmíněná první tři místa. V kategorii „nárůst exportu 2000 až 2001“ bylo pořadí: 1. BOSCH DIESEL, 2. VALEO AUTOKLIMATIZACE, 3. HELLA AUTOTECHNIK. Mezi 50 hodnocenými firmami bylo celkem Soubor: APCR2002.DOC

14


14 firem (tedy plných 28 %) z oblasti autoprůmyslu. Mimo již zmíněné se jako šestá umístila společnost LUCAS VARITY a na dalších místech DURA AUTOMOTIVE, FEDERAL MOGUL FRICTION PRODUCTS, MITAS, HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, ŠKODA AUTO, SPLINTEX CZECH, AUTOPAL, VDO ČESKÁ REPUBLIKA a TATRA. V kategorii „nárůst exportu 1993 až 2001“ zvítězila členská firma Sdružení AP - SPLINTEX CZECH následována firmami AUTOPAL, MITAS a ŠKODA AUTO (mezi 38 hodnocenými bylo 6 firem z autoprůmyslu, kromě již uvedených také ČZ Strakonice a GUMOTEX). V nově vyhlášené kategorii „střední exportér“ bylo hodnoceno 10 firem. I v této kategorii mělo Sdružení AP zástupce na stupních vítězů, když firma BRISK Tábor obsadila 3. místo. Soutěž Exportér roku (ale i některé další soutěže a ankety) se vyhodnocuje pouze na základě přihlášek jednotlivých firem. Řada dalších firem autoprůmyslu, vysoce úspěšných v minulých letech a s výbornými výsledky ve sledovaném období, se proto ve výsledkových listinách neobjevila. Z členských firem sdružení AP se jedná například o společnosti BARUM CONTINENTAL, CONTINENTAL TEVES, KAROSA a další. Při započtení jejich exportních výsledků by bylo uvedené hodnocení pro český automobilový průmysl ještě příznivější.

„100 obdivovaných firem “ - v absolutním pořadí vyhlášeném v březnu 2003 se mezi prvními deseti prosadily členské firmy Sdružení AP; ŠKODA AUTO (1. místo), dále HELLA AUTOTECHNIK, KAROSA a BARUM CONTINENTAL.

„100 českých nejlepších firem 2002“ - v této soutěži zvítězila společnost ŠKODA AUTO (1. místo), dále se mezi stovkou nejlepších firem objevil BRISK Tábor.

„Subdodavatel roku 2002“ – ocenění uděluje státní agentura CzechInvest pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zde se znovu projevil prudký pozitivní rozvoj dodavatelů z řady našich členských firem. Členské firmy Sdružení AP tuto soutěž doslova ovládly. Zvítězily ve všech třech vyhlášených kategoriích a navíc obsadily i dvě druhá místa. V kategorií „strojírenství“ zvítězila společnost ČZ STRAKONICE. V kategorii „elektrotechnika“ bylo pořadí: 1. BTV PLAST, 2. KESKABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY. Rovněž první dvě místa v kategorii „subdodavatelé v automobilovém průmyslu“ obsadily členské firmy Sdružení AP – 1. místo GALVIA, 2. místo GEMI CZECH. Pro tuto kategorii je navíc příznačné, že i cílové firmy, pro něž jsou subdodávky určeny, z velké části působí v automobilovém průmyslu, často v rámci Sdružení AP. Mezi odběrateli, kteří vítězným společnostem soutěže „zajistili“ přední místa, se tak objevují HELLA AUTOTECHNIK, DENSO MANUFACTURING CZECH, AISIN SEIKI a další. Stále významnějším prvkem podporujícím podnikatelskou úspěšnost firem je způsob, jakým komunikují se svým okolím, především se svými zákazníky. Z tohoto důvodu proto nepřekvapuje, že nejúspěšnější členské firmy Sdružení AP mají výborně fungující nástroje pro externí i interní komunikaci. To se odráží i v různých přehledech a soutěžích věnovaných této oblasti. BARUM CONTINENTAL se např. může pochlubit nejnavštěvovanějším internetovým obchodem s pneumatikami v ČR. ŠKODA AUTO dosáhla hned dvou ocenění. Český klub public relations ji v soutěži 80 firemních periodik udělil cenu „Zlatý středník 2002“ za nejlepší obsahovou a grafickou podobu časopisu Škoda Mobil. Internetové stránky firmy ŠKODA AUTO pak od Akademie českého internetu obdržely ocenění „Zavináč 2002“ za první místo v kategorii firemních internetových prezentací.


15


Postavení členských firem Sdružení automobilového průmyslu mezi špičkou českého průmyslu není náhodné. Je logicky dáno týmovou prací spjatou s kvalitami vedoucích pracovníků. Ti se též, možno říci již tradičně, zúčastňují i soutěže „Manažer roku“, kde také obsazují přední místa. Loňský, v pořadí již desátý ročník této soutěže doznal určitých změn v systému hodnocení. Manažerem odvětví v automobilovém průmyslu za rok 2002 se stal generální ředitel firmy LUCAS VARITY Ing. Ervín Appelfeld, který byl i jedním z finalistů hlavní soutěže „Manažer roku 2002“ (vyhlašuje se pouze vítěz této soutěže - podle neoficiálních údajů se Ing. Appelfeld umístil mezi všemi finalisty na 2.- 3. místě). Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek

1.4. „PODNIK ROKU 2002“ v českém automobilovém průmyslu Členové Sdružení AP projevili zájem, aby i v dalších ročnících pokračovala interní soutěž firem, která pod názvem „Podnik roku“ má tak za období roku 2002 již své páté pokračování. Kritéria soutěže, s ohledem na porovnatelnost jejich výsledků, zůstávají shodná s předchozími ročníky. Postupem jednotlivých období se ukázalo, že byla zvolena tak, aby bez jakýchkoliv subjektivních hledisek umožnila vyhodnotit úspěšné firmy Sdružení AP. Prvních pět firem, bez určení pořadí, bude odměněno pamětními plaketami a vyhodnocení soutěže se uskuteční při zasedání Rady ředitelů Sdružení AP. Údaje, ze kterých bylo čerpáno pro zpracování jednotlivých kritérií, byly obsahem „Databázového listu“ Sdružení AP pro rok 2002 a do soutěže se tak automaticky zapojila každá firma, která sekretariátu Sdružení AP tento vyplněný „Databázový list“ zaslala. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Zpracování a vyhodnocení podkladů jednotlivých firem zabezpečoval sekretariát Sdružení automobilového průmyslu. Představenstvo projednalo a schválilo výsledky na svém zasedání dne 23. května 2003 s tím, že při jejich vyhodnocení nebyly shledány žádné nedostatky. Z hlediska vlastního zpracování výsledků 5. ročníku soutěže je třeba uvést, resp. připomenout: kritéria pro soutěž byla tato: - absolutní hodnota (objem) exportu v roce 2002 (mil. Kč) - přidaná hodnota na pracovníka v roce 2002 (mil. Kč/pracovník) - nárůst celkových tržeb z vlastní výroby (index 2002/2001) všechna kritéria měla stejnou váhu, celkové pořadí bylo stanoveno na základě součtu umístění v jednotlivých „kategoriích“ podklady pro soutěž za rok 2002 byly zpracovány z celkem 119 došlých „Databázových listů“ firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Při pohledu na jednotlivá soutěžní kritéria je možné konstatovat: Absolutní objem exportu ŠKODA AUTO (1. místo, podíl na exportu všech firem Sdružení AP dosáhl 50,48 %) „obhájila“ tuto pozici v rámci Sdružení automobilového průmyslu a současně potvrdila pověst i nejúspěšnějšího exportéra v rámci celé ČR. Firma ROBERT BOSCH odbytová společnost (2. místo, podíl na exportu firem Sdružení AP 7,34 %) zastřešuje podniky výrobců příslušenství koncernu ROBERT BOSCH v ČR. Na dalších místech se v hodnocení dle tohoto kritéria umístily firmy v pořadí BARUM CONTINENTAL, Soubor: APCR2002.DOC

16


CONTINENTAL TEVES CR, AUTOPAL a VALEO AUTOKLIMATIZACE. Pro zajímavost je možno uvést, že tyto firmy se umístily prakticky ve stejném pořadí jako v roce 2001. Přidaná hodnota na pracovníka Je jedním z dalších významných poměrových ukazatelů celého odvětví, který charakterizuje určitým způsobem i změnu v produktivitě práce. Je tedy logické, že se stal současně i jedním z kritérií uvedené soutěže. Průměrná hodnota v rámci firem Sdružení AP v roce 2002 byla 625,38 tis. Kč na pracovníka. Z hlediska jednotlivých firem jsou značné rozdíly dané zejména charakterem výrob resp. jejich činností. Proto se může na jedné straně objevit např. hodnota 2 128,5 tis. Kč na pracovníka (u firmy TRW CARR) a na druhé straně nejnižší hodnota, která byla zaznamenána (vykázána) u výrobní firmy – ve výši 33 827 Kč na pracovníka. Z hlediska vlastního hodnocení se mezi prvními pěti firmami umístily, mimo již zmíněnou firmu TRW CARR, firmy LUCAS VARITY, MATADOR PRAHA, AIRON TECHNIC a VALEO AUTOKLIMATIZACE. Nárůst tržeb z vlastní výroby Ukazatel vyjadřuje nejjednodušším způsobem rozvoj firmy. Na jeho hodnotu má však samozřejmě i vliv výchozí základna předchozího roku. Celkový meziroční index 2002/2001 byl v rámci Sdružení AP +7,10 %, což představuje ve finančním vyjádření nárůst oproti roku 2001 o 21 652,31 mil. Kč. Na prvních pěti místech se dle tohoto ukazatele umístily firmy v pořadí HEKRA OPAVA, RIETER CZ, MTX, EBERSPÄCHER, GEMI CZECH. Podle dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže bylo určeno celkové pořadí, přičemž prvních pět firem se stalo

„Podniky roku 2002“ v českém automobilovém průmyslu MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO ČESKÁ REPUBLIKA s.r.o. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS a.s. LUCAS VARITY, s.r.o. Pro úplnost informace je v tabulce č. 1.4.1. (na následující stránce) uvedeno pořadí dosažené těmito firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií a dále i výrobní firmy s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže.


17


Tabulka č. 1.4.1.

MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO Česká republika s.r.o. FEDERAL- MOGUL FP a.s. LUCAS VARITY, s.r.o.

1. místo dle daného kritéria: dosažená hodnota ukazatele:

objem exportu (mil. Kč) 1 280 19. 15 323 3. 2 910 8. 1 135 23. 5 091 7.

přidaná hodnota/pracovníka (mil.Kč ) 1,01 14. 0,98 15. 0,63 33. 0,80 23. 1,83 2.

nárůst tržeb 2002/2001 1,41 14. 1,19 37. 1,37 17. 1,39 15. 1,09 63.

ŠKODA AUTO 120 925,2

TRW Carr 2,13

HEKRA 6,46

bodů celkem

47 55 58 61 72

---------------------------------------------------

Pokud by se do soutěže zahrnuly i výsledky dalších sedmi firem, nezapojených do činnosti Sdružení AP, doznala by horní část tabulky č. 1.4.1. podstatné změny. Tabulka č. 1.4.1a. objem exportu (mil. Kč) JOHNSON CONTROLS Automobilové součástky k.s. DURA Automotive CZ, s.r.o. MUBEA s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. VDO Česká republika s.r.o. FEDERAL- MOGUL FP a.s. LUCAS VARITY, s.r.o.

přidaná hodnota/pracovníka (mil.Kč na pracovníka)

nárůst tržeb 2002/2001

bodů celkem

5.

7 873

18.

0,91

5.

1,84

28

10. 24. 3. 11. 28. 8.

2 992 1 280 15 323 2 910 1 135 5 091

21. 4. 15. 35. 25. 2.

0,87 1,01 0,98 0,63 0,80 1,83

12. 16. 39. 19. 17. 68.

1,52 1,41 1,19 1,37 1,39 1,09

43 54 57 65 70 78

Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

1.5. Ekonomický výhled ČR na rok 2003 V loňském roce Výbor OECD pro zpracování ekonomických přehledů EDRC vypracoval ve spolupráci s MZV ČR, MF ČR a dalšími gestory pro spolupráci s OECD v ČR včetně expertů BIAC a TUAC „Ekonomický výhled ČR na rok 2003“. Dále je uveden jeho text v české verzi tak, jak jej sekretariát Sdružení AP obdržel ze Svazu průmyslu a dopravy ČR (převzato, neupravováno).

OECD - Ekonomická zpráva o České republice 2003 Shrnutí Mikroekonomické reformy a značný fiskální stimul umožnily českému hospodářství dosáhnout za poslední dva roky meziroční růst o 3 procenta spolu s cenovou stabilitou a klesající nezaměstnaností. Široké privatizační iniciativy a štědré investiční pobídky způsobily, že se Česká republika stala hlavním příjemcem přímých zahraničních investic (FDI) mezi evropskými tranzitivními ekonomikami, což výrazně zvyšuje reálné mzdy a směnný kurz s následným problémem konkurenceschopnosti pro zaostávající části domácího průmyslu. Vyvážení mixu makroekonomické politiky a obnova přijatelnějších měnových podmínek budou možné pouze tehdy, jestliže fiskální konsolidace zvrátí nadměrné uvolňování fiskální politiky. Schodky veřejných financí by měly být sníženy pomocí trvalého krácení výdajů, které je však podmíněno provedením potřebných reforem. Ve snaze řešit tento problém hodlá vláda vyhovět doporučení Ekonomické zprávy 2001 týkající se správy veřejných výdajů. Větší Soubor: APCR2002.DOC

18


ambice ovšem bude vyžadovat postupné snižování mandatorních výdajů. Provedení reformy důchodového systému, které už by se nemělo dále odkládat, si vyžádá zásadní změny. Parametrické změny, které učiní systém průběžného financování fiskálně udržitelným (tedy zejména přechod na cenovou indexaci), budou muset být doprovázeny rozvojem druhého pilíře, který bude působit proti poklesu náhradových poměrů v systému průběžného financování. Také zdravotní politika není ve střednědobém horizontu fiskálně udržitelná a je nutné soustředit se na nezbytnou lékařskou péči, zvýšit podíl výdajů financovaných ze soukromých zdrojů a umožnit vznik trhu se soukromými zdravotnickými službami, který by absorboval současné nadměrné množství kapacit. Prosazování mikroekonomických reforem je bezodkladně nutné k usnadnění realokace zdrojů, jež je nezbytnou podmínkou překonání zvětšující se propasti mezi prosperujícím sektorem přímých zahraničních investic a domácím průmyslem. Zánik dlouhodobě ztrátových firem, jenž podpoří hospodářský růst, je podmíněn zlepšením pravidel pro konkurzní řízení. Reformy systému daňových úlev jsou nutné k posílení stimulů k najímání pracovní síly. Pokrok ve všech těchto bodech by měl umožnit české ekonomice zvýšit tempo růstu, zachovat sociální soudržnost, usnadnit přistoupení k EU a posléze trvale směřovat k vyšší životní úrovni stávajících členských zemí. Jaké jsou hlavní problémy? Od měnové krize v roce 1997 se podařilo provést důležité ekonomické reformy, které postupně zlepšují podmínky pro podnikání. Přiteklo velké množství přímých zahraničních investic, přilákaných privatizací, daňovými pobídkami a vyhlídkami na přistoupení k EU, a pomohlo modernizovat výrobní kapacitu. Nicméně česká ekonomika zůstala déle než jiné země v transformačním procesu zatížena velkým množstvím špatně fungujících podniků, trpících špatnou správou a řízením společnosti (corporate governance), které byly udržovány při životě zvýhodněnými půjčkami poskytovanými státem kontrolovanými bankami. Hlavní výzvou v této souvislosti je překonání dvojakosti mezi dobře prosperujícím sektorem přímých zahraničních investic a značnou částí českého průmyslu, která potřebuje další restrukturalizaci. Rozšíření růstového stimulu přímých zahraničních investic si vyžaduje přerozdělení zdrojů (zvláště pracovní síly) k jejich produktivnějšímu využití. Aby se nevyhnutelné dočasné propouštění nezměnilo na trvalé vyřazení z trhu práce, a aby zůstala zachována stávající vysoká míra participace a vysoká zaměstnanost, měla by zmíněná reforma zvýšit poptávku po práci a posílit motivaci k přijímání zaměstnání. Je k tomu zapotřebí vytvořit tržní rámec, jenž by prostřednictvím nízkých nákladů na přijímání a propouštění usnadnil rozsáhlý přesun pracovní síly mezi firmami a sektory. Na makroekonomickém poli se Česká republika potýká s obtížným úkolem znovuvyvážení mixu politiky, aby došlo k vytvoření podmínek pro větší finanční stabilitu a aby se zabránilo ztrátě vnější konkurenceschopnosti způsobené nadměrným zvyšováním mezd a přestřelováním směnného kurzu. Fiskální reforma je nezbytná v první řadě proto, aby došlo k posílení velmi slabé fiskální disciplíny, jež se projevila zejména v letech 2002-2003. Kromě toho je reforma klíčem k řešení problému stále rostoucích výdajů sociálního pojištění a pomůže vytvořit prostor pro snižování daní a zvyšování prorůstových výdajů v oblastech, jako jsou investice do infrastruktury, vzdělání a služby spojené s podporou podnikatelů. Předpokládaný vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 posílí rámec pro provádění dalekosáhlých hospodářských reforem, ale také dále zvýší potřebu zůstat na této reformní cestě.


19


Co pohání ekonomický růst? Navzdory těsnému spojení s klíčovými obchodními partnery v EU, zvláště s Německem, bylo zpomalení růstu české ekonomiky v roce 2002 méně výrazné nežli v západní Evropě. Důvodem, proč reálný meziroční růst dosáhl hodnoty 2,5 %, byl bezpochyby značný fiskální stimulus, jehož příčinou byly volby. Za posílením spotřeby domácností stojí především růst sociálních transferů, dotací na bydlení a mezd ve vládním sektoru, dále pak zvyšování mezd v soukromém sektoru, těžící z napětí na trhu práce, a v neposlední řadě také lepší dostupnost půjček. Výrazné posílení nominálního směnného kurzu v první polovině roku 2002 napomohlo většímu poklesu inflace, než se původně očekávalo. Díky tomu dále vzrostly reálné příjmy, pro část podnikatelského sektoru měl však výše popsaný vývoj směnného kurzu vážné nepříznivé následky. Došlo k zhoršení nákladové konkurenceschopnosti a finančních podmínek a k oslabení růstu investic a zaměstnanosti. V důsledku vysoké domácí spotřeby, zhoršující se konkurenceschopnosti a mimořádných záplav na konci léta, se vnější deficit ve druhé polovině roku zvýšil. To však bylo zmírněno zlepšujícími se směnnými relacemi, částečně odrážejícími nižší ceny dovážené ropy a zemního plynu. Deficit běžného účtu pro rok 2002 tudíž zůstal pod pěti procenty HDP a byl financován přímými zahraničními investicemi. Jak optimistický je výhled? Oživení vývozních trhů by mělo vést k tomu, že hospodářský růst v letech 2003 a 2004 opět dosáhne tří procent a překoná je. Rozpočet pro rok 2003 sice ještě počítá s fiskální stimulací hospodářského růstu – zejména díky zvyšování transferů a mezd ve veřejném sektoru – avšak v mnohem menším rozsahu než v předchozím roce. Dynamika hospodářského oživení bude muset být místo toho poháněna rozvojem soukromého sektoru. Zatímco současný plán počítá s „tradičním“ oživením, které se postupně rozšiřuje během sledovaného období, existují značná rizika jeho naplnění. Pokud se urychlí proces zániku firem působících v odvětvích s nízkou výkonností a zároveň motivace k hledání zaměstnání a k najímání pracovních sil zůstane nedostatečná, může dojít k poklesu zaměstnanosti, čímž utrpí důvěra spotřebitelů i hospodářský růst. Úspěšné provedení strukturálních reforem, jež by posílily jak nabídkovou, tak i poptávkovou stranu na trhu práce, spolu se zlepšením podnikatelského prostředí, které urychlí možnost znovuzaměstnání přebytečných pracovních sil, naopak povede k posílení ekonomiky a ke zvýšení potenciálního produktu ve střednědobém horizontu. Jsou měnové podmínky odpovídající? S cílem zvýšit transparentnost a důvěryhodnost, přešla měnová politika k cílování celkové inflace. Centrální banka ve spolupráci s vládou stanovila cílová pásma až do prosince 2005. Výrazné zhodnocení měny v první polovině roku 2002 spolu s dalšími dočasnými faktory však opět vedlo k tomu, že skutečná inflace byla nižší než inflační cíl. S tím, jak se zhoršovala vnější konkurenceschopnost, stalo se tempo zhodnocování klíčovým problémem měnové politiky. To byl podnět pro jednání centrální banky, která mimo jiné intervenovala na peněžním trhu, opakovaně snížila úrokové sazby a uzavřela důvěryhodnější dohodu s vládou o zpomalení konverze příjmů z privatizace. Tyto snahy od poloviny roku 2002 spustily etapu stabilizace jak reálných úrokových sazeb, tak i směnných kurzů, měnové podmínky nicméně zůstaly podle historických standardů pevné. Zdá se, že současný rámec cílování inflace poskytuje tváří v tvář nestálým tržním podmínkám účinný nástroj stabilizace. Bude však třeba rozhodnout, jak přizpůsobit měnové a fiskální rámce, aby umožnily po vstupu do EU v pravý okamžik zahájit účast v kurzovém mechanismu ERM II a měnové unii (EMU). Soubor: APCR2002.DOC

20


Proč je fiskální konsolidace nezbytná? Fiskální politika (fiscal stance) se ve volebním roce 2002 značně uvolnila; došlo ke skokovému nárůstu veřejných výdajů blížícímu se třem procentům HDP a ke zvýšení rozpočtového deficitu o téměř dvě procenta HDP. Podle předběžných odhadů na základě hotovostních transakcí dosáhl konsolidovaný deficit pro rok 2002 čtyři a půl procenta HDP, pomineme-li výnosy a výdaje spojené s privatizací (pokud se zahrnou výdaje spojené se ztrátami transformačních institucí, dosahuje deficit 7,3 % HDP). Pro rok 2003 se počítá s dodatečným fiskálním stimulem, avšak budoucí fiskální výhledy vyvolávají znepokojení, neboť výdaje na penzijní a zdravotní systémy (jak jsou nyní uzákoněny) si vynutí stále se zvyšující převody z rozpočtu; očekává se, že se zdvojnásobí z méně než dvou procent HDP v roce 2002 na čtyři procenta v roce 2010 a že se znovu zdvojnásobí na osm procent do roku 2020. Reformy v těchto oblastech jsou potřebné, aby nedošlo k ohrožení fiskální udržitelnosti. Výdajová reforma je nutná nejen k zajištění fiskální udržitelnosti, ale také k vytvoření prostoru pro opatření k podpoře růstu. Česká republika v současnosti patří mezi země s velkým daňovým zatížením, které přesahuje průměr zemí OECD s nízkými příjmy o více než pět procentních bodů HDP. Vysoké daně, které deformují ekonomické prostředí a snižují motivaci k podnikání i k práci, by proto měly být sníženy. Snížení daňového zatížení práce je také důležité pro vytváření nových pracovních příležitostí. Další fiskální úsilí je nutné ke zlepšení dopravní infrastruktury, vzdělávacího systému, stavu životního prostředí, služeb pro podnikatele a dalších oblastí souvisejících s přibližováním se úrovni vyspělých západoevropských ekonomik. Vláda v současné době posuzuje rozsáhlou reformu veřejných financí, jež by řešila tyto problémy, a jež bere v úvahu reformu veřejné správy (public management reform) popsanou již v Ekonomické zprávě 2001. Současné návrhy ovšem zřejmě nejsou dostatečně ambiciózní, aby vedly k dosažení potřebných výsledků; proto se v souvislosti se současnými plány velmi doporučují důraznější strukturální opatření zaměřená na podstatné snížení budoucích mandatorních výdajů. Průběžně financovaný systém důchodového pojištění je největší mandatorní výdajová položka, jejíž předpokládané deficity se během následujících několika let zdvojnásobí z jednoho na dvě procenta HDP a do roku 2030 se pravděpodobně budou dále zvyšovat. Současná hodnota skrytého dluhu důchodového systému výrazně převyšuje 100 % HDP. Prvním krokem plánované důchodové reformy by byla úprava klíčových parametrů systému průběžného financování. Například zvažovaný posun k indexaci podle inflace by mohl opět zajistit vyrovnanou bilanci do roku 2006 a mírně stoupající přebytky v následujících letech, které by dosáhly dvou procent HDP v polovině dvacátých let 21. stol. Ale samo o sobě by odpovídající snížení náhradových poměrů nebylo dlouhodobě společensky udržitelné, pokud by k dispozici v krátké době nebyly další formy příjmů v důchodovém věku. Bylo by proto třeba vytvořit druhý pilíř penzijního zabezpečení, který by poskytoval další příjem v důchodovém věku tak, jak se váha systému průběžného financování bude postupně snižovat. Lze zvážit i další přístupy a čerpat při tom z řady reformních modelů zavedených v jiných členských zemích OECD. Klíčovým rysem jakéhokoli udržitelného systému je, že dostatečně motivuje starší pracovníky, aby s ohledem na prodlužování očekávané střední délky života zůstávali v zaměstnání déle. Česká republika má pro připravovanou reformu důchodového systému jistou rezervu, a to příjmy z privatizace, které by v několika dalších letech poskytly finanční „tlumič“. Podstatné ovšem je, aby tato rezerva byla využita k provedení skutečné reformy, a ne jen k dočasnému financování systému, který je z dlouhodobější perspektivy neudržitelný. Soubor: APCR2002.DOC

21


Jak může být i přes vzrůstající náklady zachována komplexní a vysoce kvalitní zdravotní péče? Systém zdravotního zabezpečení je založen na komplexním zdravotním pojištění pro veškeré obyvatelstvo, financovaném z veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast při hrazení zdravotní péče činí neobvykle malý (osm procent) podíl celkových výdajů na zdravotnictví. Tento systém napomohl dosáhnout významného zlepšení ve zdravotním stavu obyvatelstva od počátečních let transformačního procesu, a to tempem, které se (kromě Slovinska) nedá srovnat s žádnou jinou zemí v regionu. I přes nízký podíl spoluúčasti se až dosud dařilo udržet fiskální výdaje na relativně nízké úrovni. Ovšem navzdory nedávnému výraznému zvýšení zůstávají mzdy a ceny ve zdravotnickém sektoru ve srovnání se zbývajícími hospodářskými odvětvími stále nízké, což nelze dlouhodobě udržet. Spolu s těmito tlaky, přidáme-li k nim účinky stárnutí obyvatelstva a nových lékařských technologií, je třeba očekávat podstatné zvýšení nákladů na zdravotnictví. Při současné politice se předpokládá, že se deficit systému veřejného zdravotního pojištění značně zvýší. Řešení těchto naléhavých problémů bude vyžadovat jak zefektivnění poskytované zdravotní péče ve veřejném sektoru, tak i určité zvýšení úlohy soukromých plateb. Zkušenosti z ostatních zemí OECD ukazují, že to je možné bez omezení zásady všeobecného přístupu k nezbytné zdravotní péči. Klíčovým rysem systému zdravotní péče je neobyčejná hustota sítě zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění a rozsah hrazení léků, které jde daleko za průměr OECD. Kapacita zdravotní péče není ani plně využita, ani zcela zaměřena na nezbytnou lékařskou péči. Mnohé hrazené léky patří mezi volně prodejné výrobky, které si v mnoha jiných zemích OECD platí každý sám. Nezbytná péče by měla být definována úžeji a podle standardů, které jsou obvyklé ve vyspělých zemích OECD. Celkově byly zjištěny nadbytečné stávající kapacity v širokém spektru oblastí od lůžek akutní péče po ambulantní ordinace specialistů. V těchto oblastech připravuje v současné době česká vláda úpravy. Neexistuje jiná cesta než snížení počtu neefektivních zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění a před škrty ad hoc vynucenými krátkodobými rozpočtovými omezeními by se měla dát přednost koordinovanému přístupu. Zároveň dnes není nastaveno vhodné prostředí pro tržně zaměřené nemocnice a lékařské služby, které mohou být financovány z plateb uživatelů nebo soukromých pojistitelů. Aby byla zachována homogenita dodavatelské sítě a aby se uplatňovala formální spravedlnost přístupu (ačkoli v mnoha oblastech existuje „přídělový systém“, jež je někdy řešen pomocí nezákonných, ovšem účinných vedlejších plateb), byly tržní mechanismy v této oblasti omezeny přísněji než v mnohých zemích OECD. V důsledku toho se nevytvořil žádný trh pro doplňkové zdravotní pojištění. Trhy by tudíž měly nabízet nadstandardní výkony, reagovat na soukromé požadavky rozmanitých a komfortních služeb a také otevřít prostor pro zdravotnická zařízení a pro zdravotnické odborníky, kteří se stali nadbytečnými v oblasti financované z veřejného zdravotního pojištění. V takových okrajových oblastech by mělo být k dispozici soukromé pojištění, které může přispívat k žádoucímu zvýšení podílu spoluúčasti. Pomoci také může větší kontrola finančních zdrojů z veřejného zdravotního pojištění, např. v oblasti dlouhodobé péče a některých lékařských předpisů. Navíc by všeobecné zavedení soukromých příplatků (vhodným a společensky přijatelným způsobem) mělo být považováno za částečnou alternativu ke zvýšení zdrojů pro úhradu zdravotní péče. Avšak i v případě, že dojde k jistým úpravám ve využívání veřejného zdravotního pojištění a že se podaří zvýšit produktivitu v poskytování zdravotnických služeb, společenský a politický zájem zajistit vysoce kvalitní a všeobecně dostupnou zdravotní péči bude znamenat, že výdaje na Soubor: APCR2002.DOC

22


zdravotnictví v průběhu času porostou. Za uvedeným účelem bude nutné najít prostor k financování zdravotnictví i prostřednictvím rozpočtových úspor v jiných oblastech, což by bylo usnadněno ve střednědobém horizontu výdajovou kázní a vyšším hospodářským růstem. Jak může lepší podnikatelské prostředí zvýšit potenciální růst? Odhady potenciální míry hospodářského růstu - nacházející se v současné době mezi dvěma a půl a třemi procenty - ukazují jasné opožďování se vzhledem k ostatním zemím v regionu. Přestože tyto odhady vycházejí z různých metod, všechny dávají nízký potenciál do souvislosti s neefektivním využíváním vstupů. Tato anomálie, která udržela vysokou míru participace pracovní síly a vysokou míru zaměstnanosti, odráží rychlé tempo neefektivních průmyslových investic v prvním desetiletí transformačního procesu, za bankovnictví sponzorovaného státem a slabé správy a řízení společností a pomalý následný zánik neprosperujících firem. V důsledku toho je velká část pracovních sil využívána v podnicích a odvětvích, která nejsou dostatečně produktivní, aby obstála v domácí a zahraniční konkurenci. Tento problém bude narůstat tak jak bude narůstat rozvoj vysoce produktivního sektoru přímých zahraničních investic, který přispívá k dalšímu růstu reálných mezd a ke zhodnocení měny. Velikost „zranitelného“ průmyslového sektoru se odhaduje na pět až deset procent zaměstnanců; v důsledku zhoršující se konkurenceschopnosti může být tento podíl v současnosti i vyšší. Navzdory významnému impulsu přicházejícímu z rozvíjejícího se sektoru přímých zahraničních investic, kde se produktivita českých závodů blíží úrovním dosahovaným v domácích zemích investorů, zůstávají úroveň a míra růstu produktivity poměrně nízké. Budoucí výkonnost ekonomiky bude významnou měrou záviset na překonání vznikající duality v podnikatelském sektoru a na kvalitě a tempu vzájemného působení a stimulace produktivity mezi mezinárodními a domácími firmami. Restrukturalizace podniků bude ovlivněna mikroekonomickými a institucionálními podmínkami pro převzetí zahraničními společnostmi, pro „zeštíhlování“, fúze a slučování podniků, a to do té míry, do jaké tyto podmínky usnadní přesun lidských a finančních zdrojů k jejich lepšímu využití. Aby politici pomohli restrukturalizovaným firmám v růstu, měli by odstranit překážky pro kotování na burze a pro investování tím, že dále posílí důvěryhodnost dozoru nad finančním trhem, výkaznictvím a správou a řízením podniků. To napomůže překonat rozčarování veřejnosti z výsledků kuponové privatizace v devadesátých letech 20. století. Podnikatelské prostředí je závislé na transparentní legislativě a na kompetentní státní správě. Konkurzní řízení, zánik a přebírání neživotaschopných podniků jsou těžkopádné procesy, jež v současné době trvají příliš dlouho. Jak fyzický a pro společnosti specifický lidský kapitál, tak i další nehmotný majetek firem, které jsou v platební neschopnosti, je často uvězněn v bezvýchodné situaci s „opevněným“ vedením firmy. Zákon o konkursu a vyrovnání, od roku 1993 devatenáctkrát upravený, je soudní mocí často interpretován ve prospěch bývalého vedení firmy, velmi často z důvodů krátkodobé ochrany zaměstnanosti. Věřitelé a noví vlastníci jsou od obnovy neprosperujících firem odrazováni. Vybírají si a snaží se získat spíše firmy v likvidaci než podniky, u nichž proběhlo vyrovnání. V současné době se připravuje návrh nového zákona o bankrotech, který má za cíl vyjasnit a posílit práva a povinnosti všech stran v krizových firmách. Přijetí zákona by se mělo uspíšit a soudy by měly být vyškoleny a vybaveny tak, aby došlo k jeho rychlému provádění. Špatné (nonperforming) úvěry, které jsou v portfoliu České konsolidační agentury a které se týkají 7 000 nefinančních firem, 500 bytových a 600 malých zemědělských družstev a jež Soubor: APCR2002.DOC

23


pokrývají pohledávky s nominální hodnotou blížící se 15 % HDP, by měly být nadále prodávány tržním způsobem. Prvotní zkušenosti s počínajícími prodeji jsou povzbudivé, i přes zbytečně dlouhá zdržení při jejich uskutečňování; některé restrukturalizační aktivity byly spuštěny zjevně úspěšně. Pokud jde o korupci, stoupla snaha českých orgánů dostat co nejvíce případů k soudu, což velmi pravděpodobně zvýší povědomí veřejnosti a bude mít žádoucí účinek na pochybné praktiky. Jsou mzdy a pracovní smlouvy dostatečně pružné, aby usnadnily realokaci pracovních sil do produktivnějších odvětví? Vyjednávání o mzdě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v zásadě probíhá takovým způsobem, který odráží situaci ve firmě. Odvětvová jednání o mzdách s odbory, představujícími 30 % pracovní síly, vyúsťují v kolektivní smlouvy, které nejsou závazné pro podniky, jež nemají odborové organizace. Vláda však pravidelně využívá svého zákonem zaručeného práva rozšířit platnost těchto smluv na některá odvětví, jako je stavebnictví, textilní průmysl a kovovýroba, aby předešla mzdovému dumpingu. Tato politika má však zejména pro menší zranitelné firmy nepříznivé důsledky a brání přerozdělení pracovní síly do ziskovějších firem tím, že narušuje mzdové signály. Zákony a nařízení týkající se zaměstnanosti nejsou pružné a zvláště postupy upravující masové propouštění jsou příliš těžkopádné. Je třeba provést právní reformy, které by snížily výdaje na ochranu zaměstnanců a poskytly vhodný rámec pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou a pro práci na zkrácený úvazek. V současném ad hoc systému totiž hrozí, že zbavování se nadbytečných pracovníků, jak u zranitelných soukromých firem, tak i u státem vlastněných podniků s nadměrnou zaměstnaností, se stane příliš nákladným. Pracovníkům propuštěným pro nadbytečnost se nabízí jednak možnost odejít do předčasného důchodu (podmínky byly sice nedávno zpřísněny, stále je však lze považovat za velkorysé) anebo zajištění v podobě sociálních dávek. V široce zneužívaném systému nemocenského pojištění také stát uhrazuje část nadbytečných výdajů u upadajících firem. Obecně lze říci, že dávky nahrazující příjem jsou v systému sociální péče vysoké, zvláště u méně kvalifikovaných pracovníků a pracovníků s nízkými příjmy. Těchto transferů mohou využívat i osoby prvně vstoupivší na trh práce, což má špatný vliv na jejich pracovní motivaci. Na přehnaná očekávání a na vysokou horní hranici příspěvku v nezaměstnanosti ukazuje také zvyšující se rozdíl mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti (9,5 %) a mírou nezaměstnanosti zjištěnou metodou výběrového šetření (7 %), přičemž posledně uvedený údaj přesněji zachycuje nedobrovolnou nezaměstnanost. Široce rozšířené využívání registrovaných i neregistrovaných pracovníků z řad přistěhovalců, kteří údajně představují 2 - 4 % pracovní síly zahrnující méně kvalifikovaná pracovní místa, u nichž je oficiální nezaměstnanost vysoká, je dalším ukazatelem špatně fungujícího trhu práce. Lze také ve velké míře doložit nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po určitých kvalifikacích a nevyváženost regionálního trhu práce. Aby se snížil problém nezaměstnanosti, doporučuje se přejít od systému sociálních dávek založenému na pasivní podpoře s odejmutím dávek jako krajní možností uplatňování sankcí na systém dávek motivujících k práci. S ohledem na vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných jsou nezbytné zvláštní iniciativy, které by zaktivizovaly příjemce sociálních podpor. Slabé podněty k hledání zaměstnání je nutné posílit zpřísněným uplatnĕním zákonných požadavků. Motivace zaměstnavatelů směřující k najímání nových pracovních sil je oslabena nadměrně vysokými nemzdovými náklady na pracovní sílu. Česká republika více než ostatní země spoléhá na zdaňování mezd; odvody ze mzdy činí 17 % HDP a na Soubor: APCR2002.DOC

24


celkových daňových příjmech se podílejí 44 %. Nemzdové náklady představují asi jednu třetinu nákladů na méně kvalifikované pracovníky a pracovníky s nízkými příjmy, což snižuje poptávku po takových zaměstnancích, neboť dochází ke zkreslení poměru mezi jejich příjmy a požadovanou produktivitou práce, která by kryla náklady na práci. Proto jsou šance na opětovné zaměstnání pracovníků, kteří ztratili práci, značně oslabené, zvláště za současných konkurenčních tlaků. Kdyby nemzdové náklady na pracovní sílu byly nižší, a kdyby systém práce na částečný úvazek a práce na dobu určitou byl pružnější, mohla by se rozvinout větší poptávka po méně kvalifikované pracovní síle, a to i v oblasti služeb. Co lze učinit k překonání překážek v pohybu pracovní síly? Nedávná zpráva OECD a další mezinárodní srovnání ukazují, že výsledky českého systému primárního vzdělávání jsou dobré, nikoli však výborné, jak to ukazovala dřívější šetření zabývající se měřením tradičních dovedností. Avšak mnoho potřebných dovedností absolventů středních a vyšších odborných škol z hlediska pracovního trhu je neuspokojující, zvláště z pohledu nejnáročnějších částí sektoru přímých zahraničních investic, který vyžaduje ovládání cizích jazyků a počítačovou zručnost. Zvláště závažný se zdá být nedostatek kratších vzdělávacích programů univerzitního typu, stále totiž převládá nabídka dlouhých akademických programů na univerzitách. V důsledku nedostatečné kapacity je celkový počet studentů zapsaných na vysoké školy nízký i přes formálně volný přístup a veřejné financování stávajícího vysokoškolského systému. Proto je třeba zvýšit celkové investice a nabídnout větší různorodost ve vzdělávacím systému. Toho však lze dosáhnout pouze větším rozšířením placených vysokoškolských programů. Zásada rovného přístupu by mohla být zachována za pomoci státních stipendií a programu studentských půjček. Investiční pobídky jsou nepřímo úměrné hospodářské výkonnosti jednotlivých regionů a prospívají tak všem regionům s výjimkou Prahy, která se již těší vyššímu HDP na hlavu překračujícímu průměr v EU. Investice vyvolané pobídkami jsou proto nejvyšší v oblastech s nejnižšími příjmy. Zůstávají však dvě velké oblasti s trvale vysokou nezaměstnaností - Severní Čechy (Ústí) a Severní Morava (Ostrava) – zejména proto, že nedostatečná dopravní obslužnost odrazuje potenciální investory, a nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po určitých kvalifikacích snižuje zaměstnatelnost pracovní síly. Přetrvávající státní regulace nájemného udržovaného na nízkých úrovních, nepřihlížející k rozhodnutí Ústavního soudu, že regulované nájemné musí být založeno na tržních cenách, paralyzuje trh s nájemními byty. Tím je snížena mobilita pracovních sil, protože nájemníci v oblastech s vysokou nezaměstnaností nemohou najít cenově dostupné bydlení v lépe prosperujících regionech. Zkušenost ze zemí OECD praví, že pohyb pracovních sil se nezlepší, dokud nebude trhu s nájemními byty umožněno, aby začal náležitě fungovat. Proto by měla vláda buď zrušit regulaci nájemného, nebo vypracovat regulující mechanismus, který by byl slučitelný s tržními cenami v souladu se zásadami vymezenými Ústavním soudem. Programy zaměřené na rozvoj regionálních trhů práce by se měly soustředit na to, aby trhu práce poskytovaly pracovní síly s potřebnou kvalifikací. Jaké obtíže přetrvávají v českém hospodářství Otevřenost republiky pro přímé zahraniční investice je velmi pozitivní, zvláště vítaná je ochota plně zprivatizovat síťová odvětví. Vláda by však měla zabránit vzniku soukromých monopolů. Přes postupně se zlepšující fungování nezávislých regulátorů v energetice a v telekomunikacích zůstávají ceny energií a telekomunikačního spojení poměrně vysoké. Proto by se síťová odvětví měla co nejdříve zcela otevřít volné soutěži. Překážky pro rozšíření internetu, které jsou významné, zejména pokud se Soubor: APCR2002.DOC

25


jedná o ceny těchto služeb, by měly být odbourány zavedením časově neomezeného přístupu za rozumnou cenu a pravidly umožňujícími snadný vstup do odvětví a silnou konkurenci mezi poskytovateli internetových služeb. Veřejné výdaje na infrastrukturu zůstávají na úrovni kolísající mezi 3,0 a 3,5 % HDP, ale jsou zde silné známky alokační a technické neefektivnosti. Vládní důraz na výstavbu nových dálnic a železničních koridorů vedl k zanedbání péče o stávající sítě. Zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zdůrazňují systémové nedostatky včetně běžného porušování pravidel o veřejných zakázkách, špatného řízení projektu a chybného výběru priorit, což přispívá k přetrvávání regionálních bariér pohybu pracovních sil. Vláda přichází s prvními kroky systematického hodnocení výdajových programů a je odhodlána plně provést odpovídající doporučení Ekonomické zprávy o ČR za rok 2001. Měla by také zvážit zvláštní podněty NKÚ obsažené v nedávných zprávách o dopravní infrastruktuře, které by měly vyústit v lepší investice do infrastruktury při nižších nákladech. -----------------------------------------------------------------------------Další informace o zprávě OECD mohou poskytnout Rauf Gönenç, tel. (33-1) 45 24 94 04, (email: [email protected]) a Jaromir Cekota, tel. (33-1) 45 24 94 95 (e-mail: [email protected]).

pYn pYnpYnpYnpYn


26


2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1. Vývoj výroby vozidel Automobilový průmysl je nutno v tomto pohledu pojímat jako celek, tedy jako výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů, přípojných vozidel, skupin, dílů a příslušenství vozidel. Ze současné pozice tohoto oboru v rámci českého hospodářství jednoznačně vyplývá, že je prosperujícím a proexportním oborem, který má mimořádný význam pro české hospodářství a jeho zahraničně obchodní bilanci. Česká automobilová výroba, tak jako ve vyspělých zemích, ovlivňuje výrazným způsobem ekonomiku země, podílí se na příchodu zahraničních investorů a snižování nezaměstnanosti. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel pak do jisté míry ukazuje na vývoj hospodářské situace. Od r. 1989 do konce r. 2002 bylo v České republice vyrobeno 4 719 401 ks motorových vozidel. Rok 2002 znamenal v porovnání s rokem předchozím mírný pokles, když bylo vyrobeno 454 968 ks motorových vozidel (viz diagram č. 2.1.1.).

Výroba motorových vozidel v ČR r.1989 až 2002 (osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy) 500 000 450 000

459 357

454 968

414 778

404 656

400 000

470 589

374 674

343 391

380 212

350 000 300 000

280 173

244 411

250 000

248 144

230 130

223 267

190 651

200 000 150 000 100 000 50 000 0

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.1.

V uvedeném období se z pohledu počtu vyráběných kusů změnila zásadním způsobem struktura výroby vozidel v ČR, tedy podíly jednotlivých druhů vozidel na celkové produkci. Jestliže ještě v roce 1989 činil podíl výroby osobních automobilů (vyjádřeno počtem kusů) na celkové výrobě vozidel v České republice (včetně výroby přípojných vozidel) jen 43,93 % (viz diagram č. 2.1.2.), pak v roce 2002 dosáhl hodnoty 96,62 % (viz diagram č. 2.1.3.). Stav za 1. čtvrtletí 2003 zachycuje diagram č. 2.1.4. Došlo tedy ke značnému poklesu podílu výroby motocyklů a výroby nákladních vozů. Relativně menší pokles byl zaznamenán u výroby autobusů. Bohužel ve výrobě nákladních vozů a motocyklů se jedná i o značný absolutní pokles (viz dále tabulka č. 2.1.1.).


27


STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 1989

- přípojná vozidla O3 a O4 2,66%

- motocykly a mopedy 40,15%

- autobusy (M2+M3) 0,77%

- osobní (M1) 43,93% - nákladní N2+N3 - užitková kat. N1 12,25% 0,24%

Diagram č. 2.1.2.

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL v roce 2002

- nákladní N2+N3 0,61%


- užitková kat. N1 0,26%

- motocykly a mopedy 1,73% - přípojná vozidla O3 a O4 0,39%

- osobní (M1) 96,62%

Diagram č. 2.1.3.

STRUKTURA VÝROBY VOZIDEL za 1.-3. měsíc 2003

- nákladní N2+N3 0,60%


- užitková kat. N1 0,17%

- motocykly a mopedy 1,12%

- přípojná vozidla O3 a O4 0,37%

- osobní (M1) 97,38%

Diagram č. 2.1.4.

Dominantní postavení v domácí výrobě vozidel tedy jednoznačně získala výroba osobních automobilů. Důležitý podíl na celkovém objemu produkce firem Sdružení automobilového průmyslu však získala výroba skupin, dílů a příslušenství vozidel (viz dále bod 2.2. této kapitoly). Soubor: APCR2002.DOC

28


Tabulka č. 2.1.1.

Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok 1993

osobní

užitková

nákladní

autobusy motocykly přípojná

(M1)

(N1)

(N2, N3)

(M2, M3)

199 602

20 216

(L)

8 518

917

18 891

CELKEM

(O3, O4) 835

248 979

1994

152 509

21 257

5 423

1 012

10 450

765

191 416

1995

193 297

15 497

6 676

944

6 853

620

223 887

1996

240 053

23 537

7 160

1 276

8 147

1 015

281 188

1997

321 077

37 548

8 764

1 092

6 193

1 337

376 011

1998

368 527

35 766

5 434

1 240

3 811

1 989

416 767

1999

348 490

23 057

3 007

1 269

4 389

1 544

381 756

2000

428 224

22 771

3 073

1 424

3 865

1 309

460 666

2001

456 927

4 070

2 718

1 566

5 308

1 635

472 224

441 312

1 195

2 769

1 812

7 880

1 768

456 736

CELKEM

2002

3 150 018

204 914

53 542

12 552

75 787

12 817

3 509 630

% z celku

89,75%

5,84%

1,53%

0,36%

2,16%

0,37%

100,00%

1.Q. 2003 112 365 201 690 412 1 291 428 115 387 výhled 2003 */ 458 630 700 3 541 1 801 8 150 1 815 474 637 */ Odhad podle výsledků 1. čtvrtletí 2003 a poměru produkce za 1. čtvrtletí k celkovým výsledkům v roce 2002

Do roku 2002 vstoupil automobilový průmysl opět s rostoucím objemem výroby a růstem řady ekonomických ukazatelů oproti předchozímu roku, ve výrobě vozidel celkem byl index 2001/2000 rovněž pozitivní (k poklesu došlo pouze u výroby malých užitkových vozidel a nákladních vozů). V roce 2002 však došlo k dalšímu poklesu produkce u malých užitkových vozidel, ale po několika letech růstu i u osobních automobilů. To ovlivnilo rozhodujícím způsobem i celkový počet v ČR vyrobených vozidel. U výroby autobusů, motocyklů, přípojných vozidel i nákladních vozů byl oproti roku 2001 naopak zaznamenán nárůst produkce, nejvýraznější byl přitom u autobusů a motocyklů. Dosažené počty vyrobených kusů vozidel a celkový objem produkce dosažený v roce 2002 přesto stále ukazují na pozici automobilového průmyslu České republiky jako růstového oboru národního hospodářství. Trendy výroby a uplatnění produkce (export a domácí prodej) v jednotlivých základních kategoriích vozidel jsou uvedeny v následujících diagramech (č. 2.1.5. až 2.1.10.).

Výroba a prodeje českých výrobců (osobní automobily - kat. M1)

458 630 500 000 456 927 441 312 450 000 428 224 400 000 368 527 348 490 321 077 350 000 300 000 240 053 250 000 199 602 193 297 200 000 152 509 150 000 100 000 50 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 výhled 2003

export

tuzemský prodej

výroba

Diagram č. 2.1.5. Soubor: APCR2002.DOC

29


Výroba a prodeje českých výrobců (malá užitková vozidla - kat. N1) 40 000

35 766

37 548

35 000 30 000 25 000

20 216

23 537

21 257

20 000

23 057

22 771

15 497

15 000 10 000 4 070

5 000

1 195

700

2002

výhled 2003

0 1993

1994

export

1995

1996

tuzem ský prodej

1997

1998

1999

2000

2001

výroba

Pokles výroby dán ukončením výroby užitkových verzí ŠKODA FELICIA v 1.polovině roku 2001, výroba užitkové verze Fabia Praktik v letech 2002 a 2003 je omezená.

Diagram č. 2.1.6.

Výroba a prodeje českých výrobců (nákladní automobily - kat. N2 a N3, včetně tahačů)

12 000 10 000

8 764

8 518

8 000

6 676

7 160

5 423

6 000

5 434

4 000

3 541

3 007

3 073

2 718

2 769

1999

2000

2001

2002

výhled 2003

1 812

1 801

2002

výhled 2003

2 000 0 1993

1994

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

1998

výroba

Diagram č. 2.1.7.

Výroba a prodeje českých výrobců 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

(autobusy - kat. M2 a M3)

1 276 917

1993

export

1 012

944

1994

1995

1996

tuzemský prodej

1 240

1 269

1998

1999

1 424

1 566

1 092

1997

2000

2001

výroba


30


Výroba a prodeje českých výrobců (motocykly a mopedy celkem - kat. L)

25 000 20 000

18 891

15 000 10 450 10 000

6 853

8 147

6 193

5 000

3 811

4 389

3 865

1998

1999

2000

7 880

8 150

2002

výhled 2003

1 768

1 815

2002

výhle d 2003

5 308

0 1993

1994

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

2001

výroba

Diagram č. 2.1.9.

Výroba a prodeje českých výrobců (přívěsy a návěsy - kat. O3 a O4)

2500

1 989

2000 1 337

1500 1000

1 635

1 544 1 309

1 015

835

765

1993

1994

620

500 0

export

1995

1996

1997

tuzemský prodej

1998

1999

2000

2001

výroba

Diagram č. 2.1.10.

Následující diagramy (č. 2.1.11. až 2.1.19.) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2002 u rozhodujících domácích výrobců ve všech základních kategoriích. Ačkoliv dominantní výroba osobních automobilů (včetně užitkových vozidel) byla nižší než v roce 2001, je třeba jako pozitivní skutečnost vidět, že se podařilo zastavit pokles výroby nákladních vozidel a dále pak, že nastal poměrně velký vzrůst výroby autobusů a motocyklů. Výroba přípojných vozidel (kat. O3+O4) od roku 2000 rovněž trvale mírně roste. V samostatně vydávané publikaci „S STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ - 2002“ jsou uvedeny detailnější údaje (typy, modely) za dané období (1998 až 2002) a to za všechny výrobce, kteří v této časové periodě vykázali produkci (včetně těch, kde byla výroba ukončena).

REPUBLIKY 1998


31


13

ŠKODA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2002 (ks) ŠKODA - Production, Cars, 1993 - 2002 (pcs)

500 000

428 206

450 000

368 508

400 000 300 000 250 000

441 308

348 477

321 034

350 000

456 905

239 992 199 396

200 000

193 163 152 329

150 000 100 000 50 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.11.

16

ŠKODA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks) ŠKODA - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs)

50 000 45 000

36 136

40 000

35 007

35 000 30 000 25 000

20 216

23 201

21 257

20 000

22 692

22 705

15 116

15 000 10 000

3 981

5 000

1 161

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.12.

23

AVIA / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2002 (ks)

AVIA / DAEWOO AVIA - Production, CVs, 1993 - 2002 (pcs)

6 000 5 000

5 404 4 540

4 369 3 881

4 000

3 539

3 327

3 000

1 606

2 000

1 174

1 101

968

2000

2001

2002

1 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999


32


24

TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2002 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2002 (pcs)

3 500 3 000

2 966 2 592

2 500

1 837

2 000

1 804

1 500

1 686

1 473

1 358

1 551

1 761

1 209

1 000 500 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.14.

28

KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2002 (ks) KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2002 (pcs) 1 549

1 600 1 400

1 167

1 200 1 000

892

997

1 145

1 155

1998

1999

1 253

1 317

975

897

800 600 400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.15. SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1993 - 2002 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1993 - 2002 (pcs) 250

218 193

200 150

115

100

72

68

71

1996

1997

1998

84

31

50

4 0 1993

1994

1995

1999

2000

2001

2002


33


33 12 000 10 000

JAWA / JAWA Moto - Výroba, motocykly, 1993 - 2002 (ks) JAWA / JAWA Moto - Production, Motorcycles, 1993 - 2002 (pcs) 9 747 7 760

8 000 6 000

5 175

4 328 3 089

4 000

3 666 2 799

2 875

3 439

3 720

1999

2000

2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

2001

2002

Diagram č. 2.1.17. BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2002 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2002 (pcs)

829

900 800

695

700

577

600 500 400 300

250

200

269 182

191

226

1994

1995

1996

185

210

100 0 1993

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.18.

40

PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2002 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2002 (pcs)

800

745

600 500

490

535

657

654

700

710

724

2001

2002

522

523 423

400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Diagram č. 2.1.19.

Pro úplnost tohoto materiálu je v následujících diagramech (č. 2.1.20. až 2.1.39.) znázorněn přehled o výrobě dalších českých výrobců vozidel (a to včetně těch, kteří již výrobu v ČR ukončili v předchozích letech nebo ji jako výrobu v ČR nevykazují). Soubor: APCR2002.DOC

34


OSOBNÍ AUTOMOBILY TATRA - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2002 (ks) TATRA - Production, Cars, 1993 - 2002 (pcs) 120

100 100

73

80 60

48

52

40

23

20

3

1

1998

1999

0 1993

1994

1995

1996

1997

2000

2001

2002

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.20. MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2002 (ks) MTX - Production, Cars, 1993 - 2002 (pcs) 100 80

66

63

60

33

40

14

20

12

3

4

3

1999

2000

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.21. MALÁ UŽITKOVÁ kat. N1 BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks)

BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs) 136

136

140 120 100 80

62

60

46

50

40 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.


35


LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks)

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs) 1 250

1 100

1 000 750

531 500

215

250 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba v ČR ukončena.

Diagram č. 2.1.23.

19

MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs)

240

218 212

200 160

121

120

82 80

54

71 43

30

40 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.24.

20

JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs)

50 40 30

22

23

20

18

10 10

4

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.25.


36


DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs) 150 125

86

100 75

72 35

50

6

25 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.26.

22

GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2002 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1993 - 2002 (pcs)

25

20

18

20 15 10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.27.

NÁKLADNÍ VOZY kat. N2, N3

26

PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2002 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1993 - 2002 (pcs) 92

100 80

73 58

60

54

57 47

40

40

23 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.28.


37


LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2002 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2002 (pcs) 1 200

1 012

1 000

803 800

675

718 560

600

309

400

138

200

156 19

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.29. ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2002 (ks) ROSS - Production, CVs, 1993 - 2002 (pcs) 250

211

200

135

132

150 100

63

50

21

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.30. AUTOBUSY

30

KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1993 - 2002 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1993 - 2002 (pcs)

100 80 60

36

40 20

7

15

25

24

1997

1998

50

51

2000

2001

45

30

0 1993

1994

1995

1996

1999

2002


38


31 40

OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 2002 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 2002 (pcs) 25 4

20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.32.

32

ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1993 - 2002 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1993 - 2002 (pcs)

40

24

20

6

5

2000

2001

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.33. MOTOCYKLY a MOPEDY DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1993 - 2002 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1993 - 2002 (pcs) 1 497

1 606

1 500 1 000 500 0 1993

1994

1995

1996

1997

746

726

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.34.

35

PRAGA - Výroba, motocykly, 1993 - 2002 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1993 - 2002 (pcs)

200 150 100 50 0

64

1993

1994

1995

1996

1997

1998

113

92

73

83

1999

2000

2001

2002

53

60

37

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.35.

36

STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1993 - 2002 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1993 - 2002 (pcs) 300

300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

126

111

1998

1999

Výroba ukončena.


39


37

ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 2002 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 2002 (pcs) 9 144

6 122

9 000 6 000 3 000 0 1993

1994

3 764

2 984

1995

1996

1 488 1997

1998

1999

2000

2001

2002

Výroba ukončena.

Diagram č. 2.1.37. PŘÍPOJNÁ VOZIDLA KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2002 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2002 (pcs) 600

491

500 400

314

300

227

200

95

48

100

6

44

1995

1996

0 1993

1994

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Od roku 2000 není výroba v ČR vykazována.

Diagram č. 2.1.38. SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2002 (ks) SCHWARZMÜLLER - Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2002 (pcs) 834

900 800

656

700 600

467

500 400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.1.39.

Vzhledem k tomu, že souhrnné údaje o výrobě přípojných vozidel kategorie O1 a O2 v ČR nejsou v potřebné míře k dispozici (údaje jsou pouze za jednu členskou firmu Sdružení AP), nejsou do tohoto materiálu údaje o výrobě vozidel této kategorie v předchozí části zahrnuty do uvedených celkových čísel o výrobě vozidel. Jelikož se


40


však v případě firmy AGADOS (člen Sdružení AP) jedná o relativně vysoké počty, je v diagramu č. 2.1.40. uveden vývoj výroby jmenované firmy za uplynulých 5 let. AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2002 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2002 (pcs) 10 000

9 139

8 858

2000

2001

9 262

8 000

5 625

6 000

4 584

4 000 2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2002

Diagram č. 2.1.40.

Při zahrnutí výroby firmy AGADOS a započtení výroby nástaveb a účelových vozidel (celkem 1 398 ks za rok 2002), je pak struktura výroby vozidel v ČR za rok 2002 dána diagramem č. 2.1.41. (porovnej s diagramem č. 2.1.3). ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2002 CR - Vehicles Production Structure in Year 2002 M TC a M OPEDY / M otorcycle s and UŽITKOVÁ N1 / M ope ds LCVs 1,69% 0,26%

PŘÍPOJNÁ O3, O4 / Couple d Ve hicle s PŘÍPOJNÁ O1, O2 / 0,38% Traile rs for Cars 1,98% NÁSTAVBY / Supe rs tructure s 0,30%

AUTOBUSY / Bus e s 0,39% UŽITKOVÁ N2,N3 / CVs 0,59%

OSOBNÍ / Cars 94,42%

100% =

467 396 ks vozidel (pcs Vehicles)

Diagram č. 2.1.41.

Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek


41


2.2. Rozvoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Z provedených rozborů a podchycených trendů vyplývá, že na pozitivním vývoji českého automobilového průmyslu se stále větší měrou podílí jeho dodavatelský sektor. Tato část automobilového průmyslu vykazuje též značnou dynamiku růstu ve výrobě (vyjádřenou objemem tržeb) i exportu (viz porovnání objemů tržeb a exportu v letech 1997, 2000 a 2002 - diagramy č. 2.2.1. až č. 2.2.6.). V roce 2002 poprvé přesáhl podíl dodavatelů na celkových tržbách firem zapojených do Sdružení AP hranici 50 %.

VÝROBA (objem produkce) rok 1997 (100 % = 159 663,3 mil.Kč) d o d a v a te l é 33,06%

o s ta tn í 3 ,2 4 %

fin a lis té 6 3 ,6 9 %

Diagram č. 2.2.1.

rok 2000 (100 % = 272 900,9 mil.Kč) o s ta tn í 0 ,5 8 %

d o d a v a te l é 44,83%

fin a lis té 5 4 ,5 9 %

Diagram č. 2.2.2.

rok 2002 (100 % = 326 452,5 mil.Kč) o s ta tn í 0 ,3 4 %

fin a lis té 4 8 ,4 9 %

d o d a v a te lé 5 1 ,1 7 %

Nárůst tržeb 2002 / 1997: u dodavatelů dílů o 216,45 % u finálních výrobců o 55,64 % Diagram č. 2.2.3. Soubor: APCR2002.DOC

42


EXPORT rok 1997 (100% = 95 093,2 mil.Kč) dod a va te lé 23,01%

o s ta tn í 0 ,0 2 %

fin alisté 76,97%

Diagram č. 2.2.4.

rok 2000 (100% = 193 871,7 mil.Kč) d o d a va te lé 38,53%

fin alisté 61 ,46%

o s ta tn í 0 ,0 1 %

Diagram č. 2.2.5.

rok 2002 (100% = 239 560,0 mil.Kč) finalisté 59,90%

dodavatelé 40,09%

Nárůst exportu 2002 / 1997:

ostatní 0,01%

u dodavatelů dílů o 409,97 % u finálních výrobců o 74,81 %

Diagram č. 2.2.6.


43


Ještě lépe je rozdílná dynamika růstu výroby a exportu v dodavatelském sektoru a u výrobců finálních vozidel vidět z diagramu č. 2.2.7. (porovnání růstu tržeb od roku 1997 do roku 2002 mezi finálními výrobci vozidel a dodavateli dílů) a č. 2.2.8. (stejné porovnání v oblasti exportu). Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 - 2002 (rok 1997 = 100%)

350%

316,45%

300%

273,87% 231,78%

250%

190,92%

200%

131,86%

150%

146,48%

156,63%

155,64%

115,36%

113,88% 100%

1997

1998

1999

finalisté

2000

2001

2002

dodavatelé

Diagram č. 2.2.7.

Porovnání dynamiky vývozu 1997 - 2002 (rok 1997 = 100%)

550% 500%

509,97%

450% 400%

407,09%

350% c

300% 250%

341,42%

270,12%

200%

141,39%

150%

162,80%

181,79%

174,81%

130,10%

124,19%

100%

1997

1998

1999

finalisté

2000

2001

2002

dodavatelé

Diagram č. 2.2.8.

Rozdílnost vývoje mezi finálními výrobci vozidel a dodavatelským sektorem automobilového průmyslu je možno dokumentovat též na vývoji meziročního indexu růstu tržeb (tabulka č. 2.2.1. resp. diagram č. 2.2.9. a 2.2.10.). Tabulka č. 2.2.1. Vývoj tržeb 1997 mil. Kč dodavatelé finalisté

1998 mil. Kč

1999 mil. Kč

2000 mil. Kč

2001 mil. Kč

2002 mil. Kč

indexy růstu / poklesu 98/97 99/98 00/99 01/00 02/01

52 787,8 69 604,6 100 779,2 122 350,1 144 569,8 167 046,6 1,32 1,45 1,21 1,18 101 697,1 115 816,3 117 322,1 148 969,0 159 384,3 158 285,0 1,14 1,01 1,27 1,07


44

1,16 0,99


Meziroční indexy růstu tržeb v letech 1998 až 2002 50% 44,79% 40% 31,86%

30%

26,97%

20%

21,40%

13,88%

18,16%

10%

15,55%

6,99% 1,30%

0% 1998/1997

-0,69%

1999/1998

2000/1999

2001/2000

2002/2001

-10%

dodavatelé

finalisté

Diagram č. 2.2.9.

Absolutní výše tržeb v letech 1997 až 2002

m il. Kč 180 000

159 384,30

167 046,56

148 969,00 150 000

158 285,02 115 816,30

120 000

117 322,10

144 569,80

101 697,10 122 350,10

90 000

100 779,20

60 000 30 000

69 604,60 52 787,80

0 1997

1998

dodavatelé

1999

2000

2001

2002

finalisté

Diagram č. 2.2.10.

Je patrné, že meziroční indexy růstu tržeb se v poslední době sice snižují, v porovnání 2002/2001 byla v souhrnu za finální výrobce zaznamenána dokonce záporná hodnota (v hodnotovém vyjádření došlo k poklesu o 1 099,28 mil. Kč). U skupiny dodavatelů však došlo v porovnání 2002/2001 v souhrnu k růstu tržeb absolutně o 22 476,76 mil. Kč, i když byl meziroční index růstu 2002/2001 nižší než v porovnání 2001/2000. Vzhledem k silnému proexportnímu zaměření českého automobilového průmyslu je obdobný vývoj jako v oblasti tržeb z průmyslové produkce i v oblasti vývozu (tabulka č. 2.2.2. resp. diagram č. 2.2.11. a 2.2.12.). Soubor: APCR2002.DOC

45


Tabulka č. 2.2.2. Vývoj exportu 1997 mil. Kč dodavatelé finalisté

1998 mil. Kč

1999 mil. Kč

2000 mil. Kč

2001 mil. Kč

2002 mil. Kč

indexy růstu / poklesu 98/97 99/98 00/99 01/00 02/01

21 880,9 30 939,6 59 100,4 74 698,8 89 077,3 111 565,6 1,41 1,91 1,26 1,19 73 193,2 90 907,0 95 224,4 119 153,5 133 065,3 127 949,2 1,24 1,05 1,25 1,12

1,25 0,96

Meziroční indexy růstu vývozu v letech 1998 až 2002 100% 91,02% 80% 60% 41,40%

40%

26,39% 24,20%

20%

25,25%

19,25% 25,13% 11,68%

4,75%

0% 1998/1997

-3,84%

1999/1998

2000/1999

2001/2000

2002/2001

-20%

dodavatelé

finalisté

Diagram č. 2.2.11.

Absolutní hodnoty vývozu v letech 1997 až 2002

m il. Kč

140 000

133 065,29

120 000

119 153,54

111 565,64

100 000 90 906,99

80 000

127 949,20

95 224,39

89 077,30 74 698,76

73 193,23

60 000

59 100,41

40 000 30 939,64

20 000

21 880,94

0 1997

1998

dodavatelé

1999

2000

2001

2002

finalisté

Diagram č. 2.2.12.

Z růstu podílu exportu na produkci automobilového průmyslu a rovněž z větší míry dynamiky dodavatelského sektoru vyplývá, že v řadě případů výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel dokázali nalézt uplatnění pro svou výrobu u odběratelů na dalších teritoriích a eliminovat tak snížení dodávek souvisejících s poklesem výroby nákladních vozidel a změnami dodavatelské struktury u domácí firmy ŠKODA AUTO, která má vazbu na náběh výroby nových typů vozidel. Soubor: APCR2002.DOC

46


Pro objektivnost je nutné dodat, že výše uvedené údaje a z nich vyplývající diagramy jsou do určité míry „poznamenány“ i rostoucí členskou základnou Sdružení AP právě ve skupině výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel. Už ale ten fakt, že pokračují investice do rozvoje výroby a budování dalších závodů na výrobu automobilových dílů, svědčí o rostoucím významu dodavatelského sektoru v automobilovém průmyslu ČR. Na druhou stranu je zřetelné, že finální výroba vozidel (zde se počet členů Sdružení AP prakticky nemění) byla v porovnání 2002/2001 poznamenána určitou stagnací výroby i exportu. Zpracoval: Ing. Šípek + Ing. Novák

2.3. Přehled firem zapojených do Sdružení AP (stav k 23.5.2003)

140 120 100

31.12.1990

37

41

31.12.1993

19

27

31.12.1992

14 27.6.1989

60 20

109

116

136

140

71

80 40

93

86

101

123

23.5.2003

160

1.1.2003

Počet firem z ČR zapojených do činnosti Sdružení AP

54

1.1.2002

1.1.2001

1.1.2000

31.12.1998

31.12.1997

31.12.1996

31.12.1995

31.12.1994

31.12.1991

0

s tav k datu

Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné dob ě zapojeny do činnosti Sdružení AP.

Diagram č. 2.3.1.

Divize finálních výrobců vozidel (14 firem – oproti 23.5. 2002 beze změny) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

AGADOS, spol. s r.o., Velké Meziříčí AVIA KAROSERIA BRNO a.s., Brno DAEWOO AVIA a.s., Praha JAWA MOTO s.r.o., Týnec nad Sázavou KAROSA a.s., Vysoké Mýto KÖGEL a.s., Choceň METACO BO.BR., Brandýs nad Labem

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

MTX s.r.o., Praha PANAV a.s., Senice PRAGA ENGINEERING s.r.o., Praha SOR LIBCHAVY s.r.o., Libchavy ŠKODA AUTO a.s., Mladá Boleslav TATRA a.s., Kopřivnice THT s.r.o., Polička

Některé firmy jsou současně i významnými výrobci dílů.

Divize účelových organizací (14 firem – oproti 23.5.2002 zvýšení o 2 firmy) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

AIRON TECHNIC, a.s., Hořice ABA a.s., Praha AUDATEX ČR a.s., Praha ČVUT v Praze FLEXIMA, s.r.o., Ústí n. Orlicí IBS expert s.r.o., Praha **/ LENAM s.r.o., Liberec MATADOR PRAHA s.r.o., Praha

9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

RICARDO CONSULTING ENGINEERS Ltd. SWELL, spol. s r.o., Lázně Bělohrad TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci ÚAMK s.r.o., Praha ÚVMV s.r.o., Praha VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně VŠE v Praze, Praha ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni

**/ Členství od 10/2002 pozastaveno. Soubor: APCR2002.DOC

47


Divize výrobců příslušenství (110 firem – oproti 23.5. 2002 zvýšení o 5 firem) A. RAYMOND Jablonec s.r.o. 2. ADACO a.s., Jindřichův Hradec 3. AKUMA a.s., Mladá Boleslav 4. ALMET a.s., Hradec Králové 5. ARVINMERITOR LVS Liberec a.s. 6. ASCI s.r.o., Jevíčko 7. AUTOPAL s.r.o., Nový Jičín 8. AXL a.s., Semily 9. BARUM CONTINENTAL s.r.o., Otrokovice 10. BENTELER ČR k.s., Stráž nad Nisou 11. BEHR CZECH, s.r.o., M. Hradiště 12. BOSAL ČR s.r.o., Brandýs nad Labem 13. BRANO GROUP a.s., Hradec nad Moravicí 14. BRISK TÁBOR a.s., Tábor 15. BROSE CZ s.r.o, Rožnov pod Radhoštěm 16. BTV plast, s.r.o., Jablonec nad Nisou 17. BUZULUK KOMÁROV a.s., Komárov 18. C.I.E.B. Kahovec s.r.o., Praha 19. COMINDUSTRIAL, s.r.o., Klášterec n. O. 20. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., Brno 21. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o., Jičín 22. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE, s.r.o. 23. ČZ STRAKONICE a.s., Strakonice 24. D PLAST – EFTEC, a.s. Zlín 25. DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o. 26. DRAKA KABELY, s.r.o., Velké Meziříčí 27. EBERSPÄCHER s.r.o., Praha 28. EDSCHA BOHEMIA s.r.o., Kamenice n/Lip. 29. ESSA CZECH, s.r.o., Úvaly 30. FEDERAL-MOGUL Friction Products a.s. 31. FEZKO a.s., Strakonice 32. GALVIA s.r.o., Třemošnice 33. GEMI CZECH, s.r.o., Hustopeče 34. GRUPO ANTOLIN BOHEMIA, a.s., Chrastava 35. GUMÁRNY ZUBŘÍ a.s., Zubří 36. GUMOTEX a.s., Břeclav 37. H.L.F. s.r.o., Hajnice 38. HANÁCKÉ ŽELEZÁRNY A PÉROVNY a.s. */ 39. HANHART Morkovice s.r.o. , Morkovice 40. HAPPICH PLZEŇ s.r.o., Plzeň 41. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. 42. HAYES LEMMERZ AUTOKOLA, a.s. 43. HEKRA Opava, spol. s r.o., Opava 44. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o., Mohelnice 45. HP-PELZER k.s., Plzeň 46. HPQ – Plast s.r.o., Český Dub 47. INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o. 48. JIHOSTROJ a.s., Velešín 1.


48

KAMAX s.r.o., Turnov 50. KARSIT s.r.o., Jaroměř 51. KASTEK UB, s.r.o. , Uherský Brod 52. KAUTEX TEXTRON BOHEMIA s.r.o. 53. KDYNIUM a.s., Kdyně 54. KES s.r.o., Vratimov 55. KIEKERT-CS s.r.o., Pardubice 56. KLEIN & BLAŽEK s.r.o., Štíty 57. KNORR-BREMSE s.r.o., Hejnice 58. KORAMO, a.s., Kolín 59. KOSTAL CR s.r.o., Hořovice 60. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM, a.s., Příbram 61. L.A.F., a.s., Liberec 62. LUCAS VARITY s.r.o., Jablonec n/N. 63. MAGNETON a.s., Kroměříž 64. MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o., Nová Ves 65. MARBO CZ a.s., Praha 66. MARS SVRATKA a.s., Svratka 67. METAL Ústí n.L., a.s., Trmice 68. METALIS NEJDEK s.r.o., Nejdek 69. METALPLAST Lipník nad Bečvou, a.s. 70. METAZ a.s., Týnec nad Sázavou 71. MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., Liberec 72. MONROE CZECHIA s.r.o., Hodkovice 73. MOTOR JIKOV a.s., Č. Budějovice 74. MOTOR JIKOV Tlaková slévárna a.s. 75. MOTORPAL a.s., Jihlava 76. MUBEA, s.r.o., Žebrák 77. NOVAK CV a.s., Chomutov 78. PAL International a.s., Praha 79. PEGUFORM BOHEMIA a.s., Liberec 80. PEKM Kabeltechnik s.r.o., Liberec 81. PÉROVNA HOSTIVAŘ spol. s r.o., Praha 82. PRAGA LOUNY, a.s., Louny 83. RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o. 84. RIETER CZ a.s., Ústí nad Orlicí 85. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 86. RUBENA a.s., Hradec Králové 87. SAFINA, a.s., Vestec 88. SAINT-GOBAIN SEKURIT ČR s.r.o. 89. SECO GROUP a.s., Jičín 90. SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o 91. SPLINTEX CZECH a.s., Bílina 92. SVA HOLÝŠOV a.s., Brno, závod Holýšov 93. TANEX, PLASTY a.s., Jaroměř 94. TEMAC a.s., Zvěřínek 95. TESLA BLATNÁ a.s, Blatná 96. TOMATEX OTROKOVICE, a.s. 49.


Divize výrobců příslušenství – pokračování 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103.

TRIBOS a.s., Brno TRW AUTOELEKTRONIKA s.r.o. TRW Carr s.r.o., Mladá Boleslav TRW-DAS a.s., Dačice TRW Volant a.s., Horní Počernice UNI CZ, a.s., Soběslav UNITOOLS CZ a.s., Valašské Meziříčí

104. 105. 106. 107. 108. 109. 110.

VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o. VDO ČR, s.r.o., Brandýs nad Labem VELVANA a.s., Velvary WAGON AUTOMOTIVE s.r.o. WESTFALIA METAL s.r.o. */ ZEVETA Bojkovice a.s. ZPV ROŽNOV, s.r.o.

*/ Požádáno o ukončení členství - bude ukončeno k 31.12.2003

Do činnosti Sdružení AP bylo v době zpracovávání tohoto materiálu zapojeno 140 firem z České republiky, které zahrnovaly prakticky celé spektrum činnosti automobilového průmyslu. Úvodní diagram č. 2.3.1. jen dokresluje ten fakt, že pokračuje zájem českých i zahraničních firem být členem profesního sdružení v oblasti automobilového průmyslu. Toto členství vychází ze zásad dobrovolnosti a nevylučuje ani tu možnost, že firmy s širším výrobním programem mohou být členem i jiného profesního sdružení (svazu, asociace apod.). Aktuální členská základna je tedy v současné době tvořena 134 firmami se statutem řádného člena a 5 organizací – vysoké školy (VOJENSKÁ AKADEMIE v Brně, TECHNICKÁ UNIVERZITA v Liberci, ČVUT v Praze, ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA v Plzni a VŠE v Praze) má postavení neplatícího člena. Jedna firma (IBS expert s.r.o.) má pozastavené členství. Z pohledu jednotlivých „divizí“ a počtu jejich členů zůstává s minimálním pohybem počet členů v Divizi finálních výrobců a v Divizi účelových organizací. Prakticky celý nárůst členské základny se v poslední době odehrává v Divizi výrobců příslušenství. Kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu je nadále „Združenie automobilového priemyslu Slovenskej republiky“, do jehož činnosti bylo v době zpracování tohoto materiálu zapojeno 136 subjektů ze SR, z toho: 51 výrobních firem; 11 účelových organizací; 4 bezpříspěvkoví členové - vysoké školy; 35 dovozců vozidel (Divize dovozců vozidel); 10 dovozců motocyklů (Divize dovozců motocyklů); 18 firem z oblasti prodeje a servisu (Cech prodejců a servisů vozidel); 6 kolektivních členů a 1 konsorcium. Mimo vlastní členskou základnu jsou v rámci pracovní skupiny Sdružení AP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI) zapojeny ještě další tři firmy (GEDAS, TELEDIN a BRAIN CZ). **************************** K výše uvedenému je ještě třeba podotknout, že počet firem, které ukončily své členství resp. kterým bylo členství ukončeno, je vzhledem k celkovému počtu firem Sdružení AP zanedbatelný. Pro ilustraci jsou změny v počtu firem zapojených do činnosti Sdružení AP v období roku 2001 až 2003 uvedeny v tabulce č. 2.3.1.


49


Tabulka č. 2.3.1. rok

rok 2001

FIRMA FORSCHNER, s.r.o., VALEO AUTOKLIMATIZACE s.r.o., SAFINA, a.s., KASTEK UB, spol. s r.o., UNITOOLS CZ a.s., VŠE v Praze, VSTUP 12 firem BTV plast, s.r.o., MARBO CZ a.s., AGADOS, spol. s r.o., COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČR s.r.o., LEONI CZECHIA s.r.o., HPQ – Plast s.r.o., KOVOHUTĚ Příbram a.s. UKONČENÍ ČLENSTVÍ AVIA Kutná Hora, a.s., HACAR a.s., PETER GFK spol. s r.o., 4 firmy ŠKODA Mnichovo Hradiště a.s.

rok 2002

rok 2003 (stav k 23.5.)

MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o., SWELL, spol. s r.o., ESSA VSTUP 14 firem CZECH, s.r.o., HEKRA, spol. s r.o., RECTICEL CZECH AUTOMOTIVE s.r.o., TOMATEX, a.s., INTIER AUTOMOTIVE SEATING, s.r.o., CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o., WESTFALIA Metal, s.r.o., DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., AIRON TECHNIC a.s., HAYES LEMMERZ ALUKOLA s.r.o., L.A.F. a.s. a UNI CZ a.s. FORSCHNER s.r.o. - členství ukončeno na základě žádosti firmy UKONČENÍ ČLENSTVÍ k 31.12.2002 1 firma Firmě IBS expert s.r.o. bylo členství v Sdružení AP od 10/2002 rozhodnutím Představenstva pozastaveno. VSTUP 5 firem FLEXIMA s.r.o., KORAMO a.s., PRAGA Louny a.s., BEHR CZECH s.r.o. a BROSE CZ s.r.o. Leoni Czechia s.r.o. - členství ukončeno k 31.3.2003 z důvodu UKONČENÍ ČLENSTVÍ ukončení provozu firmy v ČR) 3 firmy Hanácké železárny a pérovny a.s. a Westfalia Metal s.r.o. členství bude ukončeno na základě žádosti firem k datu 31.12.2003

Existuje celá řada dalších potencionálních členů Sdružení AP. Především se jedná o dosud nezapojené firmy uvedené v úvodu (viz tabulka č. 1.1.) a samozřejmě i další firmy. Sekretariát Sdružení AP má s těmito firmami dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (Adresář, Statistika) a zasílá jim dílčí podklady (těm, kteří poskytnou potřebné údaje). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby i stávající členové Sdružení AP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity Sdružení AP s cílem napomoci jejich začlenění do Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.4. Základní struktura členské základny Sdružení AP V následujícím přehledu je uvedena struktura členské základny Sdružení automobilového průmyslu jako celku a to z několika různých pohledů. Uvedená čísla jen názorně dokumentují a dle různých pohledů charakterizují firmy Sdružení AP. Podle právní formy tvoří členskou základnu Sdružení automobilového průmyslu dvě výrazné skupiny firem obvyklé v podnikání a to akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Ostatní formy, jako jsou komanditní společnost, organizační složka a jiné, jsou spíše výjimkou a vyskytují se většinou u firem se zahraničním partnerem (viz tabulka č. 2.4.1.).


50


Tabulka č. 2.4.1. Firmy Sdružení AP - dle právní formy právní forma firem počet % akciová společnost 63 46,0 spol. s r.o. 65 47,4 státní podnik ostatní 9 6,6 CELKEM : 137 100,0

základní jmění mil. Kč % 39 373,58 78,8 9 449,50 18,9 1 168,9 2,3 49 991,98 100,00

O tom, že Sdružení AP je organizací především výrobních firem svědčí jejich téměř devadesátiprocentní podíl na členské základně. Vedle finálních výrobců vozidel ji tvoří zejména výrobci automobilových skupin, dílů a příslušenství a to jak systémoví dodavatelé, tak i dodavatelé z „druhé i třetí řady“ viz tabulka č. 2.4.2.). Tabulka č. 2.4.2. Firmy Sdružení AP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 122 89,1 z toho: finalisté 14 10,2 výrobci dílů 108 78,9 - nevýrobní (účelové organizace) 15 10,9 z toho: obchodní 1 0,7 jiné 14 10,2 CELKEM : 137 100,0

základní jmění mil. Kč % 49 527,57 99,1 21 924,61 43,9 27 602,96 55,2 464.41 0,9 30,00 0,1 434,41 0,8 49 991,98 100,0

Další ze sledovaných parametrů - počet zaměstnanců - charakterizuje mimo jiné i „velikost“ firmy. Z tohoto stručného přehledu vyplývá, že členská základna Sdružení AP je tvořena v převážné míře firmami, ve kterých počet zaměstnanců nepřevyšuje 500 pracovníků (viz tabulka č. 2.4.3.). Tabulka č. 2.4.3. Firmy Sdružení AP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy firem (počet zaměstnanců) počet % - do 250 58 42,3 - od 250 do 500 36 26,3 - od 500 do 1 000 25 18,2 - od 1 000 do 5 000 16 11,6 - nad 5 000 2 1,6 CELKEM : 137 100,0

celkem zaměstnávají osob % 6 752 6,8 12 918 13,1 19 019 19,3 32 706 33,1 27 360 27,7 98 755 100,0

Důležitý je i pohled na strukturu automobilového průmyslu ČR z pohledu účasti zahraničního kapitálu (viz tabulka č. 2.4.4.). Tabulka č. 2.4.4. Firmy Sdružení AP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 6 42,8 z finalistů 21 077,5 96,1 z finalistů finalisté 57 52,8 z výr. dílů 15 055,5 54,5 z výr. dílů výrobci dílů 5 33,3 z účel. org. 250,0 53,8 z účel.org. nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 68 49,6 ze Sdružení AP 36 383,0 72,8 ze Sdružení AP Soubor: APCR2002.DOC

51


Výše uvedená základní struktura členské základny je v následujících kapitolách doplněna o další údaje – například z hlediska výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem, bližší charakteristiku složení zahraničního kapitálu z pohledu jednotlivých zemí atd. Zpracoval: Ing. Novák

2.5. Vlastnická struktura Jak bylo předesláno již v úvodní kapitole, je v této části detailněji rozebrána vlastnická struktura firem Sdružení AP, respektive její změny v průběhu posledních šesti let. Stále jsou z hlediska porovnatelnosti údajů dodržovány základní skupiny vlastníků, což ukazuje následující tabulka č. 2.5.1. Tabulka č. 2.5.1. Základní rozdělení vlastníků firem (období 1997 až 2002)

skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti (IPF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku (FNM) Zahraniční partner **) (ZP) „Ostatní“ vlastníci *) (OST) CELKEM

r.1997 r.1998 (mil.Kč) (mil.Kč) (%) (%) 2 966,17 1 775,2 6,2 3,9 2 745,71 2 382,4 5,7 5,2 498,74 305,4 1,0 0,7 21 065,75 23 163,2 44,0 50,6 20 580,22 18 111,7 43,0 39,6 47 856,59 45 737,9 100,0 100,0

základní jmění r.1999 r.2000 (mil.Kč) (mil.Kč) (%) (%) 845,4 421,8 1,8 0,9 1 743,2 837,6 3,8 1,8 24,5 316,1 0,1 0,7 25 363,1 31 883,8 55,1 68,0 18 032,0 13 415,1 39,2 28,6 46 008,2 46 874,4 100,0 100,0

r.2001 (mil.Kč) (%) 180,6 0,4 620,5 1,3 0,0 0,0 32 159,4 69,3 13 462,5 29,0 46 423,0 100,0

r.2002 (mil.Kč) (%) 874,7 1,7 1 046,7 2,1 0,0 0,0 33 730,7 67,5 14 339,9 28,7 49 992,0 100,0

*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4. jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.

Z údajů v tabulce názorně vyplývá postup a formování vlastnické struktury firem Sdružení AP prakticky do nynější podoby. Ani uvedené procentuální pohyby nic nemění na faktu, že automobilový průmysl v ČR má jasně definovanou a průhlednou vlastnickou strukturu. Změny v jednotlivých skupinách mají svůj racionální původ a to i v takových skupinách jako jsou držitelé investičních kuponů a „klasické“ investiční fondy vzniklé v rámci kupónové privatizace. Časový průběh změn ve složení vlastníků a z něj vyplývající postup privatizace v českém automobilovém průmyslu ukazuje dále diagram č. 2.5.1. Z tabulky č. 2.5.1. i z grafického znázornění průběhu privatizace (za období 1994 až 2002) je zřejmé, že dominující roli z hlediska podílů na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu mají nyní pouze dvě skupiny vlastníků a to: o zahraniční vlastník (podíl na základním jmění všech firem Sdružení AP 67,5 %); o vlastníci ve skupině „ostatní“ (podíl na základním jmění 28,7 %). Postup privatizace firem Sdružení AP je možné dále doplnit o následující fakta: • Automobilový průmysl zůstává pro zahraniční investory i nadále atraktivním odvětvím. Mimo elektrotechnický průmysl a oblast telekomunikací je odvětvím, kam směřuje největší podíl zahraničních investic. Potvrzuje to i skutečnost, že roste počet firem - členů, kteří mají zahraničního partnera a tím roste i zákonitě hodnota Soubor: APCR2002.DOC

52


podílu těchto firem na základním jmění firem Sdružení AP. V řadě případů se zvýšil procentní podíl zahraničního partnera v jednotlivých firmách, resp. došlo k navýšení základního jmění firmy. Z hlediska zahraničních vlastníků, kteří zaujímají významné místo mezi firmami s rozhodujícím podílem na sumarizovaném základním jmění podniků Sdružení automobilového průmyslu, je možno jmenovat firmy VW (prostřednictvím ŠKODA AUTO a.s. 33,4 %), CONTINENTAL + SEMPERIT (prostřednictvím BARUM CONTINENTAL s.r.o. 4,5 %), HAYES LEMMERZ W ERKE GMBH + HAYES LEMMERZ INTERNATIONAL (prostřednictvím HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s. 2,4 %) a IRISBUS (prostřednictvím KAROSA a.s. 2,1 %). V případě výrobců příslušenství nejsou většinou tak „podílově významní“ majitelé profilováni, protože daná česká firma, i když je vlastněná ze 100 % zahraničním partnerem, má v řadě případů formu společnosti s ručením omezeným, často s minimálním, zákonem stanoveným základním jměním. Ekonomické výsledky „společných“ podniků jsou uvedeny v následujících kapitolách a to i ve srovnání s firmami bez zahraniční spoluúčasti. • Zvláštní zmínku zasluhuje skupina vlastníků, která pod označením „ostatní vlastníci“ představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu. Do této kategorie jsou zařazeny firmy, které byly zprivatizované tuzemskými fyzickými osobami a to ve většině případů přímo managementem podniku. Charakter a změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak tím, že dochází k dalším odkupům podílů majetku od některých neprivátních fondů a jednak navýšením základního majetku, které provede již současný vlastník. • Změna trendu ve snižování podílu majetku vlastněného investičními fondy je dána změnou charakteru vlastníků a s tím i souvisejícím vstupem privátních fondů do jednotlivých firem Sdružení AP. Tyto fondy však nejsou společnostmi z počáteční éry privatizace, kdy se jednalo ve většině případů o dceřinné společnosti finančních domů s úzkým propojením s bankovním sektorem. Ani tento fakt však není v rozporu se skutečností konkrétní vlastnické struktury jednotlivých firem. • Ani změna v počtu členské základny v průběhu roku 2002 nezměnila nic na skutečnosti, že v držení FNM již není žádný majetek firem Sdružení AP . % základního jmění

Postup privatizace ve firmách Sdružení AP

100 90 80

"ostatní" vlastníci

70 60 50 40

zahraniční partner FNM

30 20 10

DIK IPF

0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.5.1.


53


Současná vlastnická struktura firem Sdružení automobilového průmyslu (podíly jednotlivých „druhů“ vlastníků na základním jmění k 31.12.2002) byla uvedena v úvodní kapitole a pro úplnost je zde uvedena znovu (diagram č. 2.5.2.). Podíly vlastníků firem Sdružení AP na hodnotě základního jmění Investiční fondy a společnosti 1,7%

DIK 2,1%

FNM 0,0%

Ostatní 28,7%


100% = 49 991,98 mil. Kč (základní jmění všech firem Sdružení AP)

Diagram č. 2.5.2. ---------------------------------------------------

Souhrnné „složení vlastníků“ dalších 7 firem automobilového průmyslu, které poskytly údaje pro zpracování tohoto materiálu, je pro informaci uvedeno v diagramu č. 2.5.2a.

Struktura vlastníků dalších 7 firem autoprůmyslu (k 31.12.2002) DIK 1,5%


Ostatní 61,2%

100 % = 2 604,43 mil. Kč (základní jmění dalších 7 firem) Diagram č. 2.5.2a.

Následující tabulky (č. 2.5.2. a č. 2.5.3.) doplňují předchozí údaje ještě o teritoriální pohled a to jednak z hlediska přehledu vlastníků firem Sdružení automobilového průmyslu podle země původu a jednak z přehledu jednotlivých zemí, jejichž firmy se podílí na základním jmění firem Sdružení automobilového průmyslu. Soubor: APCR2002.DOC

54


Tabulka č. 2.5.1. Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Jižní Korea Kanada Lucembursko Slovensko Španělsko Švédsko CELKEM Zahraniční partner celkem

Počet firem rok 2001 rok 2002 60 69 26 28 9 9 6 5 5 5 3 6 2 2 2 0 2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 123 137 63 68

Podíl na počtu firem v % rok 2001 rok 2002 48,8 50,4 21,1 20,4 7,3 6,6 4,9 3,6 4,1 3,6 2,4 4,4 1,6 1,5 1,6 0 1,6 1,5 0,8 0,7 0,8 1,5 0,8 0,7 0,8 0,7 0,8 1,5 0,8 0,7 0,8 1,5 0,8 0,7 100,0 100,0 51,2 49,6

Tabulka č. 2.5.2. Země Německo Česká republika USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Španělsko Jižní Korea Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Kanada Švédsko Slovensko Lucembursko ostatní CELKEM Σ zahraniční partner

základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2001 rok 2002 22 771,9 23 715,7 14 263,6 16 261,3 2 162,0 2 658,9 1 878,7 1 894,9 1 459,3 1 159,8 1 013,4 1 013,4 595,0 737,4 506,0 522,7 504,0 504,0 488,9 80,0 277,0 531,8 250,1 250,1 106,0 0,0 34,3 49,0 63,0 63,0 30,0 30,0 20,0 520,0

to je % ze ZJ všech firem Sdružení AP rok 2001 rok 2002 49,1 47,4 30,7 32,5 4,7 5,3 4,0 3,8 3,1 2,3 2,2 2,0 1,3 1,5 1,1 1,0 1,1 1,0 1,1 0,2 0,6 1,1 0,5 0,5 0,2 0,0 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 1,0

46 423,0

49 992,0

100,0

100,0

32 159,4

33 730,7

69,3

67,5

---------------------------------------------------

Z dalších 7 firem autoprůmyslu uvedlo podíly zahraničního partnera na základním jmění 5 firem (3 x Německo, 1x Holandsko a 1x Belgie). Soubor: APCR2002.DOC

55


Z celkového pohledu na údaje v této kapitole vyplývá, že pokud budeme i nadále registrovat výši základního jmění firem Sdružení automobilového průmyslu, tak její případné změny je možné očekávat pouze ve vazbě na změnu počtu firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu. Oscilující údaje hodnot základního jmění, zejména ve skupině fondů a DIKů, nejsou rozhodující pro celkovou situaci a vlastnickou strukturu firem Sdružení AP a dá se předpokládat, že v dominantním postavení a podílech obou hlavních skupin vlastníků na celkovém základním jmění, tj. firem se zahraniční majetkovou účastí a skupiny firem v kategorii „ostatní“, nedojde k zásadním změnám. Obdobně se dá předpokládat, že podíl firem se zahraniční účastí zřejmě dále poroste. Významný zůstává ten fakt, že členská základna je plně privátní a stát jako takový již nevykonává žádná vlastnická práva. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.6. Počty pracovníků 2.6.1. Souhrnné údaje Údaje z databázových listů mimo jiného ukázaly i na skutečnost, že automobilový průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Je to důsledek celkového rozvoje odvětví, přílivu zahraničních investic a v neposlední řadě i podcenění odvětví z hlediska nastaveného vzdělávacího systému. Ten ve své struktuře potlačuje význam zejména technických a odborných dělnických profesí. Protože uvedenému tempu vytváření pracovních příležitostí nestačí na trhu práce nabídka odpovídající kvalifikační struktury pracovníků, přistupují firmy k vlastnímu řešení a zejména k tomu, že pro řadu i odborných profesí využívají zahraniční pracovní síly. Tabulka č. 2.6.1. podává přehled o celkovém počtu pracovníků v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu a určitým způsobem i podporuje myšlenky potenciálu podniků automobilového průmyslu jako zdroje pracovních příležitostí uvedených v předchozím odstavci. Tabulka č. 2.6.1. Počty pracovníků ve firmách Sdružení AP od roku 1996 */ údaje za počet firem: 86

průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily * z toho účel. nástavby

- autobusy - motocykly - přípojná vozidla 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 3. Ostatní firmy Sdružení AP CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu Sdružení AP:

93

101

111

118

123

137

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

38 887 18 662 16 191

41 772 22 482 15 188

36 803 20 512 13 061

29 883 20 386 6 541

29 691 22 014 4 684 475 1 899 352 742 61 709 685 92 085

29 028 21 343 4 482 556 2 044 406 753 69 033 694 98 755

748

721

1 789

1 714

1 349

1 007

1 846 1 264 924 44 727 1 105 84 719

1 841 1 202 1 059 46 805 1 096 89 673

1 811 435 984 50 540 1 073 88 416

1 789 307 860 54 337 975 85 195

30 647 21 906 5 890 847 1 825 420 606 57 973 572 89 192

985

964

875

768

756

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2002 za 137 firem).

Zaměříme-li se na počty pracovníků v jednotlivých výrobních skupinách, tak můžeme konstatovat, že svým obsahem prakticky kopírují své postavení ve výrobě a na trhu. Stabilizovaný sektor výroby osobních automobilů a na druhé straně pokračující trend v poklesu počtu pracovníků v oblasti výroby nákladních automobilů. Soubor: APCR2002.DOC

56


Ten koresponduje s klesajícím podílem těchto výrobků na českém trhu. Udržení produktivity práce v přijatelných hranicích prakticky jiné řešení ani nenabízí. Růst počtu pracovníků v oblasti výroby příslušenství je dán jednak rozvojem tohoto odvětví, který je podporován i rostoucí aktivitou zahraničních firem na českém teritoriu a jednak i značným zájmem firem vyrábějících díly vozidel o vstup do Sdružení automobilového průmyslu. Jako mírně oscilující, ale prakticky konstantní, z hlediska počtu pracovníků, je možné charakterizovat skupiny výrobců přípojných vozidel, autobusů i motocyklů. Je samozřejmé, že mimo vlivy z hlediska vlastní výroby firem je celkový počet pracovníků v rámci Sdružení AP ovlivněn i změnou členské základny. Uvedené skutečnosti názorně ukazuje diagram č. 2.6.1.

Vývoj počtu pracovníků 2002

(rok 1996 až 2002) 70 000

1996

60 000 50 000

2002

1996

2002

1996

2002

10 000

1996

2002

20 000

1996

2002

30 000

1996

40 000

0 osobní autom obily

nákladní autom obily

autobusy

ostatní druhy vozidel

výrobci dílů

nevýrobní firm y

Digram č. 2.6.1.

Výsledná skladba firem Sdružení AP se promítá i do průměrného počtu pracovníků připadajících na jednu firmu. Převažující počet dodavatelských firem s relativně nižším počtem pracovníků tuto hodnotu meziročně dále snižuje až na hodnotu roku 2002, kdy činí průměrný počet zaměstnanců ve firmě, zapojené do Sdružení AP, 721 osob. Není cílem vytvářet pomocí tohoto materiálu imaginární průměrnou firmu Sdružení AP, ale domníváme se, že tento stav má svou určitou hranici danou optimální velikostí firmy v poměru k jejímu postavení na trhu a charakteru výroby. ---------------------------------------------------

V dalších 7 firmách automobilového průmyslu (vesměs výrobci dílů – dodavatelé) byl k 31.12.2002 celkový počet pracovníků 8 549 osob (to je průměr na firmu 1 221 osob, k 31.12.2001 to bylo 912 osob).

Významným hlediskem pro účast v různých programech a zejména v rozvojových programech určených pro malé a střední firmy je právě hledisko počtu zaměstnanců. Není to pochopitelně jediné kritérium, ale jedna z důležitých podmínek pro zařazení firmy do těchto programů. Limit, který je v tomto případě obecně stanoven, je Soubor: APCR2002.DOC

57


250 zaměstnanců. V této souvislosti je možné uvést, že z celkového počtu 137 firem Sdružení AP patří do kategorie malých a středních firem 58 podniků, což představuje 42,3 % členské základny. Při detailnějším členění se jedná o: -

15 firem s počtem zaměstnanců do 50ti osob; 43 firem s počtem zaměstnanců mezi 50ti až 250ti osobami.

V těchto firmách pracuje celkem 6 752 zaměstnanců, což je 6,83 % pracovníků firem zapojených do Sdružení AP. 2.6.2. Základní struktura pracovních sil Zaměříme-li se na vlastní strukturu pracovních sil firmy (v tomto případě je myšlen počet technicko-administrativních pracovníků „T“ a pracovníků dělnických profesí „D“), je tato skladba v rámci podniků Sdružení AP uvedena v následující tabulce č. 2.6.2. Tabulka č. 2.6.2.

Struktura pracovních sil v rámci firem Sdružení AP počet firem

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho: a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :

údaje za r. 2001 kategorie „D“

kategorie „T“

údaje za r.2002 kategorie „D“

kategorie „T“

změny 2002/2001 (%) kategorie „D“

kategorie „T“

14 2 4 3 4 2 2 108 59 16 33 15 6 9 137

19 861 14 806 3 056 376 542 1 184 273 52 526 28 459 9 479 14 588 32 7 25 72 419

9 413 6 630 1 728 199 212 715 128 14 273 7 508 2 648 4 117 640 324 316 24 326

19 723 14 675 2 903 365 535 1 326 284 54 272 29 647 9 522 15 103 29 7 22 74 024

9 304 6 668 1 579 191 218 718 121 14 762 7 845 2 796 4 121 665 366 299 24 731

-0,69 -0,88 -5,02 -3,03 -1,22 11,99 4,02 3,32 4,17 0,45 3,53 -9,38 0,00 -12,00 2,22

-1,16 0,57 -8,62 -4,02 2,93 0,42 -5,77 3,43 4,50 5,57 0,10 3,91 12,96 -5,38 1,66

7

5 781

1 254

7 178

1 371

24,17

9,33

---------------------------------------------------

dalších 7 firem autoprůmyslu

Pro zdravý chod firmy je ve vyspělých ekonomikách považován poměr těchto kategorií, tzn. poměr mezi počtem zaměstnanců zařazených do dělnických profesí k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti, na hodnotě vyšší než 3. V rámci celkového počtu zaměstnanců firem Sdružení AP dosahuje tento poměr v současné době hodnoty 2,99. Vývoj tohoto poměru v jednotlivých skupinách výrobců ukazuje názorně tabulka č. 2.6.3. Jak je z této tabulky zřejmé, dochází v rámci Sdružení AP postupně ke zlepšování daného podílu. V oblasti výrobců dílů přitom tento poměr přesahuje nyní hodnotu 3,5. Skupina účelových organizací zaujímá svým charakterem práce specifické postavení a podle tohoto kritéria nelze zřejmě tyto firmy hodnotit.


58


Tabulka č. 2.6.3. Vývoj podílu „D“ / „T“

poměr „D“ / „T“ skupina firem FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé) ÚČELOVÉ ORGANIZACE

1998

1999

2000

2001

2002

2,07

2,05

2,18

2,16

2,12

3,41

3,30

3,53

3,66

3,67

nehodnoceno

nehodnoceno

nehodnoceno

2,88

2,95

2,99

nehodnoceno nehodnoceno

CELKEM firmy Sdružení AP :

2,71

2,71

---------------------------------------------------

U dalších 7 hodnocených firem automobilového průmyslu přesáhl tento poměr v roce 2002 číslo 5 (za rok 2001 to bylo 4,61 a za rok 2002 již 5,24).

2.6.3. Regionální členění Z pohledu jednotlivých územně správních celků (nových krajů) je celkem zřejmé, jaká je lokalizace podniků automobilového průmyslu a s ní i související potenciální schopnost vytváření pracovních příležitostí. Z následující tabulky je evidentní, že nejvýznamnější „automobilovou“ lokalitou je Středočeský kraj, který je současně i sídlem domácího finálního výrobce Škoda Auto. Co do počtu firem mu „konkuruje“ sousední Liberecký kraj, kde se významnou měrou na jeho atraktivitě podílí přímé dálniční spojení s Mladou Boleslaví. Důvody logistiky jsou v tomto případě zcela zřejmé. Další významnou lokalitou je Jihočeský kraj, který je svou polohou příznivý pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní trh. Celkový přehled je uveden v tabulce č. 2.6.4. Tabulka č. 2.6.4. Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR kraj

počet osob

počet firem

Jihočeský

5 748

10

Jihomora vský

1 979

6

474

1

Karlovarský Královéhradecký

7 359

10

Libere cký

7 497

20

10 367

7

Olom oucký

1 964

5

Pardubický

4 785

8

Plzeňský

1 889

5

Hlavní mě sto Pra ha

10 048

18

Středoče ský

32 621

24

Úste cký

1 991

4

Vysočina

4 553

8

Zlínský

7 480

11

Mora vskosle zský

Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek


59


2.7. Průměrné mzdy Konkurenceschopnost českých výrobců je závislá na faktorech, jako jsou stabilita makroekonomického prostředí, zvyšování úrovně vzdělání, mobility pracovní síly a v neposlední řadě i na ceně pracovní síly, dané zejména hodinovými náklady na jednoho pracovníka. V českých podnicích je průměrná mzda na takové úrovni, že se v nákladovém vzorci jednotlivých firem zatím negativně nepromítá a přispívá tak svým způsobem k udržení konkurenceschopnosti odvětví. Na základě údajů získaných od firem zapojených do činnosti Sdružení AP jsou sice zpracovávány pravidelně pololetní údaje o průměrné výši mezd a počtu pracovníků a předávány v souhrnné podobě členské základně Sdružení AP, ale přes tuto skutečnost považujeme za důležité se o řadě z nich znovu zmínit. Kapitola je tedy zpracována na základě údajů, které byly firmami Sdružení AP předány se stavem k datu 31.12.2002. Průměrná mzda k tomuto datu (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla částky 17 505 Kč. V porovnání s rokem 2001 (průměr 16 805 Kč – zde nezahrnut vliv změny členské základny, viz poznámka pod čarou u tabulky č. 2.7.1.) vzrostla tato částka o 4,16 %. Přehled o vývoji průměrných mezd v jednotlivých základních skupinách firem od roku 1997 do roku 2002 dává tabulka č. 2.7.1. Tabulka č. 2.7.1. Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem Sdružení AP 93 101 111 118 123 137 r. 1997 r. 1998 r. 1999 r. 2000 r. 2001 r. 2002 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 13 292 14 916 17 571 18 646 19 660 19 909 z toho : - osobní automobily 15 787 17 497 19 697 20 352 21 001 21 155 - nákladní automobily 10 438 11 600 13 030 14 553 15 930 16 437 z toho účel. nástavby 12 194 10 387 10 935 12 269 13 443 13 887 - přívěsy a návěsy 12 258 12 867 12 860 14 457 15 958 17 007 - autobusy 10 195 12 008 13 376 14 421 16 149 17 050 - motocykly 8 955 9 479 10 815 11 456 12 199 12 568 VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) 10 932 12 184 13 248 14 649 15 399 16 460 z toho : - převážně mech. díly 10 536 11 655 12 605 14 204 15 128 16 069 - převážně elektr. díly 10 039 11 471 12 122 13 136 13 909 15 381 - ostatní, jiné 12 534 13 763 15 269 16 513 16 973 17 914 NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE 16 374 16 318 18 253 18 903 19 735 20 887 z toho: - obchodní, konzultační 15 735 15 409 17 736 17 791 20 702 21 636 - výzkumné, zkušební ap. 18 217 18 312 19 127 20 164 18 912 20 016 CELKEM za firmy Sdružení AP : 12 102 13 371 14 822 16 050 16 805 17 505 Poznámka: Uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP v daném roce. dalších 7 firem autoprůmyslu

16 503

17 279

Nad hodnotou průměrného nárůstu mezd Sdružení AP se pohybuje jako celek skupina výrobců příslušenství (+6,89 %, loňský index +5,1 %) a to prakticky v celé výrobní struktuře (výrobci mechanického a elektrického příslušenství). Finální výrobci vozidel vykázali (jako celek) meziroční nárůst průměrné mzdy v porovnání let 2002/2001 o 1,26 % (index 2001/2000 byl 5,43 %) s tím, že např. u výrobců osobních automobilů činil 0,73 % (při porovnání 2001/2000 byla tato hodnota +3,19 %). Nárůst přesahující „průměrnou“ hodnotu byl také u kategorie výrobců přípojných vozidel (+6,57 % proti 10,38 % v minulém srovnání) a výrobců autobusů (5,58 % oproti 11,98 % v období 2001/2000). Je vidět, že nárůsty mezd již nedosahují Soubor: APCR2002.DOC

60


takových hodnot jako v předcházejících obdobích. Jedním z faktorů, který tuto skutečnost ovlivňuje, je i zvyšování výchozí základny průměrné mzdy oproti předchozímu období. Ani při tomto tempu nárůstu průměrných mezd však u těchto skupin výrobců není dosaženo úrovně průměrné mzdy podniků Sdružení AP. Pokles nominální mzdy nebyl v žádné kategorii výrobců zaznamenán. Grafické vyjádření vývoje průměrných mezd v základních skupinách výrobců je v diagramu č. 2.7.1.

Vývoj průměrné měsíční mzdy

Kč

(rok 1997 až 2002)

22 000 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000

1997

1998

1999

2000

2001

výzkumné a zkušební organizace

výrobci autobusů

výrobci nákladních vozidel

výrobci osobních automobilů

výrobci dílů

účelové organizace celkem

finální výrobci celkem

0

2002

Diagram č. 2.7.1.

Z tohoto diagramu je patrné, že skončil strmý růst průměrných mezd a její meziroční změny jsou prakticky v relaci s mírou inflace. Zajímavé je z tohoto pohledu srovnání průměrných mezd podniků automobilového průmyslu s ostatními odvětvími národního hospodářství. V diagramu č. 2.7.2. jsou proto uvedeny průměrné mzdy za roky 2000, 2001 a 2002 a v diagramu č. 2.7.3. je pak jejich změna vyjádřená meziročními indexy. Celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách Sdružení AP a to společně s vývojem počtu pracovníků a průměrných mezd ve firmách od roku 1995 do roku 2002 jsou uvedeny v tabulce č. 2.7.2. Vyplacené mzdové prostředky resp. jejich nárůst mají přímou vazbu jednak na vlastní růst mezd a jednak i na výchozí členskou základnu. Tento fakt potvrzuje i porovnání údajů za stejné počty firem a tomu odpovídající počty pracovníků (jedná se o „spodní“ údaje ve sloupcích „1996“, „1997“, „1998“, „1999“, „2000“ a „2001“ tabulky č. 2.7.2.). Další v tomto bodě uvedené tabulky (č. 2.7.3. a č. 2.7..4.) dávají přehled o úrovni průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí a u tzv. technicko-administrativních pracovníků.


61


0

2001/2000


62 4,4

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost

7,0 7,9

10,3 9,4

Školství

13,7 12,7

13,7

14

10,1 10,5

10,6

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

Zdravotnictví, veterinární a soc. činnost

Školství

Veřejná správa, obrana, soc.poj.

Služby pro pod., výzkum, vývoj

Peněžnictví a pojišťovnictví

Doprava, pošty a telekomunikace

Pohostinství a ubytování

Obchod, opravy mot. vozidel

13 193 Kč

11 419 Kč

15 056 Kč

11 743 Kč

13 616 Kč

11 283 Kč

16 949 Kč

13 929 Kč

17 352 Kč

15 083 Kč

17 316 Kč

14 859 Kč

11 873 Kč

10 372 Kč

16 382 Kč

14 108 Kč

15 689 Kč

13 542 Kč

2000

(rok 2000 až 2002) 2001

31 541 Kč

25 630 Kč

20 002 Kč

17 137 Kč

14 890 Kč

13 169 Kč

18 815 Kč

16 637 Kč

11 636 Kč

30 000

Veřejná správa, obrana, soc.poj.

9,5

9,5

Stavebnictví

Výroba a rozvod el., plynu a vody

17 505 Kč 10 997 Kč

35 000

Služby pro pod., výzkum, vývoj

8,2

Peněžnictví a pojišťovnictví

2 8,1 8,0

8,2

12

Doprava, pošty a telekomunikace

3,2

6,0

7,1

7,7 8,3

Zpracovatelský průmysl

Dobývání nerostných surovin

Zemědělství lesnictví a rybolov

10 000

Pohostinství a ubytování

Obchod, opravy mot. vozidel

Stavebnictví

Výroba a rozvod el., plynu a vody

5,5

7,3

6,7 6,2

%

Zpracovatelský průmysl

Dobývání nerostných surovin

4 3,5

8,0

16 050 Kč

15 707 Kč

13 492 Kč

15 000

Sdružení AP

Česká republika

20 000

Zemědělství lesnictví a rybolov

8,5

25 000

Sdružení AP

6 4,7 4,2

8 7,3

10

Česká republika

Kč

Vývoj průměrné měsíční mzdy podle odvětví 2002

5 000

0

Diagram č. 2.7.2. Zpracováno z údajů ČSÚ

Indexy růstu průměrné měsíční mzdy podle odvětví

16

(porovnání 2001/2000 a 2002/2001)

2002/2001

Zpracováno z údajů ČSÚ

Diagram č. 2.7.3.


Tabulka č. 2.7.2. Vývoj počtu pracovníků a průměrných mezd rok údaje za (počet firem)

1995 71

počet pracovníků

82 051

meziroční změna (%)

+1,07

průměr. mzda */ (Kč/měs.)

8 653

meziroční změna (%)

+17,26

objem mezd za rok (v mld. Kč) meziroční změna (%)

8,520 +18,56

1996 86 93 84 719 86 377 +3,25

1997 93 101 89 673 92 415 +5,85 +3,82

1998 101 111 88 416 87 180 - 1,40 - 4,32

1999 111 118 85 195 86 097 -3,65 -2,28

2000 118 123 89 192 89 154 +4,69 +3,59

2001 123 137 92 085 96 745 +3,24 +3,29

2002 137

10 359 10 428 +19,72

12 102 12 034 +16,83 +16,05

13 371 13 575 +10,49 +11,11

14 822 14 861 +10,85 +9,19

16 050 15 920 +8,28 +8,00

16 805 16 711 +4,70 +5,56

17 505

10,247 10,809 +20,27

13,023 13,345 +27,09 +20,48

14,187 14,202 +8,94 +6,31

15,153 15,354 +6,81 +6,70

17,178 17,031 +13,36 +11,8

18,570 19,403 +8,10 +9,03

20,744

98755 +8,51 +2,07

+4,16 +4,75

+11,7 +6,9

Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách;

Tabulka č. 2.7.3. Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP :

počet 14 2 4 3 4 2 2 108 59 16 33 15 6 9 137

údaje za r. 2001 poč.prac. prům.mzda

19 861 14 806 3 056 376 542 1 184 273 52 526 28 459 9 479 14 588 32 7 25 72 419

16 849 17 967 13 529 11 417 12 998 14 503 11 216 13 426 13 297 12 348 14 381 12 205 17 034 10 853 14 365


19 723 14 675 2 903 365 535 1 326 284 54 272 29 647 9 522 15 103 29 7 22 74 024

16 856 17 879 13 693 11 825 13 610 15 054 10 868 14 281 14 000 13 277 15 465 14 121 19 752 12 329 14 967

změny 2002/2001 (%) poč.prac.

prům.mzda

-0,69 -0,88 -5,02 -3,03 -1,22 11,99 4,02 3,32 4,17 0,45 3,53 -9,38 0,00 -12,00 2,22

0,04 -0,49 1,21 3,58 4,71 3,80 -3,10 6,36 5,29 7,52 7,54 15,70 15,96 13,60 4,19

Tabulka č. 2.7.4. Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativních profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby c) přívěsy a návěsy d) autobusy e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ z toho : a) převážně mech.díly b) převážně elektr.díly c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE z toho:a) obchodní, služby ap. b) výzkumné, zkušební CELKEM Sdružení AP:


počet 14 2 4 3 4 2 2 108 59 16 33 15 6 9 137


9 413 6 630 1 728 199 212 715 128 14 273 7 508 2 648 4 117 640 324 316 24 326

24 930 27 973 16 638 17 098 24 009 18 876 14 723 21 918 20 482 22 129 24 402 20 265 20 348 20 180 23 040

63


9 304 6 668 1 579 191 218 718 121 14 762 7 845 2 796 4 121 665 366 299 24 731

26 531 28 547 21 477 17 797 26 119 20 738 16 603 23 480 22 220 23 747 25 698 21 393 21 759 20 944 24 572

změny 2002/2001 (%) poč.prac.

prům.mzda

-1,16 0,57 -8,62 -4,02 2,93 0,42 -5,77 3,43 4,50 5,57 0,10 3,91 12,96 -5,38 1,66

6,42 2,05 29,09 4,08 8,79 9,87 12,77 7,13 8,48 7,31 5,31 5,56 6,93 3,79 6,65


Průměrná mzda za rok 2002 u skupiny dělnických profesí byla (u firem Sdružení AP) na úrovni 60,91 % průměrné mzdy u pracovníků technicko-administrativních profesí. ---------------------------------------------------

U dalších 7 hodnocených firem automobilového průmyslu dosahuje průměrná výše mzdy u dělnických profesí (15 774 Kč) hodnoty 58,55 % průměrné mzdy pracovníků technickoadministrativních profesí (ta byla v průměru 26 940 Kč). Vypočteme-li zpětně průměrnou mzdu u těchto 7 firem z vykázaných platů „T“ a „D“, vychází zde průměrná mzda 17 564 Kč. Provedeme-li stejný výpočet u firem Sdružení automobilového průmyslu, vychází průměrná mzda na hodnotu 17 372 Kč.

Průměrná měsíční mzda podle krajů podává další zajímavý pohled. Z diagramu č. 2.7.4. vyplývá zřetelný rozdíl mezi úrovní průměrných mezd podniků Sdružení AP v daném regionu a průměrných mezd na území daného kraje. Toto srovnání má zřejmou vypovídací schopnost o postavení automobilového průmyslu a může v řadě případů pomoci odpovědět na otázku týkající se atraktivity a perspektivy odvětví v daném regionu.

10 000 Kč

19 024 Kč

16 934 Kč

15 540 Kč

13 402 Kč

14 502 Kč

15 339 Kč

15 779 Kč

18 424 Kč

14 090 Kč

11 360 Kč

15 000 Kč

13 731 Kč

20 000 Kč

14 762 Kč

25 000 Kč

19 577 Kč

17 927 Kč

Průměrná měsíční mzda podle krajů v roce 2002

20 570 Kč 16 009 Kč

14 481 Kč 15 322 Kč 13 975 Kč 14 655 Kč 14 473 Kč 14 223 Kč 13 965 Kč 14 597 Kč 13 841 Kč 13 787 Kč 15 284 Kč 14 246 Kč

5 000 Kč

průměrná mzda v kraji

Zlínský

Moravskoslezský

Olomoucký

Vysočina

Jihomoravský

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Hlavní město Praha

0 Kč

průměr u firem Sdružení AP v daném kraji

Diagram č. 2.7.4.

Ve většině případů je úroveň průměrné mzdy firem Sdružení AP, které jsou v regionu dislokovány, vyšší než je průměrná mzda daného regionu. Jako určité specifikum je přitom nutné chápat hlavní město Prahu, kde se do vyšší úrovně průměrných mezd významnou měrou promítá vysoká koncentrace ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru. Druhým protipólem jsou Středočeský, Liberecký a Zlínský kraj, kde jsou průměrné mzdy „autoprůmyslových“ firem značně nad regionálním průměrem. V tomto případě se na výši průměrné mzdy firem Sdružení AP projevuje vliv firem se zahraničním partnerem. Firmy se zahraničním partnerem vykazují obecně vyšší mzdy. Průměrná měsíční mzda u firem se zahraniční účastí, kterých bylo k 31.12.2002 v rámci Sdružení AP celkem 68, byla v roce 2002 na úrovni 19 132 Kč, což představuje nárůst proti roku Soubor: APCR2002.DOC

64


2001 o 3,59 %. Tempo růstu mezd se v těchto firmách oproti období 2001/2000 (kdy činilo + 3,4 %) téměř nezměnilo a je v porovnání s průměrným nárůstem mezd u firem Sdružení AP nižší o 0,57 % (ten v tomto výpočtu, tedy na stejný počet firem, činil + 4,16 %). U firem bez zahraničního partnera pak bylo dosaženo průměru 13 849 Kč s meziročním nárůstem 5,10 %, který je také oproti minulému období (index 2001/2000 činil + 5,07 %) prakticky na stejné úrovni. Je však o 0,94 % vyšší než činil uvedený průměr za všechny firmy Sdružení AP. Srovnání výše průměrných mezd firem Sdružení AP, které mají zahraničního partnera, s průměrnými mzdami firem bez podílu zahraničního partnera ukazuje tabulka č. 2.7.5., vývoj (meziroční nárůsty) u obou skupin pak tabulka č. 2.7.6. Tabulka č. 2.7.5. Průměrná mzda (Kč / měs.) 1999

2000

2001

Počet pracovníků

2002

1999

2000

2001

2002

CELKEM Sdružení AP

14 822 16 050 16 805 17 505

85 195

89 192

92 085

98 755

ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu Sdružení AP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

16 747 17 854 18 468 19 132 11 604 12 540 13 176 13 849

52 928 32 237 768 999 556

58 911 30 281 756 982 522

63 151 28 934 749 1010 474

68 338 30 417 721 1 005 441

Poznámka: Tato tabulka obsahuje údaje za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP k 31.12.2002 (to je za 137 firem).

Tabulka č. 2.7.6. Průměrná mzda (Kč / měs.) 1999 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

2000

2001

meziroční index 2000/1999

2002

16 747 17 854 18 468 19 132 11 604 12 540 13 176 13 849

1,066 1,080

2001/2000

2002/2001

1,034 1,051

1,036 1,051

Diference průměrných mezd mezi oběma skupinami firem je prakticky na konstantní úrovni a tempo přibližování jejich průměrných mezd je minimální. Dokládá to skutečnost, že v r. 1998 činila průměrná mzda ve firmách bez zahraničního partnera 70,2 % průměrné mzdy dosažené u firem se zahraniční účastí, v roce 2001 to bylo 71,3 % a v roce 2002 pak 72,4 %. Údaje jsou do značné míry ovlivněny výchozí základnou a různými počty pracovníků v uvedených skupinách firem. To se pak následně projevuje v celkových poměrových ukazatelích. Průměrné mzdy a míra inflace dávají základní pohled na růst (resp. pokles) reálných mezd. Porovnání procentuelních ročních přírůstků mezd firem Sdružení AP s meziroční mírou inflace názorně ukazuje diagram č. 2.7.5. Pro informaci a názornost je zde zachycen i index změny průměrných nominálních mezd ČR. Meziroční změna nominálních mezd podniků Sdružení AP vychází z ekonomických podmínek jednotlivých firem a jak bude dále ukázáno, má přesná pravidla a vazby na produktivitu práce. Z grafu mimo jiné vyplývá, že dochází postupně ke stabilizaci jejího růstu a zejména ve vazbě na meziroční míru inflace zabezpečuje i určitý reálný přírůstek mezd. Je předpoklad, že při udržení nízké míry inflace dojde i v příštích obdobích k udržení reálného meziročního růstu mezd v rozmezí 2 až 5 % a je málo pravděpodobné, že dojde k rozevření nůžek takovým způsobem jako v letech 1997/1996 a 1998/1998. Vývoj relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v souhrnu za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP byl již uveden v bodě 1.2.4. tohoto materiálu (viz diagram č. 1.2.7.). Soubor: APCR2002.DOC

65


Vývoj indexu průměrných mezd a inflace

% 18

míra inflace

16

růst mezd - Sdružení AP

14

růst mezd - ČR

12 10 8 6 4 2 0 1997/1996

1998/1997

1999/1998

2000/1999

2001/2000

2002/2001

Digram č. 2.7.5.

V diagramu č. 2.7.6. jsou ještě znázorněny průměrné mzdy podle velikosti firmy v přímém porovnání s průměrem za firmy Sdružení AP celkem a průměrem za ČR. Nejvyšší mzdy byly přitom zaznamenány „na okrajích“ spektra, tedy u firem do 50 zaměstnanců a nad 2 500 zaměstnanců.

Průměrná měsíční mzda podle velikosti firmy 25 000 Kč

21 917 Kč 19 854 Kč

20 000 Kč

17 505 Kč

15 902 Kč 16 339 Kč 15 851 Kč

15 707 Kč 15 000 Kč

14 330 Kč

15 796 Kč

10 000 Kč

nad 2500 pracovníků

do 2500 pracovníků



do 500 pracovníků

do 250 pracovníků

do 50 pracovníků

Sdružení AP celkem

0 Kč

Česká republika

5 000 Kč

firmy Sdružení AP

Diagram č. 2.7.6.


66


Při obecném zhodnocení údajů, obsažených v této kapitole, je možné učinit následující závěry: •

• • • • •

•

nadále se snižuje dynamika růstu průměrné mzdy a oproti období 2001/2000, kdy činila meziroční změna 4,7 %, je nižší o další 0,54 % a dosahuje úrovně 4,16 % (pro informaci je uvedeno, že index růstu 1999/1998, určený shodným způsobem, byl roven 10,85 %); růst nominálních mezd firem Sdružení AP, při meziroční míře inflace v roce 2002 1,9 %, zaručuje i růst reálné mzdy; přes skutečnost, že se zvyšuje diferencovaně úroveň průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a českých firem, zůstává prakticky konstantní její rozdíl; zkušenosti ukazují, že růst nominální mzdy v rozmezí cca 4 až 5 % je zřejmě přijatelný jak z pohledu ekonomiky firmy, tak i z pohledu zaměstnanců; růst produktivity práce a nízká míra inflace vytváří i při této hodnotě prostor pro růst reálné mzdy; relace mezi růstem výroby, růstem přidané hodnoty a platovými nárůsty v průměru za firmy zapojené do činnosti Sdružení AP - jak bylo zmíněno a znázorněno již v úvodní kapitole 1.2. (diagram č. 1.2.7.), byly pozitivně nastaveny a dochází k jejich postupné optimalizaci ve vazbě na vývoj ostatních ukazatelů; mzdová politika firem automobilového průmyslu je nutně i součástí personální strategie; její nevyváženost může vést ve svých důsledcích i k vynucenému snižování počtu zaměstnanců, ke snižování konkurenceschopnosti a v neposlední řadě ke ztrátě trhu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.8. Vývoj základních ekonomických ukazatelů Řada renomovaných analytiků předpovídala pro období roku 2002 krizi odvětví automobilového průmyslu v České republice. Tyto názory měly v řadě případů dopad na celkový pohled na obor automobilového průmyslu a působily negativně z hlediska úvěrové politiky řady finančních domů. Není účelem zakrývat dílčí problémy oboru, které se v celkovém souhrnu nemusí plně projevit. Údaje uvedené nejen v této kapitole však dokazují, že se český automobilový průmysl jako celek vyrovnal i s tak nepříznivými vlivy, jako byl dílčí pokles zahraniční poptávky na straně jedné a na druhé straně nevýhodný kurz české měny vůči měnám EUR a USD. Tyto faktory naopak aktivovaly ve firmách opatření vedoucí ke snižování nákladů a zvyšování produktivity práce vedoucí ve svých důsledcích k udržení konkurenceschopnosti. Toto pravidlo a postup platil obecně, tzn. jak pro firmy se zahraničním partnerem, tak i pro české firmy. Přehled o produkci firem Sdružení AP ve finančním vyjádření a členěný podle základních výrobních skupin ukazuje tabulka č. 2.8.1. Diagram č. 2.8.1. znázorňuje podíly objemu produkce podle základních skupin jednotlivých výrob a diagram č. 2.8.2. pak samostatně podíly v kategorii finálních výrobců.


67


Tabulka č. 2.8.1. VÝVOJ CELKOVÉ PRODUKCE FIREM SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1996

1997

1998

1999

2000

186 778,0 115 816,3 99 962,1 9 914,0 3943,5 1996,7 69 604,6 1 357,1

219 302,4 117 322,1 105 138,6 5 368,5 4 479,0 2 336,0 100 779,2 1 201,1

272 900,9 148 969,0 136 326,0 6 122,0 4 714,0 1 807,0 122 350,1 1581,8

2001

2002

objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) 113 211,6 - z toho: finální výrobci 66 645,1 z toho: osobní automobily 50 315,8 nákladní vozy 9 506,8 autobusy ostatní 6 822,5 výrobci příslušenství 41 349,3 účelové organizace 5 217,2

159 663,3 101 697,1 79 714,5 15 656,4 6 326,2 52 787,4 5 178,8

304 800,2 159 284,3 146 083,2 6 096,4 5 378,7 1 726,0 144 569,8 946,1

326 452,51 158 285,02 145 715,50 4 527,52 5 848,00 2 194,00 167 046,56 1 120,93

Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (rok 2002, firmy Sdružení AP - 100% = 326 452,51 mil.Kč) ostatní 1,0%

osobní automobily 44,6% nákladní vozy 1,4%

díly a příslušenství 51,2%

autobusy 1,8% Diagram č. 2.8.1.

Podíly jednotlivých skupin vozidel na objemu produkce (rok 2002, finální výrobci Sdružení AP - 100% = 158 285,02 mil. Kč)

nákladní vozy 2,9%

autobusy 3,7%

nástavby 0,2%

přípojná vozidla 0,9%

motocykly 0,2%

osobní automobily 92,1%


68


Pro doplnění finančních údajů finálních výrobců konkrétními počty vozidel je dále zařazena tabulka č. 2.8.2. s údaji o výrobě, domácím prodeji a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce). Přesto, že jsou to svým charakterem statistické údaje patřící do jiné kapitoly, jsou zde uvedeny z důvodu návaznosti na ekonomické údaje a provedená zhodnocení. Tabulka č. 2.8.2. POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2002/2001 r.2002

výroba r.2001 změna %

442 469 30 8 442 507 968 0

460 886 71 40 460 997 1 101 19

-4,0 -57,7 -80 -4,0 -12,1 ---

1 761 40 2 769 1 549 218 45 1 812

1 551 47 2 718 1 317 193 56 1 566

+13,5 -14,9 +1,9 +17,6 +12,9 -19,6 +15,7

CELKEM I : 447 088 465 281 FIRMY SDRUŽENÍ AP 447 005 465 095 to je % 99,98 99,96

-3,9 -3,9 + 0,02

Výrobce ŠKODA AUTO MAGMA Ostatní Σ Osobní+N1 DAEWOO AVIA ŠKODA Mn.Hr.

TATRA PRAGA Σ Nákladní KAROSA SOR Ostatní Σ Autobusy

r.2002

domácí prodej r.2001 změna %

r.2002

export r.2001

-2,3 -73,9 ---2,3 -2.6 ---

změna %

74 466 24 5 74 495 604 0

82 405 48 40 82 493 787 4

-9,6 -50 -87,5 -9,7 -23,3 ---

371 059 6 3 371 068 534 0

379 916 23 0 379 939 548 8

180 38 822 499 154 44 697

207 39 1 037 570 119 41 730

-13,0 -2,6 -20,7 -12,5 +29,4 7,3 -4,5

1 498 1 2 033 1 055 64 1 1 120

1 397 8 1 961 749 74 15 838

+7,2 -87,5 +3,7 +40,9 -13,5 -93,3

76 014 75 941 99,90

84 260 84 127 99,84

-9,8 374 212 382 738 -9,7 374 202 382 692 + 0,06 100,00 99,99

-2,2 -2,2 + 0,01

+33,7

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2002/2001 výrobce JAWA Moto PENTO PRAGA

výroba domácí prodej r. 2001 změna % r. 2002 r. 2001 změna % r. 2002 r. 2002 5 175 49,9 341 -14,4 7 760 292 7 468 60 -38,3 57 -47,4 37 30 0 73 +13,7 59 -25,4 83 44 27

5 308

FIRMY SDRUŽENÍ AP

7 880 7 843

5 248

to je %

99,53

98,87

CELKEM II :

+48,5

457

+49,5

366 336

400

+ 0,66

91,80

87,53

-19,9

export r.2001 změna % 4 834 54,5 0 --29 -6,9

4 863

-16,0

7 495 7 495

+54,1

4 863

+54,1

+ 4,28

100,00

100,00

+ 0,00

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2002/2001 výrobce

r. 2002

výroba r. 2001 změna %

METACO BO.BR

210

269

PANAV

724

SCHWARZMULLER

834

CELKEM O3 + O4:

1 768

AGADOS (O1+O2)

r. 2002

domácí prodej r. 2001 změna %

r. 2002

export r. 2001

změna %

-21,9

76

82

710

+1,9

482

656

+27,1

471

1 635

+8,1

1 029

9 262

8 858

+4,6

5 098

5 238

-2,7

4 164

3 616

+15,2

CELKEM III : 11 030 FIRMY SDRUŽENÍ AP 10 196

10 493 9 837

5,1 3,6

6 127 5 656

6 249 5 815

-2,0 -2,7

4 884 4 521

4 227 4 000

+15,5 +13,0

93,75

-1,31

92,31

93,05

-0,74

92,57

94,63

-2,06

to je %

92,44

-7,3

134

187

-28,3

495

-2,6

223

197

+13,2

434

+8,2

363

227

+ 59,9

1011

+1,8

720

611

+17,8

SOUHRN - POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU VŠECH KATEGORIÍ VOZIDEL 2002/2001 výroba r. 2002

r. 2001

CELKEM I+II+III : 465 998 481 082

domácí prodej změna %

r. 2002

r. 2001

export

změna %

r. 2002

r.2001

změna %

-3,1

82 507

90 966

-9,3

386 591

391 828

-1,3

FIRMY SDRUŽENÍ AP

465 044

480 180

-3,2

81 933

90 342

-9,3

386 218

391 555

-1,4

to je %

99,80

99,81

-0,02

99,30

99,31

-0,01

99,90

99,93

-0,03


69


Údaje o vyrobených a prodaných počtech vozidel mají při svém hodnocení mnohdy názornější vypovídací schopnost než tytéž údaje vyjádřené ve finančních jednotkách. Souhrnný přehled pak rovněž dokladuje, že podíl firem Sdružení AP ve výrobě vozidel v ČR, tuzemském prodeji i exportu je jasně dominantní. Celkový počet v ČR vyrobených vozidel všech kategorií (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + přípojná) v roce 2002 poklesl oproti roku 2001 o 3,1 %, (u firem zapojených do Sdružení AP o 3,2 %). Tuzemský prodej přitom poklesl o 9,3 % (u firem Sdružení AP stejná hodnota) a vývoz se snížil o 1,3 % (u firem Sdružení AP o 1,4 %). Vlivy (podíly) jednotlivých výrobců na tento pokles jsou přitom rozdílné. V této souvislosti je možné konstatovat: Ve skupině výrobců osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1, činil tento pokles v souhrnu 4,0 %. Situace je výrazným způsobem ovlivněna výsledky firmy ŠKODA AUTO a celkovou situací na domácím i zahraničním trhu. Oproti roku 2001 byl v případě odbytu vozidel těchto kategorií (osobní automobily M1 a malá užitková N1) zaznamenán pokles odbytu jak ve vývozu vozidel (- 2,3 %), tak na tuzemském trhu (- 9,7 %). Po určitém oživení výroby v roce 2000 ve skupině výrobců nákladních vozidel (výrobci DAEWOO AVIA, PRAGA, ŠKODA Mnichovo Hradiště, TATRA) pokračovala v letech 2001 i 2002 v podstatě stagnace výroby. Celkově tato skupina v porovnání 2002/2001 vykázala nárůst výroby pouze o 1,9 %. Zvrátit tento stále nepříznivý trend se nepodařilo ani relativně vysokým zvýšením výroby v případě firmy TATRA (nárůst + 13,5 %). Ještě horší situace je v oblasti tuzemského trhu, kdy došlo k poklesu prodejů v roce 2002 o 20,7 %. Naopak v oblasti exportu došlo za stejné období k mírnému nárůstu a to o 3,7 %. Výrobci autobusů již dlouhodobě vykazují svůj růst a údaje o výrobě tuto skutečnost jen potvrzují. U této kategorie došlo v roce 2002 k nárůstu výroby o 15,7 %. V porovnání s rokem 2001 je tento údaj vyšší o 5,7 %. Z hlediska prodejů autobusů na tuzemském trhu došlo k výrazné změně, kdy po zvýšení v r. 2001 o 18,7 %. došlo v roce 2002 k poklesu o 4,5 %. Naproti tomu v oblasti exportu pokračuje úspěšný trend z předchozích období, kdy po zvýšení v roce 2001 o 3,8 % došlo v roce 2002 k dalšímu navýšení o 33,7 %. Pozitivní trend pokračuje jak ve výrobě, tak i v odbytu v kategorii motocyklů. V porovnání s rokem 2001 vzrostla výroba o 48,5 % a export o 54,1 %. Na tuzemském trhu byl však zaznamenán celkový pokles prodejů o 19,9 %. Obdobná situace je v kategorii přípojných vozidel kat. O3 a O4, kdy došlo k celkovému zvýšení výroby o 8,1 %, tuzemského prodeje o 1,8 % a exportu o 17,8 %. V kategorii přípojných vozidel kat. O1 a O2, kde jsou však statistické údaje k dispozici pouze za jednu firmu (člena Sdružení AP), byl zaznamenán rovněž pozitivní vývoj ve výrobě (+ 4,6 %) a exportu (+ 15,5 %), u domácích prodejů však došlo k poklesu o 2,7 %. Dále je možné z údajů, které byly jednotlivými firmami uvedeny v „Databázových listech“, při jejich sumarizaci uvést další základní ekonomická měřítka celého oboru (českého automobilového průmyslu).


70


Tržby z vlastní výroby Objem tržeb z vlastní výroby členských firem Sdružení automobilového průmyslu vzrostl v roce 2002 oproti roku 2001 o 7,1 %. Meziroční index jejich růstu 2002/2001 je sice nižší než v předcházejících obdobích, ale jeho tempo stále překračuje celkové tempo růstu průmyslové výroby v ČR ve sledovaném období. Názorně jsou meziroční indexy změn za jednotlivá období uvedeny v tabulce č. 2.8.3. Tabulka č. 2.8.3. 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 změna objemu produkce (v %)

+ 28,85 + 41,03 + 16,98 + 17,41 + 24,4

+ 11,7

+ 7,1

Jak ukazuje další tabulka č. 2.8.4., tak se na pozitivním indexu růstu tržeb výrazněji podíleli především výrobci příslušenství, autobusů a dále pak výrobci, kteří jsou uvedeni pod skupinou ostatní a zahrnují výrobce nástaveb, přípojných vozidel a motocyklů. Jejich detailní hodnoty jsou uvedeny rovněž v tabulce č. 2.8.4. Tabulka č. 2.8.4. objem produkce Sdružení AP (mil. Kč) - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

rok 2002

rok 2001

326 452,5 158 285,0 145 715,5 4 527,5 5 848,0 2 194,0 167 046,5 1 120,9

304 800,2 159 284,3 146 083,2 6 096,4 5 378,7 1 726,0 144 569,8 946,1

změna 2002/2001 +7,1 % - 0,6 % - 0,3 % - 25,7 % + 8,7 % + 27,1 % + 15,5 % + 18,4 %

Podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce od roku 1999 vyjádřené v % ukazuje následující tabulka č. 2.8.5., která za rok 2002 doplňuje již výše uvedený diagram (č. 2.8.1.) Z tabulky je mimo jiné patrný neustálý trend zvyšujícího se podílu dodavatelů při celkovém růstu objemu tržeb. Tabulka č. 2.8.5. výrobci osobní automobily nákladní automobily autobusy výroba nástaveb motocykly přípojná vozidla dodavatelé ostatní

r. 1999 objem produkce 219 302,4 mil. Kč

47,9 % 2,4 % 2,1 % 0,4 % 0,1 % 0,6 % 46,0 % 0,5 %

r. 2000 objem produkce 272 900,9 mil. Kč

50,0 % 2,3 % 1,7 % 0,2 % 0,1 % 0,4 % 44,8 % 0,5 %

r. 2001 r. 2002 objem produkce objem produkce 304 800,2 mil. Kč 326 452,51 mil. Kč

47,9 % 2,0 % 1,8 % 0,1 % 0,1 % 0,5 % 47,4 % 0,2 %

44,6 % 1,4 % 1,8 % 0,1 % 0,1 % 0,5 % 51,2 % 0,3 %

Pokud bychom hodnotili podíl jednotlivých firem na celkových tržbách podle jejich velikosti (který je dán v tomto případě počtem zaměstnanců), pak se na


71


celkové hodnotě 326 452,5 mil. Kč podílely způsobem, který je uveden v tabulce č. 2.8.6. Tabulka č. 2.8.6. velikost firmy (počet zaměstnanců)

r. 2001

r. 2002

podíl na celkových tržbách v % (100% = 304 800,2 mil. Kč)

podíl na celkových tržbách v % (100% = 326 452,5 mil. Kč)

do 50 50 - 250 250 - 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000

0,2 3,7 8,7 14,3 25,2 47,9

0,3 3,3 9,8 12,2 22,4 52,0

Malé a střední firmy, tzn. firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob, představují z hlediska možnosti získání vládních podpor pro tento sektor velmi významnou část členské základny. Jak bylo uvedeno v předchozích kapitolách, tak z hlediska jejich počtu tvoří 42,3 % členské základny Sdružení AP. Zcela odlišný je jejich podíl na celkových tržbách a oproti stagnaci v letech 2000 a 2001 byl v roce 2002 zaznamenán mírný pokles jejich podílu.

Přidaná hodnota Jedním z dalších významných ekonomických ukazatelů je údaj o výši přidané hodnoty. Přidaná hodnota dosáhla v roce 2002 v souhrnu výše 61 759,8 mil. Kč. Její meziroční nárůst o 9,08 % je nižší než v období 2001/2000, kdy činil 13,9 %. Meziroční indexy ukazuje následující tabulka č. 2.8.7. Tabulka č. 2.8.7. 2000 mil. Kč

finální výrobci výrobci příslušenství ostatní Celkem

2001 mil. Kč

2002 mil. Kč

21 912,9 27 545,0

25 779,0 30 629,0

24 542,0 36 968,6

1,17 1,11

0,95 1,20

238,0 49 695,9

211,4 56 618,4

249,2 61 759,8

0,88 1,14

1,17 1,09

Indexy 2001/2000 2002/2001

Jak se jednotlivé hlavní skupiny výrobců za uvedená období podílely na její celkové výši, ukazuje tabulka č. 2.8.8. Tabulka č. 2.8.8.

finální výrobci výrobci příslušenství ostatní

rok 2000 celková výše přidané hodnoty 49 695,9 mil.Kč

rok 2001 celková výše přidané hodnoty 56 618,4 mil.Kč

rok 2002 celková výše přidané hodnoty 61 759,8 mil. Kč

44,1 %

45,5 %

39,7 %

55,4 %

54,1 %

59,9 %

0,5 %

0,4 %

0,4 %

Z tabulky je zřejmé, že se na celkové výši přidané hodnoty výrazným způsobem podílí skupina výrobců příslušenství. Tím je jenom potvrzen významný vliv této skupiny výrobců v sektoru automobilové výroby. Soubor: APCR2002.DOC

72


Srovnání podílu jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2002 ukazuje tabulka č. 2.8.9., podíl přidané hodnoty na objemu tržeb od roku 2002 je podchycen v tabulce č. 2.8.10. Tabulka č. 2.8.9. údaje za rok 2002

Podíl na celkových tržbách 100% = 326 452,5 mil. Kč

finální výrobci výrobci příslušenství ostatní

Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = 61 759,8 mil. Kč

48,5 % 51,2 % 0,3 %

39,7 % 59,9 % 0,4 %

Tabulka č. 2.8.10. rok 2000 mil. Kč Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách

rok 2001 mil. Kč

rok 2002 mil. Kč

272 900,9

304 800,2

49 695,9 0,182

Index 2001/2000

2002/2001

326 452,5

+ 1,117

+ 1,071

56 618,4

61 759,8

+ 1,139

+ 1,091

0,185

0,189

+ 1,016

+ 1,021

Jako pozitivní fakt plynoucí z tabulky č. 2.8.10. možno uvést, že dochází k růstu podílu přidané hodnoty na celkových tržbách.

Produktivita práce Pro každé odvětví národního hospodářství je důležité, jakou formou je dosažen růst tržeb. Automobilový průmysl prokazuje, že je schopen zabezpečit tento růst minimálně shodnou produktivitou práce jako v předchozím období. Pro hrubou a snadnější orientaci je jako ukazatel použit objem tržeb na jednoho pracovníka. Úroveň tržeb z vlastní výroby sice vzrostla oproti roku 2001 o 7,1 %, ale tato změna byla doprovázena i nárůstem počtu pracovníků v rámci firem Sdružení automobilového průmyslu. Tento trend vyplynul jednak z celkového rozvoje oboru a byl poznamenán i růstem členské základny. Nárůst počtu pracovníků činil 7,2 %. Hodnota produktivity práce pak byla v rámci firem Sdružení AP v období 2002/2001 prakticky na stejné úrovni jako v předchozím období (pokles o 0,13 % je zanedbatelný). Vývoj této hodnoty podle jednotlivých skupin výrobců od roku 1996 ukazuje tabulka č. 2.8.11. Tabulka č. 2.8.11. OBJEM PRODUKCE NA JEDNOHO PRACOVNÍKA U FIREM SDRUŽENÍ AP 1996 Celkem za Sdružení AP (tis. Kč / rok) 1 1 - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily 2 nákladní vozy ostatní 1

369,3 639,2 696,2 660,1 171,6 výrobci příslušenství 1 050,8 účelové organizace 3 619,9

1997

1 780,5 2 434,6 3 545,7 1 162,0 1 087,7 1 127,8 4 725,2

1998

1999

2000

2001

2002

2 112,5 3 147,0 4 873,3 759,0 1 839,1 1 377,2 1 264,8

2 574,1 3 926,0 5 157,3 968,3 1 719,6 1 854,7 1 231,9

3 059,7 4 860,8 6 223,2 1 039,4 2 077,5 2 110,5 2 765,4

3 310,0 5 364,7 6 635,9 1 301,5 2 373,8 2 342,8 1 381,2

3 305,7 5 452,8 6 827,3 1 159,2 2 382,1 2 419,8 1 615,1

---------------------------------------------------

U dalších sedmi automobilových firem (nezapojených do Sdružení AP) bylo v roce 2002 dosaženo objemu produkce v průměru 3 122,82 tis. Kč na jednoho pracovníka, tedy méně než u firem Sdružení AP. Naopak vyšší byla přidaná hodnota na pracovníka (684,23 tis. Kč).


73


Produktivita práce a průměrné mzdy O produktivitě práce byly základní údaje uvedeny v předchozí části této kapitoly. Zde je vyjádřena její významnější podoba a sice produktivita práce vztažená k celkové výši přidané hodnoty. Následující „souhrnná“ tabulka č. 2.8.12. dává celkový přehled o absolutní velikosti i posledním meziročním nárůstu jednotlivých souvztažných ukazatelů. Tabulka č. 2.8.12. Porovnání vývoje některých dalších ukazatelů za rok 1999

ukazatel

za rok 2000

za rok 2001

za rok 2002

změna (%) 2002/2001

přidaná hodnota

44 239,2 49 695,9 56 618,4 (mil.Kč) 61 759,8 + 9,08 přidaná hodnota / pracovník 519,2 557,2 614,8 (tis. Kč/prac.) 625,4 + 1,72 objem produkce 219 302,4 272 900,9 304 800,2 326 452,5 (mil.Kč) + 7,10 objem produkce / pracovník 2 574,1 3 059,7 3 310,0 (tis. Kč/prac.) 3 305,7 - 0,13 tuzemský prodej (jen položky 56 572,1 72 212,0 81 980,4 autoprůmyslu) (mil.Kč) 75 830,8 - 7,50 export (jen čisté položky 148 742,4 187 880,2 215 406,8 232 576,6 autoprůmyslu) (mil. Kč) + 7,97 */ 14 822 16 050 16 805 průměrná mzda / pracovník 17 505 + 4,75 14 861 15 920 16 711 (Kč/měsíc) */ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na shodné počty firem (viz též tabulka č. 2.7.2.).

Jak však ukazuje diagram č. 2.8.3., poprvé za sledované období růst „produktivity práce“ (ať už vypočtené z přidané hodnoty nebo z objemu tržeb na pracovníka) nebyl v roce 2002 za celý obor autoprůmyslu v dosud obvykle dosahovaném poměru k celkovému růstu mezd. V porovnání 2002/2001 byl růst mezd vyšší než oba další ukazatele.

(%)

25

Porovnání růstu "produktivity práce" s růstem průměrných výdělků

20 15 10 5 0 rok 1999/1998

rok 2000/1999

rok2001/2000

rok 2002/2001

růst "produktivity" (přidaná hodnota/pracovník) růst "produktivity" (objem tržeb/pracovník) nárůst mezd

Diagram č. 2.8.3.


74


Na základě diagramu č. 2.8.3. je možno vyslovit domněnku, že právě z důvodu změny relací byla jednání o firemních kolektivních smlouvách pro rok 2003 obtížnější než v předchozích letech.

Uplatnění produkce na domácím a zahraničním trhu Celkový pohled na odbyt výrobků automobilového průmyslu od roku 1997 do roku 2002 a to z hlediska tuzemského prodeje a exportu nejlépe vyjadřuje následující diagram č. 2.8.4.

Objem a základní rozdělení produkce mil Kč

2002

350000 300000

2002

250000 200000

1997

150000 2002

1997

100000

1997

50000 0 celkový objem produkce

domácí trh

export

Diagram č. 2.8.4.

Český automobilový průmysl prokázal svou vitalitu i v roce 2002. Vliv povodní, slabý růst v zemích nejvýznamnějšího exportu a kolísání kurzu koruny v meziročním srovnání však zpomalilo tempo jeho růstu. Všechny uvedené vlivy se promítly do určitého poklesu odbytu, který se projevil kupodivu výrazněji na domácím, než na zahraničním trhu. Domácí prodej zaznamenal ve finančním vyjádření pokles o 9,17 % (při porovnání na relevantní počet firem), z toho u finálních výrobců došlo k poklesu o 9,52 %. Tato skutečnost je prakticky finančním vyjádřením skutečnosti uvedené v tabulce č. 2.8.2. (pokles tuzemských prodejů u finálních výrobců). U skupiny dodavatelů se pak jedná o pokles tržeb z domácích prodejů o 9,08 %. Export přes výše uvedené vlivy meziročně vzrostl (celkem za firmy Sdružení AP) o 7,85 %, u čistých položek autoprůmyslu pak o 7,97 %. V této souvislosti je nutné znovu připomenout, že se jedná o výsledky všech firem zapojených do činnosti Sdružení AP, tedy v souhrnu všech finálních výrobců, dodavatelů a účelových organizací. Vlastní uplatnění produkce na jednotlivých hlavních exportních teritoriích a jeho porovnání od roku 1997 ukazuje diagram č. 2.8.5. Z tohoto diagramu je zřejmé, že pokračuje růst obchodu se zeměmi EU. Přes snížené tempo růstu západních ekonomik dosáhl v roce 2002 podíl exportu do zemí EU hodnoty 76,16% z celkové hodnoty vývozu a je prakticky na stejné úrovni jako v roce předchozím, kdy tato hodnota činila 76,3 %. Přes skutečnost, že rostla jeho absolutní výše, tak s rostoucí hodnotou celkových tržeb již nedosahuje výrazných meziročních nárůstů a dochází k jeho určité „stabilizaci“ na úrovni cca z tří čtvrtin z hodnoty celkových tržeb. Soubor: APCR2002.DOC

75


Směřování exportu českého autoprůmyslu

mil Kč

200 000

2002

180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000

1997

40 000 20 000

1997

1997

2002

2002 1997

2002

0 Slovensko

Evropská Unie

vých. a stř. Evropa

ostatní (blíže neurčeno)

Diagram č. 2.8.5.

Ve vazbě na diagram č. 2.8.5. je možno uvést, že na celkovém exportu ČR do zemí Evropské unie (= 856,35 mld. Kč) se firmy Sdružení AP podílely 21,3 %. Tato hodnota je o 1,9 % vyšší než v předcházejícím období. Obdobným způsobem lze okomentovat i export do zemí východní a střední Evropy. Jeho hodnota vzrostla oproti roku 2001 o dalších 4,05 %. Po poměrně výrazných nárůstech v předchozích obdobích naopak poklesl export na Slovensko, kam se vyvezlo v roce 2002 o 20,02 % méně zboží než v předchozím roce. Naopak se zvýšil export do tzv. „ostatních“ zemí a to o 59,18 %. Porovnání podílu hlavních skupin výrobců (finalisté, dodavatelé, ostatní) na dosažené výrobě a exportu za období roku 2002 bylo provedeno již výše (v bodě 2.2. této kapitoly).

Vývoj některých dalších ukazatelů Přes skutečnost, že významné (zejména evropské) trhy poznamenal hospodářský útlum, se podařilo českému automobilovému průmyslu dosáhnout nejen růstu výroby, ale i řady dalších důležitých ukazatelů. Jejich dynamika odpovídá nejen výše uvedené skutečnosti, ale i neustále se zvyšující výchozí základně pro porovnání. Je samozřejmé, že do řady ukazatelů jsou promítnuty i opatření jednotlivých firem, která vedla ke snižování vlastních nákladů, zvyšování kvality, spolehlivosti a ve svých důsledcích ke zvýšení, resp. udržení konkurenceschopnosti. Hospodářský výsledek (po zdanění) Na faktu, že automobilový průmysl již po několik let vykazuje kladný hospodářský výsledek, nic nezměnil ani rok 2002. Jeho hodnota v roce 2002 činila 9 113 mil. Kč, což je v porovnání s rokem 2001 zisk vyšší o 23,9 %. Trvá i nadále nerovnoměrný podíl jednotlivých výrobkových skupin na tomto ukazateli. Jeho vazbu na tržby z vlastní výroby ukazuje následující tabulka č. 2.8.13. Poslední údaj v tabulce vyjadřuje míru zisku. Pro porovnání je dále v tabulce č. 2.8.14. uveden vývoj této hodnoty u některých automobilových koncernů. Soubor: APCR2002.DOC

76


Tabulka č. 2.8.13.

Tržby z vlastní výroby Hospodářský výsledek Podíl hospod. výsledku na tržbách (míra zisku %)

rok 2000 mil. Kč

rok 2001 mil. Kč

rok 2002 mil. Kč

272 900,9 7 318,0

304 800,2 7 355,0

326 452,5 9 113,0

2,68

2,41

2,79

Index 2001/2000 1,117 1,01

2002/2001 1,071 1,24

0,90

1,16

Tabulka č. 2.8.14. míra zisku 2001 (%)

míra zisku 2002 (%)

0,3 0,5 4,9 3,8 3,1 3,3 3,3

0,9 2,2 5,3 6,4 5,7 3,1 3,0

GENERAL MOTORS DAIMLERCHRYSLER HONDA TOYOTA RENAULT PEUGEOT-CITROEN VOLKSWAGEN

Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Poměrně dobré hospodaření firem Sdružení AP se promítá i do celkové situace v oblasti závazků a pohledávek po lhůtě splatnosti. Firmám se daří držet trend snižování hodnoty pohledávek po lhůtě splatnosti a je možné konstatovat, že platební disciplina firem, které jsou odběrateli výrobků automobilového průmyslu, se lepší. Vývoj uvedené situace je v následující tabulce č. 2.8.15. Tuto skutečnost je nutno jednoznačně kladně ocenit. Tabulka č. 2.8.15.

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč)

podíl na produkci %

6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9 5 269,8 4 052,7

7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1 1,7 1,2

Ve srovnání s rokem 2001 došlo i ke snížení absolutní výše závazků po lhůtě splatnosti a to ze 7 255,6 mil. Kč na 2 669,4 mil. Kč. Jedná se oproti předchozímu období o pozitivní trend, který znamená, že firmy automobilového průmyslu postupně vyrovnávají své závazky ke svým obchodním partnerům. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Významnou skupinu firem v rámci Sdružení AP představují firmy se zahraniční kapitálovou účastí. Co do počtu tvoří 49,6 % členské základny Sdružení automobilového průmyslu. Následující tabulka č. 2.8.16. ukazuje jejich podíl na základních ekonomických ukazatelích. Je zřejmé, že prakticky ve všech ukazatelích


77


převyšují procentuelní hodnotu, která by odpovídala jejich poměrnému zastoupení v rámci Sdružení AP. Tabulka č. 2.8.16. podíly firem se zahraniční účastí • z objemu výroby celkový objem výroby (mil.Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100%

r. 1999 87,0 % 219 302,4 83,9 % 44 239,2 91,8 % 154 354,0 62,5 % 85 195

r. 2000 88,4 % 272 900,9 76,1 % 49 695,9 92,5 % 193 871,7 66,0 % 89 192

r. 2001 90,2 % 304 800,2 83,8 % 56 618,4 93,9 % 222 127,7 68,6 % 92 085

r. 2002 89,73 % 326 452,5 84,31 % 61 759,8 93,48 % 239 560,0 69,2 % 98 755

Pozice podniků Sdružení AP v rámci hospodářství ČR V bodě 1.2. a 1.3. úvodní kapitoly tohoto materiálu byla již uvedena základní fakta. Z nich vyplývá, že automobilový průmysl je nejen významnou součástí národního hospodářství, ale tvoří jedno z jeho nosných odvětví. V další části této kapitoly jsou uvedené údaje doplněny o některé další skutečnosti. Celková průmyslová výroba České republiky (vyjádřená tržbami z průmyslové činnosti firem nad 20 zaměstnanců) činila v roce 2002, podle informací dostupných v době zpracování materiálu, 1 957 818 mil. Kč, tedy o 3,47 % více než v roce 2001 (upřesněno na 1 892 070 mil. Kč). Objemem produkce 326 452,51 mil. Kč dosáhl podíl firem Sdružení AP na celkové průmyslové produkci ČR 16,67 %. Tento podíl se oproti roku 2001 (16,11 %) dále zvýšil o 0,56 %. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že jej bylo dosaženo jen s necelými 6,5 % zaměstnanců z celkového počtu pracujících v průmyslu. Velmi významnou položkou národního hospodářství je jeho schopnost uplatnit své výrobky na zahraničních trzích. Obdobným způsobem jako byl vyjádřen podíl podniků Sdružení AP na průmyslové výrobě ČR, můžeme vyjádřit i jejich podíl na celkovém exportu ČR. Ten činil v roce 2002 za celou ČR 1 251 884 mil. Kč a byl oproti roku 2001 nižší o 1,40 %. V porovnání s touto skutečností vynikne exportní schopnost oboru automobilového průmyslu. I ve ztížených podmínkách (o kterých bylo hovořeno již v předchozích kapitolách) hodnota vývozu v roce 2002 dosáhla čísla 239 560,04 mil. Kč (oproti roku 2001 je vyšší o 7,85 %). Při uvedené hodnotě vývozu firem Sdružení AP představuje jejich podíl na celkovém exportu ČR 19,14 % a oproti roku 2001, kdy tento podíl činil 17,49 % je vyšší o 1,65 %. Zahraničně obchodní bilance podniků Sdružení AP Nižší inkaso z exportu svých výrobků na jedné straně a na druhé straně nízký růst ekonomik v tradičních zemích exportu, to byly limitující faktory, se kterými musely v roce 2002 pracovat ekonomiky firem českého automobilového průmyslu. To nejsou nejpříznivější podmínky pro určení zahraničně obchodní bilance. Přes tyto nepříznivé vlivy představoval vývoz podniků Sdružení AP 73,38 % z celkových tržeb. Tento podíl byl oproti roku 2001 vyšší o 0,48 %. Pokračovala orientace na státy s vyspělou ekonomikou, kde např. jen do zemí EU směřovalo z celkového exportu podniků Sdružení AP plných 76,16 %. Výrazná globalizace tohoto odvětví však na druhé straně vytváří i podmínky pro dovoz výrobků nutných pro vlastní realizaci výroby. Soubor: APCR2002.DOC

78


V případě zahraničně obchodní bilance pouze podniků Sdružení AP, tzn. vývozu ve výši 239 560,04 mil. Kč na jedné straně a dovozu pro výrobní spotřebu (včetně dovozu investic) na druhé straně, který činil 99 333,15 mil. Kč, vychází hodnota salda zahraničně obchodní bilance ve výši 140 226,89 mil. Kč. Saldo zahraničně obchodní bilance „celého oboru“, tzn. při zahrnutí celkových dovozů ve výši 159 157,15 mil. Kč (tato částka zahrnuje dovozy pro výrobní spotřebu, dovozy investičního charakteru a deklarovanou celní hodnotu dovozů všech motorových a přípojných vozidel) a celkové hodnoty exportu (viz výše), pak dosahuje kladné hodnoty na výši 80 402,7 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2001 je však tato hodnota prakticky stejná. Výrazným způsobem bylo celkové saldo (při zvýšené hodnotě dovozů pro výrobní spotřebu) jako vždy ovlivněno dovozy vozidel do ČR (nových i ojetých), jejichž hodnota oproti roku 2001 vzrostla o 8 107,8 mil. Kč, tj. o 15,67 %. Investice v podnicích Sdružení AP Na svůj rozvoj věnují firmy automobilového průmyslu každoročně značné finanční prostředky. Jejich přehled za období, za které je tento údaj sledován, je uveden v následující tabulce č. 2.8.17. Tabulka č. 2.8.17. rok

celkem (mil. Kč)

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002

9 046,0 14 885,1 17 639,9 12 743,6 17 233,5 23 534,4 31 066,7 21 477,1

z toho dovoz (mil. Kč)

6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2

Je logické, že pokud jsou výroba a odbyt určitým způsobem stabilizovány, resp. částečně klesá absorpce trhu, odrazí se tato skutečnost i na investiční politice celého oboru. Významné investiční akce, realizované firmami ŠKODA AUTO a KAROSA v roce 2001, se vždy výrazně projeví i z pohledu statistiky. Přes skutečnost, že objem investic byl v roce 2002 nižší než v předcházejícím roce, je možné konstatovat, že automobilový průmysl pokračuje ve svém dalším rozvoji. Investiční politika je ve většině případů zaměřena na modernizaci výrobního zařízení. Tuto skutečnost potvrzuje i ten fakt, že z celkové částky 21 477,12 mil. Kč bylo na nákup strojního zařízení určeno 15 334,91 mil. Kč, což je prakticky stejná částka jako v roce 2001. Ve srovnání s objemem produkce se investiční prostředky vložené do rozvoje výroby pohybují v rozmezí, které znázorňuje diagram č. 2.8.6. Dosud jsme hovořili o investiční politice firem Sdružení AP. Českou republiku si však vybrala řada zahraničních firem jako zemi, kde budou realizovat investice pro svůj rozvoj a v řadě případů i pro převod části výrobního programu. Využívají v tomto případě systému investičních pobídek, kterými vláda motivuje zahraniční investory k investování v ČR. Z informací vládní agentury CzechInvest vyplývá, že z celkových zahraničních investic realizovaných prostřednictvím agentury CzechInvest v roce 2002, které činily 1 095,98 mil. USD, směřovaly do sektoru českého automobilového průmyslu v roce


79


2002 investice ve výši 634,6 mil. USD, které se týkaly 29 projektů. Z toho vyplývá, že do sektoru automobilového průmyslu šlo 57,9 %. mil. Kč

Investice a tržby z vlastní výroby

% 14

350 000 300 000

12

13,1

250 000

10

11,0 10,2

200 000

8

8,6 7,9

150 000

6,8

6,6

6

100 000

4

50 000

2 0

0 1996

1997

investice I (Kč)

1998

1999

tržby T (Kč)

2000

2001

2002

poměr I / T (%)

Diagram č. 2.8.6.

Celkové investice, které se uskutečnily ve spolupráci s agenturou CzechInvest do roku 2002 a jejich rozdělení podle sektorů, do kterých směřovaly, znázorňuje diagram č. 2.8.7.

Investice podle sektorů do roku 2002 100 % = 7 284,91 mil USD textilní 5,5%

dřev o, papír,tisk 3,7%

stav ební 1,7%

sklářský 2,0%

strojírenský 3,4%

chemie, plasty 9,7%

ostatní 2,5%

automobilový 51,9% elektrotechnický 19,6%

Diagram č. 2.8.7.

Z teritoriálního hlediska pokračuje příliv zejména japonských investorů, následován investory z Německa. Nejvýznamnější investicí z hlediska absolutní výše Soubor: APCR2002.DOC

80


investice a počtu nových pracovních míst byl projekt výstavby nového závodu na výrobu autorádií v Brandýse nad Labem firmy VDO Česká republika s.r.o. Pokud použijeme kritéria pro hodnocení investice, kde rozhodujícím parametrem byla absolutní výše investic násobená počtem pracovních míst, tak jsou na pomyslných prvních místech opět projekty, které směřovaly do automobilového průmyslu. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 2.8.18. V roce 2003 jsou připraveny k realizaci další projekty pro oblast automobilového průmyslu. Tabulka č. 2.8.18. PROJEKTY V OBORU AUTOMOBILOVÉ VÝROBY 2002 Investor

Sektor

Lokalita

Investice (mil. USD)

VDO ČR Tokai Rika

automobilový automobilový automobilový automobilový strojírenský automobilový automobilový automobilový

Brandýs nad Labem Lovosice Humpolec Pardubice Praha Choceň Klášterec nad Ohří Havlíčkův Brod

120,0 82,9 53,0 43,4 23,4 34,7 20,0 49,8

Zexel Ronal Siemens Rieter Toyoda Futaba

Počet pracovních míst 1 900 400 475 550 800 380 600 225

Průměrná výše investice z tabulkově uvedeného přehledu dosahuje 53,4 mil. USD, tj. cca 1 540 mil. Kč. V této souvislosti je jen připomenuto, že celkové investice firem Sdružení automobilového průmyslu v roce 2002 dosáhly výše 21 477,12 mil. Kč. Z pozice ČR byly podle zveřejněných údajů ČNB v roce 2002 realizovány zahraniční investice ve výši 8 437 mil. USD s tím, že výrazně vzrostly investice z Japonska, Německa a Nizozemí. V porovnání s touto hodnotou představují souhrnné investice realizované v automobilovém sektoru cca 16 % . Závěrem celé této části je možno konstatovat, že se i do odvětví automobilového průmyslu s určitým fázovým zpožděním promítly některé nepříznivé okolnosti světového vývoje ekonomiky, které proběhly v závěru roku 2001 a počátkem roku 2002. Ale i v těchto ztížených podmínkách je z uvedených údajů zřejmé, že automobilový průmysl jako celek dokázal problémy ve většině případů eliminovat. Docílené parametry jednotlivých ukazatelů opět charakterizují autoprůmysl jako odvětví se stabilním vývojem, ale se „sníženou dynamikou“. Jeho vývoj lze označit za pozitivní, růstový a proexportní a staví jej na špici ostatních odvětví. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

2.9. Výzkumně vývojová základna V roce 2002 dosáhl počet pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje (VaV) v rámci podniků Sdružení AP čísla 3 768 osob. Oproti r. 2001 to znamená nárůst o 10,33 % a z hlediska absolutních čísel to je nejvyšší hodnota od roku 1998. Celkový vývoj vyplývá z diagramu č. 2.9.1. Z diagramu je patrné, že v roce 2002 pokračuje celkový trend zvyšování počtu pracovníků v útvarech VaV. Z tohoto pohledu je možné chápat rok 2001 jako určitou výjimku, na kterou měla vliv restrukturalizace řady firem, zejména pak výrobců nákladních vozidel, kdy docházelo v řadě případů k celkovému snižování počtu zaměstnanců, s dopadem i do útvarů VaV. Konkrétní celková čísla za období 1998 až 2002 jsou pak uvedena v tabulce č. 2.9.1.


81


osob

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji

4 000 3 800 3 600 3 400 3 200 3 000 2 800 2 600 1998

1999

2000

2001

2002

Diagram č. 2.9.1. Tabulka č 2.9.1. počet pracovníků útvarů VaV

1998 3 072

1999 3 457

2000 3 526

2001 3 415

2002 3 768

Následující tabulka č. 2.9.2. pak charakterizuje situaci po jednotlivých divizích Sdružení AP v uplynulých třech letech. Tabulka č 2.9.2.

finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace

2000 1 957 1 283 286

Počet pracovníků VaV 2001 1 857 1 274 284

2002 1 851 1 658 259

Na uvedený pozitivní trend, má vliv i ta skutečnost, že se v řadě případů stávají české podniky nositeli vývoje pro určitou skupinu výrobků v rámci celého nadnárodního firemního uskupení. Významný nárůst z tohoto pohledu je pak zejména ve skupině výrobců příslušenství. Ten je podpořen ještě tlakem finálních výrobců na své dodavatele a požadavkem, aby díly nejen montovali, ale aby se mimo výroby podíleli i na výzkumu a vývoji nových modelů. Podíl dodavatelů na předvýrobních etapách přináší v řadě případů pro finalistu vyšší úspory než tlak na snižování cen. O přidělování zakázek se tak rozhoduje ve vývojových útvarech a v nemalé míře závisí právě na spolupráci, podílu a schopnosti dodavatele pružně reagovat na problémy související s vývojem celého vozidla. Tento systém vede až k tomu, že dodavatelé zřizují svá pracoviště přímo ve vývojových centrech automobilek. Ani tento fakt už však nemusí být rozhodujícím kritériem pro získání zakázky. Do popředí totiž stále více vstupuje schopnost dodavatele nabídnout celý systém, tedy nejen jeho komponenty. To samozřejmě přináší další personální požadavky na oblast výzkumu a vývoje zejména dodavatelského sektoru. Soubor: APCR2002.DOC

82


Pohled na problematiku VaV můžeme shrnout následujícím způsobem: • Vlastní VaV, nebo oddělení související s touto činností má cca 60 % firem Sdružení AP. Zaměstnávají 3 768 pracovníků, což je oproti roku 2001 nárůst o cca 10 %. • V případě jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) 78,6 % finalistů a 57,4 % podniků příslušenství. • Ze skupiny firem se zahraničním partnerem má vlastní VaV 50,0 % firem. • Podíl pracovníků VaV na celkovém počtu zaměstnanců firem Sdružení AP v roce 2002 činil 3,81 % a oproti roku 2001 se zvýšil. • Neinvestiční prostředky, měřené podílem z tržeb z vlastní výroby, které firmy Sdružení AP plánují ze svých rozpočtů na činnost útvarů VaV, se pohybují u výrobních firem v rozmezí 3 - 4 %. • Počet pracovníků VaV podniků Sdružení AP se podílí cca 5,2 % na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR. V souvislosti s uvedeným tlakem finálních výrobců na své dodavatele je předpoklad, že bude pokračovat trend v růstu počtu pracovníků v útvarech VaV. Otázkou ovšem zůstane, do jaké míry a zda nebudou tyto nároky přeneseny na další skupinu dodavatelů v tomto případě tzv. druhé a další řady. Nejen pro udržení, ale zejména pro růst konkurenceschopnosti jednotlivých firem je nutné reagovat na nové skutečnosti, které přináší globalizační proces. Ve větší míře dochází k tomu, že mezinárodní koncerny převádí část své vývojové základny na území ČR a v řadě případů již dochází ke kapacitním problémům. Firmy tak svou čistě výrobní činnost rozšiřují dále o konstrukční a technologické činnosti. Tímto směrem je zaměřena i řada projektů, které směřují do automobilového průmyslu v blízkém období. Určitým způsobem se tak mění i struktura investic, která znamená přechod od kvantity ke kvalitě. Příznivá je i reakce státu na tuto skutečnost, který budování technologických center a center strategických služeb určitým způsobem podporuje a investoři (v prvním kroku zejména zahraniční) mohou tak získat řadu dalších výhod. Pro informaci je v diagramu č. 2.9.3. uveden vývoj státních výdajů na výzkum a vývoj do roku 2001 včetně výhledu do roku 2002. 17 500

Celkem ČR M PO Institucionální ČR M PO

15 000

14 987 12 578

výdaje (mil. Kč)

12 500

11 820 9 672

10 000

8 732

7926

7 772

7 500 5 000 2 500

6871

6 238 4 378 2157

4 551 2417

5841

4 897 2400

2806

229

182

177

526

1993

1994

1995

1996

3554

884

1997

3451

964

3540 1198

1420

1200

1765 1000

0 1998

1999

2000

2001

2002

Diagram převzat z podkladů MPO ČR

Diagram č. 2.9.3.


83


Jednou z dalších možností využití prostředků, které stát investuje do programů VaV je účast na programu „Průmyslového výzkumu a vývoje“, který každoročně vyhlašuje a upřesňuje MPO ČR. S uzávěrkou přihlášek v 9/2002 byly vyhlášeny podmínky na výběr projektů do programu „Zvýšení výkonnosti českého průmyslu – Progres“ a programu „Projektová konsorcia – Konsorcia“. Z firem Sdružení AP byly pro realizaci v roce 2003 vybrány projekty, které předložily členské firmy Brano – Ateso, Magneton a Motorpal. Programy EU pro VaV V roce 2002 se Sdružení AP (i s členskou firmou Almet) zapojilo do mezinárodního programu výzkumu a vývoje “Oil-Free Powertrain”. Zahajovací zasedání tohoto programu se konalo ve Vídni 18. - 19. 11. 2002. Za českou stranu se programu účastní ještě Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST). Ze zahraničních asociací jde o účast: VDMA - Verband Deutscher Maschinen- und Anlagenbau FMS - Fachverband der Maschinen- und Stahlbauindustrie Österreichs MAGOSZ - National Association of Hungarian Engineering Industry Charakteristika programu: - OIL-FREE POWERTRAIN (bezolejový hnací agregát) je kolektivním výzkumným programem EU založeným v období 5RP a pokračujícím v období 6RP; - jde o pilotní program, ve kterém jsou poprvé zahrnuti jako tzv. kontraktanti asociace (celkem 4), a to dokonce asociace z kandidátských zemí; - hlavním koordinátorem je asociace VDMA - Německo; - cílem tříletého výzkumu a vývoje je odstranit či potlačit přítomnost klasických olejových mazadel v hnacích agregátech strojů (motory a převodovky vozidel, převodovky i jiných strojů); - řešiteli konkrétních výzkumných úkolů vyplývajících z programu jsou výzkumná pracoviště (celkem 4) Německa a Rakouska; - vybrané výrobní podniky z kategorie SME = MSP (celkem 19) jsou do programu zapojeny přes své asociace a jsou uživateli výsledků výzkumu i mohou ovlivňovat jeho směřování; - výsledky výzkumu budou jinak k dispozici všem členům příslušných asociací; - náklady na projekt činí 2 567 630 EUR, v tom je započítán příspěvek od EU ve výši 1 262 240 EUR, který spravuje VDMA jako koordinátor. Vkladem asociací z ČR a Maďarska, které nejsou příjemcem dotace z EU, jsou jejich náklady na účast na projektu (pracovní a cestovní), ne však přímá platba za výsledky výzkumu. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Doležal

2.10. Stav v oblasti certifikace systémů Stále rostoucí požadavky na kvalitu nutí každou firmu provést v tomto smyslu nezbytná opatření v předvýrobních i výrobních etapách a dále spolupracovat se svými dodavateli. Platí, že na trhu automobilové výroby má šanci uspět pouze ten, jehož výrobky splňují ta nejpřísnější nejen technická, kvalitativní, ale i ekologická hlediska. Další část kapitoly je zaměřena zejména na výsledky, které uvedly firmy v oblasti kvality výroby a životního prostředí. Soubor: APCR2002.DOC

84


Normy kvality Vycházíme z principu, že počáteční normy kvality řady ISO 9000 jsou postupně nahrazovány vyššími komplexnějšími normami, které kladou důraz nejen na vlastní kvalitu výroby, ale do celého řetězce vtahují prakticky všechny dodavatele tj. i dodavatele druhé a další řady a jsou ve svých důsledcích zaměřeny na komplexní řešení. Z tohoto pohledu se jedná zejména o normy kategorie VDA 6.1 nebo QS 9000 a nověji i o normy ISO/TS 16 949. Tyto normy patří také mezi nejrozšířenější v odvětví automobilového průmyslu a z celkového počtu firem Sdružení AP podle nich vyrábí 120 podniků, tj. 87,6 % členské základny. Stručný přehled o aplikaci jednotlivých norem kvality ve firmách zapojených do činnosti Sdružení AP ukazuje následující tabulka č. 2.10.1. Tabulka č. 2.10.1.

certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem

počet firem Sdružení AP

rok 1999

má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem Sdružení AP:

90 11 8 109

% z firem Sdružení AP

2000 2001 2002 97 105 120 4 9 7 17 9 10 118 123 137

1999 82,6 10,1 7,3 100,0

2000 82,2 3,4 14,4 100,0

2001 85,4 7,3 7,3 100,0

2002 87,6 5,1 7,3 100,0

Kategorie „ostatní“ představuje zejména účelové organizace (školy, konstrukční kanceláře). Audity kvality Jsou významným nástrojem pro ověření a kontrolu přijatých opatření, která byla firmou zavedena s cílem dosažení určitého stavu řízení jakosti. Na tuto činnost je v rámci automobilového průmyslu zaměřena řada renomovaných organizací, z nichž je možné uvést alespoň TÜV (TECHNISCHE ÜBERWACHTUNG VEREINIGUNG) a její zemské pobočky, které zabezpečují audity pro firmy Sdružení AP z více než 60 %. Na dalších místech se zhruba 5% podílem tvoří vyrovnanou skupinu firmy BVQI, Lloyds Register a SGS Czech Republic Praha. Celkový počet doplňují privátní české firmy, které ve většině případů mají úzkou vazbu na region, ve kterém se hodnocená firma nachází. Významnou roli v oblasti dodavatelsko odběratelských vztahů zaujímají i audity kvality prováděné u jednotlivých výrobců příslušenství finálními výrobci. Ti sice berou za základ výše uváděné normy, ale pro udělení jejich certifikátu mohou existovat i některá specifická pravidla, která mohou jít i nad rámec požadovaný některou z příslušných norem. V řadě případů dosahují firmy Sdružení AP významného hodnocení z hlediska dosahované úrovně řízení kvality. Jako příklad je možné uvést to, že za rok 2002 byla Radou ČR pro jakost udělena Národní cena za jakost firmě SAINT - GOBAIN SEKURIT ČR, spol. s r.o. Normy pro ochranu životního prostředí Výrazný pokrok zejména při aplikaci jednotlivých norem se projevil v případě norem zabývajících se otázkou ochrany životního prostředí. V tomto případě se jedná o normy řady ISO 14 000. Zatímco v roce 1998 byl tento certifikát udělen 3 členským firmám, v roce 1999 se tento počet rozrostl na 8, v roce 2000 již dosáhl počtu 13, Soubor: APCR2002.DOC

85


v roce 2002 má udělený certifikát podle některé z řady norem ISO řady 14 000 již 56 firem Sdružení AP, což představuje nárůst oproti roku 2001 plných 75 %. Dalších 18 firem Sdružení AP se na certifikaci připravuje. Ekologické audity Z hlediska firem, které se prováděním ekologických auditů zabývají, je situace obdobná jako v případě auditů kvality. I zde je možné uvést jako jednu z firem, které působí v odvětví automobilového průmyslu, firmu TÜV a její regionální pobočky, která podle průzkumu provedeném v předchozích letech prováděla tento audit u cca 22 % firem Sdružení AP. Obecně lze závěrem k problematice řízení kvality a ochrany životního prostředí konstatovat, že se při získání certifikátu jedná v obou případech o časově i finančně náročnou akci, ale její splnění je jednou z nutných podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. V této souvislosti je dobré připomenout existenci systému řízení metodou EFQM. Tato metoda vyžaduje aktivní zapojení firmy v rámci vlastního procesu hodnocení a je vlastně určitou variantou řešení na rostoucí tlaky legislativy na zavádění vyšších a nákladnějších stupňů různých auditů. Zpracoval: Ing. Novák

2.11. Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.11.1. Podniková úroveň Úvodem je třeba konstatovat, že v letošním roce byly průběh i forma kolektivního vyjednávání v mnoha firmách daleko komplikovanější, než bylo obvyklé v letech minulých. A to i přes skutečnost, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky jsou managementem členských firem Sdružení automobilového průmyslu vnímány jako nezbytný předpoklad pro rozvoj kvalitních vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a proto i důležitým nástrojem k udržení sociálního smíru, který je samozřejmě nezbytnou podmínkou udržení konkurenceschopnosti firmy. Toto úvodní konstatování dokládají i data z údajů zpracovaných k polovině dubna tohoto roku. Zpracované a známé údaje je možno shrnout do následující základní informace: -

odborová organizace působí u zhruba 67 % firem zapojených do činnosti Sdružení AP; odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem Sdružení AP, což je odborová organizovanost vyšší než celostátní průměr (pod 30 % a dále klesá); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO (zastoupen ve 2/3 firem s působením odborů), druhým nejpočetnějším svazem je OS CHEMIE; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 50 % firem Sdružení AP, což představuje 75 % z firem, u kterých působí odborová organizace; to, že letošní kolektivní vyjednávání mělo a v některých firmách ještě má složitější průběh, dokladuje i zbylých 25 % firem s odbory, ve kterých se dosud o uzavření kolektivní smlouvy jedná; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání; jednání o průměrném nárůstu mzdy pro letošní rok je možno uvést několika zjištěnými souhrnnými údaji:


86


-

-

na počátku vyjednávání byl průměrný požadavek odborů na úrovni 8,5% růstu mezd, naopak vedení firem bylo ochotno průměrně akceptovat 3,5% růst průměrný růst mzdy pro rok 2003 u firem s uzavřenou smlouvou nakonec vyšel na přibližně 4 % dalšími hlavními problémovými okruhy při vyjednávání jsou: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba zaměstnávání cizinců odvádění sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře v uzavřených podnikových kolektivních smlouvách jsou u mnoha firem zakomponovány sociální výhody nad rámec daný Zákoníkem práce, kterými jsou zejména: delší dovolená (o 1 týden) kratší pracovní doba (37,5 hod. týdně) příspěvek na penzijní připojištění odměny při životních a pracovních jubileích příspěvky na stravování, dopravu, rekreaci směnové příplatky (odpolední, sobota, neděle) různé sociální fondy a programy zaměstnanecké půjčky vyšší odstupné rehabilitační a rekondiční zdravotní pobyty

2.11.2. Vyšší odborová úroveň - kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) V případě kolektivní smlouvy vyššího stupně se nic nemění na stanovisku členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), že Sdružení automobilového průmyslu nejedná o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS) a rovněž tak i odmítá možnost případného zastupování Sdružení automobilového průmyslu v těchto jednáních jiným subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Rovněž tak nepovažuje za správné plošné rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory, neboť automobilový průmysl má svá vlastní specifika. I přes to, že při jednáních o firemních kolektivních smlouvách pro rok 2003 nebylo dle názoru některých členů Sdružení AP postupováno v řadě případů příliš racionálně, což bylo podpořeno i zhoršením dříve relativně pragmatického postoje OS KOVO, považuje členská základna Sdružení AP sociální dialog za důležitý a žádoucí. Z tohoto důvodu má Sdružení AP od října r. 2001 uzavřenu tzv. „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO. Protože tato dohoda v prvním roce svého trvání dle vyhodnocení oběma smluvními stranami plnila svoji funkci a žádná ze stran ji nevypověděla, iniciovalo Sdružení AP jako další vstřícný krok její rozšíření. Dodatek k „Dohodě o spolupráci“ by se měl opírat o následující společné základní cíle a principy: Flexibilita pracovní síly Snižování pracovní neschopnosti Liberalizace pracovního práva ve smyslu „MINIMAXU“ Ovlivňování vzdělávací soustavy ve směru k potřebám trhu práce Udržení stabilizované situace (ve vazbě na životní cykly výrobků, změny výrob a výrobních technologií a přesuny výrob) Motivace a formy odměňování Soubor: APCR2002.DOC

87


Celoživotní vzdělávání a knowledge management Transparentní jednání Proaktivní chování - shoda vůči ostatním externím partnerům ve smyslu deklarovaných společných zájmů Zpracoval: Ing. Ešner

pYn pYnpYnpYnpYn


88


3. Složení vozového parku v České republice 3.1. Údaje Centrálního registru vozidel Pololetní zpracovávání údajů z Centrálního registru vozidel MV ČR (dále jen CRV) a vydávání souhrnného přehledu „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR“ je jedním z pravidelných výstupů sekretariátu Sdružení AP. Bylo vydáno a členské základně předáno již třináct publikací pod názvem „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Předchozí vydání popisovala stav k 1.1.1997 (vydání květen 1997), k 1.7.1997 (vydání říjen 1997), k 31.12.1997 (2. vydání, duben 1998), ke 30. 6. 1998 (1. vydání, září 1998), k 31.12.1998 (1. vydání, únor 1999), k 30.6.1999 (1. vydání, září 1999), k 31.12.1999 (1. vydání, únor 2000), ke 30.6.2000 (1. vydání, září 2000), k 31.12.2000 (1. vydání, únor 2001), ke 30.6.2001 (1.vydání, srpen 2001), k 31.12.2001 (1.vydání, únor 2002), ke 30.6.2002 (1.vydání, září 2002) a k 31.12.2002 (1.vydání, únor 2003). Kromě detailního členění značek dle typů (resp. modelů) a roku výroby v kategorii osobních vozidel (M1) jsou údaje ve stejném členění k dispozici i pro většinu druhů vozidel v kategorii užitkových vozidel (nákladní automobily - kategorie N1, N2, N3, tahače - kat. N2, N3, autobusy - kat. M2 a M3 a motocykly - kat. L1 až L5). Pro ostatní základní kategorie vozidel (speciální automobily - kat. N1, N2, N3, přípojná vozidla - kat. O a traktory) je pak rozčlenění provedeno zatím stále jen dle výrobních značek. Počty vozidel v CRV k 31.12.2002 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2002 do 31.12.2002 pro: * Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) * Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) * Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) * Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) * Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) * Speciální automobily dle výrobních značek * Traktory dle výrobních značek * Přívěsy dle výrobních značek * Návěsy dle výrobních značek

Σ 99 výrobních značek Σ 56 výrobních značek Σ 16 výrobních značek Σ 34 výrobních značek Σ 75 výrobních značek Σ 65 výrobních značek Σ 35 výrobních značek Σ 165 výrobních značek Σ 55 výrobních značek

jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. V diagramech č. 3.1.1. až 3.1.6. je znázorněna skladba registrovaných vozidel (osobní, nákladní, tahače, speciální, autobusy a motocykly) dle zemí původu vozidel v porovnání let 2002 a 2001. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi prodeji, počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Z hlediska vypovídací schopnosti údajů CRV je potřeba upozornit, že v posledním vydání se poprvé objevuje i tolik žádaný údaj o počtech tzv. „prvních“ registrací


89


v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Souhrnný přehled „prvních registrací“, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.2. Tabulka č. 3.1.1

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2002 Motorová vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

31.12.2001

31.12.2002

ostatní L (LA až LE, LM) celkem AB * : autobusy *1/ z toho : M2 M3 ostatní (nezařazeno) osobní celkem OA * : z toho : M1 nezařazeno užitkové automobily celkem N1+N2+N3: z toho : N1 N2 N3 z toho : nákladní celkem NA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno ostatní (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : traktory celkem z toho : jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásové (TPA) jiný (TR)

744 526 19 410 335 719 086 3 514 2 181 0 18 381 1 070 12 659 4 652 3 523 277 3 519 004 4 273 405 224 196 029 117 222 91 973 296 423 183 538 66 237 44 655 1 993 24 834 228 23 220 1 386 67 109 6 551 37 516 21 284 1 758 16 858 147 415 4 137 403 11 576 9 421

759 409 31 535 388 721 277 3 431 2 225 553 21 343 1 049 12 931 7 363 3 648 905 3 619 374 29 531 427 820 221 154 114 392 92 274 323 771 209 578 66 997 45 272 1 924 26 098 197 24 378 1 523 63 662 6 976 34 953 20 322 1 411 14 289 146 698 5 136 467 15 548 9 663

rozdíl registrací 14 883 12 125 53 2 191 -83 44 553 2 962 -21 272 2 711 125 628 100 370 25 258 22 596 25 125 -2 830 301 27 348 26 040 760 617 -69 1 264 -31 1 158 137 -3 447 425 -2 563 -962 -347 -2 569 -717 1 -936 4 -28 242

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:

4 838 823

5 004 175

165 352

motocykly z toho :

kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5

celkový počet k

2003,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2002

1972,29 1988,26 1993,15 1971,58 1965,62 1975,34 2000,13 1988,90 1993,89 1992,17 1982,45 1989,28 1989,38 1977,02 1991,37 1995,05 1986,34 1988,78 1992,63 1995,52 1987,00 1987,61 1991,99 1995,03 1984,60 1995,08 1995,59 1984,64 1988,38 1984,58 1983,32 1986,65 1986,08 1978,04 1965,40 1978,54 1968,00 1959,02 1972,15

30,71 14,74 9,85 31,42 37,38 27,66 2,87 14,10 9,11 10,83 20,55 13,72 13,62 25,98 11,63 7,95 16,66 14,22 10,37 7,48 16,00 15,39 11,01 7,97 18,40 7,92 7,41 18,36 14,62 18,42 19,68 16,35 16,92 24,96 37,60 24,46 35,00 43,98 30,85

1986,55

16,45

/v měsících/ 4,0 1,3 26,2 1,8 8,7 MOTOROVÁ CELKEM: 1,5

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2001 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel Poznámky: autobusů *1/ Zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů způsobeno užitkových vozidel přírůstkem registrací autobusů zn. ŠKODA, r. v. 1967 až 1989 traktorů (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky). Uvedený přírůstek registrací zapříčinil i výrazný růst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo o 2,18 roku. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203, z kategoriie osobních automobilů


90


Tabulka č. 3.1.1

- pokračování

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2002 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

celkový počet k 31.12.2001

PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho :

z toho :

O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) (dosud nezařazeno) jiná

MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/:

31.12.2002

741 328

740 399

506 338 58 143 93 241 64 148 19 458 477 046 438 394 38 261 391 111 421 65 299 17 071 9 044 19 364 643 100 701 499 80 745 18 135 1 322 30 273 337 45 1 530 2 992 2 174 5 761 12 638 4 796 21 887 5 580 151 0

521 028 61 420 92 081 65 870 0 482 430 442 807 39 114 509 123 644 75 378 19 527 8 822 19 133 784 99 646 491 79 828 18 049 1 278 32 727 381 47 1 713 3 442 2 061 5 876 13 116 6 091 1 952 5 744 574 3 751

rozdíl registrací

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2002

-929 1985,78 14 690 3 277 -1 160 1 722 -19 458 5 384 4 413 853 118 12 223 10 079 2 456 -222 -231 141 -1 055 -8 -917 -86 -44 2 454 44 2 183 450 -113 115 478 1 295 -19 935 164 423 3 751

2003,00

17,22

1987,12 1987,99 1975,25 1987,92

15,89 15,02 27,76 15,08

1985,25 1985,25 1985,10 1996,78 1994,20 1997,85 1993,35 1977,73 1988,34 1992,78 1975,31 1969,02 1974,64 1978,35 1976,64 1992,75 1995,29 1987,38 1991,95 1994,99 1990,80 1983,93 1994,17 1997,68 2001,92 1986,45 -0,01

17,75 17,75 17,90 6,22 8,80 5,15 9,65 25,27 14,66 10,22 27,69 33,98 28,36 24,65 26,36 10,25 7,71 15,62 11,05 8,01 12,20 19,07 8,83 5,32 1,08 16,55 0,01

/v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2001 u : (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 11,0 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní -0,6 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 11,3 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) -3,2 ostatních dosud nezařazených -308,1 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 2,5 evidováno

POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :

(ks)

k datu : 31.12.2001 5 580 151 31.12.2002 5 740 823 Od 31.12.2001 do 31.12.2002 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 160 672


91

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

1985,58 1986,46 0,88

16,42 16,54 0,12


Tabulka č. 3.1.2

První registrace vozidel v CRV za rok 2002 Motorová vozidla druh vozidla

kategorie

počet prvních registrací NOVÁ

motocykly

celkem z toho : L1 L2 L3 L4 L5 nezařazeno

průměrný rok výroby NOVÁ

OJETÁ

7 605 3 795 34 3 343 1 108 324

13 283 7 665 21 5 345 0 37 215

20 888 11 460 55 8 688 1 145 539

2001,79 2001,65 2002,00 2001,92 2002,00 2002,00 2002,00

1993,61 1990,71 1998,33 1997,53 2000,03 1997,98

AB * :

824 60 739 25

199 19 161 19

1 023 79 900 44

2001,98 2002,00 2001,98 2001,93

1999,33 1999,68 1999,48 1997,71

celkem M1 nezařazeno

OA * :

125 244 124 891 353

93 066 92 766 300

218 310 217 657 653

2001,98 2001,98 2001,98

1997,89 1997,89 1997,89

N1+N2+N3:

22 037 16 029 2 432 3 576

9 716 6 370 1 226 2 120

31 753 22 399 3 658 5 696

2001,99 2001,99 2001,98 2001,98

1999,36 1999,43 1999,31 1999,16

celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno ostatní (nezařazeno)

19 751 15 841 2 035 1 734 141 1 730 0 1 557 173 222 28 44 39 111 334

8 291 6 265 1 091 842 93 1 223 0 1 109 114 124 32 32 25 35 78

28 042 22 106 3 126 2 576 234 2 953 0 2 666 287 346 60 76 64 146 412

2001,99 2001,99 2001,99 2001,99 2001,99 2001,96

1999,40 1999,43 1999,26 1999,32 1999,75 1999,09

2001,96 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2001,94

1999,02 1999,75 1998,13 1998,60 1996,97 1997,16 1999,45 2000,82

828 0 453 2 0 373 156 538

395 1 238 2 1 153 116 659

1 223 1 691 4 1 526 273 197

2001,89

1997,27 1969,00 1996,57 1965,00 2000,00 1998,95 1997,53

z toho :

osobní z toho : užitkové automobily

z toho :

traktory

celkem N+O

celkem M2 M3 nezařazeno

autobusy

z toho :

L* :

OJETÁ

celkem N1 N2 N3

nákladní z toho :

celkem z toho :

(TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :

jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásové (TPA) jiný (TR)

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :


92

2001,80 2002,00 2002,00 2001,97


Tabulka č. 3.1.2

- pokračování

První registrace vozidel v CRV za rok 2002 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

kategorie

přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho :

přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :

počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ

celkem N+O

16 998 9 415 2 351 144 3 081 2 007

4 613 2 006 735 60 1 071 741

21 611 11 421 3 086 204 4 152 2 748

2001,96 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2001,64

1999,76 2000,77 1999,15 1995,48 1999,85 1997,83

1 702 1 210 419 73 10 711 8 055 1 676 121 716 143 49 1 13 16 19 2 656 48 0 171 451 29 105 1 031 821 1 880

590 299 251 40 2 363 1 675 369 29 247 43 36 1 18 10 7 905 16 2 88 112 18 44 244 381 719

2 292 1 509 670 113 13 074 9 730 2 045 150 963 186 85 2 31 26 26 3 561 64 2 259 563 47 149 1 275 1 202 2 599

2001,98 2001,98 2002,00 2001,87 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2001,99 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2002,00 2001,98 2001,65

1998,08 1998,53 1997,13 2000,68 2000,89 2001,20 2000,60 1999,10 1999,74 1999,12 1990,56 1999,00 1989,33 1993,00 1989,03 1999,85 1996,81 1997,00 1999,55 2000,44 2000,00 1997,27 2000,10 2000,02 1997,75

16 998

4 613

21 611

2001,96

1999,76

evidováno

POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : k datu :


průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ

93

NOVÁ OJETÁ

(ks)

173 536 121 272

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

2001,97 1997,61

1,03 5,39


Skladba registrovaných OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. M1) dle zemí původu k 31.12. 2002 7,25%

7,72%

0,32%

0,80%

49,62%

34,28%

tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA)

Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno

k 31.12. 2001 8,70%

6,90%

0,31%

0,09%

51,35% 32,64%

tuzemský bývalý vých. blok jiný (převážně USA)

Evropská unie Japonsko+Korea nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.1.

Skladba registrovaných NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ (kat. N1-N3) dle zemí původu k 31.12. 2002 1,28%

43,98%

48,63% 6,11%


tuzemský

bývalý vých. blok

ostatní zahraniční

nepřiřazeno

94


k 31.12. 2001 (nákladní automobily) 1,07%

48,24% 43,72%

6,98%

tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.2.

Skladba registrovaných TAHAČŮ dle zemí původu k 31.12. 2002 6,78%

0,07% 22,89%

70,26%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2001 6,68%

28,32%

64,92% 0,08% tuzemský



nepřiřazeno


95


Skladba registrovaných SPECIÁLNÍCH AUTOMOBILŮ dle zemí původu k 31.12. 2002 6,70%

5,32%

1,63%

86,35%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2001 5,35%

6,18%

1,62%

86,86%

tuzemský



nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.4.

Skladba registrovaných AUTOBUSŮ dle zemí původu k 31.12. 2002 1,63%

2,19%

11,99%

84,19%

tuzemský ostatní zahraniční


bývalý vých. blok nepřiřazeno

96


k 31.12. 2001 (autobusy) 1,08%

2,40%

13,15%

83,37%

tuzemský ostatní zahraniční

bývalý vých. blok nepřiřazeno

Diagram č. 3.1.5.

Skladba registrovaných MOTOCYKLŮ dle zemí původu k 31.12. 2002 0,79%

9,55%

11,43%

78,24%

tuzemský



nepřiřazeno

k 31.12. 2001 10,84%

0,50%

8,25%

80,41%

tuzemský



nepřiřazeno


97


3.2. Ukázky zpracování možných výstupů Údaje z CRV umožňují získat relativně dostatečný přehled o složení vozového parku v České republice. Po nutném zpracování dat, poskytnutých z CRV a dalších souvisejících statistických údajů, je možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.2.1. a 3.2.2. je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající v okresech na 1 osobní automobil k 31.12.2002.

Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.2002 Praha

11,49 11,94

Praha - západ Brno - m ěsto

12,14

Mladá Boleslav

12,28

Zlín

12,29

Praha - východ

13,17

Kladno

13,17

Olom ouc

13,19

Cheb

13,31

Hradec Králové

13,35

dalších 57 okresů ... Trutnov

15,06

Chrudim

15,10

Louny

15,21

Jeseník

15,23

Svitavy

15,33

Plzeň - sever

15,34

Děčín

15,36

Jičín

15,40 16,33

Česká Lípa

17,33

Jindřichův Hradec 0

2

4

6

8

10

12

14

16 18 stáří (roků)

20


98


Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.2002 2,07

Praha

2,17

Praha - východ

2,33

Plzeň - m ěsto

2,39

Mladá Boleslav České Budějovice

2,43

Plzeň - jih

2,46

Praha - západ

2,49

Dom ažlice

2,50

Příbram

2,50

Mělník

2,52

dalších 57 okresů ... Opava

3,40

Vyškov

3,41

Vsetín

3,41

Uherské Hradiště

3,45

Olom ouc

3,47

Přerov

3,58

Karviná

3,61

Šum perk

3,63

Jeseník

3,83

Bruntál

3,85

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

4,50

Diagram č. 3.2.2.


99


Objemově rozsáhlá data z Centrálního registru vozidel a doplňující informace jsou zpracovány a uloženy v elektronické podobě v několika desítkách souborů. Vzhledem k rozdílnosti zájmů jednotlivých firem Sdružení AP (specifikace údajů dle marketingových či jiných potřeb a záměrů) se v případě potřeby doporučuje konzultace a případně osobní návštěva věcně příslušného pracovníka firmy v sekretariátu Sdružení AP. Dlouhodobým cílem Sdružení AP, kterého se však nejenže nedaří dosáhnout, ale ani dílčím způsobem vylepšit, je docílit zkrácení intervalů pro poskytování údajů z CRV (na čtvrtletní až měsíční) a dopracovat se také k věrohodnějším údajům o počtech vozidel trvale vyřazovaných z provozu podle výrobních značek a typů (modelů). Z úrovně Sdružení automobilového průmyslu však toto nelze řešit, je zde nutná aktivní role a funkce orgánů státní správy. Z výběrových údajů CRV je možno též stanovit např. podíly osobních automobilů podle druhu paliva (viz diagram č. 3.2.3.) nebo složení parku nákladních vozidel podle užitečné hmotnosti (diagram 3.2.4.).

Osobní automobily - podíly dle druhu paliva - stav k 31.12.2002 benzin >1999cm 3 2,52%

diesel <2000cm 3 11,35%

diesel >2000cm 3 2,33%

ostatní 0,87%

benzin <1400cm3 62,92%

benzin 14001999 cm3 20,00%

(100% = 3 648 905 ks)

Diagram č. 3.2.3.

Nákladní automobily - podíly dle užitečné hm. - stav k 31.12.2002 5 000-6 999 kg 2,0%

7 000-9 999 kg 7,5%

10 000-14 999 kg 4,4%

< 1000 kg 40,4%

3 000-4 999 kg 10,4%

1 500-2 999 kg 16,2%

> 15 000 kg 0,5%

1 000-1 499 kg 18,5%

(100% = 323 771 ks)


100


2 500 000

3 523 277

3 431 573

3 431 481

3 484 001

3 547 745

3 349 008

2 967 253

2 746 995

2 610 297

2 483 222

3 000 000

2 330 755

2 247 773

3 500 000

2 411 297

4 000 000

3 113 476

ks

Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1)

3 648 905

Data, soustředěná v sekretariátu Sdružení AP, umožňují sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy v průměrném stáří vozového parku (pro osobní automobily a autobusy viz diagram č. 3.2.5. a č. 3.2.6.). Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.2.7.) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.2.8.) apod.

2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 stav ke konci časového období

Poznámky:

1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2002 zvýšil oproti konci roku 2001 o ………… 125 628 vozidel.

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

13,72

13,61

13,51

13,72

14,29

14,15

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

14,10

roků

14,18

Průměrný věk osobních automobilů (kat. M1)

2002

stav ke konci časového období


101


21 343

18 381

18 253

18 975

20 000

19 949

20 916

21 460

21 912

22 761

26 552

26 724

24 654

25 000

26 036

24 416

30 000

25 646

ks

Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3)

15 000 10 000 5 000 0 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 stav ke konci časového období

Poznámky:

1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po r.1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v r.1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. 3) V 1. pololetí roku 2001 byl opět zaznamenán mírný pokles počtu registrovaných autobusů. Oproti konci roku 2001 se vozový park zvýšil o 2 962 autobusů. Zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989).

Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3)

roků

11,92

11,77

11,73

11,35

12

10,82

14

10,39

16

11,76

18

14,10

20

10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1998

2000

1999

2001

2002

stav ke konci časového období

Poznámky:

Průměrný věk autobusů má od roku 1995 trvale se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo o 2,18 roku. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203, z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů.


102


Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR

2,12

2,90

2,79

3,57

3,48

3,57

3,35

3,33

3,14

3,05

3,11

3,00

3,11

3,00

3,06

2,97

3,02

2,94

2,77

2,81

2,73

2,68

2,57

2,65

2,56

2,53

2,5

2,07

3,0

2,47

3,5

2,93

4,0

3,46

4,5

2,0 1,5 1,0 0,5

ČR celkem

Olomoucký

Moravskoslezský

Zlínský

Ústecký

Karlovarský

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Jihočeský

k 31.12.2001

Královéhradecký

k 31.12.2002

Středočeský

Plzeňský

Praha

0,0

kraj

oby-kraj.GIF

Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.2001 celkem ... 3 523 277 ks K datu k 31.12.2002 celkem ... 3 648 905 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 125 628 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 206 436 obyvatel 10 182 471 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: -23 965 obyvatel

∅ za ČR k 31.12.2002 = resp. ∅ za ČR k 31.12.2001 = resp. ∅ přírůstek / - úbytek: resp.

2,79 358,35 2,90 345,20 0,11 13,15

(stav k 31.12.2001) (stav k 30.09.2002)

obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv.

------------------------------Zdroj: Centrální registr vozidel MV ČR, ČSÚ a pomocný soubor "obyv&auta-r2002.xls"

Diagram č. 3.2.7.


103


Změny průměrného stáří osobních automobilů (kategorie M1)

Liberecký

13,72

13,61

ČR celkem

14,84

14,45

14,84

14,80

Pardubický

14,60

14,59

Ústecký

14,56

14,51

Královéhradecký

14,51

14,12

Jihočeský

14,42

14,56

Vysočina

14,38

14,34

Plzeňský

13,93

14,26 Moravskoslezský

14,14

14,16

Olomoucký

13,58

13,65

k 31.12.2001

Karlovarský

13,57

13,59

Středočeský

13,35

13,39

k 31.12.2002

Zlínský

13,37 13,19

Jihomoravský

11,41

Praha

16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

11,49

Průměrné stáří osobních automobilů v krajích ČR

kraj

Za rok 2002 došlo ke zvýšení průměrného věku osobních automobilů o 0,11 roku. Toto zvýšení je dáno ukončením procesu vyřazování vozidel a "čištěním" registru v souvislosti se zákonem o povinně smluvním pojištění. Vliv má samozřejmě i dovoz ojetých vozidel. Platí, že "omlazení" vozového parku je možné jen při větším vyřazování starších vozidel z provozu.

6 okresů s nejstarším a nejmladším vozovým parkem osobních automobilů (k 31.12.2002) nejstarší park 1 Jindřichův Hradec 2 Česká Lípa 3 Jičín 4 Děčín 5 Plzeň - sever 6 Svitavy

prům. věk celkem ks 17,33 36 744 16,33 37 834 15,40 30 537 41 647 15,36 15,34 28 966 15,33 31 406

nejmladší park 1 Praha 2 Praha - západ 3 Brno - město 4 Mladá Boleslav 5 Zlín 6 Kladno

prům. věk 11,49 11,94 12,14 12,28 12,29 13,17

celkem ks

556 410 34 518 137 383 47 036 61 359 57 201

Snižování průměrného věku parku osobních automobilů se v roce 2001 zastavilo, resp. začalo opět růst. Ke zvýšení průměrného věku za rok 2002 došlo i v okresech s nejnižším průměrným věkem a to i někde o více než činilo celorepublikové zvýšení.

Diagram č. 3.2.8.

Oproti minulým vydáním tohoto podkladu je počet ukázek (příkladů) zredukován. Z dat je však možno určit složení vozového parku v jednotlivých okresech či krajích (podle značek či základních kategorií vozidel) včetně přepočtu na obyvatele, počty vozidel dané značky po letech výroby apod. Zpracoval: Ing. Ešner


pYn pYnpYnpYnpYn 104 © Sdružení AP, květen 2003

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel Měsíční zpracovávání údajů o tuzemské výrobě a prodejích motorových vozidel na domácím trhu v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy) a vydávání „SOUHRNNÝCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ“ je již řadu let činností sekretariátu Sdružení AP. Čtvrtletně je tento materiál rozšířen o údaje o domácí výrobě a prodejích přípojných vozidel kategorie O3 a O4 a o dovozy všech kategorií vozidel dle údajů z Generálního ředitelství cel ČR. Součástí tohoto čtvrtletního materiálu jsou též údaje o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Získané údaje od jednotlivých výrobních značek, u motorových vozidel zpracovávané ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů (SDA), jsou nyní ihned po jejich zpracování zveřejňovány na internetových stránkách Sdružení AP, včetně možnosti kompletního stažení souborů. Oficiální rozesílání všem firmám, zapojeným do činnosti Sdružení AP, je prováděno v rámci distribuce informačních produktů.

4.1. Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1. Osobní automobily V roce 2002 vykázalo prodeje na oficiálním českém trhu nových osobních automobilů (tzv. trh TUZV + OFI, tedy jen trh nových vozidel prodaných v síti domácích výrobců a oficiálních dovozců) celkem 36 výrobních značek, tedy o dvě méně než v roce 2001. Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2002, spolu s odhadem prodejů pro rok 2003 znázorňuje diagram č. 4.1.1. (zahrnuje i další nová vozidla, dovezená do ČR neoficiální cestou – v r. 2002 to bylo 64 ks). Celkový přehled prodejů na domácím trhu (jen TUZV + OFI) včetně porovnání s rokem 2001 je pak uveden v tabulce č. 4.1.1.

Trh nových vozidel v ČR (osobní automobily - kat. M1) 200 000 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

(prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 154 361

171 710

152 175 147 818 144 415 141 310 146 265 148 730

116 213 84 825

91 371

r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

r.1999

r.2000

r.2001

r.2002 výhled 2003


105


Odhad celkové velikosti trhu pro rok 2002 (uvedeno 148 282 ks – viz předchozí vydání tohoto materiálu, rovněž diagram 4.1.1.), tak byl téměř na 100% přesný. Toto dokazuje, že tato kategorie má již své zaběhnuté prodejní cykly a nepodléhá někdy velice obtížně prognózovatelným výkyvům v prodejích jako ostatní menší segmenty vozidel. V roce 2002 vzrostl celkový dovoz nových osobních automobilů. Celkem bylo dovezeno 78 190 ks oproti 69 440 v roce 2001. Ještě mnohem výrazněji ale vzrostl i dovoz ojetých automobilů a to o 31,80% na hodnotu 130 660 (i přes to, že od 1. července 2001 platí zpřísněné požadavky na jejich možné uvedení do provozu). Dále bylo dovezeno 1 581 ojetých vozidel oficiálně deklarovaných tzv. na náhradní díly. Z těchto údajů a údajů o dovozech za 1. čtvrtletí 2003 vyplývá, že dovoz ojetých vozidel bude hrát stále významnou roli na celkovém trhu osobních automobilů a jeho hodnota bude ještě nejméně několik příštích let významně vyšší, než u dovozů osobních vozidel nových. Z diagramu č. 4.1.1. vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a do roku 2001 mírně rostl. Rok 2002 ale znamenal změnu trendu, protože trh nových vozidel vykázal pokles téměř 3 % a dle odhadu z výsledků 1. čtvrtletí roku 2003 lze předpokládat, že rok 2003 bude co do výsledků obdobný jako rok 2002. To znamená, že trh bude spíše stagnovat na úrovni zhruba 145 000 nově prodaných vozidel. Zajímavý je i vývoj podílu domácích výrobců na trhu nových vozidel, což ukazují diagramy č. 4.1.2. a 4.1.3. Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu osobních automobilů

46,71%

50,00%

52,56%

52,60%

49,61%

60%

54,86%

55,74%

53,81%

70%

61,04%

80%

64,43%

90%

75,24%

100%

10% 0% 1993

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1997

1998

1999

2000

2001

27,40%

27,04%

32,53%

35,44%

29,18%

29,80%

31,70%

20%

28,43%

31,29%

30%

28,01%

40%

36,73%

50%

2002

na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých */)

1.-4. m ěsíc 2003

Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: 1 399 096 ks osobních automobilů

z toho domácími výrobci:

774 927 ks , to je ................. 55,39%

Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": 2 528 502 ks osobních automobilů z toho domácími výrobci: 774 927 ks , to je ................. 30,65% */ Neoficiální dovozy nových a ojetých za 1.- 4. měsíc 2003 pouze odhad (z výsledků za 1.čtvrtletí 2003)


106


Podíly domácích výrobců osobních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI)

46,71%

50,00%

50%

52,55%

52,59%

49,59%

60%

54,84%

55,72%

53,75%

70%

60,93%

80%

64,26%

90%

74,97%

100%

40%

0,269%

0,169%

0,109%

0,055%

0,015%

0,017%

0,014%

0,011%

0,014%

0,001%

20%

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

10% 0%

ŠKODA AUTO

ostatní tuzemští výrobci celkem

ŠKODA AUTO

Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období:

TATRA (r.1993 - 1999) MTX (r.1993 - 1999) UAZ Č.Dub (r.1993 - 1995) AVIA Trend (r.1995 a 1996) KAIPAN (od r. 1999) GORDON (od r.1997) CELKEM:

774 229 ks, 376 ks, 119 ks, 95 ks, 56 ks, 36 ks, 16 ks,

0,000%

30%

1.-4. m ěsíc 2003

to je.. 55,34% to je... 0,027% to je... 0,009% to je... 0,007% to je... 0,004% to je... 0,003% to je... 0,001%

774 927 ks

55,39%

Diagram č. 4.1.3.

Proporcionální poměry v obchodu s osobními vozidly od roku 1993 do konce března roku 2003 jsou znázorněny v diagramu č. 4.1.4. a celkové shrnutí od roku 1991 je pak uvedeno v diagramu č. 4.1.5. Prodeje tuzemských výrobců (ŠKODA AUTO, TATRA a MTX) na domácím trhu od roku 1993 do roku 2002 jsou znázorněny v souhrnném diagramu č. 4.1.6.

Podíl jednotlivých druhů obchodu na jeho celkovém objemu (osobní automobily kat. M1)

60% 50% 40%

56,53% 51,19%

47,75%

36,73%

30%

28,01%

20% 10%

12,08%

0% r.1993

15,46%

r.1994

31,29% 20,96%

r.1995

47,02% 28,43% 24,56%

r.1996

prodej tuzemských výrobců

43,07%

45,62% 41,14% 35,44%

45,91% 38,09%

42,32%

32,60%

32,53% 27,05% 31,96% 29,38% 25,23% 24,58% 29,18% 27,04% 31,70% 29,80% 29,68%

r.1997

r.1998

r.1999

dovoz ojeté

r.2000

r.2001

r.2002

nová z dovozu celkem

30,70% 26,98%

1.Q. 2003 období


107


Od počátku r. 1991 do konce března 2003 bylo na území České republiky "zobchodováno" celkem 2 843 815 ks osobních automobilů

31,7% 45,5%

(údaje za rok 1991 a 1992 pouze odhad)

prodeje tuzemských výrobců (902 230 ks) nová z dovozu celkem (647 766 ks)

22,8%

dovozy ojetých (1 293 819 ks) - od r.1999 zde nejsou zahrnovány dovozy na ND

Diagram č. 4.1.5.

Tabulka č. 4.1.1. výrobní značka

charakter prodejce v ČR

v ČR prodáno (ks)

1 ŠKODA 2 RENAULT 3 PEUGEOT 4 VOLKSWAGEN 5 OPEL / GM 6 FORD 7 CITROEN 8 TOYOTA 9 HYUNDAI 10 SEAT 11 FIAT 12 NISSAN 13 DAEWOO 14 MAZDA 15 SUZUKI 16 MERCEDESBENZ 17 HONDA 18 AUDI 19 MITSUBISHI 20 BMW 21 VOLVO 22 KIA 23 SUBARU 24 CHRYSLER/ JEEP 25 LADA 26 ALFAROMEO 27 LAND/RANGEROVER 28 DACIA 29 JAGUAR 30 SAAB

TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI

73 883 9 448 8 785 7 803 6 123 4 946 4 942 3 316 3 055 2 912 2 867 2 630 2 584 2 192 1 714 1 625 1 549 1 414 1 306 1 115 844 666 396 387 344 286 221 174 70 63

podíl na podíl na + nárůst, - pokles podíl na prodej za podílu na celkovém trhu nových trhu nových stejné období počtu podílu na trhu trhu v ČR OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku prodejů nových OFI+TUZV celkovémtrhu 27,04% 3,46% 3,21% 2,86% 2,24% 1,81% 1,81% 1,21% 1,12% 1,07% 1,05% 0,96% 0,95% 0,80% 0,63% 0,59% 0,57% 0,52% 0,48% 0,41% 0,31% 0,24% 0,14% 0,14% 0,13% 0,10% 0,08% 0,06% 0,03% 0,02%

49,98% 6,39% 5,94% 5,28% 4,14% 3,35% 3,34% 2,24% 2,07% 1,97% 1,94% 1,78% 1,75% 1,48% 1,16% 1,10% 1,05% 0,96% 0,88% 0,75% 0,57% 0,45% 0,27% 0,26% 0,23% 0,19% 0,15% 0,12% 0,05% 0,04%

50,00% 6,39% 5,95% 5,28% 4,14% 3,35% 3,34% 2,24% 2,07% 1,97% 1,94% 1,78% 1,75% 1,48% 1,16% 1,10% 1,05% 0,96% 0,88% 0,75% 0,57% 0,45% 0,27% 0,26% 0,23% 0,19% 0,15% 0,12% 0,05% 0,04%

79 948 8 838 8 344 9 517 8 369 4 609 4 259 3 750 1 463 2 793 2 773 2 546 1 995 2 358 1 767 1 423 1 270 1 348 933 982 809 286 212 332 TRHOFI+TUZV:

-7,59% 6,90% 5,29% -18,01% -26,84% 7,31% 16,04% -11,57% 108,82% 4,26% 3,39% 3,30% 29,52% -7,04% -3,00% 14,20% 21,97% 4,90% 39,98% 13,54% 4,33% 132,87% 86,79% 16,57% -2,89% rok 2002 rok 2001

Nárůst (+), pokles (-) z toho: TUZV OFI

-2,54% 0,59% 0,46% -0,97% -1,36% 0,32% 0,55% -0,22% 1,11% 0,14% 0,12% 0,11% 0,44% -0,07% 0,00% 0,16% 0,21% 0,07% 0,27% 0,11% 0,04% 0,26% 0,13% 0,04% ------

-5,49% -0,14% -0,18% -1,02% -1,16% -0,07% 0,08% -0,31% 0,52% -0,07% -0,08% -0,07% 0,13% -0,16% -0,09% 0,02% 0,05% -0,03% 0,10% 0,01% -0,02% 0,13% 0,06% 0,01% -7,83%

147 754 ks (36 značek) 152 145 ks (38 značek) -4 391 ks, to je 100% -6 086 138,60% 1 695 -38,60%

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových vozidel v r. 2002 činil 64 ks, celkem nová = 147 818 ks.


108


PRODEJ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ 140 000 120 000

95 580

100 000 80 000

82 734 63 597

60 000

77 416

69 474

72 496

78 187

79 948

2000

2001

73 883

58 717

40 000 20 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2002

ŠKODA

180

167

160 140 120 100 80

62

60

51

63

40

22 9

20

2

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2000

2001

2002

TATRA

100 80

60

48

40

27

21 20

9 0

2

1996

1997

12

0 1993

1994

1995

1998

1999

MTX

Diagram č. 4.1.6. Zpracoval: Ing.Ešner Soubor: APCR2002.DOC

109


4.1.2. Užitková vozidla kat. N1 V roce 2002 vykázalo prodej na oficiálním českém trhu nových užitkových vozidel kat. N1 (TUZV + OFI) celkem 26 výrobních značek (tj. o 3 méně než v roce 2001). Přehled jejich prodejů včetně porovnání s rokem 2001 je uveden v tabulce č. 4.1.2. Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 1993 do roku 2002, spolu s prvním odhadem pro rok 2003, pak znázorňuje diagram č. 4.1.7. Pro informaci je možno doplnit, že odhad Sdružení automobilového průmyslu pro rok 2002, provedený před rokem v minulém vydání tohoto materiálu (14 907 ks), byl u této kategorie vozidel zhruba o 1 000 vozidel optimističtější. Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997, kdy bylo dosaženo nejvyšších prodejů, trvale klesá. V roce 2002 dosáhl trh necelých 14 000 ks vozidel, což je méně než v roce 2001 (snížení o 7,47 %). V této kategorii vozidel je třeba zmínit i skutečnost, že Škoda Auto ukončila v roce 2001 výrobu velice populárního modelu Škoda Felicia Pick-up a model Škoda Fabia Praktik ho uživatelsky nenahradil. Tabulka č. 4.1.2. výrobní značka 1 FORD 2 VOLKSWAGEN 3 RENAULT 4 PEUGEOT 5 MERCEDES BENZ 6 CITROEN 7 OPEL / GM 8 FIAT 9 ŠKODA 10 KIA 11 NISSAN 12 IVECO 13 HYUNDAI 14 SEAT 15 MITSUBISHI 16 MAZDA 17 LAND/RANGE ROVER 18 MULTICAR 19 TOYOTA 20 R.V.I. 21 LADA 22 MAGMA 23 LDV 24 SUZUKI 25 JLAURETA 26 DACIA ALFA ROMEO ASIA MOTORS AUDI BENTLEY


v ČR prodáno (ks)

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI

2 861 2 129 1 232 1 224 1 117 943 767 633 583 469 393 349 327 288 131 115 72 68 60 27 25

24 18 15 4 2 0 0 0 0

podíl na podíl na podíl na prodej za + nárůst, - pokles podílu na trhu podílu na celkovém trhu nových trhu nových stejné období počtu trhu v ČR OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku prodejů nových OFI+TUZV celkovémtrhu 15,85% 11,79% 6,82% 6,78% 6,19% 5,22% 4,25% 3,51% 3,23% 2,60% 2,18% 1,93% 1,81% 1,60% 0,73% 0,64% 0,40% 0,38% 0,33% 0,15% 0,14% 0,13% 0,10% 0,08% 0,02% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

20,60% 15,33% 8,87% 8,81% 8,04% 6,79% 5,52% 4,56% 4,20% 3,38% 2,83% 2,51% 2,35% 2,07% 0,94% 0,83% 0,52% 0,49% 0,43% 0,19% 0,18% 0,17% 0,13% 0,11% 0,03% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

20,62% 15,34% 8,88% 8,82% 8,05% 6,80% 5,53% 4,56% 4,20% 3,38% 2,83% 2,52% 2,36% 2,08% 0,94% 0,83% 0,52% 0,49% 0,43% 0,19% 0,18% 0,17% 0,13% 0,11% 0,03% 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

2 551 2 171 816 1 150 1 311 762 414 456 2 457 350 376 302 273 240 124 346 82 93 113 51 35 48 34 22 TRH OFI+TUZV:

12,15% -1,93% 50,98% 6,43% -14,80% 23,75% 85,27% 38,82% -76,27% 34,00% 4,52% 15,56% 19,78% 20,00% 5,65% -66,76% -12,20% -26,88% -46,90% -47,06% -28,57% -50,00% -47,06% -31,82% -7,47% rok 2002 rok 2001


3,61% 0,87% 3,44% 1,15% -0,69% 1,71% 2,77% 1,52% -12,18% 1,05% 0,32% 0,50% 0,54% 0,48% 0,12% -1,48% -0,03% -0,13% -0,32% -0,15% -0,05% -0,15% -0,10% -0,04% -----

1,32% -0,57% 2,18% 0,23% -1,28% 0,88% 1,89% 0,91% -10,76% 0,60% 0,04% 0,21% 0,26% 0,23% 0,02% -1,33% -0,07% -0,15% -0,31% -0,14% -0,06% -0,14% -0,09% -0,04% -8,55%

13 876 ks (26 značek) 14 996 ks (29 značek) -1 120 ks, to je 100% -1 912 170,71% -70,71% 792



110


Trh nových vozidel v ČR (užitková vozidla - kat. N1) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 25 000

21 189

21 578

20 000 15 000

14 039

16 350

15 277

15 738

15 040

15 004

r.1999

r.2000

r.2001

13 888

13 961

r.2002

výhled 2003

11 247

10 000 5 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.1998

Diagram č. 4.1.7.

V dalších diagramech (č. 4.1.8. a 4.1.9.) je znázorněn vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1, diagramy č. 4.1.10. až č. 4.1.12. pak uvádějí prodeje jednotlivých českých výrobců na tuzemském trhu. Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu užitkových vozidel kat. N1 100% 90%

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1997

1998

1999

2000

2001


Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem:

z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

164 098 39 704 178 275 39 704

ks ks, ks ks,

1,09%

4,40% 3,38% 2002

0,88%

0% 1993

14,37%

10%

16,82%

18,32%

16,95%

25,16%

23,64%

31,48%

30,64%

27,68%

28,58%

23,27%

22,65%

20%

18,41%

30%

19,48%

40%

35,89%

50%

34,18%

60%

46,29%

70%

49,32%

80%

1.-4. m ěsíc 2003

vozidel kat. N1 to je .................. 24,20% vozidel kat. N1 to je .................. 22,27%

*/ Neoficiální dovozy nových a ojetých za 1.- 4. měsíc 2003 pouze odhad (z výsledků za 1.čtvrtletí 2003)

Diagram č. 4.1.8.


111


Podíly domácích výrobců užitkových vozidel kat. N1 na českém trhu (TUZV+OFI) 100% 90%

ŠKODA AUTO

2002


Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: ŠKODA AUTO LUBLIN (r. 1997 - 1999) MAGMA (od r. 1995) TATRA BETA (r. 1995 - 1999) DESTACAR (r. 1995 - 1998) Jlaureta (od r. 1998) GAZELA (r. 1997 - 1998) STAS-Pony (r. 1995 - 1996) Terrier (r. 1998) CELKEM:

1,02%

0,06%

2001

4,20%

2000

0,20%

1999

0,44%

1998

16,38%

17,93%

1997

0,39%

1996

21,96%

26,38%

22,62%

1995

3,20%

1994

5,10%

1993

5,96%

0,00%

0%

0,00%

20% 10%

21,99%

30%

1,28%

40%

17,05%

50%

2,44%

60%

35,89%

70%

49,32%

80%

1.-4. m ěsíc 2003

36 282 ks, to je .. 22,11% 1 970 692 429 190 74 33 17 17 39 704

ks, to je ..... 1,201% ks, to je ..... 0,422% ks, to je ..... 0,261% ks, to je ..... 0,116% ks, to je ..... 0,045% ks, to je ..... 0,020% ks, to je ..... 0,010% ks, to je ..... 0,010% ks 24,20%

Diagram č. 4.1.9.

PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000

5 547

5 039

4 660

5 000

4 879

4 313 3 456

4 000

2 695

2 604

3 000

2 457

2 000

583

1 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

ŠKODA

Diagram č. 4.1.10.


112


PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 136

140

116

120 100 80

65

62

60

50

40 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2000

2001

2002

BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR

1 250

1 004 1 000 750

601

500

365

250 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

53

54

LUBLIN / DAEWOO AVIA

240

195

200

164

160

114

120 80

37

40

48 24

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

MAGMA / ALFINE


113


PRODEJ UŽITKOVÝCH VOZIDEL kat. N1 50 40 30

20

20

22

18

10 4

10 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1999

2000

2001

2002

1999

2000

2001

2002

JLaureta

150 125

100

100 75

55 32

50 25

3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

DESTACAR

25

20

20

13

15 10 5 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

GAZELA / ROSS

Diagram č. 4.1.12.

4.1.3. Shrnutí Shrneme-li výše uvedené, je možno ve stručnosti konstatovat, že: • celkově nižší pokles trhu osobních automobilů (- 2,89 %) byl bohužel na vrub největšího domácího výrobce ŠKODA AUTO – (pokles prodejů o 7,59 %); • u malých užitkových automobilů kat. N1 vypadá vývoj na trhu z pohledu domácích výrobců rovněž nepříznivý, ale je potřeba ho uvést konstatováním, že největší tuzemský výrobce ŠKODA AUTO nemá v současnosti plnohodnotný malý užitkový automobil; • v prodejích osobních automobilů si stále drží nadpoloviční podíl malé a mini vozy, zachycení trendu ale bohužel možné není, protože v roce 2002 došlo ke změně třídění do jednotlivých segmentů. Podíl jednotlivých segmentů v roce 2002 - viz diagram č. 4.1.13. Soubor: APCR2002.DOC

114


luxusní 0,20% sportovní 0,24%

velkoprostorové 6,43%

terénní 2,88%

mini vozy 2,98%

malé vozy 49,32%

vyšší střední 3,13%

střední 20,92%

nižší střední 13,90%

Diagram č. 4.1.13.

Pokles prodejů nových osobních automobilů v roce 2002, spolu se stagnací trhu zaznamenanou v roce 2003, může mít celou řadu příčin. Ty je možno shrnout zhruba do těchto bodů: • v České republice i přes relativně příznivý ekonomický vývoj, není ještě koupěschopnost obyvatelstva a částečně i podnikatelské sféry na takové úrovni, aby docházelo k větší obměně vozového parku; • z delší časové řady o prodejích rovněž vyplývá, že koupě vozidel probíhá v určitých cyklech; • stupeň „motorizace“ v ČR (počet osob na 1 osobní automobil) je na relativně vysokém stupni, z čehož je možno usuzovat na nasycenost trhu; • v roce 2002 byl opět zaznamenán vysoký nárůst dovozů ojetých vozů. V roce 2003 se oproti roku 2002 dá tedy, na základě trendů vysledovaných z minulých let a výsledků za první měsíce tohoto roku, očekávat stagnaci nebo mírný, zhruba 2 až 3% pokles prodejů osobních automobilů. Rovněž i v kategorii malých užitkových automobilů kat. N1 se nedá předpokládat zásadní změna na trhu. Trh zřejmě v tomto roce dosáhne přibližně stejných hodnot jako v roce 2002. Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel, jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2002 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 1998 - 2002“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu. Zpracoval: Ing. Ešner Soubor: APCR2002.DOC

115


4.2. Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o tuzemských prodejích a dovozech ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, přípojných vozidel a motocyklů „do“ a „přes“ 50 ccm) probíhalo v roce 2002 stejně jako v předchozích letech. Údaje o prodejích za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně Sdružení AP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou.

4.2.1. Nákladní automobily (kat. N2 a N3) V roce 2002 prodávalo své vozy na oficiálním českém trhu nových nákladních automobilů (TUZV + OFI) celkem 13 výrobních značek (stejně jako v roce 2001). Přehled prodejů včetně porovnání s rokem 2001 je uveden v tabulce č. 4.2.1. Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2002, spolu s odhadem pro rok 2003, znázorňuje diagram č. 4.2.1. V této komoditě ztrácejí bohužel postupem času domácí výrobci svůj tržní podíl, což dokládají diagramy č. 4.2.2. i 4.2.3. Nutno konstatovat, že prodeje tuzemských výrobců v ČR při celkovém nárůstu objemu domácího trhu o 6,52 % (v porovnání 2002/2001) neodpovídají tomuto trendu. Potvrdila se tedy úvaha, uváděná v předchozích vydáních tohoto materiálu, kde bylo uvedeno: „Z diagramů lze usuzovat na možný obrat v dosud záporném trendu prodejů, při hlubším pohledu však případný růst prodejů nebude zřejmě naplněn domácí produkcí, ale nákladními vozy z dovozu (a to dosti výrazně)“. Odhad prodejů v roce 2002 pro tuto kategorii vozidel, provedený v květnu 2002 na základě prodejních výsledků za 1. čtvrtletí 2002 (celkem za rok 2002 byl odhadován prodej 7 426 ks nákladních automobilů), se ukázal jako mírně nadhodnocený, skutečné prodeje nových vozidel byly v roce 2002 oproti odhadu nižší zhruba o 6 %. Tabulka č. 4.2.1. výrobní značka 1 MERCEDES BENZ 2 IVECO 3 RENAULT V.I. 4 DAF 5 MAN 6 VOLVO 7 DAEWOO AVIA 8 SCANIA 9 TATRA 10 NISSAN 11 VOLKSWAGEN 12 PRAGA 13 MERCEDES UNIMOG 14 ŠKODA Mn.Hradiště 21 KAROSA 22 KUTSENITS 23 LAHDEN AUTOKORI 24 MAZ 25 MULTICAR 26 NEOPLAN


v ČR prodáno (ks) 1 039 1 028 1 010 860 758 694 604 588 180 145 50 38 18 0 0 0 0 0 0 0

OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI TUZV OFI OFI TUZV OFI TUZV TUZV OFI OFI OFI OFI OFI

podíl na celkovém trhu v ČR 10,23% 10,12% 9,94% 8,47% 7,46% 6,83% 5,95% 5,79% 1,77% 1,43% 0,49% 0,37% 0,18% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

podíl na prodej za podíl na + nárůst, - pokles podílu na trhu podílu na trhu nových trhu nových stejné období počtu min. roku OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu 14,79% 14,64% 14,38% 12,24% 10,79% 9,88% 8,60% 8,37% 2,56% 2,06% 0,71% 0,54% 0,26% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

14,82% 14,66% 14,40% 12,26% 10,81% 9,90% 8,61% 8,39% 2,57% 2,07% 0,71% 0,54% 0,26% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

884 855 794 893 814 556 787 555 207 128 0 39 67 4 TRH OFI+TUZV:

17,53% 20,23% 27,20% -3,70% -6,88% 24,82% -23,25% 5,95% -13,04% 13,28% #DIV/0! -2,56% -73,13% -100,00% 6,52% rok 2002 rok 2001


1,39% 1,67% 2,34% -1,30% -1,56% 1,45% -3,34% -0,05% -0,58% 0,12% 0,71% -0,05% -0,76% -0,06% -----

0,66% 0,86% 1,35% -1,20% -1,35% 0,81% -2,57% -0,22% -0,47% 0,04% 0,49% -0,05% -0,55% -0,04% -2,23%

7 012 ks (13 značek) 6 583 ks (13 značek) 429 ks, to je 100% -215 -50,12% 644 150,12%



116


Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

9 000

8 176

8 000 7 000 5 309

6 000

5 870

6 853

r.1995

r.1996

6 370

5 782

4 752

5 000

6 260

6 591

r.2000

r.2001

7 024

5 167

4 000 3 000 2 000 1 000 0 r.1993

r.1994

r.1997

r.1998

r.1999

r.2002 výhled 2003

Diagram č. 4.2.1.

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nákladních automobilů

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1997

1998

1999

8,85% 6,74%

11,72%

1.-4. m ěsíc na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých */) 2003



2001

8,09%

15,75%

24,52%

2000

11,23%

0% 1993

33,56%

45,38%

10%

19,73%

20%

27,84%

30%

38,35%

56,08%

59,48% 46,68%

40%

54,30%

50%

67,89%

60%

63,71%

70%

74,75%

80%

70,31%

90%

81,85% 84,93%

100%

62 306 27 620 75 316 27 620

2002

ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 44,33% ks vozidel kat N2, N3 ks, to je ..... 36,67%


Diagram č. 4.2.2.


117


Podíly domácích výrobců nákladních automobilů na českém trhu (TUZV+OFI) 100%

1993

1994

1995

DAEWOO AVIA / AVIA

1996

TATRA

1997

1998

ŠKODA / LIAZ

1999

2000

2001

2002

21 075 2 933 2 708 480 424 27 620

0,37%

1.-4. m ěsíc 2003

ostatní (od r.1999 jen PRAGA)

Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: DAEWOO AVIA / AVIA ŠKODA / LIAZ TATRA ROSS (r. 1994 - 1998) PRAGA (od r.1995) CELKEM:

0,00%

1,28% 7,20%

0,54%

2,57% 8,61% 0,00%

0,59%

3,14% 11,96%

0%

0,06%

0,86%

1,38%

2,98% 19,31%

1,41%

0,91%

3,31%

2,88%

1,87%

4,62%

5,99%

2,73%

6,26%

3,33%

4,98% 8,99%

2,56%

7,19% 7,55%

10%

1,24%

20%

5,44% 13,83%

30%

4,59% 9,13%

40%

27,92%

36,01%

50%

41,10%

42,18%

60%

50,60%

70%

59,79%

80%

65,66%

90%

ks, to je ..... 33,82% ks, to je ..... 4,71% ks, to je ..... 4,35% ks, to je ..... 0,77% ks, to je ..... 0,68% ks, to je ...... 44,33%

Diagram č. 4.2.3.

Rovněž oblast prodejů nákladních vozidel (včetně tahačů) je dlouhodobě ovlivňována dovozem ojetých vozidel. To je vidět např. z diagramů č. 4.2.4. a č. 4.2.5. V roce 2003 se podle vývoje za 1. čtvrtletí očekává zhruba stejný dovoz ojetých nákladních automobilů a tahačů jako v roce 2002. Další diagramy (č. 4.2.6. a 4.2.7.) znázorňují vývoj prodejů českých výrobců nákladních automobilů (PRAGA, ROSS, DAEWOO AVIA, TATRA a LIAZ/ŠKODA LIAZ) na domácím trhu v období let 1993 až 2001.

Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů) 7 399

8 000 7 000 5 554

777

2 557

2 645 1 037

1 511

1 533

1 213

4 727

3 435 1 732

2 620 3 162

3 558 2 812 1 252

1 049

1 000

618

2 000

4 057 2 796

3 000

385

4 000

1 885

5 000

3 985

6 000

0 1995

1996

nové tuzemské

1997

1998

dovoz nové

1999

2000

2001

výhled 2003

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.4.


118


Skladba trhu - návěsové tahače

1996

nové tuzemské

1997

1998

dovoz nové

1 923

1 668

18

842

1999

8

10

14

0 1995

1 157

1 839 655

1 816 582 59

77

454

500

215

1 000

339 701 438

1 500

1 478 736

1 025

2 000

2 322

2 500

2 495

3 000

2000

2001

výhled 2003

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.5.

PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ 100

90

80

68 57

60

54 47

40

39

38

2001

2002

22 20 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

1999

2000

PRAGA

250

200

170

150

128 105

100

59 50

18

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

2001

2002

ROSS


119


PRODEJ NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ 4 000

3 486

3 500

2 841

3 000

2 970

2 877 2 608

2 500

2 079

2 000

1 441

1 500

1 207 787

1 000

604

500 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

AVIA / DAEWOO AVIA 450

422

397

400

340

350 300

289

250

267 218 171

200

186

207

180

150 100 50 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

73

86

2001

2002

TATRA

800

734

700

613

600 500

434

443 380

400 300

166

200 100

4

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

LIAZ / ŠKODA LIAZ


120


4.2.2. Autobusy (kat. M2 a M3) Situace na trhu nových autobusů byla od roku 1996 v podstatě stabilní. Poslední dva roky však zaznamenala posun na výrazněji vyšší hodnoty. Podíl domácích výrobců v roce 2002 opět narostl a dosahuje hodnot téměř 90 % trhu. Tyto skutečnosti dokumentují diagramy č. 4.2.8. až 4.2.10. Přehled prodejů osmi výrobních značek, které v roce 2002 vykázaly prodeje na českém trhu (o dvě značky více než v roce 2001), je uveden v tabulce č. 4.2.2. Diagramy č. 4.2.11. a 4.2.12. znázorňují prodeje českých výrobců autobusů na domácím trhu v letech 1993 až 2002. Tabulka č. 4.2.2. v ČR prodáno (ks)


výrobní značka výrobce 1 KAROSA 2 SOR Libchavy 3 MERCEDES BENZ 4 KH motor CENTRUM 5 BOVA 6 MAN 7 BERKHOF 8 SCANIA 9 ŠKODA Ostrov 10 IKARUS

TUZV TUZV OFI TUZV OFI OFI OFI OFI TUZV OFI

podíl na celkovém trhu v ČR

499 154 75 44 31 15 8 8 0 0

podíl na + nárůst, - pokles podíl na prodej za podílu na trhu podílu na trhu nových trhu nových stejné období počtu prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV min. roku

42,22% 13,03% 6,35% 3,72% 2,62% 1,27% 0,68% 0,68% 0,00% 0,00%

0,00% 0,00% 0,00%

OFI OFI OFI

50,66% 15,63% 7,61% 4,47% 3,15% 1,52% 0,81% 0,81% 0,00% 0,00%

0,00% 0,00% 0,00%

59,83% 18,47% 8,99% 5,28% 3,72% 1,80% 0,96% 0,96% 0,00% 0,00%

570 119 114 36 44 12 7 4 5 1 TRH OFI+TUZV:

0,00% 0,00% 0,00%

-12,46% 29,41% -34,21% 22,22% -29,55% 25,00% 14,29% 100,00% -100,00% -100,00% -8,55%

-2,67% 5,42% -3,51% 1,33% -1,11% 0,48% 0,19% 0,52% -0,55% -0,11% -----

-8,05% 2,53% -3,71% 0,55% -1,26% 0,21% 0,06% 0,32% -0,44% -0,09% -9,86%

rok 2002 rok 2001

834 ks (8 značek) 912 ks (10 značek)

Nárůst (+), pokles (-)

-78 ks, to je 100% -33 42,31% -45 57,69%

z toho: TUZV OFI

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových autobusů v r. 2002 činil 151 ks, celkem nové = 985 ks.

Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

1 200 1 000

892

874

800

784 693

842

838

r.1997

r.1998

985

958

r.2002

výhled 2003

922

806

729

600 400 200 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1999

r.2000

r.2001

Diagram č. 4.2.8.

Odhad prodejů nových autobusů pro rok 2002, učiněný v předchozím vydání tohoto souhrnu (cca 800 ks), byl v případě prodejů autobusů podhodnocený.


121


88,95%

58,97%

57,74%

83,57%

75,28% 88,87%

64,37% 80,04%

50%

78,64% 96,45%

95,16%

65,26%

60%

65,25%

95,48%

95,93%

97,55%

66,92%

70%

85,68%

80%

96,22%

90%

89,56%

94,39%

100%

90,34%

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu autobusů

40% 30% 20% 10% 0% 1993

1994

1995

1996

na trhu TUZV+OFI

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1.-4. m ěsíc 2003


7 765 7 136 9 807 7 136



ks autobusů ks, to je .... 91,90% ks autobusů ks, to je .... 72,76%


Diagram č. 4.2.9.

52,91%

60%

0% 1993

1994

KAROSA

1995

1996

1997

1998

1999

2000

18,47%

2001

5,28%

4,50%

13,05%

5,49%

15,03% 3,27%

9,96%

3,63%

10,14%

7,09%

9,70%

5,79%

2,31%

1,14%

0,46%

10%

2,58%

20%

4,04%

30%

10,26%

40%

30,23%

50%

2002


SOR (od r. 1994)

KAROSA SOR (od r. 1994)


KH motor CENTRUM (od r. 1994) ŠKODA Ostrov (od r.1997) OASA (do r. 1994) Zlinner (r. 1995 - 1996) CELKEM:

6 091 ks, to je .... 731 ks, to je .... 251 35 26 2

ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je ....... ks, to je .......

7 136 k s

5,81%

62,50%

70%

59,83%

83,22%

81,39%

68,35%

80%

78,13%

80,44%

91,20%

90%

94,62%

100%

91,82%

Podíly domácích výrobců autobusů na českém trhu (TUZV+OFI)

1.-4. m ěsíc 2003

78,44% 9,41% 3,23% 0,45% 0,33% 0,03% 91,90%


122


PRODEJ AUTOBUSŮ 1 200 1 000

819

827

800

632 514

600

518

538

610

570 473

499

400 200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

KAROSA

160

154

140

119

120

104

100 80

62

68

67

1996

1997

1998

73

60 40

28

20

4

0 1993

1994

1995

1999

2000

2001

2002

SOR Libchavy

100

80 60

44 36

40

15

20

32 25

23

23

1997

1998

1999

36

7

0 1993

1994

1995

1996

2000

2001

2002

KH motor CENTRUM


123


PRODEJ AUTOBUSŮ 40

23

20

3

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

OASA Čáslav

40

22 20

1

1

1998

1999

6

5

2000

2001

0

0 1993

1994

1995

1996

1997

2002

ŠKODA Ostrov

Diagram č. 4.2.12.

4.2.3. Motocykly a mopedy (kat. L) V této kategorii motorových vozidel byl v roce 2002 zaznamenán ještě výraznější růst v prodejích než v roce 2001. Celkový vývoj trhu nových motocyklů a mopedů a vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu je znázorněn v diagramech č. 4.2.13. až 4.2.15. Tak jako u nákladních vozidel však vývoj podílu domácích výrobců není „v souladu“ s celkovým růstem trhu, ale má v souhrnu spíše opačný, byť relativně jen mírně sestupný trend. Své produkty na českém trhu v roce 2002 realizovalo celkem 37 výrobních značek (tedy o tři značky více než v roce 2001) - viz tabulka č. 4.2.3.

Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu)

14 000 12 000

12 501

10 032

10 000 8 000 6 000

13 060

11 653 11 154

8 805

r.1995

r.1997

8 376

8 847

r.1999

r.2000

7 320

6 460 5 362

4 000 2 000 0 r.1993

r.1994

r.1996

r.1998

r.2001

r.2002

výhled 2003

Diagram č. 4.2.13.

Pro rok 2002 odhadované prodeje (viz vydání tohoto materiálu z května 2002) byly podhodnoceny o 900 ks oproti dosažené skutečnosti. Soubor: APCR2002.DOC

124


Tabulka č. 4.2.3. charakter prodejce v ČR

výrobní značka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

HERO MANET KORADO YAMAHA HONDA KENTOYA SIAMOTO PEUGEOT SUZUKI DERBI APRILIA KTM JAWA PIAGGIO

v ČR prodáno (ks) 1 732 1 584 1 562 1 300 1 080 904 875 449 348 302 301 292 245 223 206 176 175 174 151 140 117 112 107 95 75 59 46 44 30 20

OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI OFI TUZV TUZV OFI

KAWASAKI

CAGIVA CPI

AEON MALAGUTI HYOSUNG

DUCATI HUSQVARNA BMW HARTFORD HARLEY DAVID. DAELIM HUSABERG BOMBARDIER

PRAGA STELLA MV AGUSTA

podíl na celkovém trhu v ČR

podíl na prodej za trhu nových stejné období min. roku OFI+TUZV+ost. jen OFI+TUZV podíl na trhu nových

9,64% 8,82% 8,70% 7,24% 6,01% 5,03% 4,87% 2,50% 1,94% 1,68% 1,68% 1,63% 1,36% 1,24% 1,15% 0,98% 0,97% 0,97% 0,84% 0,78% 0,65% 0,62% 0,60% 0,53% 0,42% 0,33% 0,26% 0,24% 0,17% 0,11%

13,33% 12,19% 12,02% 10,00% 8,31% 6,96% 6,73% 3,45% 2,68% 2,32% 2,32% 2,25% 1,89% 1,72% 1,58% 1,35% 1,35% 1,34% 1,16% 1,08% 0,90% 0,86% 0,82% 0,73% 0,58% 0,45% 0,35% 0,34% 0,23% 0,15%

13,26% 12,13% 11,96% 9,95% 8,27% 6,92% 6,70% 3,44% 2,66% 2,31% 2,30% 2,24% 1,88% 1,71% 1,58% 1,35% 1,34% 1,33% 1,16% 1,07% 0,90% 0,86% 0,82% 0,73% 0,57% 0,45% 0,35% 0,34% 0,23% 0,15%

+ nárůst, - pokles počtu podílu na trhu podílu na prodejů nových OFI+TUZV celkovém trhu

-8,36% 1 890 110,64% 752 -16,34% 1 867 15,04% 1 130 #DIV/0! 0 68,34% 537 109,33% 418 54,30% 291 -19,44% 432 13,11% 267 14,45% 263 -14,37% 341 5,60% 232 3,72% 215 54,89% 133 #DIV/0! 0 65,09% 106 #DIV/0! 0 -41,02% 256 129,51% 61 -39,69% 194 27,27% 88 1683,33% 6 143,59% 39 TRH OFI+TUZV: 30,14% rok 2002 rok 2001

-5,60% 4,66% -6,68% -1,31% 8,31% 1,58% 2,55% 0,54% -1,65% -0,35% -0,32% -1,17% -0,44% -0,44% 0,25% 1,35% 0,29% 1,34% -1,40% 0,47% -1,04% -0,02% 0,76% 0,34% -----

-1,06% 4,56% -1,88% 0,84% 6,01% 1,99% 2,50% 0,85% -0,51% 0,17% 0,19% -0,31% 0,05% 0,02% 0,39% 0,98% 0,37% 0,97% -0,61% 0,43% -0,45% 0,13% 0,56% 0,31% 15,79%

12 997 ks (37 značek) 9 987 ks (34 značek)

Nárůst (+), pokles (-)

3 010 ks, to je 100% -91 -3,02% 3 101 103,02%

z toho: TUZV OFI

TUZV = tuzemský výrobce OFI = oficiální dovozce Neoficiální dovoz nových mtc a mopedů v r. 2002 činil 63 ks, celkem nové = 13 060 ks.

Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu motocyklů a mopedů 50% 45%

1994

1995

na trhu TUZV+OFI

1996

1998

1999

95 210 12 283 145 995 12 283

2001

2,02%

1,37%

2,82% 2,04%

2,59%

1.-4. m ěsíc na celkovém trhu (tj. včetně neoficiálních dovozů nových a ojetých */) 2003

Za uvedené období bylo na českém trhu TUZV+OFI prodáno celkem: z toho domácími výrobci: Na celkovém trhu pak bylo v České republice "zobchodováno": z toho domácími výrobci:

2000

4,58%

4,93%

2,96%

9,40%

11,23%

14,51% 1997

5,96%

0% 1993

6,41%

5%

4,99%

10%

7,12%

15%

16,08%

20%

12,56%

25%

7,51%

26,92%

30%

21,69%

35%

22,88%

32,46%

40%

2002

ks motocyklů a mopedů ks, to je .......................... 12,90%

ks motocyklů a mopedů ks, to je .................. 8,41%


Diagram č. 4.2.14.


125


Podíly domácích výrobců motocyklů a mopedů na českém trhu (TUZV+OFI) 35% 24,60%

30%

1993

1994

JAWA Moto

1995

1996

PRAGA (od r.1999)

1997

1998

1999

STELLA / PENTO (od r. 1997)

2 000

2001

1,89%

2002

1.-4. měsíc 2003


JAWA Moto Podíly tuzemských výrobců za celé uvedené období: ČZ Cagiva (r. 1993 - 1997) DANDY / MOTOUNION (r. 1996 - 1999) STELLA / PENTO (od r. 1997) PRAGA (od r.1999) CELKEM:

5 258 ks, to je .. 4 324 1 895 608 198 12 283

0,00%

0%

0,13%

0,34% 0,23%

2,25%

3,41%

0,59% 0,57%

3,78% 0,58% 0,58%

1,22% 3,71%

0,46% 4,02%

6,99%

2,72%

1,52%

4,60%

11,74%

15,18%

2,94% 6,97%

5%

7,86%

4,38%

10%

0,85%

15%

6,27%

20%

11,69%

25%

5,52%

ks, to je ..... 4,54% ks, to je ..... 1,99% ks, to je ..... 0,64% ks, to je ..... 0,21% ks 12,90%

Diagram č. 4.2.15.

V roce 2002 se opět rozevřely nůžky v trendu v prodejích motocyklů (zvyšování podílu mopedů a motocyklů do 50 ccm). Tato tendence se ale zatím příliš nepotvrzuje v dosavadních výsledcích prodejů v r. 2003. Co se týká jednotlivých provedení, roste především obliba skútrů a to zejména v kategorii do 50 ccm (viz diagram č. 4.2.16. a 4.2.17.). Podíl prodejů nových motocyklů do a nad 50 ccm (na trhu TUZV + OFI) 100% 90%

75,88%

80%

67,04%

70% 63,29%

59,48% 54,09% 54,00% 50,17% 46,00% 49,83% 45,91% 40,52%

60% 50% 40%

36,71%

32,96%

51,03% 48,97%

24,12%

30% 20% 10% 0% 1996

1997

1998

1999

2000

mtc do 50 ccm a mopedy

2001

2002

1.-4. m ěsíc 2003

mtc nad 50 ccm

Za uvedené období prodáno: - mtc do 50 ccm a mopedů - motocyklů nad 50 ccm CELKEM:

42 893 ks, to je 28 854 ks, to je 71 747 ks, to je

59,78% 40,22% 100,00%

Diagram č. 4.2.16.


126


Česká republika

Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)

mtc nad 800 ccm 12,24%

1.-4. měsíc 2003

3 nebo 4 kolky sněžné skůtry mopedy 1,42% 0,31% 10,60%

mtc od 500 do 800 ccm 14,65% mtc od 350 do 500 ccm 3,14% mtc od 125 do 350 ccm 4,29%

mtc do 50 ccm 40,43%

mtc od 50 do 125 ccm 12,92%

CELKEM (100%):

Složení trhu motocyklů a mopedů (TUZV + OFI)

m tc od 500 do 800 ccm 10,85%

m tc nad 800 ccm 9,19%

3 nebo 4 kolky sněžné skůtry 1,22% 0,69%

4 452 ks rok 2002

m opedy 17,51%

m tc od 350 do 500 ccm 2,46% m tc od 125 do 350 ccm 4,78% m tc od 50 do 125 ccm 11,33%

m tc do 50 ccm 41,97%

CELKEM (100%): 12 997 ks

Diagram 4.2.17.

Přehled o prodejích jednotlivých domácích výrobců na českém trhu od roku 1993 je shrnut v diagramu č. 4.2.18.


127


PRODEJ MOTOCYKLŮ a MOPEDŮ 1 600

1 367

1 400 1 200

873

1 000 800

627

600

405

403

400

335

333

341

292

1999

2000

2001

2002

1999

2000

2001

2002

38

51

59

1998

1999

2000

2001

111

102

51

57

1999

2000

2001

2002

1999

2000

2001

2002

198

200 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

JAWA / JAWA Moto (motorcycles)

1 500 1 000

626

500

450

510

1997

1998

309

0 1993

1994

1995

1996

DANDY / MOTOUNION (motorcycles)

200 150 100 50

44

0 1993

1994

1995

1996

1997

2002

PRAGA (motorcycles)

300

257

200 100

30

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

STELLA / PENTO (mopeds) 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

235

1 767

2 107

1995

1996

55

1993

1994

160 1997

1998

ČZ Cagiva / ČZ (motorcycles)

Diagram č. 4.2.18.


128


4.2.4. Přípojná vozidla (kat. O3 a O4) Vývoj českého trhu u této kategorie silničních vozidel je znázorněn v diagramech č. 4.2.19. až 4.2.21. V této kategorii vozidel se prodeje vyhodnocují pouze čtvrtletně, proto jsou poslední údaje uváděny pouze za leden až březen 2003.

Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) (prodeje tuzemských výrobců + Σ nová z dovozu) 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

3 927

4 291

3 510 2 917

2 252

2 074

r.1998

r.1999

1 799 2 105 1 279

1 252

1 408

r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.2000

r.2001

r.2002

výhled 2003

Diagram č. 4.2.19.

Pro rok 2002 byly v minulém vydání tohoto podkladu odhadnuty prodeje v této kategorii vozidel na cca 3 978 ks. Dosažená skutečnost činila 3 927 ks prodaných přípojných vozidel, což představuje velice přesný odhad. Vývoj podílu domácích výrobců na českém trhu nových přípojných vozidel (O 3,4) 100% 90% 80%

0% 1993

1994

1995

1996

na trhu TUZV+OFI

1997

1998

1999

na celkovém trhu



2000

2001

33,64% 25,20%

30,22% 22,05%

33,61% 25,53%

38,53% 24,40%

24,13% 34,15%

10%

23,44% 34,41%

20%

26,96% 32,54%

30%

24,61% 28,98%

40%

28,12%

50%

24,24%

60%

33,52% 37,45%

70%

1.-3. měsíc 2002

18 825 ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 6 216 ks, to je .................... 33,02% 25 039 ks přípoj. vozidel kat. O3,O4 6 216 ks, to je .................... 24,83%

Diagram č. 4.2.20.


129


1993

1994

1995

1996

1998

1999

2000


PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999) CELKEM:

15,19%

15,65% 2,80%

12,97%

14,80% 0,00%

2,45%

13,00%

17,53%

3,09%

4,76%

6,24%

3,86%

23,49% 1997

6,13%

23,35%

19,18%

0%

2,06%

5%

8,45%

1,95%

10%

1,14%

15%

3,35%

20%

15,02% 9,74%

25%

19,62% 15,87%

30%

23,37%

35%

8,03%

40%

0,43%

45%

PANAV METACO BO.BR / BSS SCHWARZMÜLLER (od r. 2000) KÖGEL / Orličan (r.1993 - 1999) SSUB (r. 1997 - 1999)

9,38%

50%

26,99%

Podíly domácích výrobců přípojných vozidel (O3,4) na českém trhu (TUZV+OFI)

2001

1.-3. měsíc 2002

3 732 ks, to je ... 19,82% 1 215 934 301 34 6 216

ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks, to je ..... ks

6,45% 4,96% 1,60% 0,18% 33,02%

Diagram č. 4.2.21.

Prodeje jednotlivých výrobců přípojných vozidel, realizované na českém trhu, jsou znázorněny v následujících diagramech (č. 4.2.22. a 4.2.23).

PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 600

529 492

500

499

495

482

2000

2001

2002

454 420

400 300

270

251 188

200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

PANAV

Diagram č. 4.2.22.

4.2.5. Přípojná vozidla (kat. O1 a O2) Přes úsilí sekretariátu Sdružení AP se nepodařilo získat údaje o výrobě, prodejích a exportu od více českých výrobců. Tato kategorie je tak v současné době prezentována pouze údaji firmy AGADOS (člen Sdružení AP). Údaje o tuzemských prodejích této firmy jsou uvedeny v diagramu č. 4.2.24. Soubor: APCR2002.DOC

130


PRODEJ PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 250

203 200

169 150

122

152

132

138 105

100

88

82

76

2000

2001

2002

50 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

BSS Metaco / METACO BO.BR

100

87

80

80

60

42 37

40

25

24

20

6 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

KÖGEL / Orličan

600 500

434

471

370

400 300 200 100 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

SCHWARZMULLER

Diagram č. 4.2.23.


131


AGADOS - Prodej v ČR, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2002 (ks) AGADOS - Sales in CR, Coupled Vehicles, 1998 - 2002 (pcs) 10 000 8 000 6 000 4 000

3 302

3 272

1998

1999

5 495

5 238

5 098

2000

2001

2002

2 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

Diagram č. 4.2.24. Zpracoval: Ing.Ešner + Ing.Šípek

4.3. Údaje z Generálního ředitelství cel Zdrojem oficiálních údajů o dovozech vozidel (obchodní a individuální dovoz) do České republiky je Generální ředitelství cel (GŘC). Již v průběhu roku 1999 zahájilo GŘC zveřejňování souhrnných údajů o dovozech na svých internetových stránkách. Tyto údaje však nejsou zcela kompletní, neboť neobsahují údaje o individuálních dovozech. V roce 2002 se podařilo vylepšit jeden z dílčích nedostatků (pozdní termín zpracování). Termín zpracování se posunul zhruba na 20. den po skončení měsíce, v minulosti to bylo až zhruba 25. den, což byl s ohledem na zpracování údajů o prodejích termín poněkud pozdní. Dalším dílčím nedostatkem těchto údajů je skutečnost, že třídění vozidel prováděné GŘC musí být nutně podle položek celního sazebníku, což ale neodpovídá členění používanému v CRV, resp. obvyklé kategorizaci používané podle přepisů EHK v automobilovém průmyslu (osobní M1, autobusy M2 a M3, malé užitkové N1, nákladní N2 a N3, motocykly L1 až L5, přípojná vozidla O1 až O4). Získané údaje o dovozech jednotlivých kategorií vozidel za rok 2002, v členění poskytovaném GŘC, jsou uvedeny v tabulkách č. 4.3.1. až 4.3.5. Současně jsou zde uvedeny průměrné deklarované celní hodnoty dovážených vozidel. V tabulkách č. 4.3.6. a č. 4.3.7. jsou pak uvedeny souhrnné hodnoty dovozů (v deklarovaných celních hodnotách) za 1. čtvrtletí 2003 a za rok 2002 (vždy v porovnání se stejnými obdobími předchozího roku). Celkový dovoz vozidel do České republiky za rok 2002 (mimo individuální dovoz tzv. na „náhradní díly“) činil podle údajů Generálního ředitelství cel, zpracovaných Sdružením automobilového průmyslu, celkem 256 242 ks. Je to o 44 579 ks vozidel (o 21,06 %) více než činil dovoz za rok 2001. Ve finančním vyjádření (deklarovanou celní hodnotou) představuje dovoz za rok 2002 částku 59 824,22 mil. Kč, což je o 15,68 % (o 8 107,86 mil. Kč) více než za rok 2001. Z uvedené částky připadl v roce 2002 největší podíl na osobní automobily (61,19 %) a na nákladní vozidla (29,37 %). Průměrná deklarovaná celní hodnota na jedno dovezené vozidlo činila 233 468 Kč, což je o 4,45 % menší než tomu bylo za rok 2001. Celkový dovoz nových motorových vozidel oproti minulému roku vzrostl o 14 051 ks vozidel (z 93 734 ks na 107 785 ks za rok 2002, tj. zvýšení o 14,99 %). Soubor: APCR2002.DOC

132


Dovoz ojetých motorových vozidel dosáhl v souhrnu 143 383 ks, což je o 27,04 % (o 30 521 ks vozidel) více než za rok 2001. Toto znamená, že 57,09 % dovozů všech motorových vozidel jsou ojetiny. K nárůstu dovozů ojetin došlo v porovnání roků 2002 a 2001 u osobních automobilů (+ 31,80 %) a nákladních vozidel (+ 36,29 %, z toho u tahačů návěsů však došlo poklesu o 12,83 %). Pokles dovozu ojetých vozidel byl naopak podchycen u autobusů (- 11,06 %) a motocyklů (- 37,48 %). Osobní automobily (kat. M1) Do České republiky bylo za rok 2002 dovezeno (mimo individuální dovoz tzv. na „náhradní díly“) 78 190 ks nových a 130 660 ks ojetých osobních automobilů. Dovoz ojetých vozidel tedy silně převýšil dovoz vozidel nových, nová vozidla z dovozu se podílela na celkovém dovozu osobních automobilů 37,44 %. Za rok 2001 byl podíl dovozů nových vozidel na hodnotě 41,24 %. Tabulka č. 4.3.1.

rok 2002

OSOBNÍ AUTOMOBILY Tabulka 1 kategorie vozidla

1 osobní (kat.M1)

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva

zdvihový objem (ccm) (druh vozidla)

nosnost (t)

2

3 celkem nová ojetá

4

5

6

individuál. z toho : individuál. obchodní

z toho :

7

benzin

diesel

nová ojetá z toho :

do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500

benzin,diesel

karavan **)

benzin

do 999 1000-1499 1500-3000 nad 3000 do 1499 1500-2499 nad 2500

diesel

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ za

1.- 12. měsíc 2002 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR za 1.- 12. měsíc 2002 :

8

69 654

údaj GŘC

47 143

49 69 605 1 581

údaj GŘC údaj GŘC

444 783 46 863 6 439

139 196

údaj GŘC

239 382

78 141 6 389 22 195 19 456 986 3 582 23 705 1 828 332 61 055 2 310 19 522 20 125 593 334 17 430 741 78 190 130 660

údaj GŘC

375 920 167 795 219 055 402 898 1 462 257 245 507 491 900 886 404 1 038 365 64 635 24 139 27 422 54 258 517 443 51 015 93 844 409 783 375 963 55 167

ojetá na ND *)

celkem nová z toho :

průměrná celní hodnota (Kč)

dovezeno (ks)

údaj GŘC

údaj GŘC

" " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " "

208 850 ks

175 268

73 884 ks, z trhu = 73 870 ks, z trhu = 273 284 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů osobních automobilů : z toho : u nových u ojetých

27,04% 27,03% 100,00%

36 604,76 mil. Kč 29 396,58 mil. Kč 7 208,18 mil. Kč

Poměr celních hodnot: dovezený ojetý / nový osobní automobil ........................ 14,67% *) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel. **) Dovoz karavanů není započítáván do souhrnu osobních vozidel ani do výpočtu průměrné celní hodnoty.


133


Nové osobní automobily - oproti roku 2001 došlo tedy k nárůstu dovozu nových osobních automobilů o 12,60 % (to je o 8 750 ks). Pokles dovozů byl přitom zaznamenán u vozidel s benzinovými motory (- 3,37 %), u vozidel se vznětovými motory byl zaznamenán nárůst o 55,80 %. Podíl dovážených automobilů se vznětovým motorem dosáhl za rok 2002 hodnoty 37,26 %, což je oproti roku 2001 zvýšení více než 10 %. Oficiální prodeje nových osobních automobilů z dovozu dosáhly v ČR za rok 2002 čísla 73 870 ks. Ojeté osobní automobily - dovoz ojetých osobních automobilů se zvýšil o 31,80 % (+ 31 522 ks). Z celkově dovezeného počtu 130 660 ks ojetých osobních automobilů bylo 61 055 ks dovezeno pro obchodní účely (+ 21,31 %) a individuálně pak 69 605 ojetin (zvýšení o 42,61 %). Mimo to bylo dalších 1 581 ks ojetých osobních vozů deklarováno při individuálním dovozu tzv. na náhradní díly (v r. 2001 to bylo 8 486 ks). Průměrná deklarovaná celní hodnota ze 130 660 ks dovezených ojetých osobních automobilů (tedy bez dovozů na náhradní díly) činila 55 167 Kč, což je o 40,16 % více než za rok 2001. (za rok 2000 to bylo 29 838 Kč – průměr z celkem 82 490 ks ojetin). V porovnání s průměrnou celní hodnotou, deklarovanou při dovozu nových osobních automobilů, je uvedená hodnota u ojetého vozu na úrovni 14,67 % celní hodnoty vozidla nového (za rok 2001 to bylo 10,36 %). Stejně jako u dovozu nových osobních automobilů se i u dovozu ojetin zvýšil podíl vozidel se vznětovým motorem a to na 30,31 % (oproti 22,98 % v roce 2001). Poměr celní hodnoty při dovozu ojetých a nových osobních automobilů a vývoj této hodnoty u nových a ojetých osobních automobilů od roku 1995 do konce března 2003 je znázorněn v diagramech č. 4.3.1. až 4.3.3.

Celní hodnota při dovozu ojetého osobního automobilu (% z celní hodnoty při dovozu nového)

16%

14,67%

14% 12%

11,08% 9,96%

10% 8%

13,88%

10,36% 8,98%

8,74% 6,60%

6,92%

6% 4% 2% 0% rok 1995 rok 1996 rok 1997 rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 1.Q. 2003

Diagram č. 4.3.1.


134


Vývoj celní hodnoty při dovozu nových osobních automobilů

450 000 Kč

379 943 Kč 375 963 Kč 341 402 Kč

400 000 Kč 350 000 Kč

397 330 Kč

302 338 Kč305 241 Kč304 575 Kč 286 715 Kč 300 000 Kč 272 902 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč 50 000 Kč 0 Kč rok 1995 rok 1996 rok 1997 rok 1998 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 1.Q. 2003

r.1998

r.1999

20 000

39 359 Kč

21 062 Kč

29 838 Kč

20 142 Kč

30 000

27 135 Kč

40 000

28 566 Kč

50 000

30 235 Kč

47 980 Kč

60 000

35 667 Kč

70 000

55 167 Kč

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých osobních automobilů (individuální + obchodní dovoz celkem)

55 140 Kč

Diagram č. 4.3.2.

10 000 0 r.1993

r.1994

r.1995

r.1996

r.1997

r.2000

r.2001

r.2002

1.Q. 2003

Diagram č. 4.3.3.

Nákladní automobily, tahače (kat. N1 až N3, viz tabulka č. 4.3.2.) Nových nákladních automobilů všech kategorií (N1 až N3, včetně tahačů) bylo za rok 2002 dovezeno celkem 16 295 ks. To je o 14,5 % více než za rok 2001 (celkem 14 231 kusů). Dovoz ojetých nákladních a užitkových automobilů se zvýšil z 5 534 kusů, vykázaných za rok 2001, na 7 543 ks za rok 2002. Uvedená čísla představují nárůst dovozů ojetin v této kategorii o 36,30 %. Ojetých tahačů bylo z uvedeného počtu dovezeno celkem 1 454 ks, což představuje pokles o 12,83 %. Autobusy (kat. M2 a M3, viz tabulka č. 4.3.3.) Nových autobusů bylo dovezeno 290 ks, tedy o cca 14 % méně než v roce 2001. Ojetých autobusů bylo v tomto roce dovezeno 201 ks, tedy o 25 ks (o 11,06 %) méně než za rok 2001. Soubor: APCR2002.DOC

135


Tabulka č. 4.3.2.

rok 2002

NÁKLADNÍ AUTOMOBILY

Tabulka 4 kategorie vozidla

nákladní (kat.N1-N3)

způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva

celkem nová ojetá obchodní celkem z toho : nová (N) z toho :


nosnost (t)

826

údaj GŘC

61 484

2 824

údaj GŘC

23 012

údaj GŘC

1 433 ks, z trhu = 822 ks,z trhu N2,3= 3 ks,z trhu tahačů= 19 455 ks, z trhu = 6 190 ks,z trhu N2,3= 2 682 ks,z trhu tahačů= 28 212 ks, z trhu =

75 835 61 449 761 427 874 740 417 323 584 859 1 063 451 2 107 658 235 080 920 420 0 3 540 726 57 130 782 321 1 921 261 486 017 173 820 306 067 625 216 1 215 612 78 820 133 913 788 165 2 344 947 959 336 1 213 041 874 725 440 023 737 173 5,08% 8,09% 0,07% 68,96% 60,95% 63,71% 100,00%

10 156

ks,z trhu N2,3=

100,00%

4 210

ks,z trhu tahačů=

100,00%

individuál. z toho :

diesel

benzin benzin *1) *2) *1) diesel ojetá (O) z toho :

diesel

benzin benzin ? diesel ?

(N)+(O) .. 1:1

do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. terénní vykl. chassis tahač návěsů do 2500 nad 2500

do 2800 nad 2800 ? terénní vykl. tahač návěsů ostatní nákladní

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

do 4,99 do 4,99 5 - 19,99 nad 20 do 4,99 do 4,99 nad 5

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ

1.- 12. měsíc 2002 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................ z toho jen tahače návěsů .... Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : z toho jen N2, N3 ............................. z toho jen tahače návěsů .... TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2002 : z toho jen N2, N3 .............................


dovezeno (ks)

údaj GŘC

16 289 7 952 1 668 2 640 626 469 3 0 104 1 73 2 753 6 715 2 142 1 591 1 184 182 113 16 26 7 1 454 8 16 295 7 543


" " " " " " " " " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " " " " " " "

23 838 ks

z toho jen tahače návěsů ....

Celková hodnota vyčíslených dovozů nákladních vozidel : z toho : u nových u ojetých

17 572,74 mil. Kč 14 253,65 mil. Kč 3 319,09 mil. Kč

*1) ...... diesel nad 2 500ccm nebo benzin nad 2 800ccm (dále nerozlišeno) *2) ...... diesel do 2 500ccm nebo benzin do 2 800ccm (dále nerozlišeno) (ks)

Na ND bylo individuálně dovezeno (ks) ***) ..............

26

průměrná celní hodnota: údaj GŘC

19 714 Kč

***) Vozidla dovezená "na ND" zde nejsou započtena do souhrnu dovozů a průměrné celní hodnoty ojetých vozidel.


136


Tabulka 4.3.3.

rok 2002

AUTOBUSY


způsob dovozu

autobusy individuál. (kat.M2,3) z toho : obchodní

z toho :

stav vozidel

celkem nová ojetá celkem nová z toho :

druh paliva

diesel benzin

ojetá z toho :

diesel benzin jiný


nosnost (t)

nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800 nad 2500 do 2500 nad 2800 do 2800

nová ojetá

CELKOVÝ DOVOZ

dovezeno (ks)


0

údaj GŘC

0 0


491

údaj GŘC

290 242 48 0 0 201 181 11 2 0 7 290 201


" " " údaj GŘC údaj GŘC

" " " "

491 ks

1.- 12. měsíc 2002 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2002 :

697 ks, z trhu = 137 ks, z trhu = 1 182 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů autobusů : z toho : u nových u ojetých

0 0 0 3 122 426 3 830 299 4 446 333 724 463 0 0 2 101 116 2 143 768 244 873 1 008 809 0 4 227 299 3 830 299 2 101 116 3 122 426 58,97% 11,59% 100,00%

1 533,11 mil. Kč 1 110,79 mil. Kč 422,32 mil. Kč

Motocykly a mopedy (kat. L, viz tabulka č. 4.3.4.) Za rok 2002 bylo do České republiky dovezeno 17 656 ks motocyklů a mopedů (celkem nové a ojeté). Je to jen o 0,66 % více než za rok 2001. Nových motocyklů a mopedů bylo za r. 2002 dovezeno 12 677 ks, tedy o 32,38 % více než za rok 2001. Prodeje oficiálních dovozců na českém trhu přitom za rok 2002 činily 12 631 ks. Dovoz ojetých motocyklů se snížil ze 7 964 ks zaznamenaných v roce 2001 na 4 979 ks vykázaných za rok 2002. To představuje pokles dovozů ojetých motocyklů o více než 37 %. Přípojná vozidla (kat. O1 až O4, viz tabulka č. 4.3.5.) Rovněž zde byl oproti roku 2001 zaznamenán nepatrný nárůst dovozů a to o 0,2 % (z celkem 5 067 ks v roce 2001 na 5 075 ks v roce 2002). Podíl ojetých přípojných vozidel na celkovém dovozu činil 28,43 %.


137


Tabulka č. 4.3.4.

rok 2002

MOTOCYKLY


způsob dovozu

stav vozidel

druh paliva


nosnost (t)

celkem nová ojetá

motocykly individuál. (kat.L) z toho : obchodní

nová+ ojetá

z toho :

benzin

do 50 51 - 250 scooter 51 - 80 81 -125 126 - 250 251 - 380 381 - 500 501 - 800 nad 800 CELKOVÝ DOVOZ 1.- 12. měsíc 2002 : Prodeje domácích výrobců za stejné období : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období : TRH v ČR 1.- 12. měsíc 2002 :


dovezeno (ks)

4 116

údaj GŘC

24 406

38 4 078 13 540 4 735 1 069 134 914 427 1 075 501 2 706 1 979


141 058 23 319 58 668 21 437 31 519 34 416 54 048 78 583 38 941 77 844 80 952 137 284 50 681 2,04% 70,32% 100,00%


" " " " " " " "

17 656 ks 366 ks, z trhu = 12 631 ks, z trhu = 17 961 ks, z trhu =

Celková hodnota vyčíslených dovozů motocyklů :

894,82 mil. Kč (ks)


průměrná celní hodnota:

80

údaj GŘC

6 090 Kč


Tabulka č. 4.3.5.

za rok 2002

PŘÍPOJNÁ VOZIDLA

Tabulka 5 kategorie způsob vozidla dovozu přípojná individuál. (kat. O) z toho :

stav vozidel

druh vozidla

celkem nová

O1 až O4 O3 a O4 O1 až O4 O3 a O4

z toho :

ojetá z toho :

obchodní z toho :

předpokládaná dovezeno kategorie (ks)

nová+ ojetá přívěsy a návěsy nádržkové pro přepravu zboží

návěsy k přepravě zboží, nové jednonápr. přívěsy pro přepravu zboží, nové přívěsy pro přepravu zboží vícenápr., nové přívěsy a návěsy k přepravě zboží, ojeté

O3,O4 O3,O4 O1,O2 O1,O2 O3,O4

ostatní přívěsy a návěsy, ne pro zboží obytné O1,O2

CELKOVÝ DOVOZ 1.- 12. měsíc 2002 : Prodeje domácích výrobců za stejné období (O3,O4) : Prodeje oficiálních dovozců za stejné období (O3,O4) :

TRH kat. O3 a O4 v ČR 1.- 12. měsíc 2002 Celková hodnota vyčíslených dovozů přípojných vozidel :

368

údaj GŘC

3 0 365 6 4 707 260 1 919 355 285 917 971

údaj GŘC údaj GŘC údaj GŘC odhad údaj GŘC údaj GŘC

" " " " "

5 075 ks O1 až O4 1 029 ks, z trhu = 2 761 ks, z trhu = 4 921 ks, z trhu =

Kč 14 367 179 858 0

13 007 133 333 609 467 1 480 283 941 073 39 043 475 590 420 239 147 483 566 315 20,91% 56,11% 100,00%

2 874,0 mil. Kč (ks)


průměrná celní hodnota

průměrná celní hodnota:

0

údaj GŘC

0 Kč


V následujících tabulkách (č. 4.3.6. až 4.3.7.) jsou uvedeny aktuální souhrnné údaje o dovozech vozidel za 1. čtvrtletí roku 2003 a souhrnné údaje o dovozech vozidel do ČR za celý rok 2002 (včetně porovnání se stejným obdobím předchozího roku). Soubor: APCR2002.DOC

138


Z tabulek je patrné, že podíl dovozů ojetin na celkovém dovozu vozidel je i přes zřejmě přechodný pokles zaznamenaný v roce 2000 stále neúměrně vysoký. To platí v podstatě pro všechny základní kategorie vozidel uvedené v tabulkách. Lze konstatovat, že ani dílčí zpřísnění podmínek pro dovoz ojetých vozidel (resp. pro jejich možné uvedení do provozu v ČR), které vstoupilo v platnost od 1.7.2001, se na dovozech ojetých vozidel prakticky nijak neprojevilo. Tabulka č. 4.3.6.

SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH za 1. čtvrtletí 2003

Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 1 až 5:

12 668,18 mil.Kč

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

nová osobní ....................................... 16 762 autobusy ...................................... 51 motocykly .................................... 2 582 nákladní automobily ................... 3 513 696 přípojná vozidla .......................... 36 karavany ...................................... CELKEM : ............... 23 639

jen motorová vozidla

ojetá celkem ks to je celkem mil.Kč 30 897 47 659 82,43% 8 363,71 33 84 0,15% 247,85 1 604 4 186 7,24% 191,94 1 620 5 132 8,88% 3 443,22 156 1,25% 724 383,86 0 0,06% 36 37,60 34 310 57 821 100,00% 12 668,18

z toho: nová ojetá 22 944 34 154 z toho: nová ojetá

23 639 34 310 57 097 22 944 34 154

40,88% 59,34% 98,75% 40,18% 59,82%

to je 66,02% 1,96% 1,52% 27,18% 3,03% 0,30% 100,00%

10 132,41 2 535,77 12 284,33 9 798,07 2 486,25

79,98% 20,02% 96,97% 79,76% 20,24%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * *

osobní .…………………................ autobusy ...................................... motocykly .................................... nákladní automobily ................... z toho tahače návěsů .......... * přípojná vozidla .......................... * karavany …………….................... CELKEM : ............... jen motorová vozidla

nová 16 762 51 2 582 3 513 426 696 36 23 639 22 944

ojetá celkem ks 30 897 47 659 33 84 1 604 4 186 1 620 5 132 187 613 156 852 0 36 34 310 57 949 34 154 57 097

počtu dovezených ks

objemu v Kč

64,83% 39,29% 38,32% 31,56% 30,51% 18,32% 0,00% 59,21% 59,82%

20,37% 48,47% 22,48% 17,99% 18,93% 12,90% 0,00% 20,02% 20,24%

Zdroj: Údaje GŘ Cel a podklady Sdružení AP

Stejné období roku 2002 (1. čtvrtletí) ks nová ojetá osobní .....……………….............. 18 603 24 454 autobusy ...................................... 28 62 motocykly .................................... 2 798 805 nákladní automobily ................... 4 011 1 795 634 441 z toho tahače návěsů .......... přípojná vozidla .......................... 684 311 21 0 karavany ………………................. CELKEM : ............... 26 145 27 427 jen motorová za rok 2001 25 461 27 116 celkem motorová 2001 52 577


139

nárůst - pokles 2003/2002 ks % nová ojetá nová -1 841 6 443 -9,90% 23 -29 82,14% -216 799 -7,72% -498 -175 -12,43% -208 -254 -32,81% 12 -155 1,68% 15 0 71,43% -2 506 6 883 -9,59% -2 517 7 038 -9,89% 4 520 8,60%

ojetá 26,35% -46,77% 99,25% -9,78% -57,60% -49,84% 25,09% 25,95%


Tabulka č. 4.3.7.

SOUHRNNÉ ÚDAJE O DOVOZECH za rok 2002

Hodnota dovozů uvedených v tabulkách 1 až 5:

59 824,22 mil.Kč

z toho činí (mimo dovozů vozidel na náhradní díly): * * * * * *

osobní ....................................... autobusy ...................................... motocykly .................................... nákladní automobily ................... přípojná vozidla .......................... karavany ...................................... CELKEM : ...............

jen motorová vozidla

nová ojetá celkem ks to je celkem mil.Kč 78 190 130 660 208 850 81,50% 36 604,76 290 201 491 0,19% 1 533,11 12 677 4 979 17 656 6,89% 894,82 16 296 7 543 23 838 9,30% 17 572,74 3 632 1 443 1,98% 5 075 2 874,05 332 0 0,13% 332 344,74 111 417 144 826 256 242 100,00% 59 824,22 z toho: nová ojetá 107 785 143 383 z toho: nová ojetá

111 417 144 826 251 167 107 785 143 383

43,48% 56,52% 98,02% 42,91% 57,09%

to je 61,19% 2,56% 1,50% 29,37% 4,80% 0,58% 100,00%

48 373,17 11 451,06 56 950,18 45 884,48 11 065,70

80,86% 19,14% 95,20% 80,57% 19,43%

Podíl dovozů ojetých vozidel na celkovém dovozu vozidel podíl dovozů ojetých vozidel dle:

* * * * * *

nová ojetá celkem ks osobní .…………………................ 78 190 130 660 208 850 autobusy ...................................... 290 201 491 4 979 17 656 motocykly .................................... 12 677 7 543 23 838 nákladní automobily ................... 16 296 z toho tahače návěsů .......... 2 753 1 454 4 207 přípojná vozidla .......................... 3 632 1 443 5 075 332 0 332 karavany …………….................... CELKEM : ............... 111 417 144 826 256 242 jen motorová vozidla 107 785 143 383 251 167

počtu dovezených ks

62,56% 40,94% 28,20% 31,64% 34,56% 28,43% 0,00% 56,52% 57,09%

objemu v Kč

19,69% 27,55% 12,98% 18,89% 20,87% 13,41% 0,00% 19,14% 19,43%

Zdroj: Údaje GŘ Cel a podklady Sdružení AP

Stejné období roku 2001 ks osobní .....……………….............. autobusy ...................................... motocykly .................................... nákladní automobily ................... z toho tahače návěsů .......... přípojná vozidla .......................... karavany ………………................. CELKEM : ............... jen motorová za rok 2001 celkem motorová 2001

nová ojetá 69 440 99 138 338 226 9 576 7 964 14 231 5 534 2 495 1 668 3 234 1 833 149 0 96 968 114 695 93 734 112 862 206 596

nárůst - pokles 2002/2001 ks % nová ojetá nová ojetá 8 750 31 522 12,60% 31,80% -48 -25 -14,20% -11,06% 3 101 -2 985 32,38% -37,48% 2 065 2 009 14,51% 36,29% 258 -214 10,34% -12,83% 398 -390 12,31% -21,28% 183 0 122,82% 14 449 30 131 14,90% 26,27% 14 051 30 521 14,99% 27,04% 44 571 21,57%

Z pohledu struktury dovozů je ještě nutno upozornit na rostoucí podíl dovozů nových i ojetých osobních automobilů se vznětovým motorem. Za první čtvrtletí roku 2003 vzrostl u dovozu nových osobních automobilů oproti stejnému období roku 2002 o 3,43 % a dosáhl již 41,52 %. Přitom v roce 2001 byl tento podíl na úrovni 27 % a v roce 2000 necelých 20 %. Uvedená porovnání jsou uvedena v tabulkách č. 4.3.8. a 4.3.9. (pro nová vozidla), poměry při dovozu ojetých osobních automobilů zachycují tabulky č. 4.3.10. a 4.3.11.


140


Tabulka č. 4.3.8. DOVOZ NOVÝCH OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ - 1. čtvrtletí 2003/2002

nová osobní (ks) OBCHODNÍ: 1.- 3./2003 benzin, do 1000 ccm 692 4 910 1000 - 1500 ccm 3 976 1500 - 3000 ccm 221 nad 3000 ccm CELKEM benzin: 9 799 nafta, do 1500 ccm 945 5 597 1500 -2500 ccm 415 nad 2500 ccm CELKEM nafta: 6 957 CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

16 756 36 6 16 798 xxx 41,52%

1.- 3./2002

index

ks

1 627 4 813 4 793 279

-57,47% 2,02% -17,05% -20,79%

-935 97 -817 -58

11 512

-14,88%

-1 713

519 6 188 376

82,08% -9,55% 10,37%

426 -591 39

7 083

-1,78%

-126

18 595 21 8 18 624 xxx 38,09%

-9,89% -1 839 71,43% 15 -25,00% -2 -9,80% -1 826 xxx xxx 3,43%

Tabulka č. 4.3.9. DOVOZ NOVÝCH OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ - rok 2002/2001

nová osobní (ks) OBCHODNÍ: benzin, do 1000 ccm 1000 - 1500 ccm 1500 - 3000 ccm nad 3000 ccm CELKEM benzin: nafta, do 1500 ccm 1500 -2500 ccm nad 2500 ccm CELKEM nafta: CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

2002

2001

index

ks

6 389 22 195 19 456 986

5 337 18 872 25 817 711

19,71% 17,61% -24,64% 38,68%

1 052 3 323 -6 361 275

49 026

50 737

-3,37%

-1 711

3 582 23 705 1 828

304 16 755 1 628

1078,29% 41,48% 12,29%

3 278 6 950 200

29 115

18 687

55,80%

10 428

78 141 332 49 78 522 xxx 37,26%

69 424 149 16 69 589 xxx 26,92%

12,56% 8 717 122,82% 183 206,25% 33 12,84% 8 933 xxx xxx 10,34%

Tabulka č. 4.3.10. DOVOZ OJETÝCH OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ - 1. čtvrtletí 2003/2002

ojetá osobní (ks) OBCHODNÍ: 1.- 3./2003 1.- 3./2002 benzin, do 1000 ccm 415 499 3 845 3 945 1000 - 1500 ccm 4 247 3 425 1500 - 3000 ccm 110 123 nad 3000 ccm CELKEM benzin: 8 617 7 992 nafta, do 1500 ccm 82 52 3 916 3 267 1500 -2500 ccm 137 138 nad 2500 ccm CELKEM nafta: 4 135 3 457 CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:


12 752 0 18 145 30 897 347 32,43%

141

11 449 0 13 005 24 454 720 30,19%

index

ks

-16,83% -2,53% 24,00% -10,57%

-84 -100 822 -13

7,82%

625

57,69% 19,87% -0,72%

30 649 -1

19,61%

678

11,38% #DIV/0! 39,52% 26,35% -51,81% 2,23%

1 303 0 5 140 6 443 -373


Tabulka č. 4.3.11. DOVOZ OJETÝCH OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ - rok 2002/2001

ojetá osobní (ks) OBCHODNÍ: benzin, do 1000 ccm 1000 - 1500 ccm 1500 - 3000 ccm nad 3000 ccm CELKEM benzin: nafta, do 1500 ccm 1500 -2500 ccm nad 2500 ccm CELKEM nafta: CELKEM benzin+nafta: obchodní - karavany INDIVIDUÁLNÍ: CELKEM: + individuální na ND Podíl nafta:

2002

2001

index

ks

2 310 19 522 20 125 593

2 268 19 271 16 812 413

1,85% 1,30% 19,71% 43,58%

42 251 3 313 180

42 550

38 764

9,77%

3 786

334 17 430 741

246 10 838 483

35,77% 60,82% 53,42%

88 6 592 258

18 505

11 567

59,98%

6 938

61 055

50 331 0 48 807 99 138 8 486 22,98%

21,31% #DIV/0! 42,61% 31,80% -81,37% 7,33%

10 724 0 20 798 31 522 -6 905

69 605 130 660 1 581 30,31%

Zpracoval: Ing. Ešner + Ing. Šípek

4.4. Shrnutí Protože údaje o prodejích tuzemských výrobců a oficiálních dovozců jsou od roku 1993 pravidelně měsíčně sledovány a vyhodnocovány, lze již poměrně přesně odhadovat objem a dynamiku vývoje tuzemského trhu vozidel. Shrneme-li tedy dostupné údaje od roku 1993, je i přes výše uvedené dílčí komentáře a závěry možno konstatovat, že: • Trh nových osobních automobilů (kat. M1) měl své maximum v roce 1997 a nedá se předpokládat, že by tato hodnota byla v příštích několika letech překonána. Podíváme-li se na výsledky v porovnání let 2001/2000, 2002/2001 a na vývoj prodejů v jednotlivých měsících roku (podle % podílu z prodejů za celý rok či podle počtu prodaných ks), můžeme očekávat, že v roce 2003 bude trh osobních automobilů pravděpodobně stagnovat někde kolem hodnoty 145 000 prodaných nových vozidel. Nedá se předpokládat, že by prodeje nových osobních automobilů v letošním a dalších několika letech nějak výrazně překonaly hranici 150 000 ks ročních prodejů. Dalším jasným signálem na trhu je, že pravděpodobně nadále poroste podíl vozidel se vznětovým motorem. • U kategorie nových malých užitkových vozidel (kat. N1) byla situace na trhu nejlepší v letech 1996 a 1997, od té doby dochází ke každoročnímu poklesu prodejů. Údaje za 1. čtvrtletí 2003 jsou téměř shodné jako ve stejném období loňského roku. Z tohoto údaje a rovněž pak porovnáním ročních prodejů lze odvodit, že v roce 2003 bude trh lehkých užitkových vozidel oscilovat kolem hranice 14 000 ks vozidel. Maximum, které je český trh schopen v nejbližších několika letech schopen absorbovat, je realisticky nutno vidět někde na úrovni do 16 000 ks. • Trh nových nákladních vozidel (kat. N2 a N3) oproti prvním dvěma kategoriím vykazuje v posledním zhruba roce a půl velice slušnou růstovou dynamiku, když v roce 2002 dosáhl svého maxima od roku 1993 a výsledky za 1. čtvrtletí 2003 naznačují, že i v roce 2003 by měl trh vykázat více než jednociferný růst na úroveň přes 8 000 ks prodaných vozidel. Tento poměrně výrazný růst trhu se ale děje bez účasti tuzemských výrobců. Jejich tržní podíl v této kategorii vozidel se stále snižuje (téměř lineárně). V roce Soubor: APCR2002.DOC

142


1999 poklesl tržní podíl českých výrobců na trhu nových vozidel z 45,31 % na 33,52 %, v roce 2000 na 24,49 % a v roce 2001 na 15,73 %. Uvedený pokles se nezastavil ani v roce 2002, kdy tržní podíl českých výrobců činil 11,70 % a za 1. čtvrtletí 2003 klesl dokonce na 9,5 %. • Trh nových autobusů (kat. M2 a M3) dosáhl v roce 2002 rovněž maximální historické hodnoty, když bylo prodáno téměř 1 000 ks autobusů. Výsledky 1. čtvrtletí 2003 ale ukazují, že v roce 2003 bude trh spíše mírně klesat a loňské hodnoty tak pravděpodobně nedosáhne. Jeho absorpce bude v letošním roce na úrovni 900 až 950 ks prodaných autobusů. Stále platí, že vzhledem k průměrnému stáří vozového parku autobusů v ČR (viz údaje z Centrálního registru vozidel ČR) je tempo obměny na úrovni mezi 900 ks za rok zcela nedostatečné a vozový park autobusů každoročně „stárne“ a může tak v nejbližších letech znamenat vážný problém zejména s ohledem na bezpečnost cestujících. • Trh nových motocyklů a mopedů zaznamenal v roce 2002 nebývalý růst, když vzrostl o 30% na více než 13 000 ks prodaných motocyklů a mopedů. Tento strmý růst však pravděpodobně zapříčinil určité krátkodobé „přesycení“ trhu a výsledky za 1. čtvrtletí 2003 naznačují, že v letošním roce by trh mohl poklesnout na úroveň zhruba 12 500 prodaných motocyklů a mopedů. Podíl českých výrobců na trhu nových motocyklů a mopedů však i přes vysokou dynamiku v roce 2002 neustále klesá a za rok 2002 skončil na hodnotě pouze 2,80 %, v 1. čtvrtletí to už bylo dokonce pouze 1,5 %. • Trh nových přípojných vozidel (kat. O3 a O4) vykázal v roce 2002 také relativně vysoký nárůst na úrovni 12 % a není zde již vliv možného zkreslení, které bylo v minulosti dáno horší disciplínou při statistickém vykazování většiny registrovaných dovozců. Růstová tendence je očekávána i v roce 2003, kdy se předpokládá nárůst trhu přes 4 000 ks prodaných přívěsů a návěsů. Nic se v zásadě nezměnilo a při trvajícím negativním ovlivňování tuzemského trhu vozidel dovozem ojetých vozidel se změna nedá očekávat ani v nejbližších letech. Z údajů o dovozech vozidel vyplývá, že dovoz ojetin není jen problém kategorie osobních vozidel, kde je samozřejmě nejvíce vidět, ale rozmohl se i do ostatních kategorií vozidel. Zejména pak v kategorii užitkových (nákladních vozidel) je pravděpodobně jednou z hlavních příčin poklesu tržního podílu tuzemských výrobců. Diagramy číslo 4.4.1. a 4.4.2. ukazují vývoj deklarovaných celních hodnot při dovozu některých kategorií ojetých vozidel. Je zřejmé, že tyto hodnoty pravděpodobně neodpovídají zcela požadavkům celního zákona (deklarovaná celní hodnota by měla odpovídat ceně zboží obvyklé na trhu země, do níž je dané zboží dováženo). Poslední diagram této kapitoly (č. 4.4.3.) znázorňuje vývoj celkové celní hodnoty deklarované při dovozech vozidel do České republiky. Je faktem, že dovoz vozidel a následný dovoz náhradních dílů je jednoznačně pasivním prvkem zahraničně obchodní bilance, neboť ze strany dovážejících firem v podstatě není kompenzován žádným vývozem.


143


Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel - osobní automobily a motocykly

70 000 Kč 60 000 Kč

55 167 K č

55 140 K č

50 000 Kč 39 359 K č

40 000 Kč 30 235 K č

28 566 K č

30 000 Kč 20 000 Kč

14 809 K č

14 005 K č

29 838 K č

27 135 K č

10 000 Kč

21 062 K č 20 142 K č 16 330 K č 12 546 K č 9 902 K č

23 319 K č

26 907 K č

16 868 K č

15 031 K č

0 Kč r ok 1995 r ok 1996 r ok 1997 r ok 1998 r ok 1999 r ok 2000 r ok 2001 r ok 2002 1.Q. 2003 os obní autom obily (obchodní + individuální dovoz)

m otocyk ly (je n individuální dovoz)

Diagram č. 4.4.1.

440 023 Kč

959 336 Kč

533 109 Kč

2 101 116 Kč

2 561 965 Kč 1 009 107 Kč

575 790 Kč

1 253 865 Kč

441 579 Kč

842 951 Kč

1 371 640 Kč

695 473 Kč

1 313 674 Kč

561 597 Kč

1 120 785 Kč

511 929 Kč

500 000 Kč

715 051 Kč

1 000 000 Kč

939 080 Kč

1 500 000 Kč

884 832 Kč

2 000 000 Kč

446 802 Kč

2 500 000 Kč

462 246 Kč

3 000 000 Kč

1 933 382 Kč 1 076 334 Kč

3 500 000 Kč

382 283 Kč

- nákladní automobily celkem, tahače, autobusy 4 000 000 Kč

1 041 588 Kč

3 640 273 Kč

Vývoj celní hodnoty při dovozu ojetých vozidel

0 Kč r ok 1995 r ok 1996 r ok 1997 r ok 1998 r ok 1999 r ok 2000 r ok 2001 r ok 2002 1.Q. 2003 autobus y M 2 a M 3

tahače návě s ů

nák ladní N1 až N3 ce lk e m

Diagram č. 4.4.2.

Souhrnná celní hodnota při dovozu vozidel do ČR mil. Kč

70 000 5 9 8 2 4,2 2

60 000 50 000

5 5 2 9 8,6 0

5 1 7 1 6,3 6 4 4 4 3 9,8 5

4 2 9 8 2,0 0 3 5 5 5 0,0 0

40 000

4 0 0 2 3,1 5

30 000 20 000 10 000 0

1997

1998

1999

2000

2001

2002

výhle d 2003

Diagram č. 4.4.3.


144


Diagram č. 4.4.3. mimo jiné potvrzuje do jisté míry příznivý trend růstu celní hodnoty dovážených ojetých vozidel, která byla v předchozích letech deklarována silně nevěrohodně. Na druhou stranu však tento diagram dokladuje růst salda zahraničně obchodní bilance v neprospěch České republiky. Z údajů soustředěných v sekretariátu Sdružení AP by bylo možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkajících se trhu a dovozů vozidel. To však není účelem tohoto materiálu, který má ukázat jen základní trendy a naznačit rozsah a možnosti zpracování dat, které jsou k dispozici v sekretariátu Sdružení AP pro případné zájemce (z řad pracovníků členských firem) o detailnější pohledy na danou problematiku. Zpracoval: Ing.Ešner + Ing.Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn


145


5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Obsahem této kapitoly je zejména informovat o spolupráci a kontaktech Sdružení automobilového průmyslu s dalšími tuzemskými či zahraničními organizacemi obdobného profesního zaměření. Upozorňuje na postavení Sdružení automobilového průmyslu v tuzemsku i v zahraničí a informuje členské firmy o řadě aktivit a kontaktů včetně možnosti jejich využití ve prospěch jednotlivých firem. Přes skutečnost, že se nezabývá žádnými ekonomickými ani statistickými výsledky podniků Sdružení AP, má svůj význam i pro nově přijaté členy, kteří se postupně zapojují do různých aktivit v rámci Sdružení AP. V této souvislosti je nutné uvést, že z pohledu významu jednotlivých organizací je na velmi dobré úrovni neformální spolupráce zejména v legislativní oblasti s věcně příslušnými ministerstvy jako jsou MPO ČR a MDS ČR. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se mohou členové Sdružení AP vyjádřit jednak v připomínkovém řízení, ale v některých případech se mohou podílet i na jejich přípravě. Obdobnou úroveň má i spolupráce s některými nevládními organizacemi či partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. Přehled hlavních vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými Sdružení AP v současné době spolupracuje, je uveden v kapitole 5.1. Současně je zde uvedena i stručná charakteristika spolupráce, včetně kontaktních pracovníků v orgánech těchto organizací. Na obdobném principu probíhá i spolupráce se zahraničními subjekty (viz kapitola 5.2.).

5.1. TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1. SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) Členství Sdružení AP ve SP ČR je významné zejména z hlediska vzájemné informovanosti a koordinace postupu jednotlivých zájmových, profesních a zaměstnavatelských svazů v celé řadě společných problémů týkajících se např. legislativně-právní oblasti, pracovně-právních vztahů, mezinárodni spolupráce, hospodářské politiky atd. V průběhu roku 2002 byla dořešena forma členství Sdružení AP s tím, že prosincové 50. zasedání Rady ředitelů Sdružení AP potvrdilo a odsouhlasilo změnu dočasného členství Sdružení AP na řádné členství pro další období. Současně byla stanovena hranice pro výši plateb, která může činit max. 7,5 % rozpočtových příjmů Sdružení AP. Z řad členů Rady ředitelů Sdružení AP pracují ve statutárních orgánech: Ing. Vratislav Kulhánek (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s. a prezident Sdružení AP) - viceprezident SP ČR Ing. Ladislav Glogar (předseda Rady jednatelů AUTOPAL, s.r.o. a viceprezident Sdružení AP) - člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP ) - člen smírčího výboru a zástupce Sdružení AP v Radě členů SP ČR Do činnosti v rámci aktivit SP ČR jsou dále zapojeni: Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Komise pro kolektivní vyjednávání při SP ČR, Školské komise a Komise pro normalizaci; Ing. Zdeněk Novák (sekretariát Sdružení AP) – legislativní oblast, problematika výzkumu a vývoje.

5.1.2. HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Členství v HK ČR je využíváno především k prosazování společných zájmů v legislativní oblasti, k získávání obchodně-ekonomických a souvisejících Soubor: APCR2002.DOC

146


informací, k navazování kontaktů. Je založeno na principu kolektivního členství, tzn. že všechny firmy zapojené do činnosti Sdružení automobilového průmyslu jsou automaticky členy HK ČR. Z tohoto důvodu jsou z prostředků Sdružení AP hrazeny i platby příspěvků pro HK, ovšem pouze za ty členy, kteří nejsou současně členy okresní či regionální hospodářské komory. V roce 2002 došlo na květnovém Sněmu HK ČR ke zvolení nového prezidenta HK ČR, RNDr. Zdeňka Somra vystřídal na této pozici Dr. Ing. Jaromír Drábek. Zvoleným zástupcem Sdružení AP v orgánech HK ČR je: Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP), člen Představenstva HK ČR (znovu zvolen na květnovém Sněmu HK ČR) Dále je do činnosti HK ČR zapojen: Ing. Pavel Ešner (sekretariát Sdružení AP) - člen Vzdělávací sekce HK ČR

5.1.3. KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS Z pohledu funkce nabízí Komora své služby v oblasti marketingu, zakládání společných podniků, vyhledávání obchodních partnerů, organizace specializovaných misí atd. Dále poskytuje pro své členy právně-ekonomické informace a konzultace. Mimo jiné zajišťuje publikační činnost týkající se nové legislativy v SNS. Členem této obchodní komory je Sdružení AP od 1.1.1998. Informace získané z této Komory jsou pravidelně předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS. Pro informaci uvádíme, že v únoru 2003 došlo k organizačním změnám a nově byl do funkce výkonného ředitele jmenován Ing. Masopust. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal

5.1.4. CZECHINVEST Spolupráce v roce 2002 navazovala na dřívější období a to nejen v případě projektu TPCA (výroba osobních automobilů v Kolíně), kdy byl v oboustranné spolupráci v červnu připraven seminář k nákupní politice TPCA a PSA. Další významný okruh spolupráce je v oblasti přípravy databáze subdodavatelů automobilového průmyslu. Ostatní formy spolupráce probíhají průběžně a jsou realizovány formou výměny informací, vzájemných konzultací k připravovaným projektům a podporou při jejich realizaci. Kontaktní pracovníci za sekretariát Sdružení AP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák

5.1.5. EUROKLUB HK ČR Na jeho půdě probíhají diskusní kluby i k otázkám širšího charakteru, než které jsou vymezeny jeho názvem. EUROKLUB byl založen v roce 1999 jako součást Centra pro evropskou integraci HK ČR. Poskytuje aktuální informace o situaci a přístupech ČR k problematice vstupu do EU přímo od vrcholových představitelů vlády a Parlamentu České republiky. Členy EUROKLUBU je samostatně několik firem ze Sdružení AP. 5.1.6. SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Dobrá spolupráce mezi oběma organizacemi vychází z řady společných zájmů. Je zaměřena zejména na výměnu informací a zpracovávání statistických údajů o trhu motorových vozidel, dále na technickou legislativu (v procesu přípravy právních dokumentů týkajících se výroby a užití vozidel, zákonu o odpadech apod.) a oblast výstavnictví (při přípravě mezinárodních výstav AUTOSALON Soubor: APCR2002.DOC

147


a AUTOTEC pořádaných ve spolupráci mezi Veletrhy Brno a Sdružením AP). V letech 2002 a 2003 se jednalo o spolupráci při zabezpečování mezinárodní konference výrobců automobilů OICA ve dnech 4.- 6. června 2003 v Praze. 5.1.7. SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ, SERVISNÍ A GARÁŽOVÉ TECHNIKY (SISA) Řadu společných aktivit je možné nalézt v oblasti týkající se kampaně proti používání nehomologovaných náhradních dílů při opravách vozidel, v oblasti výstavnictví i dalších činnostech. Pro informaci členů Sdružení AP jsou využívány i informace, které souvisí s členstvím SISA v mezinárodní organizaci FIGIEFA. Obecně je činnost SISA je zaměřena zejména na dovoz zahraničních komponentů, dílů a příslušenství motorových vozidel s určením pro náhradní a dodatečnou spotřebu. Mezi její činnosti patří i oblast servisní techniky. 5.1.8. KOORDINAČNÍ RADA MINISTRA DOPRAVY A SPOJŮ PRO BEZPEČNOST PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH (BESIP) Tato rada nahradila dřívější „Radu vlády pro bezpečnost silničního provozu (BESIP)“. Spolupráce zde probíhá stejně jako v předchozích letech především v legislativní oblasti spojené obecně s motorismem, silničním provozem a automobilovým průmyslem. Člen Rady za Sdružení AP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP, ministrem dopravy a spojů jmenovaný člen

5.1.9. SVAZ AUTOOPRAVEN ČESKÉ REPUBLIKY (SAČR) Součinnost je orientována na spolupráci např. ve zlepšení orientace ve spotřebě náhradních dílů, nárocích na servisní a opravárenské zařízení, ale i na otázku používání nehomologovaných náhradních dílů. Zástupce Sdružení AP se pravidelně účastní i odborných sympozií organizovaných SAČR a dle zájmu vydavatele přispívá do odborného měsíčníku SAČR "AUTOSERVIS". Rozvinutá je spolupráce také v oblasti výstav. Některé firmy Sdružení AP využívají vybraných firem ze sítě SAČR pro své obchodní aktivity. Člen správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu Sdružení AP

5.1.10. ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Spolupráce probíhá na bázi výměny informačních podkladů a konzultací k legislativě společné pro členy Sdružení AP a ČAPPO. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk. Novák

5.1.11. AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY (AČR) Kontakty probíhají prostřednictvím firmy ABA (Autoklub Bohemia Assistance), která je dceřinnou společností AČR. ABA je řádným členem Sdružení automobilového průmyslu. Spolupráce se týká zejména akcí, které se týkají široké motoristické veřejnosti, sportu a propagace. 5.1.12. ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) Spolupráce se realizuje při obdobných akcích a v rozsahu jako v případě AČR a ABA. ÚAMK, s.r.o. je rovněž řádným členem Sdružení AP.


148


5.1.13. ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) Aktivní spolupráce Sdružení AP s ČAS se odehrává zejména při zabezpečování doprovodných programů (AUTOSYMPO, MOTORSYMPO) při mezinárodních výstavách AUTOTEC a AUTOSALON v Brně . Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS

5.1.14. ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Sdružení AP se podílí na činnosti odborné sekce AUTOMOBILY, která pracuje při ČSVTS, v rámci České strojnické společnosti. Spolupracuje především při organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Kontaktní pracovník za sekretariát Sdružení AP: Ing. Zdeněk Novák - člen odborné sekce Automobily ČSVTS a člen výboru Strojnické společnosti ČSVTS

5.1.15. SDRUŽENÍ ORGANIZÁTORŮ VÝSTAVNICKÝCH AKCÍ (SOVA) Jedná se ve většině případů o individuální spolupráci s jednotlivými členy společenstva při přípravě kalendáře výstavních akcí s automobilovou tematikou na jednotlivé kalendářní roky. 5.1.16. KOMISE MPO ČR PRO VÝBĚR REALIZÁTORA ČESKÝCH PREZENTACÍ V ZAHRANIČÍ Komise pracovala jako poradní orgán MPO pro posouzení a hodnocení nabídek specializovaných firem, které zabezpečují technickou realizaci a doprovodnou propagaci oficiálních prezentací České republiky v zahraničí. Jejími členy byly ministrem průmyslu jmenováni Ing. Z. Novák (sekretariát Sdružení AP) - člen komise (alternativně Ing. Šípek). Komise byla v závěru roku 2002 v původním složení zrušena s tím, že nová komise je složena zejména ze zástupců jednotlivých resortů, SP ČR a HK ČR. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

5.2. ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, kterými se zabývá sekretariát Sdružení AP, se dají pro větší přehlednost klasifikovat následovně: 5.2.1. Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní 5.2.2. Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.3. Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu 5.2.4. Vládní a polovládní organizace 5.2.5. Obchodní komory 5.2.6. Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR 5.2.1. JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2002 se stejně jako v předcházejících letech uskutečnilo mnoho operativních písemných kontaktů a osobních jednání. Členská základna Sdružení AP byla průběžně informována o všech zajímavých skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně. 5.2.2. NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU I v roce 2002 sekretariát Sdružení AP udržoval tradiční pravidelné kontakty s více než 40 odpovídajícími asociacemi z celého světa. Smlouva o kooperaci Soubor: APCR2002.DOC

149


a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se zaměřuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na výstavách organizovaných Sdružením AP apod.) a na kooperaci v oblasti propagace včetně výstavnictví. ZAP SR Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má mezi zahraničními sdruženími ve vztahu k Sdružení AP zvláštní postavení. ZAP je se svými členy kolektivním členem Sdružení AP, představitelé ZAP jsou zastoupeni v nejvyšších orgánech Sdružení AP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. KONTAKTY S NĚKTERÝMI DALŠÍMI ORGANIZACEMI AUTOPRŮMYSLU SNS Smluvním partnerem Sdružení AP je od roku 1993 AVTOSELCHOZMAŠHOLDING (ASM), který sdružuje většinu průmyslových podniků v oblasti automobilové a zemědělské techniky SNS. Spolupráce je založena především na výměně informací. Z internetových stránek Sdružení AP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM, obsahující také přehled firem působících v ruském autoprůmyslu. V březnu 2002 byla založena Pracovní skupina pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). Sdružení AP spolupracovalo také na přípravě Ukrajinsko-českého ekonomického fóra konaného u příležitosti listopadové prezentace Speciální ekonomické zóny „ZAKARPATIJA“ a nových možností působení českých firem na ukrajinském trhu. Ve vztahu k SNS se využívá i poznatků získaných prostřednictvím členství Sdružení AP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. MAĎARSKO Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ) je od roku 1999 smluvním partnerem Sdružení AP. Vztah je založen především na informační spolupráci. Spolupráce se rozbíhá i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), členem OICA a nyní i ACEA. POLSKO Nejaktivnějším polským partnerem je Polská komora motorizace (PIM-Polska Izba Motoryzacji). Má formu odvětvové hospodářské komory a sdružuje firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. Se Sdružením AP si vyměňuje informace včetně publikací. Dalším sdružením, členem korespondentem OICA, je Sdružení zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM-Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA-Association of Automotive Producers and Importers) je společným představitelem jak rumunské výroby tak obchodu a je i členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). Se Soubor: APCR2002.DOC

150


Sdružením AP probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických. SLOVINSKO Občasná výměna informací s asociací nazvanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV). Dále ve Slovinsku existuje sdružení představitelů automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Association of Automobile Manufacturers´ Representatives and Authorised Importers), které se stalo členem OICA. CHORVATSKO Nepravidelná informační výměna se Sdružením dovozců a distributorů vozidel, přidruženým členem OICA, který existuje při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi existuje Svaz automobilových dovozců Bulharska, přidružený člen OICA. Nemá ale zatím žádné přímé kontakty se Sdružením AP. 5.2.3. MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sdružení AP je v současnosti členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, IMMA, ODETTE) a členem národní asociace SEMA - USA. OICA (členství od 1.1.1993) Je to celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti autoprůmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných Sdružením AP v ČR do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 2002 to byl AUTOTEC Brno, v roce 2003 to bude zase AUTOSALON Brno). Zástupci Sdružení AP v OICA: Valné shromáždění - Ing. Zbyněk Keisler, místopředseda Divize finálních výrobců automobilů Sdružení AP (předseda představenstva Tatra a.s.) Výstavní výbor - Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu Sdružení AP) Statistický výbor - Jaromír Štefl (sekretariát Sdružení AP) Technický výbor - Ing. Václav Tajzich, CSc. (ÚVMV)

ACEA (členství od 10.7.2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Europeens d´Automobiles = European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením automobilových výrobců, které úzce spolupracuje s příslušnými institucemi EU. ACEA navázala bližší pracovní kontakty se sekretariátem Sdružení AP již v roce 2001. Ve dnech 21. - 22. února 2002 se zástupci Sdružení AP spolu s představiteli dalších vybraných sdružení automobilového průmyslu zemí střední a východní Evropy (z kandidátských zemí pro vstup do EU) zúčastnili zasedání ACEA Liaison Committee v Bruselu, aby představili své organizace a seznámili se s činností ACEA. Na základě tohoto úspěšného představení i povědomí ACEA o charakteru a významném postavení Sdružení AP navrhl sekretariát ACEA (p. Ivan Hodač generální tajemník) Radě ředitelů ACEA (Board of Directors) přijetí Sdružení AP do ACEA v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) do tzv. Styčného výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace Soubor: APCR2002.DOC

151


automobilového průmyslu členských zemí EU. Řádnými členy ACEA totiž mohou být pouze výrobci automobilů. Uvedený návrh byl Radou ředitelů ACEA schválen a našemu Sdružení AP bylo připojení k ACEA oficiálně nabídnuto, a to bezplatně. Jedná se o významné ocenění Sdružení AP i celého českého automobilového průmyslu, protože vstup byl nabídnut ještě v době neexistujícího členství ČR v EU. Protože vstup do ACEA se realizoval v podstatě řadou postupných kroků učiněných v určitém období, za datum vstupu (10.7.2002) považujeme datum informačního dopisu prezidenta Sdružení AP generálnímu tajemníkovi ACEA o schválení vstupu hlasováním Rady ředitelů Sdružení AP. Po vstupu do ACEA se v roce 2002 delegace Sdružení AP zúčastnila dvou zasedání Styčného výboru ACEA, a to v Hannoveru 17.9.2002 a v Praze 29.11.2002 (akce organizována Sdružením AP). Zástupci Sdružení AP v ACEA: Vrcholové akce - Ing. Vratislav Kulhánek - prezident Sdružení AP, (předseda představenstva ŠKODA AUTO a.s.) Styčný výbor - Ing. Svatopluk Doležal (sekretariát Sdružení AP) - Ing. Ervín Appelfeld, MBA - místopředseda Divize výrobců příslušenství Sdružení AP (LUCAS VARITY) - alternativně Ing. Pavel JUŘÍČEK, PhD - místopředseda Divize výrobců příslušenství Sdružení AP (BRANO GROUP a.s. - gen. ředitel)

IMMA (členství od 22.5.1997) Světové sdružení výrobců motocyklů (obdobné evropské sdružení je ACEM, které je také členem IMMA). Přínosy jsou vesměs stejné povahy jako u OICA, ale v oblasti motocyklů. Na základě členství Sdružení AP v IMMA byla do Výstavních kalendářů IMMA a ACEM zařazena výstava MOTOCYKL 2002 Praha. Zástupci Sdružení AP v IMMA: Valné shromáždění a Technický výbor - Ing. Miloslav Vacek, předseda Motocyklové sekce Sdružení AP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k IMMA - Ing. Svatopluk Doležal, tajemník Motocyklové sekce Sdružení AP (sekretariát Sdružení AP)

ODETTE (členství od 1.1.1994) Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR je aktivně zapojeno 13 českých podniků. Zástupci Sdružení AP v ODETTE: Předseda ODETTE ČR - Ing. Michal Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. Jaromír Štefl (sekretariát Sdružení AP)

SEMA USA (členství od 1.1.1994) O této organizaci se zmiňujeme přesto, že to není mezinárodní asociace. Jedná se totiž o jedinou zahraniční národní asociaci, ve které je Sdružení AP členem (v tomto případě tzv. čestným). Působí v oblasti aftermarketu ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce se SEMA je využívána i k propagaci členů Sdružení AP v aftermarketu v USA a přes určité informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně.


152


5.2.4. VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE Sdružení AP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například BTI a BL (Anglie), UBI (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko). Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se uskutečňují většinou prostřednictvím příslušných českých oficiálních orgánů. 5.2.5. OBCHODNÍ KOMORY Spolupráce probíhá buď přímými kontakty se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) nebo prostřednictvím HK ČR. V roce 2002 byla nejaktivnější teritoria Anglie, Francie, Německo. 5.2.6. OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Těmto úřadům jsou v potřebném rozsahu poskytovány aktuální informace o výrobním programu a potenciálu členských organizací Sdružení AP. Nezastupitelnou roli v tomto procesu mají propagační materiály Sdružení AP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikají do celého světa. V roce 2002 byly relativně nejaktivnější následující zastupitelské úřady (podle teritorií): - v ČR: Anglie, Belgie, Francie, Rakousko, Španělsko, USA, Kanada - v zahraničí: Anglie, Holandsko, Francie, Německo, Srbsko, Japonsko Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl

5.3. SHRNUTÍ Uvedený přehled jak tuzemských, tak i mezinárodních aktivit Sdružení automobilového průmyslu dokumentuje jeho rozsáhlou činnost i kontakty v této oblasti. Vyplývá z něj také postavení Sdružení AP jako významného představitele a integrujícího článku českého automobilového průmyslu. Při všech aktivitách, kdy je Sdružení automobilového průmyslu chápáno jako celek, však jeho zástupci vystupují a jednají tak, aby byla respektována individualita a zájmy každého jeho člena. Tato kapitola má rovněž informační charakter a to zejména pro nové členy Sdružení AP, kteří do něho vstoupili v období mezi 6/2001 až 5/2003. Ve stručnosti vysvětluje postavení Sdružení automobilového průmyslu v tuzemsku i v zahraničí a upozorňuje členské firmy na řadu aktivit a kontaktů včetně možnosti jejich rozšíření ve prospěch jednotlivých firem. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn


153


6. Problematika řešená v rámci Sdružení AP Rada ředitelů Sdružení AP stanovila obecně pro svou činnost v dalších obdobích „Hlavní směry činnosti Sdružení automobilového průmyslu“. Ve svém obsahu se jedná o postup firem Sdružení automobilového průmyslu při řešení řady společných problémů. Vychází se přitom zejména z principu daného základními dokumenty Sdružení AP, které jsou konkretizovány do následujících bodů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

PROSAZOVÁNÍ SPOLEČNÝCH ZÁJMŮ, KOORDINACE POSTUPŮ INFORMOVANOST ČLENSKÉ ZÁKLADNY DODAVATELSKÉ VZTAHY a VAZBY VZDĚLÁVACÍ PROCESY A DALŠÍ PRŮŘEZOVÉ ČINNOSTI OBLAST EKOLOGIE JEDNOTNÁ PROPAGACE A PRESENTACE SDRUŽENÍ AP I JEHO ČLENŮ STATISTICKÝ SERVIS (výroba, prodej, dovoz, registrace) VÝSTAVY AUTOMOBILŮ, MOTOCYKLŮ A PŘÍSLUŠENSTVÍ VOZIDEL

Radou ředitelů byla přijata myšlenka určité nadčasovosti takto definovaných společných zájmů a proto je jen logické, že svým obsahem navazují na předcházející období. Jestliže v této kapitole hovoříme o problematice řešené v rámci Sdružení AP, je důležité z těchto zásad vycházet a o některých otázkách se znovu zmínit. Problematiku je pak možné rozdělit do dvou základních oblastí:

6.1. Oblasti související s hlavní činností Sdružení AP Týká se následujících činností: 6.1.1. Spolupráce při prosazování společných zájmů Spolupráce při tvorbě legislativy je právě jednou z možností, jak aktivně prosazovat společné zájmy firem Sdružení AP. Firmy v řadě případů využily možnosti účastnit se prostřednictvím sekretariátu Sdružení AP připomínkového řízení k vybraným návrhům zákonů, resp. k jejich novelám. Za prioritní byly považovány zákony a vyhlášky týkající se zejména: podmínek provozu na pozemních komunikacích (novela zákona č. 56/2001 Sb.) včetně souvisejících vyhlášek; novely zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, kde z hlediska možných dopadů na výrobce vozidel a dílů je stěžejní problematika likvidace autovraků. V obou případech jsou vytvořeny týmy za zástupců firem Sdružení AP, které na uvedené problematice s patřičnými resorty spolupracují. obdobným způsobem byla zabezpečena spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže na novele zákona č. 143/2001 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, která stanovuje specifické podmínky z hlediska soutěžních pravidel pro sektor osobních automobilů; významná je i současná aktivita Sdružení AP při tvorbě novely zákona č. 588/1992 Sb. o dani z přidané hodnoty, kde zejména problematika vrácení daně při výrobě nářadí pro zahraniční zákazníky je z hlediska konkurenceschopnosti firem velmi důležitá; jako významnou činnost z pohledu společného resp. koordinovaného postupu firem Sdružení AP v roce 2002 je možné uvést aktivity související s odstraňováním povodňových škod v ČR, které byly způsobeny touto přírodní katastrofou v srpnu 2002 - Sdružení AP se Soubor: APCR2002.DOC

154


zaměřilo na konkrétní pomoc postiženým školám, která zahrnovala jednak nabídku ubytovacích kapacit pro zřízení škol v přírodě a jednak přímou finanční pomoc ve výši přesahující 15,5 mil. Kč; tento rychlý a konkrétní přínos ocenila na podzimním zasedání Rady ředitelů ministryně školství, mládeže a tělovýchovy JUDr. Petra Buzková - Sdružení AP jako celku a dalším firmám byla předána ocenění (sošky) „M MOKRÝ ÁMOS“. 6.1.2. Spolupráce v informační oblasti Nově vytvořené internetové stránky Sdružení AP umožňují snadnější orientaci pro zájemce o spolupráci. Jsou pravidelně aktualizovány a poskytují základní informace o jednotlivých firmách a o připravovaných akcích v rámci členské základny Sdružení AP. Svou významnou roli z hlediska vzájemné informovanosti firem vytváří časopis „Zpravodaj automobilového sdružení“, který poskytuje v tištěné podobě celé členské základně a vybraným zástupcům tisku informace z prostředí firem Sdružení AP. Pozitivně se rozvíjela spolupráce s HK ČR a SP ČR. V rámci jednotlivých divizí Sdružení automobilového průmyslu byly firmy informovány o možnostech, jakou formou se zapojit např. do programů Výzkumu a vývoje MPO ČR, ekologických programů atd. 6.1.3. Rozvíjení dodavatelských vztahů a vazeb Hlavní aktivity v této oblasti byly směrovány k projektu výstavby nové automobilky TOYOTA-PEUGEOT-CITROEN (TPCA) v Kolíně. Delegace členů Představenstva Sdružení AP jednala s nákupním oddělením firmy Peugeot ve Francii, prezentovala zde český automobilový průmysl (dodavatele) a jako první byla spolu s francouzskými dodavateli informována o bližších údajích o daném projektu. S cílem podpořit zapojení firem Sdružení AP do významného projektu výroby nového malého osobního vozu v TPCA spolupracovalo Sdružení AP na organizaci semináře o strategii nákupu TPCA Kolín pro osobní automobil „B0“ v Brně (účastnilo se jej přes 350 osob). Seminář měl širší zaměření, protože byl orientován i na celou skupinu PSA. 6.1.4. Vzdělávací procesy Cílem je zkvalitnění odborného vzdělávání a tím lepšího sladění potřeb trhu práce v automobilovém průmyslu s výstupy školské soustavy. V současné době pro jeho řešení existují následující základní platformy: 1. Jednání a výměna zkušeností včetně získávání informací ohledně připravované legislativy na půdě SP ČR a HK ČR. 2. Legislativní rámec a podpora ze strany státní správy – jedná se zejména o tzv. školský zákon a koncepční materiál „Strategie rozvoje lidských zdrojů“, na základě kterého byla zřízena Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů (poradní orgán na tripartitním základě, ve kterém budou mít zaměstnavatelé své zástupce). 3. Regionální řízení - v souvislosti s přechodem kompetencí z MŠMT nebo z okresních školských úřadů na kraje se jako maximálně efektivní způsob ovlivňování a sladění potřeb trhu práce a školských zařízení jeví spolupráce na regionální úrovni. Při krajských úřadech jsou v současné době ustavovány krajské rady pro odborné vzdělávání. Protože se jedná o poradní orgán na tripartitním základě, který se bude spolupodílet na Soubor: APCR2002.DOC

155


vytváření strategie rozvoje lidských zdrojů daného regionu, je důležité, aby členské firmy Sdružení AP nominovaly své zástupce do těchto rad. 6.1.5. Ekologie Aktivní účast při aplikaci enviromentálních programů a norem řady ISO 14 000 v podnikatelské oblasti. Zaměření činnosti směrem k ekologické likvidaci vozidel a recyklaci dílů. 6.1.6. Jednotná propagace a prezentace Sdružení AP a jeho členů Původní zaměření toho bodu směřovalo do oblasti společného působení firem v rámci mezinárodních výstav a dalších prezentačních jednání. Jako významný pomocník je při všech těchto akcích využíván jednotný propagační materiál, který představuje Ročenka Sdružení AP. Stánek Sdružení AP, kde pracovníci sekretariátu prezentovali členskou základnu a poskytovali základní informace o jednotlivých firmách, byl k dispozici na zahraničních výstavách FORCARS, JAMA / CLEPA, AUTOMECHANIKA a AUTOCHINA 2002. 6.1.7. Zpracování statistik Ve spolupráci se Svazem dovozců automobilů byl připraven nový systém sběru a vyhodnocování údajů o prodejích osobních a lehkých užitkových vozidel. Systém je založen na předávání údajů ze ZTP (Základní technický popis). Po jeho ověření se uvažuje o jeho rozšíření i na další kategorie vozidel. Pokračovalo pravidelné zpracovávání údajů o výrobě a prodejích vozidel, o registracích vozidel (z dat CRV MV ČR) a údajů o dovozech (ve spolupráci s GŘ Cel). 6.1.8. Výstavnictví Česká republika resp. Sdružení AP bylo pověřeno uspořádáním generálního zasedání OICA v roce 2003. Jako spolupracující organizace se na vlastním průběhu podílí Veletrhy Brno a Svaz dovozců automobilů. Zasedání se uskuteční v termínu konání Autosalonu Brno, kde se předpokládá účast delegace OICA na slavnostním zahájení výstavy. Z hlediska působení Sdružení AP na mezinárodním poli se podařilo prakticky až do období roku 2007 udržet zařazení výstav AUTOTEC a AUTOSALON konaných v Brně v kalendáři OICA.

6.2. Další problematika členské základny V souvislosti se závěry jednání Rad ředitelů resp. jednotlivých Divizí Sdružení AP vyplynula řada problémů, které mají většinou operativní charakter a lze je rozdělit do následujících skupin. První skupina - problematika směřující k členské základně je orientována zejména na: -

vzájemnou koordinaci v oblasti obchodní (nákupní) politiky, včetně vazby na výstavní politiku firem Sdružení automobilového průmyslu; vzájemná informovanost o firmách v obchodním styku (solventnost, fůze, převody majetku, úpadky apod.); získávání a předávání marketingových informací z oblasti výroby a trhu automobilů.


156


Druhá skupina – jedná se o problémy, jejichž řešení směřuje do oblasti státní správy. Mezi ně patří např.: - orientace na problematiku lidských zdrojů včetně související školské politiky vlády; - pracovně právní problematika v návaznosti na Zákoník práce; - problematika nemocnosti zaměstnanců, výše nemocenských a sociálních dávek a negativních dopadů plynoucí z jejich zneužívání; - otázka dosažitelnosti různých systémů podpor pro malé a střední firmy; - praktické dopady vstupu ČR do EU. Třetí skupina - představuje spolupráci firem Sdružení AP při řešení konkrétních problémů, resp. podporu a pomoc při jejich prosazování. Za období od počátku roku 2002 do konce dubna 2003 je mezi těmito aktivitami možno jmenovat např. následující akce: - společný postup firem Sdružení AP ve vazbě na celní problematiku a problematiku odpočtu DPH u forem a nástrojů. Uplatněny a projednány byly připomínky k návrhu novely zákona o DPH; - spolupráce s MO při řešení požadavku modernizace vozového parku armády ČR v kategorii vozidel do celkové hmotnosti 12t. Sekretariát Sdružení AP o výsledcích jednotlivých jednání podrobně informuje členskou základnu. Jak již bylo v úvodu kapitoly uvedeno, má většina těchto problémů takový charakter, že se jednání k nim stala prakticky součástí běžné náplně činnosti Sdružení AP. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn


157


7. Výsledky hospodaření Sdružení AP za rok 2002 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ SDRUŽENÍ AP“, jež jsou každoročně projednávány a schvalovány vždy na prvním zasedání Rady ředitelů v následujícím roce, jsou ve stručné formě zařazeny i do této publikace. Dle „Společenské smlouvy o Sdružení AP“ jsou odděleně sledovány příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření.

ROZPOČTOVÁ ČÁST (účetní stř. 1)

schválený rozpočet (údaje v Kč) na rok 2002 8 581 000,00 /1/+/2/ 7 781 000,00 /1/

skutečnost k datu 31.12.2002 9 917 614,70 9 812 364,70

7 781 000,00 0,00 0,00

9 648 090,00 79 140,00 85 134,70

/2/

800 000,00

105 250,00

z toho: zálohy na rok 2002 neuhrazeno za předchozí roky Další příjmy (mimo rozpis plateb) /3/

800 000,00 0,00 0,00

105 250,00 0,00 9 022,40

7 781 000,00 7 483 000,00

9 821 387,10 7 528 936,90

2 440 000,00

2 448 635,00

298 000,00

2 292 450,20

schválený plán (údaje v Kč) na rok 2002 5 250 000,00 /1/ Výnosy (tržby) celkem z toho: zdaněné (bankovní úroky) 45 000,00 5 077 500,00 /2/ Výdaje na realizaci výnosů

skutečnost k datu 31.12.2002 6 158 189,11 31 953,65 5 988 426,63

(hrazeno z plateb firem Sdružení AP)

Rozpis plateb na rok 2002 z toho: a) dosažené příjmy 31.12.2002 z toho: zálohy na rok 2002 přeplatky stanovených záloh úhrady za předchozí roky

b) neuhrazené platby

PŘÍJMY CELKEM

Náklady na činnost (k datu

(1) + (3) /4/ 31.12.2002 ) z toho mzdové

ROZPOČTOVÝ PŘEBYTEK

/1/ + /3/ - /4/

ZISKOVÁ ČÁST (účetní stř.2)

(hrazeno z vlastních aktivit Sdružení AP)

z toho: daňově neuznatelné mzdové

Účetní hospodářský výsledek POUŽITELNÝ ZISK

/1/ - /2/

HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY

205 000,00 1 500 000,00

176 967,60 1 434 474,00

172 500,00 55 630,00

169 762,48 62 502,48

schváleno

(nezahrnuje dotace)

Radou ředitelů

(údaje v Kč)

Účetní hospodářský výsledek z toho: Rozpočtový přebytek Daň ze zisku Použitelný zisk

C.1/ -C.2/

na rok 2002 470 500,00 298 000,00 116 870,00 55 630,00

skutečnost k datu 31.12.2002 2 462 212,68 2 292 450,20 107 260,00 62 502,48

Výše uvedené výsledky hospodaření byly po projednání Revizní skupinou a Představenstvem Sdružení AP schváleny Radou ředitelů Sdružení AP na jejím zasedání dne 13. března 2003. Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn Soubor: APCR2002.DOC

158


8. Závěr Publikace „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ dává svým obsahem členské základně komplexní pohled na obor, ve kterém firmy Sdružení automobilového průmyslu podnikají. Podklad neuvádí údaje za jednotlivé firmy, ale prezentuje pouze „agregované“ údaje za příbuzné skupiny firem. Firmy pak mají, na základě těchto souhrnných údajů, možnost konfrontace jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, tedy vidí, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se dokázaly zapojit a pohybovat se v současném ekonomickém klimatu. Zpracovatelé materiálu si uvědomují určitou nepřesnost, které se dopouštějí tím, že pokládají rovnítko mezi Sdružení AP = automobilový průmysl v ČR. I když členská základna dosud trvale roste, existuje stále řada firem, které jsou významnými dodavateli světovým automobilovým koncernům i domácím výrobcům a do činnosti Sdružení automobilového průmyslu nejsou zapojeny. Proto byly tyto firmy vyzvány ke spolupráci a letos poprvé jsou v dílčích částech tohoto materiálu uvedeny i údaje za nečlenské firmy Sdružení AP (vždy „pod čarou“). Rovněž tak je v ČR řada výrobců nástaveb a přípojných vozidel kat. O1 a O2, kteří rovněž nejsou členy Sdružení automobilového průmyslu, přičemž statistika i za tyto výroby by byla jistě zajímavá a využitelná všemi zainteresovanými firmami. Zahrnutí hospodářských výsledků opravdu všech firem českého automobilového průmyslu by nepochybně potvrdilo trendy a zvýšilo i souhrnné ekonomické ukazatele, které jsou v tomto materiálu obsaženy. To potvrzují i údaje zveřejněné za 7 nečlenských firem. Odhad, že z pohledu objemu produkce tvoří firmy Sdružení AP cca 85 % celkového objemu výroby českého automobilového průmyslu, byl těmito výsledky de facto potvrzen. Přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE“ je již pravidelným, každoročně aktualizovaným, tradičním a členskou základnou očekávaným podkladem. Spolu s „ROČENKOU SDRUŽENÍ AP 2003“, „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 1998 - 2002“, publikací „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE“ a dalšími podklady, poskytovanými průběžně sekretariátem Sdružení AP v rámci jeho základní činnosti, tvoří ucelený informační, rozborový a zároveň i argumentačně využitelný dokument pro činnost Sdružení AP i jeho jednotlivých členů. Vzhledem k úzkým vazbám mezi výrobou, trhem a užitím jsou zde proto zapracovány trendy projevující se na českém trhu, údaje o složení vozového parku dle základních kategorií vozidel i stručný přehled společné problematiky řešené z úrovně Sdružení AP. To dává firmám členské základny nejen možnost porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale i možnost již výše zmíněné přímé konfrontace jimi dosahovaných výsledků s celkovými údaji odvětví. Agregované údaje vychází především z podkladů předaných jednotlivými firmami Sdružení AP. Těm firmám, které předaly sekretariátu Sdružení AP vyplněný „Databázový list“, patří tedy poděkování zpracovatelů. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Z výsledků zpracované analýzy i z řady dalších faktorů vyplývá, že pozice firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu je ve sféře oborové struktury národního hospodářství jednou z nejvýznamnějších. Český automobilový průmysl jako celek, tedy výrobci vozidel a dodavatelský sektor, je v současné době důležitým výrobním oborem nejen v rámci domácího průmyslu, ale celé české ekonomiky. Soubor: APCR2002.DOC

159


Je tedy znovu na místě konstatovat, stejně jako v několika uplynulých letech, že pozice automobilového průmyslu v ČR a s tím i související pozice jednotlivých firem Sdružení automobilového průmyslu, je národohospodářsky významná a v řadě charakteristik též příkladová. To vede k tomu, že tak jako v ostatních vyspělých zemích, tak i u nás dostává automobilový průmysl stále výrazněji novou dimenzi, navíc dále posilovanou vstupem dalších zahraničních investorů do České republiky. Tímto procesem se tuzemský automobilový průmysl stále silněji profiluje prakticky do samostatného výrobního odvětví, zasluhujícího si příslušné zařazení (tedy nikoli jen jako jeden z řady oborů „zpracovatelského průmyslu“). Na úplný závěr je nutno vyslovit uznání a poděkování za dosažené výsledky vedoucím pracovníkům firem a všem ostatním zaměstnancům pracujícím v českém automobilovém průmyslu. Zpracoval: Ing. Šípek

pYn pYnpYnpYnpYn

V Praze, 27. května 2003

Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu

Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. V případě potřeby je možno, po dohodě se sekretariátem SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU, obdržet tento podklad na dodaném elektronickém nosiči (CD ROM), resp. je možno jej zaslat na sdělenou E-mail adresu. Kompletní soubor je možno též získat z internetové stránky SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU určené pro členy. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (cca 4 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2002.DOC (ve WORD 9.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.

Zhotoveno celkem 150 výtisků. Závěrečná korektura: Ing. Ešner, Ing. Novák a Ing. Doležal - text a data Ing. Kyncl, p. Štefl a pí Pospíchalová - úprava, pravopis Tato verze byla jako konečná uložena 27.5.2003 ve 12.12 hod.


160


AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL. v ČESKÉ REPUBLICE. Aktualizace za rok Základní údaje a fakta. Zpracoval: sekretariát Sdružení AP. Důvěrné!

Recommend Documents