Automobil v servisu- 2.díl Středa, 09 Únor :27

Automobil v servisu- 2.díl Středa, 09 Únor 2011 15:27

V posledních dnech nastala obleva, která nám ukázala pravý stav vozovek. Na silnicích se objevily hluboké výmoly a díry, kterým se při veškeré snaze nelze vyhnout a o které není složité poškodit automobil. Nakonec i dle vyjádření autoservisů roste v posledních dnech počet zákazníků potřebujících opravu vozu. Nejčastějšími problémy jsou opotřebované tlumiče, zničená kola, špatná geometrie řízení, nebo dokonce poškozená náprava. Z pohledu bezpečnosti jsou tyto nedostatky poměrně závažné, protože na přední nápravu působí vychylovací pohyby od řízení a díky tomu vede automobil v požadovaném směru. Při její dysfunkci může být posádka automobilu ohrožena i na životě.

Tudíž odkládání oprav za situace, že vůz je sice pojízdný, ale při řízení se projevují nedostatky a slyšíme „pouze“ klepání, je hotovým hazardem. Přitom, kdyby došlo k nějaké újmě třeba na zdraví, tak by náhrada škody byla pravděpodobně na majiteli vozu, který měl ze zákona povinnost předcházet vzniku škody, ale o tom až jindy. V dnešním článku se podíváme na situaci, kdy k poškození automobilu došlo a automobil se dostal do servisu. Zaměříme se zejména na soubor práv, které má po dobu opravy a po opravě majitel vozu. Tato práva vyplývají z vyhlášky č. 18/1965 Sb. Ministerstva všeobecného strojírenství a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací. Název vyhlášky může být matoucí, ale je třeba dodat, že její znění je platné do dnešních dnů. Majetkem občanů je v dnešní době bezezbytku myšlen veškerý majetek, který patří občanovi, který je ve smluvním vztahu smlouvy o opravě a úpravě věci spotřebitelem. Co se týče pojmu silničních vozidel, jsou jimi vedle klasických osobních automobilů myšleny autobusy, mikrobusy, nákladní a speciální nákladní automobily, silniční tahače, přívěsy, návěsy, osobní dodávky, sanitní, kombinované a pohotovostní automobily, motocykly, skútry, mopedy, tříkolky, nebo dokonce i invalidní vozíky s motocyklovým motorem. V prvním paragrafu této vyhlášky jsou právě stanoveny okolnosti, za kterých je možno z vyhlášky vycházet. Pro spotřebitele je důležitý § 2, ve kterém je rozebrán způsob stanovení ceny za opravu. Ve faktuře, popřípadě potvrzení při placení za hotové finanční prostředky, musí být vždy uvedeno číselné označení účtovaných prací podle ceníku s uvedením každé ceníkové položky a dále oddělené práce, pro něž nejsou v cenících stanoveny pevné ceny a dále pak odděleně cena za spotřebovaný materiál.

1/5


Aby se předešlo možným komplikacím, má servis povinnost při převzetí vozidla, nebo jeho části pořídit, nebo potvrdit, protokol o převzetí vozidla do opravy. V tomto protokole by měl být uveden stav ujetých kilometrů, nebo poznámka, že tachograf je vadný. Je-li třeba povolení ke změně vozidla, je na tuto povinnost povinen autoservis upozornit. Taktéž by měl poskytnout informaci, kde se o příslušné povolení má žádat. V protokolu, který servis vydá, by mělo taktéž být ustanovení o způsobu výpočtu ceny. Vedle tohoto ustanovení musí mít autoservis vystavený ceník na viditelném a dobře přístupném místě. Nelze-li cenu stanovit, protože zjištění závad vyžaduje demontáž vozidla, nebo jeho části, uvede se cena za potřebnou demontáž a montáž a odhad ceny, který musí být zpřesněn, neprodleně po demontáži. Ukáže-li se, že výsledná cena by převýšila o více než 20 % původně stanovený odhad, je opravna povinna vyžádat si od objednavatele souhlas k rozšíření rozsahu opravy, jinak nemá nárok na zaplacení rozdílu v ceně. Tento cenový rozptyl je dokonce eliminován u vyšších zakázek, takže pokud původně stanovená cena přesáhne zhruba 10.000,-Kč, je přípustné odchýlení maximálně do výše 10 % od původně stanoveného odhadu. Zjistí-li opravny v průběhu opravy jinou závadu, která způsobuje, že vozidlo neodpovídá podmínkám bezpečnosti provozu stanoveným podle zvláštních předpisů, zejména dle vyhlášky 341/2002 Sb., je povinna upozornit objednavatele na tuto skutečnost, nesouhlasí-li objednavatel s odstraněním této závady, poznamená opravna tuto skutečnost v zápise, nebo v potvrzení. V otázce technikálií je výše zmíněná vyhláška velmi zajímavá. Otázkám přestavby automobilů se například věnuje ve svém § 31, kde se stanoví, že přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v předpisové základně pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie.

Ale nyní se vrátíme zpět k vyhlášce 18/1965 Sb. V její § 3 jsou uvedeny pravidla pro výpočet lhůty pro opravu automobilu. Není-li tato lhůta opravy stanovena technickou normou, má se na ní dle vyhlášky dohodnout opravna s objednavatelem. Dohodnutá lhůta generální opravy nesmí být delší než 70 dnů u standardních skříňových vozidel, 80 dnů u nestandardních skříňových vozidel a 58 dnů u ostatních vozidel, u celkových oprav skupin nesmí být dohodnutá lhůta delší než 30 dnů. Opravna je povinna uvést v zápise nebo potvrzení o převzetí vozidla do opravy lhůtu dokončení opravy, která musí být dodržena. Nepřesahuje-li tato lhůta dobu jednoho kalendářního dne, není třeba lhůtu uvádět. Nebyla-li oprava dokončena v takto stanovené lhůtě, je opravna povinna sdělit objednavateli, v jaké dodatečné lhůtě bude oprava dokončena. Trvá-li objednavatel na provedení opravy, má právo na slevu z ceny. Sleva za nedodržení dohodnuté lhůty dokončené opravy činí 10 % za každých ukončených 7 kalendářních dnů, sleva za celou dobu prodlení opravny nesmí překročit 30 %. Sleva se započítává z ceny za výkon podle ceníku, popř. jiného cenového předpisu, ale nepočítá se z hodnoty

2/5


spotřebovaného materiálu. Doba pro výpočet slevy počíná dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené nebo dohodnuté pro dokončení opravy. Lhůta pro slevu končí dnem, kdy byla oprava skutečně dokončena a dokončení bylo oznámeno prokazatelným způsobem, popřípadě kdy si objednavatel vozidlo po opravě odebral. V praxi může být pro spotřebitele taktéž užitečné ustanovení § 4 vyhlášky, dle kterého opravna ručí objednavateli za příslušenství a výbavu vozidla i za množství pohonných hmot, se kterými je vozidlo odevzdáno do opravy. Na příslušenství musí opravna vydat objednavateli potvrzenku o převzetí do úschovy, pokud jejich soupis není již uveden v zápise nebo potvrzení o převzetí vozidla do opravy. V této souvislosti je třeba ještě připomenout ustanovení § 2odst. 9, dle kterého smí opravna použít vozidlo jen pro zkušební jízdu. V následujícím § 5 vyhlášky je definována jakost a způsob opravy. Tento paragraf je výchozím paragrafem pro případné reklamace. Přímo ve vyhlášce je stanoveno, že jakost opravy musí odpovídat příslušné technické normě a opravou musí být obnoveny původní technické vlastnosti vozidla v rozsahu provedené opravy tak, aby byla zajištěna okamžitá provozní schopnost opravených částí vozidla. Častým neduhem, kterého se autoservisy dopouštějí, je, že po dokončení opravy nevydají majiteli ty díly, které byly v rámci výměny kus za kus z automobilu odebrány. Ve vyhlášce je totiž přímo stanoveno, že vadné skupiny, podskupiny, dílce a součásti, jež bylo nutno při opravě vyměnit, vrátí opravny objednavateli, pokud objednavatel v zápise, nebo potvrzení, nesouhlasil s opačným způsobem. Toto neplatí jen tehdy, jde-li o úkon, pro nějž je stanovena cena včetně spotřeby materiálu. V tomto případě opravna nemusí díly vracet. Osobně bych ale spotřebitelům doporučil samostatnou fakturaci nově vyměněných dílů, a to s ohledem na skutečnost, že na takto vyměněné díly začíná běžet dle § 627 odst. 3 občanského zákoníku nová dvouletá záruční lhůta. Je třeba dodat, že dojde-li při opravě na základě dohody opravny s objednavatelem k výměně motoru, nebo rámu, popřípadě jiné skupiny označené výrobním číslem, zaznamená opravna tuto výměnu do technického průkazu vozidla, a to nejpozději při předání opraveného vozidla objednavateli. Opravna za tím účelem včas upozorní objednavatele, aby při převzetí předložil technické průkazy vozidla. Nejvíce dotazů spotřebitelů směřuje na případné záruční lhůty, proto jsme jim věnovali včera speciální článek / Záruční lhůty na opravy nejen automobilů /.Přesto bych pro úplnost dodal, že záruční doba na opravu automobilu je upravena v § 6 této vyhlášky, dle kterého na opravy vozidel se poskytuje záruka na dobu šesti měsíců ode dne převzetí opraveného vozidla objednavatelem. Záruka se nevztahuje na závady a škody způsobené havárií vozidla s jedinou výjimkou, že havárie je prokazatelně způsobena vadou opravy, dále se záruka nevztahuje na vady způsobené uživatelem na základě hrubě nesprávného ošetření, nebo nesprávného provozu vozidla. Opravna je samozřejmě povinna vydat objednavateli záruční list, nebo uvést rozsah záruky v zápise, nebo tiskopise o předání opraveného vozidla. Byla-li oprava provedena vadně, má objednavatel právo na bezplatné odstranění vady, nebo na doplnění služby. Práva z odpovědnosti za vady poskytnuté služby musí objednavatel

3/5


uplatnit u opravy bez zbytečného odkladu. Doba od uplatnění práva až do provedení se do záruční doby nepočítá. Speciálně je ve vyhlášce upravena i lhůta na vyřízení reklamace. Vada musí být odstraněna týž den, kdy vozidlo bylo přistaveno k odstranění vady. Není-li to možné, stanoví se lhůta pro odstranění vady podle rozsahu prací. Tato lhůta nesmí ovšem přesáhnout patnáct dnů. Jelikož se v tomto případě jedná o speciální ustanovení, které deroguje, tedy ruší, ustanovení obecné, kterým je 30 denní lhůta na odstranění závady dle § 19 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele, je třeba v praxi vycházet právě z ní. K povinnostem objednatele patří, že je povinen přistavit vozidlo k odstranění vady do opravny, v níž byla vadná oprava provedena. Vyreklamovat opravu se sice dá i v jiném servise patřícímu stejnému majiteli, což je v praxi bohužel poměrně málo použitelné. Zda existují takové servisy, nebo zda je možnost reklamovat automobil v jiném servisu blíže k místu trvalého bydliště, měl by sdělit zhotovitel původní opravy. V praxi by mohlo dojít k tomu, že se obyvateli z Karlových Varů porouchá vůz na dovolené v Břeclavi a tak si ho nechá v tamním servise opravit. Když se na voze vyskytne závada související se špatnou opravou, měl by raději kontaktovat autoservis s dotazem, zda by mohl reklamaci uplatnit v rámci svého nebo sousedních krajů. Pokud mu tato možnost bude odepřena, samozřejmě se lze s odvoláním na ustanovení § 598 občanského zákoníku domáhat náhrady nákladů spojených s reklamací vozu. Mezi tyto náklady by dokonce patřil i případný odtah vozidla a tak je třeba na toto ustanovení v rámci obecné povinnosti předcházet zbytečným škodám majitele servisu upozornit. Reklamací samozřejmě není dotčen taktéž nárok objednavatele podle § 421 občanského zákoníku na náhradu případné škody spojené s projevenou vadou na automobilu. Škodou se v tomto případě rozumí i ušlý zisk. Jelikož se jedná o poměrně vysoké částky, budou patrně hrazeny z pojistky zhotovitele opravy. Vyhláška taktéž počítá s povinnostmi na straně spotřebitele. Mezi ty patří zejména povinnost uhradit cenu opravy v hotovosti, nebo pomocí platebního terminálu platební kartou, v okamžiku převzetí opraveného automobilu, není-li dohodnuto výslovně jinak. V § 8 vyhlášky jsou dále uvedeny povinnosti objednavatele v souvislosti s převzetím vozu. Dle nich je při převzetí vozidla objednavatel, popřípadě jiná objednavatelem zmocněná osoba povinna předložit zápis, popřípadě potvrzení o převzetí vozidla do opravy. Dále je třeba připomenout, že po převzetí vozidla již nelze brát zřetel na případné dodatečné reklamace týkající se množství pohonných hmot, stavu tachometru a výbavy vozidla, popřípadě předmětů, jež byly ponechány v opravně v úschově. Z tohoto ustanovení vyplývá prekluzivní lhůta, dle které by zhotovitel opravy dokonce v konečném důsledku mohl, kdyby druhý den spotřebiteli teoreticky proplatil cenu rozdílu objednatelem deklarovaného obsahu benzínu v nádrži, tuto platbu vymáhat zpět soudní cestou, jako vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 občanského zákoníku. Paradoxně by zhotovitel byl v tomto sporu úspěšný. Proto je třeba kontrolovat v okamžiku převzetí vozidla a pokud možno je ihned reklamovat ještě před podepsáním jakéhokoli protokolu. Další povinnosti jsou spojeny s lhůtou pro převzetí vozidla. Dle vyhlášky je objednavatel povinen převzít vozidlo bez zbytečného prodlení po oznámení o dokončení opravy. Pokud si objednavatel vozidlo nepřevezme ani do 30 dnů po lhůtě stanovené pro dokončení opravy, popřípadě, byla-li oprava skončena později, do 30 dnů od vyrozumění o jejím skončení, je povinen zaplatit opravně poplatek z uskladnění vozidla. Dříve toto skladné činilo u

4/5


dvoustopých vozidel Kč 20,-, u jednostopých vozidel Kč 10,- za každých ukončených sedm dnů. V dnešní době se skladné bude řídit ceníkem daného autoservisu s tím, že kdyby částka byla nepřiměřeně vysoká, mohl by ji soud snížit. Rozhodně bych ale nedoporučoval se na toto ustanovení spoléhat. Dále je nutné podotknout, že po uplynutí výše uvedené lhůty má opravna právo uskladnit vozidlo ve veřejné garáži, nebo jiném cizím skladišti na náklady objednatele, což může být velmi nepříjemný zásah do rodinného rozpočtu. autor: Miroslav Huml

{jcomments on}

5/5

Automobil v servisu- 2.díl Středa, 09 Únor :27

Recommend Documents