Automobil v podnikání
Blanka Rumplíková Tomáš Šťastný
Obsah: Legislativní
východiska Pojem automobil Daňové souvislosti Varianty využití automobilu v podnikání Účetní souvislosti Zdroje
Legislativní východiska
zákon o daních z příjmů (ZDP, z.č.586/1992 Sb., v platném znění) zákon o DPH (z.č.235/2004 Sb., v platném znění) zákon o dani silniční (z.č.16/1993 Sb., v platném znění) zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (z.č.56/2001 Sb., v platném znění) zákon o silniční dopravě (z.č.111/1994 Sb., v platném znění) zákon o správě daní a poplatků (z.č.337/1992 Sb., v platném znění) zákon o účetnictví (z.č.563/1991 Sb., v platném znění) zákoník práce (ZP, z.č.262/2006 v platném znění) obchodní zákoník (z.č.513/1991 Sb., v platném znění) vyhláška č.500/2002 Sb. (prováděcí vyhláška k z. o účetnictví, v platném znění) vyhláška č.341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vyhláška č.100/2003 Sb. (prováděcí předpis k vyhlášce č.341/2002 Sb.) vyhláška MPSV ČR č.357/2007 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot Pokyn MF ČR D-317 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 2007 Pokyn MF ČR D-300 - k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, ve znění pozdějších předpisů Pokyn č. D-270 – rozhodnutí o snížení daně silniční ČÚS č.013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek
Pojem automobil (vozidlo) Automobil (vozidlo) Řadíme do dlouhodobého hmotného majetku. Vymezení vozidla z hlediska daně z příjmů - dle §26 ZDP jej můžeme zařadit pod samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, se vstupní cenou nad 40 000 Kč a s provozně-technickou funkcí delší než jeden rok. Vymezení vozidla v účetnictví - dle vyhlášky 500/2002 Sb., Hlava II, §7 a ČÚS č.013 patří mezi samostatné movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určeného účetní jednotkou a dále jejich technické zhodnocení. Zatímco zákon o daních z příjmů vymezuje majetek pro účely daňových odpisů, účetnictví jej vymezuje dle jeho životnosti, finanční limity si účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem.
Pojem automobil (vozidlo)
V §2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jsou definovány pojmy:
Silniční vozidlo – je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Zvláštní vozidlo – je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Přípojné vozidlo – je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. Kategorie vozidla – je skupina vozidel, která mají stejné technické podmínky stanovené prováděcím právním předpisem.
Vozidla se rozdělují na jednotlivé druhy a kategorie. Vozidla rozdělené podle druhů jsou vymezena v §3 tohoto zákona. Základní rozdělení vozidel na jednotlivé kategorie je potom uvedeno v příloze k tomuto zákonu.
Pojem automobil (vozidlo)
Základní druhy silničních vozidel: a) motocykly b) osobní automobily c) autobusy d) nákladní automobily e) speciální vozidla f) přípojná vozidla g) ostatní silniční vozidla Základní druhy zvláštních vozidel: a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla b) pracovní stroje samojízdné c) pracovní stroje přípojné d) nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou e) vozíky pro invalidy s ručním nebo motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka nepřesahuje 1 m, jejich konstrukční rychlost nepřevyšuje 6 km/hod. nebo jejich maximální přípustná hmotnost nepřevyšuje 450 kg
Pro účely tohoto zákona se zvláštním vozidlem rozumí i mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy nebo vozidlo bez karoserie, ve kterém je zabudován spalovací motor.
Pojem automobil (vozidlo)
Rozdělení vozidel do kategorií: A) Základní kategorie vozidel: kategorie L – motorová vozidla zpravidla s méně než čtyřmi koly kategorie M – motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob kategorie N - motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů kategorie O – přípojná vozidla kategorie T – traktory zemědělské nebo lesnické kategorie S – pracovní stroje kategorie R – ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií
Pojem automobil (vozidlo) A)Členění některých kategorií vozidel: 1) Kategorie vozidel L se člení na mopedy a) dvoukolové mopedy b) tříkolové mopedy c) lehké čtyřkolky motocykly a) motocykly b) motocykly s postranním vozíkem motorové tříkolky a) motorové tříkolky b) čtyřkolky jiné než lehké tříkolky motokolo a) jízdní kolo s trvale zabudovaným motorem
Pojem automobil (vozidlo) 2) Kategorie vozidel M se člení na M1 – vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla M2 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 5000 kg M3 - vozidla, která mají více než osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, a jejichž nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 5000 kg 3) Kategorie vozidel N se člení na N1 – vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3500 kg N2 – vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg, avšak nepřevyšuje 12000 kg N3 - vozidlo, jehož nejvyšší přípustná hmotnost převyšuje 12000 kg
Daňové souvislosti
Z daňového hlediska je důležité správné rozdělení vozidel, která jsou používána k podnikání hned z několika důvodů, těmi jsou:
daňové odpisy do 1.1.2008 korekce vstupní ceny silniční daň daň z přidané hodnoty cestovní náhrady
Daňové odpisy
Správné rozlišení druhu vozidla je důležité pro zatřídění vozidla do příslušné odpisové skupiny podle ZDP, pokud je má podnikatel zahrnuté v obchodním majetku a tím i pro stanovení délky odpisování vozidla. Daňové odpisy jsou upraveny v §30-32 zákona o daních z příjmů. V prvním roce odpisování zařadí poplatník hmotný majetek do příslušné odpisové skupiny (např. osobní automobil do odpisové skupiny 2). Odpisové skupiny jsou uvedeny v příloze ZDP. Od roku 2008 je jich šest a liší se dobou odpisování, která vyjadřuje předpokládanou daňovou životnost. Odpisová skupina
1
2
3
4
5
6
Doba odpisování
3 roky
5 let
10 let
20 let
30 let
50 let
Stanovená doba odpisování se nevztahuje na hmotný majetek, u něhož došlo v průběhu odpisování k prodloužení doby odpisování.
Daňové odpisy
U většiny hmotného majetku se používá jedna ze dvou standardních metod, tzn. poplatník odpisuje rovnoměrně nebo zrychleně. Způsob odpisování stanoví vlastník a platí zásada, že poplatník není oprávněn v průběhu odpisování jednou zvolený způsob odpisování měnit, povinen je jej respektovat i případný nástupce, který bude v započatém odpisování po svém předchůdci pokračovat. Standardní daňové odpisy jsou konstruovány pouze jako roční, a až na výjimky podle stavu majetku ke konci zdaňovacího období. První rok je odpis stanoven samostatně, s ohledem na to, že majetek mohl být používán jen po část zdaňovacího období. V případě, kdy byl majetek používán po dobu kratší než 12 měsíců v průběhu zdaňovacího období, uplatňuje se polovina ročního odpisu.(tzn. když má poplatník majetek evidován ve svém majetku k prvnímu anebo naopak k poslednímu dni zdaňovacího období Hmotný majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny (zvýšené vstupní ceny). Odpisy, rovnoměrné i zrychlené, se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.
Rovnoměrné daňové odpisy (§31 ZDP)
Přenáší vstupní cenu (resp. zvýšenou vstupní cenu) hmotného majetku do daňově uznatelných výdajů se stejnou rychlostí po celou dobu odpisování (stanoveným procentem). Stanoví se odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny (případně zvýšené vstupní ceny) a přiřazené roční odpisové sazby (případně odpisové sazby platné pro zvýšenou vstupní cenu). Stanovené sazby jsou maximální, poplatník může použít i sazby nižší. Tyto ale nemůže použít poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů anebo používá hmotný majetek pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje jen poměrnou část odpisů.
Zrychlené daňové odpisy (§32 ZDP)
Maximalizují se odpisy v prvních letech odpisování (nejvyšší daňový odpis je ve druhém roce odpisování). V prvním roce odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku jako podíl jeho vstupní ceny a přiřazeného koeficientu platného v prvním roce odpisování. V dalších zdaňovacích obdobích odpisování se odpis stanoví jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu sníženého o počet let, po které již bylo odpisováno. Jiný postup je u majetku zvýšeného o jeho technické zhodnocení, tam se odpis stanoví v roce zvýšení zůstatkové ceny jako podíl dvojnásobku zvýšené zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu platného pro zvýšenou zůstatkovou cenu. V dalších zdaňovacích obdobích je odpis podílem dvojnásobku zůstatkové ceny a koeficientem platným pro zvýšenou zůstatkovou cenu sníženým o počet let, po které se již odpisovalo.
Daňové odpisy Odpisovat může: - vlastník, případně nositel práva užívání (majetek musí být využíván pro dosahování zdanitelných příjmů) Na základě písemné smlouvy taky: - nájemce u operativního pronájmu – může odpisovat technické zhodnocení hrazené nájemcem a jím hrazené po dobu, po níž má nájemce pronajat hmotný majetek, který na vlastní náklady se souhlasem vlastníka zhodnotil; a to pokud si vlastník nezvýšil o technické zhodnocení vstupní nebo zůstatkovou cenu - nájemce u finančního pronájmu – může odpisovat ne ze vstupní ceny jako pronajímatel, ale z kupní ceny po skončení pronájmu - spoluvlastník – odpisuje ze svého podílu na vstupní ceně - nástupce musí pokračovat v odpisování v případě, že se jedná o právního nástupce PO zaniklé bez likvidace, o dědice, o obchodní společnost nebo družstvo u majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva
Daňové odpisy
Daňové odpisování představuje právo, nikoliv povinnost! Daňově odpisovat se nemusí vůbec. Počátek odpisování lze posunout nebo se odpisování může taky přerušit.
Korekce vstupní ceny (do1.1.2008)
U vozidel zařazených do obchodního majetku docházelo od roku 2004 (resp. u vozidel evidovaných v majetku poplatníka od 18.12.2003) ke stanovení limitu maximální výše vstupní ceny pro osobní vozidla kategorie M1 (kromě případů vyjmenovaných v ZDP – např. vozidla druh sanitní či pohřební). Smyslem tohoto omezení vstupní ceny bylo, že z daňových výdajů byly vyloučeny výdaje na pořízení, finanční pronájem nebo technické zhodnocení osobního automobilu pokud přesáhly daný limit. Pro rok 2004 byla maximální vstupní cena pro vozidla M1 900 000 Kč, pro rok 2005, 2006 a 2007 se zvýšila na 1 500 000 Kč. Toto už ale od 1.1.2008 neplatí, novelou zákona o daních z příjmů byl maximální limit vstupní ceny u vozidel kategorie M1 zrušen.
Silniční daň
Druh vozidla je rozhodný i pro stanovení, zda je toto vozidlo předmětem daně silniční (např. traktor není předmětem daně). V případě, že vozidlo je předmětem daně, je u osobních vozidel základem daně silniční podle §5 zákona o dani silniční zdvihový objem motoru v cm kubických s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon. U ostatních vozidel, která jsou předmětem silniční daně, je potom základem daně součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů, popřípadě největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.
Silniční daň Poplatníkem daně silniční je FO nebo PO, která - je zapsaná v technickém průkazu vozidla vydaném v České republice jako vlastník nebo provozovatel vozidla (ve starších technických průkazech držitel vozidla), - užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako vlastník nebo provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena, anebo vozidlo, jehož vlastník nebo provozovatel je odhlášen z registru silničních vozidel vedeného u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Poplatníkem daně silniční je rovněž - zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již vlastníkovi nebo provozovateli vozidla, - osoba, která užívá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba k účelům uvedeným v §2 odst.1 zákona o dani silniční, - stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí. Je-li u téhož vozidla poplatníků více, daň platí společně a nerozdílně.
Silniční daň
Daňové přiznání se podává u místně příslušného správce daně nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období (např. za rok 2007 do 31. 1. 2008), a to i v případech, jedná-li se o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce, nebo poplatníka, který je v konkurzním řízení (daňové přiznání podává poplatník v konkurzním řízení ročně od zdaňovacího období roku 2003). Zemře-li daňový subjekt nebo dojde k jeho zániku v průběhu zdaňovacího období, postupuje se podle §40 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Poplatník je povinen v daňovém přiznání daň si sám vypočítat, uvést též případná osvobození, slevy na dani, vyčíslit jejich výši a daň zaplatit místně příslušnému správci daně ve lhůtě pro podání přiznání. Poplatník si může uplatnit pro něj výhodnější ze dvou možných způsobů úhrady daně jako daňově účinný náklad: 1.) Za každý den, kdy bylo vozidlo použito k podnikání (pracovní cestě) sazbu 25 Kč. 2.) Za každý měsíc, ve kterém bylo vozidlo využito k podnikání (pracovní cestě) sazbu ve výši 1/12 roční daňové sazby.
Silniční daň
Nemají-li daňovou povinnost u dalšího vozidla, nepodávají počínaje zdaňovacím obdobím roku 2005 daňové přiznání poplatníci, jsou-li provozovateli vozidla s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun určeného výlučně k přepravě nákladů (§2 odst.1 zákona o dani silniční), s kterým nepodnikají, nepoužívají ho při samostatné výdělečné činnosti nebo v přímé souvislosti s podnikáním (včetně pronájmu vozidla) a ani vozidlo neprovozují pro cizí potřeby. V průběhu zdaňovacího období je poplatník povinen platit zálohy na daň silniční podle §10 zákona č.16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Daňová povinnost vzniká počínaje měsícem, v němž poplatník použil vozidlo k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Zálohy se platí čtyřikrát za rok a jsou splatné: - do 15. dubna za 1. čtvrtletí - do 15. července za 2. čtvrtletí - do 15. října za 3. čtvrtletí - do 15. prosince za říjen a listopad Zálohy se vypočtou ve výši 1/12 roční sazby daně za každý kalendářní měsíc. Poplatník je povinen vést evidenci o zaplacené dani a zálohách na daň podle jednotlivých vozidel.
Silniční daň
Dodatečné daňové přiznání se podává tehdy, když poplatník zjistí, že jeho daňová povinnost je jiná, než jak jím byla přiznána v daňovém přiznání nebo než jak byla místně příslušným správcem daně vyměřena. Poplatník je povinen toto dodatečné daňové přiznání podat správci daně do konce měsíce následujícího po tomto zjištění (§41 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,ve znění pozdějších předpisů).
Před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání může poplatník podat opravné daňové přiznání (§41 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů).
Silniční daň
V přiznání k dani silniční uvádí poplatník vozidla, která jsou předmětem daně, tj. vozidla, kterým je přidělena registrační značka v České republice, a která jsou používána k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu (§18 odst.3 a následující ZDP, ve znění pozdějších předpisů), nákladní automobily včetně tahačů, nákladní návěsy a nákladní přívěsy (vyhláška č.341/2002 Sb., ve znění vyhlášky č.100/2003 Sb.) s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou používány k podnikání. Na základě „Rozhodnutí o snížení daně silniční“ (Pokyn č. D-270) se některým poplatníkům od 1. 1. 2004 sazba daně z těchto vozidel snižuje.
Silniční daň Za podnikání a jinou samostatnou výdělečnou činnost se pro účely zákona o dani silniční považují - u FO činnosti, z nichž plynoucí příjmy podléhají dani z příjmů podle §7 odst.1 a 2 ZDP, ve znění pozdějších předpisů, - u PO všechny činnosti, z nichž plynoucí příjmy podléhají dani z příjmů podle ZDP.
V daňovém přiznání se uvádějí i vozidla, která jsou osvobozena od daně (kromě vozidel zpravidla s méně než čtyřmi koly, zapsaných v technickém průkazu jako vozidla kategorie L a jejich přípojných vozidel a vozidel diplomatických misí a konzulárních úřadů, pokud je zaručena vzájemnost), a to i ta, u kterých byla daň snížena nebo prominuta rozhodnutím Ministerstva financí za celé zdaňovací období.
DPH Správné rozlišení, zda se jedná o osobní vozidlo, nákladní vozidlo apod. je důležité i z hlediska správného uplatnění daně z přidané hodnoty. Pro účely zákona o DPH je v §4 odst.3 tohoto zákona vymezeno, že: a)
b)
f)
dopravním prostředkem se rozumí vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích s obsahem válců větším než 48 cm kubických nebo s výkonem větším než 7,2 kW, pokud je určeno k přepravě osob nebo zboží, novým dopravním prostředkem se rozumí dopravní prostředek, který 1.) byl dodán do 3 měsíců, v případě pozemního motorového vozidla do 6 měsíců, ode dne prvního uvedení do provozu, nebo 2.) má v případě pozemního motorového vozidla najeto méně než 6000 km osobním automobilem se rozumí dopravní prostředek, který má v technickém osvědčení nebo v technickém průkazu zapsanou kategorii M1 nebo M1G; pokud zápis kategorie chybí, vymezuje se tato kategorie zvláštním právním předpisem (zákon o podmínkách provozu na pozemních komunikacích)
DPH Výjimka z nároku na odpočet daně: Podle §75 odst.2 zákona o DPH nemá plátce nárok na odpočet daně při pořízení osobního automobilu (viz.§4 odst.3 f)), a to i při pořizování formou finančního pronájmu a při technickém zhodnocení osobního automobilu podle zvláštního právního předpisu (§25 z. o účetnictví). Zákaz odpočtu se nevztahuje na nákup osobních automobilů plátcem za účelem jejich dalšího prodeje a finančního pronájmu. Zákaz odpočtu se nevztahuje rovněž na pořízení osobních automobilů určených na vývoz plátcem. Plátce však nemá nárok na odpočet daně, pokud osobní automobil pořízený za účelem dalšího prodeje, a to i v případě jeho pořízení formou finančního pronájmu, použije pro účel, u kterého nemá nárok na odpočet daně. (V daňovém řízení totiž vždy rozhoduje skutečný stav, jak vyplývá z §2 z. o správě daní a poplatků, kde jsou uvedeny zásady daňového řízení.)
Cestovní náhrady
Rozlišení vozidel podle druhu je důležité v případě vykonání pracovní cesty vozidlem, které zaměstnanci neposkytl zaměstnavatel. V případě pracovní cesty vykonávané osobním automobilem, popř. jednostopým vozidlem či tříkolkou, má zaměstnanec nárok na sazbu základní náhrady. Pokud je pracovní cesta vykonávána nákladním automobilem, autobusem či traktorem, poskytne zaměstnavatel sazbu nejméně ve dvojnásobné výši, než činí základní sazba. V případě pracovní cesty vykonané přímo podnikatelemfyzickou osobou nákladním vozidlem či autobusem, které není vloženo do obchodního majetku, se sazba základní náhrady nezvyšuje.
Cestovní náhrady
Základní pravidla pro výplatu cestovních náhrad při tuzemských i zahraničních pracovních cestách upravuje zákoník práce v §156 -189 (dříve cestovní náhrady upravoval zákon o cestovních náhradách, ten byl ale zrušen a od 1.1.2007 tuto problematiku přebral zákoník práce). Daňovou uznatelnost cestovních náhrad pak upravuje ZDP v §24 odst.2k. Podle §42 odst.1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním.
Cestovní náhrady
V §156 odst.1 ZP jsou uvedeny druhy cestovních náhrad, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště za stanovených podmínek poskytnout. Jsou to: a) jízdní výdaje, b) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny, c) výdaje za ubytování, d) zvýšené stravovací výdaje („stravné“), e) nutné vedlejší výdaje.
V §166 odst.1 ZP jsou uvedeny druhy cestovních náhrad, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě za stanovených podmínek poskytnout. Jsou to: a) jízdní výdaje, b) jízdní výdaje k návštěvě člena rodiny, c) výdaje za ubytování, d) stravovací výdaje v cizí měně („zahraniční stravné“), e) nutné vedlejší výdaje.
Cestovní náhrady
Náhrada jízdních výdajů zaměstnance
Při služebních cestách s “nefiremním” autem (zpravidla vlastním).
1.) Náhrada za spotřebované PHM - upraveno zákoníkem práce a vyhláškou MPSV - neprokáže-li zaměstnanec skutečnou cenu PHM, použijí se ceny z vyhlášky MPSV.
2.) Základní náhrada za 1 km jízdy - upraveno zákoníkem práce (§157/4,5), kde jsou uvedeny sazby základní náhrady
Cestovní náhrady
Náhrada jízdních výdajů zaměstnavatele
1.) Náhrada za spotřebované PHM - upraveno zákonem o daních z příjmů (§24/2k3) a pokynem MF (vyhlašovaným zpětně za předchozí rok, tzn. za rok 2007 až v lednu 2008) - při cestách vlastním vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo vozidlem bezplatně vypůjčeným - nedoloží-li poplatník vyšší ceny PHM, použijí se průměrné náhrady z pokynu MF
2.) Základní náhrada za 1 km jízdy - upraveno zákonem o daních z příjmů (§24/2k3) - při cestách vlastním vozidlem nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka
Cestovní náhrady Náhrada prokázaných výdajů za ubytování Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty (§162 odst.1 ZP). To neplatí po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance (§162 odst.2 ZP). Daňově uznatelné jsou u zaměstnance i podnikatele. Stravné Poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za každý kalendářní den pracovní cesty. Jeho výše je upravena prováděcím předpisem (§163 odst.1 ZP). Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto zaměstnavatelem stravování, je pak zaměstnavatel oprávněn stravné úměrně krátit (§163 odst.2 ZP). Daňově uznatelným výdajem je jen u zaměstnance. Náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů Jsou to výdaje, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou. Nemůže-li jejich výši prokázat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu odpovídající ceně věcí a služeb obvyklé v době a místě konání pracovní cesty (§164 ZP).
Cestovní náhrady Cestovní náhrady mohou být sjednány paušálně, a to za měsíc nebo za den (§182 odst.1,2 ZP). Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, pokud se se zaměstnancem nedohodne, že záloha poskytnuta nebude (§183 odst.1 ZP). Zaměstnanec je povinen do 10 pracovních dnů po skončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli doklady potřebné k jejímu vyúčtování. Veškeré cestovní náhrady se vyúčtovávají až po skončení pracovní cesty, a to do 10 pracovních dnů ode dne předložení písemných dokladů zaměstnancem, pokud se účastníci nedohodnou jinak (§183 odst.5 ZP). Částka poskytnutých cestovních náhrad v české měně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru (§183 odst.5 ZP). Zaměstnavatel může proplatit zaměstnanci i vyšší výdaje, než na jaké má nárok dle ZP. V tom případě se ale u zaměstnavatele ve výši překročení limitu jedná o náklady, které nelze zahrnout do základu daně. U zaměstnance je pak část cestovních náhrad, která převyšuje zákonný limit zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.
Varianty využití automobilu v podnikání 1.Osobní automobil zahrnutý v obchodním majetku tzn. je o něm účtováno (poplatník vede inventární kartu). Daňově uznatelnými výdaji jsou: odpisy A v prokazatelné výši dle účetních dokladů také: výdaje na opravu a údržbu pojištění vozidla spotřebované pohonné hmoty (PHM) Spotřebu PHM je poplatník povinen doložit řádně vedenou knihou jízd, která dle pokynu MF ČR D-300 obsahuje tyto údaje: typ a SPZ vozidla, datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry. Doplňujícím údajem je stav tachometru k 1.1. (případně k datu zahájení činnosti) a k 31.12. (případně k datu ukončení činnosti). Povinnost evidence jízd vyplývá taky ze zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě. V případě, že je vozidlo využíváno i pro soukromé účely, je nutné odpisy i ostatní výdaje snížit v poměru ujetých kilometrů pro soukromé a služební účely!!!
Varianty využití automobilu v podnikání 2.Pronajatý automobil jedná se o vozidla, která jsou předmětem finančního a operativního pronájmu. Daňově uznatelnými výdaji v prokazatelné výši jsou: výdaje na opravu a údržbu, není-li ve smlouvě uvedeno jinak pojištění vozidla, není-li placeno pronajímatelem spotřebované pohonné hmoty nájemné podle typu pronájmu: a) u finančního pronájmu je možné uplatnit nájemné při splnění podmínek §24 odst.4 ZDP: - doba nájmu automobilu trvá nejméně minimální dobu odpisování (dle příslušné odpisové skupiny) - kupní cena automobilu není vyšší než zůstatková cena, kterou by vozidlo mělo při rovnoměrném odpisování - po ukončení leasingu zahrne poplatník automobil do svého obchodního majetku Součástí nájemného je i “nultá splátka“ či akontace. Naopak záloha na kupní cenu součástí nájemného není, proto ji nelze zahrnout do daňových nákladů. V případě, že zaplacená záloha společně s kupní cenou vozidla při ukončení leasingu přesáhne 40 000 Kč, musí být vozidlo zaevidováno jako investiční majetek a standardně odepisováno. b) u operativního pronájmu lze uplatnit veškeré skutečně uhrazené nájemné
Varianty využití automobilu v podnikání 3.Osobní automobil nezahrnutý v obchodním majetku a) Pokud vozidlo nebylo nikdy zahrnuto do obchodního majetku a nebylo ani předmětem leasingu (ZDP §24 odst.2k, bod3), pak jsou daňově uznatelnými výdaji: částka, která se vypočte jako: - počet ujetých kilometrů x sazba základní náhrady Sazba náhrady je dána §157 odst.4 ZP (v roce 2007 to bylo 3,80 Kč za ujetý km, v roce 2008 to je 4,10 Kč). výdaje za spotřebované PHM, které se určí jako: - průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x počet ujetých kilometrů / 100 (§158 odst.4 ZP) Jako cenu PHM lze použít průměrnou cenu vyhlašovanou MF ČR (za rok 2007 jsou průměrné ceny PHM uvedeny v Pokynu D-317). V případě, že uplatňovaná cena PHM je vyšší než cena vyhlašovaná, je nutné ji doložit doklady o nákupu. b) Pokud vozidlo bylo v minulosti zahrnuto v obchodním majetku nebo bylo předmětem leasingu, lze jako daňový výdaj uznat pouze: výdaje za spotřebované PHM, které se určí opět jako průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x počet ujetých kilometrů / 100
Varianty využití automobilu v podnikání 4.Vozidlo vypůjčené podle §659 občanského zákoníku (bezúplatné užívání) Daňově uznatelným výdajem je pouze náhrada za spotřebované PHM, která se určí stejně jako v předcházejícím případě: tj. průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x počet ujetých kilometrů / 100 Nelze tady uplatnit sazbu základní náhrady, ani skutečně doloženou spotřebu PHM doklady o jejich nákupu!
Varianty využití automobilu v podnikání 5.Osobní automobil v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jeden z manželů jej má zahrnutý v obchodním majetku. Výdaje lze uplatňovat dvěma způsoby: a) Veškeré náklady spojené s provozem vozidla (odpisy, opravy, PHM aj.) se rozdělí mezi manžely v poměru, v jakém vozidlo využívají při své podnikatelské činnosti (ZDP §7 odst.11). b) Ten z manželů, který má vozidlo v majetku, uplatní prokazatelné výdaje podle poměru ujetých kilometrů pro své podnikání. Druhý z manželů si uplatní výdaje dle bodu 3a v souladu se ZDP §24 odst.2k bod 3.
Varianty využití automobilu v podnikání 6.Vozidla zaměstnanců používaná při pracovní cestě Zaměstnanec má nárok na náhradu jako v bodu 3a bez ohledu na to, zda je či není vlastníkem vozu, tzn.: na částku, která se vypočte jako: - počet ujetých kilometrů x sazba základní náhrady a na výdaje za spotřebované PHM, které se určí jako: - průměrná spotřeba z technického průkazu x cena PHM v době použití vozidla x počet ujetých kilometrů / 100 (§158 odst.4 ZP) Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka vyplacená zaměstnanci (ZDP §24 odst.2p). Pokud si neplatí zaměstnanec silniční daň, je povinen zaměstnavatel odvést 25 Kč za každý den použití vozidla (dle z.č.16/1993 Sb., o dani silniční, §6 odst.4). Zaplacená silniční daň je také daňově uznatelným výdajem.
Varianty využití automobilu v podnikání 7.Poskytnutí auta zaměstnanci pro služební i soukromé účely V měsíční mzdě se zaměstnanci zvýší daňový základ o 1% vstupní ceny vozidla včetně DPH, nejméně však 1 000 Kč (ZDP §6 odst.6). Od 1.1.2008 se nově zahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a na všeobecné zdravotní pojištění. Daňově uznatelnými výdaji zaměstnavatele jsou: odpisy v plné výši (ZDP §6 odst.6) výdaje na opravy a údržbu v plné výši (ZDP §6 odst.6) 1% vstupní ceny jako součást mzdových nákladů výdaje za spotřebované PHM pouze ve výši odpovídající počtu kilometrů ujetých pro služební účely dle knihy jízd U části spotřebovaných PHM pro soukromé účely nevzniká nárok na odpočet DPH!!
Účetní souvislosti
Účetní odpisy
Zákon o účetnictví požaduje odpisový plán (§28 odst.6), ve kterém musí být nastaveny odpisy tak, aby byl majetek odpisován po dobu jeho předpokládané životnosti. Vyhláška 500/2002 Sb. (§56) pak zpřesňuje metodu odpisování v souladu se zákonem o účetnictví. Metodu odpisování si může účetní jednotka zvolit různou (např. rovnoměrné, progresivní, degresivní, výkonové odpisy) a v průběhu odpisování ji nesmí měnit. Výjimkou je, když účetní jednotka nesprávně odhadne životnost, potom metodu změnit může. Český účetní standard č. 013 rozvádí způsob a metodu odpisování. Účetní jednotka odpisuje účetními odpisy v průběhu celého účetního období. Účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku je pořizovací cena snížená o oprávky, tzn. kumulované účetní odpisy za dobu používání majetku.
Účetní souvislosti Účtování silniční daně Účetní transakce
MD
D
Úhrada záloh na daň silniční
345
221
Předpis silniční daně
531
345
Účetní transakce
MD
D
Vyplacená záloha na služební cestu
335
211
Vyúčtování služební cesty (dle dokladů)
512
333
Zúčtování zálohy
333
335
Vrácení přeplatku zálohy zaměstnancem
211
335
Doplacení nedoplatku zálohy zaměstnanci
335
211
Účtování cestovních náhrad
Účetní souvislosti
Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek
02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
04 – Pořízení dlouhodobého majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souborům movitých věcí
Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy
34 – Zúčtování daní a dotací 341 – Daň z příjmů 345 – Ostatní daně a poplatky 343 – Daň z přidané hodnoty
Účtová třída 5 – Náklady
51 – Služby 512 – Cestovné
53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční
Modelový příklad č.1 Individuální podnikatel pan Hector si 1.1. 2008 koupil dodávku za 800 000 Kč bez DPH. Tuto dodávku vložil do svého obchodního majetku. Pan Hector je plátcem DPH. Dodávku bude využívat po celý rok pouze ve své firmě. Samozřejmě musí zaplatit silniční daň. Její výše je pro rok 2008 pro jeho novou dodávku 5 000 Kč. Jeho výdaje na údržbu a provoz dodávky byly v roce 2008 v hodnotě 70 000 Kč bez DPH. Za pohonné hmoty zaplatil v tomto roce 27 000 Kč bez DPH. Za pojištění zaplatil agregátně 24 000 Kč. Dodávku odpisuje zrychleně a za první rok dělají odpisy 240 000 Kč. Výnosy pana Hectora za rok 2008 jsou 1 800 000 Kč bez DPH. Za rok 2008 si pan Hector platil zálohy na daň z příjmu. Celkem zaplatil 250 000 Kč. Znázorněte všechny operace a zaúčtujte je. Sazba DPH je 19%. Sazba daně z příjmu je v roce 2008 15 %. A sleva na dani na poplatníka je 24 840 Kč.
Výnosy
1 800 000 Kč
Pořizovací cena dodávky
800 000 Kč
Zrychlený odpis dodávky
- 240 000 Kč
Silniční daň
- 5 000 Kč
Výdaje na údržbu a provoz dodávky
- 70 000 Kč
Výdaje na pohonné hmoty
- 27 000 Kč
Výdaje na pojištění
- 24 000 Kč
Náklady (240 000 + 5 000 + 70 000 + 27 000 + 24 000)
- 366 000 Kč
HV (výnosy – náklady)
1 434 000 Kč
Daň z příjmu (15 %)
215 100Kč
Sleva na dani
- 24 840 Kč
Daňová povinnost
190 260 Kč
Zaplacené zálohy na daň z příjmu
- 250 000 Kč
Přeplatek daně z příjmu
59 740 Kč
Název operace
Částka v Kč
MD
D
Dodávka
800 000
022
221
Odpis auta
240 000
551
082
Předpis silniční daně
5 000
531
345
Úhrada silniční daně
5 000
345
221
Údržba a provoz
70 000
511
221
Pohonné hmoty
27 000
501
211
Pojištění
24 000
518
221
DPH na vstupu
170 430
343
221
DPH na výstupu
342 000
221
343
Zálohy na daň z příjmu
250 000
341
221
Předpis daně z příjmu
190 260
591
341
59 740
221
341
Další účetní období Příjem přeplatku DP
Modelový příklad č.2 Do konce roku 2007 byly osobní automobily zařazeny v odpisové skupině 1a s dobou daňového odpisování čtyři roky. Tato odpisová skupina byla zrušena a nově jsou osobní automobily zařazeny do 2. skupiny s dobou odpisování pět let. V příloze číslo 1 k zákonu o daních z příjmů se doplňuje odpisová skupina 2 o položku 2-81 SKP 34.10.2 – tedy osobní dvoustopá motorová vozidla. Prodloužení doby odpisování osobních automobilů ze čtyř na pět let se týká nejen nových osobních automobilů pořízených v roce 2008, ale i těch, které nebyly k 1. lednu 2008 zcela odepsány.
Podnikatel zakoupil v roce 2006 osobní automobil, jehož pořizovací cena byla 600 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Automobil je odpisován rovnoměrnou metodou. Zdaňovací období
Výpočet odpisu v Kč
2006
14,20% z 600 000 = 85 200
2007
28,60% z 600 000 = 171 600
2008
22,25% z 600 000 = 133 500
2009
22,25% z 600 000 = 133 500
2010
Zbytek = 76200
V roce 2008 dochází k přeřazení automobilu do 2. odpisové skupiny s použitím roční odpisové sazby 22,25 procenta. V roce 2010 lze uplatnit daňový odpis do výše vstupní ceny automobilu.
Podnikatel zakoupil v roce 2006 osobní automobil, jehož pořizovací cena byla 800 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Automobil je odpisován zrychleně. Zdaňovací období
Výpočet odpisu v Kč
2006
800 000 : 4 = 200 000
2007
2 . 600 000 : (5-1) = 300 000
2008
2 . 300 000 : (6-2) = 150 000
2009
2 . 150 000 : (6-3) = 100 000
2010
2 . 50 000 : (6-4) = 50 000
V roce 2008 dochází k přeřazení automobilu do 2. odpisové skupiny s použitím koeficientu pro zrychlené odpisování 6.
Zdroje
viz. legislativní východiska Müllerová, L., Vančurová, A., Daně v účetnictví podnikatelů, Praha, ASPI 2006 Pikal, Václav, Automobil v podnikání, Praha, ASPI 2007 databáze programu ÚČTO Tichý
