Šatovský Šotek - školní časopis ZŠ Šatov

ŠaTek – školní časopis ZŠ Šatov

Duben 2009, č.5 Cena: ZDARMA

Šatovský Šotek - školní časopis ZŠ Šatov

Namalovala: Jana Vavříková, 9. třída (15 let)



Toto číslo vyšlo 6.4.2009 nákladem 11 kusů. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------ADRESA VYDAVATELSTVÍ: ZŠ Šatov 398 671 22 Šatov Tel: 515221674 E-MAIL: [email protected] WEB: www.volny.cz/zssatov ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------REDAKCE: ŠÉFREDAKTOR a FOTOGRAF: Pavel Fröhlich (E-mail: [email protected]) KOREKTOR: Dana Randáčková AUTOŘI: Monika Ţenčúchová | Nikola Chvílová | Martina Juráková | Michaela Berková | Bedřich Novák | Aneta Sýkorová | Vendula Fialová | Veronika Šeregélyová | Jesika Košťálová | Nikola Mičková | Kateřina Šprynarová | Tomáš Vrba | Denisa Floriánová | | Kristýna Dudešková | Vendula Hrubá | Jana Vavříčková | ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------VÝROBA: ŠÉFGRAFIK: Pavel Fröhlich GRAFIK: Dana Randáčková ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Autorské právo k časopisu a navazujícím elektronickým publikacím vykonává vydavatel. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2



Střípky z naší školy Co se dělo a bude dít zají mavého v naší škole? 4.3.2009 se uskutečnila beseda, které se zúčastnila 8. a 9. třída. Besedu vedl příslušník Policie České republiky ze Znojma Jan Křepela. Seznámil nás s náplní práce Policie České republiky, k čemu policie slouţí, jaké má funkce a poslání. Také nás poučil o tom, ţe většině z nás je, nebo v brzké době bude, 15 let a tudíţ jsme odpovědni sami za své činy. 17.3.2009 se uskutečnilo v Jihomoravské divadle ve Znojmě představení s názvem „Maryša“, které pořádalo Divadlo Polárka. Představení se nám velmi líbilo. 31.3.2009 se konal mix písní z různých muzikálů. Tohoto představení se zúčastnila celá škola v šatovském kulturním domě (sál OÚ). Autorem představení bylo Divadlo Slunečnice. 16.4.2009 se zúčastníme projektového dne, který se bude týkat environmentální výchovy, tedy tématu ţivotního prostředí. Organizace, která pro nás tento den připraví, se nazývá Rezekvítek a přijede k nám z Brna. 15.5.2009 v 16.00 hod. se bude konat Májová veselice v sále OÚ Šatov. Zábavné odpoledne, které se uskuteční nejen pro ţáky naší školy, ale i pro rodiče a přátelé školy. Menší děti vystoupí se svým programem a popřejí maminkám ke Dni matek. Zajištěna bude tombola a občerstvení. Pak se všichni pobaví při hudbě k tanci a k poslechu. Vypracovala: Monika Ţenčúchová (9.tř.)

3



Velikonoce jsou svátky jara. Slaví se téměř všude ve světě. Ale tradice a zvyky se stát od státu liší. Jak tedy slaví velikonoční svátky v Anglii, Itálii nebo Rusku? Ve liko noce ve Ve lké Britá nii Věřící rodiny drţí poctivě čtyřicetidenní půst. Místo velikonočního beránka mají děti velikonočního zajíčka, který jim naděluje na velikonoční neděli čokoládová vajíčka, sladkosti či hračky. Pomlázku a »šupání« dívek a ţen tady vůbec neznají.Vajíčka se zde moc nemalují, ale hodně oblíbená jsou právě ta čokoládová. Děti vyrábějí ve školkách a školách velikonoční kloboučky a o nejhezčí se pak soutěţí. Italské Ve liko noce Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůleţitějším svátkem roku. Ale jsou také hlavním ţidovským svátkem. Ţidé ho nazývají svátkem „nekvašeného piva“. V Itálii se náboţenské tradice a oslavy proţívají velice silně, pořádají se veliká procesí, lidé se modlí. Neděle před Velikonočním pondělím se nazývá neděle Palem – blahořečí se větvičkám olivovníku. Velikou tradici zde mají i velikonoční pokrmy (jehněčí, ozdobená vajíčka). Vajíčka mohou být schovaná ve slaných dortech, salátech, dezertech… Ve liko noce v Rusk u V Rusku (působí zde pravoslavná církev) se totiţ drţí starého juliánského kalendáře, tedy všechny církevní svátky (jako Vánoce, Velikonoce…) se slaví se zpoţděním. V době našich Velikonoc (první neděli po jarní rovnodennosti a úplňku) tak Rusové mají teprve Vrbnou (naši Květnou) neděli. Datum se vypočítává pomocí tabulek. Veselé a radostné svátky jara mají i zde řadu tradic a obyčejů – tradiční barvení a zdobení vajíček, které si přátelé darují na důkaz vzkříšení a třikrát se políbí na tvář; předchází jim čtyřicetidenní půst (začíná po skončení jarních hodů –Maslenic). O svátcích se také hodně jí, ale jen jídla studené kuchyně, ţádná teplá jídla ani ryby se nesmí. Rusové znají i mazanec a beránka. Nenašli bychom zde ale pomlázku.

Vypracovaly: Nikola Chvílová, Martina Juráková (9.tř.)

4



Kouzelný prsten Michaela Berková, 7.třída (13 let)

Jeli jsme s mamkou na návštěvu k její kamarádce Petře a protoţe se dlouho neviděly, měly si co povídat a já jsem se začala tak trochu nudit. Petra si toho všimla a zeptala se mě, jestli bych se nechtěla podívat za jejím dědou do dílny, kde vyrábějí šperky ze dřeva. Šla jsem ráda. Dílna byla dole ve sklepě a byla obrovská. Děda se mě ujal a začali jsme si povídat o špercích. Usadili jsme se do starých velkých křesel, která děda v dílně měl. Byla jsem zvědavá, jaké šperky děda umí vyrobit. Vyndal ze skříně starou dřevěnou truhličku, kde měl svoji sbírku a ukazoval mi velmi staré prsteny, které uţ kdysi dávno vyrobil jeho děda. Byly všechny nádherné, ale jeden byl něčím zvláštní a tajemný. Děda si prsten vzal do ruky a povídal, ţe jako malého kluka jej ten prsten také očaroval. Vyprávěl mi, ţe si jako malý kluk představoval, ţe je prsten kouzelný a jeho otočením kolem prstu se dá cestovat časem. Velmi mě to zaujalo a začala jsem si tu moţnost cestování představovat. Pohodlně jsem se usadila v křesle a začala snít o cestování. Nasadila jsem si prsten na prst a dvakrát jím otočila dokola. Najednou jsem se ocitla o pár století zpět. Stála jsem v nádherných šatech uprostřed sálu v krásném zámku. Stala se ze mě zámecká paní. Prohlédla jsem si celý zámek a podzámčí. Bylo to tam nádherné. V komnatách všude svítily svícny a bylo tam příjemné teplo. Byla jsem unavená z toho toulání zámkem, a tak jsem si lehla do jedné obrovské postele uprostřed komnaty. Peřiny byly nádherně nadýchané, a tak se mi krásně usínalo… Najednou slyším volání: „Míšo! Míšo! Vstávej!“ Říkala jsem si, kdo mě to budí? Najednou jsem zjistila, ţe mě budí máma a já jsem spala v tom starém křesle v dědově dílně.

5



Co jste možná nevěděli - zajímavosti o zvířatech • Mořská hvězdice je jediné zvíře, které umí převrátit ţaludek naruby. • Krokodýlové neumějí couvat. • Plameňáci umí jíst pouze s hlavou dolů. • Tygři nemají pruhovanou jen srst, ale i kůţi. • Texasští ropušníci umí z očních koutků vystřikovat krev. • Běţný zahradní červ má 5 párů srdcí. • Krávy mají 4 ţaludky. • Kaţdou minutu je do nemocnice odvezeno 40 lidí pokousaných psem. • Kočky mají přes 100 typů hlasů, psi jen 10. • Komáři mají zuby. • Většina křečků mrkne vţdy jen jedním okem. • Aby humr přibral půl kila, potřebuje na to 7 let. • Nejstarší velbloud se doţil 35 let a 5 měsíců. • Nejstarší slimák se doţil 1 roku a 6 měsíců. • Tučňáci umí skákat aţ 2 m. • V Kanadě je zakázáno se mračit na krávy. • Pštros má větší oko neţ mozek. • Jediné zvíře se čtyřmi koleny je slon. • Krysy vydrţí bez vody déle neţ velbloudi. Připravil: Bedřich Novák, 9.třída

6



Pohled z okna - roční období v mých očích Aneta Sýkorová, 8. třída (14 let) Výhled z oka mého pokoje je různorodý. V kaţdou roční dobu vzbuzuje jiné pocity. Začnu netradičně - ne od jara, ale od léta. To mám totiţ nejradši. Kdyţ je teplo a svítí sluníčko, tak na mě okolí působí velice příjemně. Upravené záhony a posekaná tráva okolo venkovních bazénů vzbuzují zvláštní, nepopsatelný pocit a dobrou náladu, a přímo lákají vyběhnout ven. Ale já nejdu, zůstanu stát za oknem a pozoruji pomalu měnící se krajinu, jak přichází podzim. V zahradách sice ještě zůstal lehký nádech čehosi z léta, jenomţe tráva i ostatní rostliny ztratily svojí svěţest. V balkónových truhlících uţ odkvétají muškáty a jejich lístky se pomalu snášejí k zemi. Všechno ztrácí svoji původní barvu a začíná se červenat. A i člověk jakoby ztrácí jakousi letní jiskru, kterou měl v sobě. A kdyţ všechno listí opadá ze stromů a keřů, zpozorujeme znaky zimy. Postupně všechno zapadá sněhem a na trávnících rozeznáme jen vyšlapané cestičky od branek k vstupním dveřím. A jak je celá zeleň pod bílou přikrývkou, mám i já chuť se zachumlat do peřin a spát dlouhým zimním spánkem. Ale ten mě po čase omrzí. Chci se z něj probudit a chci probudit i okolní přírodu, jeţ na

mne prosebně vzhlíţí k oknu, u

kterého stojím. Jenţe pomoc jí mohou nabídnout pouze první

paprsky

slunce,

které

rozehřejí sníh a umoţní

tak

sněţenkám, aby nám

všem

připomněly,

ţe

přichází jaro. Jaro, na které kaţdou zimu tak touţebně čekám a

doufám, ţe bude teplejší neţ obyčejně a ţe s sebou přinese cosi letního. To jeho příchod má za následek, ţe trávníky se začínají zelenat, bazény se postupně odkrývají, děti venku dovádějí. Uţ se otepluje. Přichází léto, které opět probudí ten zvláštní pocit radosti a štěstí, co láká ven. Ale teď uţ opouštím okno i svůj pokoj, protoţe si chci uţít začátek léta i celý jeho zbytek.

7



Omrznou-li kopřivy, omrznou i brambory. Časné jaro - mnoho vody, jarní deště - mnoho škody. Kukačka dříve nezakuká, dokud se nenaţere zeleného ovsa. Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička. Je-li večer silná rosa, zrána zpívá dobře kosa. Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce. Ţeţule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro. Na svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře. Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce. Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i docela zalehne. Na svatého Josefa den kdyţ jasný, hospodář čeká rok krásný. Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese. Březnové slunce má krátké ruce. Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví. Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno. Aprílové počasí jsou časy a nečasy. Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha. V dubnu svrchu hřeje, od spodu mrazí. Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo. Při svatém Vojtěchu dělává trn květem útěchu. Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje. Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka… Duben – za kamny budem… Zpracovala: Vendula Fialová, Veronika Šeregélyová (8.třída)

8



VYŘEŠÍŠ JARNÍ HÁDANK Y? DOPLŇ PÍSMENA. Stoj_ v tráv_ hospod_ňka, dţbánk_ od smetan_ c_nká. Dţbánkem o dţbáneček zvon_, všude kolem n_ to von_.

Je celá fialová, v tráv_ se lehce schová, včelkám to ale nevad_, v_ně ji stejn_ prozrad_.

Malé ţluté slun_čko, mhouř_ bílé řasy, namáhej se maličko. Co to bude asi?

Chumelili, ţe je bílo? _nor neví, tvrd_ spal. Kdo květ_nk_ rozsypal?

Otvírá zemi zlat_m klíčkem a svat_ Petr je mu str_čkem.

Housata se máchala, chmýř_ v louce nechala.

9



RECEPT NA VELIKONOČNÍ NÁDIVK U Z TROJÍHO MASA Doba přípravy: cca 45 minut Ingredience: 200g uzeného masa 200g vepřového masa (bok) 200g kuřecích vnitřností (srdce, játra) toastový chléb 10 vajec 125ml mléka hrst bylinek (např. mladá kopřiva) petrţelka sůl, pepř sádlo na vymaštění pekáče Postup: Maso uvařte kaţdé zvlášť a nakrájejte na kostičky. Toastový chléb nakrájejte na kostičky a zvlhčete několika lţícemi vývaru z masa. Přidejte maso, rozsekané bylinky a petrţelku, osolte, opepřete a lehce promíchejte. Vejce rozkvedlejte s mlékem a zalijte jimi směs. Dejte do dobře vymaštěného pekáčku a zvolna upečte. Podávat můţete se špenátem nebo zeleninovým salátem.

VELIKONOČNÍ BERÁNEK 6 vajec 200 g moučkového cukru 180 g másla 220 g polohrubé mouky kypřící prášek do pečiva 100 g kandovaného ovoce nebo kandované pomerančové kůry 100 g rozinek 100 g mandlí Postup: Ţloutky, cukr a máslo utřeme do pěny. Přidáme mouku s kypřícím práškem do pečiva, dobře promícháme a zlehka opatrně lţící vmícháme ušlehané bílky, abychom z nich nevytlačili vzduch. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané beránkové formy a v předehřáté troubě pečeme zvolna při cca 180°C asi 60 minut. Upečeného beránka zkoušíme uprostřed špejlí, jestli těsto nelepí na dřevo. Pokud nelepí, beránek je upečený. Nejlépe chutná politý citrónovou polevou a posypaný strouhaným kokosem. Oči z rozinek přilepíme marmeládou. Mašle kolem krku jakákoliv. Vypracovaly: Košťálová, Mičková, Šprynarová (8.tř.)

10



Vandalismus Tomáš Vrba, 8.třída (14 let) Slovo vandalismus je odvozeno od jména germánského kmene Vandalů, kteří pustošili Řím. I v dnešní době se dozvídáme z novin, radia a televize o řádění vandalů. Vţdy se jedná o skupinu mladých, kteří záměrně ničí majetek druhých, vyvrací dopravní značky, na zdi domů, objektů, malují tzv. grafity. Rozbíjejí i hroby, pomníky, sochy na hřbitovech a nezastaví je ani, ţe ničí památku zesnulých. Dalším případem vandalismu je ničení tramvají, autobusů ve městech. Kdyţ jsem byl u babičky v Brně, viděl jsem pomalované tramvaje, pořezané sedačky, nebo zapíchané špendlíky v sedadlech. Mezi vandaly patří i parta kluků, kteří chodí na fotbalová utkání. Nechodí fandit, ale rozbíjet a ničit stadiony, tribuny, hřiště, oplocení. Devastují vlaky, kterými jezdí. Podle skutečné události byl natočen film PROČ, kde parta lidí chtěla vyhodit za jízdy průvodčí z vlaku. Nedávno se stalo, ţe „fanoušci“ fotbalu čekali na svahu u kolejí na vlak, ve kterém cestovali fanoušci soupeře. Házeli kameny do oken tak dlouho, aţ těţce zranili nic netušící ţenu, která se vracela ze zahraniční dovolené. Ţena zůstala napořád zmrzačená. Jen málo těch vandalů se podařilo policii chytit a potrestat. Proto bylo by dobré, pokud se je policii podaří chytit a potrestat. Aby si uvědomili co svým nesmyslným počínáním způsobují. Moţná by pomohlo vybudování nějakého parku nebo centra, kde by si vyřádili svoji „bujnou fantazií“. Ale tak, aby se to nedotklo ostatních obyvatel.

11



KOUTEK POEZIE

Vypracovaly: Denisa Floriánová, Kristýna Dudešková (9.tř)

KRÁSNÝ ČAS Vzduch voní jarem, zmizel sníh, fialky kvetou na stráních, Stůl zdobí kraslice a mazance, příroda dala se do tance.

Zlíbejte třpytem řeky, lučiny, pohlaďte dechem,lesy, květiny. Rozhoďte svou zář nad Zemi a radujte se s námi se všemi!

Motýl se snoubí se svou krasavicí, o štěstí zpívá holub s holubicí. Jak závoj nevěsty se mlţný opar vznáší, vysoko k hvězdám ,náš vzkaz přináší.

Přišel čas lásky, odpuštění a smíření, vítejme jaro,jsou tu svátky Vzkříšení .

VELIKONOCE Jsou tu Velikonoce! Hulákají děti na hřištích, někdo má radost, někdo ale ne. Proč nemít radost, je to hezký svátek, Svátek Velikonoční, třeba dostaneš dárek. Někdy k nám přijde kluk, někdy holka, někdy přijdou oba, někdy jejich maminka.

TATÁREK Měl tatárek s velkou mašlí, naučenou básničku. Kaţdým rokem jezdil s taťkou vymrskat svou babičku. Hodně vody od té doby proteklo uţ kolem nás.

Hody, hody, doprovody... svátků jara nastal čas. Zase malým domkem zazní dobře známá básnička. Cérky chvíli musí počkat, teď má "sólo" babička.

12



Namalovala: Vendula Hrubá, 6.třída (12 let)

13



Ţáci 6. třídy a jejich zoologická zahrada – slona, ţirafu a koně zhotovili pod vedením p.učitelky Kotrnetzové v hod. Pč

Foto: P. Fröhlich

Šatovský Šotek - školní časopis ZŠ Šatov

Recommend Documents