Astronom ická složka kultury Mayů

L r . ARNOŠT DITTRICH , Stará Dula:

Astronom ická složka kultury Mayů. Ve střední A m erice kvetla před příchodem Španělů vysoká, svérázn á indiánská kultura národů M aya. Sídlili v nížinách jižního M exika a na severu střední A m eriky. Podnebí je tropické. P řiro ­ z e n ý rok skládá se z oddílu suchého a deštivého. Deště trva jí od května až června do ledna až února. Podnes zachovalo se tu ^0 kmenů s různými dialekty ja zyk a Mayů, asi půl milionu lidí. Ž ijí v e starých sídlech, ale za zm ěněných podmínek. Indiánské vy so k é kultury opírají se také o agrikulturu, jenže tu byla pěstována kukuřice m ísto našich obilnin. Zvláštní jest, že těmto kulturám schází technická složka. Indiánský svět nezná kola, základního prvku naší techniky. Indiánských vy so k ých kultur b ylo několik. A le m ayské se přiznává primát, ač In kové nad M a y e v y ­ nikali v tkaní a barvení, Chiriquové v zpracován í kovů, A zte k o v é vojen sky. M a y o v é v y p ra co va li se z barbarské primitivnosti během I. či II. století křesťanské éry. Dále nelze posunouti nejstarší datované monumenty. P řed teuto dobou žádám e delší lhůtu pro v ý v o j slo­ žitého kalendáře a h ieroglyfického písma. Nejen zručnost kamenníků potřebuje času, ale potřebuje ho i v ý v o j ideí, a to jistě staletí než desítiletí, spíše pět či deset generací než jediné. K e konci druhého století křesťanské é r y byla civilisace M ayů již upevněna. Následuje » zla tý v ě k « M ayů, 400 let v ý v o je . Tenkráte kvetla podle dat na monumentech velk á města Palenque, Yaxchilan, Piedras Negras, Seibal, Tikal, Naranjc, Quirigua a Copan, mayské Athény. P r o č upadla civilisace jihu? — Snad nájezdem barbarů, snad vnitřní vyčerpaností. K d y ž se u zavírá d ev á tý cyklus jejich chro­ nologie (k e konci V I. století) datování náhle a definitivně přestává. Zabráním a kolonisací Yukatanu začíná nová éra. Tuhá práce v zem i vodou chudé brzdí pokrok v umění. B oj o pouhou existenci v á ž e síly. T a to perioda p říp ra vy trvá 400 let. Pa k nastává jakási rpnaissance M ayů. Politickou podmínkou její jest éra míru dvou set let, jež začíná kol roku 1000, k d y Chichen, Itza, U xm al a Mayapan u zavřeli konfederaci. B y la to druhá a poslední epocha velikosti. B yla-li prvá érou skulptury, byla tato érou architektoniky. Tu vznikla asi města, jichž bezejm enné zřícenin y jsou v pralesích yukatánských. Lidnatost kdysi dosti veliká, musila b ý ti (zdravotn í katastrofou či h lad ovou ?) náhle redukována. Španělé se divili, k dyž o b jevili liduprázdná města, v jichž ulicích již restly strom y. Jisté jest, že kol r. 1200 aliance tří se rozpadla. Občanské vá lk y a při­

volání cizinců připravovalo kcnec m ayské civilisaci v X V . století. P o pádu M ayapanu nastala destrukce státní moci. V zn ik ly spory, válk y, hlad a mor. Bílá invase odehrávala se dosti rych le: 1517 přistál Francisco de Cordcba s první expedicí. Neudržel se. 1519 C crtes, jen přistál a šel dále do M exika. 1526 Francisco M ontejo, Adelantado Yukatánský s třem i loďm i a 500 muži zahajuje m noholetý k r v a v ý boj. 11. června 1541 starého stylu kenčí boj ten porážkou koalice m ayských vladařů u Ichcanzihco. T o byl konec samostatnosti M ayů . M a y o v é byli velcí a silní. V dětství se čelo uměle zplošťovalo. V uších nesili kruhy, nos p rovrtávali pro ozdobu závěsnou. Šilhavé oči pokládaly se za krásné. M atky v ě š e ly dětem kuličky vo sk o vé m ezi cči, aby se naučily šilhat. T v á ř e jinochů b ý v a ly strupaté od přikládání horkých látek. Bránili tak vzrůstu vousů, jež n eb yly v oblibě. Ženy i muži nosili dlouhé vlasy. M uži vy p a lo va li si v e l­ kou skvrnu vzadu na hlavě, kde pak vlas zůstal v ž d y krátký. M im o m alý pramen vzadu, dolů visící, b y ly v la sy shrnuty kolem h la v y v pletenci. Ž en y m ěly umělejší účes, rozdělen ý v e dva pletence. Z náboženských důvodů obě pohlaví byla znetvořena v obličeji od odebírání krve. Na tetován í měli specialisty. M uži se líčili červen é na celém těle, žen y celé, mimo obličej. Ž en y u žív a ly též vonných gum a voňavek. Zuby p ilo va ly do špiček, což prý zvyšu je krásu. Šat mužů byl prostý. Kus látky kol beků. Látku žen y v y š í­ v a ly a zd ob ily peřím. V elk ý čtyřhranný p lá šťo vý lím ec visel s ra­ men; sandály b y ly z konopí, či kůže. Zen y nosily p y tlo v ý »h ipil«, jenž spadal až na nohy a měl výstřih pro ruce. S látkou či šerpou kol ramen byl šatem žen před 1000 le ty jako podnes. Za starých časů b y ly žen y cudné a zdržen livé. » Jako v e starém světě, despěl i n o v ý svět na základě potřeby rolnictví k pevnému pracovnímu kalendáři a od kalendářnictví později dál a dál až k ro zvo ji h vězd á řství a m atem atiky. Vábné jest srovn ávati kulturní v ý v o j po obou stranách Atlantického O ce­ ánu. V e starém svě tě krystalují začátk y naší učené astronomie z primitivních počátků, jež jscu všelidské. T y znám e z celého světa prostřednictvím národopisu. A le začátk y astronomie shledáváme u Babyloňanů posledních století př. Kr. najednou na tak vy sok é hladině, že není nikterak snadno nalézti přechody od všelidských začátků v národopisném materiálu. Nuže, tytc ztracené přechodní články nalezneme na druhé polokouli u M/ayů. Vsunutí M ayů do kulturního v ý v o je E vro p y jest faktem, jehož vy světlen í ponecháme budoucím. Fakt ten ved l na př. k označení zem ě M ayů jako »am erický E g yp t«, hojně užívanému. Sám pocítil jsem na př. petřebu studovati jako přípravu k astronomii Mayů kalendář egyptský. Shoda se starým Orientem jest skutečně ná­ padnou. R. 1928 objeven byl v severn í Guatemale zbytek mayského chrámu. B j'la to pyram ida se schody k vrcholu vedoucím i. T e d y i p y r a m i d u z n a l i . — K v y s v ě tle n í není třeba hned přibírati

»A tla n tis« beletrie. (»A tla n tis « v ě d y je méně romantická. V iz »H enning, Von rátselhaften Lándern). Zdá se, že jde o nejasné vzp o ­ mínky na kulturu protometalickou, jež kvetla v e Španělsku, v T a rtessu. Za stejných okolností kulturních a přírodních zabočuje v ý v o j národů asi do stejných kolejí. T o lik o otázce ztraceného článku. Mám e ještě jiný v á ž n ý důvod pro h orlivé studium této kultury. V ysok é kultury starého světa n ab yly důležitých impulsů od cho­ vatelů dobytka. Těch v A m erice není. B y la již isolována, k dyž do­ šlo k domestikaci velk ých u žitkových zv ířa t v Asii. P ro to M a y o v é neznali jiných domácích zv ířa t než psa a krocana. Ta k é se jejich kopaničarství podstatně lišilo od našeho rolnictví, jež hnojením a oráním je připoutáno k chovu dobytka. M n ožství u žitkových zvířa t je na řeckém nebi: býk, beran, koza, selátka, holubice atd. Ale M a y o v é měli také svůj zvěrokruh. A není v něm poruchů jako jsou Váhy, Panna, V odnář; obsahuje třetinu skutečných zvířa t. Kalendář byl pro rolníka m ayského velm i dů ležitým pro zvláštní choulostivcst yukatánské přírody. Kukuřici ohrožuje su­ cho, plevel a zvířata. Musí se zašiti průměrem ke konci dubna, před prvním i dešti, je ž se dostavují začátkem května. Jde o to, aby rychle vyhnaná rostlina zastínila půdu d říve než ji PleyeJ udusí. Přesné umístění d o b y setí v tropickém roce, ted y vůči rovnodennostem a slunovratům, b ylo pro tyto Indiány vážnou sta­ rostí. K tomu přistupuje svízel, že ani jim nenapadlo, že počet dnů v roce nemusí býti celistvý. Indiáni mají zvláštní obtíže s chápá­ ním zlomků. Ještě za našich časů se stalo, že náčelník nechtěly postoupiti petrolejovéh o pozemku za osminu zisku, ale žádal šest­ náctinu. Obchodník nabídl mu dvanáctinu. Nechtěl. Tak mu s po­ vzdechem odíraného povolil žádanou šestnáctinu. — Že M a y o v é neovládali zlom ku,*) arci neznamená, že b y nebyli věděli, co je polovina placky. Nepočítali se zlom ky. Řešili každý úkol v ce­ listvých číslech. P ro to byla jejich cesta k správné délce roku 360 + 5 a y* dne mnohem klopctnější a neschůdnější než naše. Rok sluje u M ayů h a a b, t. j. doba dešťů. Jméno to naznačuje, že rokem chtěli zachytiti průměrnou dobu, pc které se vra cí zúrodňující déšf, ted y tropický rok. Dělili jej na 18 lhůt po dvaceti dnech a pět dnů doplňujících. Lhůty, po příkladu Španělů označujeme jako měsíce. 11 a a b čítá ted y lSkráte 2U + 5 = 365 dnů. O juliánské čtvrtině dne nevědí. Den na př. »8. c u m li u«, t. j. den osm ý m ěsíce c u m h u ne­ zaujímal pevné polohy vůči rovnodennostem. P r o zanedbanou juliánskou čtvrtinu dne nastane za 4 léta pošinutí o jeden den. Tu polohu, kterou vůči rovnodennostem zaujímal 8. cumhu, má po 4 letech 9. cumhu. U plyn e-li století, nastane posuv o 25 dní. Toho yukatánský zem ědělec zanedbati nesměl. Setba o 25 dnů d říve v y ­ * ) P řík la d : Student půlí úhel a a profesor nem ůže od něho dostati o d p ověď , že ta část se označí a/».

volala b y nebezpečí hladu, jehož v Yukatanu není m ožno zm oci do­ vozem , jako u nás. Kde se totiž nedá použiti kanoe jako dop ra v­ ního prostředku, nosila se břemena na zádech. T o však za hladu vylučuje přenos potravin na větší vzdálenosti. N osič se na cestě tam i zpět z vlastní zásoby živí. Potřebu je 2 libry kukuřice denně. P roto se v případech hladu podnes dom orodci s rodinami stěhují raději do krajin, kde potravin y jsou. O m yl v kalendáři nebyl v yukatánské přírodě maličkostí. Tu šlo o život. Tím bych si v y s v ě tlo v a l, že kalendář u M ayů byl stále před­ mětem státní publicistiky. Někde každoročně, jinde po 5, 10, ale najisto po 20 okrouhlých letech (po 360 dnech) z řizo va li na slcupech, oltářích, veřejn ých stavbách nadpisy kalendářové. Účelem jejich b y lo umístění haabu v tropickém roce. Tím se rolníci po ně­ kolik let mohli řídit. N ež došlo k větším u posunu haabu vůči tro­ pickému roku, postavil se už zase n o v ý sloup s příslušným nad­ pisem. Volila se data, jež měla okrouhlou hodnotu v haabu, jako náš 1. leden, 1. květen, či obdoba začátků našich stcletí. A le volila se naopak i data s okrouhlou hodnotou v roce tropickém, jako sluno­ v r a ty a rovnodennosti, či vý ra zn é term íny agrárního roku. Padla-li taková hodnota současně na okrouhlé datum haabu, objevuje se několikrát, na různých místech. V ýzn am data haabu v roce tro­ pickém připojoval se po případě zvláštním glyfem . jenž znamená rovnodennost. (V iz časop. »V e s m ír«, 1929.) M a y o v é psali h ieroglyfickým písmem, jehož rozluštění se do­ sud nepodařilo, snad proto, že žádné neexistuje. Není to písmo hláskové, není ani pojmopisné jako čínské. Snad to bude ja k " s pí­ smem Azteků a obyvatelů ostrova Velikonočního, kde h iero gly fy slouží jako vy b a vu jící prostředek pro m em orované vyp ra vo vá n í. Rozum íme prozatím číslicím a samoznakům pro p ojm y kalendářové. Číslic měli 19. Skládají je z bodů a čar. K aždý bcd značí jednotku, čára značí 5. Na př. 18 napíše se takto: ' M a y o v é počítali a psali v dvacetinné soustavě, u žívajíce m y­ šlenky posiční a nuly, kterou ob jevili samostatně asi 1000 let d říve než Indové. N ěkdy se rebusovitým skládáním ze starých hieroglyfů utvoří n ový, tak, aby se vypodobn il sluchový dojem. Na př. perioda 360 dnů sluje »t u n« a má samcznak. 20 sluje »k a I«, proto 20tinásobek tunu, katun zob ra zí se tím, že se znak »tun« v p ra v o a v le v o opatří rybou či aspoň ploutvem i nebo páteří s žeb ry. R y b a sluje v ja­ z y c e M ayu k a y. Slouží tedy za samoznak katunu přibližné fone­ tické zobrazení slova k a y - t u n. Čtení m ayských hieroglyfů v e ­ lice ztěžuje to, že obrazy nejsou ustálené. Písař nebo kamenník měl v jednotlivostech mnoho svobody. Tím vzniká stále starost o po­ znání glyfů. Rozhoduje se pom ocí jakéhosi citu uměleckého pro sloh figur, ted y na základě jakéhosi subjektivního odbornictví. M ám e ostatně přímé doklady astronomické praxe M ayů ve službách kalendářnictví. V městě Chichen Itza o d k ry ly v y k c p á v k y

věžo vito u budovu. K d ysi v e d ly do v ý š e točité schody. Plošina sta vb y byla kryta. V místnosti té nalezla se úzká štěrbina k západu obrácená. T a fixuje pozorovateli, jenž se štěrbinou dívá, přesně směr k bodu západnímu. K d y ž při západu Slunce paprsky vod o­ rovn ě pronikaly štěrbinou, byla rovnodennost. Tím b yla dvakrát za rok možná kontrola kalendáře. S jinou stránkou astronom ické praxe v y sck ý ch kultur indián­ ských seznamují nás k o d ex y m exické. Vidím e tam, jak si p o zoro ­ vatelé zabezpečují sm ěr k tělesu nebeskému pom ocí dvou d řev zkřížených jako X neb V. T en to v is íro v a c í nástroj h otovil se také přenosný. O bjevuje se na t. z v . astronomickém kongresu v Copanu, jako sta vo vsk ý odznak v rukou astronomů. Kongres ten určil asi znovu přesnou polohu dne 6 c a b a n 10 m o l v tropickém roce. Zmíněné město Copan, m ayské Athény, leží v dolině. Na ná­ v rší východním stál sloup, od něhož se v iz íro v a lo k podobnému sloupu na návrší západním. Západem Slunce v e směru tohoto visíru b y ly určeny d va term íny rolnického roku M ayů. Tím byla zabezpečena stálá kontrola roku agrárního, t. j. jeho posouvání o 1 den po 4 letech vůči haabu. N cvou stránku m ayské astronom ie poznávám e prostřednictvím kodexu drážďanského, jedné ze čtyř knih Mayů, které se nám za­ ch ovaly. Tam se totiž objevu jí číselné tabulky. Z rázu čísel je m ožno pak určiti, že jedna týká se Venuše, druhá M arta a největší z nich Luny. Tabulka Venuše na základě periodicity zjevů planetárních před­ povídá, k dy Venuše se po p rvé o b je v í jako jitřenka, jak dlouho jitřenkou zůstane a k d y zase zdánlivě zm izí, m íjejíc Slunce. T y té ž předpovědi poskytuje pro Venuši jako večernici. Tabulka pro M arta je v kalendáři M ayů jednodušší. Náš ka­ lendář obsahuje ved le věcného prvku, jako je rok, ještě n evěcn ý prvek, sedmidenní týden. Kalendář M'ayů měl týden 13denní, jehož dny se číslo va ly a nad to druhý týden dvacetidenní, jehož dny se ozn a čova ly jm ény. Náš týden vnucuje d o času umělou sedmidenní •vlnu. M ájský kalendář má takové v ln y dvě, 13- a 20denní. Inter­ feren cí svou v y tv o řu jí pro nesoudělnost čísel 13 a 20 novou vlnu, 260denní. P eriod a tato sluje t z o 1 k i n. M a y o v é pro každé datum udávali umístění v h a a b u i v t z o l k i n u . Na př. datum Copanským kongresem stanovené 6 c a b a n 10 m o l praví, že jde o 6. den v 13denním cyklu, o den z v a n ý c a b a n = z e m ě z 20denního tý ­ dne; 10 m o l udává polohu jako v h a a b u . Je to desátý den m ě­ síce m o 1 = v e j c e. P eriod a M artova čítá náhodou právě 3 tzolkin y = 780 dnů. Lhůtu tuto rozkládali na 40 dílů, ted y až nadměrně pro pozorován í neozbrojeným okem. U tabulky Venušiny již jen určení epochy dělá obtíže. U M arta je problém těžší o pochopení termínů tabulky. Tabulka lunární skládá se ze serie čísel a jejich součtů. Dlouho­ letou prací se objasnilo, že tabulka udává, k dy jest nov přibližně

v uzlu, k dy hrozí zatm ění Slunce. O problém epochy dosud marně se usiluje. P r v n í pokus jde od R. W . W i 1s o n a r. 1924, poslední od B. K r e i c h g a u e r a z r. 1927. Zdaří-li se umístění tabulky v našem kalendáři, lze i chronologii n ového světa umístiti v chro­ nologii naší. T o je jen letm ý pohled na niayskou astronomii, jež nás tolik zajímá pro svůj předbabylonský ráz.

D t . V. G U T H , P ra h a :

Úplné zatmění Měsíce 2. dubna 19 31. (R e fe rá t o p ozo ro ván í na L id o v é h vězd árn ě Š tefán ik ově v P ra z e .)

P ř íz n iv é počasí připustilo sledovati toto úplné zatm ění v celém průběhu. Na L id o v é h vězdárně Š tefánikově b ylo od večerních hodin velm i rušno. Během večera dostavilo se na 350 návštěvníků, kteří m ěli příležitost p ozorova ti zatm ění v několika dalekohledech: v 20 cm hledači komet, kde obzvláště v y n ik ly — při m além z v ě t­ šení — b a rv y stínu postupujícího přes měsíční disk; ved le toho sle­ dován průběh zatm ění v 12 cm dalekohledu, instalovaném v zahradě před hvězdárnou a v několika malých dalekohledech na terase observatoře. V době úplného zatm ění b y lo umožněno návštěvníkům pozorovati zatem něný měsíční kotouč v e visuálním dalekohledu v e l­ kého Zeissova astrografu (18cm při zvětšen í 60 X ) . P . K. Anděl p o zorova l tím to dalekohledem vstupy a výstu p y kráterů z plného zemského stínu, podle efem eridy, kterou u veřejnil D r. W . Malsch v časopise »D ie S tern e« 1931, p. 61; udávané okam žiky podle sto­ pek, řízen ých podle S. E.Č., zapisoval referent. O k a m žik y udány jsou na celé sekundy, ač jak známo, přesnost pozorovan ých oka­ m žiků není větší desetinu m inuty (pro neurčitost stínu). Přináším e p ozorovan é okam žiky vstupů i výstupů, při čem ž v e sloupci » P — V « udány jsou odch ylky od efem erid y v e smyslu pozorován í minus v ý p o č e t (n ejisté hodnoty jsou v závorkách). vstup

Jméno kráteru C ru eger . . . . G rim aldi . . . . O lbers a . . . . B a i l l v ................... Schicard E. . . Schicard M. . . Schicard W . . . G assendi . . . K e p l e r ................... Aristarchus . . . T y c h o E. . . . T y c h o M. . . . Tych o W . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

— — — — — —

P — V

výstu p

— — — — —

(21b 5gm 278) 21 55 26 21 53 15 22 0 37 22 5 7 22 5 57 22 7 6 22 5 21 22 3 0 21 58 58 22 17 58 22 18 30 22 19 5

—

—

19*132“ 35s

— + 0-1“

—

—

—

—

19 41 19 41 19 42

4 52 36

— 0-5 — 03 — 0-2

P — V (— 1-6™) — 0-6 — 0-5 — 10 + 01 — 0-2 — 0-7 + 0-1 — 05 — 0-6 + 1-0 + 0-9 + 1-0

Jméno kráteru C opernicus E .................. Copernicus M. . . . Copernicus W . . . . P y t h e a s ........................ L am b ert M ..................... Eratosthenes . . . . Sinus Iridum C. H. . . Sinus Iridum C. L. . . Archim edes M. . . . M a n i l i u s ........................ D í o n y s i u s ................... P la to E ............................ P la to M ........................... P la to W .......................... A r a t u s ........................ M e n e l a u s ................... P l i n i u s ........................ M e s s i e r ........................ P r o c l u s ........................ M. Crisium W . . . . A p p o lo n iu s ................... P ic a rd ........................ E ndym ion M ................... S t r u v e ........................ M. Crisium E. . . .

vstup 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20

20 20 20 20

P — V

43 25 43 51 45 15 47 19 47 58 48 50 49 31 55 7 56 16 58 14 59 31 1 16 1 56 2 35

—

— 4 10 13 14

—

20 16 — — 20 19

48 52 50 52

— 06 — 09 — o-o — — — 0-2 — 1-3 + 0-1 — 0-5 + 0-1 — 0-2 + 0-5 + 0-7 + 0-6 — — — 0-2 + 0-2 + 0-7 + 0-9 —

2

—

30

— — + 0-5

výstu p

P — V

22 9 52 (22 9 38) 22 11 41 — — 22 14 47 22 6 26 22 3 45 (22 16 22) (22 25 8) 22 30 27 22 11 6 22 11 51 22 12 22 22 21 31 22 27 57 22 31 52 (22 43 39) 22 40 57 (22 42 20) 22 46 41

— 01 ( — 13) — 0-1 — --+ 0-3 -0 -6 — 0-2 + 0-7 + 0-6 + 0-1 + 01 — o-o — 0-1

—

22 29 22 37 —

25 6

—

— — + + + +

1-2 o-o 0-4 0-2 0-8 0-1 — + 0-2 + 0-1

K onec úplného zatm ění (G uth) 22h 52m 5S + 0-4“ (E značí v ýc h o d n í okraj, M střed, W západní okraj kráteru.)

P ř i úplném zatm ění b ylo na program u pozorován í zákrytů 7 hvězd, jejich ž vstupy referent propočetl. D alekohled byl však v tu dobu přístupen obecenstvu, takže teprve z á k ry ty dvou posledních hvězd b y lo m ožno pozorovati. D o b y vstupu b y ly zapisovány chronografem , k te rý současně zapisoval i chod hvězdných hodin S atori (No. 85), které b y ly před i po pozorován í srovnány s časovým i sig­ nály a to v 18h 55m s Greenwičskou hvězdárnou (G B R ) a v 23h 31m se signálem pařížské h vězdárn y (F L E ). P o z o ro v a l referent za do­ brých podmínek. K rátce před vstupem zd á ly se h v ě z d y promítati se před m ěsíční disk. Současně s tastrem stisknuty b y ly pro kon­ trolu stopky, řízen é podle S. E. Č .; obě hodnoty dobře souhlasí (na 1 io sec.). P o zorova n é okam žiky v e světovém čase jsou: h vězd a B D — 5-3585 = h vězd a B D — 5-3588 =

A G Strassburg 4696, v e l. 8-4, čas vst. 20h 28m 49 05F, A G Strassburg 4698, vel. 8'2, čas vst. 20h 37m 4\34s.

O kam žiky vstupu nutno ještě opraviti o korekci G B R signálu a o osobní korekci pozorovatelovu . T a to byla určena přístrojem p. K. Nováka 9. IV. (podrobný popis v iz R. H. X, 171) na — 041s ± 003s (o tuto hodnotu bylo tastrováno p o z d ě ji); při zákrytu vlastním bude však pravděpodobně o něco menší, protože na daný okamžik je p ozorova tel připraven zm enšující se vzdálen ostí h v ě z d y od mě­ síčního disku. Z fotografického domečku, postaveného na baště, získal p. Klepešta několik zajím avých snímků, které b y ly připojen y v příloze

k předešlém u číslu. C e lk o v ý obraz podává pohled na Lunu, vstu­ pující do plného stínu. M ěsíc je v í n ezvyklou polohu srpečku (na v ý c h o d n í m nebi p ř i b ý v a j í c í M ěsíc, jeh ož spojnice růžků je tém ěř v o d o r o v n á ) . Druhý snímek v d r u h é č á s t i příloh y byl pořízen tak, že krátce po začátku vstupu plného stínu byla na M ěsíc namířena stabilní kom ora (t. j. bez pohybu za hvězdnou oblohou); exposice byla tém ěř jednohodinná, ted y až do doby, k d y M ěsíc již se úplně vnořil do stínu zemského. N a tom to snímku je v í se h v ě z d y jako č á ry a M ěsíc jako široká stuha; protože však se M ěsíc zatm íval, intensita jeh o stopy slábne a můžem e zcela dobře sledovati na stopě postupné fá ze zatm ívání. N a fo togra fii zůstal severní srpeček nezatemněn i v n ejvětší fázi, zatím co ostatní m ě­ síční disk se je v í velm i temným . Z je v možno v y s v ě tliti kontrastem b a re v; jádro plnostínu b y lo k o vo vě červené, lem však přecházel do žluté až m odrofialové, te d y barev fo to g ra fick y aktinických. Na hořejší fotog ra fii můžeme sledovati i pohyb M ěsíce m ezi hvězdam i v deklinaci; tento pohyb byl v době zatm ění obzvláště velik ý, neboř M ěsíc b yl nejen v sestupném uzlu své dráhy (podmínka zatm ění), ale i nedaleko rovníku (zatm ění nedlouho po rovnodennosti). Na fotog ra fii je zřetelné posouvání měsíční stopy k jihu vůči stopě 'hvězdičky, je jíž deklinace je konstantní. O brázek je velm i poučný tím, že i jednoduchým i prostředky je m ožno získati za jím a vé vý sled k y. Zatm ění z 2. IV . zůstane v pam ěti všech, kteří je viděli, jako překrásný přírodní úkaz.

Z p rávy sekcí pozorovatelů. Zpráva sekce m eteorické. Seznam velkých meteorů, p ozo ro van ých v měsících dubnu, květnu a červn u : g

. C.

V

* S

>

e •§

•é <3* 2 £

IV . 7. 21

00

19. 22 30 [20. 20 41

v e l.

tm

=a 1 s *

— 1-5 — 4 — 4

H er

.£2 O

S ■= a n

Gem

95

pozor. m ísto

o

5 " P ra h a-L H Š .

Cas B oo

o

— 144 + 5 0 1 { h á d a v ý .

3S B ran dýs — 14-6 + 50-2 5S B ran dýs — 14'6 + 5 0 -2

a-LH Š . 5S P raha-

C yg

5S B randýs

C yg

5S P ra h a-L H Š .

P o z o r o v a te l

— 14-4 + 5 0 -1

— 14-6 + 5 0 -2

14-4 + 5 0 -1

B eč v á ř, I B ečvář, ■ÍDolanská, I M acháčková, iGuth, Kraft, iL itvan , I B ečvář, ÍDoIanská, I M acháčková, (Guth. Kraft, ILitvan ,

vel.

V.

P o z o r o v a te l

22. 21 50 23. 20 9 23. 22 1

-3 - 1*5 -3

Gem

2S P ra h a-LH Š . 4s P ra h a-L H Š . 5S P ra h a-L H Š .

23. 22 14

0

UMi

4m P ra h a-LH Š .

- 14-6 + 50-2 - 14-4 + 50-1 - 14-4 + 50-1 151 + 49-2 - 14-4 + 50-1 - 14-4 + 50-1 - 14-4 + 50-1 - 14-4 + 50-1 ■14-4 + 50-1

1

H ya

5m P ra h a-LH Š .

14-4 + 5 0 1

20. 21 49

Dra

20. 23 29 22. 19 30 22. 20 45

UM a O ph

4S P ra h a-LH Š . ,4m P ra h a-LH Š . 5S Včelnička

22. 21

B oo

5S P raha-LH S -

UMi

9 — 1-5

24. 21

6

2. 20

7

-

1

5. 21 10 8. 20 58

-5 V ir-C o r -4í — 5 B o o-V ir UMa S er-V ir L y r-H e r D ra-U M i C yg Dra

12. 21 00 16. 16. 16. 23. 23.

21 21 21 20 21

19 20 36 47 35

23. 22 20 24. 26. 27. 27. VI. 5. 5.

0 21 22 23 20 22

55 15 56 10 35 13

—

1

13. 22 24 21 21 23 21 23

5S P ra h a -L H Š . 5S P ra h a-L H Š . 5S P ra h a-LH Š . 4m T u rn ov 5S P ra h a-L H Š . 5S P ra h a-L H Š . 5m P ra h a-LH Š . 5S P ra h a-L H Š .

50-1 50-1 50-1 50-1 50-6 50-1 50-1 50-1 50-1

5S P rah a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

UMa Oph Cas. C yg C yg

5nl P ra h a-L H Š . 5S P ra h a-L H Š . 3m P ra h a-L H Š . 4s P ra h a-LH Š . 4m Č ernošice 5S P ra h a-L H Š .

— — — — — —

L y r-D r a

4S P rah a-LH Š .

— 14-4 + 50-1

—

0

19 0 25 0 32 - 6 f - 7 37 — 1 27 — 1

19. 21 45

14-4 + -14-4 + 14-4 + 14-4 + 15-2 + 14-4 + 14-4 + 14-4 + 14-4 +

3m P ra h a-LH Š .

C yg

— 3 — 5 0 — 0'5 — 3 — 1

5. 22 13 __ 2

13. 13. 13. 14. 18.

—

5S B ran dýs

14-4 14-4 14-4 14-4 14-3 14-4

+ 5 0 -1 + 5 0 -1 + 50-1 + 5 0 -1 + 49-9 + 50-1

D ra

5S P ra h a-LH Š .

— 14-4 + 50-1

Set Leo UM i C yg Sgr

5S P ra h a-L H Š . 5S P ra h a-L H Š . 5m P ra h a-LH Š . 45 P ra h a-LH Š . 4m Bráník

— — — — —

14-4 14-4 14-4 14-4 14-4

+ 50-1 + 50-1 + 50-1 + 5 0 -1 + 50-0

0

stat. C y g

5S P rah a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

1

Dra

5S P ra h a-LH Š .

— 14-4 + 50-1

19. 21 30 __ 2

CVn

4m P rah a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

19. 21 51 __2

UMa

Es P ra h a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

19. 22 37 __2

B oo-U M a

Ss P ra h a-LH Š .

— 14-4 + 5 0 -1

4m Bráník 5S Bráník

— 14-4 + 50-0 — 14-4 + 50-0

19. 21.,48

—

22. 20 13 — 1*5 0 22. 21 25

Com Sco

/B ečvář, 'Dolanská, Guth, Kraft, B eran j. [Aron, i Zima, 8 p ozorov., Hylm ar, Žižka, íGuth, IK a d a vý , K ad avý, lAron, IZima, Zižka, Zima, 5 pozorov., B eran s. 10 p ozorov., 7 pozorov., Guth, 5 p ozorov., i Aron, 1Velíšek, IZim a, I2ižka, Libedinský, Libedinský, Osvald, Osvald, Vand, Zima, JM ayer, IZima, i Velíšek, ÍZim a, Bláha, Zima, M ayer, Krám ský, Aron, f Bláha, IZim a, i Bláha, .Došek, 1Zima, ( Došek, IDušek, rBláha, ) Došek, |Došek, IDušek, Aron, Aron,

G C. u X Š

— i ■c 22. 22

• £

v e l.

5 — 2

22. 22 29

0

i u t! o o SSi

Cx C ZKC Ni X C £. . C.N O. e

Á 0

<J 0

P o z o r o v a te l

U M i-U M a

5S Bráník

i Aron, — 14-4 + 50-0 1Aron ová,

Dra

5S Bráník

-1 4 -4 + 5 0 -0

-

1 B ečvář, 22. 22 2 9 — 2 26. 21 2 4 — 2 27. 21 09 — 1 * ) 27. 20 55 — 15

D ra-H er

3S B randýs

He r Lyr S er-A ql

5S Bráník 5S P rah a-LH Š . 5S P ra h a-LH Š .

JHartm anová, (M ach áčk ová, iDolanská, — 14-4 + 50-0 Aron, — 14-4 + 5 0 -1 Ž ižka, — 14-4 + 50-1 7 pozor. — 14-6 + 50-2

* ) O tom to m eteoru došlo na 700 zp ráv, v iz níže. P e rs e id y 1931. Letošn í p o zo ro v á n í P e rs e id b ylo naší sekcí očekáváno s velkou d ych tivostí, neboť n o v ý M ěsíc v době m axim a sliboval m ožnost dobrého sledován í tohoto bohatého ro je : bohužel p ovětrnostn í podm ínky

S top y létavic, zakreslené podle m etod y proí. D ra J. S v o b o d y při p ozo ro­ ván í P e rs e id v noci z 12. na 13. V III. 1931 na L id o v é hvězd árn ě Šteíánikově. P o z o ro v a te lé F. K a d a v ý a J. Žižka. b y ly velm i špatné, takže se program to se však ukázalo, že 12./13. V III., P e rs e id dostoupila slušné v ý š e : tak 3C0 létavic (od 21 hod. do l h 30m, při Bohužel fo to gra fic k ý v ýs le d e k nebyl

podařilo v yk o n ati jen částečně. P řes třebas b ylo dosti oblačno, frek ven ce v B ran d ýse b y lo zaznam enáno přes 7 p o zo ro v .), v P ra z e pak přes 200. — žádný, třebas na některých stanicích

b ylo až 5 ob jek tivů namířeno k nebi; silně na závadu tu b ylo tvo ře n í se ro s y na objektivech. — P o z o ro v á n í došla zatím z V čeln ičk y, H radce K rá ­ lo v é , O n d řejova, Hostinného, Cernošic, P ra h y , B randýsa, T u rn ova a Podk. Rusi. P ře h led výsled k ů otisknem e, až nám budou zn ám y v ý s le d k y i z ostat­ ních stanic. Zatím jako ukázka jest přiložen obrázek zakreslen ých stop z P etřín sk é h vězd árn y, získaných na p o zo ro va cím stole prof. Jindř. S v o ­ bod y. _ V . G. V e lk ý m eteor ze dne 27. červn a 1931, 21tl55m 10s S. E. C. V e lk ý rozruch způsobil neobyčejn ě ja s n ý m eteor, k te rý se o b je v il nad naší republikou dne 27. červn a 1931 o 21 hod. 55 min. 10 sec. Potěšiteln ou shodou okolností b y ly v té době na Š tefán ik ově h vězd árn ě soustavně sled o vá n y létavice, takže b yl v celém svém průběhu dobře zach ycen ; také jiní člen ové naší S poleč­ nosti m eteor p o zo ro v a li a zaslali nám v e lm i věcn á hlášení, nebo nám byli nápom ocni vyšetřen ím údajů jin ých pozorovatelů , m éně zkušených. D ík y dennímu tisku, rozšířila se žádost o p ozo ro vá n í po celé republice, a tak se sešlo na 400 zp ráv, které h ořejší údaje d op ln ily: za tuto službu náleží dík našemu tisku, jm en ovitě redakci večerník u Č eského slova, která ode­ v zd a la naší centrále přes 150 zp ráv. Státní ústav m eteorologick ý, jem už tuto v ys lo v u je m e srd ečný dík, o d e v zd a l nám 12 zp ráv. N áh odn ý snímek m eteoru získal p. Liška v Železn ém B rod ě a dal nám n egativ ochotně k disposici; potřebná dodatečná šetření v yk o n a l společně s naším astro­ nomem p. K. P . H u jerem ; oběm a srdečně děkujeme. Ze zahraničních sběren zapůjčil velm i ochotně c e lý m ateriál (309 z p r á v ) prof. Dr. O. Thom as z V íd n ě a z něm ecké cen trály v Sonnebergu slíbil zaslati p ozo ro ván í prof. H offm eister; i těm to náleží náš upřím ný dík. N ej vzd á le n ě jš í z p r á v y jsou ze Strassburku a ze Splitu. K onečně se v y s k y tly i některé z p r á v y o pádu zbytků p ovětroně, při čem ž nám někteří pán ové b yli nápomocni osobním v y š e tře n ím : děkujem e jim za jejich ochotu: bohužel se ukázalo, že v žád ­ ném případě nešlo o skutečný pád (p ři nízkém kon covém bodě to nebylo nijak vylo u č e n o ). N a podkladě tohoto m ateriálu b ylo m ožno v y š e třiti tyto okolnosti: M eteor započal zářiti v e v ý š i 90 km nad m ístem, jehož zeměp. souřadnice jsou : ). — 16°18'E . Gr.,

je m ožno vystihnouti tímto v zo rc e m : rtii = 2426053 + 332 E. T v a re m k řiv k y h vězd a se b líží typu R V T a u r i event. R S a g itta e . D alší elem en ty zn i: M i — mi = 91 d, m2 — M i = 72 d, M± — m2 = 84 d, m i — M 2 — 85 d. M — 2-36 m g, m\ = 2-54 m g, m » — 2-60 m g. T a to perioda jest v e velm i dobré shodě s v ý s le d k y L u ize to v ý m i z let 1898— 1913 ( P = 365 ± 35 d ), takže není vylou čen o, že se tuto periodu podaří p o tv rd it i diskussí řad star­ ších. T yp u R S a g itta e b y od p ovíd alo spektrum (G 8) i to, že se n e je v í v ž d y stejně v ý ra zn ě i že hvězd a zů stává někdy dlouhý čas konstantní (S a w y e r, 1884). C elkem m ožno dosti spolehlivě se dom nívati, že sotva jd e o proměnnou nepravidelnou. o Casiopeiae. T a to h vězd a b yla ob jeven a r. 1890 a dlouho b yla poklá­ dána za proměnnou nepravidelnou. T e p r v e O k u n ěvovi diskussí 1737 p o zo ­ rování, v yk o n an ých ruským i am atéry v letech 1916— 23, se podařilo dokázati periodicitu. P o d le něho je perioda asi 1190 dnů: průběh k řiv k y je velm i z a jím a v ý : po hlavním minimu, v ž d y dobře vyjá d řen ém , nastává dosti silný vzestup, tr v a jíc í asi 5 měsíců. P o dosažení m axim a h vězd a zů­ stává asi po dva ro k y m álo proměnná. O b jevu ji se však 2 neb 3 sekundář, minima. Naše p ozorován í z let 1929— 30, počtem 311, toto tv rze n í plně p otvrzu jí. H lavní minimum nastalo J. D. 2426100. s rozoílem pouze 26 dnů s minimem, před p ověd ěn ým Okuněvem . P a k nastal vzestup a maximum, ne­ příliš dobře vyjá d řen é, proběhlo asi za 110 dnů, co ž jest však s O kuněvem v částečné neshodě. P r v é sekundární minimum nastalo J. D. 2426302; do konce roku pak h vězd a b yla skoro neproměnná. Interesantní jsou tu n á zory Q u th n ick ovy; pokládá ji za cepheidu o periodě nadmíru dlouhé: hvězd a sama jest p rý soustavou dvou sluncí o nestejném stáří. R Ly ra e. T a to v ýzn a č n á proměnná od svéh o ob jevu B axendellem v r. 1855 b yla pilně sledována přečetným i p o zo ro v a te li, ale žádném u se ne­ podařilo bezpečně periodu stanovit. T ak Okuněv, k terý zp racoval 2552 po­ zo ro vá n í, vyk on an ých ruským i am atéry, od vod il sice korekční v z o r e c [M = 2418489 + 50 £ + 7'3 cos (6-12° £ + 6'50) ] , ale poznam enává, že platí jen přibližně. P e rio d a h v ě z d y kolísá v m ezích 40— 60 dnů; proměnná sama jest polopravidelná, b lížící se s v ý m spektrem ( M b ) i barvou (6-3 osth.) prom ěnným typu a O ři. Z áh y b y lo poznáno, že proměnná mění radiální rychlost v periodě 41 ~3d: Kienle pak p ozo ro va l, že je v í nepravidelné zm ěn y vlast, pohybu. M rázek vyk lá d a l u veden é z je v y d vo jh v ě zd n o s tí a došel k těm to výsled k ů m : hvězd a se skládá ze dvou složek, obíhajících vzájem n ě jedna kolem druhé v době 41-3d, a sin i — 1 479 . 106 k m : tato soustava je složkou systém u, obíhajícího kolem společ. těžiště v době 5 let, a sin i = 97'683 . 166 km. Ke konci s v é práce upozorňuje M rázek na některé vlastnosti, shodné s cepheidam i a táže se, zd a h vězd a není vlastně cepheidou. Naše v ý s le d k y z let 1929— 30 toho nepotvrzují. R edukce 184p ozo ro ván í ukazuje v r. 1929 periodu 65 d. v r. 1930 b y la o něco kratší, ne v š a k v ž d y stejná. Celkem m ožno potvrditi, že perioda kolísá v m ezích 40— 60 dnů s am pli­ tudou norm álně 4-0— 4-5 mg. V X Androm edae. T a to stálice, dosud neznámá, je jíž spektrum harvard ­ ské k atalogy označují jako P e c. byla v r. 1930 p ozorován a pp. K a d a vým (50) a Kopalem (48). Průběh změn b yl velm i za jím a v ý . Během r. 1930 bylo p ozo ro ván o pouze jedno maximum (J.D. 2426297,8 15 m g ) a minimum (2426196, 9-65 m g ), takže dosud není m ožno rozhodnouti, zda jd e o proměnnou nepra­ videlnou či periodickou: ale tv a r minima i část k řiv k y nápadně upomíná na algolid y, což u tohoto spektrálního typu je v ě c těžk o připustitelná. R R A rietis. T a to proměnná b yla člen y naší sekce p ozo ro ván a v r. 1929— 30 a získáno celkem 128 odhadů. T v a r k řiv k y byl však nepravidelný. N ěk teré p eriod y m ěly nápadnou podobnost s cepheidami, m ěn livost tohoto druhu se však n ejevila v ž d y , p roto prozatím nutno ji pokládat za nepravi­ delnou. S věteln á k řivk a probíhá v ž d y dosti rychle. P e rio d a kolísala v me­ zích 17— 54 dnů. K rajn í m eze k řiv k y jsou 5-85— 6-40 mg. W Z Casiopeiae. O této dosud neznám é proměnné jsem učinil v r. 1930 celkem 60 p ozorování. K řiv k a má n a n ejvýše z a jím a v ý průběh. H v ě zd a se­ trv á v á ob yčejn ě v konstantní jasnosti 7-3— 7-5 a v nejrůznějších in terva­

lech klesá k minimům, která m ají zcela ráz z á k r y to v ý . T v a r i hloubka minim jsou v ž d y zcela různé. V pěti minimech, p ozo ro van ých v r. 1930, kolísala amplituda od 0-2— 1-0 m g. S v ě te ln é zm ěny v této fá zi probíhají v e ­ lice prudce, v e dnech 2426407— 408 byl p ozo ro ván pokles o 0-9 m g !! O těchto krajně za jím a vý ch z je v e c h bude podán referát tehdy, až i jin é h v ě z d y to­ hoto spektr, typu ( N b ) budou zp racován y. 362.1930 D elphini. T a to proměnná, ob je v e n á podepsaným při p ozorován í U D el, má p odle vyk on an ých 79 p ozo ro vá n í průběh k řiv k y nepravidelný, blížící se hvězn ě R W A urigae. Střední amplituda činí 8-4— 8-8 m g. perioda kolísá v m ezích 12— 20 dnů. V V Cephei. T a to proměnná b y la p ozo ro ván a člen y sekce v r. 1929— 30 a b ylo od ní získáno celkem 199 p ozorován í. S v ěteln á křivk a je v í velm i dobře určitou periodicitu. S od v o zen ím definitivních elementů nejsem ještě hotov, prozatím ní jsou asi ty to : m* — 2426244 + 9 4 E. K řiv k a h v ě z d y iest úplně obdobná k řivce U D elphini. M i = 5-15 mg, M 2= 5 - 2 6 m g. m i — 5-37 mg. m i — 2-42 m g. M\ — Af2 = 37d. E lem enty definitivní sdělím v těchto uístech ve zp rá v ě příští. P. C ern ov (K rěm ěnčug, S S S R ) nám zaslal 579 svých p ozorován í. Další svá p ozo ro vá n í sekci od e v zd a li pp. B láha a Matoušek. Všem srdečně děkuji. Zd en ěk Kopal. Z e sekce pro p ozo ro vá n i Slunce. P o zo ro v á n í členů sekce v prvním č tv rtletí 1931. L ik n avostí některých členů sekce se stalo, že p o zo ro v á n í za II. p ololetí 1930 neb ylo m ožno včas zaslati curyšské centrále a že jich tudíž nemohlo b ýti užito při celkovém zpracování. Ten tokráte však došla všechna p ozo ro ván í včas, takže mohla býti ihned od evzd án a h vězd árn ě do Curychu. Z tam ější h v ě zd á rn y došla zásilka 8 exem plářů »A stronom ische M itteilun gen«, s v a zk y C X X V — V II, obsahující přehled o sluneční činnosti v r. 1930, a b yla m ezi členy sekce rozdělena. Za I. č tv rtletí došla p o zo ro v á n í těchto 7 členů (p očet p ozo ro ván í v je d ­ n otlivých m ě s íc íc h ): P o z o r o v a te l:

M ě síc :

I. .................... 15 B ečvář B í l e k ........................ 3 12 G o ň a ........................ Q u t h ........................ 7 K a d a v ý .................... 24 Š u p í k .............................10 Z v o n e k ........................— 71

II. 10 4 10 6 14 7 11

III. 20 17 22 14 26 11 16

62

126

S. 45 24 44 27 64 28 27 259

P . J. Zem an nemohl se pro nem oc p ozo ro ván í účastniti. Prosím , aby příští p o zo ro v á n í b yla zaslána co n ejd říve přím o na L id o v o u hvězdárnu Štefánikovu, odkud se d ěje další rozesílání. V. G. Sluneční činnost v r. 1930. Sborník »A stron . M itteilun gen«, s va zek C X X V , přináší podrobný rozb or o .sluneční činnosti v r. 1930. P o d le tohoto slu­ neční činnost značně poklesla. Zatím co r. 1929 b y lo rela tivn í číslo 65 je d ­ notek, klesá v r. 1930 na 35-7, v r. 1930 v y s k y tu jí se po p rv é 3 dny b eze skvrn. Leden a částečně únor jsou ještě v e znamení v y s o k é sluneční čin­ nosti z prosince 1929. N ejm enší činnost je v í červenec. V jed n otlivých mě­ sících relativní čísla b yla tato: m ěsíc I. II. III. IV . V. r 65-3 49-2 35-0 38-2 36'8

V I. V II. V III. IX . X. X I. X II. rok 28-8 21-9 24'9 32‘ 1 34-4 35'6 25-8 35-7

T a k é protuberance je v í nápadný pokles ve svém v ýs k y tu . R elativn í hojnost je dána číslem 471 proti 868 roku předchozího a 1285 roku 1926,

k d y jejich v ý s k y t během posledních 20 let b yl největší. V r. 1930 se nej­ v íc e v y s k y to v a ly v šířkách m ezi 20° a ž 30°. V. G. Sluneční činnost v prvním čtvrtletí 1931 (podle p ozo ro vá n í p. Kadav é h o na L. H. 5 .). P rv n í 4 dny t. r. b yla sluneční deska b eze skvrn. T e p r v e 5. I. o b jevu je se drobná skupinka, která 10. I. prochází s třed o vý m sluneč­ ním poledníkem a 16. I. m izí za západním okrajem slunečním. 14. 1. ob je ­ vila se jiná drobná skupinka skvrn — leden však končí opět b e z skvrn. Prů m ěrn é rel. číslo 14 (n eo b y čejn ě n ízk é). Dne 5. února v y c h á z í skupina o 16 členech, podobně 12. II. se ob jevu je n ová skupina a 16. II. d vě n ové skupiny na vých odním o k ra ji; poslední d v ě je v ily velik o u aktivitu, hlavně dne 20. II., kdy severn ěji se rozvinu la v e skupinu n eobyčejn é velik osti a početnosti (v iz referát v posledním čísle R. H .). 26. II. zapadají. T oh o dne b y lo m ožno na sluneční desce napočítati 7 skupin, z nichž severn í tv o ř ily c e lý pás: většinou je však tv o ř ily m alé sk vrn y. Koncem m ěsíce jednak ustupují, jednak zanikají. Prů m ěrn é relativní číslo m ěsíce 47 (h la vn í podíl na tom to má zm íněná velik á skupina). Dne 3. III. p rochází v ě tš í skvrna na jižn í polokouli, je obklopena polostínem ; dne 9. III. m izí na záp ad ě: dne 10. III. vyn o řu je se četně členěná skupina na v ýc h o d ě s 32 jedn. skvrnam i. Skupina tato b yla v rozp ad ovém stadiu; dne 15. III. procházela střed o vý m poledníkem, zatím co na v ý c h o d ě se v y n o řu je v ě tš í skvrna s d v o jitý m jád rem ; tato p rochází středem 18. III. P r v e zm íněná skupina za­ tím sice zeslábla, ale nabyla v e lk é ro zlo h y a 20. III. zapadla. D v o jitá skvrna m izí 24. III. za západním okrajem , současně se však v y n o řu je na v ý c h o d ě skvrna zcela obdobného charakteru, je jíž já d ro je v í také r o z d v o ­ jení. K oncem m ěsíce prochází středem sluneční desky. Prů m ěrné r m ěsíce b řezn a b ylo 34. V. G. OOOOOOOCoooooooc • <50 30000000OOOOOOOC oooooooooooooooo

Drobné zprávy.

COOOOOOOC'

q

OOOOOQOOOOOOOOOC

|°°°°°°°°°°°°°°°"°

ooooooooooooooooooooooocooooooocooooooooooooooooO

Úloha amatérů v astronom ii. (Ú v a h y o m etodické organisaci jejich p ráce a o je jím zu žitkování.) S u veden ým nadpisem u veřejň u je slečna R . B e r n s o n o v á , sekre­ tářka francouzské astronom ické společnosti » L ’ a s s o c i a t i o n a s t r o n o m i q u e d u N o r d « v Lilie, v časopise společnosti delší článek a žádá o jeho otisknutí i v jiných astronom ických časopisech. P o n ě v a d ž článek je příliš rozsáh lý a většina v něm obsažen ých m yšlenek iest v naší S p o­ lečnosti již uskutečněna, postačí k inform aci členů stručný obsah. V úvod ě zm iňuje se pisatelka o tom, že většina amatérů začíná se zaiím ati o astronom ii pozorován ím různých úkazů na obloze, k terá žto zá ­ liba pak přechází v touhu spolupracovati na něčem, co b y m ohlo přispěti n o vým poznatkům v astronom ii. Ú čelem článku je v y v o la ti rozp ravu o tom, jak n ejvhodněji b y b ylo m ožno této touhy a zá lib y a m a té ro v y k práci v y ­ užiti. Jest zřejm é, že u v ě tš in y m ůže zde jiti jen o ob o ry, v nichž práce n evy ža d u je zvláštních vědom ostí a kde je m ožno použiti menších přístrojů. T a k o v é o b o ry jsou na př. p ozo ro vá n í m eteorů, studium Slunce, M ěsíce, prom ěnných h v ě zd : i navrhuje se, ab y všech n y astronom ické společnosti z ř íd ily příslušné sekce, k terým b y p o zo ro v a te lé svá p o zo ro v á n í zasílali k dalšímu zpracování. P řed sedou sekce je odborník, k te rý v y d á členům p ok y n y k jednotným pozorován ím a zápisům p ozorován í, jejich ž zp raco­ vá n í obstará. T a k o v é sekce v některých společnostech již jsou. T a k é naše Společnost náleží k těm společnostem , které n ečekaly na v ý z v u a organis o v a ly práci členů v sekcích již dříve. V š e ck y sekce astronom ických společností různých zem í m ěly b y s v ě ­ to v é ústředí v m ezinárodním sdružení astronomů amatérů, kde b y se sou­ středila vešk erá práce am atérská a jeh ož člen y b y mohli b ýti i je d n otliví am atéři ze zem í, kde sekce n e b y ly zřízen y . T o to sdružení b y b ylo zřízen o

v dohodě s » M e z i n á r o d n í u n i í a s t r o n o m i c k o u * , je jíž am atér­ skou sekci b y tvořilo. B y lo b y nutno u v á žiti všech n y d ů vod y, zda toto ústředí pro v š e c k y sekce b y m ělo b ýti v jediném místě, či zd a b y b ylo výh od n ější, ab y každá sekce m ěla ústředí v místě jiném. B y lo b y zajisté dosti obtížné nalézti sídlo m ezinárodního sdružení pro v š ec k y sekce již z toho důvodu, že by se v jednom m ístě asi nenašlo dostatek pracovníků pro v š e c k y sekce; ovšem centralisace všech sekcí v jednom m ístě měla b y své výh ody. T a k ovou to organisací posk ytla b y se mnohým am atérům m ožnost k užitečné spolupráci v astronom ii a jin ým p ovzbu zen í k ní a nedochá­ zelo b y k tomu, že četní pracovníci zanechali práce i tehdy,, k d y ž se již d op racovali dosti v e lik ý c h zkušeností a sebrali cenná p ozorován í, a to jen z toho důvodu, že v ý s le d k y jejich p o zo ro v á n í zap ad ly někam do archivů, kde nadobro utkvěla tak, ž e užitku žádného nepřinesla. Již v roce 1924 b yl tento návrh pro m ezinárodní organisaci am atérské práce předložen valn é hrom adě astronom ické společnosti v L ilie ; několik jin ých astronom ických společností návrh u vítalo: i ředitelé některých h v ě z­ dáren se v y já d ř ili velm i p řízn ivě o spolupráci amatérů s astronom y z p o­ volání. Je patrné, že b y se našlo dosti p říznivců této m yšlenky. Všichni, kdo b y chtěli v této v ě c i uplatniti s v é zkušenosti, m yšlenky, mínění nebo n ávrh y, nechť to oznám í na adresu: M i l e R. B e r n s o n , s é c r é t a i r e d e 1’ A s s o c i a t i o n a s t r o n o m i q u e d u N o r d , 219 c. B o u l e v a r d d e l a l i b e r t é, L i l i e , F r a n c e . Josef Šipek. Jasná kom eta R y v e s 1931c. Clen anglické Král. astronom ické společ­ nosti R y v e s , sídlící v S a ragose v e Španělsku, ob je v il 10. V III. z rána k o­ metu 5. velikosti, je jíž pohyb sm ěřoval k Slunci. O b je v p otvrd il prof. V. B iesbroeck z Y e r k e s o v y h vězd árn y, k te rý zjistil ohon 1® dlouhý; vyop čten á dráha ukazuje, že se kom eta velm i značně p řib líží Slunci a nejbližším b o­ dem ke Slunci p rojd e 25. V III. v e če r. Její vzd álen ost v tu dobu bude 11 mi­ lionů km (přibližn ě 10 průměrů slunečních) a je jí rychlost v e d ráze d o­ sáhne ohromné hodnoty přes 150 km za sekundu. N ení vylou čen o, že toto přiblížení bude míti za následek velkou fysik áln í činnost kom ety, která se p ro je v í tak v e lk ý m jasem , že ji bude m ožno p ozo ro vati za dne uoblíže Slunce. N ejv ý h o d n ě jší dobou k jejím u vyh ledá n í zdá se b ýti konec srpna, kdy snad na západním nebi o b je v í se je jí ohon: v tu dobu bude ale jen 6° vzd álen a od Slunce. Za dobu m ěsíce v z r o s te je jí vzd álen ost od Slunce na 1 astronom ickou jedničku (o d Zem ě bude tém ěř 2 astronom ické jed n ičk y) a bude p ozo ro vateln a na ranním nebi, ale stále dosti b lízk o u Slunce. S v o jí drahou upomíná na v e lk é k om ety z roku 1882 a 1927. D r. V. Guth. N o v á hvězdokupa v b lízkosti a O rionis a n ové ú tv a ry v souhvězdí Oriona. O běžník č. 309 Kodaňské o b serva toře, centrálního ústředí astro­ nomického, přináší obšírnou zp rávu p. R N C . F. Schullera o jeho pracích, vyk on an ých na hvězd árn ě O n d řejovské. N a deskách, exp on ovan ých 5 K> ho­ diny 8 p alcovým tripletem C o o k e o v ý m (d v o jitý ek va to re á l F ričů v v zá­ padní kopuli h vě zd á rn y ), o s větlosti F :4 '4 , nalezl p. F. Schuller novou, dosud neznámou a v e lm i dobře definovanou hvězdokupu v posici a = ; 5 h 40‘7'n, <5 = + 7° 21' (e k v . 1855), 0’3° jižně od h v ě z d y B D + 7° 1016, v nejbližším ok olí B a rn a rd o va tem ného pásu č. 36. O tevřen á hvězdokupa je složen a z nejslabších h v ě zd M léčn é D ráh y (16., 17. a 18. ve lik o s ti), je průměru 6' a spojena p ravd ěp od ob n ě se zajím avým h vězd n ým ře tě z­ cem, běžícím jihových od n ě a elip tick y za k řiv en ým ; od ostatních h vězd je oddělena p rá vě B a rn a rd o vým tem ným pásem č. 36. H vězd ok u p a i ře­ těz h vězd nejsou na B a m a rd o v ý c h fotografiích (L ic k O b s e rv á to ry Publications X I) ani v »A tIasu v y b ra n ý c h p o lí« (A tla s of S elected A r e a s ): buď exposice nebo stroj (o b je k tiv W illa rd ů v ), je ž b y ly u žity v těchto pu­ blikacích, n estačily zach ytiti nalezen é n o v é ú tvary. P ro fe s o r Knut Lundm ark, jen ž p rá v ě nedávno v y š e tř o v a l a studoval otevřen é galaktické h vězd ok u p y podle F ran klin-A dam sových map, po­ tvrzu je, že zm íněná hvězdokupa není v jeho katalogu, obsahujícím asi 420 těles. V ysv ě tlite ln o jest to tím, že fo to g ra fie F ran k lin -A d am sovy p ra vi-

dělně neobsahují h v ě zd slabších 15. velik o sti a nejjasnější h v ě z d y nové hvězd ok u p y podle Sch iillera jsou 16. velikosti. W o lf-P a lis s o v a mapa č. 28, která za meznou v e lik o s t nejslabších h v ě zd má 15-3, obsahuje krajinu h vězd ok u p y ; v posici h vězd ok u p y nalézá se několik h v ě zd 15. velikosti, ale z m apy samé nedá se rozhodnouti, zd a hvězdokupě n á ležejí či ne­ náležejí. N o v ý objekt zasluhuje pozornosti, p ro tože je pravd ěp od ob n ě velm i vzd álen (e s i 30.000 světeln ých let za předpokladu, že nejjasnější h v ě zd y jsou tříd y A ) a že je v krajině, kde o tev ře n é h vězd ok u p y jsou relativn ě vzácné. O běžník K odaňské ob s e rv a to ře č. 311 má další z p r á v y p. R N C F. Schiillera, jenž zh o to vil během posledních tří zimních období, p om ocí zm íněného již 8p. C o o k e o v a tripletu řadu dlouho exp on ovan ých snímků k ra jin y v Orionu a na tom to základě soustavně pátral po slabých útvarech vr této krajině. N a le ze n y b y ly d v ě n o vé m lh ovin y 1° se ve rn ě od m lhovin I. C. 431

a 432 v

posicích

(1855 0).

E xistence těchto m lhovin zjištěna na třech negativech , zh otoven ých v různých dobách. P rv n í z nich je ováln í m lhovina rozm ěru 70" X 80" se světlejším severním koncem (obsahujícím pravd ěp od ob n ě hvězdu 17. v e ­ likosti), druhá je »kom etární m lhovina*, 2' v průměru, prodloužená v e směru m ajícím posiční úhel 75° a spojená pravd ěp od ob n ě s h vězd ou 16. v e ­ likosti: jest velm i podobná m lhovině I. C. 426 (D r e y e r : Ind ex C atalogu e), ale je méně jasná. O bě m lh ovin y jsou v úzkém »z á liv u « v s evern í části tm avé krajiny u stálice l O rionis.

N a tý c h ž n egativech zjištěna b yla existence m lhového obalu stálice <3 O rion is, jenž se je v í jako 0-9° dlouhý a 0-5°širo k ý m lh »v ý pás, v y c h á ­ ze jíc í z I. C. 424 v posičním úhlu 225°. Jih ových od n í roh je ostře defi ván (a n a lo g ic k y jako u N Q C 1990 v ok olí e O rio n is ), má š iro k ý k on vexní z á liv v e směru severozápadn ím , jeho střed je v p olo ze a = 5h 24-3m, <5 = — 0°53' (1855). Dalším ob je v e m je, že m lhovina N Q C č. 2141 jest velm i bohatá, ku­ lová, otevřen á hvězdokupa o průměru 8', složen á ze slabých stálic M léčn é d ráhy — a n ik oliv ted y slabá m lhovina, jak je označena v D r e y e ro v ě katalogu, podle visuelních p o zo ro v á n í (B arn ard, ó p a lc o v ý o b je k tiv v Tennessee). Konečně nalezen b yl na desce z 9. února 1929, exp on ovan é mezi 19h 5 5 m a 23h 5m svět. č., opět p om ocí 8 p alcového tripletu C o o k e o v a , blízk o stálice e O rion is pohybující se útvar 21. velikosti, jen ž zanechal (p ro 190 minut exp os ic e ) stopu 3' dlouhou v posici a = 5*> 27-3m, < 5 = — 0° 40' (1855‘0 ); posiční úhel b y l 32° nebo 212°. P ro to ž e dráha je v e lm i skloněna k ekliptice, jest m ožno, že ono těleso b yla kom eta nikdy neobjeven á a neidentifikovaná. O b je v n o vé hvězd ok u p y — n eviditelné ovšem visuelně v našich da­ lekohledech — jak ož i o b je v y dalších m lhovin a objektů v krajině sou­ h vězd í Oriona, jsou zajisté krásným v ýsled k em system atické prác.e auto­ r o v y a znam enají ro v n ě ž i úspěch v m ezinárodní astronom ické práci pro a ito r a i O ndřejovskou ob servatoř. N em ůžem e než p. R N C . F. Sch u llerovi blahopřáti, a doufáme, že jeho práce p oved e k dalším výsledkům . Dr. V. N. F o to gra fie m eteoru. Na desce, expon ovan é dne 13. března t. r. 21/spalc. E r n o s t a r e m (F/1'9; / = 125-01 m m ) malého astrografu v O n d řejově, zach ytila se stopa m eteoru asi — 2 vel. (z a předpokladu trván í */« sec a b ílé b a r v y ), k terý v době m ezi 20h 48m a 22h 25m S E Č přelétl jižn ě od B O rion is souhvězdím Za iice. Začátek stop y (1925-0): a — 5h 13m, d = — 13-6°; konec a = 5h l l m, d = — 15-3°: délka s top y 2°: zd á n livý ra­ diant uprostřed spojnice stálic z a i O rion is. T ra jek to rie , m im o zesílení ke konci, bez detailů; visuelně z je v nebyl zjištěn. F r. S ch iiller.

H. J. G r a m a t z k i : Hilisbuch d er astronom ischen Photographie. 102 str., 29 obr., v á z . K č 48-— , Ferd. D iim m lers. V erla g, B erlin u. Bonn. A č k o liv to to g ra iie je velm i důležitým prostředkem astronom ického ba­ dání, postrádám e dosud m oderního pojednání, které b y zejm éna praktické zkušenosti a znalosti čin ily ostatním badatelům přístupné. Malá knížka ing. G ram atzkiho bude jistě mnohému vítaná, ale je určena jedině pro širší kruhy am atérské, nebof odborník nenalezne v ní mnoho novéh o. Poučně a dosti obšírně je pojednáváno o foto gra fick ém m ateriálu a o foto gra fii M ěsíce a Slunce. B y lo b y ale záhodno, ab y v příštím v yd á n í b y la aspoň ta nejjednodušší redukční m etoda p rom ěřován í astronom ických snímků, nebof i h vězd ař-am atér má v prvn í řadě hledéti získ ávat předně snímky skutečné v ě d e c k é cen y a po případě doplňovati m ezery p orovnání astro­ nomů odborníků. W i l l i a m T y l e r O l c o t t : »T h e F ield Book of the sk ies«. Str. 534, 8 příloh a řada celostr. diagram ů a obrazů. Kč 120-— , v á z. G. P. Putnams's Sons, N e w Y o rk and London, 1929. Krásně v y p ra v e n á příručka kap.esního form átu, psaná v zle tn ý m a pro­ cítěným am erickým způsobem. Obsahuje ty to kapitoly, které ji nejlépe charakterisují: P ro č studovati astronom ii. — P r o začátečníka. — Souhvězdí. — Jak naleznem e V e lk ý V ů z a Polárku. — Souh vězd í jara, léta, podzimu a zim y. — Sluneční soustava. — M léčná dráha. — M a lý dalekohled. — C hronologie. — Jména h vězd a jejich v ýzn am . — K ažd é souh vězdí je zo­ b razeno na malé m apce s nejdůležitějším i a nejzajím avějším i tělesy, jedna stránka textu v ěn ován a m yth ologii příslušného souhvězdí, druhá stránka popisu těles pro p o zo ro v á n í n eozb rojen ým okem a kukátkem, tře tí strana tělesům teleskopickým . V elm i poučná a praktická příručka, nezbytná ze ­ jména pro p ozo ro v a te le . Dr. H. Slouka. Miiller-Pouilleťs Lehrbuch der Ph ysik. S v . I. M echanik und Akkustik. 3 díly. Stran X V I + 848, V I I I + 409, X I I + 484, obr. 673, 398, 393. Cena vá z. 114 R M . N ed ávn o b ylo v této rubrice upozorněno na v ý b o rn ý p á tý díl této znám é příručky, k te rý v y š e l v e dvou částech, » P h y s i k d e r E r d e « a » P h y s i k d e s K o s m o s * . Je sam ozřejm é, že dnešní astronom musí dobře ovlád ati základy fy s ik y , a to zejm én a části, které úzce souvisí s astronom ií. Je to před evším m echanika a tu v prvním svazku uvedeného díla naleznem e skutečně vše, čeho potřebujem e z této části fy s ik y věděti. Je tu zachována rozum ná specialisace: c e lý obsáhlý m ateriál je rozdělen a zpracován řadou odborníků, z nichž nutno jm en ovati E. W aetzm anna, Berndta, M adelunga, D iesselhorsta, Schulera. Prandtla, M e y e ra a m. j. Se zájm em čtem e filosofick ý ú vod do fy s ik y od M ieho. pojednáni o soustavě fysikálních rovn ic m ěrných soustav, b e d liv ě prostudujem e v y s o c e poutavý článek o N ew ton ových axiom ech, základech, na kterých tk ví celá mecha­ nika i teoretická astronom ie, a v následujících kapitolách, v ý b o rn ě ilustro­ vaných, naleznem e mnoho astronom ických aplikací a výsled k ů , zajím avých pro astronom y. Elasticita a m echanika tekutin a plynů má význačnou úlohu v m oderních problém ech astronom ických, o v ý v o ji a živ o tě hvězd a je proto nutno, ab y astronom , k te rý se o ty to o b o ry zajím á, dobře byl seznám en s jejich fysikálním i zák lad y. T o umožňuje druhý díl prvního svazku, k terý je věn ován elasticitě a m echanice tekutin a plynů. T ře tí svazek , p ojed n ávající o akustice, má m imo jiné za jím a v é kap itoly zv lá š ť důkladnou teorii hudebních přístrojů, která jistě u odborníků nalezne pa­ třičného porozum ění. C e lý svazek je velm i p ečlivě red igován a tv o ří spo­ lehlivou příručku pro každého odborníka i m ilovníka v ě d přírodních. Jest si přáti, ab y i ostatní d íly stále se u d ržely na stejné výš i. D r. H ubert Slouka.

P ro f. F r a n t S o j á k : Ruční broušení parabolických zrcadel. (Z vlá štn í otisk z X X II. v ý r o č n í z p r á v y zem . reál. gym nasia v H olešově. Nákladem vlastním . Str. 14.) V této m alé knížce seznam uje autor ty , kdo by se chtěli pokusiti o am a­ térské vybroušení zrcadla pro m alý reflektor, se základním i znalostm i této práce. Bohužel při svém m além rozsahu a stručnosti jsou je d n o tlivé kapi­ to lk y zk rácen y na minimum a poslou ží skutečně jen pro prvn í inform aci; kdo b y chtěl vyb rou siti opravdu dobré zrcadlo, musí nutně sáhnouti k ně­ kterém u podrobnějším u spisu, jichž je také několik na konci b ro žu rk y u ve­ deno. K obsahu k n ížk y několik pozn ám ek: je sice pravda, že lze i_ z o b y ­ čejného skla vyb rou siti zrcadlo, ale k a žd ý am atér se b rz y p řesvědčí, že na dobré zrcad lo je třeba skla optického, ab y práce v e d la k uspokojivém u c íli; naprosto n esprávn ý názor však jest, že na rovinné zrcátk o pro^ N e w ­ tonův reflek tor stačí kouselc »broušenéh o« skla, koupeného u sklen áře: ta­ k o v é zrcátko zcela znehodnotí i nejlepší zrcadlo. K onečně vyb rou siti si je sám není tak nesnadnou věcí. K apitola o parabolisaci je snad až příliš stručná: m yslím , že se dosud nikomu nepodařilo p arabolisovati zrcad lo pouhým i »m alým i tahy, které opatrně prodlužujem e«. T a k é ob rázek paraboloidického stínu, k te rý vznik n e při Foucaultově zkoušce, je chybně na­ kreslen a neodp ovíd á žádné m ožn é rotační ploše: čtenář a ť tu p orovn á krás­ nou fo to g ra fii v článku Dra Šternberka v V II. roč. R. H. M on táž i m alého re­ flektoru, hlavně pak upevnění zrcadel, jest v o liti v ž d y důkladnější, než jak jest popsáno. Škoda, že se autor nezm ínil o výsled cích , jich ž při svých pracích dosáhl! A. B .

Z hvězdáren a laboratoří. N o v é sm ěry v teoretické astrofysice. V e schůzi společnosti »R o y a l A stronomical S o c ie ty « v Lon d ýn ě 9. ledna t. r. vzn ik la za jím a v á v ý m ě n a názorů m ezi badateli M ilném, Eddingtonem a Jeansem, týk a jící se základních ná­ zorů o podstatě stálic. M ilné p ovažu je za hlavní účel s v é teorie nitra hvězd, aby b y l v yb u d o vá n názor, jen ž b y se k p o zo ro v á n í co n ejvíce přim ykal a jenž b y b y l prost různých »a d -h oc« hypotés, zaved en ý ch zejm én a Ed­ dingtonem. R o v n ě ž vystou pil proti teorii Jeansově, je ž to p ou žívá p ra vd ěn epodobných extrap olací fysikálních zákonů. V ztah m ezi hmotou a svítivostí, n a lezen ý Eddingtonem , n epovažuje za důsledek základních rovn ic pro­ blém u: k tomu b y b ylo zapotřebí přičleniti novou rovnici, v y ja d řu jíc í ne­ známou zá v is lo s t vzniku energie na stavu h m oty v e h vězd ném nitru. P ro to v y c h á z í M ilné z p ozo ro van ých veličin , které zn ázorňu jí podm ínky na po­ vrchu h v ě z d y co nejlépe a je ž se snaží proniknouti k středu h v ě zd y , aniž b y však činil předpoklady, nezaručené p ozorován ím . N aproti tomu Eddington v y s v ě tlo v a l rozdíl m ezi s v ým i a Jean sovým i pracem i jen růzností přijatých předpokladů, k d ežto s M ilném nesouhlasil v m atem atickém p ojí­ mání a p ropracování problém u. N e v ě ří, že M ilného teorie je schopna odstraniti obtíže, spojené zejm éna se vztah em h m ota-svítivost. M ilné po­ v a žu je střed h v ě zd y za velm i hustý a velm i h o rk ý ; podle něho soustře­ ďuje se v e středu stálice v ě tš í část hm oty celé h v ě zd y . T o to husté jád ro jest pak obklopeno řídk ým plyn ným obalem . P r o hustotu středu plyne z teoretick ých úvah hodnota 700.000, k d ežto Eddington nalezl jen 70. Jeans souhlasil tém ěř v e všem s Eddingtonem a nenalézá v M ilného teorii nic nového. Integrace od středu h v ě z d y k povrchu v e d e k určitým řešením, jejich ž počet se stává na povrchu h v ě z d y nekonečný. Integru je-li proto M ílné od povrchu h v ě zd y sm ěrem k jejím u středu, jest zcela lhostejné, od kterého řešení na povrchu h v ě z d y v y c h á z í; v ž d y musí přijíti k jediné určité hodnotě v e středu h v ě zd y . Jeho postup jest však mnohem namáha­ v ě jš í, než způsob první. Jelikož M ilného teorie nepřináší nic nového, po­ v a žu je ji Jeans za bezvýzn am nou . Lindem ann hájil proti Jeansovým ná­ mitkám teorii M ilného a poukázal zejm én a k tomu, že jest jedinou teorií,

která v e d e k v e lk ý m teplotám v e h vězd ném nitru a tím i k v y s v ě tle n í pře­ m ěny hm oty v záření. K e konci z a jím a v é d ebaty prohlásil M ilné na obranu s v é teorie, že p ovažu je za n ejsp rá vn ější cestu, v y c h á ze ti p íi těchto úva­ hách v ž d y jen z dat, dosažen ých p ozo ro vá n ím a proto integraci od po­ vrchu ke středu h v ě zd y má za jedině sp oleh livý způsob prozkoum ání iherm odynam ických podm ínek v nitru stálic. D r. H ubert Slouka.

Z právy Lidové hvězdárny Stefánikovy. N á v štěv a na hvězd árn ě v květnu, červnu a č erven ci 1931. V kvétiiu n a vš tív ilo hvězdárnu 2550 osob. Z toho b y lo 300 členů, 37 hrom adných v ý p r a v sp olk ových a školních s 1086 účastníky a 1164 jednotlivců. Škol­ ních n á vš tě v b y lo 6 z P ra h y (3 m ěší. šk oly a 3 střední) a 9 z v e n k o v a (6 obecných a m ěšťanských škol, 3 střední). V červnu b ylo 2227 n á vštěv, z nichž 228 členů, 50 hrom adných v ý ­ p ra v sp olk ových a školních s 1500 účastníky a 499 jednotlivců. Školní v ý p r a v y b y ly 32. O becné a m ěší. šk oly z v e n k o v a (21 v ý p r a v a ), střední a v y s o k é š k oly z v e n k o v a b y ly 4, středn í šk oly z P ra h y b y ly na h v ě z­ dárně v červnu 3 a m ěší. a obecné š k o ly 4. V če rv e n c i b y la hvězd árn a od 1. do 15. č e rv e n c e pro d ovolen é uza­ vřena. V době p olo vin y m ěsíce pak b y lo na hvězd árn ě 458 návštěvníků. Z toho b yli 142 člen ové, 3 sp o lk o v é n á v š tě v y s 56 účastníky a 260 jed ­ notlivců. P oča sí b y lo v květnu velm i p řízn ivé. B y lo 19 veče rů jasných, 8 ob lač­ ných a 4 zam račené. V červnu b y lo již počasí méně přízn ivé. B y lo pouze 14 večerů jasných, 6 oblačných a 10 zam račených. V č e rv e n c i b ylo pouze 12 ve če rů jasných, 7 oblačných a 12 zam račených. P o zo ro v á n í na hvězdárně v m ěsících-květnu až červenci 1931. V květnu b ylo pro n á v š tě v y h vězd á rn y 21 p ozorován í. N e jv íc e b yla p ozorován a pla­ neta Jupiter (20krát), d v o jh v ě z d y (17krát), planeta M ars (14krát), M ěsíc (9 k rát), hvězd ok u p y (5krát), sluneční s k vrn y a spektrum sluneční (3krát). Z odborných p o zo ro v á n í b ylo 28 p o zo ro v á n í slunečních skvrn, 8 p ozo ro­ ván í m eteorů, 8 p ozo ro vá n í h v ě zd prom ěnných a 4 fo to g ra fo v á n í oblohy. O dborná p ozo ro vá n í konají člen ové sekci při C. A. S. V červnu b ylo pro n á v š tě v y konáno 17 p ozorován í. P o všech n y v e č e r y b y ly p o zo ro v á n y d v o j­ h v ě zd y , Jupiter b yl p ozorován lOkrát, M ěsíc 9krát, planety M ars a Saturn 6krát, hvězd ok u p y 7krát a sluneční s k vrn y 2krát. Z odborných p ozo ro­ v á n í b y lo 26 p ozo ro vá n í slunečních skvrn, 7 p ozo ro ván í prom ěnných hvězd, 3 p ozo ro vá n í m eteorů a 2 fo to g ra fo v á n í oblohy. V červen ci b ylo pro ná­ v š tě v y 10 p o zo ro v á n í oblohy. N e jv íc e b yla p ozo ro ván a planeta Satirrn (8krát) a M ěsíc (8 k rát), dále d v o jh v ě z d y 5krát a hvězd ok u p y 2krát. Z od ­ borných p ozorován í b ylo 19 pozor, slunečních skvrn, 5 pozor, meteoru a 4 p ozo ro ván í prom ěnných hvězd. K p ozo ro vá n í M ěsíce a planet Jupitera a Saturna b ylo pro n á v š tě v y p ou žíváno velikéh o dalekohledu h vězdárny. O b ra zy M ěsíce v poli tohoto dalekohledu jsou velm i pěkné a návštěvníci b yli krásným i ob ra zy M ěsíce nebo Saturna překvapeni a velm i spokojeni. P o zo ro v á n í na hvězd árn ě v zá ří 1931. H vězd árn a bude v září přístupna pro n á v š tě v y obecenstva o 20. hodině denně m imo pondělí, v neděli také od 10 do 12 a od 14 ť o 18 hodin, kdy je m ožn o si prohlédnouti zařízen í h vězd árn y. H lavním dalekohledem bude p ozo ro ván a v p rv é p olo vici m ěsíce planete Saturn, která letos má p řízn ivou posici prstenců a v poli daleko­ hledu je m ožno vid ěti 2 až 3 m ěsíčk y Saturnovy. V e druhé polovici mě­ síce bude p ozorován hlavním dalekohledem M ěsíc. H ledačem komet budou p o zo ro v á n y v p rv é polovin ě m ěsíce hvězd ok u p y a m lhoviny, v e druhé po­ lovici m ěsíce d v o jh v ě z d y a planeta Saturn. S p o lk o vé n á v š tě v y jsou v í­

tány o 21. hodině (musí b ý ti však hlášeny napřed), školní n á v š tě v y o 19. hodině a musí b ý ti ro v n ě ž napřed hlášeny. Pod zim ní členské schůze budou zah ájen y 5. října t. r. v posluchárně prof. D r. J. S v o b o d y na K a r lo v ě nám. č. 19, II. patro (posluchárny české techniky v dom ě »u M u llerů «) o 19. hodině. P ro gra m bude ještě oznám en v říjn ovém čísle »R íš e h v ě zd «. P řip ra v u je se přednáška člena p. K. Hujera o am erických hvězdárnách. Schůze budou zase v ž d y každého p rvého pon­ dělí v m ěsíci a je v zájm u pražských členů, aby se členských schůzí hojně zúčastňovali. O p isy účtů k 1. zá ří b y ly rozeslán y v š em členům, k teří nemají dosud zap laceny členské p řís p ě v k y a předplatné. S ta v pok lad ny Společnosti, ná­ sledkem velik ých vyd á n í při za řizo vá n í L id o v é h vězd árn y, ie velm i neutě­ še n ý a proto v ý b o r žád á všech n y členy, ab y ihned zaplatili všech n y ne­ doplatky. P ra žs k ý m členům ! V m ěsíci zá ří bude hvězdárna přístupna po celé neděle n ávštěvám obecenstva. P řih laste se všichni, k teří b y s te chtěli po­ moci buď při výk lad ech , u pokladny nebo p ři dozoru v kopulích. N á v š tě v y jsou v ž d y od 10— 12 a od 14— 18 h. Osobní přihlášky p řijím á administrace hvězd árn y. XjOOCOOOOOOOOOI TOOOOOOOOOOOoOOO

Z p rávy ze Společnosti, j xxxxwonooooooooootx o a o oQ O xx xv joa ooo oQ oaoaoaotJu qaaoaoq ooocxjoooooooG O C

II. v ý b o r o v á schůze b y la 3. č e rv n a 1931 za přítom nosti 8 členů v ý ­ boru. B y lo přijato 9 n o v ýc h členů a projedn ány d ošlé dopisy. N a návrh »M a s a ry k o v a lid ový ch ovn éh o ú stavu « bude uspořádán cyklus přednášek o astronom ii, spojený s exkursem i na L id o v o u hvězdárnu Štefánikovu. Přednáškam i p ověřen i pp. Dr. H. Slouka a K. Hujer. A d m in istrátorovi p o­ volen a zákonná dovolen á od 1. do 14. červen ce. III. v ý b o r o v á schůze b yla 29. červen ce v m ístnostech L. H. Š. za účasti 6 členů v ýb o ru . Schůze b yla svolán a v n ep řízn ivé roční době, kdy většin a členů dlí na d ovolen é proto, ab y jednatel mohl od e v zd a ti v ý Dorn přístroje, knihy a ob ra zy , d ov e ze n é z L id o v é h v ě zd á rn y v Pardu bi­ cích. L ask a vostí bratra zesnulého m ajitele L id o v é h v ě zd á rn y v Pardubi­ cích, p. minister. rad y R. Krause, dostalo se naší Společnosti mnoho cen­ ných přístrojů, m ezi nimi i š estip a lco vý dalekohled s pom ocným i přístroji, řada dobrých obrazů a knih, astronom ické hodiny a j. Mnoho přístrojů, obrazů a knih má cenu historickou a proto bude na L id o v é h vězdárně Š tefán ik ově upravena jedna mísnost jako museum, k d e budou um ístěny některé uvedené předm ěty jako památka na p očátk y české astronom ie a prvou českou L id ovou hvězdárnu v Pardubicích. Š e s tip a lc o v ý dalekohled bude nam ontován v západní kopuli L . H. Š., kde bude m ožno také s úspě­ chem v y u žiti bohaté zá so b y pom ocných strojů, hlavně k p o zo ro v á n í Slunce. D a ry členů. N a zařízen í h v ě zd á rn y v ě n o v a li: Dr. R u d olf Bóhm, ad­ vo k á t v P r a z e I., za zapůjčení díla Am bronnova K č 50-— , paní B ožen a P o ­ korná, v d o v a po gen. řediteli Buštěhradské železn ice v P ra z e K č 60-— , pan K arel G oňa v P ra z e K č 40-— , pan M ilo s la v L e d e re r, učitel v Kolínci u K la to v, za zapůjčení diapositivů K č 50-— , pan Jaroslav Peřin a, studující v P r a z e K č 100-— , pan Heřm an Jiránek, zubní technik v Železném Brodě, při n á vš tě v ě h v ě zd á rn y v P ra z e K č 52-— . Všem dárcům v z d á v á v ý b o r upřímné d ík y : nyní, k d y Společnost je v tíž iv é finanční situaci, jsou d ary dvak ráte v ítá n y ! N akládejte opatrně s dalekohledy na L . H. Š. V poslední době b y ly opětně pošk ozen y přístroje na hvězd árn ě neopatrným zacházením : p roto nesmí nikdo s v e lik ý m i dalek ohled y m anipulovati b ez svolen í v ý b o ru a s m enšími d alekohledy b e z v ě d o m í adm inistrátora h vězd árn y. M ajitel a v y d a v a te l Č eská společnost astronom ická v P ra z e IV . P etřín O d p ověd n ý redaktor Dr. O tto S ey d l. astronom státní h vězd árn y, Praha I, Klementinum. — Tiskem knihtiskárny Jednoty čsl. matematiků a fysiků. P ra h a -Z ižk ov. Husova 68.