ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ. Obsah:

ČÁST II. – ODŮVODNĚNÍ Obsah: A

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací ........................................... 47

A.1 A.2 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 B

Širší vztahy ................................................................................................................ 47 Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací............................................. 47 Politika územního rozvoje České republiky .............................................................. 48 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje – návrh zadání ..................... 49 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany................................... 49 Strategický plán DSO Ladův kraj ............................................................................... 51 Plán rozvoje obce Mnichovice v letech 2007 - 2013................................................. 51

Údaje o splnění zadání ........................................................................................... 52

B.1 B.2 B.3 B.4 B.4.1 B.4.2 B.5 B.5.1 B.5.2 B.6 B.7

B.8 B.8.1 B.9

B.10 B.11 B.12

B.13

požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů .................................. 52 požadavky na rozvoj území obce .............................................................................. 52 požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) .................................................................................... 53 požadavky na řešení veřejné infrastruktury ............................................................. 55 Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 55 Technická infrastruktura........................................................................................... 56 Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ......................................................... 57 Hodnoty krajiny......................................................................................................... 57 Hodnoty města.......................................................................................................... 58 Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace... 58 Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy)............................................................................. 59 Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území ............ 59 Problémy v území...................................................................................................... 59 Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose............................................................................................................................. 60 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií........................................................................................ 61 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem ..................... 61 Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast................................ 62 Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant ....................................................................................................................... 62

Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

44

B.14

C

Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení ............................................... 62

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území... 63

C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.5.1 C.5.2 C.5.3 C.5.4 C.5.5 C.5.6 C.5.7 C.5.8 C.5.9 C.5.10 C.6 C.6.1 C.6.2 C.6.3 C.6.4 C.6.5 C.6.6 C.7 C.7.1 C.7.2 C.7.3

Stavební vývoj obce .................................................................................................. 63 Hranice sídla / zastavitelné, nezastavitelné území ................................................... 67 Urbánní struktura a veřejná prostranství ................................................................. 68 Nemovité kulturní památky ...................................................................................... 71 Doprava..................................................................................................................... 72 Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti ................................................ 72 Komunikační síť......................................................................................................... 73 Železnice ................................................................................................................... 75 MHD – autobusová doprava ..................................................................................... 76 Doprava v klidu a dopravní vybavenost.................................................................... 76 Pěší doprava.............................................................................................................. 77 Značené turistické trasy, cesty v krajině ................................................................... 77 Cyklistická doprava ................................................................................................... 77 Značené cyklotrasy.................................................................................................... 77 Hluk z automobilové dopravy ................................................................................... 77 Veřejná infrastruktura .............................................................................................. 78 Vodní toky a plochy................................................................................................... 78 Zásobení vodou......................................................................................................... 82 Kanalizace ................................................................................................................. 84 Zásobování elektrickou energií ................................................................................. 85 Spoje ......................................................................................................................... 86 Zásobení plynem....................................................................................................... 87 Příroda a krajina, životní prostředí ........................................................................... 87 Přírodní podmínky .................................................................................................... 87 Ochrana přírody ........................................................................................................ 91 Územní systém ekologické stability .......................................................................... 93

D Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území......................................................... 97 E

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ........................................................... 97

E.1.1 Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond........................................................................................................ 100 E.1.2 Vyhodnocení PUPFL ................................................................................................ 104 F F.1 F.2 F.3 F.4 F.5 F.6 F.7 F.8 F.9

Ochrana obyvatelstva............................................................................................105 Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní........... 105 Zóny havarijního plánování..................................................................................... 105 Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události ............................................. 105 Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování................................................................ 105 Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci.................................. 105 Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce....................................................................................... 105 Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události ........................................ 105 Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území ............................. 105 Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií......................... 106


45

F.10 F.11

Systém varování a vyrozumění ............................................................................... 106 Zdroj vody pro požární účely .................................................................................. 106

G Seznam literatury a podkladů ................................................................................107

PŘÍLOHY Příloha 1 – Výpočty kapacity území ..................................................................................... 108 Příloha 2 – Návrh zadání regulačních plánů Mnichovic ....................................................... 121 Příloha 3 – Obrazová příloha – hodnoty a závady ............................................................... 129 samostatné přílohy: Příloha 4 – Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na životní prostředí (kapitola A) Příloha 5 – Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP na udržitelný rozvoj území (kapitoly C-F)

SEZNAM GRAFICKÉ ČÁSTI 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Hlavní výkres Výkres základního členění území Příroda a krajina Doprava Energetika a spoje Vodní hospodářství Výkres veřejně prospěšných staveb Koordinační výkres Širší vztahy Výkres záborů půdního fondu


46

A

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací

A.1

Širší vztahy

Obec Mnichovice se nachází ve Středočeském kraji, přibližně 25 km vzdušnou čarou jihovýchodně od centra Prahy. Je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Říčany. Mnichovice spolu s městem Kostelec nad Černými Lesy představují jedno z nejvýznamnějších center osídlení tohoto správního obvodu. Skutečným spádovým městem je však Praha, s největší nabídkou pracovních příležitostí a kompletní městskou vybaveností. Obousměrné intenzivní vazby mezi Mnichovicemi a Prahou vyplývají jednak z relativně dobré vzájemné dopravní dostupnosti obou sídel a zároveň z polohy Mnichovic v atraktivním přírodním prostředí. Mnichovice jsou součástí Mikroregionu Ladův kraj, který jako svazek obcí vznikl na základě smlouvy starostů 24 obcí 23. 11. 2000. Cílem mikroregionu je společný rozvoj cestovního ruchu, kultury a propagace.

Obr. 1: Přehledné schéma katastrálních území s vyznačením řešeného území

A.2

Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací

Koncept územního plánu obce Mnichovice sleduje vazbu na následující nadřazené územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci, konkrétně pak naplňuje záměry, cíle a požadavky těchto dokumentů vztahující se k řešenému území:

• Politika územního rozvoje České republiky (Brno, Ústav územního rozvoje, 2008) • Zásady územního rozvoje Středočeského kraje (listopad 2011) Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

47

• Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany (Praha, DHV CR, spol. s r. o., listopad 2008) Dále koncept územního plánu sleduje záměry, cíle a požadavky následujících strategických dokumentů:

• Strategický plán DSO Ladův kraj (27. 1. 2004) • Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 - 2013 (23. 3. 2007)

A.2.1 Politika územního rozvoje České republiky Politika územního rozvoje ČR z roku 2008 (PÚR 2008) určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a tím poskytuje rámec pro konsensuální obecně prospěšný rozvoj hodnot území ČR. Dále stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. Řešeného území se na úrovni územního plánu v obecnější rovině dotýkají především některé z republikových priorit územního plánování pro zajištění trvalé udržitelnosti území, uvedené v kapitole 2 PÚR 2008: •

•

•

•

• • •

• •

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklistická, lyžařská, hipo). Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. S ohledem na to vymezovat plochy a koridory nezbytné pro efektivní městskou hromadnou dopravu umožňující účelné propojení ploch bydlení, ploch rekreace, občanského vybavení, veřejných prostranství, výroby a dalších ploch, s požadavky na kvalitní životní prostředí. Vytvářet tak podmínky pro rozvoj účinného a dostupného systému, který bude poskytovat obyvatelům rovné možnosti mobility a dosažitelnosti v území. S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.


48

Řešené území (území ORP Říčany bez obcí ve východní části) je dle PÚR 2008 vymezeno jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB1 - Rozvojová oblast Praha, přičemž Mnichovice leží na samé vnější hranici této rozvojové oblasti. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou v PÚR vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojová oblast OB1 představuje území s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR, kde se soustředí kulturní a ekonomické aktivity, které mají z velké části mezinárodní významový přesah. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory. Zázemí rozvojové oblasti se tak namísto vlastního území hlavního města postupně stává areálem s přírůstky počtu bydlících obyvatel. Politikou územního rozvoje z roku 2008 je dále vymezena železniční trať č. 221 Praha – Benešov, která prochází Mnichovicemi, jako součást Koridoru konvenční železniční dopravy C-E551. Účelem vymezení koridorů dopravy v PÚR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy.

A.2.2 Zásady územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje – návrh zadání Zásady územního rozvoje jsou novým typem územně plánovací dokumentace, která vychází z nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Tato dokumentace po zpracování a schválení nahradí dosud existující územní plány velkých územních celků. Podle ZÚR neprobíhá přes řešené území žádný návrh dopravní nebo technické infrastruktury. Dle ZÚR jsou Mnichovice vymezeny jako tzv. lokální centrum. V rámci navrhované polycentrické struktury jsou nadřazeným centrem Říčany. Mnichovice se nacházejí v rozvojové oblasti republikové úrovně OB1 Praha. Dle „STANOVENÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ“ v části 1. jsou pro Mnichovice důležité zejména tyto obecné body, které návrh územního plánu přejímá: (07) Vytvářet podmínky pro stabilizaci a vyvážený rozvoj hospodářských činností na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách. Přitom se soustředit zejména na: a) posílení kvality života obyvatel a obytného prostředí, tedy navrhovat přiměřený rozvoj sídel, příznivá urbanistická a architektonická řešení sídel, dostatečné zastoupení a vysoce kvalitní řešení veřejných prostranství a velkých ploch veřejné zeleně vč. zelených prstenců kolem obytných souborů, vybavení sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou a zabezpečení dostatečné prostupnosti krajiny; b) vyvážené a efektivní využívání zastavěného území a zachování funkční a urbanistické celistvosti sídel, tedy zajišťovat plnohodnotné využití ploch a objektů v zastavěném území a preferovat rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů v sídlech před výstavbou ve volné krajině, vyšší procento volné zeleně v zastavěném území

Podle popisu krajiny spadá část řešeného území do tzv. krajiny sídelní (Božkov, Mnichovice) a část do krajiny zvýšených hodnot kulturních a přírodních (Myšlín).

A.2.3 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany V rámci Územně analytických podkladů pro správní obvod Obce s rozšířenou působností Říčany bylo na základě analýz údajů o území, zjištění z průzkumů území a dalších informací provedeno vymezení problémů k řešení. V souladu s ustanovením § 4 odst. 3


49

vyhlášky č. 500/2006 Sb., byly sledovány zejména urbanistické závady, dopravní závady, střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami, limity využití území a vzájemné střety záměrů. Identifikovány byly též obecné problémy související s rozvojem území ORP a jednotlivých obcí. Problémy jsou v ÚAP rozděleny do dvou skupin: • problémy definované na základě rozboru udržitelného rozvoje území • střety záměrů s hodnotami, limity a vzájemné střety záměrů

Přehled problémů, které se týkají řešeného území Mnichovic a vyplývají z rozboru udržitelného rozvoje území dle ÚAP je uveden v následující tabulce: Popis problému

Způsob řešení v územním plánu

PROBLÉMY V OBLASTI ROZVOJE ÚZEMÍ Nedostatečná nabídka služeb v cestovním ruchu

Vymezit plochy pro umístění zařízení cestovního ruchu a případně (současně) stanovit regulativy využití stávajících objektů nebo ploch, kde bude možné zařízení služeb umístit.

URBANISTICKÉ ZÁVADY A PROBLÉMY Nedostatečné, nevyjasněné nebo nevhodné využití zemědělských areálů

Vymezit nové využití areálů zejména s ohledem na jejich lokalizaci v rámci obce. Nově vymezit ochranná pásma v návaznosti na využití menší rozlohy areálu.

Živelná suburbanizace

Věnovat větší pozornost proporčnímu rozvoji obcí, a to i ve vzájemné návaznosti území obcí.

DOPRAVNÍ ZÁVADY, PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY Dopravní závady na komunikacích

Navrhnout řešení dopravních závad a jejich zapracování do ÚP, např. veřejně prospěšné stavby.

Hluková zátěž z dopravy

Vymezit v ÚPD území pro realizaci protihlukových opatření.

Neodpovídající plochy určené pro přestup v rámci Vymezit plochy pro terminály, resp. přestupní body. linek IDS, mj. s ohledem na bezpečnost cestujících

Tab. 1: Přehled problémů vyplývajících z rozboru trvalé udržitelnosti a určených k řešení v územním plánu Zdroj: Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany (2008), Textová část, tabulka č. 69

Územní plán definuje způsob využití území, který umožňuje rozvoj ekonomických aktivit a určuje vhodné regulativy. Problém nedostatečné infrastruktury pro cestovní ruch navrhujeme řešit rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k bydlení. Podpora cestovnímu ruchu je vyjádřena i způsobem ochrany přírodní složky krajiny a zlepšování její prostupnosti, aby město a okolí bylo atraktivní pro návštěvníky. Územní plán vymezuje plochy pro zemědělské usedlosti v krajině a nastavuje vhodné regulativy pro rozvoj zemědělství včetně spojení s rekreační úlohou venkova. Suburbanizace je důsledně regulována a je dána zvýšená pozornost rozvoji města, včetně jeho etapizace. Vzhledem k tomu, že předchozí územní plán vymezil dostatečné plochy pro rozvoj, není plocha určená k zastavění dále rozšiřována.


50

Navrhujeme řešení dopravních závad, zejména zlepšení prostupnosti a obsluhy území, lepší orientace, zlepšení kvality veřejného prostoru. V dokumentaci je vymezeno území se zvýšenou hlukovou zátěží od dálnice. Navrhujeme novou příjezdovou komunikaci k nádraží a zavedení autobusové linky s přímým přestupem na železnici.

A.2.4 Strategický plán DSO Ladův kraj Strategický plán rozvoje DSO Ladův kraj vymezuje hlavní směry dlouhodobého rozvoje mikroregionu. Dokument byl projednán a schválen Shromážděním starostů dne 27. ledna 2004. Strategický plán DSO Ladův kraj stanovuje strategické cíle, které představují základní vývojové tendence dlouhodobého rozvoje mikroregionu směřující k naplnění vize. Dále pak vymezuje 4 problémové okruhy (oblasti vnitřně souvisejících problémů), jejichž řešení je významné pro dlouhodobý rozvoj mikroregionu a vyžaduje soustředěnou pozornost. Každý problémový okruh obsahuje vlastní strategické cíle, tj. hlavní dlouhodobé cíle v daném problémovém okruhu, jejichž plněním se bude mikroregion postupně přibližovat naplňování vize. Vybrané strategické cíle jednotlivých problémových okruhů týkající se řešeného území a implementovatelné do územního plánu obce Mnichovice jsou: A) Cestovní ruch a kultura

• • • •

Rozvíjet cestovní ruch a rekreaci využívající a zároveň respektující přírodní ráz a kulturní dědictví regionu Uchovávat historický odkaz a prostřednictvím propagace historických památek a zajímavostí rozvíjet cestovní ruch Vytvořit síť kvalitních ubytovacích a stravovacích zařízení Vytvořit obyvatelům a návštěvníkům podmínky pro aktivní společenské, kulturní a sportovní vyžití

B) Technická, dopravní a správní infrastruktura

• • • •

Zlepšit kvalitu, úroveň života a kvalitu životního prostředí, zvýšit spokojenost obyvatel Podpořit trvalé bydlení v mikroregionu Spoluvytvářet lepší podmínky pro drobné podnikání zejména v oblasti obchodu, služeb a zemědělské výroby Vybudovat kvalitní technickou a dopravní infrastrukturu

C) Životní prostředí

• • • • •

Chránit a zlepšovat životní prostředí Snižovat dopady zemědělské výroby na životní prostředí a spoluvytvářet krajinný ráz mikroregionu Optimalizovat strukturu a rozlohu lesních porostů a rozptýlené zeleně Zvýšení retenční schopnosti krajiny Spoluvytvářet prostředí pro zdravý život

D) Občanská vybavenost

• • •

Zlepšovat životní podmínky, kvalitu a úrovně života a spokojenosti obyvatel Vytvoření podmínek pro vzdělávání a informovanost obyvatel mikroregionu Zajistit dostupnost všech služeb pro obyvatele i návštěvníky

A.2.5 Plán rozvoje obce Mnichovice v letech 2007 - 2013 Plán rozvoje města Mnichovice je vrcholovým strategickým dokumentem města, který vymezuje hlavní směry dlouhodobého rozvoje města Mnichovice a stanovuje rozvojové priority pro období 2007 – 2013. Tento dokument přímo navazuje na strategický plán DSO Ladův kraj a vyplývají z něj stejné cíle a požadavky. Viz předchozí kapitola.


51

B

Údaje o splnění zadání

Výchozím podkladem pro zpracování územního plánu je Zadání územního plánu Mnichovic, schválené zastupitelstvem města Mnichovic dne 25.8. 2010.

B.1

požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů

V urbanistické koncepci územního plánu vycházíme ze stávajícího daného stavu, který spíše drobnými zásahy upravujeme a nastavujeme tak, aby se město stavebně lépe vyvíjelo. Nepočítáme s další plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Navrhujeme město kompaktní a zelené. Rozvoj plánujeme ve stávajících mezích, kde je mnoho nevyužitých pozemků a proluk. Činíme tak v souladu s politikou nadřazených dokumentů, které zavazují město k udržitelnému rozvoji území, k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území.

B.2

požadavky na rozvoj území obce

Návrh zadání Územního plánu Mnichovic požadoval prověření řešení těchto požadavků:

•

•

• • • • •

přesné a důsledné vymezení hranice zastavitelného území. Stávající hranice zastavitelného území bude revidována a na některých místech, kde je třeba respektovat významný přírodní fenomén, bude redukována (plocha kolem ovčína na Myšlíně a další části zemědělské půdy okolo bývalého statku Myšlín, Jidáška). Je nutné přehodnotit zastavitelné území obce v rámci logických vazeb a potlačit zástavbu ploch bez logické návaznosti – fragmentace území. Zachovat přírodní fenomén Mnichovic s cílem maximální ochrany životního prostředí. Podporovat taková řešení, která zvyšují ekologickou stabilitu území, která umožňují polyfunkční využití krajiny, a která prohlubují sepětí obytných částí města a místních částí s okolní krajinou. Tato opatření by však neměla znemožňovat ekonomické využití území nebo mu nadměrně bránit. (viz 3 pilíře trvale udržitelného rozvoje) Upřednostnit stavební rozvoj na plošných rezervách uvnitř zastavěného území a plochách rozestavěných. Výstavbu na volných plochách navrhnout s podmínkami časové etapizace ve vazbě na možnosti občanské vybavenosti a technické infrastruktury. Nové zastavitelné plochy navrhovat pouze v sousedství či vazbě na plochy již zastavěné. Důsledně vymezit ochranná pásma, zejména lesní a hřbitova, kde nebude možno postavit žádnou stavbu. K řešení jsou plochy kolem železniční trati. V lokalitě „farského pole“ respektovat a prověřit rozšíření stávajícího městského parku cca na čtyřnásobek, umožnit zde vznik sportovišť, vytvoření prostoru pro shromažďování občanů – kulturní akce – poutě. Případný rozvoj aktivit na zbylé ploše bude velmi omezený a podmíněný pro stavby a areály veřejné občanské vybavenosti a případné další doplňkové funkce – plocha k prověření regulačním plánem. Zvážit a navrhnout plochy pro hospic nebo domov pro seniory

V návrhu územního plánu navrhujeme rozvoj obce ve stávajících mezích, kde je velká část pozemků nevyužitých. Nepočítáme s další plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Rozvoj „uvnitř“ města se snažíme posílit v centrech města a jeho částí. Problém nedostatečné infrastruktury pro cestovní ruch a občanské vybavenosti navrhujeme řešit nikoli centralisticky, výběrem ploch pro tuto „monofunkci“, ale necentrálně, rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k dalším aktivitám. Pro obchod a služby podporujeme zejména centrální části města a jednotlivých jeho částí. Tímto způsobem, kdy vznikají drobné provozovny a prodejny, se lépe navazuje na charakter a ráz města, než vznikem měřítkově nepřiměřených objektů na „monofunkčně“ vymezených plochách a zároveň se podporuje místní podnikání a vznik pracovních míst.


52

Vymezujeme významnou lokalitu Farského pole, jako plochy pro rekreaci v bezprostřední blízkosti centra Mnichovic. Ochrana přírody je zvýrazněna rozšířením ÚSES o interakční prvky, které vyrovnávají omezenou funkčnost biokoridorů v zastavěném území. Přírodní oblasti posilují rozdělení sídla na jednotlivé části, zejména „zelené klíny“, které vbíhají do zastavěného území. Pro regulaci rozvoje je navržena etapizace, limitním faktorem je zejména nedostatečná infrastruktura. Urbanistický koncept směřuje zástavbu nejprve do centrálních oblastí a teprve po jejich vyčerpání je možný další rozvoj v okrajových částech.

B.3

požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny)

Návrh zadání Územního plánu Mnichovic požadoval prověření řešení těchto požadavků:

• •

• • • • • • •

optimalizovat využití území podle principů trvale udržitelného rozvoje a omezit proces probíhající suburbanizace. Navrhnout řešení rozvoje budoucí struktury města a veřejných prostranství. Iniciovat výstavbu tak, aby se zlepšila kvalita a obyvatelnost veřejných prostranství. Ve městě zachovat a rozšířit počet veřejných prostranství, posílit jejich vzájemné vazby a spojitost. Zlepšit podmínky orientace v prostoru města. Zabývat se vymezením centrálního veřejného prostoru na Myšlíně. Na Božkově vymezit páteřní komunikaci. Pro jednotlivé rozvojové lokality v zastavitelném území stanovit parametry veřejných prostorů včetně zeleně. Vytvořit podmínky pro vznik podnikatelských aktivit malého a středního rozsahu, což přispěje ke zvýšení zaměstnanosti v obci a snížení dojezdu občanů za prací do Prahy – a zvýšení ekonomické samostatnosti. Jednou z možností je vytvoření předpokladů pro zvýšení cestovního ruchu a zvýšení rekreačního potenciálu. Umožnit promíchání navzájem se nerušících funkcí a částečně zredukovat monofunkční plochy. Zlepšit současný poměr funkčního využití, kdy je jen cca 9% plochy zastavěného území skutečně městem. V současné době převažuje monofunkce bydlení, která je závislá na Praze (resp. Pražském regionu) Vytvořit podmínky pro rozvoj dnes nedostatečné občanské vybavenosti. Stanovit podmínky konverzí chatových oblastí na plochy pro rodinné domy (řešit dostupnost, točny, rozšíření a propojení komunikací apod.) vytvořit předpoklady pro případnou zemědělskou soběstačnost v případě energetické nebo jiné krize – omezení závislosti na ropě, resp. dopravě. Chránit bonitně cenné půdy. Podporovat volnou formu sportovních a rekreačních aktivit. Zvážit kapacitu, využití a účelnost stávající sportovní zařízení, zvážit doplnění o další zařízení vhodného typu v přímé vazbě na vývoj počtu obyvatel. Zohlednit limitní hodnotu hluku Ln = 45 dB, jež je překročena na většině území Božkova přilehlou dálnicí D1. Podle dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je překročení této limitní hodnoty omezením pro obytnou zástavbu.


53

Obr. Schéma urbanistická koncepce: 3 částí → 3 centra.

V konceptu územního plánu se těmito vytýčenými pravidly řídíme. Rozvoj navrhujeme zejména ve stávajících mezích zástavby, kde je velká část pozemků nevyužitých – nepočítáme s další plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Základními kameny urbanistické koncepce je rozčlenění města na tři lokality – tak, jak je dáno historickým vývojem: Mnichovice, Božkov, Myšlín. Mnichovice jsou dole v údolí a jsou více městské, mají velké náměstí, dva kostely, řadu institucí a nádraží. Božkov a Myšlín jsou na kopcích a blíží se k rozvolněnému bydlení v krajině. Každá lokalita má v konceptu svoje centrum, svoje těžiště, ke kterému se vztahují okraje. Lidské sídlo, které svůj přirozený střed nemá, ztrácí významy a rozpouští se v bezbřehosti. Nástroji územního plánu tyto středy posilujeme a podporujeme. V současné době je ve městě převaha bydlení s nedostatečnou občanskou vybaveností. Místo toho, abychom označovali vybrané pozemky jako „občanská vybavenost“ a nyní předurčovali, že pouze zde může být a jinam zas navrhovali jen „čisté bydlení“, ustanovujeme přirozenější model, kdy je vybavenost součástí bydlení v plochách smíšených. Jedná-li se o nové školy, zdravotnická zařízení nebo kostely, nemusí být vždy předem jasné, kdo by je stavěl a na kterých pozemcích. Tyto skutečnosti jsou proměnné a nelze je tedy dopředu naplánovat a fixovat územním plánem. Na nových významných místech tedy pouze zavádíme plovoucí značku „OV“, kde je vybavenost povinná. Nicméně na mnoha ostatních místech je vybavenost za splnění příslušných limitů povolená; u drobných obchodů a služeb to platí násobně – pro život ve městě je lepší, jsou-li součástí domů, kde se bydlí. Ve využití ploch jsou navrženy doplňkové (přípustné) možnosti k hlavnímu využití, které umožňují např. umístění provozoven nerušících služeb. Cílem územního plánu je umožnit barvitý rozvoj činností a programů jako doplňku k bydlení. Ve vhodných lokalitách jsou stanoveny podmínky pro změny chatových oblastí na trvalé bydlení, zejména výstavba technické a dopravní infrastruktury. Rozsáhlejší chatové oblasti, zejména v odlehlých částech, jako např. severní část Božkova, prostor horního toku Struhařovského potoka, lokality Jidášky a Závěrky zůstávají rekreačními plochami. K jejich převodu do ploch pro trvalé bydlení by bylo zapotřebí velkých investic do infrastruktury (zejména na Božkově) a domluvy ze strany vlastníků chat o ustoupení veřejnému prostranství a o scelování pozemků za účelem výstavby rodinných domů. Současné cesty v chatových oblastech mají často šířku jen 3 m a jsou slepé bez možnosti otočení vozidel. Jsou tedy naprosto nevhodné pro konverzi na trvalé bydlení v rodinných domech. Stejně tak


54

je v mnoha případech nevhodná velikost parcel jednotlivých chat pro soudobé rodinné domy. Stanovenými regulativy v chatových oblastech chráníme jejich přírodní charakter. V návrhu chráníme bonitně cenné půdy. Významnější zábory zemědělské půdy jsou provedeny zejména za účelem zřízení ploch ÚSES nebo ploch krajinné zeleně. Rozvojové oblasti pro zástavbu zabírají pouze nejnutnější a minimální část zemědělské půdy, jedná se zejména o uvedení do souladu se stávajícím stavem (tj. již nyní zastavěné pozemky).

B.4

požadavky na řešení veřejné infrastruktury

B.4.1 Dopravní infrastruktura •

• • •

• • • • • • • • • •

Skelet místních komunikací uzpůsobit novým požadavkům na stávající a rozvojové plochy a uvést jej do souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění pozdějších předpisů (vyhláška č. 269/2009 Sb.). Zejména se jedná o tato ustanovení: § 20 odst. 7. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. A § 22 odst. 2. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhnout srozumitelnou průjezdnou síť sběrných a obslužných spojovacích komunikací s maximálním využitím stávajících cest a v návaznosti na předpokládaný rozvoj. Vytipovat lokality vhodné pro návrh obratišť, popř. bude nutné navrhnout novou navazující komunikační síť s odstraněním slepých obslužných komunikací delších nežli 100 m. Redukovat počet slepých ulic (dnes 128 výskytů) a zlepšit tak dopravní obslužnost města. Revidovat a posílit cyklistickou a pěší dopravu ve městě. Vytvořit ucelený systém s logickými vazbami na okolí s ohledem na rozvoj turistiky. Navržené pěší trasy v zastavěném území budou základem pro další možný rozvoj vybavenosti, a také návazných vazeb pěších cest v přírodních útvarech města a jeho okolí. Zvážit rozšiřitelnost cyklistické dopravy i jako svébytné složky dopravy vnitroměstské. Obecným problémem pěší dopravy v řešeném území je buď úplná absence nebo nedostačující profil pěších komunikací na většině ulic a to včetně těch hlavních (Pražská, Ondřejovská, Husova, Nádražní). Zajistit bezkolizní přístupy do příměstských lesů a volné krajiny. Stanovit podmínky pro dopravu v klidu v nově vznikající zástavbě. Navrhnout možnost dopravního řešení mimoúrovňového přístupu (podjezd) na Božkov a navrhnout bezpečný přístup pro pěší. Prověřit vytvoření dalšího příjezdu. Prověřit možnost zastávky autobusu u vlakové stanice. Pro lepší komfort této přestupní vazby i větší výkonnost a efektivitu PID by bylo vhodné umožnit autobusům projíždět kolem železniční zastávky, případně zde umožnit otáčení autobusů. Navrhnout parkoviště u nádraží zejména pro potřeby občanů lokalit vzdálených od nádraží. Prověřit a případně navrhnout plochu pro odstavné parkoviště v návaznosti na centrum (náměstí) – nadměrný nárůst automobilů o víkendech a v rámci letních měsíců. Podpořit výsadbu zeleně okolo protihlukových stěn u železnice. Dále navrhnout opatření snižující bariérový efekt železniční trati komfortním propojením místní uliční sítě v místech stávajících i nově navrhovaných pěších a cyklistických tahů. Navrhnout řešení chybějícího chodníku před domem č.p. 114 na ulici Pražská. Stanovit upřesňující kritéria pro přístupové komunikace včetně chodníků pro novostavby v oblastech s nerozvinutou dopravní infrastrukturou. Navrhnout obnovení propojení (pěší a cyklistické) podél Mnichovky od Nádražní ulice po ulici Sportovní.

Stávající stav dopravní komunikační sítě je nevyhovující, na mnoha místech nejsou splněny předepsané šířky veřejných komunikací (nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m – požadavek §22 vyhl. č. 501/2006 Sb.). Rovněž velké množství ulic (126 výskytů) je slepých, delších než 100m bez možnosti otočení. Na vhodných místech navrhujeme úpravy, ale vzhledem k majetkoprávním


55

vztahům, potřebě úprav hranic soukromých pozemků je pro řešení všech těchto nedostatků třeba širší veřejná dohoda. Významné komunikace jsou navrženy k rozšíření. Návrhy je nutno prověřit jednotlivě v dalších fázích při zpracování podrobnější dokumentace, zejména kvůli řešení majetkoprávních vztahů. Současné rozměry veřejného prostoru nejsou dostatečné. V rozvojových plochách prověří dimenze komunikací předepsané územní studie a regulační plány. V ostatních případech je minimální šířka veřejného prostoru stanovena obecně platnými přepisy. Podmínky pro dopravu v klidu se budou řídit obecně platnými předpisy. Ve vyznačených lokalitách podmínky prověří předepsané územní studie a regulační plány. Návrh územního plánu řeší nové parkovací plochy v souvislosti s veřejnou dopravou, zejména u nádraží. Parkoviště ani parkovací dům na náměstí není navržen. Navrhujeme posílit veřejnou dopravu a při úpravách náměstí vymezit krátkodobá odstavných stání. Důležitou částí návrhu územního plánu je nový příjezd k nádraží pro autobusy tak, aby byl možný přímý přestup na vlak. Dále navrhujeme posílit význam železniční dopravy návrhem parkoviště P+R v prostoru mezi železnicí a ulicí Vilovou a další parkovací kapacitu v ulici Sportovní. V prostoru podél Mnichovky navrhujeme park s novou pěší a cyklistickou cestou a doplňujeme síť cest v krajině.

B.4.2 Technická infrastruktura • V rámci vodovodní sítě je nutné zprovoznit nejprve vodovodní přivaděč přes Myšlín a napojit jej na

• •

•

•

•

• • •

vodojem Antonín. Případné rozšíření vodovodu do míst, kde by se výhledově uvažovalo s další zástavbou, je nutné konkrétně posoudit podle výpočtové spotřeby dané lokality. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intenzifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici. Jednoznačně vymezit oblasti s kritickým nedostatkem vody. Stanovit podmínky pro zástavbu a budování vodních zdrojů. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná vodovodní síť resp. kde je naprojektovaná, je nutné posoudit podle nárůstu spotřeby vody a možnosti tyto lokality zásobit ze stávajících tlakových pásem zejména s ohledem na omezené možnosti stávajících zdrojů. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intenzifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici. Posoudit případné rozšiřování zastavěného území z hlediska odkanalizování. Případné rozšíření odkanalizovaného území je podmíněno intenzifikací stávající ČOV. Zároveň musí být řešen odvod dešťových vod, protože stávající kanalizace je pouze splašková. Rozšiřování zastavitelného území nesmí znemožňovat intenzifikaci stávajících zastavěných ploch, kde jsou sítě již k dispozici. Navrhnout odkanalizování okrajových částí Mnichovic včetně sídelních částí a zastavitelných území vymezených územním plánem tak, aby se minimalizoval objem dešťových odpadních vod z těchto území převáděný mezi povodími a přiváděný na ČOV Mnichovice. Přizpůsobit oddělení splaškových a dešťových vod v kanalizaci s ohledem na stávající kapacitu a technologii ČOV. Do nově budovaných veřejných dešťových kanalizací budou odváděny jen srážkové vody z veřejných ploch a komunikací. Meze dalšího rozvoje města stanovit s ohledem na maximální kapacitu centrální čistírny odpadních vod, případný nárůst kapacit musí být řešen novými výraznými investicemi do odkanalizování v místních částech nebo dalšími čistírnami odlehčujícími centrální ČOV (kořenová ČOV na Myšlíně). Budoucí maximální limitující kapacita centrální ČOV 6000 EO je z důvodů požadavků orgánů životního prostředí a hygieny nepřekročitelná. Stávající kapacita ČOV je 2700 EO. Podporovat vsaky dešťových vod v nové zástavbě. Přispět k vodohospodářské stabilizaci odtokových poměrů, zvýšit retenci v území, podporovat vznik nových rybníků. Zohlednit návrh města na již plánovanou výstavbu dvou vodních ploch na potoku Křiváček, před jeho zatrubněním v Bezručově ulici. Protože řada potoků si vytvořila nová koryta a bezejmenné toky nejsou přesně zmapovány, budou zakresleny lokality, kde toky v zájmovém území pramení, aby se při případné zástavbě uvažovalo s opatřeními zabraňujícími stržení pramenů. V případě rozšíření zástavby určené k trvalému bydlení mimo oblasti, kde je vybudovaná STL plynovodní síť, je nutné posoudit nárůst spotřeby plynu a také možnost napojení na tuto síť.


56

• • • • • • • • • •

Rozvoj sítě 22kV v lokalitách nové výstavby bude řešen dle místních podmínek a možnosti připojením na stávající rozvody. Předpokládá se přednostně rozvoj kabelového vedení. Distribuční síť 0,4 kV bude řešena pouze kabelovým vedením. Napojení nových lokalit je nutno posoudit přes výkonové bilance, zda vyhoví napojení na stávající TS nebo je nutné navrhnout výstavbu dalších nových distribučních trafostanic 22/0,4 kV. V návrhu ÚPn budou respektována stávající ochranná pásma stávajících radioreléových tras a zařízení. Nepředpokládá se, že by nová zástavba zasáhla výše než radioreléové trasy mobilních operátorů a dalších provozovatelů. Podpořit v návrhu využívání možností substitucí části energetických potřeb alternativními energetickými zdroji. Zvážit souvislost se zemními vrty a vzhledem krajiny. Vymezit území pro recyklační a sběrný dvůr Posoudit a případně navrhnout zokruhování sítí rozvodů plynu a vody a zvýšit tak spolehlivost jejich dodávek. Jednoznačně vymezit ÚP rozvody inženýrských sítí v intravilánu obce jako podzemní, zejména rozvody elektro, zvážit vhodná místa pro umístění trafostanic a případnou regulaci jejich vzhledu. Revidovat stávající místa sběrných stanovišť pro tříděný odpad a navrhnout nové. (Stanoviště na Jánském náměstí a u Lip na Božkově působí negativně na charakter dílčí centrální plochy) Vyřešit vedení technické infrastruktury přes soukromé pozemky formou VPS. Respektovat odstup zastavovaných pozemků a oplocení od vodních toků a vodních ploch tak, aby byla možná jejich údržba

Kapacita technické infrastruktury limituje rozvoj území Mnichovic. Stávající čistička s kapacitou 2700 EO je již nevyhovující, navržené rozšíření na 6000 EO je územním plánem určeno jako limitní pro 1. etapu rozvoje, resp. až 8000 EO pro III. etapu Je navrženo rozšíření vodojemu a diverzifikace vodního zdroje – napojením na přivaděč Želivka. Technická infrastruktura je doplněna do oblastí navržených k zastavění, chatové oblasti jsou kvůli své odlehlosti a nedostatečným šířkám ulic ponechány dle stávajícího stavu.

B.5

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

B.5.1 Hodnoty krajiny • • • •

• • • • • •

Minimalizovat zásahy do přírodní složky krajiny. Zlepšit ekologickou stabilitu území. Zachovat stávající lesy a zvážit jejich rozšíření Chránit bonitně cenné půdy Respektovat VKP při městských vodotečích, podpořit plnou funkčnost biokoridorů i v místech, kde jsou nyní nefunkční, nepracovat jen s minimálními dimenzemi biokoridorů, ale s optimálními dimenzemi dle skutečných terénních podmínek v území. Navrhnout nové biokoridory a biocentra pro zabezpečení podmínek rozvoje kvalitního přírodního prostředí. Maximálně podporovat spojitost a průchodnost zelených ploch a dalších ploch při místních vodotečích, funkčnost zdejší zeleně, přísně omezit přípustnost dalších omezujících aktivit v bezprostřední blízkosti vodních toků. Ochránit celistvost a maximálně zachovat přírodní ráz přírodních útvarů v krajině – zejména lokality podél Struhařovského potoka, vrch Budíkov, Sýkorka, Tehov; dále lokalitu v okolí Myšlínského potoka, Jidáška, Šibenička, Pod Myšlínem; a přírodní území podél Mnichovky pod centrální částí obce, lokalitu Skuhrovec. Do výkresu uspořádání krajiny zařadit kromě VKP i další stabilizační prvky krajiny (remíze, meze, vegetační doprovody komunikací, vodních toků apod.). Vodní toky, údolní nivy a rybníky vč. břehových porostů vyloučit ze zástavby (vč. oplocení); revidovat plochy okolo Kunického potoka (ÚSES a údolní niva) – podmáčené pozemky nevhodné pro zástavbu, vhodné pro vodní a retenční plochy. Redukovat zastavitelné plochy v lokalitách s významným přírodním fenoménem. Posílit ekologickou stabilitu území – např. navrhnout podél komunikací alespoň jednostranné pásy zeleně, respektovat stávající zeleň, i když není VKP, stanovit regulativy a chránit tyto prvky.


57

•

zaměřit se na zlepšení celkového ekologického a vodohospodářského stavu; zvážit identifikaci drah soustředěného odtoku a hlavních melioračních zařízení, která nejsou evidována jako vodní toky, a do ÚP je zahrnout s přiměřeně širokými pozemkovými pásy, v nichž bude možné provádět vhodná protierozní, revitalizační a další krajinotvorná opatření nebo alespoň udržovat samovolné denaturační procesy. Tyto pásy by pak měly být vedeny jako součást veřejných zařízení s funkcí zeleně a vodohospodářské stabilizace odtokových poměrů.

Hodnoty krajiny respektujeme. Navrhujeme ji v maximální míře podpořit. Vzhledem k divokému rozvoji výstavby v rozvojové ose OB 1 Praha však očekáváme do budoucnosti nárůst počtu obyvatel. V okolních obcích se počet obyvatel místy zdvoj- až ztrojnásobil. V Mnichovicích je nárůst rovněž patrný (v roce 2001: 2147 obyvatel, v roce 2006: 2628 obyvatel, v roce 2009: 2960 obyvatel, v roce 2011: 3165) tj. za posledních 10 let se počet zvětšit o cca 1000 nových obyvatel. Pokud bychom dále uvažovali s ročním nárůstem cca 100 nových obyvatel, lze očekávat v roce 2015 celkový počet obyvatel obce cca 3600 a v roce 2025 cca 5000 obyvatel. Společenské trendy, obliba bydlení v rodinných domech v zázemí hlavního města Prahy a zkušenosti z okolních obcí jasně naznačují, že je naléhavě zapotřebí se na tuto vlnu připravit. Rozbor kapacity území je uveden v příloze č. 1 Výpočty kapacity území. Koncept územního plánu rozšiřuje zastavitelné území v minimální míře. Je navržena etapizace, rozvoj je podmíněn technickou infrastrukturou (např. rozšíření ČOV) a tím, že nejprve třeba čerpat plochy stávajících nevyužitých pozemků. Stávající významné krajinné prvky plně respektujeme a posilujeme novou koncepcí uspořádání krajiny. Snažíme se jasně vymezit hranici mezi sídlem a volnou krajinou. Stávající chatové oblasti ponecháváme v rekreačním charakteru s podstatným zastoupením nezpevněných a nezastavěných ploch.

B.5.2 Hodnoty města • • • •

zachovat urbánní strukturu historické části města ve formě lokace veřejných prostranství, způsobu parcelace pozemků a umisťování staveb respektovat nemovité kulturní památky ochránit městské parky a navrhnout nové rozvíjet a zkvalitňovat veřejná prostranství

V územním plánu navrhujeme ochranu a rozšíření hodnot města. Respektujeme urbanistickou strukturu, jsou navrženy regulativy na její ochranu. Nemovité kulturní památky jsou respektovány. Navrhujeme nová veřejná prostranství, zejména novou náves na Myšlíně a Božkově a rekreační prvek Farské louky. Město doplňujeme o další rekreační plochy a parky, např. podél Mnichovky.

B.6 • • •

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Zhodnotit a provést revizi VPS z platného územního plánu Navrhnout nové VPS zejména pro řešení veřejné infrastruktury Požadavky na asanace

Územní plán vymezuje VPS ve třech oblastech – pro výstavbu dopravní a technické infrastruktury a pro stavby a opatření v krajině. Navržené veřejně prospěšné stavby jsou


58

navrženy ve veřejném zájmu, s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, za tím účelem zvýšení společenského a hospodářského potenciálu území. Byla provedena revize VPS z předchozího územního plánu, nerealizované VPS, které jsou v souladu s urbanistickou koncepcí, byly převzaty. Ze staveb a opatření navržených územním plánem jsou jako veřejně prospěšné vybrané ty, které jsou důležité pro realizaci urbanistické koncepce města Mnichovic. Asanace nejsou na území Mnichovic navrženy vyjma objektu č.p. 705 na parcele č. 549 k.ú. Mnichovice u Říčan, který leží vzadu za objektem č.p. 313 (bývalá Snaha).

B.7

• •

•

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Návrh ÚP zohlední ochranu nerostného bohatství. V rámci řešeného území, na severní hranici katastrálního území Myšlín, se nachází jedno registrované poddolované území. Ze severozápadu zasahuje do řešeného území ložiskové území zlatonosných rud a částečně také technických zemin (hlíny). V návrhu ÚP bude zohledněna ochrana před povodněmi. Stávající kapacita průtoků je nedostatečná. Zejména je nutno řešit Struhařovský potok, protože prakticky v celém průtoku k.ú. Mnichovice nestačí kapacita koryta ani objekty na průtok Q5. Říčka Mnichovka má v horní části toku až k soutoku se Struhařovským potokem koryto nekapacitní. V prostoru centra města, kde jsou nábřežní zdi a mostky, kapacita koryta odpovídá Q2, dále až po hranici k.ú. Mnichovice kapacita koryta pobere průtok Q5. V návrhu ÚP budou navrženy plochy zeleně pro zlepšení kvality ovzduší, protože dle údajů ČHMÚ z roku 2006 je nejvýznamnějším problémem překračování 24 hodinového imisního limitu pro suspendované prachové částice velikostní frakce do 10 μm (PM10). K překračování tohoto limitu dochází na celých 84% řešeného území. Na řešeném území je dále překračován limit pro škodlivinu benzo(a)pyren.

V návrhu územního plánu jsou vymezena území s ochranou nerostného bohatství. Na podporu ochrany území proti povodním jsou navržena opatření a stavby na vodních tocích (jednak stavby přímo související s protipovodňovou ochranou – jako např. suché poldry, úpravy propustků, nové rybníky, a jednak soubor opatření v krajině podporující zadržení vody v krajině a tím prevenci záplav). Pro zlepšení kvality ovzduší územní plán navrhuje doplnění infrastruktury, aby bylo možné redukovat nevyhovující zdroje lokálního vytápění. Podporou veřejné dopravy a nastavením příznivých podmínek pro vytváření pracovních příležitostí přímo v místě se územní plán snaží snížit nárůst automobilové dopravy a tím snížit její negativní vliv na prostředí.

B.8

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

B.8.1 Problémy v území • • •

Nevyužité rozsáhlé stavební rezervy uvnitř zastavěného území Velkoplošná individuální zástavba s nedostatkem ploch zeleně, volnočasových aktivit, inženýrských sítí, špatnou dopravní obslužností a poddimenzovanými komunikacemi Liniová bariéra železničního koridoru


59

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Stavby v záplavovém území, nedostatečná propustnost koryt a retence dešťových vod. Chybějící veřejná vybavenost, zejména v místních částech Myšlín a Božkov Nedostatek městských parků Konverze části chatových oblastí k trvalému bydlení bez odpovídající infrastruktury, dopravní problémy. Zmatená a nepřehledná síť místních komunikací Privatizace veřejných prostranství Neexistence uceleného systému pěších a cyklistických tras Bariéry pohybu pěších, absence chodníků (zejména na Ondřejovské ulici od křižovatky autosalonu p. Babiše ke hřbitovu; z Myšlína do centra a od nádraží na Božkov) Nízká prostupnost a nedostatečné profily komunikací, zejména v chatových oblastech a některých místních částech. Nedostatečné možnosti parkování (zejména v centru a u nádraží) Myšlín bez odpovídající technické infrastruktury (kanalizace, vodovod) Omezení rozvoje města v souvislosti s kapacitou ČOV, vodních zdrojů, kapacity školky a školy Přeplněnost MŠ, ZŠ Absence návaznosti na ÚP okolních obcí. Např. vznikající zástavba ve Stránčicích a v budoucnu využívané propojení nezpevněnou komunikací s Božkovem, absence návaznosti na ÚP Mirošovic, zejména v oblasti Božkovského jezírka. Absence výrazného turistického cíle, nízký turistický potenciál Noclehárna Prahy, omezení možností pro kulturní využití, Emise a hluk z dálnice Rozdílný počet obyvatel v létě a v zimě, velké výkyvy. Urbanistická devastace náměstí. Nízká atraktivita města Znečištění Mnichovky z lomu a čističky Stránčice.

Základním prvkem konceptu je hospodárné využívání území. Viz urbanistická koncepce. Problémy v území jsou řešeny po dílčích kapitolách konceptu.

B.9

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

Část správního území obce s rozšířenou působností Říčany je v PÚR ČR 2008 zahrnuto do rozvojové oblasti republikového významu OB1 - Rozvojová oblast Praha, přičemž Mnichovice leží na samé vnější hranici této rozvojové oblasti. Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou v PÚR vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. Rozvojová oblast OB1 představuje území s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR, kde se soustředí kulturní a ekonomické aktivity, které mají z velké části mezinárodní významový přesah. Jedná se o území ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního města Prahy, při spolupůsobení vedlejších center, zejména Kladna a Berouna. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory. Zázemí rozvojové oblasti se tak namísto vlastního území hlavního města postupně stává areálem s přírůstky počtu bydlících obyvatel. Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

60

Politikou územního rozvoje z roku 2008 je dále vymezena železniční trať č. 221 Praha – Benešov, která prochází Mnichovicemi, jako součást Koridoru konvenční železniční dopravy C-E551. Účelem vymezení koridorů dopravy v PÚR je ochrana ploch pro umístění např. pozemních komunikací, drah, vodních cest a letišť, které mají vliv na rozvoj území České republiky, svým významem přesahují území jednoho kraje a umožní propojení základní sítě dopravních cest na území České republiky a se sousedními státy. Řešené území je dle PÚR ČR 2008 vymezeno jako součást rozvojové oblasti OB 1 Praha. Očekáváme proto větší zájem o výstavbu. Pro budoucí rozvoj navrhujeme využít volné pozemky v zastavitelném území a teprve poté zabírat další pozemky. K tomu je navržena etapizace – viz grafická část.

B.10 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Územní studie jsou požadovány na rozvojová dosud nezastavěná území jako prověření možností další výstavby s ohledem na napojení na stávající zástavbu a posouzení nově plánované výstavby v širších souvislostech a vazbách. Jedině tak lze naplnit požadavek daný Politikou územního rozvoje: „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území.“ Navrhujeme zpracování územních studií na tyto lokality, vymezené v grafické části:

• US1 – lokalita Nad Obecníkem • US2 – lokalita Myšlín - střed • US3 – lokalita Myšlín - jih

B.11 Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem V návrhu územního plánu jsou vymezeny plochy pro zpracování regulačních plánů jako zcela zásadního nástroje, který může ovlivnit kvalitu veřejných prostranství. V regulačních plánech budou stanoveny uliční a stavební čáry včetně výškové a objemové regulace staveb – tj. to, co nelze z povahy věci řešit v dané podrobnosti v plánu územním. Navrhujeme zpracování regulačních plánů na lokality vymezené v grafické části:

• RP1 – Regulační plán centra Mnichovic • RP2 – Regulační plán centra Božkova • RP3 – Regulační plán centra Myšlína Zadání regulačních plánů je součástí územního plánu – viz příloha č. 2.


61

B.12 Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku č.j. 093273/2010/KUSK-OŽP/Tuč nevyloučil významný vliv nové potenciální zástavby a odkanalizování v Mnichovicích na soustavu Natura 2000. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí ve svém stanovisku č.j. 093273/2010/KUSKOŽP/Tuč požaduje vypracování vyhodnocení vlivů ÚP Mnichovic na trvale udržitelný rozvoj území, po obsahové stránce zpracovaný podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Na řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Součástí soustavy Natura 2000 je oblast řeky Sázavy, do které se vlévá říčka Mnichovka cca 5,5 km po opuštění území města Mnichovic. V konceptu územního plánu je zpracované posouzení vlivu na udržitelný rozvoj území – viz příloha č. 4 a 5.

B.13 Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Vzhledem k množství žádostí o převod do zastavitelného území a problémům v území je zpracován koncept. V území se neplánuje žádná významná stavba nebo činnost, která by vyžadovala zpracování variant.

B.14 Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Obsah konceptu s odůvodněním územního plánu je v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to v rozsahu přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Grafická část je zpracována nad mapovým podkladem mapy katastru nemovitostí v měřítku 1 : 5000


62

C

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.

C.1

Stavební vývoj obce

Značná část historie osady nazývané Mnichovice je prokazatelně spjata se vznikem a existencí Sázavského kláštera založeného v 11. století, který byl v době svého rozkvětu ve 12. století významným kulturním střediskem. První zmínka o Mnichovicích se nalézá v kronice „Mnicha Sázavského“. V kronice se píše, že původně uhlířská osada připadla na počátku 12. století právě Sázavskému klášteru. Území Mnichovic mělo pro klášter mimořádný hospodářský význam, procházela tudy totiž důležitá poutní a obchodní stezka mezi Sázavou a Prahou. Proto se klášter rozhodl vystavět v místě dnešního města vesnici s odpočívadlem pro poutníky (hospicem) a za opata Silvestra (1134-1161) zde byl vystavěn kostel sv. Michala. Rok 1134 je tak díky této události považován za rok založení obce, i když se předpokládá existence ještě staršího osídlení. Mnichovice se nejpozději do 14. století vyvinuly v hospodářské středisko severozápadní části klášterního panství a někdy před rokem 1383 byly povýšeny na městečko. Jeho základem se stalo velké lichoběžníkové náměstí, jehož dolní stranou prochází cesta od Sázavy k Říčanům a od této cesty pak náměstí stoupá, zužuje se a v horním čele stojí kostel. Východně pod kostelem pak pokračuje cesta na Černokostelecko.

Obr. 3: Müllerova mapa Čech z roku 1720 ve vydání z roku 1790 (výřez mapového listu č. 13); Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7. 1. 2010

Větší rozvoj zaznamenaly Mnichovice až v 16. století. Do třicetileté války se městečko rozrostlo na nejméně 51 domů, které však byly všechny zničeny v roce 1631 požárem. Městečko bylo potom obnoveno již celé v barokním stylu. Barokně byl přestavěn také kostel, jehož podélná strana do náměstí byla záměrně komponována jako vstupní. Až do poloviny 19. století však Mnichovice postihlo hned několik dalších požárů a město do té doby stavebně zcela stagnovalo.


63

Obr. 4: Stabilní katastr, 1841; Zdroj: ČÚZK

Dalším impulsem pro rozvoj Mnichovic byla v roce 1871 dokončená železnice Praha – Vídeň. Nicméně tím, že zastávka byla v Mnichovicích zřízena až několik let po zprovoznění trati, začal novodobý rozvoj Mnichovic až v 90. letech 19. století. K rozvoji přispěla také skutečnost, že se Mnichovice rychle staly oblíbeným rekreačním zázemím Prahy na okraji posázavské rekreační oblasti a obyvateli Prahy byly hojně navštěvovány nejen v létě, ale také v zimě. Do roku 1921 se více než zdvojnásobil počet domů a to až na 207, přičemž počet obyvatel se zvýšil na 1223. Mnichovice se rozrůstaly především podél hlavní silnice a jednak ve svazích na obou stranách údolí potoka Mnichovky, kde vyrůstaly nejen vilové čtvrti, ale hlavně skupiny chat. Obdobný vývoj probíhal také na území sousedních osad Božkov a Myšlín, které získaly typický rekreační charakter v zázemí Prahy. V roce 1928 byl v dominantní poloze severně od centra při hlavní silnici na Říčany postaven Husův sbor a v roce 1931 byla otevřena Masarykova měšťanská škola nedaleko od náměstí.


64

Obr. 5: I. vojenské mapování – josefské, 1764-1768 (výřez mapového listu č. 125) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010

Obr. 6: II. vojenské mapování – františkovo, 1836-1852 (výřez mapového listu O_9_III) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010

Obr. 7: III. vojenské mapování – františko-josefské, 1877-1880 (výřez mapového listu 4053_2) Zdroj: oldmaps.geolab.cz, 7.1.2010


65

Ve 2. polovině 20. století městečko Mnichovice již nerostlo, na okolních svazích se však dále rozvíjely chatové osady. V 60. letech 20. století, v souvislosti s novým územním uspořádáním, byly k Mnichovicím připojeny obce Myšlín a Božkov. Obě osady si dodnes udržely charakter spíše chatových osad, které se však postupně mění ve čtvrti rodinných domků. V 80. letech bylo na dolním konci severozápadní strany náměstí postaveno nákupní středisko.

Obr. 8: Topografická mapa 1:25 000, 50. léta 20. století, Zdroj: Kuča 2000, s. 72

Po roce 1989 se začala na celém území Mnichovic živelně rozvíjet vilová výstavba, především na jihovýchodním okraji směrem k Hrusicím a výrazně pak na území Božkova a Myšlína, který v podstatě již srůstá s centrem Mnichovic. Mnohé louky a pole se tak postupně mění na stavební parcely. K rozvoji trendu bydlení na venkově přispívá atraktivní přírodní prostředí Mnichovic, lákající především stavebníky z Prahy. Vzhledem k poloze města Mnichovic na rozvojové ose Prahy, dobrému dopravnímu napojení a pěkné okolní krajině, předpokládáme při sestavování územního plánu Mnichovic nárůst počtu obyvatel Mnichovic podobným tempem jako v první dekádě 21. století. Tj. přírůstek cca 100 obyvatel za rok. Návrh tedy počítá s tím, že Mnichovice by mohly mít v roce 2035 cca 5000 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v Mnichovicích 2001 (dle předchozího ÚP) počet obyvatel: 2166

výchozí stav pro nárvh (dle průzkumů 2009) počet obyvatel: 2960

počet domů a bytů: 791 rekreační objekty: 1125

počet domů a bytů: 1083 počet chat: 943

návrh – I. ETAPA výhled do roku 2030 limitní návrhový počet obyvatel: 5000

přírůstek cca 100 obyvatel za rok

Vzhledem k tomu, že předchozí územní plán vymezil dostatek zastavitelných ploch, které jsou jen z části vyčerpané, nepočítáme v urbanistické koncepci územního plánu s další plošnou expanzí a zastavováním volné krajiny. Rozvoj plánujeme ve stávajících mezích, činíme tak v souladu s ustanoveními stavebního zákona, který zavazuje město k udržitelnému rozvoji území, k ochraně krajiny jako podstatné složky prostředí života obyvatel a základu jejich totožnosti a v neposlední řadě k hospodárnému využívání zastavěného území.


66

Obr.: schéma urbanistické koncepce – zastavitelné plochy a přírodní prostředí mimo zastavitelné území

C.2

Hranice sídla / zastavitelné, nezastavitelné území

Hledání hranice města je v době suburbanizace a rapidního nárůstu zastavěných ploch nelehkým úkolem. Hranice mezi sídlem a volnou krajinou bývají nečitelné a někdy zástavba pokračuje tak, že se sídla mezi sebou navzájem spojují. Určit, kde se má stavět a kde už nikoli (tj. vymezení zastavitelného území) je zásadním a nejdůležitějším rozhodnutím územního plánu. Architekt Roman Koucký tuto hranici nazývá ve své teorii elementárního urbanismu „první čarou urbanismu“.

*

Obr.: srovnání současných zastavěných ploch (černé) a zastavitelných ploch dle předchozího územního plánu (šedé) dle návrhu územního plánu (červené)

Obr. Využití ploch celého katastru s vyznačením nevyužitých pozemků – průzkumy a rozbory 2009

* včetně „nevyužitých pozemků(proluk) v zastavěném území“ (celkem 29 ha) Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

67

Hranice zastavitelného území Zastavitelné území podle hranice definované předchozím územním plánem z roku 2002 tvořilo v součtu 371 ha. Bylo vymezeno s množstvím otvorů, výřezů a ostrůvků, mnohdy nelogicky zabíhalo „dovnitř“ pomyslného obvodu zástavby. V návrhu územního plánu jsme hranici zastavitelného území definovali znovu jasně a přehledně – jako čitelné rozhraní mezi sídlem a volnou krajinou – tedy 1. čáru urbanismu, jak ji nazývá architekt Roman Koucký. Jako rozhraní mezi charaktery „uvnitř“ a „venku“. Neznamená to ale, že všechno, co je „uvnitř“ je možné zastavět, pojem zastavitelné území zahrnuje rovněž veřejná prostranství, parky, zahrady a jinou zeleň, jak je uvedeno v grafické části. Zastavěné území (2009) Při terénních průzkumech jsme zkoumali skutečnou hranici zastavěného území, která je zanesena do výkresové dokumentace. Naším cílem bylo vést tuto hranici přehledně, jednoduše a kompaktně. Pokud se v obci nachází nezastavěný pozemek, který je obklopen zástavbou a často je i vybaven technickou infrastrukturou, zahrnuli jsme jej do rámce zastavěného území, i když se na něm fyzicky nenachází žádná nadzemní stavba. V rámci zastavěného území jsou tyto pozemky evidovány pod položkou „nevyužité stavební pozemky v zastavěném území“. Jedná se de facto o proluky o celkové rozloze 29 ha. V době zpracování těchto průzkumů bylo v Mnichovicích zastavěno celkem cca 289 ha plochy obce včetně 29 ha nevyužitých stavebních pozemků v zastavěném území. Za zastavěné území tedy považujeme území o rozloze 289 + 29 = 318 ha. Nezastavěné pozemky ležící na okraji zástavby, avšak na území zastavitelném, jsme evidovali pod položkou „nevyužité stavební pozemky mimo zastavěné území“ (53 ha). Podle předchozího územního plánu z roku 2002 bylo v Mnichovicích celkem 82 ha nevyužitých stavebních pozemků, což činí cca 9,9% plochy celého katastru města. BILANCE ZASTAVĚNÍ ÚZEMÍ OBCE A NEVYUŽITÝCH POZEMKŮ město Mnichovice celkem

Mnichovice

Božkov

Myšlín

plocha k.ú.

831 ha

612 ha

91 ha

128 ha

zastavěné území * dle terénního průzkumu (2009)

318 ha

220 ha

60 ha

38 ha

%z celkové plochy katastru

( 38,3% )

( 35,9% )

( 66,1% )

( 29,8% )

371 ha

262 ha

61 ha

48 ha

( 44,6% )

( 42,7% )

( 67,4% )

( 37,8% )

zastavitelné území dle předchozího územního plánu (2002) %z celkové plochy katastru

k.ú.

Poznámky: * včetně „nevyužitých stavebních pozemků v zastavěném území“ (celkem 29 ha)

C.3

Urbánní struktura a veřejná prostranství

Současná struktura města je nejlépe čitelná na tzv. Schwarzplanu – černém obtisku zastavěné plochy domů na bílém pozadí. Odfiltrováním ostatních vrstev dostaneme výkres, který je esencí města. Výkres, který vypovídá o kvalitě veřejných prostor ulic a náměstí. Na obtisku současných Mnichovic čteme na první pohled Masarykovo náměstí, úsek Ondřejovské ulice v centru, Pražskou ulici, spodní část Jiráskovy ulice a několik málo dalších ulic v centru. Tím ovšem čtení obtisku končí, protože struktura se dále rozpadá do nahodilé směsi solitérních staveb. Z obtisku zastavěné plochy jasně vidíme, že veřejné prostory města strukturu postrádají, že jsou nečitelné, tedy, že neexistují. V těchto souvislostech se Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

68

nelze zbavit dotěrné otázky, zdali jsou Mnichovice opravdu městem? Odpověď zní ano, jenže pouze na cca 33 ha, které mají městskou strukturu – tj. pouze na cca 9% plochy ze zastavitelného území města! Ostatních 91% plochy sídla tvoří zástavba neměstská ve formě „sídelní kaše“ neboli „urban sprawl“1 (především rodinné domy, chaty). Přitom se zdá, že nechybí mnoho a rozptýlená řídká zástavba může pokrýt celé katastrální území města, jak se tomu často v okolí Prahy děje. Základním prvkem pro orientaci v prostorách města je Masarykovo náměstí ležící na křižovatce cest významných pro město a jeho okolí. Na něj navazuje základní komunikační osa vedená údolím (Pražská, Ondřejovská ulice po Jánské náměstí) a Husova ulice spojující centrum města s Myšlínem. Poměrně vyzrálou městskou strukturu, jež by byla hodna následování, najdeme ve starším vymezení ulic blízko od náměstí (dnešní Sokolská, Fučíkova, Bezručova, Na Zahrádkách). Tato lokace ulic spolu se způsobem stavění budov přímo na rozhraní veřejné prostoru ulice a soukromé parcely vytváří dnes již zapomínané kvality. Podobně dobrou strukturu zástavby najdeme kolem parku J. F. Holíka, který je mimochodem jediným městským parkem, nepočítáme-li stromořadí na Masarykově náměstí a roztroušené památné stromy.

Obr.: Obtisk zastavěné plochy domů na bílém pozadí – tzv. Schwarzplan 1

Poprvé v lidské historii dnes žije většina obyvatel ve městech a na předměstích. V Evropě bude v příštích desetiletích takto žít dokonce 80 až 90 % populace. Sídelní kaše, kde se nové přírůstky odehrávají, již zasáhla i Českou republiku a postupně zaplavuje okraje všech měst. Jedná se o velmi řídkou zástavbou, která se nekompromisně rozlévá do krajiny. Volných míst ubývá a nové osídlení zabírá stále rozlehlejší plochy předměstí větších i menších měst, jejichž historická centra se v ploše obce stávají jen malou tečkou uprostřed beztvaré záplavy hypermarketů, překladišť, kolonií rodinných domků, dopravních staveb, drátěných plotů a zpustlých území nikoho. Přibývá rozbitých ploch bez života, jež nejsou městem ani vesnicí, natož volnou krajinou. Sídelní kaše pokrývá okolí evropských měst takovým způsobem, že je navzájem souvisle spojuje do jednolité zastavěné plochy. Trend pokračuje, přestože se tempo populačního růstu téměř zastavilo. V severní Americe, kde se sídelní kaší nejvíce rozlila se tomuto problematickému jevu říká „urban sprawl“. Neuměřená spotřeba ploch pro výstavbu je oprávněně spojována především s otázkami ekologickými. Podle odhadů je více než 60 % celkové světové vyrobené energie spotřebováno na výstavbu a údržbu lidských sídel. Z možných způsobů zastavění je sídelní kaše bezesporu tím materiálně a energeticky nejnáročnějším a je v příkrém rozporu s principy trvale udržitelného rozvoje. Už jen hlediska výstavby a fungování veřejné infrastruktury a dopravy. Čím je plocha města větší, tím rostou jeho stavební a provozní náklady dopravních cest, veřejných prostranství, zeleně a veškeré technické infrastruktury. Sídelní kaše segreguje sociální skupiny, je nespravedlivá v rozdělování veřejných rozpočtů, ohrožuje zdraví obyvatel, způsobuje dopravní problémy, ničí veřejné prostory a v neposlední řadě ztěžuje až téměř znemožňuje tvorbu místa. Rozvoj sídelní kaše má pravděpodobně vliv na klimatické změny a způsobuje závislost na automobilu jako jediném možném dopravním prostředku.


69

Dalším výrazným místem, z hlediska významu, nikoli však architektonického ztvárnění, je křižovatka Nádražní a Pražské ulice, která napojuje centrum na nádraží a dále do relativně samostatného světa „za dráhou“ – na Božkov. Na Božkově se strukturálně uplatňuje hřebenová cesta – ulice Nádražní od památných lip po původní starou náves, na druhou stranu pak ulice Zámecká. Místy se odtud otevírají pěkné panoramatické pohledy na centrum města a okolní dramaticky tvarovanou krajinu. Je škoda, že nyní tato osa nemá odpovídající ztvárnění a že nepokračuje po celé délce hřebene. V konceptu proto navrhujeme její protažení a vymezení plochou NB – náves Božkov. Myšlín je také do jisté míry odděleným světem, který ale kromě hotelu nemá žádnou občanskou vybavenost ani náves, pokud bychom tím nenazvali průtah silnice III/11319 na Třemblat. Původně samostatná chatařská osada postupně prorůstá s centrem města. Nicméně jedinou zpevněnou přístupovou cestu tvoří výše zmíněná silnice.

Obr.: Schéma členité krajiny Mnichovicka. V konceptu je pro zvýšenou ochranu krajiny před nevhodnou zástavbou navržena výšková regulace staveb.

Obr.: Dominanty, průhledy z okolních kopců na město – cenné hodnoty krajiny Mnichovicka

V urbanistické koncepci územního plánu navrhujeme základní kameny - rozčlenění města na tři lokality – tak, jak je dáno historickým vývojem: Mnichovice, Božkov, Myšlín. Každá lokalita má v konceptu svoje centrum, svoje těžiště, ke kterému se vztahují okraje. Lidské sídlo, které svůj přirozený střed nemá, ztrácí významy a rozpouští se v bezbřehosti. V Mnichovicích a na Božkově potvrzujeme historické náměstí a náves. Nástroji územního plánu je posilujeme a podporujeme. Na rozdíl od malých obcí, které i při malém počtu obyvatel vždy měly své středy, je Myšlín v současné době bez návsi. Napojení Myšlína na Masarykovo náměstí je z urbanistického hlediska příliš vzdálené a kompozičně odtržené. Lokalita Myšlín může přitom podle současného územního plánu pojmout až 1000 obyvatel. Podél cesty na Třemblat proto zakládáme nové malé veřejné prostranství návsi jako lokálního centra lokality Myšlín. Náves podporujeme možností stavět okolo ní kompaktněji a širšími možnostmi stavebních programů. Navrhování nových veřejných prostranství je vyžadováno vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v §7 odst. 2, kde je uvedeno, že „pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1 000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.“ Na Myšlíně vymezujeme plochu o velikosti 1 800 m2 (mimo pozemní komunikace). Plocha je skromná s ohledem na vlastnické poměry a možnosti města. Velikost by mohla být mnohonásobně větší, protože zastavitelná plocha Myšlína je 48 ha a tomu by podle vyhlášky odpovídalo až 24 000 m2.


70

Rozčlenění města na tři lokality dále podporujeme utvářením krajiny. Stávající stav doplňujeme tak, abychom zdůraznili hranice mezi lokalitami a jejich vymezení. A to zejména vložením parku na Farskou louku. Park je součástí interakčního prvku, jež spojuje masiv zeleně na Budíkově, přes Podhorky až na Vlčí Halíř. Dalšími návrhy je podpora tzv. zelených klínů, jež dotváříme podél Mnichovky, v návaznosti na park J. F. Holíka, podél Křiváčku a na dalších místech.

Obr.: Schéma propojení krajiny a sídla – zelené „klíny“ vbíhají do zastavěných území. Zelené propojení v údolích potoků a podél Mnichovky a přes lokality Farské louky, Křiváček a Šibeničky.

C.4

Nemovité kulturní památky

Dle výpisu z ústředního seznamu kulturních památek ČR, vedeného Národním památkovým ústavem, se na řešeném území nacházejí tyto chráněné objekty a území, které podléhají zvláštnímu režimu ochrany: číslo rejstříku ÚSKP název památky

část obce

umístění

34541 / 2-2107

kostel Narození P. Marie

Mnichovice

Masarykovo náměstí

19143 / 2-2108

fara

Mnichovice


25126 / 2-4135

tvrz, archeologické stopy

Myšlín

při dvoře Myšlín

11433 / 2-4339

vodní mlýn

Mnichovice

severně od centra, u potoka

29938 / 2-2110

socha sv. Jana Nepomuckého

Mnichovice

Jánské náměstí

32246 / 2-2109

sloup se sochou P. Marie Svatohorské

Mnichovice


Tab 7: Výpis nemovitých kulturních památek v řešeném území, dle ústředního seznamu kulturních památek ČR Zdroj: monumnet.npu.cz, 11.12.2009


71

C.5

Doprava

C.5.1 Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti V silniční dopravě je řešené území Mnichovic přímo napojeno na síť silnic II. a III. třídy, konkrétně na silnici II/508, napojující od jihu město Mnichovice prostřednictvím silnice I/3 v Mirošovicích na dálnici D1. Silnice II/508 vytváří severojižní páteř řešeného území, severním směrem v napojení na silnici II/113 (I/12 Mukařov – II/335 směr Ondřejov) ve Struhařově. Silnice II/335 od Stříbrné Skalice, Sázavy a Ondřejova vstupuje do Mnichovic od východu. Ve směru na Prahu pokračuje hlavní silniční tah z Mnichovic jako stávající silnice III/1012 a III/1014 ve směru na Strančice a Všechromy (II/107, D1). Silnice III/1012 pokračuje z Mnichovic ve směru na Světice, tj. na silnici II/107 do Říčan k silnici II/101 a I/2. V rámci řešeného území Mnichovic tvoří silnice III/11319 sběrnou osu přes Myšlín ve spojení od silnice II/508 na silnici II/113 (Třemblat). Silnice III/11315 spojuje silnici III/1012 od severozápadního okraje řešeného území (Menčice) přes Klokočnou na silnici III/113 (Svojetice). Z hlediska širších dopravních vztahů je pro město Mnichovice důležité především převedení silničních radiálních vztahů ve směru na Prahu. Využitelnost dálnice D1 je na vstupu do Prahy kapacitně limitována nejvíce v jejím úseku od Mirošovic. Tuto situaci v budoucnu zlepší zprovoznění Silničního okruhu, dále dalšího vstupu dálnice D3 do Prahy a dovybavení sítě silnic II. třídy na Říčansku, v bezprostředním dopravně exponovaném okolí Prahy. Dovybavení silniční sítě směrem na Prahu se týká prodloužení silnice II/335, bývalé tzv. Solné stezky. Ta je koncipována pro první stavbu v přeložce kolem Říčan od Silničního okruhu po Světice (zpracovaná dokumentace pro územní rozhodnutí – obsahuje Územní plán velkého územního celku Pražského regionu (ÚP VÚC PR). Umožňuje tak úbytek intenzit dopravy pro město Říčany ze silnice I/2 a stává se využitelnější pro Mnichovice ve vztahu k Aglomeračnímu okruhu silnice II/101 a k Silničnímu okruhu. Další výhledové vedení této silnice II/335 k Mnichovicím je námětem studijního prověřování s důrazem na přeložky mimo sídla (Světice, Všestary). Dalším významným návrhovým prvkem silniční sítě, umožňujícím optimální distribuci vztahů v příměstském území, je tzv. prodloužení silnice II/104, vedené dle schváleného ÚP VÚC PR v propojení silnice I/2 – D1 (dále pak dle ÚP VÚC PR jižně do oblasti Jílovska a severně případně k výhledově koncipovanému propojení silnice I/2 a silnice II/101). Toto silniční propojení silnice II/104, sloužící zároveň jako východní obchvat Říčan, rozdělí radiální tlak v území a i pro město Mnichovice rozšíří možnosti distribuce vztahů směrem na Prahu. Hlavní distribuce těchto vztahů bude realizována v mimoúrovňové křižovatce Kuří na Silničním okruhu, přeložka silnice II/335 ve stopě bývalé Solné stezky je pak koncipována do oblasti Praha – Pitkovice, Uhříněves, Petrovice.


72

Obr. 20: Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti v pražské aglomeraci

C.5.2 Komunikační síť Silnice a dálnice Při průchodu řešeným územím má největší dopravní význam silnice II/508, která je na jih ve směru na Mirošovice napojena prostřednictvím silice I/3 na exit Mirošovice na dálnici D1. Dopravní zátěže, zjištěné dle výsledků celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ŘSD ČR v r. 2005, v průchodu Mirošovicemi, tedy srovnatelně pro úsek silnice II/508 v ulici Mirošovické v Mnichovicích, činily celkem 3 617 vozidel za 24 h, z toho 589 tvořila těžká vozidla. Na Masarykově náměstí pak představovaly dopravní zátěže na silnici II/508 celkem 2 992 vozidel za 24 hodin a z toho 438 těžkých.

Obr. 22: Výsledky celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2005 – kraj Středočeský (výřez) Zdroj: www.scitani2005.rsd.cz, 11. 1. 2010


73

Samotná dálnice D1 se nenachází na řešeném území, je vedena po jeho jihozápadní hranici. Poloha dálnice a její uspořádání, včetně nadjezdu přes účelovou komunikaci mezi Božkovem a Všešímy, jsou stabilizovány. Další významnou komunikací je silnice II/335 ve směru na Ondřejov a dále na Sázavu, která ve směru na jih navazuje na silnici II/508. Na okraji Mnichovic, v ulici Ondřejovské, představovala v roce 2005 dopravní zátěž 1 679 vozidel za 24 hodin, z toho 260 těžkých. Na silnici II/508 navazuje v centru Mnichovic v severojižním směru silnice III/1012, spojující řešené území přes Všestary a dále prostřednictvím silnice II/107 do Říčan. Další alternativní spojení řešeného území s dálnicí D1 zajišťuje silnice III/1014 přes Strančice na exit Všechromy. Místní dopravní význam představuje dále silnice III/11319 na východ před Myšlín a Třemblat dále na Zvánovice, Jevansko až do Kostelce nad Černými lesy. Po dobudování a dovybavení sítě silnic II. třídy (jak je popsáno v předcházející kapitole Širší dopravní vztahy a výhled dopravní obslužnosti) dojde k přerozdělení dopravních zátěží v širším území, zejména ve větším významu silnice II/335 a jejího pokračování k prodloužené silnici II/104 (Všestary) a dalšího průběhu jižním obchvatem Říčan k Aglomeračnímu okruhu a Silničnímu okruhu Prahy.

Místní a účelové komunikace K hlavní průjezdné komunikační síti, kterou tvoří výše popsané silnice II. a III. třídy (sběrné komunikace funkční skupiny B), na níž je přenášena většina dopravní zátěže ve městě a jsou po ní vedeny veškeré linky příměstské autobusové dopravy, náleží obslužné komunikace funkční skupiny C a hlavní pěší komunikace (dle ČSN 73 61 10 Projektování místních komunikací) a v neposlední řadě účelové komunikace (polní a lesní cesty). Komunikační síť byla v části Mnichovic založena ještě s určitou pravidelností, především pak v návaznosti na historické jádro a podél koridoru původní obchodní stezky – dnes silnice II/335. Další rozvoj nad železnicí na území Božkova a také na protilehlé straně v Myšlíně je pak již ovlivněn nepříznivými výškovými poměry a typem chatové zástavby. Tato do značné míry živelně koncipovaná komunikační síť se stává problémem při transformaci a rozvoji těchto lokalit na trvalé bydlení, mj. i pro celkově špatnou orientaci v území, způsobenou především špatnou průjezdností (nedostatečnou šířkou komunikací) a množstvím slepých ulic (celkem 126 výskytů).

Obr.: Schéma dopravní komunikační sítě – železniční trať, silnice II. a III. třídy


74

Navrhujeme propojit vybrané obslužné komunikace a některé stávající obslužné komunikace rozšířit. Vzhledem ke stísněným podmínkám jsou komunikace navrhovány v co nejúspornější funkční skupině C obslužných a v co nejúspornějších kategorijních typech dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Pro navrhované průjezdné obslužné komunikace je uvažováno s vedením inženýrských sítí v jejich profilu. Úsporným typem pro minimální zábor dvoupruhové obousměrné vozovky je vhodná kategorie MO2k 6,5/6,5/30. Pro tento typ s krajnicemi (bez chodníků) je možno uvažovat s vedením plného rozsahu inženýrských síti (min. š=6,8 m). Pro minimální zábor jednopruhové obousměrné vozovky s výhybnami po 80 – 100 m lze navrhnout typ MO1k 3,5/3,5/30. Jelikož navrhované úsporné kategorijní typy komunikací by měly v průchodu zástavbou obsahovat alespoň jednostranný chodník š = 1,25 – 1,50 m, zábor by ve většině případů přesahoval za hranice stávajících pozemků komunikací. V rámci návrhu sítě průjezdných obslužných komunikací je možné vzhledem k minimalizaci záborů využívat jednosměrnosti. Vybrané obslužné komunikace s malým provozem vozidel je možno pojímat jako zklidněné funkční podskupiny D 1 se smíšeným provozem vozidel a chodců, tj. obytné zóny (příp. pěší zóny), čímž se zmenšují nároky na šířkové uspořádání. Podrobnosti stanoví následná projektová dokumentace dopravních staveb. S ohledem na ČSN 73 6110 navrhujeme vybraná komunikační propojení a obratiště pro odstranění některých slepých obslužných komunikací delších než 100 m. S ohledem na řešení majetkoprávních vztahů pro případné stavby na soukromých pozemcích je ponechán návrh opatření na podrobnější dokumentaci.

C.5.3 Železnice Železniční doprava je zastoupena železniční zastávkou Mnichovice na hlavní dvojkolejné elektrifikované železniční trati č. 221 Praha – Benešov u Prahy. Pro tento úsek byla dokončena optimalizace železniční trati jako úseku IV. železničního koridoru z Prahy do Českých Budějovic. Pro železniční spojení vysokorychlostního typu (VRT) jsou v ÚP VÚC PR koncipovány 2 varianty výhledové trasy, vedené v relaci Říčany – Benešov, od Všechrom západně od dálnice D1. Přes železniční zastávku Mnichovice jsou zajišťována vlaková spojení příměstské dopravy v relaci Praha hl. nádraží – Čerčany, označovaná v rámci PID jako S 9 v intervalu 30 min. Výhledově předpokládáme, že železnice se stane hlavním dopravním spojením s Prahou, tak jako ve vyspělých evropských městech, kde příměstské vlaky (s intervalem 1015min.) hrají významnou roli v systému hromadné dopravy. Izochrona dostupnosti železniční zastávky 15 min (cca 1 000 m ve členitém terénu) pokrývá převážnou část jádrového území Mnichovic a téměř celou část Božkov. Část Myšlín leží mimo docházkovou vzdálenost železnice. V konceptu územního plánu navrhujeme zlepšit dostupnost železniční zastávky Mnichovice. Navrhujeme novou autobusovou zastávku v blízkosti žel. zastávky, umístěné na nové spojovací komunikaci mezi ul. Nádražní a Sportovní. V prostoru mezi železnicí a ulicí Vilovou navrhujeme parkování typu park and ride (P+R). Další parkoviště P+R navrhujeme z druhé strany železniční zastávky při ulici Sportovní v blízkosti podchodu pro pěší. V souběhu se železnicí navrhujeme nové komunikační propojení mezi železniční zastávkou a ulicí Skuhroveckou. Cílem tohoto propojení je začlenit rozvojovou oblast Pod nádražím přímo k železniční zastávce i do souvisleji komunikační sítě města a zejména umožnit zajíždění autobusů přímo k železniční zastávce.


75

Obr.: Stávající Izochrony dostupnosti železniční zastávky (tmavá) a stávajících autobusových zastávek (světlá)

C.5.4 MHD – autobusová doprava Autobusovou dopravu v rámci Mnichovicka a v rámci širšího okolí Prahy obsluhují příměstské autobusové linky číselné řady začínající 4, přičemž tyto linky nezajíždějí na území hlavního města Prahy (na území Prahy zajíždějí linky číselné řady 3). Příměstské linky navazují na základní kolejovou síť a obsluhují zejména obce bez možnosti železničního spojení. Příměstské autobusové linky jsou součástí dopravního systému Pražské integrované dopravy (PID). Koncept územního plánu předpokládá umístění nové autobusové zastávky u žel. zastávky Mnichovice, čímž by se zvýšila její využitelnost a mohly by být zkráceny některé autobusové spoje, končící v žst. Stránčice. Izochrony dostupnosti autobusových zastávek 10 minut (600 m) pokrývají většinu zastavěného území Mnichovic. Navrhujeme doplnění sítě autobusových zastávek o přestupní stanici u nádraží a další zastávky v návaznosti na náves Božkova a novou náves Myšlína. Zajíždění autobusu k nové zastávce u nádraží je umožněno novým komunikačním propojením v lokalitě Pod nádražím, ze Skuhrovecké ulice. Toto odbočení autobusových linek předpokládá jejich zpětné zajíždění mezi ul. Nádražní a zastávkou s otočením na Masarykově náměstí. Zároveň by bylo možno s návrhem odstavných autobusových stání umožnit ukončení některých linek přímo u železniční zastávky Mnichovice.

C.5.5 Doprava v klidu a dopravní vybavenost Parkování a odstavování vozidel se dle místních podmínek odehrává v rámci komunikací, převážně však na jednotlivých pozemcích rodinných domů a chat. Parkování je rovněž zajišťováno souvislými (veřejnými) parkovacími plochami. V územním plánu nenavrhujeme speciální regulaci parkovacích míst. Při povolování staveb se bude vycházet z obecně platných předpisů. Navrhujeme parkoviště typu P+R v návaznosti na nádraží: v místě u přejezdu, na sever od železniční trati a druhé, mezi ul. Vilovou a železnicí a v ul. Sportovní, v prostoru pod železniční zastávkou Mnichovice. Navržením možného přestupu z individuální dopravy na železnici chceme posílit význam hromadné dopravy a redukovat automobilovou dopravu.


76

C.5.6 Pěší doprava Značené turistické trasy, podobně jako cyklistické, jsou směrovány do navazujících oblastí Říčanska, Velkopopovicka a Posázaví, v některých úsecích jsou v souběhu s cyklistickými trasami. Hlavní pěší trasy se nacházejí v centrální části města, především ve vazbě na Masarykovo náměstí a jeho okolí, hlavní ulici Pražskou a Ondřejovskou a na spojnici centrální části a železniční zastávky. Hlavní pěší komunikace navrhujeme podél říčky Mnichovky, do severojižního propojení od Myšlína (pod Šibeničním vrchem) roklí potoka Křiváček do ul. Jánské a v rámci rozvoje Myšlína západním směrem. Nový chodník je navržen rovněž podél Ondřejovské mezi ul. Jánskou a křižovatkou s komunikací k ČOV. Navržením nových pěších tahů zlepšujeme prostupnost území a posilujeme rekreační charakter města.

C.5.7 Značené turistické trasy, cesty v krajině Ze značených turistických tras prochází řešeným územím žlutá, červená a zelená a dále lokální Cesta kocoura Mikeše, vedená v délce cca 20 km s dvanácti zastaveními z Hrusic přes Mnichovice do Říčan. Doplněná síť cest v krajině vychází ze zastavěného území v údolí potoků a napojuje se přes stráně Tehova ke Struhařovkému potoku a dále přes vrcholky Sýkorka, Ořech k Myšlínu a dál směrem na Třemblat a Vlčí Halíř. Ve výkresu dopravy jsou vyznačené plánované běžecké lyžařské trasy.

C.5.8 Cyklistická doprava Cyklistická doprava je zastoupena ve vztahu k řešenému území poměrně hustou sítí cyklistických tras, převážně rekreačního charakteru do navazujících přírodně atraktivních oblastí Říčanska, Velkopopovicka, Jevanska (Voděradské bučiny) a Posázaví. Podél říčky Mnichovky navrhujeme v rozsahu mezi ul. Nádražní, Sportovní a areálem ČOV stezku pro pěší a cyklisty. Doplňujeme tak cyklistické propojení ve městě od stávající cyklotrasy v ul. Nádražní ve vazbě na vnější vstupy sil. II/335 (Ondřejov) a II/508 (Mirošovice). V severojižním propojení je možno využít pro cyklo-pěší dopravu komunikaci podél potoka Křiváček ve vazbě na novou stezku k Šibeničnímu vrchu (sil. III/11319 – Třemblat) a s využitím cyklopěších stezek v oblasti Myšlína k sil. II/508 (Struhařov).

C.5.9 Značené cyklotrasy Řešeným územím prochází regionální cyklistické trasy č. 0020 přes Mnichovice do Posázaví a č. 0022 do Mnichovic. Obě cyklotrasy jsou napojeny na mezinárodní nadregionální trasu č. 1 (Pražská trasa) Praha – Brno – Wien. Značená cyklistická trasa č.0020 je vedena přes řešené území ve směru dálnice D1 a železnice přes místní část Božkov, zde na ni navazuje cyklotrasa č. 0022, vedená ul. Nádražní kolem železniční zastávky, dále pak podél Struhařovského potoka na Klokočnou. Dále pak trasa č. 8173 Mnichovice – Menčice- rozcestí s CT 0031.

C.5.10 Hluk z automobilové dopravy Silniční ochranná pásma nechrání zástavbu v blízkosti komunikace před hlukem. Šíření hluku je závislé na řadě faktorů (konfigurace terénu, výškové vedení trasy komunikace,


77

uspořádání zástavby, intenzita dopravy apod.) a proto se na základě měření stanovují pro vybrané komunikace pomocí izofon pásma, ze kterých je zřejmé v jaké vzdálenosti od komunikace jsou splněny mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro obtěžování hlukem ze silniční dopravy (hlukové limity). Mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro stávající dopravní infrastrukturu stanovuje prováděcí vyhláška č. 523/2006 Sb. k zákonu č. 258/2000 Sb. v platném znění, o ochraně veřejného zdraví. Dle platné legislativy ČR je z hlediska hlukové zátěže území dopravou relevantní hodnota hlukového ukazatele pro rušení spánku (Ln). Mezní hodnota hlukového ukazatele pro obytnou zástavbu a chráněné venkovní prostory pro stávající hlukovou zátěž je Ln = 60 dB (dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je při překročení limitu Ln = 60 dB povinen správce této komunikace zajistit ochranu před hlukem provedením protihlukových opatření přímo na komunikaci), ale limit pro nově stavěné budovy je Ln = 45 dB, resp. Ln = 50 dB s využitím korekce (převažuje-li v daném území hluk z dálnice nad hlukem z ostatních silnic resp. zdrojů hluku). Pro rozvoj obce je tedy relevantní hodnota hlukového ukazatele Ln = 45 dB. V území, v němž je tato hodnota překročena, by neměla být umísťována obytná zástavba. Vzhledem k tomu, že v současné době dostupné Strategické hlukové mapy ČR jsou z roku 2006, lze předpokládat, že momentální skutečné hodnoty hlukového ukazatele budou vyšší, v souvislosti s trendem trvalého mírného nárůstu objemu dopravy na dálnici D1. Pro řešené území je nejvýznamnějším zdrojem hluku dálnice D1. Dle údajů Strategické hlukové mapy ČR 2006, zpracovávané na základě vyhlášky č. 523/2006 Sb. Ministerstvem zdravotnictví ČR, je na části řešeného území (velká část území Božkova) překročena limitní hodnota Ln = 45 dB. Tato skutečnost je zohledněna v omezeném rozvoji Božkova a dále bude zohledněna při povolování staveb v dotčených oblastech. Izofony jsou převzaty do mapového podkladu konceptu územního plánu.

Obr. 24: Strategická hluková mapa ČR 2006 - výřez zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, http://hlukovemapy.mzcr.cz, 11. 1. 2010

C.6

Veřejná infrastruktura

C.6.1 Vodní toky a plochy Stávající stav Městem Mnichovice a jeho přilehlými částmi Božkov a Myšlín protéká několik vodních toků. Nejvýznamnější z nich je říčka Mnichovka, dále jsou to potoky Struhařovský, Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

78

Myšlínský, Kunický a potok Křiváček. Nachází se zde i několik malých bezejmenných vodotečí. Ve správě obce je pouze potok Křiváček, ostatní toky spadají pod správu Povodí Vltavy s.p., Lesy ČR. V území se nachází také několik vodních ploch, jejichž zdrojem jsou v převážné většině výše vyjmenované toky. Povodí Vltavy s.p. zpracoval v lednu 2005 rozsah záplavového území a vymezení aktivních zón na říčce Mnichovka. 4.12.2008 bylo Krajským úřadem Středočeského kraje stanoveno záplavové území Mnichovky mezi ř.km 5,600 až ř.km 9,320 (č.j. 164328/2008/OŽP-Bab) a v povodňovém plánu města Mnichovic jsou vymezeny hranice zaplavovaného území nejen na Mnichovce, ale i na Struhařovském potoce, Kunickém potoce, Myšlínském potoce a Křiváčku. Zároveň jsou zde vymezeny i hranice povodí jednotlivých toků a problémová místa, která jsou ohrožena povodní. Podle § 33 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) a na základě Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí revidovaného Nařízením vlády č. 219/2007 Sb., patří území Mnichovic, Božkova a Myšlína mezi zranitelné oblasti, a to zejména oblast jímání pitné vody. Zde je reálné nebezpečí, že koncentrace dusičnanů může dosáhnout hodnot 50 mg/l a vyšší, resp. jsou zde povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělské činnosti dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Struhařovský potok Pramení v k.ú. Struhařov a přitéká do Mnichovic přírodním neupraveným korytem, protéká chatovou kolonií a podél silnice Podskalí přitéká do zastavěné části Mnichovic. I zde je koryto neupravené, málo kapacitní. V dolní části jsou brody pro přejezd vozidel a nízké železobetonové lávky. Příjezd k domku č.p. 647 je lávkou vytvořenou z ocelových nosníků s drážními panely. Potok pokračuje zastavěnou částí a vlévá se do Mnichovky v ř.km 7,51 jako její levostranný přítok na křižovatce ulic Podskalí a Potočiny. Místo soutoku je zarostlé a neupravené. Prakticky v celém průtoku k.ú. Mnichovice nestačí kapacita koryta ani objekty na průtok Q5. Struhařovský potok je drobný tok, správcem tohoto toku je Povodí Vltavy, s.p. Mnichovka Jedná se o významný vodní tok čís. 294 města Mnichovic ve smyslu vyhlášky č. 470/2001 Sb. Pramení v k.ú. Tehov u Říčan, do území přitéká lichoběžníkovým nezpevněným korytem. Délka toku v území činí 3,52 km (ř.km 5,48 – 9,00). Za přítokem Struhařovského potoka v ř. km 7,51 vtéká do zastavěné části města a zde přechází v obdélníkový profil, zpevněný nábřežními zdmi z kamene. Tímto profilem protéká centrem města a dále navazuje úprava v betonovém žlabu, jímž k.ú. Mnichovice opouští. Levostranný přítok v ř.km 6,80 tvoří potok Křiváček a v ř.km 5,80 Myšlínský potok. Kunický potok se napojuje až mimo Mnichovice v ř. km 2,452. V horní části toku až k soutoku se Struhařovským potokem je koryto nekapacitní. V prostoru centra města, kde jsou nábřežní zdi a mostky, kapacita koryta odpovídá Q2, dále až po hranici k.ú. Mnichovice kapacita koryta pobere průtok Q5. Správcem toku je Povodí Vltavy, s.p., provoz zajišťuje Povodí Vltavy s.p. závod Dolní Vltava Praha. Křiváček Jde o drobný tok, pramenící pod Šibeničním vrchem. Pod prameništěm jsou dva rybníky těsně nad sebou – Obecník I a Obecník II. Do horního rybníka se stahují prameny z této oblasti a je propojen se spodním rybníkem. Potok z dolního rybníka odtéká pod Myšlínskou silnicí propustkem DN 1000. Pod ul. Myšlínskou je do koryta zaústěn odpad ze soukromé vodní nádrže (retenční nádrž Šibeniční vrch) u sportovního areálu pod Šibeničním


79

vrchem. Níže je zaústěn bezejmenný tok, přitékající z lokality nad Myšlínskou silnicí. Potok Křiváček pokračuje nezastavěnou částí přirozeným neupraveným korytem, zastavěnou částí protéká zatrubněním, které je nekapacitní. Tvoří levostranný přítok do Mnichovky. Do říčky Mnichovky je zaústěn v říčním km 6,80 jako její levostranný přítok. Přitéká otevřeným upraveným lichoběžníkovým korytem, za ním následuje zatrubnění. Při velkých vodách ohrožuje potok stávající rodinné domky v ul. Jánské, požární dům, RD v ul. Jiráskově a čp. 307 v ul. Ondřejovské. Propustek pod ul. Myšlínskou je dostatečně kapacitní, všechny ostatní jsou nekapacitní. Vlastníkem potoka je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice. Myšlínský potok Správcem tohoto potoka je Povodí Vltavy s.p. Je charakterizován jako drobný vodní tok, pramenící v k.ú. Myšlín, prameny se stahují do soustavy 2 rybníků nad Myšlínem. Odtok je požerákem a dále teče potok nezastavěným územím - lesem. V tomto prostoru se do Myšlínského potoka vlévá pravostranný bezejmenný přítok. Tento tok pramení nad chatovou oblastí, protéká jí jako neupravený tok do Myšlínského rybníka u hotelu Myšlín. Odtok z rybníka je propustkem DN 300 pod Myšlínskou ulicí, pak teče přes soukromou zahradu, následuje betonový žlab dl. 52m a dále teče potok nezastavěným územím lesem a vlévá se do Myšlínského potoka. Myšlínský potok pokračuje nezastavěným územím, z chatové oblasti přitéká další bezejmenný tok, propustkem podtéká Jiráskovu ul. a pokračuje dále stále nezastavěným územím lesem, kde si vytváří místy nové koryto. V tomto prostoru je na několika místech koryto proti původnímu, uváděnému v katastrálních mapách, změněno – potok zde vytváří nové meandry. Dále podtéká mostkem ul. Ondřejovskou a vtéká do území u ČOV, kterou obtéká otevřeným zemním tělesem a vlévá se do Mnichovky v říčním km 5,80 jako její levostranný přítok. Kunický potok Pramení v k.ú. Kunice. Jedná se o drobný vodní tok, jeho správcem jsou Lesy ČR, oblastní inspektorát Brandýs nad Labem, provoz zajišťuje Správa toků- oblast povodí Vltavy Benešov. Tento tok sleduje katastrální hranici města Mnichovice, v celé délce je přírodní neupravené nekapacitní koryto. Protéká nezastavěným územím. Potok je zaústěn do Mnichovky v říčním km 2,452 v Senohrabech, tedy mimo řešené území. Vodní plochy Na říčce Mnichovce je vodní dílo V Potočinách (koupadlo Bytovky) - rybník, který slouží jako veřejné koupaliště. Jedná se o rekreační, rybochovný rybník. Nátok je bočním korytem z říčky. Hráz je sypaná, zpevněná na vzdušné straně betonem, výpust rybníka je přes požerák. Vlastníkem rybníka je město Mnichovice, správcem město Mnichovice a Český rybářský svaz. Nad domem čp.133 je původní Zittův mlýn, na nějž je přiváděna voda ze Struhařovského potoka otevřeným náhonem přes rybník. Rybník je soukromý tzv. Zittův rybník, je v dobrém technickém stavu. Odpad z rybníka vede přes původní mlýnské kolo a upravenou část v zahradě pí. Zittové, poté ústí zpět do potoka. Na trase potoka Křiváček, ještě nad Myšlínskou silnicí, jsou 2 rybníky – horní zvaný Obecník II a spodní rybník, zvaný Obecník I. Obecník I má sypanou zemní hráz obloženou kamennou rovnaninou, výpust tvoří dvojitý uzavřený požerák, je průtočný. Oba rybníky slouží jako rybářský revír. Vlastníkem rybníků je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice, uživatel a správce je Český rybářský svaz.


80

Pod ul. Myšlínskou je vedle potoka Křiváček vybudována retenční nádrž Šibeniční vrch, jejímž majitelem a správcem je dr. Jan Zenkl. Rybník byl vybudován v rámci sportovního areálu pod Šibeničním vrchem a slouží jako zdroj vody pro zasněžování umělého lyžařského svahu. Na horním toku Myšlínského potoka jsou 2 bezejmenné průtočné rybníky. Vlastníkem obou je MOUNTFIELD a.s., uživatelem a správcem je Český rybářský svaz a slouží jako rybochovné. Horní rybník je v současné době vypuštěn a podle správce je nutné ho odbahnit, na což nejsou v současné době finanční prostředky. Oba mají zemní sypanou hráz, líc tvoří kamenný pohoz, výtok jednoduchým požerákem, hrazeným dlužemi. Bezpečnostní přeliv tvoří nezpevněná část hráze. Z horního rybníka odtéká voda pod komunikací trubním propustkem do dolního rybníka. Odtud vytéká voda požerákem do neupraveného koryta Myšlínského potoka. Na levostranném přítoku Myšlínského potoka, na bezejmeném toku, leží další rybník, zvaný Myšlínský. Vlastník rybníka je p. Vlastimil Peřina, který je současně i provozovatelem tohoto rybníka. Jedná se o průtočný rybník se sypanou zemní hrází, líc obložený kamenným obkladem. Výpust je jednoduchým požerákem, hrazeným dlužemi. Odtok je propustky DN 300 pod Myšlínskou ulicí a následně do Myšlínského potoka. Na horním toku Kunického potoka je vodní dílo Božkovský rybník, jeho správcem a uživatelem je Český rybářský svaz. Jedná se o rybochovný rekreační rybník. Rybník má sypanou hráz, líc zpevněnu obkladem. Výpust je uzavřeným požerákem, bezpečnostní přeliv korunový,polokruhový, betonový. Je opatřen česlemi. Rybník je průtočný. Níže po toku Kunického potoka je zbytek náhonu na bývalý mlýn. V současné době je bývalý rybník i náhon mimo funkci a obnovení rybníka, který je soukromý, představuje značné finanční náklady, protože je ve špatném stavu. V ulici Svahové je vodní plocha tvořená původní požární nádrží s vlastním pramenem. Plocha slouží jako okrasná. Odtok je sveden do neupraveného koryta, které pak vede vedle komunikace. Majitelem požární nádrže je město Mnichovice, provoz zajišťují Veřejné služby města Mnichovice.

Návrhy v územním plánu Navržené úpravy a opatření zlepšují vodohospodářské poměry území, zadržují vodu v území a podporují ochranu proti povodni. Důležitá je ochrana pramenišť. Vodní plochy a vodoteče zároveň svojí estetickou funkcí zvyšují hodnotu krajiny. Na potoce Křiváček se plánuje vybudování soustavy dvou rybníků Podhorky I. a Podhorky II dle připraveného projektu. Tyto vodní plochy dokáží zpomalit odtok ve střední části potoka – tento návrh je obsažen v současném platném územním plánu. Kromě toho chrání při velkých vodách před ohrožením stávající rodinné domky v ul. Jánské, požární dům, RD v ul. Jiráskově a č.p. 307 v ul. Ondřejovské. Navrhujeme vybudování soustavy dvou rybníků na Myšlínském potoce – Jidáška I. a Jidáška II., opět v souladu se stávajícím územním plánem, pouze měníme jejich polohu, aby více vynikla vedle jejich retenční i estetická funkce. Na Struhařovském potoce navrhujeme obnovit zaniklý rybník Koloděj. Na říčce Mnichovka, která má v části katastru Mnichovic nekapacitní koryto, navrhujeme několik opatření. Na vstupu do území navrhujeme suchý poldr, který pravděpodobně zasáhne i do katastru sousední obce Všestary. Poldr je navržen mimo souvislou zástavbu. V místě nad autosalónem Citroen navrhujeme obnovení Halašova rybníka vybudováním nové hráze. Při podrobnějším plánování rybníka je nutné počítat s rezervou pro zadržení vody při povodni. Nad Halašovým rybníkem, u soutoku s potokem Křiváček, je navržen další suchý poldr. Suché poldry je třeba zajistit vhodnou vegetací a úpravou dna tak, aby nedocházelo k líhni komárů. Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

81

Povodňový plán obce poukázal na skutečnost, že Struhařovský potok a říčka Mnichovka při velké vodě ohrožuje část města včetně centra. Proto navrhujeme provést protipovodňová opatření na obou tocích, zvláště v ulicích Podskalí a Potočiny, včetně rekonstrukce propustku pod Pražskou ulicí. Obecně je nutné zlepšit pravidelnou údržbu stávajících koryt vodních toků, zvláště mimo zastavěné území. Současné bleskové povodně poukázaly na nutnost zachycení srážkových vod mimo zástavbu. Navrhujeme toho dosáhnout jednak revitalizací toků, zřízením suchých poldrů a výstavbou nových nádrží, resp. obnovou původních nádrží – rybníků, které jsou schopny zachytit přívalové vody. Vodní režim řady toků je ovlivněn melioracemi. Do těchto meliorovaných ploch zasahují některé oblasti, navržené k zastavění. Při povolování staveb je nutno klást důraz na hydrogeologický průzkum, který by prokázal, že stavba negativně neovlivňuje hydrologický režim v oblasti. V nové zástavbě musí být také kladen důraz na likvidaci dešťových vod na pozemcích objektů a odvádět vody pouze z veřejných zpevněných ploch. Základním recipientem těchto vod budou stávající vodní toky. Bude třeba zajistit vodohospodářskou rovnováhu, aby odtok do vodních toků byl rovnoměrný, a to zřizováním retencí a postupným odpouštěním dešťových vod do toků. Lokální likvidace dešťových vod v místě vzniku přispívá k zachování spodní vody v půdním horizontu. Na zpoždění odtoku mají příznivý vliv i navržené zalesněné plochy a dostatečné množství zelených ploch, kam je možné vyvést do zásaku dešťové vody z veřejných zpevněných ploch.

C.6.2 Zásobení vodou Stávající stav Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou vodovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Řady byly budovány postupně v letech 1981 až 2009. Zásobení vodou je provedeno z místního vodního zdroje, odkud je voda čerpána do vodojemu a odtud distribuována po obci. Profily hlavních řadů jsou DN 50 až DN 300, materiál PE, PVC, litina, tvárná litina. Vodovodní síť je vybudována i v místní části Božkov. Vodovod není dosud vybudován v místní části Myšlín, kde však je nově položen vodovodní řad DN 300 (D 315) a je v současné době zpracována dokumentace na zásobení vodou pro stavební povolení na tuto oblast. Kromě Myšlína není provedena vodovodní síť převážně chatových a odlehlých lokalit, kde jsou převážně nemovitosti určené pouze k rekreaci, nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od vodovodních řadů. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejný vodovod, jsou zásobeny z individuálních zdrojů (studny). Zdrojem pitné vody pro město Mnichovice jsou v současné době 3 kopané studny v prameništi pod kopcem Budíkov u Struhařovského potoka. Celková vydatnost studen je 4,2 l/s. Výtlaky studnových čerpadel jsou spojeny ve společné armaturní šachtě a odtud je voda dopravována výtlačným řadem do vodojemu Antonín o kapacitě 2x 250 m3. Vodní zdroj je chráněn třemi ochrannými pásmy. Rozsah jednotlivých pásem hygienické ochrany byl stanoven na základě hydrogeologického posudku. Rozvod vody v Mnichovicích je zajištěn z podzemního vodojemu Antonín o kapacitě 2x 250 m3, max. hladina 406,80 m n.m. a min. hladina 403,80 m n.m., který se nachází na okraji pole u silnice Mnichovice – Struhařov. Do vodojemu je veden přítok z prameniště výtlačný řad DN 150. Kapacita vodojemu při uvažované spotřebě 150 l/obyv/den pokryje denní potřebu cca 3300 obyvatel. Z vodojemu je pitná voda distribuována gravitačním zásobním řadem DN 200 do městské vodovodní sítě. Zásobované území na katastru Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

82

Mnichovic a Božkova je rozděleno do 6 tlakových pásem - jednoho gravitačního a 5 tlakových. Myšlín bude zvláštní tlakové pásmo. Pro zásobování katastru Myšlína je vybudován vodovodní řad DN 300 (D 315) z přivaděče Želivka. Z něj je připraveno 6 odběrných míst pro vybudování distribuční sítě. Navrhujeme jeho propojení do VDJ Antonín. Z technického hlediska byly problémy na zásobním řadu DN 200 ze šedé litiny z vodojemu, který je jediným řadem zásobující vodovodní síť města. Vlastníkem většiny vodovodů je město Mnichovice a provozovatelem jsou Veřejné služby Mnichovice. V některých lokalitách jsou vodovody v soukromých rukou a probíhají jednání o jejich provozování. Vlastníkem a provozovatelem vodovodu DN 300 (D 315) včetně ZČS Myšlín a výtlaku DN 250 na Struhařov bude svazek obcí Region jih.

Návrhy v územním plánu Systém zásobování města pitnou vodou zůstane zachován i do budoucna. Mnichovice počítají v současné době se dvěma významnými zdroji vody – studnami v prameništi pod Budíkovem a řadem DN 300 z přivaděče Želivka (pro Myšlín). Z přivaděče je počítáno zásobení až 950 obyvatel, což by mělo pokrýt očekávaný rozvoj Myšlína. Vodojem, kam je vedena v současné době voda z jímacích studen v prameništi, má denní kapacitu pro zásobení 3300 obyvatel (dle směrných čísel 150 l/obyv/den), což dokáže pokrýt mírný nárůst obyvatel ve vlastních Mnichovicích i Božkově. Územní plán počítá s nárůstem počtu obyvatel v oblastech, kde páteřní vodovodní síť je vybudována a dokáže nároky kapacitně pokrýt. V některých okrajových oblastech však bude nutné prověřit velikost stávajících tlakových stanic. V neposlední řadě je třeba posoudit harmonogram rozšíření velikosti stávajícího vodojemu a s tím související vydatnost vodních zdrojů. V Myšlíně je nutné vybudovat vodovodní řady, které výrazně ovlivňují rozvoj této lokality. Projekt je zpracován, resp. bude dopracován v příštím roce (pro oblast Myšlínské ulice a některých přilehlých ulic). Kapacita stávajících studní nedokáže výhledově uspokojit zvýšené nároky na potřebu vody. I když je možnost vybudování další jímací studny v prameništi, vydatnost studen může kolísat a je často ovlivněna změnou přírodních podmínek. S ohledem tyto aspekty je nutné se zaměřit i na další zdroj vody pro zásobení vodojemu – propojení na řad DN 300 z přivaděče Želivka. Projekčně je tento propoj již připraven a v blízké době by se měl stát dalším významným zdrojem vody pro Mnichovice a Božkov. V úvahu je nutné vzít i kapacitu stávajícího vodojemu Antonín, který nedokáže výhledově pokrýt zvýšený nárok na potřebu vody. Prioritou je zajištění pozemku vedle stávajícího vodojemu pro dostavbu dalších komor vodojemu. V současné době je celý systém zásobení vodou pro Mnichovice a Božkov napojený z vodojemu Antonín jediným řadem DN 200 z šedé litiny. Při jeho poruše by byly tito obyvatelé bez vody, navrhujeme proto vybudování dalšího přívodního řadu z vodojemu do vodovodní distribuční sítě. Propojení vodovodní sítě Myšlína, zásobené přímo z řadu DN 300 přivaděč Želivka a vodovodní sítě zásobené z vodojemu, není možné s ohledem na tlakové poměry v obou systémech. Profil přívodního řadu z vodojemu a jeho trasa by měly být předmětem studie zásobování vodou Mnichovic. Tato studie by měla prokázat i časový horizont výstavby další komory vodojemu. Dostavba distribučních řadů v Mnichovicích a v Božkově bude hlavně podmíněna výkony stávajících AT stanic (čerpaným množstvím a výtlačnou výškou).


83

C.6.3 Kanalizace Stávající stav Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou kanalizační síť jak jednotné, tak oddílné soustavy, do které jsou odkanalizovány přilehlé nemovitosti. Stoková síť včetně ČOV vznikala ve stejné době jako síť vodovodní, tj. v 80. letech 20. století. A její výstavba stále probíhá. Jednotnou kanalizaci tvoří nejstarší stoky a nachází se hlavně v nejstarší zástavbě a v hlavních komunikacích. Veškeré nové stoky jsou oddílné soustavy – splaškové. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou nové lokality odkanalizovány pomocí čerpacích stanic splašků případně tlakové kanalizace. Veškeré odpadní vody jsou svedeny do hlavního sběrače DN 500, resp. DN 1200, který je veden v ulici Ondřejovské do ČOV. Stoková síť je vybudována i v místní části Božkov. Kanalizaci nemá vybudovanou místní část Myšlín, kde však je v současné době zpracována dokumentace pro stavební povolení na odkanalizování této oblasti a má vydané stavební povolení. V rámci této dokumentace je zpracována i intenzifikace stávající ČOV (vybudování kanalizace v Myšlíně je podmíněno novou ČOV). Kromě této oblasti není provedena stoková síť převážně chatových a odlehlých lokalit, kde jsou nemovitosti určené pouze k rekreaci, nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od stok. Nemovitosti, které nejsou připojeny na veřejné stoky, mají vlastní žumpy nebo septiky. Odvádění dešťových vod ze zastavěného území je v prostoru stávající jednotné stokové soustavy zajištěno převážně do stok jednotné kanalizace a přes oddělovače do vodních toků. V území, kde je vybudována splašková kanalizace, nejsou budovány stoky dešťové kanalizace. Dešťové vody jsou odváděny převážně povrchově do příslušných vodních toků, v komunikacích podél vodních toků jsou do nich zaúsťovány vpustě nebo jiné odvodňovací prvky. Profily gravitačních stok jsou DN 200 až DN 1200, materiál kamenina, PVC, beton. Profily výtlačných řadů a tlakové kanalizace jsou D 63 až D 110, materiál PE. Město má vlastní čistírnu odpadních vod situovanou u soutoku říčky Mnichovka a Myšlínského potoka, kam jsou odváděny veškeré odpadní vody. Stávající kapacita ČOV Qd = 473 m3/h a 2 700 EO. Současný stav zařízení už neodpovídá moderním technologiím. Navíc je kapacita ČOV nedostačující jednak k uvažovanému rozvoji Mnichovic a připojení dalších obcí – Klokočná, Všestary na kanalizační systém města. Proto byl zpracován projekt pro její intenzifikaci, kdy dojde ke zvýšení kapacity na Qd = 1 014 m3/h a 6 000 EO. Ve stávající kanalizační síti je dostatečná kapacitní rezerva pro navržené rozšíření. Navrhované řešení počítá pouze s odvodem splaškových vod a rozšíření odkanalizovaného území je podmíněno intenzifikací stávající ČOV. Z technického hlediska jsou problémy s betonovými stokami v Pražské a Ondřejovské ulici, kde je nátok balastních vod do potrubí. Problém je i ve stávající jednotné kanalizaci ve staré zástavbě. Dešťové vody způsobují kolísání nátoku na ČOV a zatěžují jí čistými vodami, čímž snižují její výkon. Navrhovaná intenzifikace ČOV na kapacitu 6000 EO je limitním faktorem pro rozvoj obce – pro sousední obce (Všestary, Klokočná) je smluvně rezervována kapacita 1000 EO. Vlastníkem většiny stok je město Mnichovice a provozovatelem jsou Veřejné služby Mnichovice. V některých lokalitách jsou stoky v soukromých rukou a probíhají jednání o jejich provozování. Vzhledem k odlehlosti a nedostatečné šířce komunikací a omezenému rozpočtu města není navržena veřejná kanalizace v chatových a rekreačních oblastech a odlehlých lokalitách.


84

Návrhy v územním plánu Systém odkanalizování města s jednou centrální ČOV zůstane zachován i do budoucna. Nově intenzifikovaná ČOV počítá s napojením 6 000 EO, z čehož je smluvně zajištěno 300 EO z obce Klokočná a 700 EO z obce Všestary. Intenzifikace ČOV přímo podmiňuje rozvoj města a zvláště místní části Myšlín, kde kanalizaci nelze vybudovat dříve, než bude zprovozněna nová ČOV. I intenzifikace ČOV ze současných 2 700 EO na 6 000 EO omezuje budoucí rozvoj města. Při zachování dohod, že ze dvou okolních obcí natečou splašky od 1 000 EO, na město Mnichovice, včetně Božkova a Myšlína zůstává kapacita 5 000 EO. Z tohoto důvodu je nyní počítáno s možností rozšíření ČOV a je v územním plánu vymezen vhodný pozemek. Pro rozvoj území ve II. a III. etapě je navrženo další rozšíření ČOV na kapacitu 8000 EO, která zahrnuje rovněž rezervu pro rozvoj okolních obcí. Špatný technický stav stávajících stok v Pražské a Ondřejovské ulici, kde je nátok balastních vod do potrubí, způsobuje nátok „čistých“ vod na ČOV a tím snižuje její výkon. Z tohoto důvodu je nutná rekonstrukce potrubí. U velkých profilů by nemuselo dojít k výměně potrubí, je možné uvažovat například vyvložkování. Stávající jednotná kanalizace ve staré zástavbě odvádí na ČOV velké množství dešťových vod, které způsobují kolísání nátoku na čistírnu a zatěžují jí čistými vodami, čímž snižují její výkon. Proto navrhujeme ponechat stávající jednotnou kanalizaci jako dešťovou se zaústěním přímo do vodoteče a vybudovat souběžně novou splaškovou kanalizaci. Toto řešení zlepší poměry v ČOV a zlepší i čistotu Mnichovky, kam nebudou natékat při deštích zředěné splašky z oddělovacích komor. Při povolování nových staveb musí být kladen důraz na likvidaci dešťových vod na pozemcích objektů a odvádět dešťové vody pouze z veřejných zpevněných ploch. Základním recipientem těchto vod budou stávající vodní toky. Bude třeba zajistit v maximální míře odtok dešťových vod do vodních toků, aby nedocházelo k nadměrnému snížení těchto vod vzhledem k urbanizaci území. Jsou navržena opatření zajišťující retenci v území jako ochranu proti přívalovým dešťům a s nimi spojenými záplavami.

C.6.4 Zásobování elektrickou energií Předmětem řešení jsou energetické sítě a zařízení, které jsou ve správě a majetku ČEZ Distribuce a.s. Jedná se o nadzemní a podzemní vedení 22kV a 0,4kV. Vedení velmi vysokého napětí 110kV se v blízkosti nenalézají. Napájecí systém 22kV Přívod elektrické energie do řešeného území je proveden dvojitým napájecím venkovním vedením 22kV v trase podél dálnice D1 ve směru od Říčan z transformovny 110/22kV. Z napájecího vedení jsou provedeny odbočky, které jsou na území města zokruhovány a propojeny dále na rozvodnou síť směr Zvánovice. Venkovní vedení je uloženo na betonových a příhradových stožárech. Odbočky k jednotlivým trafostanicím jsou provedeny paprskovým vedením na stožárech. Část sítě 22kV je provedena kabely 3x120, 3x240mm² které smyčkově připojují více trafostanic s oboustranným připojením z venkovního vedení, nebo jednu trafostanici kabelovým svodem. V řešené oblasti je osazeno 39 distribučních trafostanic. Distribuční systém 0,4kV Distribuční síť je vyvedena z trafostanic 22/0,4kV. Je provedena převážně venkovním vedením, kabelovými rozvody je provedena v centru města a v lokalitách nové zástavby. Rozvoj sítě 22kV v lokalitách nové výstavby bude řešen dle místních podmínek a možnosti Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

85

připojení na stávající rozvody. Distribuční síť 0,4kV bude řešena výhradně kabelovým vedením. Na základě nezastavěných rozvojových území, byla provedena orientační energetická bilance. Bilance je zpracována dle členění řešeného území a rozvojových ploch. Vychází z nárůstu počtu obyvatel přepočtených do počtu RD. Výpočet předpokládá 80% RD v kategorii B - tj. včetně zemního plynu (ukazatel 4kW/RD), 20% RD se zvýšeným příkonem pro el.vytápění, tepelné čerpadlo, klimatizaci (ukazatel 10kW/RD). oblast Božkov – 140RD - 730kW + vybavenost 50kW = 780kW oblast Mnichovice město - 322RD - 1680kW + vybavenost 50kW = 1 730kW oblast Mnichovice Budíkov – 57RD – 300kW + vybavenost 50kW = 350kW oblast Myšlín – 412RD – 2 150kW + vybavenost 50kW = 2 200kW oblast Závěrka – 28RD – 150kW celkem 5 210kW Nárůst zatížení předpokládá výstavbu nových trafostanic 22/0,4kV s transformátory výkonu 400-630kVA, které budou situovány do centra odběru. Jedná se o kioskové trafostanice připojené kabelovým vedením do stávajících kabelů VN, případně kabelovým svodem z nadzemního vedení VN. Trafostanice budou připojeny kabelovou smyčkou, jednotlivé jedním kabelem svodu. Ochranná pásma Zákonem č.158/2009 Sb. byla stanovena ochranná pásma elektrických zařízení. Pro zařízení vybudovaná před účinností tohoto zákona však platí ochranná pásma, která byla stanovena podle dřívějších předpisů (zákon č.79/1957 Sb., zákon č.222/1994 Sb., zákon č. 458/2000 Sb.). druh el. zařízení podzemní vedení

ochranné pásmo: 1 m - od krajního kabelu

druh el. zařízení nadzemní vedení nad 1-35kV včetně elektrická stanice nad 1-52kV

ochranné pásmo do r.1994 : 10m, od krajního vodiče 30m, od oplocení, obezdění

druh el. zařízení nadzemní vedení nad 1-35kV včetně – vodiče bez izolace nadzemní vedení nad 1-35kV včetně – vodiče s izolací závěsná kabelová vedení 1-35kV včetně elektrická stanice nad 1-52kV - stožárová elektrická stanice nad 1-52kV – kompaktní, zděná elektrická stanice nad 1-52kV - vestavěná

ochranné pásmo od r.1995: 7m, od krajního vodiče 2m, od krajního vodiče 1m, od kabelu 7m, od konstrukce 2m, od obvodového zdiva 1 m, od obestavění

C.6.5 Spoje Město ponechává na provozovatelích telekomunikačních, radiokomunikačních a televizních sítí rozvoj těchto aktivit v území.


86

C.6.6 Zásobení plynem Město Mnichovice má vybudovanou veřejnou STL plynovodní síť, ze které jsou zásobovány přilehlé nemovitosti. Řady byly budovány postupně po roce 2000. Zemní plyn je do města přiveden STL plynovodem D 160 z regulační stanice VTL/STL Kunice o výkonu 3 000 m3/h. Odběr plynu je odbočkou z VTL plynovodu Tábor – Praha DN 500. Tlak v STL plynovodní síti je 0,3 MPa. Profily hlavních řadů jsou D 160 až D 500, materiál PE. Celá obec včetně přilehlých částí Božkova a Myšlína je plynofikovaná. Plyn je využíván především k vytápění a ohřevu TUV. Není provedena plynofikace chatových osad a odlehlých lokalit, kde jsou nemovitosti převážně určené k rekreaci nebo se jedná o osaměle stojící nemovitosti ve velké vzdálenosti od plynovodních řadů. Objekty, které nejsou plynofikovány, jsou vytápěny převážně elektrickou energií, popř. zařízeními na tradiční paliva (uhlí, dřevo) příp. i propan-butan. Provozovatelem sítě je společnost RWE, Distribuční služby, s.r.o. Brno. Systém zásobování města zemním plynem zůstane zachován i do budoucna. Z důvodu lepšího zajištění distribuce zemního plynu po celé obci je navrženo zaokruhování STL soustavy. Provede se to novým propojovacím řadem D 110 (profil upřesní další stupeň dokumentace), propojí Myšlín (Šibeničky) s jižní částí Mnichovic. Toto si vyžádá zvětšení profilu stávajících plynovodů v některých ulicích. Při povolování nové výstavby nebo rekonstrukcí stávajících objektů doporučujeme, aby vytápění těchto objektů bylo na ušlechtilá paliva, zejména pak zemní plyn.

C.7

Příroda a krajina, životní prostředí

C.7.1 Přírodní podmínky Geomorfologie a geologie Území leží v geomorfologickém celku Benešovská pahorkatina, v okrscích: • Konopišťská pahorkatina - členitá pahorkatina v povodí Sázavy, na granitoidech, granitodioritech až •

•

křemenných dioritech středočeského plutonu sázavského typu; rozčleněný erozně denudační povrch se strukturními hřbety, suky, s hluboce zaříznutým údolím Sázavy a přítoků. Jevanská pahorkatina na SV - členitá pahorkatina v povodí Sázavy a Labe (při jejich rozvodí), na porfyrické biotitické žule říčanského typu, méně na drobnozrnné biotititické žule Jevansklého typu středočeského plutonu. Rozčleněný strukturně denudační reliéf s žulovými vrchy se skalními tvary zvětrávání a odnosu, nivační sníženiny, se zbytky snížen, diferencovaně vyzdvižené holoroviny. Stránčická pahorkatina na SZ - členitá pahorkatina v povodí Vltavy a Sázavy, při jejich rozvodí, na kontaktně metamorfovaných proterozoických a staropaleozoických prachovcích, břidlicích, drobách, kvarcitech a rohovcích tehovského ostrova s tufy, ryolitu, dacitu a bazaltu. Slabě rozčleněný erozně denudační reliéf v oblasti plochého metaantoklinálního vyklenutí, porušený příčnými zlomy SZ-JV, s nevýraznými strukturními hřbety, a suky a denudačními plošinami. (Zeměpisný lexikon ČR - Hory a nížiny)


87

Podle Geologické mapy území leží na žulách granitové řady (SV), paleozoických horninách metamorfovaných (břidlice, droby, křemence - SZ), granodiorytech a diorytech (J), na západním okraji úzkém pásu vulkanických hornin. (Cenia - Geologická mapa). Přibližně v západní třetině území směrem SZ-JV prochází rozšířené údolí Mnichovky s bočními údolími přítoků Myšlínského potoka, Struhařovského potoka a Stránčického potoka. Ve strmějším západním svahu údolí Mnichovky v jeho jižnější části vystupují skalní útvary. Údolí jsou lemována zčásti zalesněnými vrchy (kóty 456 m/m - k.ú. Božkov, 430, 442, 451, 455 m/m k.ú. Mnichovice, 486 m/m k.ú. Myšlín. Nadmořská výška v území je 335 (Mnichovka na jižním okraji území) až 486 m/m na SV hranici k.ú. Myšlín. Poddolované území V území se nachází poddolované území 2339 - Myšlín, polymetalické rudy, ojedinělá lokalita. Viz vyznačení v grafické části. Klimatologie: Území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé MT 7, okrajově MT 8. Průměrná roční teplota vzduchu je 6-8°C , průměrné roční srážky jsou 600-700 mm. (Atlas podnebí Česka). Pedologie: V území se vyskytují skupiny půdních typů hnědých půd, silně svažitých půd, nivních půd v údolí Mnichovky a přítoků, méně oglejených půd, ojediněle mělkých a nevyvinutých půd. Ve střední části území se vyskytují půdy s nadprůměrnou produkční schopností (třída ochrany II.), plošně obdobné zastoupení mají velmi málo produkční půdy (třída ochrany V.). Bonitně nejcennější půdy (třída ochrany I.) jsou v nivních polohách údolí Mnichovky. Půdy s průměrnou (tř. ochrany III.) a podprůměrnou (tř. ochrany IV.) produkční schopnosti jsou zastoupeny méně. Tabulka BPEJ a tříd ochrany ZPF: BPEJ

třída ochrany

5.26.11

II.

5.26.51

IV.

5.29.01

II.

5.29.04

III.

5.29.11

II.

5.29.14

III.

5.29.41

IV.

5.29.44

V.

5.29.51

IV.

5.29.54

V.

5.32.11

IV.

5.32.14

V.

5.32.44

V.

5.32.54

V.

5.37.15

V.

5.37.16

V.

5.40.68

V.


88

BPEJ

třída ochrany

5.40.77

V.

5.40.78

V.

5.40.99

V.

5.50.01

III.

5.50.11

III.

5.58.00

I.

5.68.11

V.

5.78.69

V.

Fytogeogfrafie a geobotanika: Území leží ve fytogeografickém okresu 64b - Jevanská plošina. Podle mapy původní přirozené vegetace původními společenstvy byly černýšové dubohabřiny Melampyro nemorosi - carpinetum a bikové / jedlové doubravy Luzulo albidae - Qzercetum petraea / Abieti - Quercetum. (Cenia PPV) Podle Geobotanické mapy ČSR původními společenstvy byly v nivě Mnichovky a přítoků Luhy a olšiny, v níže položených částech Dubohabrové háje, ve výše položených částech Acidofilní doubravy. Území leží v bioregionu 1.22 posázavském. Vyskytují se zde biochory: 3PR - pahorkatiny na kyselých plutonitech 3. vegetačního stupně 3BM - Erodované plošiny na drobách 3. vegetačního stupně 4PR - pahorkatiny na kyselých plutonotech 4. veg. stupně 4BR - erodované plošiny na kyselých pluronitech 4. veg. stupně. Hydrologie: Celé území leží v povodí Sázavy, rozvodí s Labem je S a SV od řešeného území, rozvodí Vltavy SZ od řešeného území. dílčí povodí: 1-09-03-126 Mnichovka (Myšlínský potok) 1-09-03-124 Mnichovka (Všestarský a Stránčický potok) 1-09-03-125 Struhařovský potok 1-09-03-131 Hrusický potok (okrajově) 1-09-03-127 Kunický potok (k.ú. Božkov) 1-09-03-109 Zvánovický potok (okrajově) Mnichovka: pramení u Svojetic v 475 m n.m., ústí do Sázavy u Senohrab v 268 m n.m. Délka toku je 12,8 km, plocha povodí 50,1 km2, průtok u ústí 0,233 m3/s. Vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda. Mnichovka je značně znečištěná povrchovým lomem ve Všestarech, předtím než teče na území města Mnichovic. V území se nachází pouze menší vodní plochy na jednotlivých tocích, větší plochou je rybník na Kunickém potoce v k.ú. Božkov (Božkovský rybník). V severní části k.ú. Mnichovice v lokalitě Koloděje, pod vrchem Budíkov se nachází vodní zdroj s pásmem hygienické ochrany 1., 2a. a 2b. stupně. Na ZPF jsou provedeny meliorace ve značném rozsahu – viz grafická část. Lesy: Území se nachází v přírodní lesní oblasti 10 - Středočeská pahorkatina. Je středně zalesněné, lesní porosty se vyskytují na výše položených částech svahů a na svazích s větším sklonem. Souvislejší lesní porost je na JV území a v lokalitě Budíkov. SV od řešeného území, avšak bez přímé souvislosti, se nachází lesní komplex Voděradské bučiny. Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

89

Lesy jsou v kategorii hospodářských lesů, na nepříznivých stanovištích se vyskytuji v omezeném rozsahu lesy ochranné. Dle typologické mapy se vyskytují lesní typy svěží a obohacené dubové bučiny, ojediněle jedlodubové bučiny, svěží a obohacené bukové doubravy, vysychavé bukové doubravy, bohaté dubové bučiny, javorbukové doubravy, lipodubové bučiny, kamenité kyselé dubové bučiny, topolové luhy, jasanové olšiny. V současnosti mají velký podíl smrkové porosty. Stupeň ohrožení v celé oblasti je D - dožití 60 let a více (nejnižší ohrožení). Nové zalesnění je navrženo na okrajových pozemcích zarůstající náletovou dřevinnou vegetací, navazujících na stávající lesní porosty. Zalesněny budou pozemky v interakčních prvcích 1 a 2 z důvodu zabezpečení funkčnosti interakčních prvků a z důvodů krajinotvorných. Drobné plochy současně zastavěných pozemků v kultuře les navrhujeme k převedení do kultury zahrada. Zemědělství: Orná půda je soustředěna na bonitnějších pozemcích v severním sektoru k.ú. Mnichovice a v menších enklávách na okraji území v k.ú. Myšlín. Na těchto pozemcích probíhá intenzivní zemědělská činnost. Vzhledem k velkému rozsahu zastavěného území je velké zastoupení zahrad, většinou obytných a rekreačních. Drobnější enklávy orné půdy prostupují zastavěné území na nezastavěných plochách a na nepřevedených parcelách se zástavbou. Trvalé travní porosty se vyskytují ostrůvkovitě po celém území na méně bonitních pozemcích. Údaje o BPEJ a třídách ochrany jsou uvedeny v kapitole Přírodní podmínky. Část pozemků orné půdy mimo souvislé hony je navržena ke změně kultury na TTP. Souvislé hony orné půdy mimo pohledové vazby se zastavěným územím Mnichovic jsou ponechány ve stávajícím využití a členění.

Obr.: Schéma návrhu krajiny

Krajinná zeleň: Mimo lesní porosty se vykytují ve značném rozsahu porosty mimolesní zeleně na pozemcích trvalých travních porostů, na okrajích pozemků orné půdy (zpravidla v návaznosti na lesní porosty), na pozemcích ostatních a neplodných půd. Jedná se o různá Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

90

stadia postupného zarůstání neobdělávaných ploch od řídkých náletů stromů a keřů po porosty lesního charakteru. Souvislý pás mimolesní zeleně tvoří porosty na svazích tělesa železniční dráhy. Břehové porosty, místy rozšířené do porostů lužního charakteru, lemují vodní toky. V polích severně od Budíkova se nachází soustava protierozních mezí. Stávající porosty mimolesní krajinné zeleně jsou stabilizovány jako krajinná zeleň. V návrhu jsou posíleny stávající liniové prvky - břehové porosty, dřevinná vegetace na vybraných mezích a stromořadí podél silnic a polních cest. Okrajové pozemky navazující na lesní porosty v současnosti zarůstající nálety dřevin jsou navrženy k zalesnění. K zalesnění jsou navrženy pozemky v Interakčním prvku 1 a 2 z důvodu propojení jednotlivých částí interakčních prvků a z důvodů krajinotvorných - uzavření krajinných horizontů. Sídelní zeleň: Charakteru sídla s velkým zastoupením rekreační zástavby odpovídá velké zastoupení zahrad, které dohromady tvoří souvislou plochu funkční zeleně. Převažují zahrady na odpovídajícím druhu pozemku, zčásti jsou obytné a rekreační zahrady na jiných pozemcích, které nebyly na zahrady po zástavbě převedeny (orná půda, TTP) nebo na pozemcích ostatních a zastavěných. Veřejná zeleň je zastoupena parkem na Masarykově náměstí, parkem J. Holíka (ul. Švermova), úpravou návsi v Božkově se skupinou památných stromů a méně významnými plochami uliční zeleně. Zastavěné pozemky v kultuře les navrhujeme k převedení na kulturu zahrady. Navrženy jsou plochy parkové zeleně pokrývající požadavky přilehlých obytných ploch na každodenní krátkodobou rekreaci. Mimo stávající parkové plochy jsou vytipovány lokality ve všech obytných územích. Plochy uvnitř zástavby budou mít charakter parků s jednoduchou úpravou odpovídající charakteru sídla, na okrajích zastavěného území budou tyto plochy mít charakter blízký krajinné zeleni, tj. travnaté plochy s rozvolněnou výsadbou stromů. Ústřední význam má navržený park na Farské louce nad centrem Mnichovic s vyhlídkou na obec. Plochy parkové zeleně podél vodních toků mají spojovací a rekreační promenádní charakter. Sídelní zeleň navrhujeme obnovit a doplnit uliční stromořadí.

C.7.2 Ochrana přírody Zvláště chráněná území přírody se v území nevyskytují (PP Božkovské jezírko je již v k.ú. Mirošovice) Významné krajinné prvky: Registrované VKP se v území nevyskytují. Podle § 3 zák. 114/92 jsou významnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Památné stromy: kód

103609

kategorie

jednotlivý strom

název

Jasan v Mnichovicích

druh

Fraxinus excelsior

výška m

19

obvod kmene cm

291

popis

na hrázi u rybníčka

kat. území

Mnichovice u Říčan

p.p.č.

480


91

kód

103608

kategorie

skupina stromů

název

Lípy u nové školy

druh

Tilia cordata

výška m obvod kmene cm popis kat. území


p.p.č.

68/3

kód

103610

kategorie

jednotlivý strom

název

Topol v Mnichovicích

druh

Populus nigra

výška m obvod kmene cm

557

popis

U stavebnin v zatáčce silnice Mnichovice - Mirošovice, mohutná koruna bez terminálu, částečně prořezaná, nutno ošetřit

kat. území


p.p.č.

1704/1

kód

103617

kategorie

skupina stromů

název

Lípy v Božkově

druh

Tiulia cordata

výška m obvod kmene cm popis

u křížku na návsi

kat. území

Božkov u Mnichovic

p.p.č.

1930/1

kód

103604

kategorie

jednotlivý strom

název

Žižkův dub v Myšlíně

druh

Quercus robur

výška m

16

obvod kmene cm

692


92

popis

velká dutina v kmeni zakrytá mříží, terminál je dutý a téměř suchý, koruna redukovaná. Strom je ošetřený, olistěný jen ve spodní části koruny.

kat. území

Myšlín

p.p.č.

512/4

Natura 2000 Území Natura 2000 se v území nevyskytuje.

C.7.3 Územní systém ekologické stability Nadregionální a regionální ÚSES do území nezasahuje. Podkladem pro lokální ÚSES je Generel lokálního ÚSES (Ing. Šteflíček, Ateliér zahrada, 1994). Lokální ÚSES tvoří lokální biokoridory Mnichovka, Struhařovský potok a Myšlínský potok, na JZ se hranice k.ú. Božkov dotýká biokoridoru Kunického potoka. V lokálních biokoridorech jsou umístěna lokální biocentra dle aktuálního stavu krajiny a dle prostorových parametrů vymezování ÚSES. Biokoridory v nivách vodních toků jsou klasifikovány vesměs jako funkční, při průchodu zastavěným územím Mnichovic jsou jen částečně funkční z důvodu zúžení pod prostorové parametry mezi komunikacemi a zástavbou, omezeny jen na vodní tok s upraveným korytem. LBK Kunický potok a LBK 28 Pod Třemblatem jsou vymezeny na obou stranách hranice katastrálních území Božkov–Všešímy a Myšlín–Třemblat.

Obr.: Schéma ÚSES – návrh interakčních prvků IP1 a IP2 posiluje propojení v severojižním směru, částečně omezené díky nedostatečným šířkám biokoridorů v zastavěném území.


93

Výpis prvků ÚSES: kód

LBC 1

název

U dálnice

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Božkov a sousední

geobiocenologická typizace (STG)

3BC4-5

velikost ha

3,8

charakteristika

Vlhké louky zarůstající nálety vysoké zeleně. Meliorace, pravděpodobně nefunkční.

kód

LBC 2

název

Struhařovský potok

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Mnichovice


3BC4-5

velikost ha

3,26

charakteristika

Potoční niva s porosty vysoké zeleně. Strž s vysokou zelení. Část leží v pásmu hygienické ochrany I, IIa, IIb

kód

LBC 3

název

Mnichovka

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Mnichovice


3B3, 3BC3, 3BC4-5

velikost ha

3,06

charakteristika

Lužní porost v potoční nivě, sušší lesní porost na stráni, část extentivní louka

kód

LBC 4

název

Pod křížem

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Mnichovice, Klokočná, Struhařov


3BC4-5

velikost ha

4,5

charakteristika

Údolní niva s vyvinutými břehovými porosty, nálety keřů, rákos


94

kód

LBC 7

název

Husínek

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Mnichovice


3BC4-5

velikost ha

3,43

charakteristika

Břehový porost s vysokou zelení, vlhké louky

kód

LBC 8

název

Pod Myšlínem

prvek,vymezení

LBC funkční

kat. území

Mnichovice, Myšlín


B3, 3BD3, 3BC4

velikost ha

4,39

charakteristika

Lesní porost na stráni nad vodotečí, břehový porost

kód

LBK 23

název

Struhařovský potok

prvek,vymezení

LBK funkční, v zast. území Mnichovic nefunkční

kat. území

Mnichovice, Klokočná, Struhařov


3BC4-5, 3BC3, 4BC4

délka m

1290 (dva úseky)

charakteristika

Potoční niva s břehovými porosty, rákos, zástavba

kód

LBK 24

název

Struhařovský potok - dolní tok

prvek,vymezení

LBK částečně funkční

kat. území

Mnichovice, Struhařov, Zvánovice


3BC4-5, 3BC3, 4BC4, 4B4

délka m

125 (v řešeném území)

charakteristika

Břehové porosty v údolní nivě

kód

LBK 26

název

Mnichovka

prvek,vymezení

LBK funkční, v zast. území omezená funkčnost z důvodů nedostatečných prostorových parametrů.

kat. území

Mnichovice


3BC4-5, 3BC4, 3C4


95

délka m

2000 + 680

charakteristika

Zástavba (omezená funkčnost), břehové porosty, lesní úsek

kód

LBK 27

název

Myšlínský potok

prvek,vymezení

LBK funkční

kat. území

Mnichovice, Myšlín, Struhařov


4AB3, 3AB3, 3BC3-4, 3BC4

délka m

1730

charakteristika

Louky, lesíky, břehové porosty různé kvality

kód

LBK 28

název

Nad Třemblatem

prvek,vymezení

LBK funkční

kat. území

Myšlín, Třemblat


3BD3, 3BC4-5, 3AB3, 3B4

délka m

1430 (v řešeném území)

charakteristika

Les a břehový porost potoka s loukou, rybník, vlhké šťovíkové louky

Interakční prvky: Biokoridor LBC 26 Mnichovka v zastavěném území Mnichovic je z důvodu úzkého koridoru mezi komunikacemi a zástavbou jen částečně funkční, omezený pouze na vodní tok. Na podporu funkčnosti tohoto úseku biokoridoru je navržena soustava interakčních prvků IP 1 a IP 2 - údolí a niva Křiváčku s dvěma příčnými propojeními do údolí Struhařovského potoka přes les Budíkov a na druhou stranu k Myšlínskému potoku. Dochovaný prvek protierozních mezí na svažitých zemědělských pozemcích severně od Mnichovic je plně zachován a posílen doplněním porostů na mezích a vymezen jako interakční prvek IP 3.


96

D

Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán ochrany přírody a krajiny ve svém stanovisku č.j. 093273/2010/KUSK-OŽP/Tuč nevyloučil významný vliv nové potenciální zástavby a odkanalizování v Mnichovicích na soustavu Natura 2000. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí ve svém stanovisku č.j. 093273/2010/KUSKOŽP/Tuč požaduje vypracování vyhodnocení vlivů ÚP Mnichovic na trvale udržitelný rozvoj území, po obsahové stránce zpracovaný podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Na řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast. Součástí soustavy Natura 2000 je oblast řeky Sázavy, do které se vlévá říčka Mnichovka cca 5,5 km po opuštění území města Mnichovic. Posouzení vlivu na trvale udržitelný rozvoj – viz přílohy č. 4 a 5

E

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

Koncept územního plánu města Mnichovice předpokládá rozvoj sídla též na pozemcích vedených jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiženy půdy těchto BPEJ: 5.29.01

5.29.11

5.29.14

5.29.41

5.29.51

5.32.01

5.32.14

5.32.41

5.32.44

5.32.54

5.40.68

5.40.77

5.40.78

5.50.01

5.50.11

5.58.00

5.68.11

5.37.16

5.78.69


97

Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 5 – klimatický region MT2 – mírně teplý, mírně vlhký Charakteristiky hlavních půdních jednotek • 29 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické včetně slabě oglejených variet, na rulách, svorech, •

fylitech, popřípadě žulách, středně těžké až středně těžké lehčí, bez skeletu až středně skeletovité, s převažujícími dobrými vláhovými poměry. 32 – Kambizemě modální eubazické až mezobazické na hrubých zvětralinách, propustných, minerálně chudých substrátech, žulách, syenitech, granodioritech, méně ortorulách, středně těžké lehčí s vyšším obsahem grusu, vláhově příznivější ve vlhčím klimatu.

• 37 – Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných •

substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 40 – Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici.

• 50 – Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření.

• 58 – Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé.

• 68 – Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách •

v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim 78 – Hluboké strže přesahující 3 m, s nemapovatelným zastoupením hydromorfních půd - glejů, pseudoglejů a koluvizemí všech subtypů s výrazně nepříznivými vlhkostními poměry, pro zemědělství nevhodné.

Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 0 – úplná rovina až rovina se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 – střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 5 – střední sklon (7-12º) se severní expozicí (severozápad až severovýchod) 6 – výrazný sklon (12-17º) s jižní expozicí 7 – výrazný sklon (12-17º) se severní expozicí

Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká 1 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká 4 – středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 – středně skeletovitá, mělká +)

7 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, hluboká, středně hluboká +)

8 – středně skeletovitá, silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, mělká +)

9 – bezskeletovitá, s příměsí, slabě skeletovitá, středně skeletovitá, silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, hluboká, středně hluboká, mělká +)

platí pouze pro půdy o sklonitosti větší než 12º, tj. HPJ 40, 41 a pro 39 nevyvinutých, rankerových

Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního Územní plán Mnichovic – Odůvodnění

98

prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry 2 000 m2 a plochy pro bydlení. Vyhodnocovány nejsou též plochy přestavby. Celkový zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem města činí 15,3280 ha. Z toho je 1,3321 ha uvnitř zastavěného území města (z toho 0,6038 ha z výše uvedených důvodů nehodnoceno) a 13,9959 ha mimo zastavěné území. Ze záboru zemědělské půdy mimo zastavěné území činí 5,2407 ha (35,59 %) nezastavitelné plochy lesa a 5,2695 ha (35,79 %) nezastavitelné plochy krajinné zeleně. Realizací ploch lesa a krajinné zeleně (celkem 71,38 % záboru ZPF) nedochází ke skutečné ztrátě půdy, naopak půda krytá porostem vysoké a střední zeleně je chráněna před erozí a jinými negativními vlivy. Tyto plochy jsou pouze ztrátou půdy pro zemědělské využití. Koncept územního plánu převádí část zastavitelných ploch (dle platného ÚP) zpět do ploch nezastavitelných a ponechává je v ZPF. Jedná se o 12,8 ha zemědělské půdy. Hodnoceny jako zábory nejsou územním plánem navrhované plochy sadů a zahrad, neboť tyto plochy zůstávají zemědělskou půdou. Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Pozemky uvažované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny z 56,6 % půdami II. třídy ochrany, ze 4,1 %, půdami III. třídy ochrany, ze 17,1 %půdami IV. třídy ochrany a z 22,2 % půdami V. třídy ochrany. Plochu 5,1350 ha (34,9 %) tvoří zábor odvodněných ploch. Celé řešené území náleží dílčímu povodí Sázavy od Želivky po ústí č. h. p. 1-09-03. Z toho největší část tvoří povodí 4. řádu Mnichovky č.h.p. 1-09-03-126/0 a 1-09-03-124/0, západní část území zasahuje do povodí 4. řádu Kunického potoka č.h.p. 1-09-03-127/0 a na severu povodí 4. řádu Struhařovského potoka č.h.p. 1-09-03-125/0.

Povodí v území (zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&)


99

V území je vodní režim půd ovlivňován melioračními stavbami. Konceptem ÚP uvažované rozvojové plochy zabírají celkem 5,1350 ha odvodněných ploch, z toho 2,6909 ha tvoří plochy pro les a krajinnou zeleň. Na všech odvodněných plochách při jejich zástavbě či zalesnění bude nutné provést opatření, která zajistí funkčnost navazujících melioračních systémů na sousedních plochách. Při navrhovaném rozvoji řešených sídel, mohou zábory zemědělské půdy ovlivnit hydrologické a odtokové poměry v území. Proto je nutné na všech rozvojových zastavitelných plochách požadovat zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd, naopak vysoký podíl zalesňovaných ploch a ploch krajinné zeleně významně sníží erozní ohrožení. Při zpracování konceptu územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Třídy ochrany jsou stanoveny v souladu s vyhláškou č. 48/2011 Sb. ze dne 22. 2. 2011. Koncept územního plánu města Mnichovice předpokládá návrh nového funkčního využití vybraných lokalit určených podle požadavků města. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Při vyčerpání ploch uvnitř zastavěných částí sídel je možno využít plochy mimo zástavbu, dle navržené etapizace. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice zastavěného území, která vymezuje hranici současně zastavěného území města podle platných předpisů. V následující tabulce jsou rozděleny zábory ZPF dle lokalit podle konceptu ÚP města Mnichovice. V tabulce je též uvedeno plánované využití lokalit dle konceptu ÚP. Kategorie využití území viz podrobněji text konceptu Územního plánu Mnichovic, kapitola F. M – město P – předměstí B – bydlení U – usedlosti ve volné krajině TI – technická infrastruktura VP – veřejná prostranství L – lesy KZ – krajinná zeleň

- plochy smíšené obytné - plochy bydlení - plochy bydlení - plochy zemědělské - plochy technické infrastruktury - plochy veřejných prostranství a dopravní infrastruktury - plochy lesní - plochy krajinné zeleně

E.1.1 Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond (viz následující strany)


100


101


102


103

E.1.2 Vyhodnocení PUPFL Zájmové území města Mnichovice leží v přírodní lesní oblasti 10 – Středočeská pahorkatina. Středočeská pahorkatina je největší přírodní lesní oblast v Čechách. Je charakteristická vyzrálým, dosti jednotvárným, typicky pahorkatinám mírně zvlněným reliéfem. Les je tu obyčejně rozdroben a vytlačen na absolutní lesní půdy. Na území města Mnichovice je 132,931 ha. Zastoupení lesa činí 24,76%. Koncept územního plánu města Mnichovice předpokládá zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa pouze pro plochy, které v současnosti neplní lesní funkci – tj. zejména pro zastavěné pozemky (zahrady) v kultuře „les“. Součástí řešení je i navržená plocha k zalesnění o celkové výměře 5,9596 ha. Lesními pozemky mohou být zčásti i konceptem uvažované plochy krajinné zeleně, což by znamenalo další přírůstek lesních ploch.


104

F

Ochrana obyvatelstva

F.1

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní

Na území města Mnichovic je vymezena záplavová oblast Q100. Územní plán navrhuje suché poldry v lokalitách nad Halašovým rybníkem a při vstupu říčky Mnichovky do katastru Mnichovic u Říčan. Soubor navržených opatření pro zadržení vody v krajině je prevencí vzniku povodní. Pro případ ohrožení povodní má město Mnichovice má zpracovaný Povodňový plán.

F.2

Zóny havarijního plánování

Na území obce se nenacházejí zóny havarijního plánování stanovené podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

F.3

Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události

Stálý úkryt CO není v obci hlášen. Jako improvizovaný úkryt je možno využít budovu základní školy T.G. Masaryka, Bezručova 345, Mnichovice.

F.4

Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování

Evakuované obyvatelstvo bude v případě potřeby ubytováno v budově základní školy T.G. Masaryka, Bezručova 345, Mnichovice.

F.5

Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Sklad civilní obrany se v obci nenachází.

F.6

Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky.

F.7

Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události

Pro dekontaminaci je možné využít plochy zemědělsky využívaných pozemků, kde nehrozí průnik do vodních toků. Pro jejich vymezení je zapotřebí vyhledávací studie a dohoda s vlastníky dotčených pozemků včetně sousedních.

F.8

Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Na území obce nejsou skladovány nebezpečné látky.


105

F.9

Nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou je možné ze studní (obecní nebo vlastních) nebo z mobilních cisteren, nouzové zásobování elektrickou energií z mobilních generátorů (v řešeném území není zdroj elektrické energie).

F.10

Systém varování a vyrozumění

Siréna zařazená do systému JSVV. V případě poruchy technických zařízení pro vyhlášení poplachu se poplach vyhlašuje obecním rozhlasem.

F.11

Zdroj vody pro požární účely

Požární ochrana v obci je zajištěna Jednotkou sboru dobrovolných hasičů Mnichovice zřízenou jako organizační složku města Mnichovic. Jednotka je zařazena v kategorii JPO III, což znamená, že má limit k výjezdu deset minut, je předurčena pro zásahy mimo sídlo svého zřizovatele s efektivní dojezdovou vzdáleností v okruhu deseti kilometrů a je zařazena v systému plošného pokrytí jako součást IZS. Dále je požární ochrana v obci zajištěna Jednotkou hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, kategorie JPO I, stanice HZS Říčany, ulice Černokostelecká 447, která zabezpečuje nepřetržitou službu. Zdroji vody pro požární účely jsou vodní plochy v obci a veřejný vodovod. Přístup k jednotlivým stavbám je umožněn po silnicích nebo místních komunikacích. Z hlediska zajištění lokalit zdroji vnější požární vody je třeba postupovat v souladu s požadavky ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou a ČSN 73 6639 Zdroje požární vody. Na přístupových komunikacích k objektům a lokalitám je třeba dodržet vyhlášku 23/2008 Sb., ČSN 73 0802, 73 6100, 73 6101, 73 6114.


106

G

Seznam literatury a podkladů

Průzkumy a rozbory – Územní plán Mnichovic, Hnilička Císler Architekti, 2010 Územní plán města Mnichovice, ARCHTEAM, Ing. arch. Iveta Raková, 2002 Změna č. 1 územního plánu města Mnichovice, AUA - Agrourbanistický ateliér, 2006 Změna č. 2 územního plánu města Mnichovice, AUA - Agrourbanistický ateliér, 2009 Politika územního rozvoje České republiky, Ústav územního rozvoje, Brno 2008 Územní plán velkého územního celku Pražského regionu, AURS spol. s r.o., Praha 2006 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje – návrh zadání, duben 2008 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Říčany, DHV CR, spol. s r.o., Praha 2008 Strategický plán DSO Ladův kraj, 27. 1. 2004 Plán rozvoje města Mnichovice v letech 2007 – 2013, 23. 3. 2007 Archiv stavebního úřadu v Mnichovicích Český úřad zeměměřický a katastrální – mapové podklady, ZABAGED, ortofotomapy Kuča, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - IV. Díl. Libri, Praha 2000 Mnichovice – Kniha o historii, pamětihodnostech, přírodě a ostatních zajímavostech města, Městský úřad Mnichovice 2000 www.csu.cz geoportal.cenia.cz www.mnichovice.cz www.mzp.cz www.rsd.cz www.laduv-kraj.cz www.mapy.cz monumnet.npu.cz heis.vuv.cz mapy.nature.cz


107

ČÁST II. ODŮVODNĚNÍ. Obsah:

Recommend Documents