Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Brno úprava květen 2014 ÚZEMNÍ PLÁN MUTĚNICE BYL SPOLUFINANCOVÁN Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545 575 250, 545 576 740 Fax.: 545 576 250 E-mail: [email protected] IČ: 46990798 DIČ: CZ 46990798

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Brno úprava květen 2014

ÚZEMNÍ PLÁN MUTĚNICE BYL SPOLUFINANCOVÁN Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Vyhodnocení vlivu Územního plánu Mutěnice na životní prostředí

Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí pro účely posuzování koncepcí na životní prostředí Část A Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Úvod........................................................................................................................................................ 4 1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím .............................................................................................................................................. 5 1.1. Obsah a cíle územního plánu Mutěnice............................................................................................ 5 1.2. Vztah k jiným koncepcím................................................................................................................. 6 2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ........................................................................................................... 7 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace ......................................................... 10 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí ......................................................................... 10 3.1.1. Přírodní podmínky .................................................................................................................. 10 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí ............................................................................... 12 3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP ........................................... 18 4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ................................................................................... 19 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti .......................................................................................................................................... 22 5.1. Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................... 22 5.2. Vodní hospodářství......................................................................................................................... 24 5.3. Ochrana kulturních hodnot............................................................................................................. 26 5.3.1. Archeologická naleziště a území archeologického zájmu....................................................... 26 5.3.2. Památková ochrana ................................................................................................................. 26 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších)................................................ 26 6.1. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy bydlení..................................... 27 6.2. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy smíšené obytné........................ 28 6.3. Vlivy územního plánu Mutěnice - plochy občanské vybavenosti.............................................. 28 6.4. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy sportu a rekreace ..................... 28 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

2


6.5. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy vinných sklepů ........................ 28 6.6. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plocha vinařského dvora ..................... 28 6.7. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy výroby ..................................... 29 6.8. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy smíšené výroby........................ 29 6.9. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy technické infrastruktury .......... 29 6.10. Vlivy koncepce na veřejné zdraví ............................................................................................ 30 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení . 32 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ...................................... 33 8.1. Návrh opatření - Plochy bydlení .................................................................................................... 33 8.2. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné........................................................................................ 34 8.3. Návrh opatření - Plochy občanské vybavenosti ............................................................................. 34 8.4. Návrh opatření – Plochy sportu a rekreace..................................................................................... 34 8.5. Návrh opatření - Plochy vinných sklepů ........................................................................................ 34 8.6. Návrh opatření – Plocha vinařského dvora .................................................................................... 34 8.7. Návrh opatření - Plochy výroby ..................................................................................................... 34 8.8. Návrh opatření - Plochy smíšené výroby ....................................................................................... 35 8.9. Návrh opatření – Plochy technické infrastruktury.......................................................................... 35 9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant ..................................................... 35 9.1. Cíle dle KOP JmK relevantní pro ÚP Mutěnice ............................................................................ 37 9.2. Priority dokumentu Státní politika životního prostředí pro ÚP Mutěnice...................................... 38 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí . 40 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí........................................................................ 41 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ................................................................................ 42 13. Závěr včetně závěrečného stanoviska.......................................................................................... 43 ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ: ..................................................................................... 44

LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

3


Úvod Vyhodnocení vlivu Územního plánu Mutěnice na životní prostředí je zpracováno v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů a jeho přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2001 Sb. a dále dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Hodnocena je koncepce ve fázi návrhu územního plánu ve smyslu ustanovení § 10 i zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů a dle přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Pro část A – posouzení vlivů na životní prostředí byl přiměřeně použit podklad „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“1 a M e t o d i c k ý v ý k l a d k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení § 10i a ustanovení souvisejících zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (dále jen „zákon“), při posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí (Příloha k č.j. 3131/OPVI/04). Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje vydal stanovisko 11.04.2012 (pod značkou S-JMK 32383/2012 ) z hlediska vlivů na životní prostředí. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění pozdějších předpisů: „Návrh zadání územního plánu Mutěnice“ může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 uvedeného zákona, a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. OŽP tímto u p l a t ň u j e požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu Mutěnice na životní prostředí. Toto vyhodnocení musí být zpracováno osobou s autorizací podle § 19 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí je uveden v příloze stavebního zákona. Vyhodnocení se zaměří zejména na možné střety se zájmy ochrany přírody (evropsky významné lokality Hodonínská doubrava (CZ0624070), Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Kapánsko (CZ0620177) a Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000. Upozorňujeme na ustanovení § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit. Pro „Návrh zadání územního plánu Mutěnice“ nevyloučil orgán ochrany přírody jeho významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany na evropsky významné lokality Hodonínská doubrava (CZ0624070), Bílý kopec u Čejče (CZ0623035), Kapánsko (CZ0620177) a Ptačí oblast Hovoransko – Čejkovicko (CZ0621026) soustavy Natura 2000. Jedná se tedy o koncepci posuzovanou ve smyslu ustanovení § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s ohledem na možný vliv na životní prostředí, vyplývající z ustanovení § 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 1

Věstník MŽP 08/2004 – dále jen „metodika SEA“


4


Vyhodnocení se bude dále zabývat aspekty ochrany ZPF, ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, možností ovlivnění povrchových a podzemních vod, hlukem. Návrhové plochy budou posouzeny ve vzájemných vztazích a souvislostech tak, aby byly eliminovány budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. Pokud bude na základě projednání návrhu zadání rozhodnuto o řešení variant, bude hodnocení obsahovat pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, návrh podmínek, za jakých jsou jednotlivé varianty přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která mohou zmírnit nebo eliminovat negativní vlivy jednotlivých variant. Vyhodnocení bude obsahovat kapitolu „Závěry a doporučení“ včetně návrhu stanoviska příslušného úřadu ke koncepci s uvedením jednoznačných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí: s jednotlivou plochou či koridorem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami (včetně jejich upřesnění) anebo nesouhlasit V případě vyhodnocení variant se může výrok lišit k jednotlivým variantám.

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím Cílem a obsahem územního plánu (dále jen ÚP) je funkční vymezení a uspořádání ploch v obci, stanovení základních zásad organizace území, včetně postupu při jeho využití, uvedení podmínek výstavby, k vytvoření předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, se zvláštním zřetelem na životní prostředí a jeho ochranu. Řešeným územím je katastrální území obce Mutěnice.

1.1. Obsah a cíle územního plánu Mutěnice Cílem je zajistit vyvážený rozvoj území – rozvoj všech složek – bydlení, výroby, rekreace - a veřejné infrastruktury, a to minimálně při zachování současného stavu životního prostředí a hodnot v území (kulturních, přírodních i civilizačních) a výhledově i zlepšení podmínek z hlediska životního prostředí. Vytvořit předpoklady pro další rozvoj obce. Urbanistická koncepce Předmětem řešení územního plánu je komplexní a vyvážený rozvoj řešeného území v plochách s rozdílným způsobem využití tak, aby nebylo zásadním způsobem dotčeno nezastavěné území. Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro rozvoj obce a jeho částí formou komplexního návrhu uspořádání a využití území, s důrazem na vyvážený vztah hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a kvalitních životních podmínek. Územní plán navrhuje: • plochy bydlení, • plochy smíšené obytné, • plochy občanské vybavenosti, • plochy sportu a rekreace, • plochy vinných sklepů, • plocha vinařského dvora, LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

5


• • •

plochy výroby, plochy smíšené výroby, plochy technické infrastruktury.

1.2. Vztah k jiným koncepcím Základními aktuálními dokumenty pro ochranu životního prostředí (ŽP) v České republice jsou Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí 2004 - 2010, Národní strategie ochrany biodiverzity, Národní program snižování emisí ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Operační program Životní prostředí ČR 2007-2013 - většina těchto dokumentů je zaměřena na jednotlivé složky životního prostředí, Státní politika ŽP je pojata komplexně. Soulad s politikou územního rozvoje Územní plán je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PUR), schválenou usnesením vlády ČR dne 20.7.2009 pod č. 929. PUR konkretizuje úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: ÚP Mutěnice je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (dále jen „PÚR ČR“). Z PÚR ČR schválené usnesením vlády č. 929 ze dne 20.7.2009 vyplývá pro obec Mutěnice požadavek respektovat stávající celostátní železnici, stávající VVTL plynovody a produktovody a dále pak koridor P9 pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 Hrušky Libhošť a koridor DV1 pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba. P9 Koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 Důvody vymezení: Zabezpečení koridoru pro posílení a zálohování významné vnitrostátní přepravní cesty plynovodu, procházející územím více krajů. DV1 Koridor pro zdvojení potrubí k ropovodu Družba Důvody vymezení: Územní ochrana koridoru pro zabezpečení přepravy strategické suroviny pro ČR a tím zajištění navyšování přepravy ropy z Ruska do ČR (možné zvyšování zpracování ropy v rafinérii Litvínov a Kralupy). Jedná se o nezávislou přepravu různých typů ropy (REB, MND, kaspické ropy) vč. diverzifikace přepravy ropy přes území ČR. Soulad s ÚPD vydanou krajem Pro území celého kraje byly vydány ZÚR JMK, T- plán, RNDr. L. Krajíček, ze dne 22.9. 2011, nabytí účinnosti 17.2.2012, které byly zrušeny rozhodnutím Nejvyššího správního soudu dne 21.6.2012. V současnosti neexistuje územně plánovací dokumentace vydaná krajem. V rámci širších územních vztahů bylo prověřeno vymezení ploch a koridorů regionálního a nadregionálního významu (např. vedení VVN, VVTL plynovod, ropovod, územní systém ekologické stability apod.). Návrh vychází z PÚR ČR, Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje a jiných dostupných podkladů.


6


Požadavky vyplývající z ÚAP Respektován je Rozbor udržitelného rozvoje území z hlediska vytvoření územních podmínek pro využití silných stránek a příležitostí a pro řešení slabých stránek, problémů a hrozeb. Dalšími koncepčními dokumenty, které mají vztah k ÚPD jsou: • • • • • • • • • • • •

•

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, konsorcium firem GaREP, spol. s r.o. a VUT v Brně, 2006; Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010- 2013, sdružení VUT v Brně, Masarykova universita Brno, GaREP Brno, 2010; Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., 2006; Generel krajských silnic Jm kraje, Souhrn návrhů generelu krajských silnic, odbor dopravy KÚ JmK, 2008, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, UDIMO, s. r.o., 2006; Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO–Management, s.r.o., 2004; Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Jihomoravského kraje na léta 2006 – 2010, Lipka, o.s., 2006; Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje, Atelier FONTES, s.r.o., 2005; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje včetně aktualizací do dubna 2011, AQUATIS a.s.; Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení, Agroprojekt PSO, s.r.o., 2005; Koncepční vymezení regionálního a nadregionálního ÚSES JmK, Odbor životního prostředí a zemědělství Úřadu JmK, 2013; Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, JmK, 2006; Integrovaný krajský program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek, amoniaku, oxidu uhelnatého, benzenu, olova, kadmia, niklu, arsenu, rtuti a polycyklických aromatických uhlovodíků Jihomoravského kraje (příloha č. 1 k Nařízení JMK č. 384/2004 Věstníku právních předpisů JMK vč. rozptylové studie, 2006). Aktualizace Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje, Bucek, s.r.o., 2012

Koncepční dokumenty obsahují z hlediska životního prostředí obecný rámec, ze kterého je třeba vycházet při plánování území v širších souvislostech. S obecnými cíli není návrh územního plánu v zásadním rozporu.

2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Politika územního rozvoje (2009) Politika územního rozvoje České republiky je nástroj územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje ve svých prioritách obsahuje některé cíle životního prostředí s vazbou na ÚP Mutěnice: Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

7


urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní. Vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR (2005) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky vznikla těsně po vstupu České republiky do Evropské unie. Jedná se o první dokument, který nastiňuje možnosti dalšího postupu v ochraně biodiverzity v České republice. Vychází z Úmluvy o biologické


8


rozmanitosti je celosvětově hodnocena jako klíčový dokument v ochraně biologické rozmanitosti. Obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k navrhovaným aktivitám ÚP Mutěnice: Podporovat obnovu a vytváření ekologicky významných krajinných segmentů (meze, remízky, liniová i mimolesní zeleň, travní porosty zvláště pak nivní louky atd.). Podporovat význam zvláště chráněných území a ekologických sítí (zejména ÚSES) pro migraci složek biodiverzity. Státní politika životního prostředí 2012 - 2020 Státní politika životního prostředí ČR je základním referenčním dokumentem z hlediska životního prostředí pro sektorové i regionální politiky a poskytuje rámec pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, národní, krajské i místní úrovni. Státní politika životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Mutěnice:

Akční program zdraví a životního prostředí ČR Cílem Akčního programu zdraví a životního prostředí ČR je zlepšovat zdraví národa a vyrovnat nežádoucí rozdíly ve zdravotním stavu jednotlivých populačních skupin, minimalizovat rizika vlivu životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Obsahuje cíl s vazbou na ÚP Mutěnice: Omezovat negativní působení hluku na zdraví, zastavit nárůst hluku, zejména dopravního a rozšiřovat chráněné zóny. Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti krajiny vůči vodní erozi. Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky - Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky (Zdraví pro všechny v 21. století, Zdraví 21) představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaný týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků pro zdravotní politiku a ekonomiku. Jeho hlavními cíli je ochrana a rozvoj zdraví lidí po jejich celý život a snížení výskytu nemocí i úrazů a omezení strádání, které lidem přinášejí. Obsahuje obecný cíl, který má vazbu k ÚP Mutěnice: LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

9


Snižovat vliv dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Strategie udržitelného rozvoje ČR je základním koncepčním dokumentem v oblasti udržitelného rozvoje. Tvoří rámec pro strategické rozhodování a pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru. ¨ V oblasti ochrany životního prostředí obsahuje následující cíle, které mají vazbu na ÚP Mutěnice.

Převážná většina cílů ve vztahu k životnímu prostředí byla do ÚP Mutěnice zapracována v přiměřeném rozsahu a dle možností s ohledem na udržitelný rozvoj území.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace 3.1. Informace o současném stavu životního prostředí Řešené území je vymezeno správním územím obce Mutěnice. Řešené území sousedí s k.ú. Čejkovice, Čejč, Hovorany, Dubňany, Hodonín, Dolní Bojanovice, Starý Poddvorov. 3.1.1. Přírodní podmínky 3.1.1.1. Geologické podmínky Geologické podloží řešeného území budují neogenní horniny terciéru, které jsou částečně překryty kvartérními sedimenty. Převážná část předkvarterních hornin jsou pontské pestré LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

10


jíly, místy se štěrky a písky. Na tyto horniny severozápadně od obce Mutěnice navazují tektonicky (zlomem) oddělené starší pannonské vápnité jíly, písky a vzácně i štěrky. Oba uvedené typy hornin jsou částečně překryty sprašemi a sprašovými hlínami (zvláště jižně od Mutěnic). Pontské jíly na svahu do údolí Kyjovky jsou překryty několikametrovou vrstvou pleistocenních vátých písků. V neogenních horninách se v proměnlivé hloubce vyskytuje různě mocná lignitová sloj. Na úpatí svahů se místy vyskytují deluviální písčitohlinité sedimenty. V menších údolích jsou akumulace deluviofluviálních písčitohlinitých sedimentů, nivy vodních toků vyplňují fluviální písčitohlinité sedimenty. Výhradní ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území Výhradní ložisko lignitu B3 138801 Hodonín – Břeclav, Česká geologická služba, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Hodonín. Výhradní ložisko lignitu B3 139400 Mutěnice-Dubňany-Hodonín, Česká geologická služba, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Hodonín. Výhradní ložisko ropy a zemního plynu B3 264600 Poddvorov-východ, MND Gas Storage a.s., Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice. Výhradní ložisko ropy a zemního plynu B3 083072 Poddvorov, MND a.s., Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice. Výhradní ložisko ropy a zemního plynu B3 259 600 Poddvorov 82, MND a.s. Hodonín, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice I. Podzemní zásobník plynu 4 000100 PZP-Dolní Bojanovice, Gas Storage a.s., pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dolní Bojanovice – PZP. Výhradní ložisko lignitu 3 138500 Dubňany-Dubňanská sloj, Diamo s.p., Stráž pod Ralskem, pro ložisko bylo stanoveno CHLÚ Dubňany. Dobývací prostor ropy a zemního plynu „Dolní Bojanovice V“, ident. č. 40128, SPP Bohemia, a.s. Praha. Poddolovaná území Poddolovaná území Hovorany 1, Hovorany-Hájek, Mutěnice 1, Mutěnice 2, Mutěnice 3 a Dubňany 1. V řešeném území nejsou Českou geologickou službou (Geofondem) evidovány sesuvy a svahové deformace. 3.1.1.2. Geomorfologické podmínky Podle regionálního členění reliéfu ČR (Demek J. a kol., 1987) náleží větší západní část území ke geomorfologickému celku Kyjovská pahorkatina, podcelku Mutěnická pahorkatina. Východní okraj řešeného území náleží do geomorfologického celku Dolnomoravský úval, podcelku Dyjsko-moravská pahorkatina. Podrobnější členění je uvedeno níže. Celek Podcelek Okrsek


11


IXB – 4 – Kyjovská pahorkatina IXB – 4A – Mutěnická pahorkatina IXB – 4A – c – Šardická pahorkatina IXB – 4A – d – Čejčská kotlina XA – 1 – Dolnomoravský úval XA – 1A – Dyjsko-moravská pahorkatina XA - 1A – d – Stupavská niva Údolí Kyjovky náleží do geomorfologického okrsku Stupavská niva. Většina řešeného území patří okrsku Šardická pahorkatina. Do tohoto okrsku okrajově od západu zasahuje okrsek Čejčská kotlina. Šardická pahorkatina – je členitá pahorkatina většinou na panonských jílech, píscích a štěcích méně na sarmatských píscích a jílech. Časté jsou pleistocenní spraše. Má mírně zvlněný reliéf s četnými plošinami, široce zaoblenými hřbety a a mělkými rozevřenými údolími úvalovitého a neckovitého profilu. Stupavská niva – je akumulační rovina podél řeky Kyjovky. Je cca 0,5 km široká a specifická tím, že od západu je částečně překryta vátými písky, které do nivy mírným akumulačním svahem přecházejí. Častý je výskyt vátých písků přímo v nivě. V tomto prostoru došlo k silnému antropogennímu přetvoření v soustavu rybníků. Čejčská kotlina – je výrazná erozní a tektonicky podmíněná sníženina směru SZ-JV. Její dno má charakter roviny, podloží budují sedimenty paleogenního, neogenního a pleistocenního stáří. 3.1.1.3. Klima Podle Mapy klimatických oblastí 1:500 000 (Quitt E., 1975) náleží celé řešené území do teplé klimatické oblasti T4. Klimatická oblast T4 má velmi dlouhé léto, velmi teplé a velmi suché, přechodné období je velmi krátké, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. 3.1.1.4. Půdní pokryv Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu a pokryv zvětralin. Výskyt půd je zároveň značně ovlivněn reliéfem a hydrickým režimem. Ve střední a západní území části převažují černozemě modální a černozemě arenické. Na jižním okraji území (Kapánsko) se vyskytuje i kambizem arenická. Na úpatí svahů nad nivou Kyjovky se vyskytuje kambizem arenická a regozem arenická. V nivě Kyjovky a Mutěnického potoka černnice a fluviální půdy. 3.1.2. Současný stav složek životního prostředí 3.1.2.1. Ovzduší a klima Kvalita ovzduší je ovlivňována zejména průmyslovou a zemědělskou výrobou, provozem na komunikacích a způsobem vytápění. Předpisem, který stanoví podmínky ochrany ovzduší je zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přípustná úroveň znečištění


12


Nově je stanoven imisní limit pro suspendované částice PM2,5 pro ochranu zdraví, který vychází ze směrnice 2008/50/ES. Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí v zónách a aglomeracích, jejichž seznam je nově uveden v příloze č. 3 zákona. Přípustná úroveň znečišťování Je určována emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí. Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší. Imisní limity a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok stanovuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v příloze č.1 a to zvlášť pro ochranu zdraví a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Větší stacionární zdroje znečišťování ovzduší v obci nejsou. Pro šíření znečišťujících látek jsou podstatné zejména dva meteorologické parametry – směr a rychlost větru a vertikální teplotní zvrstvení atmosféry. Rozptyl znečišťujících látek souvisí s teplotním zvrstvením, protože čím labilnější je zvrstvení, tím větší turbulence a lepší rozptyl znečišťujících látek a naopak. Vzhledem k poloze sídla a charakteru aktivního povrchu na k.ú. nelze předpokládat vytváření významných inverzí a tím zvýšení akumulace škodlivých látek v ovzduší. Obec je zásobena elektrickou energií a plynem, čímž je vytvořen předpoklad pro využívání medií bez negativních dopadů na ovzduší. Území je ohrožováno i větrnou erozí, což zvyšuje podíl prachových částic v ovzduší. Mutěnice náležejí do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví. K zdrojům, které zatěžují exhalacemi kvalitu ovzduší je i silnice II. třídy, které prochází zastavěným územím obce. Tabulka: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL

Městský úřad Hodonín

8,6

-

-

Městský úřad Dubňany

12,3

-

-

Tabulka: Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) Městský úřad Dubňany 31,1 Městský úřad Hodonín 14,4

(viz Věstník MŽP 2/2012). Tato situace je vyvolána zejména dálkovým přenosem z velkých stacionárních zdrojů znečištění ovzduší (zejména ČEZ a.s. Hodonín). V zóně Jihomoravský kraj jsou na 97,51 procentech plochy překračovány cílové imisní limity pro přízemní ozón. Hluková zátěž V území se nenacházejí plochy s významnými zdroji hluku. Pouze komunikace vykazují takové intenzity průjezdů vozidel, které by mohly být zdroji vedoucími k nadměrnému obtěžování obyvatelstva hlukem. Dle celostátního sčítání dopravy 2010 jsou uváděny tyto výsledky: těžká vozidla: 931, osobní vozidla: 3 666, malá vozidla 35, celkem 4 632 LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

13


Hlukem se rozumí každý zvuk, který je nechtěný, obtěžující nebo může mít škodlivé účinky pro lidské zdraví (námi slyšitelný zvuk je mechanické kmitání a vlnění v hmotném prostředí, jenž se nachází v rozsahu kmitočtů od 16 [Hz] do 20 [kHz]). Hluk je tedy fyzikální faktor, který při dostatečné intenzitě může na člověka působit nepříznivě. Vnímání hluku je subjektivní pocit, který se může lišit s vysokou mírou individuální variability, nicméně je možné stanovit teoretickou fyzikální míru přípustné hlukové expozice. Pro působení hluku v subjektivní sféře byly zavedeny diferencované pojmy pro charakterizaci účinků na člověka. Jsou to : • rušení, při němž hluk interferuje s nějakou činností primárně spánkem, ale také rušení duševní práce, řečovou komunikaci apod.); • obtěžování, což představuje nepřípustné ovlivňování životního prostředí, případně skupinových či osobních práv; • rozmrzelost a pocit nepohody, vznikající působením hluku a prožívaný negativně hlukem postiženým člověkem nebo skupinou. 3.1.2.2. Půda Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy jsou třídy ochrany zemědělské půd. Tyto jednotky vycházející z klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), kdy kód BPEJ vyjadřuje mimo jiné také stupeň třídy ochrany zemědělské půdy (I.-V., kdy nejkvalitnější půdy jsou v I. třídě ochrany). 1.

2.

3.

4. 5.

Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfní, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.)

BPEJ a třídy ochrany: 01, 04, 05, 08, 40, 60, 62 Z hlavních půdních jednotek jsou zastoupeny následující: HPJ 01 - Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem, HPJ 04 - Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem, LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

14


HPJ 05 - Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období, HPJ 08 - Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti, HPJ 40 - Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici, HPJ 60 - Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí, HPJ 62- Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m. Třídy ochrany dle vyhlášky 48/2011 Sb. BPEJ 0.01.10 0.04.01 0.04.11 0.05.01. 0.05.11 0.06.10 0.06.50 0.08.00 0.08.10 0.08.40 0.08.50 0.19.01 0.19.11

Třída ochrany ZPF II. IV. IV. II. III. II. IV. II. II. IV. III. III. IV.

BPEJ 0.19.41 0.21.10 0.22.10 0.22.42 0.39.09 0.40.67 0.40.77 0.55.00 0.56.00 0.58.00 0.60.00 0.62.00

Třída ochrany ZP IV. IV. IV. IV. V. V. V. IV. I. II. I. II.

3.1.2.3. Voda Povrchová voda - vodní toky a nádrže Katastr obce náleží k povodí III. řádu 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí, přesněji do povodí 417-01-096 Hovoranský potok - ústí, 4-17-01-098 Kyjovka po Rumsovský járek, 4-17-01-099 Rumsovský járek - ústí, 4-17-01-100 Kyjovka po Mutěnický potok, 4-17-01-101 Mutěnický potok - ústí, 4-17-01-102 Kyjovka po Prušánku, 4-17-01-108 Hrabínková stružka - ústí, 4-1701-109 Prušánka – ústí. Hlavní osu hydrografické sítě tvoří pravostranný přítok Kyjovka - Mutěnický potok, který je trasován od vyústění východně od obce přes zastavěné území směrem k prameni, který je umístěn západně od zástavby obce. Mutěnický potok se zprava vlévá do Kyjovky, která protéká po východním okraji řešeného území. Koryto Kyjovky je upraveno, profil má složený lichoběžníkový profil. V širším území východně od Mutěnic na okraji k.ú. je soustava Zbrodských rybníků, skupina 11 vodních ploch, využívaných k chovu ryb, jejichž zdrojem je Kyjovka, Mutěnický a Dubňanský potok, recipientem Kyjovka. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

15


V centru zástavby obce (lokalita Zemeňák) jsou na pravý břeh Mutěnického potoka umístěny tři vodní nádrže využívané k extenzivnímu chovu ryb Podle mapy Regiony povrchových vod v ČSR 1:500 000 (V. Vlček, 1971) náleží řešené území do oblasti nejméně vodné se specifickým odtokem 0 - 3 l.s-1.km2, nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je malá, odtok je silně rozkolísaný. Koeficient odtoku je velmi nízký. Podzemní voda Podle mapy Regiony mělkých podzemních vod v ČSR 1:500 000 (H. Kříž, 1971) náleží řešeného území do oblasti se celoročním doplňováním zásob, s nejvyššími stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů v březnu a dubnu a s nejnižšími stavy v září až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je méně než 0,30 l.s-1.km-2. 3.1.2.4. Příroda a krajina Zájmy v území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů: Zvláště chráněná území V řešeném území se vyskytuje Přírodní památka Nivky za Větřákem (0,25 ha). NATURA 2000 V řešeném území se vyskytují území soustavy Natura 2000, evropsky významné lokality (EVL) i ptačí oblast (PO): EVL CZ0623035 Bílý kopec u Čejče (celkem 74,27 ha) EVL CZ0624070 Hodonínská doubrava (celkem 3029,08 ha) EVL CZ0620177 Kapánsko (celkem 706,29 ha) PO CZ0621026 Hovoransko – Čejkovicko (celkem 1411,78 ha). Obecná ochrana přírody Významné krajinné prvky Podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se za VKP považují lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území nejsou registrovány významné krajinné prvky. Památné stromy Památné stromy se v řešeném území nenacházejí. Přírodní parky Přírodní park nezasahuje do řešeného území. 3.1.2.5. Biosféra Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění ČR (M. Culek a kol. 1996) leží většina řešeného území v bioregionu 4.3 Hustopečském, východní okraj území leží v bioregionu 4.4 Hodonínském. 4.3 Hustopečský bioregion


16


Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá jižní polovinu geomorfologických celků Ždánický les a Kyjovská pahorkatina a severní okraj Dolnomoravského úvalu. Území je tvořeno pahorkatinou na vápnitém flyši a spraších. Bioregion je charakteristický mísením panonských (převážně mimo les) a karpatských (převážně v lese) prvků. Jeho biotu je možno řadit do 2., bukovo-dubového, na jižních svazích pak do 1., dubového vegetačního stupně, potenciální vegetace náleží do dubohabrových hájů s ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. V bioregionu má mezní výskyt řada jihovýchodních migrantů, šíření stepní fauny však stále pokračuje. Netypická část je tvořena chladnějšími severními okraji, téměř bez šípákových doubrav a s naprostou převahou dubohabrových hájů. V současnosti je zde bohaté zastoupení teplomilných doubrav a dubohabřin, vzácnější jsou kulturní bory. Mimo les jsou typické pole, vinice a sady, početné jsou i fragmenty stepních lad, místy i s katránem. Biocenózy lad a lesíků byly nedávno značně zredukovany terasováním svahů. 4.4 Hodonínský bioregion Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Bioregion zahrnuje kyselé váté písky s vlhkými depresemi. Biota je řazena do 1., dubového i 2., bukovo-dubového vegetačního stupně, vegetace do acidofilních a teplomilných doubrav s ostrovy olšin a slatin. Z biogeografického hlediska je bioregion velmi extrémní. Charakteristická je bohatá biota na píscích, která se projevuje jako mozaika teplomilných panonských druhů s četnými glaciálními i postglaciálními relikty subatlantského, boreálního i submediteránního charakteru. Nereprezentativní část je tvořena výchozy vápnitých neogenních jílů se subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji. V současnosti převažují kulturní bory, cenné jsou zbytky doubrav, slatin i mokřady a rybníky. Biochory v řešeném území: (Biogeografické členění České republiky II, M. Culek a kol., 2003). 1BE Erodované plošiny na spraších 1. v.s. 1Db Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1. v.s. 1PB Pahorkatiny na slínech 1. v.s. 1RB Plošiny na slínech 1. v.s. 1RN Plošiny na zahliněných štěrkopíscích 1. v.s. 1RV Plošiny s pahorky na vátých píscích 1. v.s. 2Nh Užší hlinité nivy 2. v. s. 3.1.2.6. Lesy Zájmové území se nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 35 – Jihomoravské úvaly. Vyskytují se zde společenstva 1. a 2. vegetačního stupně. Lesní porosty (PUPFL) mají na území řešeném ÚP Mutěnice rozlohu 371 ha. Jsou to velkou většinou lesy hospodářské. Lesy na nepříznivých stanovištích mají rozlohu 2,14 ha. 3.1.2.7. Krajinný ráz Tento pojem je kodifikován v právním řádu. Zákon č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny stanoví v § 12: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

17


pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz se odvíjí v prvé řadě od trvalých ekologických podmínek a ekosystémových režimů krajiny, tedy základních přírodních vlastností dané krajiny. V těchto rámcích je krajinný ráz dotvářen (krajiny přírodní) až vytvářen (krajiny antropicky přeměněné) lidskou činností a životem lidí v nich. Krajinný ráz je vytvářen souborem typických přírodních a člověkem vytvářených znaků, které jsou lidmi vnímány a určitý prostor pro ně identifikují. Typické znaky krajinného rázu tedy vytvářejí obraz dané krajiny. Různé kombinace typických znaků vytvářejí různé typy krajinného rázu. V evropském kontextu náleží řešené území Mutěnice do megatypu středoevropských, scelených, otevřených polí (central collectiv openfields).

Krajina

Řešené území ÚP Mutěnice leží ve staré sídelní krajině Panonského okruhu. V rámci typizace krajin ČR z hlediska jejich rázovitosti můžeme řešené území zařadit do následujících rámcových krajinných typů: I. rámcové sídelní krajinné typy: 2 – stará sídelní krajina Panonského okruhu II. rámcové typy využití krajin:

Z – zemědělské krajiny M– lesozemědělské krajiny R – rybniční krajiny

III. rámcové typy reliéfu krajin:

1 – krajiny plošin a pahorkatin 9 – krajiny vátých písků 11 – krajiny širokých říčních niv

Průnikem uvedených rámcových typů krajin byly v řešeném území vymezeny následující krajinné typy, popsané trojmístným kódem: 2Z1, 2M1, 2M9, 2R11. Obecně dochovalost krajinného rázu v řešeném území kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby a skladů, plochy po těžbě surovin, rozsáhlé bloky orné půdy) až po krajinný ráz dobře dochovalý (historické osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky zahrad, záhumenek a vinic v původní struktuře, zbytky původního členění plužiny s pestrým využitím na svazích údolí).

3.2. Pravděpodobný vývoj životního prostředí bez provedení záměrů ÚP Uskutečnění záměrů zařazených do územního plánu Mutěnice předpokládá vlivy negativní i pozitivní. Hodnocení SEA věnuje pozornost především vlivům negativním a hledá možnosti jejich eliminace, zmírnění či kompenzace. 3.2.1. Ovzduší Nerealizace záměrů navržených v ÚP Mutěnice nebude mít negativní vliv na kvalitu ovzduší. Nerealizací záměrů zůstane znečištění ovzduší na současné úrovni. 3.2.2. Půda Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu byl hodnocen především vzhledem ke kvalitě a rozsahu zemědělského půdního fondu


18


navrženého k odnětí. V případě nerealizace ÚP bude zachována primární, zemědělská funkce u 60,7 ha půdy . Celkový přehled záboru ZPF (ha): Využití plochy

Plochy bydlení Plochy smíšené obytné Plochy občanské vybavenosti Plochy sportu a rekreace Plochy vinných sklepů Plochy vinařského dvora Plochy výroby Plochy smíšené výroby Plochy technické infrastruktury Celkem

Zábor ZPF 36,3 1,9 2,0 2,6 7,3 0,1 1,7 6,5 0,3 59,0

I. 0,8 0 0 1,9 0 0 0 1,0 0 3,7

Rozdělení dle třídy ochrany II. III. IV. V. 16,6 0 0,6 0 0,4 0 0 2,5 0 20,1

9,3 0,7 0,4 0 1,8 0,1 0,3 1,4 0 14,0

9,6 0 1,0 0 3,35 0 1,4 0 0,15 15,5

Bez BPEJ

0 0 0 0,7 1,75 0 0 1,6 0,15 4,2

0 1,2 0 0 0 0 0 0 0 1,2

3.2.3. Voda Vliv navrhovaných záměrů byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na povrchové a podzemní vody a odtokové poměry. Nerealizace záměrů nijak zásadně neovlivní kvalitu povrchových a podzemních vod, ani odtokové poměry a vodohospodářské poměry zůstanou převážně na současné úrovni. 3.2.4. Příroda a krajina Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu Mutěnice byl vyhodnocen z hlediska vlivu záměrů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Jedná se o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky, skladebné části ÚSES. Nerealizace záměrů navržených v ÚP nebude mít významný negativní vliv na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, území soustavy NATURA 2000, významné krajinné prvky. Chybějící návrh ÚSES v územním plánu neumožní realizaci chybějících skladebných částí ÚSES. 3.2.5. Krajinný ráz Vliv záměrů navrhovaných v územním plánu byl vyhodnocen i z hlediska vlivu těchto záměrů na krajinný ráz. Obecně dochovalost krajinného rázu v území řešeném ÚP Mutěnice kolísá od málo dochovalého krajinného rázu (plochy výroby) až po krajinný ráz dobře dochovalý (osídlení s dochovanými znaky staveb a s navazujícími pozemky v původní struktuře). Nerealizací záměrů navržených v ÚP nedojde k významnému negativnímu narušení krajinného rázu.

4. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny V následující kapitole jsou zhodnoceny vlivy jednotlivých návrhů Územního plánu Mutěnice zahrnující plochy různých typů (plochy bydlení, plochy smíšené obytné, plochy občanské vybavenosti, plochy sportu a rekreace, plochy vinných sklepů, plocha vinařského dvora,


19



-1 0 -1 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0

Krajinný ráz

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ÚSES

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Biotopy

-2 0 -2 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 0 0 0 0 -1 -1 0 0 -1 .1 0 0 -1 -1 .-1 0 -.1 0 0 0 0 0

VKP ze zákona

Podzemní vody

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

ZCHÚ a jejich OP NATURA 2000

Půda

6,5 0,2 11,6 0,5 0,2 3,2 0,9 3,8 4,0 3,3 0,4 1,2 0,1 0,3 1,2 0,7 1,4 0,1 0,5 2,6 0,5 0,2 0,9 0,8 1,1 0,8 2,2 0,1 0,1 0,3 0,2 0,1

Povrchové vody Odtokové poměry

Ovzduší/hluk

bydlení / A1 bydlení / A2 bydlení / B bydlení / C1 bydlení / C2 bydlení / D1 bydlení / D2 bydlení / E1 bydlení / E2 bydlení / F1 bydlení / F2 bydlení / V2 bydlení / G bydlení / V3 smíš.obyt / E3 smíš.obyt / U4 občanská vybav./ / R6 občanská vybav./ H1 občanská vybav./ / H2 sport, rekreace/ S2 vinné sklepy / MH1 vinné sklepy / MH2 vinné sklepy / R1 vinné sklepy / R2 vinné sklepy / R3 vinné sklepy / R4 vinné sklepy / R5 vinařský dvůr / T2 vinné sklepy / DH1 vinné sklepy / DH2 vinné sklepy / DH3 vinné sklepy / DH4

Výměra celkem

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 15 16 17 18 19 20 21 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

Navrhované funkční využití řešené lokality

Označení plochy

plochy výroby, plochy smíšené výroby, plochy technické infrastruktury na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, půda, voda, příroda a krajina a biota apod.). V tabulkovém přehledu jsou souhrnně uvedeny potenciální vlivy návrhů územního plánu na jednotlivé složky životního prostředí a krajinný ráz.

0 0 0 0 0 -1 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 -1 -1 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

-2 0 -2 0 0 -1 0 -1 -1 -1 0 -1 0 -1 -1 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

20

0 0 -1 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 -1

Krajinný ráz

0 0 0 0 0

ÚSES

0 0 0 0 0

Biotopy

0 -1 -2 -1 -1

VKP ze zákona

Podzemní vody

0 0 -1 0 0

ZCHÚ a jejich OP NATURA 2000

Půda

0,1 1,7 6,2 0,3 0,3

Povrchové vody Odtokové poměry

Ovzduší/hluk

vinné sklepy / DH5 výroba / U5 smíš. výroba / M3 smíš.výroba / U2a tech. infrastr- / W2

Výměra celkem

37 38 39 41 43

Navrhované funkční využití řešené lokality

Označení plochy


0 0 -1 -1 0

0 0 0 0 0

0 0 -1 0 0

0 -1 -1 0 0

Hodnocení: -2 významný negativní vliv, -1 negativní vliv, 0 bez prokazatelného vlivu, +1 pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv Negativní vlivy jsou významné, když: • jsou rozsáhlé v prostoru a čase; vliv zejména na zábor půdy, krajinný ráz, odtokové poměry, • přesahují ekologické standardy nebo limitní hodnoty, • nejsou v souladu s ekologickou politikou a se zachováním udržitelného rozvoje, • existují negativní a vážné vlivy na ekologicky citlivé nebo významné území, kulturní dědictví, životní styl obyvatel, místní tradice a hodnoty. Způsob hodnocení Kritéria pro zařazení vlivu do určitého stupně byla zpracována tak, aby bylo v maximální míře omezeno subjektivní vnímání a posuzování vlivů. Soubor kritérií zahrnuje všechny základní vlivy na složky životního prostředí – ovzduší, vodu, půdu a území, přírodu, krajinu. Do hodnocení nejsou zařazeny vlivy, nedotýkající se žádného návrhu (např. vliv na horninové prostředí) a vlivy, které v současné fázi nelze objektivně ohodnotit a jejich hodnocení by bylo jen spekulativní (např. vlivy na veřejné zdraví jsou obsaženy ve vlivech na ovzduší, vodu). Vlivy na ovzduší, hlukovou zátěž: -1 = plošně velké plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, předpoklad zvýšené dopravní a hlukové zátěže, -2 = plošně rozsáhlé plochy zejména pro výrobu a skladování, průmyslovou výrobu s objekty s možnými vlivy technologie, předpoklad výrazného zvýšení dopravní a hlukové zátěže. Vlivy na půdu: -1 = trvalý zábor ZPF nad cca 0,5 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 1 ha, -2 = trvalý zábor ZPF nad cca 1 ha, produkčně využívané, chráněné půdy ZPF, trvalý zábor ZPF produkčně využívané půd nižší bonity nad cca 2 ha. Vlivy na vodní režim (povrchové a podzemní vody, odtokové poměry): -1 = plošně velké plochy s budoucími objekty, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu (odvodnění apod.) místně omezené,


21


-2 = plošně rozsáhlé plochy s budoucími objekty a zpevněnými plochami, možnost vzniku technologických odpadních vod, možnost znečišťování dešťových vod, činnosti snižující nepravidelně průtoky vodních toků se spotřebou vody; zásahy do vodního režimu na velkých plochách. Vlivy na ochranu přírody a krajiny (zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, VKP dle zákona č. 144/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ÚSES, Natura 2000): -1 = potenciální ovlivnění ZCHÚ, soustavy Natura 2000, VKP registrovaného, zásah do VKP dle zákona, potenciální ovlivnění ÚSES, -2 = zásah do ZCHÚ nebo jeho ochranného pásma, soustavy Natura 2000, registrovaného VKP, zásah do ÚSES. Vlivy na krajinu (krajinný ráz): -1 = potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, místní narušení dálkových pohledů, bez významné změny krajinného obrazu, -2 = zásadní potenciální poškození dominantních míst nebo znaků a hodnot krajinného rázu, narušení dálkových pohledů.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména se zřetelem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti 5.1. Ochrana přírody a krajiny V území řešeném ÚP Mutěnice se nacházejí zvláště chráněné území podle zák. č. 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů a území soustavy Natura 2000. Zvláště chráněná území Přírodní památka Nivky za Větřákem (0,25 ha). NATURA 2000 EVL CZ0623035 Bílý kopec u Čejče (celkem 74,27 ha) EVL CZ0624070 Hodonínská doubrava (celkem 3029,08 ha) EVL CZ0620177 Kapánsko (celkem 706,29 ha) PO CZ0621026 Hovoransko – Čejkovicko (celkem 1411,78 ha). Identifikace dotčených předmětů ochrany PO Hovoransko - Čejkovicko: Předmět Dotčenost koncepcí Možnost ovlivnění ochrany pěnice vlašská dvě návrhové plochy se nacházejí na ANO Sylvia nisoria území PO a částečně zasahují do pro druh zábor vhodných křovinných vhodných biotopů nebo se vyskytují biotopů a rušení realizací v jejich blízkosti záměrů na území PO strakapoud jižní - dvě návrhové plochy se nacházejí na ANO Dendrocopos území PO a částečně zasahují do pro druh zábor vhodných biotopů syriacus vhodných biotopů nebo se vyskytují s dřevinami a rušení realizací v jejich blízkosti záměrů na území PO strnad zahradní - dvě návrhové plochy se nacházejí na ANO Emberiza území PO a částečně zasahují do pro druh zábor vhodných biotopů hortulana vhodných biotopů nebo se vyskytují s dřevinami a rušení realizací v jejich blízkosti záměrů na území PO LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

22


Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Bílý kopec u Čejče: Předmět ochrany Dotčenost koncepcí Možnost ovlivnění chrobák jednorohý - jedna návrhová plocha se nachází ANO Bolbelasmus přímo na území EVL v JV hypotetické ovlivnění částečně segmentu vhodných biotopů pro druh unicornis přástevník jedna návrhová plocha se nachází ANO kostivalový přímo na území EVL v JV hypotetické ovlivnění částečně Callimorpha segmentu vhodných biotopů pro druh quadripunctaria * Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Kapánsko: Předmět ochrany Dotčenost koncepcí Možnost ovlivnění NE návrhové plochy vůbec 91G0 * - Panonské nezasahují do EVL ani do jeho nepředpokládá se ani žádné nepřímé dubohabřiny blízkosti ovlivnění 91I0 * návrhové plochy vůbec NE Eurosibiřské stepní nezasahují do EVL ani do jeho nepředpokládá se ani žádné nepřímé doubravy ovlivnění blízkosti Identifikace dotčených předmětů ochrany EVL Hodonínská doubrava: Dotčenost koncepcí Možnost ovlivnění Předmět ochrany 2330 - Otevřené trávníky návrhové plochy na území EVL NE kontinent. dun s paličkovcem či v jeho blízkosti jsou značně nepředpokládá se ani (Corynephorus) a psinečkem vzdálené od lokality stanoviště, žádné nepřímé ovlivnění (Agrostis) která je navíc dosti izolovaná 6260 - Panonské písčité stepi návrhové plochy na území EVL NE či v jeho blízkosti jsou značně nepředpokládá se ani vzdálené od lokality stanoviště, žádné nepřímé ovlivnění která je navíc dosti izolovaná 91E0* Smíšené jasanovonávrhové plochy na území EVL NE olšové lužní lesy temperátní a či v jeho blízkosti nezasahují do nepředpokládá se ani boreální Evropy (Alno-Padion, stanoviště ani jeho bližšího okolí žádné nepřímé ovlivnění Alnion incanae,Salicion albae) 91G0 * - Panonské návrhové plochy na území EVL NE dubohabřiny či v jeho blízkosti nezasahují do nepředpokládá se ani stanoviště ani jeho žádné nepřímé ovlivnění bezprostředního okolí 91I0*-Eurosibiřské stepní návrhové plochy na území EVL NE doubravy či v jeho blízkosti nezasahují do nepředpokládá se ani stanoviště ani jeho žádné nepřímé ovlivnění bezprostředního okolí mečík bahenní návrhové plochy nezasahují do NE - Gladiolus palustris vhodných biotopů druhu a nepředpokládá se ani nejbližší doložené výskyty se žádné nepřímé ovlivnění nacházejí až na k.ú. Hodonín kuňka ohnivá návrhové plochy nezasahují do NE - Bombina bombina EVL ani do přilehlých vhodných nedojde k ovlivnění biotopů druhu mělkých stojatých vod, ani k nepřímým vlivům LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

23


Předmět ochrany netopýr černý - Barbastella barbastellus

Dotčenost koncepcí návrhové plochy nezasahují do EVL ani do vhodných biotopů druhu a ani není v blízkosti ploch výskyt druhu potvrzen

netopýr velkouchý - Myotis bechsteinii

návrhové plochy nezasahují do EVL ani do vhodných biotopů druhu a ani není v blízkosti ploch výskyt druhu potvrzen

přástevník kostivalový návrhové plochy nezasahují do - Callimorpha quadripunctaria EVL ani do vhodných biotopů druhu, kde je výskyt druhu * doložen roháč velký - Lucanus cervus

návrhové plochy nezasahují do EVL ani do vhodných biotopů druhu a ani není v blízkosti návrhových ploch výskyt druhu doložen

Možnost ovlivnění NE nedojde k ovlivnění lesních porostů či jiných významných biotopů pro druh (letní kolonie, zimovišť atd.) NE nedojde k ovlivnění lesních porostů či jiných významných biotopů pro druh (letní kolonie, zimovišť atd.) NE nedojde k ovlivnění společenstev vlhkých luk ani mokřadů s populací druhu NE nedojde k ovlivnění společenstev starých listnatých osluněných lesů

5.2. Vodní hospodářství Z hlediska vodního hospodaření je nutno respektovat platná ustanovení zákona č.254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), především se jedná o: -

-

vymezení povolení k některým činnostem (§ 14) a souhlas ke stavbám (§17), ochranná pásma vodních zdrojů (§ 30), oprávnění při správě vodních toků (§ 49): správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry, stanovení a vyhlášení záplavových území (§ 66).

Zásobování vodou Obec Mutěnice má vybudovaný vodovod, jehož provozovatelem je majitel, společnost VAK, a.s. Hodonín. Zásobení vodou je zajištěno ze SV Bzenec-Kyjov-Hodonín (B-K-M), s hlavním zdrojem úpravnou vody Bzenec, do které je surová voda čerpána ze tří pramenišť. Jedná se o JÚ Bzenec Ι, JÚ Bzenec ΙΙΙ a JÚ Bzenec ΙΙΙa. Skupinovým vodovodem B-K-H je plněn vodojem Mutěnice o objemu 1x 650 m3. Vodojem Mutěnice je zásobován gravitačně pitnou vodou z řídícího vodojemu Mutěnice 2x1000 m3 přes rozvodnou síť Dubňany a zásobovací řad DN 300. Vodojem Mutěnice plní funkci vyrovnávacího vodojemu. Z tohoto VDJ je obec LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

24


zásobena gravitačně. Využívané vodní zdroje jsou umístěny mimo řešený katastr. Likvidace odpadních vod Kanalizační sítˇ v obci Mutěnice je navržena jako jednotná, větvená, průtoky gravitační s místním přečerpáváním. Stoková síť odvádí na ČOV veškeré splaškové vody z celého svého odkanalizovaného povodí a za deště též část dešťových vod po odlehčení. Celková délka stokového systému je 21 284 m, z toho v majetku VaK a.s. Hodonín je 2 844 m. Stoková síť je realizována z betonových, železobetonových, kameninových a plastových trub (PVC) – DN 200-1000. Na stokové síti je realizováno 10 odlehčovacích komor, 4 čerpací stanice odpadních vod a 1 usazovací nádrž. Ochrana před povodněmi V řešeném území bylo stanoveno záplavové území kolem toku Kyjovka v ř. km 10,0 – 70,40, které stanovil KÚ Jihomoravského kraje dne 26.04.2004 pod č.j. JMK 6148/2004 OŽPZ-Hm. Do výkresové části předkládané dokumentace bylo převzato území pro rozliv při stoleté povodni. Navržené plochy nezasahují do tohoto záplavového území. Ochranná pásma V souladu s Vodním zákonem mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to u významných vodních toků nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. § 66 Záplavová území (1) Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. (2) V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. (3) Způsob a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (4) Vodoprávní úřad, který záplavové území stanovil, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí §67 Omezení v záplavových územích (1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, jsou-li zřizovány v záplavovém území v katastrálních územích vymezených podle zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, za podmínky, že současně budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky. (2) V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

25


b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. (3) Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Chráněná oblast přirozené akumulace vod , OP vodních zdrojů Do území nezasahují vyhlášená pásma CHOPAV, ani ochranné pásma vodních zdrojů. Odvodnění V katastru obce bylo v několika místech provedeno odvodnění zemědělsky obhospodařovaných pozemků systematickou trubní drenáží. Jedná se zejména o nivu toků Kyjovky a Mutěnického potoka. Navržené plochy se nedotýkají odvodněných ploch.

5.3. Ochrana kulturních hodnot Ochrana veškerých kulturních hodnot území (archeologické nálezy, památkově chráněné objekty, urbanistická struktura a estetické hodnoty sídla) je obecným požadavkem, který územní plán Mutěnice musí respektovat a umožňovat. 5.3.1. Archeologická naleziště a území archeologického zájmu Celé katastrální území je považováno za potencionální archeologické naleziště a tedy území archeologického zájmu. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu na katastrálním území obce je investor povinen zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu institucí oprávněnou k provádění těchto výzkumů. 5.3.2. Památková ochrana Ochrana památkově chráněných objektů je zakotvena v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Zákon definuje předmět a způsob ochrany, povinnosti a práva vlastníka i orgánů státní správy a upravuje ochranu archeologických nálezů. Tab.: Nemovité památky na k.ú. Mutěnice Číslo rejstříku Název okresu 15363 / 7-2344 Hodonín

Sídelní útvar Mutěnice

Památka kostel sv. Kateřiny

39244 / 7-2345

Hodonín

Mutěnice

kaple sv. Rocha

23733 / 7-2347

Hodonín

Mutěnice

kříž

Ulice,nám./umístění

trať U Zbrodu

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace (včetně vlivů sekundárních, synergických a dalších) Posuzovaná dokumentace je zpracována invariantně. Z tabelárního přehledu v kapitole č. 4 vyplývá, že územní plán Mutěnice bude mít v některých svých záměrech významný negativní vliv a mírně negativní vliv na některé složky životního prostředí. Hodnocené záměry jsou řešeny bez variant, pro každý záměr je navržena pouze jedna varianta aktivní (záměr v rozsahu navrženého územního plánu) a varianta nulová (nerealizování, vyřazení z ÚPD). Při posuzování jsme vycházeli zejména z kapitol 2., 4. a 5. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

26


Následující podkapitoly uvádějí všechny potenciálně očekávané vlivy s uvedením předpokládané doby trvání a intenzity jednotlivých vlivů. Kumulativní a synergické vlivy: tyto vlivy mohou nastat nerespektováním podmínek zástavby vzhledem k tomu, že je navrženo poměrně velké množství ploch pro zástavbu. Odnětí ZPF ve vyšších třídách bonity je značným zásahem do využívání krajiny a ztrátou produkčních schopností území. Také rozsáhlé plochy mohou ve svém součtu představovat velkou zátěž území (plochy výroby i bydlení). Nezbytné bude prověření problémů souvisejících s hlukovou zátěží jako podmiňujícím faktorem využití a uspořádání území, záměry musí být projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Celkový dopad realizace návrhu ÚP bude z hlediska ovlivnění ovzduší a klimatu nevýznamný. V návrhových plochách převažují plochy pro bydlení různého typu, což přinese do území mírné navýšení imisních koncentrací znečišťujících látek ze spalování paliv. Přestože je území plynofikováno, lze očekávat, že minimálně část nově budovaných domů bude vytápěna pevnými palivy. To by mohlo umocnit zhoršení kvality ovzduší v obci, územní plán však nemá potřebný nástroj, jak tento trend nyní obvyklý v ČR zvrátit. Nových ploch pro výrobu s předpokládanými sledovatelnými negativními vlivy je jen poměrně málo a navazují na stávající výrobní plochy, proto se významné negativní vlivy jejich realizace nepředpokládají, i když je nelze zcela vyloučit. Mírné zlepšení kvality ovzduší by mohla přinést změna řešení komunikací, návrh zatím jen ideově (koridor dopravy) počítá přeložkou silnice II/432 mimo území s převažující funkcí bydlení. Nezbytné bude i po prověření z uplatnění územního plánu vyhodnotit reálné možnosti navrhované zástavby a následně aktualizovat územní plán. Z hlediska kumulativních a synergických vlivů mohou plochy výroby svým rozsahem vytvořit nepříznivé dopady na území (zábory ZPF, nepříznivé situace v čistotě ovzduší) a krajinu z hlediska krajinného rázu. V rámci územního plánu je nutno stanovit etapizaci a podmínky postupu pro realizaci záměrů. Následující podkapitoly uvádějí všechny očekávané potenciální předpokládané doby trvání a intenzity jednotlivých vlivů.

vlivy s uvedením

6.1. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy bydlení Záměry na plochách D1, D2, E1 jsou navrženy ve VKP niva, záměry D1, D2, E1, E2, ZL jsou navrženy v těsném sousedství skladebných částí ÚSES. Záměry na plochách D1, E1, E2, F1, V2, V3 mohou mít negativní vliv na krajinný ráz, záměry na plochách A1 a B mohou mít významný negativní vliv na krajinný ráz. Záměry na umístění staveb pro bydlení u stávajících dopravních staveb budou posouzeny z hlediska hlukové zátěže ze stávající plochy dopravy s tím, že chráněné prostory budou u stávající plochy dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti provedení navržených protihlukových opatření. Při realizaci záměrů na větších plochách pro bydlení může dojít k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch, nepředpokládá se ovlivnění podzemních či povrchových vod.


27


Negativní vliv budou mít záměry na zábor ZPF – dochází k záboru na ploše 36,3 ha, z toho 0,8 ha v I. tř. ochrany ZPF, 16,6 ha ve II. tř. ochrany ZPF, 9,3 ha ve III. třídě a 9,6 ha ve IV. třídě.

6.2. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy smíšené obytné Záměr na ploše E3 může mít negativní vliv na krajinný ráz. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní ovlivnění podzemních či povrchových vod. Celkový zábor je 1,9 ha, z toho 0,7 ha ve III. tř. ochrany ZPF a 1,2 ha na orné půdě bez BPEJ (plocha E3).

6.3. Vlivy územního plánu Mutěnice - plochy občanské vybavenosti Záměry na těchto plochách nebudou mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní ovlivnění podzemních či povrchových vod. Celkový zábor je 2,0 ha, z toho 0,6 ha ve II. tř. ochrany ZPF, 0,4 ha ve III. třídě ochrany ZPF a 1,0 ha ve IV. tř. ochrany ZPF.

6.4. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy sportu a rekreace Záměr na ploše S2 je navržen ve VKP niva a v těsném sousedství skladebných částí ÚSES. Záměr na ploše S2 může mít negativní vliv na krajinný ráz v řešeném území. Záměr na umístění objektu pro sport a rekreaci je podmíněn tím, aby nebyly překročeny hodnoty hygienických limitů hluku stanovených pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní ovlivnění podzemních či povrchových vod. Negativní vliv budou mít záměry na zábor ZPF – dochází k celkovému záboru na ploše 2,6 ha, z toho 1,9 ha v I. tř. ochrany ZPF a 0,7 ha v V. třídě ochrany ZPF.

6.5. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy vinných sklepů Záměry na navržených plochách nemají negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Za předpokladu potřebných opatření se nepředpokládá výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani negativní vliv na podzemní a povrchové vody. Dochází k celkovému záboru na ploše 7,3 ha, z toho 0,4 ha ve II. tř. ochrany ZPF , 1,8 ha ve III. třídě ZPF, 3,35 ha ve IV. třídě ochrany a 1,75 ha v V. třídě ochrany.

6.6. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plocha vinařského dvora Záměr na ploše T2 bude mít mírně negativní vliv na území soustavy Natura 2000 (ptačí oblast Hovoransko - Čejkovicko). Za předpokladu potřebných opatření se nepředpokládá výraznější vodohospodářských poměrů, ani negativní vliv na podzemní a povrchové vody. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

ovlivnění

28


Dojde k menšímu záboru 0,1 ha ve III. třídě ochrany ZPF.

6.7. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy výroby Záměr na ploše U5 může mít negativní vliv na krajinný ráz. U ploch pro výrobu a skladování je nutno splnit podmínku, že lze umístit chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinnosti stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku, příp. vibrací (resp. chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno splnění hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy). Nepřípustná je obsluha a zásobování ploch kapacitní nákladní dopravou z ulic s převažujícím využitím obsluhy pro bydlení. Při realizaci záměrů na větších plochách pro výrobu může dojít k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch, nepředpokládá se ovlivnění podzemních či povrchových vod. Celkový zábor je 1,7 ha, z toho 0,3 ha ve III. tř. ochrany ZPF a 1,4 ha ve IV. třídě ochrany ZPF.

6.8. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy smíšené výroby Záměry na plochách M3, U2a jsou navrženy ve VKP niva, záměry na plochách M3 a jsou navrženy v těsné blízkosti skladebných částí ÚSES. Záměr na ploše M3 může mít negativní vliv na krajinný ráz. U ploch pro smíšenou výrobu je nutno splnit podmínku, že lze umístit chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví po doložení splnění povinnosti stanovených právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví na úseku hluku, příp. vibrací (resp. chráněné prostory lze umístit pouze do lokalit, v nichž bude v rámci územního řízení prokázáno splnění hygienických limitů hluku stanovených platnými právními předpisy). Nepřípustná je obsluha a zásobování ploch kapacitní nákladní dopravou z ulic s převažujícím využitím obsluhy pro bydlení. Při realizaci záměrů na větších plochách pro smíšenou výrobu může dojít k částečnému ovlivnění odtokových poměrů vlivem zvětšení nepropustných zpevněných ploch, nepředpokládá se ovlivnění podzemních či povrchových vod. Negativní vliv mají záměry na ZPF - dochází k celkovému záboru na ploše 6,5 ha, z toho 1,0 ha v I. tř. ochrany, 2,5 ha ve II. tř. ochrany ZPF, 1,4 ha ve III. tř. a 1,6 ha ve V. třídě ochrany ZPF.

6.9. Vlivy územního plánu Mutěnice na životní prostředí - plochy technické infrastruktury Navrhovaný záměr nebude mít významný negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny v řešeném území. Mírný negativní vliv je předikován u W2 (ČOV) na soustavu Natura 2000. Nepředpokládá se výraznější ovlivnění vodohospodářských poměrů, ani vliv na podzemní a povrchové vody. Dojde k menšímu záboru 0,3 ha, z toho 0,15 ha ve IV. třídě ochrany ZPF a 0,15 ha v V. třídě ochrany. LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

29


6.10. Vlivy koncepce na veřejné zdraví Vlivy na zdraví obyvatelstva lze hodnotit pomocí hodnocení zdravotních rizik a posuzováním vlivů na veřejné zdraví. Jsou to postupy, které umožňují vyhodnocováním působení jednotlivých faktorů životních prostředí a kvantifikovat jejich vliv na zdraví populace nebo některých populačních skupin. V těchto postupech jsou využívány nejnovější poznatky pro určení druhu a stupně nebezpečnosti fyzikálních, chemických a biologických faktorů. Analýza rizika umožňuje na základě působení jednotlivých faktorů na organismus člověka vyhodnotit reálnou expoziční dávku a následně stanovit charakter a rozsah potencionálních nebo existujících rizik pro určité populační skupiny. Při posuzování se postupuje dle schválené metodiky, která zahrnuje následující kroky: identifikaci nebezpečnosti, určení vztahu mezi dávkou a účinkem, hodnocení expozice a charakterizaci rizika. Posuzování vlivů na veřejné zdraví (HIA) je součástí procesů posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, příp. SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo projektů pro územní a stavební řízení. Nově vymezené chráněné prostory, definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze umístit pouze do lokalit, v níž celková hluková zátěž nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro tyto prostory; průkaz souladu hlukové zátěže se stanovenými limity musí být v odůvodněných případech doložen nejpozději v rámci územního řízení s tím, že musí být zohledněna i zátěž z povolených, doposud však nerealizovaných záměrů. Při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Návrh ÚP Mutěnice přináší při předpokladu uplatnění všech navrhovaných ploch mírné potenciální navýšení hlukové zátěže v území s možným dopadem na obytnou zástavbu, zejména hlukem s postupně rostoucí dopravy spojené s obslužností navrhovaných i stávajících ploch. Velikost a předpokládané dosud převážně neznámé zaměření výrobních, a smíšených ploch nedává předpoklad reálného odhadu ovlivnění hlukem. Konkrétní protihluková opatření mohou být navržena až na základě výpočtu při znalosti konkrétních parametrů umisťovaných záměrů. Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být v návaznosti na zdravotní rizika související s potenciální expozicí jednotlivých skupin populace látkám znečišťujícím ovzduší předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Územní plán Mutěnice předkládá návrhy funkčního a prostorového uspořádání v katastrálním území tak, aby byly minimalizovány dopady na veřejné zdraví. Určitý vliv na zdraví obyvatelstva se však předpokládá u některých typů navržených ploch (plochy pro bydlení, pro smíšenou výrobu). Navrženým uspořádáním ploch s rozdílným způsobem využití a stanovenými podmínkami, využitím smíšených funkcí s možností vytvářet pracovních příležitostí, návrhy výrobních ploch v dostatečné vzdálenosti od ploch bydlení a stanovením zásad a opatření na ochranu zdravých životních podmínek a životního prostředí je omezeno riziko negativních vlivů na prostředí jako jsou exhalace, hluk.


30


Uspořádání ploch s rozdílným způsobem využití je v rámci ÚP navrženo tak, aby byly minimalizovány stávající i potenciální negativní vlivy, které by mohly ovlivnit zdravé životní podmínky nebo životní prostředí. Navržené podmínky pro ochranu zdraví a životního prostředí zajistí pohodu bydlení v sídle i s ohledem na případné budoucí záměry. Hluk, ovzduší, vibrace Hluk ve vnějším prostředí je posuzován podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tohoto nařízení je nejvyšší přípustná hladina hluku dána součtem základní hladiny hluku a korekce vztahující se k místním podmínkám a denní době. • Plynofikací v celém řešeném území by měl být eliminován problém znečištění ovzduší z topenišť v území. • Výstavba na plochách v blízkosti komunikací musí splňovat hygienické limity (hluk, vibrace, exhalace atd.) • Jsou dány předpoklady ke zlepšování zátěže obyvatelstva hlukem z výroby a emisemi z dopravy podmínkami využití zastavitelných ploch. • Navržena je regulace umístění větších zdrojů znečištění (výroba, doprava), stanoveny jsou specifické podmínky využití v rámci zastavitelných ploch. • Dopravní napojení ploch výroby a skladování je řešeno tak, aby byly minimalizovány negativní dopady na životní, resp. obytné prostředí. • U zastavěných ploch (stávající zařízení, děje a činnosti) nesmí emise, resp. imise škodlivin překračovat limity stanovené platnou legislativou, případně limity stanovené příslušným správním orgánem. • Nově vymezené chráněné prostory, definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, lze umístit pouze do lokality, v níž celková hluková zátěž nepřekračuje hodnoty stanovených hygienických limitů hluku pro tyto prostory; průkaz souladu hlukové zátěže se stanovenými limity musí být v odůvodněných případech doložen nejpozději v rámci územního řízení s tím, že musí být zohledněna i zátěž z povolených, doposud však nerealizovaných záměrů • Při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací • Konkrétní záměry, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, musí být v návaznosti na zdravotní rizika související s potenciální expozicí jednotlivých skupin populace látkám znečišťujícím ovzduší předem projednány s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. • V podmínkách územního řízení budou chráněné prostory u stávajících ploch dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Pro konkrétní místa, u nichž by mohly vzniknout pochybnosti o hlukové zátěži je nutno při nové výstavbě ověřit hladiny hluku podrobnějším rozborem a hlukovou studií, příp. přesvědčivěji měřením. Radon Radon je plyn, vznikající při rozpadu uranu, který může mít negativní účinky na zdraví lidí. Podle platné legislativy je povinnost stanovit radonové riziko a podle výsledků u nově LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

31


realizovaných objektů navrhnout a provést opatření ke snížení koncentrací radonu v uzavřených prostorách a obytných místnostech.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Jak již bylo uvedeno v kapitole 5, územní plán Mutěnice je jako celek zpracován invariantně. Vyhodnocení vlivů záměrů ÚP na udržitelný rozvoj území a v tom i vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo provedeno ve fázi návrhu územního plánu. Způsob hodnocení: Byly identifikovány kladné i záporné vlivy územního plánu Mutěnice na složky životního prostředí a zdraví obyvatelstva a dále byly stanoveny srovnávací hodnoty (současný stav, pozaďové znečištění atd.) k posouzení intenzity vlivu jednotlivých návrhů na složky životního prostředí: • Vliv koncepce na ovzduší a hluk byl vztažen k případnému příspěvku navržených aktivit ke zvýšení, případně ke snížení současné míry znečištění ovzduší a hlukovou zátěž. • Vliv koncepce na půdu byl hodnocen vzhledem ke kvalitě půdy na pozemcích navržených k odnětí ze ZPF. Ukazatelem kvality a úrodnosti půdy byly třídy ochrany zemědělské půdy. Dále bylo posuzováno, jak dané záměry ovlivňují erozi půdy (větrná, popř. vodní). • Vliv koncepce na vodu byl posuzován vzhledem ke kvalitě (čistotě) a kvantitě povrchové a podzemní vody. Specifické pro systém povrchových a podzemních vod je vysoká prostupnost a vzájemná propojenost s ostatními složkami životního prostředí. Důležitým ukazatelem je také charakter a intenzita proudění podzemních vod. • Povrchové vody (vodní toky a nádrže) jsou okolními funkčními plochami (bydlení, rekreace, výroba atd.) ovlivňovány přímo. Vzhledem k sídlům je zvláště podstatné případné ohrožení zástavby rozkolísanými průtoky s přívalovými vodami. Obvykle jsou ohrožená území stanovena jako záplavová území a jsou prováděny úpravy odtokových poměrů v povodí, úpravy koryta a břehů (prohloubení, ohrázovaní). Kvalita povrchových vod je často ohrožena erozními smyvy ornice, čemuž se dá zabránit především protierozními opatřeními pro hospodaření na orné půdě v celém povodí. • Podzemní vody jsou obvykle ovlivňovány sekundárně, obvykle v důsledku nadměrných odběrů podzemní vody, zvyšováním zpevněných ploch a znečištěním vody a půdy. • Pro hodnocení vlivu na přírodu a krajinu byly použity přírodní limity a limity využití území. Tato omezení vyplývají především ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a z dalších právních předpisů. Přírodní limity v řešeném území: - zvláště chráněná území - území soustavy Natura 2000 - významné krajinné prvky – VKP vyplývající ze zákona, vyjmenované v § 3 písm.b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále VKP registrované (zápisem do seznamu LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

32


významných krajinných prvků) či navržené k registraci dle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Pro VKP platí ochranné podmínky obsažené v § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., - lesní porosty a jejich 50 m ochranné pásmo, - ÚSES Problémy a nejasnosti: Při shromažďování údajů a zpracování hodnocení se nevyskytly významné nedostatky.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí regulativů a limitů vymezených v závazné části územního plánu Ivančice. Jedná se o tzv. limity využití území vyplývající jednak z právních předpisů (např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č.. 20/1987 Sb., o státní památkové péči atd.) a dále mohou tyto limity být stanoveny správním rozhodnutím (např. OP vodních zdrojů, OP středisek zemědělské výroby, atd.). U všech záměrů je nutno respektovat všechna ochranná pásma a ochranné režimy (např. ochranná pásma vodních toků, vodovodů a kanalizací) a podmínky správců vodních toků a inženýrských sítí.

8.1. Návrh opatření - Plochy bydlení Doporučená opatření: -

-

u záměrů D1, D2, E1, E2, ZL respektovat skladebné částí ÚSES, záměry na plochách D1-2, E1-2, F1-2, V2 řešit územní studií i z hlediska nenarušení krajinného rázu, konkrétní záměr V3 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, záměry na plochách A1 a B řešit územní studií tak, aby nebyl narušen krajinný ráz, omezit zábor ZPF, záměry na umístění staveb pro bydlení u stávajících dopravních staveb budou posouzeny z hlediska hlukové zátěže ze stávající plochy dopravy s tím, že chráněné prostory budou u stávající plochy dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti provedení navržených protihlukových opatření, u záměrů pro bydlení v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, dochází k velkému záboru ZPF ve tř. ochrany II. (16,6 ha), prověřit v rámci studií odůvodněný rozsah záboru.


33


8.2. Návrh opatření - Plochy smíšené obytné Doporučená opatření: -

záměr na ploše E3 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, záměry na umístění staveb pro plochy smíšené obytné u stávajících dopravních staveb budou posouzeny z hlediska hlukové zátěže ze stávající plochy dopravy s tím, že chráněné prostory budou u stávající plochy dopravy navrhovány až na základě hlukového vyhodnocení, které prokáže splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb, včetně doložení reálnosti provedení navržených protihlukových opatření, - u záměrů pro smíšené obytné v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, - dochází k záboru chráněných půd (II. tř.), minimalizovat zábory ZPF - snížit zábor na nezbytně nutnou plochu.

8.3. Návrh opatření - Plochy občanské vybavenosti Doporučená opatření: -

opatření nejsou navrhována.

8.4. Návrh opatření – Plochy sportu a rekreace Doporučená opatření: -

záměr na ploše S2 v rámci územní studie posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz a respektovat skladebné částí ÚSES sousedící s návrhovými plochami.

8.5. Návrh opatření - Plochy vinných sklepů Doporučená opatření: -

u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a podzemních vod a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.6. Návrh opatření – Plocha vinařského dvora Doporučená opatření: -

u záměru na ploše T2 stanovit pro plochu 20 % zeleně (autochtonní, ovocné dřeviny a keřové patro) a realizovat vzhledem k mírnému negativnímu vlivu na území soustavy Natura 2000.

8.7. Návrh opatření - Plochy výroby Doporučená opatření: -

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací,

-

navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň po obvodu plochy.


34


8.8. Návrh opatření - Plochy smíšené výroby Doporučená opatření: -

-

při umisťování nových zdrojů hluku musí být respektovány stávající i nově navrhované, resp. v územně plánovací dokumentaci vymezené, chráněné prostory definované platnými právními předpisy na úseku ochrany veřejného zdraví resp. ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, při realizaci záměrů na plochách M3 respektovat skladebné částí ÚSES, navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň po obvodu plochy, u záměrů v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a podzemních vod a zachovala vsak povrchové vody do půdy.

8.9. Návrh opatření – Plochy technické infrastruktury Doporučená opatření: -

Plocha W2 se nachází nedaleko hranice EVL, a proto je nezbytné, aby výstavba ani provoz zařízení neměl na dotčenou EVL žádný negativní vliv, zejm. je nutné vyloučit únik znečištění, a to i během povodňových stavů. Po obvodu areálu vysázet izolační zeleň z místně původních druhů dřevin.

-

Plochy těžebních zařízení / TZ1 a TZ2 nesmí nijak negativně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000, a proto je nezbytné, aby technické řešení zařízení vyloučilo jakékoli negativní vlivy. Z tohoto důvodu je nutné posoudit konkrétní záměry až v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).

9. Zhodnocení způsobu zpracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant K identifikaci cílů ochrany životního prostředí byly stanovené na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni byly prostudovány všechny dostupné platné dokumenty. Významným dokumentem na celostátní úrovni je Operační program Životní prostředí v letech 2007 - 2013 s cílem ochrany a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Dalším ze závazných řídících strategických dokumentů v oblasti ochrany přírody a krajiny je Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů. Z hlediska hodnocených záměrů je relevantní zejména prioritní osa 1, 2 a 6, které v rámci konkrétních projektů jsou zaměřeny na zlepšování kvality ovzduší a zachování biodiverzity. Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

35


Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Jihomoravského kraje Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje stanovuje systém pravidel a opatření pro ochranu a vytváření ekologicky stabilní krajiny, při zachování biologické rozmanitosti a trvale udržitelného rozvoje. Koncepce je určena pro orgány státní správy, orgány samosprávy, odbornou veřejnost a ekologickou výchovu. Návrhová část koncepce je zpracována do 10 tématických okruhů a předpokládá průběžnou aktualizaci informací a digitálních dat. K formulaci cílů Koncepce lze v nejobecnější rovině použít preambule zákona o ochraně přírody a krajiny či evropských dokumentů: • Udržení a obnova udržení přírodní rovnováhy v krajině (zák.114/1992 Sb. zák.17/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) • Udržení a obnova rozmanitosti forem života (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy. Amsterdam, 1996) • Šetrné hospodaření s přírodními zdroji (zák. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Ochrana přírody v Evropské unii. Praha 2000) • Zachování přírodních stanovišť (Směrnice Rady EU O zachování přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flory 92/43/EU) • Zachování rázu krajiny (The Pan-European Biological and Landscape Diversity Strategy) • Zajištění podmínek pro uchování života, jeho evolučních procesů a biologické rozmanitosti, podílet se na zajištění podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život člověka; udržovat, chránit i vytvářet esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu; udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností (Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, schválený usnesením vlády č. 415 ze dne 17. června1998) • Zastavení poklesu biodiverzity, udržitelné využívání přírodních zdrojů (Státní politika životního prostředí ČR, schválená usnesením vlády České republiky č. 235 ze dne 17. března 2004) Tyto cíle jsou promítnuty do celkového pojetí KOP Jm. kraje.


36


9.1. Cíle dle KOP JmK relevantní pro ÚP Mutěnice Pro území řešené ÚP Mutěnice z 10 tématických okruhů aplikovatelných většina a jejich jednotlivé cíle relevantní pro návrh ÚP, jsou uvedeny v následujícím přehledu: Okruh 1: Lesní hospodářství Cílem je obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného rozvoje. Provázání Programu rozvoje lesního hospodářství v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů. Obecným cílem koncepce ochrany přírody a krajiny ve vztahu k lesům je trvale udržitelné (ekologicky vhodné) obhospodařování lesů jako významného krajinného prvku a nenahraditelné složky životního prostředí, zaměřené na podporu všech funkcí lesů a zejména zvýšení ekologické stability lesních porostů. – ÚP nenavrhuje plochy pro zalesnění. Okruh 2: Myslivost a rybářství – není relevantní na úrovni územně plánovací dokumentace. Okruh 3: Zemědělství Cílem je rozvoj ekologicky příznivého a krajinotvorného zemědělského hospodaření v míře, která odpovídá zájmům ochrany přírody a ekologickému významu území. Koordinace a vzájemné provázání jednotlivých rozvojových dokumentů kraje, podpůrných opatření MZe provázaných na fondy EU s potřebami ochrany přírody a krajiny v regionu. - ÚP předpokládá odejmutí značeného podílu ZPF v různých kulturách a různých bonitách. Návrh není v souladu s koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Okruh 4: Vodní hospodářství Cílem je zachování a obnova přirozeného vodního režimu vodních toků, pramenišť, mokřadů a niv, vyrovnávání vláhové bilance krajiny. Koordinace koncepce vodohospodářských opatření v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. Stabilizace vodních poměrů v krajině s obnovou retenční schopnosti krajiny s důrazem na údolní nivy, zachování a rozšíření stávající sítě mokřadů (včetně nádrží), se zohledněním zájmů ochrany přírody, zachování a rozšíření stávající sítě přirozených až přírodě blízkých toků se zajišťováním volných rybích cest. - návrh nových ploch pro bydlení, výrobu, občanskou vybavenost apod. zároveň snižuje aktivní biologické plochy, čímž dojde ke snížení retenční schopnosti krajiny (zasakování srážkových vod) a ovlivněn bude režim podzemních vod. Okruh 5: Turistika a rekreace Cílem je využívání přírodního a kulturního potenciálu krajiny pro rozvoj turistického ruchu a rekreace bez konfliktů s ochranou přírody a krajiny. Promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajské koncepce rekreace, turistického ruchu a lázeňství. - návrh ÚP podporuje turistickou atraktivitu území a umožní nabídnout další služby a prostory pro sportovní a rekreační využití. Okruh 6: Doprava LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

37


Cílem je minimalizace negativních dopadů staveb, provozování a rozvoje dopravních cest se zájmy ochrany přírody a krajiny. Koordinace koncepce rozvoje dopravy v Jihomoravském kraji se zájmy ochrany přírody a krajiny. - návrh nevymezuje nové plochy pro dopravu. Okruh 7: Odpadové hospodářství Cílem je promítnutí zájmů ochrany přírody a krajiny do krajského programu odpadového hospodářství a odstranění zásadních střetů mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a bezpečným ukládáním odpadů. - návrh nevymezuje plochy pro odpadové hospodářství. Okruh 8: Ochrana nerostného bohatství - návrh nevymezuje plochy pro těžbu surovin. Okruh 9: Energetika Není relevantní. Okruh 8: Územní plánování Cílem je podpořit takové prostorové a funkční uspořádání území, které by umožnilo směřovat jeho vývoj do podoby trvale udržitelné harmonické kulturní krajiny respektující potřeby ochrany přírody. - návrh vymezením ploch pro bydlení, občanské vybavení, sport a rekreaci, vinné sklepy a vinařský dvůr, výrobu a smíšenou výrobu, pokud by byla realizována v celém rozsahu, může narušit měřítko stávajícího uspořádání krajiny a nevratným způsobem blokovat přírodní potenciál využívání půdy.

9.2. Priority dokumentu Státní politika životního prostředí pro ÚP Mutěnice Státní politika životního prostředí do roku 2020 stanovila níže uvedené priority: Tématická oblast

Priorita 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu

1) Ochrana a využívání zdrojů

udržitelné 1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn

2) Ochrana klimatu 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší a zlepšení kvality ovzduší 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie 3) Ochrana přírody a krajiny 3.1Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině 3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

38


3.3. Zlepšení kvality prostředí v sídlech 4.1 Předcházení rizik 4) Bezpečné prostředí

4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami

Priority 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Územní plán řeší ochranu vod i zlepšení jejího stavu v přiměřeně vhodnými nástroji územního plánování. 1.2 Omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí a podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin Irelevantní pro územní plánování. 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Návrh územního plánu vychází ze stávající platné dokumentace a návrhové plochy nerozvíjí nad rámec odůvodněných potřeb. 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn Irelevantní pro územní plánování. 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Potenciálně řešeno snížení úrovně znečištění, návrhy na plochy ochranné zeleně i k eliminaci některých negativních vlivů. 2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Územní plán nenavrhuje. 3.1 Ochrana a posílení ekologické stability krajiny a udržitelné hospodaření v krajině Územní plán navrhuje plochy přírodní, krajinné zeleně jednak v rámci ÚSES a pro posílení ekologické stability včetně ochrany půdního fondu před vodní erozí. 3.2 Zachování přírodních a kulturně-historických hodnot krajiny a jejích přirozených funkcí Hodnoty krajiny i její přirozené funkce nebudou významně narušeny, záměry jsou adekvátní předpokládanému rozvoji obce pokud se naplní předpoklady především hospodářského rozvoje. 4.1 Předcházení rizik Rizika z hlediska územního plánování představují nevyvážené pilíře rozvoje. 4.2

Ochrana prostředí před negativními antropogenními nebo přírodními hrozbami

dopady

krizových

situací

způsobenými

Ochrana prostředí před antropogenními jevy je řešena v rámci bezpečnosti ochrany obyvatelstva. Přírodní hrozby představují zejména povodňové jevy, které jsou adekvátně řešeny nástroji územního plánování a uplatněny.


39


9.3. Cíle ochrany přírody a krajiny na mezinárodní, celostátní a regionální úrovni Mezinárodní Cíle ochrany přírody a krajiny stanovené na mezinárodní úrovni reprezentuje soustava NATURA 2000, jako síť chráněných území chráněných podle směrnic EU. Česká republika tyto směrnice transformovala do národní legislativy prostřednictvím novely zákona č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. a novelou zákona 100/2001 ve znění zákona 163/2006 Sb.. V rámci soustavy Natura 2000 se podle směrnice o ptácích pro vybrané druhy ptáků vyhlašují ptačí oblasti a podle směrnice o stanovištích jsou vyhlašovány evropsky významné lokality. Na řešené území ÚP Mutěnice zasahují území zařazené do soustavy NATURA 2000 (EVL i PO). Celostátní a regionální

Cíle ochrany přírody a krajiny na celostátní i regionální úrovni jsou vyjádřeny zejména ochrannými podmínkami zvláště chráněných území a VKP podle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V řešeném území se nachází zvláště chráněné území. Cíle ochrany přírody a krajiny na nadregionální, regionální i lokální úrovni vyjadřují např. skladebné části ÚSES. Krajinný ráz je definován a chráněn dle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ve znění zákona č. 218/04 Sb. Česká republika rovněž přistoupila k Evropské úmluvě o krajině, v níž se zavazuje i k ochraně krajinného rázu.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí Monitorovací ukazatele se obecně využívají před realizací a po provedení záměru ke srovnání změn, které záměr způsobil. Cílem stanovení indikátorů znamená identifikování oblastí možných negativních vlivů na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Posuzování územního plánu nebo jeho změn je typická multikriteriální záležitost, kdy se hledá územní a funkční kompromis pro konkrétní sídlo. V souvislosti s posuzováním územního plánu tedy musí být určeny hlavní priority a je stanovena váha jednotlivých faktorů. Relevantní indikátory však lze stanovit až po předložení konkrétního projektu, který podrobně popisuje daný záměr. Pořizovatel územního plánu je dle § 55 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. povinen nejméně jednou za 4 roky předložit zastupitelstvu obce zprávu o uplatňování územního plánu. Součástí této zprávy jsou vlivy uplatňování územního plánu na životní prostředí. K vyhodnocení naplňování územního plánu na složky životního prostředí je navržen systém monitoringu, pomocí kterého bude v pravidelných intervalech vyhodnocována realizace územního plánu. U záměrů, podléhající procesu EIA dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude navržen monitoring v rámci tohoto procesu. Zhotovitel posouzení SEA doporučuje využití indikátorů v následujících oblastech: Oblast LÖW & spol.,s r.o. Vranovská 102, 614 00 Brno

40


Krajina - využití území: indikátor - zastavěná plocha, jednotka - % podílu zastavěné a nezastavěné plochy Krajina – veřejná zeleň: indikátor – realizovaná zeleň, jednotka - m2 Vodní hospodářství a jakost vod: indikátor – podíl obyvatel připojených na kanalizaci a ČOV, jednotka - % připojených objektů/obyvatel Biodiverzita: indikátor – realizované skladebné části ÚSES, jednotka – ha nových realizovaných biocenter a biokoridorů Půda a horninové prostředí: indikátor - zábory půdy ZPF a PUPFL, jednotka %/m2 nových záborů půdy Ovzduší a klima: indikátor - míra znečištění ovzduší, jednotka - tun/rok/km2 (dle možností sledování, např. tuhé částice, NOx, CO, SO2, VOC), hluková zátěž Poznámka: monitorovací měření mohou být navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů výroby a podnikání, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů apod.).

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Návrh požadavků na rozhodování vychází z popisu navrhovaných opatření a je zpracován pouze pro vybrané návrhové plochy, kde byly zjištěny možné negativní vlivy na životní prostředí. V případě, že jednotlivé projekty budou podléhat procesu EIA (posouzení vlivů záměrů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), budou stanoveny jednotlivé požadavky a bude navržen detailní monitoring projektů v rámci tohoto procesu z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Z posouzení vyplynul požadavek na hlukové posouzení pro chráněné prostory u stávajících ploch dopravy a výroby. Posouzení záměrů z hlediska záborů ZPF na chráněných půdách: - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách požadovat minimalizaci záborů ZPF. Posouzení záměrů z hlediska činností, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz: (dle §12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů) Plochy s předepsanou územní studií – u rozsáhlejších ploch v rámci územních studií. Plocha V2 – individuální posouzení záměru stavby.


41


12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Vyhodnocení územního plánu Mutěnice z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví bylo provedeno v rozsahu přílohy č. 9 zákona 100/2001 Sb. v platném znění, v souladu s dalšími souvisejícími předpisy. Cíl SEA hodnocení Cílem SEA hodnocení je identifikovat kladné i záporné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva. V případě, že je identifikován negativní vliv a neexistuje alternativní řešení, musí být navržena zmírňující a kompenzační opatření. Vliv na životní prostředí je prezentován především zájmy ochrany přírody a krajiny: - zvláště chráněná území (ZCHÚ), - chráněné krajinné oblasti (CHKO), - NATURA 2000 - soustava chráněných území v rámci EU, - významné krajinné prvky (VKP), - územní systém ekologické stability (ÚSES), - přírodní parky. Zdraví obyvatelstva je obecně posuzováno vzhledem k nejvýše přípustným limitům (např. hluku) a riziku poškození zdraví krátkodobým či dlouhodobým působením určitého faktoru na člověka (záření, radon, atd.). Zpracovatel ÚP Mutěnice Hodnocený územní plán Mutěnice zpracoval Ing. arch. Ivo Kabeláč, autorizovaný architekt ČKA, číslo autorizace 00618, na základě schváleného zadání a závěrů zjišťovacího řízení Krajského úřadu Jihomoravského kraje a dalších informací. Způsob hodnocení Návrh územního plánu Mutěnice v jedné variantě byl posouzena v rozsahu přílohy zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění. Plochy s identifikovaným významným (kladným i záporným) vlivem na životní prostředí či zdraví obyvatelstva se staly hlavním předmětem SEA hodnocení a byla navržena případná zmírňující opatření. Dále bylo prověřeno, zda územní plán je v souladu s nadřazenými strategickými dokumenty Jihomoravského kraje. Návrhové plochy byly hodnoceny podle funkce: plochy pro bydlení, plochy pro občanské vybavení, plochy pro sport a rekreaci, plochy vinných sklepů a vinařského dvora, plochy pro výrobu a skladování, plochy technické infrastruktury. Hodnocen byl jejich vliv na životní prostředí a zdraví obyvatelstva, a také pravděpodobný vývoj řešeného území Mutěnic bez jejich uskutečnění a srovnání variant. Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo provedeno separátně dle složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, příroda a krajina, biota). Intenzita nalezeného vlivu byla hodnocena ve stupnici jako: významný vliv, mírný vliv až zanedbatelný vliv. Vliv na veřejné zdraví bylo rámcově posuzováno s ohledem na imisní a hlukové zatížení a radonové ohrožení.


42


Každá rozvojová plocha byla podrobena hodnocení spočívající v posouzení kvality životního prostředí v okolí záměru před realizací, identifikace významných vlivů plynoucí z realizace záměru, návrhu opatření pro vyloučení či zmírnění negativních vlivů a doporučení či nedoporučení realizace (případně návrh varianty alternativní). Naturové posouzení územního plánu Mutěnice uvedlo v závěru, že koncepce nemá významný negativní vliv na soustavu Natura 2000 (posuzovatel Mgr. Tomáš Dohnal).

13. Závěr včetně závěrečného stanoviska Z hlediska komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Mutěnice a vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem, lze konstatovat, že návrh Územního plánu Mutěnice bude akceptovatelný za uskutečnění následujících opatření: Obecně pro všechny zastavitelné plochy: - v konkrétních projektových dokumentacích jednotlivých záměrů na zastavitelných plochách preferovat záměry s nejmenším vlivem na ZPF, - u pořizovaných územních studií stanovit do cílů hledisko ochrany krajinného rázu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu, stanovit etapizaci výstavby, - před zahájením výstavby na současných plochách ZPF provést opatření k zabránění znehodnocení ornice, plochy nevyužité pro výstavby užívat dále jako ZPF, - u všech zastavitelných ploch v co největší míře navrhnout opatření, která by eliminovala negativní ovlivnění odtokových poměrů a zachovala vsak povrchové vody do půdy, - u zastavitelných ploch v blízkosti dopravních ploch prokázat splnění hygienických limitů hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněné venkovní prostory staveb. Plochy bydlení - záměry na plochách A1, B, D1-2, E1-2, F1-2, V2 řešit územní studií i z hlediska nenarušení krajinného rázu, omezení záboru ZPF, - konkrétní záměr V3 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz. Plochy smíšené obytné -

záměr na ploše E3 individuálně posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz, omezit zábor ZPF, Plochy občanské vybavenosti - opatření nejsou navrhována. Plochy sportu a rekreace -

záměr na ploše S2 v rámci územní studie posoudit z hlediska možného negativního vlivu na krajinný ráz a respektovat skladebné částí ÚSES sousedící s návrhovými plochami. Plocha vinařského dvora

-

u záměru na ploše T2 stanovit pro plochu 20 % zeleně (autochtonní, ovocné dřeviny a keřové patro) a realizovat vzhledem k mírnému negativnímu vlivu na území soustavy Natura 2000. Plochy výroby


43


-

navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň po obvodu plochy. Plochy smíšené výroby -

navrhnout opatření k minimalizaci negativního vlivu na krajinný ráz – ochrannou a izolační zeleň po obvodu plochy. Plochy technické infrastruktury

-

Plocha W2 se nachází nedaleko hranice EVL, a proto je nezbytné, aby výstavba ani provoz zařízení neměl na dotčenou EVL žádný negativní vliv, zejm. je nutné vyloučit únik znečištění, a to i během povodňových stavů. Po obvodu areálu vysázet izolační zeleň z místně původních druhů dřevin.

-

Plochy těžebních zařízení / TZ1 a TZ2 nesmí nijak negativně ovlivnit lokality soustavy Natura 2000, a proto je nezbytné, aby technické řešení zařízení vyloučilo jakékoli negativní vlivy. Z tohoto důvodu je nutné posoudit konkrétní záměry až v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).

ÚDAJE O ZPRACOVATELI HODNOCENÍ: Zpracovatel: Doc. ing. arch. Jiří Löw, LÖW & spol.,s.r.o., Vranovská 102, Brno, osoba oprávněná pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 3745/595/OPV/93 ze dne 22.6.1993, prodloužení č.j.: 34727/ENV/11 ze dne 11.5.2011. Adresa zpracovatele: LÖW & spol., s r.o., Vranovská 102, 614 00 Brno tel.: 545576250; 545575250, e-mail: [email protected] Spolupráce: Dr. Pavel Hartl, CSc., LÖW & spol., s.r.o. Ing. Jiří Vysoudil, LÖW & spol., s.r.o. Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol., s.r.o. Brno, květen 2014 LÖW & spol., s.r.o. Doc. Ing. arch. Jiří Löw


44

Část A VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Brno úprava květen 2014 ÚZEMNÍ PLÁN MUTĚNICE BYL SPOLUFINANCOVÁN Z ROZPOČTU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents