VLIV PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ NA ZÁKLAD DANĚ A DAŇ Z PŘÍJMŮ FO

Masarykova

univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

VLIV PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ NA ZÁKLAD DANĚ A DAŇ Z PŘÍJMŮ FO Influence on tax base and natural person income tax while making the transition from tax records to accounting Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Valouch, Ph.D

Autor: Martina Krajíčková

Brno 2015

J m éno a pří j m ení aut ora:

Martina Krajíčková

Náz ev bakal á řské pr áce:

Vliv přechodu z daňové evidence na účetnictví na základ daně a daň z příjmů FO

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Influence on tax base and natural person income tax while making the transition from tax records to accounting

Kat edra:

financí

Vedoucí bak al ářské práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D

R ok obhaj ob y:

2016

Anotace Bakalářská práce se zabývá dobrovolným přechodem z daňové evidence na účetnictví. Data použitá v bakalářské práci jsou skutečná data konkrétního podnikatelského subjektu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů a vyčlenění rozdílu mezi jednotlivými evidencemi. V praktické části je nejprve uzavřena daňová evidence roku předcházejícího zahájení vedení účetnictví. Následně je provedena inventarizace a otevřeny účetní knihy. Konec práce je věnován závěrce roku 2015 a to jak pro případ, že je vedena daňová evidence, tak pro případ vedení účetnictví a zpracováno daňové přiznání. Následnou komparací obou metod je vydáno doporučení, zda přechod uskutečnit či nikoli, v závislosti na optimalizaci daňového zatížení. Klíčová slova: evidence, daně, účetnictví, inventarizace, účetní knihy, daňový základ

Annotation The bachelor thesis deals with the issue of switching from tax evidence to accountancy administration. The data which were used for this thesis are the real data of a concrete business example. Basic terms are defined in the theoretical part and this part describes the differences between these two registers as well. The practical part includes summary of evidence of the previous year to the beginning of accountancy administration. Subsequently the stock-taking is done and the accounting books are opened. The final part of my bachelor thesis is concerned with closing the books of the year 2015. Not only to see if there is tax evidence but also to see that the books are kept and the tax return is made. A reference is made through the comparison of the two methods whether to make the transition or not, depending on the optimization of the tax burden.

Keywords: tax evidence, taxis, accountancy, stock-taking, accountancy books, tax base

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vliv přechodu z daňové evidence na účetnictví na základ daně a daň z příjmů vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 1. prosince 2015 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za trpělivost, odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Zvláštní poděkování patří mé rodině, přátelům a spolupracovníkům, kteří mě během studia podporovali, měli se mnou trpělivost a vytvořili mi podmínky pro úspěšné dokončení studia.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 13 1

VYMEZENÍ POJMU DAŇOVÁ EVIDENCE .......................................................................................... 14 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

2

VYMEZENÍ POJMU ÚČETNICTVÍ ........................................................................................................ 22 2.1 2.2 2.3

3

CHARAKTERISTIKA ÚČETNICTVÍ ................................................................................................. 22 PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNICTVÍ ..................................................................................................... 23 POVINNOST VÉST ÚČETNICTVÍ .................................................................................................... 24

PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ ...................................................................... 26 3.1 3.2 3.3

4

CHARAKTERISTIKA DAŇOVÉ EVIDENCE ................................................................................... 14 PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ EVIDENCE ......................................................................................... 15 OSOBA POVINNÁ VÉST DAŇOVOU EVIDENCI .......................................................................... 15 PŘEDMĚT DAŇOVÉ EVIDENCE ..................................................................................................... 16 FORMA DAŇOVÉ EVIDENCE.......................................................................................................... 18 EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ....................................................................................................... 19

KOMPARACE A ZHODNOCENÍ ÚČETNICTVÍ A DAŇOVÉ EVIDENCE ................................... 26 PRÁVNÍ ÚPRAVA PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ .............................. 27 POSTUP PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ................................................ 27

ZHODNOCENÍ DOPADU JEDNOTLIVÝCH METOD NA ZÁKLAD DANĚ A DAŇ ..................... 29 CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU ............................................................. 29 ANALÝZA DAŇOVÉ EVIDENCE...................................................................................................... 30 PŘEVEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ PRO ÚČELY KOMPARACE OBOU EVIDENČNÍCH METOD V ROCE 2015 ............................................................................... 32 4.3.1 Provedení inventarizace veškerého majetku a závazků ................................................................. 32 4.3.2 Záhájení vedení účetnictví ............................................................................................................ 37 4.3.3 Vyčlenění položek, které budou ovlivňovat základ daně ve zdaňovacím období ............................ 40 4.3.4 Uzavření evidencí ........................................................................................................................... 41 4.4 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI PRO ROK 2015 V DAŇOVÉ EVIDENCI .............................. 42 4.5 VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI PRO ROK 2015 V ÚČETNICTVÍ .......................................... 44 4.6 DOPORUČENÍ OPTIMÁLNÍ VARIANTY EVIDENCE Z HLEDISKA MINIMALIZACE DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ.............................................................. 49 4.1 4.2 4.3

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 51 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................... 52 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 55

ÚVOD Problematika, kterou jsem zvolila jako téma své bakalářské práce, je mi velmi blízká. Již 10 let vedu daňovou evidenci ve firmě svého manžela. Mnohokrát za tu dobu jsem si kladla otázku, jestli by nebylo pro jeho firmu lepší stát se účetní jednotkou a vést účetnictví. Daňová evidence je sice pro potřeby jeho podnikání dostačující z hlediska stanovení základu daně z příjmů, ale nic nevypovídá o tom, jak si celkově firma na dnešním trhu stojí. Účetnictví by poskytlo mnohem ucelenější a rozsáhlejší přehled o všech finančních operacích uskutečněných ve firmě. To by následně vedlo k rozvoji strategie řízení a možné další expanzi firmy. Pro mého manžela je ovšem prioritou co nejmenší daňová povinnost. Proto jsem se rozhodla porovnat daňovou povinnost za rok 2015 v obou evidencích. Dalším, nesporně důležitým faktem pro zvolení tématu bakalářské práce, je snadná dostupnost potřebných dat a dokonalá znalost celé firmy a všech operací, které se ve firmě vyskytují nebo mohou vyskytnout. V teoretické části přiblížím problematiku daňové evidence a účetnictví. Popíši základní principy obou evidencí a jejich hlavní rozdíly. Srovnám základní rozdíly mezi oběma evidencemi a v neposlední řadě popíši přechod z daňové evidence na účetnictví. V praktické části představím konkrétní podnikatelský subjekt. Provedu inventarizaci majetků a závazků a uzavřu evidence. Vyčlením položky, které budou ovlivňovat základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování. Následně vypočítám daň v případě, že by se vedla daňová evidence a v případě, že by se vedlo účetnictví. Porovnám výsledky obou vypočítaných daní a zhodnotím, která evidence je z hlediska daňového zatížení vhodnější. Cílem bakalářské práce „Vliv přechodu z daňové evidence na účetnictví na základ daně a daň z příjmu FO“ je analýza a komparace přechodu z daňové evidence na účetnictví u konkrétního podnikatelského subjektu a zjištění dopadu jednotlivých evidenčních metod na základ daně a daň. Dalším cílem je zhodnocení přínosu přechodu na účetnictví z hlediska minimalizace daňového zatížení.

13

1 VYMEZENÍ POJMU DAŇOVÁ EVIDENCE Každý podnikatel, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly 15 000 Kč, musí podat daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období. Daňové přiznání je povinen podat i podnikatel, jehož příjmy nepřesahují 15 000 ročně, ale vykazuje daňovou ztrátu.1 K tomu, aby mohl daňové přiznání sestavit správně, by měl mít přehled o hospodaření své firmy. Pokud není účetní jednotkou, stačí mu pro účely daně z příjmů vést evidenci příjmů a výdajů. Jednou z forem, jak lze prokázat příjmy a výdaje, je vedení daňové evidence, která je pro stanovení základu daně z příjmů dostačující.

1.1 Charakteristika daňové evidence Po vstupu České republiky do Evropské unie nahradila daňová evidence jednoduché účetnictví. Povinnost účtovat mají nadále pouze účetní jednotky a to podvojně. Daňová evidence je určena pro podnikatele, kteří dřív vedli jednoduché účetnictví. Nebo pro podnikatele, kteří nejsou účetní jednotkou. Svou podstatou se hodí spíše pro malé podniky. 2 Daňová evidence obsahuje údaje o: 

příjmech a výdajích



majetku a dluzích podnikatele

Daňová evidence má sice primárně za úkol stanovení základu daně, ale pokud je vedena průběžně po celé zdaňovací období, poslouží jako dobrý ukazatel aktuální finanční situace podnikatele a tím mu usnadní řízení a rozhodování v rámci firmy. Základní rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím je ten, že účetnictví poskytuje ucelené informace o majetku a závazcích sloužících k řízení podniku. Daňová evidence poskytuje informace pouze o příjmech a výdajích podniku, tedy o cash flow a nerozlišuje časové údaje.

1

KŘEMEN, Bedřich, 100 legálních daňových triků 2014, Praha, ESAP s.r.o., Praha, 2014, str. 13, ISBN 978-80260-4889-3 2 Pojem podnik byl v NOZ nahrazen pojmem Obchodní závod. V § 503 zákona č. 89/2012 Nový občanský zákoník se tento pojem vysvětluje jako: ˶ organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti".

14

Přestože hlavním posláním daňové evidence je sledování příjmů a výdajů, k jejichž evidenci se nejlépe hodí peněžní deník, je vhodné sledovat odděleně i další evidence - např. mzdovou evidenci, evidenci DPH, evidencí jízd apod.

1.2 Právní úprava daňové evidence „Daňová evidence si klade za cíl poskytnout údaje ke zjištění základu daně z příjmů. Je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“.3 Podnikatel, který se rozhodne vést daňovou evidenci, se řídí primárně zákonem č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů. Další zákony, kterými je vhodné se při vedení daňové evidence řídit jsou: 

zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty



zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád



zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční

1.3 Osoba povinná vést daňovou evidenci Podnikatel je ten, kdo vykonává soustavnou činnost na základě živnostenského nebo jiného oprávnění za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je též osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo jinou činností. 4 Z § 7 zákona o dani z příjmů vyplývá, že poplatník, který nevede účetnictví ani neuplatňuje výdaje paušálem, musí vést daňovou evidenci v souladu se zákonem. Pravidlem je, že ji může vést fyzická osoba, která dosahuje zdanitelných příjmů podle § 7 zákona o dani z příjmů. Právnická osoba daňovou evidenci vést nesmí, protože je ze zákona účetní jednotkou s povinností vést účetnictví.5

3

DUŠEK, Jiří, SEDLÁČEK, Jaroslav, Daňová evidence podnikatelů 2014, 11. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s., 2014, str. 9, ISBN 978-80-247-5117-7

4

ČR. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3.2.2012 občanský zákoník, § 420-422. In: Sbírka zákonů české republiky, 2012, částka 33, s 1026-1368. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu 5

PILÁTOVÁ, Jana, Daňová evidence 2014, 10.vydání Olomouc, Anag spol s.r.o 2014, str. 33 ISBN 978-80-7263-863-5

15

1.4 Předmět daňové evidence Administrativně mnohem jednodušší forma evidence příjmů a výdajů než bylo jednoduché účetnictví, je daňová evidence. Nevyžaduje žádné náročné technické vybavení a v zásadě může být vedena i ručně. Po metodické stránce je také mnohem jednodušší než účetnictví a většina podnikatelů je schopná takovou evidenci vést v průběhu roku sama a služeb zkušené účetní využívají jen k sestavení daňového přiznání. Daňová evidence zachycuje peněžní toky, které ovlivňují základ daně.6 Na konci každého zdaňovacího období poskytuje daňová evidence podnikateli přehled o tom, kolik peněz přijal a kolik vydal. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činí základ daně, ze kterého je následně vypočtena daň. Daňový základ je snížen o nezdanitelné části. Mezi tyto položky řadíme podle § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů částku za: 

hodnotu daru



odečet úroků z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření



penzijní pojištění/připojištění



životní pojištění (Od ledna 2015 platí nový zákon, který umožňuje buď daňové zvýhodnění, nebo mimořádné výběry. Obě možnosti současně není možné nadále uplatňovat.)



odborové příspěvky



úhradu dalšího vzdělávání

7

Podmínky pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně upravuje § 15 zákona č.586/1992 Sb., o dani z příjmů. Pokud vznikne podnikateli daňová ztráta za předchozí zdaňovací období, může si v následujících 5 letech tuto ztrátu uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. Další odčitatelnou položkou jsou výdaje vynaložené na výzkum a vývoj. Podmínky uplatnění těchto položek upravuje § 34 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů. 8

6


7

DVOŘÁKOVÁ, Veronika, a kolektiv, Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014, 1.vydání, Praha, Linde Praha a.s, 2013, str.106, ISBN 978-80-7201-916-8 8

MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2014, 23. vydání, Praha, GRADA publishing, a.s., 2014, str. 47, ISBN 978-80-247-5171-9

16

Daňová evidence, stejně jako účetnictví, vychází z prvotních dokladů. Přesné náležitosti těchto dokladů pro potřeby daňové evidence nejsou nikde v zákoně přesně vymezeny, ale pro prokázání správného stanovení daňového základu by měly obsahovat přinejmenším: 

datum platby



částku



identifikaci dodavatele / odběratele



označení dokladu



podpis oprávněné osoby

V případě, že je podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty, plní daňová evidence důležitou roli. Pokud je registrovaným plátcem této daně, zjistí se jeho povinnosti z toho plynoucí právě z daňové evidence. V tomto případě musí být evidence vedena v členění potřebném pro správné sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového přiznání. Náležitosti dokladů prokazujících příjmy a výdaje, v případě plátců DPH, upravuje § 29 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.9 Od roku 2013 došlo k významné změně zákona o DPH. Byla zavedená nová pravidla, která mají za cíl snížit administrativní zátěž možností vystavování a uchovávání dokladů v elektronické podobě. Současně mají za úkol prokázat: 

věrohodnost původu



neporušitelnost obsahu



čitelnost

Vystavování daňových dokladů upravuje § 27 a § 28 zákona o dani z přidané hodnoty.10 Z výše uvedeného vyplývá, že daňové evidence vedená plátcem DPH se bude poněkud lišit od daňové evidence vedené neplátcem DPH. Plátce DPH musí ze zákona vést evidenci DPH a to v takové podobě, aby byla správně stanovena daňová povinnost.

9


10

PILÁTOVÁ, Jana, Daňová evidence 2014, 10. vydání Olomouc, Anag spol s.r.o 2014, 343 str., ISBN 978-80-7263-863-5

17

Plátci DPH mají od ledna 2013 povinnost zaregistrovat u finančního úřadu čísla bankovních účtů, která ve svém podnikání používají. Od ledna 2014 pak platí povinnost podávat daňové přiznání elektronicky, ale pouze v případě, že obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročil 6 000 000 Kč. Od 1.1.2016 vstupuje v platnost povinnost podávat kontrolní hlášení, které bude možné podávat pouze elektronicky. Plátci DPH, kteří budou povinni kontrolní hlášení podat, tak o výjimku týkající se elektronického podání přijdou bez ohledu na výši obratu.

1.5 Forma daňové evidence Přesná forma vedení daňové evidence není nikde v zákoně stanovena. V zásadě je důležité prokázat příjmy a výdaje, které přímo souvisí s podnikáním. Jde především o příjmy za prodej výrobků nebo služeb a za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Daňová evidence by měla prokázat také stav majetku, dluhů a pohledávek, které ovlivňují základ daně. Jakým způsobem podnikatel tyto skutečnosti prokáže, záleží na jeho rozhodnutí. Forma daňové evidence by se však měla odvíjet od jednotlivých složek obchodního majetku. Nejvhodnější formou evidence peněžních prostředků je deník příjmů a výdajů a evidenční karty majetku. Mohou být vedeny v elektronické nebo písemné podobě. Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů rozumí všechny hodnoty, které jsou ve vlastnictví podnikatele a byly součástí daňové evidence. Např. pohledávky, věci ocenitelné penězi nebo jiná práva. Struktura obchodního majetku pořízeného podnikatelem může mít následující podobu: 

Dlouhodobý nehmotný majetek



Dlouhodobý hmotný majetek



Dlouhodobý finanční majetek



Zásoby



Dlouhodobé pohledávky



Krátkodobé pohledávky



Finanční majetek



Peněžní prostředky 11

11


18

Peněžní prostředky mohou být v hotovosti nebo na bankovním účtu. Pokud podnikatel není plátcem DPH, nemá ze zákona povinnost vlastnit bankovní účet pro potřeby podnikání. Každý podnikatel oceňuje hmotný majetek vstupní nebo zůstatkovou cenou a ostatní majetek cenou pořizovací, reprodukční a jmenovitou hodnotou. Majetek se do daňové evidence zapisuje k okamžiku uskutečněné transakce nebo k poslednímu dni zdaňovacího období. § 7b odstavec 4 zákona o dani z příjmů říká, že podnikatel ke konci zdaňovacího období zjistí skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů a o tomto zjištění provede zápis. Zjištěné stavy porovná se skutečností a vyčíslí případné rozdíly.12 Důležitým výstupem ze správně vedené daňové evidence je také přehled o pohledávkách a dluzích, které se během zdaňovacího období vyskytnou. Kontrolu a následné odsouhlasení pohledávky nebo dluhu s protistranou, je dobré provádět průběžně. V případě, že se pohledávka i dluh týká stejného subjektu, je možné vypořádání zápočtem. Jak by měla evidence dluhů a pohledávek vypadat není opět upraveno žádným zákonem ani vyhláškou. Pokud podnikatel používá k vedení daňové evidence některý z počítačových programů, má tyto údaje k dispozici v tiskových sestavách. Pokud vede daňovou evidenci v papírové podobě, je vhodné vést kromě deníku příjmů a výdajů také knihu dluhů a pohledávek. Oceňování pohledávek upravuje § 5 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Hodnotou pohledávky se rozumí pořizovací cena nebo jmenovitá hodnota. Pro poplatníky daně z přidané hodnoty se jmenovitá hodnota snižuje o hodnotu daně. 13 Dluhy se oceňují jmenovitou hodnotou v okamžiku jejich vzniku nebo pořizovací cenou při jejich převzetí. Dluhy se podle splatnosti dělí na krátkodobé a dlouhodobé. Doba splatnosti je uvedena na daňovém dokladu.14

1.6 Evidence příjmů a výdajů Hlavní součástí daňové evidence jsou příjmy a výdaje. Příjmy mohou být peněžní i nepeněžní. Příjmem se rozumí skutečné přírůstky peněz a to jak v hotovosti do pokladny, tak bezhotovostní na bankovní účet a také vzájemný zápočet. Příjmy ovlivňující základ daně jsou uvedeny v § 7 zákona o dani z příjmů. 12

ŠTOHL, Pavel, Daňová evidence praktický průvodce,4.vydání, Znojmo, Nakladatelství Ing. Pavel Štohl, s.r.o 2013,str.67, ISBN 978-8087237-57-1 13

MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2014, 23. vydání, Praha, GRADA publishing, a.s., 2014, str. 13, ISBN 978-80-247-5171-9 14


19

Výdaje mohou být stejně jako příjmy peněžní a nepeněžní. Jde o odliv peněz z pokladny nebo z bankovního účtu za výdaje, které prokazatelně slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Základ daně snižují také nepeněžní náklady, tedy takové, které nejsou podmíněny vydáním peněz. Zde se jedná například o odpisy majetku, který ještě nebyl zaplacen apod. 15 Kromě výdajů, které snižují základ daně, je vhodné v daňové evidenci vést i výdaje, které základ daně neovlivní i přesto, že došlo k výdeji peněz z pokladny nebo z účtu. Jde především o platby záloh na zdravotní, sociální a nemocenské pojištění, splátky úvěrů a osobní spotřebu. Tato evidence poskytuje podnikateli přehled o všech finančních tocích, které se v jeho firmě uskuteční a usnadňuje mu plánování dalšího rozvoje.

Podnikatel se také může rozhodnout uplatňovat tzv. paušální výdaje. V tomto případě odpadá nutnost prokazování skutečných výdajů a uplatní se pouze procento z příjmů podle § 7 zákona č. 589/1992 Sb. o daních z příjmů: a) 80% z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodaření a řemeslného živnostenského podnikání. Od roku 2015 jde uplatnit maximálně do částky 1,6 milionu Kč b) 60% z živnostenského podnikání, s výjimkou řemeslného podnikání. Od roku 2015 maximálně do částky 1,2 milionu Kč c) 40% z jiného podnikání, nejvýše však do částky 800 000 Kč d) 30% z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, nejvýše však 600 000 Kč Podnikatel, který uplatní paušální výdaje, je povinen vést evidenci příjmů a evidenci pohledávek. 16

15

DUŠEK, Jiří, SEDLÁČEK, Jaroslav, Daňová evidence podnikatelů 2014, 11. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s., 2014, str. 19- 20, ISBN 978-80-247-5117-7

16

MORÁVEK, Daniel, 10 změn, které čekají podnikatele u daně z příjmu v roce 2015, podnikatel.cz [online] 16. 12. 2014, [cit. 21. 12. 2014], dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/10-zmen-ktere-cekaji-podnikatele-udane-z-prijmu-v-roce-2015

20

Pro evidenci příjmů a výdajů nejlépe poslouží peněžní deník. Pokud podnikatel používá počítačový program k vedení daňové evidence, stačí mu zadat do programu příslušnou transakci, která se automaticky doplní do odpovídajících řádků peněžního deníku. V papírové podobě je třeba příslušnou operaci rozepsat do jednotlivých řádků a sloupců tak, jak je peněžní deník nastaven. Zápisy v deníku by měly jít za sebou podle toho, jak se ve skutečnosti udály jednotlivé transakce. Pokud je podnikatel plátcem DPH, musí být z peněžního deníku jasné, kolik peněz zaplatil a kolik přijal za daň z přidané hodnoty.

Forma peněžního deníku není upravena žádným zákonem, vyhláškou ani jiným nařízením. Minimálně by měl deník obsahovat tyto údaje: 

datum



označení dokladu



stručný popis



přehled o příjmech



přehled o výdajích



přehled o zaplacené a přijaté dani z přidané hodnoty



přehled o úpravách 17

Na konci zdaňovacího období se uzavřou jednotlivé složky daňové evidence. Spočítají se celkové příjmy a celkové výdaje. Rozdíl je základem daně, který je dále možné snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky. Tyto úpravy je možné zapsat do peněžního deníku. Konečné zůstatky v pokladně a na bankovním účtu se převedou do nového zdaňovacího období jako počáteční stavy. Rovněž je nutné sestavit na konci zdaňovacího období přehled o majetku a dluzích podnikatele, který se uvede do přílohy č. 1 daňového přiznání.

17


21

2 VYMEZENÍ POJMU ÚČETNICTVÍ Podnikatel, který je účetní jednotkou, potřebuje ke správnému rozhodování důležité informace, které mu umožní řízení a plánování. Jsou to především informace týkající se finančního hospodaření a výsledku hospodaření. Hlavním úkolem účetnictví tedy je přesné vyčíslení ekonomické situace podniku, především stavu majetku a zdrojů jeho krytí, a to převážně v peněžních jednotkách. Zjednodušeně tedy můžeme říci, že účetnictví je zaznamenávání: 

stavu majetku a závazků



rozdílu majetku a závazků



nákladů a výnosů



výsledku hospodaření 18

Správně vedené účetnictví tak slouží jako zpětná vazba pro podnikatele při řízení firmy a při plánování dalšího rozvoje.

2.1 Charakteristika účetnictví Účetní jednotky mají ze zákona povinnost vést účetnictví věrně a poctivě. To v praxi znamená, že účetní závěrka musí odrážet skutečný stav majetku a závazků, nákladů a výnosů a výsledku hospodaření, který je rozdílem mezi náklady a výnosy. Všechny položky uvedené v účetní závěrce musí obsahovat pravdivé údaje o skutečném stavu v návaznosti na způsoby oceňování, odpisování, tvorbu opravných položek a rezerv. Tyto účetní případy se promítnou v účetních výkazech, které jsou jejich výsledkem. Přes správně vedené výkazy se pak každý dostane na jednotlivé účetní případy doložené účetními doklady.19 Aby účetnictví bylo správné a průkazné, je třeba dodržovat určité zásady. Těmito zásadami se rozumí souhrn pravidel a způsobů, které vedou ke správnému plnění úkolů, které má účetnictví plnit.

18

RUBÁKOVÁ, Věra, Účetnictví pro úplné začátečníky 2014, 8. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s, 2014. str. 11, 57, ISBN 978-80-247-5123-8 19

RYNEŠ, Petr, Podvojné účetnictví a účetní závěrka, 14. vydání, Olomouc, Anag, spol., s.r.o 2014, str. 32, ISBN 978-80-7263-853-6

22

Mezi hlavní zásady patří: 

zásada bilanční kontinuity - konečné zůstatky aktiv a pasiv za běžné období a počáteční stavy následujícího období se shodují



zásada věcné a časové souvislosti - účetní jednotka účtuje o účetních případech vztahujících se k příslušnému účetnímu období



zásada stálosti účetních metod - účetní jednotka si na začátku zvolí účetní metody, které nesmí měnit jak v průběhu účetního období, tak ani mezi jednotlivými účetními obdobími



zásada věrného a poctivého zobrazení skutečnosti - účetní závěrka zobrazuje reálné skutečnosti, které v průběhu účetního období nastaly. Aby bylo možné dosáhnout tohoto cíle, musí účetní jednotka splnit - zásadu opatrnosti - tzn. nepřenášet současná rizika na budoucí - správnost při aplikaci platných předpisů a postupů - např. správně zhodnotit, jestli u dlouhodobého majetku jde o opravu nebo technické zhodnocení



přednost obsahu před formou - důsledným prozkoumáním dbát na to, jaké skutečnosti doopravdy nastaly



zákaz kompenzace - zákaz vzájemného vyrovnání mezi jednotlivými položkami aktiv a pasiv20

2.2 Právní úprava účetnictví "Účetnictví podnikatelských subjektů v České republice je upraveno soustavou předpisů na úrovni zákona a norem, které navazují na jiné věcné právní předpisy a zákony. Tyto normy ve svém komplexu vytvářejí účetní systém."21 Podnikatelé, kteří jsou účetní jednotkou, se řídí těmito zákony: 

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví



vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,



České účetní standardy pro podnikatele



zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník



zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů



zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty



zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

20

RUBÁKOVÁ, Věra, Účetnictví pro úplné začátečníky 2014, 8. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s, 2014. str. 57, ISBN 978-80-247-5123-8 21

RYNEŠ, Petr, Podvojné účetnictví a účetní závěrka, 14. vydání, Olomouc, Anag, spol., s.r.o 2014, str. 15 ISBN 978-80-7263-853-6

23



zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční



zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů



další zákony a vyhlášky podle charakteru podnikatelské činnosti

2.3 Povinnost vést účetnictví Povinnost vést účetnictví mají ze zákona účetní jednotky, kterými jsou:  právnické osoby  zahraniční právnické osoby podnikající na území ČR  organizační složky státu  svěřenecký fond  fondy obhospodařované penzijní společností  investiční fondy  fyzické osoby, které splňují níže uvedené podmínky

Pro účely mé bakalářské práce se zaměříme na fyzické osoby, které jsou: 

podnikateli zapsanými v obchodním rejstříku.



podnikateli, jejichž obrat z podnikání za předcházející kalendářní rok 25 mil. Kč.



podnikateli a zároveň jsou společníky sdruženými ve společnosti, kde alespoň jeden ze společníků je osoba, která povinně vede účetnictví.



podnikateli, jež vedou účetnictví podle zvláštních předpisů.



podnikateli vedoucími účetnictví dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí. 22

podle

zákona

o

DPH

přesáhl

Fyzické osoby jsou povinny vést účetnictví: 

od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou



ode dne zápisu do obchodního rejstříku



od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se staly společníky sdružení podnikatelů, kde alespoň jeden ze členů sdružení je účetní jednotkou23

22

ČR. Zákon č. 563/1991 Sb. ze dne 12. 12. 1991 zákon o účetnictví, § 4. In: Sbírka zákonů české republiky, 1991, částka 107, Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu 23 MÜLLEROVÁ, Libuše, ŠINDELÁŘ Michal, Účetnictví podnikatelů v různých právních formách, Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica Praha 2014, str. 26, ISBN 987-80-245-2041-4

24

Podle zákona o účetnictví se účetnictví vede v plném rozsahu, což znamená, že účetní jednotka vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku plně v souladu s ustanovením zákona o účetnictví, v souladu s účetními metodami danými zákonem a s účetními standardy. Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu upravuje § 13 zákona o účetnictví a v § 9 odst. 3 až 5 zákona o účetnictví jsou vymezeny účetní jednotky, které mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Patří sem: 

občanská sdružení



bytová družstva



příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel



ostatní účetní jednotky, jimž to stanoví zvláštní zákon



fyzické osoby, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem24

Podmínky, za kterých mají fyzické osoby povinnost nechat si ověřit účetní závěrku auditorem, upravuje § 20 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví.

24


25

3 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ Fyzická osoba může přejít z daňové evidence na účetnictví dobrovolně nebo povinně ze zákona. Zákonná povinnost vzniká v okamžiku, kdy obrat za po sobě jdoucích 12 měsíců, přesáhne 25 mil. Kč z pohledu daně z přidané hodnoty. Nebo v případě, že se fyzická osoba stane členem sdružení, kde alespoň jedna osoba je povinná vést účetnictví. V mé práci se budeme zabývat dobrovolným přechodem fyzické osoby.

3.1 Komparace a zhodnocení účetnictví a daňové evidence Fyzické osoby mají, na rozdíl od právnických osob, možnost volby jak stanovit základ daně. Mohou zvolit daňovou evidenci nebo účetnictví. Jak již bylo výše řečeno, daňová evidence je ve své podstatě jednodušší a má menší nároky na technické vybavení. Většina podnikatelů zvládne vést daňovou evidenci bez potřeby účetní a tím se zjednodušuje i personální agenda. Jak má vypadat správně vedená daňová evidence, není upraveno žádným zákonem ani vyhláškou. Zákon o dani z příjmů upravuje pouze obsah, nikoliv formu. Podnikatel si podobu vedení daňové evidence určí sám. Podmínkou je pouze prokázání správně stanoveného základu daně. Účetnictví podléhá několika zákonům, vyhláškám a nařízením, postupy vedení účetnictví a jeho náležitosti jsou v nich přesně definované. Vedení účetnictví je mnohem náročnější a podnikatelé tuto starost přenášejí na účetní. Vznikají tak vedlejší náklady spojené s potřebou vyššího technického vybavení, mzdové náklady apod. Toto se může popravdě jevit jako největší komplikace, která podnikatele od dobrovolného přechodu z daňové evidence na účetnictví odradí. Nespornou výhodou účetnictví je ovšem přehled o skutečných nákladech a výnosech firmy. Bez těchto informací se neobejde žádný podnikatel, pokud je jeho prioritou další rozšiřování firmy. Údaje z účetnictví mu slouží ke správnému strategickému rozhodnutí. Na začátku každého podnikání je tedy třeba se rozhodnout, jaké informace jsou pro firmu důležitější, a která evidence tak bude pro konkrétního podnikatele nejvhodnější. Pokud se priority podnikatele v průběhu let změní, není nic jednoduššího, než přejít z daňové evidence na účetnictví. Existují ovšem případy, kdy musí podnikatel přejít na účetnictví ze zákona, ať chce nebo nechce.

26

3.2 Právní úprava přechodu z daňové evidence na účetnictví Na přechod z daňové evidence na účetnictví se musíme dívat ze dvou pohledů, a sice z hlediska daně z příjmů a z hlediska účetnictví. Přechod z daňové evidence na účetnictví upravuje příloha č. 3 zákona o dani z příjmů a zákon o účetnictví především: 

§ 1 odst. 2 - výčet fyzických osob, které mohou nebo se musí stát účetní jednotkou



§ 4 odst. 7 - minimální doba, po kterou musí být účetnictví vedeno



§ 9 odst. 1 až 5 - rozsah vedení účetnictví



§ 13a - zjednodušený rozsah účetnictví 25

Přechod z daňové evidence na účetnictví upravuje také: 

prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví č. 500/2002 Sb., kde v § 61b definuje metodu přechodu z daňové evidence na účetnictví



zákon č.235/2004 Sb., který v § 4 vysvětluje pojem obrat



ČÚS 002 - otevírání a uzavírání účetních knih

3.3 Postup přechodu z daňové evidence na účetnictví Při přechodu z daňové evidence na účetnictví k 1. 1. 2015 musíme zjistit konečné stavy příjmů a výdajů majetku a dluhů k 31. 12. 2014. Tyto údaje zjistíme z evidence příjmů a výdajů a to jak v pokladně, tak na bankovním účtu. K tomuto účelu nám poslouží konečné zůstatky v peněžním deníku. Z ostatních evidencí zjistíme: 

konečný stav majetku a závazků



konečný stav zásob



konečný stav pohledávek

Tyto konečné zůstatky nám poslouží jako počáteční stavy rozvahových účtů. K 31. 12. 2014 provedeme také inventarizaci majetku a dluhů. Inventarizaci je třeba provést důkladně, aby se správně otevřely účetní knihy a tím se zamezilo pozdějším chybám v účetnictví. Dlouhodobý hmotný majetek, dluhy a zásoby oceníme podle § 24 a § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

25

ČR. Zákon č. 563/1991 Sb. ze dne 12. 12. 1991 zákon o účetnictví, § 4. In: Sbírka zákonů české republiky, 1991, částka 107, Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu

27

U dlouhodobého hmotného majetku sestavíme odpisový plán. Hodnotu oprávek odpisovaného majetku zjistíme tak, že sečteme odpisy účtované podle odpisového plánu používaného v daňové evidenci až do okamžiku přechodu na účetnictví. Také tomuto procesu je třeba věnovat náležitou pozornost, protože účetní odpisy nejsou totéž jako daňové odpisy, které podnikatel doposud uplatňoval, ale jsou vypočítány na základě dodatečně sestaveného odpisového plánu.26 Další postup přechodu z daňové evidence je následující. V roce, ve kterém začneme vést účetnictví: 

zvýšíme základ daně o hodnotu:  zásob a cenin  poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný majetek  pohledávek, které by v daňové evidenci byly po zaplacení daňovým příjmem



snížíme základ daně o hodnotu:  přijatých záloh  dluhů, které by v daňové evidenci po zaplacení byly daňovým výdajem.27

Podnikatel může hodnotu pohledávek a zásob zahrnout do základu daně jednorázově nebo ji může rozložit do devíti po sobě jdoucích let. Pokud se rozhodne v této době činnost přerušit nebo ukončit, zvýši se v tomto zdaňovacím období základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které v předchozích letech do základu daně nezahrnul. 28 Pro účely bakalářské práce budeme uvažovat o vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. To v praxi znamená, že: 

můžeme sestavit účtový rozvrh na úrovni účtových skupin



můžeme spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize



nemusíme používat analytické a podrozvahové účty



nemusíme účtovat o rezervách a opravných položkách, vyjma těch, které upravuje zvláštní zákon29

26

Vyhláška č.500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví, § 61b, [online] [cit. 2. 12. 2014] dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/cast4.aspx 27


LOUŠA, František, Přechod podnikatelské fyzické osoby z daňové evidence na účetnictví, danarionline.cz [online]. 1. 11. 2005, [cit. 1. 12. 2014], dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-zprijmu/prechod-z-danove-evidence-na-ucetnictvi-a-naopak 29


28

4 ZHODNOCENÍ DOPADU JEDNOTLIVÝCH METOD NA ZÁKLAD DANĚ A DAŇ V této kapitole se zaměřím na konkrétní postup přechodu z daňové evidence na účetnictví na příkladu podnikatele pana Pavla Krajíčka. Data použitá k tomuto zkoumání jsou skutečná data poskytnutá podnikatelským subjektem k účelu zpracování bakalářské práce.

4.1 Charakteristika podnikatelského subjektu Pan Pavel Krajíček podniká od 1. 2. 1997 v oboru kovoobráběčství. Pan Krajíček podniká jako OSVČ hlavní, žádnou vedlejší činnost nemá. Z této činnosti má příjmy podle § 7 zákona o dani z příjmů a uplatňuje skutečné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Netvoří žádné zásoby. Materiál, který nakupuje je okamžitě spotřebováván na jednotlivé zakázky. Je čtvrtletním plátcem DPH a vede příslušnou evidenci se všemi náležitostmi, potřebnými ke správnému zjištění základu daně. Stálé zaměstnance pan Krajíček nemá. Pokud dostane větší zakázku, najímá si na výpomoc důchodce na dohodu o provedení práce. Některé dílčí úkoly potřebné k dokončení finálního výrobku, jako je například kalení, řezání drátkem apod., na které pan Krajíček nemá výrobní kapacity, postupuje v rámci kooperace jiným firmám. Podnikatel nemá zákonnou povinnost vést účetnictví. Pro účely stanovení základu daně vede daňovou evidenci v ekonomickém softwaru Money S3. V obchodním majetku pana Krajíčka je zařazena dílna, soustruh, vertikální obráběcí centrum, kompresor. Tento majetek je odpisován, přehled majetků a vypočítané odpisy budou uvedeny později v samostatné tabulce. Automobil, který pan Krajíček využívá v podnikání, není obchodním majetkem a je do firmy zapůjčován. Pan Krajíček si proplácí základní náhradu a náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle evidence pracovních cest v knize jízd. Podnikatel si platí penzijní připojištění, které snižuje základ daně. Dále uplatňuje odpočet na jedno nezaopatřené dítě.

29

Závěry vzešlé z komparace obou evidencí budou použity k tomu, aby měl pan Krajíček dost času se rozhodnout, jestli je pro něj výhodné přejít k 1. 1. 2016 na vedení účetnictví. Z toho důvodu budou konečné stavy z roku 2014 uvedeny jako počáteční stavy roku 2015. Pro naše účely budou použity údaje za tři čtvrtletí roku 2015, kdy bude provedena uzávěrka obou evidencí a jejich následná komparace. Pokud se pan Krajíček rozhodne na základě těchto výsledků přejít k 1. 1. 2016 na vedení účetnictví, může mu tato práce posloužit jako návod, jak tento přechod uskutečnit.

4.2 Analýza daňové evidence Abychom mohli otevřít účetní knihy k 1. 1. 2015, musíme zjistit skutečný stav majetku a dluhů v daňové evidenci k 31. 12. 2014. Jedná se o veškerý majetek, který pan Krajíček k podnikání využívá a vede o něm záznamy. Dále je třeba zjistit stav všech dluhů vztahujících se k podnikání30 Tabulka č. 1 Uzavření daňové evidence ke dni 31. 12. 2014 Majetek

Na začátku období


Na konci období

1 518 251,00

1 518 251,00

Dlouhodobý nehmotný majetek

0,00

0,00

Peněžní prostředky v hotovosti

311 639,00

128 068,00

Peněžní prostředky na BÚ

108 048,00

155 543,61

Cenné papíry a peněžní vklady

0,00

0,00

Zásoby

0,00

0,00

223 176,00

209 664,00

2 161 114,00

2 011 526,61

56 131,00

19 326,00

795 150,00

400 550,00

0,00

0,00

851 281,00

419 876,00

1 309 833,20

1 591 650,61

Pohledávky (bez půjček) Majetek celkem

Dluhy Dluhy (bez úvěrů a půjček) Úvěry a půjčky (přijaté) Rezervy Dluhy celkem Rozdíl ( jmění) Zdroj: Money S3 interní evidence, zpracování vlastní

30

PILÁTOVÁ, Jana, Daňová evidence 2014, 10. vydání Olomouc, Anag spol s.r.o 2014, str. 280, ISBN 978-80-7263-863-5

30

Tabulka č. 2 Výkaz příjmů a výdajů ovlivňujících základ daně k 31. 12. 2014 Příjmy

Na konci období

Prodej zboží

0,00

Prodej výrobků a služeb

2 398 801,00

Ostatní

323,35

Uzávěrková úprava příjmů

0,00

Příjmy celkem

2 399 124,35

Výdaje Nákup materiálu

196 540,00

Nákup zboží

0,00

Mzdy

0,00

Provozní režie Uzávěrková (odpisy)

1 596 047,78 úprava

výdajů

244 112,00

Výdaje celkem

2 036 699,78

Rozdíl mezi příjmy a výdaji (základ daně)

362 425,00

Zdroj: Money S3 interní evidence, zpracování vlastní

Analýza příjmů - příjmy jsou z 90 % tvořeny prodejem služeb, jako je např. soustružení, frézování, broušení a CNC obrábění dle výkresové dokumentace, podle požadavků jednotlivých odběratelů. Převážná část činnosti pana Krajíčka spočívá v obrábění polotovarů. Ostatní příjmy jsou tvořeny prodejem hotových výrobků jako např. směšovač emulze. Mezi příjmy, které neovlivňují základ daně, patří DPH a vlastní vklady podnikatele. Analýza výdajů - největší část tvoří režijní výdaje, jako např. nákup služeb. Mezi tyto služby patří především kalení, řezání drátkem, CNC propalování, úprava povrchu, hrubovací práce apod. Jak již bylo výše zmíněno, pan Krajíček kooperuje dílčí kroky v procesu obrábění, na které nemá výrobní kapacity a které jsou nezbytné pro dokončení objednávky. Další nemalou výdajovou položkou je speciální nářadí, to tvoří zhruba polovinu všech provozních výdajů. Do provozních výdajů patří také cestovní výdaje a úrok z úvěru. Podnikatel do režijních výdajů zahrnuje i dohody o provedení práce, které jsou jinak mzdovým nákladem. Výdaje za materiál tvoří jen malé procento celkových výdajů a to z toho důvodu, že zákazníci ve většině případů dodávají panu Krajíčkovi polotovary k dalšímu opracování.

31

V evidenci podnikatele se objevují také výdaje, které neovlivňují základ daně a jsou to zejména výdaje na sociální a zdravotní pojištění, DPH, osobní spotřebu a zálohy na daň.

4.3 Převedení daňové evidence na účetnictví pro účely komparace obou evidenčních metod v roce 2015 Před zahájením přechodu z daňové evidence na účetnictví je nutné provést inventarizaci dlouhodobého hmotného majetku, peněžních prostředků, dluhů a pohledávek. 4.3.1 Provedení inventarizace veškerého majetku a závazků . Pan Krajíček má v evidenci majetek, který je již zcela odepsán, ale dále je využíván pro potřeby firmy a majetek, který je stále odpisován. Pro jednotlivé položky odpisovaného majetku uvedeme karty včetně odpisů. Protože panu Krajíčkovi jde o co nejmenší daňové zatížení, pro zjednodušení si upravil problematiku účetních odpisů vnitřní směrnicí tak, že se budou rovnat daňovým. Přestože to není účetně správně, z hlediska daňového to napadnutelné není. Tabulka č. 3 Stav majetku zjištěný inventurou k 31. 12. 2014 Odpisová skupina 2

Počet Datum zařazení

Pořizovací cena

Zůstatková cena

Kompresor

1

20. 9. 2012

63 413,00

28 217,00

Pásová pila

1

31. 1. 2006

48 800,00

0,00

Frézka

1

1. 12. 2005

85 000,00

0,00

Soustruh SV18 RA

1

3. 10. 2012

244 765,00

108 918,00

Univerzální ostřička nástrojů

1

2. 8. 2001

49 900,00

0,00

Vertikální obráběcí centrum

1

29. 6. 2012

750 000,00

333 750,00

1 241 878,00

470 885,00

276 373,00

115 924,00

276 373,00

115 924,00

1 518 251,00

586 809,00

Odpisová skupina 2 celkem Oprávky sam.mov. věci

770 993,00

Odpisová skupina 5 Dílna

1

1. 1. 1998

Odpisová skupina 5 celkem Oprávky stavby

160 449

Majetek celkem Zdroj: Money S3 interní evidence, zpracování vlastní

32

Pro odpisovaný majetek nyní uvedeme karty majetku se všemi údaji potřebnými ke správnému nastavení počátečních stavů v roce 2015 a plánem účetních odpisů, které se v našem případě rovnají odpisům daňovým. Tabulka č. 4 Karta dlouhodobého majetku - kompresor Karta majetku č. 15 - KOMPRESOR Datum pořízení

20. 9. 2012

Pořizovací cena

63 413 Kč

Způsob odpisování

rovnoměrný

Odpisová skupina

2 Koeficient

Odpis

Zůstatková cena

2012

11

6 976

56 437,00

2013

22,25

14 110

42 327,00

2014

22,25

14 110

28 217,00

2015

22,25

14 110

14 107,00

2016

22,25

14 107,00

0,00

Rok

Oprávky k 31. 12. 2014

35 196


Tabulka č. 5 Karta dlouhodobého majetku - soustruh Karta majetku č. 16 - SOUSTRUH SV18RA Datum pořízení

3.10.2012

Pořizovací cena

244 765 Kč


rovnoměrný

Odpisová skupina

2

Rok

Zůstatková

Koeficient

Odpis

2012

11

26 925

217 840

2013

22,25

54 461

163 379

2014

22,25

54 461

108 918

2015

22,25

54 461

54 457

2016

22,25

54 457

0

cena

Oprávky k 31. 12. 2014

135 847


33

Tabulka č. 6 Karta dlouhodobého majetku -Vertikální obráběcí centrum Karta majetku č. 14- VERTIKÁLNÍ OBRÁBĚCÍ CENTRUM Datum pořízení

29. 6. 2012

Pořizovací cena

750 000 Kč


rovnoměrný

Odpisová skupina

2 Koeficient

Odpis

Zůstatková cena

2012

11

82 500

667 500

2013

22,25

166 875

500 625

2014

22,25

166 875

333 750

2015

22,25

166 875

166 875

2016

22,25

166 875

0

Rok

Oprávky k 31. 12. 2014

416 250


Tabulka č. 7 Karta dlouhodobého hmotného majetku -Dílna Karta majetku č. 1 - DÍLNA Datum pořízení

1. 1. 1998

Pořizovací cena

276 373,00


zrychlený

Odpisová skupina

5

Rok

Zvýšení ceny, Tech. zhodnocení

Zůstatková cena

Odpis

1998

3 872

170 328,00

13 200

184 790,00

2000

12 745

172 045,00

2002

11 834

147 922,00

2004

10 924

125 619,00

2006

10 014

105 136,00

2008

9 103

86 475,00

6 477

90 670,00

6 254

84 416,00

9 308

130 299,00

2013

8 987

124 590,00

2014

8 666

115 924,00

1999

2010

27 661,00

19 320,00

2011 2012

55 191,00

Oprávky k 31. 12. 2014

160 449


34

Odpisy u dílny jsou rozloženy dle odpisového plánu na 30 let, karta majetku by tak byla příliš obsáhlá. Proto jsou pro účely BP, vybrány pouze některé roky především ty, ve kterých došlo ke zvýšení ceny nebo technickému zhodnocení. Karta končí rokem 2014, který je důležitý pro otevření účetních knih. Odpisy jsou aktuálně vypočítány do roku 2042, přepočítány byly v roce 2012 po technickém zhodnocení. Dalším krokem inventarizace je zjištění stavů peněžních prostředků v pokladně a na běžných účtech. Podnikatel vede pouze jednu pokladnu v české měně. Do roku 2013 měl jeden běžný účet vedený u Komerční banky. Od roku 2014 má k dispozici účet vedený u Unicredit Bank, který nyní slouží jako účet hlavní a to především z důvodu nulových poplatků. Účet u Komerční banky bude aktivní jen do okamžiku splacení úvěru, poté bude účet zrušen.

Tabulka č. 8 Konečné stavy peněžních prostředků k 31. 12. 2014 Pokladna

128 068,00

BÚ Komerční banka

660,52

BÚ Unicredit Bank

154 883,09

Běžné účty celkem

155 543,61


Jak již bylo výše řečeno, pan Krajíček netvoří žádné zásoby, nakoupený materiál jde rovnou do spotřeby. Inventarizace zásob z tohoto důvodu nebyla provedena. Další položkou důležitou pro otevření účetních knih jsou pohledávky a dluhy. Jejich konečný stav byl opět zjištěn inventurou k 31. 12. 2014 (tabulka 9 a 10 na straně 36). V případě pohledávek se jedná o vystavené faktury za prodej služeb. V případě dluhů jde o přijaté faktury za nákup nářadí a služeb. Součástí dluhů pana Krajíčka je úvěr poskytnutý na nákup vertikálního obráběcího centra. Inventura úvěru je uvedena v samostatné tabulce. (tabulka 11 na straně 36). Pan Krajíček je plátce DPH, hodnota pohledávek je tedy bez DPH, protože byla splněna daňová povinnost na výstupu. Hodnota závazků je také bez DPH. I v tomto případě byl uplatněn odpočet DPH. 31

31

PILÁTOVÁ, Jana, Daňová evidence 2014, 10. vydání Olomouc, Anag spol s.r.o 2014, str. 293, ISBN 978-80-7263-863-5

35

Tabulka č. 9 Inventura-Pohledávky Č. faktury

Odběratel

1140205

ALLKO s.r.o

2. 12. 2014

2. 1. 2015

5 440,00

1140208

DGF a.s

9. 12. 2014

9. 1. 2015

950,00

1140209

DGF a.s

9. 12. 2014

9. 1. 2015

45 715,00

1140212

DGF a.s.

15. 12. 2014

15. 1. 2015

23 800,00

1140202

CHAS-MT s.r.o

27. 11. 2014

27. 12. 2014

41 850,00

1140181

UNOmetal s.r.o

4. 11. 2014

4. 12. 2014

8 929,00

1140203

UNOmetal s.r.o

27. 11. 2014

6. 1. 2015

6 546,00

1140204

UNOmetal s.r.o

28. 11. 2014

7. 1. 2015

18 953,00

1140210

UNOmetal s.r.o

10. 12. 2014

10. 1. 2015

12 972,00

1140211

UNOmetal s.r.o

12. 12. 2014

12. 1. 2015

4 249,00

1140214

UNOmetal s.r.o

18. 12. 2014

27. 1. 2015

3 872,00

Vystaveno

Částka bez DPH

Splatnost

CELKEM

173 276,00


Tabulka č. 10 Inventura- Dluhy č. faktury

Dodavatel

Vystaveno

Splatnost

2140166

MT nástroje

19. 11. 2014

19. 12. 2014

2140188

Vykydal

31. 12. 2014

7. 1. 2015

CELKEM

Částka bez DPH 1 343,80 17 700,00 19 043,80


Tabulka č. 11 Inventura-Úvěr Datum

Úrok

Jistina

Zůstatek

31. 1. 2014

12 050,00

6 088,97

783 100,00

28. 2. 2014

12 050,00

5 335,52

771 050,00

31. 3. 2014

12 050,00

5 816,28

759 000,00

30. 4. 2014

12 050,00

5 540,70

746 950,00

31. 5. 2014

112 050,00

5 610,16

634 900,00

30. 6. 2014

162 050,00

4 634,77

472 850,00

31. 7. 2014

12 050,00

3 566,87

460 800,00

31. 8. 2014

12 050,00

3 475,97

448 750,00

30. 9. 2014

12 050,00

3 275,87

436 700,00

31. 10. 2014

12 050,00

3 294,18

424 650,00

30. 11. 2014

12 050,00

3 099,94

412 600,00

31. 12. 2014

12 050,00

3 112,38

400 550,00


36

4.3.2 Zahájení vedení účetnictví Prvním krokem zahájení vedení účetnictví je sestavení účtového rozvrhu, převodového můstku a zahajovací rozvahy. Konečné zůstatky majetku a dluhů se převedou na příslušné rozvahové účty jako počáteční stavy. Rozdíl mezi součtem účtů aktiv a účtů pasiv se uvede na účet 491- účet individuálního podnikatele- a to buď na stranu aktiv, nebo na stranu pasiv podle toho, jaký rozdíl nám vyjde. 32 V účtovém rozvrhu byly pro výše uvedené položky stanoveny tyto účty: 021 - stavby 022 - samostatné movité věci 081 - oprávky ke stavbám 082 - oprávky k samostatným movitým věcem 211 - pokladna 221 - běžný účet 311 - pohledávky z obchodních vztahů 321 - závazky z obchodních vztahů 461 - bankovní úvěry 491 - účet individuálního podnikatele Pro přehlednost jsme shrnuli konečné stavy majetku a dluhů do jedné tabulky. Tabulka č. 12 Konečné stavy majetku a dluhů zjištěné inventarizací ke dni 31. 12. 2014 Majetek a dluhy

Stav k 31. 12. 2014

Stavby

276 373,00

Oprávky ke stavbám

160 449,00


1 241 878,00

Oprávky k dlouhodobému majetku

770 993,00

Pokladna

128 068,00

Účty v bance

155 543,61

Pohledávky

173 276,00

Dluhy

19 043,80

Úvěr

400 550,00


32

HRUŠKA, Vladimír, Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro podnikatele, 1.vydání, Praha, VOX a.s., 2010, str. ISBN 978-80-86324-85-2

37

Tabulka č. 13 Převodový můstek Text

Účet

1.

Stavby

021

2.


081

3.

Samostatné movité věci

022

4.

Oprávky k samostatným mov. věcem

082

5.

Pokladna

211

128 068,00

6.

Účty v bance

221

155 543,61

7.

Pohledávky

311

173 276,00

8.

Závazky

321

19 043,80

9.

Úvěr

461

400 550,00

10.

Účet individuálního podnikatele

491

624 102,81

11.

Kontrolní součet

MD

DAL

276 373,00 160 449,00 1 241 878,00 770 993,00

1 975 138,61

1 975 138,61


Tabulka č. 14 Zahajovací rozvaha AKTIVA Stavby Oprávky ke stavbám Samostatné mov. věci Oprávky k SMV

PASIVA 276 373,00 Účet individuálního pod. -160 449,00 Závazky 1 241 878,00 Úvěr

19 043,80 400 550,00

-770 993,00

Pokladna

128 068,00

Účty v bance

155 543,61

Pohledávky

173 276,00

Aktiva celkem

624 102,81

1 043 696,61 Pasiva celkem

1 043 696,61

Zdroj:Money S3 interní evidence, zpracování vlastní

Účetnictví vedené ve zjednodušeném rozsahu umožňuje podnikateli účtovat pouze v jedné knize. Je tak možné spojit účtování v hlavní knize s účtováním v deníku bez nutnosti vést analytickou evidenci. V případě potřeby je ale samozřejmě možné, aby podnikatel používal i knihy analytické evidence a podrozvahových účtů. 33

33

CARDOVÁ, Zdenka, Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. aktualizované vydání, Praha, Wolter Kluwer ČR, a.s 2010, str. 85, ISBN 978-80-7357-502-1

38

Tabulka č. 15 Otevření účetních knih k 1. 1. 2015 Č.

Částka

Popis operace

1 Stavby

MD

D

276 373,00

021

701

2 Kompresor

63 413,00

022

701

3 Frézka

85 000,00

022

701

4 Pásová pila

48 800,00

022

701

5 Univerzální ostřička nástrojů

49 900,00

022

701

6 Soustruh SV18RA

244 765,00

022

701

7 Vertikální obráběcí centrum

750 000,00

022

701

160 449,00

701

081

35 196,00

701

082

10 Oprávky frézka

85 000,00

701

082

11 Oprávky pásová pila

48 800,00

701

082

12 Oprávky ostřička nástrojů

49 900,00

701

082

13 Oprávky soustruh

135 847,00

701

082

14 Oprávky vertikální centrum

416 250,00

701

082

15 Pokladna

128 068,00

211

701

16 Účet KB

660,52

221/1

701

17 Účet Unicreditbank

154 883,09

221/2

701

18 Odběratelé

173 276,00

311

701

19 Dodavatelé

19 043,80

701

321

20 Úvěr

400 550,00

701

461

21 Účet individuálního podnikatele

624 102,81

701

491

8

Oprávky stavby

9

Oprávky kompresor


39

4.3.3 Vyčlenění položek, které budou ovlivňovat základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování Ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účetnictví, se základ daně zvýší o hodnotu pohledávek, zásob, cenin a poskytnutých záloh. Sníží se o hodnotu dluhů a zaplacených záloh, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.34 Tabulka č. 16 Vyčlenění položek, které mají dopad na základ daně v roce 2015 Účet

Č. Text

MD

D

ZD

1

Samostatné movité věci

022

1 241 878,00

Ne

2

Stavby

021

276 373,00

Ne

3

Oprávky k SMV

082

770 993,00 Ne

4


081

160 449,00 Ne

5

Pokladna

211

128 068,00

Ne

6

Účty v bance

221

155 543,61

Ne

7

Pohledávky

311

173 276,00

Ano

8

Závazky

321

9

Úvěr

461

400 550,00 Ne

491

624 102,81 Ne

10 Účet individuálního podnikatele

19 043,80 Ano

Zdroj: Money S3 interní evidence, zpracování: vlastní

Tabulka č. 17 Daňový dopad v roce přechodu na vedení účetnictví Položka

Zvýšení základu daně

Pohledávky

Snížení základu daně

173 276,00

Závazky

19 043,80

Celkem

154 232,20


Na základě údajů z tabulky č. 17 je patrné, že podnikateli vznikla povinnost dodanit 154 232,20 Kč. Tuto částku lze zahrnout do základu daně jednorázově, nebo ji rozdělit do devíti následujících let. 35

34


HRUŠKA, Vladimír, Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro podnikatele, 1. vydání, Praha, VOX a.s., 2010, str. 55 ISBN 978-80-86324-85-2

40

4.3.4 Uzavření evidencí Na konci zdaňovacího období pří vedení daňové evidence musíme zjistit základ daně a daň z příjmů fyzických osob. Tyto informace získáme z peněžního deníku. Ten musí být vedený tak, aby z něj byly patrné daňové a nedaňové příjmy a výdaje. Dále musíme zjistit konečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů ke konci zdaňovacího období. Provedeme také uzávěrkovou úpravu příjmů a výdajů sem patří např.: 

výdaje před zahájením činnosti



odpisy



poměrná část finančního leasingu



vytvořená rezerva na opravy majetku



manko na zásobách. 36

Jak již bylo řečeno výše, pan Krajíček netvoří zásoby, materiál je nakupován pro konkrétní zakázku a okamžitě spotřebován. Na konci zdaňovacího období zjistíme konečný stav: 

pokladny



bankovních účtů



hmotného majetku



pohledávek



dluhů



celkovou sumu odpisů

Zjištěné údaje se zapíší do příslušných řádků daňového přiznání a je vypočtena daň. Tomuto výpočtu je věnována samostatná kapitola. V účetnictví je uzavření zdaňovacího období poněkud složitější. Nejprve musíme uzavřít účetní knihy, zjistit obraty na syntetických účtech a konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů. Uzávěrkové práce mají několik kroků, které musíme dodržet: 

nákladové a výnosové účty převedeme na účet zisků a ztráty



uzavřeme hlavní knihu převodem konečných zůstatků rozvahových účtů na konečný účet rozvážný



na základě údajů z konečného účtu rozvážného a účtu zisků a ztráty se sestaví účetní závěrka37

36

CARDOVÁ, Zdenka, Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. aktualizované vydání, Praha, Wolter Kluwer ČR, a.s 2010, str. 66, ISBN 978-80-7357-502-1 37 SKÁLOVÁ,Jana, Podvojné účetnictví 2015, 21 .vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2015, str.129, ISBN 978-80-247-5418-5

41

4.4 Výpočet daňové povinnosti pro rok 2015 v daňové evidenci Pro výpočet daňové povinnosti za rok 2015 v případě vedení daňové evidence je nutné zjistit nejprve základ daně. V následující tabulce jsou uspořádány příjmy a výdaje a jejich vliv na základ daně. Tabulka č. 18 Příjmy a výdaje na konci zdaňovacího období 2015 Příjmy

Na konci období

Prodej výrobků a služeb DPH Ostatní Příjmy celkem

Vliv na ZD

2 127 806,00

Ano

456 345,00

Ne

0,00

Ano

2 584 151,00

Výdaje Materiál

133 757,00

Ano

Zboží

0,00

Ano

Mzdy

0,00

Ano

Režie

1 220 945,00

Ano

DPH

78 354,00

Ne

Sociální a zdravotní pojištění

119 693,00

Ne

Osobní spotřeba

263 858,00

Ne

Splátka úvěru

400 550,00

Ne

Výdaje celkem

2 217 157,00


V tabulce č. 18 máme přehledně uspořádané všechny příjmy a výdaje, které byly ve zdaňovacím období 2015 zaznamenány v peněžním deníku daňové evidence. Základ daně se podle § 5 odstavec 1 a § 23 odstavec 2 písmeno b) zákona o dani z příjmů, vypočítá jako rozdíl mezi příjmy a výdaji.38 Z předchozího je zřejmé, že výše příjmů ovlivňujících základ daně je 2 127 806 Kč. Celkové výdaje ovlivňující základ daně jsou ve výši 1 354 702 Kč. Základ daně pro zdaňovací období 2015: 2 127 806-1 354 702=773 104 Kč.

38


42

Podle zákona lze základ daně upravit o položky snižující základ daně. V našem případě se jedná o hodnotu odpisů dlouhodobého hmotného majetku za zdaňovací období 2015. Celková suma odpisů za toto období činila 243 791 Kč. Základ daně po úpravě je roven částce 529 313 Kč. Základ daně je možné podle § 15 zákona o dani z příjmů možné snížit také o nezdanitelné části základu daně. V našem případě se jedná o odstavec 1 a 5. Pan Krajíček v roce 2015 celkem čtyřikrát bezplatně daroval krev. Dále si platil měsíčně 1 500 Kč na penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Tabulka č. 19 Výpočet daně z příjmů fyzických osob Rozdíl mezi příjmy a výdaji

773 104,00

Úhrn částek snižujících základ daně

243 791,00

Dílčí základ daně

529 313,00

Hodnota bezúplatného plnění (darů)

8 000,00

Penzijní připojištění

6 000,00

Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně

515 313,00

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

515 300,00

Daň podle § 16a zákona

77 295,00

Základní sleva na poplatníka

24 840,00

Daň po uplatnění slevy

52 455,00

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

13 404,00

Daň po uplatnění slev

39 051,00

Na zálohách zaplaceno

55 800,00

Daňová povinnost za rok 2015 (zaplaceno navíc)

-16 749,00


Celková daňová povinnost za zdaňovací období 2015 vychází v daňové evidenci na 39 051 Kč.

43

Panu Krajíčkovi vznikla na základě výsledků hospodaření v předchozích letech povinnost platit zálohy na daň. 

27 900 Kč splatná k 15. 6. 2015



27 900 Kč splatná k 15. 12. 2015

Výsledkem je tedy přeplatek na dani ve výši 16 749 Kč. Přeplatek bude vrácen na účet pana Krajíčka po podání přiznání k dani z příjmů na místně příslušném finančním úřadě. Pan Krajíček nevyužívá služby daňového poradce, platí pro něj tedy termín podání do 1. 4. 2016. Protože výše daně po uplatnění slev vychází pro rok 2015 ve výši 39 051 Kč, vzniká podnikateli povinnost platit zálohy na daň i v následujícím období. Každá záloha ve výši 40% předchozí daně. 

15 700 Kč splatná k 15. 6. 2016



15 700 Kč splatná k 15. 12. 2016

4.5 Výpočet daňové povinnosti pro rok 2015 v účetnictví Otevírání a uzavírání účetních knih se řídí zákonem č. 563/1991 Sb. v návaznosti na vyhlášku č. 500/2002 Sb. Nejprve tedy uzavřeme všechny syntetické účty a nákladové a výnosové účty. Jejich konečné zůstatky převedeme na příslušné uzávěrkové účty a zjistíme výsledek hospodaření. Účty, které použijeme k sestavení účetní závěrky, jsou: 

701-Počáteční účet rozvážný



702-Konečný účet rozvážný



710- Účet zisků a ztráty 39

Pokud vedeme účetnictví pomocí účetního programu, v našem případě Money S3, stačí v programu zvolit: "provést účetní závěrku". Program provede všechny operace za nás. Pro účely BP však tyto kroky provedeme ručně.

39

SKÁLOVÁ,Jana, Podvojné účetnictví 2015, 21. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2015, str.128, ISBN 978-80-247-5418-5

44

Zahajovací rozvahu k 1. 1. 2015 jsme sestavili při přechodu z daňové evidence na účetnictví na začátku účetního období (tabulka č. 14 str. 38). Nyní sestavíme počáteční účet rozvážný a převedeme na něj počáteční stavy na začátku zdaňovacího období 2015. Tabulka č. 20 Počáteční účet rozvážný 701-počáteční účet rozvážný MD

DAL

Oprávky stavby

160 449,00 Stavby

Oprávky k SMV

770 993,00 Samostatné movité věci

Dodavatelé

19 043,80 Pokladna

276 373,00 1 241 878,00 128 068,00

Úvěr

400 550,00 Bankovní účty

155 543,61

Účet individ. podnikatele

624 102,81 Odběratelé

173 276,00

Ʃ MD

1 975 138,61 Ʃ DAL

1 975 138,61

Zdroj: interní evidence, zpracování vlastní

Během účetního období došlo ve firmě pana Krajíčka k velkému množství pohybů na jednotlivých syntetických účtech. Pro účely bakalářské práce použijeme jen několik ilustrativních účetních operací. Ty by nám měly poskytnout alespoň malou představu o tom, k jakým hospodářským operacím v průběhu roku dochází. Uvažujeme o vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, účtování tak bude probíhat na syntetických účtech. Analytickou evidenci podnikatel vést nebude. Pokud by to povaha účetních operací vyžadovala, zavedl by analytické členění podle potřeby a doplnil by o tyto účty účtový rozvrh

45

Tabulka č. 21 Vybrané účetní případy během účetního období 2015 č. Účetní případy 1

FaV 1015- Broušení dílů DPH 21%

2

Částka

MD

DAL

4 200 882

311

602 343

FaV 2915-Obroba součástí DPH 21%

17 985 3 777

311 311

602 343

3

FaP 215002-Telefon DPH 21%

417,35 87,64

518 343

321

4

FaP 215041-Nákup materiálu DPH 21%

1458,40 306,30

501 343

321

5

FaP 215082-Solvina DPH 21%

3759,60 789,40

501 343

321

1 000,00

342

221

22 800,00

518

321

5 082,00

221

311

341

221

3 000

531

345

505,00

321

221

12 Splátka jistiny (poskytnutý úvěr)

12 050,00

461

261

13 Výpis běžný účet

12 050,00

261

221

2 839,69

562

221

15 Převod hotovosti do pokladny

15 000,00

211

261

16 Výpis běžný účet

15 000,00

261

221

1 765,00

321

221

18 Úhrada FaP 2150134 -hotově

22 800,00

321

211

19 Náhrada cestovních výdajů

35 000,00

512

211

6 000,00

521

221

21 Odpisy SMV

243 791,00

551

082

22 Úhrada DPH 3Q

74 424,00

343

221

6 Záloha na silniční daň 7

FaP 2150134 - Řezání drátkem Neplátce DPH

8 Úhrada FaV 1015 na BÚ 9 Záloha na daň z příjmů 10

Předpis silniční daně podle daňového přiznání

11 Úhrada FaP 215002 na BÚ

14 Úroky z úvěru

17 Úhrada FaP 215041 na BÚ

20 Dohoda o provedení práce (důchodce)


46

Tabulka č. 22 Výkaz zisku a ztráty 710 - účet zisku a ztráty 501 - spotřeba materiálu

172 409,00 602 - tržby z prodeje služeb

502 - spotřeba energie

25 602,00

503 - spotřeba ostatní

155 255,00

518 - ostatní služby

604 226,00

521 - mzdové náklady

250 000,00

531 - daň silniční

3 000,00

548 - ostatní provoz. náklady

2 910,00

551 - odpisy DHM

2 155 637,00

243 791,00

562 - úroky

14 123,29

Ʃ nákladů

1 471 317,00 Ʃ výnosů

2 155 637,00


Tabulka č. 23 Konečný účet rozvážný 702 - konečný účet rozvážný MD

DAL

Stavby Samostatné movité věci

276 373,00 Oprávky stavby

168 794,00

1 241 878,00 Oprávky k SMV

1 006 439,00

Pokladna

219 232,00 Dodavatelé

Bankovní účty

168 774,00 Účet individ. podnikatele

232 498,00

Odběratelé

243 344,00 Zisk

684 320,00

Ʃ MD

57 550,00

2 149 601,00 Ʃ DAL

2 149 601,00


Tabulka č. 24 Konečná rozvaha AKTIVA Stavby Oprávky ke stavbám Samostatné mov. věci Oprávky k SMV

PASIVA 276 373,00 Účet individ.podnikatele -168 794,00 Zisk 1 241 878,00 Dodavatelé

232 498,00 684 320,00 57 550,00

-1 006 439,00

Pokladna

219 232,00

Účty v bance

168 774,00

Odběratelé

243 344,00

Aktiva celkem

974 368,00 Pasiva celkem


47

974 368,00

V okamžiku, kdy máme uzavřeny uzávěrkové účty, můžeme přistoupit k vlastnímu výpočtu daňové povinnosti za rok 2015. K vyplnění daňového přiznání použijeme stejný formulář, protože se stále jedná o daň z příjmů fyzických osob. V případě vedení účetnictví je však třeba k daňovému přiznání doložit výkaz zisku a ztráty a rozvahu. Postup výpočtu samotné daňové povinnosti je stejný jako v případě vedení daňové evidence. Rozdíl je pouze ve zjištění základu daně. V účetnictví se jedná o rozdíl mezi náklady a výnosy. To znamená, že musíme zohlednit časové rozlišení nákladů i výnosů a započítat je do období, ke kterému se časově váží, bez ohledu na to, zda došlo k úhradě či nikoliv. Důležitým rozdílem mezi daňovou evidencí a účetnictvím jsou odpisy. Zatímco v daňové evidenci jsou to položky, které nám snižují základ daně, v účetnictví se účtují na nákladový účet a jsou již zahrnuty do základu daně v podobě nákladů. Toto je samozřejmě možné pouze v případě, že se účetní odpisy rovnají daňovým, jako v našem případě. Pokud by pan Krajíček rozlišoval daňové a účetní odpisy, pak by se na nákladovém účtu uváděly odpisy účetní. Rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy by pak do základu daně vstoupil v podobě položky snižující nebo zvyšující základ daně. O daňových odpisech by se tedy neúčtovalo. Dalším rozdílem je také účtování závazků a pohledávek, které v daňové evidenci nemají vliv na základ daně. V účetnictví, právě díky časovému rozlišení nákladů a výnosů, do základu daně vstupují. K nedobytným pohledávkám je pak možné vytvořit opravné položky, které nám zmírní daňový dopad.

48

Tabulka č 25 Výpočet daňové povinnosti za rok 2015 Rozdíl mezi náklady a výnosy

684 320,00

Úhrn částek zvyšujících základ daně

154 232,20

Dílčí základ daně

838 552,20

Hodnota bezúplatného plnění (darů)

8 000,00

Penzijní připojištění

6 000,00

Základ daně snížený o nezdanitelné části zákl. daně

824 552,20

Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů

824 500,00

Daň podle §16a zákona

123 675,00

Základní sleva na poplatníka

24 840,00

Daň po uplatnění slevy

98 835,00

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

13 404,00

Daň po uplatnění slev

85 431,00

Na zálohách zaplaceno

55 800,00

Daňová povinnost za rok 2015 (doplatek)

29 631,00


4.6 Doporučení optimální varianty evidence z hlediska minimalizace daňového zatížení Z tabulek č. 19 (str.43) a 25 (str.49) je patrné, že základ daně je vyšší při vedení účetnictví a to i přesto, že rozdíl mezi náklady a výnosy je menší než rozdíl mezi příjmy a výdaji. K základu daně vzešlého z účetnictví je třeba připočítat i rozdíl mezi pohledávkami a dluhy z daňové evidence v roce 2014. Pohledávky z daňové evidence je možné rozložit do devíti po sobě jdoucích let. Podnikatel si může rozložení výše pohledávek určit sám. Pokud bychom ilustrativně vycházeli z toho, že rozloží pohledávky rovnoměrně po celou možnou dobu, pak by daň v roce 2015 vypadala následovně: 

Rozdíl mezi výnosy a náklady = 684 320 Kč



Položky zvyšující základ daně = 154 232/ 9= 17 137 Kč



Dílčí základ daně 684 320+17 137 = 701 457 Kč



Základ daně snížený o nezdanitelné části = 701 457-14 000=687 457 Kč



Základ daně zaokrouhlený na celá sta dolů =687 400 Kč



Daň po uplatnění slev = 64 866 Kč 49



Na zálohách zaplaceno = 55 800 Kč



Zbývá doplatit = 9 066 Kč

Komparací daňové evidence a účetnictví jsme zjistili, že vedení účetnictví je pro pana Krajíčka z hlediska daňového zatížení nevýhodné. 

V případě daňové evidence mu vznikl přeplatek daně ve výši 16 749 Kč.



V případě vedení účetnictví mu vychází nedoplatek ve výši 29 631 Kč, pokud zahrne pohledávky do základu daně jednorázově.



V případě, že rozloží pohledávky do celé zákonem povolené doby, vychází nedoplatek ve výši 9 066 Kč.

Protože panu Krajíčkovi jde o co nejmenší daňové zatížení, doporučila bych mu zůstat u vedení daňové evidence a to i proto, že vedení daňové evidence je administrativně méně náročné a pro podnikatelskou činnost pana Krajíčka plně dostačující.

50

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo analýzou a komparací přechodu z daňové evidence na účetnictví zjistit dopad jednotlivých evidenčních metod na základ daně a daň. Zhodnotit přínos přechodu na účetnictví z hlediska minimalizace daňového zatížení. Analýzou jednotlivých metod a jejich následnou komparací jsme došli k závěru, že přestože rozdíl mezi příjmy a výdaji je vyšší než rozdíl mezi náklady a výnosy, základ daně vychází o 309 200 Kč nižší v případě vedení daňové evidence. Je to dáno rozdílným účtováním odpisů a především pohledávkami, které vznikly v daňové evidenci. V roce zahájení vedení účetnictví se tak pohledávky stávají položkou zvyšující základ daně. Výsledná daňová povinnost je vyšší celkem o 46 380 Kč. Základ daně i daň by se daly ještě optimalizovat rozložením pohledávek do devíti následujících let, ale i tak by výsledná daň za rok 2015 byla vyšší než v případě vedení daňové evidence. Pana Krajíčka zajímá především co nejmenší daňové zatížení. Proto je pro něj na základě výsledků z komparace jednotlivých evidencí výhodnější na účetnictví nepřecházet a nadále vést daňovou evidenci. Ta je pro něj výhodnější nejen z důvodu menší daňové povinnosti, ale především z důvodu jednodušší administrativy. Nutno podotknout, že data použitá v bakalářské práci, jsou skutečná data z interní evidence, ovšem k 30. 9. 2015. V době psaní bakalářské práce ještě nebyl rok 2015 uzavřen. Nicméně z vývoje dat za tři sledovaná čtvrtletí lze předpokládat, že k výraznějšímu výkyvu nedojde. Je tak možné výsledky komparace použít jako případovou studii pro přechod na účetnictví k 1. 1. 2016. Pokud by podnikatel přece jen uvažoval o dobrovolném přechodu na účetnictví od 1. 1. 2016, bude mít dostatek času si tento krok dobře promyslet na základě získaných údajů. Konečné sumy se v závěru roku budou lišit jen minimálně.

51

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ LITERATURA [1] CARDOVÁ, Zdenka, Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele, 2. aktualizované vydání, Praha, Wolter Kluwer ČR, a.s 2010, str. 85, ISBN 978-80-7357-502-1 [2] DUŠEK, Jiří, SEDLÁČEK, Jaroslav, Daňová evidence podnikatelů 2014, 11. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s., 2014, str. 22, ISBN 978-80-247-5117-7 [3] DVOŘÁKOVÁ, Veronika, a kolektiv, Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2013/2014, 1. vydání, Praha, Linde Praha a.s, 2013, 327str., ISBN 978-80-7201-916-8 [4]HRUŠKA, Vladimír, Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro podnikatele, 1. vydání, Praha, VOX a.s., 2010, str. ISBN 978-80-86324-85-2 [5] KŘEMEN, Bedřich, 100 legálních daňových triků 2014, Praha, ESAP s.r.o., Praha, 2014,249 str., ISBN 97880-260-4889-3 [6] MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2014, 23. vydání, Praha, GRADA publishing, a.s., 2014, 272str., ISBN 978-80-247-5171-9 [7] MARKOVÁ, Hana, Daňové zákony 2015, 24. vydání, Praha, GRADA publishing, a.s., 2015, str. 71, ISBN 978-80-247-5507-6 [8] MÜLLEROVÁ, Libuše, ŠINDELÁŘ Michal, Účetnictví podnikatelů v různých právních formách, Vysoká škola ekonomická v Praze, nakladatelství Oeconomica Praha 2014, ISBN 987-80-245-2041-4 [9] PILÁTOVÁ, Jana, Daňová evidence 2014, 10. vydání Olomouc, Anag spol s.r.o 2014, 343 str., ISBN 978-80-7263-863-5 [10] RUBÁKOVÁ, Věra, Účetnictví pro úplné začátečníky 2014, 8. vydání, Praha, GRADA Publishing, a.s, 2014. str. 62, 66, 90, 132,154, ISBN 978-80-247-5123-8 [11] RYNEŠ, Petr, Podvojné účetnictví a účetní závěrka, 14. vydání, Olomouc, Anag, spol., s.r.o 2014, str. 54, ISBN 978-80-7263-853-6 [12]SKÁLOVÁ,Jana, Podvojné účetnictví 2015,21. vydání, Praha, Grada Publishing, a.s 2015, str. 129, ISBN 978-80-247-5418-5 [13] ŠTOHL, Pavel, Daňová evidence praktický průvodce, 4. vydání, Znojmo, Nakladatelství Ing. Pavel Štohl, s.r.o 2013, 144str., ISBN 978-8087237-57-1

52

SEZNAM POUŽITÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ [1] ČR. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. 2. 2012 občanský zákoník, § 420-422. In: Sbírka zákonů české republiky, 2012, částka 33, s 1026-1368. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu [2] ČR. Zákon č. 563/1991 Sb. ze dne 12. 12. 1991 zákon o účetnictví, § 4. In: Sbírka zákonů české republiky, 1991, částka 107, Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu [3] ČR. Zákon č. 586/1992 Sb. ze dne 18.12.2008 zákon o daních z příjmů, § 1- 42. In: Sbírka zákonů české republiky, 2008, částka 1, Dostupný také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ [4] Vyhláška č.500/2002 Sb., prováděcí vyhláška k podvojnému účetnictví, § 61b, [online] [cit. 2. 12. 2014] dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto-v2002-500/cast4.aspx

INTERNETOVÉ ZDROJE [1] LOUŠA, František, Přechod podnikatelské fyzické osoby z daňové evidence na účetnictví, danarionline.cz [online]. 1. 11. 2005, [cit. 1. 12. 2014], dostupné z: http://portal.pohoda.cz/dane-ucetnictvi-mzdy/dan-zprijmu/prechod-z-danove-evidence-na-ucetnictvi-a-naopak

[2] MORÁVEK, Daniel, 10 změn, které čekají podnikatele u daně z příjmu v roce 2015, podnikatel.cz [online] 16. 12. 2014, [cit. 21. 12. 2014], dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/10-zmen-ktere-cekaji-podnikateleu-dane-z-prijmu-v-roce-2015

53

SEZNAM TABULEK TABULKA Č. 1: ZÁVĚRKA DAŇOVÉ EVIDENCE KE DNI 31.12.2015 .......................... 30 TABULKA Č. 2: VÝKAZ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ OVLIVŃUJÍCÍCH ZÁKLAD DANĚ 31. 12. 2015 .............................................................................................................................. 31 TABULKA Č. 3: STAV MAJETKU ZJIŠTĚNÝ INVENTUROU K 31.12.2014 .................. 32 TABULKA Č. 4: KARTA DLOUHODOBÉHO MAJETKU-KOMPRESOR ....................... 33 TABULKA Č. 5: KARTA DLOUHODOBÉHO MAJETKU-SOUSTRUH ........................... 33 TABULKA Č. 6: KARTA DLOUHODOBÉHO MAJETKU-VOC ........................................ 34 TABULKA Č. 7: KARTA DOUHODOBÉHO MAJETKU DÍLNA ...................................... 34 TABULKA Č. 8: KONEČNÉ STAVY PENĚŘNÍCH PROSTŘEDKŮ K 31.12.2014 .......... 35 TABULKA Č. 9: INVENTURA-POHLEDÁVKY ................................................................. 36 TABULKA Č. 10: INVENTURA-DLUHY ............................................................................. 36 TABULKA Č. 11: INVENTURA-ÚVĚR ................................................................................ 36 TABULKA Č. 12: KONEČNÉ STAVY MAJETKU A DLUHŮ ZJIŠTĚNÉ INVENTARIZACÍ KE DNI 31. 12. 2014 ................................................................................ 37 TABULKA Č. 13: PŘEVODOVÝ MŮSTEK ......................................................................... 38 TABULKA Č. 14: ZAHAJOVACÍ ROZVAHA...................................................................... 38 TABULKA Č. 15: OTEVŘENÍ ÚČETNÍCH KNIH ............................................................... 39 TABULKA Č. 16: VYČLENĚNÍ POLOŽEK, KTERÉ MAJÍ DOPAD NA ZÁKLAD DANĚ V ROCE 2015 ........................................................................................................................... 40 TABULKA Č. 17: DAŇOVÝ DOPAD V ROCE PŘECHODU NA VEDENÍ ÚČETNICTVÍ40 TABULKA Č. 18: PŘÍJMY A VÝDAJE NA KONCI ZDAŇOVACÍHO OBDOBÍ 2015 .... 42 TABULKA Č. 19: VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ............................... 43 TABULKA Č. 20: POČÁTEČNÍ ÚČET ROZVÁŽNÝ........................................................... 45 TABULKA Č. 21: VYBRANÉ ÚČETNÍ PŘÍPADY BĚHEM ÚČETNÍHO OBDOBÍ 2015. 46 TABULKA Č. 22: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ................................................................... 47 TABULKA Č. 23: KONEČNÝ ÚČET ROZVÁŽNÝ ............................................................. 47 TABULKA Č. 24: KONEČNÁ ROZVAHA ........................................................................... 47 TABULKA Č. 25: VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI ZA ROK 2015 ............................. 49

54

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Účtový rozvrh podnikatele Příloha 2 Vnitřní směrnice-odpisy

55

Příloha č. 1 Účtový rozvrh podnikatele Účtová třída 0 – DLOUHODOBÝ MAJETEK 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011 – Zřizovací výdaje 013 – Software 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 – Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí 04-Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 – Oprávky ke zřizovacím výdajům 073 – Oprávky k softwaru 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným hmotným movitým věcem a souborům hmotných movitých věcí Účtová třída 2 – KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK A KRÁTKODOBÉ BANKOVNÍ ÚVĚRY 21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny 22 – Účty v bankách 221 – Bankovní účty 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231 – Krátkodobé bankovní úvěry 26 – Převody mezi finančními účty 261 – Peníze na cestě Účtová třída 3 – ZÚČTOVACÍ VZTAHY 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311 – Odběratelé 314 – Poskytnuté provozní zálohy 315 – Ostatní pohledávky 32 – Závazky (krátkodobé) 321 – Dodavatelé 324 – Přijaté provozní zálohy 325 – Ostatní závazky 34 – Zúčtování daní a dotací 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 – Daň z přidané hodnoty 345 – Ostatní daně a poplatky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv

381 – Náklady příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období 388 – Dohadné účty aktivní 389 – Dohadné účty pasivní 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování 391 – Opravná položka k pohledávkám Účtová třída 4 – KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 46 –Dlouhodobé bankovní úvěry 461 – Bankovní úvěry 49 – Individuální podnikatel 491 – Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 – NÁKLADY 50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 51 – Služby 511 – Opravy a udržování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní služby 53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční 532 – Daň z nemovitých věcí 538 – Ostatní daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 543 – Dary 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 – Ostatní pokuty a penále 546 – Odpis pohledávky 548 – Ostatní provozní náklady 549 – Manka a škody z provozní činnosti 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 – Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti 56 – Finanční náklady 562 – Úroky 563 – Kursové ztráty 569 – Manka a škody na finančním majetku

Účtová třída 6 – VÝNOSY 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 64 – Jiné provozní výnosy 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek 648 – Ostatní provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 662 – Úroky Účtová třída 7 – ZÁVĚRKOVÉ A PODROZVAHOVÉ ÚČTY 70 – Účty rozvažné 701 – Počáteční účet rozvažný 702 – Konečný účet rozvažný 71 – Účet zisků a ztrát 710 – Účet zisků a ztrát

Příloha č. 2 vnitřní směrnice Kovoobráběčství Pavel Krajíček, K.Čapka 18, Moravská Třebová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VNITŘNÍ SMĚRNICE č. 1 ODPISY -----------------------------------------------------------------------------------------------------------Tato směrnice upravuje uplatnění odpisů dlouhodobého hmotného majetku. Účetní odpisy- představují fyzické opotřebení majetku a účetní jednotka si je stanovuje sama. Daňové odpisy -představují maximální částku, kterou lze uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů. Stavby se budou odpisovat zrychleně. Ostatní dlouhodobý majetek se bude odpisovat rovnoměrně. Účetní jednotka si stanovila odpisový plán, ve kterém se účetní odpisy rovnají odpisům daňovým v souladu se zákonem o dani z příjmů.

Účinnost od 1.1.2015

Krajíček Pavel

VLIV PŘECHODU Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ NA ZÁKLAD DANĚ A DAŇ Z PŘÍJMŮ FO

Recommend Documents