Časopis Základní školy Horšovský Týn Ročník VIII
ČÍSLO 3
2015/2016 duben 2016
Milý čtenáři! Zakoupil sis nejnovější číslo našeho časopisu, který Ti mimo jiné přináší řadu informací, poučení i zábavu. Neváhej tedy a pusť se do čtení!
OBSAH: Memento Kurz první pomoci Lyžařský kurz Březnové filmy Velikonoce Žákovské práce Sport Zábava Anketa Vtipy Redakce: Lucie Zemanovičová, Pavel Britvík, Barbora Krbcová, Eliška Škopková, Petr Chlebana, Monika Radová, Martin Sazama, Tereza Hradecká, Nela Křížová, Nikola Němcová, Kristýna Sochůrková, Sára Šťastná
RADEK JOHN: MEMENTO Memento je román o narkomanech. Prostřednictvím jeho dramatizace jsme se dostali do středu dění, do života těch, kteří propadli droze, pro něž se stává fetování hlavním či spíše jediným smyslem života. Hlavní hrdina románu je Michal Otava, kluk z běžné rodiny , který se v 16 letech nechal partou stáhnout k užívání drog. Román zachycuje 10 let jeho života s drogou a líčí velmi sugestivně všechna stádia působení drogy na lidský organismus a to, k čemu může droga člověka dovést. Popisuje cestu, ze které není návratu. Pořad v žádném případě nebyl nudnou přednáškou na téma Nebezpečí užívání drog. Sledovali jsme příběh podle skutečné události, který má vyznít jako varování pro ty, kteří by někdy měli snahu drogu zkusit. Pořad navštívili žáci 2. stupně ve středu 24. 2. 2016.
Jistě neuniklo vaší pozornosti, že naši školu zachvátila
Sovičky si žáci 2. stupně namalovali dle své fantazie na hodinách výtvarné výchovy a nyní zdobí stěny jednotlivých tříd - ať už samostatně, nebo na společném stromu. Za krásný nápad i konečnou realizaci si zaslouží veliké poděkování paní učitelka Štípková. Soví strom třídy 6. A 2
Ve středu 17. února 2016 jeli žáci třídy 9. A na kurz první pomoci, který probíhal v prostorách Střední zdravotnické školy v Domažlicích a trval pět vyučovacích hodin. Jak kluci tak i děvčata měli možnost vyzkoušet si péči o malé miminko - konkrétně koupání a krmení. Také jsme se dozvěděli, co by měla taková miminka jíst, jak bychom je měli držet a jak správně čistit jejich první zoubky. Péče o dítě byla první část celého kurzu. Druhá část, podle některých i zajímavější, byla zaměřena na první pomoc, kterou může laik poskytnout zraněným a nemocným. Dozvěděli jsme se například co dělat, když má člověk astmatický či diabetický záchvat, zástavu srdce, kde správně nahmatat tep, jak provést masáž srdce a umělé dýchání. Žáci si vyzkoušeli resuscitaci na figurínách - člověk si ani neuvědomuje, jak je tato činnost obtížná. Lektorky - paní učitelka Vargová a Kabourková - nás seznámily s podrobnostmi týkající se cukrovky a epilepsie. 16. března 2016, také ve středu, se stejného kurzu zúčastnili i žáci 9. B, kteří byli s jeho náplní stejně spokojeni jako třída 9. A. Lucie Zemanovičová, 9. A
3
V neděli 21.února jsme se všichni sešli v 11.00 h před školou. Cesta na místo konání kurzu nám trvala přibližně dvě hodiny, ale na místě jsme hned lyžovat nešli, protože začalo pršet. O to více času jsme měli na vybalování našich zavazadel. Po zabydlení v pokojích nás čekalo seznámení s pravidly kurzu a s denním programem. V půl osmé ráno nám zazvonil budík a začal první den na svahu - v 9.15 h nás čekalo lyžování na sjezdovce Plešivec. Nejprve nás vedoucí rozřadili do skupin a začal boj - pro někoho větší, pro jiného menší. Po dvou hodinách lyžování jsme pospíchali na oběd. HURÁ!!!!! A po dobrém papání polední klid. Odpolední trénink probíhal opět na Plešivci. Večeře nám všem moc chutnala a po ní jsme se sešli na přednášce. Její náplní, stejně jako všech následujících, byly na videu sledované různé techniky lyžování. Pouze poslední podvečer jsme sledovali videa, v nichž jsme hlavní roli hráli my sami - měla nám názorně ukázat, jak jsme se v průběhu kurzu zlepšili v lyžování. V úterý nám počasí moc nepřálo, proto jsme místo odpoledního lyžování vyrazili na procházku, která začala pod kopcem Plešivec. Nahoře jsme vystoupili na rozhlednu, odkud byl krásný výhled, a potom rovnou do vesničky, kde jsme bydleli. Cesta nám trvala asi 3 a půl hodiny a prý jsme ušli 5 kilometrů, ale my si myslíme, že to bylo rozhodně víc. (Všichni žáci se shodují na 14 - MINIMÁLNĚ!) Kromě lyžovačky na Plešivci jsme si během kurzu užili i sjezdovku na Neklidu ve ski areálu Boží Dar. Barbora Krbcová, Eliška Škopková, 8. A Denní program: 8.30 budíček 8.00 snídaně
8.45 nástup 9.00—11.45 lyžování 12.00 oběd 12.30—13.45 polední klid 14.00—16.00 lyžování 16.00—18.00 volno 18.00 večeře 18.15—19.00 volno
19.00—20.00 přednáška 20.00—21.30 volno Naděje našeho sjezdového lyžování
21.30—22.00 hygiena 22.00 večerka 4
Je dobré jezdit se školou na lyže? Barča: Ano, mají příležitost i ti, kteří se jinak na lyže nedostanou. Eliška: Já si myslím, že určitě. Každý se může na lyžáku zlepšit a naučí se i ti, co na lyžích v životě nestáli. V čem se liší lyžování se školou a s rodiči? Barča: Na lyžáku mohu své výkony porovnávat se svými vrstevníky. Eliška: Na lyžák jezdím se svou nejlepší kamarádkou.
Nevypadá to, ale rozhled byl! Závěrečné foto
5
Radnice
Galerie
Katedrála
Podzemí
Stadion
Dne 30. 3. 2016 jsme my, žáci 6. ročníků, uskutečnili exkurzi do Plzně. Cestou, kterou jsme si zpříjemňovali preclíky z pekárny p. Novotného, jsme přečetli zhruba 15 referátů. Slyšeli jsme například referát o katedrále sv. Bartoloměje, o Rudolfu II. nebo také o soutoku čtyř řek v Plzni. Když jsme dorazili do města, nejdříve jsme si pro štěstí šli sáhnout na andělíčka „Osahánka“ ke katedrále sv. Bartoloměje a poté naše cesta pokračovala na plzeňskou radnici, kde jsme navštívili tyto prostory: Mázhaus, Obřadní síň, Sněmovní sál i Eifelku. Prohlédli jsme si historický model města, latinské poděkování místních měšťanů císaři Rudolfu II. I a plzeňský městský znak. Dále jsme se dostali do Západočeské galerie „13“, kde jsme byli rozděleni do dvou skupin. Povídali jsme si o živlech v nás a zhlédli krátký film o barokním umění. K ukončení Smetanovských dnů v Plzni jsme zde uspořádali krátké kulturní vystoupení, které se nám moc líbilo. Jenom pro úplnost: na kytaru hrála Tereza Hradecká a na flétnu Ondřej Krbec , oba ze 6. A. Na závěr jsme si všichni zazpívali árii ze Smetanovy opery Prodaná nevěsta „Proč bychom se netěšili“. Tereza Hradecká, Nela Křížová, Sára Šťastná
Poté jsme se rozdělili na dvě skupiny, první vyrazila do podzemí a ta druhá do Pivovarského muzea. V podzemí jsme procházeli různými chodbami pod ulicemi města Plzeň. Paní průvodkyně nám řekla spoustu zajímavých informací o tom, jak tyto prostory sloužily Plzeňanům ve středověku. Mimo jiné jsme viděli Trojánskou kroniku - první česky psanou kroniku, vytištěnou právě v Plzni - ale třeba také lebku koně. Během cesty podzemím jsme zaznamenali mnoho studen, které byly pro život ve městě nezbytné. Pak se skupiny vyměnily a my jsme šli do Pivovarského muzea zjistit, jak se ve středověku vyrábělo pivo. Seznámili jsme se se spoustou řemesel, o kterých jsme ani nevěděli, že souvisejí s pivem. Zhlédli jsme krátký film o bednářích; viděli jsme, jak pivo kvasí a jak vypadala hospoda ve středověku. Ondřej Krbec, 6. A 6
V katedrále sv. Bartoloměje na náměstí Republiky na nás už čekal plzeňský biskup Msgre. František Radkovský, který za měsíc končí ve své funkci. Ten nám ukázal hlavní oltář katedrály zasvěcený sv. Bartolomějovi a popsal nám všechny v něm vytesané postavy svatých. Pak jsme se posadili do lavic a pan Radkovský nám povídal o Velikonocích, o jejich významu pro všechny křesťany. Jako poděkování za krásné povídání žáci 6. A darovali panu biskupovi namalovaný oltář sv. Bartoloměje. Po rozloučení jsme pokračovali v naší exkurzi. Jejím závěrečným bodem byla návštěva stadion FC Viktorie Plzeň, kde nás provedl mluvčí klubu Mgr. Pavel Pillár. Hned na začátku nám oznámil, že se nemůžeme podívat po celém stadionu, protože je právě v rekonstrukci. Při návštěvě hřiště jsme sice žádného hráče nepotkali, ale přece jen jsme si stadion FC Viktorie Plzeň užili. A cestou k autobusu jsme si mohli koupit suvenýry v klubovém FanShopu. Ondřej Krbec, 6. A
7
Na měsíc březen byla pro nás připravena dvě filmová představení: 14. 3. žáci 2. stupně zhlédli film Králové hor a o dva dny později na film Aldabra šly do kina mladší děti.
Králové hor Mládě orla je svým starším bratrem vyhozeno z hnízda, a tím odsouzeno k smrti. Chlapec Lucas nezná lásku ani teplo domova. Po smrti Lucasovy matky se jeho otec uzavřel do sebe a utápí se v zármutku. Osud svádí Lucase a orlí mládě dohromady. Chlapec ptáče zachrání a pojmenuje ho Ábel. Tajně se o něj stará a krmí ho. Ve společnosti mladého dravce nachází lásku a přátelství, které mu doma tolik chybí. S pomocí starého lovce Denzera učí Ábela létat a lovit. Jak dravec roste a sílí, blíží se den, kterého se Lucas bojí. Den, kdy bude muset svého opeřeného přítele vypustit zpět do volné divočiny. Film byl natočen v rakouských Alpách a vedle slavného francouzského herce Jeana Rena si v něm zahrál Manuel Camacho v roli Lucase a Tobias Moretti.jako jeho otec. Mně osobně se film Králové hor velmi líbil - hezký příběh, nádherná vysokohorská příroda, šťastný konec. Monika Radová, 7. B
Aldabra: Byl jednou jeden ostrov Výlet do míst, kam lidská noha takřka nemá možnost vkročit, příběh plný fascinujících dobrodružství zdejšího přírodního světa a mimořádný zážitek, jaký může nabídnout jen nejmodernější 3D technologie- všechny tyto atributy a ještě mnohem více v sobě sdružuje film Aldabra. Působivý rodinný snímek nabízí unikátní osudové příběhy podivuhodných živočichů, kteří se zde rodí, vytvářejí společenství, přivádějí na svět mladé i bojují o své přežití. Film není přírodopisným dokumentem, je vzrušujícím a napínavým příběhem ze světa přírody.
Zeměpis
16. února 2016 1. místo: Jan Táborský, 7. C
Anglický jazyk 23. února 2016 kategorie 6. a 7. ročníků 7. místo: Lukáš Zelenka, 7. A 8. místo: Karel Babka, 7. A
Domažlice
Domažlice kategorie 8. a 9. ročníků 2. místo: Monika Marešová, 9. B 8
CO ZNAMENÁ SLOVO VELIKONOCE? Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci za soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název Velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo, se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade Velkou noc na první neděli po prvním jarním úplňku. Proto tedy Velikonoce nemají pevně daný datum konání a my je slavíme každý rok jindy.
Pomlázka — proč se šlehá? - aby byla děvčata zdravá, pilná a veselá po celý rok - vyšlehání znamená předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku - hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná
Velikonoční beránek - v křesťanské církvi se stal beránek symbolem Ježíše Krista, neboť on je beránek obětovaný za spásu světa
Velikonoční vajíčko - bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení; zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s půstem, který tomuto svátku předchází a při kterém se vejce jíst nesmí - vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život
Velikonoční zajíček - v mytologii řecké, egyptské a čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života - v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření „maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce“, symbolizuje chudé, skromné a pokorné jedince Kristýna Sochůrková, 6. C
9
Přemysl Páleník, 7. A
Proč mají zebry pruhy? Dřív zebry neměly pruhy a vypadaly jako osli. Jedna ze zeber chtěla být krásnější, jmenovala se Milada. Jednoho dne se Milada rozhodla, že ze ZOO uteče a bude hledat nápady na to, jak by se zkrášlila. Po dlouhé cestě potkala kocoura „Ahoj!“ pozdravila Milada. „Mňau,“ odpověděl kocour. „Nevíš, jak bych se mohla odlišit od ostatních zeber? Mě totiž nic nenapadá,“ zeptala se Milada. Kocour dlouho přemýšlel a pak ze sebe vymňoukl: „Nabarvi si třeba hřívu, nebo si kup nějaký pěkný obojek.“ Milada ze sebe chvíli nevydala ani slůvko a pak jenom vyhrkla: „Tak ahoj, a děkuju za dobrý nápad.“ Než stačil kocour mňouknout, Milada už byla pryč. Přešla kopec a za řekou uviděla velké město a zamyslila se: „Tam určitě budou mít nějaký obchod s mašlemi.“ Rychle přeběhla přes most, až skoro klopýtala a dostala se přes bránu do města. Milada ale byla unavená, a tak se usmyslila, že si na lavičce odpočine. Bohužel byla lavička čerstvě natřená, za chvíli Milada na lavičce usnula. Po chvilce se probudila a divila se sama sobě, že je pruhovaná. Nakonec se jí ale pruhy zalíbily a představovala si, že ji v ZOO budou vystavovat jako vzácný exemplář. Od těch dávných dob mají zebry pruhované pyžamo. Marie Táborská, 7. A -
Proč má tygr pruhy?
Nastalo jedno krásné odpoledne a tygr se opaloval se svou rodinou na slunci. Radoval se, jak bude mít hezkou hnědooranžovou srst a jak se jí bude pyšnit. Když byl dost opálený, řekl si, že se namaže opalovacím krémem, aby se mohl dále slunit. Tak se namazal a namazal i celou svou rodinu. Ale protože má tygr tlapy s polštářky a mezi nimi mezery, tak tak krém nepokryl srst po celé ploše. Uběhlo pár minut a všichni do jednoho usnuli. Po pár hodinách na slunci se vzbudili a vykřikli:,, Pomóóc, pomoc, někdo nám udělal černé pruhy na srsti. Pomóc!“ Ano, byla to pravda! Tygrova rodinka měla na sobě černé pruhy od slunce. Přiběhla všechna zvířátka z okolí, aby viděla, co se stalo. „Jéé, tatíí, Tygrovi mají ale hezké černé pruhy,“ zvolal koloušek. „Ano, to mají,“ odvětil táta jelen. Po pravdě - Tygrovým se to moc nelíbilo, ale časem si zvykli. Dokonce se s nimi chodila fotografovat i ostatní zvířátka z jiných zemí: například lev, lední medvěd a tučňáci.
10
Nikola Malíková, 9. A -
Jídlo a my
Eva Burgerová, 9. B
Edo, ut vivam, non vivo, ut edam. (Jíme proto, abychom žili, ale nežijeme proto, abychom jedli.) Tento citát si pamatuji od letošního tábora. Nevím, kdo je jeho autorem, ale líbí se mi. Nejspíš proto jsem si vybrala toto téma. Když si jej přečtete jednou, přijde vám to jako pravda, ale čím déle nad obsahem uvedeného citátu přemýšlíte, začínáte o něm pochybovat. Každý to má jinak. Někdo jí, když má hlad – to je tedy ten, který jí, aby žil – a někdo zase jí, protože se nudí. A naplňuje tak druhou část citátu. Ale existují lidé, kteří nejí vůbec, a to je špatně. Každý musí jíst. Já osobně jsem oba tyto typy dohromady – můžu jíst pořád, ale samozřejmě to zase nepřeháním. Ať už žijeme pro jídlo nebo jíme pro život, jídlo je pro nás prostě důležité.
V jarním háji V rozkvetlém háji teče potůček. Motýlci přelétají z květu na květ. V rozkvetlém háji teče potůček. Laňka si hlídá své mladé. Lehký vítr si hraje v obláčky. Laňka si hlídá své mladé. Motýlci přelétávají z květu na květ. Lehký vítr si hraje s obláčky. Slunce zahřálo krajinu i mé srdce.
Blíží se termín konání přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. Přípravy vrcholí a nervozita stoupá úměrně tomu, jak se blíží onen Den D. Jak prožívají tyto dny ti, kterých se přijímačky týkají? Nahlédněme nyní do jedné deváťácké duše: Jaké pocity zažívá deváťák před přijímacími zkouškami? Možná je rád, že se mu krátí týdny a dny povinné školní docházky na základce. Nebo se spíš obává toho, že ho na střední školu, kam by chtěl příští rok nastoupit, nepřijmou. Třeba žáci, kteří se hlásí na učiliště, to mají docela jednoduché, jelikož je žádné přijímačky nečekají. Mají tedy před sebou vcelku pohodové týdny a v klidu se mohou těšit/netěšit na konec června. Ale co ti, co se dobře učí? Jak k tomu přijdou, že právě teď pro ně nastává jedno z nejtěžších období v životě. Musí si vše znovu zopakovat, aby u zkoušek uspěli a neskončili pod čarou, která znamená NE. A jak se blížící přijímací zkoušky projevují u mě? Nemůžu být moc pod stresem, jinak bych to možná nezvládla (Možná? Určitě!). Musím se učit a pořád si říkat, že mě na školu vezmou a přijímačky nebudou vůbec těžké. Je to zvláštní: jeden den jsem přesvědčená o tom, že to zvládnu, druhý den přichází pravý opak. A vlastně si nepřeji nic jiného, než aby už nastal den, kdy budou známy výsledky. Jaké asi budou moje pocity? Já už vlastně jedno přijetí na školu mám. Teď už jen zbývá čekat na zkoušky, jestli by mě vzali i na druhou školu, a já si mohla v klidu vybrat. Lucie Zemanovičová, 9. A
Držíme všem žákům palce a přejeme jim HODNĚ ŠTĚSTÍ u přijímacích zkoušek!!! 11
Dne 8. 3. 2016 se uskutečnil v Domažlicích okresní přebor základních škol v basketbalu starších žáků a o týden později proběhla stejná soutěž mladších žáků. Obě družstva se umístila shodně na 5. místě. STARŠÍ ŽÁCI:
MLADŠÍ ŽÁCI:
Václav Bláha Vít Malý Richard Kohoutek Tadeáš Bešta David Fischer Lukáš Kubovec Štěpán Plachý Roman Weber Vladimír Šešulka Michal Nguyen
Vojtěch Karban Přemysl Páleník Kryštof Říha Martin Čihák Lukáš Zelenka Jakub Šopík David Bulka Dominik Němec Vojtěch Karban Přemysl Páleník
Ve stejné soutěži dívek se starší děvčata umístila na 4. místě, mladší děvčata skončila na výborném 3. místě. STARŠÍ ŽÁKYNĚ:
MLADŠÍ ŽÁKYNĚ:
Klára Nozarová Michaela Janovcová Veronika Černíková Kateřina Chadimová Dana Sechterová Veronika Černá Aneta Lutišanová Vendula Kaufnerová Veronika Doubková Eva Burgerová Tereza Sobotniková
Kateřina Řezáčková Veronika Vondrysková Vendula Soukupová Hana Chadimová Karolína Karbanová Marie Táborská Kamila Plachá Sára Komárková Natálie Svobodová Žaneta Písaříková Tereza Šedivá Simona Schötterlová Monika Radová
Ve středu před velikonočními prázdninami se v Domažlicích již tradičně konal UČITELSKÝ VOLEJBÁLEK, turnaj v odbíjené smíšených družstev, které ho se účastní učitelé škol domažlického okresu. Do letošního ročníku se přihlásilo 12 družstev - naše škola postavila jako jediná dva týmy a oba dva si vedly skvěle: první z nich celý turnaj vyhrál a získal putovní pohár, druhý obsadil skvělé 5. místo. GRATULUJEME!!
12
Moje maminka mě učila MATEMATIKU: „Kolik chceš knedlíků?“ Chci tři. Dostanu pět! Moje maminka mě učila O POČASÍ: „Tvůj pokoj vypadá, jako by tu řádilo tornádo!“ Moje maminka mě učila LOGIKU: „Proč?? Protože jsem to řekla!“ Moje maminka mě učila VYTRVALOSTI: „Nevstaneš, dokud nedojíš ten špenát!“ Moje maminka mě učila NÁBOŽENSTVÍ: „Modli se, aby to šlo z toho koberce dolů!“ Moje maminka mě učila IRONII: „Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám skutečný důvod!“
Perličky ze školních lavic Matematika Protože jste měli mít místo matematiky tělocvik, budu zkoušet na přeskáčku! Příklad je neřešitelný, dopočítejte si ho doma. Rýsujte podle ruky a kdo nemá, tak podle pravítka. Zkusíme vypočítat příklad: Kolik stojí kilo hrušek, když jedna stojí v širém poli? Chemie Jak vidíte, teď nic nevidíte, ale proč nic nevidíte, to hned uvidíte. V této zkumavce vidíte neviditelný plyn. Dějepis Homéra neznáte? Ani od vidění? Naši předkové říkali jez do polosyta a pij do polopita, ale určitě ne spi do poledne! Jednooký obr, kterého potkal na svých cestách Odysseus, se jmenoval Poklop, tedy Poklep, pardon - Kyklop! Čeština Učitel: Uveď opačný vid slovesa ZMÝLIL JSEM SE. Žák: Zmyloval jsem se. Jules Verne napsal román Děti kapitána Granka.
13
Vodnář (21. 1. - 20. 2.)
Lev (23. 7. – 22. 8.)
Vodnáři mají rádi ryby, papoušky a jiná zvířata. Milují spánek, sport, přírodu a koupání. Moc si pochutnají na řízku. Vodnáři nemají rádi šikanu. Nelíbí se jim kácení le-
Má rád svíčkovou. Zeleninu, kuře a ovoce. Lev je rád v posteli a rád se dívá na televizi. Má rád kofolu a rád sbírá houby. Ve škole má rád matematiku, vlastivědu, výtvarnou výchovu, pracovní činnosti a informatiku. Miluje malá zvířata: křeček, štěně, papoušek, pavouk, berušky, ještěrky, kuřata a sýkorky. Chodí nerad nakupovat, nerad uklízí, nerad ráno vstává do školy. Nechce se mu pracovat v dílně a nosit dřevo. Ve škole nemá rád český jazyk.
sů. Vůbec je nebaví výuka cizích jazyků.
Berani (21. 3. - 20. 4.) Mají rádi pyrotechniku, řízky, zvířata, Vánoce, prázdniny, narozeniny a svátky, horory, hakysáky, rockenroll, kameny, AC/DC. Rádi si poleží, ale když musí, tak i pracují. Nemáme rádi výšky, doktory, rap a Mandrage, lidi, co si hrají na drsňáky, lidi, co se smějí ostatním, když jim něco nejde, lidi, kteří si o sobě myslí, že jsou nejchytřejší. Ve škole neradi vlastivědu a přírodovědu, výtvarku, informatiku a pracovky.
Panna (23. 8. – 22. 9.) Panny mají rády zvířata, pizzu a špagety. Rády se smějí a vyrušují. Ve škole milují přestávky. Panny se rády dívají na televizi, rády jezdí na kole a na bruslích. Zbožňují míčové hry. Panny zkrátka rády cvičí, ale bojí se pavouků a výšek. Nemají rády polévky a pečeného králíka. Panny neumí češtinu, a proto nerady píší diktáty.
Blíženci (22. 5. – 21. 6) Mají rádi písničky, matematiku a přírodovědu. Blíženci rádi jí a chutná jim ovoce a zelenina. Jsou přátelští a rádi se starají o zvířata. Mají rádi sport, rádi spí, ale neulévají se. Blíženci se neradi hádají a neradi píší poznámky. Také jim méně chutnají obědy ve škole. Blížencům se nelíbí kuřáci.
Střelec (23. 11. – 21. 12.) Máme rádi zvířata a máme hodně kamarádů. Rádi čteme a jdou nám dobře cizí jazyky. Jsme dost v pohodě, rádi spíme a malujeme. Matematika pro nás není problém. Milujeme hudbu, ale také ticho, květiny a různé filmy. Střelcům nejde sport, až na výjimky. Nemají rádi hloupé nápady, opisování a zubaře. Střelci neradi píší domácí úkoly a testy. Vůbec nemají rádi ZIMU. Brrrrr….
Rak (22. 6. – 22. 7.) My raci máme rádi počítač, dlouhé spaní, jízdu na kole a tělocvik. Máme rádi, když můžeme dělat KRAVINY, a mámy nás občas nechápou. Také milujeme sladké a máme rádi psi a kočky. Neradi se učíme a nelíbí se nám, když nám někdo něco dlouho vysvětluje. Nemáme rádi zimu. A také nemáme rádi, když nás někdo poučuje a sám to neví.
Jiná znamení se ve třídě 5.B nevyskytují!
14
Nejoblíbenější písnička školy Vyhlašujeme hlasovací soutěž o nejoblíbenější písničku školy. Redakční rada pro vás připravila 10 tipů písniček, o kterých předpokládá, že by u vás mohly zabodovat: Tip č. 1: Nonstop (Michal David) Tip č. 2: Celibát (Slza) Tip č. 3: Love Me Like You Do (Ellie Goulding) Tip č. 4: Irreplaceable (Carrie Kirsten) Tip č. 5: Roar (Katy Perry)
Tip č. 6: How Deep Is Your Life (Calvin Harris a Disciples) Tip č. 7: Balič novodobý (Zdeněk Piškula) Tip č. 8: Naštěstí (Pavel Calta) Tip č. 9: All I want (Kodaline) Tip č. 10: Honey, I’m Good (Andy Grammer) Pokud je mezi nimi právě ta vaše NEJ, neváhejte a zapojte se do naší soutěže. Stačí, když číslo písničky a její titul napíšete na kousek papíru a vhodíte jej do schránky našeho časopisu, která je umístěna na dveřích učebny výpočetní techniky v přízemí.
Své hlasy odevzdávejte do
Písnička, která od vás obdrží nejvíce hlasů, zazní při prodávání našeho časopisu o velké přestávce ve školním rozhlase.
15
Osmák Ferda se ptá svého spolužáka, jestli věří tomu, že ho přivedl na svět čáp. „No, a proč bych tomu neměl věřit, i doma mi to potvrdili." „Na to bych moc nespoléhal—mně zase doma všichni tvrdí, že jsem vypadl otci z oka." Přijde policista vyšetřovat pád letadla a ptá se: „Jaké to bylo letadlo?" „Proudové," odpoví svědek a policista napíše: „Příčina havárie - vypnuli proud." „Tatínku,“ ptá se malý Jaroušek svého otce policisty, „jaký je budoucí čas od slovesa krást?" „No přece sedět, Jaroušku." - Pan doktor zachránil za tři dny život nejméně deseti pacientům. - Měl tolik operací? - Ne, dovolenou. Lvice pozoruje, jak její lvíčata prohánějí vyděšeného lovce. Po chvíli zívla a napomenula je: „Děcka nezbedná, kolikrát jsem vám už říkala, že jídlo není na hraní!" Říká manželka automobilového závodníka svému muži před startem: „Dej na sebe pozor a nezabij se! Víš, že mi černá barva nesluší!" Otec uštědřil synovi pořádný výprask a podle pedagogických zásad chtěl, aby si chlapec uvědomil, čím se provinil. Proto se ho zeptal: ,,Jestlipak víš, proč jsi byl bit.´´ „Vím,“ odpovídá synek, „protože jsi silnější.“ Pepíček se ptá maminky: „Maminko, můžu se dívat na televizi?" Maminka: „Ano, Pepičku, ale nezapínej ji." Malá Janička přinese ze školy poznámku: Vaše dcera je nejupovídanější stvoření v našem městě. Otec s úsměvem podepíše žákajdu a připíše: Je vidět, pane učiteli, že neznáte její matku!! Chlápek jde takhle za dřevěnou ohradou od blázince a slyší, jak uvnitř mnoho hlasů skanduje: „Třináct, třináct!“ Protože je zvědavý, nakoukne dírou dovnitř. Někdo ho píchne do oka, on zařve a zevnitř se ozve: „Čtrnáct, čtrnáct!“ Tereza Hradecká, Nela Křížová, Sára Šťastná, 6. A 16
