Číslo 1
I. čtvrtletí 2014-2015 Sešit A (hlavní)
Ročník X
ČASOPIS STUDENTŮ GYMNÁZIA ŽIDLOCHOVICE
Kvintáni Bára Fialová a Roman Koláček v akci. S průběhem ankety o Židlochovicích v Brně se můžete seznámit na 5. straně. Foto: MICHAELA ŠEDOVÁ (kvinta) -A1-
Vtipy a rébusy Vtipy:
* Pesimista je přesvědčen, že plus se skládá ze dvou minusů. * Novinář se ptá lidí na ulici, zda se chovají zdvořile k ženám v autobusu: „A co vy, pane? Jezdíte autobusem?“ „Ano, skoro každý den.“ „A když nastoupí starší paní, pustíte ji sednout?“ „Ne.“ „A co když je stará a slabá?“ „Ne.“ „A nepřipadá vám to nezdvořilé?“ „Ne.“ „Proč?“ „Protože jsem řidič autobusu.“ * Chtěla bych být housenka: žereš - žereš - žereš - žereš - usneš - probudíš se - a jsi krásná! * Ve zprávách říkali, že každý, kdo vyrazí na cesty v tomto počasí na cesty, měl by mít s sebou řetězy, lopatu, deku, rozmrazovač, tažné lano, baterku, hever a náhradní kolo. - No, vypadal jsem ráno ve vlaku jako blbec! * Proč jede každý trabant přes vesnici naplno? - Aby ho psi neroztrhali. * Víte, jak policajti chytají medvědy? - Chytí zajíce a mlátí ho tak dlouho, dokud se nepřizná, že je medvěd. * Jak se pozná dům policajta? - Má na anténě feferonku. Pro ostřejší obraz. * Víte, z čeho vznikl člověk??? - Z trnky. Z trnky je totiž slivovica a ze slivovice je opica a z opice je člověk!! * Je večer, stmívá se a po chodníčku v parku jde jeptiška v hábitu. Najednou vyskočí z křoví zakuklený zlosyn, kopne ji do břicha, přetáhne přes hlavu a povalí na zem, načež praví: „Koukám, že dneska nejsi ve formě, Batmane!“ Murphyho zákon pro tento den: „Je vědecky nemožné, aby pršelo, pokud jsme si s sebou vzali deštník.“
Rébusy:
Řešení z minulého čísla Jestliže jel pošťák 4x pomaleji, auto by tedy ten kousek, co zbývá do Prahy, zvládlo 4x rychleji. Tzn. za pět minut. Potkali se tedy 5 minut před polednem a auto by muselo jet pět minut zpátky na místo setkání. Ušetřilo by se tedy 10 minut času. Ale řidič se cestou zastavil u pumpy pro hamburger, a tak přijelo auto do Liberce jako obvykle. Nové zadání Máme dvě skleničky. V jedné se nachází 10 ml toniku a ve druhé 10 ml fernetu. Přesně 3 ml toniku přelijeme do skleničky s fernetem a promícháme tak, že se obě tekutiny dokonale promísí. Z této směsi nyní nalijeme přesně 3 ml zpět do skleničky s tonikem. Otázka zní: Je více toniku ve skleničce s fernetem, nebo s tonikem? JAKUB SEDLÁČEK (oktáva) - A2-
Milí čtenáři,
nemusíme vám patrně zdůrazňovat, že na úvodní vydání jubilejního, desátého ročníku Intelektu jste si museli počkat déle, než je v kraji zvykem. Ti pozornější z vás si nepochybně v hlavičce časopisu na titulní straně všimli, že Intelekt přešel na čtvrtletní periodicitu, což lépe odpovídá organizaci školního roku. Šestnáct stran (včetně křížovky), které vám nyní předkládáme, však zdaleka není celé první číslo. Do konce tohoto týdne se dočkáte prémie v podobě kulturní a sportovní přílohy, případně další křížovky či křížovek (podle toho, kolik místa nám zbude). Máte se tedy na co těšit! Do té doby vám hodně další trpělivosti přeje VAŠE REDAKCE
Za poznáním do Vídně
Ve čtvrtek 25. září 2014 se skupina 36 zájemců z kvinty až oktávy vydala poznávat hlavní město našich jižních sousedů, Vídeň. Odjížděli jsme v 7:30 ráno plni energie a očekávání, co na nás rakouská metropole chystá. Po necelých dvou hodinách cesty autobus vplouvá do cíle; některé studenty zaujme mohutný Dunaj, jiné zase moderní architektura či luxusní vozy zámožných Rakušanů. Zanedlouho se dostáváme ke chloubě bývalého Rakouska-Uherska - k letní rezidenci rakouských císařů, tedy baroknímu zámku Schönbrunn. V celé rezidenci máme zhruba hodinu a půl rozchod. Stihneme si prohlédnout téměř vše. Zahradní labyrint, Gloriette Panorama či krásnou zahradní fontánu. Někteří mají možnost pokochat se rokokovým interiérem zámku, vyfotit se s cizinci nebo pořídit překrásné snímky. Následně křižujeme celým centrem Vídně. Můžeme vidět MariaTheresien-Platz, Štěpánský chrám, dvorní hrad Hofburg, Burgtheater nebo rovněž vídeňskou radnici, rakouský parlament či Hundertwasserův dům. Zájezd zakončujeme asi dvouhodinovým pobytem v zábavním parku Prater, kde si každý přichází na svoje. Někteří odvážlivci absolvují i atrakce, které jsou opravdu jen pro silné povahy. Po šesté hodině večerní se vracíme domů s pozitivními dojmy, které nám nezkazila ani zatažená obloha. MARTIN KLEMENT (kvinta)
Septimáni (zprava) Lada Adamová, Katka Furchová, Filip Lunda a Martin Jaroš si výlet do Vídně jaksepatří užívali, stejně jako čtveřice jejich spolužáků, která je k nim na snímku obrácena zády a z níž vidíme jen osm ohou. Foto: Mgr. JITKA VEITHOVÁ -A3-
Dopis z Rajhradu
-A4-
Anketa v Brně o Židlochovicích Ve čtvrtek 2. října 2014 jsme se vydali s dvěma desítkami kvintánů a několika oktavány ze semináře z českého jazyka do Brna, abychom získali co nejvíce hlasů do netradiční ankety, jejímiž iniciátory byli právě maturanti ze zmíněného semináře. Za základnu jsme si zvolili prostor na styku ulic Masarykovy a Květinářské, tedy v samém centru města. Žáci se oblékli do slušivých fotbalových triček s nápisem GYMNÁZIUM ŽIDLOCHOVICE (aby ušetřili čas a nemuseli vysvětlovat, odkud jsou) a pak se ve dvojicích vydali do přilehlých ulic a uliček, oslovovali kolemjdoucí a kolemstojící Brňany i návštěvníky moravské metropole a pokládali jim tři stručné otázky: 1. Odkud jste? 2. Kde leží Židlochovice? 3. Co o nich víte? Za dobu v trvání jedné vyučovací hodiny, tj. za 45 minut, se nám podařilo nashromáždit údaje od téměř čtyř stovek respondentů, tedy skoro devět hlasů za minutu! Měli jsme i skvělou propagaci; tu zařídil sextán Ivo Dobrovolný, jenž nám dal spojení na svého otce Tomáše, a tak se o naší „přepadové“ akci aktuálně dozvěděli i posluchači brněnského Rádia Petrov, v němž pan Dobrovolný (pod pseudonymem Jirka Rejzek) působí jako moderátor. Všem účastníkům se hon za hlasy ve středu Brna líbil, a tak není divu, že by chtěli ještě v tomto školním roce uskutečnit nějakou podobnou anketu. Bude to nejspíš někdy na jaře a už jsme dokonce vymysleli i její námět. Zatím si ho však necháme pro sebe jako malé tajemství. Co kdyby se nám do té doby podařilo vymyslet něco lepšího? Výsledky ankety z prvního říjnového čtvrtka zveřejníme nejen v Intelektu (jako zvláštní přílohu), ale seznámíme s nimi i čtenáře webových stránek gymnázia a poskytneme je rovněž vedoucím představitelům města, pro něž mohou být užitečným zdrojem informací o tom, jakou představu má „svět“ o Židlochovicích. Mgr. ZUZANA MEZULIANÍKOVÁ, Mgr. ANTONÍN TOVÁREK
Kvarta třetí v Žirafě
V pátek 7. listopadu se náš pětičlenný tým (Lenka Hubáčková, Pavel Hulman, Mikuláš Nevídal, Honza Procházka a já) zúčastnil vědomostní soutěže ŽIRAFA, pořádané Magistrátem města Brna v prostorách Staré radnice. Soutěž probíhala formou čtyř testů z dějepisu, biologie, chemie a základů společenských věd. První úkol nás překvapil ještě před začátkem: najít místnost, ve které se klání koná. Pomocí nápověd jsme nakonec otevřeli ty správné dveře. Zapsali jsme se a čekali, až se uvolní první stanoviště, jež se týkalo historie. Z něj jsme sice získali pouze polovinu bodů, ale jak jsme záhy zjistili, byl to třetí nejvyšší výkon na tomto stanovišti. Následovala biologie a chemie, v nichž jsme dopadli lépe. Naposledy, s desetiminutovým zpožděním, nás čekalo ZSV. Pokud jsme chtěli uspět, museli jsme podat svůj největší výkon. Povedlo se a v této části jsme byli nejlepší. To nám v konečném součtu stačilo na třetí místo. Co říci závěrem? Nedosáhli jsme takového výsledku, jaký jsme očekávali, ale chyby musíme hledat u sebe. Děkujeme paní učitelce Mezulianíkové za organizaci a pomoc při dopravě! JAN PROCHÁZKA (S, kvarta) -A5-
Prima v exploratoriu Ještě jsme se ani neznali vlastními jmény a už první výlet místo školy! Vyrazili jsme do Brna. Ve středu 17. září 2014 jela nová prima do exploratoria na Kraví hoře. Exploratorium je moderní multivizuální centrum v budově Hvězdárny a planetária v Brně, které pomocí moderní techniky přibližuje fyziku, zeměpis a biologii i nám, dětem. Až téměř k planetáriu nás dovezl školní autobus, zbylých pár metrů zbylo došlapat pěšky. Uvnitř jsme sice chvilku čekali na vstup, ale zanedlouho jsme nadšeně pozorovali umělé hvězdy, poslouchali výklad průvodce, vyplňovali kvízy nebo roztáčeli vodní vír… Vesmírné váhy nám dokonce prozradily, kolik vážíme nejen na všech planetách sluneční soustavy, ale také na planetkách anebo na povrchu některých hvězd. Představte si, že na obrovské hvězdě Mira nevážíte ani jeden kilogram. A na meteorit Muonionalusta, který se zřítil asi před 900 tisíci lety ve Švédsku, 140 km za polárním kruhem, jsme si mohli dokonce sáhnout. Avšak do školní výstavky nám ani kousek nepůjčili. Prima exkurze primy. BARBORA POSPÍŠILOVÁ (prima)
Wikikonference poprvé na Moravě
V sobotu 29. listopadu 2014 se v prostorách Hvězdárny a planetária v Brně uskuteční 6. wikikonference v ČR. Předchozích pět ročníků akce se konalo v Praze. Pořadatelem akce je Wikimedia ČR, spolupořadatelem letošního ročníku je Spolek absolventů a přátel Masarykovy univerzity. Hvězdárna otevře v sobotu 29. listopadu 2014 své brány v 9:00, program bude zahájen v 9:50 a skončí v 18:00. Program konference je rozdělen do pěti tematických bloků. Po sérii odbornějších přednášek v minulých ročnících se letošní wikikonference vrátí k obecnějším tématům tvorby svobodného obsahu, popularizace vědy, spolupráce mezi Wikipedií a vzdělávacími institucemi apod. Bude tak vhodná i pro zájemce z řad širší veřejnosti (čtenářů Wikipedie). Přesto však nebudou v programu chybět ani ryze aktuální témata. V závěru dne se také budou prezentovat a oceňovat vítězné fotografie památek z již třetího českého ročníku soutěže Wiki miluje památky. Novinkou letošního ročníku bude menší sál s periodicky opakovaným programem, který poskytne všem zájemcům z řad veřejnosti (včetně náhodných návštěvníků) úvod do fungování, využívání či editování Wikipedie a jejích přidružených projektů, a to dokonce s možností osobní diskuse se zástupci aktivních redaktorů české Wikipedie. Souběžně bude probíhat také program určený odborné veřejnosti s cílem posílení spolupráce Wikipedie se vzdělávacími a kulturními institucemi. Pro veřejnost (tj. náhodné, nezaregistrované návštěvníky) bude v malém planetáriu připravena prezentace o fungování Wikipedie a možnostech, jak se lze do její tvorby zapojit. Stále málo známým faktem totiž je, že Wikipedie je nekomerční projekt a píší ji dobrovolníci z celého světa. K lepší prezentaci nejen Brna na Wikipedii se bude snažit přispět i paralelní odborný program, na který jsou zváni zástupci škol, muzeí a dalších kulturních institucí, které by chtěly s Wikipedií navázat spolupráci. Účast na wikikonferenci je bezplatná, bližší informace a registrace na: http:// cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Konference/Wikikonference_2014 Mgr. ANTONÍN TOVÁREK (s použitím zdroje z internetu) -A6-
Nová zástupkyně ředitele Mgr. HANA ŽAMPACHOVÁ pro Intelekt:
Z tělocvičny do kanceláře
* Od začátku školního roku vás vídáme v kanceláři vedení školy. Jste spokojená se svou novou funkcí zástupkyně ředitele? Proč jste tuto funkci přijala? „Jestli jsem spokojená, to zatím nemůžu říct, na to je ještě brzo. Zatím je to pro mě hodně hektické, mám daleko víc práce. Musím se všechno učit, a tím pádem mi všechno trvá moc dlouho. Proč jsem tu funkci přijala? Ráda se učím nové věci a byla to pro mě výzva. No a sportovci na výzvy slyší, ne?“ * V čem je vykonávání funkce zástupkyně ředitele jiné než učení? „Spočívá to hlavně v administrativě a logistice. Byla jsem zvyklá trávit čtyři hodiny denně na hřišti nebo v tělocvičně, a místo toho teď sedím u počítače, takže změna je to velká. Taky jsem znala téměř všechny žáky ve škole; buď jsem je měla z tělocviku, nebo na kurzech. Od září učím méně hodin a asi nebudu mít možnost všechny žáky pořádně poznat.“ * Bylo pro vás obtížné sepsat nový rozvrh? „Rozvrh pro tento školní rok ještě sestavila Mgr. Veithová, takže to pro mě bylo celkem snadné. Opravila jsem jen pár věcí, na které jsme přišli až během prvního týdne výuky.“ * Kvůli této pozici jste se musela vzdát třídnictví v současné kvintě. Je vám to líto? „To byla asi ta nejtěžší věc, ale právě proto jsem si nechala kvintu na angličtinu a tělocvik. A taky doufám, že s nimi ještě budu moci absolvovat sportovní kurzy a možná i výlety.“ * Pořád jejich třídu učíte angličtinu; je to proto, že jako jejich třídní jste s nimi měla vybudovaný vztah? „Určitě jsme si vybudovali nějaký vztah, za čtyři roky poznáte své žáky hodně dobře a oni určitě poznali mě. Je to strašně fajn třída a doufám, že si budeme rozumět i nadále.“ * Také jste musela opustit sborovnu a v kanceláři jste sama. Chybí vám kolegyně a kolektiv? „Ve sborovně to bylo mnohem příjemnější. Kolegyně tam byly úžasné a byla psina.“ * Co jste dělala o prázdninách? Věnovala jste se sportu? „Věnovala jsem se hlavně rodině, ale samozřejmě i sportu. Mám to už tak nějak propojené. Na dovolenou bereme kola, kolečkové brusle, loď nebo pohorky a já si nikdy nezapomenu přibalit i boty na běhání.“ * Sportuje celá vaše rodina? „Musí, ale dost se brání, hlavně děti. Manžel si už zvykl.“ * Tíhla jste ke sportu už jako malá? „Byla jsem ke sportu vedená od malička. U nás doma se to kolem sportu a sportování točilo pořád a to na vás zanechá stopy.“ Děkuji za rozhovor. ROMANA RAPÁČOVÁ (oktáva)
Septimán Otýpka k hejtmanovi
Za své úspěšné výsledky ve vědomostních soutěžích (matematika, fyzika) a ve středoškolské odborné činnosti byl Marek Otýpka ze septimy zařazen do výběru nejnadanějších studentů na jižní Moravě. Smlouvu s Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu, které má podporu talentů na starosti, převezme Marek na slavnostním setkání „nadáčů“ s hejtmanem JMK Michalem Haškem ve čtvrtek 20. listopadu 2014. Mgr. ANTONÍN TOVÁREK, třídní učitel septimy -A7-
MLADÝMA OČIMA * MLADÝMA OČIMA * MLADÝMA OČIMA
Gaudeamus 2014
Gaudeamus jsem navštívila, abych zjistila více informací o vybraných vysokých školách. Různé školy pořádaly přednášky a některé poskytovaly krom letáčků a placek i zajímavé zážitky. Poté, co jsme se prodrali uličkami mezi plnými zástupy lidí a samozřejmě si od každého stánku vzali letáček, mohli jsme například ochutnat zmrzlinu s pečenými červy vyrobenou pomocí tekutého dusíku nebo si zaskotačit na taneční podložce. Myslím, že po návštěvě Gaudeamu si určitě každý vybral školu, na které by chtěl studovat. LADA ADAMOVÁ (septima) Vlastně ani nevím, co jsem od veletrhu očekávala. Už dlouho mám o tom, kam chci jít, celkem jasné představy. Šla jsem tedy přímo ke stánkům vybraných fakult. Vzala jsem si nějaké letáčky a občas se na něco zeptala. Na většině míst mi ochotně odpověděli na všechny dotazy, ale někde jsem narazila na vyloženě otrávené paní, které každá moje otázka obtěžovala a odkazovaly mě na webové stránky školy. ANNA BIELÁKOVÁ (oktáva) Na Gaudeamus jsem se rozhodl jít, protože jsem nevěděl, co budu po maturitě studovat. Nejdříve jsem byl trochu skeptický, ale po pár rozhovorech s absolventy různých škol mě skoro všechen pesimismus opustil, začal jsem se tam docela i bavit. Dozvěděl jsem se spoustu informací o přijímacích zkouškách, o studiu v zahraničí a vlastně o všech svých možnostech. Zjistil jsem, jak chutnají červi s jahodovou zmrzlinou – kdybyste se ptali, tak to vždy jen trochu křupne. Zahrál jsem si ekonomickou hru na obchodníka a díval se na spolužáky, jak se snaží pokořit závodní simulátor. MILAN HODOVSKÝ (septima) Veletrh byl pro mě příjemným překvapením.Poprvé v životě jsem ochutnal opečené červy, zahrál jsem si hru na podnikatele a zajezdil jsem si v simulátoru formule. Hlavním důvodem mé návštěvy bylo samozřejmě zjistit si více o vysokých školách a jejich fakultách, abych věděl, kam bude má cesta směřovat po maturitě. Bohužel jsem se nevrátil o nic moudřejší, takže se stále rozhoduji mezi Lékařskou a Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity. MARTIN JAROŠ (septima) Snad jsem příliš kritická, ale mně osobně letošní Gaudeamus nic nedal. My, studenti maturitních ročníků, už alespoň tušíme, kam se naše cesty budou po maturitě ubírat, a tak jsme se povětšinou cíleně zaměřovali na obory pro nás nejvíce atraktivní. Ano, byli jsme zahrnuti brožurami dostačujícími na vytapetování celého pokoje. Obsahují však jen údaje, které lze stejně dobře dohledat na internetu, tudíž si nemyslím, že bychom se bez nich neobešli. Na druhé straně chápu, že někomu mohou informace v tištěné podobě vyhovovat více. Jako pozitivní hodnotím možnost dotázat se přítomných studentů VŠ na konkrétní problematiku, týkající se přijímacího řízení či samotného studia daného oboru. MAGDALÉNA KÁNOVIČOVÁ (oktáva) Letos jsem se už i já, stejně jakož dvě třetiny mé třídy, zúčastnil studijního veletrhu Gaudeamus. Po vyslechnutí tří přednášek a uplynutí nejméně dvou hodin jsem šel prohlédnout stanoviště škol a zjistit, proč je to tam tak super. Našel jsem si své kandidáty a vzal si od nich brožurky, a dokonce jsem si i popovídal s vyučujícími z tamních škol. Po prověření škol z mého seznamu jsem se vrhl na ostatní a postupně si prošel celý veletrh. Poté jsem ale dostal hlad! K mému štěstí jsem se zrovna nacházel u Mendelovy univerzity, jejíž studenti sami vyrábějí pečivo a uzeniny, a tak jsem samozřejmě musel ochutnat. Dále jsem navštívil Univerzitu obrany, různé zahraniční školy, Masarykovu univerzitu, obě učení technická a spoustu dalších. JAKUB VESELÝ (septima) I když jsem ještě nebyl rozhodnutý o výběru vysoké školy, neočekával jsem, že po návštěvě veletrhu budu o něco moudřejší. Možná si říkáte, že jsem si poslechl aspoň nějaké přednášky, ale na těch jsem také nebyl, jelikož já a moji dva parťáci jsme šli do druhého pavilonu, kde se místo nich jezdilo na Segwayi. A tak, ač se to zdá jakkoliv smutné, největší zážitky jsem si odnesl z pozorování pěkných moravských děvčic, kterých tam bylo nespočet, a ze stánku Komerční banky s logem „Udělej se!“ Bohužel mi ale ani brigádník u tohoto stánku nedokázal odpovědět, kde že se to mám udělat. Proto se už těším na Gaudeamus v příštím roce a doufám, že bude úspěšnější než ten letošní. JAN ZICH (septima) - A 10 -
Kdo šetří, má... něco?
V úterý 14. října 2014 nás v hodině základů společenských věd navštívil pan Milan Ondrůj, ředitel pobočky Komerční banky v Židlochovicích. Byla to taková malá přednáška na téma historie bankovnictví a jeho současná podoby. Bavili jsme se o vzniku a historii peněz, úkolech České národní banky a komerčních bank, o počátku kreditních karet, o insolvenci, zkrátka o všem, co se týká bankovnictví. Ti šikovnější z nás, kteří se nebáli odpovídat, mohli vyhrát malou pozornost. Máme také slíbeno, že půjdeme navštívit židlochovickou pobočku KB. Cílem celé přednášky bylo seznámit nás se současnými nabídkami a také nás varovat před zadlužením. A jak člověk pozná, že je „finančně gramotný“? No, vyzkoušejte sami. 1. Nabízí všechny banky studentské účty? 2. Jaký je rozdíl mezi debetní a kreditní kartou? 3. Pokud si pořídíte hypotéku, zůstane úroková sazba stejná po celou dobu splácení? 4. Co se stane, když po použití kreditní karty uplyne tzv. bezúročné období? 5. Co znamená latinská zkratka p. a.? 6. Co se stane s vaším majetkem, pokud vyhlásíte tzv. „osobní bankrot“? Pokud znáte odpověď na většinu z otázek, jste v suchu. Pokud ne... asi byste si měli doplnit znalosti. ONDŘEJ HOBERLA (sexta)
Celostátní přehlídka SOČ 2014 v Plzni
V onen pátek třináctého června jsem se vydal rovnou ze soustředění v Jedovnicích zpět do Brna, odkud dopoledne odjížděl do Plzně autobus jihomoravské delegace účastníků celostátní přehlídky Studentské odborné činnosti. V sobotu nás čekalo ostré zahájení samotných prezentací. V mém oboru (matematika a statistika) mělo být 15 soutěžících, ale dva se nedostavili. I tak samotné prezentování trvalo bezmála do třetí hodiny odpolední; porada porotců a následná krátká beseda pak začaly ve čtyři. Tam nám porotci předali účastnické listy a pozvánky na mnoho akcí, kde bychom si mohli zdokonalit své dovednosti v matematice a ostatních přírodních vědách. Naši školu jsem pak prezentoval se svým posterem v nesoutěžní části přehlídky, kdy spousta návštěvníků procházela zdejšími prostory, aby mohla zhlédnout letošní práce ze svého oblíbeného oboru. Večeří byl tento program zakončen a čekal nás společenský večer v Techmanii. Na něm jsme si mohli prohlédnout široké prostory muzea a množství jeho exponátů, podívat se na několik připravených show (např. s tekutým dusíkem nebo zvukovými efekty) nebo se občerstvit na připraveném rautu. Poslední den nás dopoledne čekaly exkurze po zajímavých místech Plzně. Bylo možné navštívit zdejší zoo, bleskovou laboratoř či laboratoř technologických inovací, hrad Radyni nebo zdejší meditační zahradu. Dopravovali jsme se většinou městskou dopravou (v průběhu pobytu jsme jezdili po celé Plzni zdarma), a to hlavně proto, že ubytovna a gymnázium od sebe byly vzdáleny čtyři trolejbusové zastávky. Po exkurzích nás krajské autobusy odvezly ještě naposledy do Techmanie, kde se od půl druhé konalo slavnostní zakončení a vyhlášení výsledků. Náš Jihomoravský kraj opět dopadl nejlépe ze všech: odvezli jsme si domů 5 zlatých, 5 stříbrných a 3 bronzové medaile. Já osobně jsem skončil na desátém místě, což bylo mé nejskromnější přání. Jsem velmi rád, že jsem se takové akce mohl účastnit; nečekal jsem, že bych se se svou první odbornou prací mohl dostat tak daleko. Pro příští ročník mám spoustu zkušeností a chuti, abych se dostal znovu na celostátní přehlídku, která se bude konat na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. MAREK OTÝPKA (septima) - A 11 -
NAŠE ANKETA * NAŠE ANKETA * NAŠE ANKETA * NAŠE ANKETA Jaké byly učitelské prázdniny
Dva měsíce prázdnin byly předmětem ankety, v níž jsme našim pedagogům položily dvě otázky: 1) Kde jste trávil(a) dovolenou? - 2) Jaký je váš nejhezčí zážitek z prázdnin? Mgr. Tomáš Dratva: 1) V Itálii. - 2) Celé prázdniny. Mgr. Pavel Janeček: 1) V práci. - 2) Týdenní putování po Sedmihradsku. Mgr. Karla Jarošová: 1) S rodinou v Chorvatsku na ostrově Krk, kam jezdíme už třináct let. Bydlíváme ve starobylém a velice malebném městečku Vrbnik, které je tvořeno úzkými uličkami, má malý rybářský přístav a je velmi klidné. Vždycky si tam nádherně odpočinu. - 2) Miluji moře a plavání, šnorchlování a skály, na které se dá vylézt. Toho všeho jsem si v Chorvatsku užila dost. RNDr. Jiří Kubeš: 1) Nejdál několik dní na Vysočině. - 2) Není to příhoda, která se stala mně, velmi na mě zapůsobila. Dva žáci septimy (Lucie Vítková a Jakub Veselý) v Rakousku pomohli českému turistovi, kterému se na lanovce udělalo zle. Po přivolání záchranky pomáhali s tlumočením a pak překládali i v nemocnici. Informace mám od svého bratrance, který byl při tom. Za svůj pohotový a charakterní přístup si oba studenti zasluhují uznání. Mgr. Eva Lichková: 1) Především s rodinou na různých místech ČR (na táboře, týden pod stanem, týden na kolech) a týden v Chorvatsku. - 2) Největší relax jsem asi zažila v Chorvatsku, kde jsme se plavili s kamarády na jachtě; to byl pro mě a moji rodinu velmi netradiční a krásný zážitek. Mgr. Helena Marková: 1) V červenci jsme vyrazili do Řecka na ostrov Lefkada, v srpnu do podhůří Jeseníků. - 2) Pohled na nádherné pláže ostrova Lefkada. Mgr. Zuzana Mezulianíková: 1) Letošní léto jsem strávila s dcerou. Udělaly jsme si výlet do Českého Krumlova, který je opravdu perlou jižních Čech. Také jsme si zaletěli na týdenní dovolenou do Itálie, tentokrát i s manželem, a užili si tradiční kalábrijskou kuchyni, úžasné koupání v moři a překrásný výlet na Stromboli a Liparské ostrovy. - 2) Asi výšlap nad korunami stromů na Lipně. Mgr. Miroslava Nechvílová: 1) Na Moravě, na Vysočině, ve Francii. - 2) Pobyt ve Francii. Mgr. Dagmar Nováková: 1) Letošní prázdniny jsem strávila na několika místech. Doma v Židlochovicích s vyjížďkami na kole do okolí, v Milovicích na Vysočině, na Výrovické přehradě u Znojma, v Rakousku, Německu, Belgii a pár dní v Holandsku. - 2) Nemohu se rozhodnout mezi ranním a večerním koupáním v ledovém jezeře Traunsee, celodenním cyklovýletem podél Severního moře v Holandsku s výhledem na poloprázdné pláže a podél Rýna u jeho soutoku s Moselou nebo jízdou na kole údolím Wachau v Rakousku mezi vinicemi po obou stranách Dunaje s procházkou středověkými uličkami v Kremži a Durnsteinu v den otevřených dvorů. Mgr. Dana Pauková: 1) Prázdniny trávím obvykle blízko vody své rodiny. Užíváme si, že konečně na sebe máme čas, nic nás netlačí, a tak se často plány rodí ze dne na den. Letos jsme čas rozdělili mezi Jeseníky, chorvatské pobřeží (opět v místech, která ještě neznáme) a NP Krka a konečně mazurská jezera. - 2) Poslední zážitky trochu přebíjejí ty dřívější a vybavují se mi jako první. Je to asi poněkud adrenalinový jachtink za silného větru a velkých vln na největším mazurském jezeře Śniardwy, když na pobřeží bylo vidět blikající varovnou signalizaci pro začínající bouři, a my jsme se nemohli při křižování proti větru dostat z jezera ven. Mgr. Vendula Provazníková: 1) Hlavně na táboře a poté na dovolené, celkem měsíc v
- A 12 -
jižních Čechách pod stanem a v různých chatrných příbytcích. - 2) Houbařské orgie v polovině srpna, denně naplněných několik košů, praváci jak vojáci, sušička v provozu dnem i nocí, tvorba zásob na zimu. Jsem strašnej křeček. Mgr. Hana Stravová: 1) Zhruba týden u maminky v Ostravě a tři týdny s rodinou při putování po Maskarénách - Réunionu (putování a poznávání přírody) a Mauritiu (poznávání a odpočinek). - 2) Ten přišel až v Dubaji, hlavním městě jednoho z arabských emirátů, kde jsme se zastavili na zpáteční cestě. Viděli jsme produkci The Dubai Fountain, největší tančící fontány na světě. Voda stříká až do výše 45patrového domu a je podsvícena 6600 světly. Bylo to úžasné. Další silný zážitek nastal při příjezdu domů. Během těch tří týdnů dostavěli dětské hřiště. Postavit něco takového před dům učitelce na prahu padesátky, tomu říkám česká soda. Mgr. Danuše Švarzbergerová: 1) Na chalupě u Kolína. - 2) Svatba mojí dcery. Mgr. Antonín Továrek: 1) Už několik let jezdím s manželkou, vnukem Jonášem a sestřiným vnukem Filipem do penzionu Pegas na Třech Studních u Nového Města na Moravě. - 2) Příjemný zážitek mi připravil Jonáš (mimochodem na den přesně o 51 let mladší než já, takže mu bylo před týdnem jedenáct). Za celou dovolenou jsme s ním neměli jediný problém. Ani při jídle, ani venku, ba ani v chatce, když pršelo. Místo toho umí během večeře několikrát poděkovat za obsluhu, slušně pozdravit a dovede komunikovat s lidmi. Chcete důkaz? Kluci při vycházkách běhali vždycky o kus před námi a jednou, než jsme je dostihli, Jonáš už vedl učené řeči s majitelkou pěti kokršpanělů o tom, že doma mají také psa - fenku hovavarta, že sice patří jeho sestře Elišce, ale ta že se o ni moc nestará, protože už má Kubu... Mgr. Tereza Večeřová: 1) Převážně v Brně, s jedním výjezdem do Chorvatska. - 2) Nejspíš koncert mé nejoblíbenější kapely. Mgr. Jitka Veithová: 1) Ve Španělsku na poznávacím zájezdě. - 2) Desítky čápů ve městě Alcalá de Henares. Ing. Karel Vitula: 1) V Chorvatsku s rodinou, na motorce v Itálii a Rakousku. - 2) Výjezd na motorce na vrchol Grossglockner, kde jsme viděli sníh v létě. Mgr. Hana Vybíralová: 1) V Botswaně, Namibii a Jihoafrické republice. - 2) Návštěva domorodé vesnice Himbů. PhDr. Debora Zemenová: 1) Na chalupě, v Českém Švýcarsku. - 2) O prázdninách jsem tři týdny hlídala staršímu synovi a jeho manželce dva psy, obstarožní jezevčici a nalezené štěně bůhvíčeho. Vnímala jsem pečovací úkol jako test na případné babičkovství, a tak jsem vzorně dodržovala doporučení „rodičů“: krmila, venčila, hrála si, cvičila, mazlila se, to vše na plný úvazek. Ovšem psi mě zpočátku pokládali za úhlavního nepřítele, kterého je potřeba štěkotem a vrčením vyhnat z vlastního příbytku, pak mě „jen“ nebrali na vědomí, až si postupně zvykli a přijali mě na jakous takous milost. Tiše jsem záviděla jejich majitelům, s jakým nadšením byli vítáni, kdykoli se za svými miláčky přijeli podívat. Kolik veselého pohafávání, vrtění ocásky, vyskakování a olizování si užili, vždycky když se nakrátko vrátili. Já se s psisky párám celý den a potom se někdo jen tak na chvíli objeví… Nejlepší prázdninový okamžik nastal pár týdnů poté, co jsem pejsky v pořádku odevzdala jejich pánům. Všichni čtyři nás přijeli navštívit v době, kdy jsem zrovna nebyla doma. Můj následný příchod pak vyvolal těžko uvěřitelnou čtvrthodinu bezmezné psí radosti! Mgr. Hana Žampachová: 1) Letošní léto jsem strávila částečně v Rajhradě, v jižních Čechách, na Vysočině, v Tatrách a v Chorvatsku. - 2) Každý den v létě pro mě byl obrovským zážitkem. SOŇA GABORČÍKOVÁ, MAGDALÉNA KÁNOVIČOVÁ, KAROLÍNA REMUNDOVÁ (oktáva) - A 13 -
Úsměvy Velkého jablka
Když jsem dostala nabídku, že bych mohla strávit tři týdny u známých v Americe, byla jsem samozřejmě strašně nadšená. Ale vždycky je tu nějaké ale. A to moje bylo, že do New Yorku musím letět sama. Poprvé sama a ještě takovou dálku! Let trval devět hodin a v letadle byla strašná zima! A navíc každou chvíli byly (lehké) turbulence, při kterých jsem jen seděla, křečovitě svírala madlo a přála si, aby se letadlo nezřítilo. Když jsme potom přistáli, skoro jsem brečela úlevou. A pak to letiště. Věděla jsem, že to nebude Brno, ale na něco tak velkého nemůžete být připraveni. Tolik lidí. Totální zmatek. A já, která nevěděla co dělat. Naštěstí jsem vše (i když s menšími komplikacemi) zvládla, a dobrodružství mohlo začít. Napřed - než začnu s tím, co jsem tam celou tu dobu dělala - bych vás ráda seznámila se svými základními pravidly Ameriky: Za prvé – je tam všechno obrovský. Jako fakt všechno. Od půllitrových kafí přes obchoďáky velké jako tři Olympie až po řeku, která vypadá jako moře. Za druhé – všude jsou mraky lidí. Za třetí – venku je vedro (40 stupňů), kdežto uvnitř jakékoli budovy/dopravního prostředku je 18 stupňů. Nevím, jakej mají problém s klimatizací, ale je to fakt dost otravný. A pak si musíme položit základní otázku: Jsou Američani opravdu tak TLUSTÍ, jak se říká? Neřekla bych, že každý druhý je obézní, ale nemůžu to úplně objektivně posoudit. Dva týdny jsem strávila ve společnosti z tenisovo-golfového klubu a mezi sportujícími lidmi žádní bumbrlíčci nebyli. Zato například v obchodních domech, to už bylo něco jiného, ale stejně mi přišlo, že to není až tak strašný. Jedním z mých největších zážitků bylo, když jsem se poprvé dostala do „mallu“; jenom jsem tam tak stála, zírala a na všechno říkala, jak je to velký. Dalším zážitkem bylo určitě osobní setkání (a navlékání korálků :D) s brněnskou tenistkou Lucií Šafářovou. Bydlela jsem totiž u rodiny její sestry. Díky tomu jsme měli možnost se kouknout na její (i jiné) zápasy na US Open! Bylo to tam opravdu neuvěřitelné, všichni světoví hráči tak zblízka a ještě víc se potvrdila všechna tři moje pravidla. Potom přijeli rodiče a bratr a opustili jsme klidné vody mírumilovného Newburghu a vydali se vstříc šedé a skleněné džungli mrakodrapů. Do města. Do Velkého jablka (Big Apple). Do New Yorku. Nemusím ani říkat, že jsou mrakodrapy vysoké a všude. Ale je to prostě divný, že ulice jsou podle pravítka (a z osobních zkušeností taky vím, že dost nepraktický - dost lehko se v tom ztrácí). S rodinou jsme navštívili Top of the Rock, což je 260 metrů vysoká věž s výhledem na Empire State Building, Central Park atd. Dále jsme se vydali na letadlovou loď Interpid, což bylo něco pro mého bratra, který miluje všechno s vojenskou tematikou. V muzeu moderního umění MoMA jsme viděli kromě děl Andyho Warhola i bizarní pojetí kumštu – např. konzoly s videohrami a Minecraftem. Nenechali jsme si ujít vyhlídkovou plavbu po řece Hudson, odkud je vidět celý Manhattan, socha Svobody a Brooklyn Bridge, nejstarší most v NY. Samozřejmostí byla návštěva - A 14 -
vlakového nádraží Grand Central Terminal, odkud odjíždějí všichni filmoví padouši, a Central Parku – tam zase vždycky přistávají mimozemšťani. Tak jsme tam přistáli i my... a nebyli jsme jediní s tímhle nápadem – byla tam největší koncentrace lidí a zeleně v celém Yorku. Náš newyorský hotel byl na křižovatce Broadwaye a Times Square, a pokud jste na Broadwayi, nemůžete si nechat ujít divadlo nebo muzikál. Volba padla na Mamma mia! a bylo to ohromující, úžasné a hodně „americké“. A pak noční Times Square ! O. M. G. Svítící mraveniště, tolik světla a lidí všech barev, národností a vyznání, tolik života jsem v půl třetí ráno takhle naživo ještě neviděla. Ale co mě překvapilo ze všeho nejvíc, bylo, jak byli všichni milí a přátelští! Když jste vešli do obchodu, do hotelu, do metra, lidé si vás hned všimli a pozdravili, zeptali se, jak se máte a usmívali se. Tohle u nás prostě není a je to škoda, protože úsměv (i ten nejmenší) hrozně zlepšuje náladu... KLÁRA JAKUBCOVÁ (kvinta)
V Pohořelicích se strašilo
V pátek 7. 11. 2014 se ve Středisku volného času v Pohořelicích konala akce s názvem „Nebojíme se strašidel“. Děti z Pohořelic a okolí tak již poněkolikáté oslavily Hallowen a Dušičky v jeden den. Celá akce začala chvilku po páté hodině odpolední, kdy se děti vydaly s lampióny a baterkami napříč ulicemi Pohořelic. Netrvalo to dlouho a celý průvod dorazil zpět na náměstí, kde zhlédl krátký prezentační film, který připravilo SVČ. Děti také obdržely mapy s umístěním různých strašidel a mohly se vydat na dobrodružnou cestu. Během tohoto okruhu bylo možno nakouknout do záhrobí, podívat se, jak čerti hrají pekelný mariáš anebo jak kat mučí odsouzence. Atmosféra opravdu houstla v každé minutě, všude byl slyšet křik jak strašidel, tak dětí. Samozřejmě tu nebyla k vidění jen strašidla zlá, ale i ta hodná, která dětem pomohla dostat se přes všechny nástrahy. Celou akci hodnotíme jako velice vydařenou, a i když občas spadlo pár kapek, nikoho to nezastrašilo a všichni obtížnou cestou prošli. Za pořadatele mohu říci, že se akce vydařila a že se těšíme na příští rok! JAN KŘÍŽ (tercie)
Burčákové slavnosti
V sobotu 27. září 2014 odpoledne jsem se společně se svými spolužáky Karlem Kuglerem a Martinem Jarošem vydala do zahrady Robertovy vily v Židlochovicích na akci zvanou Burčákové slavnosti. Nešli jsme tam ze soukromých důvodů, ale pomáhat. Pořadatelé se totiž s prosbou o pomoc obrátili na paní učitelku Jarošovou z našeho gymnázia a ta oslovila nás. A s čím jsme pomáhali? Naším úkolem bylo malovat si s dětmi, aby jejich rodiče měli i chvilku pro sebe. Dostali jsme tempery, štětce, papíry a mohli jsme se začít věnovat dětem. Šlo spíše o to dohlížet, povzbudit a občas i navrhnout námět na malování než se jim do toho nějak plést. Nikoho asi nepřekvapí, že kluci si nejčastěji malovali auta a holky kytičky a motýlky. Kromě našeho stanoviště bylo pro děti přichystáno i malování na obličej, které se u nich těšilo velké oblibě, a tak navečer pobíhala po zahradě Robertovy vily spousta motýlků, kočiček, žabiček anebo víl. Po celé odpoledne vládla příjemná atmosféra, k čemuž přispívala svým hudebním doprovodem cimbálová muzika Vonica, a dokonce se uskutečnilo i vystoupení dětského folklorního souboru Rozmarýnek z Pohořelic. Z pohledu mého i mých spolužáků to bylo příjemné odpoledne a jsme rádi, že jsme se mohli zúčastnit právě jako pomoci. ADÉLA SKLENÁŘOVÁ (septima) -A 15 -
Šárka, Honza, Erasmus
Ve čtvrtek 18. září 2014 navštívila naši školu absolventka gymnázia z roku 2011 Šárka Smolíková se svým bratrem Janem a v učebně matematiky uskutečnili besedu pro tři nejstarší ročníky. Tématem besedy byl Erasmus a další zahraniční aktivity pro středoškoláky i vysokoškoláky. Během dvou vyučovacích hodin nám stihli říct spoustu zajímavostí a novinek. Dozvěděli jsme se, kolik různých možností vycestování se nabízí. Kromě známého Erasmu existují i další programy, které jsou třeba jen na několik dní nebo týdnů a jichž se můžeme zúčastnit už teď. Zajímavé byly taky informace o různých pracovních stážích nebo třeba workcampech. Zjistili jsme, jak fungují studentské kluby na brněnských vysokých školách pro studenty ze zahraničí, kteří přijedou na nějakou dobu studovat k nám, a jaké výlety a akce se pro ně připravují. Nejzajímavější částí pro mě bylo povídání o Šárčiných vlastních zkušenostech z Erasmu v Maďarsku a z pracovní stáže v Belgii, srovnání západních a východních zemích, poučné poznatky a samozřejmě fotky. Moji pozornost také zvýšilo povídání Jana Smolíka o jednom z projektů organizace Youth in Action, kterého se sám zúčastnil, když na několik dní navštívil Gruzii. Doposud jsem nevěděla, jak vlastně podobné organizace fungují, že můžeme jet na několik dní do ciziny, poznat lidi z jiných zemí, a dokonce mít část zájezdu proplacenou. Myslím si, že celá beseda pro nás byla příjemná i inspirativní a jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového, co se bude třeba hodit. SABINA JŮZKOVÁ (oktáva)
Přednáška (jako) od Sokrata
V pondělí 22. září 2014 zavítal na naši školu Mgr. Pavel Petr ze vzdělávací agentury Sokrates. Tato instituce se primárně zabývá přípravou studentů na přijímací řízení na VŠ – nabízí široké spektrum kurzů, které by jim měly usnadnit úspěšné složení přijímacích zkoušek a následné přijetí na vysněnou fakultu. Přednáška se konala pouze v naší třídě, oktávě, a týkala se přijímacího řízení na VŠ. Popravdě řečeno jsem očekávala hodinové propagování výše zmíněné společnosti a vnucování všemožných kurzů a publikací. Jsem ráda, že jsem se mýlila. Informace, kterých se nám od přednášejícího dostalo, byly spíše obecného charakteru, avšak skutečně komplexní. Přiblížil nám jednotlivé kroky, které budeme muset absolvovat, chceme-li ve svém studiu pokračovat na některé z univerzit. Dále s námi prošel celou dlouhou cestu na vysokou školu – od vyplňování přihlášky ke studiu přes přípravu na přijímačky a samotné zkoušky až po přijetí a zápis ke studiu. Byli jsme také seznámeni s alternativami pro případ, že bychom se na VŠ přece jen nedostali. Shrnuto a podtrženo, z ne příliš zajímavě znějícího programu jsme si nakonec odnesli několik užitečných rad, které se nám v blízké budoucnosti budou určitě hodit. MAGDALÉNA KÁNOVIČOVÁ (oktáva) inTELEkt. Časopis studentů Gymnázia Židlochovice. Vychází čtvrtletně. Odpovědný redaktor, jazyková úprava a grafika: Mgr. Antonín Továrek. Zdarma na www.gymnzidlo.cz. - A 16 -
