ČASOPIS KOPŘIVNICKÉ FARNOSTI ČÍSLO 70
VÁNOCE 2015
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
NA ÚVOD „Když hluboké ticho všechno objímalo a noc ve svém běhu k polovině došla, tvé všemocné slovo, Bože, sestoupilo z královského trůnu z nebe.“ Mdr 18,14-15 Po celý rok se na nás ze všech stran hrnou tisíce slov. Útočí na nás reklamní slogany a vnucují, že musíme mít to či ono. Telefonáty, různé rozhovory, média nás zavalují slovy tak, až nás z toho bolí hlava. V adventu snad máme trochu ticha. Ticho vyhledával Jan Křtitel i Ježíš a mnoho jejich následovníků po dva tisíce let. V tichu totiž můžeme slyšet věci, kterých bychom si normálně nevšimnuli. Nedávno jsme se spolčem hráli takovou zajímavou hru. Na jednu hodinu jsme měli zavázané oči a nesměli jsme mluvit. Kolik různých vjemů si člověk všimne, když ho neruší okolí! Jak hluboko ho mohou oslovit myšlenky, které se mu v té době honí hlavou. O Vánocích, „když hluboké ticho všechno objímalo“, učinil Bůh velký zázrak – sestoupil z nebe na zem. Někdo vánoční události potřebuje mít pořádně nasvícené reflektory a ozvučené hlučnými reproduktory, ze kterých si linou koledy. Nejsem si jistý, jestli si takový člověk všimne toho, co se o Vánocích opravdu stalo, tedy že všemocné Boží slovo „sestoupilo z královského trůnu z nebe“. Kéž letošní Vánoce prožijeme v úžasu nad tím, co se stalo. Ať nás osloví hluboké ticho, ve kterém Bůh koná velké divy. Ať dokážeme vnímat to, co je „za zraky“, co je „zázrak“. A slova, která jsou v tomto čísle našeho časopisu, a která popisují hezké věci, jež se v naší farnosti odehrály, ať nás povzbudí! o. Jakub 2
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
Z NAŠÍ FARNOSTI OHLÉDNUTÍ ZA OPRAVOU OLTÁŘE Je to již více než rok, kdy z původního hlavního oltáře kostela byly sundány sochy, věžičky a zůstalo jen torzo původního oltáře. Plánování opravy bylo hodně závislé na finanční situaci. Podle zkušenosti z předchozích let se plánovalo, že potřebná částka bude vybrána až koncem podzimu roku 2015. Restaurátor p. Bittner v tom neviděl problém. Slíbil, že práce budou do podzimu hotovy a ani nepožadoval žádnou zálohu. A tak se v polovině listopadu začalo. Naprostá většina prací probíhala v dílnách ve Staříči. Práce bylo dost: hrubé očištění, zkoušky rozpustnosti pozdějších přemaleb, sejmutí nečistot a přemaleb, odstranění laků ze soch, doplnění chybějících a olámaných dřevořezeb, tmelení, lepení, barevné retušování, početné zlacení, petrifikace dřevěných částí, zpětné sestavení…. Díky tomu, že náš kostel je vytápěn, práce mohly probíhat i přes zimu. Přesto všechny překvapilo, když čtyři dny před oslavou výročí posvěcení kostela byly všechny práce dokončeny. Díky mnoha brigádníkům, kteří velmi rychle zareagovali, mohl být kostel uklizen a připraven na nedělní oslavu. Opravený oltář tak všem znovu ukazuje něco z Boží krásy a velikosti. Velké poděkování patří i farním stolařům, kteří opravili obložení spodní části oltáře a doplnili chybějící části. Celá oprava stála 919 600,- Kč, které se podařilo dát dohromady nejen díky sbírkám v kostele, ale i díky mnoho a mnoha jiných soukromých darů. Během oprav byla navíc očištěna i socha P. Marie na bočním oltáři. Její čistota však neladí se zbývajícími sochami sv. Anny, Alžběty a Josefa, takže i je čeká podobný proces. o. Jiří 3
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
4
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
S NOHAMA NA PEDÁLECH A RUKAMA NA KLAPKÁCH, ANEB CO VYPRÁVÍ PÍŠŤALY Ačkoli o zvoncích je známo, že rády něco vyzvoní, tentokrát nám vyzvonily „něco“ píšťaly, a to ne ledajaké. Píšťaly z královského nástroje, zvaného VARHANY. Rády by prý poděkovaly jedněm rukám, které se tomuto nástroji věnují již 60 let. Čí ruce to jsou? Ruce skromné, upracované, pokorně přiznávající, že s věkem jim to již tak hbitě po klapkách neběhá, přesto stále ochotné doprovodit liturgii varhanní hudbou. Ruce našeho milého varhaníka pana Pavla Altrichtera. Poprosili jsme jej o pár slov, kde jinde než na kůru našeho kostela za jeho milovanými varhanami. Nechali jsme jej vzpomínat na začátky i na ostatní kolegy. Tak slyšte: To budete asi chtít něco vědět. Jak jsem se vůbec k tomu dostal? Jsem původně rodák z Frenštátu z hudební rodiny 5
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
a z rodiny katolické, která účinkovala ve Frenštátě na kůru. Můj starší bratr, nynější kněz Václav, než šel studovat, byl dříve civilním zaměstnáním varhaníkem ve Frenštátě. Bylo mi 14 let, měl jsem za sebou 6 let klavíru a Václav, už nevím, zda to bylo na jaře nebo na podzim, mě k varhanám přitáhl a naučil mě základy varhanní hry, takže pedály a způsob hraní, protože prstovou techniku jsem uměl z klavíru a liturgii jsem ovládal. Moje dvě první písně z kancionálu Boží cesta byly Svatý, svatý, a Hleď, mocný Hospodine. Několikrát jsem hrál na požehnání v sobotu večer. Poprvé bez bratra, na ostro, bez dohledu, bez pomoci jsem hrál na jedné svatbě, a to jsem se musel doučit právě tu mešní píseň Hleď, mocný Hospodine. Ve Frenštátě jsou dva kostely, jak možná víte, bylo tam několik kněží a současně ve stejnou chvíli byla svatba v jednom kostele i v druhém, takže nezbylo než docvičit, co jsem neznal a ve farním kostele sv. Martina jsem hrál na první svojí mši. My jsme bydleli naproti horního kostela a měl jsem to, no 25 metrů od domovního vchodu k vchodu na kůr, to znamená, že minutu před začátkem mše sv. jsem vyběhnul z chalupy, doběhnul bočním vchodem na kůr, zapnul motor, pět rejstříků a mohlo se hrát. Tehdy nebyly číselníky, tehdy se strkaly plechové štítky do stojanu, jaké číslo tam bylo nastrkané, takové jsem vytáhl a hrál. … Tak jsem začínal ve čtrnácti letech. Hrával jsem ne zcela pravidelně až do vojny a občas i na vojně v Žatci. Ve Frenštátě jsem okamžitě pokračoval, postupně na mě přehodili i místní kostelní sbor. V srpnu 1968 jsem se přestěhoval do Kopřivnice. A první neděli, co jsem byl v Kopřivnici, jsem šel za tehdejším farářem, doktorem Jestříbkem, se přihlásit do sakristie, že jsem varhaník z Frenštátu a že jsem se tu nastěhoval a že jsem ochotný vypomáhat. Okamžitě mě zaměstnali, s tehdejší varhanicí paní Helenou Stiborkovou, pamětníci si na její jméno vzpomenou, jsme se střídali a hráli převážně v neděli. Brzo se pak stal farářem P. Řezníček Bohumil, a tak už jsem hrál úplně 6
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
pravidelně každou neděli až do teď, což je 46 let v Kopřivnici. Tisíce mých sezení za varhanami už těžko spočítám. Hrávám i teď jako důchodce ještě dvakrát během týdne, někdy i třikrát. Dorostli mi dva mladší kolegové, Aleš Nytra a Václav Šablatura, postupně jsem část povinností na ně přehrál a hlavním varhaníkem je teď Václav Šablatura. Když jsme u těch jmen, kdo ještě za tu dobu v Kopřivnici hrával? Několik let tu pomáhala tehdejší hospodyně patra Řezníčka z fary, ta hrála všední dny a jmenovala se Marie Schmiedtová. Aktivně tu působil i nedávno zemřelý pan Václav Sedoník a také můj syn Michal, dokud byl na studiích na gymnáziu a potom, když přijel jako bohoslovec na prázdniny. A samozřejmě Marie Filipová (také nedávno zesnulá, pozn. red.), ta vychovala nynější dva kolegy. Hrajete i v jiných kostelích? Od devadesátého roku jezdím pravidelně co čtrnáct dní v pondělí na svatý Hostýn. Téměř deset let jsem dojížděl v neděli do Sedlnic a tam se mi podařilo vychovat postupně dva mladé adepty, „děcka“ od Říhů. Dojíždím jedině na pohřby, protože oni jsou na studiích. Jinak jsem občas vypomáhal v Lichnově, protože tamním varhaníkem, a též tu někdy hrává, je pan Petr David, a jelikož byl učitel hudby, tak odpolední a večerní hraní nemohl absolvovat. No a v mnoha dalších, v Závišicích, v Rybím. Je třeba zdůraznit, že nejsem profesionální varhaník, jsem samouk, čili já se nemohu v umění varhaní hry rovnat např. Václavu Šablaturovi, který má Rybkovu lidovou konzervatoř. Profesor Rybka z Klimkovic vychoval celou řadu mladých varhaníků i Maruška Filipová byla jedna z nich. Já hraju jenom to, co moje prsty zvládají. Když tu byl Otec Karel Doležel, tak jsem mu sdělil, že jednou popletu obětování s přijímáním, zavřu varhany a budu končit. Smál se a já jsem říkal: 7
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Nesmějte se, já to myslím zcela vážně. A jak přišel otec Jiří, tak jsem mu to samé zopakoval. Je rozdíl mezi uměním varhaníka kdysi a teď? Já jsem začínal ještě za staré liturgické předkoncilové doby, tehdy byl způsob hraní varhaníka podstatně náročnější. Existovaly tzv. tiché a zpívané mše svaté. Tichá byla taková, kde se kněz latinsky modlil od začátku do konce, varhaník stále hrál a přestával ve dvou okamžicích, při proměňování a při Ejhle Beránku Boží. Všechno ostatní od vrchu dolů se pořád hrálo a lidé zpívali. Jak kněz přistoupil k oltáři, tak se začalo zpívat, protože kněz nepromluvil hlasitě ani slovo české. Epištola a české čtení se zavedlo až později. Četlo se z kazatelny nebo ze stupňů oltáře a ve všední dny vůbec ne. Když přišli lidé do kostela ve všední den a nehrály varhany, modlili se hlasitě růženec a bylo jim jedno, co se na oltáři dělo. Tak to byly ty tiché mše. Anebo byly tzv. zpívané mše, latinské samozřejmě, jiné neexistovaly, kde byly jednotlivé části zpívané, tzn., že kněz zpíval a varhaník odpovídal s doprovodem varhan. Teď si vezměte, že ve Frenštátě bylo šest nebo sedm kněží a každý zpíval v jiné tónině. Já jsem měl před sebou takový papír od svého bratra Václava, měl jsem napsané odpovědi a ve všech možných tóninách od jednoho křížku až po sedm bé. Jak ten kněz začal zpívat třeba prefaci, tak jsem si honem ťuknul tón a podle toho jsem naskočil do not a odpovídal. V jaké to bylo tónině, v také to bylo tónině, protože kdyby to bylo v jiné, tak by bylo vidět, že jsem neschopný. Varhaník musel moc dobře znát liturgii, aby věděl, kdy si může s lidmi zazpívat sloku písně. Zpívané mše byly většinou v neděli. Teď varhaník musí znát žalmy a je žádoucí aby uměl současně zpívat. Varhaník, který nezpívá, si musí někoho pozvat, aby stál vedle něho a s ním to zpíval. Není to jednoduchá věc, zvládat zpívat a ještě hrát. Bratr mě k tomu od dětství vedl. 8
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
Kde se vám hraje nejlépe? Jsou krásné varhany třeba na Čeladné, tam jsem se jako kluk trochu učil u P. Josefa Práška, který tam dělal varhaníka a neměl kněžský souhlas, učil mě zpěvu i sborovému, a ty lepší základy jsem získával od něj. Jsou tam maličké varhany, ale jedny z nejlepších, na které jsem hrál. Dobře se hraje v Sedlnici, ale kopřivnické varhany jsou kopřivnické varhany, to je srdeční záležitost. Jak jsem se nastěhoval do Kopřivnice v 68, byly varhany chvíli po rekonstrukci, možná 3 roky, a od té doby tu slouží ve stavu, v jakém jsou. Vyžadují každoroční údržbu, systém je zastaralý, nefunkční, chtělo by to přestavět.
Máte ještě jednoho bratra, známého dirigenta, kde teď působí? O deset let mladší Petr, dirigent, už je též důchodce, nemá pevné angažmá. Dělá profesionálního a ve světě dosti uznávaného dirigenta na jednotlivé smluvní případy, takže účinkuje od Japonska až po Spojené státy. U nás v Česku moc nebyl, protože za bývalého režimu nebyl samozřejmě moc známý. Teď bydlí v Praze, rád provádí kantátová díla, tedy velké symfonické orchestry s pěveckými sbory a sólisty. 9
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Nejveselejší příhoda za varhanami? Jsou pořád nějaké, ale veselých příhod moc není. Varhaník na kůru je často rozptylován velkým počtem lidí, kteří ruší. Často tu sedí „kůrovci“. KŮROVCI - nikoli od slova kůra, ale kůr, jinde označovaný jako kruchta. Méně či více početná skupina lidu kostelního, které už dávno nestačí ona přízemní víra v lodi kostela, a proto vystupuje v neděli blíže k nebesům. Kůrovci, většinou opřeni o okraj ochozu, pozorují z ptačí perspektivy zasedací pořádek sedících dole. Neslyší toho asi mnoho ze slova Božího, ale vědí přesně, kdo kterou neděli v kostele chyběl. Bohoslužbu tráví ve vyšší nadmořské výšce. Jistý akolyta se pokusil přede mší svatou kůr kostela uzamknout a věřil, že pokud se kůrovci nedostanou na kůr, zaujmou místo v lodi kostela. Mýlil se. Šli domů. (… úryvek z knihy Věroměr Maxe Kašparů). Ale přece jen jedna. Na noční vánoční bohoslužbě se před lety stalo, že mladých lidí desítky, kabáty na věšáku tu visely a najednou během mše svaté někomu začal zvonit mobil. A zvonil a zvonil a nikdo nereagoval. Až potom komusi to zapálilo, že to bude jeho mobil, tak tam šel a do těch kabátů, to bylo ve čtyřech vrstvách, v těch kabátech začal hrabat a hrabat a hledat a jak to odhaloval, tak ten zvuk byl stále silnější a trvalo dlouho, než se k němu dopracoval. A co závěrem? Panu Altrichterovi moc děkujeme za příjemné vzpomínání. A pozor - klavíristi, stačí vám jen 6 let studia a spousta píle a můžete se stát také skvělým a zkušeným varhaníkem. KŮROVCE prosíme, aby seděli tiše, nevrtali do dřeva a práci varhaníka nerušili svou přítomností. Hrát a zpívat ke chvále Boží je krásné, ale náročné. Děkujeme. Pavel a Vladimíra Kupčíkovi
10
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
KONCERT SCHOLY V neděli 22. listopadu odpoledne proběhl v našem kostele koncert místní scholy s názvem Příběhy starého zákona. Koncert začal ve tři hodiny odpoledne pod vedením Stáni Raškové. Před zaplněným kostelem zaznělo devět písní s tématikou starého zákona. Každé písni předcházela čtená předmluva, která píseň uvedla. Jménem celé scholy bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří si nás přišli poslechnout a pokud se Vám naše vystoupení líbilo, můžete nás zaslechnout nejen na nedělních mších, ale také na půlnoční mši na Štědrý večer. S přáním prožití krásných a pokojných Vánoc se loučí.. Martin Šablatura
11
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
… A JAK SE KONCERT LÍBIL ? Sváteční odpoledne s naší scholou. V neděli 22. 11. jsme přišli do našeho kostela na koncert naší scholy. Těšili jsme se na program, který si mladí připravili. Jejich vystoupení bylo úžasné! Každý zpíval s velkým nadšením a radostí. Drigentku i hudební doprovod velice oceňujeme. Pro nás posluchače to bylo opravdu sváteční odpoledne – o slavnosti Ježíše Krista Krále. Myslíme si, že by bylo dobré, kdyby naše schola vydala svoje CD. Za nějakou dobu se mladí různě rozletí do světa a měli by památku jak oni, tak my na ně. Moc děkujeme také za doprovody při liturgiích (křtech, svatbách i pohřbech, půlnočních mších svatých…). A vůbec za hodiny nácviku, které zůstávají skryté. Jste skvělí!! Díky! Farníci Příběhy starého zákona Dne 22. listopadu v 15 hodin se konal v našem kostele sv. Bartoloměje koncert místní scholy s názvem Příběhy starého zákona. Byl to balzám pro uši i duši. Kdo tam nebyl, má čeho litovat. P. Sobková Jak jsme naložili s nedělním odpolednem… Máte doma návštěvu? A třeba nechodí do kostela? A nechcete jen sedět doma? Tak ji vezměte na koncert Kopřivnické scholy. A uvěří! Ta radost ve tvářích děvčat a mládenců je nakažlivá. Tolik mladých lidí svůj volný čas věnovalo nácviku a zkouškám na koncert. Obětovali se pro nás, aby nám udělali radost a posílili nás ve víře. Ve světě se děje tolik smutných událostí, které svými silami nemůžeme změnit. Ale my se můžeme modlit a nebo zpívat. Kdo zpívá, ten se vlastně modlí. Vytrvejte vy všichni mladí ve schole, plníte důležité poslání. Moc děkujeme za úžasné nedělní odpoledne. I naše návštěva byla ohromena a odcházeli jsme naplněni radostí. L. Bajerová 12
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
ZE ZŠ SV. ZDISLAVY Co nového ve škole – advent 2015 „Radujte se, opět pravím, radujte se. Pán je blízko!“ Radost se nedá nařídit, radost se musí žít. A důvodů k radosti máme i nyní ve škole dost. Radujte se s námi. Protože událostí bylo mnoho, tentokrát je představíme jinak. Pro podzim letos platilo:soutěže, besedy, projekty a sbírky. Ale nejdůležitějšími akcemi byly ty nejčerstvější. Ve čtvrtek 10. prosince Zastupitelstvo města Kopřivnice s konečnou platností schválilo prodej budovy školy zřizovateli, biskupství ostravsko-opavskému. Všem děkujeme za podporu. V pondělí 14. prosince se 40 žáků a 4 učitelé šťastně vrátili ze zahraničního vzdělávacího pobytu v Anglii. Škola získala prostředky pro rozvoj jazykových dovedností žáků ve výši 554 tis. Kč a díky projektu OP VK „Cesta k porozumění“ se mohla tato cesta uskutečnit. Vyjeli v úterý 8. prosince a celý den strávili na cestách. Ve středu ráno po cestě autobusem i trajektem dorazili do Londýna. Bylo celý den nádherně a slunečno. Navštívili London Eye, prohlédli si Westminsterské opatství, budovu parlamentu, Big Ben, Trafalgarské náměstí, Buckinghamský palác, viděli výměnu stráží. Večer se uchození a plní zážitků ubytovali v rodinách. Ve čtvrtek se autobusem dopravili do krásného historického města Rochester, kde navštívili hrad, katedrálu a interaktivní muzeum. Viděli protipovodňové bariery na řece Temži a dopolední program uzavřeli návštěvou Greenwich. Odpoledne strávili s angličtinou ve škole. V pátek objevovali historii v Natural History Museu a odpoledne se zase pěkně učili. Na sobotu byl připraven výlet do 100 km vzdáleného přímořského města Brighton. Viděli 13
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
anglický venkov a typické pobřežní město. Po cestě se zastavili u zdejší zajímavosti, která se nazývá Long Mann - obrovská postava muže vyrytá do bílého podloží na svahu, navštívili i typický hřbitov a starý kostel. Další zastávka byla už u pobřeží. Prohlédli si bílé skalní útesy Beachy Head a Seven Sisters bičované mořem a zažili opravdu silný vítr. Celou neděli věnovali opět prohlídce centra Londýna. Po nejznámějším mostě Tower Bridge se dostali do City, které je historickým srdcem města. Po anglikánské bohoslužbě v nádherné katedrále svatého Pavla pokračovali k pevnosti Tower a odtud lodí do přístavu v Greenwichi. A pak už jen dlouhá cesta domů. Svatý Kryštofe, díky. Co dál? Alespoň krátce. Soutěže - v sobotu 3. října v Katolickém domě v Lubině na Ústřední orelské soutěži v přednesu křesťanské umělecké poezie a prózy Svatováclavská réva školu reprezentovalo 22 dětí a na stupních vítězů stanuli Josef Raška, David Kupčík, Klára Šprochová a Klára Kupčíková - v úterý dne 24. 11. 2015 se uskutečnil 4. ročník pěvecké soutěže Kopretina v DDM Kopřivnice. Z naší školy se zúčastnilo 13 dětí. I tady jsme slavili úspěch. Na 1. až 3. místě se ve svých kategoriích umístili Magdaléna Böhmová, Petr Socha, Marie Kostelníková, Klára Holubová, Marie Besedová, Dagmar Pešková a Anna Sochová. Poslední kategorie byla dua – tria, kde s jistotou zvítězily také naše žačky a to Anna Sochová s Markétou Buzkovou z 5. třídy. - 14. a 23. října se naši žáci zúčastnili soutěže družstev ve stolním tenisu, kde se probojovali až do krajského kola 3. listopadu v Opavě. Přivezli bronzové medaile. Jen tak dále, kluci! 14
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
- v pondělí 7. 12. 2015 se utkali naši mladší florbalisté s dalšími pěti školami z okolí. Dokázali svou houževnatostí a především obrovským nasazením porazit nejen všechny tři kopřivnické školy, ale i družstva z Frenštátu a Starého Jičína. Ve finále se utkali s týmem ZŠ Emila Zátopka a i tento vyrovnaný duel dotáhli do vítězného konce. Postupují do dalšího kola, které se odehraje v prvním lednovém týdnu. Reprezentovali nás: Jakub Socha, Benedikt Přádka, Tomáš Janek, Kryštof Socha, Vojtěch Kostelník a Vít Buzek. - ve středu 25. listopadu proběhlo v naší škole okresní kolo biblické olympiády s názvem Bible a my se 46 účastníky. Do ústředního kola postoupili za naši školu Šárka Kupčíková, Václav Sopuch, Benedikt Přádka, Klára Kupčíková a Petr Štusek. Besedy „Mami, víš, že k nám do školy přijede Božena Němcová?“, hlásil jeden druhák doma. Božena Němcová to sice už být nemohla, ale ve čtvrtek 22. října jsme ve škole přivítali opravdovou paní spisovatelku. Paní Ivona Březinová dětem z druhé až páté třídy vyprávěla, jak vzniká knížka i o tom, jak se stala spisovatelkou. Možná by mohla mezi besedy patřit i tradiční návštěva LDN. Vždyť na „besedu“ se babičky a dědečkové určitě těší. Nejvíce se letos beseduje v družině. Za podzimní měsíce uvítali již tři dědečky, pana Jalůvku, Janka a Šimíčka. Bylo, je a bude stále co poslouchat, vždyť moudrost generací byla vždy předávána vyprávěním a společnou činností. I návštěva muzea může být besedou. Začátkem listopadu, brzy ráno, se vydali druháci do Příbora. Nejdříve šli do kostela sv. Valentina, kterým je provedl ochotný a trpělivý pan kostelník Monsport. Pak do muzea, kde byl pro ně připraven 15
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
program Dámy a pánové, držte si klobouky. Zkoušeli plstění, krumplování, česání, barvení a nakonec si odnesli jeden malý klobouček. Prohlídli si výstavu klobouků, a sami si i klobouky mohli vyzkoušet. První listopadový čtvrtek mohli besedovat i rodiče. Samotný název „Komunikace s puberťákem“ nabízí mnoho otázek a paní Mgr. Silvie Quisová, Ph.D. ze Slezské univerzity v Opavě měla na co odpovídat. Určitě přispěla ke zlepšení našeho rodičovského vychovatelského umu. Projekty V týdnu od 9. listopadu do 13. listopadu probíhaly na 1. stupni projektové dny. Na svátek sv. Martina si prvňáčci zopakovali písmenko M. Máma, mufiny s mákem, marcipánem, mandlemi a mrkví, mozaika, mýdlo, máslo, mošt, miska a mozek – není výčet ze slovníku ale popis, toho, co prožili. Od prázdnin je jenom krok, druhákům začal pohádkový rok. Papírovým klíčem bránu do pohádky otevřeli, a první pohádku, Hrnečku vař, uslyšeli. Každý kouká, drží pěsti, jak jen dovede, zda se kouzlo povede. Povedlo se, třída jásá, sladkou kaši rychle spásá. Hrníčků jsme malovali dosti, klidně mohou přijít hosti. Jaké je pohádky druhé jméno? Hnedle bude odhaleno. Nebudeme čas tu ztrácet, je tu Sněhurka a trpaslíků dvacet. Na hlavě čepici v ruce jablíčko, nasmáli jsme se při tanci maličko. A že se nám čepičky líbily, strom čepičák jsme vyrobili. Třetí třída se ponořila do sovího příběhu. Tajná zpráva od sovičky Rozárky? Chvíle napětí a poté radost z nadcházejícího projektového dne. Soví příběh nás provázel třídou (zvuky sov, hra, přepis, poslech), multimediální učebnou (prezentace na dané téma, trocha počítání, pohádka-Tři oříšky…), družinou (papírové tvoření) i kuchyňkou (zdobení perníků, modelování těsta a „soví zmrzlinový pohár“). Běžel tudy ježek a zastavil se ve čtvrté třídě. Čtvrťáci se už týden těšili na vyrábění ježečků z nepečeného těsta a zdobení perníků. V družině ušili jehelníčky a naučili se 16
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
obšívací steh. V dílně matematiky skládali matematický obrázek, kterým rozluštili, čím se ježek živí. Z hrušky, jablíček a hroznového vína si vyrobili zdravou svačinku. Většina dětí v páté třídě miluje zvířátka, a tak bylo téma projektového dne jasné. Při domácí přípravě si děti zjistily informace o svém zvířátku. Popsaly, jak vypadá, jak o něj pečují, čím ho krmí a jaké nemoci jej mohou sužovat. Zjistily také jméno zvěrolékaře, na kterého se mohou v případě zdravotních problémů obrátit. Ve škole svého mazlíčka představili svým spolužákům. Někteří si své mazlíčky přinesli i do školy a uspořádali výstavu pro své spolužáky na 1. stupni.
-
-
-
-
Sbírky Sbírek bylo několik: ve spolupráci s o. s. ŽIVOT DĚTEM jsme na vybavení dětských oddělení nemocnic přispěli prodejem magnetek, přívěsků částkou 2 070 Kč. potravinová sbírka ve spolupráci s Potravinovou bankou Ostrava přinesla 102 kg trvanlivých potravin v hodnotě cca 5 227 Kč pro neziskovou organizaci Fond ohrožených dětí sociálně slabým rodinám. a v prosinci jsme zakoupením výrobků v hodnotě 1 830 Kč přispěli na léčbu mnoha dětských pacientů prostřednictvím Fondu Sidus. tradičně jsme prodávali výrobky na Jarmarku naděje a adventní věnce. Získali jsme přes 11 000 Kč, kterými přispějeme na Adopci na dálku i dalším potřebným. Advent je čas očekávání, příchodu, ztišení. Neznamená zalézt do kouta, ale roznášet světlo dál. Stejně jako osmáci se na Adventní duchovní obnově zamýšleli nad svým životem, stejně jako nám sv. Mikuláš připomněl potřebu štědrosti, tak i my buďme, jak jsme v neděli slyšeli „solí a světlem“. Přeji všem radostné Vánoce. Za ZŠ sv. Zdislavy sestavila Mg. Vladimíra Kupčíková 17
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
KATOLICKÁ BESEDA ZPRÁVY Z KATOLICKÉHO DOMU Ve dnech 10. - 14. prosince 2015 proběhla v Katolickém domě tradiční „VÝSTAVA BETLÉMŮ“, kterou připravovala MO KDU-ČSL. Účast byla hojná, přijížděli lidé i z jiných měst. Výstavu navštívilo také spoustu dětí ze škol a školek. Pořadatelé si všimli, že některé z dětí pak odpoledne přivedly na výstavu své rodiče a prarodiče. Bylo krásné sledovat, jak jsou všichni návštěvníci spokojeni. Děkujeme těm, kdo byli ochotni zapůjčit své betlémy. Velké DÍKY patří organizátorům, pomocníkům a hlídačům, bez kterých by výstava nemohla proběhnout. Je to hodně práce, kterou vykonali. Darovali spoustu svého času a úsilí, aby nám pomohli prožít tento adventní čas. Alespoň na chvíli jsme se mohli zastavit a pocítit pokoj, který vychází z Betléma. Přeji všem čtenářům Zvonků, aby si pokoj vycházející z Betléma uchovali v srdci během vánoční doby i v celém roce 2016. Martin Macko, ředitel Katolického domu v Kopřivnici
18
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
VÝSTAVA BETLÉMŮ JEŠTĚ JEDNOU Ve dnech 10. - 14. prosince jsme měli možnost shlédnout v Katolickém domě nejrozmanitější Betlémy: dřevěné, papírové, perníkové, malé, velké, které za tímto účelem zde shromáždili občané města Kopřivnice. Návštěvnici této akce si mohli vlastnoručně vyrobit postavičky do Betléma či ozdoby na stromeček ze dřeva, zvonečky z pediku nebo nazdobit perníčky, jejichž vůně se linula z kuchyně Katolického domu. Bylo to příjemné setkání všech lidí dobré vůle. P. Sobková
POZVÁNKY Štěpánská zábava s cimbálovou muzikou Pramínky 26. prosince 2015 v 19:00 hodin v Katolickém domě v Kopřivnici <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
PŘEDSILVESTROVSKÁ VEČEŘE MANŽELŮ v úterý 29. prosince 2015 se sejdeme v 17:00 hodin na mši svaté v chrámu sv. Bartoloměje. Večeři zahájíme v 18:00 hodin modlitbou za manžele a rodiny v Katolickém domě v Kopřivnici. Večeře bude domácí, z naší „Kaťácké“ kuchyně: knedlo, vepřo, zelo. Můžete donést cukroví, ovoce nebo něco k pití. Těšíme se na setkání se všemi, kdo se chtějí radovat z daru manželství. Prosíme o nahlášení počtu porcí večeří, nejpozději do 26. prosince 2015. Lenka Macková: 737 119 286
[email protected] 19
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<< Přijměte pozvání na Vánoční koncert PSK Kopřivnice, který se bude konat 28. prosince 2015 v 19:00 hodin v kostele sv. Bartoloměje v Kopřivnici. <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
PLESOVÁ SEZÓNA 2016 8. ledna Skautský ples 15. ledna Ples farnosti Kopřivnice a Základní školy svaté Zdislavy, tentokrát společně v Katolickém domě. 29. ledna Ples KOPRETINA 30. ledna SWINGOVÝ ples 5. února Ples děkanátu Nový Jičín 6. února MO KDU-ČSL Příbor <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
SETKÁVÁNÍ BROUČKŮ V ROCE 2016 13. ledna 27. ledna
ZŠ sv. Zdislavy 9 h Broučkovský KARNEVAL v 9 h v Katolickém domě 10. února ZŠ sv. Zdislavy 9 h 24. února ZŠ sv. Zdislavy 9 h 9. března Kostel sv. Kateřiny ve Štramberku v 9 h 23. března ZŠ sv. Zdislavy 9 h 6. dubna ZŠ sv. Zdislavy 9 h
Tělocvična a družina… Sebou masky pro děti a třeba i rodiče a malou cenu do tomboly Tělocvična a družina… Tělocvična a družina… Křížová cesta pro rodiče s dětmi Tělocvična a družina… Tělocvična a družina…
Chalupa rodin s Broučky na Orlím hnízdě v Pstruží bude od 29. do 31. ledna 2016. Více informací a přihlášky – Lenka Macková. 20
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
PŘEDNÁŠKA OTCE JINDŘICHA POLÁČKA NA TÉMA „ADVENT SVÁTEK KONZUMU?“ Třetí neděli adventní přijal pozvání Katolické besedy do naší farnosti milý host otec Jindřich Poláček, který je převorem kláštera dominikánů v Olomouci. Sloužil hlavní nedělní mši svatou, při které nám kladl na srdce, abychom nezapomínali, že máme být solí a světlem světa. Přičemž zdůrazňoval, že obojím máme být, tak akorát. Odpoledne poté přednášel na téma „Advent svátek konzumu?“. V malém sále Katolického domu mu naslouchalo 65 posluchačů. V první části přednášky otec Jindřich hovořil o tom, abychom jsme se nebáli ruchu, povinností a konzumu v adventní době, ale abychom jsme se uměli také ztišit a kromě návštěvy obchodního domu navštívili s upřímností i kostel a poklonili se tam Pánu. Svěřili mu své starosti a načerpali sílu. Druhá část přednášky byla vyhrazena pro dotazy z obecenstva, které byly zajímavé a otec Jindřich na ně odpovídal s upřímností a civilností jemu vlastní. Za Katolickou besedu věříme, že Vás otec Jindřich zaujal, alespoň stejně jako otec Kamil Ober, který mezi nás před časem také zavítal. Doufáme, že se s Vámi setkáme na dalších přednáškách, které plánujeme organizovat pravidelně alespoň jednou měsíčně. Již nyní můžeme prozradit, že v lednu vystoupí náš otec Jiří Ramík a bude hovořit o svých zkušenostech s životem v trapistickém klášteře, kde strávil půl roku svého života. 21
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
Osobně děkuji všem, kteří na přednášku přišli a také manželům Raškovým, otci Jiřímu a řediteli Katolického domu Martinu Mackovi, kteří se na organizaci přednášek významně podílí. Za Katolickou besedu v Kopřivnici a s přáním poklidného zbytku adventu Tadeáš Holub
Cítíš –li se mladý jako my, neváhej a přijď na faru a vytvoř s námi MLÁDEŽNICKÉ SPOLČO. Zveme všechny mladé duší na nepravidelná páteční setkání na faře! Scházíme se v 19:00 vždycky, když to ohlásí pan farář v nedělních ohláškách. Pokud chcete prožít sdílení, modlitbu a zábavu, tak určitě neváhejte a přijďte se podívat. Uvidíte, že příště se vám bude chtít přijít zase. Každé setkání má na starost většinou dvojice lidí. Témata se za ty roky, co se scházíme, dotkly např. problému alkoholu, života muslimů, či povídaní o poutích a poutních místech. Setkání se zúčastňují 22
Zvonky č. 70
_____________________________________________________________________________________________
také naši otcové a občas mají také téma. Pokud chcete prožít páteční večer u písniček a veselých lidí, určitě přijďte, máme dveře dokořán. Za spolčo se na Vás těší… Martin Šablatura
SETKÁNÍ MLADÝCH LIDOVCŮ Ve dnech 11. a 12. prosince proběhla na faře ve Štramberku víkendovka pro mladé s názvem „Mládí v akci“. Tuto akci pořádal z.s. Mladí lidovci, který si za své cíle klade vytváření prostředí stimulující osobnostní, profesní, sociální, politický a duchovní růst mladého člověka v duchu křesťanských hodnot. Víkendovku vedl předseda krajské organizace Mladých lidovců Václav Najzar. Během pátečního odpoledne probíhaly seznamovací aktivity následované večerní debatou v místní hospůdce. V sobotu ráno pak účastníci měli možnost projít si křížovou cestu, která byla před několika lety zrestaurována. Trasa vedla z okrajové části Nového Jičína až na konec křížové cesty, který se nachází nedaleko jeskyně Šipka ve Štramberku. Na cestě nás provázel jeden z hlavních organizátorů tehdejší rekonstrukce Stanislav Štefek. Po obědě sdíleném s místím farářem o. Vladimírem Zelinou následovaly ještě rukodělné aktivity. Naše výtvory jsme pak věnovali pro prodej kopřivnickému dívčímu oddílu skautek. Výtěžek této akce směřuje na projekt Adopce na dálku, do kterého je oddíl zapojen. Na závěr akce proběhla beseda s místostarostou Kopřivnice Stanislavem Šimíčkem, kde jsme se dotazovali na jeho politický život a práci. Věřím, že beseda byla oboustranně přínosná a chtěl bych panu místostarostovi ještě jednou poděkovat, že si ve svém nabitém programu našel pro nás čas. Martin Šablatura, člen Mladých lidovců
23
Zvonky č. 70
______________________________________________________________________________________________________
VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY 2015
--------------------------------------------------------------------------------------------Kopřivnice Lubina Čt 24.12. Štědrý den 16.00 – pro rodiny a děti 15.30 - pro rodiny a děti 23.00 -„Půlnoční“ mše sv. 21.00 - mše sv. ............................................................... ..........................
Pá 25.12. Slavnost Narození Páně 6.45 - mše sv. 8.30 - mše sv. 9.45 - mše sv. 14.30 - sv. požehnání 14.30 – sv. požehnání 15.45 - penzion - mše sv. 15 – 18 hod. kostel otevřen k návštěvě Betléma
....................................................................................... ..
So 26.12. Svátek sv. Štěpána 6.45 - mše sv. 9.45 - mše sv. 15 – 18 hod. kostel otevřen k návštěvě Betléma
8.30 - mše sv.
............................................................... ..........................
Ne 27.12. Svátek Svaté rodiny 6.45 - mše sv. 9.45 – mše sv. + obnova manželských slibů 15.45 – penzion - mše sv.
8.30 – mše sv.
............................................................... ..........................
Po 28.12. Svátek sv. Mláďátek, mučedníků 7.00 - mše sv. 19.00 – koncert Pěveckého sdružení Kopřivnice ............................................................. ............................
Út 29.12.
17.00 - mše sv. 18.30 – Večeře manželů
............................................................... ..........................
St 30.12.
7.00 - mše sv.
............................................................... ..........................
Čt 31.12. sv. Silvestra 16.30 – mše sv.,
18.00 – mše sv.,
Te Deum
Te Deum
............................................................... ..........................
Pá 1.1. 2016 Slavnost Matky Boží P. Marie 6.45 - mše sv. 9.45 - mše sv.
8.30 - mše sv.
............................................................... ..........................
24
