Asisten ní nástroj pro hudební skladatele

eské vysoké u£ení technické v Praze Fakulta elektrotechnická

Semestrální práce

Asisten£ní nástroj pro hudební skladatele

t¥pán Volf, Petr Bl²´ák, Jan Herzán

P°edm¥t: Návrh uºivatelských rozhraní

Obor: Softwarové inºenýrství a interakce

13. °íjna 2013

Obsah

1 D1 - Analýza

1

1.1

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.2

Cílová skupina

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.3

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

1

1.4

Session Guide . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3

1.5

Participant 1

1.6

1.7

1.8

1.9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

1.5.1

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

1.5.2

Rozhovor

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

1.5.3

Shrnutí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.6.1

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

1.6.2

Shrnutí

Participant 2

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

1.7.1

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

1.7.2

Shrnutí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

Participant 3

Participant 4

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

1.8.1

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

1.8.2

Shrnutí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

Participant 5

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

1.9.1

Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

1.9.2

Shrnutí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

1.10.1 Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

1.10.2 Rozhovor

1.10 Participant 6

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

1.11.1 Screener . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

1.11.2 Rozhovor

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

15

1.12 HCI problémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

1.10.3 Shrnutí 1.11 Participant 7

1.11.3 Shrnutí

1.12.1 R·zná pokro£ilost 1.12.2 R·zné postupy

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

1.12.3 R·zné hudební styly

. . . . . . . . . . . . . . . . . . .

16

1

D1 - ANALÝZA

1

1

D1 - Analýza

1.1

Úvod

Náplní této £ásti semestrální práce je výzkum zvyklostí a pot°eb hudebních skladatel·, a to se zam¥°ením na potenciální vyuºití informa£ních technologií v procesu kompozice hudby. Výstup této £ásti semestrální práce bude zohledn¥n p°i modikaci funk£nosti jiº existující aplikace. Tato aplikace je ur£ena pro skladatele v²ech úrovní pokro£ilosti a není zam¥°ena na ºádný konkrétní hudební styl. Podrobn¥j²í popis stávající funk£nosti této aplikace není pro pot°eby této £ásti semestrální práce podstatný.

Poznámka: Významná £ást této kapitoly vznikla znovupouºitím semestrální práce

Zvyklosti a pot°eby hudebních skladatel·, která byla vypracována v

rámci p°edm¥tu

Psychologie v HCI. Kompletní práce je k dispozici na adrese

http://stepanvolf.cz/pur.pdf

1.2

Cílová skupina

Cílovou skupinu tvo°í hudební skladatelé v²ech úrovní pokro£ilosti. Skladatelské zam¥°ení na konkrétní hudební styl není vyºadováno. Naopak, v cílové skupin¥ jsou zastoupeni skladatelé v²ech hudebních styl·. Pro v¥t²inu skladatel· z cílové skupiny je skladba volno£asovou aktivitou (a nikoli zdrojem obºivy). Cílova skupina je tvo°ena p°eváºn¥ mladými lidmi. Pom¥r muº· a ºen je 4:1. U cílové skupiny se dále p°edpokládá základní po£íta£ová gramotnost, tj. práce se souborovým systémem OS, pouºívání Internetu apod.

Poznámka: Jakoºto m¥°ítko pokro£ilosti hudebního skladatele byla zvolena míra (ne)znalosti hudební teorie. Mnoºina v²ech hudebních styl· obsahuje pouze ty hudební styly, které vycházejí z 12stup¬ového rovnom¥rn¥ temperovaného lad¥ní (v£etn¥ blues).

1.3

Screener

Hudební skladatelé budou s nabídkou ú£asti ve výzkumu osloveni na základ¥ vyhodnocení jejich díla, p°i£emº za vyhovující se povaºuje taková skupina participant·, která je z hlediska zam¥°ení na hudební styl co nejr·znorod¥j²í.

1

D1 - ANALÝZA

2

Pohlaví:

muº (4x) ºena (1x)

V¥k:

0-10 (0x) 11-20 (2x) 21-35 (2x) 36 a více (1x)

Skladatelská £innost:

je mým hlavním zdrojem p°íjmu (1x) je mým vedlej²ím zdrojem p°íjmu (1x) není mým zdrojem p°íjmu (3x)

Jak dlouhá doba uplynula od vytvo°ení Va²í poslední skladby?

mén¥ neº 3 m¥síce (5x) více neº 3 m¥síce (0x)

Jak £asto jste se poslední rok v¥noval(a) skladb¥?

5-7 týdn¥ (1x) 1-4 týdn¥ (2x) 1-3 m¥sí£n¥ (2x) mén¥ £asto (0x)

Akord, interval. Tyto pojmy:

znám (a mám jasnou p°edstavu o tom, co znamenají) (4x) znám (nejsem si v²ak jist(a), co p°esn¥ znamenají) (1x) neznám (0x)

Stupnice, tónina. Tyto pojmy:


Tónika, dominanta a subdominanta. Tyto pojmy:


1

D1 - ANALÝZA

3

Ostinato, kadence. Tyto pojmy:


Odeslat email se souborem (nap°. obrázkem) v p°íloze:

1.4

zvládnu (5x) nezvládnu (0x) nezvládnu a zru²il(a) bych Internet! (0x)

Session Guide

Moderátor bude p°ed zapo£etím rozhovoru seznámen s hudebním dílem skladatele, a to na úrovni dostate£né pro téma

4) Pr·b¥h tvorby skladby.

1) Brieng (3 minut) P°ipomenout participantovi, ºe rozhovor bude nahráván. Vysv¥tlit, jakým zp·sobem bude s po°ízenou nahrávkou naloºeno. Se skute£ností, ºe rozhovor bude nahráván, bude participant seznámen jiº p°i prvotním oslovení tak, aby na míst¥ nebyl nemile p°ekvapen.

2) Hudební schopnosti/vzd¥lání participanta (7 minut) (a) Na jaké hudební nástroje hrajete? A co zp¥v? (b) Jaké máte hudební vzd¥lání? (c) Jak jste na tom s hudebním sluchem?

Poznámka: Nenutit participanta zpívat! :) Pokud by mu to ujelo, mohl by být rozhozen po celý zbytek rozhovoru.

3) O skladb¥ obecn¥ (5 minut) (a) Jakým hudebním styl·m se v roli skladatele v¥nujete? (b) Jakým zp·sobem prezentujete Va²e dílo?

1

D1 - ANALÝZA

4

4) Pr·b¥h tvorby skladby (27 minut) (a) Vzpomínáte si na skladbu

x,

kterou jste vytvo°il? Popi²te pr·b¥h její

tvorby (od za£átku do konce).

Poznámka: Participant ve screeneru uvedl, ºe poslední skladbu vytvo°il p°ed mén¥ neº t°emi m¥síci. Pokud si nevzpomene na pr·b¥h (p°edem vybrané) skladby

x,

zeptat se na tu poslední. V nejhor²ím p°ípad¥ dotaz zobecnit.

Bude-li dost £asu, zeptat se po bodech

(b) a (c) na dal²í skladby.

(b) Shrnutí odpov¥di na p°edchozí otázku. Pouºíváte tento postup vºdy? (c) Zkontrolovat, zda-li zazn¥la následující témata a p°ípadn¥ se doptat: Pr·b¥ºný záznam vytvá°eného díla (noty, nahrávky apod.). Prost°edí, ve kterém byla skladba vytvá°ena (a jeho vybavení). (Ne)vyuºití interpreta£ních dovedností v pr·b¥hu vytvá°ení skladby. (Ne)vyuºití SW v pr·b¥hu vytvá°ení skladby.

5) Debrieng (3 minut) Zejména u mén¥ pokro£ilých skladatel· se ujistit, ºe se necítí trapn¥/hloup¥. Ocenit jejich ochotu hovo°it o svých zvyklostech v kreativní £innosti, ve které jsou pouhými za£áte£níky (pozn. zdrºet se pouºití slova pouhý :)) a pop°át jim mnoho zdaru do jejich skladatelské kariéry.

1

D1 - ANALÝZA

1.5

5

Participant 1

1.5.1 Screener Pohlaví: V¥k: Skladatelská £innost: Jak dlouhá doba: Jak £asto:

muº 21-35 není mým zdrojem p°íjmu mén¥ neº 3 m¥síce 1-3 m¥sí£n¥

Akord, interval:

znám (a mám jasnou p°edstavu ...)

Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:


Ostinato, kadence:


Email s p°ílohou:

zvládnu

1.5.2 Rozhovor Hudební schopnosti/vzd¥lání participanta Hraji p°edev²ím na klavír (resp. klávesové nástroje obecn¥). Dále umím hrát na étnu (p°í£nou i zobcovou) a kytaru. Zp¥vu se vyhýbám. Zazpívat melodii tak, aby byla poslucha£i srozumitelná, v²ak zvládám. Chodil jsem do hudební ²koly na klavír a na étnu (oboje po dobu osmi let). Lekce hry na klavír byly zam¥°eny spí²e na praktická cvi£ení. Hodiny teorie probíhaly zvlá²´. Na ty jsem v²ak moc nechodil. V oblasti hudební teorie jsem spí²e samouk. ádné systematické u£ení. Pocházím z muzikantské rodiny. Zkrátka jsem v tom vyr·stal. Nemám absolutní hudební sluch. Pamatuji si v²ak, jak zní tón C. Díky tomu dokáºi vý²ku tónu odhadnout (+/- p·ltón). Poslechnu-li si úryvek skladby, jsem schopen p°ehrát jej na klavír.

O skladb¥ obecn¥ Pro£ skládám? Baví m¥ to. Je to záliba. Snaºím se ji v²ak d¥lat na takové úrovni, aby výsledek byl prezentovatelný lidem. Podle ohlasu lidí mi to asi i jde. Mám prol na

soundcloud.com,

kam své skladby nahrávám. Snaºím

se p°ispívat do r·zných hudebních fór. Poslouchám tvorbu ostatních lidí. Komentuji ji. Nechávám si komentovat vlastní skladby. Zji²´uji, pro jaké lidi je moje hudba relevantní.

1

D1 - ANALÝZA

6

Velké mnoºství mé tvorby v²ak z·stává v ²uplíku. Mám nápad. Zní to slibn¥. A pak t°eba nevím, jak to dokon£it. Tak to nechám být. Rozpracované skladby si ukládám. T°ídím je podle ºánru a u kaºdé si poznamenávám, kdy jsem ji vytvo°il. Formát uloºení je závislý na platform¥, na které tvo°ím. Mezi hudební styly, se kterými mám jakoºto skladatel zku²enost, pat°í: chiptunes, moduly, lmová hudba, klasika, techno, elektronika, hip-hop, blues (improvizace). V¥nuji se zejména tvorb¥ instrumentální hudby. Zkou²el jsem psát texty, ale pokaºdé z toho vypadlo stra²né kli²é, vºdy jsem to zahodil.

Pr·b¥h tvorby skladby Poznámka: Ve zbytku rozhovoru participant popisuje pr·b¥h tvorby jedné ze svých skladeb. V rámci zachování anonymity je název skladby utajen. Cht¥l jsem vytvo°it skladbu, která by se dala pouºít jako soundtrack. Za£al jsem hrát na piano a po chvíli vytvo°il hlavní melodickou linku, kterou jsem nahrál. Uv¥domoval jsem si, v jaké se pohybuji tónin¥. Uv¥domoval jsem si téº, ºe pouºívám velkou septimu, díky které jsem pozd¥ji mohl pouºít durovou dominantu v harmonii. Velkou septimu (ani ºádný dal²í tón) jsem v²ak nepouºil z ºádného zvlá²tní d·vodu. Zkrátka to tak vy²lo. Takhle se mi to líbilo. Znám skladatele, kte°í v¥dí o kaºdém tónu, pro£ ho tam dali a dokáºou o tom sáhodlouze hovo°it. Já mezi n¥ v²ak nepat°ím. Poté, co jsem vytvo°il hlavní melodickou linku, jsem si °ekl, ºe z toho zkusím ud¥lat takový hybridní styl. N¥co mezi orchestrální v¥cí a n¥£ím.. Ani nevím, jak ten druhý styl nazvat. Vymezení ºánru vytvá°ené skladby (pop°. výb¥r hudebních nástroj·) mi pomáhá. Lze jím dosáhnout vhodného osekání stavového prostoru, ve kterém se jakoºto skladatel pohybuji. P°íli² velké mnoºství moºností m·ºe zabít mou kreativitu. P°esto prostor z·stává obrovský. Poté, co jsem vybral ºánr, jsem za£al pracovat na zvýrazn¥ní harmonických ploch hlavní melodické linky. Cht¥l jsem, aby to bylo ºivé, aby to ²lo dop°edu a aby to bylo tradi£ní. Proto jsem zvolil ty smy£ce. Kila v podstat¥. A ty jsem pak nahrál. Harmonii jsem tvo°il v reálném £ase. P°i její tvorb¥ jsem se tedy ne°ídil hudební teorií. Nebyl by na to £as. Hudební teorii vyuºívám spí²e kdyº se dostanu do slepé uli£ky. P°íklad: mám n¥jaký nápad, dostanu se harmonicky do n¥jaké fáze a pot°ebuji zjistit, jak se dostat zpátky do tóniky. V takovém p°ípad¥ nastává jedna ze dvou variant. Bu¤ se zvládnu dostat tam, kam chci, n¥jakým nau£eným harmonickým postupem nebo opravdu musím p°emý²let, jak toho dosáhnout. A pak se teorie hodí.

1

D1 - ANALÝZA

7

Komplikované modulace tvo°ím ob£as tón po tónu. V p°ípad¥ této skladby to nutné nebylo. Dopustil jsem se v ní v²ak jedné harmonické chyby. V jednom míst¥ jsou paralelní oktávy. Orchestrální £ást jsem m¥l hotovou. Dále jsem zkou²el, jaké by k ní zn¥ly dob°e basy a bicí. Výsledný bas kopíruje aktuální harmonii. Je tvo°en dv¥ma hlasy, které zn¥jí unisono. P·vodn¥ jsem pouºil oscinátní bas, ale nezn¥l hezky. Pravidla typu bas proti se snaºím dodrºovat. Zárove¬ ze zku²enosti vím, co si mohu dovolit, aby to zn¥lo dob°e. Pro stopu bicích jsem pouºil p°edvytvo°enou smy£ku. Doplnil jsem pouze tamburínu. Hlavní téma jsem m¥l hotové. Rozhodl jsem se vytvo°it je²t¥ kontrastní téma vedlej²í. Strukturu skladby jsem nem¥l rozmy²lenou dop°edu. D¥lám to málokdy. Ob£as na to dojedu tím, ºe nevím, jak dál. Konktrastní téma je tvo°eno pouze diatonickými postupy v harmonii. Je tam spoustu paralelních kvint a oktáv. Ale to byl zám¥r. V tomto konkrétním míst¥ mi p°i²lo, ºe si to mohu dovolit. Akordy jsem nevymý²lel v reálném £ase. Editoval jsem je ru£n¥. Aby v²ak nahrávka zn¥la p°irozen¥, nahrál jsem nejprve sekvenci náhodných akord·. Tím jsem zachytil rytmickou strukturu s nep°esnostmi v £asování. Nevzpomínám si, jak dlouho mi trvalo tuto skladbu vytvo°it. Typicky v²ak skladby netvo°ím na jeden zátah. N¥co sloºím, nechám si to p°es noc uleºet a kdyº se mi to ráno líbí, t°eba to dod¥lám. Pro nahrávání jsem pouºil varhany Kurzweil PC3X ve spojení s osobním po£íta£em a programem Reaper. V programu Reaper jsem m¥l vytvo°ené MIDI stopy, do kterých jsem nahrával. Obsah takto vytvo°ených stop jsem mohl editovat rovn¥º ru£n¥, a to p°ímo pomocí programu Reaper, coº jsem u£inil nap°íklad v p°ípad¥ d°íve zmín¥ných diatonických postup· v harmonii. ivé nahrávání a ru£ní editace jsou dva zp·soby, které pro záznam skladeb pouºívám. Výb¥r se odvíjí od hudebního stylu a platformy, na které tvo°ím. P°íklad: tvo°ím-li pro Atari, pracuji v programu Raster Music Tracker a komponuji výhradn¥ ru£ní editací. ádný hudební nástroj k tomu nepouºívám. Hudbu mám v²ak s klaviaturou spjatou natolik, ºe mi sta£í pouhá p°edstava sekvence/kombinace stisknutých kláves k tomu, abych si ud¥lal obrázek o tom, jak by výsledek p°i opravdovém zahrání zn¥l.

1

D1 - ANALÝZA

8

1.5.3 Shrnutí Nástroje:

klávesové nástroje, étna (p, z), kytara

Vzd¥lání:

hudební ²kola - klavír (8 let), étna (8 let)

Styly:

chiptunes, moduly, lmová hudba, klasika, techno, elektronika, hip-hop, blues (improvizace)

Participant má prol na

soundcloud.com,

kam nahrává své skladby.

P°ispívá do r·zných hudebních fór. Poslouchá tvorbu ostatních lidí. Komentuje ji. Nechává si komentovat vlastní skladby.

Rozpracované skladby si ukládá. T°ídí je podle ºánru. U kaºdé si dále poznamenává, kdy ji vytvo°il.

Vymezení ºánru vytvá°ené skladby (pop°. výb¥r hudebních nástroj·) povaºuje za p°ínosné. Strukturu skladby rozmy²lenou dop°edu obvykle nemívá.

Typicky skladby netvo°í na jeden zátah. N¥co sloºí, nechá si to p°es noc uleºet a kdyº se mu to ráno líbí, t°eba to dod¥lá.

Hudební teorii p°i skladb¥ vyuºívá pouze ve výjime£ných p°ípadech. Uv¥domuje si v²ak proh°e²ky, které proti jejím doporu£ením £iní (p°. paralelní oktávy).

Pro perkusivní sloºku skladeb ob£as pouºívá p°edvytvo°ené smy£ky.

P°i skladb¥ rovnou zaznamenává. A´ uº ºiv¥ (hraním na klávesy) nebo ru£ní editací. K t¥mto ú£el·m pouºívá program Reaper.

Dopad na design: V p°ípad¥ ru£ní editace je d·leºitá efektivita ovládání. Skladatel má v hlav¥ my²lenku, kterou pot°ebuje co nejrychleji vyjád°it. Editor ho v této chvíli nesmí zbrzdit.

1

D1 - ANALÝZA

1.6

9

Participant 2


muº 11-20 není mým zdrojem p°íjmu mén¥ neº 3 m¥síce 1-4 týdn¥

Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:

znám (nejsem si v²ak jist ...)

Ostinato, kadence:

neznám

Email s p°ílohou:

zvládnu


kytara, baskytara, bicí

Vzd¥lání:

samouk - kytara (8 let), baskytara a bicí (2 roky)

Styly:

metal, rock, metalcore

Typicky skládá pouze své (tzn. kytarové) party. Doprovodné riy, sóla. Zbytek nechává na ostatních £lenech kapely. Kapela svou tvorbu prezentuje na

bandzone.cz.

Pr·b¥ºný stav skladby nahrává s kapelou ve zku²ebn¥. Nahrávky pak pouºívá jako podklad p°i tvorb¥ kytarových sól. Divo£ej²í £ásti, které nezvládne zahrát ºiv¥ s nahrávkou, si zapisuje v programu Guitar Pro. Poté cvi£í, aby je zahrát zvládl.

Napadne-li ho n¥jaký ri ve chvíli, kdy nemá po ruce kytaru, zazpívá si jeho rytmiku/dynamiku/pohyb do hlasové poznámky na telefon. Kdyº kytaru má, ri si zahraje. Poté si ho uº v¥t²inou zapamatuje a na dal²í zkou²ce s kapelou nahraje.

Tappingové gury a arpeggia tvo°í v¥t²inou mechanicky. Podívá se, co zní v harmonii a guru/arpeggio vytvo°í tak, aby v¥t²ina tón· byla akordických. P°i tvorb¥ sól se opírá o znalost stupnic/tónin.

1

D1 - ANALÝZA

1.7

10

Participant 3


muº 21-35 není mým zdrojem p°íjmu mén¥ neº 3 m¥síce 1-3 m¥sí£n¥

Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:

neznám

Ostinato, kadence:

neznám

Email s p°ílohou:

zvládnu


kytara, housle, zp¥v

Vzd¥lání:

samouk - kytara a zp¥v (5 let), hudební ²kola - housle (2 roky)

Styly:

folk (písni£ká°)

Participant svou tvorbu prezentuje z°ídkakdy (a kdyº uº, tak výhradn¥ ºivým hraním). Své skladby ob£as nahrává. iní tak v²ak pouze proto, aby si je mohl poslechnout s £asovým odstupem a zhodnotit své interpreta£ní schopnosti. Nahrávky po°izuje pomocí aplikace Sound Recorder ve WinXP.

Harmonii a melodii zp¥vu vytvá°í typicky naráz. Zahraje akord, za£ne zpívat. Melodii zp¥vu vymý²lí v reálném £ase. Aº mu p°ijde, ºe je £as na zm¥nu v harmonii, vyst°ídá akord. Zkou²í r·zné kombinace akord·.

Pro výb¥r akord· v harmonii nevyuºívá hudební teorii. V doprovodné h°e vyºívá nau£ených melodických kudrlinek. P°. akord: D dur, kudrlinka: F♯, G, F♯, E, F♯.

Skládá se mu lépe, kdyº má hotovou alespo¬ £ást textu. Od textu odvíjí náladu písn¥. N¥kdy skládá i bez textu. Pak zpívá náhodná (pop°. neexistující) slova. Tento p°ístup povaºuje za více inspirativní neº zpívání prostého la, la, la .

1

D1 - ANALÝZA

1.8

11

Participant 4


muº více neº 36 není mým zdrojem p°íjmu více neº 3 m¥síce mén¥ neº jednou za m¥síc

Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:


Ostinato, kadence:

neznám

Email s p°ílohou:

zvládnu


kytara, housle, kontrabas, zp¥v

Vzd¥lání:

teorie v hudební ²kole (7 let), housle (7 let), kontrabas (5 let), v orchestru (11 let), kytara - samouk (posledních cca 40 let)

Styly:

folk

Skládní se v¥noval v dob¥ hraní v kapele, coº je cca 30 let zp¥t, tenkrát skládal písn¥ cca týdn¥. V¥t²inou skládal pro celou kapelu, tedy 2 kytary, basa, étna, rytmika, hlasy. V sou£asné dob¥ skládá velice z°ídka, pouze pro svou zábavu a pobavení p°átel, v¥nuje se spí²e textování.

Prezentace v tehdej²í dob¥ probíhala pouze na koncertech a festivalech, p°ípadn¥ n¥kolika sout¥ºích. V dne²ní dob¥ to, co vytvo°í sdíli pomocí Facebooku, nebo spí²e nahraje na internetovou úschovnu ke staºení pro konkrétní lidi.

Postup skládání - vºdy za£ínal melodií, která ho napadla, nijak ji notov¥ nezaznamenával, poté si k ni doplnil akordy a celou v¥c nahrál na magnetofon. K nahrávce poté domý²lel jednotlivé hlasy, v¥t²inou jiº s ostatními £leny kapely tak, ºe p°inesl nahrávku na zkou²ku, nau£il je základní melodii a poté p°idával jednotlivým nástroj·m a zp¥vák·m nové hlasy. Na hudební teorii stav¥l nap°íklad v ohledech doprovodného hlasu, který dob°e zni v tercii a podobn¥. P°i vymý²lení melodie se o ni v²ak neopíral.

1

D1 - ANALÝZA

1.9

12

Participant 5



Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:


Ostinato, kadence: Email s p°ílohou:

znám (nejsem si v²ak jist ...) zvládnu


kytara, baskytara, bicí, étna, zp¥v

Vzd¥lání:

teorie (samouk), kapely (rock, metal), kytara (n¥kolik u£itel·, vºdy an krat²í dobu)

Styly:

folk, folk jazz, rock, metal, hip-hop

Skládá dv¥ma zakladními zp·soby: 1) za£ne vymý²let slova, p°i£emz p°i skládání slov uº se mu v hlav¥ formuje melodie (spí²e rovnou harmonie), podle rytmu textu a jeho významu. 2) napadá ho melodie s akordy - v podstat¥ málokdy p°emý²lí o £isté melodii, vºdy si u ní rovnou p°edstavuje akordy, ale p°iznává, ºe n¥kdy je problém tam dobrý akord dosadit.

Poznámky o textu si pí²e do mobilu, nebo bloku. Melodie nahrává do po£íta£e (má malé domácí studio). Jakmile má text s melodií nahraný v po£íta£i, dohrává k n¥mu dal²í v¥ci jako bicí, bas a podobn¥.

1

D1 - ANALÝZA

1.10

13

Participant 6



Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:


Ostinato, kadence:


Email s p°ílohou:

zvládnu

1.10.2 Rozhovor Pr·b¥h tvorby skladby Poznámka: V této £ásti rozhovoru particpant popisuje pr·b¥h tvorby jedné ze svých skladeb. V rámci zachování anonymity je název skladby utajen. Poslední projekt, na kterém jsem pracoval, byla hudba k videu. Jednalo se o hororovou scénu. Zám¥rem bylo vyvolat v poslucha£i pocit strachu. P°evaloval jsem to v hlav¥. Pak jsem zapnul dlátka - hlavn¥ sekvencer program do kterého lze nastrkat noty a virtuáln¥ k tomu napojit nástroje a ono to hraje. Mohu za£ínat s melodií, harmoníí nebo s perkusní £ástí. Zapí²i si je do sekvencru a pracuji s tím, co mám. Mohu pracovat s nástroji, nebo se samply - to jsou zvuky okolního prost°edí (rozbití skla, náraz, výbuch, ²plouchnutí). Pokaºdé to beru podle toho, jak to na m¥ p°ijde, nepreferuji ºádný za£átek. Prost¥ si °eknu, ºe pokud budu skládat pro housle, £elo, bicí a syn´ák, tak si najdu samply pro housle, £elo a pro bicí a nakroutim poºadované zvuky - jednotivé hlasy. Pro dotvá°ení harmonie pouºívám znalosti z hudební teorie. Ve chvíli, kdy jsem spokojen, p°evedu zvuk do audio formátu. Následuje ekvalizace, komprese, p°idání efekt·. Upravím stopy, aby byly pat°i£n¥ zn¥lé.

1

D1 - ANALÝZA

14


kytara, klávesy

Vzd¥lání:

studuje

Music Technology (skladba,

práce ve studiu, práce p°i nahrávání, mastering, zpracování zvuku)

Styly:

cokoliv krom punku apod.

Poznámka: Podrobn¥j²í shrnutí nebylo z £asových d·vod· vypracováno. 1.11

Participant 7


ºena 21-35 je mým vedlej²ím zdrojem p°íjmu mén¥ neº 3 m¥síce 1-3 m¥sí£n¥

Akord, interval:


Stupnice, tónina:


Tónika, dominanta:


Ostinato, kadence:


Email s p°ílohou:

zvládnu

1.11.2 Rozhovor Pr·b¥h tvorby skladby Poznámka: V této £ásti rozhovoru particpant popisuje pr·b¥h tvorby jedné ze svých skladeb. V rámci zachování anonymity je název skladby utajen. Poslední v¥c, kterou jsem d¥lala, byla zadáním co nejchytlav¥j²í, nejblb¥j²í písni£ka o £ty°ech akordech . Jak jsem postupovala? Zvolila jsem si ony £ty°i akordy (Am, F, C, Em) - m¥la to být pop balada - a zvolila ostinátní rytmizaci akord· hraných na klavír. Pak jsem ²la na refrén, na který jsem m¥la p°edem p°ipravený text. Cht¥la jsem, aby vyniklo jedno dlouhé slovo. Toto slovo jsem realizovala na jednom tónu tak, aby tento tón byl v akordech r·znou funkcí, nap°. primou, tercií, kvintou, ale

1

D1 - ANALÝZA

15

také nap°. velkou septimou £i nónou - v popu se to nosí. Zbytek melodie se pohyboval okolo toho jednoho zásadního tónu (max. vzdálenost: 1-2 tón·). Dál jsem ²la na sloku. Tu jsem posadila níº neº refrén tak, aby refrén vynikl. Snaºila jsem se opakovat 3-4 tóny p°i m¥nících se akordech tak, aby m¥ly vºdy jinou fci a do akord· se hodily. A stejn¥ jako jako v refrénu, aby se tam objevila n¥jaká septima nebo nóna na dlouhém tónu apod. Bridge jsem nepsala, ale kdyby tam byl, zm¥lila bych ty 4 akordy (byly v moll, tak bych bridge ud¥lala v dur) a asi bych trochu modulovala do r·zných tónin tak, aby pak p°i²el jako vrchol refrén. Melodii bych op¥t nechala na pár opakujících se tónech, umíst¥ných pod refrénem. Poté, co jsem sloºila sloku, jsem instrumentovala jsem v Cubase: bicí, basa, elektronické zvuky apod. Své skladby prezentuji na Youtube, na koncertech (soukromých akcích lidí, kte°í si skladbu objednali), na webu. D¥lala jsem také n¥jaké d¥tské upoutávky pro eskou Televizi. Svou hudbu £asto prezentuji anonymn¥.

1.11.3 Shrnutí Nástroje: Styly:

klavír, hoboj, étny, trochu bicí pop, d¥tské písn¥, muzikálové písn¥, podkresová hudba (pod weby apod.), aranºérská £innost

Poznámka: Podrobn¥j²í shrnutí nebylo z £asových d·vod· vypracováno.

1

D1 - ANALÝZA

1.12

16

HCI problémy

1.12.1 R·zná pokro£ilost P°edpokládáné rozdíly v pokro£ilosti uºivatel· je nutné zohlednit p°i volb¥ zp·sobu vizualizace hudebního partu. Zatímco u pokro£ilého skladatele lze o£ekávat znalost standardní notace, za£áte£níkovi by zavedení této formy vizualizace mohlo pouºití aplikace zcela znemoºnit. Je proto nutné naléz kompromisní °e²ení, které bude srozumitelné hudebním skladatel·m v²ech úrovní pokro£ilosti.

1.12.2 R·zné postupy Z rozhovor· vyplývá, ºe skladatelé v pr·b¥hu tvorby hudebního díla nepostupují jednotn¥. Aby vyvíjená aplikace byla integrovatelná do procesu co nej²ir²í skupiny skladatel·, byla zvolena následující strategie: Cílem aplikace není generovat kompletní skladby, nýbrº krat²í, n¥kolikataktové úryvky hudby, jejichº smyslem je

inspirovat hudebního skladatele. Cílem pouºití aplikace je

tedy vnést do mysli skladatele hudební my²lenku, kterou p°ed tímto pouºitím nem¥l. Jakým zp·sobem bude s takto získanou hudební my²lenkou naloºeno je jiº na konkrétním skladateli a tedy závislé na jeho zvyklostech. Pouºití aplikace jako takové by se v²ak do rozporu s t¥mito zvyklostmi dostat nem¥lo. Vytvo°ení krátké hudební my²lenky je £innost, kterou lze z hlediska procesu tvorby hudebního díla ozna£it za atomickou a která je hudebními skladateli hojn¥ provozována.

Poznámka: Pouºití aplikace m·ºe trvat pouhé jednotky

vte°in.

1.12.3 R·zné hudební styly Vyvíjená aplikace si klade za cíl p°iná²et uºitek skladatel·m nezávisle na tom, jakému hudebním stylu se v¥nují. Spln¥ní tohoto poºadavku lze docílit generováním v p°edchozím odstavci zmín¥ných úryvk· hudby do stylov¥ nezávislého formátu. e²ení, které je dle na²eho názoru nejblíºe ideálu, je denice hudby jakoºto neprázdné podmnoºiny mnoºiny H, H = {melodie, harmonie, bas}. Kompletní denice hudby, která bude v tomto projektu pouºita, je k nalezení na stranách 21-23 bakalá°ské práce

Generátor hudby (M-Architect),

která je k dispozici na adrese http://stepanvolf.cz/bak.pdf

Asisten ní nástroj pro hudební skladatele

Recommend Documents