ARCHITEKTURA KNIHOVEN. Příloha e-zinu Inflow 1.ročník, 2008 číslo 4

ARCHITEKTURA KNIHOVEN Příloha e-zinu Inflow 1.ročník, 2008 číslo 4

Inflow - Architektura knihoven

OBSAH: Úvodní slovo

3

Antické knihovny

4

Národní knihovny ve světě

6

S kým bojovala chobotnice?

9

Jan Kaplický a jeho životní díla

12

Představení vítězného projektu Jana Kaplického v Praze

15

Ústřední knihovna FF MU

18

Semináře Knihovna a architektura v Olomouci

20

Interiéry knihoven

23

Anketa

27

Úvaha

28

Zábava

29

3


Vážení čtenáři časopisu Inflow, Dovolte mi říct pár slov o tom, jak vznikalo toto malé číslo: Zaujal nás rozruch kolem Národní knihovny a jejího architekta Jana Kaplického, a tak jsme se rozhodli toto téma rozšířit – v dnešních dnech je poměrně aktuální a všichni víme, o čem je řeč. V tomto čísle se seznámíte například s dalšími návrhy na Národní knihovnu, zjistíte pár zajímavostí o Janu Kaplickém a firmě Future systems. Dále se společně podíváme na další obdivuhodné knihovny celého světa a na jeden seminář pořádaný Univerzitou Palackého v Olomouci, který se zabývá přímo architekturou knihoven. To je jen náznak toho, co Vás v tomto čísle čeká... Příjemné počtení přeje za celou redakci šéfredaktorka Bára Vostatková


4

ANTICKÉ KNIHOVNY Knihovny se stavěly tak, že jejich okna byla obrácena na východ, proto v čítárnách bylo v ranní době, kdy Římané nejvíce četli, dobré osvětlení. Knihovny byly budovány v blízkosti chrámů i přímo v nich, při lázních, v palácích a v domech bohatých lidí. Díla napsaná na papyru a pergamenu se dělila na řecká a latinská a na regálech se rozdělovala podle vědních oborů: zeměpis, lékařství, dějiny a filozofie; zvláštní místo bylo určeno pro poezii. V Římě se objevila i určitá specializace knihoven, např. v jedné z Augustových knihoven se uchovávala díla starých latinských autorů, v knihovně Vespasianově byly převážně gramatické knihy. V Ulpii byly nalezeny různé vzácnosti - rukopisy psané na plátně, knihy ze slonové kosti apod. Dochovaly se dokonce doklady o tom, že rukopisy se v římských knihovnách půjčovaly i domů. Slibný vývoj knihoven v antické době byl však bohužel zastaven častými válkami. Knihovny byly také často ničeny velkými požáry nebo přírodními katastrofami. Z původních 3000 řeckých tragédií a komedií

se dochovalo pouze několik desítek. Texty knih římských autorů známe převážně z opisů.

TRAIANOVA KNIHOVNA Nejznamenitější římskou knihovnou, která přežila jiné, byla knihovna založená císařem Traianem na počátku 2. století a nazývala se Ulpia. Byla postavena při Caesarově chrámu na Traianově náměstí. Dochovaly se pouze její zbytky. Měla 2 sály, které obsahovaly rovněž řeckou i latinskou literaturu. Byly tu uloženy státní dokumenty, rozhodnutí římského senátu, císařské výnosy aj. Stejně jako v Řecku, se i v Římě knihovny nacházely v rozlehlých a nákladných stavbách z mramoru, reprezentující římskou kulturu a moc a bohatství

Traianova knihovna


5

římského státu. Zvenčí i zevnitř byly zdobeny sochami a bustami nejvýznamnějších vědců, spisovatelů nebo bohů, kteří měli vztah k vědě, literatuře a umění.

KNIHOVNA V NINIVE V 7. století př. n. l. nechal asyrský král Aššurbanipal vybudovat velkou knihovnu v tehdejším hlavním městě Asyrské říše Ninive, která byla zároveň první systematicky tříděnou knihovnou. Paradoxem zůstává fakt, že Aššurbanipal neuměl číst a texty si nechával předčítat. Knihovna v Ninive nebyla veřejně přístupná, neboť nebyl nikdo, kdo by chodil číst. Celkový počet dochovaných tabulek a fragmentů je přes 25 000. Aby vybudoval tak rozsáhlou knihovnu s tolika tabulkami, tak se nezřídka stávalo, že si literaturu nechal dová-

žet jako válečnou kořist. Dal vyplenit babylonské chrámy a tabulky převést do Ninive a pořizoval jejich opisy. Aššurbanipalova knihovna byla rozdělena na dvě části: státní archiv a vlastní knihovnu. Státní archiv obsahoval smlouvy, diplomatickou a správní korespondenci, královské letopisy, harémové výnosy, právní listiny, astrologické zprávy a dotazy k bohu Slunce. Vlastní knihovna se skládala asi z 5000 tabulek a obsahovala: eposy, mýty, bajky, přísloví, literární a kultovní texty (hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby), královské nápisy, matematické, astronomické, lékařské, ekonomické gramatické a historické tabulky. Nejznámější zachovaný text je Epos o Gilgamešovi a babylonská pověst o potopě světa. (ND) Použité zdroje http://skorejsova.slak.cz http://cs.wikipedia.org

brána do města Ninive po rekonstrukci

http://encyklopedie.seznam.cz http://zivotopisyonline.cz


6

NÁRODNÍ KNIHOVNY VE SVĚTĚ

V

poslední době je v České republice mezi knihovníky a veřejností velmi diskutovaná nová budova Národní knihovny architekta Jana Kaplického. Pojďme si ukázat, jaké nové národní knihovny mají postaveny ve světě.

V národních knihovnách jsou uloženy všechny knihy, které v dané zemi vycházely a vycházejí, proto národní knihovny potřebují velké plochy skladů pro ukládání knih. Každým rokem se tak sbírka národních knihoven zvětšuje a prostoru ubývá. Národní knihovny zodpovídají za shromažďování a uchovávání národního literárního dědictví. Na rozdíl od krajských a menších knihoven dostávají tzv. povinný výtisk každé knihy, která v dané zemi vyjde. Také skladují unikátní a cenné sbírky, mapy, svitky, fotografie. Každá sbírka má jiné požadavky na skladovací podmínky (vlhkost, teplota, tma…) S ohledem na všechny tyto skutečnosti musí architekti knihoven vyprojektovat takovou budovu, která bude splňovat všechny požadavky na skladování, které sbírky vyžadují.

Většinou bývají sbírky a ostatní knihy, které nejsou k dispozici ve volném výběru, naleznete je v depozitářích. Ty bývají buď v suterénu nebo ve věžových stavbách. Národní knihovny jsou většinou architektonicky velmi zajímavé nejen navenek, ale i jejich interiér musí mít přesný řád. Jelikož knihy se v národních knihovnách nepůjčují domů, ale pouze do studoven a čítáren, musí mít knihovny velkou kapacitu studijních míst. Čtenáři si tak potřebné materiály musí buď opisovat nebo kopírovat. FRANCOUZSKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA Architekt: Dominique Perrault

Koncepce francouzské národní knihovny je prostá: čtyři rohové věže s kancelářemi a sklady knih postavené na nárožích úzké podnože, v níž jsou umístěny veřejné čítárny.

7


Tyto rohové věže ve tvaru otevřené knihy se nazývají: Dům času, Dům beletrie, Dům čísel, Dům zákonů. Knihovna je z velké části prosklená - venkovní obvodový plášť i vnitřní příčky. Čítárny hlavních oborů (filozofie, právo, literatura, přírodní vědy, umění a historie) jsou v horním patře budovy, prostory pro vědeckou práci a zvláštní sbírky se nacházejí pod nimi. Knihovna obsahuje přes 8 miliónů tištěných svazků a podobný počet obrazových materiálů, map, smluv, které tvoří jednotlivé specializované sbírky. Depozitáře jsou umístěny právě ve čtyřech věžích a do studovny se musí podle objednávek čtenáře dovážet. I přes pomoc elektronických automatických vozíků trvá tato dodávká zhruba jednu hodinu, než se požadovaný titul ke čtenáři dostane (automatizovaný systém měří 8 km).

ním nových křídel a samostatných přístaveb, které jsou v blízkosti hlavní budovy. Tyto dodatečné stavby slouží především jako sklady pro nepříliš využívané sbírky a dokumenty. V této poměrně mladé knihovně jsou uchovávány i dokumenty, které se týkají celého afrického kontinentu. Knihovna shromažďovala zakázané dokumenty i v době apartheidy. BRITSKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA, LONDÝN Architekt: Colin St John Wilson and Partners

JIHOAFRICKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA, KAPSKÉ MĚSTO Architekt: W. H. Kohler

Jihoafrická národní knihovna vznikla v roce 1860 a zrekonstruována byla v roce 1996. Mezitím prošla opakovaným rozšiřováním, budová-

Britská knihovna je jedna z největších na světě. Obsahuje více než 150 miliónů různých položek a ročně se rozrůstá o dalších asi 3 miliony dokumentů. Architekti tak stáli před složitým úkolem vyprojektovat budovu tak velkou, aby za 50 let nemuseli nechat vystavět novou pro nedostatek místa. Navrhli velkou stavbu, která má kromě prostoru pro sbírky také 3 výstavní


8

galerie, přednáškové sály, konferenční centrum, knihkupectví, restauraci a kavárny. NĚMECKÁ NÁRODNÍ KNIHOVNA V GÖTTINGENU Architekt: Gerber a Partner V Německu není národní knihovna institucí soustředěnou do jediné budovy. Sbírky jsou roztroušeny mezi různými knihovnami, které jsou veřejnosti přístupné. Tento systém má své výhody. Fond je spravedlivě rozdělen po „celé“ zemi a jsou tak dostupné pro všechny obyvatele. Lidé tak nejsou znevýhodněni, pokud bydlí daleko od jediné budovy národní knihovny, která se v zemi nachází. Göttingenský komplex byl postaven vedle knihovny humanitních věd a dělí se s ní o vstupní předprostor a zároveň je součástí univerzitního kampusu. V této knihovně je téměř 4 miliony svazků z oblasti společenských věd. Celá stavba je rozdělena do pěti hlavních středisek a tak z půdorysu připomíná ruku s pěti prsty. (ND)

Použité zdroje: Brian Edwards. Knihovny a studijní centra [CD ROM] http://www.lighting.philips.com http://aktualne.centrum.cz


9

S KÝM BOJOVALA CHOBOTNICE?

V

šichni známe vítěze soutěže o projekt na Národní knihovnu České republiky, ale málokdo zná jeho konkurenty a pořadí projektů, která jsou známa od letošního dubna. Určitě nás těší, že soutěž vyhrál Čech, i když žijící a pracující 3. místo v Londýně. Petr Burian, Petr Hájek, Tomáš Teď vám představím prvHradečný, Jan Šépka ních 8. míst a následně přiHŠH architekti, s.r.o. (CZ) blížím projekt, který mě zaujal nejvíce.

1. místo - VÍTĚZ Jan Kaplicky a spol. FUTURE SYSTEMS (GB)

2. místo Kevin Carmody, Andy Groarke CARMODY CROARKE LTD. (GB)

Podle poroty tento návrh nejlépe řeší splynutí s okolní krajinou, ale budova je příliš vysoká.

„Vizuálně se stavba jeví zdánlivě větší, než skutečně je a celkový dojem je příliš velký a objemný.“ „Chybí průhlednost stavby.“ 4. místo Tom Wiscombe, Mona Marbach EMERGENT Tom Wiscombe, LLC, (USA)

„Komplikovaný vztah mezi návštěvníky a dopravou knih. Špatné řešení z hlediska zdravotně-technického.“


10

5. místo John Reed, Peter Coombe, Jennifer Sage John Reed Architecture, Sage and Coombe Architects, (USA)

6. – 8. místo Barbara Holzer & Tristan Kobler Holzer Kober Architekturen GmbH, (CH)

Porota je názoru, že stavba nevytváří obraz současné představy o národní knihovně – jednotvárná.

Nedostatky ve veřejné části knihovny, ve výpůjční zóně. Ve snaze služby zjednodušit, se staly příliš neprůhlednými.

6. – 8. místo Dagmar Richter, DR_D, (DE)

Porota byla zklamaná nedostatkem detailů představených v návrhu, přezdívali mu „bábovka“

6. – 8. místo Michael Viktor Müller a spol. MVMarchitekt + Starkearchitektur, (DE)

Tento návrh se nejvíce líbil díky jednoduchosti koncepce spojení operačních jednotek.

Podrobněji se zabývejme pro zajímavost pouze návrhem, který skončil na třetím místě. Tento návrh knihovny se nejvíce líbil návštěvníkům Klementina, ve kterém byly všechny návrhy vystaveny. Většina se opravdu shodla na tom, co naznala i porota - budova vypadá příliš mohutně. Inspirací návrhu se stalo uspořádání a logická struktura buňky. Střed buňky tvoří databáze dědičných informací = centrální depozitář. Okolo jádra se nachází oblast, která informace třídí, spravuje a předává = administrativní zóna. V rozlehlém prostoru, který obklopuje jádro jsou rozmístěny obsluhované prostory a dílčí provozy. Celý prostor je potom zabalen a chráněn pláštěm.

11


Středem knihovny, tzv. jádrem buňky je depozitář. Okolí jádra tvoří soustava obslužných kanceláří, dílen a laboratoří. Knihovní fondy jsou umístěny v obrovském válci a jejich obsluha je zajišťovaná z kanceláří a dílen, které jsou uspořádány jako prstence navlečené na tomto válci. Zbytek tvoří plochy a prostory pro veřejnost.

Vnitřní uspořádání umožňuje přehledně a rychle pracovat jak s depozitářem, tak i s částí pro veřejnost. Přitom zůstávají zachovány jednotlivé funkční úseky provozu. Prostor knihovny je osvětlen transparentním pláštěm knihovny. Čtenář prochází vstupní halou a vchází do prostoru prvního nadzemního podlaží, které je celé přístupné veřejnosti. Tvoří jej víceúčelový a výukový sál, restaurace, kavárna, výstavní sály, prodej publikací a základní informace. Využití těchto místností je v podstatě mnohoúčelové. Přístup do druhého podlaží je možný eskalátorem, nebo výtahem

do haly služeb a dále do čítáren a studoven. V prvním a druhém podzemním podlaží najdeme parkování jak pro zaměstnance, tak pro návštěvníky a zajišťování zásobování knihovny. Lehká ocelová konstrukce vejčitého tvaru tvoří nosnou konstrukci pláště stavby. Vícevrstvý fóliový polštář, který umožňuje řízené zastiňování je navržen jako vnitřní vrstva pláště budovy. Možná je škoda, že si tuhle budovu nevybral nikdo jiný pro své záměry, určitě by byla okrasou každého města. (ZP) Použité zdroje: http://www.nkp.cz/ http://www.archiweb.cz/buildings.php http://www.ikaros.cz/node/3560


12

JAN KAPLICKÝ A JEHO ŽIVOTNÍ DÍLO Jan Kaplický je dnes jeden z nejdiskutovanějších architektů světového významu, ale původem je Čech. Narodil se v Praze 18. dubna roku 1937, byl vychován umělecky zaměřenými rodiči a dětství prožil na Ořechovce. Otec Josef pracoval jako architekt, sochař a malíř, matka Jiřina byla kreslířka. Architektura ho uchvátila už jako malého chlapce, když mu jeho kmotr poslal jeden výtisk amerického časopisu Life magazine. Fascinovala ho technologie nových letadel a moderní architektury, kterou tam uviděl. Kaplický dostudoval Vysokou školu umělecko – průmyslovou v Praze v roce 1962 a získal diplom v oboru Architektura. Od roku 1964 pracoval a získával potřebnou praxi v Československu.

Ale po příchodu sovětské armády v roce 1968 emigroval do Anglie, respektive do Londýna. Tam se těžce prosazoval, ale díky své fantazii a citu pro architekturu se uplatnil a pracoval ve významných architektonických studiích. V tomto čase se také s Davidem Nixonem podílel na projektu Centre Georges Pompidou v Paříži a v roce 1979 spolu založili firmu Future systems. Po deseti letech Nixon odjel do Ameriky a na jeho místo nastoupila tenkrát 32tiletá Amanda Lavete, která s ním vede firmu dodnes. Jejich úspěchem hned zpočátku byla spolupráce s NASA, díky které získali „know how“ při práce s nejnovějšími technologiemi a materiály. Mezi jeho nejznámější díla patří Lord‘s Media Center kriketovém stadionu v Londýně, za kterou v roce 1999 získal nejprestižnější cenu, jakou lze v Británii za architekturu dostat - Stirling Prize. Dále Hauer-King House dokončený v roce 1994 v Londýně, West India Quay Bridge tamtéž, ale o dva roky později, oba projekty samozřejmě oceněné.

Amanda Lavete

13


V poslední době zaujal architekt svým projektem a stavbou obchodního centra v Birminghamu - Selfridges building. Tato budova byla

návrh na Národní knihovnu

Lord‘s Media Center v Londýně

a je považována za snad nejlépe projektovaný obchodní dům v celé Británii, který dostal cenu RIBA Award for Architecture 2004 a mnoho dalších ocenění. Jeho nejnovějším projektem je samozřejmě výstavba Národní knihovny v Praze. Tato kontroverzní budova vyvolala v České republice mnoho ohlasů: některé hlasy říkají, že tato budova je perfektní a krásná, jiným

přijde zelená chobotnice ohavná, někomu třeba i nedůstojná funkce Národní knihovny. Ale s její výstavbou se vyskytl další problém: podle pražského primátora Pavla Béma je projekt navrhnutý na nesprávném územním plánu – a nikdo dnes neví, co s tím. V současné době se také staví Museum Masseratti za 7 milionů liber pro firmu Ferrari v Itaském městě Modena. Ale Future systems se nezabývá pouze architekturou – z jejich nápadů pochází například skleničky, pohovky, lampičky, dokonce i auta, pří-


14

Jeho poslední osobní ocenění je poměrně čerstvé – Vysoké škola umělecko-průmyslová mu udělila Čstný doktorát. Obdržel ho 8.11. 2007 ještě s kolegyní - akademickou malířkou Adrianou Šimotovou v kostele Sv. Anny v Praze. (BV) návrh na Muzeum Maseratti v italské Modenně

věsy k autům, autobusy, židle a stoly a to vše s nezaměnitelným a charakteristickým designem. Jeho soukromý život dnes je celkem běžný. Během patnáctiletého vztahu s jeho kolegyní Amandou Lavete se jim narodil syn Josef. Po rozchodu se naštěstí jejich pracovní vztah nenarušil a spolupráce velice úspěšně pokračuje. Jejich synovi nic neschází, jen snad, že si nemůže sáhnout na tatínkovy modely letadel, ze kterých má Jan Kaplický za svůj život takové malé muzeum. Jan Kaplický je levák a za celý žiot, ho nikdo nedokázal přeučit na praváka, tak se jednoduše naučil psát oběma rukama – navíc dokáže používat obě ruce zárověň a to se odrazilo na ohromném množství návrhů a rychlosti kreslení.

Použité zdroje: http://www.wikipedia.com http://www.idnes.cz http://www.vsup.cz/ http://www.future-systems.com/ http://www.designboom.com/ Interview s Amandou Lavette http://www.rozhlas.cz/ - článek Jan Kaplický a jeho Future systems http://www.nova.cz - Speciál televizních novin


15

VÍTĚZNÝ PROJEKT JANA KAPLICKÉHO V PRAZE

T

éma novostavby Národní knihovny je v poslední době snad až přespříliš často diskutovaným tématem. V tomto článku ovšem nechci rozebírat subjektivní názory na vzhled knihovny, ale představit tento vítězný návrh z vnitřní strany, takříkajíc nahlédnout pod pokličku nebo chcete- li pod „chobotnici“. Nechť si každý učiní představu, zda by se mu v takové knihovně líbilo či nikoli.

Statistické údaje 1) fondy od roku 1801 po současnost 2) prostor pro 10 000 000 knihovních jednotek 3) přibližně 300 000 jednotek ve volném výběru 4) 1 250 studijních míst, 700 míst k posezení v dalších prostorách 5) 300 knihovníků a dalších pracovníků

Prvky společné pro všechna podlaží budovy

1) prostor by měl být oživen lesklými sloupy 2) viditelný a srozumitelný navigační systém 3) fondy umístěny ke středu budovy, kde bude méně světla a studijní místa naopak po obvodu

4) barvy budou v interiéru přecházet od fialového až po bílou, obdobně jako v přírodě 5) minimalizace hluku díky měkkým materiálům na pokrytí stropu a podlah, obdobný i výběr nábytku

Přístup do jednotlivých pater

Budova bude fungovat na principu semaforu, který byl začleněn do koncepce nové Národní Knihovny, a byl součástí zadání architektonické soutěže. Jeho barevné schéma vymezuje, které prostory jsou přístupné všem, a které se naopak podrobují různému stupni kontroly.


Jejich význam je následující: Zelená: představuje místo setkávání a je otevřené pro všechny Žlutá a Oranžová: znamená mírné omezení vstupu v podobě registrace a kontroly vnášených a vynášených dokumentů, odložení věcí do šatny, oranžové části mohou mít ještě přísnější podmínky

16

Barevné vymezení jednotlivých pater: Podzemí: hlavně šedá, mírně i zelená a modrá zóna Úroveň 0: převážně šedá, mírně modrá, fialová a zelená Úroveň 1: převažovat bude zelená, minimum šedé Úroveň 2: hlavně žlutá, minimum šedé Úroveň 3: Specializované studovny: hlavně oranžová, minimum šedé Úroveň 4: Národní konzervační fondy: pouze červená

řez stavbou

Červená: mimořádná bezpečnostní opatření, velmi striktní omezení vstupu, Šedá: vnitřní pracoviště knihovny Modrá: pracoviště externích subjektů Fialová: vnitřní pracoviště knihovny se speciálními podmínkami

Úroveň 4, 5, 6: Vnitřní pracoviště knihovny: všude šedá, kromě národních konzervačních fondů Úroveň 7, 8: Kavárna OKO: hlavně zelená, minimum modrá

Funkce jednotlivých pater: Podzemí: umístěna většina fondů, ve kterých bude vyhledávat robotický systém Úroveň 0 – Pódium: parkoviště, správa technologií, pracoviště automatizace Úroveň 1- Ulice: místo setkávání, víceúčelový sál, restaurace, místo pro


17

Úroveň 4,5,6 - Vnitřní pracoviště knihovny: kanceláře, zasedací místnosti, zázemí pro pracovníky Úroveň 7,8 – Kavárna OKO: kromě odpočinku bude nabízet i různé kulturní akce, možnost četby nových dokumentů, výhled na Prahu; vstup bude oddělen od provozu knihovny a bude na ní nezávislý. model budovy

(BJ)

odpočinek, knihkupectví, informace o knihovně, prodejny, šatny; dále zde bude centrální hala služeb se základními službami a Parlamentní knihovna Úroveň 2- Studijní zóna s volným výběrem: studijní místa se základními potřebami ke studiu, volný výběr, klubovny pro skupinovou práci, výpočetní technika a další služby Úroveň 3 – Specializované studovny: studijní místa budou více specializována, zajímavostí je „tichá studovna“, ve které budou nadstandardní místa pro dlouhodobou vědeckou práci Úroveň 4 – Národní konzervační fondy: část archivních sbírek od roku 1801, studovna, nebude poskytovat běžné služby, pracoviště národních konzervačních fondů

náhled budoucí knihovny ve večerních hodinách

Použité zdroje: http://www.nkp.cz/files/novostavba.pdf www.nkp.cz/files/tz_soutez_budova.doc


18

Ústřední knihovna Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

P

odívejte se na jakoukoliv fakultu a v jejích zdech mezi studovnami někde možná najdete knihovnu. Filosofická fakulta je ale jiná - jako jediná má totiž svou knihovnu v samostatné budově. Cesta k vybudování centrální fakultní knihovny pro Filozofickou fakultu MU byla dlouhá a strnitá. Přes 500.000 svazků knih leželo ve skladištích, na chodbách a v pracovnách vyučujících. Ve studovně knihovny bylo pouhých 40 míst a šest počítačů pro 3.000 studentů. Na jaře roku 1996 se vedení rozhodlo pro novou knihovnu a během roku 1997 se připravovala architektonická soutěž. Soutěžní zadání se řídilo zejména požadavkem umož-

Plastika na dvorku filosofické fakulty

nit spojení novostavby knihovny s přilehlou budovou „E“ Grohova 9, a umožnit tak přičlenění této budovy ke knihovně. Přihlásilo se 16 firem z ČR a odborná porota v březnu 1998 vybrala návrh architektů Ladislava Kuby a Tomáše Pilaře z Brna. Realizace začala v roce 2000 a náklady představovaly téměř 73 milionů korun. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 14. 5. 2002, kdy byla také ve fakultním parčíku odhalena plastika Michala Gabriela pojmenovaná Kmen. Názory na výslednou stabu jsou rozdílné - odborná veřejnost, architekti a kunsthistorici nešetří chválou, knihovna získala čestné uznání v kategorii „Novostavba“ v soutěži Grand Prix 2002. Ale první dojem studentů

19


z budovy bývá většinou rozpačitý. Objevují se přívlastky jako Kontejner, Rákosová chýše či Krematorium. Nová budova knihovny přinesla uživatelům hlavně to kladné. Filosofická fakulta se jako jediná v rámci MU může pochlubit knihovnou v samostatné budově. Volný výběr se rozšířil z 2000 svazků na 120 000 svazků, provozní doba se prodloužila na 71 hodin týdně, zvýšil se počet počítačů na 80 a studijní místa se rozrostla o 360 míst. Ale žádná mince nemá pouze jednu stranu a tak nesmíme opomenout nedostatky knihovny. Studijní místa se sice rozrostla na úctyhodných 400 míst, ale je to na úkor rozlohy míst. Kupříkladu prostor kolem počítače není dostatečně velký na to, aby se tam studentům vešla i kniha nebo blok na poznámky.

K přisvětlení studijních míst slouží lokální světla se kterými se nedá lmanipulovat, čímž se nedokáží přizpůsobit potřebám uživatele. Jako další záporný aspekt vidím absolutní absenci úložných skřínek. Studenti s sebou často nosí velké tašky a batohy a měli by mít možnost si je někde odložit. V knihovně nenajdeme ani dostatek místa pro odpočinek. Pár míst na sezení najdeme v každém patře (s výjimkou přízemí) u schodiště, ale chybí tu menší stolečky a židle jsou nepohodlné. Není zde mnoho soukromí ani klidu, jelikož jste neustále rušeni nově příchozími a procházejícími. (MM) Použité zdroje: http://architecture.blog.cz/0704/ - Ústřední knihovna FF MU v Brně http://www.konstrukce.cz/clanek/122prusvitna-kuze-knihovny/ http://www.ibrno.cz/index - Článek Stavby, které mění Brno http://www.stk.cz/KA_03.pdf


20

SEMINÁŘE KNIHOVNA A ARCHITEKTURA V OLOMOUCI

S

eminář Knihovna a architektura je odborným seminářem, jehož cílem je sblížit knihovnickou a architektonickou veřejnost, a vést k jejich efektivnější spolupráci při rekonstrukcích nebo realizacích nových knihoven. Má přispívat k lepšímu pochopení obou profesí, ukázat obtíže, se kterými se musí potýkat a pomáhat nalézt lepší vzájemné porozumění, které je pro zdařilý výsledek nezbytné. Seminář se koná pravidelně každé dva roky a jeho pořadatelem je Univerzita Palackého v Olomouci.

místo konání semináře

Kromě toho se zabývá řešením obtíží spjatých s výstavbou, rekonstrukcí nebo užíváním knihoven, které u nás či v zahraničí nastaly. Vytváří tak prostředí spolupráce nikoli rivality, kde se vyzvedávají nejen přednosti jednotlivých staveb, ale upozorňuje se i na to čeho se v budoucnu vyvarovat a jak nelépe postupovat. Skladba programu semináře bývá velmi bohatá, podílí se na ní jak knihovníci, tak architekti, designéři, projektanti a mnozí další odborníci. Příspěvky se snaží upozornit i na to, které inovace se v knihovnách osvědčily, a které naopak způsobují komplikace. Vyzdvihují i nutnost opravdové kooperace, která je u plánování tak významných institucí, jakými jsou knihovny, vskutku nezbytná. Ta by měla v budoucnu probíhat nejen mezi architekty, knihovníky a zadavateli, ale měli by k ní být přizváni i uživatelé knihoven. První ročník s názvem „Knihovna a architektura - rizika spolupráce v informační společnosti“, se uskutečnil ve dnech 9. – 11. září 2001. V jednotlivých příspěvcích byly první den představeny novostavby

21


zahraničních knihoven, druhý den pak zrekonstruované knihovny. Ze zahraničních knihoven šlo kupříkladu o Britskou knihovnou v Londýně, Alexandrijskou knihovnu, knihovnu v Paříži, novou Univerzitní knihovnu ve Varšavě a v Brixen-Bressanone. Z českých knihoven byla představena Státní vědecká knihovna v Liberci a Moravská zemská knihovna, z rekonstruovaných pak například Městská knihovna v Praze.

občanům, ale také překážky, které brání v komunikaci knihovníkům a architektům nebo knihovníkům a čtenářům. Celý seminář pojila snaha nalézt vizi opravdové bezbariérové knihovny. Proběhly zde také prezentace nejnovějších stavebních počinů, jakými byla například rekonstrukce Knihovny Jiřího Mahena v Brně, novostavba Knihovny Univerzity Palackého a knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

„Knihovna a architektura- knihovny bez bariér“, pod takovým názvem se nesl druhý ročník tohoto semináře, který se konal 21.- 23. září 2003. Jeho tématem nebyly jen bariéry fyzické, které komplikují vstup a pohyb v knihovně hendikepovaným

Třetí seminář, jež se konal ve dnech 5.- 6. září 2005 v Olomouci, nesl podtitul „Interiéry knihoven“. Byla zde představena vize interiéru nové Národní knihovny v Praze, a také realizace nové vídeňské knihovny, která je ceněna nejen odborníky, ale těší se i nebývalému zájmu uživatelů. Nechybělo ani zhodnocení interiéru nových či zrekonstruovaných moravských knihoven. Neméně zajímavé byly i příspěvky týkající se ideálního pracovního místa. Poslední ročník semináře se uskutečnil letos 2.- 4. září a byl nazván „Knihovna a architektura – vnitřní prostředí knihoven“. Zabýval se nejvýznamnějšími prvky interiéru, tedy


22

světlem, zvukem, teplotou a vzduchem, na které bylo nahlíženo z mnoha úhlů. Byla také představena koncepce nízkoenergetických a pasivních domů, která se začíná uplatňovat i u výstavby knihoven. Prezentovány byly tentokráte Městská knihovna Vsetín, knihovna Humboldtovy univerzity v Berlíně a vítězný projekt Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě. Na semináři vystoupil i architekt Jan Kaplický, který představil svůj projekt Národní knihovny v Praze. (BJ)

Informace k jednotlivým ročníkům: 2001 http://library-architecture.upol.cz/ Lošťáková, Dana. Mezinárodní konference „Knihovna a architektura“. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 11 [cit. 2007-11-14]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik859. ISSN 1212-5075. 2003 http://library-architecture.upol.cz/ http://www.vkol.cz/obzory/20034_04.htm http://unas.svkhk.cz/pdf_archiv/0230.pdf

2005 http://library-architecture.upol.cz/ Brožek, Ivo. Knihovny a architektura – Interiéry knihoven. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2007-11-14]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:cz-ik2015. ISSN 1212-5075. 2007 http://www.zurnal.upol.cz/xvii-2/ - Události http://library-architecture.upol.cz/ http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull07_304.htm Škyříková, Alexandra. Informace o semináři Knihovna a architektura 2007. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 11 [cit. 2007-11-14]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik4395. ISSN 1212-5075.

23


INTERIÉRY KNIHOVEN

I

deální knihovna je pohodlné místo, které propojí knihovní fond a technologické vybavení s uživateli a odborným personálem. Význam knihovny by měl být především v tom, že nám poskytne informace, pohodlí i radost ze získávání informací. Proto je pro dobře fungující knihovnu velice důležitý interiér. Interiéry historických knihoven Historické knihovny jsou převážně knihovny klášterní a zámecké. Většinou byly určeny pouze pro úzký okruh čtenářů. Jejich interiéry měly vždy požadavek klidu, nerušenosti, možnost koncentrace a meditace.

Interiér knihovny v Drážďanech, zničené při bombardování 1945

Z hlediska dostupnosti, přístupnosti i bezpečnosti byly knihovny dobře řešeny a to díky principu regálů a díky ochozům. Jako bezpečnostní opatření ve tředověkých univerzitních knihovnách používali například přivazování knih k lavicím. Také estetická stránka byla důležitou součástí knihoven a byla spjata se snahou o nejvyšší umělecké a řemeslnické dílo. Velkým přínosem bylo používání pulpitů, dřevěných nakloněných ploch. Chránily oči při dlouhodobém pohledu dolů a tím i před únavou. V dnešní době se bohužel

nevyužívají.

Interiéry novověkých knihoven Přístup do knihovny byl rozšířen pro širší vrstvy veřejnosti, čímž se z knihoven pomalu vytrácely klid, nerušenost a možnost koncentrace, jako tomu bylo u historických knihoven. S moderní dobou přišla i ergonomie (z řečtiny ergo práce a nomoi přírodní zákony) – věda zabývající se vztahy mezi člověkem, prostředím a nástrojem, věda o pracovním prostředí. Rozvíjelo se provedení na základě diskuze s knihovníky. Tento fakt se u nás v poslední době mění. Ve světě probíhají již po mnoho let tvorby projektů v čtyřpartitě – kde


se účastní diskuze kromě zadavatele, architekta, knihovníků také budoucí uživatelé.

Současný knihovní interiér

Díky rozvoji stavebních a informačních technologií se knihovní interiéry neustále vyvíjí. Ergonomie a psychologie prostředí zde hrají klíčovou roli k vytvoření příjemného pracovního prostoru pro práci jak s počítačem i s knihou. Od interiéru knihovny očekáváme jisté nenahraditelné kvality jako je: prostor, teplota, vlhkost vzduchu, mikroklima, akustické podmínky, osvětlení, antropometrické aspekty, relaxaci. 1) Prostor a jeho správné členění jsou hlavním předpokladem jakékoli dobře fungující stavby. Prostor by neměl být přeplněný, stísněný, chaotický. Poměr „prázdného“ a „plného“ by nikdy neměl překročit hranici ve prospěch „plného“. Čtenář by se měl v knihovně rychle zorientovat aniž by musel cokoli složitě hledat a ptát se.

Městská knihovna, Seattle

24

Měl by zde být také dostatek místa pro pohyb zdravotně handicapovaných uživatelů. 2) Teplota - optimalizace teploty a vzdušné pohody v místnostech je velice technicky nákladná. V zimě musíme interiér ohřívat, v létě chladit, musíme také zajistit výměnu vzduchu. Teplota by měla ve stupních prostorech dosahovat 10-16 stupňů, ve čtenářských prostorech v zimně 20-22 stupňů, v létě 24-26. Podle normy ČSN ISO 11799 je pro sklady ideální teplota 14-18 stupňů. 3) Vlhkost vzduchu udává, jaké množství vodní páry obsahuje dané množství suchého vzduchu. Vlhkost vzduchu by s měla pohybovat v rozmezí 30-50%. Přeschlý vzduch může negativně působit na naše dýchací cesty. 4) Mikroklima – prašnost, výměna vzduchu, proudění vzduchu. Míra prašnosti se toleruje do 0,5mg na 1m3. Správná výměna vzduchu musí zajistit výměnu kyslíku za vydýchaný oxid uhličitý a odfiltrovat vzduch od látek, které by mohly škodlivě působit na zdravotní stav člověka (mikroorganismy, chemické látky, pachy). Doporučuje se provádět výměnu vzduchu 2-3x za hodinu, protože člověk spotřebuje cca 2,5-6,0m3 vzduchu za hodinu v závislosti na druhu činnosti. Proudění vzduchu by se mělo pohybovat mezi

25


0,1-0,2m / s. Řízení prachu a průchodu vzduchu je klíčové v chladném období, které podporuje sklon neprodyšně uzavřít i malé mezery a tím zabránit jakémukoliv vniknutí čerstvého vzduchu do domu. Komplexní pohodu v místnosti může zajistit vhodná klimatizace, ovšem její nevýhodou je technická a ekonomická náročnost. I přes to si myslím, že by v knihovně neměla chybět. 5) Akustické podmínky. Podvědomí člověka vnímá celou řadu zvuků, které si ani neuvědomujeme, a vyhodnocuje je, čímž se snižuje jeho koncentrace. Pro člověka jsou nepříjemné až škodlivé i zvuky nad nebo pod prahem slyšitelnosti. Ve čtenářských prostorech by hladina hluku neměla přesáhnout 45dB. Ve studijních prostorách, kde se člověk potřebuje více soustředit, je hranice hluku nižší a to 40dB. Bylo by vhodné usilovat o vytvoření klidu pro studium oddělením těch provozních částí, kde předpokládáme větší výskyt rušivých elementů (kopírka, tiskárna, telefony a automaty, diskusní a konferenční prostory) a výběrem akusticky tlumících materiálů na konstrukce. 6) Osvětlení je jedním z nejdůležitějších faktorů v interiéru. Špatně zvolené osvětlení může způsobovat rychlou únavu, pálení očí a bolesti hlavy. Podle normy ČSN EN 12464-1

by měla intenzita osvětlení pracoviště dosahovat 500lx. Při čtení bychom měli mít možnost lokálního přisvětlení pracovní desky. Osvětlení by nemělo být bodové a jeho intenzita by se neměla prudce snižovat. To znamená, že nejhůře osvětlené místo by mělo mít cca 70% světla z nejlépe osvětleného místa. Osvětlení volného výběru (nejspodnějších polic) by mělo mít intenzitu 200lx, pro bufet a chodby se udává 160lx. Barva světla by se měla blížit barvě denního světla, pro pracovní plochy je vhodné rozptýlené světlo podobné dennímu. Individuální lampičky by měly být snadno manipulovatelné, abychom mohli světlo přizpůsobit našim potřebám. Důležité je také odstranění nežádoucích odrazů a odlesků použitím matných povrchů nábytku.

ukázka, kolik má světla být


7) Antropometrické aspekty – kvalita sezení a rozměry pracovního stolu. Pracoviště by mělo být navrhnuto tak, aby bylo pohodlné, účelné, hygienické a estetické. Jedním z nejdůležitějších faktorů jsou rozměry. Jedná se o rozměry pracovního stolu a o nutný prostor pro pohyb kolem, dále pak výška jednotlivých ploch. Židle by měly mít nastavitelné výškové parametry. Sezení má být tzv. aktivní tzn. židle by měla dovolovat občasné protáhnutí svalů. Špatná pracovní poloha při sezení deformuje tělo, vyvolává tělesnou únavu a snižuje pracovní výkon. 8) Relaxace a odpočinek ke knihovně také patří, proto by se zde rozhodně mělo nacházet místo vhodné pro tyto činnosti. Studenti potřebují načerpat novou energii a jako útočiště jim může sloužit například občerstvení, kavárna, odpočinková místnost vybavená pohodlným nábytkem a nebo jen kousek místa, kde najdou trochu soukromí. Rozhodně by se v relaxačních prostorách neměla vyskytovat přemíra různorodých nepříjemných vjemů, např. barevná a materiálová disharmonie, velké množství obrazů, plakátů, vzorů, dekorace. I u knihovny platí pravidlo, že když se zde člověk cítí dobře a příjemně, rád se sem zase vrací.

26

Pro uživatele knihovny je interiér mnohem důležitější než vnější vzhled knihovny a na to by architekti neměli zapomínat. Doufám, že se v budoucnu setkáme jen s ideálními interiéry a knihovny už nikdy nebudou pro uživatele zdrojem úrazů a stresu. (MM)

Studijní centrum Obchodní fakulty, Oslo Použité zdroje: Knihovna a architektura 2003 – knihovny bez bariér Knihovna a architektura 2005 - interiéry knihoven http://cs.wikipedia.org Studijní materiály do předmětu Architektura knihoven HRAZDIL, Jiří. Normy.biz [online]. c2007 , 2007-12-01 [cit. 2007-11-16]. Dostupný z WWW: HRAZDIL, Jiří. Normy.biz [online]. c2007 , 2007-12-01 [cit. 2007-11-16]. Dostupný z WWW:


27

ANKETA: LÍBÍ SE VÁM NÁVRH NA NOVOU NÁRODNÍ KNIHOVNU „ CHOBOTNICI“? V rámci celého čísla jsme provedli malou anketu ohledně toho, jestli se veřejnosti líbí nárh na novou Národní knihovnu, tvz. „Chobotnici“ či „blob“. Byli tázáni lidé z malého města, bez omezení věkem či vzděláním, pouze tím, že jsou to lidé, kteří určitě navštěvují knihovnu. Tady jsou její výsledky: spíše se nelíbí spíše se líbí

líbí

nezajímá se

nelíbí


28

ZAMYŠLENÍ: KNIHOVNA JAKO IDEÁLNÍ MÍSTO

Vyslovíme-li pojem ideální knihovna, bude záležet především na tom, v jakém směru má ona ideálnost spočívat. Představa ideální knihovny, co do obsahu četby, bude jiná pro studenta, jiná pro vědce a jiná pro veřejnost. Co do užívání by jistě všem návštěvníkům vyhovovaly velké vzdušné čítárny s malými boxy, kde by se člověk začetl, pokud by chtěl být sám. Dostatek vzduchu, světla, sluníčka. Příjemní lidé, ať už knihovníci nebo čtenáři. Dostupnost, přehlednost a dosažitelnost všech titulů, což jsou ty tzv. vnitřní požadavky, které ale samozřejmě vyplývají z architektonického řešení budovy jako takové. Velké a prosluněné plochy, možná i venkovní terasy zajistí světelnou pohodu a příjemný vzhled přiláká zvědavého.

V čem tedy spočívá naplnění pojmu ideální knihovna? Myslím, že tento výraz nelze definovat plošně. Ideální je pro každého něco jiného. Co se líbí mě dnes se nemusí líbit Vám zítra. Proto si myslím, že z hlediska architektury knihovna není ideální a pokud funguje vše uvnitř a čtenář je spokojen ani být ideální nemusí.


29

KŘÍŽOVKY PRO VÁS Sudoku Jak luštit SUDOKU? Snažte se umístit číslice 1 - 9 do každého sloupce, řádku i malého čtverečku bez toho, aby se čísla opakovala. Hodně štěstí!

3

6

8 1

8

1

6

8

7

3

5

2

3 7

5 6 7 2

2 5

9

2

4 1 5 7

Osmisměrka Po vyškrtání uvedených slov se dozvíte tajenku. BIBLIO, BOK, CIRKUS, DATA, DLÁTO, ERIK, KLOKAN, KOMUNIKACE, KOPR, MAPA, NEBE, OKNO, OKO, OSEL, OSOBNOSTI, OSTROV, OTEC, OTÍK, PLUK, PLUS, SKLO, SILO, RUCE, RUR, SKIP, SPORTKA , TRUP, VISK

K O L O T O Č R S E

O K I R S U L P R O

M O U U U F O I C N

U N P E S B C E I T R P K V U M S K K O

I D N K I O K S I V

K L A Í R K U L P C

A Á K T L O B A E E

C T S O A I A P A M

E O S O B N O S T I

9 1 7

4 5

4 1


30

VÍTE, ŽE.... …největší klášterní knihovna na světě se nachází v rakouském Admontu? Nachází se v klášteře založeném v roce 1074 a je 70 metrů dlouhá, 14 široká a 11 vysoká. Ve svých sbírkách uchovává kolem 200 000 knihovních jednotek. Jejím největším pokladem je více než 1 400 rukopisů a 530 prvotisků. …největší knihovna na světě je Library of Congress (knihovna kongresu USA) ve Washingtonu? Najdete v ní zhruba 119 000 000 knih. Poličky zabírají 853 kilometrů. …největší českou knihou, která je dnes v distribuci, je Satelitní atlas pyramid? Pracovali na ní čeští egyptologové, jejichž archeologické úspěchy jsou světově uznávané. …v arabských zemích jsou jako mobilní knihovna používáni velbloudi a osli?

... Jaromír Nohavica byl knihovník? Jak uvádí na svých webových stránkách, tak v knihovnách dohromady strávil devět let. Nejprve v ostravské knihovně, a poté v knihovně v Českém Těšíně, kde působil jako bibliograficko-informační služba, tedy podle svých slov, jako dnešní vyhledávač „Google“. Text písně „Knihovník“ napsal v roce 1981. …v severských zemích jsou zase používány jako mobilní knihovny lodě, které přeplouvají mezi fjordy nebo na četných finských jezerech? Ty jsou sice půl roku zamrzlé, takže se lodě s knihami ke svým čtenářům nedostanou, ale druhou polovinu roku už svou funkci mobilní knihovny zase plní

…existují pojízdné knihovny? Říká se jim BIBLOIBUSY a u nás je můžete vidět pouze v Praze a Plzni. Jsou to plně vybavené autobusy, které zastavují na sídlištích daleko od nejbližší knihovny a je v něm výběr z více než 3000 knih.

31


REDAKCE Bára Vostatková (šéfredaktorka)

(BV) (uprostřed nahořed)

Míša Mašková (grafička)

(MM) (vpravo dole)

Zdeňka Paseková (redaktorka)

(ZP) (vlevo dole)

Natálie Dočkalová (ND) (redaktorka) (vlevo nahoře) Bára Ježková (redaktorka)

(BJ) (vpravo nahoře)

ARCHITEKTURA KNIHOVEN. Příloha e-zinu Inflow 1.ročník, 2008 číslo 4

Recommend Documents