APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ

APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ internetová anketa

díl A:

zpracovatel:

Základní výsledky výzkumu

Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s.

zpráva byla vydána 30. 3. 2008 výhradně pro objednatele výzkumu

„Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.“

zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 2

Obsah ROVNOST ŠANCÍ......................................................................................................................... 7 ZNEVÝHODNĚNÍ NA TRHU PRÁCE....................................................................................... 9 SLUŽBY PRO RODINU..............................................................................................................18 STŘÍDAVÁ PÉČE........................................................................................................................ 25 DISKRIMINACE......................................................................................................................... 31 GENDEROVÁ NEROVNOST....................................................................................................41 RESUMÉ....................................................................................................................................... 47


strana 3

APERIO – PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ internetová anketa | 200 osob 18+ let | sběr dat březen 2008

Úvodem ÚVODEM K metodice sociologického šetření Jak a kde probíhal průzkum Výzkumnými otázkami byli osloveni občané, kteří vstupují na internetové stránky občanského sdružení Aperio. Jeho hlavním cílem je usilovat o zlepšení služeb v mateřství a rodičovství a podpora rovného zacházení se ženami a muži v rodině a na pracovním trhu. Do této oblasti byla cílena také internetová anketa, která se opírala převážně o spontánní odpovědi těch, kteří se jí zúčastnili. Ke sběru dat Anketa byla umístěna na stránky společnosti Aperio a byla přístupna bez výběrového klíče všem, kteří na danou stránku zavítali a měli zájem sdělit jejím prostřednictvím své názory a připomínky, podpořené zkušenostmi spojenými s uplatňováním již realizované nebo očekávané rodičovské role.1 K odezvě výzkumu Průzkum byl termínově realizován v březnu 2008. Z hlediska šetřené problematiky to bylo v době, kdy byla již téměř čtvrt roku v praxi ověřována nová legislativní opatření ohledně rodičovské dovolené (dále jen RD) a čerpání rodičovského příspěvku. Tato skutečnost spolu se specializací společnosti Aperio měla pozitivní vliv i na průběh průzkumu. Promítla se zejména do ochoty návštěvníků internetové stránky Aperia odpovědět na pokládané otázky, respektive do značného počtu realizovaných anket. Na základě této skutečnosti bylo možno přistoupit ke zpracování dat dříve, než původně předpokládal harmonogram prací. Počet získaných anket byl dostatečný k tomu, aby bylo možno pracovat s požadovanou velikostí výběrového souboru 200 osob, jejichž odpovědi byly využity pro analýzu celkového názorového odrazu respondentů. Jejich profil je součástí metodiky a je uveden na následující straně. Ke zpracování výsledků Výsledky ankety byly shrnuty do závěrečné zprávy. Byla zpracována tak, aby poskytla jak celkové odpovědi na základní otázku, tak jejich podmíněnosti, a také následně dokreslila názorový postoj konkrétními příklady a návrhy. Grafické zpracování umožňuje zhodnotit, nakolik jsou respondenti své přesvědčení, plynoucí z jejich odpovědi na základní otázku, schopni formulovat a do jaké míry schopnost vyjádřit příklady koresponduje s vyjádřitelnou představou návrhů řešení. Mottem ankety byla prorodinná tematika. Jednotlivé otázky lze považovat za klíčové prvky při formování prorodinné politiky. Proto byla zvolena forma zpracování, kdy po analýze příčin a návrhů následuje u každé otázky dílčí resumé.

Z technického hlediska garantovala umístění a obsluhu internetových stránek společnost Aperio, její vyhodnocení DEMA a. s. ve spolupráci s partnerem zajišťujícím zpracování údajů statistické povahy. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 4 1


Úvodem Profil respondentů Na anketu nejčastěji odpovídaly ženy ve věku 25 až 29 let, s vyšším vzděláním (obvykle středoškolským s maturitou), vdané, s jedním dítětem (obvykle ve věku do tří let). Věk

Pohlaví 18 - 24 let

8%

25 - 29 let

žena 95%

muž 5%

37%

30 - 34 let

35%

35 a více let

20% 0%

10%

30%

40%

Rodinný stav

Vzdělání nižší 16%

vysokoškolské 30%

20%

svobodný(á)

11%

nesezdaný pár

13%

ženatý, vdaná

70% 5%

rozvedený(á) ovdovělý(á) s maturitou 54%

1% 0%

20%

má

nemá 24%

do 3 let má jedno 45%

nemá

51%

od 3 do 6 let od 6 do 15 let

má tři 6%

60%

Děti

Děti

má čtyři 2%

40%

49%

21%

79%

17%

83%

od 15 let výše 9% má dvě 23%


0%

91% 20%

40%

60%

80%

100%

strana 5


Úvodem Výzkumné schéma rovnost šancí znevýhodnění na trhu práce

služby pro rodinu

základní výsledky výzkumu

střídavá péče

diskriminace

genderová nerovnost

mají rodiče dětí ve věku do 15 let stejné šance jako lidé bez dětí? jsou rodiče malých dětí znevýhodněni na trhu práce? pokud ano:  příklady jak, kde nebo v čem  návrhy pro zlepšení existují problémy týkající se nabídky služeb pro rodinu? pokud ano:  příklady jak, kde nebo v čem  návrhy pro zlepšení existují nějaké problémy týkající se možností matek a otců vystřídat se při péči o dítě na rodičovské dovolené? pokud ano:  příklady jak, kde nebo v čem  návrhy pro zlepšení existují nějaké další oblasti, kde se projevuje diskriminace rodičů? pokud ano:  příklady jak, kde nebo v čem  návrhy pro zlepšení existují nějaké oblasti, ve kterých nemá matka a otec stejné možnosti a podmínky? pokud ano:  příklady jak, kde nebo v čem  návrhy pro zlepšení

 resumé

závěrečné poznámky a doporučení


strana 6

Rovnost šancí


Rovnost šancí Rovné šance rodičů V současnosti se často hovoří o rovných podmínkách a šancích pro všechny občany. Z hlediska principu rovnosti je tudíž zásadní, zda mají rodiče dětí (do 15 let věku) stejné šance jako lidé bez dětí. 



Celkově se občané, kteří se zúčastnili průzkumu, dělí názorově na dvě stejně velké skupiny: polovina se domnívá, že rovnost zde existuje (49%), polovina tvrdí opak (51%).

Stejné šance rodičů a lidí bez dětí rozhodně ano 8%

rozhodně ne 23%

Detailnější pohled na uvedená spíše ano stanoviska však ukazuje, že zatímco v 41% případě kladných odpovědí umírněné spíše ne 28% „spíše ano“ (41%) pětinásobně převyšuje nad jednoznačným „rozhodně ano“ (8%), u záporných stanovisek je mírnější „spíše ne“ (28%) jen o málo vyšší než kategorické „rozhodně ne“ (23%, což je názor téměř každého čtvrtého!). • Ti, kteří mají malé děti ve věku do 3 let, se častěji vyjadřují ve prospěch rovnosti než ti, kteří mají děti předškolního nebo školního věku, jejichž negativní vyhraněnost je výrazná (vztahuje se ke každému třetímu!).

má děti:

 do 3 let  od 3 do 6 let  školní do 15 let

rozhodně ano 7%

spíše ano 43%

spíše ne 28%

rozhodně ne 22%

5%

35%

29%

31%

12%

29%

26%

33%

Každý řádek = 100%.

• Podle věku platí: vyšší věk nese s sebou přesvědčení, že o rovnosti šancí mezi lidmi s dětmi a bez dětí nelze hovořit. • Vzdělání diferencuje pouze nevýrazně. O stejných šancích je přesvědčeno 48% respondentů s nižším vzděláním, 49% s maturitou a 53% těch, kteří vystudovali vysokou školu.

Stejné šance rodičů a lidí bez dětí názory podle věku ano

ne

18 - 24 let

56%

44%

25 - 29 let

58%

42%

45%

30 - 34 let

40%

35 a více let 0%


55%

20%

60% 40%

60%

80%

100%

strana 8

Znevýhodnění na trhu práce


Znevýhodnění na trhu práce Znevýhodnění rodičů na trhu práce – celkové názory 



Naprostá většina účastníků ankety (82%) má za to, že rodiče malých dětí jsou nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce a v zaměstnání.

Znevýhodnění rodičů na trhu práce ne 18%

Zhruba každý šestý (18%) zastává názor, že ke znevýhodnění v této oblasti nedochází. ano 82%

• O znevýhodnění rodičů na trhu práce jsou přesvědčeni nejčastěji ti, kteří mají malé děti ve věku do tří let. Nejméně často ti, kteří mají doma předškoláka. U všech kategorií rodičů dominuje podíl souhlasu. má děti:


ano 84%

ne 16%

79%

21%

82%

18%


• Markantní souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (84%). • Z hlediska vzdělání je souhlas zřetelnější u osob s nižším a naopak vysokoškolským vzděláním než u těch, kteří mají střední vzdělání s maturitou. • Věk téměř nediferencuje.

Znevýhodnění rodičů na trhu práce názory podle vzdělání ano nižší

87%

13%

78%

s maturitou

22%

88%

vysokoškolské 0%


ne

20%

40%

12% 60%

80%

100%

strana 10


Znevýhodnění na trhu práce Znevýhodnění rodičů na trhu práce – příklady, návrhy a resumé Příklady 

Návrhy

Naprostá většina respondentů je přesvědčena, že rodiče malých dětí jsou nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce a v zaměstnání: 82%, z toho 63% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 19% nikoliv. Znevýhodnění rodičů na trhu práce

82%, z toho 44% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 38% nikoliv. Znevýhodnění rodičů na trhu práce

ne 18%

ne 18% ano, uvedl návrh 44%

ano, neuvedl příklad 19%

ano, uvedl příklad 63%

63% Celkem bylo jmenováno z těchto oblastí:

 flexibilita práce  obava z paragrafu  přijímání do zaměstnání  skloubení práce a rodiny  školky, jesle  hlídání  finance

166 40x 40x 30x 25x 15x 10x 6x

ano, neuvedl návrh 38%

44%



příkladů2

Celkem bylo z těchto oblastí:

jmenováno

 flexibilita práce  podpora zaměstnavatelů  školky, jesle  firemní školka  respektování rodičů  finance  nelze řešit zákonem  jiné

129



návrhů3

36x 24x 16x 14x 13x 6x 10x 10x

Někteří respondenti uvedli více než jeden příklad – výsledné číslo je součtem veškerých uvedených příkladů. Někteří respondenti uvedli více než jeden návrh – výsledné číslo je součtem veškerých uvedených návrhů. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A strana 11 2 3


Znevýhodnění na trhu práce Jaké příklady byly jmenovány

 přijímání do zaměstnání (30x) Množství připomínek, které se objevily v souvislosti s otázkou, zda jsou rodiče malých dětí nějakým způsobem znevýhodněni na trhu práce, potvrzuje, že do této oblasti se nepopiratelně koncentruje řada problémů. Ty vznikají již ve fázi, kdy rodiče (v prvé řadě matky) uvažují o zaměstnání, případně jeho změně, tzn., že se dostávají do kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem. Zde se setkávají s předpojatými názory zaměstnavatele ohledně jejich rodičovské role, která je z jeho strany chápána jako stálý zdroj problémů. Aby jim předešel, preferuje při výběru pracovníků osoby bezdětné, muže, případně ty, kteří již mají děti odrostlé. Že tato praxe je běžná, přesvědčivě dokumentují spontánní výroky respondentů: ● „zejména u mladých matek se očekávají větší absence, menší pracovní nasazení, menší motivace k práci, takže při přijímání, povyšování nebo nabídce vzdělávání jsou upřednostňováni muži nebo starší a bezdětní zaměstnanci“ ● „i když se stále tvrdí, že už tomu tak dávno není, tak se pořád setkáváme s tím, že pokud žena se zájmem o práci uvede, že má děti, tak se její šance na přijetí zmenší“ ● „matky malých dětí jsou téměř nezaměstnatelné; u otců je situace nepochybně jiná, ještě jsem se nesetkala s tím, že by se muže někdo ptal na děti u přijímacího pohovoru“ ● „hlavně matky, hned při pohovoru se jich ptají, kolik mají dětí, co s nimi, když budou nemocné, neberou ohled, když se musí s dětmi k lékaři, dívají se, jako že jsme neschopné si to jinak zařídit“. Výše uvedená předpojatost náhledu na ženy se však netýká jen těch, které již děti mají, ale i těch, které jsou mladé a děti by vbrzku mít mohly „při hledání zaměstnání jsem měla dojem, že mladé ženy a potenciální matky jsou u některých zaměstnavatelů znevýhodněné zvláště proti stejně starým mužům; mladá žena, u které hrozí, že brzy odejde na mateřskou dovolenou, je prostě neatraktivní“.

 obava z paragrafu (40x) Neochota zaměstnavatele přijímat ženy s malými dětmi je podmíněna jeho obavou z časté nemocnosti dětí a tudíž opakovaných absencí ženy – matky na pracovišti. To bývá ze strany respondentů vyjadřováno jako „být doma na paragraf“. Není rozhodující, zda již žena děti má, vrací se do zaměstnání nebo chce zaměstnání změnit – s obavou zaměstnavatelů z časté nemocnosti malých dětí a tím i neschopenek jejich rodičů se setká v různých etapách svého života. Svědčí o tom následující výroky respondentů: ● „při přijímání do zaměstnání zaměstnavatele odradí matka tří malých dětí, protože je u ní větší pravděpodobnost, že bude často v pracovní neschopnosti kvůli dětem“ ● „radši zaměstnají ty bez dětí než ty s dětmi z důvodu obavy z častého onemocnění dětí a tím pádem nepřítomnosti v zaměstnání“ ● „nástup rodiče po ukončení MD nebo RD je komplikovaný; pokud rodič musí hledat nové zaměstnání, tak ve většině případů je malé dítě pro zaměstnavatele překážkou a zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 12


Znevýhodnění na trhu práce pokud nemáte někoho na hlídání v případě nemoci dítěte, tak je mizivá šance na sehnání dobrého zaměstnání“ ● „jsou firmy, kde se na matku, která chodí s dětmi k lékaři, nebo je s nimi doma, dívají jinak a také to pozná na výplatě“ ● „při návratu do práce (nebo hledání nové práce) zaměstnavatelé matky malých dětí často nevyberou (i když podmínky splňují), protože se obávají časté absence z důvodu nemocnosti dětí a také menších možných přesčasů.“

 skloubení práce a rodiny (25x) Ukazuje se, jak obtížné je pro rodiče skloubit práci s péčí o děti a rodinu. Zaměstnavatelé požadují, aby zaměstnanec byl výkonný a především flexibilní, což s malými dětmi vždy nejde. Z obavy, že zaměstnankyně s malým dítětem nebude schopna pružně reagovat na potřeby firmy, dávají přednost těm, kteří děti v tomto věku nemají. Do obtížné situace se dostávají z výše uvedených důvodů i ženy, které se vracejí po RD zpět do firmy. Již to, že mají děti, jim vytváří obtížnější podmínky pro plnění pracovních povinností a budování pracovní kariéry „s dítětem jsem méně flexibilní a nejsem již ochotna zůstávat v zaměstnání přesčas, což se ve velkých firmách většinou očekává“, „maminky s dětmi nemají možnost věnovat tolik času zaměstnání jako třeba ženy bezdětné“, „rodiče malých dětí jsou v zaměstnání znevýhodněni také prázdninami, například si během nich musí brát neplacené volno“. Odpovědí, vztahujících se k otázce harmonizace práce a péče o rodinu, bylo značné množství, po obsahové stránce však byly velice homogenní. Za všechny to ilustruje například následující výrok: „já bych to specifikovala výhradně na matky - tím, že jdou na RD, opouští své zaměstnání, jako kdyby např. odjely na několik let pryč, a při návratu po letech jim málokdo vyjde vstříc“. Je zřejmé, že péče o dítě vyvolává určité časové omezení rodičů, což se nejzřetelněji projevuje tehdy, kdy se žena vrací tam, kde funguje dvou- až třísměnný provoz „některé ženy nemohou sehnat práci, a když ji náhodou seženou, tak když by potřebovaly jen na ranní, mají smůlu“.

 flexibilita práce (40x) Aby rodiče, především matky, mohly dát do souladu rodinné a pracovní povinnosti, potřebovaly by pružnější reakci ze strany zaměstnavatelů a to ve formě nabídky různých typů flexibilní práce a pracovních režimů. Odpovědi respondentů jsou v tomto směru v podstatě shodné „malá nebo žádná pružnost pracovní doby“, „není běžné sehnat práci na poloviční úvazek“, „zaměstnavatel nechce vyhovět kratším úvazkem“, „není možno pracovat přesčas“, „na směny“, „o víkendech“ apod.


strana 13


Znevýhodnění na trhu práce  hlídání (10x) Podstata dalšího omezení, které mají rodiče malých dětí oproti jiným skupinám populace, spočívá v nutnosti vyřešit péči o děti v době, kdy se rodiče věnují své profesi „hlavně matky, když nemají někoho, kdo by jim hlídal dětí, tak je málokdo zaměstná“, „když nemáte babičku v místě bydliště nebo chápajícího zaměstnavatele, který vám vyjde vstříc s pracovní dobou, je problém sehnat práci“, „pokud nemáte hlídání, jste ztraceni“.

 školky, jesle (15x) Významnou pomoc pro rodiče dětí představují jesle a školky. Kromě připomínek, že těchto zařízení je málo a mají nedostatečnou kapacitu, je hlavně poukazováno na nevyhovující provozní dobu. Její standardnost nevychází vstříc těm rodičům, kteří mají práci, ale zaměstnavatel jim neumožní pracovat flexibilně (obvykle se jedná o dřívější začátek práce než je otevírací doba školky a pozdější odchod ze zaměstnání, kdy školka již nefunguje) „školka má otevřeno do čtyř hodin, dítě do té doby nestačím vyzvednout“.

 Finance (6x) Někteří respondenti poukazovali nejen na horší platové ohodnocení žen, ale především na skutečnost, že zkrácený úvazek nese s sebou nižší plat a tudíž méně finančních prostředků nejen na zajištění služeb hlídání dětí „plat za zkrácený úvazek by mi nestačil snad ani na školku“, ale i v jiném směru, např. „zhoršení podmínek pro získání a splácení úvěru či hypotéky“.

Jaká opatření byla navrhována

 flexibilita práce (36x) Návrhy směřují do oblasti zavádění flexibilních metod práce. Jmenovány byly především zkrácená, klouzavá a sdílená pracovní doba a rovněž práce z domova.

 podpora zaměstnavatelů (24x) Pokud se jedná o zaměstnavatele, respondenti navrhují, aby vůči nim bylo postupováno jak v oblasti motivační (při vstřícnosti vůči rodinám), tak sankční (při porušování zákonů a nařízení). Motivace: ● „aby podniky byly povinny zaměstnávat ženy s dětmi“ ● „podpora podniků umožňujících flexibilní pracovní dobu, práci z domova, sdílení pracovních míst“ ● „zvýhodnění firem, zaměstnávajících matky na zkrácený pracovní úvazek“ ● „zvýhodnění pro firmy, když zřídí školku“


strana 14


Znevýhodnění na trhu práce ● ● ● ● ● ● ● ● ●

„podpora (ani ne finanční, jako spíše z pohledu odstranění překážek při zřizování předškolních zařízení) firem, které se pro tento způsob podpory svých zaměstnanců rozhodnou“ „zvýhodnění zaměstnavatelů, kteří přijmou zaměstnance s dětmi“ „zvýšení nabídky nefinančních benefitů s ohledem na rodiny s dítětem“ „například aby stejně jako za postiženého člověka, tak i za matku od dětí mohli zaměstnavatelé dostat nějaké výhody“ „informováním změnit mentalitu zaměstnavatelů“ „podpora firem, které při pořádání kurzů, školení a seminářů poskytnou rodičům možnost pohlídání dětí kvalifikovaným člověkem“ „daňové zvýhodnění zaměstnavatele rodičů dětí do pěti let a rodičů, pracujících z důvodu péče o dítě na částečný úvazek“ „obdobně daňově zvýhodnit i OSVČ“ „zavést zákon, aby rodiče s dětmi dostali přednostně práci než bezdětní“.

Sankce: ● „pokud se při pohovoru ptá zaměstnavatel na děti“ ● „pokud by byly přijímací pohovory netransparentní – např. s pořízeným záznamem, aby si zaměstnavatel vůbec nedovolil pokládat diskriminující otázky“ ● „ošetření rizika krachu společnosti nebo možnosti propouštění z nadbytečnosti – záruka udržení pracovní pozice i po návratu z RD“.

 školky, jesle (16x) Zajištění: ● ● ● ● ●

„obnovy jeslí“ „více školek“ „větší kapacity školek“ „delší a pružnější otevírací doby“ „podpory různých subjektů, které by nabízely hlídání dětí v době prázdnin“

Podpora: ● „agentur na hlídání malých dětí“ ● „daňových úlev v souvislosti se zaměstnáním chůvy pro dítě“ ● „zmírnění byrokracie při zakládání soukromých školek“.

 firemní školka (14x) ● ● ● ● ●

„zjednodušilo by situaci, pokud by zaměstnavatelé zřizovali malé školky přímo v zaměstnání, kam by matka mohla dát dítě třeba jen na dopoledne a věnovat se práci“ „pokud to není přímo v rozporu s náplní a bezpečností práce, nevidím jediný problém, proč si nebrat dítě s sebou do zaměstnání“ „jako možnost se nabízí hlídání dětí na pracovišti“ „miniškolky“ „příplatek od firmy na zajištění hlídání“


strana 15


Znevýhodnění na trhu práce  respektování rodičů (13x) ● ● ● ● ● ●

„zrovnoprávnění matek s dětmi se svobodnými ženami, potažmo rovnoprávnost ženy versus muži“ „změnit atmosféru tak, aby péče o děti byla stejně tak věcí otců jako matek, tj. možnost OČR nebo RD by přicházela v úvahu prostě u všech relativně mladých zaměstnanců“ „stejné podmínky pro otce i matky - např. délka či finanční podpora při RD“ „MD a RD by měla být ve společnosti vnímaná na stejné úrovni jako zaměstnání“ „rozhodně nějaká lepší řešení pro matky s dětmi, jít jim trochu vstříc, protože v dnešní době nemá moc maminek hlídání, když babičky, které my bychom potřebovaly, musí chodit ještě do práce“ „lidé by měli jít dříve do důchodu, aby se babičky a dědečkové mohli zapojit do hlídání dětí“

 Finance (6x) ● ● ● ● ●

„bylo by třeba zvýšit příjem rodiny (rodičovská, příspěvky nebo příjem manžela), aby matka mohla být s dětmi doma libovolně dlouho“ „lepší sociální zajištění mladých rodin“ „zrušení poplatků zejména u lékařů“ „matky by měly možnost zůstat se svým dítětem doma do 4 let a po celou dobu pobírat nějakou důstojnou částku“ „rovnost matek dětí oproti bezdětným rodinám, být s nemocným dítětem doma po dobu jeho nemoci nejméně 10 dní, aniž by se přišlo o peníze“

 nelze řešit zákonem (10x) ● ● ● ● ● ● ● ●

„potřebné zákony už asi jsou, jen je potřeba změnit smýšlení a přístup zaměstnavatelů“ „vedoucí pracovníci jsou často spíše muži než ženy - ti často nejsou těmi, kdo aktivně řeší rodinné záležitosti, a proto od nich nelze čekat nějaké pochopení nebo hledání včasného řešení“ „bohužel, myslím, že zákonem toto nepůjde ošetřit, ale pomohlo by více důvěry zaměstnavatelů ve své zaměstnance, protože když budu chtít pracovat, řešení se vždy najde, ale když ne, i mladý bezdětný člověk může být flákač a často využívat neschopenky“ „všechny zákony to jen zhorší, svazují zaměstnavatelům ruce a odrazují je od přijímání této skupiny do zaměstnání“ „je to v přístupu lidí, zákony jsou na to krátké“ „bohužel je to věc společenského klimatu; zákonem už dotěrné otázky zakázány jsou, ale stále se tiše předpokládá, že děti jsou věcí ženy a nikoliv muže“ „v zákoníku práce je diskriminace, myslím, dobře ošetřena, ale praxe je druhá věc, která se jen stěží dodržuje a dokazuje“ „asi hlavně přístup, podle zákona by k tomu, tuším, docházet nemělo“


strana 16


Znevýhodnění na trhu práce Co z toho vyplývá – dílčí resumé Pracovníci: 1. Vytvořit popisy jednotlivých typů flexibilní práce a informovat o nich rodiče s dětmi. 2. Vytipovat pozitiva a negativa jednotlivých typů flexibilní práce. 3. Využít poradenství ke zvýšení povědomí rodičů o možnostech flexibilní práce. 4. Naučit je vyjednávat se zaměstnavatelem. 5. Vypracovat pracovní vzorové smlouvy. Zaměstnavatelé: 1. Informovat je o podstatě flexibilních typů práce a pracovních režimů, zejména těch, které nejsou doposud obvyklé. 2. Využívat příkladů dobré praxe z tuzemska i ze zahraničí. 3. Motivovat zaměstnavatele pro vytváření flexibilních typů práce a pracovních režimů. 4. Vytipovat, co z jejich strany brání tomu, aby rozšířili nabídku v tomto směru a zjistit, zda je obava opodstatněná z právního hlediska. 5. Začleňovat prorodinná opatření do zaměstnaneckých benefitů, certifikátů kvality, kriterií soutěží apod.


strana 17

Služby pro rodinu


Služby pro rodinu Problémy s nabídkou služeb pro rodinu – celkové názory 

Více než polovina účastníků ankety (58%) má za to, že jsou problémy s nabídkou služeb pro rodinu, např. ohledně hlídání dětí apod.



Čtyři z deseti (42%) zastávají názor, že v tomto ohledu problémy neexistují.

Problémy s nabídkou služeb

ne 42% ano 58%

• Problémy týkající se nabídky prorodinných služeb vnímají mnohem častěji rodiče malých dětí ve věku do tří let a předškoláků (vždy téměř dvě třetiny z nich!) než školáků (více než třetina). má děti:


ano 64%

ne 36%

61%

39%

39%

61%


• Převažující souhlas zaznívá i od nastávajících rodičů (57%). • Z hlediska vzdělání platí: čím vyšší má občan vzdělání, tím častěji vidí nabídku služeb pro rodinu jako problematickou. • Za problémové vidí služby téměř dvě třetiny osob ve věku 25 až 39 let, každý druhý starší 35 let a více než každý třetí mladší 25 let.

Problémy s nabídkou služeb názory podle vzdělání ano nižší

43%

57%

53%

s maturitou

47%

73%

vysokoškolské 0%


ne

20%

40%

27% 60%

80%

100%

strana 19


Služby pro rodinu Problémy s nabídkou služeb pro rodinu – příklady, návrhy a resumé Příklady 

Návrhy

Více než polovina účastníků ankety má za to, že jsou problémy s nabídkou služeb pro rodinu, např. ohledně hlídání dětí apod.: 58%, z toho 46% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 12% nikoliv. Problémy s nabídkou služeb

ne 42%

58%, z toho 21% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 37% nikoliv. Problémy s nabídkou služeb


ano, uvedl návrh 21%

ne 42%



46% Celkem bylo jmenováno z těchto oblastí:

 hlídací služby  finanční dostupnost  vstřícnost k rodině  jiné

125 74x 32x 17x 2x

21%



příkladů4


jmenováno

 hlídací služby  vstřícnost k rodině  trh práce  finanční dostupnost  osvěta, informace  nelze řešit zákonem  jiné

46



návrhů5

28x 4x 3x 2x 1x 6x 2x



Služby pro rodinu Jaké příklady byly jmenovány

 hlídací služby (74x) Nejvíce odpovědí (téměř dvě třetiny) se soustředilo do vlastní nabídky služeb péče o dítě formou institucionální, tj. jeslí a školek. Prioritně jde o jejich počet a kapacitu. Je zmiňováno, že: ● není dostatek jeslí a mateřských škol ● často byly zbytečně rušeny ● nemají dostatečnou kapacitu ● poptávka převyšuje nabídku ● umisťování dětí, různé preference jsou nekoncepční ● mají nevhodnou provozní dobu. Respondenti zmiňují, že na některých místech: „jesle takřka nejsou“, „do školky je potíž dostat i tříleté dítě“, „je problém se dostat do pořadníku“, „některé školky (zejména v menších obcích) si začínají diktovat podmínky, protože mají dostatek dětí a rodiče jsou v podstatě jejich rukojmí, absolutně jim nevychází vstříc“, „školky mají určitou provozní dobu, tu mnoho žen nestíhá nebo vůbec nevyhovuje jejich pracovní době“, „o prázdninách se stává, že v je školka až několik týdnů zavřená“. Poznámky respondentů směřovaly také ke kvalitě předškolních zařízení a k jejich případné specializaci. Sdělovali, že je nedostatek zařízení „s pedagogikou montessori“, „waldorfských“, „ekologicky zaměřených“, a pro děti se specifickými potřebami „chybí více školek, které by měly specializaci pro děti s potravinovou alergií, astmatem či pylovou alergií“. V této souvislosti byl zmiňován i nedostatečný akcent na rozvoj neinstitucionálního hlídání, tj. „nedostatečná síť domácího hlídání dětí“, které by kromě jiného pomáhalo řešit problém „co s nemocnými dětmi“.

 finanční dostupnost (32x) Ze všech připomínek směřovala každá čtvrtá do celkové dostupnosti služeb z hlediska financí. Jde o pocit nedostatku podpory ze strany státu ve smyslu peněžité pomoci a to především tehdy, když rodiče z různých důvodů nemohou umístit dítě do státních (levnějších) zařízení (jeslí a školek). Tito respondenti obvykle sdělují, že „soukromé školky jsou předražené“, „hlídání dětí sice na trhu je, ale pro obyčejnou rodinu nedostupné“, „hlídací agentura není problém, problém je v tom, že na to již nezbývají peníze“, „je to příliš drahé pro rodinu, kde vydělává pouze jeden – obvykle muž“, „hlídání dětí, pokud má být kvalitní (nikoliv např. studentka nebo důchodkyně „od vedle“) je drahé a převyšuje finanční možnosti běžné rodiny (žena s polovičním úvazkem by nevydělala ani na chůvu)“, „finanční ohodnocení v zaměstnání by muselo být mnohonásobně vyšší než nyní, aby bylo možné svěřit děti chůvě“.


strana 21


Služby pro rodinu  vstřícnost k rodině (17x) Prorodinné služby však podle respondentů nepředstavují pouze školky, jesle, chůvy apod., nýbrž také různorodá opatření, umožňující pobyt rodiny ve společnosti, co nejméně komplikované vyřizování nejrůznějších záležitostí, aktivní trávení volného času apod. Problémem je například: „cestování autobusem s kočárkem“, „bezbariérovost“, „naprostý nedostatek dětských koutků“, „nedostatek hřišť chráněných před psy“, „rovněž existuje málo restaurací, obchodů a zařízení, které jsou vybaveny pro návštěvu rodin s malými dětmi“, „chybí nekuřácké restaurace“, „s dětským menu“, „málo slev pro rodiče s dětmi“. V rámci prorodinných služeb bylo poukázáno i na současný problém přeplněnosti porodnic.

 jiné (2x) Zazněl názor, že pokud problémy v této oblasti existují, pak jsou způsobeny nedostatkem informací.


 hlídací služby (28x) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

„rozhodně zvýšení počtu předškolních zařízení“ „zvýšení kapacity školek, ale to už se mělo řešit dříve“ „výstavba nových jeslí a školek“ „více zařízení pro děti u zaměstnavatelů - například podnikové školky, jesle, hlídání dětí“ „vhodnější využívání městských prostorů“ „podpora znovuotevření jeslí státem“ „více státních školek, soukromé budou pro střední vrstvy stále problémem“ „prodloužení pracovní doby alespoň v jedné školce ve městě“ „snížení byrokracie a rozvolnění nařízení týkající se školek, aby ve školkách brali děti od dvou let a bylo ve školkách více volných míst“ „zjednodušení možnosti přijímání dětí nejen podle místa bydliště, ale podle místa pracoviště rodičů“ „snížení věkové hranice nástupu dítěte do školky, nebo snížení poplatku za soukromé zařízení“ „podpora menších zařízení pro děti, hlavně neinstitucionálního typu, domácího hlídání, hlídacích agentur“


strana 22


Služby pro rodinu  vstřícnost k rodině (4x) ● ●

„více rodinných slev“ „větší příspěvky od pojišťoven, které by si měly uvědomit, že baby masáže, plavání kojenců atp. jsou důležitou prevencí, která jim následně šetří peníze“ ● „postih nezodpovědných majitelů psů“ ● „bezbariérovost v dopravě“

 trh práce (3x) ●

„mít práci (dobře placenou) a tudíž možnost z čeho platit hlídání“

 finanční dostupnost (2x) ● ●

„finanční dostupnost hlídacích zařízení“ „více peněz rodinám“

 osvěta, informace (1x) ●

„poskytování informací na místní úrovni“

 nelze řešit zákonem (6x) V rámci odpovědí zazněly i názory, že problematiku prorodinných služeb nelze v některých směrech řešit zákonem, např. v různých provozech a zařízeních, a že by měly být „věcí uvědomění konkrétních provozovatelů“, „otázkou příslušných orgánů, nikoliv zákona“.


strana 23


Služby pro rodinu Co z toho vyplývá – dílčí resumé Péče o dítě – jesle, školky, domácí hlídání: 1. Zjišťovat poptávku ze strany rodičů, znát jejich představy a možnosti, mít k dispozici aktuální data. 2. Poskytovat analýzy kompetentním orgánům, činitelům státní správy, samosprávy a zřizovatelům služeb. 3. Podrobně zmapovat nabídku institucionální péče pro děti předškolního věku. 4. Vytvářet podmínky pro zvýšení kapacity (počtu přijímaných dětí), ale ne na úkor kvality poskytovaných služeb. 5. Snažit se o vylepšení stávajících služeb zejména pokud jde o flexibilitu provozní doby. 6. Zjednodušit pravidla pro poskytování služeb péče o dítě neinstitucionálního typu. 7. Vytvářet podmínky pro vznik miniškolek nebo hlídacích koutků ve firmách. Osvěta, informovanost: 1. Apelovat na nutnost svobodného rozhodnutí rodičů ohledně výběru péče o dítě. 2. Informovat věcně, nestranně a komplexně. 3. Vzdělávat úředníky státní správy. 4. Zjednodušit legislativu, učinit ji srozumitelnější pro osoby bez právního vzdělání. 5. Spolupracovat s rodiči. 6. Pomáhat odstraňovat bariéry v prostředí, kde se pohybují rodiče s dětmi (nekuřácké prostory, dětské koutky, dětská strava, přebalovací pulty, bezbariérová doprava apod.). 7. Propracovat systém slev pro rodiče (i prarodiče) s dětmi.


strana 24

Střídavá péče


Střídavá péče Problémy se střídáním na rodičovské dovolené – celkové názory 



Více než čtvrtina účastníků ankety (27%) má za to, že existují problémy týkající se možnosti matek a otců vystřídat se při péči o dítě na rodičovské dovolené.

Problémy se střídáním na RD ano 27%

Téměř tři čtvrtiny (73%) zastávají názor, že v tomto ohledu problémy neexistují. ne 73%

• Problémy týkající se střídání při péči o dítě v rámci rodičovské dovolené pociťují nejčastěji rodiče malých dětí ve věku do tří let (každý třetí). U všech kategorií rodičů však viditelně převažuje podíl záporných odpovědí. má děti:


ano 34%

ne 66%

23%

78%

26%

74%


• Souhlas zaznívá i od více než čtvrtiny nastávajících rodičů (28%). • Z hlediska vzdělání se ukazují výrazné odlišnosti. Platí: čím vyšší má občan vzdělání, tím častěji vidí možnosti matek a otců vystřídat se na rodičovské dovolené jako problematické (což je evidentní zejména ve vyjádřeních osob s vysokoškolským vzděláním!)

Problémy se střídáním na RD názory podle vzdělání ano

ne

nižší 10% 26%

s maturitou


74%

41%

vysokoškolské

• Za problémové vidí možnost střídavé péče hlavně občané ve věku mezi 30 až 34 lety (každý třetí).

90%

0%

20%

59% 40%

60%

80%

100%

strana 26


Střídavá péče Problémy se střídáním na rodičovské dovolené – příklady, návrhy a resumé Příklady 

Návrhy

Více než čtvrtina účastníků ankety má za to, že existují problémy, týkající se možnosti matek a otců vystřídat se při péči o dítě na rodičovské dovolené: 27%, z toho 17% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 10% nikoliv. Problémy se střídáním na RD

27% , z toho 9% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 18% nikoliv. Problémy se střídáním na RD ano, uvedl návrh 9% ano, neuvedl návrh 18%

ano, uvedl příklad 17% ano, neuvedl příklad 10% ne 73%

ne 73%

17% Celkem bylo z těchto oblastí:

 trh práce  zákony  nezvyk  jiné

jmenováno

37 24x 7x 4x 2x

9%



příkladů6


jmenováno

 trh práce  osvěta, informace  variabilita v zákonu  nelze řešit zákonem

20



návrhů7

10x 5x 3x 2x



Střídavá péče Jaké příklady byly jmenovány

 trh práce (24x) Pokud jde o možnost matek a otců vystřídat se při péči o dítě na RD, jmenované příklady ukazují, že hlavní problém směřuje do oblasti trhu práce (téměř dvě třetiny všech uvedených příkladů). Jedná se nejen o základní přístup zaměstnavatele k rodičům malých dětí, respektive k tomu, že by otec pečoval o děti v rámci RD (výroky typu: „ne každý zaměstnavatel by toleroval mužům rodičovskou dovolenou“, „s tím se zatím nepočítá“, „většinou rodiny s malými dětmi naráží na nepochopení zaměstnavatele“), jeho nabídku flexibilních typů práce a stejných šancí při budování pracovní kariéry, ale prvořadě o záležitost financí. Když se v rodině rozhoduje o střídání se v péči o dítě, dominantně je zvažováno, jaké důsledky to bude mít na rodinný rozpočet. Na RD tudíž nastupuje ten, kdo má nižší plat, což většinou bývá žena: „na RD zůstává spíše ten z rodičů, který vydělává méně“, „otec má obvykle větší plat než matka“, „vím o jednom páru, kde na rodičovskou půjde asi tatínek – pouze z finančních důvodů - má výrazně nižší plat“, „ženy vydělávají méně peněz (i když vykonávají stejnou profesi jako muž), proto je pro finanční zajištění rodiny lepší, když je doma žena“. Nástup na RD je považován za přerušení kariéry živitele: „muži se stejným vzděláním vydělávají více, proto není pro rodinu ekonomicky výhodné střídat se na RD“.

 nezvyk (4x) Počet mužů, kteří mají zkušenosti s RD, je u nás prozatím malý. Obecné povědomí je poznamenáno neinformovaností a neznalostí „neznám ve svém okolí široko daleko nikoho, kdo by střídavou péči absolvoval“, „ani nevím, jestli je to v ČR možné, střídat se; v Dánsku se střídat můžou – po 3 měsících a také to všichni využívají“.

 zákony (7x) Svůj podíl si vybírá i oblast legislativy. Ať jde o celkový názor, že „současný systém je dosti složitý“, „legislativa je nesrozumitelná“, „i zaměstnanci MPSV dávají protichůdné informace“ nebo konkrétní připomínky, např. existenci „rozdílných zákonných podmínek pro matky a otce v délce čerpání RD a nemožnosti „prohazovat“ si dovolenou mezi otcem a matkou“ či „zákonnou možnost pobytu dítěte nad 4 roky 4 hodiny denně ve školce, což neumožňuje rodičům návrat do práce přechodně na poloviční úvazek“.

 jiné (2x) Objevují se však i názory, že pokud nastanou problémy, pak pouze jako záležitost jednání dvou jedinců, matky a otce.


strana 28


Střídavá péče Jaká opatření byla navrhována

 trh práce (10x) ● ● ● ● ● ● ● ●

„zvýhodnění zaměstnávání na zkrácený úvazek tak (pomocí daní, odvodů apod.), aby se zaměstnavateli vyplatilo“ „běžnější práce na poloviční úvazek“ „práce na zkrácený úvazek“ „možnost klouzavé pracovní doby“ „kde je to možné, tak práce z domova“ „aby se nestávalo, že rodiče, kteří si kratší úvazek domluví, budou nuceni dělat stejnou práci jako na celý úvazek, ovšem v kratším čase a za méně peněz“ „důraznější kontroly finančních úřadů, úřadů práce a zaměstnavatelů při zaměstnávání žen a mužů (stejná pozice, stejné finanční ohodnocení apod.)“ „stejné platy žen a mužů na určitých pozicích“

 osvěta, informace (5x) ● ● ●

„větší propagace otců na RD“ „změna myšlení většiny lidí, že výchova malého dítěte se týká převážně ženy“ „právně je to ošetřeno dobře; problém je spíš v mezilidských vztazích, v prioritách; není běžné, aby muž zůstával doma s dětmi a tím si zastavil kariérní postup“ ● „kouknout se na nápady severských zemí, tam je toho víc zajímavého“ ● „stačila by webová stránka typu "úřad není labyrint", kde by byly vysvětleny možné postupy v různých životních situacích“

 variabilita v zákonu (3x) ● ●

„aby byla možná RD tak, že např. 2 dny v týdnu je doma otec a 3 matka“ „podpora střídání rodičů v péči o dítě a zajištění toho, aby na tom rodina nebyla finančně hůře“ ● „nějaký způsob zvýhodnění otce při péči o dítě“

 nelze řešit zákonem (2x) V rámci odpovědí se objevily i názory, že nelze problematiku střídání měnit zákony, neboť základ spočívá v lidech, v partnerech.


strana 29


Střídavá péče Co z toho vyplývá – dílčí resumé 1. Upozorňovat na přetrvávající stereotypy a mýty v oblasti dělení rolí. 2. Vysvětlovat prospěšnost péče o dítě oběma rodiči. 3. Poskytovat všem zúčastněným úplné informace o možnosti využívání střídavé péče. 4. Zjednodušit legislativu a učinit ji pružnější a variabilnější. 5. Vyvíjet na zaměstnavatele tlak ohledně nutnosti vkládání opatření prorodinného typu do firemní politiky a vypracování systému péče o pracovníky s malými dětmi tak, aby se vztahoval na obě pohlaví, byl generově vyvážený. 6. Odstraňovat diskriminační praktiky u zaměstnavatelů, zejména v platové rovině. 7. Morálně (osvětou a reálnými zkušenostmi) podporovat muže na RD.


strana 30

Diskriminace


Diskriminace Další oblasti diskriminace rodičů – celkové názory 



Téměř polovina účastníků ankety (45%) má za to, že existují ještě další oblasti (kromě již uvedených), kde cítí diskriminaci jako rodiče, jedná se např. o dávky, důchody apod.

Další oblasti diskriminace rodičů

Více než polovina (55%) sděluje, že neví o žádných dalších oblastech, které by se jim jevily jako diskriminační.

ano 45%

ne 55%

• O diskriminaci se zmiňují nejčastěji rodiče předškoláků (více než každý druhý!). Nejméně často ti, kteří mají doma malé dítě ve věku do tří let. má děti:


ano 45%

ne 55%

59%

41%

50%

50%


• Souhlas zaznívá i od necelé poloviny nastávajících rodičů (44%). • Z hlediska vzdělání se ukazují výrazné odlišnosti. Platí: čím nižší vzdělání, tím častěji se vyskytují odpovědi o diskriminaci podmíněné rodičovstvím (což je evidentní zejména ve vyjádřeních osob s nižším vzděláním!).

Další oblasti diskriminace rodičů názory podle vzdělání ano nižší

59%

48%

29%

vysokoškolské


41%

52%

s maturitou

• O existenci diskriminačních praktik se vyslovují především ti, kterým je více než 30 let (každý druhý).

ne

0%

20%

71% 40%

60%

80%

100%

strana 32


Diskriminace Další oblasti diskriminace rodičů – příklady, návrhy a resumé Příklady 

Návrhy

Polovina účastníků ankety má za to, že existují ještě další oblasti (kromě již uvedených), kde cítí diskriminaci jako rodiče, jedná se např. o dávky, důchody apod.: 45%, z toho 34% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 11% nikoliv. Další oblasti diskriminace rodičů

45%, z toho 15% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 30% nikoliv. Další oblasti diskriminace rodičů ano, uvedl návrh 15%


ne 55%

34% Celkem bylo z těchto oblastí:

ne 55%


jmenováno

71

 přídavek na dítě, finance  svobodné, samoživitelky  práce úřadů  vstřícnost k rodině  nový systém

30x

rodičovské dovolené

6x

 důchodci  poplatky u lékaře  individuální problém

4x

8x 8x 6x

4x 5x


15%



příkladů8


jmenováno

 vstřícnost k rodině  svobodné, samoživitelky  vláda  finance  dávky  práce úřadů  rovnost druh – družka  mladá rodina  rovnost všech

30



návrhů9

5x 5x 5x 4x 3x 2x 2x 2x 2x



Diskriminace Jaké příklady byly jmenovány

 přídavek na dítě, finance (30x) Přídavky na dítě jsou považovány za „nízké“, respondenti mají za to, že pomoc ze strany státu je budˇ „žádná“ anebo „malá“, což deklarují například slovy „přídavek na dítě není snad určen nikomu“, „rodičovský příspěvek dostává stejný rodina s jedním dítětem i ta se třemi; to mi přijde nespravedlivé“. Kromě explicitně vyzdvihovaných slov „přídavek“ nebo „dávky“ se odpovědi vztahovaly i k životní úrovni rodiny a různým situacím, ve které se nachází (především po materiální stránce): ● „třeba dávky – člověk se chce mít dobře a při své práci má třeba další vedlejší příjem, který už musí dokazovat, takže ve finále je na tom bit více než občané, kteří se o práci nezajímají a pracovat ani nechtějí“ ● „sociální dávky pro Romy a „Neromy“ jsou jako nebe a dudy“ ● „přídavky – všechny děti mají stejné právo brát stejnou částku, proč jen podporovat rodiče, co se jim nechce pracovat a raději jsou živí z přídavků a dětem z toho stejně nic nezbude“ ● „stále slyšíme, jak je důležité se co nejvíce věnovat malým dětem, ale s dávkami, které nám stát uzákonil od 1. 1. 2008 je to dost složité; rodinný rozpočet by spíš uvítal nárůst financí“ ● „dnes stát se rodičem znamená snížit životní úroveň rodiny“ ● „stále více se diskutuje o tom, že mít jedno dítě je to samé, jako by rodina dítě neměla; co je špatného na tom, když chci dát svému dítěti to, co potřebuje a přitom zvládat za dosti malé platy splácet hypotéku a vše okolo; mám raději mít hodně dětí jen proto, že je mám moc ráda a přitom riskovat, že zůstaneme i s nimi na ulici?“ ● „když si jdeme zažádat o nějaké dávky, je to tolik papírování a nakonec nemáte nárok na nic nebo vám dají směšných 200 Kč“ ● „sice se zvedl rodičovský příspěvek, což je úžasné, ale stále je to bída, plenky, oblečení pro děti; přídavky už nedostaneme, pokud nejsme ultra sociální případy – jsem rozvedená, žiji s přítelem, nechci se znovu vdávat a tak mě mrzelo, že jsem nemohla využít společné zdanění a odpočet na dceru z prvního manželství“ ● „sice asi chápu systém vyplácení sociálních dávek, ale je mi proti mysli, že vzhledem k tomu, že se vypočítávají dozadu, tak když peníze nemáte, tak je nedostanete, a když je pak už vlastně vyděláváte, tak na ně máte nárok vzhledem k příjmům z minulého roku; já jsem v té situaci nebyla, ale nedovedu si dost dobře představit lidi, kteří peníze nemají a rok čekají, až jim na jejich přidělení vznikne nárok“ ● „diskriminaci určitě cítím a to právě v sociální oblasti - co se týče dávek, jsme druh a družka, peníze nám počítají dohromady a druh je povinen se o mě i mé děti z prvního manželství starat; jako rozvedená samoživitelka jsem měla dost a pak nám vše sebrali, nevím, co je to za zákon, který, co se týče dávek, bere druha a družku jako manžele, ovšem co se týče například daní, to už nás jako manžele neberou, takže stát takové rodiny okrádá; například já jsem doma pátý rok, takže úlevu na daních na mé děti jsem uplatnit nemohla a nemohl ani druh, který s námi žije a vlastně ani na mne toto nemohl uplatnit, zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 34


Diskriminace

● ● ● ● ●

protože nejsme manželé - za ty roky je to spousta peněz; co se týče toho, jak takové rodině sebrat dávky, na to zákon je, myslím, že je to velmi sprosté a nespravedlivé“ „uvítala bych větší daňové úlevy pro rodiče dětí a také změnu (zvýšení) finančních dávek a příspěvků pro rodiče dvojčat a vícerčat“ „půjčky pro rodiny: kde je žena na MD, nemohou nebo s obtížemi dostanou půjčku“ „nedostatečná podpora mladých rodin zrušením společného zdanění, odpisů úroků z hypotéky apod.“ „po předchozí RD jsem se domnívala, že je dobře, že jdu znovu do práce, ale možná tím přijdu o PPM; zdá se mi divné, že pracující žena by měla mít horší podmínky než ta, která má například tři děti po sobě a plynule přechází z PPM na RP a opačně“ „ženy pracující na kratší úvazek kvůli dětem mají nižší důchody, děti jsou podle státu "hobby" rodičů, přitom stát potřebuje dost "budoucích občanů“, budoucích plátců daní“

 svobodné, samoživitelky (8x) O diskriminaci hovoří respondenti v souvislosti s problematikou osob samoživitelů, u nichž se rodičovské problémy často komplikují a násobí. Svědčí o tom i jejich odpovědi: ● „cítím diskriminaci jako svobodná matka, která nechce uvést otce z důvodu obav o dítě: není otec, není podpora od státu“ ● „budu svobodná matka a už teď mám hrůzu z toho, jak na to bude doplácet mé dítě – podotýkám, že dítě bylo s partnerem plánované, ale přesto odešel“ ● „měly bychom dostávat větší příspěvky – jako svobodná matka jsem na tom stejně, jako bych byla vdaná“ ● „matka samoživitelka má velmi omezené možnosti zaměstnání“ ● „jednoznačně je diskriminován pečující rozvedený rodič; nemá možnost vymáhat výživné, pokud je nemocen, je na dítě sám a není způsob, jak donutit rozvedeného rodiče, aby se podílel na péči o dítě; pokud rozvedený rodič dítě týrá, policie nezasáhne ani ve chvíli, kdy jsou na dítěti viditelné stopy újmy“. ●

V některých případech je popisována zcela konkrétní situace respondenta: „jsem už víc jak 4 měsíce bez manžela, odešel od nás (já a 2 děti); Úřad práce mi do dnešního dne nevyplatil žádnou částku navíc, neustálé papírování, vyplňování, čekání na uběhnutí lhůty 3 měsíců; podali mi neúplné informace; manžel si musel děti odhlásit, že neuplatňuje odečet na děti; neustále čekám na nějaké jejich pokyny a plnění podmínek, ale mně nikdo ještě nic nedal; žena na RD se dvěma syny a příjmem jen 7 600 Kč je úplně na dně, sice manžel platí výživné, ale i tak je to nad moje síly vše ukočírovat, i když se mi to prozatím daří; nemít rodiče, jsem už na dlažbě; zákony jsou hloupé v této sféře, vím, že jsou případy, kdy této situace zneužili, ale většina peníze vážně potřebuje; takže zamyšlení nad tímto problémem a cestu k jeho zdokonalení by jistě uvítalo více občanů; na MěÚ je papírování ponižující, abych dostala nějakou dávku v nouzi, musím mít podpisy lidí ze vchodu jako potvrzení, že už tu manžel nebydlí; takhle ponižovat se nehodlám, nebudu chodit po partajích a vysvětlovat své soukromé záležitosti, prostě je to vše ubohé; kdo se v té situaci neocitl, neví, jak je to ponižující“.

 práce úřadů (8x) zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 35


Diskriminace Práce úřadů se jeví jako nedostatečná nebo nekvalifikovaná „na úřadech nikdo nic neví a člověka si přehazují jak horkou bramboru“, „všechno se tak často mění, že to člověk nestihne ani postřehnout a jak je známo, neznalost neomlouvá“, „nevím, kde by si o tom mohl člověk přečíst a když už něco najde, tak je to napsáno tak, že tomu stejně nikdo nerozumí (ani ti úředníci)“, „proto jsou zmatky kolem nového rodičáku“. Respondenti kritizují chování úřadu, kde „chtějí vše hned a sami nejsou schopni pro to cokoliv udělat“, „třeba když jdete žádat o dávky, tak na vás koukají, jak kdybyste je chtěli okrást a jako by vám to měli dát ze svého ty ženský, co tam sedí; nebo vám také neřeknou všechno, jen aby ušetřili a měli za to body“, „my musíme mít všechny papíry v pořádku, ale když to úředníci zkazí, tak je to nezajímá, i kdybyste neměli dostat tři měsíce peněžitou pomoc v mateřství – mluvím z vlastní zkušenosti“.

 vstřícnost k rodině (6x) Podle respondentů tkví zdroj diskriminace v celé atmosféře společnosti, která vnímá děti jako obtěžující element: ● „nejsou vítány v řadě veřejných zařízení“ ● „veřejné budovy nejsou vybaveny např. přebalovacími pulty (a když ano, tak jen na dámských toaletách – proč?)“ ● „málo míst, vyhrazených pro odstavení kočárku“ ● „lidé ze společenských důvodů svou rodičovskou roli často potlačují, v profesionálních kruzích bývá zmínka o rodině považována skoro za faux pas, kterým člověk nechtěně prozradí svou nedostatečnou orientaci na kariéru“ ● „je nedostatek kulturních míst, kam se dá jít s malými dětmi (např. restaurace) – v restauracích se a) kouří b) nejsou připraveni na malé děti (schází židličky, přebalovací pulty)“ ● „problémem je neexistence výtahů u veřejných budov (úřadů, knihoven apod.)“ ● „na veřejných místech, kam je člověk nucen dojít, neexistují vhodné prostory např. na přebalení dětí apod.“ ● „rodinné vstupné bývá 2+2, ne pro více či jinak – četné rodiny.“

 nový systém rodičovské dovolené (6x) Někteří respondenti se vyjadřovali k aplikaci nového zákona o vícerychlostní rodičovské dovolené v praxi: ● „to, že si žena musí vybírat délku RD a mnohdy to dopředu nemůže naplánovat“ ● „momentálně cítím diskriminaci jako matka, která ne svou vinou nemá možnost volby o délce RD“


strana 36


Diskriminace ●

„nelíbí se mi odstupňovaná rodičovská dovolená - vysvětluje se, že rodiče si mohou sami zvolit, pro který druh se rozhodnou, ale pokud je matka zaměstnaná a vybere si například 3letou RD, na kterou hned naváže další MD, tak u nové RD již možnost volby nemá; v minulých dvou letech nepracovala (byla na RD s prvním dítětem), a proto je jí automaticky přiřazena 4letá RD, která ekonomicky není tak výhodná“ ● „myslím si, že při dnešních cenách, nevím, proč se ubírá zrovna rodinám s dětmi, myslím, že pomohlo těch 7 600 Kč za miminko, když uvážíme, co vše potřebuje a že čas strávený s miminkem doma je stejně důležitý jako další věci - dítě se vyvíjí a spousta matek přemýšlí o tom, že musí co nejdříve do práce, místo aby se těšila z dítěte; proto nechápu to rozdělení čerpání mateřské - je to jedno z nejhezčích období a ne každá matka toho zneužívá nebo je z těch, co by pracovat nechtěly“ ● „lepší zákon pro otce na RD“ ● „nejsem si jista, zda se v současné době již započítává tatínkům doba strávená na RD do důchodového pojištění; současný systém, který sliboval možnost vybrat si, jaké dávky budeme pobírat, opravdu nefunguje na principu výběru“.

 důchodci (4x) Někteří respondenti poměřují životní úroveň a chování státu vůči rodinám s malými dětmi oproti osobám v důchodovém věku a vyvozují odtud své pocity diskriminace: ● „důchody se zvyšují, ale přídavky na děti mnoha lidem už nevyjdou a takový důchodce má někdy více peněz, než když je matka sama s dítětem“ ● „důchodci mají vše levnější, zatímco rodiče pobírající rodičovský příspěvek často nižší, než důchod, nemají ani nižší jízdné, ani nižší ceny vstupného“ ● „důchodci si oproti nám žijí relativně dobře, nemají takové potřeby, co se týče oblékání, obouvání a nákladů spojených s bydlením (jednorázová investice či dlouholeté splátky při pořizování prvního bydlení); navíc rok od roku dostávají přidáno řádově ve stokorunách a stále je to málo; my se důchodu ani nedočkáme, resp. kdo si na něj neuspoří, nebude ho mít“ ● „myslím si, že v naší zemi se velice málo hledí na produktivní vrstvu obyvatel, možná místo zvyšování důchodů důchodcům - nic proti nim, by stát měl více zvýhodňovat mladé lidi, malé podnikatele apod., oni jsou ti, kdo tuto zemi vytvářejí“.

 poplatky u lékaře (4x) Kritiku vyvolávají také poplatky u lékaře „poplatky u lékařů, v lékárnách a nemocnicích bych pro děti zrušila úplně“, „za děti by se platit nemělo“.

 individuální problém (5x) Také u následujících příkladů vychází přesvědčení o diskriminaci patrně z osobních zkušeností, jejichž pozadí ani podrobnosti však nejsou známy, jsou tudíž uvedeny v původním znění bez zařazení pod konkrétní oblast diskriminace:


strana 37


Diskriminace ●

● ●

●

●

„osobně se potýkám s problémem, kdy naše dítě má potravinovou a pylovou alergii, bronchiální astma, hrozí riziko dušnosti a nemá možnost v regionu, kde bydlíme, pro něj najít odpovídající školku a nemůžu pobírat ani rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte a celodenně se mu věnovat, protože stát na to nepřihlíží jako na zdravotní postižení“ „rodiny s dětmi jsou vůči romským rodinám s dětmi diskriminovány (romští spoluobčané udělají cokoli, aby peníze od úředníků vymohli) a rodinám s dětmi v nečekané tísni hrozí sociálka odebráním dětí“ „v práci – zrovna minulý týden jsem dostala výpověď z přivýdělku k rodičovskému příspěvku za to, že jsem musela se synem na paragraf; a je to tak i při normálním pracovním úvazku, jak se vrátíte z paragrafu do zaměstnání, tak v mnoha případech vás čeká výpověď; znám i z případů kamarádek“ „diskriminaci pociťuji například ve státních MŠ, kde dítě sezdaných rodičů je v případě vyššího zájmu převyšující kapacitu zařízení, je v „žebříčku“ následného výběru upřednostněno před dětmi z rozvrácených manželství a nesezdaných párů, jež ovšem fungují a plní stejnou roli jako ti sezdaní“ „při odchodu do důchodu by se mělo více přihlížet k počtu vychovaných dětí“


 vstřícnost k rodině (5x) ● ●

„více prostoru pro děti“ „změna myšlení lidí, aktivně dávat najevo, že rodina je v mém podniku, úřadě, zařízení vítána, nejspíš vlastním příkladem“ ● „snazší přístup na úřady pro matky s dětmi“ ● „část programu příspěvkových organizací nebo neziskových vymyslet tak, aby jej mohly navštěvovat matky s malými dětmi (např. umožnit účast na přednáškách v knihovnách, dát na zem v knihovně barevný koberec, kam se dá dítě posadit s hračkou)“ ● „omezení kouření v restauracích, je-li to možné“

 svobodné, samoživitelky (5x) ● ● ● ● ●

„důslednější vymáhání výživného“ „podpora práv rozvedených pečujících rodičů“ „zavřít otce, který neplatí výživné na své děti“ „lepší péče o matky s dětmi“ „lepší dohled nad péčí problémových rozvedených rodičů, původní systém zavedený sociální demokracií mi přišel důstojnější“


strana 38


Diskriminace  vláda (5x) ● ● ●

„naše vláda si to stejně udělá po svém“ „vyměnit vládu“ „dal bych jim to platit ze své kapsy, když něco pokazí, nebo nějaké sankce – taky máme nějakou zodpovědnost za svoji práci!“ ● „spíš uvést, co by nebylo třeba měnit!“ ● „každý se bohužel musí postarat sám o sebe“

 finance (4x) ● ● ● ●

„finanční zvýhodnění rodin s dětmi, např. úprava odpočtu na daních“ „větší platy rodičům“ „celkově se postarat lépe o rodiny“ „zvýhodnění matek, které mají víc dětí, o které pečovaly“

 dávky (3x) ● ●

„výpočet dávek z nynějšího příjmu a ne z příjmu před 2 lety“ „zohlednění rodičovských dávek podle počtu dětí v rodině – zároveň by to ale muselo mít nějakou pojistku, aby si lidé nepořizovali děti jen kvůli dávkám a pak se o ně nestarali“ ● „změna podmínek pro získání dávek na děti, zvýšení minima pro dva dospělé a dítě“

 práce úřadů (2x) ●

„určitě aby všichni byli dostatečně proškolováni a byli schopni poradit lidem a věnovat se jim do maxima – od toho tam jsou“ ● „po všech lidech se chce, aby se nadále vzdělávali, ale občas mi přijde, že když se ptám na příslušném úřadě, jen vás pošlou o dveře dál, protože sami nic neví – a pak člověk píše vám (pozn. myšleno Aperio), abyste poradili“

 rovnost druh – družka (2x) ● ●

„rovnost manželství = žití s druhem“ „zákonná úprava vztahu druh – družka, aby měli stejná práva jako manželé ve všem a ne jen v něčem, co se státu zrovna hodí“

 mladá rodina (2x) ● ●

„podpora mladých párů, aby založily rodinu – finance, bydlení“ „měli by se v zákoně zohlednit mladí lidé, kteří chtějí založit rodinu, nebo již mají malé děti – to se týká sociálních dávek a rodičovského příspěvku“

 rovnost všech (2x) ●

„každé dítě by mělo mít nárok na svůj přídavek bez ohledu na to, kolik rodiče vydělávají“ ● „neznevýhodňovat lidi bez dětí a s dětmi, dobrý člověk není jen ten, kdo má děti“ zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 39


Diskriminace Co z toho vyplývá – dílčí resumé 1. Sledovat aplikaci zákona o vícerychlostní RD v praxi a vytipovat jeho slabá místa. 2. Eliminovat v zákoně veškeré prvky způsobující nejednoznačnost výkladu. 3. Věnovat pozornost komunikaci úřadů s rodiči. 4. Sankce v případě diskriminačních praktik vůči rodičům s malými dětmi. 5. Působit osvětově, určovat, co je a co není diskriminační praktikou.


strana 40

Genderová nerovnost


Genderová nerovnost Stejné možnosti matek a otců – celkové názory 

Více než třetina účastníků ankety (39%) má za to, že existují oblasti, ve kterých nemají matka a otec stejné možnosti.



Téměř dvě třetiny (61%) sdělují, že neví o žádných dalších oblastech, které by se jim jevily jako bariéry pro rovnost šancí.

Matka a otec nemají stejné možnosti

ano 39% ne 61%

• Čím mají rodiče doma mladší děti, tím častěji se zmiňují o tom, že možnosti a podmínky, které mají matky, jsou odlišné od těch, které mají otcové. Podíl nesouhlasu je však u všech kategorií rodičů nadpoloviční. má děti:


ano 43%

ne 57%

40%

60%

32%

68%


• Souhlas zaznívá i od čtyř z deseti nastávajících rodičů (40%). • Z hlediska vzdělání se ukazují výrazné odlišnosti. Platí: čím vyšší vzdělání, tím častěji se vyskytují odpovědi o nerovnostech mezi matkami a otci ohledně jejich možností a podmínek (což je evidentní zejména ve vyjádřeních osob s vysokoškolským vzděláním!).

Matka a otec nemají stejné možnosti názory podle vzdělání ano nižší

70% 63%

46%

vysokoškolské


30% 37%

s maturitou

• O existenci odlišných možností se vyslovují nejčastěji ti, kterým je mezi 30 až 34 lety (každý druhý).

ne

0%

20%

54% 40%

60%

80%

100%

strana 42


Genderová nerovnost Stejné možnosti matek a otců – příklady, návrhy a resumé Příklady 

Návrhy

Více než třetina účastníků ankety má za to, že existují oblasti, ve kterých nemají matka a otec stejné možnosti: 39%, z toho 26% dokázalo svůj názor dokreslit konkrétně, 13% nikoliv. Matka a otec nemají stejné možnosti

39% , z toho 6% dokázalo formulovat konkrétní návrhy, 33% nikoliv. Matka a otec nemají stejné možnosti ano, uvedl návrh 6%


ne 61%

Celkem bylo jmenováno z těchto oblastí:

 trh práce  rozvod  dělení rolí  otcové na RD  jiné

ne 61%


26% 57 30x 7x 6x 5x 9x


6%



příkladů10


jmenováno

 osvěta, informace  trh práce  střídavá péče  pozitivní diskriminace  nelze řešit zákonem

14



návrhů11

5x 2x 2x 1x 4x



Genderová nerovnost Jaké příklady byly jmenovány

 trh práce (30x) Každý druhý příklad se týkal oblasti trhu práce. Genderová nerovnost se projevuje již ve fázi hledání zaměstnání a přijímacích řízení, kdy se u otce péče a starost o děti téměř neřeší, zatímco u matky je většinou považována za překážku „mužů se málokdo ptá u pracovního pohovoru, jestli mají děti často nemocné nebo zda mají fungující babičku“. Jak sdělují respondenti, v důsledku toho zaměstnavatel radši přijme muže než ženu a to i v případě, kdy se jedná o stejnou pracovní pozici. Samostatnou kapitolou a trvalým problémem na trhu práce se jeví nerovné platové ohodnocení mužů a žen, které je zřetelné především tam, kde je vykonávána stejná práce. Přesvědčení, že otec a matka nemají na trhu práce stejné možnosti a podmínky, se promítá do odpovědí, týkajících se pracovní kariéry. Z povahy mateřství vyplývá, že žena ve většině případů trh práce na nějakou dobu opouští, tzn. že „matka svým mateřstvím přerušuje svoji kariéru a je otázka, kdy a jak se vrátí; otcové to zpravidla nikdy nemusí řešit“. Tím, že žena odejde z pracovního procesu, ztíží se jí oproti mužům podmínky pro další vzdělávání a kariérní růst. To v podstatě nahrává situaci, kdy jsou vedoucí pozice zastávány muži, kteří jsou trhem práce více preferováni a vyhledáváni. Genderovou nerovnost, projevující se v rovině pracovněprávních vztahů, komentují respondenti tak, že „zákoník práce je na jedné straně, ale realita je mnohdy jiná“.

 dělení rolí (6x) Na nerovnosti se výrazně podepisuje také tradiční chápání dělení rolí v rodině, kdy „otec vydělává, matka pečuje o děti“. Očekávání vůči matce a otci jsou tudíž odlišná. U matky se předpokládá daleko vyšší podíl péče o rodinu a domácnost, což automaticky představuje handicap v profesní oblasti, bez ohledu na to, jak její rodinný život skutečně vypadá.

 otcové na RD (5x) Jde o novou záležitost, není dosud zvykem, aby matka vydělávala a otec byl v domácnosti. Změna tradiční role bývá nejčastěji podmiňována finanční stránkou, např. proto, že „pokud budu doma já (žena), přichází rodina o méně peněz, než kdyby byl doma manžel“, „manžel jako OSVČ prakticky nemůže zůstat s dětmi na rodičovské dovolené, na paragrafu“.

 rozvod (7x) Odlišné podmínky nevycházejí pouze z okolností, vytvářených trhem práce a tradičním chápáním rodiny, ale i z vývoje partnerských vztahů – především řešení krizové situace rozvodem, kdy se rozhoduje o svěřování dětí do péče při rozvodovém řízení, kdy „soud obvykle svěřuje dítě matce“, nebo kdy „otec odejde a nestará se, co bude s jeho dětmi – matka musí vyběhávat papíry na úřadech a ještě toho otce prosit o spolupráci“. zpracovatel: Petr Vendera ve spolupráci s DEMA a. s. / A*08-12 / díl A

strana 44


Genderová nerovnost  jiné (9x) Mezi jinými příklady byl nejčastěji jmenován doprovod a péče o nemocné dítě „do nemocnice nebo jiného léčebného zařízení obvykle nastupuje a je vyžadována matka“, „v nemocnici matku přijmou, ale otec má smůlu nebo si musí zaplatit i s dítětem nadstandard, protože jiná matka má na pokoji přednost“.


 osvěta, informace (5x) ● ●

„změna atmosféry – pozitivní příklady, osvěta, osvěta, osvěta“ „je to opět věc obecného postoje, který vyznívá tak, že děti jsou z převážné části věcí matky“ ● „k ženám mateřství jaksi patří“ ● „změnit systém vzdělávání“ ● „otcové – lepší výchova v rodině v dětství“

 trh práce (2x) ● ●

„podpora a usnadnění návratu po MD/RD do zaměstnání“ „větší zájem o kvalitu toho či onoho pracovníka, než o pohlaví“

 střídavá péče (2x) ● ●

„střídavá péče obou rodičů v případě rozvedených rodin“ „jedinou cestou je vyšší podíl mužů na výchově dětí, včetně povinné "otcovské" dovolené“

 pozitivní diskriminace (1x) ●

„pozitivní diskriminace žen“

 nelze řešit zákonem (4x) Někteří respondenti připomínali, že zákon není v případě této tematiky řešením „to zákonem změnit nejde“, neboť „to musí především dozrát v lidech, udělat kampaň, aby si toho lidé vůbec všimli“.


strana 45


Genderová nerovnost Co z toho vyplývá – dílčí resumé 1. Soustředit se na problematiku výběrových řízení a přijímání pracovníků do zaměstnání. 2. Usilovat o anonymitu výběrových řízení. 3. Upozorňovat na předpojatost vůči rodičům malých dětí, zejména ženám. 4. Působit na zaměstnavatele, aby prorodinná opatření směrovali genderově vyrovnaně, tj. nejen na ženy, ale i na muže. 5. Seznamovat s příklady dobré, ale i špatné praxe. 6. Učit rodiče vyjednávání a komunikaci se zaměstnavatelem a účinné obraně, pokud cítí, že se ocitají v nerovnocenném postavení vůči ostatním zaměstnancům. 7. Prosazovat zodpovědnost obou rodičů za dítě a to i v případě, kdy vztah rodičů přestane fungovat (rozvod).


strana 46

Resumé


Resumé K výzkumným zjištěním a názorovému ohlasu Analytická část výzkumu detailně rozebírá odpovědi na jednotlivé otázky pokládané v rámci ankety. Cílem následujícího shrnutí není opakovat již sdělené a utříděné odpovědi, ale vyzdvihnout některé názorové trendy, které mohou být užitečné pro vytváření legislativního prostředí v oblasti rodinné politiky a rovných příležitostí. Pro analýzu celkového názorového odrazu byly využity odpovědi dotazovaných osob na otázky, které byly pokládány v rámci internetové ankety. K tomu, aby bylo možno zjistit, jak rodiče vnímají některé okolnosti, týkající se plnění jejich rodičovské role, byly využity tzv. volné otázky, které zachycují spontánní reakci respondentů. Anketa, do které byly otázky včleněny, byla realizována prostřednictvím internetu. Tato skutečnost na jedné straně poskytla volný prostor pro vyjádření názorů, na druhé straně však neumožnila zjistit jejich podmíněnost (tzn. jaké sociální okolnosti se podepisují na sděleních, která byla prezentována). Na internetové stránky společnosti Aperio vstupují nejen rodiče, kteří se chtějí informovat v obecné rovině, ale také tací, kteří hledají konkrétní odpověď na svůj dotaz či problém a stávají se klienty poradny. To se zřejmě promítlo i do odpovědí na anketní otázky, kterých bylo utříděno téměř 700. Zatímco někteří respondenti se zamýšlí nad danými problémy, jejich příčinami a možnou nápravou, jiní se evidentně pohybují ve sféře pocitů, reflexí na situaci, se kterou mají konkrétní zkušenost (jejíž východisko a okolnosti však nebyly předmětem šetření). Celkově se ukazuje, že rodiče sice pociťují určitou míru diskriminace vůči jiným skupinám obyvatelstva, jejich zkušenosti jsou však různorodé a z názorového ohlasu nevyplývá, do jaké míry jsou podmíněny tím, zda rodiče znají svá práva a možnosti. To dosvědčuje i tvrzení řady z nich, že v oblasti, na kterou jsou tázáni, problémy existují, avšak mají-li definovat, z čeho problém vychází, nejsou schopni jej blíže specifikovat a podat konkrétní důkaz o diskriminačním jednání. Rovněž se ukazuje, že rodiče, kteří jsou o existenci problému přesvědčeni a snaží se jej popsat, se výrazně častěji dokáží pohybovat v rovině příkladů, tzn., kde se uvedený jev objevuje, než v rovině návrhů, tedy představ o konkrétních opatřeních, která by vedla k nápravě stávající situace. I když jsou jejich názory formulovány z právního hlediska laicky, mají racionální a reálné jádro. K tomu, aby byly legislativně uchopitelné, je žádoucí pohled odborníků (právníků).

Kde jsou vnímány problémy, kam je žádoucí směrovat opatření Paleta odpovědí a jejich charakter ukazují, že existuje několik oblastí, které se jeví jako prioritní. Jsou jimi ➢ trh práce: zejména flexibilita typu práce a pracovních režimů ➢ služby péče o děti: kromě dostatečné kapacity i větší přizpůsobení provozní doby institucionálních zařízení potřebám rodičů ➢ partnerské vztahy: apel na zodpovědnost a péči o dítě oběma rodiči ➢ osvěta: informovanost, speciální poradenství, příklady dobré i nekalé praxe.


strana 48

APERIO PROBLÉMY A POTŘEBY RODIČŮ

Recommend Documents