anorama EU vítá Chorvatsko inforegio Svůj 28. členský stát Politika soudržnosti pomáhá čelit krizi Jak zajistit náležité využití prostředků EU

anorama [Léto 2013 ▶ č. 46]

inforegio

▶EU vítá Chorvatsko Svůj 28. členský stát ▶Politika soudržnosti pomáhá čelit krizi ▶Jak zajistit náležité využití prostředků EU ▶Státní podpora a regionální politika

Regionální a městskou politiku

[Léto 2013 ▶ č. 46]

▶ÚVODNÍK...................................................................... 3 Komisař Johannes Hahn

▶4

▶TÉMA......................................................................... 4-9 ÚSPĚŠNÁ CHORVATSKÁ CESTA KE VSTUPU DO EU ▶CESTA K PŘEKONÁNÍ KRIZE POMOCÍ POLITIKY SOUDRŽNOSTI................................10-13 ▶NEZÁVISLÝ POHLED NA POLITIKU SOUDRŽNOSTI, 2007­–2011............................14-16 ▶PŘÍKLADY PROJEKTŮ..................................... 17-19 Příklady projektů realizovaných v Chorvatsku, ve Finsku a Slovinsku

▶14

▶17

▶STRUČNÝ PŘEHLED AKTUALIT...................20-21 ▶OPEN DAYS 2013.............................................22-23 ▶JAK ZAJISTIT NÁLEŽITÉ VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ EU – POHLED NA KONTROLNÍ PROCES..................................24-29

▶22

▶HLEDÁNÍ ROVNOVÁHY – KONTROLA STÁTNÍ PODPORY A REGIONÁLNÍ POLITIKA............................... 30-31 ▶MAPY....................................................................32-33

Míra „NEET“ – populace ve věku 15–24 let, 2012 Dosažené vzdělání – předpokládaný podíl populace ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním, 2020

▶JAK TO VIDÍTE VY........................................... 34-39 Politika soudržnosti z pohledu států a regionů

▶PŘIPRAVOVANÉ AKCE

......................................... 40

Fotografie (strany): Obálka: Pohled na Záhřeb © Shutterstock Strany 3, 9, 21, 22, 23, 36: © Evropská komise Strana 4: Split © Shutterstock Strana 6: © Ministerstvo pro regionální rozvoj a fondy EU, Chorvatská republika Strana 8: Slavonski Brod © Marin Majstorović, BIOCentre © BICRO, Marasca © Univerzita Záhřeb Strana 11: Hungrana © Národní rozvojová agentura, Maďarsko Strana 14: Superfast Cornwall © Cornwallská rada Strany 17, 19: Chorvatsko © Shutterstock, Slovinsko © Všeobecná nemocnice Brežice, Finsko © Geopark Rokua Strany 24, 30: © Shutterstock Strana 35: Moravskoslezský kraj © Jiří Zerzoň Strana 36: Flandry © Vlámská vláda Strana 37: Sasko © LIFE, Univerzita Lipsko Strana 39: Švédsko © Tillväxtverket

▶37

Tento časopis se tiskne v angličtině, francouzštině a němčině na recyklovaném papíře. Je k dispozici on-line ve 22 jazycích na http://ec.europa.eu/regional_policy/information/panorama/index_cs.cfm Obsah tohoto vydání byl dokončen v cerven 2013. PRÁVNÍ INFORMACE Evropská komise ani žádná osoba za ni jednající nenese odpovědnost za použití informací obsažených v této publikaci ani za chyby, které publikace navzdory pečlivé přípravě a kontrole může obsahovat. Tato publikace nemusí nutně odrážet názory ani stanoviska Evropské komise. ISSN 1725-8197 © Evropská unie, 2013 Reprodukce je povolena za podmínky uvedení zdroje. Při použití/reprodukci materiálů třetích osob podléhajících ochraně autorským zákonem je třeba si takové povolení vyžádat od příslušných vlastníků autorských práv.

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Úvodník Johannes Hahn Člen Evropské komise, který má na starosti regionální politiku

1. července 2013 přivítáme Chorvatskou republiku, která se stane 28. členským státem Evropské unie. Během posledních 12 let země uskutečnila program dalekosáhlých reforem a přizpůsobení svých právních předpisů právu EU, tzv. acquis communautaire. Po vstupu bude mít Chorvatsko k dispozici prostředky ze strukturálních fondů EU a fondů soudržnosti ve výši 450 milionů eur. Tato investice představuje významnou příležitost pro řešení potřeb Chorvatska a očekává se, že bude pokrývat velkou část rozvojového rozpočtu země v příštích letech. Může přispět k rozvoji moderní a konkurenceschopné ekonomiky, pro kterou bude členství v EU výhodou a která bude zároveň přínosem pro celou EU. V tomto vydání časopisu Panorama vám ukážeme část projektů, které již za podpory EU probíhají.

Strategická zpráva o implementaci politiky soudržnosti Chorvatsko bude společně s dalšími 27 členskými státy vykazovat hodnocení podle požadavků stanovených novými předpisy. Komise nedávno zveřejnila „strategickou zprávu“ o tom, jak strukturální fondy EU fungovaly v zemích EU 27 během období let 2007–2013. Tato zpráva vychází ze zpráv, které členské státy předkládaly na konci roku 2012, a představuje první významnou příležitost k vykázání výstupů a výsledků a ke zjištění přínosu politik pro hospodářské oživení EU během tohoto programového období.

Zpráva poskytuje nesmírně cennou ukázku toho, co politiky přinášejí, a ukazuje, že podporujeme nové inovační podnikání a vytváříme dobrá udržitelná pracovní místa pro budoucnost, přivádíme širokopásmový internet do odlehlých oblastí, bojujeme proti odlivu mozků či budujeme zásadně důležitá dopravní spojení, která přispívají ke konkurenceschopnosti regionů. Zpráva také pomáhá identifikovat oblasti investic a programy, kde je třeba zasáhnout. Zpráva rovněž přináší důkazy o tom, že politika soudržnosti je schopna značné flexibility a že se v dobách hospodářské krize dokáže přizpůsobit potřebám lidí a jejich komunit.

Kontrolní týmy – „neopěvovaní hrdinové“ Dohled nad náležitým využitím prostředků z rozpočtu EU vykonávají neopěvovaní hrdinové procesu regionální podpory EU – kontrolní týmy Komise. Pod politiku soudržnosti spadá asi třetina rozpočtu EU a auditoři mají při dohledu nad složitými a do značné míry decentralizovanými výdajovými programy zásadní úlohu. Auditoři EU pracují v úzké součinnosti s národními kontrolními orgány v systému tzv. „sdíleného řízení“. Prostřednictvím tohoto procesu se míra shody se stanovenými požadavky každoročně zvyšuje. Další informace o důležité práci těchto týmů naleznete v článku na straně 24. Souhrnně řečeno vykonávají pro daňového poplatníka v EU službu „hlídacího psa“ a zajišťují, že prostředky jsou využívány v souladu se zásadami zákonnosti, regulérnosti a řádného finančního řízení.

 

3

▶TÉMA

▶Úspěšná chorvatská cesta ke vstupu do EU

1. července oslavila Chorvatská republika téměř 20 let hospodářského a sociálního pokroku od vyhlášení nezávislosti tím, že se stala 28. členským státem Evropské unie. Rozhovory zahájené v roce 2005 oficiálně skončily v červnu 2011 a po nich následovalo podepsání smlouvy o přistoupení k EU v prosinci 2011. Split, město na chorvatském jaderském pobřeží.

Proces přistoupení k EU, který trval zhruba 12 let, představoval pro Chorvatsko podnět k realizaci dalekosáhlých reforem a k přizpůsobení chorvatských právních předpisů acquis communautaire EU. „Chorvatsko je nyní jinou zemí než na počátku přístupového procesu,“ uvedl Štefan Füle, evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství. „Vstupuje k Evropské unii lépe připravené než některé jiné země, které vstoupily dříve. Je to výsledek dlouhého a důkladného procesu a zemi je třeba poblahopřát.“ „Členství v EU nabízí významné příležitosti a ty je nyní třeba využít, aby zapojení Chorvatska do EU bylo úspěšné a přinášelo prospěch Chorvatsku, jeho obyvatelům, ale i oblasti západního Balkánu a také EU jako celku.“

Během mezidobí před vstupem mělo Chorvatsko status aktivního pozorovatele v evropských institucích, takže se jeho představitelé mohli seznámit s metodami práce institucí EU a zapojovat se do procesu rozhodování.

Slovinsko

Maďarsko

ZAGREB SISAK

RIJEKA

Srbsko

OSIJEK VUKOVAR

Dlouhá a úspěšná cesta Proces integrace Chorvatska do Evropské unie započal evropským procesem stabilizace a přidružení západního Balkánu, zahájeným v roce 2001. Roku 2003 následně Chorvatsko požádalo o členství v EU. Přístupové rozhovory byly formálně zahájeny na jaře roku 2005. Přestože se rozhovory kvůli několika problémům protahovaly, byl proces v roce 2011 završen. Smlouva mezi Chorvatskem a 27 členskými státy EU byla podepsána 9. prosince 2011. Referendum se v Chorvatsku konalo 22. ledna 2012 a ukázalo, že 66 % voličů si přeje připojení k EU.

4

PULA

ZADAR ŠIBENIK SPLIT

Jaderské moře

Bosna a Hercegovina

DUGI RAT PLOČE

Černá Hora DUBROVNIK

panorama [Léto

Konkurenceschopnost Před začátkem finanční krize z let 2008 až 2009 rostla chorvatská ekonomika tempem 4 až 5 % ročně. Během tohoto období se v zemi zdvojnásobily příjmy a došlo k dramatickému nárůstu hospodářských a sociálních příležitostí. Dlouhotrvající krize však tento pokrok i chorvatské snahy podrobuje zkoušce – nezaměstnanost na konci roku 2012 činila více než 14 %. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi zůstává v zemi rovněž vysoká. Vstup do EU nabízí významnou příležitost zvýšit konkurenceschopnost země posílením konkurenční výhody celé země i jednotlivých regionů a plně využít výhod rozšířeného trhu.

Charakteristiky průmyslu a obchodu Asi polovina chorvatského obchodu se realizuje se zeměmi eurozóny, především s Německem a Itálií. Eurozóna je také zdrojem asi tří čtvrtin přímých zahraničních investic přicházejících do země. Chorvatsko má rovněž vysokou koncentraci bank, jejichž vlastnictví zemi nepřímo vystavilo krizi eurozóny.

2013 ▶ č. 46]

Chorvatsko: základní údaje ▶ Celková rozloha: 87 661 km2 ▶ Počet obyvatel: 4 290 000 ▶ Hlavní město: Záhřeb ▶ Politický systém: parlamentní demokracie ▶ Územní uspořádání: 20 okresů a hlavní město Záhřeb ▶ Městské oblasti: obyvatelstvo je koncentrováno v městských oblastech a 49 % všech obyvatel žije v 5 největších okresech, což jsou: hlavní město Záhřeb, okres Záhřeb, Split-Dalmácie, Osijek-Baranja a Primorje-Gorski Kotar ▶ Úřední jazyk: chorvatština ▶ Měna: kuna (HRK) – 1 EUR = 7,58 HRK ▶ Hlavní obchodní partneři: Itálie, Rakousko, Německo, Slovinsko, Srbsko ▶ Hlavní vývozní komodity: dopravní prostředky, strojní zařízení, textil, chemikálie, potraviny a paliva ▶ Hlavní dovozní komodity: strojní zařízení, dopravní prostředky a elektrická zařízení, chemikálie, paliva a maziva, potraviny ▶ Hlavní letiště: Záhřeb, Split, Dubrovník, Pula, Rijeka

Průmyslovému sektoru, který vytváří více než 27 % HDP, dominuje loďařství, potravinářství, farmaceutický průmysl, informační technologie, biochemický průmysl a dřevařství. Zemědělský sektor vytváří pouze přibližně 4 % HDP, zaměstnává však 14 % pracovní síly. Vzhledem k tomu, že 42 % obyvatel země žije na venkově, představuje zemědělství významný zdroj obživy. Během příprav na vstup Chorvatska do EU chorvatské ministerstvo zemědělství intenzivně pracovalo na harmonizaci předpisů a přijetí celé řady nových předpisů v oblasti zemědělství, bezpečnosti potravin, veterinární a fytosanitární politiky a rybářství.

Dopravní sítě Chorvatskem procházejí tři celoevropské transportní koridory, které spojují Evropskou unii a jihovýchodní Evropu. Chorvatské orgány poskytly převážně z veřejných prostředků významné investice do rozvoje své dopravní sítě, přičemž se zaměřily hlavně na silnice, dálnice a přístavy. Železnice čelí v Chorvatsku značným problémům, a pokud se má integrovat do sítě EU, bude vyžadovat investice. Krok tímto směrem představuje velká modernizace infrastruktury nádraží v Záhřebu, která byla zahájena za podpory EU v období před vstupem (viz článek na straně 17).

Přírodní dědictví a turistický ruch Území Chorvatska patří z ekologického hlediska mezi nejlépe zachovaná území v Evropě – zhruba 47 % rozlohy jeho pozemního a 39 % rozlohy jeho mořského území je vyhlášeno za speciálně chráněné oblasti a rezervace. V Chorvatsku se nachází 19 národních a přírodních parků. Některé z nich, například Národní park Plitvická jezera, patří na seznam světového dědictví UNESCO. Přírodní krásy Chorvatska přitahují každoročně miliony turistů, přičemž příjmy z turistického ruchu představují asi 15 % HDP země. Ochrana životního prostředí má v rámci rozvojového programu vysokou prioritu a patří také mezi požadavky pro členství v Evropské unii.

Probíhající strukturální reformy Jako členský stát EU se bude Chorvatsko i nadále soustředit na strukturální reformy – nejen proto, že se chce v budoucnu připojit k eurozóně, ale také v zájmu posílení konkurenceschopnosti své ekonomiky. Chorvatsko bude moci využívat investice z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které budou s realizací těchto průběžných strukturálních reforem pomáhat.

 

5

▶TÉMA

 R ozhovor

Časopis Panorama hovoří o vstupu Chorvatska do EU s Brankem Grčićem, místopředsedou chorvatské vlády a ministrem pro regionální rozvoj a fondy EU.

▶ Jaké pozitivní změny již v Chorvatsku díky procesu integrace nastaly? Zaprvé musím říci, že jsme nadšeni ze vstupu naší země do EU, na který jsme velmi dlouho čekali. Vlastně máme pocit, jako kdybychom se vraceli domů, protože naše území, historie, kultura i tradice tvořily po staletí nedílnou součást Evropy. Pokud se ohlédneme za 35 velmi náročnými kapitolami, které jsme s EU museli vyjednat, vidíme, že jsme ve všech těchto rozmanitých oblastech dosáhli skutečně značného pokroku. Za posledních 20 let jsme během velmi citlivého období museli provést velmi hluboké reformy. Byla to dlouhá cesta, ale pomohla nám lépe se připravit, zejména pokud hovoříme o trhu EU a strukturách EU. Náš vstup do EU bude určitě velkým stimulem pro naši budoucí prosperitu. Zároveň však doufáme a věříme, že i my sami můžeme Evropě přinést nové kvality. ▶ Jaké výzvy vám podle vašeho očekávání členství v EU přinese? Výzev spojených s členstvím bude mnoho. Další práce na fiskální konsolidaci a realizaci vnitrostátních reforem v různých sektorech bude po vstupu představovat ještě náročnější úkol vzhledem k výraznějšímu zapojení institucí EU v těchto oblastech. Brzy budeme také čelit výraznější konkurenci firem z jiných členských států, což nastane právě v okamžiku, který je vzhledem k současné recesi pro chorvatskou ekonomiku velmi obtížný a citlivý. Chorvatské firmy současně ztratí část své cenové konkurenceschopnosti na trhu v rámci středoevropské zóny volného obchodu (CEFTA), protože pro vývoz do zemí CEFTA budou mít nové celní tarify.

6

Zapojení do procesu tvorby politik EU bude jistě vyžadovat efektivnější administrativu, která se bude schopna aktivně podílet na rozhodovacím procesu a dokáže zajistit řádnou a účinnou implementaci politik EU v chorvatském kontextu. Zvláštní výzvu bude představovat řízení evropských strukturálních investic a plnění stanovených cílů odvozených ze strategie Evropa 2020. Naším primárním cílem je vytvoření zásoby kvalitních projektů, které budou skutečně přispívat k naplnění přijatých strategií. Zároveň budeme usilovat o posílení administrativní kapacity, abychom mohli program včas a účinně realizovat. ▶ Jak podle Vás může Chorvatsko přispět k udržitelnému a konkurenceschopnému růstu Evropské unie? Chorvatská ekonomika je v recesi již od roku 2008. Recese v Evropě přetrvává a Chorvatsko není ostrov, takže jí není ušetřeno. Strategie vlády pro hospodářské oživení vychází z fiskální konsolidace, strukturálních reforem a stimulace investic – jedná se především o soukromé investice, které jsou klíčem k zachování stávajících a vzniku nových pracovních míst. Domníváme se, že vládní kroky, které byly dosud učiněny, stejně jako kroky, které budeme činit v následujících letech, především ve vztahu k reformám v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnictví, pracovního trhu či veřejné správy, zajistí nezbytnou stabilitu makroekonomického rámce a zlepší naši konkurenceschopnost. Chorvatsko má značný potenciál růstu v určitých oblastech, jedná se například o turistický ruch, dopravu a logistiku, obnovitelné zdroje energie, zpracování kovů a výrobu strojních zařízení a plavidel. V těchto odvětvích vidíme vynikající příležitosti pro investory. Naším úkolem je nadále zlepšovat podmínky pro investice, protože to je jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou ekonomickou a finanční stabilitu.

panorama [Léto

▶ Jak podle Vás mohou fondy SSR přispět k budoucímu rozvoji Chorvatska na národní i regionální úrovni? Fondy ESI budou představovat jeden z nejdůležitějších nástrojů, s jejichž pomocí budeme v následujících letech překonávat hlavní rozvojové problémy Chorvatska a realizovat cíle strategie Evropa 2020 v Chorvatsku. Hodnota fondů ESI však nespočívá pouze v dostupnosti financování. Pro Chorvatsko je mnohem důležitější, že mu využívání fondů ESI

2013 ▶ č. 46]

pomůže vytvořit koherentní strategii založenou v ještě větší míře než dnes na národní rozvojové politice. Pro některé oblasti, například pro výzkum a vývoj, které byly dosud ze státních rozpočtů financovány nedostatečně, představují fondy ESI skvělou příležitost, jak dohnat ostatní členské státy. Budeme se soustředit na investice do oblastí, které mají největší potenciál přispět ke konkurenceschopnosti chorvatských regionů a schopnosti vytvářet přidanou hodnotu. ■

P říprava

na členství a politika soudržnosti

Během období před vstupem poskytovala EU Chorvatsku specifickou a cílenou finanční podporu, aby posílila jeho snahu o politické, ekonomické a institucionální reformy během příprav na členství. Od roku 2000 do roku 2006 obdrželo Chorvatsko ze sektorových předpřístupových programů asi 530 milionů eur. Od roku 2007 získávalo Chorvatsko prostředky z nástroje předvstupní pomoci (NPP), který všechny předchozí programy pomoci pro jednotlivé sektory nahradil. V období 2007–2012 obdržela země asi 997 milionů eur, tj. zhruba 150 milionů eur ročně. Jeden program NPP byl vyhrazen pro politické a ekonomické reformy a čtyři další připravovaly zemi na politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. Regionální politika EU proto není pro Chorvatsko nic nového. Administrativa země již získala praktické zkušenosti s řízením programů, které fungují dle pravidel politiky soudržnosti. Regionální a místní zúčastněné strany využívaly fondy k rozvoji inovačních projektů v oblasti dopravy a životního prostředí, ekonomického a sociálního rozvoje nebo rozvoje venkova.

Sousedská spolupráce V rámci NPP (2. složka, 98 milionů eur) se rozšířila spolupráce s ostatními členskými státy – Maďarskem, Itálií a Slovinskem – a se sousedními balkánskými státy, jako je Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko. V rámci akce pro regionální rozvoj (3. složka, 345 milionů eur) byly zahájeny dopravní projekty podporující železniční infrastrukturu a vnitrozemské vodní cesty (Viz strana 8). Programy z oblasti životního prostředí investovaly do integrovaných projektů týkajících se odpadů a vodohospodářství, byly zahájeny různé podnikatelské i výzkumné programy podporující regionální konkurenceschopnost. V rámci 4. složky NPP („lidské zdroje“, 94,5 milionu eur) byla připravena celá řada projektů zaměřených na zlepšení přístupu k zaměstnání a posílení sociálního začleňování osob. Fondy NPP pomohly Chorvatsku vytvořit kapacitu a zdroje pro využití významného množství dotací ze strukturálních fondů a z fondu soudržnosti, které bude mít Chorvatsko k dispozici, až se stane členským státem. Postupy NPP pro výběr projektů, výběrová řízení a uzavírání smluv jsou podobné postupům uplatňovaným v rámci strukturálních fondů, takže využívání fondů NPP poskytlo institucím v zemi nedocenitelné zkušenosti. Představuje totiž přípravu na budoucí využívání mnohem objemnějších fondů po vstupu.

 

7

▶TÉMA

P rojekty Během období před vstupem představovaly významnou prioritu investice podporující regionální konkurenceschopnost a významnou infrastrukturu v oblasti dopravy a životního prostředí. Jako jeden z příkladů může posloužit hlavní nádraží v Záhřebu (viz článek na straně 17), několik dalších uvádíme níže.

▶

Infrastruktura

Vodovodní a kanalizační systém s čističkou odpadních vod pro Slavonski Brod

Cílem této investice do oblasti životního prostředí bylo zkvalitnit vodohospodářský systém v povodí Dunaje zlepšením bezpečnosti dodávek vody současným spotřebitelům a připojením dalších přibližně 4 300 obyvatel. Moderní čistička odpadních vod splňující požadavky EU umožní účinněji čistit odpadní vody. Projekt také zvýší počet obyvatel (9 950) připojených k systému kanalizace. Přispěje také k ochraně životního prostředí a zajistí shodu s normami EU v oblasti životního prostředí.

▶

Podpora konkurenceschopnosti

Centrum pro technologie biologických věd

V areálu univerzity v Záhřebu se buduje Centrum pro inkubaci a komercializaci technologií biologických věd (BIOCentre). Toto centrum bude poskytovat podporu začínajícím chorvatským firmám zabývajícím se biotechnologiemi a přírodními vědami. Nabídne výzkumná a vývojová, stejně jako obchodní zařízení, odborné kapacity i služby nezbytné pro inkubaci a podporu firem. Bude zajišťovat spojení s dalšími chorvatskými, regionálními i mezinárodními institucemi z oblasti výzkumu a vývoje a s firmami. Celkovým cílem projektu BIOCentre je rozvoj kapacit pro přenos technologií a jejich komercializaci na straně vysokoškolských institucí i veřejných výzkumných organizací. To zároveň přispěje k podpoře udržitelného regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti v odvětvích ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a MSP, které staví na znalostech. Dlouhodobým cílem Chorvatska je získat vedoucí postavení v oblasti biologických věd a technologií v jihovýchodní Evropě. Začínající firmy budou vyhledávány nejprve v Chorvatsku, dále v dalších zemích jihovýchodní Evropy a nakonec (bude-li to možné) ve střední a východní Evropě.

Další projekt z oblasti konkurenceschopnosti se zaměřuje na využití sofistikovaných technologií (sublimační sušení, sprejové sušení) při výrobě potravinářských produktů a polotovarových přípravků z višní Maraska. Byl vytvořen „klastr“, který má spojovat cílové skupiny výrobců a související organizace, včetně biotechnologické fakulty v Zadaru a univerzity v Lublani. Program zahrnuje budování povědomí a vytváření studijních plánů, zároveň byla vybudována nová laboratoř a zařízení pro pilotní výrobu sublimačně sušených višní Maraska a prášku ze šťávy višní Maraska. Přenos vědomostí a technologií směrem k malým a středním podnikům (MSP) v regionu zlepší konkurenceschopnost místního zemědělsko-potravinářského odvětví, vytvoří partnerství mezi místními výrobci, místními potravinářskými podniky a vědeckou komunitou a zajistí informovanost širší komunity o příznivých vlastnostech višní Maraska.

8

▶

Podpora konkurenceschopnosti

Maraska – rozvoj potravinářských technologií

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Řízení

programů soudržnosti po vstupu

Po vstupu bude mít Chorvatsko k dispozici prostředky ze strukturálních fondů EU a fondů soudržnosti ve výši 450 milionů eur – 150 milionů eur z fondů soudržnosti a 300 milionů eur ze strukturálních fondů. Tyto fondy představují pozoruhodnou příležitost k řešení potřeb Chorvatska v oblastech dopravy a životního prostředí, nemluvě o inovacích a modernizaci výroby.

Způsobilost v rámci nových programů Až bude Chorvatsko požívat výhody plného členství v EU, budou mít jeho regiony nárok na získání podpory na základě cílů konvergence a územní spolupráce. Předpřístupové programy IPA se automaticky změní na EFRR, ESF a fondy soudržnosti. Celková finanční alokace v rámci těchto programů se téměř zdvojnásobí, protože k částce 537 milionů eur poskytované z dřívějších fondů IPA přibude 450 milionů eur z fondů ESF, ERFF a fondu soudržnosti. Absorpční období pro nové prostředky ve výši 450 milionů eur bude poměrně krátké – pouze 3,5 roku. S ohledem na tuto skutečnost se vnitrostátní orgány dohodly s Evropskou komisí na posílení řídicích struktur, zaměření na stejné sektorové priority a na přípravě „zásobárny“ vyspělých projektů.

Budoucí programy pro období 2014–2020 Souběžně s přípravou a realizací těchto prvních programů soudržnosti připravuje Chorvatsko smlouvu o partnerství týkající se rámce pro Evropské strukturální a investiční fondy pro období 2014–2020. Návrh VFR pro období 2014–2020 předpokládá pro programy soudržnosti v Chorvatsku částku asi 8 miliard eur. Tato částka představuje významnou část budoucích investic v zemi.

zleva doprava: Setkání Branka Grčiće, místopředsedy chorvatské vlády a ministra pro regionální rozvoj a fondy EU, s Johannesem Hahnem, evropským komisařem pro regionální politiku, během návštěvy v Záhřebu.

V písemném stanovisku z ledna 2013 navrhla Evropská komise, že podpora soudržnosti by měla být investována do rozvoje konkurenceschopnosti prostřednictvím výrazné podpory MSP, výzkumu a inovací. Evropská komise rovněž požaduje programy zaměřené na úpravu systému zaměstnanosti, na optimalizaci využívání přírodních zdrojů, vyšší efektivitu veřejné správy a posílení sociálního dialogu. Zkušenosti z většiny členských států, které do EU vstoupily v nedávné době, ukazují, že evropské strukturální a investiční fondy mohou sehrát klíčovou úlohu, pokud jde o hospodářský růst. Očekává se, že tyto fondy poskytnou stabilní a hodnotnou podporu konkurenceschopnosti a blahobytu v Chorvatsku a posílí partnerství s regionem jihovýchodní Evropy, regionem střední Evropy a všemi členskými státy.

Značné úsilí vynaložily chorvatské orgány na sladění sektorových strategií a připravovaných programů financovaných z veřejných zdrojů s cíli strategie Evropa 2020. V celé zemi probíhají intenzivní konzultace ohledně rozhodování o prioritách financování a určení vhodných projektů pro zemi.

▶Další informace Zastoupení Evropské komise v Chorvatsku: http://ec.europa.eu/croatia/index_hr.htm

 

9

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Cesta k překonání krize pomocí politiky soudržnosti

18. dubna předložila Evropská komise zprávu o tom, jak funguje politika soudržnosti v členských státech v tomto krizovém období. Ve zkratce lze vyjádřit její hlavní sdělení tak, že existují jasné a stále početnější důkazy o programech, které dosahují úspěchů v celé řadě různých priorit politik a v různých členských státech. Programy politiky soudržnosti ukázaly, že jsou dostatečně pružné na to, aby na krizi dokázaly reagovat, stále ještě však zbývá mnoho problémů, které je třeba vyřešit, a v některých strategických oblastech existují určitá rizika. Komise je ochotna zvážit další úpravy programů a snížit národní spolufinancování tam, kde to lze zdůvodnit a kde je cílem dosažení růstu a vytváření či zachování pracovních míst. Ze současných programů se můžeme významně poučit. Je třeba posílit vyhodnocování a využívání indikátorů takovým způsobem, aby přinášely podporu pro budoucí programy. „Strategická zpráva“ o realizaci programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 využívá dostupné údaje (především z konce roku 2011) ze všech 27 členských států a z programů spoluprácem(1). Jedná se o rozsáhlou koordinaci 434 programů, 273 regionů a 27 členských států, která pokrývá tři různé fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Politika soudržnosti EU investuje prostřednictvím těchto fondů 347 miliard eur, neboli 35 % celkového rozpoč tu EU na období 2007–2013. Povinnost přípravy strategické zprávy platí pro Komisi a 27 členských států, které byly vyzvány, aby dodaly své národní zprávy do konce roku 2012 a doložily svou úlohu při správě tohoto velmi objemného rozpočtu.

(1)  Evropské územní spolupráce – nadnárodní a přeshraniční programy a programy spolupráce.

10

Účinky krize a odpověď na ni Z národních zpráv je patrné, že se ekonomická a finanční krize projevila všude, byť se načasování i závažnost jejích účinků liší. Rozmanitá je i úloha, kterou politika soudržnosti v národních rozvojových strategiích členských států hraje. Obecně platí, že rozvinutější členské státy využívají politiku soudržnosti k podpoře střednědobých a dlouhodobých investic do inovací, MSP a pracovního trhu. Tyto státy vykázaly určité změny v investičních potřebách, ale vybíraly především národní programy, kterými řešily konkrétní problémy související s recesí. Změny programů byly v těchto zemích omezené, protože původní strategické cíle byly nadále považovány za platné. Méně rozvinuté členské státy a ty, které stále přijímají prostředky na podporu „konvergence“, obecně uznávají význam politiky soudržnosti pro podporu veřejných investic. Nejedná se však o homogenní skupinu. Menší počet těchto států se s recesí vypořádal a dostal se zpět do období růstu. Jiné potřebovaly podporu z „programů“ pro obnovení makroekonomické stability – jde například o Irsko, Řecko, Lotyšsko, Portugalsko či Rumunsko. V těchto zemích Komise reagovala na mimořádné ekonomické prostředí výraznou změnou programů a snížením národního spolufinancování, protože zde bylo třeba řešit hned dva problémy najednou: změnu socio-ekonomických potřeb a sníženou schopnost spolufinancování ze strany vnitrostátních orgánů. V rámci všech zemí EU27 bylo změněno určení asi 36 miliard eur za účelem naplnění měnících se socio-ekonomických potřeb. 90 % těchto převodů proběhlo v období 2011–2012. Souběžně s tím byla u programů v některých členských státech zrušena povinnost poskytnout asi 15,5 miliard eur z národních prostředků coby spolufinancování, což mělo urychlit investování prostředků EU.

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Společnost Hungrana, největší evropský zpracovatel kukuřice, snížila díky podpoře EU své emise oxidu uhličitého pomocí investice do energetického systému založeného na výrobě páry z biomasy. Projekt realizovaný v maďarském regionu Střední Zadunají patřil mezi několik případových studií uvedených ve strategické zprávě.

Příspěvek k evropským prioritám Mnoho národních zpráv přináší jasné sdělení o úloze politiky soudržnosti při podpoře evropských priorit inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Toto sdělení je jasně navázáno na podporu ESF jak pro pracovní trh, tak pro investice do lidského kapitálu a reforem. Existuje také celá řada příkladů podpory EFRR pro výzkum a inovace, řešení přístupu k financování pro MSP, ale také podpory programů úspory energie a udržitelného rozvoje v širším slova smyslu. Informace o úloze financování z EU jsou rovněž obsaženy v příkladech projektů, zatímco údaje týkající se základních indikátorů a příjemců nyní poprvé nabízejí souhrnné důkazy úspěchů.

Strategická zpráva EU Špička ledovce

▶

V mnoha členských státech však přesto přetrvávají specifické problémy při správě programů, například následující: pokles poptávky po opatřeních podporujících inovace v MSP a v oblasti IKT, dále problémy se získáváním odpovídajících prostředků na spolufinancování mezi příjemci, což vede v mnoha oblastech k menším projektům, a případně delší období implementace.

Národní zprávy členských států představují významnou snahu o větší transparentnost řízení a realizace programů. 27 členských států: ▶ poskytlo více než 2 000 stran zpráv se souhrnnými informacemi a více než 1 600 stran příloh: průměrná zpráva má 75 stran; ▶ byly předloženy zprávy ve 22 úředních jazycích EU, často s anglickými překlady, a to buď celé zprávy, nebo shrnutí; ▶ b ylo identifikováno téměř 270 příkladů osvědčených postupů v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; ▶ š est členských států předložilo své zprávy na začátku roku 2013 dalším státům a jejich prezentace jsou k dispozici online. Všechny národní zprávy poskytují důkladný rozbor ekonomických a národních institucionálních specifik a další podrobnosti o pokroku směrem k naplnění cílů programů. Komise shromáždila online verze 27 národních zpráv a jejich obsah použila k přípravě své souhrnné zprávy.

 

11

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Přestože údaje nepokrývají celé čtyři roky, které zbývají do konce programového období v roce 2015, je již nyní možné konstatovat, že investice do Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Evropského sociálního fondu vedly k pokroku a zlepšení situace mnoha občanů.

S ohledem na objem investic a zdržení při realizaci projektů lze ovšem očekávat ještě mnohem více. Rovněž platí, že programy, které zatím nevyužívaly relevantní dobrovolné základní indikátory, budou mít další šanci na lepší zachycení svých výsledků ve výročních zprávách za rok 2012.

▶

Dosažené výsledky Působivá „velká čísla“ vycházející z národních zpráv o činnosti a výsledcích zahrnují například následující údaje: ▶ Inovace a malé podniky získávají investice z EFRR: Podporu získalo 53 240 projektů z oblasti výzkumu, technologií a vývoje; Byly poskytnuty investice pro 16 000 projektů spojujících podnikání a výzkum; Podporu získalo 53 160 začínajících podniků. ▶ V rámci EFRR bylo vytvořeno téměř 400 000 pracovních míst (polovina z nich v období 2010–2011), včetně 15 600 pracovních míst ve výzkumu a 167 000 pracovních míst v MSP. ▶ 1,9 milionu dalších obyvatel má nyní přístup k širokopásmovým sítím, které byly financovány z EFRR. ▶ 2,6 milionu dalších obyvatel má přístup k dodávkám vody podle norem EU a 5,7 milionu dalších obyvatel využívá systému čištění odpadních vod (podpora převážně z Fondu soudržnosti).

▶ Bylo dokončeno 460 km silnic sítě TEN-T a 334 km železnic sítě TEN-T, a to nad rámec dalších silničních a železničních projektů (převážně FS). ▶ 2,4 milionu obyvatel nalezlo díky pomoci z Evropského sociálního fondu nové pracovní místo během 6 měsíců podpory (dle hodnotící studie EK). ▶ Počet obyvatel, kteří ročně získávají pomoc z ESF v rámci všech cílů politiky, vzrostl z 10 milionů ročně před rokem 2010 na asi 15 milionů ročně ve všech následujících letech. Tato čísla vycházejí z projektů dokončených v období 2007–2011 (pět členských států poskytlo údaje až do června 2012). Další údaje o členských státech jsou zveřejněny v pracovním dokumentu útvarů Komise a 13 tematických infolistů je k dispozici online.

▶Přehled financování z EU podle cílů – vybrané projekty a prostředky, které ještě budou alokovány (2007–2011) ■Vybrané projekty (konec roku 2011)

■Dosud nepřidělené prostředky

0

25 25

Inovace, výzkum, technologie a vývoj Životní prostředí Silniční infrastruktura Lidský kapitál Pracovní trh Železniční infrastruktura Malé a střední podniky a podnikání Sociální infrastruktura Ostatní doprava Služby a infrastruktura IT Vytváření kapacity a technická pomoc Energie Sociální začleňování Městská a územní soudržnost Kulturní dědictví a turistický ruch

12

5

10

15 15

20 20

30 30

35 35

40 40

45 45

50 50

55 55

panorama [Léto

Měření pokroku Tato zpráva představuje první příležitost posoudit během programového období průběžný pokrok v plnění výstupů a výsledků. Podobné údaje Komise nikdy předtím neměla k dispozici ve formě, v níž by je bylo možné analyzovat a prezentovat. Podíváme-li se na údaje o výstupech, výdajích a výběru projektů, získáme jasnější – byť stále ne dokonalý – obrázek o pokroku v realizaci. Míra výběru projektů a vynaložení prostředků nemá v různých členských státech stejný průběh. Některé programy již mají vybrané všechny projekty, míra vynaložených prostředků je ale nízká. Jiným ještě zbývá vybrat velké množství projektů, ale vykazují již velkou část prostředků jako vynaloženou. Nemůžeme sice očekávat, že průběh bude v různých členských státech stejný (liší se složení investic, výběrová kritéria i institucionální kapacita), přesto je třeba zpozornět. Výběr projektů sám o sobě není zárukou finanční implementace ani dosažení správných výstupů a výsledků, které povedou k růstu a vzniku či zachování pracovních míst. Ve své zprávě Komise identifikuje oblasti investic, kde je třeba podniknout kroky za účelem urychlení výběru a realizace projektů spolufinancovaných v období 2007–2013, aby bylo možné splnit stanovené cíle. Ke zjevným zpožděním u různých skupin členských států dochází zejména v klíčových strategických sektorech, jako jsou výzkum a inovace, investice do IKT, železnice, obnovitelné zdroje energie či vytváření kapacity. V některých případech je pomalý pokrok v určitých tématech doprovázen rychlým pokrokem v jiných tématech. To naznačuje, že pokud by nedošlo ke korekci, nebudou původní strategie a cíle naplněny.

2013 ▶ č. 46]

 „ 

Tato zpráva přináší nedocenitelný obrázek politiky, která naplňuje většinu priorit EU a investuje do růstu v době, kdy je to nejvíce potřeba. Podporujeme nové inovační podnikání a vytváříme dobrá udržitelná pracovní místa pro budoucnost, přivádíme širokopásmový internet do odlehlých oblastí, bojujeme proti odlivu mozků či budujeme zásadně důležitá dopravní spojení, která přispívají ke konkurenceschopnosti regionů. Ukázalo se také, že tato politika je schopna značné flexibility, že dokáže reagovat na krizi a přizpůsobit se potřebám lidí a jejich komunit. Z některých záležitostí si však bude třeba vzít ponaučení: výsledky jsou někdy nevalné a členské státy musí uspíšit své úsilí v oblasti využívání zdrojů EU. Ve vztahu k novému programovému období očekáváme, že členské státy a regiony zaměří politiku ještě více na výsledky a priority, které budou mít největší dopad.“ Johannes Hahn – člen Evropské komise, který má na starosti regionální politiku

Prostor pro zlepšování Ve svých závěrech Komise zdůraznila dvě hlavní sdělení. Členské státy se musí jasně zaměřit na realizaci současných programů. V sázce je příliš mnoho. Více než 50 % dostupných prostředků bude teprve nárokováno na základě investičních aktivit v reálné ekonomice. Komise bude spolupracovat s členskými státy a tam, kde to pomůže k růstu a vzniku pracovních míst, bude ochotna zvážit změnu programů. Zpráva také podtrhuje význam důkladných reforem ohledně politiky soudržnosti v období 2014–2020, které v současné době vyjednává Evropský parlament s vládami zemí EU, včetně strategičtějšího soustředění zdrojů na klíčové priority a většího zaměření na výsledky a vyhodnocování.

Souhrnná zpráva, jejíž obsah shrnuje následující článek, poskytla další nezávislý analytický materiál, který mohla Komise při analýze národních strategických zpráv využít. Strategická zpráva bude nyní předmětem diskusí v rámci relevantních institucí EU.

▶Další informace http://ec.europa.eu/regional_policy/how/policy/ strategic_report_en.cfm

 

13

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Politika soudržnosti pomohla přivést superrychlé širokopásmové připojení využívající optická vlákna na poloostrov The Lizard, nejjižnějšího bodu Spojeného království. Projektem Superfast Cornwall, financovaným z EFRR, se zabývala jedna z případových studií zaměřených na úspěšné projekty, které jsou zahrnuty do „Strategické zprávy“ EU o implementaci programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 (viz též článek na stranách 10–13).

▶Nezávislý pohled na politiku soudržnosti, 2007–2011 Proces tvorby politik by měl vždy stavět na informovaných rozhodnutích vycházejících z důkazů. Z tohoto důvodu Komise vítá nejnovější zprávu sítě odborných hodnotitelů o realizaci politiky soudržnosti ve všech 27 členských státech. Každý rok je vyzvána skupina nezávislých odborných hodnotitelů, aby přezkoumala výsledky vykázané všemi členskými státy při implementaci programů spolufinancovaných z fondu EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) a z Fondu soudržnosti. Tato souhrnná zpráva představuje aktualizaci

14

zprávy vytvořené na začátku roku 2012 a shrnuje vývoj programů období 2007–2013 až do konce roku 2011. ▶Další informace Síť odborných hodnotitelů 2012 http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/ evaluation/pdf/eval2007/expert_innovation/2012_ evalnet_fei_synthesis_final.pdf Nástroje finančního inženýrství http://ec.europa.eu/regional_policy/archive/funds/2007/ jjj/doc/pdf/cocof_guidance_note3_en.pdf

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶

VŠECHNY FONDY EU – VÝBĚR PROJEKTŮ (2007–2011) V POROVNÁNÍ S VYKÁZANÝMI PLATBAMI (2007–2013) 100 % 90 %

80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 %

0%

AT BE BG CY CZ DE DK EE

EL ES

FI

FR HU

IE

IT

LT

LU LV MT NL PL PT RO SE

SI

SK UK ETC eu

■MÍRA VÝBĚRU PROJEKTŮ 2007–2011 ■PODÍL EU NA VÝDAJÍCH (VYPLACENÁ / NÁROKOVANÁ ČÁSTKA K 31. 1. 2013)

Souhrnná zpráva za rok 2012 zdůrazňuje šest hlavních okruhů:

1 ▶Socioekonomická situace Zpráva zdůrazňuje kritickou situaci, v níž se programy realizují, a podtrhuje špatné ekonomické výsledky většiny evropských zemí (s výjimkou pobaltských států, Polska a Slovenska). Předpověď pro rok 2013 očekává pouze velmi mírné zlepšení, zatímco stav veřejných financí zůstane špatný, neboť bude ovlivněn úspornými programy, které jsou v mnoha zemích realizovány. Tento scénář bude pravděpodobně překážkou dosažení takového tempa vynakládání prostředků, jaké bylo pro zbývající období plánováno.

2 ▶Rozsah finanční podpory EFRR a Fond soudržnosti v období 2007–2013 dohromady poskytují částku 270 miliard eur, tj. v průměru 0,3 % HDP EU, avšak v zemích EU-12 (1) tyto prostředky představují více než třetinu (37,7 %) ročních výdajů státního kapitálu. Tato čísla dokládají zásadní význam financování z EU pro rozvojové výdaje v zemích EU-12. Zpráva však ukazuje, že členské státy zatím nárokovaly méně než polovinu všech dostupných prostředků. Tato skutečnost vyvolává otázku ohledně schopnosti některých členských států absorbovat částku dostupnou pro následující tři roky. Zpráva zároveň varuje, že v některých zemích existuje riziko možné ztráty prostředků (2). V odpovědi na problémy, které některé členské státy zažívají, schválila EU snížení úrovně národního spolufinancování, ale současně zachovala stabilní úroveň financování z EU.

(1)  Země EU-12: Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. (2)  B ulharsko, Itálie a Rumunsko.  

15

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

3 ▶Změna složení investic

5 ▶Úspěchy

Zpráva si všímá podstatného posunu v rozdělování dotací, který se týká asi 10 % celkových dostupných prostředků. Na tuto změnu je třeba nahlížet ve světle zhoršování ekonomické situace ve většině členských států. Zpráva naznačuje tendenci měnit programy financování způsobem, kdy jsou prostředky odebírány z opatření jako podpora podnikání a oblastí s omezenou kapacitou spolufinancování (např. místní samospráva) a přesouvají se do opatření méně zasažených krizí. Výsledkem je, že v členských státech EU-12 se většina financování rozděluje do investic do dopravních sítí a environmentální infrastruktury, zatímco v zemích EU-15 (3) je patrná tendence k financování infrastruktury výzkumu a technologického vývoje a inovací, podnikatelských investic a dále též environmentální infrastruktury. Za účelem pomoci MSP překonat problém zamrznutí úvěrového trhu („credit crunch“) byly v programech implementovány nástroje finančního inženýrství: investiční půjčky poskytované podnikům.

Zpráva si všímá, že míra dokončení projektů v roce 2011 výrazným způsobem vzrostla. Výsledky a úspěchy programů je však obtížné posoudit kvůli dvěma faktorům: omezené množství dokončených systémů, které redukuje doložitelnost hmotnými výsledky, a nedostatek informací vykazovaných ve výročních zprávách o implementaci. Určité závěry však možné vyvodit je: programy v regionech, jichž se týká cíl konkurenceschopnosti, jsou v mnohem pokročilejší fázi implementace než programy v konvergenčních regionech; podpora tvorby pracovních míst (383 000 pracovních míst na plný úvazek) a podpora pro začínající firmy (53 000) dosáhla značného nárůstu, a proto vykazuje zrychlení implementace; projekty podpory pro podniky se orientují na výzkum a technologický vývoj a podporu začínajících podniků, přičemž MSP implementovaly 148 500 investičních projektů. Bylo financováno 14 700 výzkumných projektů spolupráce vědy a průmyslu a v této souvislosti vzniklo téměř 15 000 pracovních míst ve výzkumu (4).

4 ▶Finanční pokrok při implementaci programů politiky soudržnosti

6 ▶Hodnocení prováděné členskými státy

Zpráva identifikuje platby uskutečněné členským státům jako nejspolehlivější zdroj údajů, který máme k dispozici, pokud jde o tempo implementace programů. Ve srovnání s předchozím programovým obdobím 2000–2006 zaznamenává souhrnná zpráva podstatné zpoždění v čerpání z fondu EFRR pro státy EU-15: zatímco platby v aktuálním programovém období činily 46 % sjednaného rozpočtu, platby ve stejné fázi předchozího období byly o 10 % vyšší, což v absolutních číslech znamená snížení o 10,8 miliardy eur. Rychlost čerpání byla vyšší v členských státech EU-12 (49 %) než ve státech EU-15 (45 %), a to navzdory skutečnosti, že první uváděná skupina má kratší zkušenosti s řízením strukturálních fondů. Zpráva také zaznamenává, že hlavním důvodem tohoto zpoždění byl pomalý start programů na začátku programového období. Nepříznivé ekonomické podmínky, problémy s veřejnými zakázkami a zpoždění v administrativě však následnou implementaci zpomalily ještě více.

Průměrný počet hodnocení činil téměř jedno na program, u jednotlivých členských států byly však v tomto směru výrazné rozdíly. Většina hodnocení (83 %) se zaměřovala na implementaci programu a posouzení procedur. Převažovalo využití kvalitativních metod (53 %, oproti tomu kvantitativní metody byly využity v 11 % případů). Hodnocení naznačují pozitivní výsledky, pokud jde o zásahy v oblasti výzkumu, technologického vývoje a inovací, zvláště ve vztahu k vytváření sítí a spolupráci, rovněž pak ve vztahu k podpoře podniků. Podobně platí, že hodnocení rozvojových iniciativ zjistila, že tyto iniciativy podporují spolupráci mezi různými úrovněmi samosprávy a zvyšují účast místních orgánů. Zpráva bohužel také zjistila, že zjištění, která hodnocení přinesla, bývají využívána převážně neformálně a nejsou zapojována do procesu vytváření politik. Pouze pobaltské státy vytvořily formální procedury zajišťující vstupy ze systému monitorování a hodnocení do procesu vytváření politik. Závěrečná zpráva sítě odborníků k období 2007–2013 se očekává na konci roku 2013. Zprávy jako tato budou pomáhat Komisi naplnit očekávání Rady a Parlamentu, pokud jde o výroční zprávy o dosažených úspěších politiky soudržnosti počínaje rokem 2014. Důkazy mají stále větší slovo při utváření politiky soudržnosti.

(3)  Země EU-15: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko. (4)  E xistují určité rozdíly v údajích vykazovaných ve strategické zprávě Evropské komise a v národních strategických zprávách. Je to proto, že některé členské státy své národní strategické zprávy aktualizovaly.

16

▶PŘÍKLADY PROJEKTŮ

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Celkové náklady:

12 800 000 EUR Příspěvek EU:

9 800 000 EUR

▶Záhřeb, Chorvatsko

 ▶Centrální

v Záhřebu

nádraží

Významná přestavba mezinárodní křižovatky Hlavní město Chorvatska Záhřeb se nachází na významné křižovatce transevropské sítě TEN. Chorvatsko představuje most mezi severem a jihem a jeho železnice spojují střední Evropu přes Salcburk, Záhřeb a Bělehrad s řeckou Soluní (koridor X sítě TEN). Další koridor TEN, který spojuje Budapešť přes Záhřeb s přístavem Rijeka na pobřeží Jaderského moře, představuje jeden z nejdůležitějších železničních koridorů v Chorvatsku. Vzhledem ke stáří a špatnému stavu signalizačního systému na této trati (je starší než 70 let) byla rychlost na záhřebském centrálním nádraží omezena na 30 km/h. Modernizační projekt, který podpořila EU, si stanovil za cíl renovaci a modernizaci signalizační a blokovací infrastruktury v oblasti záhřebského hlavního nádraží. Tyto úkony byly prioritní a podmiňovaly jakoukoli rekonstrukci kolejišť či nástupišť. Modernizace pomůže zajistit volný tok mezinárodní železniční dopravy skrze záhřebské nádraží. Dojde také ke zlepšení bezpečnosti a spolehlivosti signalizačního a blokovacího zařízení a ke snížení nákladů na údržbu. Současně vzroste povolená průjezdová rychlost vlaků a dojde k rozvoji kapacity nádraží.

Po dokončení projektu bude odstraněna nutnost výrazných rychlostních omezení na této trati, která představují významné zúžení bránící volnému toku mezinárodní železniční dopravy nádražím. Modernizace přinese okamžitou výhodu 50 000 osobám, které do chorvatského hlavního města každý den po železnici dojíždějí. Projekt pomůže zvýšit kapacitu trati a možnou rychlost a současně podpoří růst vnitrostátní i mezinárodní osobní i nákladní dopravy (46 % železniční nákladní dopravy v Chorvatsku je orientováno na export). V rámci modernizace budou přebudována rozhraní se stávajícími systémy v přilehlých nádražích a úsecích železničních tratí a tato modernizace otevře cestu celé řadě dalších projektů cílených na zlepšení železniční infrastruktury a koridorů v Chorvatsku. Práce by měly být hotovy na konci roku 2013. Zrinka Ivanović Kelemen z organizace Chorvatská železniční infrastruktura uvádí: „Chorvatský systém železniční dopravy představuje významný most v mezinárodní železniční síti, současně je však životně důležitý i jako spojení bohatých zemědělských regionů země s jejími velkými průmyslovými a spotřebitelskými středisky v centrálním Chorvatsku. Důležitá modernizace záhřebského nádraží otevře cestu další modernizaci celé sítě, která bude pro chorvatskou ekonomiku významným přínosem.“ ▶Další informace www.hzinfra.hr/homepage

 

17

▶PŘÍKLADY PROJEKTŮ ▶Pohjois-Suomi, Finsko

▶Vytvoření geoparku Rokua podpoří rozvoj turistického ruchu a vzdělání

Geopark Rokua v severním Finsku přenese návštěvníky zpět do doby ledové a nabídne jedinečnou kombinaci geologických, přírodních a kulturních zajímavostí z oblasti života na zamrzlém dalekém severu. Geopark Rokua se nachází přibližně pouhých 200 km jižně od severního polárního kruhu a představuje nejsevernější geopark na světě. Jeho neobvyklá geologie přitahuje v posledních letech čím dál více návštěvníků z celého světa. Od roku 2010 tvoří park součást globální sítě 91 geoparků, z nichž polovina se nachází v Evropě, včetně jednoho na Islandu a dvou v Norsku. Evropská síť geoparků sestává z 54 evropských území, která spolupracují na ochraně a posílení svého geologického dědictví prostřednictvím integrovaného a udržitelného rozvoje. Všechna je spojuje schopnost sdílet zkušenosti a doporučované postupy, pokud jde o vyučování přírodních věd, ochranu geologického dědictví a propagaci udržitelné geologické turistiky. Od vytvoření geoparku v roce 2010 zde byly realizovány různé projekty financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj, jež měly pomoci s rozvinutím potenciálu parku v plném měřítku. Patřily sem i projekty, které měly zlepšit webovou prezentaci geoparku a jeho brandingové a marketingové aktivity. Poslední kolo projektů, které bude končit na konci roku 2013, zahrnuje i projekt, který se snaží uspořádat a doladit provozní model geoparku a do něhož spadá i výroba nových vzdělávacích a komunikačních materiálů. Geopark Rokua má rozlohu 1 326 km 2 a zahrnuje menší národní park Rokua, který byl založen v roce 1956. Charakteristickým rysem oblasti Rokua jsou dramatické reliéfy, například ledovcové brázdy vytvarované v době ledové. Parkem prochází síť stezek určených pro chodce i lyžaře.

18

Celkové náklady:

522 350 EUR

Příspěvek EU:

261 175 EUR

Přírodní krásy parku si přichází prohlédnout mnoho návštěvníků a součástí informačního střediska je i výstava zachycující vznik oblasti geoparku spolu s expozicemi o geologii, historii, přírodě a současnosti. „Vytvoření parku přineslo této oblasti významný nárůst turistického ruchu,“ uvádí Vesa Krökki, projektový manažer a výkonný ředitel geoparku Rokua. „Přestože park byl už nějakou dobu oblíbený, nyní jej kromě tradičních návštěvníků z Finska, Německa a Švédska navštěvují větší počty návštěvníků z celého světa.“

▶Další informace www.rokuageopark.fi

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Spodnjeposavska, Slovinsko

▶Přestavba slovinské nemocnice za účelem vyšší úspory energie Celkové náklady:

2 041 000 EUR Příspěvek EU:

1 183 000 EUR

Chlazení a ventilaci operačních sálů zajišťuje nově instalovaný systém klimatizace, teplou vodu nyní ohřívá solární systém. Část dodávek elektřiny pro nemocnici zajišťují obnovitelné zdroje energie, především solární panely a tepelná čerpadla, která byla instalována, aby čerpala energii ze spodních vod. Spolu s dřívějšími pracemi, které zahrnovaly například výměnu kotlů (2006) a modernizaci kuchyně (2008), dosáhl program energetické modernizace významného účinku. Modernizace vedla ke snížení celkové spotřeby energie o 41 % ve srovnání s rokem 2005. Celkové náklady na energii klesly o 14 % a nyní představují pouze 1,44 % provozních nákladů nemocnice. Mimo to nemocnice snížila emise CO2 o 27 % a spotřeba vody klesla o 11 %.

Všeobecná nemocnice ve východoslovinské Brežici je jednou z nejstarších v zemi, pochází z roku 1872. S asi 300 zaměstnanci a více než 150 lůžky poskytuje kompletní sortiment zdravotnických služeb pro více než 70 000 obyvatel regionální komunity a v rámci protikrizového programu vlády prošla rozsáhlým programem snižování nákladů, který se zaměřoval na úspory energie. Za podpory Fondu soudržnosti EU prošlo šest hlavních budov nemocnice rozsáhlou rekonstrukcí zaměřenou na úspory energie. V rámci zlepšovacího programu, jehož náklady dosahovaly 2 milionů eur, byly tepelně izolovány stropy, fasády, stěny i podlahy a došlo k rekonstrukci střech. Proběhla výměna všech dveří a oken a všude byly instalovány energeticky úsporné žárovky.

Kromě nižší spotřeby elektřiny má nyní nemocnice také spolehlivější zdroje energie, které zajišťují nepřerušený provoz a minimalizují negativní dopady na životní prostředí. Byl zaveden centrální systém energetického řízení, který nemocnici zajišťuje neustálý přehled ohledně spotřeby energie a výkonnosti. „Tato investice do opatření na úsporu energie a do obnovitelných zdrojů energie náš nemocniční komplex transformovala v plně „zelenou“ instituci a významně snížila provozní náklady,“ uvedl Drazen Levojevic z všeobecné nemocnice v Brežici.

▶Další informace www.sb-brezice.si

 

19

▶STRUČNÝ PŘEHLED AKTUALIT

▶Aktuality [Stručný přehled aktualit]

▶

Spojení prostřednictvím sítě Yammer

Příklady odborníků z komunity zabývající se regionální a městskou politikou EU, kteří již síť RegioNetwork využívají, zahrnují referenty pro komunikaci z řídicích orgánů, stejně jako hodnotitele, kteří posuzují dopady jednotlivých operačních programů. Neváhejte a připojte se k síti RegioNetwork ještě dnes!

▶Další informace https://www.yammer.com/regionetwork

20

2013

▶

Přáli jste si někdy, aby existoval efektivnější způsob spolupráce s partnery než zdlouhavé porady a nekonečné výměny e-mailů? Mohli byste svou práci vykonávat lépe, pokud byste mohli sdílet zkušenosti s lidmi, kteří čelí podobným problémům? RegioNetwork je online komunita pro odborníky zabývající se regionální a městskou politikou EU. Účast je bezplatná a zajišťuje přístup k široké škále funkcí, které vám mají zajistit podporu při vaší práci: ▶ Můžete využívat skupiny ke spolupráci a práci na specifických cílech; ▶ Můžete snadno vyhledávat a filtrovat informace a konverzace, které jsou pro vás relevantní; ▶ Můžete sdílet své úspěchy a spojovat se s dalšími odborníky, kteří mají podobné zájmy jako vy; ▶ M ůžete testovat různé názory či možnosti tak, že uspořádáte anketu.

Foto soutěž Evropa v mém regionu

Chceme slyšet – i vidět – jak se využívají investice EU tam, kde žijete, chceme vyzdvihnout projekty, které přinášejí skutečnou změnu do života místních komunit. Pokud se chcete zúčastnit soutěže, stačí pořídit fotografii projektu financovaného z EU, o němž víte nebo který jste někde viděli. Na snímku by měla být také zachycena plaketa či billboard s informacemi o financování a vlajkou EU. Pokud se s námi o své fotografie podělíte, získáte šanci vyhrát 1 000 eur na nákup vybavení k digitálnímu fotoaparátu a výlet pro dvě osoby do Bruselu v říjnu 2013. Poslední příležitost zaslat do soutěže fotografie budete mít v poledne středoevropského času dne 23. srpna 2013. V letošním ročníku soutěže Evropa v mém regionu budeme přijímat nejen fotografie projektů spolufinancovaných z EFRR či Fondu soudržnosti, ale také z dalších fondů EU, pokud bude fotografie takové spolufinancování z EU dokládat. Věděli jste, že každý rok získávají prostředky z EU určené na regionální financování tisíce projektů po celé Evropě? Projekty mohou zahrnovat rozličné programy od zlepšení veřejné dopravy přes využívání ekologičtější energie až po programy podpory malých podniků. Další informace o fondu EU pro regionální politiku a ostatních fondech EU.

▶Další informace https://www.facebook.com/pages/Europe-in-myRegion-Community/243923382392812?sk=app_ 386310531430573

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶

2. ročník Evropského dne spolupráce: Zapojte se i vy!

Máire Geogheganová-Quinnová, evropská komisařka pro výzkum a inovace, hovoří na akci Týden evropských inovačních regionů, která se konala v irském Corku.

▶

Týden Evropských inovačních regionů

4. týden evropských inovačních regionů (WIRE) se konal 5.-7. června na univerzitě v irském Corku. Akci spolupořádala organizace Enterprise Ireland společně s Evropskou komisí za podpory FP7, 7. rámcového programu pro výzkum a technologický vývoj. Jejím hlavním tématem byly regiony a jejich vůdčí role v ekonomice. Tato ostře sledovaná konference se konala pod záštitou irského předsednictví Rady Evropské unie. Zúčastnilo se jí 500 delegátů z 20 zemí, kteří se soustředili na regionální aspekty rámcového programu EU pro výzkum a inovace, Horizont 2020. V rámci této akce vyhlásila evropská komisařka pro výzkum a inovace Máire Geogheganová-Quinnová 9 vítězů Evropské ceny za inovaci ve veřejné správě, oceňující nejvíce inovační a průkopnické veřejné iniciativy. Vítězové pocházejí z Chorvatska, Španělska, Portugalska, Slovenska, Švédska, Finska, ze Spojeného království a z Nizozemska. „Tyto iniciativy dokládají, že inovace neprobíhají pouze ve světě podnikání, a že ve veřejném sektoru, který představuje v průměru polovinu hrubého domácího produktu EU, také probíhají změny,“ uvedla komisařka.

▶Další informace http://wire2013.eu/

Loňská kampaň k Evropskému dni spolupráce oslovila tisíce Evropanů, kteří se zúčastnili některé z 281 lokálních akcí konaných v 36 zemích. Vzhledem k takovému úspěchu se bude kampaň v letošním roce opakovat. Akci koordinuje program INTERACT a podporuje ji Evropská komise, Evropský parlament a Výbor regionů. Všechny spolupracující programy jsou zvány, aby se zapojily do oslavy těch, kdo spolupracují napříč hranicemi. Prostřednictvím místních akcí představí jednotlivé programy výsledky svých nejlepších projektů aktuálního programového období zábavným a přístupným způsobem, který umožní běžným občanům zapojit se do územní spolupráce. V letošním roce můžeme očekávat festivaly evropských filmů, univerzitní soutěže, hudební vystoupení, ochutnávky potravin a další zajímavosti! Hlavním dnem kampaně je 21. září 2013, různé akce se ale budou konat v průběhu celého měsíce září. Pokud se chcete zúčastnit, sledujete kampaň na Facebooku, Twitteru nebo na speciálním webu.

▶Další informace www.ecday.eu

 

21

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶OPEN DAYS 2013 Regiony a města Evropy směřují k roku 2020

OPEN DAYS, úspěšné každoroční fórum, které organizují společně Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku a Výbor regionů, se bude letos konat od 7. do 10. října pod heslem „Regiony a města Evropy směřují k roku 2020“.

V říjnu každého roku uvítá akce OPEN DAYS asi 6 000 účastníků na více než 100 workshopech, debatách, výstavách a akcích, jejichž smyslem je vytváření sítí.

Posun v prioritách, posun v tématech Během období 2014–2020 bude muset politika soudržnosti řešit otázky současné hospodářské situace a naplňovat priority strategie Evropa 2020. Bude třeba ve větší míře využít silné stránky regionů a měst EU a cílit investice do projektů, které udržitelným způsobem posilují růst. Fórum OPEN DAYS 2013 se bude v zájmu reflexe potřeby takové změny ještě před zahájením nového programového období zabývat následujícími třemi tématy: ▶ řízení změny 2014–2020; ▶ synergie a spolupráce; ▶ výzvy a řešení.

Workshopy/debaty: organizátoři a obsah V Bruselu uspořádá Komise, Výbor regionů, 200 regionů seskupených do 25 regionálních partnerství a další partneři stovku workshopů/debat a dvě přidružené akce. Navíc se čeká asi 400 místních akcí, které by se měly konat od září do listopadu po celé Evropě.

▶ Řízení změny 2014–2020: Akce zabývající se touto problematikou budou organizovat především odborníci Komise a budou se věnovat novým charakteristikám programového období 2014–2020, například prováděcím rámcem či sdruženými akčními plány.

22

▶ Synergie a spolupráce: Workshopy a debaty se budou

snažit zajistit synergii mezi různými politikami a fondy na úrovni EU, na národní i regionální úrovni.

▶ Výzvy a řešení: Jde o nejpopulárnější z těchto tří témat.

Jednání se budou soustředit na výměnu námětů ohledně praktických řešení společných regionálních a městských výzev, například nezaměstnanosti mládeže, demografické změny a mobility.

Speciální přidružené akce týkající se třetího tématu nebudou omezeny hranicemi EU a budou se zaměřovat na spolupráci v oblasti regionální politiky mezi EU a globálními ekonomikami, konkrétně půjde o „VIII. seminář EU-Čína na vysoké úrovni ohledně regionální politiky a spolupráce“ a „Výměnný program týkající se udržitelného rozvoje měst EU-Japonsko“.

Univerzita OPEN DAYS a hlavní učební program Univerzita OPEN DAYS, kterou organizuje Komise a Sdružení regionálních studií, představuje nový výzkum v oblasti regionálního a městského rozvoje. Zprostředkovává výměnu názorů mezi akademiky a odborníky z praxe a umožňuje testovat nové akademické koncepty. Osm univerzitních workshopů se bude

panorama [Léto

Jedním z hlavních bodů akce OPEN DAYS 2013 bude hlavní učební program, který bude mít letos premiéru. Akce se zúčastní 75 studentů a mladých vědců z oboru regionální politiky ze zemí EU i ze zemí mimo EU. Bude pro ně připraven speciální program za účasti proslulých akademiků. Na zahajovací zasedání, které nabídne základní zdůvodnění a výsledky nedávné reformy politiky, stejně jako nastínění budoucnosti po roce 2020, se budou moci zaregistrovat všichni účastníci akce OPEN DAYS.

Výstava „100 EUrban solutions“ („100 řešení měst EU“) Plánuje se výstava nazvaná „100 EUrban solutions“ („100 řešení měst EU“, která se bude konat v prostorách Výboru regionů a četných regionálních partnerů a bude mít i venkovní část, která bude ostatní části propojovat. Výstavu pořádá Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Výstava představí inspirující projekty městského rozvoje z celé EU. Informace o výstavě bude možné najít na speciálních webových stránkách výstavy, které budou zprovozněny asi v polovině roku 2013.

▶

zabývat třetí tematickou prioritou, v rámci které se budou řešit témata jako problémy měst, řádná správa a politiky inovací.

2013 ▶ č. 46]

Praktické informace Zahájení registrace online 8. července 2013 Kontaktní informace Evropská komise – [email protected] Výbor regionů – [email protected] Sledujte nás na sociálních médiích Na Twitteru sledujte @EU_Regional a @EU_CoR, hashtagem #euopendays Flickr: http://www.flickr.com/photos/opendays/

▶Další informace Web OPEN DAYS 2013: www.opendays.europa.eu Sdružení regionálních studií: http://www.regionalstudies.org/news/article/ open-days-2013

 

23

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Jak zajistit náležité využití prostředků EU? Pohled na kontrolní proces

Na politiku soudržnosti je vynakládána přibližně jedna třetina rozpočtu EU, v období 2007–2013 to bylo asi 350 miliard eur. Z této částky zaujímá největší podíl z fondů regionální politika. Na náležité využité těchto prostředků dohlíží Evropská komise a státní orgány v rámci společného kontrolního procesu, který v nedávných letech dosáhl významných výsledků. Jedním z klíčových faktorů úspěchu politiky soudržnosti je decentralizovaný přístup a spoléhání se na projektové řízení na regionální a místní úrovni, kde může dosahovat největší účinnosti. Tento přístup je nejen důležitý v tom smyslu, že pomáhá členským státům účinně realizovat podporu EU a snižovat nerovnováhu v regionálním a sociálním rozvoji, ale zvyšuje také počet zapojených orgánů a prodlužuje kontrolní řetězec. V důsledku toho je třeba vytvořit a neustále monitorovat účinné kontrolní systémy.

24

Kontrolní týmy, které působí z větší části na vnitrostátní úrovni, ale i na úrovni EU, vykonávají dohled nad výdajovými programy a zajišťují, aby prostředky byly vynakládány v souladu s pravidly.

Sdílená odpovědnost Výdaje v rámci politiky soudržnosti jsou společně spravovány Komisí a 27 členskými státy, a to v systému, který se nazývá „sdílené řízení“. Obě strany se dělí o řízení i kontrolu náležitého využívání prostředků. Zásadně důležitou součástí financování politiky soudržnosti je skutečnost, že je decentralizovaná, a že členské státy a regiony hrají hlavní úlohu při rozhodování, jak mají být prostředky využívány, a nesou odpovědnost za jejich řádnou správu.

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶

Zadávání zakázek a způsobilost – výpočet chybovosti v programech financovaných z EFRR a Fondu soudržnosti Chybou se rozumí porušení pravidel při využívání fondů politiky soudržnosti. Chyba však neznamená, že se prostředky ztratily nebo byly promrhány. Chyba neznamená, že došlo k podvodu. Zatímco chyby jsou v zásadě neúmyslné, podvod implikuje, že došlo k úmyslnému činu. Pouze mizivé procento (0,26 % za období 2000–2006) fondů politiky soudržnosti bylo předmětem podezření z podvodu. Pokud jde o EFRR a Fond soudržnosti, chyby nejčastěji souvisejí se zadáváním veřejných zakázek a se způsobilostí výdajů. Jak uvádí Evropský účetní dvůr ve svých výročních zprávách, tyto chyby představují:

▶ Z adávání veřejných zakázek: 44 % vyčíslených chyb v roce 2011 (průměr za období 2006–2010 činí 40 %); ▶ Způsobilost: 56 % vyčíslených chyb v roce 2011 (průměr za období 2006–2010 činí 60 %). Chyby při vynakládání prostředků z EFRR a Fondu soudržnosti se obvykle týkají: ▶ V oblasti zadávání veřejných zakázek: nedostatečného posouzení nabídek, nevyhlášení výběrového řízení nebo použití nevhodného postupu výběrového řízení; ▶ V oblasti způsobilosti: nevhodného výběru projektů nebo zařazení nezpůsobilých výdajů, včetně výdajů vzniklých před zařazením projektu do spolufinancovaných programů („retrospektivní projekty“).

▶Výsledky pro oblast soudržnosti 2006–2011 (EFRR, Fond soudržnosti, ESF), vykázané Evropským účetním dvorem 24,0 %

80,0 %

69,0 % Frekvence 60,0 %

54,0 % 43,0 %

LEL

36,0 %

12,0 %

12,0 %

50,0 %

49,0 %

11,0 %

11,0 %

40,0 %

7,7 % 5,6 %

6,0 %

4,7 % 3,0 %

MLE

5,1 %

Četnost

Chybovost

18,0 %

20,0 %

3,0 %

0,0 %

0,0 % 2006

2007

2008

2009

■LEL: Dolní limit chyb

Klíčem k efektivitě tohoto partnerství je vysoká míra školení a vedení poskytovaného odborníky Komise. Jeho cílem zajistit, že všechny osoby zapojené do programů financování budou řádně chápat platná pravidla. Musí také existovat účinné kontrolní mechanismy, které detekují a napravují veškeré nesrovnalosti a odrazují před možnými podvody.

Neodmyslitelné riziko

2010

2011

■MLE: Nejpravděpodobnější chyba

Auditní a kontrolní funkce představuje klíčovou součást procesu financování. Jejich účelem je zajistit, že budou chyby zjištěny včas. Tam, kde budou nalezeny chyby, dojde k jejich nápravě a rozpočet EU bude ochráněn. Členské státy vytvářejí systémy řízení a kontroly, které zajišťují soulad s pravidly financování a dosažení cílů příslušného programu.

Vzhledem k tomu, že programy zajišťuje mnoho organizací a sestávají z velkého počtu rozmanitých projektů, existuje neodmyslitelné riziko, že dojde k chybám.  

25

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

„ 

Komise zodpovídá za implementaci rozpočtu EU. V oblasti strukturálních fondů jsou programy implementovány v rámci systému sdíleného řízení, kde se Komise o zodpovědnost za řádné nakládání s prostředky EU dělí s členskými státy. Každoročně náš tým 50 operačních auditorů provede asi 90 kontrol. Domníváme se, že podpora, kterou poskytujeme národním kontrolním týmům v oblasti výcviku a poradenství, je vysoce ceněna. Jak zdůraznil Evropský účetní dvůr během zasedání expertní skupiny „Homologues Group“ vloni ve Vilniusu, kde byly zastoupeny i auditní orgány, zpětná vazba od auditních orgánů ukazuje, že vznikly pozitivní vztahy podporující spolupráci s kolegy v členských státech. Díky nim je možno společně zajistit, že je s prostředky daňových poplatníků nakládáno řádně a efektivně.“



L  ena Andersson Pench – ředitelka pro audit, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Evropská komise

Jak zjistil Evropský účetní dvůr (viz rámeček), Komise v roce 2011 ve srovnání s předchozím programovým obdobím (2006–2008) podstatně snížila chybovost a usiluje o zachování tohoto příznivého vývoje. Tento dosavadní úspěch umožnila intenzivní spolupráce a koordinace s auditními orgány za účelem včasného zjištění a řešení problémů již na národní úrovni, dále kroky realizované ve vztahu k nejrizikovějším programům nebo členským státům a přísný přístup Komise k systematickému využívání přerušení a pozastavení plateb a k případným nezbytným finančním opravám. Snížení chybovosti na nulu je pravděpodobně nerealistický cíl nebo cíl, jehož naplnění by v praxi nejspíš bylo příliš nákladné, pokud jde o administrativní opatření. Jakmile je však zjištěna jakákoli nesrovnalost, uplatňuje Komise „nulovou toleranci“.

Kontrolní výběr na základě posouzení rizik Vzhledem k existenci 27 národních administrativ (brzy jich po vstupu Chorvatska bude 28), stovek tisíců projektů a mnoha úrovní regionální a místní správy musí kontrolní tým Evropské komise v Bruselu pečlivě vybírat, kam zaměřit svůj čas a zdroje. Toto rozhodování probíhá na základě procesu posuzování rizik.

V rámci tohoto procesu, který provádí každé oddělení Komise, které pracuje se strukturálními fondy, jsou identifikovány nejrizikovější programy a regiony, kam je třeba soustředit zdroje, s ohledem na národní kontrolní strategie, kapacity a výsledky. Jak lze doložit na základě výše uvedených zkušeností, většina chyb se objevuje v oblasti zadávání veřejných zakázek a způsobilosti. Těmto oblastem je proto věnována zvláštní pozornost.

Omezené zdroje Tento selektivní přístup je nezbytný, protože kontrolní zdroje Komise jsou omezené. Samotné Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku pokrývá 317 operačních programů z období 2007–2013, disponuje však pouze 50 operačními auditory, kteří se zabývají činnostmi v rámci strukturálních fondů v oblasti regionální politiky. Kromě toho je třeba věnovat značné zdroje otázkám koordinace, horizontální problematice, vztahům s Evropským účetním dvorem, právním otázkám, postupům přerušení či pozastavení a procesu vyloučení.

Kontrola v akci Protože jsou programy financování víceleté (2007–2013), probíhají kontroly a audity předtím, než jsou prostředky vynaloženy, stejně jako během jejich vynakládání i po něm, a to po celé několikaleté období.

26

panorama [Léto

Jako efektivní a účinný se osvědčil přístup, který se vyznačuje využíváním kontrolní strategie „na základě rizik“ v kombinaci se školením vnitrostátních kontrolních týmů. Pokud jde o další typy kontrol, provedli auditoři z Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku v letech 2009 až 2012 více než 160 kontrol přímo na místě, kterými ověřovali spolehlivost kontrolních prací prováděných vnitrostátními kontrolními orgány. Spolupráce s vnitrostátními kontrolními týmy rovněž významně pomáhá rozvíjet jejich pochopení, budovat kapacitu cílových kontrolních orgánů a významně zlepšovat kvalitu jejich práce a spolehlivost výsledků (viz dále). Tento proces sám o sobě rovněž pomáhá snižovat ve střednědobém horizontu množství chyb, protože posiluje kompetence na národní úrovni.

Klíčové subjekty zapojené do systému řízení a kontroly Řídicí orgány programů na vnitrostátní nebo regionální úrovni představují první úroveň kontroly a nesou hlavní část odpovědnosti za účinnou a správnou implementaci programu. Tyto orgány musí oznamovat příjemcům nezbytné kroky pro splnění požadavků financování, a musí zavést interní kontrolní mechanismy, které budou kontrolovat, zda jsou výdaje předkládané příjemci v pořádku. Nesou základní odpovědnost za monitorování a implementaci programu, za kontrolu dokumentů, například seznamů faktur a výkazů, které bývají přiloženy k žádostem o platby předkládaným realizátory projektů, stejně jako za předkládání výročních zpráv o plnění Komisi. Druhá základní úroveň kontroly v členském státu spočívá na certifikačním orgánu, který musí Komisi vydávat osvědčení, že výdaje vykazované pro úhradu jsou přesné a odpovídají platným pravidlům Společenství a vnitrostátním pravidlům. Auditní orgán operačního programu odpovídá zejména za zajištění, že jsou prováděny audity, které mají ověřovat účinnost fungování systému řízení a kontroly operačního programu, a že jsou prováděny audity operací na základě vhodného výběru vzorků, které mají ověřovat vykazované výdaje. Na další úrovni provádí kontroly orgány EU, které prověřují celkové fungování vnitrostátních kontrolních systémů. Tyto audity však nemohou kompenzovat neúčinnost kontrol na nižších úrovních ani neexistenci kontroly před ověřením výdajů, a proto je práce na vnitrostátní úrovni klíčová.

2013 ▶ č. 46]

Koncepce jedné kontroly – spoléhání se na vnitrostátní kontroly Značné kontrolní zdroje věnovalo Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku v letech 2009 až 2012 kontrolám, které hodnotily spolehlivost 41 národních kontrolních orgánů odpovídajících za kontrolu více než 96 % financování z EFRR. Pokud Komise ví, které národní systémy řízení a kontroly fungují účinně, umožňuje jí to zaměřovat své relativně omezené kontrolní zdroje tam, kde je to nejvíce potřeba. Na základě tohoto posouzení bylo shledáno, že 51 programů, za které odpovídá 15 těchto kontrolních orgánů, splňuje požadované standardy, a proto byly označeny jako programy s nízkou prioritou kontroly. V důsledku toho Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku u těchto programů implementovalo koncepci jedné kontroly v souladu s nařízeními ES (článek 73 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Rozhodnutí spoléhat na kontrolní stanovisko poskytnuté vnitrostátním kontrolním orgánem nebrání Komisi v budoucnu provádět kontrolní práce přímo na místě i u těchto programů. Kontrolní proces generálního ředitelství jednoznačně vedl k významnému zlepšení práce kontrolních orgánů, a tím značně snížil riziko kontroly na straně posuzovaných kontrolních orgánů, což se projevuje nižší chybovostí. Dále platí, že tato kontrolní doporučení vyžadují, aby některé kontrolní orgány lépe zajišťovaly konkrétní známé rizikové oblasti, například veřejné zakázky, finanční nástroje či státní podporu. Komise poskytla kontrolním orgánům specifické pokyny, například tematické kontrolní seznamy či kontrolní rámce (audity systémů, finanční nástroje), které pomohou harmonizovat kontrolní postupy využívané v těchto vysoce rizikových oblastech.

Sdílení interních kontrolních zdrojů V zájmu optimálního využití vlastních kontrolních zdrojů Komise jsou díky užší spolupráci shromažďovány odborné kapacity i zkušenosti získané v jiných oblastech financování, například v oblasti zaměstnanosti a rybolovu (Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov). Cílem je zvýšit synergii mezi kontrolními týmy prostřednictvím sdílení posuzování rizik, plánů kontrol a zdrojů. Takový postup povede v některých oblastech ke sdílené kontrolní práci.

 

27

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶ Typové příklady podvodů, které byly v rámci strukturálních fondů odhaleny ▶ „ Falešné vykazování nebo falešné dokumenty“ – nesprávné či falšované dokumenty, případně neexistence podkladů; ▶ „ Dvojí financování“ – záměrné účtování výdajů souběžně dvěma různým fondům; ▶ Střet zájmů – nesdělený finanční zájem na určité transakci či smlouvě; ▶ Porušení pravidel veřejných zakázek – projekty bývají úmyslně přidělovány bez dodržování pravidel EU a vnitrostátních pravidel; ▶ A kce není implementována, není dokončena či provedena v souladu s pravidly.

Přistoupení k akci – „Výbor pro přerušení plateb“ V případech, kdy jsou zjištěny problémy, má Komise k dispozici progresivní „kaskádu“ akcí, které na ochranu prostředků EU podniká. Tyto akce zahrnují například dopisy varující před pozastavením plateb, v případě nutnosti pak nařízení finančních oprav. Tyto případy monitoruje každý týden „Výbor pro přerušení plateb“, který se zabývá záležitostmi týkajícími se Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku. Dokáže jednat rychle a důsledně ve všech případech, bez ohledu na to, zda problém identifikovali kontroloři Komise či členského státu. Monitoruje probíhající případy, řeší problematické případy a zajišťuje, aby byla rozhodnutí přijímána včas. Se všemi členskými státy je nakládáno stejně.

28

Nové členské státy Je důležité poskytnout novým členským státům dovednosti a kapacity potřebné pro řádnou realizaci výdajů a provádění kontrolních činností. Právě zde je důležité budování kapacit a proto, například v případě nově přistupujícího Chorvatska, Komise spolupracuje s vnitrostátními kontrolními týmy na tom, aby nováčky s procesy důkladně seznámila.

2014-2020 – vylepšený systém realizace Během programového období 2014-2020 si Komise přeje snížit počet zapojených orgánů. Navrhuje se, aby za řádné využití finančních prostředků nesly větší odpovědnost členské státy. Komise bude i nadále spoléhat na kontroly těch lepších vnitrostátních orgánů a své vlastní kontroly bude soustředit na méně spolehlivé orgány. Tam, kde Komise odhalí problémy, bude v případě potřeby přistupovat k přerušení plateb a opravám a bude zadržovat až 10 % průběžných plateb, dokud nezíská vhodné záruky plynoucí z každoročního schválení účtů v rámci programu. Dále bude na všech úrovních zaváděna elektronická správa dat, která sníží administrativní zátěž pro příjemce a pomůže snížit počet chyb, k čemuž by mělo vést i širší využívání zjednodušených nákladů.

Prevence podvodů v rámci politiky soudržnosti Je zásadně důležité, aby řídicí orgány adekvátně řídily jakákoli rizika podvodů prostřednictvím posouzení rizik a prevencí, detekcí a nápravných opatření. Už ze své podstaty bývají podvody pochopitelně tajné a skryté, takže se může stát, že nebudou zjištěny a nahlášeny. Ve vztahu k celkovým nákladům je jejich dopad malý a jejich provádění dále komplikuje stále se zpřísňující účinnost kontroly a monitorování. Komise vyzývá členské státy, aby vůči podvodům uplatňovaly nulovou toleranci.

V roce 2012 bylo rozhodnutími Výboru ovlivněno 136 programů, u nichž bylo učiněno 189 rozhodnutí o zaslání výstrahy či o přerušení plateb. Bylo rozesláno 66 dopisů hrozících pozastavením plateb, což znamená, že takové programy byly pouze krůček od formálního rozhodnutí o pozastavení plateb. Pokud jde o těchto 189 výstrah či přerušení, bylo 119 případů dořešeno před koncem roku. V roce 2012 byla přijata 2 rozhodnutí o pozastavení plateb.

Podle současných ustanovení se po členských státech požaduje, aby vykazovaly případy nesrovnalostí překračujících částky 10 000 EUR z financování z EU v čtvrtletních intervalech Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a aby označovaly případy, u nichž mají podezření na podvod.

Jak je uvedeno výše, představuje pevný postoj ve vztahu k podmínkám přerušení základní faktor při snižování chybovosti v regionální politice.

Jednou ročně musí také členské státy poskytnout Komisi souhrnná čísla o všech opravách provedených v uplynulém roce, včetně těch, které jsou nižší než prahová hodnota pro vykazování úřadu OLAF.

panorama [Léto

Indikátory podvodů Komise sestavila sadu „výstražných signálů“ – neboli indikátorů podvodů – označujících situace, kdy existuje riziko nesrovnalosti či podezření z podvodu. Uvedeno je asi 20 typů běžných a opakujících se podvodných schémat. Týkají se procesu uzavírání smluv a veřejných zakázek, poplatků za práci i za poradenské služby. Tyto praktiky mohou například zahrnovat dělení nákupu na menší části, aby se obešla povinnost vyhlašovat výběrové řízení při překročení určité prahové hodnoty. Dalším výstražným signálem může být najmutí pracovníka, který má vedlejší zájmy na transakci, která je předmětem spolufinancování, což může vést ke střetu zájmů.

2013 ▶ č. 46]

Kombinace této analýzy a vlastních operačních zkušeností úřadu OLAF vede k získání hodnotných informací, které pomohou orgánům odpovědným za řízení fondů EU v prevenci a detekci podvodů. Vychází se z toho, že vyšetřování potenciálních podvodů na nejvyšší úrovni funguje jako odrazující prostředek. A když podvodníci nebudou mít příležitost dopustit se podvodu, je to nákladově nejvýhodnější možnost, jak zmírnit dopad podvodů na společnost.

Posouzení rizik Na základě posouzení rizik vyvinul úřad OLAF metodiku posuzování rizika podvodu. Toto posouzení umožňuje vnitrostátním orgánům a úřadu OLAF identifikovat některé případy, kdy existuje riziko podvodu, a zahájit příslušné vyšetřování.

Podpora členským státům při jejich úsilí o prevenci a detekci podvodů Od roku 2013 bude Komise zájemcům z řad řídicích orgánů nabízet speciální nástroj pro zpracování dat, který navrhla a který se nazývá ARACHNE, s cílem identifikovat projekty, které by mohly vykazovat podezření na podvod. Nástroj ARACHNE funguje na bázi bodování rizikových faktorů a může zvýšit účinnost výběru projektů a ověřování v rámci řízení, a také dále posílit prevenci a detekci podvodů. Nástroj bude postupně nasazen v roce 2013.

Společná strategie boje proti podvodům Operace útvarů Komise pro regionální politiku, zaměstnanost a rybolov (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku, Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov) hrají významnou úlohu při ochraně EU proti možným podvodům, a proto tyto útvary vytvořily společnou strategii boje proti podvodům. Tato strategie se zaměřuje na prevenci podvodů, ale řeší také další aspekty holistického přístupu, který je pro úspěšný boj proti podvodům nezbytný. Strategie zahrnuje společné využívání zdrojů a vytvoření akčního plánu s operačními opatřeními. Strategickým cílem společného plánu je posílit posuzování rizik podvodu a zvýšit povědomí o podvodech, a současně poskytnout poradenství a podporu členským státům.

▶Další informace K dispozici ve 22 jazykových mutacích http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/ presenta/audit2009/audit2009_cs.pdf

 

29

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Hledání rovnováhy Kontrola státní podpory a regionální politika

Stavební práce na frankfurtském letišti v Německu.

Pravidla EU pro státní podporu procházejí v současné době procesem významné revize. Do konce roku 2013 nahradí prakticky všechna nařízení, všechny pokyny a rámce pro státní podporu nová pravidla, která budou zahrnovat obecná kritéria slučitelnosti. Tento proces modernizace státní podpory nabízí příležitost k dalšímu sladění pravidel pro státní podporu a politiku soudržnosti a ke zjednodušení pravidel. Nové právní předpisy musí vytvořit ideální rovnováhu mezi strategií Evropa 2020 pro růst a zaměstnanost a potřebou omezit deformování hospodářské soutěže.

Spolufinancované projekty podléhají pravidlům státní podpory Klíčovým rysem regionální politiky EU je, že členské státy nebo regionální orgány vybírají k financování takové projekty, které podporují sociální a ekonomickou soudržnost na jejich území. Protože financování EU je členským státům poskytováno na základě sdíleného řízení, je pro účely státní podpory považováno za národní prostředky. Důsledkem této skutečnosti je, že spolufinancované projekty musí vyhovovat pravidlům státní podpory.

30

Při navrhování programů a projektů musí členské státy pamatovat na to, že jejich implementace podléhá pravidlům pro státní podporu.

Cíle modernizace státní podpory Na pozadí strategie Evropa 2020 pro pracovní místa a růst je cílem průběžného procesu modernizace státní podpory podpořit dobře navrženou podporu zaměřenou na selhání trhu a cíle společného evropského zájmu, soustředit se na realizaci případů s největším dopadem na vnitřní trh, zjednodušit pravidla státní podpory a dosáhnout zrychlení rozhodovacího procesu. Za tím účelem je v plánu zavedení „společných principů“ týkajících se slučitelnosti státní podpory do všech nařízení, pokynů a rámců pro státní podporu. Společné principy zahrnují kontroly, které mají zajistit, že: ▶ Je podpora zaměřena na dosažení společného cíle; ▶ lze doložit existenci selhání trhu; ▶ podpora má reálný motivační účinek; ▶ Je omezena na to, co je nezbytné; a ▶ Je zvolen nejvhodnější nástroj podpory.

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Revize pokynů týkajících se regionální podpory

Nový rámec pro výzkum, vývoj a inovace

Pro implementaci regionální politiky jsou relevantní všechny oblasti legislativy o státní podpoře. Není však pochyb, že zvláště důležité jsou pokyny pro regionální podporu, protože ty stanovují pravidla, podle kterých je státní podpora, jejímž smyslem je podpořit hospodářský rozvoj znevýhodněných oblastí, hodnocena.

Rámec státní podpory pro výzkum, vývoj a inovace je vysoce relevantní pro zajištění účinné implementace strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění. V rámci hranic určených tímto rámcem budou implementovány zejména cíle Komise v oblasti podpory strategií inteligentní specializace, včetně klíčových technologií (KET). Je proto vhodné využít příležitost k modernizaci koncepce státní podpory a přezkoumat účinné prostředky pro implementaci projektů klíčových technologií, stejně jako v případě výzkumu, vývoje a inovací.

Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž zveřejnilo první návrh nových pokynů týkajících se regionální podpory. Tyto pokyny by měly být přijaty v létě 2013. Nová pravidla by pak platila od roku 2014. Návrh pokynů pro regionální podporu zahrnuje celou řadu zjednodušení opatření politiky soudržnosti ve srovnání s požadavky týkajícími se jiné regionální podpory. Zejména se uznává, že regionální rozvojové strategie definované v kontextu evropských fondů přispívají k naplňování společného cíle. Platí také, že v případě regionů na mapě regionální podpory se má za to, že existuje selhání trhu. Návrh dále předpokládá, že nebudou třeba žádné další kontroly vhodnosti nástroje podpory, pokud se podpora či projekt implementuje v rámci operačního programu.

Jak řešit specifika Evropské územní spolupráce Evropská územní spolupráce představuje jeden z cílů politiky soudržnosti. Usiluje o posílení přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Právě Evropská územní spolupráce se vyznačuje specifikem, že zapojení partneři musí být nejméně ze dvou zemí, což u programů vede k celé řadě praktických potíží z hlediska zajištění shody s požadavky pro státní podporu.

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž zveřejnilo diskusní dokument obsahující úvahy o reformě rámce pro výzkum, vývoj a inovace. První návrh nového rámce by měl být k dispozici v létě 2013.

A co infrastrukturní projekty? Evropský soudní dvůr potvrdil, že podpora staveb infrastruktury podléhá kontrole státní podpory, pokud je taková infrastruktura využívána pro hospodářské účely. Z tohoto důvodu je nutné ověřovat shodu s předpisy o státní podpoře i u velkého množství infrastrukturních projektů. Útvary Komise jsou si vědomy, že kontrolu infrastrukturních projektů je třeba zjednodušit. Takzvané analytické mřížky mohou řídicím orgánům pomoci při posuzování, zda určitý infrastrukturní projekt musí být oznámen za účelem získání povolení ve vztahu k předpisům o státní podpoře. Kromě toho lze očekávat, že současný proces modernizace státní podpory dále omezí nutnost oznamovat infrastrukturních projektů a usnadní posuzování týkající se státní podpory.

Je proto třeba uvítat, že se nové navrhované pokyny pro regionální podporu snaží řešit tyto potíže nastavením obecného stropu podpory projektů. To umožní programům stanovit jednotnou intenzitu podpory pro všechny partnery v rámci projektů Evropské územní spolupráce, včetně komerčních podniků.

Nové obecné nařízení o blokových výjimkách Další významnou součást modernizace státní podpory představuje revize obecného nařízení o blokových výjimkách. Toto nařízení představuje důležitý nástroj pro zjednodušení pravidel o státní podpoře, protože podpora projektů nemusí být oznamována úřadu, který se zabývá státní podporou, pokud vyhovuje pravidlům obecného nařízení o blokových výjimkách. Komise v nedávné době zveřejnila první návrh nového nařízení o blokových výjimkách. Zamýšlí ještě v roce 2013 nebo na začátku roku 2014 přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

▶Další informace Návrh pokynů týkajících se regionální podpory: http://ec.europa.eu/competition/consultations/ 2013_regional_aid_guidelines/paper_cs.pdf Návrh obecného nařízení o blokových výjimkách: http://ec.europa.eu/competition/consultations/ 2013_gber/index_en.html Diskusní dokument o reformě rámce pro výzkum, vývoj a inovace: http://ec.europa.eu/competition/state_aid/ legislation/rdi_issues_paper.pdf

 

31

▶MAPY

▶MÍRA „NEET“ V ROCE 2012 Osoby, které nejsou zaměstnány, neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy (NEET) Populace ve věku 15–24 let

% populace ve věku 15–24 let

Canarias

<5

12,5 – 15

5 – 7,5

15 – 20

7,5 – 10

> 20

10 – 12,5

žádné údaje

Guyane

Guadeloupe Martinique

Réunion

Průměr zemí EU27 = 13,2 % Zdroj: Eurostat

Madeira

© EuroGeographics Association for the administrative boundaries

Açores

Tato skupina pravděpodobně sestává z osob, které předčasně ukončily školní docházku a pravděpodobně nedokončily terciární vzdělání. Strategie Evropa 2020 usiluje o snížení podílu předčasného ukončení školní docházky a zvýšení podílu osob s terciárním vzděláním do roku 2020. Rozdíly v míře NEET jsou mezi regiony států EU27 značné – mezi regiony s nejvyšší mírou NEET (36 %, region Severozapaden

32

v Bulharsku) a regiony s nejnižší mírou NEET (3 % v Praze v České republice) činí až 12násobek. Regiony, kde je přinejmenším každý pátý mladý člověk klasifikován jako „NEET“ se nacházejí v Bulharsku a Rumunsku a dále v jižní Itálii, na jihu Španělska a v Řecku. Pouze v 16 z celkem 268 regionů činí míra NEET méně než 5 %. Tyto regiony se nejčastěji nacházejí v Nizozemsku, Rakousku a Německu.

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ

Předpokládaný podíl populace ve věku 25–64 let s terciárním vzděláním, 2020

% celkové populace ve věku 25-64 let < 20

35 – 40

20 – 25

> 40

25 – 30

žádné údaje

Canarias

Guyane

Guadeloupe Martinique

30 – 35 Réunion

Zdroje: Eurostat, OSN, DG REGIO Madeira

© EuroGeographics Association for the administrative boundaries

Açores

Předpokládá se, že tato skupina populace vzroste z 26 % v roce 2010 na 32 % v roce 2020. V roce 2020 bude v sedmi regionech tento podíl překračovat 50 %: bude se jednat o vnitřní Londýn, regiony ve Spojeném království včetně Oxfordu a Aberdeenu, dva regiony v okolí Bruselu, País Vasco ve Španělsku a Stockholm. Tyto regiony tak budou zvláště přitažlivé pro firmy, které hledají vysoce vzdělanou pracovní sílu. Opačným extrémem bude 32 regionů, které budou mít

v roce 2020 tento podíl nižší než 20 %. Tyto regiony se nacházejí především v Itálii, Portugalsku, Rakousku a Rumunsku. Regiony hlavních měst obvykle mívají vyšší podíl obyvatelstva s terciárním vzděláním a v některých zemích existuje značná propast mezi regiony s prvním a druhým nejvyšším podílem. Tato mezera činí v devíti zemích více než deset procentních bodů. Díky tomu bývá region hlavního města mnohem přitažlivější pro firmy, které kladou vysoké nároky na znalosti.

 

33

▶JAK TO VIDÍTE VY

▶Jak to vidíte vy Politika soudržnosti z pohledu států a regionů „Jak to vidíte vy“ je rubrika v časopisu Panorama, kde vyzýváme hlavní „spotřebitele“ nu í z politiky soudržnosti na národní a regioa g V maorama i nální úrovni, aby nechali zaznít svůj hlas a podělili se o své názory na Pan me rád evropskou politiku v akci na místní š e á d bu aždý v úrovni, ať už ve vztahu k dosaženým za k spěvek! úspěchům nebo k přípravě dalšího propří gramového období.

V tomto vydání časopisu Panorama se dočtete, jak politiku soudržnosti hodnotí zástupci čtyř členských států a regionů. Moravskoslezský kraj v České republice a Flandry v Belgii se chystají na implementaci strukturálních fondů v následujícím programovém období 2014 až 2020, k níž využijí své zkušenosti ze stávajících programů. Německé Sasko a dále Švédsko pak prezentují svůj přístup se zaměřením na zvláště úspěšné iniciativy.

Ve všech 28 členských státech EU se nachází více než 270 regionů a každý z nich má svou vlastní ekonomickou a kulturní historii a potřeby. Je tedy důležité, aby tvůrci evropské politiky a vyšší i nižší představitelé na všech stupních poznali, jaký skutečný dopad má politika soudržnosti na nejnižší úrovni.

Budeme rádi za každý váš příspěvek a některé z nich uveřejníme v příštích vydáních:

▶[email protected]

▶Czech Republic

  ▶Moravskoslezský kraj sází na chytřejší investice do své budoucnosti Evropské investice pomáhají Moravskoslezskému regionu v zásadní socioekonomické proměně. Region za poslední léta prošel významnou průmyslovou restrukturalizací, její následky si nese dodnes a hledá novou tvář. V hospodářské obnově pomáhají také prostředky z Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko, efektivně investované s 11 % ekonomickou návratností. Do budoucna se kraj vydává cestou ještě chytřejšího využití peněz z evropských fondů. Napomoci tomu má program Chytřejší kraj.

34

Region je známý svými kontrasty – nádhernou přírodou v Jeseníkách, Beskydech a Poodří, ale také zatíženým životním prostředím v okolí bývalých dolů a hutí. Minulost zde zanechala hmotné i nehmotné průmyslové dědictví. Vedle sebe zde stojí kulturní průmyslové památky a brownfields, vysoká nezaměstnanost a mnoho vysoce kvalifikovaných a přitom relativně levných pracovních sil. Nositelem vzdělanosti jsou univerzity v čele s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.

panorama [Léto

2013 ▶ N° 46]

Architektonický rozvojový projekt v postindustriální zóně Nových Vítkovic v Ostravě, Moravskoslezský kraj.

Prostředky z ROP Moravskoslezsko v letech 2007–2013 vylepšují základní infrastrukturu, služby i společenský život. Příkladem může být obnova jedné z nejvýraznějších památek a symbolů metropole Ostravy. V bývalém průmyslovém areálu Dolní oblasti Vítkovic se dnes konají významné kulturní a vzdělávací akce, interaktivní Svět techniky zase zvyšuje atraktivitu přírodovědných a technických oborů mezi mladými lidmi. Unikátní regionální investicí je Integrované bezpečnostní centrum, které koordinuje činnost a zásahy všech bezpečnostních a záchranných složek na území kraje. Již dnes se Regionální rada Moravskoslezsko, která rozhoduje o financování projektů, nebojí pouštět do inovativních aktivit. Jako první v České republice prosadila zavedení nástroje Jessica. Je rovněž první organizací v ČR, která dosáhla zlaté úrovně mezinárodně uznávaného standardu Investors in People. Za svůj systematický přístup a zavádění dobré podnikatelské praxe do veřejné správy obdržela organizace ocenění European Public Sector Award. Organizace chce své zkušenosti a znalosti získané v současném období zúročit i v následujícím programovém období. Připravila proto program Chytřejší kraj: Moravskoslezsko 2020. Jeho cílem je ve spolupráci s regionálními partnery připravit podmínky pro efektivní implementaci evropských prostředků, orientovanou jak na potřeby kraje, tak na národní a evropské cíle. Chytřejší kraj usiluje o včasnou a dostatečně kvalitní přípravu regionu na budoucí účelné využití finančních prostředků strukturálních fondů od roku 2014, které výrazně přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Program stojí na třech pilířích. První pilíř chce připravit lidi po odborné stránce prostřednictvím konferencí, seminářů a školení. Ve druhém pilíři se připravují nové pilotní nástroje kohezní politiky pro Moravskoslezský region. Regionální rada – v úzké spolupráci s městem Ostravou a největšími krajskými městy – chystá Integrovanou územní

investici pro Ostravskou aglomeraci. Moravskoslezský kraj a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje zase připravují Společný akční plán, neboli integrovanou strategii pro zvýšení zaměstnanosti a vzdělanosti místních lidí. Má vzniknout nový, výsledkově orientovaný společný akční plán, plně v souladu s návrhy evropské legislativy. Cílem třetího pilíře je ověřit a podpořit absorpční kapacitu významných regionálních aktérů i malých potencionálních příjemců, aby byli připraveni na nastávající programové období 2014–2020. Všechny tyto aktivity jsou konzultovány a koordinovány také s národní úrovní, například u kulatých stolů v rámci konstruktivní diskuze se zástupci budoucích národních řídících orgánů, při které jsou využity první výsledky mapování absorpční kapacity regionu a připravenost žadatelů na budoucí programové období. Moravskoslezský kraj chce být do budoucna dobrou adresou. Investuje do podmínek pro nové investice do infrastruktury i do kvality poskytovaných služeb. Přitom se etabluje také na poli kulturního a volnočasového vyžití. Věhlas některých akcí, jako jsou hudební festivaly Colours of Ostrava a Ostravské dny, prestižní atletický závod Zlatá tretra nebo Mistrovství světa v hokeji 2015, sahá daleko za hranice regionu. Místní lidi i návštěvníky láká také krásná příroda, nabídka lázeňských center nebo nově budovaná síť cyklostezek. Daniel Konczyna Analytik, moravskoslezský regionální operační program Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko

▶Další informace http://www.rr-moravskoslezsko.eu http://www.smarterregion.com

 

35

▶JAK TO VIDÍTE VY

▶Belgie

 ▶Evropa investuje, Flandry rostou… Takto znělo motto, s nímž Flandry zahájily svůj program na období 2007–2013 v rámci cíle 2. Rozpočet ve výši 201 milionů eur byl rozdělen do čtyř priorit: inovace, podnikání, zlepšování ekonomického prostředí a udržitelný rozvoj měst. Během trvání programu bylo financováno více než 450 projektů, které znamenaly vytvoření či zachování více než 9 800 pracovních míst. Podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) také vytvořila další finanční páku ve výši překračující 375 milionů eur, a to na regionální, provinční, místní i soukromé úrovni. Vzhledem k předpokládané tematické koncentraci cílů se bude program pro období 2014–2020 do jisté míry podobat současnému programu a bude zajišťovat určitou míru kontinuity. Čtyři prioritní osy zvolené pro nový program jsou: inovace, podnikání, posun směrem k nízkouhlíkové ekonomice a udržitelný rozvoj měst. Hlavními principy při přípravě a implementaci nového programu jsou koncepty doplňkovosti a komplementarity. Prostřednictvím tohoto postupu pomůže EFRR Flandrám stát se do roku 2020 regionem, který bude více inovační, udržitelnější a bude lépe podporovat začleňování. První prioritní osa, inovace, je vedena premisou inteligentní specializace. Flanderský region je často uváděn jako případová studie, kde již byl zahájen vývojový proces díky programům „Flandry v akci“ a „Paktu 2020“, které se na téma inovace zaměřovaly. V novém programovém období budou Flandry investovat do mezer, které v oblasti inovací existují a kterými se vlámská politika či příslušné nástroje nezabývají. V současném období 2007–2013 bylo do projektů financovaných z EFRR zapojeno více než 2 700 MSP. Tato účast byla pro stávající program důležitá a podnikání zůstane ve Flandrách významnou prioritní osou díky zaměření na stimulaci podnikání a růstu a internacionalizace MSP. Stávající iniciativy na úrovni vlámského regionu a na místní úrovni budou doplňovat opatření pro stimulaci posunu směrem k nízkouhlíkové ekonomice. Zaměření se bude týkat největších sektorů, které odpovídají za emise skleníkových plynů: stavebnictví a dopravu. Zvláštní pozornost je také třeba věnovat MSP a poskytnout jim stimul na poli energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

Evropa investuje, Flandry rostou: nedávno vydaná kniha o projektech financovaných z prostředků EU.

Vzhledem k výrazné urbanizaci ve Flandrách pokračuje i úsilí na poli udržitelného rozvoje měst. V prioritní ose rozvoje měst budou Flandry nově pracovat s třinácti hlavními městy v různých tematických okruzích, které jsou významné pro městský blahobyt. Pozornost je věnována adaptaci na změny klimatu, ochraně životního prostředí a oživení zanedbaných čtvrtí. Werner Van den Stockt Vedoucí řídicího orgánu programu Flandry 2007-2013 financovaného z EFRR Divize Evropská ekonomika, Flandry – podnikání, vlámská vláda ▶Další informace http://www.agentschapondernemen.be/themas/ erdf-flanders

36

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

▶Německo

 ▶Sasko se i nadále zaměřuje na inovace, růst a zaměstnanost, 2014–2020 Sasko je stát, kde se po poklidné revoluci z roku 1989 věci vyvinuly zvláště pozitivně – navzdory tomu, že počáteční situace byla obtížná. Svobodný stát Sasko se dnes těší mimořádně dobré pověsti průmyslového státu, který je domovem inovačního podnikání a růstových sektorů, jak jsou mikrotechnologie a nanotechnologie, biotechnologie a vývoj nových materiálů a čistých technologií. Sasko je stát inženýrů. Provádíme zde inovace s velkým „I“. Saskem se šíří duch výzkumu a podnikání, kterému země vděčí za své zdravé postavení, navzdory strukturálním problémům, kterým stále musí čelit. Sasko využívá svou hospodářskou politiku k posilování tohoto ducha prostřednictvím mnoha různých pobídkových programů a programů podpory, a přitom klade důraz na udržitelnou podporu konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Do značné míry je v rámci tohoto procesu využíváno i financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Během grantového období 2007–2013 měl Svobodný stát Sasko k dispozici prostředky z EFRR ve výši 3,1 miliardy EUR. Stát tyto prostředky využil k investicím do inovací, ekonomiky, infrastruktury, vzdělávání a životního prostředí. Značná pozornost je věnována posilování pozice Saska coby centra výzkumu. Pouze v grantovém období 2007–2013 investovalo

Sasko více než miliardu EUR z fondů EFRR do podpory inovací, vědy a výzkumu. Užitek z tohoto přístupu budou mít ve stejné míře vědecké orgány i firmy, protože budou podporovány výzkumné projekty i přenos technologií a firmám zabývajícím se novými technologiemi bude poskytován rizikový kapitál. Velké množství výzkumných institucí a zakládání komplexů takových institucí a univerzit v Sasku je důkazem, jak jsou zde inovační aktivity na vzestupu. Klíčová podpora ze strany EFRR se poskytuje pěti projektům, které jsou známy jako „státní iniciativy excelence“. Jednou z těchto iniciativ excelence je i výzkumný komplex „Life“. „Life“ je zdravotní studie vzniku chorob spojených s životním stylem realizovaná ve velkém měřítku. Cílem studie je zjistit, proč mnoho lidí takovými chorobami trpí, zatímco jiní nikoli. Práce více než 150 zapojených výzkumníků se zaměřuje na choroby kardiovaskulárního systému, na následky obezity, alergie, cukrovku, demenci a deprese. V období od roku 2009 do poloviny roku 2014 bude v rámci projektu vyšetřeno a dotazováno 26 500 zdravých i nemocných pacientů, dospělých i dětí, a to s využitím nejmodernějších klinických metod a metod bioanalýzy. Výzkumníci se ve své práci zabývají nejen genetickými predispozicemi účastníků, ale také jejich životním stylem a různými faktory životního prostředí. Cílem je odhalit, jak tyto faktory působí ve vzájemné interakci na vznik chorob spojených

Měření aktivity mozku pacienta pomocí neurologických výzkumných technik elektroencefalografie (EEG) v rámci projektu LIFE financovaného z EFRR.

 

37

▶JAK TO VIDÍTE VY

s životním stylem. Na podporu projektu bude vynaložena částka kolem 38 milionů EUR, z čehož zhruba 24,2 milionu EUR pochází z EFRR. S podporou Evropské unie Svobodný stát Sasko úspěšně rozvíjí svou ekonomiku, infrastrukturu i vzdělávací a výzkumnou krajinu již více než 20 let. Navzdory tomu platí, že pokud chceme překlenout mezeru, která nás dělí od ostatních členských států EU, máme stále ještě nějakou cestu před sebou. Právě proto je třeba se v Sasku zaměřit na rozumnou rozpočtovou politiku bez zadlužení, na udržitelné investice a na financování z EU v období 2014–2020. Budoucí výzvy Saska se odrážejí v klíčových tématech strategie Evropa 2020: globalizace, změny klimatu, energetická bezpečnost a zejména demografická změna. Díky pokračující podpoře ze strany Evropské unie se úspěšné „Sasko 2020“

bude zaměřovat na udržitelné zachování místní konkurenceschopnosti a podporu svých podnikatelských základů včetně kvality infrastruktury, na rozšiřování kapacity pro inovace v ekonomice, na univerzity, administrativu a společnost, na rozvoj potenciálních dovedností pracovníků, na zajištění bezpečných a dostupných dodávek elektřiny a na poskytování vzdělání na základě rovnosti příležitostí. Tento cíl představuje základ strategické koncepce, podle které bude vypracován operační program pro období 2014–2020 až v rámci fondu EFRR. Řídicí orgán EFRR Ministerstvo hospodářství, práce a dopravy státu Sasko

▶Další informace http://life.uni-leipzig.de/

▶Švédsko

  ▶Komercializace výsledků výzkumu a inovací Giraffe je teleprezenční robot, který pomáhá starším lidem při kontaktu s vnějším světem. Robot byl vyvinut v rámci projektu Robotdalen, podporovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj a dalšími orgány. Giraffe se prodává v sedmi různých státech EU a je příkladem toho, že výsledky inovací a výzkumu mohou také dojít až do fáze výroby. Komercializace výsledků výzkumu a inovací a jejich cesta až na trh představuje jednu z výzev, kterým Švédsko před následujícím programovým obdobím čelí. Toto je jeden ze závěrů nedávno zveřejněného vyhodnocení dopadu osmi švédských regionálních programů financovaných ze strukturálních fondů v období 2007–2013.

38

obrazovku. Tato koncepce umožňuje poskytovat určité služby domácí pomoci, například četnější návštěvy, aniž by bylo nutné pokaždé pacienta navštěvovat.

Osm regionálních programů Projekt Robotdalen funguje v rámci programu pro východní část středního Švédska, jednoho z osmi regionálních programů strukturálních fondů pro regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost ve Švédsku. Všech osm programů řídí jediný orgán, Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst, a všechny tyto programy mají jedinou podpůrnou funkci.

Je zřejmé, že mnoho projektů dosáhlo tohoto cíle již v aktuálním období a Robotdalen je příkladem právě takového úspěchu. Cílem projektu bylo umožnit dosažení komerčního úspěchu nových nápadů a výzkumu v oblasti robotiky a automatizace se zaměřením na průmysl, těžká vozidla a sektor zdravotnictví.

Švédská vláda se rozhodla zachovat stejné geografické členění a řízení regionálních programů strukturálních fondů i v nadcházejícím programovém období. Prokázalo se, že řízení funguje účinně, s nízkými administrativními náklady, zatímco příjemci po celé zemi mají jednoduchý a jasný obrázek, jaké jsou podmínky způsobilosti pro získání podpory.

Jak bude obyvatelstvo stárnout, což je problém nejen Švédska, ale mnoha zemí EU, bude hrát robotika ve zdravotnictví stále důležitější úlohu. Právě v tomto kontextu se může uplatnit robot Giraffe, který se řídí na dálku prostřednictvím běžného počítače. Je schopen se pohybovat a místo „tváře“ má

Přípravy na programové období 2014–2020 probíhají již od začátku roku 2012, a to jak na národní, tak na regionální úrovni. Regionální programy strukturálních fondů jsou připravovány v širokém partnerství, do něhož jsou zapojeni zástupci veřejného sektoru na místní a regionální úrovni,

panorama [Léto

2013 ▶ č. 46]

Robot Giraffe je testován v domově ve městě Västerås.

průmyslu i akademického světa. Podle směrnice vydané vládou se budou programy zaměřovat na výzkum a inovace, na zelenou ekonomiku a podnikání.

Posilování zelené ekonomiky Například v programové oblasti Sever středního Švédska je znát, že probíhá intenzivní úsilí zaměřené na přípravu programu. Tuto práci zde koordinuje Maria Gelin Axelssonová z regionu Gävleborg. Zaznamenává určité změny v orientaci priorit v nadcházejícím období. „Hlavní zaměření představuje zelená ekonomika,“ říká. Navrhovanými tematickými oblastmi strukturálních fondů prostupuje strategie Evropa 2020 pro inteligentní růst, udržitelný růst a růst podporující začlenění. Existuje jasná souvislost mezi zaměstnaností a růstem prostřednictvím rozvoje nízkouhlíkové ekonomiky i růstem pomocí inovací, informačních technologií, podnikání a investic do dovedností.

Zjednodušení a koordinace Švédská vláda považuje za prioritu zjednodušení projektového řízení v následujícím programovém období. V důsledku toho mandát švédské Agentury pro hospodářský a regionální růst a švédské Rady ESF, která představuje řídicí orgán pro Evropský sociální fond, zahrnuje návrh opatření pro zjednodušení a koordinaci implementace programů. Řídicí orgán Tillväxtverket – švédská Agentura pro hospodářský a regionální růst ▶Další informace www.tillvaxtverket.se

Maria Gelin Axelssonová si však všímá nedostatečného důrazu na dopravní systémy a infrastrukturu IT, což jsou priority regionálního rozvoje v oblasti Sever středního Švédska. „Podporu však lze zajistit i pomocí jiných možností financování, než jsou strukturální fondy,“ dodává.

 

39

KN-LR-13-046-CS-C

▶PŘIPRAVOVANÉ AKCE

21. září 2013

28.–29. října 2013

9.–10. prosince 2013

European Cooperation Day

7.–10. října 2013

2. výroční fórum o strategii EU pro Podunají

Konference „Telling the story“  

OPEN DAYS 2013

8. listopadu 2013

_Brusel (BE)

_Celá Evropa

_Brusel (BE)

_Bukurešť (RO)

_Brusel (BE)

Regiony jako motory nového růstu zajištěného inteligentní specializací

_Brusel (BE)

31. března 2014 RegioStars


▶ Další informace o těchto akcích najdete v části Program na webové stránce Inforegio: http://ec.europa.eu/regional_policy/ conferences/agenda/index_cs.cfm

NECHTE SVŮJ HLAS ZAZNÍT

Rádi bychom se dozvěděli o úspěších politiky soudržnosti ve vašem regionu, o výsledcích a hmotných přínosech pro občany, stejně jako o vašich názorech na přípravy pro další programové období. Vybrané příspěvky budou zveřejněny v následujícím vydání časopisu Panorama. Své články (maximálně 600–700 slov) zasílejte na adresu: [email protected]

Evropská komise, Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku Komunikace – Ana-Paula Laissy Avenue de Beaulieu 1, B-1160 Brusel Courriel: [email protected] Internet: http://ec.europa.eu/regional_policy/index_cs.cfm